POSOUZENÍ INFORMAČNÍHO SYSTÉMU FIRMY A NÁVRH ZMĚN

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV MANAGEMENTU FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF MANAGEMENT

POSOUZENÍ INFORMAČNÍHO SYSTÉMU FIRMY A NÁVRH ZMĚN COMPANY INFORMATION SYSTEM ANALYSIS AND CHANGE PROPOSAL

DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS

AUTOR PRÁCE

Bc. BARBORA FIKÁČKOVÁ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2009

Ing. PETR DYDOWICZ, Ph.D.

Tato verze diplomové práce je zkrácená (dle SmČrnice dČkana þ. 4/2007). Neobsahuje identifikaci subjektu, u kterého byla diplomová práce zpracována (dále jen „dotþený subjekt“) a dále informace, které jsou dle rozhodnutí dotþeného subjektu jeho obchodním tajemstvím þi utajovanými informacemi.

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská

Akademický rok: 2008/2009 Ústav managementu

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Fikáčková Barbora, Bc. Řízení a ekonomika podniku (6208T097) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává diplomovou práci s názvem: Posouzení informačního systému firmy a návrh změn v anglickém jazyce: Company Information System Analysis and Change Proposal Pokyny pro vypracování: Úvod Vymezení problému a cíle práce Teoretická východiska práce Analýza problému a současné situace Vlastní návrhy řešení Ekonomické zhodnocení, přínos návrhů řešení Závěr Seznam použité literatury Přílohy

Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně. Podmínkou externího využití této práce je uzavření "Licenční smlouvy" dle autorského zákona.

Seznam odborné literatury: BASL, J. Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti.[s.l.] : Grada Publishing, 2002. 144 s. Management v informační společnosti. ISBN 80-247-0214-2. BÉBR, R., DOUCEK, P. Informační systémy pro podporu manažerské práce. [s.l.] : [s.n.], 2005. 223 s. ISBN 80-86419-79-7. BUCHALCEVOVÁ, Al. Metodiky vývoje a údržby informačních systémů. [s.l.] : Grada Publishing, 2004. 164 s. Management v informační společnosti. ISBN 80-247-1075-7. KOCH, M.; ONDRÁK, V.: Informační systémy a technologie. Skripta. ISBN: 80-214-2725-6.

Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Dydowicz, Ph.D. Termín odevzdání diplomové práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2008/2009.

L.S.

_______________________________ PhDr. Martina Rašticová, Ph.D. Ředitel ústavu

_______________________________ doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D., MBA Děkan fakulty

V Brně, dne 20.05.2009

Abstrakt Diplomová práce se zamČĜuje na podnikové informaþní systémy. Obsahuje analýzu souþasného stavu informaþního systému ve spoleþnosti, jejímž pĜedmČtem podnikání je spedice a logistika. Na analýze je postaven následný návrh možných Ĝešení, jakým smČrem by se firma mohla dále ubírat a posílit tak své postavení na trhu.

Klíþová slova Informaþní systém, Návrh zmČn informaþního systému, Spedice, Logistika

Abstract This diploma thesis is aimed at company information systems. It contains an analysis of the current state of the information system in the logistic company. Based on the analysis there's a proposal for possible changes prepared, offering the right future direction of the company, which may lead to strenghtening of the company position on the market.

Keywords Information System, Information System Change Proposal, Forwarding, Logistics

Bibliografická citace FIKÁýKOVÁ, B. Posouzení informaþního systému firmy a návrh zmČn. Brno: Vysoké uþení technické v BrnČ, Fakulta podnikatelská, 2009. 112 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Petr Dydowicz, Ph.D.

ýestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatnČ za použití uvedených zdrojĤ, svých poznatkĤ ve spoleþnosti a konzultací s vedoucím práce. V Praze, dne 19.kvČtna 2009 Bc. Barbora Fikáþková

PodČkování DČkuji vedoucímu diplomové práce prof. Ing. Petrovi Dydowiczovi, Ph.D. za metodické a odborné vedení a hodnotné rady pĜi zpracování této diplomové práce.

Obsah 1

ÚVOD..................................................................................................................... 10

2

VYMEZENÍ PROBLÉMU A CÍLE PRÁCE ......................................................... 12

3

TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE ............................................................. 13 3.1

Trendy informaþních a komunikaþních technologií ....................................... 13

3.1.1

Role informací v podniku ........................................................................... 14

3.1.2

Zdroje informací ......................................................................................... 15

3.1.3

DĤležité rysy informaþních systémĤ........................................................... 16

3.1.4

PotĜeba ochrany informací.......................................................................... 17

3.1.5

Informaþní odpad ........................................................................................ 18

3.2

Informaþní systémy......................................................................................... 19

3.2.1

Systém......................................................................................................... 21

3.2.2

Modely podnikových informaþních systémĤ.............................................. 22

3.2.2.1

Technologický model IS ..................................................................... 22

3.2.2.2

Z hlediska architektury IS................................................................... 23

3.2.2.3

Z hlediska úrovní Ĝízení podniku ........................................................ 24

3.2.2.4

Procesní pohled na IS ......................................................................... 25

3.2.2.5

Z pohledu výroby a odbytu................................................................. 27

3.2.2.6

Holistický pohled na IS....................................................................... 28

3.2.3

Systém ERP ................................................................................................ 29

3.2.3.1

Historie................................................................................................ 29

3.2.3.2

ERP – jádro informaþního systému podniku ...................................... 30

3.2.3.3

Datový pohled na ERP........................................................................ 31

3.2.3.4

Kam se ubírá oblast ERP .................................................................... 31

3.2.3.5

Návrh informaþních systémĤ .............................................................. 33

3.2.4

Etapy projektu zavádČní nového ERP systému .......................................... 34

3.2.4.1

Analýza potĜeb podniku...................................................................... 34

3.2.4.2

VýbČr vhodného systému a volba dodavatele..................................... 34

3.2.4.3

Implementace a integrace ................................................................... 35

3.2.4.4

Užívání a údržba ................................................................................. 36

3.2.4.5

Rozvoj a inovace systému................................................................... 36

3.3

Analýza HOS 8 ............................................................................................... 37

3.4

Servery ............................................................................................................ 47

3.4.1

Databázové servery..................................................................................... 48

3.4.2

Aplikaþní servery........................................................................................ 48

3.4.3

Souborové servery ...................................................................................... 49

3.4.4

Terminálové servery ................................................................................... 49

3.4.5

Webové servery .......................................................................................... 50

3.4.6

Tiskové servery........................................................................................... 51

3.4.7

Proxy servery .............................................................................................. 51

4

ANALÝZA PROBLÉMU A SOUýASNÉ SITUACE .......................................... 53

5

VLASTNÍ NÁVRH ěEŠENÍ ................................................................................. 54

6

EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ, PěÍNOS NÁVRHģ ěEŠENÍ ......................... 55

7

ZÁVċR ................................................................................................................... 56

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................ 58 Klasické zdroje informací........................................................................................... 58 Elektronické zdroje ..................................................................................................... 58 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK............................................................................. 61 SEZNAM OBRÁZKģ.................................................................................................... 68 SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 68 SEZNAM GRAFģ ......................................................................................................... 69 SEZNAM PěÍLOH......................................................................................................... 69 PěÍLOHY ....................................................................................................................... 70

1 ÚVOD V poslední dobČ je vývoj po celém svČtČ ve znaþné míĜe ovlivĖován rozvojem informaþních a komunikaþních technologií. Jsou postupnČ integrovány do nejrĤznČjších podnikĤ i bČžných lidských aktivit. Tyto informaþní a komunikaþní technologie se staly podstatnou souþástí ekonomických a obchodních transakcí, marketingu, výrobních technologií, projekþních a konzultaþních služeb. Jsou souþástí každodenního života mnoha lidí a je na nČ kladen ve spoleþnosti stále vČtší dĤraz. Jsou souþástí moderního pĜístupu a ovlivĖují lidskou civilizaci, aĢ už si to uvČdomujeme nebo ne. Informaþní a komunikaþní technologie hrají v poslední dobČ stále vČtším prim a ne nadarmo se þím dál tím þastČji mluví o tom, že žijeme v globalizované informaþní spoleþnosti. Informace jsou dnes nesmírnČ dĤležité,

mohou zcela zásadnČ ovlivnit

rozhodování a jednání jednotlivých lidí a podnikĤ, a to pozitivnČ i negativnČ. Nedostatek informací mĤže být stejnČ limitující jako jejich pĜemíra. Informaþní technologie nám pomáhají informace tĜídit a efektivnČ s nimi pracovat. Podívám-li se konkrétnČ na informace v podnikovém prostĜedí, nemohli bychom se pĜi jejich správČ obejít bez podnikových informaþních systémĤ. Informaþní systémy ve firmČ reprezentují soubor þinností, které zabezpeþují sbČr dat, jejich pĜenos, uchovávání a zpracování a následnou distribuci a prezentaci dat dle potĜeb podniku. V podniku hrají informaþní systémy stále dĤležitČjší roli a rozšíĜil se okruh jejich bezprostĜedních uživatelĤ i funkcí, které plní a jsou daleko komplexnČjší. PĜi pohledu na kvalitní a prosperující podnik, který vytváĜí zisk a je konkurenceschopný, uvidíme, že jeho základem nejsou pouze pružné reakce na podnČty z trhu a ze strany zákazníka. Pokud chce být firma v dnešní dobČ pružná a v konkurenci velmi silná, pak kromČ jiného potĜebuje mít vhodný informaþní systém. Informaþní systémy dokáží zabezpeþit širokou škálu okruhĤ þinností od výroby, logistiky, správy majetku, obchodu, úþetnictví, fakturace, podpory rozhodování a mnoho dalšího. PĜi správném použití poskytnou uživateli informace v požadované struktuĜe a správném þase. Informace napomáhají zvýšení hodnoty produktĤ a služeb a stávají se tak jejich souþástí. Informace hrály dĤležitou roli již dĜíve, dnes však spolu se zlepšením podnikových procesĤ, vhodnou podnikovou kulturou, dokáží významnČ šetĜit þas a peníze. Díky správným informacím ve správnou dobu dokážeme pĜedejít mnoha

10

špatným rozhodnutím a naopak flexibilnČ reagovat na nové pĜíležitosti. MĤžeme zabránit neefektivnímu rozvržení penČz v podniku, snižováním rezerv þi zmČnou objemu výrobních dodávek a podobnČ. Vþasnost informací je urychlována elektronickou správou a komunikace mezi zamČstnanci, zákazníky a partnery tak probíhá rychleji. Jak je zde patrno, informace jsou v dnešní dobČ stále více smČrovány k trhu. Slouží k pĜiblížení se nejen zákazníkĤm a dodavatelĤm, ale i majitelĤm podniku. Informace již nehrají roli pouze jako prezentace výsledkĤ, slouží i jako podnČt k rozhodování. To vše díky správnČ postavenému informaþnímu systému, který využívá jak interních dat, tak dat získaných z externího prostĜedí. Zaþátek jednadvacátého století pĜinesl prudký rozvoj výpoþetní techniky a informaþních systémĤ. Je tedy témČĜ nemožné v dnešní dobČ nalézt firmu, byĢ malou, která je ke své þinnosti nevyužívá. I pĜesto vČtšina specialistĤ oblasti IT soustĜećuje svou pozornost spíše na podniky stĜední a velké. Jednodušší procesy v malých firmách nenutí majitele vČnovat zvýšenou pozornost a investovat kapitál do oblasti IT. ěešení v tČchto podnicích jsou vČtšinou tvoĜena vlastními silami a kreativitou. Firmy totiž nemají žádnou záruku návratnosti této investice. Pokud se firma i pĜesto rozhodne investovat do poĜízení informaþního systému, ne vždy se jí podaĜí potĜebné finanþní prostĜedky získat nebo vydČlat. Naopak firmy, které svĤj informaþní systém mají, by se mČly soustĜedit na posouzení jeho úrovnČ a zvážit, zda jej potĜebuje modifikovat þi nikoliv. DĤležité je, aby spoleþnosti pochopily, že informaþní systém neznamená pouze software a hardware, ale pĜedevším orgware, což je soubor pravidel pro správné fungování informaþního systému, který musí být nastaven tak, aby jeho užívání pĜinášelo zamČstnancĤm co nejvČtší užitek.

11

2 VYMEZENÍ PROBLÉMU A CÍLE PRÁCE Hlavním cílem této diplomové práce je zhodnocení stávajícího informaþního systému podniku a následný návrh možných Ĝešení, jakým smČrem by se firma mohla dále ubírat. Aby bylo možné zjistit v jakém stavu se firma nachází, jakým smČrem se ubírá nyní a následnČ navrhnout Ĝešení, je zapotĜebí provést dĤslednou analýzu informaþního systému. Jedná se i o posouzení strategie spoleþnosti. Mnou analyzovaná spoleþnost se Ĝadí do stĜednČ velkých podnikĤ s širokým portfoliem služeb. Rozsah informaþního systému a aplikací ve spoleþnosti je široký. Z tohoto dĤvodu se budu pĜi analýze soustĜedit na globální pohled na spoleþnost a na zhodnocení hlavních stavebních þástí informaþního systému spoleþnosti. PĜedevším se tedy bude jednat o analýzu ERP systému COLLI. Také se zamČĜím na hodnocení z hlediska funkþního, strukturálního, datového a uživatelského rozhraní. DĤležité je podívat se na používané technologie a jejich kompatibilitu se souþasnými a budoucími zaĜízeními. V analýze hodlám zhodnotit informaþní systém ve spoleþnosti z více pohledĤ pomocí analýzy HOS 8. Ta nabídne hodnocení podniku z pohledu hardwaru, softwaru, orgwaru, také zachytí oblast Ĝízení zamČstnancĤ, zákazníkĤ, dodavatelĤ a pohled na správu dat. Výsledky všech analýz bude zapotĜebí konzultovat a konfrontovat s požadavky vedení spoleþnosti a oddČlení IT/C. Je potĜeba mít jasnou pĜedstavu jakým smČrem se chce spoleþnost ubírat. Vhodné je nechat si udČlat hodnocení informaþního systému a všech procesĤ v podniku samotnými uživateli (zamČstnanci). Ti pĜicházejí do kontaktu se systémem každý den a dokáží lépe definovat, co se jim na systému líbí þi nebílí a jaká zlepšení jim usnadní a zpĜehlední práci. Také snadnČji definují požadavky klientĤ. Na základČ analýz a tČchto výsledkĤ se budu snažit zpracovat vhodnou variantu Ĝešení pro spoleþnost. Jakým zpĤsobem by se mohla firma dále ubírat a co všechno by tyto zmČny obnášely. To znamená zhodnocení pomČru cena - výkon a následné pĜínosy pro firmu. Zda-li bude podnik následovat mnou navržená Ĝešení, nebo pouze z þásti, je už na vedení spoleþnosti. Ta musí sama zhodnotit pĜínosy inovace podnikového informaþního systému spolu s pĜípadnými náklady do nČj vložených a návratností tČchto investic. Také záleží na tom, jestli moje vize bude korespondovat s jejich pĜedstavou o strategii spoleþnosti. VČĜím, že tato práce nabídne vhodná a akceptovatelná Ĝešení nebo alespoĖ poskytne vhodnou inspiraci.

12

3 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE 3.1 Trendy informaþních a komunikaþních technologií 1

„Základní infrastruktura IKT (informaþních a komunikaþních technologií), jako

jsou jednoduché poþítaþové sítČ a pĜístup k internetu, se stala komoditou pro vČtšinu podnikĤ ve všech odvČtvích ekonomiky. Využití tČchto technologií se rozšíĜilo natolik, že se staly nezbytným pĜedpokladem podnikání. V ekonomice zítĜka budou naopak hrát rozhodující roli pokroþilé informaþní struktury a služby a jejich význam výraznČ pĜesáhne samotné systémy a technologii: umožní a iniciují nové zpĤsoby organizace obchodních vztahĤ a nové modely podnikání v neustále se rozvíjející digitální ekonomice. Zatímco velké podniky mají velmi dobrou pozici pro pĜijetí a další rozvíjení tČchto modelĤ, menší spoleþnosti budou nuceny pĜizpĤsobit se, nebo se vystavit riziku vylouþení z dodavatelských ĜetČzcĤ. Zatímco jsou IKT nadále efektivním zdrojem snižování stávajících nákladĤ, v þím dál vČtší míĜe jsou pojímány jako nástroj inovace a zvyšování výnosĤ, protože umožĖují nové služby a zpĤsoby práce v rámci hodnotových ĜetČzcĤ a sítí. S rozšiĜováním tČchto nových, znalostnČ intenzivních aktivit (nejen ve sféĜe služeb, též v oblasti výroby) pozorujeme vzestup nových specializovaných meziþlánkĤ, které od ostatních spoleþností pĜebírají procesy nesouvisející s jádrem jejich podnikání a umožĖují jim tak soustĜedit se na stČžejní aktivity. IKT je využívána ve všech odvČtvích ekonomiky, avšak dĤvody a tČžištČ jejich využití se mohou výraznČ lišit. Jsou závislé na povaze nabídky spoleþnosti, velikosti trhĤ a

marketingových

strategiích.

VČtší

spoleþnosti

v odvČtvích

chemického

a

gumárenského prĤmyslu a prĤmyslu zpracování plastĤ jsou pokroþilými uživateli IKT a v þím dál vČtší míĜe nahrazují „papírové“ manuální procesy elektronickou výmČnou dat. Tato odvČtví formulovala vlastní technickou normu „Chem eStandards“, upravující výmČnu dat souvisejících s nákupem, prodejem a distribucí chemických produktĤ. Menší spoleþnosti v tomto odvČtví jsou však ponČkud pozadu a pro chemický prĤmysl jako celek bude velice dĤležité pĜekonat tuto „elektronickou mezeru“. TČžištČ pĤsobení IKT

1 EUROPEAN COMMISSION. IKT a trendy v oblasti elektronického obchodu v roce 2008 [on-line]. c2008 [cit. 2009-3-20]. Dostupné z: .

13

spoþívá ve zlepšení procesní efektivity. V souþasném cenovém klimatu to bude pravdČpodobnČ i nadále hlavním cílem vzhledem k tomu, že v této specifické tržní struktuĜe probíhají dodávky zboží obvykle na základČ dlouhodobých obchodních vztahĤ. Díky elektronickým aplikacím lze ovšem posílit komunikaci se zákazníky. IKT mohou hrát klíþovou roli pĜi inovaci produktĤ a zkracování pĜípravných procesĤ v nábytkáĜském prĤmyslu. OdvČtví využívá ve významné míĜe softwarové CAD a 3D nástroje bČhem procesĤ navrhování a výroby produktĤ. Toto odvČtví je však zároveĖ znaþnČ divergentní co do profilĤ jednotlivých spoleþností, a v dĤsledku panuje nejednota v oblasti systémĤ IKT a úrovní elektronických schopností, což znaþnČ komplikuje

integraci

elektronického

obchodování.

VČtší

spoleþnosti

využívají

sofistikované IKT systémy k Ĝízení svých aktivit, zatímco menší spoleþnosti využívají tradiþnČjší komunikaþní nástroje. Zavedení IKT mČlo zásadní vliv na podnikatelské modely v bankovním odvČtví. Co je dĤležitČjší, internet umožnil bankám snížit náklady prostĜednictvím nabídky bankovnictví online. PĜevažujícím modelem je „dvojí kombinované bankovnictví“, kde je vČtšina tradiþních ruþních bankovních služeb vykonávána zákazníky online, zatímco složitČjší operace jsou nadále vykonávány v poboþce pĜíslušné banky.“(13)

3.1.1

Role informací v podniku

V dnešní dobČ je velice nutné zabezpeþit pružnou reakci spoleþnosti na zmČny odehrávající se na trhu. K tomu je zapotĜebí mít vhodné informace ve správný þas, na správném místČ a hlavnČ by mČly být k dispozici vhodnému uživateli. Dostatek dĤležitých a relevantních informací je nezbytným pĜedpokladem pro provedení správného firemního rozhodnutí. 2

„Informace jsou specifické. Pro podnik pĜedstavují zdroj a tedy s jejich

poĜízením, zpracováním a uchováváním jsou spojené jisté výdaje. Tím že jsou ale informace nehmotné povahy, i když se dají uchovat na nosiþích, mají informace svou hodnotu v daném þase a pak ji velice rychle ztrácejí. Správná a vþasná informace mĤže snížit þi pĜípadnČ zcela odstranit skladové zásoby. PĜesná znalost termínu skuteþné

2

BASL, J. Podnikové informaþní systémy: Podnik v informaþní spoleþnosti.[s.l.]: Grada Publishing, 2002. 144 s. Management v informaþní spoleþnosti. ISBN 80-247-0214-2

14

dodávky, eventuálnČ informace o aktuálním stavu zpracování požadavku na dodání zboží, umožĖuje redukovat bezpeþnostní stav zásob. Analogii k materiálovým rezervám je možné nalézt i pĜípadČ rezerv þasových. Vhodný zpĤsob vzájemného informování mezi podnikem a jeho dodavateli mĤže zkrátit prĤbČžnou dobu dodávek a mĤže pomoci zajistit požadované splnČní termínĤ. Informace nemusejí pomáhat v podniku jen pĜi snižování nákladĤ, ale mohou také pomáhat zvyšovat pĜíjmy. Informace mohou pomoci navyšovat tok penČz, který pĜichází za realizované výkony od zákazníkĤ do podniku. Správné informace se mohou stát významným prvkem napomáhající vytváĜet skuteþnou konkurenþní výhodu, protože umožĖují zlepšit nabídku výrobkĤ a služeb zákazníkovi. Nové informace, informaþní kanály a služby mohou tedy oslovit nové zákazníky. SouþasnČ stálým zákazníkĤm mohou aktivnČ nabídnout jimi preferované zboží a dále pomoci pĜi objednávání, distribuci a placení výrobkĤ þi služby. Informace mohou pomoci nejen pĜi zlepšování vztahu k zákazníkovi a pĜi zvyšování prodeje. Poskytnutím vhodných informací lze ve spolupráci s dodavateli dosáhnout vedle oboustranného snížení nákladĤ i zkrácení doby odezvy na zákaznický požadavek a dodržení pĜislíbených termínĤ dodání. Oba požadavky se v souþasnosti stávají stále naléhavČjšími ze strany zákazníkĤ a takto je možné zvýšit jejich poþet, pĜípadnČ uvažovat o vyšší cenČ produktu. Jak je tedy patrné, dĤležité informace dnes již nejsou zamČĜeny pouze smČrem dovnitĜ podniku, ale stále více smČrem k trhu. Slouží k pĜiblížení se k zákazníkovi, zvýšení transparentnosti vĤþi dodavatelĤm, partnerĤm a v neposlední ĜadČ i k majitelĤm podniku. Informace zároveĖ pĜestávají být zamČĜeny na prezentování obrazu podniku v minulosti napĜíklad v dobČ provedení „uzávČrky“, ale slouží podpoĜe rozhodnutí orientovaných na budoucnost.

3.1.2

Zdroje informací

Vedle vnitropodnikových dat, je klíþovým médiem dalšího rozvoje i internet. ObČ prostĜedí, jak vnitropodnikové databáze tak internet, jsou dnes naplnČna znaþným množstvím dat. A tak jestliže na poþátku devadesátých let byl þasto problém, že „nejsou informace, respektive data“, tak pro souþasnost v žádném pĜípadČ nedostatek informací charakteristická není. Naopak existují nebývalé možnosti k získání nejrĤznČjších

15

informací a otázkou je jejich disponibilita a obtížnost vyhledávání. Jako jednotlivci i jako podnik jsme se ocitli ve velmi významné informaþní transformaci, jejíž dĤsledky bývají nČkterými autory srovnávány s vynálezem s šíĜením knihtisku ve stĜedovČku. Tato zmČna je natolik podstatná a obecná, že se promítá i do zpĤsobu práce s informacemi. Pozornost se proto stále více zamČĜuje na schopnost vyhledávání optimálních informaþních zdrojĤ s jejich následky kreativním a úþelným využitím pĜi Ĝešení konkrétních situací. Pomocí IT mohou mít pracovníci v podniku dnes k dispozici všechny potĜebné informace získatelné z podnikových databází i mimopodnikových zdrojĤ. Potenciál volnČ pĜístupných a bezplatných zdrojĤ pĜedstavují pĜedevším informace uložené a dostupné v prostĜedí internetu. Svým charakterem jsou však tyto informace spíše zamČĜeny na podporou marketingu, obchodu a prodeje výrobkĤ a služeb toho podniku þi organizace, která informace poskytuje.

3.1.3

DĤležité rysy informaþních systémĤ

Organizaþní znalost podniku je informace, která byla vylisována pravidly a testy v té které organizaci v procesu získávání a pracovávání informací. Kvalita tČchto znalostí je závislá na kvalitČ procesu validace, který zlepšuje celkovou výkonnost podniku. V souvislosti se znalostmi podniku jsou uvádČny tĜi dĤležité oblasti užití. Prvním je business operation, související s operaþním využití znalostí, napĜíklad pĜi zpracování zakázek. Business inteligence, zahrnující napĜíklad práce s datovými sklady na úrovni managementu podniku. Poslední oblastí je business management, završující oblast Ĝízení podniku jako celku. Znalostní intelektuální kapitál pĜedstavuje perspektivnČ jeden z nejdĤležitČjších zdrojĤ v podniku a stává se na jedné stranČ zdrojem nových výrobkĤ a služeb, na druhé stranČ je souþástí tČchto procesĤ, výrobkĤ a služeb. Znalostní kapitál pĜedstavuje celkovČ dĤležitou konkurenþní výhodu. Znalosti ovlivĖují zvyšování dynamiky trhu, ale souþasnČ bohužel snižují i významnČ vlastní „životnost“. Cílem znalostního managementu je vytvoĜení uþícího se systému, který je integrován do informaþního a logistického systému podniku, monitorující toky dat a informací a následnČ zlepšujícího rozhodování a Ĝízení v podniku. Z teoretického

16

pohledu se jedná o porozumČní, jak lze technologii dolování dat použít pro více než pouhou predikci a modelování formou integrovaného systému, který musí pĜijímat þastá autonomní rozhodnutí na základČ strukturovaných i nestrukturovaných dat. Z pohledu praxe má úspČšná aplikace znalostního managementu podniku zajistit dostupnost takových znalostí, které jsou obsažené v informaþním systému, a to nejen pro úþely v rozsahu standardních ERP systémĤ. Znalostní management pĜedstavuje transparentní informaþní logistiku podniku. Jeho základe jsou datové sklady (data warehouse), nástroje BI (Business Inteligence) a podnikový informaþní portál. Dalšími pĜedpoklady jsou vedle zmínČného informaþního toku, pĜedevším workflow3 management, groupware4 a za druhé správa informaþní na správČ dokumentĤ a na správné archivaci. Znalostní management, respektive jeho nástroje ve formČ vyhledávacích agentĤ, obecnČ jak nad strukturovanými, tak nestrukturovanými informacemi. Tímto zpĤsobem lze zabezpeþit, aby veškeré dĤležité informace byly volnČ pĜístupné. Na druhé stranČ je pĜi budování znalostních databází þasto cílem, že uživatel nedostává všechny informace. Není to z dĤvodu, že by pĜístup k nim byl omezován, ale jedná se spíše o to, jak zefektivnit práci pĜi nadmČrném množství informací. Základem znalostního managementu jsou nadefinované procesy jejichž popis slouží velmi dynamicky ke všem zmČnám a rovnČž k zachycení všech souvisejících dokumentĤ vþetnČ potĜebných datových a informaþních zdrojĤ. V souþasnosti je velká pozornost vČnována integraci a automatickému získávání dat pro znalostní management z podnikového informaþního systému a dále s rozšíĜením na celý dodavatelský ĜetČzec.

3.1.4

PotĜeba ochrany informací

Ochrana informací se stává pro podnik strategickou záležitostí. Informace pĜitom smČĜují jak do podniku, tak i z podniku ven, a mČly by mít žádoucí efekt, tj. pĜispČt napĜíklad k získání zakázek nebo zlepšení vztahu k zákazníkĤm. Zavedením

3

Workflow – je schéma provádČní nČjaké komplexnČjší þinnosti, rozepsané na jednodušší þinnosti a jejich vazby. Obvykle se tímto pojmem popisuje technologie Ĝízení podnikĤ, projektĤ, þi zpracování dokumentĤ. 4 Groupware – je programové vybavení, které obsahuje nástroje pro spolupráci a komunikaci více uživatelĤ v lokální síti, intranetu nebo internetu.

17

poþítaþovČ podporovaných informaþních systémĤ v podnicích dochází na jedné stranČ k pozitivní a žádoucí integraci vytváĜením jednotné datové základny, ve které jsou stĜedČny dĜíve rozptýlené informace. Výhodou je napĜíklad i to, že pĜi odchodu konkrétního pracovníka s ním neodejde potĜebné know-how5, které pĜi práci v podniku získal. Na druhé stranČ se ale informace stávají dostupnČjší pro pracovníky z jiných útvarĤ a zároveĖ podnik musí svá data chránit pĜed vniknutím nežádoucího uživatele z vnČ podniku. Zneužití informací mĤže pĜivodit nepĜíjemné ztráty a zvláštní pozornost patĜí informacím finanþní povahy, výsledný ekonomickým pĜehledĤm a dále údajĤm z výzkumu, strategickým zámČrĤm a dlouhodobým cílĤm podniku.

3.1.5

Informaþní odpad

S informacemi je vhodné zacházet efektivním zpĤsobem. A pĜesto, že jsou informace nemateriálové povahy, vyvstává i zde otázka, co s informaþním odpadem. Jedná se pĜedevším o efektivní zpĤsob ukládání a tĜídČní dat a souborĤ zaþínající prakticky u každého pracovníka na jeho osobním poþítaþi. Stále rostoucí kapacita pamČti totiž uživatele nenutí soubory vþas likvidovat a situace se zde stává pomalu nepĜehlednou. Výsledkem je, že místo hledání urþitého dokumentu je v nejednom pĜípadČ pĜistoupeno k vytvoĜení nového souboru, þímž se situace do budoucna nijak nezjednodušila. Obdobným zpĤsobem þasto vznikají v ERP systémech i duplicity pĜi zakládání stejných položek produktĤ, zákazníkĤ, apod. Druhou dĤležitou oblastí je efektivní zpĤsob komunikace. NapĜíklad existence spoleþných adresáĜĤ umožĖuje pomocí mailu distribuovat zprávu znaþnému množství pĜíjemcĤ, kterým nemusí pĜinášet požadovanou hodnotu, ale na niž s nejvČtší pravdČpodobností bude pĜíjemce snažit minimálnČ odpovČdČt.“(1)

5

Know-how – je anglické sousloví, popisující technologické a informaþní pĜedpoklady a znalosti pro urþitou þinnost - nejþastČji výrobu.

18

3.2 Informaþní systémy 6

„Jako informaþní systém lze oznaþit jakýkoli systém, jehož funkcí je tvorba a

získávání informací, jejich pĜenos a užití. Konkrétní informaþní systémy (IS) vykazují vždy Ĝadu aspektĤ, podle kterých je mĤžeme jednak tĜídit, jednak charakterizovat. NejdĤležitČjší klasifikaþní hlediska, která se postupnČ vyvinula nejen na základČ potĜeb praxe, ale i z dĤvodĤ lepšího pochopení vývoje IS, lze souhrnnČ uvést takto: územní rozsah IS, vČcný (tematický) rozsah, úþelová specializace, institucionálnČ-funkþní charakter, oblast urþení výstupĤ (služeb), zpĤsob získávání informací, zpĤsob zpracovávání a prezentace informací, použitá generace informaþních technologií. Z hlediska územního rozsahu pĤsobnosti se obvykle rozlišují IS mezinárodní, národní, regionální. Z hlediska vČcného rozsahu lze hovoĜit o IS polytematických, týkajících se více problémových okruhĤ nebo oborĤ, a monotematických, vztahujících se k jednomu odvČtví nebo oboru, napĜ. ekologii. Z hlediska úþelové specializace lze rozlišovat IS zamČĜené na urþité druhy informaþních zdrojĤ, napĜ. výzkumné zprávy, cestovní zprávy, pĜeklady, firemní literaturu ap. Dále mĤžeme rozlišovat IS specializované na urþité druhy informací, napĜ. právnické, novináĜské IS a koneþnČ IS specializované na urþité druhy funkcí provádČné v rámci informaþní þinnosti, napĜ. akviziþní IS (Ĝeší jen sbČr informací), selekþní (Ĝeší jen výbČr informací), pĜekladové (pĜekladatelské) systémy ap. Z hlediska institucionálnČ-funkþního charakteru je tĜeba rozlišovat systémy podnikové, resortní (napĜ. školské, zdravotnické, policejní), kulturních institucí (napĜ. knihovnických), komerþní IS soukromých firem atd. Jako zvláštní „kapitolu“ v tomto þlenČní bychom mČli uvést osobní informaþní systémy, které v poslední dobČ velmi nabývají na významu v souvislosti s rozvojem osobních poþítaþĤ. Tyto systémy slouží k pokrytí individuálních informaþních potĜeb, jakými jsou obhospodaĜování osobních telefonních seznamĤ, adresáĜĤ, plánovacích kalendáĜĤ nebo evidence došlých a vyĜízených dopisĤ ap. Podobný charakter mají i kanceláĜské informaþní systémy. Z hlediska oblasti urþení služeb (resp. oblasti využívání informací) lze rozlišovat IS pro vČdu, výzkum, vzdČlávání, IS pro ekonomiku ap. Dle zpĤsobu získávání informací mám systémy získávající informace pĜímo (tj. mČĜením, 6

ýERVINKA. Informaþní systémy [on-line]. [cit. 2009-2-20]. Dostupné z: < http://si.vse.cz/archiv/ clanky/2005/07_cervinka.pdf>.

19

pozorováním, zaznamenáváním znalostí a zkušeností experta), systémy dokumentové, získávající informace pĜejímáním existujících dokumentĤ, a systémy syntetizující jiné, pĜímo získané nebo z dokumentĤ vybrané informace. Na základČ zpĤsobu zpracování a prezentace informací lze rozlišovat IS dokumentografické (bibliografické) zachycující rĤzné druhy klasických informaþních dokumentĤ (vČdeckých monografií, výzkumných zpráv, þasopiseckých þlánkĤ atd.) v podobČ bibliografických záznamĤ; faktografické, zachycující pĜímo fakta o zkoumané realitČ a celou škálu systémĤ s vyhodnocovacími a logickými prvky, od systémĤ statisticky vyhodnocujících faktografická data až po systémy s prvky umČlé inteligence (zahrnující expertní systémy, systémy zodpovídání dotazĤ v pĜirozeném jazyce ap.). Generace informaþních technologií mĤžeme rozlišovat automatizované IS napĜ. podle generace výpoþetní techniky, ale nejþastČji se rozlišují na jedné stranČ informaþní systémy pracující dávkovČ (off-line) a dialogové IS (pracující on-line), na druhé stranČ systémy pracující izolovanČ, v lokálních poþítaþových sítích a v sítích dálkového pĜenosu. Uvedená hlediska nejsou vždy vzájemnČ nezávislá, také nelze podle každého z nich jednoznaþnČ zaĜadit každý IS. Rozvoj informaþních technologií, zejména digitálních sítí integrovaných služeb (ISDN), má zásadní význam pro integraci rĤzných IS. NapĜ. osobní IS a IS vČtších celkĤ se v tČchto sítích integrují do hierarchického systému, ve kterém na rĤzných úrovních lokální (vnitĜní) zdroje informací jsou doplĖovány sdílenými vnČjšími zdroji. V souvislosti s moderními informaþními technologiemi je už sama o sobČ každá poþítaþová síĢ, jejímž prostĜednictvím dochází k výmČnČ zpráv (elektronickou poštou), ke sdílení kalendáĜĤ akcí a podobných dat mezi jednotlivými odborníky, k telekonferencím ap., také informaþním systémem. Z dĤležitosti IS a informací vĤbec pro každou firmu lze usuzovat na význam zabezpeþení informací. Snaha o neoprávnČný pĜístup do IS mĤže být motivována rĤznČ. Motivem mĤže být získání dĤvČrných informací, touha obohatit se, zniþit cenná data þi získat ilegální kopie programĤ. Strategická role informace vyžaduje zajistit pĜesnost, spolehlivost a bezpeþnost dat. Cílem je, aby data v informaþním systému byla bezchybná a odpovídala popisované skuteþnosti, vþas a ve vhodné formČ, bez komplikací a poruch byla k dispozici oprávnČným pracovníkĤm, aby data nemohla být zniþena nebo zneužita. Ochrana a bezpeþnost IS je realizována zejména systémem zálohování zdrojĤ (záložní soubory dat, záložní disky, záložní kopie programĤ, záložní zdroje el. proudu) a

20

organizaþními pravidly, zejména systémem pĜístupových práv. Bezpeþnostní opatĜení musí brát též v úvahu katastrofické události (požár), dĤvČrnost urþitých dat danou interními i obecnými právními pĜedpisy þi možnost administrativních chyb v postupech zpracování dat.“(14)

3.2.1

Systém

Systém je specifický typ znalostního (kognitivního7) modelu. Je to soubor jmen atributĤ a vztahĤ popisujících formálním jazykem znalosti, hypotézy rozpoznané mezi atributy. Systém je úþelovČ definovaným souborem komponent, mezi kterými existují vztahy, a které splĖují nČjaký cíl. Systém se skládá z atributĤ, událostí a þasových množin. Atributy jsou veliþiny charakterizující urþitý prvek systému. Událost charakterizuje zmČnu atributu nebo konfiguraci systému (napĜ. komponenty) a þasové množiny jsou hodnoty vztažené k urþitému okamžiku. Pokud s nimi pracujeme pak se skládají ze vstupĤ, procesĤ a výstupĤ ze systému. Systém si sám vymezuje své hranice nebo je oddČlen prostĜednictvím více systémĤ. Logická hranice je pomyslnou hranicí a vymezuje podsystémy v rámci systému. Okolí systému je ovšem již „viditelnou“ hranicí. Prvky vnČ této hranice pak ovlivĖují chování systému. V následující tabulce vidíme rozdČlení systémĤ. Tab. 1 RozdČlení systémĤ

7

Kognitivní model – dĤraz modelu je kladen na orientaci v aktuální situaci a její rozumové hodnocení.

21

3.2.2

Modely podnikových informaþních systémĤ

Informaþní systém mĤžeme chápat jako množinu prvkĤ a jejich vzájemných vazeb, které jsou realizovány prostĜednictvím informací. Na podnikové informaþní systémy se více zamČĜíme. PĜedstavují soubory þinností, které zabezpeþují sbČr, pĜenos, uchovávání, zpracování, distribuci a prezentaci dat ve spoleþnosti pro potĜeby jejího rozhodování. Vše je postaveno tak, aby Ĝídící pracovníci mohli efektivnČ vykovávat své funkce a bylo zajištČno vše pro pomoct pĜi plánování a rozhodování. Na podnikové informaþní systémy mĤžeme pohlížet také z více rĤzných hledisek, napĜ. z hlediska architektury, procesĤ, Ĝízení podniku þi výroby a odbytu.

3.2.2.1

Technologický model IS

Na informaþní systémy je možno se dívat z více pohledĤ. Jedno z nejstarších pojetí popisuje návrh a realizaci aplikací pro koncové uživatele pomocí detailních znalostí hardwarových prostĜedkĤ, poþítaþĤ, sítí, operaþních systémĤ a databázových prostĜedí. Vychází z analýzy potĜeb uživatelĤ, specifikace datových a funkþních elementĤ. Poté je realizováno programové Ĝešení postavené na algoritmizaci, vþetnČ uživatelského rozhraní a potĜebné dokumentace. Cílem je splnit zadané požadavky. Vzhled a funkþnost uživatelského rozhraní tvoĜí jednu z klíþových úloh pĜi implementaci IS. Tento pohled mĤžeme znázornit formou na sebe postupnČ navazujících vrstev, který lze vidČt na následujícím obrázku. Obr. 1 Pohled na technologický model IS

Zdroj: BASL, J. Podnikové informaþní systémy: Podnik v informaþní spoleþnosti.[s.l.]: Grada Publishing, 2002. 144 s. Management v informaþní spoleþnosti. ISBN 80-247-0214-2

22

Aplikaþní podniková Ĝešení byla ze poþátku navrhována s ohledem a vazbou na specifické databázová prostĜedí a operaþní systém. Tato Ĝešení byla navíc spojena s konkrétním hardwarem. ýasem se závislosti aplikací na hardwaru a operaþním systému zaþaly uvolĖovat, což znamenalo vČtší pĜenositelnost a možnost propojení s rĤznými softwarovými aplikacemi v podniku.

3.2.2.2

Z hlediska architektury IS

Základem tohoto pohledu je globální architektura informaþního systému. Architektura je tvoĜena jednotlivými stavebními bloky charakterizující skupiny aplikací spolu s jejich datovými základnami a technickým vybavením. Jednotlivé dílþí architektury se zamČĜují na návrh informaþního systému z podrobnČjšího hlediska. Obr. 2 Pohled na IS z hlediska architektury

Zdroj: KOCH, M., ONDRÁK, V. Informaþní systémy a technologie. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2004. 166 s. ISBN 80-214-2725-6.

Z funkþního hlediska rozdČlujeme informaþní systém na subsystémy, které zastávají urþité skupiny funkcí (napĜ. objednávky, fakturace, mzdy atd.). O urþení typĤ a rozmístČní prostĜedkĤ ICT se stará hardwarová architektura. Pravidla pro fungování systému a služby poskytované uživatelĤm definuje architektura Ĝídící. Procesní þást se zamČĜuje na popis budoucích stavĤ procesĤ ve spoleþnosti, pĜiþemž klade dĤraz na

23

þinnosti informaþního systému, které jsou neautomatizované. Technologická þást zachycuje pohled na vrstvy, které na sebe navazují. Jejich jádro tvoĜí hardware a dále pĜes aplikaþní software smČĜují ke koncovému uživateli. Datová architektura definuje návrh datové základny spoleþnosti, schémata databází a jejich vzájemných relací. Programovou stavbu výsledného informaþního systému v podniku urþuje softwarová architektura. Komunikaþní architektura vymezuje vnČjší rozhraní informaþního systému a jeho komunikaci s okolím.

3.2.2.3

Z hlediska úrovní Ĝízení podniku

Z hlediska úrovnČ Ĝízení podniku je informaþní systém zachycen z pohledu jeho uživatelĤ. Ti jej hodnotí podle toho, jakým zpĤsobem slouží jejich potĜebám pĜi rozhodování a Ĝízení. Uživatelé v podniku netvoĜí homogenní skupinu. Ve vztahu k informaþnímu systému se uživatelé liší pĜedevším svým postavením v rámci organizaþní struktury spoleþnosti a k nČmu náležejícími povinnostmi a kompetencemi. ÚrovnČ Ĝízení se rozlišují i potĜebou jiných informací. Tyto úrovnČ se mohou rozlišovat i potĜebou jiných hardwarových i softwarových prostĜedkĤ. Obr. 3 Pohled na IS z hlediska úrovnČ Ĝízení podniku

Zdroj: BASL, J. Podnikové informaþní systémy: Podnik v informaþní spoleþnosti.[s.l.]: Grada Publishing, 2002. 144 s. Management v informaþní spoleþnosti. ISBN 80-247-0214-2

24

Úkolem top managementu je tvorba strategií a vizí podniku. Top management potĜebuje hlavnČ pĜehledné a agregované informace o stavu a trendech ve spoleþnosti a také informace o okolí podniku. Pro svou práci využívají manažerské informaþní systémy (MIS) a Business Inteligence (BI). Tyto systémy zahrnují soubory výkonných analytických a vykazovacích nástrojĤ, které umožĖují využití firemních dat nejen k analýze jevĤ již probČhlých, ale také k pĜedpovídání budoucího vývoje ve spoleþnosti a na trhu. StĜední management je odpovČdný za taktické Ĝízení. Má na starosti zajištČní a kompletní realizaci zakázek. Informace potĜebuje právČ pro plánování a Ĝízení zakázek, v þemuž mu pomáhá právČ informaþní systém typu ERP. Pracovníci zpracovávají znalosti, požadavky zákazníkĤ a data. Dále sestavují návrhy výrobkĤ, výroby, zajišĢují výrobní zdroje a k tomu potĜebují právČ informace spojené s výrobou, technické a technologické znalosti a dovednosti, dále informace o stavu zásob, kapacity, nákladĤ atd. Jako zamČstnanci stĜedního managementu využívají systémĤ ERP a zároveĖ používají aplikace CAD, PDM, CAP. Výrobní a obslužné þinnosti zabezpeþují realizaci výrobkĤ a služeb a zajišĢují data z výroby, skladĤ, faktur atd. Pracovníci v této oblasti využívají informace pro technologické a logistické procesy. Používají se zde pĜedevším þistČ operativní prostĜedky informaþního systému.

3.2.2.4

Procesní pohled na IS

Tento pohled je postaven na transformaci vykonávaných þinností v souladu s principy procesního Ĝízení. Ve srovnání s klasickým uspoĜádáním podniku, kde je zpracování obchodní zakázky komplikované a prochází útvary a oddČleními, je pohled na informaþní systém z hlediska procesĤ mnohem jednodušší a efektivnČjší. Tento trend v poslední dobČ ovlivĖuje tvorbu a využití informaþních systémĤ, hlavnČ pak využití softwarových aplikací. Pomocí tohoto pohledu je dosahováno rychlejšího zpracování a snížení nákladĤ. Pojem proces byl již dĜíve využíván hlavnČ v podnicích zabývající se výrobou. Dnes je již však používán i v oblastech neprovozních a administrativních. Proces pĜedstavuje soubor þinností, které smČĜují k požadovanému výstupu. Pokud má být proces efektivnČ realizován, pak je zapotĜebí, aby mČl svého vlastníka, pĜiĜazené zdroje a disponibilní þas k realizaci. I když se podniky od sebe liší, najdeme mnoho

25

spoleþných procesĤ, které se objevují ve všech firmách. Zejména se jedná o procesy spojené se zpracováním nabídky, realizace zakázky a procesy spojené s finanþním Ĝízením þi personalistiky. V rámci procesního modelu podniku se hovoĜí o þtyĜech základních procesech. Jedná se o proces primární (zajištČní produkce výrobkĤ a služeb), proces prodeje a marketingu a následnČ proces finanþního Ĝízení a zajištČní personalistiky. Odlišnosti jednotlivých firem spoþívají na hlavnČ v primárním procesu, v jehož rámci se realizuje „core business“8 podniku.

Obr. 4 Procesní pohled na informaþní systém

Zdroj: BASL, J. Podnikové informaþní systém: Podnik v informaþní spoleþnosti.[s.l.]: Grada Publishing, 2002. 144 s. Management v informaþní spoleþnosti. ISBN 80-247-0214-2

8

Core bussiness - soustĜedČní výrobního programu nebo služeb na relativnČ úzkou oblast, ve které podnik mĤže dosáhnout konkurenþních výhod.

26

3.2.2.5

Z pohledu výroby a odbytu

Obr. 5 RozšíĜený model ERP systému

Zdroj: KOCH, M., ONDRÁK, V. Informaþní systémy a technologie . Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2004. 166 s. ISBN 80-214-2725-6.

Ȏ

MIS (Management Information System) je informaþní systém, který zpracovává nesetĜídČné údaje z databází, dle požadavkĤ (dotazĤ) uživatele, za úþelem zkvalitnČní vedení organizace. Jedná se v podstatČ o manažerskou nadstavbu. Výsledky dotazĤ se zobrazují v grafech, tabulkách nebo sestavách (reportech).

Ȏ

SCM (Supply Chain Management) je Ĝízení celého dodavatelsko-odbČratelského ĜetČzce v reálném þase s použitím všech dostupných údajĤ o stavu nebo možnostech jednotlivých prvkĤ Ĝízení dodavatelského-odbČratelského ĜetČzce.

Ȏ

ERP

(Enterprise

Resource

Planning)

je

jádro

informaþního

systému

podniku.VČtšinou se specializuje na Ĝízení výroby, logistiky, financí, lidských zdrojĤ a dalších oblastí. Ȏ

CRM (Customer Relationship Management) je databázovou technologií podporovaný proces shromažćování, zpracování a využití informací o zákaznících firmy. UmožĖuje poznat, pochopit a pĜedvídat potĜeby, pĜání a nákupní zvyklosti zákazníkĤ spoleþnosti. Podporuje oboustrannou komunikaci mezi firmou a jejími zákazníky.

27

3.2.2.6

Holistický pohled na IS

Holistický nebo-li celostní pohled na informaþní systém vychází ze skuteþnosti, že informaþní systém není tvoĜen pouze prostĜedky ICT. Jedná se o pohled kdy se díváme na informace v rámci celého informaþního systému a ne izolovanČ. Na rozdíl od ostatních výrobních technologií se odlišují tím, že jsou urþeny pro široké spektrum pracovníkĤ napĜíþ celou organizaþní strukturou. Informace jsou rozdČleny podle stupnČ formalizace a podílu lidského faktoru. Informaþní systém podporovaný ICT pracuje se softwarovČ zpracovanými informacemi. Takto zapsané informace slouží k podpoĜe rozhodování zamČstnancĤ. Formalizovaný informaþní systém zahrnuje formálnČ zpracované informace uvnitĜ podniku, které jsou uložené na nosiþích jako jsou doklady, formuláĜe, zprávy atd. Zejména se tedy jedná o informace uložené v nestrukturovaném tvaru. Obecný pohled na informaþní systém jsou informace, které nejsou zaznamenány ani na formuláĜích ani v databázi podniku. Jedná se pĜedevším o zkušenosti jednotlivých pracovníkĤ, ze kterých zamČstnanec þerpá v pĜípadČ potĜeby a jsou pĜedmČtem znalostního managementu 9. Obr. 6 Holistický pohled na IS

Zdroj: BASL, J. Podnikové informaþní systémy: Podnik v informaþní spoleþnosti.[s.l.]: Grada Publishing, 2002. 144 s. Management v informaþní spoleþnosti. ISBN 80-247-0214-2 9

Znalostní management - je to moderní multidisciplinární manažerská disciplína, která je zamČĜena na lepší využití intelektuálního kapitálu organizace pomocí efektivní práce se znalostmi, které se v této organizaci nacházejí.

28

3.2.3

Systém ERP

Enterprise Resource Planning (ERP) je informaþní systém, který integruje a automatizuje velké množství procesĤ souvisejících s produkþními þinnostmi podniku. PĜedevším se jedná o výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci a úþetnictví. ERP systémy integrují veškerá data a procesy organizace do unifikovaného celku. Typický ERP systém využívá k dosažení integrace softwarové komponenty (moduly) a hardwarovou infrastrukturu. Klíþovou vlastností vČtšiny ERP systémĤ je použití unifikované databáze k ukládání dat. K informacím uloženým v této databázi se dostaneme pomocí široké škály modulĤ. ERP systémy se snaží pokrýt základní funkce organizace, bez ohledu na její typ nebo þinnost. ERP systémy jsou již v dnešní dobČ rozšíĜeny i do neziskových a nevládních organizací þi do státních institucí.

3.2.3.1

Historie

Vývoj informaþních systémĤ zapoþal nČkdy kolem 80. let minulého století a postupem þasu se dostal až k dnešním podnikovým IS. Na poþátku informaþních systémĤ se využívaly pĜedevším automatizované systémy Ĝízení (ASě). Ve spoleþnostech

tvoĜily

poþítaþovou

podporu

všem

stupĖĤm

Ĝízení

vþetnČ

technologických procesĤ. Automatizované systémy Ĝízení byly charakterizovány hlavnČ agentovým zpracováním na systémech mainframe10. Na pĜelomu 80. a 90. let se dostaly do popĜedí tzv. systémy CIM (Computer Integrated Manufacturing) jež byly zamČĜeny na poþítaþové integrování výroby. Myšlenkou tČchto systémĤ bylo jednotné databázové zpracování pro podporu výroby, jejichž cílem bylo zajištČní flexibilní produkce, usnadnČní práce s daty a zkrácení þasu realizace. Tato Ĝešení vČtšinou zabezpeþovala jak konstrukþní návrh zpracovávaný aplikacemi CAD (Computer Aires Design), tak realizaci výrobku aplikacemi CAM (Computer Aided Manufacturing). Informaþní systémy CIM se však postupem þasu zaþaly specifikovat na oblasti plánování a Ĝízení logistických tokĤ celých zakázek. Funkci této oblasti zaþaly plnit informaþní systémy MRP II (Manufacturing Resource 10

Mainframe - je poþítaþ používaný pĜevážnČ velkými firmami pro kritické aplikace, þasto zahrnující zpracovávání velkých objemĤ dat. Mezi typické úlohy zpracovávané mainframy patĜí sþítání lidu, rozsáhlé statistické úlohy, ERP nebo finanþní transakce.

29

Planning). V prĤbČhu 90. let tak došlo ke spojení jednotlivých funkcí systémĤ CIM, MRP II a aplikací pro podporu Ĝízení financí a vzniklo tak Ĝešení ERP (Enterprise Resource Planning). Vývoj informaþních systémĤ pokraþoval a na jádro systémĤ ERP se zaþaly nabalovat aplikace k podpoĜe þinností obchodu. Proto se v dnešní dobČ více slýchá o tzv. rozšíĜených systémech EPR. Tyto systémy navíc integrují Ĝízení dodavatelských ĜetČzcĤ spoleþnosti CRM (Supply Chain Management), Ĝízení vztahĤ se zákazníky CRM (Customer Relationship Management) a elektronického obchodu. Celý tento rozšíĜený ERP systém zastĜešuje manažerská nadstavba tzv. MIS (Management Information System), která využívá možností analytických databází Business Inteligence (BI).

3.2.3.2

ERP – jádro informaþního systému podniku

Jak již bylo v pĜedchozí kapitole uvedeno systémy ERP vycházejí z pĤvodních systémĤ MPR II, které se specializují na oblast plánování a Ĝízení logistických tokĤ celých zakázek. MRP II je tlaþný systém složený z prvkĤ plánování požadavkĤ výroby na materiál, zpČtné vazby z výroby a plánování kapacit. U vČtšiny firem je oblast výroby dominantní, systémy ERP však využívají i spoleþnosti s oblastí podnikání jako je obchod, distribuce þi finanþní služby. Podstatou tČchto informaþních systému je, že obsahují všechny þinnosti pro podnik dĤležité. Jedná se pĜedevším o plánování zdrojĤ, logistiku, Ĝízení realizace zakázek, plánování nebo sledování výroby, finance a vČtšinou integrují o Ĝízení lidských zdrojĤ. Rozvoj ERP systémĤ stále pokraþuje a je obohacován o nové aplikace a možnosti využití. PĜi Ĝízení podnikĤ dochází k maximalizaci snah o jejich efektivnČjší fungování a hledají se nové metody Ĝízení. Tyto metody se pak implementují do podnikových informaþních systémĤ. NejvyužívanČjšími principy v oblasti ERP systémĤ jsou rozšíĜené modely ERP II, JIT (Just In Time ) a TOC (Theory of Constrains). Just In Time je tažný systém, který se orientuje na vþasnost dodání zboží zákazníkovi. Vznikl v Japonsku v 50. letech 20. století. Systém TOC se zamČĜuje na úzká místa, která tvoĜí kapacitní omezení systému. Jedná se o tlaþno-tažný systém. Systémy se od sebe navzájem liší svými

30

principy, pohledem na logistické toky a možnostmi jejich nasazení ve spoleþnosti. Jak bylo u systémĤ uvedeno zda-li se jedná o tažný nebo tlaþný systém, logistické toky se rozlišují na dva hlavní pĜístupy Pull (tažný) a Push (tlaþný). Tažný systém se orientuje na produkt. Požadavek je iniciován odbČratelem a dodáno pouze to co je dáno objednávkou. Druhý tlaþný systém je postaven na pĜístupu, že produkt je realizován podle plánu, který zakázku výrobou „protlaþuje“.

3.2.3.3 11

Datový pohled na ERP

„PĜipravenost dat a jejich naplnČní do ERP významnČ ovlivĖuje rychlost a

kvalitu jejich implementace a následné efektivní využívání.Vedle nákupu potĜebného HW a SW, proškolení a celkové pĜipravenosti uživatelĤ jsou data tĜetím základním pilíĜem úspČchu zavedení a využívání systémĤ ERP. Data pĜevádČná za stávajícího systému mají velký vliv na zpĤsob provedení pĜechodu k novému systému ERP i na výsledky, který nový systém bude poskytovat. Z hlediska používaných dat uvnitĜ systémĤ ERP lze identifikovat pČt základních skupin. Jsou to þíselníky, kmenová data s údaji (napĜ. o výrobku, zpĤsobu realizace výrobku, výrobní základnČ atd.), zakázková data s údaji, archivní data a parametry. Data v ERP pĜedstavují dĤležitou integraþní platformu. Ze souþasných vazeb ERP v podniku jsou nejdĤležitČjší vazby mezi logistickou þástí a oblastí technické pĜípravy výroby, kde jsou pĜipravovány základní údaje o položkách, kusovnících a technologických postupech, a dále vazba na finance podniku, kde jsou provádČna výsledná finanþní vyhodnocení. Systémy ERP souþasnČ pĜedstavují hlavní informaþní základnu podpory manažerského rozhodování.“(1)

3.2.3.4 12

Kam se ubírá oblast ERP

„ERP produkty se na þeském trhu samostatnČ vyvíjejí již druhé desetiletí.

ÚspČšnost jejich prodejĤ se odvíjí od nČkolika faktorĤ – od schopnosti dodavatele ERP 11

BASL, J. Podnikové informaþní systémy: Podnik v informaþní spoleþnosti.[s.l.]: Grada Publishing, 2002. 144 s. Management v informaþní spoleþnosti. ISBN 80-247-0214-2 12 FOUSEK, Vlastimil. Kam se ubírá oblast ERP produktĤ [on-line]. c2009 [cit. 2009-3-15]. Dostupné z: < http://computerworld.cz/ostatni/kam-se-ubira-oblast-erp-produktu-3437>.

31

prodat a nasadit Ĝešení u uživatele, od povČdomí potenciálních zájemcĤ na základČ marketingových aktivit a v neposlední ĜadČ také od hodnoty, kterou ERP uživateli poskytuje (na základČ pocitu individuální hodnoty vznikají dodavateli ERP potĜebné reference). Rád bych se zamČĜil zejména na poslední charakteristiku, tedy na schopnost ERP produktu uspokojit individuální potĜeby uživatele. Pokud se budeme bavit o potĜebách, je tĜeba charakterizovat typy uživatelĤ, jež mohou vývoj ERP ovlivnit nejvíce. Typovým uživatelem mĤže být þlovČk, který pracuje se systémem nejþastČji – mĤže se jednat o skladníka, asistentku, fakturantku þi o další „rutinní“ profese. Druhý soubor uživatelĤ pĜedstavují analytické pozice, jež využívají funkcí ERP produktu v nejrozsáhlejší podobČ, a proto na nČj mají nejvyšší nároky. TĜetím typem uživatele je správce ERP. Ten se bude setkávat s nastavením pravidel práce se softwarem, s definicemi vlastností ERP, ale také s možností jeho vývoje þi údržby pro spoleþnost. Poslední typovou roli pĜedstavuje management firmy. Ten je specifický tím, že s rostoucím postavením ve spoleþnosti nebude s ERP produktem pracovat tak intenzivnČ a naopak bude vyžadovat co nejrychlejší, ale nejpĜesnČjší reakci nad agregovanými daty. Problematika uspokojení potĜeb rozliþných typĤ uživatelĤ spoþívá v tom, že dodateþná funkcionalita pĜedstavuje pro implementaci

ERP nejvČtší oĜíšek.

Funkcionalita ovšem tvoĜí pouze jeden z podnČtĤ práce uživatele. V tomto smČru pĜichází Microsoft s novou zkratkou UX neboli „User Experience“, pod níž se skrývá fakt, že pro uživatele nepĜedstavuje funkþnost jediný aspekt pĜi vnímání aplikace. Další podnČty spoþívají v designu, pĜehlednosti softwaru a ve vnímání každé vlastnosti jako þásti pĜíbČhu. MĤže se ale UX aplikovat také v oblasti ERP produktĤ? Dle názoru vývojáĜĤ spoleþnosti J.K.R. ano. Design, ergonomie þi pĜíbČhy jistČ budou ovlivĖovat výsledné vnímání individuálních potĜeb uživatele a na rozdíl od podpory z pohledu funkcionality zasáhnou práci uživatelĤ plošnČ, proto nyní oþekáváme útok na uživatele zejména z výše uvedených pohledĤ. Pokud tomu skuteþnČ tak bude, mĤžeme se v budoucnosti tČšit na portálová Ĝešení elektronických nástČnek, na nČž si uživatel jednoduše navČsí informace v podobČ objektĤ ve vlastním þi pĜednastaveném grafickém provedení, jež umožní pĜirozenČ navazovat na prvky ERP produktu (simulace skuteþné práce na pracovišti). Umíme si také pĜedstavit zobrazení pĜíbČhĤ uživateli, které poskytnou pĜirozenou formou rychlou

32

a pĜehlednou informaci o historii zpracování pĜípadu, na nČmž se sám podílí (na rozdíl od souþasného strojového zobrazení vývojových diagramĤ). Pokud se podíváme ještČ dále, mĤžeme vidČt dynamické þi animované prvky napĜíklad v þástech objednávky, v nichž bude uživatel pĜetahovat položky z grafických objektĤ, jejichž poĜadí se uzpĤsobí každodenní práci.“(16)

3.2.3.5

Návrh informaþních systémĤ

PĜi návrhu informaþního systému je hlavním artefaktem pĜípad využití ve spoleþnosti. PĜípadĤ využití je celá Ĝada a podobnČ jako v softwarovém inženýrství jdou rozšiĜovat þi generalizovat. Dalším artefaktem je spolupráce. Je zde potĜeba nalézt první náznaky odpovČdností a vztahĤ. Tímto postupem se dostáváme k objektovému modelu, který již zachycuje celý systém. Jsou zde zachyceny také vztahy mezi objekty þi hierarchie dČdČní. Na vytvoĜený systém získáme kontrolní pohled pomocí funkþního modelu. StandardnČ se zde využívá DFD (Data Flow Diagram), který poskytuje grafické vyjádĜení propojitelné s datovým modelem. Pokud se podíváme na DFD diagramy více, obsahují aktéry, datové sklady, procesy a datové toky. Aktéry zde jsou napĜíklad osoby, instituce nebo jiný systém. Datové sklady uchovávají data a pomocí procesĤ (algoritmĤ) je s daty manipulováno a jsou pĜedávány dále. Jelikož se procesy dají postupnČ zjemĖovat, DFD model je tady hierarchický. Jednotlivé procesy obsahují vnoĜené diagramy. Tento proces se stále opakuje až po tzv.listové procesy, které jsou již nadále nedČlitelné. Každý proces v diagramu DFD obsahuje textový popis, popis omezení a dodateþné informace. Dynamický model pomáhá k pochopení jednotlivých zmČn v systému. Samostatným oddílem jsou ER-diagramy, které zachycují datový model. PĜi návrhu IS je dĤležitým hlediskem architektura. VýhradnČ se používá 3-vrstvá architektura. První vrstva je presentaþní a slouží k interakci s uživatelem. Funkþní vrstva zachycuje vlastní aplikace, bezpeþnost, propojení se svČtem a kontrolu. Vlastní data spravuje vrstva datová.

33

3.2.4

Etapy projektu zavádČní nového ERP systému

Pokud se firma rozhodne pro ERP systém je potĜeba nejdĜíve vytvoĜit projekt na jeho zavedení. Každý projekt prochází nČkolika etapami. Dle specifikace se jednotlivé etapy mírnČ odlišují. ObecnČ se projekty týkající se informaþních systémĤ dČlí do pČti etap. Poþáteþní etapou je pĜíprava, volba rozhodnutí a analýzy podniku a jeho potĜeb. Následuje etapa výbČru vhodného ERP systému a dodavatele. Dále je zapotĜebí informaþní systém implementovat do spoleþnosti, testovat a nadále spravovat. Pokud máme informaþní systém plnČ funkþní, bude zapotĜebí ho po urþitém þase rozvíjet a inovovat. Poslední dvČ etapy jsou fáze životního cyklu informaþního systému.

3.2.4.1

Analýza potĜeb podniku

Na poþátku každého projektu je potĜeba udČlat analýzu podnikové informaþní strategie, která vychází ze strategie spoleþnosti. Je zapotĜebí analyzovat jednotlivé oblasti informaþních systémĤ jako je hardware, software, orgware a také podnikové procesy. ZároveĖ by mČl být brán zĜetel na zamČstnance spoleþnosti a jejich požadavky. Na základČ tČchto analýz se postaví výbČr informaþního systému. Aby byl tento výbČr správnČ proveden, je zapotĜebí provést analýzy velice dĤkladnČ. Spoleþnost by mČla zhodnotit co od informaþního systému oþekává a jaké pĜínosy a dopady by následný výbČr systému mČl mít.

3.2.4.2

VýbČr vhodného systému a volba dodavatele

Pokud oddČlení IT a vedení spoleþnosti dojde k rozhodnutí zavést systémy ERP je potĜeba zvolit vhodnou variantu pro konkrétní situaci ve spoleþnosti. Tento verdikt by mČl být vynesen na konci pĜedešlé etapy. V dnešní dobČ jsou na trhu rĤzné ERP systémy, které jsou nabízeny formou outsourcingu nebo je firma mĤže pĜímo nakoupit a dále sama spravovat. Na trhu je þím dál tím více systémových Ĝešení a je tedy zapotĜebí vČnovat pozornost srovnání tČchto produktĤ. Pokud si spoleþnost z nabídky ERP systému nevybere, mĤže si nechat EPR systém navrhnout na zakázku. Tato varianta však bude více þasovČ nároþná. Spoleþnost si vybírá variantu Ĝešení závislou i na své

34

finanþní situaci a možnostech. Firma by si mČla dát pĜi výbČru dodavatele pozor na reference jak ERP systému, tak dodavatele samotného. DĤležitým kritériem je výbČr dodavatele, který se zamČĜuje na podniky se stejným pĜedmČtem podnikání a velikostí spoleþnosti jako je firma vybírající si informaþní systém.

3.2.4.3

Implementace a integrace

Implementaci informaþního systému pĜedchází vČtšinou dĤkladná analýza požadavkĤ firmy i samotných procesĤ, které se ve spoleþnosti používají. Tento výbČr navrhuje osoba nebo tým tímto projektem povČĜený. Po podepsání smlouvy s dodavatelem mĤže být zahájena implementace systému. Implementace zahrnuje pĜizpĤsobení systému a jeho parametrizaci tak, aby co nejvíce odpovídal požadavkĤm klienta. Po implementaci následuje testování informaþního systému a na konci této etapy by mČl být pĜipraven plnČ funkþní informaþní systém. Dodavatel by mČl také zajistit integraci se stávajícím IS. Je zapotĜebí zaškolit uživatele systému, aby byli schopni jej plnČ využívat. Nový informaþní systém bude postupnČ nahrazovat systém stávající až do fáze jeho úplného odstavení. Doba implementace závisí na velikosti podniku, komplikovanosti Ĝešení a poþtu uživatelĤ. VČtšinou se jedná v Ĝádu o mČsíce. Ve vČtšinČ pĜípadĤ jsou systémy implementovány také jako Data Warehouses (DW), což je architektura, která transformuje operativní data do podoby, která bere v úvahu napĜíklad þas a rychlost následných dotazĤ. Data jsou aktualizována v þasových intervalech. Koneþnou fází implementace je vytvoĜení statistik a analýz. Tyto statistiky se Ĝeší pomocí tzv. OLAP systémĤ. OLAP systémy jsou rozšíĜením OLTP systémĤ, a také jejich návrh je složitČjší. Je používána tzv. multidimenzionální architektura. Dimenzemi jsou napĜíklad þas, oblast þi obchodník. OLAP systémy jsou specifické a mĤže se v nich porušovat napĜíklad normalizace13 (NF). Systémy OLAP jsou implementovány buć nad relaþními databázemi14, nebo nad speciálními (zejména objektovými) OLAP databázemi15. 13

Normalizace - je to postup, který je používán pĜi návrhu struktury relaþních tabulek a má zajistit efektivní práci s nimi. 14 Relaþní databáze - databáze založená na relaþním modelu. ýasto se tímto pojmem oznaþuje nejen databáze samotná, ale i její konkrétní softwarové Ĝešení. 15 OLAP databáze – databáze která umožĖuje uspoĜádat velké objemy dat tak, aby byla data pĜístupná a srozumitelná uživatelĤm zabývajícím se analýzou obchodních trendĤ a výsledkĤ.

35

3.2.4.4

Užívání a údržba

Pokud se informaþní systém spustí do ostrého provozu, je pĜipraven pro plné užívání. ZároveĖ je zapotĜebí ho zaþít spravovat a udržovat. Na této správČ se mĤže bućto podílet dodavatel formou outsourcingu nebo si tuto oblast zajistí firma sama. Pokud se firma dohodne na správČ s dodavatelem, sepíší mezi sebou tzv. SLA (Service Level Agreement), tedy dohodu o úrovni poskytovaných služeb. Pokud se uživatelé uþí s novým informaþním systémem je potĜeba dát jim urþitý prostor, než se jej nauþí plnČ využívat a informaþní systém tak zaþne firmČ plnČ sloužit.

3.2.4.5

Rozvoj a inovace systému

Pokud firma implementuje nový informaþní systém a ten zaþne firmČ plnČ sloužit, pĜijde þas, kdy je potĜeba doladit urþité detaily a informaþní systém inovovat a rozvíjet. Aby byl systém pro firmu co nejvíce užiteþný, je zapotĜebí ho zaþlenit do všech podnikových procesĤ. Spoleþnost reaguje na požadavky zamČstnancĤ podniku a jejich zákazníkĤ a dodavatelĤ. Ze strany podniku bude vyvíjen tlak také na výstupy formou reportĤ a statistik. Díky tČmto výstupĤm bude firma schopna zhodnotit své podnikání a nalézt silné a slabé stránky. Ze strany zákazníkĤ je vyvíjen tlak na kvalitu služeb a produktĤ.

36

3.3 Analýza HOS 8 Analýza HOS 8 je metoda pro manažerské hodnocení informaþních systémĤ. Velmi jednoduchým zpĤsobem klasifikuje informaþní systém. Jak je všeobecnČ známo, pĜesné, exaktní hodnocení úrovnČ informaþního systému organizace je velice obtížné, na druhé stranČ manažeĜi firmy potĜebují umČt odhadnout, zda jejich informaþní systém je dostaþující nebo potĜebuje zlepšení a pokud ano, v jaké oblasti. Ucelený pohled na informaþní systém podniku je v navrhované metodČ pojmenované HOS 8 realizován hodnocení na základČ osmi oblastí uvedených v následující tabulce. PĜi aplikaci analýzy HOS 8 je potĜeba brát v úvahu jistá omezení této metody. Pomocí analýzy je sice zkoumán informaþní systém, nejedná se však o detailní pohled na nČj. Kontrolní otázky na jednotlivé oblasti jsou všeobecné, vzhledem k relativnČ širokému zábČru zkoumaných oblastí. Výsledky této analýzy jsou založeny na subjektivních odpovČdích zhotovitele nebo dotazovaných lidí. Tab. 2 Oblasti hodnocení metody HOS 8

Zdroj: KOCH. Metoda HOS [on-line]. [cit. 2009-4-3]. Dostupné z: < http://vzdelavani.esf-fp.cz/results/ results_02/edumat_rep/MIS/MIS_P6.pdf>.

Názvy jednotlivých oblastí jsou zvoleny tak, aby co nejvíce odrážely pĜedmČt zkoumání metody. I pĜes tuto skuteþnost je tĜeba stanovit z jakého pohledu metoda HOS 8 danou oblast zkoumá. Oblasti hodnocení IS metodou HOS 8 a jejich pojetí :

37

16

„HW (hardware) – v této oblasti je zkoumáno fyzické vybavení ve vztahu k jeho spolehlivosti, bezpeþnosti, použitelnosti se softwarem.

SW (software) – tato oblast zahrnuje zkoumání programového vybavení, jeho funkcí, snadnosti používání a ovládání. OW (orgware) – oblast orgwaru zahrnuje pravidla pro provoz informaþních systémĤ, doporuþené pracovní postupy. PW (peopleware) – oblast zahrnuje zkoumaní uživatelĤ informaþních systémĤ ve vztahu rozvoji jejich schopností, k jejich podpoĜe pĜi užívání informaþních systémĤ a vnímání jejich dĤležitosti. Metoda HOS 8 si neklade za cíl hodnotit odborné kvality uživatelĤ þi míru jejich schopností. DW (dataware) – oblast zkoumá data uložena a používána v informaþním systémĤ ve vztahu ke jejich dostupnosti, správČ a bezpeþnosti. Metoda HOS 8 si neklade za cíl hodnotit množství dat uložených v informaþním systému þi jejich pĜesnost, ale to, jakým zpĤsobem mohou být uživateli využívána a jakým zpĤsobem jsou spravována. CU (customers) – (v pĜekladu zákaznici), pĜedmČtem zkoumání této oblasti je, co má informaþní systém zákazníkĤm poskytovat a jak je tato oblast Ĝízena. Vymezení zákazníkĤ: závisí na vymezení zkoumaného informaþního systému. Mohou to být zákazníci v obchodním pojetí nebo vnitropodnikoví zákazníci používající výstupy ze zkoumaného informaþního systému. Tato oblast si neklade za cíl zkoumat spokojenost zákazníkĤ se stavem IS, ale zpĤsob Ĝízení této oblasti v podniku (tím prohlášením však není zpochybnČn význam zkoumání spokojenosti zákazníkĤ). SU (suppliers) – (v pĜekladu dodavatelé), pĜedmČtem zkoumání této oblasti je, co informaþní systém vyžaduje od dodavatelĤ a jak je tato oblast Ĝízena. Vymezení dodavatelĤ: závisí na vymezení zkoumaného informaþního systému. Dodavateli mohou být dodavatelé v obchodním pojetí nebo vnitropodnikoví dodavatelé služeb, výrobkĤ a informací, které s tČmito výkony souvisí. Tato oblast si neklade za cíl zkoumat spokojenost zkoumaného podniku s existujícími dodavateli, ale zpĤsob Ĝízení informaþního systému vzhledem k dodavatelĤm.

16

KOCH. Metoda HOS [on-line]. [cit. 2009-4-3]. Dostupné z: < http://vzdelavani.esf-fp.cz/results/ results_02/edumat_rep/MIS/MIS_P6.pdf>.

38

MA (management IS) – tato oblast zkoumá Ĝízení informaþních systémĤ ve vztahu k informaþní strategii, dĤslednosti uplatĖování stanovených pravidel a vnímání koncových uživatelĤ informaþního systému. Metoda HOS si neklade za cíl zkoumat v této oblasti znalosti managementu IS.“(18) 17

„Oblasti Customers a Suppliers jsou do navrhované metody zaĜazeny z dĤvodu

rostoucího otevírání a integrace jednotlivých firemních informaþních systémĤ mezi sebou a informaþními systémy dodavatelĤ a odbČratelĤ a dále z dĤvodu, že výstupy z informaþního systému jsou velmi þasto používány tČmito skupinami pro jejich rozhodování. Stále ménČ firemních informaþních systémĤ je možné považovat za uzavĜené informaþní systémy. UzavĜené informaþní systémy nikoliv ve smyslu použité uzavĜené þi nestandardní technologie, ale v okruhu subjektĤ a aplikací, které využívají informace v nich obsažené. Protože názvy ostatních oblastí mají základ v anglickém jazyku, rozhodl jsem se i tyto oblasti nazvat pomocí terminologie v anglickém jazyku. V souþasné dobČ lze tedy zaznamenat silný trend otevírání informaþních systémĤ a jejich integraci s jinými informaþními systémy jedné spoleþnosti nebo obchodních partnerĤ. Informace jsou sdíleny a zpracovávány více navazujícími informaþními systémy téže organizace nebo pĜedávány mezi obchodními partnery nebo organizaþními jednotkami daného subjektu. Z výše uvedených dĤvodĤ a trendĤ se zahrnutí oblastí dodavatelĤ a odbČratelĤ do navrhované metody HOS 8 jeví jako vhodné.“(5) Hodnocení jednotlivých oblastí je postaveno na odpovČdích na otázky. Pro každou oblast je vyþlenČno 10 otázek. ZpĤsob odpovČdi na kontrolní otázky je výbČrem jedné možnosti z nominální škály odpovČdí. Poþet stupĖĤ škály odpovČdí je zvolen 5, jejich slovní interpretace je pro vČtšinu otázek následující: Ano, Spíše ano, ýásteþnČ, Spíše ne, Ne. „Zvolené nominální hodnocení bylo vybráno tak, aby jejich text vystihoval významné stupnČ možné odpovČdi na danou otázku. Pro potĜeby dalšího zpracování je tato nominální stupnice pro jednotlivé otázky transformována do þíselné ordinální stupnice napĜíklad následujícím zpĤsobem. V pĜípadČ negativních otázek, tj. kdy odpovČć „Ne“ napovídá o vysokém stupni stavu dané oblasti. Pro metodu HOS 8 platí, 17

KOCH, M. Možnosti využití metody HOS8 k posouzení efektivnosti informaþního systému firmy. In progressive methods and tools of management and economics. Brno: Vysoké uþení technické v BrnČ, Fakulta podnikatelská, 2005. s. 1-6. ISBN: 80-214-3099-0.

39

že transformace nominálních hodnot zvolených odpovČdí na ordinální je provádČna až po zodpovČzení otázek pro všechny oblasti (osoba odpovídající na otázku nezná bodovou dotaci odpovČdi).“(5) Obr. 7 Ukázka otázek HOS 8 analýzy oblasti hardwaru


Pro každou oblast je pĜipravena pĜevodní tabulka pro jednotlivé otázky na jejich výsledné nominální hodnoty. V tČchto tabulkách je na otázky oblastí referováno zkratkou oblasti a poĜadovým þíslem otázky.

Tab. 3 PĜevodní tabulka pro oblast Hardwaru


40

18

„PĜed samotnou definicí zpĤsobu urþení výsledkĤ pro stav i-té oblasti se jeví

jako nezbytné nadefinovat konvence odkazĤ na oblasti, hodnoty jejich stavu a konkrétní otázky oblastí, které budou používány ve vzorcích dále v této práci. Ustanovení konvence odkazování na oblasti, hodnoty stavu oblastí a bodové vyjádĜení odpovČdí na otázky oblastí. Ve vzorcích, definicích, tabulkách þi textu je na hodnoty stavu zkoumaných oblastí odkazováno jako na u , kde i znaþí i-tou oblast informaþního i

systému. Pro zdĤraznČní konkrétní oblasti mĤže být použit také následující odkaz, pĜíklad: u (odkaz na hodnotu oblasti HW). Znaþení u se používá pro odkaz na bodové hw

ij

vyjádĜení odpovČdi na j-tou otázku v i-té oblasti. Hodnota stavu i-té oblasti se získá po vylouþení otázky s maximálním bodovým ohodnocením odpovČdí a minimálním bodovým ohodnocením odpovČdi pro i-tou oblast. Vypoþítá se po tomto vylouþení jako aritmetický prĤmČr hodnot zbývajících otázek. Hodnota stavu oblasti je získána po zaokrouhlení na celé þíslo (matematickým zaokrouhlováním).

Nominální význam hodnot ui tj. stav zkoumané oblasti je vyjádĜen hodnotou, která má následující nominální význam: ui = 5 znamená velmi vysokou úroveĖ oblasti i ui = 4 znamená vysokou úroveĖ oblasti i ui = 3 znamená stĜední úroveĖ oblasti i ui = 2 znamená nízkou úroveĖ oblasti i ui = 1 znamená velmi nízkou úroveĖ oblasti i.“(5) Souhrnný stav IS se najde pomocí vztahu s použitím hodnot z výše uvedeného podrobného stavu informaþního systému u = min (u1,u2,u3,u4,u5,u6,u7,u8). Tato situace obsahuje pĜíklad informaþního systému, který považuje metoda HOS 8 za vyvážený. Podrobný stav systému m = (3, 3, 4, 3, 4, 3, 3, 3), kde souhrnný stav systému u = 3. 18

KOCH, M. Možnosti využití metody HOS8 k posouzení efektivnosti informaþního systému firmy. In progressive methods and tools of management and economics. Brno: Vysoké uþení technické v BrnČ, Fakulta podnikatelská, 2005. s. 1-6. ISBN: 80-214-3099-0

41

Graf 1 Stav informaþního systému m=(3, 3, 4, 3, 4, 3, 3, 3)


Zda-li je systém vyvážený nebo ne, zjistíme pomocí vzorcĤ. Za vyvážený informaþní systém je považován ten, kde pro všechny ui platí :

.

Za nevyvážený IS se považuje ten, pro který platí: Dále je potĜeba ohodnotit, zda-li je informaþní systém pro firmu životnČ dĤležitý nebo ne. Pomocí následující tabulky ohodnotíme IS spoleþnosti: Tab. 4 Hodnocení významu informaþního systému


42

19

„Pokud organizaci ohodnotíme, že pro ni informaþní systém není dĤležitý (v =

-1), pak pro takovouto organizaci nepĜedstavuje IS dĤležitý pilíĜ fungování nebo ziskovosti a chod firmy není pĜi výpadku informaþního systému ohrožen. Pro organizace, které ohodnotí zkoumaný informaþní systém tímto stupnČm, považujeme za pĜimČĜenou souhrnnou úroveĖ stavu informaþního systému u = 2 – tedy nízká souhrnná úroveĖ stavu informaþního systému. Organizace s bČžnou dĤležitostí informaþního systému (v = 0) stojí trošku na jiné pozici. Pro takovéto firmy je informaþní systém pro chod spoleþnosti dĤležitý, ale jeho krátkodobý výpadek výraznČ neovlivní chod firmy, zisku nebo spokojenosti zákazníkĤ. Musí se však opravdu jednat o krátkodobý výpadek. Pokud organizace ohodnotí svĤj informaþní systém tímto stupnČm, je považováno na pĜemČĜenou souhrnnou úroveĖ stavu informaþního systému u = 3. Tedy stĜední souhrnná úroveĖ stavu informaþního systému. Vyšší souhrnná úroveĖ mĤže znamenat podezĜení na neefektivnČ vynakládané prostĜedky. Podlesní variantou je v = 1. Informaþní systém je pro chod podniku klíþový a jeho krátkodobý výpadek má za následek znaþné škody pro firmu. Pokud je zkoumaný informaþní systém zaĜazen do tohoto stupnČ, považuje se za doporuþenou souhrnnou úroveĖ stavu informaþního systému u = 4 – vysoká souhrnná úroveĖ stavu informaþního systému. Nižší souhrnná úroveĖ stavu IS znamená ohrožení chodu organizace a mĤže zpĤsobit existenþní ohrožení firmy.„(5) Pro každou variantu informaþního systému existují další strategie. Strategie expanze obvykle pĜedpokládá zacílení na skokové zlepšení stavu informaþního systému, je provázena vyššími investicemi do IS. Strategie stability neznamená zastavení aktivit ve vztahu k rozvoji a zlepšování efektivity IS nebo utlumení všech investic do informaþního systému. Cílem této strategie je zpravidla postupné zvyšování efektivity informaþního systému. S tím jsou však spojeny i jisté investiþní výdaje. Strategie omezení je postavena na nejen nevkládání do rozvoje a provozu informaþního systému více prostĜedkĤ, než je bezprostĜednČ nutné, ale také snižovat jejich výši a požít tím získané finanþní prostĜedky jinde. Pro každý ty jsou dále doporuþená Ĝešení.

19


43

Pokud je doporuþený stav D(v) roven u (úroveĖ IS) pak pro nČj platí následující tabulka s pokus s grafickým vyjádĜením situací. Tab. 5 Doporuþené varianty pro stav D(v) = u


Graf 2 Grafické vyjádĜení stavu D(v) = u


44

Pokud je doporuþený stav D(v) > u (úroveĖ IS) pak pro nČj platí následující tabulka s pokus s grafickým vyjádĜením situací. Tab. 6 Doporuþené varianty pro stav D(v) > u


Graf 3 Grafické vyjádĜení stavu D(v) > u


45

Pokud je doporuþený stav D(v) < u (úroveĖ IS) pak pro nČj platí následující tabulka s pokus s grafickým vyjádĜením situací. Tab. 7 Doporuþené varianty pro stav D(v) < u


Graf 4 Grafické vyjádĜení stavu D(v) < u


46

3.4 Servery Servery jsou poþítaþe, které poskytují služby nebo poþítaþové programy, které tyto služby realizují. V unixových systémech20 se oznaþuje jako démon, kdežto v Microsoft Windows je server oznaþován jako služba. Server poskytuje služby klientĤm, což se oznaþuje jako model klient-server (dalšími modely jsou napĜ. peer-to-peer21). Služby mohou být nabízeny v rámci jednoho lokálního poþítaþe nebo více poþítaþĤm pomocí síĢové služby a poþítaþové sítČ. Ve vČtších sítích jako je napĜ. Internet, servery uchovávají a nabízejí webové stránky a poskytují další služby (DNS22, e-mail atd.). Pokud server poskytuje pouze speciální služby a slouží pro speciální úþely, bez pĜímého pĜístupu uživatelĤ, pak se jedná o server dedikovaný. Naopak pokud server slouží uživatelĤ, zároveĖ i jako obyþejný poþítaþ, pak se jedná o server nededikovaný. Servery je potĜeba umístit do speciální místnosti s klimatizací a zabezpeþovacím zaĜízením. Pro úsporu místa se mohou zakládat do speciálních skĜíní – tzv. rack. Rozdíl mezi serverem a osobním poþítaþem je v programovém vybavení. Jelikož jsou v dnešní dobČ operaþní systémy obvykle univerzální, mohou proto sloužit jak osobním poþítaþĤm, tak i serverĤm. Tyto operaþní systémy se pak rozlišují pouze cílem. Cílem u serverĤ je hlavnČ schopnost dosažení co nejvyššího výkonu a je kladen dĤraz na škálovatelnost. U osobních poþítaþĤ je kladen dĤraz spíše na interaktivitu23, kdy poþítaþ rychle reaguje na požadavky uživatele.

20

Unixové systémy – systémy, které byly široce využívány jako operaþní systémy pro servery, pracovní stanice a v souþasné dobČ i pro osobní poþítaþe. Unix je v informatice ochranná známka operaþního systému vytvoĜeného v roce 1969. V dnešní dobČ se jedná pĜedevším o systémy Linux a BSD. 21 Peer-to-peer – architektura poþítaþových sítí, ve které spolu komunikují pĜímo jednotliví klienti (uživatelé). 22 DNS – služba starající se o pĜeklad adres v doménovém tvaru na þíselné (IP adreasy – napĜ. 147.251.48.1) a naopak. 23 Interaktivita - umožĖující vzájemnou komunikaci tj. pĜímý vstup do þinnosti stroje nebo programu.

47

3.4.1

Databázové servery

Obr. 8 Schématické oznaþení databázového serveru

Databázový

server

slouží

jako

uložištČ

strukturovaných dat, tedy jinak Ĝeþeno databází. Databáze jsou uspoĜádané množiny informací (dat). Souþástí databáze je i software, který umožĖuje manipulaci a pĜístup k uloženým datĤm. Tento software je nazýván systémem Ĝízení báze dat (SěBD). BČžnČ se oznaþením databáze, myslí jak uložená data, tak i software (SěBD), pokud není z kontextu zĜejmé nČco

Zdroj: Microsoft Visio 2007

jiného. Na tento server jsou klady vysoké požadavky z hlediska výkonu. Je to v dĤsledku velikosti databází a požadavkĤm na rychlost pĜístupu k datĤm.

3.4.2

Aplikaþní servery 24

Obr. 9 Schématické oznaþení aplikaþního serveru

„Aplikaþní

server

tvoĜí

vrstvu

mezi

operaþním systémem a aplikacemi. PodobnČ, jako operaþní

systém

poskytuje

základní

funkce

programĤm (napĜíklad pro pĜístup k souborovému systému, nebo ke správČ procesĤ), poskytuje aplikaþní server þasto používané funkce enterprise aplikacím. VytváĜí další vrstvu abstrakce, aby bylo psaní aplikací jednodušší. PĜíkladem takových funkcí mohou být Zdroj: Microsoft Visio 2007

podpora

transakþního

zpracování

požadavkĤ,

persistence objektĤ do databáze, výmČna zpráv mezi

aplikacemi a další. Nabízí se samozĜejmČ otázka, co to vlastnČ je enterprise aplikace a jak se liší od bČžné aplikace. Není to nic složitého, de facto se jedná o bČžnou aplikaci, na kterou jsou kladeny urþité nároky co se týþe spolehlivosti, dostupnosti, robustnosti, výkonnosti. Typická je také potĜeba obsloužit souþasnČ velké množství požadavkĤ 24 MH SOFTWARE. Co to je aplikaþní server? [on-line]. c2008 [cit. 2009-3-5]. Dostupné z: .

48

(klientĤ). Klasickými zástupci enterprise aplikací jsou moderní webové aplikace a Ĝešení postavená na servisnČ orientované architektuĜe (SOA).“(19)

3.4.3

Souborové servery

Obr. 10 Schématické oznaþení souborového serveru

Je oznaþován zkratkou FS nebo-li File Server., tedy z angliþtiny jde o poþítaþ (server), který je pĜipojen k poþítaþové síti. Hlavním úkolem je poskytování pĜístup k uloženým souborĤm (model klient-server). Hlavní výhodou souborových serverĤ je centralizovaná správa a úspora nákladĤ. Pro firmu znamená snadnČjší zálohování dat, údržbu, podporu sdílení dat a podobnČ. Uživatel se k serveru pĜihlašuje


pomocí uživatelského jména a hesla (lze využít i jiné mechanizmy, které uživatele identifikují a povolí mu

k nabízeným službám pĜístup). Po autentizaci uživatele se mu všechny adresáĜe a soubory se jeví jako lokální. Server pĜijímá požadavky klienta (uživatele) na manipulaci se soubory a adresáĜi a zpracovává je ve formČ funkcí aplikaþního protokolu (NCP, SMB, NFS, FTP atd.). PĜi jejich použití jsou obvykle respektována oprávnČní v systému souborĤ, která jsou na dané soubory a adresáĜe aplikována. Pro pĜístup uživatelĤ k serverĤm jsou jim nastavena oprávnČní pro práci s jednotlivými soubory a adresáĜi. To že uživatele mohou se serverem komunikovat neznamená, že mají pĜístup ke všem souborĤm nebo v nich provádČt zmČny.

3.4.4

Terminálové servery

Terminálové servery poskytují efektivní a spolehlivý zpĤsob distribuce programĤ pro systém tím, že umožĖují jejich dostupnost klientským poþítaþĤm. PĜi použití terminálového serveru lze prostĜednictvím jediné instalace poskytnout více uživatelĤm v síti pĜístup k aplikacím, které jsou instalovány na terminálových serverech. Uživatelé mohou spouštČt programy, ukládat soubory a používat síĢové prostĜedky stejným zpĤsobem, jako kdyby všechny aplikace byly pĜímo na jejich

49

Obr. 11 Schématické oznaþení terminálového serveru

poþítaþi. Výhody terminálového servu jsou nízké náklady na klientské terminály. Klientské poþítaþe nemusí být výkonné. PĜidání dalších klientĤ je snadné, protože není zapotĜebí instalovat žádný operaþní systém. Na stranČ serveru se jedná o pĜidání nČkolika málo záznamĤ a zmČn do konfigurace. Pokud je všechna konfigurace na


jednom serveru, zjednoduší se správa a napĜ. zálohování, které se provádí pouze na konkrétním serveru.

Naopak nevýhodou je složitost konfigurace serveru. Musí na nČm bČžet více služeb zároveĖ, které se starají o pĜipojování klientĤ. Pokud dojde k výpadku terminálového serveru, pak nemĤže žádný z klientĤ pracovat.

3.4.5

Webové servery Webový

Obr. 12 Schématické oznaþení webového serveru

server

slouží

pro

pĜipojení

k poþítaþové síti a pĜijímá požadavky ve tvaru HTTP. Po vyĜízení požadavku klienta vrací odpovČć poþítaþi, který požadavek vznesl. OdpovČdí je vČtšinou HTML dokument v menší míĜe jde o dokument v jiném formátu (napĜ. text, obrázek atd.) Souþásti odpovČdi serveru je záznam o vyĜízení požadavku, zda-li byl vyĜízen v poĜádku nebo jestli došlo k nČjakým


problémĤm. Jednotlivé webové servery mají nČkolik spoleþných vlastností, mohou se však v rĤzných

jednotlivostech znaþnČ lišit. Server obvykle protokoluje pĜijímané požadavky. To pomáhá správci webového serveru vytváĜet statistiky a podle typu a množství požadavkĤ optimalizovat obsah, zpĤsob uložení i zpĤsob prezentace požadovaných dat. Webový server získává informace požadované klienty v zásadČ dvČ možnosti. Jsou to buć pĜedem pĜipravené datové soubory (HTML stránky), které webový server bez zmČny poskytne klientovi (tzv. statický obsah) nebo na základČ požadavku klienta jsou data shromáždČna (pĜeþtena ze souboru, databáze, nebo nČjakého koncového

50

zaĜízení), zformátována a pĜipravena k prezentaci ve formátu HTML a poskytnuta webovému prohlížeþi (tzv. dynamický obsah).

3.4.6

Tiskové servery

Obr. 13 Schématické oznaþení tiskového severu

25

„Tiskové servery slouží pro správu a pĜístup

k tiskárnám. Využívá se pĜedevším pokud se je potĜeba spravovat tiskárny vzdálenČ nebo tisknout ze serveru nebo klientského poþítaþe na tiskový server pomocí adresy URL. Výhodou nakonfigurování tiskového serveru

je

možnost

spravovat

tiskárny

pomocí

prohlížeþe, pozastavení, obnovení nebo odstranČní tiskové úlohy, zobrazení stavu tiskárny. Lze používat Zdroj: Microsoft Visio 2007

nové standardní sledování portu, které zjednodušuje instalaci vČtšiny tiskáren TCP/IP v síti.„(20)

3.4.7

Proxy servery Proxy server funguje jako prostĜedník mezi

Obr. 14 Schématické oznaþení proxy serveru

klientem a cílovým poþítaþem (serverem). VĤþi cílovému poþítaþi vystupuje jako klient a pĜekládá klientské požadavky. Pokud požadavek vyĜídí, pak výsledek odesílá zpČt klientovi. Funkce proxy serveru je oddČlovat

lokální

poþítaþovou

síĢ

(intranet)

od

Internetu. Proxy server speciálnČ urþený pro urþitý Zdroj: Microsoft Visio 2007

protokol nebo aplikaci se nazývá aplikaþní proxy server. Proxy server analyzuje obsah komunikace a pozmČĖuje

ji. Jedná se pĜedevším o odstranČní reklam z http požadavkĤ nebo blokování webových stránek. Aby server mohl pĜi opakovaném požadavku odpovČdi poskytovat rychleji, 25

MICROSOFT CORPORATION. Role serveru [on-line]. c2009 [cit. 2009-4-26]. Dostupné z: < http://technet.microsoft.com/cs-cz/library/cc756962.aspx#printsrvrole>.

51

ukládá požadavky do vyrovnávací pamČti tzv.cache. Aplikaþní proxy server mĤže také analyzovat komunikaci a zjišĢovat zda-li jsou pĜítomny viry. Proxy server slouží také na ochranu soukromí. Díky nČmu není známa klientova IP adresa. Tato ochrana však není stoprocentní, protože nČkteré z nich adresu klienta pĜidávají do upraveného požadavku. Tuto mezeru však mĤžeme odstranit tím, že upravíme požadavek a odstraĖování cookies26 nebo jiných informací (napĜ. referrer – informace o poslední navštívené stránce).

26

Cookies - soubory vytvoĜené webovou stránkou a uložené na vašem poþítaþi. Obsahuje napĜ. informace o nastaveních souvisejících s návštČvou nČkteré webové stránky.

52

4 ANALÝZA PROBLÉMU A SOUýASNÉ SITUACE

Utajeno dle pĜání dotþeného subjektu.

53

5 VLASTNÍ NÁVRH ěEŠENÍ


54

6 EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ, PěÍNOS NÁVRHģ ěEŠENÍ


55

7 ZÁVċR Ve své diplomové práci jsem se zabývala problematikou podnikového informaþního systému ve spoleþnosti, jejímž pĜedmČtem þinnosti je spedice a logistika. Jedná se zejména o mezinárodní i tuzemské pĜepravy kusových, malovozových a celovozových zásilek prostĜednictvím rozvinuté sítČ zahraniþních partnerĤ. Mezinárodní pĜeprava pĜímo navazuje na vnitropodnikový distribuþní systém a skladovou logistiku sestávající se z vlastní i najaté skladové kapacity. Do portfolia služeb patĜí i železniþní pĜeprava zabývající se zejména spedicí a provozováním vlastních systémových ucelených vlakĤ a to nejen pro zboží hromadného charakteru. Významnou souþástí služeb jsou námoĜní pĜepravy zboží z/do všech pĜístavĤ svČta, které jsou doplnČny pĜepravou leteckou. Ke všem druhĤm pĜeprav spoleþnost poskytuje celní služby, pojištČní zásilek a služby s pĜidanou hodnotou. Spoleþnost vznikla roku 1952 jako spoleþnost pro námoĜní pĜepravu. Postupem let se transformovala až do dnešní podoby s významným mezníkem v roce 1991, kdy byl rozšíĜen pĜedmČt podnikání a spoleþnost byla pĜevedena na akciovou spoleþnost. V dnešní dobČ se každá spoleþnost snaží maximalizovat své zisky, zvýšit efektivitu, udržet si konkurenceschopnost a posílit postavení na trhu. Nejinak je tomu i v mnou hodnocené firmČ. Spoleþnost si uvČdomuje, jak dĤležité je propojení informaþních a komunikaþních technologií a jak nezbytné je správné nastavení firemních procesĤ. Díky provedené analýze jsem zjistila, že informaþní systém ve spoleþnosti je na dobré úrovni, je jen potĜeba ho i nadále inovovat, dolaćovat a vytváĜet nové moduly. Zákazníci jsou stále nároþnČjší a aby si je firma udržela (získala), je potĜeba zkvalitĖovat informaþní systém a tím zrychlit pĜístup k požadovaným datĤm. Po stránce hardwaru je spoleþnost na dobré úrovni, ale dobĜe si uvČdomuje nutnost jeho inovace a virtualizace serverĤ. V práci jsem se snažila podtrhnout dosavadní nedostatky a navrhnout možnosti Ĝešení. Z mého pohledu je pro spoleþnost nejvhodnČjším Ĝešením po skonþení platnosti smlouvy v roce 2011 odkoupit informaþní systém a spravovat jeho softwarovou þást vlastními silami. Pod outsourcingem by zĤstala pouze þásteþná správa softwaru. Tím by spoleþnost mohla volnČ zasahovat do informaþního systém, inovovat a rozšiĜovat jej bez omezení dodavatele. StruþnČ Ĝeþeno informaþní systém by firma smČĜovala svým

56

smČrem a tvoĜila ho sobČ na míru. V diplomové práci jsem také doporuþila aktivaci personálního a mzdového modulu v informaþním systému Helios a odstavení systému DC2. Je pro firmu zbyteþnČ komplikované spravovat více informaþních systémĤ než je nezbytnČ nutné. Posledním doporuþením pro spoleþnost je nákup aplikace PLANTOUR. Pomocí tohoto programu, který se propojí s informaþním systémem COLLI, budou moci dispeþeĜi efektivnČ plánovat trasy aut. Dle referencí firem, které již tento program využívají, by byla úspora 10-20% nákladĤ na tuzemské pĜepravy a návratnost investice cca ¾ roku. VČĜím, že mnou navržená Ĝešení mohou spoleþnosti pĜinést zjednodušení a vyšší efektivitu práce. Pokud si tedy oddČlení IT/C tuto variantu prosadí a vedení spoleþnosti ji schválí, pak je jen nutné naplánovat pĜesné termíny realizace a dohodnout konkrétní podmínky. V návaznosti na to pak dodavatel zajistí implementaci a plný provoz. Pak už jen zbývá, aby oddČlení IT/C zaškolilo zamČstnance. Zpracování této práce prohloubilo mé znalosti z oblasti informaþních systémĤ a podnikových procesĤ. Touto prací jsem si ovČĜila, že informaþní systémy jsou v podnicích v dnešní dobČ nezbytnou souþástí. Díky mé pozici ve firmČ jsem vČdČla, jak je dĤležitá správná funkþnost informaþního systému. Vypracování této diplomové práce mi ale umožnilo dostat se do podtextu a pochopit dĤležitost IS daleko dĤslednČji.

57

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Klasické zdroje informací 1)

BASL, J. Podnikové informaþní systémy : Podnik v informaþní spoleþnosti.[s.l.]: Grada Publishing, 2002. 144 s. Management v informaþní spoleþnosti. ISBN 80247-0214-2.

2)

BÉBR, R., DOUCEK, P. Informaþní systémy pro podporu manažerské práce. [s.l.] : [s.n.], 2005. 223 s. ISBN 80-86419-79-7.

3)

BUCHALCEVOVÁ, Al. Metodiky vývoje a údržby informaþních systémĤ. [s.l.]: Grada Publishing, 2004. 164 s. Management v informaþní spoleþnosti. ISBN 80247-1075-7.

4)

KOCH, M.; ONDRÁK, V. Informaþní systémy a technologie. Skripta. ISBN: 80-214-2725-6.

5)


Elektronické zdroje 6)

CID INTERNATIONAL. CID International, a.s. [on-line]. c2008, poslední revize 19.2.2008 [cit. 2009-2-12]. Dostupné z: .

7)

LCS INTERNATIONAL. Helios orange [on-line]. c2008 [cit. 2009-02-26]. Dostupné z: .

58

8)

DATACENTRUM. Datacentrum – DC2 [on-line]. c2008 [cit. 2009-03-02]. Dostupné z: .

9)

TELEFÓNICA O2 CZECH REPUBLIC. Car control O2 [on-line]. [cit. 200904-12]. Dostupné z: .

10)

TARTEK. Tardat 3 [on-line]. [cit. 2009-4-12]. Dostupné z: .

11)

PJSOFT. Pjsoft – mapový informaþní systém [on-line]. c2008 [cit. 2009-04-25]. Dostupné z: .

12)

DIGITECH. Systémy pro plánování a optimalizaci silniþní dopravy [on-line]. [cit. 2009-04-10]. Dostupné z: .

13)

EUROPEAN COMMISSION. IKT a trendy v oblasti elektronického obchodu v roce 2008 [on-line]. c2008 [cit. 2009-03-20]. Dostupné z: .

14)

ýERVINKA. Informaþní systémy [on-line]. [cit. 2009-02-20]. Dostupné z: < http://si.vse.cz/archiv/clanky/2005/07_cervinka.pdf>.

15)

Informaþní systémy [on-line]. [cit. 2009-02-20]. Dostupné z: < http://home.zcu.cz/~krutisov/zi/cv6/inf_syst.doc>.

16)

FOUSEK, Vlastimil. Kam se ubírá oblast ERP produktĤ [on-line]. c2009 [cit. 2009-03-15]. Dostupné z: < http://computerworld.cz/ostatni/kam-se-ubiraoblast-erp-produktu-3437>.

17)

IDG COMMUNICATIONS. Computerworld [on-line]. [cit. 2009-04-08]. Dostupné z: < http://computerworld.cz/>.

59

18)

KOCH. Metoda HOS [on-line]. [cit. 2009-04-03]. Dostupné z: < http://vzdelavani.esf-fp.cz/results/results_02/edumat_rep/MIS/MIS_P6.pdf>.

19)

MH SOFTWARE. Co to je aplikaþní server? [on-line]. c2008 [cit. 2009-03-05]. Dostupné z: .

20)

MICROSOFT CORPORATION. Role serveru [on-line]. c2009 [cit. 2009-0426]. Dostupné z: < http://technet.microsoft.com/cscz/library/cc756962.aspx#printsrvrole>.

60

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK 3D – (3D nebo také 3-D) je zkratka výrazu „trojdimenzionální“, „trojrozmČrný“ a oznaþuje svČt, který je možné popsat tĜemi rozmČry - pĜedmČty ve trojrozmČrném svČtČ mají objem. ASP – (Aplication Service Providing) jinak Ĝeþeno poskytování aplikaþních služeb je forma outsourcingu v informaþních technologiích. Principem této služby je pronájem softwaru vþetnČ poskytování služeb s tímto softwarem spojených. Dodavatel musí zabezpeþit provozování systému jeho bezpeþnost, archivaci dat, smluvní záležitosti a zúþtování. Za všechny tyto služby uživatel (firma) platí cenu odpoví dající využití služeb. Dodavatel je tedy zodpovČdný za funkþnost a správu celého softwaru, ale jeho povinností je také další rozvoj systému. ASě – automatický systém Ĝízení - systém (soubor) zaĜízení a výpoþetních prostĜedkĤ (software) urþený k Ĝízení zaĜízení nebo procesĤ minimalizující úþast þlovČka na Ĝízení. Tento pojem se používá znaþnČ nejednoznaþnČ. PomČrnČ ustálená terminologie je u automatizovaných systémĤ Ĝízeni technologických procesĤ, kde tyto systémy obvykle zcela vyĜazují z Ĝídících þinností þlovČka a omezují jeho roli na kontrolu a údržbu systému a stávají se tak hlavním prostĜedkem automatizace. BI – (Business intelligence) jsou dovednosti, znalosti, technologie, aplikace, kvalita, rizika, bezpeþnostní otázky a postupy používané k podnikání pro získání lepšího pochopení chování na trhu a obchodní souvislostech. CAD – (Computer Aided Design) poþítaþem podporované navrhování - zkratka oznaþující software (nebo obor) pro projektování þi konstruování na poþítaþi. CAM – (Computer Aided Manufacturing) poþítaþem podporovaná výroba - zkratka oznaþující software (nebo obor) pro Ĝízení þi automatizaci výroby, napĜ. obrábČcích strojĤ, robotĤ

61

CAP – (Computer Aided Planing) poþítaþem podporované plánování. Jedná se pĜedevším o konzultace s konstruktéry a požadavky na konstrukci, sestavení plánĤ výroby, montáže, kontroly. CIM – (Computer Integrated Manufacturing) vycházel z myšlenky spoleþné podnikové databáze pro podporu výroby s cílem zajištČní flexibility produkce, zkrácení þasu na realizaci, snížení nákladĤ na poĜízení, zpracování a údržbu používaných dat CRM – (Customer Relationship Management) je databázovou technologií podporovaný proces shromažćování, zpracování a využití informací o zákaznících firmy. UmožĖuje poznat, pochopit a pĜedvídat potĜeby, pĜání a nákupní zvyklosti zákazníkĤ. Podporuje oboustrannou komunikaci mezi firmou a jejími zákazníky CU – (Customers –zákaznici) jedna ze zkoumaných þástí metody HOS 8. PĜedmČtem zkoumání této oblasti je, co má informaþní systém zákazníkĤm poskytovat a jak je tato oblast Ĝízena. Vymezení zákazníkĤ závisí na vymezení zkoumaného informaþního systému. Mohou to být zákazníci v obchodním pojetí nebo vnitropodnikoví zákazníci používající výstupy ze zkoumaného informaþního systému. DFD – (Data Flow Diagram) diagram datových tokĤ je jedním z nástrojĤ pro modelování funkcí systémĤ (zejména informaþních systémĤ). Pomocí DFD lze modelovat celé organizace, slouží tedy i jako nástroj podnikatelského a strategického plánování DW – (Data Warehouse, pĜípadnČ DWH) datový sklad je zvláštní typ relaþní databáze, která umožĖuje Ĝešit úlohy zamČĜené pĜevážnČ na analytické dotazování nad rozsáhlými soubory dat. DW – (dataware) oblast zkoumání metodou HOS 8. Oblast zkoumá data uložena a používána v informaþním systémĤ ve vztahu ke jejich dostupnosti, správČ a bezpeþnosti.

62

EDI – (Electronic Data Interchange) elektronická výmČna dat je moderní zpĤsob komunikace mezi dvČma nezávislými subjekty, pĜi které dochází k výmČnČ standardních strukturovaných obchodních a jiných dokumentĤ elektronickou formou. ERP – (Enterprise Resource Planning) jádro informaþního systému podniku, vČtšinou integruje Ĝízení výroby, logistiky, financí, lidských zdrojĤ a jiné. ERP II – rozšíĜený podnikový informaþní systém ERP. Zahrnuje i další aplikace, napĜ. BI, aplikace podporující vazby podniku na okolí, Ĝízení dodavatelských ĜetČzcĤ (SCM), Ĝízení vtahu se zákazníky formou CRM. obsahuje komponenty pro realizaci elektronického obchodu B2B, B2C a zásobování. FS – (File server) souborový server, jehož hlavním úkolem je poskytování pĜístup k uloženým souborĤm (model klient-server). Uživatel se k serveru pĜihlašuje pomocí uživatelského jména a hesla (lze využít i jiné mechanizmy, které uživatele identifikují a povolí mu k nabízeným službám pĜístup). Všechny adresáĜe a soubory se jeví uživateli a jeho aplikacím jako lokální. FTP – (File Transfer Protocol) – protokol z rodiny TCP/IP, je urþen pro pĜenos souborĤ mezi poþítaþi. HTML – (HyperText Markup Language) znaþkovací jazyk pro hypertext. Je jedním z jazykĤ pro vytváĜení stránek v systému World Wide Web (www), který umožĖuje publikaci dokumentĤ na Internetu. HTTP – (Hypertext Transfer Protocol) je internetový protokol urþený pĤvodnČ pro výmČnu hypertextových dokumentĤ ve formátu HTML. HW – (Hardware) oznaþuje veškeré fyzicky existující technické vybavení poþítaþe na rozdíl od dat a programĤ. Hardware jsou souþástky poþítaþe bez nichž by nebyl schopen pracovat.

63

ICT – ( Information and Communication Technologies) je oznaþení pro informaþní a komunikaþní technologie. Tato široce používaná zkratka zahrnuje veškeré technologie používané pro komunikaci a práci s informacemi. IS – informaþní systém (IS) je systém pro sbČr, udržování, zpracování a poskytování informací a dat. PĜíkladem informaþního systému mĤže být kartotéka, telefonní seznam, kniha došlé pošty aneb úþetnictví. ISDN – (Integrated Services Digital Network) þeský název pro tuto síĢ je Digitální síĢ integrovaných služeb. Digitální pĜenos informace pĜes klasické telefonní kabely. V dnešní dobČ již pĜekonaná technologie. IT – (Information technology) informaþní technologie je vČda, která se zabývá zpĤsobem, jakým fungují poþítaþe, respektive jakým zpĤsobem funguje jejich hmotná þást, tedy hardware. ZároveĖ je to také souhrnné oznaþení pro tyto technologie. JIT – (Just in time) termín pro pĜístup k výrobČ, který umožĖuje podniku vyrábČt výrobky v urþeném množství a urþeném þase dle požadavkĤ zákazníka. NČkdy se v þeštinČ užívá ekvivalentu „právČ vþas“. Principem je mít bezeskladové hospodáĜství. Není potĜeba mít sklad, protože odbČratel odebere to co se hned vyrobí. LAN – (Local Area Network) jedná se o lokální síĢ, místní síĢ, která oznaþuje poþítaþovou síĢ, která pokrývá malé geografické území (napĜ. domácnosti, malé firmy). MA – (management IS) oblast zkoumání metodu HOS 8. Tato oblast zkoumá Ĝízení informaþních systémĤ ve vztahu k informaþní strategii, dĤslednosti uplatĖování stanovených pravidel a vnímání koncových uživatelĤ informaþního systému. MIS – (Management Information System) je informaþní systém, který zpracovává nesetĜídČné údaje z databází, dle požadavkĤ (dotazĤ) uživatele, za úþelem zkvalitnČní vedení organizace. Jedná se v podstatČ o manažerskou nadstavbu. Výsledky dotazĤ se zobrazují v grafech, tabulkách nebo sestavách (reportech).

64

MRP II – (Manufacturing Resource Planning II) MRP je metoda která se zamČĜovala na oblast materiálového plánování. Systémy MRP II umožĖují kromČ plánování nákupu materiálu také práci s dostupnými výrobními kapacitami, tj. pĜedevším s disponibilním þasem strojĤ, avšak v tomto pĜípadČ jde pouze o monitorování vzniklého stavu bez možnosti skuteþnČ efektivního zásahu do vygenerovaného výrobního plánu NCP – (NetWare Core Protocol) je to nosný aplikaþní protokol sítí NetWare. Jeho prostĜednictvím stanice sítČ serveru odevzdávají svoje požadavky na souborové a tiskové služby. Server zpracuje pĜíslušné požadavky, pĜekontroluje právo na uskuteþnČní operace a odevzdá výsledky operace pĜíslušné stanici. NF – normalizaþní forma je postup, který je používán pĜi návrhu struktury relaþních tabulek a má zajistit efektivní práci s nimi. NFS – (Network File System) je internetový protokol pro vzdálený pĜístup k souborĤm pĜes poþítaþovou síĢ. OLAP – (Online Analytical Processing) je technologie uložení dat v databázi, která umožĖuje uspoĜádat velké objemy dat tak, aby byla data pĜístupná a srozumitelná uživatelĤm zabývajícím se analýzou obchodních trendĤ a výsledkĤ. OW – (Orgware) jsou to pravidla pro provoz informaþních systémĤ, doporuþené pracovní postupy atd. PDM – PDM dovoluje výrobním podnikĤm Ĝídit, komunikovat, sdílet a synchronizovat informace o produktech bČhem jejich celého životního cyklu. PW – (Peopleware) oblast zkoumání metody HOS 8. Zahrnuje zkoumaní uživatelĤ informaþních systémĤ ve vztahu rozvoji jejich schopností, k jejich podpoĜe pĜi užívání informaþních systémĤ a vnímání jejich dĤležitosti. SCM – (Supply Chain Management) je Ĝízení celého dodavatelsko-odbČratelského

65

ĜetČzce v reálném þase s použitím všech dostupných údajĤ o stavu nebo možnostech jednotlivých prvkĤ.Ĝízení dodavatelského ĜetČzce. SLA – (Service level agreement) dohoda o úrovni poskytovaných služeb, která vznikla potĜebou co nejpĜesnČji definovat rozsah, úroveĖ a intenzitu služeb poskytovaných dodavatelem zákazníkovi. V podmínkách outsourcingu je SLA nezbytným nástrojem k tomu, aby mezi odbČratelem outsourcingové služby a dodavatelem vznikl partnerský vztah, kde obČ strany vČdí, jaké jsou jejich povinnosti a je tedy možno mezi nimi vybudovat dlouhodobou spolupráci, která vždy vede k lepší efektivitČ. SMB – (Server Message Block) je síĢová komunikaþní protokol aplikaþní vrstvy, který slouží ke sdílenému pĜístupu k souborĤm, tiskárnám, sériovým portĤm a další komunikaci mezi uzly na síti. Poskytuje také autentizovaný mechanismus pro meziprocesovou komunikaci. Je využíván hlavnČ na poþítaþích s operaþními systémy rodiny Windows. SMTP – (Simple Mail Transfer Protocol) je internetový protokol urþený pro pĜenos zpráv elektronické pošty (e-mailĤ) mezi pĜepravci elektronické pošty. SAO – (Service Oriented Architecture) servisnČ orientovaná architektura SOA je všeobecnČ chápána a pĜijímána jako další fáze budování podnikových informaþních systémĤ. Informaþní systémy založené na SOA jsou sestaveny ze vzájemnČ provázaných procesĤ postavených na službách. Architektura SOA umožĖuje odstranit strnulé podnikové systémy a procesy vzdorující zmČnám a vþas uþinit správná byznys rozhodnutí. SěBD – systém Ĝízení báze dat (Database management systém - DBMS) je softwarové vybavení, které zajišĢuje práci s databází, tzn. tvoĜí rozhraní mezi aplikaþními programy a uloženými daty. SU – (suppliers) oblast hodnocení metody HOS 8. PĜedmČtem zkoumání oblasti dodavatelĤ je, co informaþní systém vyžaduje od dodavatelĤ a jak je tato oblast Ĝízena.

66

Vymezení dodavatelĤ závisí na vymezení zkoumaného informaþního systému. Dodavateli mohou být dodavatelé v obchodním pojetí nebo vnitropodnikoví dodavatelé služeb, výrobkĤ a informací, které s tČmito výkony souvisí. SW – (Software) je v informatice sada všech poþítaþových programĤ v poþítaþi. Software zahrnuje aplikaþní software (pracuje s ním uživatel), operaþní systém (zajišĢuje bČh programĤ) a další (knihovny, BIOS, firmware apod.). TCP/IP – rodina protokolĤ TCP/IP obsahuje sadu protokolĤ pro komunikaci v poþítaþové síti a je hlavním komunikaþním protokolem celosvČtové sítČ Internet. TOC – (Theory of Constrains) teorie omezení,metoda se zamČĜuje na úzká místa a snaží se o maximalizaci prĤtoku úzkým místem. Jedna se o proces hledání celkovČ lepšího fungování firmy, které pĜináší více finanþních prostĜedkĤ díky postupnému odstraĖování omezení. Slouží jak k dosahování lepšího využití strojĤ a zaĜízení, tak k optimalizici dodavatelského ĜetČzce URL – (Uniform Resource Locator) nebo-li „jednotný lokátor zdrojĤ“ je ĜetČzec znakĤ s definovanou strukturou, který slouží k pĜesné specifikaci umístČní zdrojĤ informací (ve smyslu dokument nebo služba) na Internetu. URL definuje doménovou adresu serveru, umístČní zdroje na serveru a protokol, kterým je možné zdroj zpĜístupnit. WWW – (World Wide Web) zkrácenČ web je ve volném pĜekladu „celosvČtová pavuþina“, je to oznaþení pro aplikace internetového protokolu HTTP þímž je myšlena soustava propojených hypertextových dokumentĤ.

67

SEZNAM OBRÁZKģ Obr. 1 Pohled na technologický model IS ...................................................................... 22 Obr. 2 Pohled na IS z hlediska architektury ................................................................... 23 Obr. 3 Pohled na IS z hlediska úrovnČ Ĝízení podniku ................................................... 24 Obr. 4 Procesní pohled na informaþní systém ................................................................ 26 Obr. 5 RozšíĜený model ERP systému............................................................................ 27 Obr. 6 Holistický pohled na IS ....................................................................................... 28 Obr. 7 Ukázka otázek HOS 8 analýzy oblasti hardwaru ................................................ 40 Obr. 8 Schématické oznaþení databázového serveru...................................................... 48 Obr. 9 Schématické oznaþení aplikaþního serveru ......................................................... 48 Obr. 10 Schématické oznaþení souborového serveru ..................................................... 49 Obr. 11 Schématické oznaþení terminálového serveru................................................... 50 Obr. 12 Schématické oznaþení webového serveru ......................................................... 50 Obr. 13 Schématické oznaþení tiskového severu............................................................ 51 Obr. 14 Schématické oznaþení proxy serveru ................................................................ 51

SEZNAM TABULEK Tab. 1 RozdČlení systémĤ............................................................................................... 21 Tab. 2 Oblasti hodnocení metody HOS 8 ....................................................................... 37 Tab. 3 PĜevodní tabulka pro oblast Hardwaru ................................................................ 40 Tab. 4 Hodnocení významu informaþního systému ....................................................... 42 Tab. 5 Doporuþené varianty pro stav D(v) = u ............................................................... 44 Tab. 6 Doporuþené varianty pro stav D(v) > u ............................................................... 45 Tab. 7 Doporuþené varianty pro stav D(v) < u ............................................................... 46

68

SEZNAM GRAFģ Graf 1 Stav informaþního systému m=(3, 3, 4, 3, 4, 3, 3, 3) .......................................... 42 Graf 2 Grafické vyjádĜení stavu D(v) = u....................................................................... 44 Graf 3 Grafické vyjádĜení stavu D(v) > u....................................................................... 45 Graf 4 Grafické vyjádĜení stavu D(v) < u....................................................................... 46

SEZNAM PěÍLOH PĜíloha þ.1 PĜehled dodacích podmínek INCOTERMS 2000

69

PěÍLOHY PĜíloha þ.1 PĜehled dodacích podmínek INCOTERMS 2000

POSOUZENÍ INFORMAČNÍHO SYSTÉMU FIRMY A NÁVRH ZMĚN

Recommend Documents