Postoje veřejnosti k zimnímu přikrmování ptactva

Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra ekologie a životního prostředí

Postoje veřejnosti k zimnímu přikrmování ptactva

Bc. Miroslava Miličková

Diplomová práce předložená na Katedře ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci jako součást požadavků na získání titulu Mgr. v oboru Ochrana přírody

Vedoucí práce: Mgr. Peter Adamík, Ph.D.

Olomouc 2013

© Miroslava Miličková, 2013

Miličková, M.: Postoje veřejnosti k zimnímu přikrmování ptactva. Diplomová práce, Katedra ekologie a životního prostředí PřF UP v Olomouci, 30 stran, 2 přílohy, česky. Abstrakt Přikrmování volně žijícího ptactva je velmi běžná a rozšířená praktika, která byla zatím zdokumentována v USA, UK a v Austrálii. Většina lidí si myslí, že přikrmování má na ptactvo pozitivní vliv a není si vědoma možných negativních dopadů na ptáky i celé ptačí populace. Zatímco různé organizace v USA a UK přikrmování ptactva podporují, jiné organizace v Austrálii by to nejraději zakázali. Ve své práci jsem pomocí dotazníků zjišťovala praktiky a postoje veřejnosti k přikrmování ptactva v České republice, kde zatím podobný průzkum nebyl proveden. I když zde zatím žádná organizace nezahájila kampaň na podporu přikrmování ptactva, lidé zde ptáky krmí podobně jako v USA a UK. V ČR přikrmuje asi 31–50 % domácností žijících v rodinných domech. V panelových domech přikrmuje asi 5 % domácností. Jednotlivá sídliště se ale mohou velmi lišit v závislosti na lokalitě a dalších faktorech. Výsledky mezi městy a vesnicemi se neliší. Většina lidí v ČR ptactvo přikrmuje jen v zimních měsících, nejčastěji jim dává semena, zrní a lůj, a zajímá se o to, jaké druhy ptáků na krmítko přilétají. Přikrmování se jeví jako dlouhodobá záležitost a většina domácností za něj ročně zaplatí asi 100–500 Kč. Nejčastějším důvodem k přikrmování je pomoc ptákům v zimě proti hladovění, ale také pro své vlastní potěšení a radost. Lidé, kteří ptáky nepřikrmují, většinou o danou problematiku nejeví zájem nebo neví jak začít. Je pravděpodobné, že pokud bude v ČR přikrmování podporováno, zvýší se i počet přikrmujících domácností. Klíčová slova: potrava, ptactvo, dotazník, krmítko, zahrada, domy

Miličková, M.: Public attitudes towards winter feeding of birds. Master Thesis, Department of Ecology and Environmental Sciences, Faculty of Science, Palacky University in Olomouc, 30 pp., 2 Appendices, in Czech. Abstract Supplementary feeding of wild birds is a very common and widespread practice which has been documented only in the USA, UK and Australia. Most people think that feeding has only positive effects on birds and they are not aware of possible negative impacts on the birds or even on the whole bird populations. While many organisations in the USA and UK support and promote feeding of wild birds, another organisations in Australia would like to ban this practice. This thesis gives answers about the situation of wild bird feeding. The thesis summarizes results from the questionnaire survey and own observations. We found out the public practices and attitudes towards winter feeding of wild birds in the Czech Republic (CZ) where any similar survey has not been done yet. In CZ still any of the organizations don’t promote feeding of wild birds, but we found out that similar number of people, like in the USA or UK, feed birds here. In CZ around 31–50 % households living in the family houses feed birds. Around 5 % households living in a panel houses also feed birds. The blocks of panel houses may differ due to the location and other factors. The comparison between cities and villages is similar. In the CZ most of the people feed birds only in winter months, the most common food are seeds, grains and suet, and people have interest about what kind of bird spieces come on the feeders. Bird feeding is likely to be a long-term activity and most of the households spend 100–500 CZK for bird feeding every year. The motivation for bird feeding is mainly to help birds against starvation in winter but also for own pleasure. People who do not feed birds mostly don’t have any interest about this topic or they don’t know how to start doing it. If the feeding in CZ would be more supported, it would probably increase the number of households participating in this activity. Key words: food, birds, questionnaire, feeder, garden, houses

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Petera Adamíka Ph.D. a jen s použitím citovaných literárních pramenů. V Olomouci 6. května 2013

……………………………. podpis

Obsah Seznam tabulek ...............................................................................................................vii Seznam obrázků .............................................................................................................viii Seznam zkratek ................................................................................................................ ix Poděkování ........................................................................................................................ x 1

Úvod .......................................................................................................................... 1 1.1

Člověk a příroda ................................................................................................ 1

1.2

Kdo ptáky přikrmuje? ....................................................................................... 2

1.3

Přikrmovat? Ano či ne?..................................................................................... 2

1.4

Role neziskových organizací............................................................................. 3

1.5

Vývoj a postoje k přikrmování ptactva ve světě ............................................... 4

2

Cíle práce .................................................................................................................. 5

3

Materiál a metody ..................................................................................................... 6

4

3.1

Dotazníkové šetření ........................................................................................... 6

3.2

Zpětný průzkum ................................................................................................ 7

3.3

Sčítání krmítek na panelových domech ............................................................ 7

3.4

Zpracování dat ................................................................................................... 8

Výsledky ................................................................................................................... 9 4.1

Výsledky z dotazníku ........................................................................................ 9

4.2

Zpětný průzkum .............................................................................................. 16

4.3

Sčítání krmítek na panelových domech .......................................................... 16

5

Diskuse .................................................................................................................... 18

6

Závěr ....................................................................................................................... 24

7

Literatura ................................................................................................................. 25

8

Přílohy ..................................................................................................................... 27 8.1

Příloha 1 .......................................................................................................... 27

8.2

Příloha 2 .......................................................................................................... 30

vi

Seznam tabulek Tabulka 1: Základní přehled návratnosti dotazníků a postoje k přikrmování v jednotlivých obcích ČR. .................................................................................................... 9 Tabulka 2: Počty identifikovaných druhů ptáků na krmítkách. ...................................... 14 Tabulka 3: Výsledky sčítání krmítek na panelových domech. ....................................... 17 Tabulka 4: Výpočet nákladů obyvatel rodinných domů na přikrmování ptactva. .......... 19 Tabulka 5: Výpočet nákladů obyvatel panelových domů na přikrmování ptactva. ........ 19

vii

Seznam obrázků Obrázek 1: Doba, po kterou domácnosti přikrmují ptáky. .............................................. 10 Obrázek 2: Druh potravy nabízené ptákům. ................................................................... 11 Obrázek 3: Roční náklady na přikrmování ptáků. .......................................................... 11 Obrázek 4: Sezónní vzorec přikrmování ptactva. Průměry ± 95 % CI pro měsíční hodnoty z osmi lokalit. .................................................................................................... 12 Obrázek 5: Důvody k přikrmování ptáků........................................................................ 15 Obrázek 6: Důvody k nepřikrmování ptáků. ................................................................... 16 Obrázek 7: Distribuovaný dotazník. ............................................................................... 28 Obrázek 8: Odpovědní obálka. ........................................................................................ 29 Obrázek 9: Lidé hodně přikrmují v domech s balkony, které ještě neprošly rekonstrukcí. ......................................................................................................................................... 30 Obrázek 10: Krmítka jsou často k vidění i venku před panelovými domy. .................... 30

viii

Seznam zkratek ČR = Česká republika ČSO = Česká společnost ornitologická CHKO = Chráněná krajinná oblast UK = Velká Británie USA = Spojené státy americké RSPB = Royal Society for the Protection of Birds

ix

Poděkování Děkuji mému vedoucímu práce Peteru Adamíkovi za rady, nápady a velkou pomoc při tvorbě této práce. Dále chci poděkovat mé rodině, hlavně mámě, která mě ve všem vždy podporuje. Velké díky patří také mým dobrým kamarádům, kteří mně pomáhali s balením a distribucí dotazníků a s počítáním krmítek na panelácích. Při pomoci s mravenčí prací – sečtením všech ptačích druhů, které respondenti vypsali do dotazníků, musím poděkovat kamarádovi Ondřeji Zapletalovi. Za pomoc a podporu v celém průběhu zpracovávání této práce zvláště děkuji kamarádovi Petru Konečnému. Za poskytnutí několika materiálů a spolupráci děkuji paní Aleně Klvaňové. A v neposlední řadě děkuji všem lidem, kteří mi poslali vyplněný dotazník. V Praze 1. května 2013

x

"Buďte zadobře s ptáčky, oni budou jediní vám zpívat nad hrobem, až na vás všichni lidé zapomenou!" Anonym v jednom z došlých dotazníků

1 Úvod Přikrmování volně žijícího ptactva je velkým fenoménem hlavně v západních zemích a na toto téma zde již proběhla řada průzkumů (např. Cowie & Hinsley 1988, Ishigame & Baxter 2007). V České republice (ČR) zatím nebyl podobný průzkum proveden. Přikrmování má na ptactvo řadu pozitivních i negativních dopadů a výrazně ovlivňuje ptačí populace. Tato práce shrnuje výsledky z průzkumu týkajícího se přikrmování volně žijícího ptactva na území ČR prováděného v letech 2010–2013. Výzkum byl proveden pomocí velkého dotazníkového šetření a doplněn vlastním pozorováním s počítáním přikrmujících domácností v panelových domech. Zjištěná data jsou podpořena zpětným terénním průzkumem. Dané výsledky lze vztáhnout na populaci celé ČR, tj. lidi žijící v rodinných domech i v bytech.

1.1 Člověk a příroda Přikrmování volně žijícího ptactva je jednou z prvních interakcí mezi člověkem a přírodou. Přikrmování totiž nepřináší užitek jen ptákům, ale také lidem samotným. Lidé, kteří pravidelně ptactvo přikrmují a pozorují, se můžou cítit šťastnější a mít dobrý pocit z toho, že ptákům pomáhají. V průzkumu Howard a Jones (2004) zjistili, že v Austrálii většina lidí ptáky přikrmuje pro své vlastní potěšení. Dále zjistili, že hodně lidí ptactvo přikrmuje z důvodu, aby napravili to, že lidé ničí přírodu, jejich přirozené prostředí, proto chtějí dát ptákům něco zpět (Howard & Jones 2004). Je velmi pravděpodobné, že lidé, kteří přikrmují a pozorují volně žijící ptactvo na své zahradě, se i v budoucnu věnují otázkám ochrany přírody a mají k ní bližší vztah (Green & Higginbottom 2000). Přikrmování ptactva je dnes velmi běžnou a rozšířenou záležitostí a zájem o ni se bude v budoucnu pravděpodobně zvyšovat. Lidé se stále více oddalují od kontaktu s přírodou a toto spojení mohou opět nalézt skrz krmení volně žijícího ptactva (Miller 2005).

1

1.2 Kdo ptáky přikrmuje? To, zda lidé přikrmují či nepřikrmují ptáky závisí i na jejich socioekonomické situaci. Obecně lze říci, že více přikrmují lidé, žijící ve svém vlastním domě, než lidé žijící v podnájmu (Luck at al. 2009). Nejvíce přikrmují domácnosti žijící v samostatně stojících domech se zahradou (Gaston et al. 2007). V dnešním světě stále se rozrůstajících zastavěných ploch a expandujících měst, se zahrady stávají čím dál více důležitějším habitatem pro volně žijící živočichy. Pro ochranu přírody mají zahrady velkou hodnotu (Cannon 1999). Také správné obhospodařování pozemku a vhodná vegetace hrají v ochraně volně žijícího ptactva důležitou roli (Miller & Cale 2000). Věk lidí je dalším důležitým faktorem. Starší lidé se všeobecně více zajímají o přírodu a více přikrmují (Lepczyk et al. 2004). Více přikrmují lidé s vyšším ročním příjmem (Hope et al. 2003) a lidé ve vyšších socioekonomických třídách (Fuller et al. 2008).

1.3 Přikrmovat? Ano či ne? Toto téma je velmi diskutabilní, protože i když si to většina lidí neuvědomuje, přikrmování může mít na ptáky i celé ptačí populace řadu negativních dopadů. Existuje zde například možnost, že se ptáci stanou na krmítku závislí a ztratí své dovednosti v hledání si potravy sami ve volné přírodě. Tato závislost na krmítku ale nebyla dokázána (Brittingham & Temple 1991). Pokud se rozhodneme přikrmovat ptáky, je důležitý výběr vhodného druhu kvalitní potravy. Nevhodná nebo nutričně nízká strava může mít na zdraví a přežívání ptáků negativní dopady (Jones & Reynolds 2008). Důležité je dbát čistoty krmítka a jeho okolí. Díky shromažďování ptáků na krmítkách totiž může docházet k šíření nemocí (Robb et al. 2008). Různé patogeny se mohou na ptáky přenést ze znečištěného krmítka nebo i mezi ptáky samotnými. Některá onemocnění se přenáší i z ptáků na lidi (Ishigame & Baxter 2007). Koncentrace ptáků na krmítkách může lákat predátory, ať už dravce či kočky (Robb et al. 2008). Proto by krmítko mělo být umístěno na vhodném místě, kde mají ptáci dobrý rozhled a predátor se tam lehce nedostane. Na krmítkách může docházet k vytlačování menších a submisivnějších druhů ptáků a díky tomu zvýhodňování nových invazivních druhů. V některých případech může nepřímo docházet k poklesu lokální ptačí diverzity (Parsons et al. 2006). Při shromažďování u zdroje potravy, dochází u některých druhů k překračování jejich teritoriálních vzdáleností a to může zapříčinit změny v chování ptáků. Díky přikrmování

2

může docházet ke změnám v ptačích populacích či v populační dynamice a migračních strategiích ptáků (Robb et al. 2008). Pomocí několika experimentů byly dokázány také pozitivní dopady, a to především na abundanci, kondici a produktivitu u různých druhů ptáků (Davies et al. 2012). Lidmi nabízená potrava pravděpodobně způsobuje dřívější snůšku a to hlavně díky zlepšené kondici samic (Chamberlain et al. 2009). Přikrmování umožňuje dřívější nástup reprodukce a prodlužuje její dobu (Butin 1990). U většiny druhů ale lidmi dodávaná potrava vede k horší výživě mláďat. Potrava, kterou ptáci sami najdou v přírodě je výživnější a méně kvalitní lidmi dodávaná potrava způsobuje nižší hmotnost mláďat či menší počet snesených vajec (Chamberlain et al. 2009). Navzdory tomu, díky delší době hnízdění, můžou mít některé druhy více vyvedených mláďat za rok (Schoech 1996, Boutin 1990). Podrobněji jsou všechny tyto negativní i pozitivní dopady na ptáky popsány v mé bakalářské práci (Miličková 2010).

1.4 Role neziskových organizací V Anglii na rozdíl od ČR funguje dlouhodobá tradice neziskových organizací podporujících přikrmování ptáků. Tyto organizace pořádají rozsáhlé programy pro veřejnost a touto činností také sbírají důležitá data, která mohou sloužit k monitoringu ptačích druhů (Chamberlain et al. 2005). Nejpopulárnější událostí je v Anglii “Garden BirdWatch“ organizovaná British Trust for Ornithology (Cannon et al. 2005), která nabádá veřejnost, aby ptactvo přikrmovala a pozorovala druhy přilétající na krmítko. Přikrmování v Anglii dále podporuje Royal Society for the Protection of Birds (RSPB). V USA existuje podobný program “Project FeederWatch“ pod Cornellovou universitou. Všechny tyto organizace označují přikrmování jako “dobrou investici do přežívání našich ptáků“ (Jones 2011). V Austrálii je situace úplně opačná. Organizace se zde spíše snaží o snížení nebo alespoň o kontrolu přikrmování ptactva, existuje zde program “Birds in Backyards“ (Jones & Reynolds 2008). Prvním záměrem zde bylo zabránit přikrmování volně žijícího ptactva v rezervacích a parcích (Orams 2002). Mnoho organizací dokonce zamýšlelo úplný zákaz jakéhokoliv přikrmování, a to i na soukromých pozemcích a zahradách (Jones 2011). V několika publikacích vydaných těmito organizacemi, jsou zmíněny všechny negativní dopady na ptactvo a je zde publikováno, že krmení je pro ptáky škodlivé (Hunter 2001, Petrie et al. 2003). Proč je situace v Austrálii tak odlišná?

3

1.5 Vývoj a postoje k přikrmování ptactva ve světě Původ, kdy lidé začali poprvé přikrmovat volně žijící ptactvo sahá pravděpodobně do rozvoje volnočasových aktivit spojených s nárůstem životní úrovně po průmyslové revoluci. Například je doloženo, že ve zvláště tuhých zimách na počátku 20. století došlo v ulicích amerických měst k umrznutí tisíců ptáků, což vyústilo ve velký zájem veřejnosti (Goodwin 1978). Tato událost nastartovala první hnutí k pomoci volně žijícím ptákům a přikrmování se postupně rozšířilo i do dalších zemí po celém světě. V dnešní době je přikrmování ptáků samozřejmou aktivitou mnohých lidí v severněji položených zemích, kde jsou obvykle v zimním období nepříznivé klimatické podmínky. Anomálií je v tomto ohledu Austrálie s teplejším klimatem. Je tedy zarážející, že ptáky zde přikrmuje srovnatelný počet lidí jako např. v USA nebo v UK. Lidé žijící v Austrálii mají často zahrady v evropském stylu s evropskými druhy rostlin, což pro australské ptactvo není vůbec prospěšné. Takovéto zahrady se navíc velmi liší od okolní buše a způsobují tak ztrátu přirozeného prostředí. V Austrálii přikrmování zvýhodňuje introdukované nebo nejpřizpůsobivější místní druhy, jako jsou většinou velcí papoušci. Tyto druhy poté vytlačují menší a ohroženější druhy ptáků (Saunders 1999 in Cannon 1999). Je tedy možné, že australské zvyky mají kořeny v anglosaské kulturní tradici. Lidé přikrmující ptactvo v Austrálii si jsou vědomi, že nemohou využít žádných rad ohledně správného přikrmování z ostatních zemí a i přesto tisíce z nich ptáky přikrmuje, zatímco druzí lidé se obávají škodlivosti tohoto jednání (Jones & Howard 2006). Lidé budou i nadále lákat ptáky na svá krmítka. Otázkou zde zůstává, jak to dělat s co největšími benefity a minimem škod (Jones 2011).

4

2 Cíle práce Hlavním cílem této práce je zjistit postoje veřejnosti v ČR k přikrmování volně žijícího ptactva. Pomocí průzkumu veřejnou formou dotazníků jsem zjišťovala odpovědi na následující otázky: -

Kolik procent domácností v ČR přikrmuje (a nepřikrmuje) ptáky?

-

Jak dlouho lidé na svém pozemku ptáky přikrmují?

-

Jakou potravu lidé ptákům nabízejí?

-

Kolik asi ročně lidé dají peněz na nákup krmení pro ptactvo?

-

Jaké důvody lidi přiměly k začátku přikrmování ptáků?

-

Jaké jsou důvody, proč lidé nepřikrmují ptactvo?

-

Kolik procent domácností chová kočky, které by potenciálně mohly ptáky lovit?

-

Liší se postoje lidí k této problematice žijících ve městech a na vesnicích? Dalším cílem je validace dotazníkových dat pomocí přímého průzkumu domácností žijících v bytech a zpětného průzkumu domácností žijících v rodinných domech.

5

3 Materiál a metody 3.1 Dotazníkové šetření Nejprve jsem pomocí metody sociologického průzkumu zhotovila jednoduché dotazníky (příloha č. 1). Inspirací byly otázky z již proběhlých výzkumů ve Velké Británii (Cowie & Hinsley 1988) a v Austrálii (Ishigame & Baxter 2007). Dotazník obsahoval krátké uvedení do tématu, základní informace o způsobu jeho vyplnění a odeslání, kontaktní údaje a 11 jednoduchých otázek. U otázek č. 3, 8, 10 a 11 mohli respondenti zvolit více než jednu možnou odpověď, u otázky č. 7 respondenti vypisovali druhy ptáků, které jim na krmítko přilétají, zbytek otázek měl jen jednu možnou odpověď, viz dotazník (příloha č. 1). Dotazník byl anonymní a rozsahově zabíral dvě strany velikosti A4. Při sestavování dotazníku, způsobu balení do obálek a při distribuci, jsem se snažila o co největší návratnost. Tu jsem docílila tím, že respondenti obdrželi větší bílou obálku typu C5 (o rozměru 229 x 162 mm) a po otevření v ní našli dotazník s menší odpovědní obálkou typu DL (o rozměru 220 x 110 mm). Pro zvýšení atraktivnosti byl na dotazníku i zpětné obálce vytištěn malý motiv ptáka. Domnívám se, že návratnost dotazníků zvýšilo hlavně to, že respondenti na zpětnou obálku nemuseli lepit žádnou poštovní známku. Dotazník stačilo jednoduše vhodit do poštovní schránky. Na této zpětné obálce již byla vytištěna zpáteční adresa a speciální kód. Tento kód po smluvní dohodě s Českou poštou nahrazoval poštovní známku (příloha č. 1). Celkem jsem měla 2 400 dotazníků, které jsem po 300 kusech rozdělila a roznesla do 4 měst a 4 vesnic na území Moravy v České Republice. Vždy byla vybrána větší města a v jejich blízkosti vyskytující se vesnice. Každému dotazníku ve skupině bylo přiděleno určité číslo či písmeno z důvodu zpětné identifikace místa původu dotazníku. Dotazníky jsem roznesla do poštovních schránek rodinných domů se zahrádkami. U menších vesnic nastal problém, že se v obci nenacházelo dostatečné množství domů. Proto byly v jednom případě zvoleny dvě vesnice ležící vedle sebe jako jedna lokalita, a to Záhorovice (170 dotazníků) a Nezdenice (130 dotazníků). K nim nejbližší velké město Zlín (298 dotazníků). Dále jsem dotazníky roznesla ve městě Olomouc (300 dotazníků) a vesnici Bohuňovice (300 dotazníků), následovalo město Ostrava (300 dotazníků) a vesnice Jistebník (275 dotazníků), město Brno (300 dotazníků) a vesnice 6

Hrušovany u Brna (300 dotazníků). Menší počet roznesených dotazníku ve Zlíně byl způsoben dvěmi chybně zabalenými obálkami, v Jistebníku bylo bohužel méně obydlených domů, do kterých jsem mohla dotazník doručit, než jsem očekávala. Konečný počet roznesených dotazníků proto byl 2 373 kusů.

3.2 Zpětný průzkum Abych mohla získané výsledky věrohodně posoudit, rozhodla jsem se také pro provedení zpětného průzkumu. Ten spočíval v obcházení rodinných domů a zjišťování jestli lidé žijící v těchto domech přikrmují či nepřikrmují ptactvo na svém pozemku. Tímto způsobem jsem obešla dvě lokality. První lokalita se nachází ve čtvrti s rodinnými domy v Olomouci. Druhá lokalita se nachází v ulici s rodinnými domy v Uherském Brodě. Výsledky ze zpětného průzkumu jsem porovnala s výsledky z dotazníkového šetření.

3.3 Sčítání krmítek na panelových domech Zjistila jsem počet domácností žijících v panelových domech a přikrmujících ptáky. I v bytových jednotkách totiž lidé přikrmují. Krmítka či síťky s krmivem pro ptactvo byly zavěšeny na oknech a balkonech panelových domů. V některých případech byla krmítka a další krmivo pro ptactvo na stromech a keřích před domem (příloha č. 2). Počítání krmítek na panelových domech proběhlo v měsících leden–březen v letech 2011–2013. Spočítala jsem 5 sídlišť v Olomouci, 1 v Uherském Brodě, 2 v Praze a 1 ve Šternberku. Sčítání probíhalo formou pochůzek a sledování krmítek upevněných na domech či nacházejících se v jejich blízkém okolí. Každý panelový dům byl pozorován ze všech jeho stran. Krmítka byla většinou na balkonech. Pokud bylo zřejmé, že lidé žijící v panelovém domě přikrmují ptactvo venku mimo dům, bylo i toto krmítko započítáno. Následně byly spočítány všechny zvonky se jmenovkami na domovních dveřích. Tímto jsem zjistila počet obydlených domácností v každém domě. Díky tomu jsem byla schopna jednoduše přepočítat počet krmítek na počet bytů v dané lokalitě. Celkem jsem spočítala krmítka na panelových domech v devíti lokalitách: 1) Olomouc 1 – Klášterní Hradisko, 2) Olomouc 2 – u hl. nádraží, 3) Olomouc 3 – Nový Svět, 4) Olomouc 4 – Tabulový vrch, 7

5) Olomouc 5 – Povel, 6) Uherský Brod – Máj, 7) Praha 1 – Zahradní Město, 8) Praha 2 – Pankrác, 9) Šternberk – Nádražní ul.

3.4 Zpracování dat Data ze všech došlých dotazníků, data pořízená během sčítání krmítek na panelových domech a ze zpětného průzkumu, byla zadána do programu Excel a vyhodnocena. Data byla přepočítána na jednotky domácností žijící v domech a v bytech v ČR. K tomuto účelu byly použity údaje Sčítání lidu, domů a bytů 2011, převzaty ze statistické ročenky Českého statistického úřadu1. Následně byly výsledky porovnány s podobnými výzkumy prováděnými v Austrálii, Anglii a USA.

1

http://vdb.czso.cz

8

4 Výsledky 4.1 Výsledky z dotazníku Z celkového počtu 2 373 roznesených dotazníků se jich vrátilo zpět 805. Celková návratnost byla tedy 34 %. Jeden dotazník byl bohužel špatně vyplněn a jeden se vrátil zpět zcela nevyplněn, proto jsem do dalších výsledků zahrnula 803 příchozích správně vyplněných dotazníků. Následující text shrnuje výsledky z navrácených dotazníků ze všech lokalit. Vyhodnotila jsem podrobně odpovědi na všechny otázky (viz dotazník v příloze č. 1). 1) Přikrmujete Vy nebo někdo z vaší domácnosti volně žijící ptactvo na vašem pozemku? Z 803 správně vyplněných dotazníků jich přišlo 730 od lidí, kteří ptactvo přikrmují a pouze 73 přišlo od lidí, kteří nepřikrmují. V porovnání dotazníků z měst a vesnic nejsou patrny velké rozdíly. Návratnost z měst byla celkem 1 198 dotazníků, tj. 36 %. Z vesnic byl tento počet 1 175, tj. 32 %. Ani v počtu přikrmujících a nepřikrmujících domácností nebyly zřetelné velké rozdíly. Z navrácených dotazníků z měst odpovědělo 389 lidí (90 %), že přikrmuje. Z dotazníků z vesnic přikrmuje 341 (92 %) domácností. Odpovědí od lidí, kteří nepřikrmují, přišlo z měst 43 (10%) a z vesnic 31 (8 %, tab. 1). Tabulka 1: Základní přehled návratnosti dotazníků a postoje k přikrmování v jednotlivých obcích ČR.

Lokalita - Města Olomouc Ostrava Brno Zlín Celkem - Města Lokalita - Vesnice Bohuňovice Jistebník Hrušovany Záhorovice Celkem - Vesnice Celkem

rozneseno navráceno přikrmují nepřikrmují 300 137 119 18 300 70 65 5 300 131 116 15 298 94 89 5 1198 432 389 43 300 275 300 300 1175 2373

87 93 76 117 373 805 9

78 87 69 107 341 730

9 6 7 8 30 73

2) Jak je to dlouho, co už přikrmujete ptáky na vašem pozemku? Nejvíce lidí přikrmuje ptactvo po dobu pěti a více let, v průměru 82 % všech domácností. Dva až pět let přikrmuje 12 % domácností, 1–2 roky 5 % domácností a pouze 1 % lidí odpovědělo, že s přikrmováním právě začali.

právě jsem začal/a

1 - 2 roky

2 - 5 let

5 a více let

Počet odpovědí [%]

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Olomouc

Bohuňovice

Ostrava

Jistebník

Brno

Hrušovany

Zlín

Záhorovice

Lokalita

Obrázek 1: Doba, po kterou domácnosti přikrmují ptáky.

3) Jakou potravu jim nabízíte? Nejběžněji lidé ptákům nabízejí zrní a různá semena 72 %, dále lůj 63 %, speciální koupené směsi pro ptáky 49 %, ovoce 33 %, tvrdé pečivo 25 % a různými zbytky přikrmuje pouze 8 % domácností. Kolonku jiné zaškrtlo 10 % respondentů a většina z nich uvedla, že přikrmuje vlašskými ořechy. Další odpovědi jsou mák, ovesné vločky, kroupy, granule pro psy, krmné škvarky, piškoty, be be sušenky, mrtvolky včel, šrot, madle, strouhaný sušený kokos, bobule z rostoucího přísavníku tříprstého, dýně, vařené drůbeží maso, jádra z ovoce, ale i buchty či mouka. U jedné odpovědi bylo připsáno, že v létě dodávají čistou vodu. Objevil se zde i zajímavý recept a to smíchané nesolené domácí sádlo se strouhankou, ovesnými vločkami a ořechy.

10

spec. směsi

zrní a semena

lůj

tvrdé pečivo

ovoce

zbytky

jiné

100

Počet odpovědí [%]

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Olomouc

Bohuňovice

Ostrava

Jistebník

Brno

Hrušovany

Zlín

Záhorovice

Lokalita

Obrázek 2: Druh potravy nabízené ptákům.

4) Kolik Vás přibližně ročně stojí poskytování krmení ptákům? Většina lidí za krmení pro ptactvo zaplatí 100–500 Kč ročně. V našem výzkumu tak uvedlo asi 43 % respondentů. Asi 35 % lidí zaplatí za krmivo méně než 100 Kč. Asi 12 % lidí za krmení neutratí vůbec nic. Pouze asi 8 % lidí je ochotno za krmení pro ptáky zaplatit i více než 500 Kč ročně. Když jsem odpovědi na množství peněz převedla na škálu 1 až 4 (1 = kategorie nic, 4 = kategorie více jak 500 Kč ročně), zjistila jsem, že není statistický průkazný rozdíl v nákladech domácnosti mezi městem a vesnicí (Wilcoxonův test, Z = 1,16, P = 0,2499, průměr skóre pro města 2,48 ± 0,04, n = 384 odpovědí, pro vesnice 2,57 ± 0,04, n = 337).

více než 500 Kč

100−500 Kč

0−100 Kč

nic

Počet odpovědí [%]

60 50 40 30 20 10 0 Olomouc

Bohuňovice

Ostrava

Jistebník Lokalita

Obrázek 3: Roční náklady na přikrmování ptáků.

11

Brno

Hrušovany

Zlín

Záhorovice

5) Ve kterých měsících přikrmujete ptáky? Většina lidí ptáky přikrmuje jen v zimních měsících. V prosinci přikrmuje asi 96 % domácností, v lednu i v únoru přibližně 98 %. Od března lidé postupně přestávají přikrmovat, přičemž někteří do dotazníku připisovali, že krmí jen pokud je sněhová pokrývka. V březnu tedy přikrmuje asi 75 % domácností, v dubnu 26 %, v květnu pouze 8 % a v letních měsících přikrmuje jen velmi málo domácností. Červen, červenec a srpen má stejný počet respondentů, a to asi 6 % přikrmujících domácností. V září přikrmuje 9 %, v říjnu 26 % a v listopadu už asi 65 % domácností (Obr. 4).

Obrázek 4: Sezónní vzorec přikrmování ptactva. Průměry ± 95 % CI pro měsíční hodnoty z osmi lokalit.

12

6) Zajímáte se, jaké druhy ptáků Vám ke krmítku přilétají? Na tuto otázku odpovědělo kladně 639, tj. 79 % (n = 805) respondentů a záporně 76, tj. 9,4 % (n = 805) respondentů. Dále 16 lidí na otázku neodpovědělo, z nich ale 11 lidí pokračovalo ve výpisu druhů, které jim na krmítko přilétají.

7) Pokud ano, napište prosím, které druhy ptáků jste na vašem krmítku zaznamenali. Na které si vzpomenete? V navrácených dotaznících ze všech lokalit, lidé uvedli celkem 65 druhů ptáků, viz tabulka 2. V jednom dotazníku byly uvedeny v průměru 4,4 druhy ptáků, ± 3,1 směrodatná odchylka. Maximální počet v jednom dotazníku byl 17 druhů ptáků. Nejčastěji lidé psali sýkorky (celkem 772), dále kosa (532), vrabce (celkem 443), hrdličku (178), zvonka (142), strakapoudy (celkem 123), dlaska (111), sojku (105), atd. (Tab. 2).

13

Tabulka 2: Počty identifikovaných druhů ptáků na krmítkách. Počet 486 143 114 16 9 4 532 386

Druh - česky Sýkora Sýkora koňadra Sýkora modřinka Sýkora uhelníček Sýkora babka Sýkora parukářka Kos černý Vrabec

Druh - latinsky Parus spp. Parus major Parus caeruleus Parus ater Parus palustris Parus cristatus Turdus merula Passer spp.

9 10 11 12 13 14

Vrabec domácí Vrabec polní Hrdlička zahradní Zvonek zelený Strakapoud Strakapoud velký

Passer domesticus Passer montanus Streptopelia decaocto Carduelis chloris Dendrocopos spp. Dendrocopos major

42 15 178 142 105 11

15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65

Strakapoud malý Strakapoud prostřední Dlask tlustozobý Sojka obecná Pěnkava obecná Drozd Stehlík obecný Brhlík lesní Straka obecná Hýl obecný Datel černý Rehek Červenka obecná Strnad obecný Holub Špaček obecný Havran polní Vrána Žluna Čížek lesní Bažant obecný Mlynařík dlouhoocasý Zvonohlík zahradní Konipas Brkoslav severní Pěnkava jíkavec Vlaštovka obecná Žluva hajní Konopka obecná Krahujec obecný Poštolka obecná Kavka obecná Ledňáček říční Lejsek Pěnice Ťuhýk obecný Čečetka zimní Koroptev polní Jestřáb lesní Sokol stěhovavý Střízlík obecný Šoupálek Budníček Dudek chocholatý Jiřička obecná Králíček Křivka obecná Linduška Ořešník kropenatý Puštík obecný Racek chechtavý

Dendrocopos minor Dendrocopos medius Coccothraustes coccothraustes Garrulus glandarius Fringilla coelebs Turdus spp. Carduelis carduelis Sitta europaea Pica pica Pyrrhula pyrrhula Dryocopus martius Phoenicurus spp. Erithacus rubecula Emberiza citrinella Columba spp. Sturnus vulgaris Corvus frugilegus Corvus spp. Picus spp. Carduelis spinus Phasianus colchicus Aegithalos caudatus Serinus serinus Motacilla spp. Bombycilla garrulus Fringilla montifringilla Hirundo rustica Oriolus oriolus Carduelis cannabina Accipiter nisus Falco tinnunculus Corvus monedula Alcedo atthis Ficedula spp. Sylvia spp. Lanius collurio Carduelis flammea Perdix perdix Accipiter gentilis Falco peregrinus Troglodytes troglodytes Certhia spp. Phylloscopus spp. Upupa epops Delichon urbica Regulus spp. Loxia curvirostra Anthus spp. Nucifraga caryocatactes Strix aluco Larus ridibundus

6 1 111 105 101 72 65 58 57 51 49 47 45 27 25 22 19 17 17 16 12 12 10 8 7 7 7 6 5 5 4 3 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8

14

8) Jaké jsou Vaše důvody, proč jste začal/a přikrmovat ptáky? Až 94 % respondentů uvedlo jako hlavní důvod k přikrmování, pomoc ptákům v zimě, aby nehladověli. Téměř 70 % respondentů uvedlo, že ptáky přikrmují pro své vlastní potěšení a radost. Další důvod, přilákat ptáky na zahradu, uvedlo 37 % lidí. Dalším častým důvodem je ukázat ptáky dětem, takto uvedlo 35 % respondentů. Méně respondentů jako důvod uvedlo, dostat se k ptákům blíže (15 %) a pomoc mladým, zraněným či nemocným ptákům (13 %). Pouze 7 % lidí zvolilo odpověď: využít zbytky jídla. Mezi jiné důvody lidé uváděli např. zájem o přírodu, pozorování ptáků, touha po jejich poznání, fotografování nebo protože zdědili krmítko.

Počet odpovědí [%]

dostat se k nim blíže pomoc proti hladovění pomoc mladým, zraněným či nemocným ptákům využít zbytky jídla

přilákat je na zahradu vlastní potěšení a radost ukázat ptáky dětem jiné

100 80 60 40 20 0 Olomouc

Bohuňovice

Ostrava

Jistebník

Brno

Hrušovany

Zlín

Záhorovice

Lokalita

Obrázek 5: Důvody k přikrmování ptáků.

9) Jaký si myslíte, že má přikrmování vliv na ptactvo? Z celkového počtu 805 přikrmujících domácností, si většina myslí, že má přikrmování na ptactvo pozitivní efekt (85 %, n = 685), pouze dva respondenti uvedli negativní efekt. Další tři respondenti zvolili možnost žádný, 26 lidí uvedlo, že neví a 6 lidí zvolilo dvě možnosti: pozitivní a negativní efekt. Na tuto otázku odpovídali jen lidé, kteří ptáky přikrmují. 10) Jaké jsou Vaše důvody, proč nepřikrmujete ptáky? Nejčastějším důvodem k nepřikrmování byl chov jiných domácích zvířat (např. koček), která by mohla ptáky lovit. Tuto odpověď zvolilo 35 % respondentů (n = 73). Druhým nejčastějším důvodem byl nezájem, takto odpovědělo 28 % respondentů. Odpověď jiné zvolilo 27 % respondentů, nejčastěji uváděli tyto důvody: nemám krmítko, nemám možnost k umístění krmítka, nevím čím krmit, lenost, v okolí je mnoho koček, v okolí nevidím žádné ptáky nebo naopak v okolí je spousta ptáků. Další odpověď: nemám na krmení čas, zvolilo 12 % respondentů. Asi 10 % lidí si myslí, že to není důležité, 7 % má strach z šíření nemocí a 2 % respondentů nemá ptáky rádo.

15

nezájem

není to důležité

chov jiných dom. zvířat

nemám rád ptáky

nemám na krmení čas

jiné

strach z šíření nemocí

Počet odpovědí [%]

70 60 50 40 30 20 10 0 Olomouc

Bohuňovice

Ostrava

Jistebník

Brno

Hrušovany

Zlín

Záhorovice

Lokalita

Obrázek 6: Důvody k nepřikrmování ptáků.

11) Chováte doma nějaká zvířata? Touto otázkou jsem chtěla především zjistit, kolik domácností chová kočky, které by případně mohly ptáky lovit. Kočky chová asi 33 % všech domácností (přikrmujících i nepřikrmujících).

4.2 Zpětný průzkum V Olomouci z celkového počtu 28 domů jich 11 přikrmovalo a 17 nepřikrmovalo. V Uherském Brodě přikrmovalo všech 6 ze šesti navštívených domů. Po sečtení přijdeme k výsledku 17 přikrmujících a 17 nepřikrmujících domácností.

4.3 Sčítání krmítek na panelových domech V letech 2011 – 2013 byla spočítána krmítka na panelových domech v 9 lokalitách (Tab. 3). Na těchto lokalitách bylo celkem 193 přikrmujících domácností z počtu 3 930 bytových jednotek. Nejméně krmítek na byt bylo napočítáno v Uherském Brodě a nejvíce na sídlišti Zahradní Město v Praze. V průměru přikrmuje 5 % domácností žijících v bytech.

16

Tabulka 3: Výsledky sčítání krmítek na panelových domech.

Lokalita Počet bytů Počet krmítek Průměry celkem [%] Olomouc 1 432 23 5.3 Olomouc 2 468 22 4.7 Olomouc 3 298 12 4 Olomouc 4 653 30 4.6 Olomouc 5 527 22 4.2 Uherský Brod 392 11 2.8 Praha 1 269 26 9.7 Praha 2 543 21 3.9 Šternberk 348 26 7.5

17

5 Diskuse Ve své práci jsem pomocí dotazníků vyhodnotila postoje veřejnosti v ČR na přikrmování ptactva. Díky většímu počtu non-respondentů (celkem 66 %) musím počítat s určitou chybou. Velká návratnost dotazníků zejména od lidí, kteří ptáky přikrmují (91 %) je pravděpodobně způsobena tím, že tito lidé mají k danému tématu bližší vztah a mohou být více motivováni k vyplnění a odeslání dotazníku. Naopak lidé, kteří ptactvo nepřikrmují, pravděpodobně ani nemají o danou problematiku zájem, tudíž dotazník neodešlou. Z tohoto důvodu mohou být výsledky vychýleny směrem k přikrmujícím domácnostem (White et al. 2005). V porovnání s podobnými výzkumy v anglosaských zemích se výsledky z našeho dotazníku příliš neliší. Návratnost našich dotazníků byla 34 %. V podobném výzkumu v Austrálii byla návratnost dotazníků 32 % (Ishigame & Baxter 2007), přičemž design jejich výzkumu se podobal našemu. Pokud budeme non-respondenty počítat mezi nepřikrmující, zvýší se počet nepřikrmujících domácností na 69 %. Přikrmujících domácností by poté bylo 31 %. Pro porovnání v USA alespoň občas přikrmuje 43–50 % (Rogers 2002), UK 34–75 % (Cowie & Hinsley 1988) a v Austrálii 38–57 % domácností, z toho téměř polovina denně (Jones & Reynolds 2008). Myslím si, že vyšší počet přikrmujících domácností a lidí zajímajících se o ornitologii a ochranu přírody v západních zemích, je dán již zmíněnými velkými kampaněmi pro přikrmování ptactva organizovanými řadou neziskových organizací. V ČR tento jev zatím nepozoruji. Česká společnost ornitologická (ČSO) podobný projekt na propagaci a podporu veřejnosti k přikrmování ptactva do budoucna ale chystá (Hošková in verb.). Dotazníky byly rozneseny do čtyř velkých měst a čtyř vesnic. Při porovnání odpovědí z těchto dvou odlišných lokalit nebyly zjištěny žádné velké rozdíly: města 90 %, vesnice 91 % přikrmujících domácností z navrácených dotazníků. Mohu tedy říci, že počet přikrmujících domácností se ve městech a na vesnicích v ČR nijak výrazně neliší. Z dotazníku je patrné, že v průměru asi 80 % domácností přikrmuje ptactvo 5 a více let. Přikrmování se tedy jeví jako dlouhodobá záležitost nebo rodinná tradice. Pokud přikrmují prarodiče a je na zahradě přítomno krmítko, je velmi pravděpodobné, že v tom budou pokračovat i jejich děti a děti jejich dětí atd. Moje výsledky tak nepřímo podporují dřívější výzkum, že ptáky přikrmují spíše starší lidé (Lepczyk et al. 2004).

18

Druh potravy, kterou lidé ptákům dávají, se v jednotlivých lokalitách nijak výrazně nelišil. Nejvíce lidé ptákům poskytují zrní a různá semena, zejména slunečnici. Dále lidé ptákům dávají lůj a speciální koupené směsi pro ptáky. Zbytky jídla, jako využití na krmivo, ptákům poskytuje jen malý počet lidí. Řekla bych tedy, že lidé v ČR ptákům dodávají správnou a kvalitní potravu. Většina domácností zaplatí ročně za krmivo pro volně žijící ptáky 100–500 Kč. Zajímalo mne, kolik asi za krmení dobrovolně a ze své vlastní vůle zaplatí všichni lidé žijící v ČR. Z mých výpočtů vyplývá, že ročně na krmení ptáků dají lidé žijící v rodinných domech asi 297 miliónů Kč (Tab. 4) a lidé žijící v panelových domech asi 131,55 milionů Kč (Tab. 5). Po sečtení těchto hodnot dostaneme přibližné roční náklady obyvatel ČR na přikrmování ptactva, a to 428 550 000 Kč. Pro srovnání, z rozpočtů Vlády ČR byly v roce 2011 výdaje na životní prostředí 34,3 miliard Kč2. Podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011, žije v ČR 10 436 560 lidí3. Pokud vztáhneme náš výsledek na každého občana ČR, zjistíme, že za krmivo pro ptáky v roce 2011 utratil každý občan ČR 41 Kč4. Tyto výsledky také podporují průzkum, že za krmivo pro ptactvo více utratí lidé žijící v rodinných domech se zahradou (Gaston et al. 2007). V porovnání v USA za krmení pro ptactvo lidé zaplatí asi 4,5 miliard amerických dolarů ročně (Fair 2006). Poslední odhady v UK jsou 240–290 milionů liber ročně (Jones & Reynolds 2008). Tabulka 4: Výpočet nákladů obyvatel rodinných domů na přikrmování ptactva. Náklady Přikrmuje Z celk. 900 000 domácností (50 % z 1 800 075) 1 000 Kč 8% 900 000 * 8 / 100 = 72 000 500 Kč 43% 900 000 * 43 / 100 = 387 000 100 Kč 35% 900 000 * 35 / 100 = 315 000 0 12% 900 000 * 12 / 100 = 108 000

Náklady * domácnosti 1000 * 72 000 = 72 000 000 Kč 500 * 387 000 = 193 500 000 Kč 100 * 315 000 = 31 500 000 Kč 0 Kč součet = 297 000 000 Kč

Tabulka 5: Výpočet nákladů obyvatel panelových domů na přikrmování ptactva. Náklady Přikrmuje Z celk. 205 000 bytů (5 % z 4 104 635) 1 000 Kč 8% 205 000 * 8 / 100 = 16 400 500 Kč 43% 205 000 * 43 / 100 = 88 150 100 Kč 35% 205 000 * 35 / 100 = 71 750 0 12% 205 000 * 12 / 100 = 24 600

2

Náklady * domácnosti 1000 * 16 400 = 16 400 000 Kč 500 * 88 150 = 44 075 000 Kč 100 * 71 750 = 71 075 000 Kč 0 Kč součet = 131 550 000 Kč

https://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/C90039DABB/$File/140912.pdf http://vdb.czso.cz 4 428 550 000 / 10 436 560 = 41,06 3

19

Většina lidí v ČR přikrmuje ptáky hlavně v zimních měsících a to zejména pokud je sněhová pokrývka. Zdá se ale, že tento trend neplatí v UK či v Austrálii, kde lidé ptactvo přikrmují po celý rok. V UK v létě přikrmuje až 40 % domácností (Cowie & Hinsley 1988). Organizace RSPB v UK dokonce podporuje, aby lidé dávali ptákům potravu i v letních měsících. V zimě dopručuje přikrmování tučnou potravou, aby si ptáci v chladném počasí vytvořili tukové rezervy, naopak v létě přikrmování spíše potravou bohatou na bílkoviny. RSPB klade důraz na čistotu krmítek, což je v letních měsících zvláště důležité kvůli přenosu nemocí, např. salmonely. Krmení v létě RSPB vysvětluje tím, že období nedostatku potravy ve volné přírodě může nastat kdykoliv, a pokud se tak stane v době hnízdění, potrava na krmítku může výrazně ovlivnit přežívání mláďat5. Názor, že přikrmování nejenom v zimních, ale i v letních měsících je pro volně žijící ptactvo vhodné, protože ptákům pomáhá k přežívání a zlepšení reprodukce, zastává i Anon. (2004) a Detlef (2013). To, že ptáci poměrně často využívají potravu na krmítkách v době hnízdní sezóny (květen a červen) bylo zjištěno i ve výzkumu v ČR (Hromádko 2013). Téměř 80 % přikrmujících lidí se zajímá o to, jaké druhy ptáků jim na krmítko přilétají. Lidé v dotaznících uvedli dohromady 65 druhů ptáků. Ornitologové v ČR při sčítání ptáků na krmítkách napočítali 48 druhů (Hromádko 2013). Mezi ty nejčastější, na které si lidé v dotazníku vzpomněli nebo které nejvíce znají, patří sýkory, kos černý, vrabci, hrdlička, zvonek, strakapoudi, dlask, sojka, pěnkava atd. Tyto odpovědi nemusí odpovídat skutečným počtům druhů navštěvujících krmítka. Myslím si, že lidé do dotazníku uvedli hlavně všeobecně známé druhy, jako jsou sýkory koňadry, modřinky, kos či vrabec nebo druhy, které mají výrazné zbarvení či jsou nějakým jiným způsobem zajímavé, jako je např. dlask tlustozobý. Ve výzkumu Hromádko (2013) zaznamenal frekvenci návštěvnosti jednotlivých druhů ptáků na krmítkách v ČR a to nejvíce vrabce domácího a polního se sýkorou koňadrou (100 %), dále sýkoru modřinku, kosa černého a brhlíka lesního (96 %), červenku obecnou a hrdličku zahradní (92 %), poté zvonka zeleného (88 %). Toto pozorování se téměř shoduje s počty druhů z dotazníku (tab. 2), pouze brhlík lesní a červenka obecná skončili podle respondentů až na 22. a 27. místě. To může být způsobeno tím, že lidé vyplňující dotazník neumí tyto dva druhy ptáků určit.

5

http://www.rspb.org.uk/advice/helpingbirds/feeding/whentofeed.aspx

20

Motivací k přikrmování ptactva je hlavně pomoci jim proti hladovění v zimních měsících. Tuto odpověď zvolila většina respondentů. Druhým důvodem je přikrmování ptáků pro své vlastní potěšení a radost. Další důvody jsou ukázat ptáky dětem a přilákat ptactvo na svou zahradu. Respondenti se domnívají, že ptáci vyzobávají škodlivý hmyz, tudíž jsou prospěšní pro zdravý růst stromů a bohatou úrodu. V dotaznících se ovšem vyskytly i odpovědi, že ptáci na zahradě úrodu požírají, což může být pro některé lidi naopak důvodem k nepřikrmování. U respondentů, kteří ptactvo nepřikrmují je nejčastějším důvodem chov jiných domácích zvířat, např. koček, které by mohly ptáky lovit. Dalším častým důvodem je obecný nezájem o tuto problematiku. U této otázky lidé často připisovali další důvody, proč ptáky nekrmí. Za pozornost stojí následující: nemám krmítko, nemám prostor k umístění krmítka, nechci mít od ptáků znečištěnou omítku domu, nevím čím ptáky krmit, zatím mě to nenapadlo. Z těchto odpovědí vyplývá neznalost či lenost lidí k přikrmování. Pokud by v ČR byla kampaň na podporu přikrmování našich ptáků, jak je tomu např. v UK, myslím si, že by počet přikrmujících domácností výrazně stoupl. Zjistila jsem, že kočky chová asi 33 % všech domácností (přikrmujících i nepřikrmujících). Zajímavé zjištění je, že lidé, kteří ptáky nepřikrmují a nemají o danou problematiku zájem, často ani nechovají žádné domácí zvíře. Konkrétně z 23 nepřikrmujících domácností, které zároveň o přikrmování nemají zájem, téměř polovina (10 respondentů, tj. 44 %) nechová žádné domácí zvíře. V porovnání ze 730 přikrmujících domácností nechová žádné zvíře 156 lidí, tj. 21 %. Rozdíl je statisticky průkazný (chí-kvadrát s Yatesovou korekcí, χ = 5,12, df = 1, P = 0,024). Lze tedy říci, že lidé mající kladný vztah ke zvířatům a ti kteří sami nějaká chovají, budou mít pravděpodobně i kladný vztah k přikrmování a pomoci ptákům v zimě. Většina přikrmujících domácností se domnívá, že přikrmování má na ptactvo pozitivní vliv. Pouze malá část respondentů si uvědomuje i negativní dopady a do dotazníků uvedli, že se musí přikrmovat správně, pouze v zimních měsících, pravidelně a kvalitní potravou. Přikrmování pouze v zimních měsících či celoročně je prodiskutováno výše, jinak s respondenty souhlasím. Navíc by krmítko mělo být připevněné na místě, kde se nemůžou dostat kočky. Lidé by měli dbát hygieny na krmítkách a krmit přiměřeným množstvím potravy, aby nezůstávaly zbytky. Abych dosáhla větší věrohodnosti výzkumu, provedla jsem zpětný průzkum, při kterém jsem navštívila rodinné domy a ptala se přímo majitelů, jestli na svém pozemku ptáky krmí či ne. V Olomouci 39 % lidí odpovědělo ano a 61 % ne. V Uherském Brodě 21

ale přikrmovalo všech šest ze šesti navštívených domácností. Pokud obě dvě lokality sečteme, dojdeme k výsledku 17 přikrmujících a 17 nepřikrmujících domácností. Z toho vyplývá, že přikrmuje 50 % domácností. Tato data jsou ale spíše orientační. Pokud tato data použijeme, můžeme v závěru říci, že v ČR přikrmuje ptáky asi 31−50 % domácností žijících v rodinných domech se zahradou či jiným pozemkem kolem domu. V ČR je ale také 4 104 635 domácností žijících v panelových domech6. Abych mohla aplikovat výsledky na celou populaci lidí žijících v ČR, potřebovala jsem spočítat i počet domácností krmících ptactvo v těchto panelových domech. Ze získaných výsledků vyplývá, že v panelových domech přikrmuje asi 3−9 % domácností, přičemž nejvíce lokalit se pohybuje okolo 5 %. Tato rozdílnost je daná více faktory. Za nejvýznamnější považuji přítomnost či nepřítomnost balkonů. Vypozorovala jsem, že domy s balkony měly více krmítek, přičemž balkony nesměly být zaskleny. Velký vliv vidím také v tom, zda dům v blízké době prošel rekonstrukcí. Zdá se, že domy s novou fasádou měly méně krmítek. Důvodem může být to, že lidé při rekonstrukci krmítko sundají a po dokončení práce ho už zapomenou pověsit zpět. Další důvod může být také ten, že se lidé obávají znečištění či jiného poškození nové fasády. V ojedinělých případech, ovšem velmi běžně na sídlišti v Uherském Brodě, byly na domech vidět plašiče ptáků. Často se zde totiž stává, že hlavně strakapoudi vyklovávají do nové omítky díry. V neposlední řadě přítomnost či nepřítomnost krmítek ovlivňuje okolní zeleň. Toto se velmi výrazně projevilo na dvou odlišných sídlištích v Praze. Na sídlišti Praha – Zahradní město bylo napočítáno nejvíce přikrmujících domácností ze všech lokalit. Toto sídliště je v klidné části Prahy a je zde přítomno hodně stromů a další zeleně. Lidé tudíž mohou cítit větší potřebu přikrmovat ptactvo žijící v korunách okolních stromů. Naproti tomu sídliště Praha – Pankrác se nachází v blízkosti hlavní silnice v poměrně hustě zastavěné oblasti. Na panelových domech zde často chybí balkóny a ty, které balkóny mají, je mají zasklené. Tato lokalita měla druhý nejmenší počet krmítek. Nejméně krmítek bylo napočítáno na sídlišti Máj v Uherském Brodě. I když je zde kolem domů dostatek zeleně, domnívám se, že toto malé množství krmítek je způsobeno tím, že téměř všechny domy nedávno prošly rekonstrukcí a na několika z nich byly instalovány plašiče ptáků. Druhá teorie může být ta, že Uherský Brod je menší město nacházející se v těsné blízkosti CHKO Bílé Karpaty. Lidé zde tedy mají

6

http://vdb.czso.cz

22

blíže k přírodě a proto nemusí cítit větší potřebu pomáhat volně žijícímu ptactvu ve městě. Naše výsledky můžeme aplikovat na celou populaci obyvatel ČR. Ve zprávě Českého statistického úřadu, Sčítání lidu, domů a bytů 2011 7, je v ČR 1 800 075 obydlených domů a 4 104 635 obydlených bytů. Pokud na tato čísla aplikujeme naše výsledky, můžeme říci, že v ČR přikrmuje asi 558 0008 až 900 0009 domácností žijících v rodinných domech a asi 205 00010 domácností žijících v bytech.

7

http://vdb.czso.cz 1 800 075 * 31 / 100 = 558 023,25 ≈ 558 000 9 1 800 075 * 50 / 100 = 900 037,5 ≈ 900 000 10 4 104 635 * 5 / 100 = 205 231,75 ≈ 205 000 8

23

6 Závěr Přikrmování ptactva se zdá být prospěšné nejenom pro ptáky, ale také pro lidi, kteří ptáky přikrmují. Na ptactvo má přikrmování řadu pozitivních vlivů, jako např. vyšší přežívání či zlepšení reprodukce, ale je zde možnost i řady negativních efektů, které můžou ovlivnit jedince i celé ptačí populace. Zatímco v USA nebo v UK je přikrmování ptáků podporováno řadou organizací, v Austrálii se domnívají, že přikrmování ptákům spíše škodí. Mě zajímala situace v ČR, kde nebyl podobný průzkum zatím proveden. Z mého dotazníkového průzkumu vyplývá, že v ČR přikrmuje 31 % domácností. Ve zpětném průzkumu jsem ale zjistila, že toto číslo může být i vyšší, a to až 50 %. V ČR tedy přikrmuje 31–50 % domácností. I když zde zatím není přikrmování ptactva žádnou organizací podporováno jako je tomu v západních zemích, získané výsledky se podobají výsledkům z USA, UK či Austrálie. Zjistila jsem, že postoje veřejnosti k přikrmování ptactva se ve městech a na vesnicích spíše neliší. Z odpovědí vyplývá, že lidé v ČR přikrmují ptactvo kvalitní potravou a správným způsobem. Většina lidí si také myslí, že přikrmování má na ptactvo pozitivní efekt, jen málo lidí si uvědomuje možné negativní dopady. Lidé, kteří ptáky přikrmují se většinou také zajímají o to, jaké druhy jim na krmítko přilétají. Motivací k přikrmování je hlavně pomoc ptákům v zimě proti hladovění, ale i vlastní potěšení a radost. Tyto důvody mohou vést k vyššímu zájmu lidí o přírodu a ochranu našeho životního prostředí. Naopak důvody, proč lidé ptáky nepřikrmují, by se dali shrnout třemi slovy: nezájem, neznalost a lenost. Lidé, kteří nepřikrmují a nemají o přikrmování ptactva zájem, často ani nechovají žádné domácí zvíře. Asi 5 % domácností žijících v panelových bytech také přikrmuje ptactvo. Vypozorovala jsem, že více lidí přikrmuje v místech s dostatkem okolní zeleně, v bytech s nezasklenými balkony a spíše v domech, které ještě neprošly rekonstrukcí a nemají novou fasádu. Vzhledem ke stoupající důležitosti měst v ochraně přírody, by bylo vhodné toto téma více prozkoumat. Pokud v ČR začne fungovat kampaň na podporu zimního přikrmování ptactva, je velmi pravděpodobné, že se počet přikrmujících domácností zvýší. Otázkou ale nadále zůstává, jestli je dodávaná potrava pro ptactvo spíše prospěšná nebo jim naopak škodí. Proto je na toto téma potřeba udělat více experimentálních studií.

24

7 Literatura Anon. 2004. How summer feeding is boosting ild bird sales. Pet Prod. Mark. 2003:13. Boutin, S. 1990. Food supplementation experiments with terrestrial vertebrates: patterns, problems, and the future. Can. J. Zool. 68:203-220. Brittingham, M.C., & Temple, S.A. 1991. Does winter bird feeding promote dependency? J. Field Ornithol. 63:190-194. Cannon, A. 1999. The significance of private gardens for bird conservation. Bird Cons. Int. 9:287-297. Cannon, A.R., Chamberlain, D.E., Toms, M.P., Hatchwell, B.J. & Gaston, K.J. 2005. Trends in the use of private gardens by wild birds in Great Britain 1995-2002. J. Appl. Ecol. 42:659-671. Cowie, R.J. & Hinsley, S.A. 1988. The provision of food and the use of bird feeders in suburban gardens. Bird Study 35:163-168. Davies, Z.G., Fuller, R.A., Dallimer, M., Loram, A. & Gaston, K.J. 2012. Household factors influencing participation in bird feeding activity: a national scale analysis. PloS ONE 7(6): e39692. Fair, J. 2006. Should we feed birds? BBC Wildlife 24:46−48. Fuller, R.A., Warren, P.H., Armsworth, P.R., Barbosa, O. & Gaston, K.J. 2008. Garden bird feeding predicts the structure of urban avian assemblages. Diversity and Distributions 14:131−137. Gaston, K.J., Fuller, R.A., Loram, A., MacDonald, C., Power, S., et al. 2007. Urban domestic gardens (XI): variation in urban wildlife gardening in the United Kingdom. Biod. Cons. 16:3227−3238. Goodwin, D. 1978. Birds of man’s world (British Museum of Natural History, London). Green, R.J. & Higginbottom, K. 2000. The effects of non-consumptive wildlife tourism on free-ranging wildlife: a review. Pacific Conserv. Biol. 6:183−197. Hope, D., Gries, C., Zhu, W.X., Fagan, W.F., Redman, C.L., et al. 2003. Socioeconomics drive urban plant diversity. Proceedings of the National Academy of Science of the United States of America 100:8788−8792. Howard, P. & Jones, D.N. 2004. A qualitative study of wildlife feeding in south-east Queensland. In: Burger, S.K. and Lunney, D. (eds). Urban wildlife: more than meets the eye. R. Zool. Soc. NSW, Sydney, pp. 55-62. Hunter, J. 2001. Urban antics: to feed or not to feed? Landscope 17:54. Hromádko, M. 2013. Ptáci na krmítkách: kteří ptáci létají na naše krmítka. In litt. Chamberlain, D.E., Vickery, J.A., Glue, D.E., Robinson, R.A., Conway, G.J., Woodburn, R.J.W. & Cannon, A.R. 2005. Annual and seasonal trends in the use of garden feeders by birds in winter. Ibis 147:563-575. Chamberlain, D.E., Cannon, A.R., Toms, M.P., Leech, D.I., Hatchwell, B.J. & Gaston, K.J. 2009. Avian productivity in urban landscapes: a review and metaanalysis. Ibis 151:1−18. Ishigame, G. & Baxter, G.S. 2007. Practice and attitudes of suburban and rural dwellers to feeding wild birds in Southeast Queensland, Australia. Ornithol Sci 6:11-19.

25

Jones, D. 2011. An appetite for connection: why we need to understand the effect and value of feeding wild birds. Emu 111:i-vii. Jones, D.N. & Howard, P. 2006. Wildlife feeding in urban areas: an indecent obsession? Wild. Aust. 38:18−20. Jones, D.N. & Reynolds, S.J. 2008. Feeding birds in our towns and cities: a global research opportunity. J. Avian Biol. 39:265-271. Lepczyk, C.A., Mertig, A.G. & Liu, J.G. 2004. Assesing landowner activities related to birds across rural-to-urban landscapes. Env. Manag. 33:110−125. Luck, G.W., Smallbone, L.T. & O’Brien, R. 2009. Socio-economics and vegetation change in urban ecosystems: patterns in space and time. Ecos. 12:604−620. Miller, J.R. 2005. Biodiversity conservation and extinction of experience. Trends Ecol. Evol. 20:430-434. Milelr, J.R. & Cale, P. 2000. Behavioral mechanisms and habitat use by birds in a fragmented agricultural landscape. Ecol. Appl. 10:1732−1748. Miličková, M. 2010. Postoje veřejnosti k zimnímu přikrmování ptactva [bakalářská práce]. Katedra ekologie a ŽP, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci. Orams, M.B. 2002. Feeding wildlife as a tourism attraction: a review of issues and impacts. Tour. Manag. 23:281-293. Parsons, H., Major, R.E. & French, K. 2006. Species interactions and habitat associations of birds inhabiting urban areas of Sydney, Australia. Austral. Ecol. 31:217-227. Petrie, M., Walsh, D. & Hotchkins, D. 2003. Encountering wildlife without feeding. Land Wildl. Ext. 20, Queensland Parks and Wildlife Service, Brisbane. Robb, G.N., McDonald, R.A., Chamberlain, D.E. & Bearhop S. 2008. Food for thought: supplementary feeding as a driver of ecological change in avian populations. Front. Ecol. Environ. 6:476-484. Rogers, J. 2002. Birdfeeding: another viewpoint. Alberta Nat. 31:1-11. Schoech, S.J. 1996. The effects of supplementary food on body condition and the timing of reproduction in a cooperative breeder, the Florida scrub-jay. Condor 98:234-244. Singer, D. 2013. Krmení ptáků v zimě: pozorujeme, určujeme a správně krmíme. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 128 stran. Strohbach, M.V., Haase, D. & Kabish, N. 2009. Birds and the city: urban biodiversity, land use, and socioeconomics. Ecol. and Soc. 14:31. White, P.C.L., Jennings, N.V., Renwick, A.R. & Barker, H.L. 2005. Questionnaires in ecology: a review of past use and recommendations for best practice. J. Appl. Ecol. 42:421−430.

26

8 Přílohy 8.1 Příloha 1

27

Obrázek 7: Distribuovaný dotazník.

28

Obrázek 8: Odpovědní obálka.

29

8.2 Příloha 2

Obrázek 9: Lidé hodně přikrmují v domech s balkony, které ještě neprošly rekonstrukcí.

Obrázek 10: Krmítka jsou často k vidění i venku před panelovými domy.

30