EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 13.4.2011 SEK(2011) 483 v konečném znění
PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, a návrhu NAŘÍZENÍ RADY, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany s ohledem na příslušná ujednání o překladu {KOM(2011) 215 v konečném znění} {SEK(2011) 482 v konečném znění}
1.
ÚVOD
Patenty jsou důležitým předpokladem hospodářského růstu prostřednictvím inovací. Investice do výzkumu a vývoje představují 1,9 % HDP v EU1 a fungující patentový systém je zásadní podmínkou toho, aby se tyto investice promítly do hospodářského růstu. Patentová ochrana v Evropě je však v současnosti roztříštěná. Strategie Evropa 20202 i Akt o jednotném trhu3 označily za prioritu vytvoření hospodářství založeného na znalostech a inovacích. Obě tyto iniciativy usilují o zlepšení rámcových podmínek podniků pro inovace vytvořením jednotné patentové ochrany v členských státech EU. Přestože se všeobecně uznává, že evropské podniky jsou z důvodu neexistence jednotné patentové ochrany v konkurenční nevýhodě, mohlo zasedání Rady ve složení pro konkurenceschopnost v prosinci 2010 pouze potvrdit4, že existují nepřekonatelné potíže, v jejichž důsledku nelze v přiměřené době zavedení takové ochrany v celé EU dosáhnout. Po tomto prohlášení následovala žádost 12 členských států o navázání posílené spolupráce v oblasti jednotné patentové ochrany. Komise poté předložila Radě návrh5 na povelení posílené spolupráce, načež dalších 13 členských států požádalo o zapojení do této spolupráce. Evropský parlament dal souhlas k zahájení posílené spolupráce dne 15. února6 a Rada ve složení pro konkurenceschopnost přijala rozhodnutí o povolení dne 10. března7. V důsledku toho musí zpráva o posouzení dopadů zohlednit podmínky stanovené rozhodnutím Rady, kterým se posílená spolupráce povoluje. A konečně, toto posouzení dopadů se nezabývá jednotným systémem pro soudní řešení sporů týkajících se patentů, který bude vypracován souběžně a bude se řídit jiným právním nástrojem. Výbor pro posouzení dopadů vydal dne 25. února 2011 kladné stanovisko. 2.
SOUVISLOSTI – STÁVAJÍCÍ PATENTOVÉ SYSTÉMY V EVROPĚ
V Evropské unii lze patentovou ochranu získat buď prostřednictvím vnitrostátních patentových úřadů členských států, které udělují vnitrostátní patenty, nebo prostřednictvím Evropského patentového úřadu (EPO). Pokud se žadatel rozhodne požádat o „evropský patent“, Evropský patentový úřad žádost vyřizuje za použití postupů stanovených v Evropské patentové úmluvě (EPC)8. Evropská patentová úmluva zavedla centralizované postupy pro vyhledávání, zkoumání a udělování evropských patentů v angličtině, francouzštině nebo němčině. Avšak patent, který je udělen a zveřejněn, nenabývá účinnosti automaticky. Musí být nejprve validován ve státech, v nichž držitel patentu požaduje ochranu, tzn. že evropský patent musí být „převeden“ do podoby vnitrostátních patentů.
1 2 3 4 5 6 7 8
CS
Eurostat, údaje za rok 2008. KOM(2010) 2020. KOM(2010) 608 v konečném znění (2. verze). Tisková zpráva 17668/10. KOM(2010) 790. P7_TA(2011)0054. Rozhodnutí Rady 2011/167/EU ze dne 10. března 2011, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany (Úř. věst. L 76, 22.3.2011, s. 53). http://www.epo.org/patents/law/legal-texts/html/epc/1973/e/ma1.html
1
CS
3.
VYMEZENÍ PROBLÉMU
Postup pro vyhledávání, zkoumání a udělování evropských patentů dobře funguje a je široce akceptován žadateli z Evropy i třetích zemí. Tento standardní postup je však doplněn povinnými postupy pro fázi po udělení patentu, které jsou složité, nejednotné a jejich výsledkem jsou zbytečné náklady pro podniky. Toto posouzení dopadů se zabývá problémy a možnými řešeními, jež se týkají fáze patentové ochrany po udělení patentu. 3.1.
Problém č. 1: Vysoké náklady související s překlady a zveřejňováním patentů
Mezi vnitrostátní validační požadavky ve fázi po udělení evropského patentu patří překlad, úhrada poplatků za zveřejnění a různé formální požadavky na podání. V případě, že držitel patentu nesplní kterýkoli z výše uvedených požadavků, považuje se evropský patent v dotyčném státu od samého počátku za neplatný. Výši těchto nákladů zvyšují poplatky, které si účtují patentoví zástupci. Ačkoli Londýnská dohoda9 snížila nezbytné náklady na validaci v některých členských státech, celkové náklady na validaci ve 3 členských státech (v Německu, Francii a Spojeném království) činí 680 EUR, přičemž celková částka dosahuje 12 500 EUR v případě validace ve 13 členských státech a více než 32 000 EUR, pokud je patent validován v celé EU. Odhaduje se, že skutečné náklady na validaci se v EU pohybují kolem 193 milionů EUR ročně. 3.2.
Problém č. 2: Rozdíly v udržování patentů v jednotlivých členských státech
Poplatky za obnovení musí držitel patentu platit každý rok v každé zemi, kde je patent validován. Pokud držitel poplatky nezaplatí, patent zaniká a jeho předmět je veřejně dostupný. Poplatky za obnovení patentu jsou v jednotlivých členských státech velmi rozmanité. Navíc existuje ve vnitrostátních právních předpisech mnoho doprovodných opatření, v jejichž důsledku je udržování patentů v několika členských státech zbytečně složité. Lhůty pro zaplacení poplatků se liší, platba bankovním převodem dosud není možná všude, v některých zemích je povinné jmenování patentového zástupce a komunikace s vnitrostátními patentovými úřady je často možná pouze v místním jazyce. Odhaduje se, že souhrnné náklady na technickou pomoc v souvislosti s platbami mohou v průběhu desetiletého období dosáhnout 61 až 81,2 milionu EUR. 3.3.
Problém č. 3: Administrativní složitost zápisu převodů, licencí a jiných práv
Patenty mohou usnadňovat transakce na trhu technologií: lze je kupovat a prodávat jako majetek, nebo – což je častější – mohou být předmětem licenční smlouvy. Převody a práva se zapisují ve vnitrostátních patentových rejstřících v zemích, kde je patent validován. Tento zápis vyžaduje ve více než polovině členských států jmenování kvalifikovaného zástupce. Zápis převodu patentu platného v pěti zemích může kromě různých procesních poplatků účtovaných v jednotlivých členských státech přijít na 2 000 až 2 500 EUR. Navíc existují odlišné požadavky, pokud jde o druhy dokumentů, které se mají předkládat patentovému rejstříku, jako jsou různá osvědčení apod.
9
CS
Dohoda o použití článku 65 EPC (Londýnská dohoda) přijatá v říjnu 2000 (Úř. věst. EPO 550, 2001).
2
CS
3.4.
Důsledek: patentová ochrana v rámci celé EU je nákladná
V důsledku toho je přístup ke komplexní patentové ochraně v Evropě tak nákladný a složitý, že pro mnoho vynálezců a společností je tato ochrana nedostupná. Zejména malé a střední podniky často dávají přednost neformální ochraně svých inovací (tj. utajení). Ale i v případě vyžádání a udělení se evropské patenty obvykle validují pouze v několika zemích, jež si držitel patentu zvolí. V současnosti se evropský patent validuje průměrně v pěti členských státech10. Počet validací během posledních 15 let11 dokonce klesl. Administrativní zátěž a složitost udržování patentů a zápis práv a licencí navíc vytváří zbytečné náklady pro vynálezce a podniky včetně těch, jež žádají o patentové informace. Roztříštěnost patentové ochrany také způsobuje, že je vymáhání patentových práv obtížnější. Při vstupu zboží do EU přes některý členský stát, kde není příslušný patent v platnosti, nemůže držitel patentu spoléhat na to, že celní kodex EU zajistí zadržení zboží, u něhož existuje podezření z porušení patentu12. Výše popsaná situace má závažné nežádoucí účinky na fungování vnitřního trhu. Kromě zachování roztříštěnosti trhu má rovněž nepříznivý dopad na inovace, růst a konkurenceschopnost evropských podniků. 4.
SUBSIDIARITA
Vytvoření evropských práv duševního vlastnictví za účelem zajištění jednotné ochrany v celé EU a souvisejících pravidel pro používání jazyků stanoví článek 118 Smlouvy o fungování Evropské unie. Výše nastíněné problémy lze odstranit pouze na úrovni EU prostřednictvím řešení, které ve srovnání se současným režimem výrazně snižuje požadavky na překlad a správní požadavky. Je nezbytné opatření na úrovni EU, jelikož bez právního nástroje EU by členské státy nebyly dostatečně schopny zavést právní účinky spojené s patenty, které jsou jednotné v několika členských státech. Při rozboru možností byla zohledněna zásada proporcionality. 5.
CÍLE
Z vymezení problému vyplývá, že obecnými cíli tohoto návrhu je zlepšit fungování jednotného trhu a podpořit růst a inovace. Těchto cílů lze dosáhnout zvýšením přístupu malých a středních podniků k patentové ochraně, zvětšením rozsahu validací patentů a šířením znalostí (tzn. prostřednictvím specifických cílů). Výše uvedených cílů lze dosáhnout pouze snížením celkových nákladů na patentovou ochranu v Evropě, zejména snížením nákladů na překlad a zveřejňování, zjednodušením udržování (obnovy) patentů a zjednodušením zápisu převodů, licenčních smluv a dalších práv.
10 11 12
CS
Studie nákladů na patentování, kterou vypracovala společnost Roland Berger Market Research, srpen 2004. Rozbor hospodářské rentability patentu Společenství, který vypracovali van Pottelsberghe a Danguy, 2009. Nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 (Úř. věst. L 196, 2.8.2003, s. 7–14).
3
CS
6.
KONCEPČNÍ MOŽNOSTI A ANALÝZA
Koncepční možnosti byly posuzovány na základě těchto kritérií: účinnost, snížení nákladů, zjednodušení a politická proveditelnost. Avšak členské státy, které požádaly Komisi, aby navrhla posílenou spolupráci v oblasti jednotné patentové ochrany, rovněž uvedly rozsah a cíle této spolupráce. Tyto nezbytné podmínky musely být zohledněny při zvažování jednotlivých možností. 6.1.
Možnost č. 1 (základní scénář) – Komise nepřijme žádné opatření
Podle tohoto scénáře by současný patentový systém v Evropě zůstal beze změny. Jediným zlepšením by mohlo být přistoupení většího počtu členských států k Londýnské dohodě. Přistoupení je však nejen nepovinné, ale rovněž zdlouhavé a složité. Tento scénář je neefektivní, protože by neřešil nedostatky stávajícího evropského patentového systému. Nevedl by k snížení nákladů a zjednodušení, jelikož problémy týkající se validace, obnovování a zápisu by přetrvávaly i nadále. A konečně, tato možnost není ani v souladu s politickým závazkem Komise a Rady řešit problémy stávajícího patentového systému. 6.2.
Možnost č. 2 – Komise bude i nadále spolupracovat s ostatními orgány na patentu EU platném ve všech 27 členských státech
V rámci této možnosti by Komise – společně s Radou a Evropským parlamentem – pokračovala v práci na patentu EU, který se vztahuje na všechny členské státy, tzn. že by pokračovala v jednáních na základě návrhů Komise týkajících se patentu Společenství13 a ujednání o překladu14. Tato varianta by umožnila plně dosáhnout cílů této iniciativy. To by mělo za následek významné snížení nákladů, jelikož náklady na překlady by představovaly 680 EUR v celé EU bez dalších nákladů spojených s validací. Celkové úspory by mohly dosáhnout 159 milionů EUR ročně. Při odstranění nákladů na technickou pomoc v souvislosti s placením poplatků za obnovení patentů lze předpokládat úsporu 49 až 65,2 milionu EUR během desetiletého období. Jelikož by placení a správa obnovování i zápisu patentů a souvisejících práv byly řízeny centrálně, dosáhlo by se touto možností zásadního zjednodušení. Tato možnost však není politicky proveditelná, jelikož Rada se při několika příležitostech pokusila dosáhnout jednomyslné dohody o nepostradatelných ujednáních o překladu, avšak dosud se jí to nepodařilo. 6.3.
Možnost č. 3 – Komise předloží návrhy nařízení, kterým se zavádí posílená spolupráce
V rámci této možnosti by Komise předložila návrhy nezbytné k zavedení posílené spolupráce v oblasti jednotné patentové ochrany. Jednotná patentová ochrana by se týkala 25 členských států, které chtějí v tomto rámci spolupracovat. Tyto země představují 79 % území EU a pochází z nich více než 92 % podaných žádostí. Jednotná patentová ochrana by byla pro uživatele dobrovolná a existovala by souběžně se stávajícími evropskými a vnitrostátními patentovými systémy. Náklady a složitost patentové ochrany by se tím výrazně snížily. Všichni držitelé patentů by z této možnosti těžili stejně bez ohledu na to, zda jsou rezidenty v zemích, které patří, nebo nepatří mezi země, jež se účastní posílené spolupráce.
13 14
CS
KOM(2000) 412. KOM(2010) 350.
4
CS
Ačkoli by tato možnost nepřinesla veškerý prospěch, který nabízí možnost č. 2, byla by účinná a měla by kladný dopad na uživatele patentového systému v Evropě. Placení poplatků a správu obnovování patentů, jakož i zápis patentů a souvisejících práv by ve vztahu k území zúčastněných členských států řídil centrálně Evropský patentový úřad. Během desetiletého období by úspory nákladů na poplatky za technickou pomoc v souvislosti s platbami mohly dosáhnout 5 760 až 7 680 EUR na jeden patent, pokud by se na posílené spolupráci podílelo 25 členských států. V zemích, které se této spolupráce neúčastní, by se patenty i nadále musely spravovat jednotlivě. 6.3.1.
Dílčí možnost č. 3.1 – Komise navrhne ujednání o překladu použitelná v oblasti jednotné patentové ochrany, jež odpovídají jejímu návrhu ze dne 30. června 2010
V rámci této dílčí možnosti by Komise navrhla ujednání o překladu použitelná v oblasti jednotné patentové ochrany, jež jsou totožná s jejím návrhem režimu překladů pro patent EU. Držitel patentu by Evropskému patentovému úřadu poskytl překlad nároků do dvou dalších úředních jazyků Evropského patentového úřadu. Žádné další překlady by nebyly zapotřebí (vyjma v případě sporu). Průměrné náklady na patenty pro oblast posílené spolupráce by činily 680 EUR. Náklady na ochranu pro celou EU by mohly činit 15 % dnešních nákladů (při 25 zúčastněných členských státech). Celkové úspory by mohly dosáhnout 58,5 milionu EUR ročně. Tato dílčí možnost by byla rentabilní a vedla by k významnému zjednodušení, avšak nenašla dostatečnou podporu v Radě. Členské státy, které žádají o zahájení posílené spolupráce, chtějí do prováděcích nařízení zařadit některé z prvků navržených belgickým předsednictvím ohledně ujednání o překladu. Návrh předlohy rozhodnutí Rady, kterým se povoluje posílená spolupráce, v tomto ohledu již obsahuje řadu podstatných prvků. Proto není tato možnost politicky proveditelná. 6.3.2.
Dílčí možnost č. 3.2 – Komise navrhne ujednání o překladu použitelná v oblasti jednotné patentové ochrany, založená na jejím návrhu ze dne 30. června 2010, do nichž budou zapracovány některé prvky kompromisního návrhu projednaného Radou
V rámci této dílčí možnosti by výše uvedená ujednání o překladu byla doplněna o některé prvky z kompromisního návrhu, který předneslo v roce 2010 belgického předsednictví, jak to požadují členské státy, které žádají Komisi, aby předložila návrh na zahájení posílené spolupráce. Hlavní soubor jazykových požadavků by odpovídal souboru, který se uplatňuje podle EPC. Kromě toho by pro přechodné období platily dodatečné požadavky na překlad, což by vedlo k dalším nákladům pro držitele patentů. Celkové náklady na překlady během přechodného období se proto mohou pohybovat v rozmezí přibližně 980 až 2 380 EUR za jeden patent v oblasti posílené spolupráce. Až budou k dispozici vysoce kvalitní strojové překlady, mohly by se náklady na překlady snížit na 680 EUR. Náklady na ochranu pro celou EU by mohly činit 20 % dnešních nákladů (při 25 zúčastněných členských státech). Celkové úspory by mohly dosáhnout 50 milionů EUR ročně. Lze očekávat, že tato dílčí možnost získá výraznou politickou podporu. 7.
SROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH MOŽNOSTÍ A JEJICH DOPADŮ
Při porovnání jednotlivých možností má podle kritérií efektivnosti, snížení nákladů a zjednodušení nejvyšší skóre možnost č. 2. Možnost č. 3 má však rovněž významné přínosy a vede k důležitým úsporám a zjednodušení pro uživatele z Evropy i z třetích zemí.
CS
5
CS
Vytvoření patentu EU (možnost č. 2) by mělo nejpříznivější dopad na vnitřní trh, na uživatele patentových informací a na spotřebitele, neboť by vedlo k integraci celého vnitřního trhu, pokud jde o patentovou ochranu. Ale možnost č. 3 by také zvýšila úroveň integrace nejen mezi zúčastněnými členskými státy, ale rovněž mezi zúčastněnými a nezúčastněnými zeměmi. Zavedením posílené spolupráce se celkové náklady a složitost získání patentové ochrany v celé EU výrazně sníží, takže lze očekávat, že bude více vynálezců usilovat o patentovou ochranu i v členských státech, které se na posílené spolupráci nepodílejí. Zlepšená integrace bude mít kladný dopad na přístup spotřebitelů ke zboží a službám. Lepší integrace trhu zajistí lepší přeshraniční obchod a usnadní boj proti padělanému zboží. Centralizovaná registrace a zveřejňování patentů Evropským patentovým úřadem by usnadnily šíření znalostí a měly by kladný dopad na inovace. Snazší a levnější přístup k patentům v Evropě pravděpodobně povede k zvýšení počtu inovativních malých a středních podniků. Malé a střední podniky mají významnou úlohu při vytváření pracovních míst; zajišťují 2/3 pracovních míst v soukromém sektoru15. Lze proto očekávat, že nárůst počtu nových podniků bude mít kladný dopad na tvorbu pracovních míst. Ačkoli je jasné, že z hospodářského hlediska by byl nejúčinnější patent EU, 10 let vyjednávání ukázalo, že tato možnost je politicky neproveditelná. Rozbor možnosti č. 3 ukazuje, že její přínosy by ještě stále byly velmi důležité. Ačkoli režim překladů podle dílčí možnosti č. 3.1 by byl nejrentabilnější, dílčí možnost č. 3.2 bude mít pravděpodobně nejširší podporu mezi členskými státy, které se účastní posílené spolupráce. Proto je upřednostňovanou variantou možnost č. 3 s dílčí možností č. 3.2. 8.
SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ
Pět let poté, co bude uplatňování zahájeno, Komise přezkoumá uplatňování právních předpisů, zejména s ohledem na přechodná ujednání týkající se překladu. Komise bude rovněž každoročně sledovat příslušné ukazatele vypovídající o podmínkách pro inovace, počtu patentů a nákladech na ně.
15
CS
http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/facts-figures-analysis/index_en.htm
6
CS
