Formálne požiadavky na vedecké monografie:
1. Obal knihy (predná aj zadná časť) 2. Titulný list 3. Rub titulného
listu s minimálne dvoma recenzentmi (v prípade
zahraničnej monografie výnimočne stačí jeden recenzent) 4. Úvod (celý) S. Záver (celý) 6. Zoznam použitej literatúry 7. Tiráž
(postačuje prvá a posledná strana)
8. Súčasťou priloženého súboru môžu byť posudky z recenzných konaní a inojazyčné resumé
Poznámka: Splnenie formálnych požiadaviek neznamená, že dielo bude automaticky uznané ako vedecká v kategórii AAA, AAB. K zaradeniu sa vyjadruje aj Oddelenie pre hodnotenie publikačnej činnosti CVTI SRa v prípade rozporov Hodnotiteľská komisia. Hodnotitel'ská komisia sa ako odborný hodnotitel'ský orgán MŠVVaŠ SRvyjadruje na požiadanie certifikačného úradu k zaradeniu publikácií a umeleckých výstupov podľa príloh Smernice MŠ SRč. 13/2008-R.
Antrapalagil! Teorie človeka a kultury Václav Soukup
, ~
portál
ŕ LI b titutntfzcr'4 i:tt? 'I' lJee.{/MdI1ti KATALOGIZACEV KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Soukup,Václav Antropologie : teorie človeka a kultury / Václav Soukup. Vyd. 1. - Praha: Portál, 2011. - 774 s. ISBN 978-80-7367-432-8 (váz.) 572.028 * 572.026 * 572(091) * 130.2 • sociální antropologie • kulturní antropologie • déjíny antropologíe kulturologie • učebnice vysokých škol 572 - Antropologie [1] 37.016 - Učební osnovy. Vyučovací predmety. Učebnice [22]
I,
I
Recenzenti: Prof. PhDr. Jaroslav Malina, DrSc. PhDr. Martin Soukup, Ph.D. PhDr. Marcela Zoufalá, Ph.D. PhDr. Eva Steinbachová © Václav Soukup, 2011 © Portál, s. r. o., Praha 2011 ISBN 978-80-7367-432-8
Obsah
1. Úvod.
9
I. Dll
Systematika abecné antrapalagie . . . . . . . . . . . . . . . .
13
Predmet, disciplíny, metody a oblasti antropologického výzkumu 2. Kultura . 2.1 Vznik a vývoj pojmu kultura 2.2 Od prírody ke kultuŕe . 2.3 Síla kultury . 3. Antropologie . . . . 3.1 Pet elementu antropologie . 3.2 První element - fyzická antropologie . 3.3 Druhý element - antropologická archeologie. 3.4 Tretí element - sociokulturní antropologie. 3.5 Čtvrtý element -lingvistická antropologie . 3.6 Pátý element - aplikovaná antropologie 4. Antropologický výzkum kultury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1 Prúkopníci antropologického terénního výzkumu . 4.2 Transkulturní studie - antropologie jako komparativní disciplína 4.3 Antropolog v terénu. . . . . . . . . . . 4.4 Metody antropologického terénního výzkumu. 4.5 Metody studia kultury "na dálku" . 4.6 Model antropologického výzkumu. . . . ....
16 16 40 47 53 54
57 87
119 142 204 243 244 249
251 265 275 280
5
I
ANTROPOLOGIE- TEORIE ČLOVEKAA KULTURY
5. Základní oblasti antropologického výzkumu . . . . . . . 5.1 Antropologie rodiny a príbuzenských systému. 5.2 Antropologie náboženství. 5.3 Antropologie práva . 5.4 Politická antropologie . 5.5 Ekonomická antropologie . 5.6 Antropologie mesta ....
285 286 319 339 353 374 383
II. DlL
Diiiny sadíiní a kulturní antrapalagie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..
395
Paradigmata, smery a osobnosti
,
I
6. Evolucionistická antropologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1 Evolucionismus - výzkum kultury v čase. . . . . . . . . . 6.2 Edward Burnett Tylor - antropologie jako veda o kultuŕe 6.3 Lewis Henry Morgan - antropologie jako dejiny kultury . 6.4 Shrnutí - prínos evolucionistickéantropologie k rozvojispolečenskýchved
398 398 401 409 414
7. Difuzionistická antropologie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1 Difuzionismus - výzkum kultury v prostoru . . . . . . . . . . . . . 7.2 Grafton Elliot Smith - antropologie jako studium kulturní difuze 7.3 Franz Boas - antropologie jako induktivní veda o rase, jazyku a kultuŕe . 7.4 Shrnutí - difuzionismus kontra evolucionismus. . . . . . . . . . . . . ..
416 416 418 421 430
8. Konfiguracionismus. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. 8.1 Konfiguracionismus - systémová teorie kultury . . . . . . . . . . . . .. 8.2 Alfred Louis Kroeber - antropologie jako veda o superorganické realite 8.3 Ruth Fulton Benedictová - antropologie jako veda o kulturních vzorech 8.4 Shmuti - konfiguracionismusjako metodologická výzva a zdroj inspirace
432 432 434 443 457
9. Psychologická antropologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. 9.1 Osobnost a kultura - antropologická perspektiva . 9.2 Margaret Meadová - antropologie jako studium osobnosti a kultury . 9.3 Ralph Linton - antropologie jako studium sociálních rolí 9.4 Shrnutí - mezikulturní výzkumy osobnosti akultury .
458 458 461 469 475
10. Funkcionalistická a strukturálné funkcionalistická antropologie. . . . . . . . . . .. 10.1 Britská sociální antropologie - funkcionální perspektiva . . . . . . . . .. 10.2 BronislawKasper Malinowski- antropologie jako studium potreb a institucí 6
477 477 478
OBSAH
10.3 Alfred Reginald Radcliffe-Brown - antropologie jako srovnávací sociologie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. 10.4 Edward Evan Evans-Pritchard - antropologie jako veda o smyslu. . .. 10.5 Herman Max Gluckman - antropologie jako studium sociá1ních konfliktú . 10.6 Edmund Ronald Leach - antropologie jako kontextuá1ní strukturalismus 10.7 Shrnutí - kultura a společnost jako funkční systém. . . . . . . . . . . 11. Strukturáiní antropologie . . . . . . . . . 11.1 Francouzská sociální antropologie 11.2 Claude Lévi-Strauss - antropologie 11.3 Shrnutí - kultura jako strukturální
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. - strukturální perspektíva. . . . .. jako studium binárních kontrastu. systém. . . . . . . . . . . . . . . ..
486 492 497 501 507 509 509 512 521
12. Neoevolucionistická antropologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.1 Neoevolucionismus - renesance vývojové perspektívy. 12.2 Leslie Alvin White - antropologie jako kulturologie. . . 12.3 Shrnutí - renesance evo lucio nis mu ve vedách o človeku a kultuŕe
523 523 525 531
13. Ekologická antropologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.1 Ekologická antropologie - ekosystémová perspektiva. . . . . . 13.2 Julian Haynes Steward - antropologie jako kulturní ekologie. 13.3 Marvin Harris - antropologie jako kulturní materialismus. 13.4 Shrnutí - kultura jako adaptívní systém . . . . . . . . . . .
533 533 535 541 549
14. Nová etnografie . 14.1 Nová etnografie - sémiotická a kognitívní perspektiva . 14.2 Mary Douglasová - antropologie jako studium symbolických forem kultury . . . . . . . . 14.3 Victor Witter Turner - antropologie jako interpretace symbolu. 14.4 Clifford Geertz - antropologie jako umení a literární žánr . 14.5 Shrnutí - kultura jako kognitívní a symbolický systém .
551 551
III.
556 562 567 575
nn,
Trendyve vidách a čIaviku. spalelnasti
il
kulture
. . . . . . . . . . . ..
579
Od feministické a postmoderní antropologie pŕes kulturální studia k současné kyberantropologii a kulturologii 15. Feministická antropologie . 15.1 Ideové zdroje a teoretícká východiska feministické antropologie 15.2 Vývojové prornény feministické antropologie .
582 582 596 7
I ANTROPOLOGIE
- TEORIE ČLOVÉKAA
KULTURY
16. Postmoderní antropologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
617
16.1 Ideové zdroje a teoretická východiska postmoderní antropologie .
618
16.2 Vývojové promény postmoderní antropologie.
621
. . . . . . . . . . .
631
17. Kulturáiní studia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
631
17.1 Ideové zdroje a teoretická východiska kulturálních studií 17.2 Birminghamská škola kulturálních studií
637
.
643
17.3 Kultura a multikulturalita v perspektive kulturálních studií . 18. Kyberantropologie 18.1 Kyberantropologie a kyberkultura
.
648
.
648
18.2 Vznik a vývojové promény kyberkultury
651
18.3 Vedecký výzkum a konceptualizace kyberkultury .
653
18.4 Kyberprostor jako predmet vedecké a umelecké reflexe.
656
18.5 Kyberpunk
658
. .
663
19.1 Zdroje kulturologického myšlení .
663
19.2 Koncepce kulturologie . 19.3 Výzkum kultury na úrovni lidského rodu (generická kultura)
666
19. Kulturologie
669
19.4 Výzkum kultury na úrovni sociokulturních systému (kultur, subkultur, kontrakultur)
.
673
19.5 Výzkumy kultury na úrovni jednotlivce (osobnostní kultura) 19.6 Aplikovaná kulturologie 20. Záver
. . ............................
Malý slovník antropologických pojmu
,
I
670 675 677 680
Fyzická (biologická) antropologie.
680
Kulturní (sociální) antropologie
687
Vybraná bibliografie.
699
Jmenný rejsti'ík
.717
vecný rejsti'ík .
.729
8
Úvod
Véŕím, že za zrcadlem naší vlastní kultury existují alternativní svety. Svety cizích kultur. Svety, v nichž nefungují veci, jevy a myšlení "jako obvykle". Svety jiných hodnot, norem a idejí. Véŕím také, že zrcadlo kultury je dvojrozmerné. Jeho vnitŕní, etnocentrická
strana nás neustále ubezpečuje, že jediné správné hodnoty,
normy a ideje jsou pouze ty, které vytvorila naše vlastní společnost. Oproti tomu vnéjší, relativistická strana zrcadla nám umožňuje vidét sebe samé z perspektivy jiných kultur a pochopit, že svet je místo plné kulturních
kŕižovatek, alternativ-
ních modelu myšlení a odlišných zpúsobú života. Vnitŕní strana zrcadla je pŕíbéhern
"o nás", zatímco vnéjší strana zrcadla reprezentuje úhel pohledu "tech druhých". Je v opozici k etnocentrismu, neboť pŕipouští optiku kulturního relativismu pŕístupu, který je primárne založen na toleranci ke kulturní rozmanitosti
a progra-
move obhajuje rovnost a pluralitu kultur. Poprvé vstoupila vétšina z nás za zrcadlo naší kultury prostŕednictvím dek. Bylo to v dobe détství, a možná práve proto nikdy nezapomeneme pení, šok a zmatek zpúsobený
pŕíbéhy
o alternativních
pohá-
na pŕekva-
svete ch dobra a zla, nebe
a pekla, andélú a démonú, statečných princú, zlých drakú a zakletých princezen. Díky pohádkám jsme poprvé pochopili, že neexistují pevné hranice oddélující svety lidí, zvíŕat a bohu. Tato zkušenost nás pripravila na setkání se skutečnou rozmanitostí kultur a společností v čase a prostoru. Vedecký kontakt s kulturami ztracenými v čase nám zprostfedkovala
historie a archeologie. Dŕíve nebo pozdéji každý
z nás stanul na místé, kde v minulosti lidé žili jiným zpúsobern života, než žijeme dnes my. Nezáleží na tom, zda k našemu setkání s kulturní minulostí došlo na vrcholku mayské pyramidy, v ŕímskérn koloseu, na keltském hradišti, v gotické katedrále nebo vinteriérech
barokního zámku. Podstatné je, že jsme se prostŕednictvírn
odkryté minulosti setkali s pozústatky dávno zmizelého sveta historických kultur. 9
I
ANTROPOLOGIE
- TEORIE ČLOVEKA A KULTURY
Kontakt s odlišnými "živými kulturami" nýbrž v geografickém prostoru. problému odcestovat
se ovšem neodehrává
Díky stále se zmenšujícímu
v historickém
do míst, kde stále [ešté platí odlišné kulturní
normy, zvyky
a obyčeje. Jinými slovy, navzdory globalizaci a celosvetové ekonomické i nadále existuje pluralita kultur a subkultur
čase,
svetu lze bez vétších
v čase a prostoru,
integraci
stejné jako lidská
touha poznat a porozumét svétúm "tech druhých". K tomu, abychom mohli bezpečne vstoupit za zrcadlo své vlastní kultury, potŕebujeme dobrého prúvodce,
Véfírn, že jím múže být antropologie. Tato komplexní
veda o človeku, společnosti a kultuŕe totiž programove védních oboru, otevŕené odmítá etnocentrickou
prekračuje hranice rúzných
víru v absolutní platnost
vost hodnot a norem vlastní společnosti
a otevírá dimenzi kulturního
Být antropologem
alternativní
znamená respektovat
svety rúzných
a pravdi-
relativísmu.
kultur a s nimi
spjaté odlišné zpúsoby života. Vydáte-li se touto cestou, není vyloučeno, že se práve vám podarí stan out na krehké hranici, jež svet rúzných nout v úzké skulince mezi odlišnými kulturními
kultur oddéluje, a zahléd-
konstrukcemi
prostor, ve kterém
existuje čistá príroda, Buh, nekonečno nebo Matrix ... Tato kniha je určena pŕedevšim posluchačúm humanitních
dentúm kulturologie, antropologie,
fakult, zejména stu-
etnologie, archeologie, sociologie, pedagogiky,
psychologie a filozofie. Tem všem by mela sloužit jako úvod do studia antropologických teorií človeka, společnosti i laické verejnosti,
akultury.
Současné
aby jí poskytla ucelenou predstavu
vojových proménách
se obrací k široké odborné o predmetu,
anglosaské sociální a kulturní antropologie.
metodách a vý-
Pri prezentaci jed-
notlivých teorií kultury jsem se úmyslné zameril na americkou, britskou a francouzskou antropologii,
neboť podle mého názoru predstavuje
stavu a úrovne antropologického pŕedstavitelé
reprezentativní
vzorek
myšlení. Hrdiny té to knihy jsou nejvýznamnéjši
sociální a kulturní antropologie,
kteŕí jsou prezentováni
prostŕednic-
tvím svých výzkumú človeka akultury. Jedním z cílú této práce je prokázat hypotézu, že to byli práve antropologové turní antropologie principu kulturního
a antropoložky,
kteŕí učinili ze sociální a kul-
skutečný predvoj společenských ved a výrazne prispeli k uznání relativísmu
jako základu mezikulturní
komunikace
a soužití
rúzných
kultur. Dúvodem, který vedi ke vzniku této knihy a vtiskl jí její konečnou
podobu,
byla snaha vytvorit
dium, které systematikou,
čtenáŕe
antropologické kompenkomplexne seznámí s pŕedmétern obecné antropologie, její
výzkumnými
relativné
metodami,
konzistentní
teoriemi kultury, vedeckými paradigmaty
a současnými vývojovými trendy ve studiu človeka akultury. Část této knihy tvorí text již publikované,
ale rozebrané
práce Piehled antropo-
logických teorii kultury (2000). Tuto práci jsem však zásadním
10
zpúsobern
rozšíril
ÚVOD
o rozsáhlou, zcela novou "expozici" a "rozuzlení". Inspirován strukturou antického
dramatu jsem první díl této knihy, venovaný systematice
koncipoval jako postupné
seznamování
čtenáŕe
stredím deje a s možnými zárodky konfliktu
s "jednajícími
nebo zápletky".'
klasického antropologie,
postavami,
s pro-
Čtenáŕ je do sveta
a jejích disciplín uveden prostŕednictvírn príbehu "O základních elementech" - o čtyŕech základních vedeckých pilíŕích tvoŕících bázi antropologie
antropologie
jako vedy o človeku a kultuŕe a o pátém elementu, aplikace antropologických
poznatku
který se zrodil jako dúsledek
v praxi. Součástí púvodní
knihy se tak staly
fyzické antropologii, archeologické antropologii, sociokulturní antropologii, lingvistické antropologii a aplikované antropologii. Cítil jsem totiž jako nezbytné autorským zpúsobem popsat a inter-
nové rozsáhlé kapitoly venované
pretovat systematiku
obecné antropologie,
výzkum lidského tela, artefaktu, také antropologickým
ve které se komplementárne
kultury a jazyka. Zvláštní pozornost
doplňuje
jsem venoval
metodám a základním oblastem antropologického
výzkumu.
Proto se zcela novou součástí té to knihy staly kapitoly venované jak terénnímu
výzkumu, tak antropologii príbuzenských systému, antropologii práva, ekonomické antropologii, politické antropologii a antropologii mesta. verím, že prijme-li čtenáŕ
tuto perspektivu,
bez problému projít labyrintem významnejšími
dejín antropologického
antropologickými
knihy je vénován
bude ve druhém dílu té to knihy schopen myšlení a seznámit se s nej-
osobnostmi, smery
současným trendúm
a
paradigmaty. Tretí díl
ve vedách o človeku, společnosti
a kultuŕe -
feministické antropologii, postmoderní antropologii, kulturálním studiím a kyberantropologii. Je možné, že součástí čtenáŕova putování po postmoderné koncipovaných teoriích kultury se stane ponékud nihilistická a lehce dekadentní "postmoderní
katarze", již je možné s lehkou nadsázkou
a ironií (v intencích
an-
tické filozofie) vymezit jako "očistu duševních hnutí soucitem a bázni"." Nicméné nelze vyloučit, že práve metodologická základu antropologie
skepse a kritická reflexe epistemologických
múže vést k hlubšímu zamyšlení nad pŕítomností
a budouc-
ností antropologie v postmoderní dobe. Záver knihy je zasvécen kulturologii - odvekému snu učencú o existenci svébytné vedy o kultuŕe, kterému ve svých knihách vdechl život americký antropolog Leslie White. V České republice kulturologie
existuje jako studijní obor rozvíjený
na katedre teorie kultury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Český model kulturologie
však není pouhým oživením Whiteovy
časné dobe je možné konstatovat, 1 2
že pražská kulturologie
teorie kultury. V soupredstavuje
nej en origi-
Vlašín, Š. (ed.): Slovník literární teorie. Československý spisovatel, Praha, 1977, s. 105. Svoboda, L. (ed.): Encyklopedie antiky. Academia, Praha 1974, s. 290.
11
I
ANTROPOLOGIE
- TEORIE ČLOVEKA A KULTURY
ná1ní a svébytný studijní obor, ale také vedecko-výzkumný na vytvorení interdisciplinární doufám, že epistemologický
smer úspešne aspirující
báze výzkumú človeka, společnosti akultury. Proto neklid, vyvolaný postmoderní
tarzí", vystŕídá na konci té to knihy perspektivní
"antropologickou
ka-
pŕíslib osudového kulturologic-
kého rozuzlení. P. S. Tato kniha se od mých pŕedchozích prací liší tím, že jsem její součástí učinil osobní "príbehy". Pŕiznávám, že me k tomuto kroku inspirovala postmoderní výzva "antropologické
reflexivity", upozorňující na skutečnost,
že nestranná
a pozitivis-
tická objektivita antropologie je pouhý mýtus. Proto by mel autor vystoupit z anonymity a učinit svoji subjektivitu součástí svých výzkumú i knih, které píše. Z tohoto dúvodu jsem i já rozšíril text o "vlastní hlas". Jsem si védorn toho, že príbehy reprezentující osobní pohled nebo prožitek autora mohou v odborném textu púsobit kontroverzné.
Dékuji proto za čtenáŕovu shovivavost. Vložením príbehu jsem
se s lehkou nadsázkou pokusil reagovat na podstatu
antropologického
výzkumu,
kterou americký antropolog Clifford Geertz výstižne formuloval jako umení "být tam, psát tady ..." P. P. S. Dékuji nakladatelstvi
Portál (zastoupenému
čaŕíkem) a paní redaktorce Hane Vaŕákové
šéfredaktorem
Zdeňkem Jan-
za výjimečný postoj k zpracování této
knihy. Autor
I 12
Závir
Hlavním hrdinou té to knihy je kultura. Vznik vedeckého pojmu kultura v roce 1871 zahájil expanzi této gnozeologické
kategorie do společenských
ved. V první poloviné 20. století se již antropologický
i pŕírodních
pojem kultura úspešne pro-
sadil v celé rade védních disciplín. Klíčovou roli sehrál zejména v anglosaské antropologii, kde integroval vedecký potenciál a výzkumné aspirace fyzické antropologie, archeologické antropologie, a kulturní) antropologie. zpúsobern studovat v čase a prosto ru.
lingvistické antropologie
a sociokulturní
(sociální
Prizmatem pojmu kultura bylo možné kvalitativné novým
a interpretovat
evoluci lidstva a diferenciaci lidských kultur
Fyzičtí antropologové a pa1eoantropologové, kteŕí se zabývají rekonstrukcí rodu Horna.
vývoje lidské kultury, zkoumají tento fenomén jako základní atribut
Geneze kultury v jejich výzkumech predstavuje zlomový bod lidské evoluce. V prúbehu antropogeneze
se pred 2,6-2,5 milionu let kultura zrodila jako univerzálni
technologie lidstva. Jedná se o schopnost k vnéjšímu prostredí prostŕednictvím
pŕíslušníkú
lidského rodu adaptovat
nadbiologicky vytvorených prostŕedkú
se
a me-
chanismú. Ke vzniku lidské kultury došlo v dobe, kdy naši pŕedkové začali systematicky vyrábét kamenné nástroje a používat jako adaptační strategii naučené a sdílené vzorce chování. Byla to kultura, která umožnila človeku vymanit se ze sveta prírody a zaháj it období kulturní evoluce, jež ve svých dúsledcích fatálne zmenila tvár naší plane ty. Doklady vývoje kultury - artefakty - nestudují pouze paleoantropologové,
ale
také archeologové. Ti pojem kultura používají v plurálu, neboť pŕedmétern jej ich zájmu jsou archeologické kultury, jež rekonstruují
na základe archeologických
pramenú. Archeologické kultury svedčí o diferenciaci kulturních ních společností v prúbéhu
lidské historie. V rúzných
strategií konkrét-
ekosystémech
dokázaly kon-
677
ANTROPOLOGIE
- TEORIE ČLOVEKA A KULTU RY
krétní historické
společnosti
vytvorit
logií. To vedlo ke vzniku pestrého Lidské kultury
široké spektrum
a diferencovaného
dnes antropologové
také v synchronní
perspektive
stickým výzkumem
kulturní ch techno-
sveta lidských kultur.
nezkoumají
v geografickém
rozmanitosti
rúzných
pouze v historickém
prostoru.
čase, ale
Komparativním
lidských kultur v prostoru
a holi-
se zabývají sociální
Obe lem, který slušníky •
a kulturní antropologové. Jako základní metodu používají empirický terénní výzkum, který je založený na dlouhodobém pobytu a zúčastnénérn pozorování
nebo palný
provádéném
ponovali po
pŕímo mezi pŕíslušníky
studovaných
tickým rysem vývoje sociální a kulturní ného zájmu od tradičního společnosti,
predmetu
ke stále komplexnejším
kultur a subkultur.
antropologie výzkumu,
byl postupný
Charakteris-
presun výzkum-
jímž byly jednoduché
rolnickým,
prúmyslovým
preliterární
a postindustriálním
mís to v komplexu
antropologických
antropologie, která se zabývá výzkumem krétním
sociokulturním
kontextu.
halení determinujícího Lingvistická
Lingvistická
potenciál
antropologie
výzkumu
lingvistiky
společné
aspektech
nashromáždila
antropologie
kých informací
antropologic-
procesu modernizace, padu. Pomáhali
uplatnením
globalizace
ŕešit problémy
a hospodáŕské
antropologie.
a intenzivní
spojené
infrastruktury
a využitím
Antropologové nékterých
akulturace
s budováním v rozvojových
pologové svými výzkumy prispeli k vyvrácení
k fí-
Významnou
roli sehrály antropologické
perspektivy
a principu
poznatky
v roli expertú
negativních vyvolaných
expanzí
ideologie
komunikace.
a globalizace sveta totiž vyžadují, aby príslušníci
antro-
rasových
nebo ekonomickými
také pri prosazování
Zá-
sociální,
zemích. Aplikovaní
rovných vztahu mezi ženami a muži. Aplikovaná
gie nachází stále vétší využití také v oblasti interkulturní
dúsledkú
nové vzdelanostní,
a diskreditování
a odhalili jejich sepétí s rúznými politickými
nomické integrace
poznatku
zmeny se zabývá aplikovaná antropologie, kterou lze ozna-
na lidské kultury jako poradci prispeli k odstranéní
678
lem té to knihy
archeolo-
zejména pro Spojené
velké množství
antropologie" a
výzkumu
sociokulturní,
svého vývoje dosáhly jednotlivé
lidské kultury. Jejich praktickým
čit za "pátý pilíŕ" široce koncipované
pŕedsudkú
zpú-
vedy značné autonomie.
zení procesu kulturní
zdravotní
prístupu a výv
a originálním
Evropé je sepétí konkrétních
volnéjší, neboť v prúbéhu
Za dobu své existence o rúzných
výrazne prispela k od-
v antropologickém
s antropologií
človeka a kultury je charakteristický
státy. Ve Velké Británii a kontinentální kých disciplín mnohem antropologické
ciplín, oblastí
pilíŕe obecné antropologie. Tento model
gickou a fyzickou tvorí čtyŕi základní integrovaného
antropologie
Na antrop sil antropolo .
a myšlení v kon-
vlivu jazyka na lidské chování a prožívání
sobem využila metodologický kultur.
disciplín zaujímá lingvistická
vztahu jazyka, kultury
doufají, želi tolerance a budování toh
společnostem. Významné
kulturní o
zájmy.
genderové antropoloProcesyeko-
rúzných
kultur,
nek, prístupu a není antropolo . hluboce piesvedČ· narity otevírá pf
ZÁVER
kteŕí vstupují do vzájemné interakce, disponovali kulturní umožní vést vzäjemns úspešná jednání.
kompetencí,
která jim
Obecne je možné konstatovat, že aplikovaná antropologie disponuje potenciálem, který múže zásadním zpčsobem pŕispér ke konstruktivnímu dialogu mezi pŕíslušníky rúzných kultur, jenž bude založen na vzájemném
poznání a respektování
kulturní odlišnosti. V dávných dobách byly dejiny psány prostrednictvím
chladných
nebo palných zbraní. V nedávné historii rozhodovali o osudu lidstva lidé, kteŕí disponovali politickou mocí nebo ekonomickým kapitálern. Dnes všichni rozumní lidé doufají, že lidstvo dokáže vytvorit svet, který bude založen na principech vzájemné tolerance a kulturního porozumení. Jsem pŕesvédčen budování tohoto sveta múže sehrát významnou roli. Na antropologii sil antropologii
lze pohlížet z rúzných
pŕedstavíŕ
zhlediska
pfi
úhlň pohledu. V té to knize jsem se poku-
jejího predmetu,
ciplín, oblastí výzkumu, antropologických
o tom, že antropologie
metod, základních
smeru a komplementárních
subdis-
vedeckých
prístupu a vývojových trendu. Proto se v ohnisku mého zájmu ocitly rúzné "podoby antropologie" a jim blízké disciplíny, jako jsou kulturální lem té to knihy ale nebylo čtenáŕí
pouze poskytnout
kých informací na téma antropologie, I nek, prístupu
studia a kulturologie.
široké spektrum
ale inspirovat jej k rozvíjení vlastních myšle-
a teorií kultury. Konečné vyústení této knihy ale ponékud
~není antropologické
ale kulturologické.
Cí-
encyklopedicparadoxne
Navzdory své víre v antropologii jsem totiž
hluboce pŕesvédčen o síle kulturologie, která neortodoxne na principu interdisciplinarity otevírá pred vedou o človeku, společnosti a kultuŕe nové dimenze.
679
Zo:zna.fJ1- ~u,lí."ta-;('
-t.'iaŕcdLíry
Vybraní bibliografie
Abu Lughod, L.: Veiled Sentiment: Honor and Poetry in Bedouin Society. Berkeley, University of California Press 1986. Abu-Lughod, L.: Writing Against Culture. In: Fox, R. G.: Recapturing Anthropology: Working in the Present. Santa Fe, School of American Research Press 1991. Adorno, T. W: The Culture Industry: Selected Essays on Mass Culture. London, Routledge 1991. Aiello, L. C. - Dunbar, R. 1. M.: Neocortex Size, Group Size and the Evolution of Language. Current Anthropology 1993,34, s. 184-193. Andrews, P. - Stringer, Ch. B.: Human Evolution: An Illustrated Guide. Cambridge, Cambridge University Press 1989. Angrosino, M. V: Do Applied Anthropologists Apply An thropology? Athena, University of Georgia Press 1976. Ansari, G. P. - Nas, J. M. (eds.): Town-Talk: The Dynamics of Urban Anthropology. Leiden, E. J. Brill 1983. Applebaum, H. (ed.): Perspectives in Cultural Anthropology. New York, State University of New York Press 1987. Ardener, E.: The Vaice of Prophecy and Other Essays. Oxford, Basil Blackwe1l1989. Area, E. O. - Dundes, A.: Proverbs and the Ethnography ofSpeaking Folk/ore. American Anthropologist 1964, 66, 2, s. 70-85. Asad, T. (ed.): Anthropology and Colonial Encounter. London, Ithaca Press 1973. Ashley, K. M. (ed.): Victor Turner and Construction of Cultural Criticism: Between Literature and Anthropology. Bloomington, Indiana University Press 1990. Atkinsonová, R. L. - Atkinson, R. C. - Smith, E. E. - Bem, D. J. - Nolen-Hoeksema, Praha, Victoria Publishing 1995 (orig. 1993).
S.: Psychologie.
Auge, M.: Antropologie současných svetu. Praha, Atlantis 1999 (oríg. 1994). Baba, M. - Hill, C.; The Global Praktice of Anthropology. Williamsburg, and Mary 1997.
College of William
Bahn, P.: Príbeh archeologie. Praha, Argo 1996 (orig. 1996). Bahn, P.:Archeologie: prúvodce pro každého. Praha, Dokorán 2007 (orig. 1996). Balandier, G.: Politická antropologie. Praha, Dauphin 2000 (orig. 1967). Barfield, T. (ed.): The Dictionary of Anthropology. Oxford, Blackwell Publishers 1998.
698
ANTROPOLOGIE
- TEORIE ČLOVEKA A KULTURY
Walker, A. - Shiprnan, P.: The Wisdom of the Bones: In Search of Human Origins. New York, Vintage Books 1996. Ware, c.: Greenwich Vil/age 1920-1930. New York, Harper and Row 1935. Warner, W. L.: Yankee City. New Haven, Yale University Press 1963. Watson, C. W.: (ed.): Being There: Fieldwork in Anthropology. London, Pluto Press 1999. Weber, M.: Economy and Society. Berkeley, University of Califorinia Press 1978. Weber, M.: Metodologie, sociologie a politika. Praha, Oikoymenh 1998. Webster, E: Theories of the Information Society. London, RoutIedge 2002. White, L. A.: History, Evolutionism and Functionalism: Three Types of Interpretation of Culture. Southwestern Journal of Anthropology, 1945, l, s. 221-248. White, L. A.: The Science of Culture: A Study of Man and Civilization. New York, Farrar, Strauss 1949. White, L. A.: The Concept:of Culture. American Anthropologist,
1959, 61, s. 227-251.
White, L. A.: The Evolution of Culture: The Development of Civilization to the Fail of Rome. New York, McGraw-HilI 1959. White, L. A.: The Concept: of Cultural Systems. A Key Understanding Tribes and Nations. New York, Columbia University Press 1975. White, L. A. - Dillingham, B.: The Concept of Culture. Minneapolis,
Burgess 1973.
Whitehead, H. - Ortner, S. B. (eds.): The Cultural Construction of Gender and Sexuality. New York, Cambridge University Press 1981. Why te, W. E: Street Corner Society. Chicago, University of Chicago Press 1943. Williams, R.: Culture and Society. London, Chatto & Windus 1958. Williams, R.: Keywords: A Vocabulary of Culture and Society. London, PubIished Fontana/Croom Heim 1976. Williams, T. R.: Field Methods in The Study of Culture. New York, Holt, Rinehart and Winston 1967. Wilson, E. O.: O lidské piirozenosti. Praha, NakIadatelství Lidové noviny 1993 (orig. 1987). Wilson, E. O.: Rozmanitost života. Praha, NakIadatelství Lidové noviny 1995 (orig. (1992). Wilson, E. O.: Konsilience: Jednota vedení. Praha, NakIadatelství Lidové noviny 1999 (orig. 1998). Wirth, L.: Urbanism as a Way of Life. American Journal of Sociology 1938, s. 342. Wolf, J.: Kulturní a sociální antropologie. Praha, Svoboda 1971. Wolf, J. a kol.: ABC človeka. Praha, Orbis 1977. Wolpoff, M. H.: Paleoanthropology. Boston, McGraw-Hill 1999. Wynn, T. - McGrew, W. c.: An Ape's View of the Oldowan. Man 1989, 24,3, s. 383-398. Wyse, E. (ed.): Zaniklé svety: Velký atlas archeologie. Praha, Baset 1995 (orig. 1988). Yamaguchi, K.: Event History Analysis. Newbury Park, Sage 1991. Zips, w.: (ed.): Afrikanische Diaspora. Munster, LIT 2003.
716
Antrapalagie TeDrie člDveka a kultury Václav Soukup Odpovédní redaktori Hana Vaŕáková a Zdenek Jančaŕík Technická redaktorka Katerina Tvrdá Obálka Katerina Tvrdá Koláž na obálce Miroslav Huptych Rejstŕíky Radek Hodoval Sazba Jan Hampl
Ilustrace (portréty osobností) Alois Kresala vedecké ilustrace (rekonstrukce hornínidú) Ondrej Svátek Vydalo nakladatelství Portál, s. r. o., jako svou 1577. publikaci. 744 stran. Vydaní první, Praha 2011 Tisk Tiskárny Havlíčkúv Brod, a. s. Knihy Portálu si múžete Portál, s. r. o.,
objednat na adrese:
Klapkova 2, 182 OO Praha 8; tel.: 283 028 202, 283 028 203; fax: 283 028 208. Na internetu: obchodeportal.ca, www.portal.cz
p portál