Pracovní řád Národního památkového ústavu
Pracovní řád Národní památkový ústav podle § 82 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vydává pracovní řád, ve kterém rozvádí některá ustanovení zákoníku práce ( dále jen ZP) a předpisů s ním souvisejících, s přihlédnutím ke zvláštním podmínkám ústavu. Pracovní řád se vydává s předchozím souhlasem základních odborových organizací NPÚ.
Část I Úvodní ustanovení Čl. 1 Pracovní řád je závazný pro Národní památkový ústav ( dále jen zaměstnavatel nebo NPÚ) a pro všechny zaměstnance, kteří jsou k němu v pracovním poměru. Na zaměstnance, kteří mají uzavřené dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, se pracovní řád vztahuje, pokud to vyplývá z jeho dalších ustanovení, z obecně závazných pracovněprávních předpisů nebo z uzavřené dohody.
Čl. 2 1. Právní úkony v pracovněprávních vztazích podle příslušných ustanovení zákoníku práce je oprávněn činit jménem NPÚ jeho generální ředitel nebo zástupce generálního ředitele, na územních odborných pracovištích ředitel územního odborného pracoviště. 2. Jiní zaměstnanci jsou oprávněni za NPÚ činit pracovněprávní úkony vyplývající z jejich funkcí stanovených organizačními předpisy nebo úkony, k nimž jsou písemně pověřeni generálním ředitelem nebo ředitelem ÚOP.
Část II Pracovní poměr Čl. 3 Vznik pracovního poměru 1. Pracovní poměr vznikne uzavřením písemné pracovní smlouvy ke dni, který byl sjednán jako den nástupu do práce nebo u vedoucích zaměstnanců, jejichž pracovní poměr vzniká jmenováním, ode dne určeného ve jmenovacím dekretu.
2
2. Pracovní smlouva obsahuje a) jméno, příjmení, akademické tituly, datum narození a adresu bydliště zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, jméno, příjmení a funkce zaměstnance, který NPÚ zastupuje, b) sjednaný druh práce, na který je zaměstnanec přijímán, c) místo výkonu práce(obec a organizační jednotku nebo jinak určené místo), d) den nástupu do práce, e) ustanovení na jakou dobu se pracovní poměr uzavírá, f) ustanovení o zkušební době, pokud byla sjednána, popř. další podmínky, na kterých mají účastníci zájem, pokud to není právními předpisy vyloučeno. Pokud pracovní smlouva neobsahuje údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru; to platí i o změnách těchto údajů. Informace musí mít náležitosti předepsané § 32 odst. 3 písm. a)-f) ZP. 3. Před uzavřením pracovní smlouvy je budoucí zaměstnavatel povinen seznámit budoucího zaměstnance s právy a povinnostmi, které pro něho vyplynou z pracovní smlouvy a s pracovními a platovými podmínkami, za nichž má práci konat. Seznamuje uchazeče s vymezením druhu práce, s požadavky, které budou na zaměstnance kladeny, se zvláštními povinnostmi zaměstnanců a s rozsahem pracovní doby. Personální útvar, popřípadě příslušný vedoucí vyzve budoucího zaměstnance, aby se podrobil vstupní lékařské kontrole u smluvního lékaře. 4. Personální útvar vyzve uchazeče o zaměstnání s dostatečným předstihem, minimálně 14 dní před uzavřením pracovní smlouvy, aby předložil veškeré doklady, které na něm jsou oprávněně požadovány, pokud již tak neučinil dříve. Jedná se zejména o občanský průkaz, doklad o dosažené kvalifikaci, údaje o průběhu předchozích zaměstnání a druhu práce, u žen o čerpání mateřské dovolené, nebo o čerpání rodičovské dovolené a péče o dítě. Nejpozději v den nástupu je zaměstnanec povinen předložit potvrzení o lékařské prohlídce, výpis z trestního rejstříku, potvrzení o délce zaměstnání (zápočtový list) a komu byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z platu, uvedení orgánu, který výkon rozhodnutí nařídil, orgán, který vykonávání rozhodnutí vydal a oprávněného, v jehož prospěch se srážky z platu provádějí. Zaměstnanec je dále povinen předložit potvrzení, pokud z jeho platu propadají určité částky ve prospěch státu v důsledku pravomocně uloženého trestu nápravného opatření nebo peněžitého trestu. Výpis z trestního rejstříku a potvrzení o lékařské prohlídce není třeba vyžadovat při uzavírání pracovní smlouvy se sezónními pracovníky. 5. Personální útvar je povinen vydat zaměstnanci nejpozději v den nástupu do práce jedno vyhotovení pracovní smlouvy a jedno vyhotovení platového výměru, z něhož je patrno zařazení zaměstnance do platové třídy a platového stupně, popřípadě ostatní složky platu. Zaměstnanec obdrží od personálního útvaru služební průkaz a případně další identifikační náležitosti. 6. Vedoucí zaměstnanec je povinen svého přímého podřízeného prokazatelně seznámit v den jeho nástupu s tímto pracovním řádem, s právními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochraně, popřípadě s dalšími předpisy, které musí jako zaměstnanec dodržovat. Seznámí jej rovněž s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy.
3
7. Jde-li o zaměstnance, který bude pracovat se svěřenými hotovostmi, ceninami, zbožím, zásobami materiálu nebo s jinými hodnotami, které je povinen vyúčtovat, uzavírá s ním zaměstnavatel písemnou dohodu o hmotné odpovědnosti. Kopie této dohody bude uložena v personálním útvaru v osobním spisu zaměstnance, jednu kopii obdrží zaměstnanec. 8. Zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Toto omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Nedodržení tohoto ustanovení ze strany zaměstnance je porušením pracovní kázně. 9. Osoby blízké, jimiž se pro účely tohoto pracovního řádu rozumí příbuzní v řadě přímé, sourozenci, manžel, druh, družka nemohou být v NPÚ zaměstnávány ve vztahu přímé nadřízenosti a podřízenosti nebo jako osoby navzájem kontrolované a kontrolující. Generální ředitel nebo ředitel ÚOP může v odůvodněných případech, zejména na pracovištích hradů a zámků, povolit výjimku. 10. Zaměstnavatel a zaměstnanec nesmí výkonu práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zneužívat na újmu jiného účastníka pracovněprávního vztahu nebo k ponižování jeho lidské důstojnosti. Za ponižování lidské důstojnosti se považuje i nežádoucí chování sexuální povahy na pracovišti, které je nevítané, nevhodné nebo urážlivé nebo které může být druhým účastníkem pracovněprávního vztahu oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, která ovlivňují výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů. 11. V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace zaměstnanců (§1, odst. 3 a odst. 4 ZP).
Čl. 4 Změny pracovního poměru 1. Obsah pracovní smlouvy lze změnit pouze písemnou dohodou účastníků pracovního vztahu ve formě dodatku k pracovní smlouvě, jehož jedno vyhotovení obdrží zaměstnanec, druhé je zakládáno do osobního spisu zaměstnance. Obdobně se postupuje při změně sjednaných pracovních podmínek. U pracovního vztahu vzniklého na základě jmenování se postupuje v souladu s § 65 ZP. 2. Při převedení zaměstnance na jinou práci nebo při přeložení do jiného místa výkonu práce se postupuje v souladu s § 37 - 41 ZP.
4
Čl. 5 Skončení pracovního poměru 1. Pracovní poměr může být rozvázán pouze způsoby a za podmínek uvedených v § 42 58 ZP, při respektování § 59 ZP. Skončení vedlejšího pracovního poměru upravuje §70 b ZP. 2. Žádost o rozvázání pracovního poměru dohodou podává zaměstnanec písemně, zpravidla osobním doručením svému bezprostředně nadřízenému, popřípadě do podatelny. Zaměstnavatel a zaměstnanec uzavírají dohodu o rozvázání pracovního poměru písemně a pracovní poměr končí sjednaným dnem. Přímý nadřízený podstoupí žádost se svým vyjádřením ke konečnému rozhodnutí na ústředním pracovišti generálnímu řediteli nebo jeho zástupci na územních odborných pracovištích jejich řediteli a následně personálnímu útvaru k provedení příslušných opatření. V dohodě musí být uvedeny důvody, pokud o to zaměstnanec požádá. Zaměstnavatel odůvodní dohodu vždy, jestliže je pracovní poměr rozvázán z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) - c) ZP a zaměstnanci by mohla být z těchto důvodů dána výpověď. 3. Zaměstnanec předkládá svoji výpověď z pracovního poměru prostřednictvím podatelny personálnímu útvaru nebo ji může doručit poštou. Rozhodující pro počátek běhu výpovědní doby výpovědi podané prostřednictvím podatelny je datum přijetí výpovědi v protokolu podatelny. Personální útvar neprodleně informuje příslušného vedoucího nadřízeného zaměstnance o podání výpovědi, připraví vyřízení výpovědi, kterou postupují k podpisu generálnímu řediteli nebo řediteli ÚOP. Výpovědní doba činí 2 měsíce. 4. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů taxativně uvedených v § 46 ZP. Výpovědní důvod musí být skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Nepřesné odůvodnění výpovědi, popřípadě pouhý odkaz na příslušné ustanovení zákoníku práce, má za následek neplatnost výpovědi. Důvod výpovědi nelze dodatečně měnit či doplňovat. Výpověď musí být zaměstnanci prokazatelně doručena, personální útvar sleduje, zda byla dodržena ustanovení § 47 50 ZP. Výpověď musí navrhovatel předem projednat s výborem odborové organizace. Výpovědní doby jsou uvedeny v § 45 ZP. 5. Odvolání výpovědi musí být, stejně jako výpověď, provedeno písemně a je právně účinné, jestliže je doručeno druhému účastníku. S odvoláním výpovědi musí druhý účastník písemně vyjádřit souhlas, jinak předtím daná výpověď trvá. Za NPÚ je oprávněn rozhodnout o odvolání výpovědi zaměstnance a vydat souhlas s tímto úkonem generální ředitel nebo jeho zástupce, na územním odborném pracovišti jeho ředitel. 6. Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit z důvodů uvedených v § 54 ZP tak, že tuto skutečnost písemně sdělí generálnímu řediteli nebo řediteli ÚOP.
5
7.
Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr jen výjimečně z důvodů uvedených v § 53 ZP s dodržením lhůt tam uvedených. Řádně odůvodněný návrh na okamžité zrušení pracovního poměru předkládá písemně příslušný vedoucí zaměstnanec prostřednictvím personálního útvaru k rozhodnutí generálnímu řediteli nebo řediteli ÚOP, který jej projedná s výborem základní odborové organizace.
8. Zaměstnanec je povinen v souvislosti se skončením pracovního poměru předat agendu, rozpracované úkoly, vyrovnat své závazky vůči zaměstnavateli, včetně případného vyúčtování poskytnutých záloh. Nadřízený vedoucí zaměstnance se zaměstnancem sepíše protokol o předání a převzetí agendy a pracovník příslušného oddělení či referátu sepíše protokol o vrácení a převzetí svěřeného inventáře a pracovních pomůcek. Při předávání agendy, s níž je spojeno uzavření dohody o hmotné odpovědnosti, musí být v případech stanovených v § 31 nařízení vlády č. 108/1994 Sb. provedena inventarizace. 9. Personální útvar vydá zaměstnanci potvrzení o zaměstnání, ve kterém uvede skutečnosti stanovené prováděcím předpisem, zejména délku trvání pracovního poměru, závazky zaměstnance vůči zaměstnavateli, údaje o prováděných srážkách ze mzdy.
Čl. 6 Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, souběžné pracovní poměry
1. Dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti lze uzavírat za podmínek stanovených § 232 ZP. K uzavírání těchto dohod je oprávněn generální ředitel, zástupce generálního ředitele nebo ředitel ÚOP, popř.jeho zmocněný zástupce. 2. Dohoda o provedení práce se uzavírá písemně či ústně, obsahuje vymezení práce, kterou je zaměstnanec povinen vykonat, předpokládaný rozsah práce, výši odměny za sjednanou práci a datum, do kterého musí být práce odvedena příslušnému zaměstnanci zaměstnavatele. 3. Dohodu o provedení práce lze uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce, na který se dohoda uzavírá není vyšší než 100 hodin ročně. Do tohoto rozsahu se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce a jiné dohody uzavřené na různých územních odborných pracovištích NPÚ. 4. Dohoda o pracovní činnosti musí být písemná, obsahuje vymezení činnosti, kterou má zaměstnanec vykonávat, rozsah pracovní doby, výši odměny, doba na kterou se dohoda uzavírá a jméno zaměstnance NPÚ odpovědného za přejímání a kontrolu vykonané práce.
6
5. Na základě dohody o pracovní činnosti lze vykonávat práci až do rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, jde-li o práce k zabezpečení naléhavých zvýšených úkolů zaměstnavatele, nepřesahující dobu 3 měsíců v kalendářním roce, jestliže splnění těchto úkolů vyžaduje dočasné nárazové hromadné výpomoci zaměstnanců.
Část III. Práva a povinnosti zaměstnanců Čl. 7 1. Ode dne, kdy vznikl pracovní poměr, je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci plat, vytvářet podmínky pro úspěšné plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy nebo kolektivní nebo pracovní smlouvou. Zaměstnanec je povinen po dobu trvání pracovního poměru konat osobně práce ukládané mu nadřízeným v souladu s druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě, a to ve stanovené době a dodržovat pracovní kázeň. 2. Základní povinnosti zaměstnanců jsou upraveny v ustanovení § 73 a § 75 ZP a tímto pracovním řádem. Povinností zaměstnance je zejména: a) pracovat svědomitě a odpovědně, řádně podle svých sil, znalostí a schopností plnit kvalitně, hospodárně a včas pracovní úkoly a pokyny nadřízených, dodržovat zásady spolupráce s ostatními zaměstnanci, pravidla slušnosti a občanského soužití. Zjistí-li zaměstnanec, že pokyn jeho nadřízeného je v rozporu s právními předpisy, nebo že by jeho plněním mohla vzniknout škoda, je povinen upozornit na to svého bezprostředně nadřízeného zaměstnance, popřípadě vyššího nadřízeného, b) znát úkoly, organizaci práce útvaru, v němž je zařazen a úkoly vlastní práce, c) účastnit se vstupního školení organizovaného zaměstnavatelem a instruktáže o bezpečnosti práce prováděné pověřeným zaměstnancem, d) při poskytování informací o činnosti NPÚ postupovat v souladu s interními předpisy, zejména se směrnicí generálního ředitele č. 1/2003, e) soustavně si udržovat, prohlubovat a obnovovat kvalifikaci a tím předpoklady k výkonu sjednaného druhu práce a za tím účelem se zúčastňovat školení, seminářů a konferencí a podrobovat se předepsanému ověřování způsobilosti k vykonávání práce, f) ohlašovat neprodleně personálnímu útvaru změny v osobních poměrech (např. změnu rodinného stavu, změnu příjmení, narození nebo úmrtí člena rodiny) a jiné údaje (např. změnu občanského průkazu, změnu bydliště, členství v zastupitelských orgánech všech stupňů, zahájení trestního řízení pro podezření z trestného činu spáchaného při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi), g) dodržovat a plně využívat pracovní dobu. Zaměstnanci jsou povinní vést evidenci docházky předepsaných způsobem,
7
h) nezneužívat svěřený majetek, zejména výpočetní a kopírovací techniku a telefony k soukromým účelům, i) uzamykat kanceláře a jiné prostory i při jejich krátkodobém opuštění. Pokud to umožňuje bezpečnostní systém, při dlouhodobějším opuštění tyto prostory zakódovat a při opuštění budovy odevzdat svazek klíčů do určené bezpečnostní schránky, j) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jím vykonávané, pracovněprávní předpisy včetně předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dále předpisy o ochraně proti požárům, dodržovat pracovní řád a další interní předpisy, k) dodržovat při plnění pracovních povinností zásadu neposkytovat jiným než určeným způsobem mimo NPÚ informace, které jsou předmětem státního nebo služebního tajemství nebo podléhají utajení dle interních předpisů, l) zaměstnanec je oprávněn požadovat na zaměstnavateli materiální zabezpečení nezbytné k výkonu činnosti, kterou zaměstnanec vykonává na základě pracovní smlouvy, včetně vybavení stanoveného předpisy upravující BOZP.
Čl. 8 1. Vedoucí zaměstnanci jsou povinni plnit povinnosti podle § 73 odst. 1 a § 74 ZP, zajišťovat a kontrolovat plnění všech povinností podřízených a dbát jejich práv v souladu s obecně závaznými právními předpisy a tímto pracovním řádem. 2. Vedoucí zaměstnanci jsou povinni zejména: a) seznámit všechny podřízené s úkoly a organizací práce útvaru, který řídí, b) odpovědně a racionálně provádět personální práci, při řešení personálních otázek postupovat v úzké součinnosti s personálním útvarem, c) veškeré návrhy týkající se změn pracovních a platových záležitostí předkládat v dostatečném časovém předstihu před navrhovanou účinností hlavnímu ekonomovi nebo územnímu ekonomovi, kteří je postoupí se svým stanoviskem a se stanoviskem příslušného náměstka generálnímu řediteli nebo řediteli ÚOP ke schválení, d) seznamovat podřízené zaměstnance s ochranou státního, hospodářského a služebního tajemství a provádět kontrolu dodržování všech příslušných právních předpisů, příkazů generálního ředitele a dalších vnitřních organizačních předpisů, zabezpečit ochranu utajovaných skutečností, e) dohlížet nad dodržováním zásad požární bezpečnosti podřízenými zaměstnanci, účastnit se a provádět školení o požární ochraně podle zákona o požární ochraně a jeho prováděcí vyhlášky, f) vytvářet předpoklady pro rozvoj pracovní aktivity zaměstnanců a využívat všech podnětů k soustavnému zvyšování účinnosti práce. Na vedoucí zaměstnance se rovněž vztahují ustanovení v článku 7, odst. 2, písm. a) – m) tohoto pracovního řádu.
Čl. 9 Posudky o pracovní činnosti podle § 60 ZP zpracovává vedoucí odboru (vedoucí samostatného oddělení), a pro tyto vedoucí zaměstnance jim bezprostředně nadřízený zaměstnanec. Zaměstnanci vydává posudek personální útvar. Nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem pracovního posudku, obrátí se s námitkami na vyššího nadřízeného 8
zaměstnance. Zaměstnanec se může domáhat ve lhůtě 3 měsíců u soudu, aby zaměstnavateli bylo uloženo posudek přiměřeně upravit.
Čl. 10 1. Postavení odborové organizace na pracovišti, práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích vyplývají a) z obecně závazných právních předpisů, zejména ze ZP a prováděcího nařízení vlády, zákona o kolektivním vyjednávání, vyhlášky o fondu kulturních a sociálních potřeb a z dalších právních předpisů, b) z kolektivní smlouvy. 2. NPÚ vytváří podmínky pro činnost všech základních odborových organizací a jejich orgánů, projednává s nimi záležitosti týkající se důležitých zájmů zaměstnanců, zejména pracovních, mzdových, zdravotních, sociálních a kulturních. 3. K zabezpečení plnění úkolů NPÚ a ke zlepšování pracovních, sociálních, zdravotních a kulturních podmínek zaměstnanců a k upevňování vztahů vzájemné spolupráce, uzavírá kolektivní smlouvu jménem zaměstnanců odborový orgán, jménem ústředního pracoviště generální ředitel a jménem ÚOP jeho ředitel. Uzavírání, obsah a kontrola plnění kolektivní smlouvy se řídí obecně závaznými právními předpisy, především zákoníkem práce a zákonem o kolektivním vyjednávání. 4. Odborový orgán se zaměstnavatelem spolurozhoduje o rozpočtu FKSP dle zásad o hospodaření s tímto fondem.
Část IV. Pracovní doba Čl. 11 1. Stanovená týdenní pracovní doba v NPÚ je 40 hodin. V pracovní dny začíná pracovní doba v 7,30 hodin a s přestávkou na jídlo a oddech končí v 16,00 hodin, pokud není na územních odborných pracovištích upravena pracovní doba odlišně. 2. V zájmu lepšího využívání pracovní doby a uspokojování osobních potřeb zaměstnanců může zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem stanovit pružnou pracovní dobu, a to také pouze na některých pracovištích, popřípadě u některých zaměstnanců. Pružná pracovní doba může být uplatněna buď jako pružný pracovní den, nebo pružný pracovní týden, či pružné čtyřtýdenní pracovní období. Základní pracovní doba, po kterou zaměstnanec musí být na pracovišti je pět hodin (od 9:00 do 14:00 hodin), volitelná pracovní doba, kterou si volí sám zaměstnanec začíná nejdříve v 6:00 hodin a končí nejpozději v 19:00 hodin.
9
3. Generální ředitel nebo ředitel ÚOP může na žádost zaměstnance doporučenou nadřízeným vedoucím zaměstnancem povolit ze závažných důvodů jinou vhodnou úpravu pracovní doby, a to tak, aby v jednotlivých dnech nepřesáhla 9 hodin. Ve výjimečných případech se souhlasem zaměstnance může pracovní doba v jednotlivých dnech přesáhnout 9 hodin. Generální ředitel nebo ředitel ÚOP může ze závažných provozních důvodů stanovit po projednání s odborovým orgánem některému z útvarů (oddělení) či skupině pracovníků odlišnou pracovní dobu od doby stanovené v pracovním řádu a u zaměstnanců pracujících na objektech lze stanovit dle § 85 ZP a za dodržení podmínek v něm stanovených nerovnoměrné rozložení pracovní doby. 4. Zaměstnavatel při uzavírání pracovního poměru, popřípadě později za trvání pracovního poměru může sjednat se zaměstnancem kratší pracovní dobu, a to na výkon práce, jejíž rozsah nevyžaduje plnou pracovní dobu, nebo povolit na žádost zaměstnance kratší pracovní dobu, zejména ze zdravotních důvodů nebo z důvodů péče o dítě. Písemnou žádost o povolení kratší pracovní doby nebo jiné úpravy pracovní doby podává zaměstnanec svému bezprostřednímu nadřízenému, který ji se svým vyjádřením předloží vedoucímu útvaru. Tento předá žádost se svým zásadním stanoviskem, popřípadě odůvodněním, personálnímu útvaru k vyřízení. Evidenci o úpravách pracovní doby vede personální útvar a po stránce formální vyřizuje tuto úpravu se zaměstnancem. 5. Od začátku pracovní doby po celou pracovní dobu je povinen zaměstnanec plnit své pracovní povinnosti, s výjimkou přestávky na jídlo a oddech v rozsahu nejméně 30 minut za směnu. Tuto přestávku na jídlo a oddech je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce. Přestávka na jídlo a oddech se nezapočítává do pracovní doby, je stanovena obvykle v rozmezí od 11,00 do 13,00 hodin. U dvou přestávek se druhá určuje individuálně. 6. Práci přesčas může zaměstnanci nařídit nebo ji se zaměstnancem dohodnout vedoucí odboru (vedoucí samostatného oddělení) nebo jemu nadřízený zaměstnanec. Výkon a rozsah práce přesčas upravují § 96 a 98 ZP, plat za práci přesčas upravuje § 10 zákona 143/1992 Sb. Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat prací přesčas těhotné ženy, ženy, které pečují o dítě mladší než 1 rok a mladistvé. 7. Požádá-li žena pečující o dítě mladší než 15 let nebo těhotná žena o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět její žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody; při tom zaměstnavatel postupuje v součinnosti s příslušným odborovým orgánem.
Čl. 12 Překážky v práci 1. O poskytnutí pracovního volna pro překážku v práci na straně zaměstnance, zaměstnanec žádá nebo o ní bez zbytečného průtahu informuje bezprostředně nadřízeného vedoucího zaměstnance. Překážku v práci a dobu jejího trvání je zaměstnanec povinen prokázat zpravidla potvrzením příslušného orgánu nebo organizace. 10
2.
Důležitými osobními překážkami v práci, při kterých je omluvena nepřítomnost v práci, jsou: a) dočasná pracovní neschopnost pro nemoc, úraz, lázeňská péče nebo přijetí do ústavní péče ve zdravotnickém zařízení, b) mateřská dovolená, rodičovská dovolená, c) karanténa, d) ošetřování nemocného člena rodiny, e) péče o dítě mladší než deset let, které nemůže být z důležitých důvodů v péči dětského výchovného zařízení nebo školy, v jejichž péči jinak dítě je, anebo jestliže osoba, jež o dítě jinak pečuje, onemocní nebo jí byla nařízena karanténa, popřípadě se podrobila vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance.
3. Důležitými osobními překážkami v práci, při kterých se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy, jsou: a) vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu (pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu), b) narození dítěte manželce (družce) zaměstnance (pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu k převozu manželky, popř. družky do zdravotnického zařízení a zpět), c) doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možné provést mimo pracovní dobu (pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den, nevznikne-li zaměstnanci nárok na podporu při ošetřování člena rodiny), d) doprovod zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociální péče nebo do internátní speciální školy (pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na šest pracovních dnů v kalendářním roce), e) úmrtí rodinného příslušníka (pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na dva dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob, na jeden den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence manžela, jakož i manžela sourozence zaměstnance a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob. Na nezbytnou dobu, nejvýše na jeden den se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob), f) vlastní svatba (pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na dva dny, z toho jeden den k účasti na svatebním obřadu), g) svatba dětí (pracovní volno s náhradou mzdy se poskytuje na jeden den k účasti na svatebním obřadu), h) pohřeb spoluzaměstnance (pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu zaměstnancům, které zaměstnavatel určí k účasti na pohřbu po dohodě s odborovou organizací), i) vyhledávání nového místa před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem nebo dohodou z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až d)
11
zákoníku práce (pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době stanovené v § 45 odst. 1 ZP, pracovní volno lze se souhlasem zaměstnavatele slučovat). 4. Pracovní volno bez náhrady mzdy v rozsahu jednoho pracovního dne v každém kalendářním čtvrtletí se dále poskytuje: a) osamělému zaměstnanci, který pečuje o dítě ve věku do 15 let nebo o invalidní dítě ve věku do 26 let, není-li dítě umístěno v zařízení sociální péče, b) těhotné zaměstnankyni v době od počátku jedenáctého týdne těhotenství do dne nástupu na mateřskou dovolenou. 5. Důležitými osobními překážkami, při kterých se poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy, jsou: a) svatba rodiče (pracovní volno se poskytne na jeden den k účasti na svatebním obřadu), b) přestěhování zaměstnance (pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše jeden den při stěhování v téže obci, při stěhování do jiné obce nejvýše na dva dny), c) nepředvídané přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků (pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu), d) vyhledání nového místa před skončením pracovního poměru, nevznikl-li zaměstnanci nárok na pracovní volno s náhradou mzdy podle odst. 3 písm. i) (pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden půlden v týdnu po dobu odpovídající výpovědní době stanovené v § 45 odst. 1 ZP, pracovní volno lze se souhlasem zaměstnavatele slučovat). 6. Nebrání-li tomu vážné provozní důvody, lze v odůvodněných případech zaměstnanci, který již vyčerpal celý nárok na dovolenou, poskytnout na jeho žádost a se souhlasem generálního ředitele nebo ředitelé ÚOP pracovní volno bez náhrady mzdy (neplacené volno), na jehož poskytnutí mu nevznikl nárok podle právních předpisů a předchozího odstavce. Pracovní volno podle předchozí věty lze poskytnout zaměstnanci, který se písemně zaváže uhradit zaměstnavateli veřejné zdravotní pojištění, které je podle právního předpisu zaměstnavatel povinen odvést za kalendářní dny takto poskytnutého pracovního volna a za navazující dny pracovního klidu, nestanoví-li kolektivní smlouva jinak. 7. Překážkami v práci z důvodu obecného zájmu, při kterých se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy v nezbytně nutném rozsahu, jsou: a) výkon veřejné funkce (např. povinnost vyplývající z funkce člena zastupitelstva obce, přísedícího soudu), b) výkon občanských povinností (např. svědectví, předvolání k soudu nebo jinému státnímu orgánu, poskytnutí první pomoci, povinné lékařské prohlídky, osobní pomoc při požární ochraně, živelných událostech nebo v jiných obdobných mimořádných případech), c) přednášková (výuková) činnost v rozsahu nejvýše 12 pracovních dní v jednom kalendářním roce, na uvedenou činnost lze na žádost zaměstnance poskytnout
12
pracovní volno bez náhrady mzdy tehdy, nebrání-li tomu vážné provozní důvody a tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu zaměstnance, d) výkon jiných úkonů v obecném zájmu (např. dárcovství krve, činnost vedoucích dětských táborů apod.), e) činnost členů příslušného odborového orgánu a zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví.
Část V. Dovolená na zotavenou Čl. 13 1. Základní výměra dovolené na zotavenou pro zaměstnance NPÚ činí 5 týdnů. Práva a povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance jsou stanoveny v § 100 a následujících ZP. 2. Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnanci jeho bezprostředně nadřízený vedoucí zaměstnanec v souladu s plánem dovolených. Plán dovolených se sestavuje každoročně do 30. dubna běžného roku s předchozím souhlasem odborového orgánu, pokud není stanoveno jinak. Při stanovení plánu dovolených je nutné přihlížet k úkolům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnanců. 3.
Zaměstnanec je povinen včas sdělit svému nadřízenému skutečnosti, které mají význam pro určení nástupu dovolené a navrhnout včas požadovaný termín nástupu dovolené nebo jeho změnu. Požádá-li zaměstnankyně NPÚ o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět. To rovněž platí, požádá-li zaměstnanec o rodičovskou dovolenou podle § 108 odst. 4 ZP.
4. Den nástupu dovolené a den nástupu do práce po vyčerpání dovolené nebo její části potvrzuje na příslušném tiskopise dovolenky bezprostředně nadřízený vedoucí zaměstnanec. Dovolená se přerušuje nástupem služby v ozbrojených silách, uznáním práce neschopným pro nemoc, úrazem nebo ošetřováním nemocného člena rodiny a nástupem mateřské nebo rodičovské dovolené. Připadne-li v době dovolené svátek na den, který je jinak obvyklým pracovním dnem zaměstnance, nezapočítává se mu takový den do dovolené. Rozsah a podmínky krácení dovolené upravuje § 11 nařízení vlády, kterým se provádí zákoník práce. 5. Před skončením pracovního poměru zaměstnance je vedoucí zaměstnanec povinen nařídit mu čerpání dovolené tak, aby zaměstnanec vyčerpal vzniklý nárok dovolené ke dni skončení pracovního poměru. Ve zcela výjimečných případech lze dovolenou po dohodě převést k novému zaměstnavateli nebo na základě souhlasu hlavního nebo územního ekonoma proplatit.
13
Část VI. Platové poměry Čl. 14 1. Plat zaměstnanců se řídí zákonem č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech ve znění pozdějších předpisů, dle nařízení vlády 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a dle nařízení vlády 330/2003 Sb.. Platové předpisy jsou k nahlédnutí v personálním útvaru, který je povinen na žádost zaměstnance jeho platové zařazení vysvětlit. 2. Plat se vyplácí jedenkrát měsíčně v pravidelném termínu výplaty sjednaném v kolektivní smlouvě a to obvykle na sporožirový nebo jiný účet, který zaměstnanec sdělí personálnímu útvaru nebo v pracovní době na pracovišti, nebylo-li v kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě dohodnuto jinak. Připadne-li výplatní den na den pracovního klidu nebo den pracovního volna vyplácí se plat v nejbližším předchozím pracovním dnu. Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci před nastoupením dovolené na zotavenou mzdu splatnou během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodl jinak. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mzdy, poskytne mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy mu vyplatí nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dovolené. Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách platu a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží mu zaměstnavatel k nahlédnutí doklady, na jejichž základě byl plat vypočten. 3. Při měsíčním vyúčtování platu obdrží zaměstnanec písemný doklad o jednotlivých složkách platu a o provedených srážkách. Zaměstnanci účtárny jsou povinni předložit na žádost zaměstnance k nahlédnutí doklady na jejichž základě byl plat vypočítán. S reklamacemi, dotazy a připomínkami, které se týkají výše platu, jeho složek a provedených srážek se obrací zaměstnanec na účtárnu, popřípadě na bezprostředně nadřízené a to bez zbytečného odkladu. Platové reklamace vyřizuje účtárna neprodleně , zpravidla do pěti pracovních dnů. Zjistí-li zaměstnanec přeplatek na platu dodatečně po jeho převzetí, je povinen neprodleně tuto skutečnost ohlásit v účtárně. 4. Vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to ve lhůtě 3 let od jejich výplaty. 5. Srážku z platu lze provést na základě písemné dohody uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, jinak pouze z důvodu v rozsahu stanovené zákonem.
14
Část VII. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Čl. 15 1. Úkoly NPÚ a jeho zaměstnanců v dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a kontrola odborových orgánů jsou upraveny v § 132 - 137 ZP. 2. Vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení jsou v rozsahu svých kompetencí povinni zajistit, aby jim podřízení zaměstnanci byli seznámeni s předpisy o zajištění bezpečnosti a ochraně pří práci a musí vyžadovat a kontrolovat dodržování těchto předpisů. 3. Zaměstnanci jsou povinni dodržovat předpisy a pokyny k zajištěni bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, oznamovat svému bezprostředně nadřízenému vedoucímu nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví při práci, dodržovat předpisy o používání elektrických, plynových spotřebičů, nepožívat alkoholické nápoje nebo jiné omamné prostředky na pracovišti a v pracovní době i mimo pracoviště, řídit se pravidly a pokyny, které se týkají obsluhy strojů a zařízení, bezpečnosti autoprovozu a hasicích přístrojů. 4. Zdraví zaměstnanců nesmí být ohrožováno kouřením. Zakazuje se kouření ve všech budovách nebo dalších uzavřených prostorách NPÚ – s výjimkou prostor, které určí zvláštním předpisem generální ředitel nebo ředitel ÚOP.
Část VIII Péče o zaměstnance Čl. 16 1. Zaměstnavatel vytváří pracovní podmínky ke zvyšování kultury práce a pracovního prostředí a tím umožňuje zaměstnancům, aby jejích výkon práce byl kvalitní, hospodárný a bezpečný. Zaměstnavatel zejména pečuje o vzhled, úpravu a úklid pracovišť, hygienických zařízení a jídelny. Zaměstnanci jsou povinni při využívání pracovišť a uvedených zařízení si počínat tak, aby nedocházelo k poškozování vybavení a ostatní zaměstnanci nebyli při jejich používání omezováni. 2. Zaměstnavatel pečuje o prohlubování kvalifikace svých zaměstnanců, popřípadě o jejich zvyšování a dbá, aby zaměstnanci byli zařazováni do funkcí, v nichž bude využito jejich odborné kvalifikace. Zaměstnavatel při poskytování pracovních úlev a hmotného zabezpečení zaměstnanci v souvislosti se zvyšováním jeho kvalifikace postupuje s souladu s § 142 b) a § 143 ZP. Zaměstnavatel může poskytovat zaměstnanci pracovní úlevy a hmotné zabezpečení podle § 126 odst. 3 ZP, je-li předpokládaní zvýšení kvalifikace v souladu s potřebou zaměstnavatele.
15
3. Studující při zaměstnání je povinen včas požádat svého nadřízeného o poskytnutí pracovního volna ke studiu. Žádost o krátkodobé studijní volno se předkládá na tiskopise dovolenky, žádost o dlouhodobé studijní volno, tj. na přípravu a vykonání státní závěreční zkoušky se předkládá spisem. Studijní volno se poskytuje v rozsahu stanoveném v dohodě o poskytování pracovních úlev a hmotného zabezpečení uzavřené v souvislosti se zvýšením kvalifikace. Evidenci o čerpání studijního volna sleduje personální útvar. Při uzavírání dohody o poskytování pracovních úlev a hmotném zabezpečení se řídí zaměstnavatel a zaměstnanec § 143 ZP. 4.
Žádosti o důchod se zaměstnanci sepisuje personální útvar. Zaměstnanec k tomu předloží potřebné doklady.
5. Zaměstnanci jsou povinni ukládat své svršky a osobní věci, které obvykle nosí do práce, v místnostech, kde pracují, do skříní nebo pracovních stolů, které se musí zamykat. Není-li skříň nebo pracovní stůl k dispozici, ukládají zaměstnanci věci, které musí v souvislosti s výkonem práce odložit, na místě určeném vedoucím příslušného odboru nebo vedoucím samostatného oddělení. To se zejména týká svěřených pracovních pomůcek a přístrojů, které zaměstnanec převzal od zaměstnavatele k výkonu své práce. Zaměstnanci jsou povinni jednat tak, aby bezpečnost úschovy jejich věcí nebo věcí svěřených byla zajištěna, zejména jsou povinni zamykat místnost, kde mají věci odloženy, při každém jejím opuštění. Zaměstnavatel je povinen zajistit vhodná bezpečnostní opatření, opatřit místa, kde jsou věci odkládány, zámky. Dojde-li ke ztrátě věci a zaměstnanci vznikne škoda, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu nahlásit svému přímému nadřízenému. 6. Zaměstnavatel zabezpečuje společné stravování na objednávku, eventuelně umožňuje stravování v jiné formě za shodných podmínek.
Část IX Náhrada škody Čl. 17 1. Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli a odpovědnost zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci na věcech a zdraví je upravena § 170 – 185 ZP a nařízením vlády, kterým se provádí zákoník práce. Odpovědnost za škodu pracovněprávního vztahu je zásadně subjektivní a zaměstnavatel je povinen prokázat zaměstnancovo zavinění s výjimkou případů uvedených v § 176 a 178 ZP. 2. Objektivní odpovědnost za škodu, to je odpovědnost za následek bez důkazu zavinění škůdce, je založena na straně zaměstnance dohodou o hmotné odpovědnosti podle § 176 ZP a písemným potvrzením o převzetí předmětů, za jejichž ztrátu zaměstnanec podle § 178 ZP odpovídá. 3. Dohodu o hmotné odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách uzavře zaměstnavatel se zaměstnanci pověřenými hospodařit s peněžní hotovostí a ceninami,
16
se zaměstnanci, kteří vedou sklady, s vedoucím popřípadě zaměstnanci autodopravy, kteří odpovídají za svěřené poukázky na pohonné hmoty a jiný materiál. Dohodu o hmotné odpovědnost připravuje vedoucí ekonomického oddělení. Dohoda o hmotné odpovědnosti musí být uzavřena písemně s přesným určením hodnot, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Dohodu o hmotné odpovědnosti podepisuje za zaměstnavatele hlavní ekonom nebo územní ekonom, kopie dohody se předává zaměstnanci a personálnímu referátu k založení do osobního spisu. 4.
Zaměstnanec odpovídá za ztrátu svěřených předmětů, především kancelářských pomůcek, zařízení , nářadí, ochranných pracovních prostředků a jiných pomocných předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Objektivní odpovědnost zaměstnance za ztrátu svěřených předmětů je založena podpisem zaměstnance na evidenční kartě předmětů nebo písemným potvrzením zaměstnance o převzetí svěřeného předmětu. Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů podle § 178 ZP se netýká inventáře kanceláří, dílen a místností, jehož seznam zaměstnanci podepisují.
5. K zabezpečení ochrany majetku umístěného v kancelářích a na ostatních pracovištích se vyhotovují místní seznamy inventáře. Věcnou správnost seznamu potvrdí podpisem určený zaměstnanec a zaměstnanec, který v kanceláři (dílně) pracuje. Přemísťování inventarizovaných předmětů bez souhlasu odpovědného zaměstnance ekonomického úseku je nepřípustné. 6. Zaměstnanec, který způsobí škodu, musí tuto skutečnost nahlásit neprodleně svému nadřízenému. Každý zaměstnanec NPÚ musí nahlásit škodu o které se dozví, a to svému bezprostředně nadřízenému. Zjištěný schodek na svěřených hodnotách oznámí vedoucí inventarizační komise zaměstnanci, který je bezprostředně nadřízený hmotně odpovědnému zaměstnanci. 7. Škoda zjištěná inventurou se vyčísluje v protokolu o inventuře, ze kterého vyplývá rozsah škody, druh odpovědnosti za škodu, popřípadě další rozhodné okolnosti. Zaměstnanci, kteří mají uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, musí být osobně přítomní inventuře. Zápis o provedení inventury i případný vyčíslený schodek hmotně odpovědní zaměstnanci podepisují. K případnému schodku se mohou písemně vyjádřit, stejně tak mohou vznést námitky k průběhu inventury. Odepření podpisu inventarizačního protokolu nezakládá ztrátu odpovědnosti za škody. 8. Svěřené předměty může zaměstnanec přemísťovat mimo pracoviště v sídle NPÚ pouze v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů ( např. služební cesta ) nebo s písemným souhlasem přímého nadřízeného, který je udělen na interním formuláři NPÚ, který vystaví odpovědný zaměstnanec ekonomického úseku s uvedením názvu předmětu, inventárního čísla, důvodu přemístění a doby, na kterou je předmět používán mimo sídlo NPÚ. 9. Vedoucí útvaru je povinen zjistit, kdo a za jakou škodu způsobenou NPÚ odpovídá a předložit věc komisi pro uplatňování náhrady škody. Komise projedná s označeným odpovědným zaměstnancem všechny okolnosti případu, právně ho poučí a dá mu možnost se k případu vyjádřit. O jednání komise se sepisuje zápis, který končí zásadním vyjádřením k otázce odpovědnosti ve spise označeného zaměstnance.
17
Zaměstnavatel je povinen projednat případ s odborovou organizací pokud škoda způsobená zaměstnavateli přesáhne částku 1000,- Kč. Jestliže zaměstnanec přistoupí k uzavření dohody o uznání škody co do základu a výše a navrhne dohodu o zaplacení škody, předseda komise vypracuje návrh dohody, který odpovědný zaměstnanec podepíše. Za zaměstnavatele podepisuje tuto dohodu hlavní ekonom nebo územní ekonom. Po uzavření dohody je spis předložen účtárně k vedení evidence pohledávky a k vymáhání náhrady škody. Nedojde-li k dohodě o náhradě škody, to jest zaměstnanec odpovědnost za škodu neuzná, sepíše komise zápis, který podepíší členové komise a zaměstnanec a spis je postoupen generálnímu řediteli nebo řediteli ÚOP k rozhodnutí, zda škoda bude vymáhána soudní cestou, poté kdy o tom rozhodne, bude spis postoupen právnímu oddělení k vypracování žaloby o náhradu škody.
Čl. 18 1. Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti pravidlům slušnosti a občanského soužití, v rozsahu jak vyplývá z § 187 – 206 ZP. Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty. 2. Zaměstnanec je povinen ohlásit písemně škodu bez zbytečného odkladu svému nadřízenému. V oznámení musí zejména uvést, jak ke škodě došlo s přesným a pravdivým vylíčením děje, navrhnout popřípadě důkazy, určit k jaké újmě na jeho straně došlo, a to co nejpřesněji v penězích. Nadřízený zaujme ke škodě písemné stanovisko, uvede všechny okolnosti případu, které jsou mu známy a postoupí oznámení hlavnímu ekonomovi nebo územnímu ekonomovi k provedení příslušných opatření. 3. Rozsah náhrady škody vzniklé zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je upraven v zákoníku práce v § 190 – 203 ZP a v předpisech s ním souvisejících. 4. Zaměstnavatel odpovídá svému zaměstnanci také za škodu na odložených věcech podle § 204 ZP a za škodu, která vznikla zaměstnanci pro odvrácení škody hrozící zaměstnavateli podle § 205 ZP.
Část X Souběžný a vedlejší pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Čl. 19 Zaměstnavatel může se svým zaměstnancem sjednat vedlejší činnost ( souběžný pracovní poměr, vedlejší pracovní poměr, dohodu o pracovní činnosti, dohodu o provedení práce), pokud tato činnost spočívá ve výkonu prací jiného druhu, než je sjednána v hlavním 18
pracovním poměru a je vykonávána mimo pracovní dobu určenou pro hlavní pracovní poměr zaměstnance.
Část XI.
Závěrečná ustanovení Čl. 20 1. Pokud specifika jednotlivých územních odborných pracovišť vyžadují dílčí právní úpravu tohoto pracovního řádu, může ředitel příslušného územního odborného pracoviště formou dodatku k pracovnímu řádu upravit příslušné ustanovení odlišně. Dodatek k pracovnímu řádu musí být v souladu se zákoníkem práce a navazujícími předpisy a jeho vydání podléhá rovněž režimu ustanovení § 82 odst. 3 ZP 2. Bezprostředně nadřízení vedoucí zaměstnanci jsou povinni zabezpečit seznámení podřízených zaměstnanců s obsahem pracovního řádu. 3. Zaměstnanci jsou oprávněni kdykoliv do pracovního řádu nahlížet.. Pracovní řád musí být proto k dispozici u vedoucích pracovníků jednotlivých útvarů. 4. Tento pracovní řád byl projednán a odsouhlasen s příslušnými odborovými orgány . 5. Dnem účinnosti se ruší tyto pracovní řády: Pracovní řád SÚPP se sídlem Praha 1, vydaný 15. 9. 1996 Pracovní řád SPÚ v hlavním městě Praze, vydaný 25. 9. 2002 Pracovní řád SPÚ středních Čech v Praze, vydaný 1. 10. 1992 Pracovní řád SPÚ v Českých Budějovicích, vydaný 1. 10. 1991 Pracovní řád SPÚ v Plzni, vydaný 29. 3. 1993 Pracovní řád SPÚ v Pardubicích, vydaný 1. 1. 2001 Pracovní řád SPÚ v Ústí nad Labem, vydaný 30. 11. 2000 Pracovní řád SPÚ v Brně, vydaný 5. 9. 1995 Pracovní řád SPÚ v Olomouci, vydaný 16. 6. 1992 Pracovní řád SPÚ v Ostravě, vydaný 1. 7. 1999 Pracovní řád Správy státního zámku Sychrov, vydaný 29. 12. 1993. Současně se ruší ustanovení organizačních směrnic, které byly vydány shora uvedenými subjekty k dodržení ustanovení zákoníku práce, pokud jsou v rozporu s tímto pracovním řádem nebo v rozporu s platným zněním zákoníku práce. 6. Tento pracovní řád nabývá účinnosti dnem 1. 7. 2004. V Praze dne 28. 6. 2004
doc. PhDr. Jiří Kotalík, CSc. generální ředitel Národního památkového ústavu ústřední pracoviště
19