Postindustriální cesta Zpočátku spíš s nedůvěrou přijímaný záměr rozvinout turistiku na troskách zanikajícího průmyslu poprvé zazněl někdy v polovině devadesátých let (minulého století) jako vedlejší a doprovodný produkt diskusí o IBA Emscher Park, ambiciózní akci směřující k rozsáhlé regeneraci devastovaného průmyslového území v Porúří.
Součástí je série projektů velmi různorodého cílení i výsledků, motivovaných – zprvu asi především – hledisky ekonomického rozvoje území (v němž od sedmdesátých let pokračoval výrazný útlum průmyslové výroby), řešením sociálních problémů a tvorbou nových pracovních příležitostí, nezbytností likvidovat ekologickou zátěž po výrobních areálech... Naplnění vize IBA Emscher Park bylo vymezeno desetiletím mezi roky 1989 až 1999, podpořily ji instituce a orgány od úrovně místní správy přes zemskou vládu až po iniciativu spolkové vlády a Evropské unie, včetně intervencí do rozvoje podnikatelského sektoru a zaměstnanosti, legislativních kroků, provázely ji mezinárodní soutěže, výstavy. (Podrobněji o Internationale Bauaustellung Emscher Park viz. Emil Hlaváček: Konverze – šance pro regiony, Fórum 1999, č. 10+11.) K úspěchu přispělo, shrnují například už na přelomu roku 1999 a 2000 i oficiální dokumenty, že projekty, intervence a nové investice byly – a jsou – spojeny s tématem průmyslového dědictví, jako rozhodujícího otisku v paměti míst, která procházejí proměnou (Aufbruch statt Abbruch – Industrie-
denkmalpflege in Nordrhein-Westfalen. Ministerium für Arbeit, Soziales und Stadtentwicklung, Kultur und Sport NRW. 1999–2000). Se změnou využití území i s proměnou hodnotových měřítek a nároků na trávení volného času, opuštěné industriální objekty – nově objevované – získávají na významu jako turistická, komerční i zábavní centra. Přispívají rovněž k ekonomicky měřitelnému růstu místních příjmů a zaměstnanosti. (Pro ilustraci: podle informací Landschaftspark Duisburg-Nord GmbH například už první rok po skončení IBA v roce 2000 vyhledalo jednu z největších atrakcí, volně přístupný „industriální krajinný park” v prostoru bývalých hutí severně od Duisburgu, ke čtyřem milionům lidí, kolem osmi set tisíc návštěvníků se zde zúčastnilo kulturních a společenských akcí, pořádaných mnoha organizacemi a soukromými firmami. A především – pro zabezpečení chodu, údržby a provozu bylo vytvořeno pět set nových pracovních míst.) Výchozí zadání regenerace Severního Porýní-Vestfálska prozíravě předpokládalo využít pozitivní potenciál vlastní historie jako prostředníka ekono-
62/ fórum
mických a kulturních aktivit v území. Má jim dodávat smysl, důvěryhodnost. Estetické a památkové hodnoty představují zakotvení v čase, usnadní orientaci v budoucí perspektivě. Patří k tomu, že bezpočet menších i větších průmyslových staveb a areálů se také dočkalo prohlášení za kulturně významné objekty, hodné ochrany. Jsme svědky dosud nejzřetelnějšího a systematického posunu vnímání jejich role. Těžký průmysl je úspěšně nahrazován průmyslem turistiky a zábavy. Zájem rostl s dalšími dokončovanými projekty a jejich vzájemným propojováním a doplňováním. Potřeba seznámit s výsledky mezinárodní výstavy IBA Emscher Park vedla k vytyčení prohlídkových tras prostorem podél řeky Emscher a kanálu Rýn–Herne. Od nich (především zásluhou v Duisburgu sídlící německé společnosti pro industriální archeologii Deutsche Gessellschaft für Industriekultur) se postupně odvinula idea Route der Industriekultur, tedy propojené sítě tematických turistických cest po průmyslových a technických památkách a atrakcích oblasti Porúří.
review
Zollern II/IV. Svědek relativnosti úsudků o hodnotách průmyslového dědictví. Prohlášení za kulturní památku v roce 1969 vzbuzovalo otazníky, dnes učebnicový příklad vývoje reprezentativní industriální architektury od historismu k secesi. Exteriéry a interiéry monumentální strojovny podle projektu Reinholda Krohna a Bruno Möhringa z roku 1902.
fórum /63
review
1
1a
3
Areál dolu Zollverein s dominující atmosférou racionální architektury šachty XII (1). V osové kompozici se nachází bývalá kotelna (2) s dnes již zbouraným komínem (pro ilustraci připojujeme dobovou fotografii původní situace, 3), nyní využitá jako centrum současného designu. Uhlazená expozice se prolíná s detaily zkorodované technologie (4).
2
64/ fórum
4
review
Koksovna Zollverein, v zimě občas kluziště.
Autenticita prostředí a nové interiéry choreografického centra v navazujícím areálu sousední starší šachty.
fórum /65
Turistika na troskách průmyslu Rozhodujícím krokem bylo provázání dosud roztříštěných aktivit a akcí, usilujících o zmapování, využití a záchranu stop místní historie, k cílené proměně atmosféry a image Porúří. Izolované snahy narážely spíš na obtíže, konečně jako všude. Do projektu „cesty za industriálním dědictvím Porúří” je proto zapojeno poměrně široké spektrum místních i vládních úřadů, kulturních institucí, již existujících muzeí, sponzorů, nejrůznějších nadací a sdružení starajících se o památky. Výsledky rozdílných až nesouměřitelných přístupů jsou však pro dosažení synergického efektu nabízeny souběžně, v rámci jednotné propagace a racionálního marketingu. Cestu k nim nelze minout. Podél silnic, na ulicích, při odbočkách z dálnice jsou typické navigující značky. Také letáčky, orientační mapky, publikace a plakáty. Jsou rozprostřeny všude, kde se něco děje, včetně většiny zastavení po trase „route industriekultur”. Na jedné straně změť zájmů a ctižádostí, hodnot, současně i dost velký manipulační prostor pro souběžné naplnění – a uspokojení – památkových hledisek, prosazení alternativních či akademických uměleckých ambicí až po dosažení ryze komerčních cílů. Program „route industriekultur” vychází z několika užitečných a praktických principů, shodně uplatněných při oživení velmi pestré a různorodé nabídky památek a atrakcí. Témata cesty doslova prostupují celým územím Porúří, podpořena četnými společenskými a kulturními událostmi, velmi intenzivní publicitou. Jsou všudypřítomná a právě tak i snadno dostupná. Páteří turistické sítě je devatenáct zakotvení, důležitých historických a krajinných dominant, vzájemně propojených více než čtyřmi stovkami kilometrů značených silnic. Dostupné jsou i prostředky veřejné dopravy a po cyklistických cestách. Tato významová zastavení jsou současně výchozími body na hlavní turistické trasy (kolem nichž je rozptýleno dalších asi pět set místních památek a připomínek průmyslové historie). Je na každém, kterým směrem a v jakém pořadí se vydá. Ve třech z výchozích míst, záchytných bodů na cestě postindustriálním prostorem nalezne turista informační návštěvnická centra. Není náhoda, že každé vlastně reprezentuje odlišnou názorovou vrstvu nového využití průmyslového dědictví. Jedním je areál šachty Zollern II/IV v Dortmundu. Vzorový důl těžební společnosti z Gelsenkirchenu, budovaný od založení v roce 1898 s využitím nejmodernější technologie. Útlum těžby v padesátých letech vyústil v uzavření dolu roku 1966. Tři roky nato se podařilo unikátní strojovnu památkově chránit, čímž se zabránilo zbourání. Od roku 1981, kdy se Zollern II/IV stal součástí Vesfálského muzea průmyslu, je krok za krokem rekonstruován, některé již zničené části jsou znovu doplňovány.
review
Duisburg Nord v místech opuštěného metalurgického komplexu Meiderich. Gigantické technologické zařízení; hora železa je využita k předání svědectví o sobě, o proměně vědomostí a hodnot industriální architektury. Setkání je to vzrušující, místy depresivní pomíjivostí, avšak vyvážené novým dobrodružstvím z fyzického dotyku a překonání zbytků konstrukcí (a to doslova, například šplháním), které zvolna a milosrdně zarůstají (většinou plánovitě podle projektů) trávou a keři. Je odrazem k dalším aktivitám, koncertům, divadelním představením, relaxaci…, jimž se postupně přizpůsobí některé zbylé objekty bývalého průmyslového areálu.
66/ fórum
review
Velkoryse založený krajinný park při kanálu Rýn–Herne, v prostoru areálu dolu Nordstern (uzavřeného v roce 1993), bohatě modelovaný s využitím materiálu z hald a fragmentů opuštěných objektů. Z těžní věže a zbytků okolních staveb zústala zatím spíš kulisa.
Nové interiéry pozvolna opravovaných objektů metalurgického komplexu Meiderich pro restaurační a společenské využití.
fórum /67
