PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ. Průvodní dokument k. návrhu

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 17.9.2013 SWD(2013) 320 final

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o nových psychoaktivních látkách a návrhu SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/SVV ze dne 25. října 2004, kterým se stanoví minimální ustanovení týkající se znaků skutkových podstat trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami, pokud jde o definici drogy

{COM(2013) 619 final} {COM(2013) 618 final} {SWD(2013) 319 final}

CS

CS

CS


CS

2

CS

OBSAH

CS

1.

Úvod............................................................................................................................. 5

2.

Definice problému........................................................................................................ 5

3.

Analýza subsidiarity..................................................................................................... 8

4.

Politické cíle................................................................................................................. 8

5.

Možnosti politiky a jejich posouzení ........................................................................... 9

6.

Upřednostňovaná možnost politiky............................................................................ 13

7.

Monitorování a hodnocení ......................................................................................... 14

3

CS


1.

ÚVOD

Posouzení dopadů se týká opatření, která mají omezit dostupnost nových psychoaktivních látek, jež představují riziko pro spotřebitele, na vnitřním trhu a současně zamezit vytváření překážek pro legální obchod. Novými psychoaktivními látkami („legálními omamnými látkami“) jsou přírodní nebo syntetické látky, které působí na centrální nervový systém a mění duševní funkce. Mnoho těchto látek má nebo by mohlo mít jiné použití („legální použití“), například jako účinné látky pro léčivé přípravky. Nové psychoaktivní látky nepodléhají na rozdíl od psychoaktivních látek, jako je kokain nebo amfetaminy („nedovolené drogy“), kontrolním opatřením podle úmluv OSN o drogách. Rychlý výskyt a šíření nových psychoaktivních látek na vnitřním trhu představuje v posledních letech jednu z nejnáročnějších záležitostí v protidrogové politice EU. Rozhodnutí Rady 2005/387/SVV zřídilo systém pro výměnu informací o těchto látkách na úrovni EU, který spravuje Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (dále jen „centrum EMCDDA“) a Europol, za účelem vyhodnocení jejich rizik a jejich podrobení kontrole a trestům v celé EU. Hodnocení Komise z roku 2011 dospělo k závěru, že rozhodnutí Rady neumožňuje reagovat účinně na problém, který nové psychoaktivní látky vyvolávají. 2.

DEFINICE PROBLÉMU

Na vnitřním trhu jsou stále dostupnější nové psychoaktivní látky, které se používají k různým legálním účelům, a tyto látky užívá rostoucí počet osob. Potenciální rizika, která tyto látky představují, přiměla orgány podrobit je různým omezením, jež mohou narušovat legální obchod a bránit vývoji legálního použití. Hlavními příčinami problémů jsou rozdílné

CS

4

CS

vnitrostátní přístupy k novým psychoaktivním látkám a neúčinnost nástroje EU, který se těmito látkami zabývá. 2.1.

Trh s novými psychoaktivními látkami

Mezi rokem 1997 a 2012 oznámily členské státy 290 nových psychoaktivních látek. Velkou většinu oznámilo několik členských států. Počet oznámení v posledních letech výrazně vzrostl – z 24 v roce 2009 na 73 v roce 2012. Počet látek, které by se mohly objevit, může jít do tisíců. 2.1.1.

Trh pro rekreační užívání nových psychoaktivních látek

Úroveň užívání nových psychoaktivních látek pro rekreační účely v posledních letech vzrostla a tyto látky užívají především mladí lidé. Průzkum Eurobarometr z roku 2011 s názvem „Přístup mládeže k drogám“ zjistil, že tyto látky nejméně jednou v životě užilo 5 % mladých lidí v EU, přičemž nejvyššího počtu 16 % bylo dosaženo v Irsku. Počet osob v EU, které v posledním roce užívaly nové psychoaktivní látky, se odhaduje na 2,2 milionu. Šíření těchto látek v EU usnadňuje internet a sociální sítě – bleskové průzkumy centra EMCDDA zaznamenaly mezi rokem 2010 a 2012 čtyřnásobný nárůst počtu internetových obchodů prodávajících tyto látky (ze 170 na 690). V minulých třech letech byly nejméně ve třinácti členských státech otevřeny specializované obchody prodávající nové psychoaktivní látky. Tyto látky se někdy prodávají rovněž na čerpacích stanicích, ve videopůjčovnách, sexshopech nebo trafikách. Společnosti vyrábějící tyto látky mají sídlo mimo EU (Čína a Indie) a rychle se přizpůsobují omezujícím opatřením tím, že nabízejí alternativní látky. Velikost trhu pro rekreační užívání nových psychoaktivních látek se analogicky s trhem s extází odhaduje na 0,5 miliardy EUR ročně. 2.1.2.

Trh pro legální použití nových psychoaktivních látek

Mnoho nových psychoaktivních látek, které se užívají rekreačně, má nebo by mohlo mít různé použití v průmyslu – příkladem je GBL (gama-butyrolakton), 1-4 BDO (1,4-Butandiol) a mCPP. V EU však nejsou k dispozici komplexní informace, jelikož se sběr těchto údajů v rámci stávajícího mechanismu EU nepředpokládá a orgány členských států tato použití neoznamují systematicky. Od roku 1997 obdrželo centrum EMCDDA informace o legálním použití pro přibližně pětinu oznámených látek. To představuje významný podíl, který může být podhodnocen, jelikož tyto nové látky nejsou často dobře známy. Předpokládá se, že velikost trhu pro legální použití je značná, a to vzhledem k počtu psychoaktivních látek, které se na trhu vyskytují a které by mohly být uvedeny na trh, a vzhledem k jejich potenciálu k „dvojímu použití“ (rekreační užívání a použití v průmyslu). 2.2.

Problém č. 1: Rizika, psychoaktivních látek

která

představuje

rekreační

užívání

nových

Rekreační užívání nových psychoaktivních látek může mít škodlivé účinky na zdraví a bezpečnost spotřebitelů a představovat rizika a zátěž pro společnost. K nejčastějším škodlivým účinkům na zdraví patří nervozita, delirium, tachykardie, hypertenze, smrtelné předávkování, šíření infekčních nemocí přenášených krví (jako je HIV nebo hepatitida C), psychické problémy, závislost. Rizika jsou vyšší, užívá-li se několik nových psychoaktivních

CS

5

CS

látek společně a ve spojení s nedovolenými drogami či alkoholem. Rizika zvyšují nedostatečné informace o podávání těchto látek. Vzhledem k tomu, že nové psychoaktivní látky mohou ovlivnit duševní zdraví a fungování ve společnosti, může mít jejich časté užívání negativní dopad na společnost a nepříznivě ovlivňovat rodinný a společenský život. Užívání těchto látek může snížit schopnost řízení motorového vozidla a vést k násilnému chování a trestné činnosti. Účast organizované trestné činnosti na tomto trhu je omezená, a to většinou při prodeji těchto látek společně s nedovolenými drogami. Náklady spojené s poškozením zdraví v důsledku užívání nových psychoaktivních látek se odhadují na 211 milionů EUR ročně a náklady na trestněprávní opatření na 117 až 144 milionů EUR ročně. 2.3.

Problém č. 2: Překážky pro legální obchod na vnitřním trhu

Omezující opatření, která zavedou orgány veřejné moci s cílem omezit rekreační užívání nových psychoaktivních látek, mohou bránit legálnímu obchodu, jelikož hospodářským subjektům ztěžují přístup k těmto látkám, a způsobují tudíž ztrátu podnikání. Mohou ztěžovat rovněž výzkum, jelikož brání vývoji nových použití. Omezení se mezi jednotlivými členskými státy a látkami liší. V závislosti na použitém druhu právních předpisů jsou na vnitrostátní úrovni povolena pouze určitá použití a nedodržení je sankciováno podle správního nebo trestního práva. To vede k překážkám obchodu, roztříštění a nerovným podmínkám a společnostem to ztěžuje působení na vnitřním trhu. Omezující opatření mohou mít na hospodářské subjekty řetězový účinek, jelikož tyto látky jsou často používány při výrobě jiných látek a zboží. Jelikož trh s novými psychoaktivními látkami pravděpodobně poroste a členské státy budou pravděpodobně zavádět další opatření k omezení jejich rekreačního užívání, lze očekávat, že se překážky pro legální obchod budou zvětšovat. 2.4.

Příčiny problému

Základní příčiny problému jsou tyto: •

Rozdílné vnitrostátní přístupy: rozdíly mezi právními předpisy členských států a nekoordinovaná vnitrostátní opatření mohou mít nepříznivé dopady na hospodářské subjekty na trhu pro legální použití a na spotřebitele.

•

Právní předpisy EU týkající se nových psychoaktivních látek nejsou účinné: rozhodnutí Rady je pomalé a reaguje pouze na stávající situaci, nezajišťuje dostatečné důkazy pro přijetí vhodných a udržitelných rozhodnutí o těchto látkách a postrádá možnost přijetí omezujících opatření.

2.5.

Základní scénář

Pokud se stávající rámec nezmění, problémy se pravděpodobně zhorší. Trh pro rekreační užívání pravděpodobně poroste a do roku 2020 se může zdvojnásobit. Úměrně by vzrostly i zdravotní a sociální náklady spojené s rostoucí dostupností a užíváním škodlivých látek. Podle očekávání poroste rovněž trh pro legální použití a nepříznivé dopady rozdílných vnitrostátních

CS

6

CS

přístupů a neúčinných právních předpisů EU na legální obchod budou přetrvávat a případně se zvýší. 3.

ANALÝZA SUBSIDIARITY

Ustanovení čl. 114 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) Evropský parlament a Radu opravňuje k přijímání opatření ke sbližování ustanovení právních a správních předpisů členských států, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu, zatímco čl. 114 odst. 3 Smlouvy vyžaduje, aby Komise v těchto návrzích usilovala o zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví, bezpečnosti a spotřebitele. EU musí při vymezení a provádění všech politik EU zajistit vysoký stupeň ochrany lidského zdraví (čl. 168 odst. 1 Smlouvy) a chránit zdraví, bezpečnost a hospodářské zájmy spotřebitelů (čl. 169 odst. 1 Smlouvy). Aby bylo možné zaměřit se na látky, které představují závažná rizika, je EU oprávněna zajistit, aby tyto látky spadaly do oblasti působnosti trestněprávních předpisů o nedovoleném obchodu s drogami (čl. 83 odst. 1 Smlouvy). EU může lépe než členské státy přijmout opatření s cílem omezit dostupnost škodlivých nových psychoaktivních látek pro rekreační užití na vnitřním trhu a zajistit, aby rozdílné vnitrostátní přístupy nebránily legálnímu obchodu. Opatření na úrovni EU je nezbytné, aby bylo možno určit škodlivé nové psychoaktivní látky a ve všech členských státech je rychle stáhnout z trhu a omezit překážky pro legální obchod nebo zamezit vzniku takovýchto překážek, které vyplývají z opatření členských států. 4.

POLITICKÉ CÍLE

Hlavní politické cíle opatření EU týkajícího se nových psychoaktivních látek jsou tyto: •

Snížení překážek pro legální obchod s novými psychoaktivními látkami a zamezení vzniku takovýchto překážek.

•

Ochrana zdraví a bezpečnosti spotřebitelů před riziky, která představují škodlivé nové psychoaktivní látky.

Specifické cíle jsou tyto:

CS

•

Zaměření se na látky, které představují zdravotní, společenská a bezpečnostní rizika a vyvolávají bezprostřední obavy s ohledem na veřejné zdraví.

•

Zlepšení schopnosti rychle určit a vyhodnotit nové psychoaktivní látky a zabývat se jimi v závislosti na jejich rizicích.

•

Usnadnění legálního obchodu s těmito látkami na vnitřním trhu.

•

Zlepšení soudržnosti mezi vnitrostátními reakcemi na škodlivé nové psychoaktivní látky, které vyvolávají přeshraniční obavy, a snížení rizika jejich přemisťování mezi členskými státy.

7

CS

5.

MOŽNOSTI POLITIKY A JEJICH POSOUZENÍ

Možnosti politiky byly zařazeny do čtyř seskupení, včetně zachování stávající situace. Odloženy byly tyto možnosti: regulace specializovaných obchodů a internetových obchodů; zavedení systému registrace nových psychoaktivních látek na úrovni EU; zavedení plošného zákazu; ukončení činnosti EU v této oblasti. 5.1.

Přehled jednotlivých možností politiky

Seskupení č. 1: Zlepšení poznatků a analýzy nových psychoaktivních látek Toto seskupení představuje možnosti týkající se posílení výzkumných a analytických kapacit v oblasti nových psychoaktivních látek na úrovni EU, aby EU mohla účinněji reagovat. 1)

Zachování stávající situace

Centrum EMCDDA a Europol pouze shromažďují a analyzují informace o složení nebo očekávaných účincích látek poskytnuté členskými státy. 2)

Usnadnění strukturální spolupráce mezi centrem EMCDDA, výzkumnými ústavy a forenzními laboratořemi

EU poskytuje finanční podporu pro strukturální spolupráci mezi centrem EMCDDA, výzkumnými institucemi včetně Společného výzkumného střediska a forenzními laboratořrmi v EU s cílem podporovat potřebu informací o konkrétních látkách a pomoci provádět analýzu nových psychoaktivních látek a šířit výsledky této analýzy. 3)

Vytvoření výzkumné infrastruktury na úrovni EU

Ve stávajícím výzkumném zařízení EU (Společné výzkumné středisko) nebo agentuře (centrum EMCDDA) je vytvořena výzkumná infrastruktura. Tato infrastruktura by plnila stejné úkoly, jaké jsou zmíněny v rámci možnosti č. 2. Seskupení č. 2: Zacházení s novými psychoaktivními látkami jednotlivě nebo ve skupině Toto seskupení představuje možnosti zacházet s novými psychoaktivními látkami tím, že jejich rizika jsou vyhodnocována (a opatření přijímána) buď s ohledem na jednotlivé látky, nebo skupiny těchto látek. 1)

Individuální přístup (zachování stávající situace)

Každá látka je sledována a hodnocena individuálně a rozhodnutí o případném zavedení omezujících opatření jsou přijímána na základě konkrétních rizik, která tato látka představuje. 2)

Přístup podle skupiny látek

Sledovány, hodnoceny a podrobeny omezujícím opatřením jsou celé skupiny podobných látek. Skupina je stanovena na základě podobné chemické struktury (obecný přístup) nebo farmakologické účinnosti (analogický přístup). 3)

CS

Individuální přístup podložený informacemi o „inteligentně sestavené“ skupině látek

8

CS

Každá látka je sledována, hodnocena a podrobena omezujícím opatřením individuálně (stejně jako v případě možnosti č. 1), jsou však shromažďovány informace o ostatních látkách ze stejné skupiny. Lze proto předjímat výskyt určitých látek, hodnocení rizik se však bude provádět u každé jednotlivé látky. Seskupení č. 3: Dočasná opatření Toto seskupení představuje možnosti dočasného omezení dostupnosti nových psychoaktivních látek na spotřebitelském trhu, u nichž existuje podezření, že představují bezprostřední rizika pro veřejné zdraví, jak dokládají nahlášené případy úmrtí a vážné zdravotní následky spojené s jejich užíváním a rovněž častý výskyt užívání látek v několika členských státech. Omezení jsou zavedena do doby provedení hodnocení rizik těchto látek a nevztahují se na jejich obchodní a vědecké použití, ani na výrobky obsahující látky, které byly povoleny podle jiných právních předpisů EU. 1)

Žádná dočasná opatření (zachování stávající situace)

Podle rozhodnutí Rady není možné zavést v EU dočasná opatření. Rozhodnutí o případném omezení dostupnosti určité látky je přijato až po provedení hodnocení rizik a toto rozhodnutí je trvalé. 2)

Doporučení EU k zavedení dočasných opatření

Komise vydá členským státům doporučení, aby zavedly dočasná opatření za účelem okamžitého stažení určité látky z trhu a zákazu její distribuce, prodeje, vystavování nebo nabízení spotřebitelům (toto omezení by se nevztahovalo na průmyslové a vědecké použití). Členské státy, které doporučení provedou, přijmou odpovídající opatření s cílem zajistit stažení látky z trhu. 3)

Rozhodnutí EU o zavedení dočasných opatření

Stejně jako v případě možnosti č. 2, opatření jsou však pro členské státy závazná. Rozhodnutí o jejich zavedení přijímá Komise prostřednictvím prováděcího aktu. Porušení těchto opatření má za následek správní sankce stanovené na vnitrostátní úrovni. Seskupení č. 4: Konečné rozhodnutí o nové psychoaktivní látce Toto seskupení představuje možnosti zaměřit se na určitou látku, jakmile je provedeno hodnocení rizik. Komise určí úroveň zdravotního, společenského a bezpečnostního rizika, které daná látka představuje, a to nízké, mírné nebo závažné, a stanoví, zda a jaký druh omezujících opatření by měl být zaveden. Přitom vezme v úvahu tato kritéria: škodlivé účinky na zdraví způsobené užíváním látky (zranění, onemocnění a fyzické a duševní poruchy); škodlivé společenské následky pro jednotlivce a společnost (např. fungování ve společnosti, organizovaná trestná činnost, nelegální zisky) a rizika pro bezpečnost (šíření nemocí, dopad na bezpečnost silničního provozu). 1)

Rozhodnutí EU o podrobení látek omezujícím opatřením podpořeným trestními sankcemi nebo o nepřijetí žádných opatření (zachování stávající situace)

Na základě výsledků hodnocení rizik předloží Komise Radě legislativní návrh, který od členských států vyžaduje, aby určitou látku podrobily trestněprávním kontrolním opatřením (na novou psychoaktivní látku se použijí vnitrostátní právní předpisy vztahující se na

CS

9

CS

nedovolené drogy), nebo odůvodnily, proč to není nutné. Jelikož vnitrostátní právní předpisy týkající se nedovolených drog musí být v souladu s rámcovým rozhodnutím 2004/757/SVV o nedovoleném obchodu s drogami, na novou psychoaktivní látku, která podléhá kontrole, se použijí ustanovení rámcového rozhodnutí. Povoleny jsou pouze výjimky pro legální použití látky předpokládané v úmluvách OSN o drogách. 2)

Zachování stávající situace a doporučení EU podrobit látky opatřením k omezení spotřebitelského trhu s podporou správních sankcí

Komise má tři možnosti jednání: pokud látka představuje nízká rizika, není zavedeno žádné omezení; pokud představuje mírná rizika, Komise členským státům doporučí stažení látky z trhu a zákaz její distribuce, prodeje, vystavování nebo nabízení spotřebitelům (obchodní a průmyslové použití a rovněž vědecké použití není omezeno); pokud představuje závažná rizika, použijí se trestněprávní předpisy jako v současnosti. 3)

Zachování stávající situace a rozhodnutí EU podrobit látky opatřením k omezení spotřebitelského trhu s podporou správních sankcí

Stejně jako v případě možnosti č. 2, pokud však látka představuje mírná rizika, přijme Komise místo doporučení rozhodnutí podrobit ji omezení na spotřebitelském trhu, jež bude závazné a bude zavedeno prostřednictvím prováděcího aktu. 5.2.

Posouzení jednotlivých možností politiky

Seskupení č. 1: Zlepšení poznatků o nových psychoaktivních látkách Zachování stávající situace nepomůže dosáhnout politických cílů. Má malé kladné dopady na veřejné zdraví a bezpečnost a malou přijatelnost pro zúčastněné strany. Pro EU ani členské státy neznamená žádné dodatečné náklady. Strukturální spolupráce mezi centrem EMCDDA, výzkumnými ústavy a forenzními laboratořemi má vysoký kladný dopad. Zajišťuje vyšší účinnost opatření EU vytvořením důkazů o škodlivých účincích nových psychoaktivních látek. V období 2014–2020 vyžaduje financování z rozpočtu EU ve výši přibližně 3,7 milionu EUR. Pro zúčastněné strany je tato možnost vysoce přijatelná. Výzkumná infrastruktura EU má stejné dopady, není však přiměřená vzhledem k nákladům na její zřízení ve výši 5,1 milionu EUR a nákladům na provozování ve výši 1,4 milionu EUR ročně. Pro zúčastněné strany je málo přijatelná. Seskupení č. 2: Zacházení s novými psychoaktivními látkami individuálně nebo ve skupině Individuální přístup (zachování stávající situace) má středně velký kladný dopad na politické cíle. Nezvýší účinnost opatření EU, jelikož nezlepšuje schopnost EU předjímat vývoj na trhu, má však kladné dopady na zdraví a bezpečnost, jelikož poskytuje přesvědčivé důkazy o rizicích každé látky. Má pozitivní dopad na hospodářské subjekty na trhu pro legální použití, jelikož omezeny jsou pouze škodlivé látky. Pro zúčastněné strany je tato možnost dobře přijatelná. Přístup založený na zařazení látek do skupin má středně velký kladný dopad na politické cíle, jelikož pomáhá předjímat vývoj na trhu a má pozitivní dopady na zdraví a bezpečnost, má

CS

10

CS

však negativní dopad na základní práva a na hospodářské subjekty na trhu pro legální použití, jelikož omezující opatření mohou být u látek zavedena navzdory neexistenci důkazů o jejich škodlivých účincích. Tato možnost znamená nízké náklady pro EU a členské státy a pro zúčastněné strany je dobře přijatelná. Individuální přístup podpořený informacemi o „inteligentně sestavené“ skupině látek má vysoce kladný dopad na dosažení politických cílů, jelikož spojuje výhody obou výše uvedených přístupů. Má vysoké dopady na zdraví a bezpečnost a pro EU a členské státy neznamená žádné dodatečné náklady. Má kladné dopady na hospodářské subjekty na trhu pro legální použití a pro zúčastněné strany je vysoce přijatelný. Seskupení č. 3: Dočasná opatření Neexistence dočasných opatření (zachování stávající situace) má vysoce negativní dopady na dosažení politických cílů, jelikož na trhu jsou i nadále dostupné látky, které pravděpodobně mají škodlivé účinky. Tato možnost je pro zúčastněné strany málo přijatelná. Doporučení EU k zavedení dočasných opatření má středně velký pozitivní dopad na politické cíle, jelikož škodlivé látky jsou rychle staženy ze spotřebitelského trhu. Přetrvává však riziko přemístění, jelikož ne všechny členské státy doporučení pravděpodobně provedou. Tato možnost znamená omezené náklady pro rozpočet EU a rozpočty členských států (v souvislosti s provedením). Činnost hospodářských subjektů na trhu pro legální použití se zjednoduší díky společnému přístupu k určitým látkám v celé EU. Negativní dopady na podnikání a určitá základní práva hospodářských subjektů v případě rekreačního užívání jsou odůvodněné. Tato možnost je vhodná a pro zúčastněné strany dobře přijatelná. Dopady rozhodnutí EU o zavedení dočasných opatření jsou podobné, avšak vyšší, jelikož rozhodnutí provedou všechny členské státy. Rozhodnutí je nákladnější než doporučení, je však účinnější při snižování rizika přemísťování a dosažení pozitivních dopadů na veřejné zdraví. Činnost hospodářských subjektů na trhu pro legální použití bude v důsledku společného přístupu k určitým látkám v celé EU usnadněna. Tato možnost je přiměřená a pro zúčastněné strany je vysoce přijatelná. Seskupení č. 4: Konečné rozhodnutí o nové psychoaktivní látce Zachování stávající situace má nízké kladné dopady na dosažení politických cílů, jelikož sice pomáhá zlepšit soudržnost vnitrostátních opatření, neumožňuje však zabývat se přiměřeně látkami, které představují středně vysoká rizika. Má negativní, avšak opodstatněné dopady na základní práva. Vyvolává obavy ohledně přiměřenosti a přijatelnost pro zúčastněné strany je malá. Připojení možnosti přijmout doporučení EU k omezení spotřebitelského trhu ke stávající situaci má středně velké pozitivní dopady na dosažení politických cílů, jelikož umožňuje reakci, která je přiměřenější škodlivým účinkům látek. Přetrvává však riziko přemísťování. Tato možnost má středně velké kladné dopady na ochranu zdraví a bezpečnosti a nízký dopad na rozpočet EU a vnitrostátní rozpočty (v souvislosti s prosazováním). Má rovněž kladné dopady na subjekty na trhu pro legální použití, jelikož jejich činnost není dotčena omezujícími opatřeními (mírná rizika) a určitá použití jsou povolena i v případě látek se závažnými riziky. Negativní dopady na základní práva a na činnost hospodářských subjektů na trhu pro rekreační užívání jsou opodstatněné. Tato možnost je úměrná rizikům, která látky vyvolávají, a pro zúčastněné strany je přijatelná.

CS

11

CS

Připojení možnosti přijmout rozhodnutí EU o zavedení opatření k omezení spotřebitelského trhu ke stávající situaci má podobné dopady, tyto jsou však vyšší, jelikož rozhodnutí je pro členské státy závazné. Tato možnost je nákladnější než předchozí možnost, je však rovněž účinnější při snižování rizika přemísťování a negativních dopadů škodlivých látek na zdraví a bezpečnost. Tato možnost je přiměřená a pro zúčastněné strany je vysoce přijatelná. 6.

UPŘEDNOSTŇOVANÁ MOŽNOST POLITIKY

Srovnávací posouzení dopadů ukazuje, že při dosahování cílů by byla nejúčinnější tato kombinace legislativních a nelegislativních možností: 1)

Usnadnění strukturální spolupráce mezi centrem EMCDDA, výzkumnými ústavy a forenzními laboratořemi.

2)

Individuální přístup podpořený informacemi o „inteligentně sestavené“ skupině látek.

3)

Rozhodnutí EU o zavedení dočasných opatření.

4)

Zachování stávající situace a rozhodnutí EU podrobit látky opatřením k omezení trhu s podporou správních sankcí.

Upřednostňovaná možnost má vysoké kladné dopady na veřejné zdraví a bezpečnost. Umožňuje rychlejší jednání EU, jelikož dočasná opatření umožňují dřívější stažení látek, které vyvolávají bezprostřední obavy, ze spotřebitelského trhu a zkracuje dobu potřebnou pro přijetí omezujících opatření (prostřednictvím prováděcích aktů), která jsou přímo použitelná. Upřednostňovaná možnost výrazně zlepšuje schopnost EU předjímat vývoj a umožňuje přiměřeně reagovat na nové psychoaktivní látky. Má pozitivní dopady na hospodářské subjekty na trhu pro legální použití. Ačkoli má negativní hospodářské dopady a dopady na základní práva hospodářských subjektů na trhu pro rekreační užívání, ty jsou odůvodněné potřebou zabývat se riziky, která tyto látky představují, a jsou vyváženy kladnými dopady na hospodářské subjekty na trhu pro legální použití. Upřednostňovaná možnost politiky usiluje o náležitou rovnováhu mezi potřebou chránit jednotlivce a společnost před riziky, která představuje rekreační užívání nových psychoaktivních látek, a nezbytností snížit překážky pro legální obchod a zamezit vzniku takovýchto překážek. Pomáhá rovněž lépe propojit trh pro legální použití nových psychoaktivních látek s vnitřním trhem. Poskytnutím odstupňovanějšího a lépe přizpůsobeného souboru možností, které jsou přiměřené úrovni rizik, snižuje negativní dopady omezujících opatření na hospodářské subjekty a spotřebitele. Kladné dopady této možnosti politiky vyvažují náklady pro rozpočet EU a rozpočty členských států. Tato možnost je v souladu se zásadou subsidiarity, jelikož se zabývá pouze těmi látkami, které vyvolávají problémy v celé EU, a členským státům ponechává odpovědnost zaměřit se na látky, které představují místní problém. Je rovněž v souladu se zásadou proporcionality, jelikož nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů, a to poskytnutím opatření, která jsou přizpůsobena úrovni rizika látek.

CS

12

CS

7.

MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

Centrum EMCDDA a Europol budou každý rok podávat zprávy o uplatňování nástroje. Komise bude pravidelně posuzovat jeho uplatňování, fungování, efektivnost, účinnost a přidanou hodnotu. Co pět let provede hodnocení nástroje a výsledky předloží Evropskému parlamentu a Radě a v případě potřeby navrhne změny.

CS

13

CS

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ. Průvodní dokument k. návrhu

Recommend Documents