Postup tvorby studijní opory RNDr. Jindřich Vaněk, Ph.D. Klíčová slova: Studijní opora, distanční studium, kurz, model řízení vztahů dat, fáze tvorby kurzu, model modulu
Anotace: Při přípravě a vlastní tvorbě studijních opor, především multimediálních projektů, by měl být dodržen určitý obecný postup zahrnující stanovení cílů kurzu, cílové skupiny, vstupních požadavků, ze kterých vyplynou obsah kurzu, scénář, grafický návrh, funkční návrh, výběr prostředí a vývoj produktu, akceptaci projektu a implementaci produktu.
Tvorba kurzu Měli bychom si uvědomit, že tvorba kurzu je především o pedagogice, nikoliv o informačních technologiích. Cílem každého kurzu by mělo být naučit studující lépe, snadněji a s co nejvyšší efektivitou. Jedním z hlavních předpokladů dosažení tohoto cíle je dobře navržený obsah. Tvorbu kurzu si můžeme z obecného hlediska rozdělit na jednotlivé kroky a jejich cíle1: 1. Analýza (analysis) identifikujeme hlavní problém. Dochází ke spolupráci návrháře s odborným expertem, definuje se problémem, provádí se analýza potřeb, výběr úlohy, stanovují se měřítka výkonu a provádí se odhad nákladů. 2. Design specifikuje cíle programu a je zaměřen na činnosti, měřítka výkonu a podmínky výkonu. Cíle, obvykle hierarchie cíle hlavního a cílů dílčích, representují požadovaný výstup učení. K jejich dosažení se projektují jednotlivé kroky učení. Navrhují se nástroje hodnocení, vzdělávací materiály a další nástroje učení. 3. Vývoj (development) rozpracovává aktivity vedoucí k naučení. Konstruují se např. vzdělávací moduly, vzdělávací objekty, které jsou využitelné pro dané prezentační prostředky a pokud možno sdílení schopné nebo opakovaně použitelné. 4. Implementace (implementation) znamená uvedení kurzu „do provozu“. Výstupem je plán řízení kursu se seznamem courseware, stanovením přípravy e-lektorů, popisem
1
PAVLÍČEK J.: ISD vs svoboda e-žáka. BELCOM'02 Praha 2002 On line:
http://web.cvut.cz/cc/icsc/belcom02/panel3/pavlicek.html
administrování kursu. Současně se specifikuje výstupní balík programu dle standardů, spustitelnost v prostředí LMS. Je nutné se zabývat i činností lektorů. 5. Hodnocení (evaluation) prochází celým procesem tvorby kursu. Hodnocení určuje hodnotu programu, stanovuje kritická místa, odhaluje eventuální chyby. Do hodnocení samozřejmě patří i to, zda byly splněny didaktické cíle a zda kurz má očekávané výstupy.
Fáze tvorby kurzu Přístup k návrhu vzhledu a navigace aplikace by měl být metodický. Návrh aplikace je možný např. pomocí modelu řízení vztahů dat (Relationship Management Data Model - RMDM), který se využívá na podporu tvorby hypermediálních aplikací nebo při tvorbě webovských aplikací. RMDM vytváří určité řezy (slices), mohli bychom rovněž použít termín segmenty, tvořené entitami, atributy a vztahy. Přístup k jednotlivým základním prvkům podporuje navigace, např. jednosměrné spojení, oboustranné spojení, seskupení, seznam apod.2 Kroky RMM metodologie jsou: 1. Požadavky, analýza. Na začátku vývoje je nutné si uvědomit, účel systému, který tvoříme, a požadavky, které musí tento systém splňovat. Na základě analýzy požadavků návrhář začne určovat informační doménu, aplikační funkčnost, očekávané uživatele a jak aplikace bude používána. 2. E-R design. Vytváření E-R diagramu, který má zachycovat charakteristiky aplikační domény. Třemi základními objekty jsou entity, atributy a vztahy. Entita je element domény, charakterizovaný souborem atributů. Atribut reprezentuje jednotku informací. Atributy mají jméno, typ a jsou vždy spojeny s jedinečnou entitou nebo vztahem. Vztah je pojmové propojení mezi dvěma nebo více entitami. Vztah má kardinalitu 1:1, 1:N, N:1 nebo N:M. E-R design pomáhá určit kontext jednotlivých uzlů a funkcionalitu systému. ER-diagram nám pomůže vytvořit informační strukturu aplikace. 3. Design řezů. Návrhář vytváří vnitřní strukturu entit, definuje jednotlivé řezy. Řez je soubor atributů, patřících k dané entitě. Některý atribut může být částí více než jednoho řezu. Prezentační 2
WHITE B.: Web Document Engineering. Stanford Linear Accelerator Center (SLAC) On line:
www5conf.inria.fr/fich_html/slides/tutorials/T14/all.htm
jednotky se rozkládají do menších jednotek, které nazveme „m-řezy“ („m-slices“). Zajímavý je původ onoho "m" v "m-slice", údajně pochází z ruského „matrjoška“. Skládání a rozkládání panenek přesně vystihuje vytváření řezů. M-řezy jsou užitečné k seskupování vlastností dané entity do důležitějších jednotek. 4. Navigační design. Popisují se navigační vlastnosti aplikace. Navigační kontext pracuje s řezy, entitami a vztahy. V tomto kontextoví návrháři vytvoří menu uspořádání, používající seskupení a různé přístupové cesty, používají indexy a další objekty. 5. Design konverzního protokolu. Jde o konverzi vzniklého modelu do sítě jednotlivých stránek, obrazovek, dokumentů apod. Je nutné určit postup přeměny diagramů do sítě uzlů. Některé vývojové systémy mají schopnost vykonat přeměnu do jisté míry automaticky. Mezi řezy jsou vazby realizovány prostřednictvím kotev. 6. Design uživatelského interface. U elektronického systému se jedná především o tvorbu obrazovek. Cílem je vytvoření co nejpřívětivějšího uživatelského interface. Při jeho tvorbě musíme brát ohled na platformy, na kterých bude systém provozován. Pro každý typ uzlu je nutné vybrat vhodné objekty z hlediska barvy, tvaru, funkčnosti, rozmístění, orientace na pracovní ploše atd. Tato fáze vlastně vede k vytvoření souboru specifických šablon. 7. Vytváření provozního chování. Do tohoto kroku se dají zařadit např. seznamy historie, seznamy četností průchodů, statistiky odpovědí, zahrnutí vyhledávacích nástrojů, dynamická generace stran atd. 8. Instalace a testování. Hotová aplikace je instalována do vzdělávacího systému, uvedena do provozu a testována.
Postup tvorby studijní opory Vysvětlivky: Stanovení cílové skupiny
Definování vzdělávacího cíle
Hlavní kroky Určení vstupních znalostí
Vytvoření osnovy opory
Vytvoření seznamu témat
Rozdělení na části s různou formou zpracování a prezentace
Napsání základního studijního textu Rozdělení do kapitol
Vytvoření lineárního textu
Pomocné činnosti
Volba ilustrací
Vytvoření elektronické učebnice
Volba multimediálních objektů Tvorba samostatných úkolů
Volba multimediálních objektů
Tvorba kontrolních dotazů Sepsání shrnutí
Vytvoření seznamu literatury a zdrojů Vytvoření seznamu klíčových slov Konečný design studijní opory
Vytvoření testů
Pilotní ověření
Vyhodnocení
Obrázek 1 Schéma postupu tvorby studijní opory
Schéma postupu tvorby je znázorněno na předchozím obrázku.
Na začátku je potřeba si stanovit vzdělávací cíl, popř. si jej rozdělit do skupiny podcílů, např.: -
prohloubení znalosti v daném oboru,
-
prohloubení praktických znalostí při využívání praktických instrumentů,
-
naučení se vytvářet a modifikovat strategie řešení konkrétních úkolů,
-
naučení se plánovat práci a formulovat úkoly, promýšlet odpovědi a jejich precizní vyjádření,
-
rozvíjení obecných kompetencí pro výkon konkrétní profese apod.
Se stanovením vzdělávacího cíle úzce souvisí určení cílové skupiny pro daný kurz, např.: -
vysokoškolští studenti,
-
pracovníci s vysokoškolským vzděláním apod.,
-
pracovníci podstupující rekvalifikaci atd.
Nesmíme také podcenit formulaci požadovaných vstupních požadavků, např.: -
požadované středoškolské vzdělání,
-
absolvované kurzy na vysoké škole apod.,
-
speciální odborné znalosti a dovednosti atd.
Teprve potom přistoupíme ke stanovení obsahu kurzu a vytvoření osnovy studijní opory. Vytvoříme základní studijní text, který rozdělíme do kapitol nebo menších logických celků. Dle formy opory vybereme vhodné objekty (obrázky, animace, interaktivní prvky apod.). Vytvoříme model opory, ze kterého nám vyplynou vazby mezi částmi textu a dalšími objekty a jejich rozdělení do jednotlivých stránek, popř. obrazovek. Z modelu nám může vyplynout i rozdělení na části s různou formou zpracování a prezentace. Studijní opora by měla obsahovat i různé motivační a kontrolní prvky, jako jsou otázky, úkoly, zadání samostatných prací, různé testy atd.
Model studijní opory Jak již bylo řečeno, při návrhu aplikace je vhodné vytvořit model aplikace. Řešení prezentované v tomto článku vychází z modelu řízení vztahů dat, který jsem doplnil o další prvky, potřebné pro vývoj elektronických kurzů. Prvky používané v diagramech při návrhu kurzů jsou obsaženy v následující tabulce.
Tabulka 1. Prvky v diagramech návrhu kurzů text
text – rám
rolovaný text
zvuk
video
obrázek
obsah cíl
hierarchický obsah pro zájemce
animace
přesun
spustit aplikaci vstup
diagram
graf
0 nebo 1
tabulka
průvodce
1 nebo více
shrnutí
čas
řešený příklad
klíčová slova
řešení
důležité
zdroje
otázka
otázka dichotomická (ano/ne) otázka výběrová více správných odpovědí
písemná komunikace videokonferen ce náhodný přístup
otázka výběrová 1 správná odpověď otázka s jednoduchou odpovědí, možnost automatickéh o hodnocení otázka přiřazovací oboustranný odkaz entita
lineární průchod entitou s odkazem
otázka s rozsáhlou odpovědí, nemožnost automatického hodnocení otázka uspořádací současný přístup atribut
podmíněný odkaz (ano)
korespondenč ní úkol internet hlasová komunikace mail
otevřít dokument
výstup
0 nebo více některý lineární průchod entitou podmíněný odkaz (ne)
odkaz
prezentační jednotka
slice
m-slice
externí index
skupina, seskupení nebo
Na následujícím obrázku je příklad modelu, ve kterém jsou obsaženy prvky textu, obrázky, řešené příklady, interaktivní prvky, otázky a úkoly s vyhodnocením atd.
vstup obsah modulu úvodem modulu cíl modulu klíčová slova průvodce průvodce Kapitola 1 Kapitola 2
cíl kapitoly p r ů v o d c e t e x t e m
cíl kapitoly
úvodem kapitoly důležité
p r ů v o d c e
výklad ilustrace řešený příklad otázky a úkoly s vyhodnocením shrnutí kapitoly
úvodem kapitoly důležité výklad ilustrace řešený příklad
t e x t e m
otázky a úkoly s vyhodnocením shrnutí kapitoly průvodce shrnutí modulu další zdroje internet
výstup
Obrázek 2. Model modulu
Ověření výsledků Opomíjenou fází tvorby kurzu je ověřování výsledků. Je vhodné pilotní ověření na malém vzorku studentů pomocí didaktických testů. Vyhodnocení efektivnosti programu na základě přírůstku vědomostí studentů se stane podkladem pro doporučení modifikace konstrukce studijní opory.
Závěr Při přípravě a vlastní tvorbě studijních opor je vhodné dodržet určitý obecný postup i přesto, že vývoj opory, multimediální prezentace nebo interaktivního vzdělávacího programu je individuální záležitostí. Rozdělení procesu vývoje produktu do několika etap dává možnost vytvořit časově ohraničené úseky řešení. Při tvorbě kurzu bychom před technologiemi měli dát přednost pedagogice, definovat cíle, které chceme dosáhnout, stanovit cílovou skupinu a na základě toho stanovit obsah kurzu a přistoupit k jeho realizaci. Při přípravě kurzu je vhodné vytvořit model studijní opory.
Literatura:
PAVLÍČEK
J.:
ISD
vs
svoboda
e-žáka.
BELCOM'02
Praha
2002
On
line:
http://web.cvut.cz/cc/icsc/belcom02/panel3/pavlicek.html WHITE B.: Web Document Engineering. Stanford Linear Accelerator Center (SLAC) On line: www5conf.inria.fr/fich_html/slides/tutorials/T14/all.htm VANĚK, J.: Systémový i systematický přístup k distančnímu vzdělávání. Acta academica karviniensis 1/2002, OPF SU Karviná 2002, ISSN 1212-415X, str. 272-280 VANĚK J. Systematický přístup k tvorbě elektronického kurzu. Sborník příspěvků z konference Pedagogický software 2004, České Budějovice, 2004, ISBN 80-85645-49-1 VANĚK, J. Využití multimédií v řízení jakosti. Disertační práce. VŠB-TU, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství, Ostrava 2006
