Poutní místa na Vysočině a jejich vyuţití pro plánování turistických tras

Poutní místa na Vysočině a jejich vyuţití pro plánování turistických tras

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a

jsem ji

samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 7. 5. 2012 ...................................................... Podpis

Za cenné rady, odborné vedení a podporu při zpracování této práce bych na tomto místě chtěla poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce Mgr. Bohumíru Machovcovi, Ph.D. Také bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří si našli čas na vyplnění dotazníku. Velký dík patří také Romanu Královi, který se mnou v praxi prověřil veškeré turistické trasy. V neposlední řadě bych ráda poděkovala mým přátelům a rodině, kteří mě při psaní mé bakalářské práce podporovali.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

P o ut n í mí s t a n a Vy s oč i n ě a j e j i c h vy uţ i t í pr o pl á n o v á ní t u r i s t i c ký c h t r as Bakalářská práce

Autor: Viola Janáková Vedoucí práce: Mgr. Bohumír Machovec, Ph.D. Jihlava 2012

Copyright © 2012 Viola Janáková

Abstrakt JANÁKOVÁ, Viola: Poutní místa na Vysočině a jejich vyuţití pro plánování turistických tras. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Bohumír Machovec, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 61 stran.

Cílem této bakalářské práce je zmapovat poutní místa na Vysočině. Práce se dělí do dvou částí, na teoretickou a praktickou. V teoretické části se práce zabývá obecnou charakteristikou turistiky s důrazem na pěší turistiku a její historii, organizací túry a vybavením na ni, Klubem českých turistů a turistickým značením, první předlékařskou pomocí a poutními místy obecně. V praktické části jsou pak konkrétní informace o poutních místech na trase Jihlava – Luka nad Jihlavou, návrhy turistických tras a vyhodnocení dotazníkového šetření.

Klíčová slova: Památky. Pěší turistika. Poutní místa. Turistické trasy. Turistika. Vysočina.

7

Abstract JANÁKOVÁ, Viola: Pilgrimage places in Vysočina region and their use for planning tourist routes. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Leader of thesis Mgr. Bohumír Machovec, Ph.D. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2012. 61 pages.

The objective of this bachelor thesis is to map the places of pilgrimage in Vysočina region. This thesis is divided into two parts – practical one and theoretical one. Theoretical part deals with general characteristics of tourism with emphasis on hiking and its history, organization planning of tour and hiking equipment, Czech Tourists Club and marking of trails, first pre-medical aid and places of pilgrimage in general. Practical part deals with specific information about places of pilgrimage on the route Jihlava-Luka nad Jihlavou, the drafts of hiking trails and interpretation of questionnaire.

Key words: Monuments. Tourism. Places of pilgrimage. Hiking trails. Hiking. Vysočina.

8

Obsah Seznam ilustrací a tabulek .............................................................................................. 11 Seznam grafů .............................................................................................................. 11 Seznam obrázků .......................................................................................................... 11 Seznam tabulek ........................................................................................................... 13 Úvod................................................................................................................................ 14 1

Cíl práce .................................................................................................................. 15

2

Teoretická část ........................................................................................................ 16 2.1

Turistika ........................................................................................................... 16

2.2

Pěší turistika ..................................................................................................... 18

2.2.1

Obecná charakteristika .............................................................................. 18

2.2.2

Historie...................................................................................................... 18

2.2.3

Organizace túry ......................................................................................... 19

2.2.4

Vybavení na túru ....................................................................................... 20

2.3

Nordic Walking ................................................................................................ 21

2.4

Klub českých turistů ......................................................................................... 21

2.5

Turistické značení ............................................................................................ 22

2.6

První předlékařská pomoc ................................................................................ 23

2.7

Poutní místa ...................................................................................................... 25

2.7.1 3

Pouť do města Santiago de Compostela ................................................... 26

Praktická část .......................................................................................................... 28 3.1

Charakteristika kraje Vysočina ........................................................................ 28

3.2

Poutní místa na Vysočině ................................................................................. 29 9

3.3

Stříbrné pomezí ................................................................................................ 40

3.4

Návrh turistických tras ..................................................................................... 41

3.4.1 3.5

Dotazníkové šetření .......................................................................................... 49

3.5.1 4

Legenda k bodům na mapách ................................................................... 47

Vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku ............................................ 49

Závěr ....................................................................................................................... 57

Seznam pouţitých zdrojů ................................................................................................ 59 Tištěné zdroje .............................................................................................................. 59 Elektronické zdroje ..................................................................................................... 59 Seznam příloh ................................................................................................................. 62 Příloha A: Dotazník .................................................................................................... 62

10

Seznam ilustrací a tabulek Pokud není v závorce uveden zdroj, ilustrace pochází z vlastních zdrojů autora

Seznam grafů Graf č. 1 – „Věnujete se ve svém volném čase pěší turistice?“………………………...49 Graf č. 2 – „Jak často podnikáte nějaké výlety v rámci pěší turistiky?“……………….50 Graf č. 3 – „Co je hlavní motivací pro tyto výlety?........................................................50 Graf č. 4 – „Jak velkou vzdálenost v průměru u těchto výletů ujdete?“……………….51 Graf č. 5 – „Věnujete se pěší turistice také v Jihlavě a jejím okolí?“………………….51 Graf č. 6 – „Jsou ve vašem okolí zajímavá místa, kam se podívat?“…………………..52 Graf č. 7 – „O jaká zajímavá místa se jedná?“…………………………………………53 Graf č. 8 – „Navštěvujete v rámci pěší turistiky také poutní místa?...............................53 Graf č. 9 – „Co vás vede k jejich návštěvě?“…………………………………………..54 Graf č. 10 – „Z jakých informací čerpáte při výběru své trasy?“………………………54 Graf č. 11 – „Jaké je vaše pohlaví?“……………………………………………………55 Graf č. 12 – „Kolik je vám let?“………………………………………………………..55 Graf č. 13 – „Jaké je vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?“………………………………56

Seznam obrázků Obrázek č. 1 – Pohyb při Nordic Walkingu [18] ……………………..…………………21 Obrázek č. 2 – Ukazatele pěšího značení [5]……………………………………………23 Obrázek č. 3 – Trasa Svatojakubské poutě ve Španělsku [19]…………..………………27 Obrázek č. 4 – Znak kraje Vysočina [7]………………………………………..……….28 Obrázek č. 5 – Mapa – Vysočina [20]…………………………………………………...29 11

Obrázek č. 6 – Mapa – Trasa Jihlava – Luka nad Jihlavou [22]…………………………30 Obrázek č. 7 – Bývalá soukenická továrna……………………………………………..31 Obrázek č. 8 – Kaple…………………………………………………………………...31 Obrázek č. 9 – Pamětní kámen…………………………………………………………32 Obrázek č. 10 – Pamětní kámen ……………………………………………………….32 Obrázek č. 11 – Památný strom ………………………………………………………..32 Obrázek č. 12 – Kamenný polní kříţ …………………………………………………..33 Obrázek č. 13 – Kříţový kámen ……………………………………………………….33 Obrázek č. 14 – Melanokratní syenity jihlavského masivu ……………………………33 Obrázek č. 15 – Kostel sv. Bartoloměje ……………………………………………….34 Obrázek č. 16 – Zámek ………………………………………………………………...35 Obrázek č. 17 – Kamenný kříţ ………………………………………………………...35 Obrázek č. 18 – Skleník ………………………………………………………………..35 Obrázek č. 19 – Sýpka …………………………………………………………………35 Obrázek č. 20 – Socha sv. Jana Nepomuckého ………………………………………..35 Obrázek č. 21 – Boţí muka ……………………………………………………………35 Obrázek č. 22 – Barokní most …………………………………………………………36 Obrázek č. 23 – Kostel Boţského srdce páně ………………………………………….36 Obrázek č. 24 – Beranovské skály ……………………………………………………..36 Obrázek č. 25 – Kaplička ……………………………………………………………...36 Obrázek č. 26 – Kostel sv. Petra a Pavla ………………………………………………37 Obrázek č. 27 – Kostel ………………………………………………………………...38 Obrázek č. 28 – Socha sv. Jana Nepomuckého ………………………………………..39

12

Obrázek č. 29 – Pomník obětem I. a II. sv. v…………………………………………..39 Obrázek č. 30 – Pamětní kámen ……………………………………………………….39 Obrázek č. 31 – Pamětní kámen ……………………………………………………….39 Obrázek č. 32 – Ţidovský hřbitov ……………………………………………………..39 Obrázek č. 33 – Kaple …………………………………………………………………40 Obrázek č. 34 – Mapa – Poloha vesnic a městečka [21]………………………………...40 Obrázek č. 35 – Trasa č. 1 ……………………………………………………………..41 Obrázek č. 36 – Trasa č. 2 ……………………………………………………………..43 Obrázek č. 37 – Trasa č. 3 ……………………………………………………………..44 Obrázek č. 38 – Trasa č. 4 ……………………………………………………………..45 Obrázek č. 39 – Trasa č. 5 ……………………………………………………………..47

Seznam tabulek Tabulka č. 1 – Odhad rychlosti a vzdálenosti (3) ……………………………………….20

13

Úvod Pro sepsání své bakalářské práce jsem si zvolila téma „Poutní místa na Vysočině a jejich vyuţití pro plánování turistických tras“. Jednak je to z toho důvodu, ţe jsem vyrůstala v Beskydech a tudíţ mám přírodu a pěší turistiku velmi ráda, a také je to z toho důvodu, ţe pěší turistika je stále vyhledávanou aktivitou, kterou můţe provozovat kaţdý, buď s nulovými, nebo minimálními náklady. Dnešní doba je velmi uspěchaná a lidé ţijí ve stresu a neustálém napětí, tudíţ zpestření kaţdodenního ţivota nějakým výletem určitě přijde vhod. Poznají krásnou krajinu, naučí se něco o místních památkách, stráví čas s rodinou a přáteli. Pěší turistika je dobrá nejenom pro fyzické, ale také psychické zdraví. Ve své práci jsem se zaměřila na samotné popsání turistiky a pěší turistiky, na její obecnou charakteristiku, historii a organizaci túry. S tím je také spjaté vybavení na túru a v případě nouze první předlékařská pomoc, o které píši pro případ, ţe by na túře došlo k úrazu. Také se zmiňuji o Klubu českých turistů, bez něhoţ by neexistovalo značení turistických tras, jeţ je zde také zaneseno. Nakonec popisuji z obecného pohledu poutní místa, jak a proč vůbec vznikly a jednu zahraniční pouť. Praktická část mé práce zahrnuje popis Vysočiny a poutních míst na Vysočině, přesněji místa na trase mezi Jihlavou a Lukou nad Jihlavou. V rámci toho jsou pak po těchto místech vytvořeny jednotlivé trasy, u kterých je vţdy uvedena mapa. Také je zde zahrnut dotazník a jeho vyhodnocení, který zjišťuje, jestli respondenti provozují pěší turistiku, zajímají je poutní místa, jak často a kolik kilometrů ujdou a co zajímavého se nachází v jejich okolí. Výsledkem mé práce je vyhodnocení dotazníků a vypracování vhodných tras s poutními místy, jeţ prověřím v praxi, abych zjistila, jestli jsou dosaţitelné a jak moc jsou fyzicky náročné.

14

1 Cíl práce Cílem mé bakalářské práce je v první, teoretické části, charakterizovat turistiku s důrazem na pěší turistiku a ve druhé, praktické části, vytvořit a vyhodnotit dotazníky, zmapovat poutní místa na trase Jihlava – Luka nad Jihlavou, navrhnout turistické trasy a prověřit je v praxi.

15

2 Teoretická část 2.1 Turistika Jedná se o takové činnosti, při kterých dochází k aktivnímu pohybu a především pobytu v přírodě. Jejím cílem je poznat přírodní a společenské poměry v dané oblasti. (1) Jelikoţ dochází k tomu, ţe se lidé čím dál tím méně hýbají, většinu svého času tráví ve škole a v zaměstnání, které je často sedavé, či doma u počítače nebo televize, je pro ně aktivní pohyb nezbytný. V rámci turistiky mají lidé takovýto pohyb zajištěn, dále pro ně můţe být vhodným relaxačním prostředkem, aktivním odpočinkem a v neposlední řadě pro ně můţe mít význam z hlediska poznání. Je nutno podotknout, ţe na turistiku má samozřejmě také vliv cestovní ruch, prvky kulturní a hospodářské činnosti a politická situace v daném státě. (2) Turistika jako taková se dá samozřejmě také dělit, a to například podle náročnosti, prostředků vyuţitých pro přesun a dle výběru osob. (1) 1. Turistika podle náročnosti a institucionálního zabezpečení Rekreační – Jedná se o turistiku, která se provozuje příleţitostně a je velmi nenáročná, co se týče hlediska tělesné zátěţe a odborných technických znalostí. Bývá provozována individuálně či maximálně v menších skupinkách a rodinných kolektivech. Základní – Tato turistika je zabezpečená, prováděná v organizovaných kolektivech a provozovaná soustavně. Na rozdíl od rekreační turistiky není pouze doplňkovou činností. Výkonnostní – Zde je vyţadována vysoká úroveň pohybových dovedností, především se jedná o vytrvalost, sílu a obratnost. Tato turistika je pak dále rozdělena do dalších druhů turistiky, podle toho, na co se specializuje.

16

2. Turistika podle prostředků vyuţitých pro přesun Sem se řadí pěší turistika; nejdostupnější a nejvíc vyuţívaná, vysokohorská turistika; poněkud náročnější druh, cykloturistika, lyţařská turistika, vodní turistika, mototuristika, aj. 3. Turistika podle výběru osob Rodinná – jak jiţ název vypovídá, jedná se o turistiku provozovanou v rodinných kolektivech, většinou s dětmi do 8 – 11 let. Turistika mládeţe – organizovaná turistika pro osoby do 18 let, většinou pod něčím vedením v ţákovských kolektivech. Turistika dospělých – jedná se o všechny turisty od 18 let Zvláštní kategorií je pak turistika tělesně a zdravotně postiţených osob, kteří musí být pod něčím dohledem a proto se provádí ve spolupráci s nějakými organizacemi či lidmi – například se svazem invalidních sportovců. Turistika jako taková můţe být dále dělena podle nejrůznějších specifik – například podle počtu účastníků, délky trvání, zaměření, motivů a tak dále. Mezi další druhy turistiky pak například patří [1] :  Agroturistika  Ekoagroturistika  Ekoturistika  Geocaching  Hřbitovní turistika  Temná turistika  Tramping  Vesmírná turistika

17

2.2 Pěší turistika 2.2.1 Obecná charakteristika Pěší turistika je jedním z nejlepších způsobů relaxace, který nám pomáhá utéct od dnešního uspěchaného světa, který je plný stresu. Kaţdý turista si můţe zvolit své vlastní tempo – buď pomalé a klidné, při kterém vnímá okolní přírodu a uţívá si ji, nebo rychlé, při kterém s přírodou soupeří a vydává ze sebe maximum. Pokaţdé by si však měl svůj výlet naplno uţít a měl by pro něj znamenat příjemný záţitek. Nejdůleţitější částí pěší turistiky je chůze. Chůze jako taková je povaţována za jednu z nejefektivnějších forem pohybu, která navíc zatěţuje organismus pouze mírně a je tedy vhodná pro kaţdého. V případě, ţe se chůze provádí v rychlejším sviţném tempu, jedná se o aerobní cvičení, které posiluje svaly a samozřejmě zlepšuje celkovou tělesnou kondici. (3)

2.2.2 Historie Počátky pěší turistiky se nachází jiţ v období renesance, najít je můţeme například v dílech Francoise Rebelaise, Johna Locka nebo Jana Amose Komenského. Ti usilovali o zavedení tělesných cvičení v přírodě do škol a chtěli vyzdvihnout význam pobytu v přírodě pro přirozený vývoj člověka. [2] Velký zájem o turistiku můţeme také pozorovat v 1. polovině 19. století, kdy začali ve velkém procházky v přírodě, poznávání krás země a objevování nových přírodních míst. Mezi největší nadšence této doby patří například jeden z prvních slavných turistů v Čechách básník Karel Hynek Mácha. Vyhledával romantická místa spojená s historií a přírodou. Navštívil spoustu míst, například hrady Kost, Trosky, Bezděz, dále Mělník, Doksy, Sněţku, ale i Itálii. Do Itálie šel šest týdnů a to přes České Budějovice, Linec, Salcburk a Innsbruck aţ do Benátek. [3] V r. 1862 vznikla díky Miroslavu Tyršovi první česká tělovýchovná organizace Sokol, která měla ve svých stanovách i pěstování společenských výletů. Šlo především o nácvik rovnoměrného a vytrvalého pochodu, jehoţ cílem bylo především posílení tělesné a duševní stránky jedinců pro případný střet s nepřítelem.

18

Později, po dobudování ţelezniční a silniční sítě začali také vznikat další turistické a horolezecké spolky, které měly umoţnit přístup do velehorských oblastí, budovat stezky a značení, stavět noclehárny a rozhledny, vydávat mapy a průvodce a propagovat turistiku a cestování. První turistická organizace vznikla v roce 1884 ve Frenštátu pod Radhoštěm a jmenovala se Pohorská jednota Radhošť. Jelikoţ však působila převáţně v beskydské oblasti, byl 11. 6. 1888 zaloţen Klub českých turistů, do jehoţ čela se postavil Vojtěch Náprstek. (4) Pěší turistika se pak nejvíce rozvinula v období po první světové válce, kdy lidé vyhledávali pobyt na volném vzduchu s moţností nějakého primitivního ubytování, s tělesnou aktivitou a důrazem na soběstačnost a nejrůznější praktické činnosti. [2]

2.2.3 Organizace túry Neţ se turista vydá na nějakou túru, měl by se předem dobře informovat a vybavit tak, aby ho po cestě nemohlo nic překvapit. Zaprvé by si měl najít takové místo pro túru, které mu bude vyhovovat a nebude pro něj příliš náročné. Vţdy je dobré, kdyţ túra obsahuje nějaký určitý cíl – například přírodní zajímavost, či je vedena zajímavou krajinou. Informace o cíli cesty je pak dobré dohledat buď na internetu, nebo v průvodcích. Samozřejmostí by mělo být prostudování trasy v mapě a zároveň její sbalení na cestu, pro případ, ţe by se turista cestou náhodou ztratil. Pokud je cílem cesty nějaké muzeum či památka, je vţdy dobré zjistit si otevírací dobu a vstupné. Důleţité také je, aby turista zváţil, jak velkou vzdálenost je schopen ujít a jak vysoké jsou jeho fyzické schopnosti. Kdyţ si není zcela jist, je vţdy lepší, aby nejprve podnikl několik kratších výletů a aţ teprve potom vyrazil na delší, třeba celodenní túru. Doporučená vzdálenost se dá stanovit podle intenzity túry a průměrné rychlosti, coţ můţeme vidět v tabulce číslo jedna.

19

Průměrná rychlost

Doporučená délka pochodu

Nízká

3 km/hod.

4,5 - 8 km

Střední

4 km/hod.

6,5 - 9,5 km

Náročná

5 km/hod.

9,5 km a více

Intenzita túry

Tabulka č. 1 - Odhad rychlosti a vzdálenosti

Kaţdý turista by si měl také zjistit, jaké bude počasí v den, na který plánuje túru a zda-li se v dané oblasti často mění. Samozřejmě je velký rozdíl v proměnlivosti počasí v níţinách a na horách.

2.2.4 Vybavení na túru Absolutní nezbytností pro kaţdého turistu je mít správné oblečení a další důleţité základní věci. Oblečení se samozřejmě volí podle počasí, které nás bude během túry doprovázet a vţdy je lepší mít několik vrstev. Dobré je oblečení z polyesteru nebo syntetických materiálů, které odvádějí pot a regulují tělesnou teplotu.

Pro ochranu hlavy před

slunečním zářením a hmyzem je dobré pouţít nějaký klobouk či čepici, nejlépe světlé barvy. V případě, ţe turistu zastihne na túře déšť, je vhodné, aby byl vybaven prodyšnou nepromokavou bundou. Co se týče ponoţek, měl by mít takové, které budou odvádět vlhkost a zahřívat nohy. Boty je potřeba vybrat správně, protoţe špatné přinesou jen utrpení, puchýře a odřené nohy. Nejvhodnější jsou turistické pohorky, které jsou dobré jak do skalnatého terénu, tak do bahna a správně fixují turistům kotníky. Mezi důleţité věci, které by měl turista s sebou na túře mít, patří: batoh, voda a nějaké jídlo, nepromokavá bunda či pláštěnka, mapa či průvodce, kompas, lékárnička, repelent a krém s UV faktorem. Batoh se vybírá především podle toho, kolikadenní túra bude. Na jednodenní stačí menší batoh, který se pohodlně nese a dobře sedí na zádech. Samozřejmě by neměl turistu dřít a neměla by z něj bolet záda ani ramena.

20

Voda je nezbytná proto, aby turista nebyl dehydratován a jídlo především proto, aby neměl hlad a doplnil si z něj ţiviny a potřebnou energii. Energie se dá načerpat z cukrů, dlouhodobý energetický příjem pak z bílkovin a tuků.

2.3 Nordic Walking V současné době se stal velkým trendem tak zvaný „Nordic Walking“. Znamená to „Severská chůze“ a ve skutečnosti se jedná o dynamickou chůzi se speciálními hůlkami. Tento nový sport se vyvinul z klasického běţeckého lyţování a pochází z Finska. Zde si ho lidé velmi oblíbili a začal se rozšiřovat do celé Skandinávie, poté i do střední a jiţní Evropy. Výhodou tohoto sportu je, ţe se dá provozovat po celý rok, ve všech věkových i výkonnostních kategoriích. Tepová frekvence je po většinu chůze stejná, nijak nekolísá, proto člověk dokáţe jít třeba i dlouhé hodiny, na druhou stranu spotřeba energie je vysoká, stoupá aţ o 40 %. Co se týče zapojení svalů v těle, při pohybu se jich zapojí zhruba 90 %. Navíc díky holím jsou odlehčeny klouby dolních končetin, takţe je to prakticky téměř vůbec nezatěţuje. [17]

Obrázek č. 1 - Pohyb při Nordic Walkingu

2.4 Klub českých turistů Tento klub byl zaloţen 11. června 1888 a za hlavního předsedu byl zvolen vlastenec a organizátor českého národního ţivota Vojtěch Náprstek. Jak uváděly stanovy klubu, hlavním důvodem jeho zaloţení bylo zpřístupnit turisticky zajímavá místa. K tomuto docházelo pomocí budování stezek, značením, výstavbou chat a ubytovacích zařízení. 21

Díky vydávaným časopisům, průvodcům a mapám byl klub i dobře propagován. Klub se také úspěšně činil ve vlastivědné a národně-buditelské oblasti a v rozvoji péče o ochranu přírody. Na počátku 1. světové války měl Klub českých turistů 53 odborů turistiky a 4927 členů. Po vzniku Československé republiky byl klub přejmenován na Klub československých turistů a vstoupil do něj Tatranský spolek turistický. Kromě pěší turistiky se zde objevila turistika na kole, zimní a vodní turistika a mototuristika. Díky skautingu proběhl i rozvoj kempinku. V roce 1937 měl klub jiţ 385 odborů a 100 000 členů. Po mnichovské zradě se klub rozdělil a vznikl opět Klub českých turistů a Klub slovenských turistů a lyţařů. Jejich činnost však byla omezena. Po válce se oba dva kluby začlenili do Sokola, coţ znamenalo velký kvalitativní posun. (4) V dnešní době sdruţuje Klub českých turistů téměř 40 000 členů po celé České republice. [4]

2.5 Turistické značení Značení cest existuje jiţ velmi dlouho. Ze začátku bylo lidmi vyuţíváno především proto, aby se dostali ke svým sídlištím a lovištím. Pouţívali k tomu kamení, dřevo a větve, které byli různě kladeny či například zářezy do stromů. Značení, tak jak jej známe dnes, vzniklo v Německu v 19. století, kdy byly značeny hlavní alpská údolí jednoduchými značkami. Následně byla v Rakousku a Švýcarsku vytvořena souvislá síť cest značená pásovou značkou. V Čechách byla první síť značení vytvořena Pohorskou jednotou Radhošť v r. 1884, jak jinak, neţ v oblasti Radhoště. Později značení podrobně rozpracoval Klub českých turistů. (4) Klub českých turistů se značení pěších tras věnuje jiţ od roku 1889 a od roku 1997 se věnuje také značení pro lyţaře a cyklisty. Samotná síť pěších značených tras je díky svojí hustotě a kvalitě hodnocena jako nejlepší v Evropě. [5] Trasy pro pěší jsou značeny pásovými značkami, které obsahují tři vodorovné pásy. Prostřední pás, který můţe být buď červený, modrý, zelený nebo ţlutý určuje barvu

22

značené trasy. Krajní pásy jsou bílé a to proto, aby značku lépe zviditelnily. Celková značka má pak rozměr 10 x 10 cm a tvoří tedy čtverec. Vyuţívány jsou také speciální značky, například šipka, která udává směr, koncové značky, významové odbočky například k vrcholu či vyhlídce, ke zříceninám atd. Na křiţovatkách se pak dají najít značky, kde je napsán název místa, na kterém se turista zrovna nachází, jeho nadmořská výška a kilometrová vzdálenost k dalším cílům na trase. [5]

Obrázek č. 2 - Ukazatele pěšího značení

2.6 První předlékařská pomoc Vţdy, kdyţ člověk vyrazí na pěší túru, je zde moţnost, ţe se nějak zraní. Můţe dojít k oděrkám, vykloubením, zlomeninám, infikaci či jiným úrazům, na které by měl být turista předem připraven a měl by je umět ošetřit.

23

Mezi běţné zdravotní obtíţe, které se můţou objevit, patří například puchýře, modřiny, škrábance a odřeniny, křeče, spálení od sluníčka, ale také bodnutí hmyzem, uštknutí či otrava. Na puchýře, škrábance a odřeniny vystačí pouţití obvazu či náplasti. Samozřejmě by měl turista dávat pozor, aby se rána nezanítila a pokud je to moţné, snaţit se ji vyčistit. V případě modřin se pouţívá studený obklad a je důleţité, aby se turista přesvědčil, ţe podlitina nemůţe naznačovat váţnější zranění, třeba zlomeninu. Křečí se zbaví masírováním a na spálení od sluníčka pomůţe opalovací krém, panthenol, studená voda a častý přísun tekutin. Ze zranění způsobených zvířaty je tu například bodnutí hmyzem, které nezpůsobuje větší komplikace (v případě, ţe turista není alergický na bodnutí) a tak stačí odstranit ţihadlo a přidat studený obklad, který zmírní bolest a otékání. Kdyţ má turista klíště, musí jej opatrně odstranit pinzetou z těla, pokud moţno potřít místo desinfekcí a po několik dnů sledovat, zda mu místo nerudne. Hrozí zde totiţ onemocnění boreliózou. (3) Uštknutí hadem je v naší zemi poměrně vzácné, ţije zde pouze jeden jedovatý had – zmije. Pokud ale dojde k uštknutí, je třeba uklidnit zraněného, znehybnit postiţenou oblast, nad i pod ránou uvázat lehké stahovací obinadlo a ihned vyhledat lékařskou pomoc. (5) Bohuţel však také můţe dojít v přírodě k závaţnějším zraněním, jako jsou nemoci z horka, výronům, zlomeninám, krvácení aţ upadnutí do bezvědomí. Mezi nemoci z horka patří především dehydratace, která můţe být velmi nebezpečná pro jedince s nemocným srdcem či ledvinami, úpal a úţeh. V případě posledních dvou je důleţité uloţit jedince do chladnějšího prostředí, dávat mu chladné obklady a tekutiny a věnovat mu zvýšenou pozornost pro případ poruchy vědomí. (6) Výrony by se měli nejprve zchladit a poté stáhnout a zafixovat, zlomeniny rovnou znehybnit. V případě, ţe vyčnívá kost, musí se chránit a rozhodně se nesmí rovnat, protoţe by mohlo dojít ke krvácení. U vymknutých kloubů se postupuje stejně, stáhnou se, znehybní a nesmí se nasazovat zpátky. Mohlo by totiţ dojít k dalšímu a závaţnějšímu zranění. (5) 24

Jedná-li se o zevní krvácení, musí se postiţený uloţit a končetina mu musí být zvednuta nad úroveň srdce. Na ránu se přiloţí tlakový obvaz a v případě tepenného krvácení se stiskne příslušný tlakový bod. Škrtidlo by se nemělo vůbec pouţívat, neboť je velké nebezpečí, ţe dojde k poškození končetiny. (3) Kdyţ člověk upadne do bezvědomí a dojde k zástavě dechu, je nutné reagovat co nejrychleji. Postiţenému se musí uvolnit dýchací cesty záklonem hlavy a musí být zahájena resuscitace. Masáţ srdce se provádí 30:2, kdy 30 znamená stačení hrudníku a 2 znamená vdechy (v dnešní době se však dýchání z plic do plic uţ nepovaţuje za nutné, stačí postiţenému masírovat srdce). Toto se musí neustále opakovat, dokud se postiţenému neobnoví základní ţivotní funkce. V případě, ţe je postiţený v bezvědomí, ale dýchá sám, musí se uloţit do stabilizované polohy, musí mít uvolněné dýchací cesty a jeho ţivotní funkce se musí kontrolovat. (6)

2.7 Poutní místa V dřívějších dobách měla poutní místa význam především z křesťanského hlediska. V 17. a 18. století se jednalo o posvátná místa a sakrální stavby, například bazilika na Svatém kopečku u Olomouce nebo na Svaté hoře u Příbrami. Cílem pouti tedy vţdy bylo spatřit unikátní svatý předmět a u něj pak vyprosit pomoc, ochranu, či najít uzdravení. Později se na základě legend, kdy někdo přeţil setkání s divou zvěří či jej uzdravila voda ze studánky, stali poutními místy také stromy a prameny. Na takovýchto místech se pak často stavěly kapličky. V dnešní době se význam poutních míst poněkud změnil, protoţe se uţ nejedná výhradně o svatá místa, kam směřují procesí poutníků. Jsou to jakákoliv místa, která lidé rádi navštěvují a jsou pro ně něčím zajímavá. Můţe se jednat o přírodní úkazy, zajímavé stavby, či místa, kde se něco událo. To, ţe uţ se nejedná pouze o svatá místa je způsobeno především změnou společnosti, proměnou ţivotních hodnot a ţivotního stylu. [6] Co se týče poutních míst v České republice, mezi ty nejznámější patří například Velehrad, Svatý Hostýn, Svatý kopeček u Olomouce, kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře, Stará Boleslav, Svatá hora u Příbrami, v Praze je to Bílá hora, Loreta, 25

bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského, a další. V zahraniční se také nachází spousta poutních míst, neboť poutě jsou běţné pro celou řadu náboţenství. Podnikají je například jak křesťané, tak islamisté. Mezi katolická poutní místa se řadí Santiago de Compostela ve Španělsku, Lurdy ve Francii, Fátima v Portugalsku, Jasná Hora u Čenstochové v Polsku, Mariazell v Rakousku, Turzovka na Slovensku, Betlém a Jeruzalém v Izraeli. Do muslimských poutních míst patří především Mekka a Medína v Saudské Arábii. Mezi buddhistická se řadí Lumbiní v Nepálu, kde se narodil Buddha, Bóndhgaja v Indii, Sárnáth a Kušingara. Veškerá tato místa jsou spojena s působením Buddhy Gautamy. V Rusku bylo navíc poutním místem například Leninovo mauzoleum. [16]

2.7.1 Pouť do města Santiago de Compostela Jak jsem jiţ výše uvedla, mezi nejznámější zahraniční katolická poutní místa patří Santiago de Compostela ve Španělsku. Právě sem vede Svatojakubská pouť, jejímţ hlavním důvodem ve středověku bylo dojít k hrobu svatého Jakuba. Tím prokazoval věřící ţivou víru, zboţnost a pokání. V dnešní době lidé vnímají pouť spíše jako turistickou trasu krásnou krajinou, někdo chce poznat nové lidi, záţitky či to bere jako sportovní výkon. Trasa se dá ujít buď pěšky, nebo můţete jet na kole či koni. Celá je značená pomocí značek, na nichţ je vyobrazena mušle. Mušle je to z toho důvodu, ţe dříve byla brána jako pomůcka poutníka, slouţila mu jako mistička na vodu či potravu. Trasa je značena velmi dobře, akorát je zde ten problém, ţe někdy vede kolem silnice. Je moţné se silnici vyhnout a jít přes kopce, ale zde to značené není, tudíţ člověk, který cestu nezná a ani nemá mapu, musí kolem silnice jít. Klasická cesta začíná jiţ ve Francii v městečku St. Jean Pied de Port, ale není nutné ji začínat přímo tady. Poutník se můţe na trasu připojit prakticky odkudkoliv, ale měl by ujít nejméně 100 km. Ti zdatnější ujdou za den v průměru zhruba 40 km.

26

Kaţdý poutník si na začátku své trasy obstará „credencial“, coţ je takový poutní pas, kam si nechává dávat razítka. Kdyţ úspěšně dojde do Santiaga, dostane na základě tohoto pasu potvrzení o úspěšném vykonání pouti, tzv. „compostelu“. Kdo chce, můţe ještě pokračovat do Finisteru, místa, o němţ si lidé v dřívějších dobách mysleli, ţe je koncem světa.

3

Obrázek č. 3- Trasa Svatojakubské poutě ve Španělsku

27

Praktická část 3.1 Charakteristika kraje Vysočina Kraj Vysočina se rozkládá na 6 795 km2, čímţ zabírá asi 9 % z celkové rozlohy České republiky. Má zhruba 515 864 obyvatel a statutárním městem je Jihlava.

Obrázek č. 4 - Znak kraje Vysočina

Vysočina je krajem, který leţí na pomezí Čech a Moravy. Nachází se v oblasti Českomoravské vrchoviny, která od jihu zahrnuje Jevišovické pahorkatiny a Javořické pahorkatiny, od západu Křemešnickou vrchovinu, od severozápadu Hornosázavskou pahorkatinu, od severu Ţďárské vrchy s Hornosvrateckou pahorkatinou a od východu Křiţanovskou vrchovinu. Nejvyšší hora Javořice, která má 837 metrů je v Jihlavských vrších, které patří do Javořické pahorkatiny. V kraji Vysočina se nacházejí dvě chráněné krajinné oblasti a to Ţďárské vrchy a Ţelezné hory. [7] Jedná se o zvlněnou vrchovinu, která je rozčleněna kopci a údolími a původně se zde nacházel neprostupný prales. Postupně byla krajina přetvářena a nyní se zde nachází řada lesů a hájů, pole, louky, pastviny a rybníky. Mimo to tu jsou menší vesnice, které se většinou nacházejí poblíţ nějakého menšího města, které má maximálně 10 000 obyvatel. Pouze čtyři města mají obyvatel více. [8]

28

Kromě zajímavé přírody je tu také spousta kulturních památek, zámků, hradů a sakrálních staveb, z nichţ některé patří na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Patří sem Telč se svým historickým centrem, Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Ţďáru nad Sázavou a ţidovská čtvrť, ţidovský hřbitov a Bazilika svatého Prokopa v Třebíči. [7]

Obrázek č. 5 - Mapa - Vysočina

3.2 Poutní místa na Vysočině Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila zmapování poutních míst na Vysočině v rámci pěší turistiky na trase Jihlava – Luka nad Jihlavou a kolem této trasy. Výchozím bodem při těchto výletech je historické město Jihlava, které bylo zaloţeno ve 13. století jako hornické s těţbou stříbra. Jeho historické centrum je městskou památkovou rezervací a nalezneme zde například kostelík sv. Jana Křtitele, kostel Sv. Jakuba Většího, kostel Nanebevzetí P. Marie, radnici, měšťanské domy, kostel sv. Ignáce, kostel sv. Ducha, bránu Matky Boţí atd. [9] Nejvýchodnějším bodem, kam aţ mohou turisté na mých trasách dojít je městečko Luka nad Jihlavou. Protéká jím řeka Jihlava a nachází se zde zámek, který byl přestavěný v 18. století z bývalé tvrze, zámecký park s barokní kaplí, sýpka, kostel sv. Bartoloměje a socha sv. Jana Nepomuckého a další [10]

29

Mimo to se v oblasti nachází další vesnice, ve kterých najdeme poutní místa, jedná se o: Helenín, Jeclov, Kosov, Malý Beranov, Petrovice, Puklice a Studénky.

Obrázek č. 6 – Mapa - Trasa Jihlava - Luka nad Jihlavou



Helenín

Jedná se o osadu, která je součástí Jihlavy. Pro turisty by zde mohla být zajímavá budova bývalého Zlatého mlýna s léčivou studánkou, kterou v roce 1854 koupil J. Morowitz a přestavil ji na soukenickou továrnu. Díky přestavbě se však zadluţil a v roce 1860 továrnu prodal firmě Schmal & Löw. Následně zde vznikla dělnická kolonie, která v roce 1888 dostala název Kolonie Františka Josefa I.. [11] Nový majitel Karel Löw zde následně nechal vystavět kapli, která byla vysvěcena v roce 1916. Tato kaple je povaţována za architektonicky velmi zajímavou a na tomto území málo vyskytující se drobnou sakrální stavbu začátku 20. století. [12]

30

Obrázek č. 7 - Bývalá soukenická továrna

Obrázek č. 8 - Kaple 

Jeclov

Malá vesnička, která leţí dva kilometry od Velkého Beranova, je povaţována za jeho součást a nacházejí se v jejím okolí dva pamětní kameny. První kámen je přírodní, nepravidelný, bez stranových retuší, na kterém jsou na horní straně vyryty iniciály V. H. a na pravé straně latinský kříţ na obdélníkové základně. 31

Druhý má tvar jednostranné desky se zaoblenými hranami, na které je přes celou plochu reliéfně latinský kříţ. Také je zde vyobrazena šavle a nějaký další předmět, vypadající jako puška. Dodnes se tradují dvě místní pověsti, z nichţ jedna říká, ţe zde kámen stojí, neboť se tu utkal majitel Petrovic se svým šlechtickým sousedem, jeden z nich následně v boji padl a byl zde pohřben. Druhá verze tvrdí, ţe je zde kámen na památku toho, ţe zde válčil Jan Ţiţka. (7) V blízkosti prvního kamene se také nachází velmi zajímavý památný strom.

Obrázek č. 9 - Pamětní kámen

Obrázek č. 10 – Pamětní kámen

Obrázek č. 11 – Památný strom

32

 Kosov U vesničky Kosov se nachází velký kamenný polní kříţ z roku 1877, který zde nechala postavit Anna Schwarzová z Kosova. Vedle kamenného polního kříţe je kříţový kámen, který se skládá z jednostranné desky s reliéfně vyobrazeným klínovým kříţem a nápisem GILGE a letopočtem 1707. (7) Turisté zde rovněţ mohou zahlédnout melanokratní syenity jihlavského masivu, coţ je přírodní kamenná skála tvořena z magmatitu. [13]

Obrázek č. 12 - Kamenný polní kříţ

Obrázek č. 13 – Kříţový kámen

Obrázek č. 14 - Melanokratní syenity jihlavského masivu

33



Luka nad Jihlavou

Mezi památky, které se zde nacházejí, patří například kostel sv. Bartoloměje, jenţ byl vystavěn v barokním stylu v letech 1755 – 1763 na místě původního románského kostela, který byl vypleněn Švédy. I přes to je spodní část kostela původní a byla postavena zhruba v roce 1200. Mezi nejstarší vybavení kostela patří tři zvony, které nechal Vilém z Pernštejna zhotovit v 16. století. Dva pocházejí z roku 1504, ten třetí pak z roku 1534. Dále se u kostela nachází kamenný kříţ, který zde byl postaven v roce 1848 na památku zrušení roboty. Ve městečku se také nachází zámek, který byl postaven v letech 1739 – 1747 v barokním stylu a vystavět jej nechal Maxmilián Oldřich hrabě z Kounic na místě původního zámku, který zničili Švédové během třicetileté války. Bohuţel však není v dnešní době zámek veřejnosti přístupný, neboť patří soukromé osobě. K zámku také patří park z roku 1834, který je v anglickém stylu a kaple, kterou nechala vystavět v roce 1734 Anna hraběnka Gellhornová jako poděkování za to, ţe o dva roky dříve vyvázla loupeţnému přepadení. Dále je zde pozoruhodná dvoupatrová sýpka, která má bohatě zdobené barokní štíty a byla vystavěna v letech 1720 – 1730. Nyní je zde tělocvična. V obci se také nachází velmi zajímavý skleník, který pochází z 19. století. Mezi poslední dvě zajímavé památky se řadí Boţí muka z 18. století a socha svatého Jana Nepomuckého rovněţ z 18. století. (8)

Obrázek č. 15 - Kostel sv. Bartoloměje

34

Obrázek č. 16 – Zámek

Obrázek č. 17 - Kamenný kříţ u kostela

Obrázek č. 18 - Skleník

Obrázek č. 20 – Socha sv. Jana Nepomuckého

Obrázek č. 19 - Sýpka

Obrázek č. 21 – Boţí muka

35



Malý Beranov

V této vesnici najdeme starý barokní most přes řeku Jihlavu, který byl postaven v roce 1793 v rámci vybudování silnice mezi Jihlavou a Brnem. Ve 20. letech 20. století byl most upraven a získal nově památkovou ochranu. Také se zde nachází kostel Boţského srdce páně, který je z r. 1939 a malebné Beranovské skály, které jsou vyuţívány horolezci. (8) Za zmínku ještě stojí štola sv. Jiří, která patří mezi jednu z nejvýznamnějších. Její ústí dnes leţí na zahradě domku č. p. 6, vchod je uzavřen plechovými dvířky a je v ní uměle zvednuta hladina vody. Jedná se o nejdelší dodnes přístupné dílo celého jihlavského revíru. [14] Ve vesnici můţete také nalézt malou kapličku, z roku 1928, která je věnovaná bratry Kodetovými.

Obrázek č. 22 – Barokní most

Obrázek č. 23 - Kostel Boţského srdce páně

Obrázek č. 24 – Beranovské skály

Obrázek č. 25 - Kaplička

36



Petrovice

V této osadě můţeme najít kostel sv. Petra a Pavla a hřbitov, který pochází z 16. století.

Obrázek č. 26 - Kostel sv. Petra a Pavla



Puklice

Jedná se o obec, která se skládá ze tří částí: Puklice, Studénky a Petrovice. První zmínka o této obci je z roku 1318 a nachází se zde řada zajímavých památek. Najdeme zde například kostel, jenţ je obdélníkového půdorysu, s obdélníkovou sakristií a čtyřbodovou věţí a kapličku, o níţ jsou zmínky z roku 1728. Dále se zde nachází socha svatého Jana Nepomuckého a pomník obětem I. a II. světové války, jeţ se skládá z čtvercové základny s čtyřbokým soklem, a který obsahuje státní znaky Československa a po stranách má napsána jména obětí obou světových válek. (8) Vidět můţeme také ţidovský hřbitov a zámek. Kolem Puklic se také nacházejí čtyři pamětní kameny. První z nich má tvar jednostranné desky, na níţ je uprostřed obdélník, nad ním kříţek a pod ním nápis na pět řádků: „Zde zahynuli tragickou smrtí 8. 7. 1945 Ladislav Špendlíček, Robert Tišl v stáří 12 roků“. Pomníček nechali vystavět rodiče obou chlapců, kteří byli usmrceni nalezeným granátem, s nímţ si hráli, v roce 1946. Druhý kámen je jednostranná deska se zaoblenými hranami, na které je reliéfně vyobrazen latinský kříţ a pod ním sekera. Kámen zde stojí, neboť podle tradice zde byl přepaden, oloupen a zabit řezník, který se vracel z trhu s penězi za prodaný dobytek. Třetí kámen je oboustranná deska se zaoblenými hranami, na níţ je z přední strany reliéfně nápis Hanus a pod ním tlapatý kříţ. Nad levým ramenem kříţe je pozdně 37

gotický erbovní štítek s břevnem, nad pravým sladovnická limpa a pod ním šipka hrotem vzhůru. Na příčném rameni se nachází letopočet 1502 a na zadní straně tlapatý kříţ. Poslední kámen je jednostranná deska se zaoblenými hranami, která má na přední straně reliéfně latinský kříţ. Pod pravým ramenem se nachází nůţ hrotem dolů, pod levým ramenem kolo (krouţek). O tomto kameni se traduje několik pověstí, proč by zde byl postaven. První říká, ţe proto, ţe se zdejší sedlák vracel domů s nákupem chleba a noţe a byl zde přepaden a oloupen. Druhá, ţe zde přepadli a zabili řezníka, lupič u něj však našel pouze nůţ a bochník chleba. Třetí hovoří o chlapci, který byl poslán pro chleba, byl však zabit pro čtyři krejcary, které na něj dostal a poslední verze vypráví o chalupníkovi, který v době velkého hladu šel pro chleba, ten získal, a kdyţ se vracel domů lesem, byl přepaden a o chleba oloupen. V dnešní době zde kříţ bohuţel není, nachází se zde pouze „Vondrákův kříţ“, vedle kterého původně leţel. U Puklic se také nachází jeden kamenný kříţ barokních tvarů, jenţ má na přední straně polireliéfně vyobrazen korpusek, pod ním lebku se zkříţenými hnáty a pod tím jedoucí kočár s párem koní. Na zadní straně je pak postava Boha Otce a nečitelný devítiřádkový nápis. Pověst praví, ţe tudy kdysi dávno jel se svým kočím bohatý šlechtic a zastihla je velká bouře. Kočí se začal modlit, ale pán se na něj obořil, aby jel k čertu. Na to se otevřela zem a kočár i s posádkou pohltila. Druhá pověst vypráví, ţe po vypuknutí moru v Jihlavě tudy prchalo několik pánů v kočáru, splašili se jim však koně, vůz se převrhl a všichni zahynuli. Další vypráví, ţe tudy jel kočár, sjel z cesty do baţiny a všichni se utopili. Nejpravděpodobnější verzí však je, ţe se tu převrátil kočár a zabil kočího. Jeho ţena tu pak nechala vystavět kříţ. (7)

Obrázek č. 27 - Kostel

38

Obrázek č. 28 – Socha sv. Jana Nepomuckého

Obrázek č. 29 - Pomník obětem I. a II. sv. v.

Obrázek č. 30 – Pamětní kámen

Obrázek č. 31 - Pamětní kámen

Obrázek č. 32 – Ţidovský hřbitov

39



Studénky

Zde se na návsi nachází kaple, patrně z roku 1846. Na vršku střechy je malá zvonice a před kaplí litinový kříţ, na jehoţ přední straně je vytesán německý nápis a letopočet 1868. [15]

Obrázek č. 33 - Kaple

3.3 Stříbrné pomezí V okolí města Jihlavy vede turistický systém s trasami o celkové délce 270 km, tzv. Stříbrné pomezí. Vytvořilo jej statutární město Jihlava ve spolupráci s dalším 26 partnerskými obcemi v letech 2009 - 2011 na základě finanční pomoci od Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod. Jsou zde celkem tři druhy tras, které jsou značeny pomocí očíslovaných rozcestníků se šipkami, směrových tabulí a upřesňujících značek. (8) Obr. č. X – Logo stříbrného pomezí

Obrázek č. 34 - Mapa - Poloha vesnic a městečka, ve kterých se poutní místa nacházejí

40

3.4 Návrh turistických tras U všech tras je stanoven jako výchozí a zároveň konečný bod město Jihlava, přesněji parkoviště u obchodního domu Tesco. Dohromady jsem vytvořila pět tras, u kterých jsem popsala jejich cestu a zajímavá místa k vidění a nakonec zanesla do mapky. Trasy jsem se snaţila co nejvíce situovat tak, aby turisté nemuseli příliš chodit po silnicích. 

Trasa č. 1

Jihlava (0) – Helenín (2,37) – Malý Beranov (5,23) – Luka nad Jihlavou (12,22) a zpět Od obchodního domu Tesco se nejdříve vydáme po chodníku po ulici Okruţní, zahneme na ulici U Břízek, pak na ulici Helenínská, přejdeme most a dostaneme se rovnou na cyklostezku, která vede aţ do Luka nad Jihlavou. Do Helenína vede cesta po asfaltové cestě, která však není příliš frekventovaná. V Heleníně navštívíme budovu bývalé soukenické továrny a kapli a opět se po cyklostezce vydáme do Malého Beranova. Tam se jde z části po lesní cestě. Cestou můţeme pozorovat velmi zajímavé skály, které zde stojí. V Malém Beranově si můţeme prohlédnout barokní most, štolu sv. Jiří, kostel a malou kapličku. Kdyţ se vydáme po cyklostezce dál, uvidíme hned za vesnicí Beranovské skály. Pak uţ jsme po celou cestu obklopeni lesy a řekou Jihlavou. Cesta zde je zčásti asfaltová a zčásti lesní. Také se můţeme zastavit u chatové osady pod Jeclovem a prohlédnout si památný kámen. V Lukách zhlédneme památky a můţeme zde navštívit muzeum a občerstvit se v místní hospůdce. Pak se vydáme zpět stejnou trasou. Délka trasy = 24,44 km

Obrázek č. 35 - Trasa č. 1

41



Trasa č. 2

Jihlava (0) – Helenín (2,37) – Malý Beranov (5,23) – Bradlo (6,78) – Jeclov (8,45) – Petrovice (12,12) – Puklice (15,11) – Studénky (18,37) – Jihlava (22,81) Z Jihlavy se vydáme přes Helenín a Malý Beranov do Bradla, odkud absolvujeme cestu do Jeclova po silnici. V okolí Jeclova najdeme památné kameny, z nichţ jeden se nachází poblíţ polní cesty na paloučku v křoví a druhý za poslední chatkou v chatové oblasti. Rovněţ zde narazíme na zajímavý památný strom. Poté pokračujeme po cyklostezce. U řeky Jihlavy pak přejdeme přes most a dojdeme do Petrovic. Tam si prohlédneme kostel a hřbitov a vydáme se směrem do Puklic. Tam vede cesta po staré silnici, ze které zhruba v půlce sejdeme na pole a půjdeme kolem lesa. Právě v lese se nachází památný kámen. Odtud se opět vydáme do Puklic. V Puklicích na nás čeká velké mnoţství památek a také zde můţeme navštívit místní hospůdku. Odtud se pak vydáme nefrekventovanou silnicí do Studének s kaplí na návsi a po lesní a polní cestě se vracíme do Jihlavy. Délka trasy = 22,81 km

42

Obrázek č. 36 - Trasa č. 2



Trasa č. 3

Jihlava (0) – Kosov (2,63) – Petrovice (5,58) – Malý Beranov (9,66) – Helenín (12,52) – Jihlava (14,89) Nejprve projdeme po polní cestě za obchodním domem Tesco a vydáme se po silnici do Kosova. Cestou navštívíme na poli kamenný kříţ a vedle něj stojící památný kámen. Na druhou stranu od vesnice můţeme navštívit kamennou skálu. Pak půjdeme polními a lesními cestami do Petrovic, kde stojí kostel a hřbitov a odtud polní cestou k řece Jihlavě, kde přejdeme most a budeme pokračovat do Malého Beranova, kde se můţeme

43

v hospůdce občerstvit a samozřejmě si prohlédnout památky. Dále půjdeme do Helenína k bývalé soukenické továrně a kapli a poté zpět do Jihlavy. Délka trasy = 14,89 km

Obrázek č. 37 - Trasa č. 3



Trasa č. 4

Jihlava (0) – Studénky (4,44) – Puklice (9,07) – Luka nad Jihlavou (13,7) – Petrovice (17,6) – Kosov (20,56) – Jihlava (23,18) Z Jihlavy vyrazíme do Studének. Ze začátku půjdeme po polní cestě, která se po chvíli napojí na silnici, po té však nepůjdeme dlouho, neboť zahneme na zprvu polní a pak lesní cestu. Po dalším krátkém úseku na silnici dojdeme ke Studénkám, kde na poli stojí „Vondrákův kříţ“. Ve Studénkách si prohlédneme kapli a budeme pokračovat po silnici s velmi malým provozem do Puklic. V Puklicích si prohlédneme celou řadu památek a vydáme se do Luk nad Jihlavou. Kousek půjdeme po silnici a pak uţ nás čeká dlouhá

44

polní cesta, která vede přírodou. Poté se krátce napojíme na silnici a dojdeme do městečka. Po prohlídce všech památek se můţeme občerstvit v místní hospůdce a navíc můţeme navštívit muzeum. Z Luky nad Jihlavou se vydáme po cyklostezce kolem řeky Jihlavy do Petrovic. Cestou se můţeme zastavit u chatové osady pod Jeclovem, kde je moţnost prohlédnout si památný kámen. V Petrovicích si prohlédneme kostel a hřbitov a budeme pokračovat po polních a lesních cestičkách do Kosova. Tam se zastavíme u kamenné skály. Odtud nás čeká cesta zpět do Jihlavy, ale na poli ještě navštívíme kamenný kříţ a památný kámen. Poté půjdeme po silnici a pak se napojíme na polní cestičku, která nás zavede aţ k obchodnímu domu Tesco. Délka trasy = 23,18 km

Obrázek č. 38 - Trasa č. 4



Trasa č. 5

Jihlava (0) – Helenín (2,37) – Kosov (5,68) – Petrovice (8,66) – Puklice (11,07) – Studénky (14,85) – Jihlava (19,29) Z Jihlavy se do Helenína vydáme stejnou cestou jako u trasy č. 1. Prohléneme si budovu bývalé soukenické továrny a kapli. Pak půjdeme chvíli kolem frekventované silnice na 45

ulici Brněnská a zahneme na silničku směrem na Kosov. Ta uţ tak frekventovaná není, takţe se po ní dá v klidu jít. U Kosova můţeme na poli opět vidět kamenný kříţ s památným kamenem a v Kosově kamennou skálu. Po jejich prohlídce budeme pokračovat dále do Petrovic. Tam jiţ vede polní a lesní cesta, pouze těsně před Petrovicemi se napojíme na chvíli na místní nefrekventovanou silnici. V Petrovicích je ke zhlédnutí kostel sv. Petra a Pavla a místní hřbitov. Odtud se vydáme po silnici do Puklic. V půlce cesty sejdeme na polní cestu a dále na lesní. V lese se zastavíme a prohlédneme si pamětní kámen. Odtud půjdeme do Puklic. Zde si prohlédneme velké mnoţství místních památek a můţeme navštívit místní hospodu a občerstvit se zde. Pak budeme pokračovat dále do Studének po silnici, ze které po chvíli sejdeme, napojíme se na polní cestu, u které je další pamětní kámen a odtud dojdeme ke kapli. Další kaple nás čeká na návsi ve Studénkách. Poté se vydáme do Jihlavy. Tam vede ze začátku silnice, po chvíli však odbočíme a dostaneme se na polní a lesní cestu, která končí u silnice v Jihlavě. Opět nás čeká krátký úsek po silnici a pak uţ polní cesta za obchodním domem Tesco. Délka trasy = 19,29 km

46

Obrázek č. 39 - Trasa č. 5

3.4.1 Legenda k bodům na mapách

Poutní místo

Bod

GPS souřadnice

Bývalá soukenická továrna

49°24'18.360"N, 15°37'16.798"E

Kaple

49°24'16.730"N, 15°37'6.654"E

Barokní most

49°24'17.988"N, 15°38'7.408"E

Štola Sv. Jiří

49°23'56.409"N, 15°37'51.848"E 47

Kaple

49°23'46.089"N, 15°38'7.791"E

Kostel

49°23'46.681"N, 15°38'17.920"E

Beranovské skály

49°23'36.809"N, 15°38'34.560"E

Pamětní kámen

49°22'34.557"N, 15°40'30.542"E

Kostel sv.Bartoloměje, kamenný 49°22'25.633"N, 15°42'6.182"E kříţ Sýpka

49°22'28.256"N, 15°41'58.173"E

Boţí muka

49°22'29.942"N, 15°42'32.354"E

Zámek

49°22'16.621"N, 15°42'7.640"E

Socha sv. Jana Nepomuckého

49°22'17.759"N, 15°41'59.003"E

Skleník

49°22'23.511"N, 15°42'4.912"E

Pamětní kámen, památný strom

49°22'41.733"N, 15°40'38.179"E

Kostel sv. Petra a Pavla, hřbitov

49°22'37.741"N, 15°40'0.730"E

Pamětní kámen

49°22'19.172"N, 15°38'54.871"E

Pomník obětem I. a II. světové 49°21'41.320"N, 15°39'3.112"E války Socha sv. Jana Nepomuckého

49°21'33.655"N, 15°39'8.439"E

Ţidovský hřbitov

49°21'44.185"N, 15°39'8.888"E

Kamenný kříţ

49°21'35.598"N, 15°39'32.820"E

Zámek

49°21'36.698"N, 15°38'58.675"E

Kostel

49°21'39.413"N, 15°38'53.803"E

Pamětní kámen

49°21'27.396"N, 15°38'25.238"E

Kaple

49°21'35.420"N, 15°38'17.633"E

Pamětní kámen

49°21'33.616"N, 15°37'13.532"E

Kaple

49°21'58.396"N, 15°38'10.095"E

Pamětní kámen

49°22'16.028"N, 15°37'27.157"E

Kamenný polní kříţ, pamětní 49°23'38.948"N, 15°37'11.190"E kámen Kamenná skála

49°23'15.985"N, 15°39'3.903"E 48

3.5 Dotazníkové šetření Nejprve jsem si sestavila dotazník a ten jsem následně elektronicky rozeslala nejrůznějším lidem – studentům, obyvatelům Jihlavy, členům jihlavského turistického klubu a dalším. Spodní věková hranice respondentů byla stanovena na 16 let a horní věková hranice stanovena nebyla. Dotazovaných bylo přesně 100 a odpovídat na dotazník mohli po celý měsíc březen roku 2012. Dotazník obsahoval celkem 13 otázek, kdy některé byly uzavřené – respondent musel vybrat jednu z předem stanovených odpovědí, některé otevřené – respondent musel napsat odpověď vlastními slovy a u některých si mohl respondent odpověď buď vybrat z nabídky, nebo ji dopsat. U některých otázek bylo moţné zvolit více odpovědí. Veškeré výsledky mého dotazníkového šetření uvádím v následující části mé bakalářské práce, neboť je povaţuji za důleţité.

3.5.1 Vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku 

Graf č. 1 – otázka „Věnujete se ve svém volném čase pěší turistice?“

Z výsledků je patrné, ţe téměř ¾ respondentů se pěší turistice věnují, coţ je dobře. Zbylých 29 % se jí ve svém volném čase nevěnuje, coţ naznačuje, ţe mají buď jiné zájmy, nebo (coţ je v dnešní době čím dál tím častější) nedostatek volného času.

49

Je nutné podotknout, ţe osoby, které se rozhodli pro variantu „ne“ byli v dotazníku rovnou přesměrováni na otázku č. 11.



Graf č. 2 – otázka „Jak často podnikáte nějaké výlety v rámci pěší turistiky?“

Z těchto výsledků je vidět, ţe celá třetina respondentů má na pěší turistiku čas méněkrát neţ jednou za měsíc. Je sice škoda, ţe tak málo, ale zase je to lepší, neţ aby na ni neměli čas vůbec. Alespoň jedenkrát měsíčně má na pěší turistiku čas 30 % dotázaných a dvakrát aţ třikrát měsíčně vyrazí na výlet 34 % respondentů. 11 % sice není veliké číslo, ale je dobře, ţe alespoň taková část dotázaných má na pěší turistiku čas čtyřikrát či vícekrát měsíčně.



Graf č. 3 – otázka „Co je hlavní motivací pro tyto výlety?“

50

Cílem této otázky bylo zjistit, co dotázané přiměje jít na výlet, jaká aktivita, či důvod. Pro většinu respondentů je to pohyb na čerstvém vzduchu, kterého si zajisté při sezení ve škole nebo práci a pobytu ve městě příliš neuţijí. Přibliţně stejné mnoţství dotázaných se shodlo, ţe hlavním důvodem je čas strávený s přáteli nebo rodinou, poznávání nových míst a lokalit či relaxace. Zbylí dotázaní vyráţí na výlety ze zvědavosti, kvůli přírodě nebo kvůli stále se rozvíjejícímu geocachingu.



Graf č. 4 – otázka „Jak velkou vzdálenost v průměru u těchto výletů ujdete?“

Na základě těchto výsledků je patrné, kolik zhruba ujdou respondenti při svých výletech. Jedná se o 6 – 10 km, které většinou ujde celých 50 % dotázaných. 20 % respondentů zvládne menší vzdálenost, zbytek dotázaných tu větší.



Graf č. 5 – otázka „Věnujete se pěší turistice také v Jihlavě a jejím okolí?“

51

Tato otázka měla jediný úkol – zjistit, jestli se respondenti věnují pěší turistice i v Jihlavě a jejím okolí. Bohuţel většina dotázaných (61 %) odpověděla, ţe ne. Důvodem můţe být to, ţe na to v této lokalitě nemají čas, nenavštěvují ji často či to, ţe tu pro ně nejsou dostatečně atraktivní místa nebo trasy pro výlety.



Graf č. 6 – otázka „Jsou ve vašem okolí zajímavá místa, kam se podívat?“

Pro většinu respondentů jsou v okolí jejich bydliště zajímavá místa, kam mohou vyrazit v rámci pěší turistiky, coţ je určitě dobré. Zbytek respondentů to má horší, neboť v případě, ţe ve svém okolí nemají zajímavá místa, musí se za nimi zpravidla nějakým způsobem dopravit. Dotázaní, kteří ve svém okolí nemají zajímavá, místa byli automaticky přesměrováni na otázku č. 8.

52

 Graf č. 7 – otázka „O jaká zajímavá místa se jedná?“

Z výsledků této otázky je patrné, jaká místa respondenti navštěvují v okolí svého bydliště. Nejvíce jsou navštěvovány hrady, jmenovitě: Roštejn, Pernštejn, Praţský, Kámen, Lipnice a Český Šternberk. Dále zámky: Kačina, Jemniště, Konopiště a Kuks. Velmi oblíbené jsou také výšlapy na nejrůznější vyhlídky či rozhledny, Zelenou Horu, Ţďárské Vrchy a Zaječí skok.



Graf č. 8 – otázka „Navštěvujete v rámci pěší turistiky také poutní místa (přírodní zajímavosti, památné stromy, církevní budovy a jiné)?“

53

Cílem této otázky bylo zjistit, jestli turisty při jejich výletech zajímají poutní místa a tudíţ je navštěvují. Šetření ukázalo, ţe celých 83 % respondentů tyto místa navštíví. Respondenti, kteří odpověděli „Ne“ byli přesměrováni na otázku č. 10.



Graf č. 9 – otázka „Co vás vede k jejich návštěvě?“

Tato otázka byla poloţena, aby byl znám důvod, proč lidé poutní místa vůbec navštěvují. Polovina protoţe jim to nějakým způsobem zpestří jejich trasu výletu, necelých 40 % se zajímá o jejich historii či se chtějí něco o těchto místech dozvědět, 8% lidí je navštíví náhodně, neboť kolem nich vede trasa jejich cesty a zbytek je shlédne protoţe se jim líbí.



Graf č. 10 – otázka „Z jakých informací čerpáte při výběru své trasy?“

54

Nejvíce pouţívaným zdrojem informací je internet, coţ se v dnešní době dá očekávat. Hodně lidí si však také vybírá trasu podle toho, kde byli jeho známý a příbuzní a doporučili mu ji, neboť se jim líbila. 14 % respondentů se spoléhá na klasický zdroj informací pro turisty – tištěného průvodce, zbytek si volí trasu náhodně, jde „kam ho nohy zavedou“, či uţ trasu zná a nemusí vymýšlet ţádnou novou.



Graf č. 11 – otázka „Jaké je vaše pohlaví?“

Tato otázka měla jediný úkol – zjistit, kolik odpovídalo muţů a kolik ţen. Je patrné, ţe ţen byla naprostá většina.



Graf č. 12 – otázka „Kolik je vám let?“

55

Zde respondenti vybírali moţnosti, které skýtaly určité věkové rozpětí. Jak jde na první pohled vidět, většina respondentů byli mladí lidé, coţ by nám mohlo dle minulých otázek napovědět, ţe velké mnoţství z nich má rádo pěší turistiku.



Graf č. 13 – otázka „Jaké je vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?“

Na otázky v dotazníku nejčastěji odpovídali středoškolsky vzdělaní lidé, druhou nejvíce zastoupenou skupinou byli vysokoškolsky vzdělaní respondenti s 19 %.

56

4 Závěr Cílem teoretické části této práce bylo přiblíţit čtenářům turistiku jako takovou a blíţe charakterizovat turistiku pěší. Také jsem popsala turistické značení, aby věděli, co přesně znamená a Klub českých turistů, neboť ten značení vytváří a je pro pěší turistiku velmi důleţitý. Významnou část tvoří také popsání předlékařské pomoci a vybavení na túru, neboť prevence před úrazy a nemocemi je lepší, neţ řešení moţných následků. V přírodě se můţe člověk lehce zranit a tak je důleţité vědět, jak se v těchto situacích zachovat. Jelikoţ se práce týká poutních míst, bylo popsání jejich vzniku podstatné. V praktické části bylo cílem najít poutní místa v okolí trasy Jihlava – Luka nad Jihlavou, udělat k nim turistické trasy, vše prověřit v praxi a vytvořit dotazníky. Jak jsem zjistila, publikací, kde bych našla popsaná poutní místa na této trase nebylo mnoho. V rámci toho není divu, ţe lidí, kteří by tato místa navštívili je velmi málo, neboť o ničem zajímavém zde neví a kromě cyklostezky, která tudy vede je sem nic netáhne. Část informací jsem nalezla v knize Pamětní kameny na Jihlavsku, byl zde však problém s tím, ţe umístění kamenů je velmi špatně popsáno, některé se na svém místě ani nenacházejí a bez přiloţené mapy se hledají velmi špatně. Další informace jsem čerpala z publikace Stříbrné pomezí, kterou vydalo turistické informační centrum v Jihlavě, bohuţel si však myslím, ţe tato publikace není příliš dobře zpracovaná. Informací o poutních místech je zde málo, mapy jsou velmi nepřehledné a patníky, které značí směr cesty, jsou často poškozené. Dalším nedostatkem patníků je fakt, ţe jsou na nich pouze nalepená čísla tras, a kdyţ nemáte mapu Stříbrného pomezí, či na ni náhodou nenarazíte, nevíte, kam trasa vlastně vede. Také bych podotkla, ţe čísla na patnících se jiţ odlupují. Zdrojem informací mohl být také bez pochyby internet, bohuţel však vesnice většinou neměli své internetové stránky, a kdyţ uţ je měli, nebyla zde popsána zajímavá a poutní místa, která by návštěvník mohl navštívit. Nakonec jsem tedy musela zdlouhavě shánět jak informace k místům, tak místa výskytu poutních míst samotná.

57

Vytváření samotných turistických tras uţ bylo poměrně jednoduché. Snaţila jsem se, aby trasy nebyly ani příliš krátké, ani příliš dlouhé a mohl je zvládnout v podstatě kaţdý člověk. Trasy mají v průměru délku kolem dvaceti kilometrů a na kaţdé se dá najít obchod, či hospoda, aby se turisté mohli osvěţit a najíst. Na trasách se neobjevuje ţádné větší převýšení, je zde pouze mírnější kopcovitý terén, který by však nikomu neměl činit problémy. Tudíţ si myslím, ţe trasy jsou schopny ujít i děti. V případě, ţe by byl někdo opravdu velmi unaven, jezdí do většiny vesnic městská hromadná doprava z Jihlavy. Výhodou těchto tras je, ţe jsou vhodné i pro cyklisty. Občas se sice můţe stát, ţe někdo nějaký kopec nevyjede, ovšem není problém z kola sesednout a chvíli ho vést. Jednoznačně nejvhodnější trasou je přímo trasa Jihlava – Luka nad Jihlavou, neboť po celé trase vede cyklostezka. Poslední částí bylo vytvořit dotazníky, abych zjistila, jestli lidé v dnešní době vůbec pěší turistiku provozují. Také mě zajímalo, jak často a kolik kilometrů ujdou. Bylo to především proto, abych věděla, zda navrţené turistické trasy budou vhodné. Velmi mě potěšilo, ţe z dotazníků vyplynulo, ţe lidé navštěvují poutní místa, bohuţel jsem však zaznamenala, ţe nikoli v této části Jihlavy. Jak uţ jsem několikrát podotkla, myslím si, ţe je to z důvodu špatně zpracovaných materiálů o poutních místech v této lokalitě. Velké mnoţství respondentů byli mladí lidé, a kdyby v těchto místech věděli o zajímavých atraktivitách či památkách, určitě by je, dle mého názoru, navštívili. Já osobně jsem ráda, ţe jsem tato poutní místa našla a navštívila, protoţe jsou velmi zajímavá především z historického hlediska. Jejich zkoumání přímo v terénu bylo příjemné a určitě je ještě někdy navštívím.

58

Seznam pouţitých zdrojů Tištěné zdroje (1) LUDVÍK, Marcel. Malá encyklopedie turistiky. Praha: Olympia, 1986, 346 s. (2) SÝKORA, B.: Turistika a sporty v přírodě. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 224 s. ISBN 14-466-86

(3) BERGEROVÁ, Karen. Turistika. Alena Amchová. Banská Bystrica: Slovart, s. r. o., 2008, 256 s. ISBN 978-80-7391-068-6 (4) MOSER, František. Pěší turistika. Praha: Olympia, 1986, 124 s. (5) THE BRITISH RED CROSS SOCIETY. První pomoc pro motoristy. MUDr. Jiří Šimek. Ţilina: PRÍRODA, a. s., 1993, 96 s. ISBN 80-07-00519-6. (6) KETTNEROVÁ, Jana. Příručka první pomoci: Zdravotnické záchranné sluţby kraje Vysočina, p. o. Jihlava, 2008, 34 s. (7) JAROŠ, Zdeněk. Pamětní kameny na Jihlavsku. Jihlava: Magistrát města Jihlavy, 2003, 146 s. (8) TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM JIHLAVA. Stříbrné pomezí: Turistický průvodce Jihlava a okolí. Jihlava, 2011, 68 s.

Elektronické zdroje [1]

Turistika.

Wikipedie

[online].

2012

[cit.

2012-05-02].

Dostupné

z:

2010

[cit.

2012-05-02].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Turistika [2]

Pěší

turistika.

Muni

[online].

http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/js11/turistika/web/t_historie.htm [3] Karel Hynek Mácha. Wikipedie [online]. 2012 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Hynek_Mácha [4] Historie KČT. Klub českých turistů [online]. 2005-2010 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://kct.cz/historie

59

[5] Turistické značení KČT. Klub českých turistů [online]. 2011-2012. 2005-2010 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://kct.cz/historie [6] Poutní místa na českém venkově. Deník veřejné správy [online]. 2012. vyd. 20052010 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6496693 [7] Kraj Vysočina. Wikipedie [online]. 2012 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kraj_Vysočina [8] Vítejte na Vysočině. Kraj Vysočina [online]. 2002-2011. 2005-2010 [cit. 2012-0503]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/vitejte-na-vysocine/d-4000086/p1=1205 [9]

Jihlava.

Wikipedie

[online].

2012

[cit.

2012-05-02].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jihlava [10] Kam v Jihlavě. Turistické informační centrum v Jihlavě [online]. 2007 [cit. 201205-03]. Dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100399&id=1005&p1=1017 [11] Kulturní a přírodní dědictví. Dědictví Vysočiny [online]. 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/technicke-2/?id=1462 [12] Kulturní a přírodní dědictví. Dědictví Vysočiny [online]. 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/cirkevni-3/?id=828 [13] Kulturní a přírodní dědictví. Dědictví Vysočiny [online]. 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/priroda/prirodni_zajimavosti_a_unikaty21/?id=81 [14] Místa jihlavských kutišť. Webhouse [online]. 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://webhouse.cz/misspage/demlova/kuti.htm [15]

Puklice.

Wikipedie

[online].

2012

[cit.

2012-05-02].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Puklice [16] Poutní místo. Wikipedie [online]. 2012 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Poutní_místo [17] Nordic walking. Wikipedie [online]. 2012 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nordic_walking 60

[18] Kráčej s dobou. Čapnito [online]. 2010-2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.capnito.cz/cs/prochod-se-ke-zdravi-nordic-walking-hole-pro-zdravou-chuzipro-kazdeho-bez-rozdilu-veku-a-fyzicke-kondice-s-postovnym-zdarma/ [19] Svatojakubská cesta. Ultreia [online]. 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.ultreia.cz/svatojabuska_cesta/camino-santiago/trasy-po-spanelsku/ [20] Prodejní místa ČR. Nikl [online]. 2008-2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: www.nikl.cz/prodejni-mista-cr.php [21]

Mapy.

Google

[online].

2012

[cit.

2012-05-03].

Dostupné

z:

http://www.google.cz/maps [22] Mapy. Mapy [online]. 2001-2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://mapy.cz/

61

Seznam příloh Příloha A: Dotazník Dobrý den, jsem studentka Vysoké školy polytechnické Jihlava a v současné době vypracovávám bakalářskou práci na téma Poutní místa na Vysočině v rámci pěší turistiky. Součástí této práce je také dotazník, který Vám zde předkládám a prosím Vás o jeho vyplnění. Je krátký a zabere Vám jenom pár minut. 1) Věnujete se ve svém volném čase pěší turistice?  ano

 ne (přejděte na otázku číslo 11)

2) Jak často podnikáte nějaké výlety v rámci pěší turistiky?  méně neţ jednou za měsíc  1x měsíčně  2x – 3x měsíčně

 4x a více měsíčně

3) Co je hlavní motivací pro tyto výlety?  pohyb na čerstvém vzduchu s rodinou/přáteli

 poznávání

 relaxace

 čas strávený

 jiné, uveďte……………………………………………………

4) Jak velkou vzdálenost v průměru u těchto výletů ujdete?  1-5 km

 6-10 km

 11-15 km  16-20 km  21-25 km  26 a více

5) Věnujete se pěší turistice také v Jihlavě a jejím okolí?  ano

 ne

6) Jsou ve vašem okolí zajímavá místa, kam se podívat?  ano

 ne (přejděte na otázku číslo 8)

7) O jaká zajímavá místa se jedná?  Uveďte…………………………………………………………………………………. 8) Navštěvujete v rámci pěší turistiky také poutní místa (přírodní zajímavosti, památné stromy, církevní budovy a jiné)?  ano

 ne (přejděte na otázku číslo 10) 62

9) Co vás vede k jejich návštěvě?  je to zpestření trasy

 zajímá mě jejich historie a chci se něco dozvědět

 nic, jsou na mé trase

 jiné, uveďte……………………………………………..

10) Z jakých informací čerpáte při výběru své trasy?  dám na doporučení rodiny/známých

 vybírám si trasu podle tištěného průvodce

 hledám trasu na internetu  Z ţádných, volím si trasu na místě  jiné, uveďte…………………………………………………………………………… 11) Jaké je vaše pohlaví?  muţ

 ţena

12) Kolik je vám let?  16-25 let

 26-35 let

 36-45 let

 46-55 let

 56-65 let

 66 a více

13) Jaké je vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?  základní

 střední

 vyšší

 vysoké

63