POSKYTOVANÁ K VÝKONU PRÁVA UŽÍT ŠKOLNÍ DÍLO. uzavřená mezi smluvními stranami:

LICENČNÍ SMLOUVA POSKYTOVANÁ K VÝKONU PRÁVA UŽÍT ŠKOLNÍ DÍLO uzavřená mezi smluvními stranami: 1. Pan/paní Jméno a příjmení: Chromiaková Barbara Bytem: Heyrovského 3, Brno Narozen/a (datum a místo): 9.6.1984, Brno-město (dále jen „autor“) a 2. Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská se sídlem Kolejní 2906/4, 612 00, Brno jejímž jménem jedná na základě písemného pověření děkanem fakulty: Ing. Pavel Svirák, Dr., ředitel Ústavu financí (dále jen „nabyvatel“) Čl. 1 Specifikace školního díla 1. Předmětem této smlouvy je vysokoškolská kvalifikační práce (VŠKP): □ disertační práce □ diplomová práce x bakalářská práce □ jiná práce, jejíž druh je specifikován jako................................................. (dále jen VŠKP nebo dílo) Název VŠKP:

Návrh opatření vedoucích ke zvýšení konkurenceschopnosti provozoven drobného maloobchodu

Vedoucí/ školitel VŠKP:

Ing. Michaela Beranová

Ústav:

Ústav financí

Datum obhajoby VŠKP:

Červen 2007

VŠKP odevzdal autor nabyvateli v*: □ tištěné formě

*

–

počet exemplářů ……1………..

□ elektronické formě –

počet exemplářů ……1………..

hodící se zaškrtněte

3

2. Autor prohlašuje, že vytvořil samostatnou vlastní tvůrčí činností dílo shora popsané a specifikované. Autor dále prohlašuje, že při zpracovávání díla se sám nedostal do rozporu s autorským zákonem a předpisy souvisejícími a že je dílo dílem původním. 3. Dílo je chráněno jako dílo dle autorského zákona v platném znění. 4. Autor potvrzuje, že listinná a elektronická verze díla je identická.

Článek 2 Udělení licenčního oprávnění 1. Autor touto smlouvou poskytuje nabyvateli oprávnění (licenci) k výkonu práva uvedené dílo nevýdělečně užít, archivovat a zpřístupnit ke studijním, výukovým a výzkumným účelům včetně pořizovaní výpisů, opisů a rozmnoženin. 2. Licence je poskytována celosvětově, pro celou dobu trvání autorských a majetkových práv k dílu. 3. Autor souhlasí se zveřejněním díla v databázi přístupné v mezinárodní síti □ ihned po uzavření této smlouvy □ 1 rok po uzavření této smlouvy □ 3 roky po uzavření této smlouvy □ 5 let po uzavření této smlouvy □ 10 let po uzavření této smlouvy (z důvodu utajení v něm obsažených informací) 4. Nevýdělečné zveřejňování díla nabyvatelem v souladu s ustanovením § 47b zákona č. 111/ 1998 Sb., v platném znění, nevyžaduje licenci a nabyvatel je k němu povinen a oprávněn ze zákona.

Článek 3 Závěrečná ustanovení 1. Smlouva je sepsána ve třech vyhotoveních s platností originálu, přičemž po jednom vyhotovení obdrží autor a nabyvatel, další vyhotovení je vloženo do VŠKP. 2. Vztahy mezi smluvními stranami vzniklé a neupravené touto smlouvou se řídí autorským zákonem, občanským zákoníkem, vysokoškolským zákonem, zákonem o archivnictví, v platném znění a popř. dalšími právními předpisy. 3. Licenční smlouva byla uzavřena na základě svobodné a pravé vůle smluvních stran, s plným porozuměním jejímu textu i důsledkům, nikoliv v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. 4. Licenční smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami.

V Brně dne: …………………………………….

……………………………………….. Nabyvatel

Chromiaková Barbara Autor

4

Abstrakt

Bakalářská práce je zaměřena na problematiku vývoje a současného stavu drobného maloobchodu ve spojitosti se vznikem konkurence zahraničních obchodních řetězců. Obsahuje návrhy vedoucí ke zlepšení situace maloobchodu v oblasti Jihomoravského kraje.

Klíčová slova: maloobchod, vývoj maloobchodu, konkurenceschopnost, zahraniční obchodní řetězce, Jihomoravský kraj.

Abstract

Bachelor’s thesis is focuses on the current situation and trends of small-scale retail in context of establishment and development of international retail chain stores. It contains proposals for improvement of the current situation of small-scale retail in the South-Moravian region.

Keywords: small-scale retail, trends of small-scale retail, competitiveness, international retail chain stores, South-Moravian region

5

Bibliografická citace

CHROMIAKOVÁ, B. Návrh opatření vedoucích ke zvýšení konkurenceschopnosti provozoven drobného maloobchodu. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2007. XY s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Michaela Beranová.

6

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci zpracovala samostatně na základě uvedené literatury a pod vedením svého vedoucího bakalářské práce.

Poděkování

Za cenné rady a odborné vedení bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce Ing. Michaele Beranové. Dále bych chtěla poděkovat panu Tomáši Drtinovi z firmy INCOMA Research za umožnění přístupu k informacím, pracovníkům Českého statistického úřadu v Brně a Městského úřadu v Brně – Bystrci za poskytnuté podklady a také místním maloobchodníkům a dotazovaným zákazníkům za jejich neocenitelnou pomoc a vstřícnost.

7

Obsah 1

ÚVOD

2

VÝVOJ MALOOBCHODU

9 11

2.1

Maloobchod po 2. světové válce

12

2.2

Vývoj českého trhu po roce 1989

13

2.3

Současný vývoj maloobchodu

17

3

CHARAKTERISTIKA MALOOBCHODNÍ PRODEJNY

19

3.1

Marketing v maloobchodní prodejně

21

3.2

Budoucí trendy maloobchodních prodejen

24

4

MALOOBCHOD V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

27

4.1

Maloobchodní síť v Jihomoravském kraji

31

4.2

Nákupní preference

33

4.3

Hypermarkety a nákupní centra

36

4.4

Současný stav maloobchodního prodeje

38

5

NÁVRHY ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY KONKURENCESCHOPNOSTI DROBNÉHO MALOOBCHODU

40

5.1

Analýza preferencí zákazníků

40

5.2

Možnosti podpory konkurenceschopnosti drobného maloobchodu ze strany státu

43

5.3

Podpora maloobchodu ze strany obcí

48

5.4

Možnosti podpory konkurenceschopnosti drobného maloobchodu z fondů Evropské unie 49

5.5

Možnosti řešení problematiky konkurenceschopnosti drobného maloobchodu jeho vlastním úsilím

53

6

ZÁVĚR

57

7

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

59

8

SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ

61

9

SEZNAM PŘÍLOH

62

8

1 Úvod Neustálé změny v životním stylu obyvatel vedou k postupné transformaci maloobchodních prodejen. Zákazníci se stávají stále náročnějšími, vyžadují široký sortiment kvalitního zboží, prvotřídní doplňkové služby a to vše za co nejnižší cenu. Rostoucí nároky na maloobchodní prodejny a tím i zvyšující se konkurenci nevydrží všechny subjekty na trhu. Drobné maloobchody nedokáží konkurovat cenové politice velkých zahraničních řetězců a postupně zanikají. Cílem bakalářské práce je provedení analýzy situace maloobchodních prodejen v České republice s konkrétním zaměřením na region Jihomoravského kraje, a návrh řešení problému snižující se konkurenceschopnosti drobných obchodníků zde působících. K dosažení cíle bakalářské práce budou použity zejména: -

odborných publikací,

-

data Ministerstva průmyslu a obchodu a krajského úřadu Jihomoravského kraje,

-

údaje a dokumenty poskytnuté krajskou pobočkou Českého statistického úřadu v Brně a společností INCOMA Research,

-

internetové zdroje a informace z denního tisku,

-

informace získané vlastním dotazníkovým šetřením

mezi zákazníky a

vedoucími drobných maloobchodů v Brně.

V první části práce se zaměřím na popis historických souvislostí vývoje maloobchodu

za

účelem

získání

celkového

náhledu

na

problematiku

jeho

konkurenceschopnosti, a nastínění výrazných změn přístupu k drobnému maloobchodu ze stran zákazníků. Soustředím jsem se především na popis situace maloobchodních prodejnách v posledních letech a na trendy, které se v maloobchodě očekávají. Z důvodu častého používání termínů týkajících se maloobchodu v celé práci, obsahuje její druhá část charakteristiku jednotlivých typů maloobchodních prodejen,

9

s nimiž se můžeme setkat v České republice. Dále pak informuje o marketingových strategiích používaných maloobchodníky ke zvýšení konkurenceschopnosti. Maloobchod je nutno posuzovat také z hlediska místa, kde je provozován. Třetí část mé práce je tak věnována komplexnímu rozboru Jihomoravského kraje, na nějž svou práci zaměřuji, abych mohla lépe posoudit okolnosti, které mají vliv na obchod v tomto regionu. Informuje také o preferencích zákazníků a současném stavu maloobchodu v tomto regionu. V závěrečné čtvrté části uvádím svoji vlastní analýzu o prioritách zákazníků a motivech, kterými se při nakupování řídí. Tato část také obsahuje návrhy na řešení problematiky konkurenceschopnosti drobného maloobchodu z různých stran. To znamená z hlediska legislativy, státních podpor, podpory ze strany obcí, dotací z fondů Evropské unie, aktivit samotných drobných podnikatelů a dalších možností, které by omezily klesající podíl drobného maloobchodu nejen v Jihomoravském kraji

10

2 Vývoj maloobchodu Obchod je součástí lidské společnosti již od pradávna, kdy si lidé měnili různé druhy zboží. Na našem území se začíná obchod rozvíjet v 7. – 8. století, v dobách Sámovy říše. První náznaky rozdílů mezi maloobchodem a velkoobchodem se vyskytují ve 13. – 15. století, kdy lze rozlišit drobné obchodníky a kupce se sklady napojenými na tranzitní obchod. V této době existovalo mnoho překážek při obchodování, například různé míry, váhy a platidla, mílové právo (tzn. Ochrana místních obchodníků) apod. Roku 1872 byly zavedeny tzv. živnostenské spolky zavedené průmyslovým zákonem, které nahradily původní cechy. Ty zabezpečovaly odbornost prodejců, poctivost prodeje, chránily zájmy a výsady svých členů a staraly se o udržení přiměřeného počtu provozoven. Výrazná specializace obchodu přišla na přelomu 18. a 19. století. Obchodní živnosti se rozdělovaly na velkoobchod, obchodování ve velkém, a maloobchod (podomní a stálý). S koncem 19. století přišla hospodářská krize a s tím spojené problémy v obchodním podnikání. V důsledku přesyceného domácího trhu a vysoké konkurence začaly vznikat kartely – obchodní dohody mezi podnikatelskými subjekty, v níž se jedná o omezení či zákaz konkurenčního boje mezi sebou. Vznik republiky je spojen s poměrně rozvinutým obchodem. Po krátké krizi v roce 1921 nastal obrovský nárůst počtu obchodních podniků, často na úkor kvality nabízených služeb. Nízká technická úroveň a vysoké náklady vedly obchodníky k různým formám spolupráce a sdružování. Spotřební a nákupní družstva se rozšiřují, aby mohly konkurovat kapitálově silným obchodním podnikatelům. Na přelomu 30. let vznikají první větší obchodní domy. [4] Období 20. a 30. let je charakterizováno: -

rozvoj specializace obchodní sítě a prudký rozvoj výroby do té doby neznámých výrobků (elektro, nábytek, foto, kosmetika, sportovní potřeby a jiné),

-

rozšíření sortimentu,

-

růst spotřeby obyvatel, který vedl ke vzniku dalších obchodních podniků,

11

-

rozšíření spotřebních a nákupních družstev,

-

vznik velkých a kapitálově silných obchodních firem – obchodních domů, velkoobchodů a filiálkových firem spojených s výrobou (Baťa, Nehera, Rolný, Meinl, Kulík, Bílá labuť, Teta a jiné),

-

rostoucí konkurence. [4]

Druhá světová válka znamenala útlum obchodního podnikání. Po jejím konci se však náš obchod rychle vzpamatovává, modernizují se prodejny, rozšiřuje se sortiment i obchodní kapacity a rostě zahraniční obchod. Příznivý vývoj je přetržen komunistickým převratem v roce 1948, jímž nastává postupná likvidace soukromého sektoru, který do té doby zajišťoval zhruba tři čtvrtiny maloobchodního obratu. Na základech znárodněných či zkonfiskovaných majetků začaly vznikat státní podniky a spotřební družstva ve vlastnictví státu. Obchod je likvidován nejen z hlediska soukromého vlastnictví, a to ve stoprocentním rozsahu, což bylo nejvíce ze všech socialistických států východní Evropy, ale i z pohledu společenské vážnosti a prestiže. Ve stínu všemocné výroby produkující „vládnoucí“ dělnickou třídu je obchod pouhým stále chybujícím článkem socialistické distribuce, který buď nesprávně prodává vynikající výrobky socialistických podniků, nebo zapříčiňuje nedostatek zboží, protože výrobu včas, případně dosti důrazně neinformuje o potřebách trhu. [4]

2.1 Maloobchod po 2. světové válce Přirozený vývoj obchodu a nákupních podmínek se odehrával pouze v západní Evropě. Po válce zde prudce roste životní úroveň, rozsah nákupů a tím i obchodních kapacit. Bytová otázka je řešena bankovními úvěry za výhodné úroky. Nové chladící a mrazící technologie do domácností znamenají převrat ve způsobu nakupování, stejně jako rozvoj automobilismu, který je další pobídkou vývoje obchodu. Najednou se tedy mění nejen objem nákupu, ale i místo jeho realizace. Vysoká mobilita obyvatel vede k internacionalizaci požadavků na obchod, mění se i struktura obratu. Klesá poptávka po potravinách a oděvech i přes ohromnou inovaci

12

výrobků a růst sortimentu. Vznikají nové druhy výrobků, které se dříve nevyráběly – elektronika, zboží pro volný čas, zboží pro osobní záliby. V této době spotřebitelé – zákazníci obchodu ve vyspělých státech: -

mají zájem o levný nákup,

-

šetří svůj čas zejména při nákupu běžného, denního zboží,

-

mají zájem nakupovat tam, kde je velký výběr zboží a konkrétní konkurence,

-

mají zájem o příjemné prostředí, rozsah služeb a o ekologii. [4]

Ještě v 50. letech měl obchod pouze lokální význam, v 60. letech se stal regionální silou, později dostal celostátní význam a v 80. letech bylo pro evropský maloobchod typické jeho mezinárodní měřítko. I když obdobné změny společnosti probíhaly i u nás, dělo se tak se značným zpožděním. Stejně se rozvíjely i zájmy spotřebitelů, obchodu však přes četné proklamace zůstala jen podřadná role posluhovače výroby. Potíže v zásobování byly vždy chybou obchodu. Přitom však existovaly plánovací termíny 1 až 2 roky před dodávkou, ale výroba potvrzovala jen takový rozsah a strukturu dodávek, které pro ni byly výhodné. Rozpory mohla vždy zdůvodnit objektivními potížemi. A tak se stále více rozevíraly nůžky mezi obchodem u nás a obchodem na západ od našich hranic, kde byla obchodu zachována jeho základní funkce představující uspokojování potřeb odběratele, zejména konečného spotřebitele. [4]

2.2 Vývoj českého trhu po roce 1989 V roce 1989 realizoval státní obchod v Československu celé tři čtvrtiny obratu, zbylá čtvrtina byla výsledkem družstevního obchodu. Soukromý sektor v obchodě a ve stravování prakticky neexistoval. Maloobchodní síť se sice od 60. let zlepšovala, ale ve srovnání s vyspělými státy západní Evropy měla zhruba jen třetinovou kapacitu. Na 1000 obyvatel u nás připadalo 300m2 prodejní plochy. Menší byl i počet pracovníků maloobchodu u nás, asi 17 prodavačů pro 1000 obyvatel, oproti 25 až 30

13

v západoevropských státech. Rozdíly v úrovní obchodní vybavenosti se každým rokem zvětšovaly, mezi největší rozdíly patřila šířka sortimentní nabídky zboží a úroveň obsluhy. [4] Počátkem 90. let se začíná projevovat změna české ekonomiky v odvětví vnitřního obchodu. Toto období přineslo mnoho nových možností a seberealizace na poli podnikání byla jednou z nich. Mnozí zvolili právě oblast obchodního podnikání a tak v tomto období vzniklo mnoho drobných maloobchodních prodejen Proces privatizace obchodu začal ve větší míře s rokem 1991, kdy zhruba čtvrtina všech prodejen byla předána původním majitelům objektů v rámci restituce budov. Většina z nich pokračovala v obchodní činnosti nebo příslušné prostory pronajala, prodejní kapacity v rodinných domcích byly často upraveny pro bydlení. Během malé privatizace bylo v České republice vydraženo do konce roku 1991 přes 8 tisíc prodejen státního obchodu, tedy asi 37%. V menším rozsahu pak malá privatizace pokračovala i v roce 1992. [4] V tomto období se u nás začaly objevovat první zahraniční řetězce maloobchodu typu diskontu a supermarketu. Mezi první firmy, které přišli přišly na náš trh v roce 1991 byly Ahold (Euronova), Billa, Delvita a Plus Discount.

Tabulka 1: Vývoj obchodních řetězců v ČR

Zdroj: INCOMA Research S postupem času na našem maloobchodním trhu s rychloobrátkovým zbožím přibývala zahraniční konkurence, která likvidovala drobné obchody. Důkazem této

14

koncentrace obchodu může být i porovnání obratu firem žebříčku TOP 10, který v roce 1997 činil 58,6 mld. Kč a o rok později, v roce 1998 přibližně stejné výše obratu dosáhlo již prvních pět firem. Celá desítka se pak dostala až na necelých 93 mld. Kč, což představuje nárůst o 60%. V dalších letech nastal pomalý růst tržního podílu firem v TOP 10 a v roce 2003 se dostal přes hranici 50%. V roce 2006 pak nastal výrazný růst z důvodu koncentrace maloobchodů a slučování obchodních řetězců. Neustálý konkurenční boj vzdaly první zahraniční řetězce a to firmy Edeka, Julius Meinl a Carrefour, které přenechaly své zaběhnuté provozovny firmám Ahold a Tesco.[19]

Graf 1: Tržní podíl TOP 10 v rychloobrátkovém zboží 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06

0%

Zdroj : INCOMA Research

Je nutno dále zdůraznit, že se zvyšující se konkurencí zahraničních firem, se český maloobchod dostává do úpadku. Zatímco v roce 1996 bylo v žebříčku TOP 10 zastoupeno 5 českých firem, o rok později to byly 4 české řetězce a v roce 1999 už zbyl pouze jediný český zástupce.

15

Tabulka 2: TOP10 skupin podle maloobchodních tržeb Pořádí

Skupina / Firma

Tržby (mld. Kč) 2005

2006

změna

Schwarz ČR, Kaufland, Lídl ČR

38,0

43,5

5,5

2. – 3.

Ahold Czech Republic, Hypernova, Albert

36,5

38,5

2,0

2. – 3.

Tesco Stores ČR

22,5

38,5

16,0

4.

Makro Cash&Carry ČR

37,5

38,3

0,8

5.

REWE ČR, Billa, Penny Market

23,2

25,8

2,6

6.

Globus ČR

19,0

20,5

1,5

7.

Tenglemann ČR, Plus – Discount

19,2

19,5

0,3

8.

GECO TABÁK

12,5

14,9

2,4

9.

SPAR ČR

11,0

12,0

1,0

10.

Delvita

9,0

8,8

-0,2

228,4

261,3

32,9

1.

1. – 10.

CELKEM

Zdroj: INCOMA Research, Moderní obchod 2007

Transformace způsobu nabídky zboží a přeměna maloobchodních prodejen nebyla jediná změna přicházející v 90. letech. Po dlouhé době nedostatku zboží v obchodech a úzkém sortimentu si zákazníci velice rychle oblíbili velkoplošné prodejny orientované na diskont a agresivní cenovou politiku. Toto zřejmě bylo způsobeno

relativně nízkou kupní silou obyvatel. Čeští zákazníci se velmi rychle

přizpůsobili změnám struktury v maloobchodech a své nákupní zvyklosti změnili. S postupem času se stále více podobali typickým zákazníkům ze západoevropských států. Podle výzkumů firem INCOMA Praha a GfK Praha bylo v roce 1997 realizováno 63% nákupů potravin v malých prodejnách. Tento podíl na trhu ale v dalších letech rapidně klesal, ještě v květnu 2001 bylo v tomto typu maloobchodu uskutečněn největší podíl nákupů potravin a to 33%, dále vývoj pomalu stagnoval až na 18% na konci roku 2006. Opačnou situaci zaznamenal vývojový směr hypermarketů, které se dostaly na náš trh v roce 1997 s 1% podílu, další rok už se jednalo o 3% a do května 2000 se jejich podíl vyšplhal až na 23%. V průběhu posledních čtyř let se vývojový trend hypermarketů ustálil na podílu 35 – 40% nakupujících. Diskontní prodejny si udržovaly

16

relativně stabilní preference kolem 15% až do roku 2003, kdy na trh vstoupil nový diskontní řetězec Lídl. Od tohoto roku se jejich podíl pomalu zvyšoval až na 24% koncem roku 2006. Situace supermarketů byla v 90. letech velmi příznivá, z 19% v roce 1991 se dostaly až na 30% v roce 1998. V posledních šesti letech ale zaznamenaly postupný pokles zájmu spotřebitelů a na trhu je pozvolna nahrazují diskontní prodejny.

Graf 2: Prodej potravin v jednotlivých typech prodejen 70

hypermarket

60

supermarket

40 30

diskont

20 10

malé prodejny 1998

1998

1999

1999

2000

2000

2001

2001

2002

2002

2003

2003

2004

2004

2005

2005

2006

2006

0 1997

% nakupujících

50

XI

V

XI

V

XI

V

XI

V

XI

V

XI

V

XI

V

XI

V

XI

V

XI

jiné

Zdroj: Shopping Monitor 2006 (INCOMA Research + GfK Praha)

2.3 Současný vývoj maloobchodu Diskontní prodejny jsou mezi zákazníky stále oblíbenější. V loňském roce vzrostl počet pravidelných nakupujících v tomto typu maloobchodu o 17%. Každý třetí zákazník si myslí, že diskonty jsou u běžného zboží nejlevnější., přitom pouze dvanáct procent lidí si pamatuje ceny potravin, které nakupuje pravidelně. Jedná se o výsledek úspěšné marketingové strategie, kdy diskonty vybudovali v zákaznících pocit, že jsou nejlevnější. V roce 2006 se v České republice postavilo celkem čtyřicet nových diskontních prodejen a v letošním roce se očekává podobný nárůst jejich počtu. Novým konkurentem, chytajícím se na český trh spotřebního zboží, je zahraniční obchodní řetězec Tesco Expres. První prodejna bude otevřena do konce

17

června 2007 v centru Prahy a následovat bude dalších deset prodejen po celé České republice. Jedná se o maloobchod typu supermarketu a velikosti kolem 300m2. Umístěny budou v centrech měst, na frekventovaných ulicích a jsou určeny pro rychlé nákupy kolemjdoucích. Nabízeným sortimentem budou potraviny, nealkoholické nápoje a alkohol. Tesco Expres tak bude konkurovat především drobným maloobchodním prodejcům. Moderních maloobchodních prodejen bude v České republice i na dále přibývat. Zahraniční obchodní řetězce již obsadily velká města a nyní se více zaměří i na menší obce. Podle analytika Zdeňka Skály z Incoma Research „Dojde k rozvoji nových formátů, zejména menších prodejen. Expanzí mezinárodních společností je totiž zatím málo pokrytá oblast menších obcí pod 5000 obyvatel a také vnitroměstský prostor“. Průzkum společnosti Respond&Co ukázal, že celkem 81,4% dotázaných v celostátním průzkumu si nepřeje, aby v okolí jejich domovů vyrostly nové prodejny obchodních řetězců. Nejvíce odmítavých hlasů pro nové prodejny je od obyvatel středních Čech (93,3%) a severní Moravy (87,1%), kde je již velmi vysoká hustota moderních maloobchodních prodejen. V některých městech již obchodní řetězce mají problémy s výstavbou nových prodejen, např. ve Znojmě radnice zamítla žádost o povolení výstavby nového obchodního centra společnosti Lídl. Domnívám se, že podobné stanoviska nás v budoucnu čekají stále častěji. [18]

18

3 Charakteristika maloobchodní prodejny

Maloobchod je poslední článek oběhu zboží uskutečňovaný prodejem konečným spotřebitelům za účelem uspokojení jejich potřeb. Jedná se o směnu mezi maloobchodníkem a spotřebitelem, který směňuje peníze za určitý druh zboží. Vytváří vhodné seskupení zboží (sortimentu) co do druhů, množství, kvality a cenových poloh. Skladováním vytváří pohotovou prodejní zásobu, poskytuje informace o zboží a zajišťuje vhodnou formu prodeje. Maloobchod patří mezi nejdůležitější odvětví národního hospodářství a největší zaměstnavatele, neboť i přes rostoucí mechanizaci obchodního provozu je náročný na živou práci. Má zřetelný vliv na zdraví ekonomiky, kulturu národa, jeho životní úroveň i společenské mínění. Maloobchodní prodej se uskutečňuje několika formami: -

pultový prodej – v dnešní době již značně omezený druh prodeje, nabídku zboží

provádí prodavač, zákazník má omezenou možnost prohlídky sortimentu -

prodej se samoobsluhou – asi nejrozšířenější forma prodeje zboží, zákazník si zboží

vybírá sám do nákupního košíku, veškeré zboží je vystaveno v regálech a zákazník tak má dokonalý přehled o celém sortimentu prodejny a má možnost si nákup dobře rozmyslet -

prodej s volným výběrem – zákazník si zboží můžu vybrat z optické nabídky ale

poté je mu vydáno ze skladu prodavačem -

doplňkové formy prodeje – automaty, pojízdné prodejny, zásilkový prodej, prodej

na objednávku, prodejní stánky, donášková služba, přímý prodej do domu (prostřednictvím obchodního zástupce nebo dealera) Mezi další možnost dělení maloobchodní prodejny je dle druhu poskytovaných služeb a velikosti prodejní plochy : -

specializované prodejny – nabízejí široký sortiment zboží v rámci velmi úzké

výrobkové řady. Díky většímu zaměření zákazníků na vybrané výrobky vznikla potřeba obchodů s větší specializací

-

obchodní domy – jedná se o soubor specializovaných prodejen s možností

komplexního nákupu, prodejní plocha bývá rozdělena do několika podlaží a zaujímá rozlohu mezi 2500-20000 m2, jednotlivé podlaží bývají uzavřené ve formě etážové samoobsluhy s vymezenými vstupy pro zákazníky a s výstupem přes inkasní zónu, samozřejmostí je provozování doplňkových služeb jako jsou např. poradenství, kadeřnictví, občerstvení, pronájem prostorů jiným firmám -

diskontní prodejny – centrum levnějších nákupů, samoobslužné prodejny

s jednoduchým vybavením, samoobslužný regálový prodej je doplněn prodejem zboží z palet, nabízejí omezený sortiment zboží denní potřeby za nižší ceny, rychlou obrátkou zásob dosahují úspory provozních nákladů, doporučená prodejní plocha je 200-600m2 -

hypermarkety – nabízejí plný potravinářský sortiment a velké množství

nepotravinářského, které může tvořit až 80% veškerého zboží, jako doplňkové služby nabízí vždy občerstvení a jiné doplňující služby, mohou zde být zřizovány specializované prodejny cizích obchodních firem, prodejní plocha zaujímá od 3 do 15 tis. m2, bývají umístěny na okrajích měst s velkou parkovací plochou -

supermarkety

–

nabízí

smíšený

sortiment

zboží

časté

potřeby,

podíl

nepotravinářského zboží je 35-50%, samoobslužný prodej bývá doplněn individuální obsluhou, jedná se o velkokapacitní prodejny o minimální velikosti 400m2 umístěné v centrech a obytných částech města dopravních uzlů -

drobné prodejny – jedná se o prodejny s omezenou nabídkou zboží většinou

každodenní potřeby, prodejny jsou umístěny v centrech obytných zón na dosah zákazníkům [6]

Existuje ještě řada dalších druhů maloobchodních prodejen, které však zaujímají na trhu rychloobrátkového zboží jen nepatrnou část a zabývají se spíše prodejem průmyslového, textilního a jiného zboží. Mezi tyto prodejny patří odborné velkoprodejny, prodejní stánky, pojízdné prodejny, zásilkové firmy, prodej na telefonickou objednávku a prodej prostřednictvím televize. Z těchto prodejen stojí za zmínku pojízdná prodejna, která je využívána v řídce osídlených oblastech venkova . Nabízí nejčastěji potravinářské zboží a smíšený sortiment a prodej bývá řešen jako samoobslužná forma nebo prodej s obsluhou.

20

Nevýhodou však jsou vysoké provozní náklady především za pohonné hmoty, což vede k vyšším cenám zboží.

3.1 Marketing v maloobchodní prodejně Skutečnosti ovlivňující situaci na trhu s rychloobrátkovým zbožím se neustále mění. Maloobchodní prodejci z tohoto důvodu hledají stále nové marketingové strategie, kterými by získali a udrželi zákazníky. V minulosti dávali zákazníci přednost nabídce jedinečných výrobků, kvalitnějším a rozsáhlejším službám než nabízela konkurence, či snad možnosti platby kreditními kartami. Dnes však výrobci ve snaze o prodej co možná největšího objemu svých výrobků umísťují své produkty ve všech vhodných typech prodejen. Tímto je způsobeno, že prodejny nabízejí velmi podobný sortiment a stejné značky zboží lze nalézt v diskontních prodejnách stejně jako ve velkých obchodních centrech, a tedy různé typy prodejen jsou si stále podobnější. Dělení prodejen dle poskytovaných služeb se stává také stále méně použitelným. Obchodní domy omezují poskytované služby pouze na ty nejvíce rentabilní a naopak menší obchodní řetězce se snaží služby rozšířit. Zákazníci se v dnešní době stále lépe orientují v nabídce zboží a jsou více citliví na jeho cenu. Nejsou ochotní platit více za stejné zboží, zvláště když se rozdíly v nabídce služeb stále zmenšují. Všechny tyto důvody vedou k tomu, že maloobchodní prodejci se snaží přijít s novou marketingovou strategií. Hlavní marketingová rozhodnutí, která maloobchodní prodejci uskutečňují, se v převážné míře týkají cílových trhů a umístění výrobku nebo značky v povědomí spotřebitelů (positioning). Dále se tato rozhodnutí týkají volby sortimentu výrobků a služeb, stanovení ceny, marketingové komunikace a umístění prodejny.[6]

21

Obrázek 1 : Marketingové strategie maloobchodních firem Strategie

Marketingový mix

-

Cílový trh

-

Sortiment

-

Positioning

-

Ceny

-

Komunikace

-

Distribuce

maloobchodní firmy

Zdroj: KOTLER a ARMSTRONG. 2001. str. 596

Definování cílového trhu a rozhodnutí, jakou pozici na něm zaujmou patří mezi základní marketingové rozhodnutí, které musí maloobchodní prodejci uskutečnit. Cílový trh znamená především volbu, na jaký typ zákazníka se bude obchod orientovat. Zda půjde o méně náročného zákazníka upřednostňujícího nízké ceny a velký rozsah sortimentu, nebo o velmi náročného zákazníka, nehledícího na cenu, ale požadujícího pohodlný nákup kvalitního zboží. Dokud prodejci nedefinují své trhy, nemohou přijímat rozhodnutí týkající se sortimentu, služeb, tvorby cen, reklamy, úpravy prodejny ani žádná jiná rozhodnutí, protože ta musí být v souladu se zvolenou pozicí na cílovém trhu. Prodejci, kteří nedokáží přesně určit své cílové trhy a svou pozici na nich, se obvykle snaží nabídnout „pro každého něco“, ale nakonec nedokáží dobře uspokojit nikoho. Dalším důležitým marketingovým rozhodnutím, které musí maloobchodní prodejci uskutečnit, je volba sortimentu nabízeného zboží a služeb i celková podoba prodejny tak aby vše vyhovovalo očekávání cílových zákazníků. Může prodávat například zboží, které nevede žádný jeho konkurent, tedy zboží vlastní značky nebo značky výrobců, na které má prodejce vlastní výrobní práva. Specializované prodejny nabízí užší sortiment zboží, ovšem ve značné hloubce, naproti tomu diskontní obchody nabízí široký, ale ne hluboký sortiment zboží. Nalákat zákazníky může také pořádáním různých originálních akcí, výprodejů nebo nabídkou velmi úzce specializovaného sortimentu zboží. [6]

22

Maloobchodní prodejci musí také přijmout rozhodnutí o souboru služeb, které budou svým zákazníkům poskytovat. Malé rodinné obchody, které působily na našem trhu již dříve, nabízely dodávku zboží až do domu, možnost úvěru a další služby, které dnešní supermarkety neposkytují. Mezi další služby, které mohou maloobchodní prodejny nabízet patří hlídání dětí, dárkové balení, různé ochutnávky, výměna zboží apod. Velmi důležitá je v dnešní době také schopnost personálu prodejny poradit zákazníkovi a působit profesionálně a ochotně aby byl zákazník spokojený. Soubor nebo rozsah služeb je jedním z klíčových nástrojů necenové konkurence a rozdělení jednotlivých obchodů. Mezi marketingová rozhodnutí dále patří také podoba prodejny. Každá prodejna má určité uspořádání, které může usnadnit orientaci a pohyb v ní, nebo naopak. Prodejny také mohou vyvolat příjemné pocity u zákazníků, navodit dojem přepychu a prostoru a předem promyšlenou atmosférou motivovat cílové zákazníky k nakupování. Stále častěji se lze setkat s prodejnami jako centry zábavy, přenášející zákazníky do neobvyklých a vzrušujících prostředí. Důležité při řešení podoby prodejny je také místo a způsob umístění zboží. Jiné umístění bude mít zboží každodenní potřeby a jiné zboží impulzivní. Pozornost zákazníka k určitému druhu zboží můžeme například ovlivnit i umístěním v regálech, nejvíce zaujme zboží umístěné v úrovni očí zákazníka. Kromě necenových nástrojů na zvýšení konkurenceschopnosti, musí prodejci rozhodnout také o způsobu stanovení cen. Cenová politika je klíčovým faktorem při působení na trhu a je třeba ji řešit ve vztahu k cílovému trhu, k sortimentu výrobků a služeb i ke konkurenci. Nelze stanovit vysokou obchodní marži při velkém objemu prodeje zboží tak, jak by si to maloobchodní prodejci představovali. U specializovaných prodejen se většinou setkáváme s vysokou marží na úkor objemu prodeje. Zákazníci za vyšší cenu očekávají exklusivní služby, odpovídající sortiment zboží, kvalitu a vysokou úroveň personálu a vybavení prodejny. Naproti tomu ostatní maloobchodní prodejny dávají přednost velkým objemům prodeje za nižší zisky, úrovni prodeje i rozsahu poskytovaných služeb. [6] Pro komunikaci se zákazníky používají prodejci běžné nástroje komunikační politiky, tedy reklamu, osobní prodej, podporu prodeje, public relations a přímý marketing. Reklamu běžně umísťují do novin, časopisů, rozhlasu a televize, také používají přílohy vkládané do novin ve formě letáků nebo přímé poštovní zásilky. Osobní prodej je náročný na zaškolování prodavačů v uspokojování potřeb zákazníků a

23

vyřizování různých stížností a reklamací. Běžně používané pro podporu prodeje jsou také ukázky a ochutnávky zboží v prostorách prodejny, různé způsoby aranžování zboží, spotřebitelské soutěže nebo vystoupení slavných osobností. Využívat mohou také různé aktivity z oblasti vztahů s veřejností – public relations, např. tiskové konference a přednášky, slavnostní otevírání prodejen, speciální akce, informace pro tisk. Moderním způsobem komunikace se zákazníkem jsou vlastní webové stránky pro prezentaci prodejny, poskytování informací zákazníků a často zde své zboží přímo prodávají zákazníkům. Zásadním faktorem ovlivňujícím úspěšnost maloobchodní prodejny je její umístění. Velmi často si zákazníci vybírají obchody, které mají blízko domova nebo jsou pro ně dobře dosažitelné. Výjimku tvojí zboží zvláštní a speciální, které zákazníci pravidelně nekupují a jsou ochotni jej nakupovat i ve vzdálenější lokalitě. Místo kde se prodejna nachází je tedy často klíčové pro přilákání zákazníka. Z jiného pohledu náklady na pronájem nebo nákup budovy zásadně ovlivňují zisk obchodníka. Z těchto důvodů patří rozhodnutí o umístění prodejny mezi nejdůležitější, která musí obchodník učinit. Malí obchodníci často sídlí v levných prostorách které si mohou dovolit ale snaží se být co nejblíže k zákazníkovi. Velké prodejny si s pomocí odborníků vybírají nejvhodnější lokalitu, avšak z důvodů rozlohy a dopravní infrastruktury se musí stěhovat dál od svých potencionálních zákazníků. Tuto nevýhodu se snaží kompenzovat dostupností parkovací plochy a hromadné dopravy. Většina obchodů se ale snaží soustředit do jedné společné lokality a tím získat více zákazníků, kterým by umožnili nakoupit vše naráz. [6]

3.2 Budoucí trendy maloobchodních prodejen Prostředí maloobchodních prodejen se velmi rychle mění, nabízí prodejcům rizika i příležitosti, ale kvůli neustálé přeplněnosti trhu trpí nekonečným konkurenčním bojem mezi podnikateli. Životní styl a nákupní chování zákazníků maloobchodu se rychle mění stejně jako maloobchodní technologie. Pokud tedy chtějí prodejci v dnešní době uspět, musí pečlivě vybírat své cílové trhy a profilovat se na nich. Při plánování

24

svých strategií nesmí zapomenout brát v úvahu budoucí směr vývoje v oblasti maloobchodu. S měnící se situací a vývojem potřeb zákazníků se neustále objevují nové formy maloobchodních prodejen, ale jejich životnost se zkracuje. Obchodním domům trvalo sto let, než se dostali do dnešní fáze cyklu životnosti, naproti tomu novější formy, např. skladištní prodejny, se do této fáze dostaly během deseti let. Na první pohled je tedy zřejmé, že chtějí-li maloobchodní prodejci být úspěšní, musí se stále přizpůsobovat novým skutečnostem. Teorie vývoje maloobchodu nám říká, že většina nových typů maloobchodních forem začíná svou činnost jako obchody s nízkými cenami a nižší úrovní prodeje. Konkurují tedy zavedeným prodejcům hlavně cenovou politikou a po určitém čase a získání zákazníků mohou zvednout své ceny i marže. Postupně začnou vylepšovat své prodejny, nabízet více služeb a v důsledku zvyšujících se nákladů opět zvedat ceny. Nakonec se budou podobat těm prodejnám, jejichž místo nahradili a celý proces může začít znovu. Tato teorie vysvětluje počáteční úspěchy supermarketů a diskontních prodejen a jejich pozdější problémy při minimalizaci rozdílů mezi těmito prodejnami. V současné době slaví úspěchy maloobchodní prodejci se zbožím za zvýhodněné ceny a prodejny se specializovaným sortimentem zboží. [6] Neustálé změny v životním stylu obyvatel vede také ke transformaci maloobchodních prodejen. Stále více se rozšiřují druhy maloobchodu omezující lidský kontakt a umožňující pohodlný nákup z domova. Mezi takové alternativní maloobchody patří zásilkové prodeje, prodeje prostřednictvím televize, telefonu a internetu. Zákazníci si jednoduše vyberou požadované zboží, zadají číslo kreditní karty a zboží si nechají doručit až do místa bydliště. Tyto nové druhy prodeje jsou velmi náročné na nové technologie, které se stávají významným konkurenčním nástrojem. Moderní maloobchodní prodejci využívají počítače k plánovací činnosti, k řízení nákladů na skladování, elektronicky objednávají zboží u dodavatelů, jednotlivé prodejny mezi sebou komunikují pomocí e-mailů a dokonce používají počítače i při prodeji zboží zákazníkům v prodejnách. Zavádějí se snímače dat u pokladen, elektronické platby a výměna dat, vyřizování on-line transakcí a systémy ulehčující manipulaci se zbožím.

25

Nastává celosvětová expanze velkých maloobchodních prodejců, kteří se snaží uniknout z domácích trhů, kde mají silnou pozici. Objevují se také velkokapacitní maloobchody s kompletní nabídkou zboží, kteří disponují dokonalými informace a jsou tak schopni nabídnout svým zákazníkům větší výběr zboží, dobré služby a podstatné cenové úspory. Tím dochází k dalšímu růstu těchto prodejců, kteří vytlačují z trhu menší a slabší konkurenty. Z maloobchodních prodejen se také stále více stávají společenská centra, kde se osamělí lidé mohou setkávat. Mezi taková místa patří kavárny, čajovny, bary, knihkupectví, obchodní supercentra, dětské koutky, pivnice a tržiště, které nabízejí příjemné strávení času.[6]

26

4 Maloobchod v Jihomoravském kraji

Jihomoravský kraj se rozkládá v jihovýchodní části České republiky. Se svojí rozlohou přesahující 7 tis. km2, je čtvrtým největším krajem u nás. Jeho hranice tvoří zároveň státní hranici s Rakouskem a Slovenskou republikou. Kraj dále sousedí s 5 českými regiony, kterými jsou Kraj Jihočeský, Vysočina, Pardubický, Olomoucký a Zlínský kraj. V Jihomoravském kraji žije v současné době cca 1,13 milionu obyvatel, což činí asi 11% z celkové populace ČR a kraj je tak z hlediska počtu obyvatel čtvrtý největší v rámci České republiky.

Obrázek 2: Jihomoravský kraj

Zdroj: INCOMA Research

Jihomoravský kraj obsahuje celkem sedm okresů. Nejlidnatějším z nich je centrální část kraje, kde leží moravská metropole Brno a jeho okolí. Zde žije více než 530 tisíc obyvatel (okresy Brno-město a Brno-venkov), což představuje po Praze a Ostravské aglomeraci největší soustředění obyvatelstva v prostoru České republiky.

27

Hustota obyvatel Jihomoravského kraje je velice vysoká především v oblasti s typickým městským osídlením, např. město Brno dosahuje více než 1500 obyvatel na 1 km2. Naopak v okresech Vyškov a Znojmo je hustota obyvatel poměrně nízká, tedy méně než 100 obyvatel na 1 km2. S výjimkou samotné brněnské aglomerace, která se vyznačuje vysokou urbanizovaností a výrazně průmyslovým charakterem, lze ostatní části Jihomoravského kraje charakterizovat jako spíše agrární oblasti s vysokým podílem venkovského obyvatelstva. [3], [20]

Obrázek 3: Hustota obyvatel v rámci okresů Jihomoravského kraje

Zdroj: INCOMA Research Samotné město Brno působí v rámci Jihomoravského kraje jako výrazně dominantní městské centrum. Brno je s téměř 370 tisíci obyvateli po Praze druhým největším městem v České republice a největší město na Moravě. Výrazná dominance města Brna způsobuje, že další městské celky v rámci Jihomoravského kraje mají pouze lokální význam, sahající maximálně k hranicím vlastního okresu. Naopak význam města Brna výrazně překračuje hranice Jihomoravského kraje a lze konstatovat, že toto město představuje nejvýznamnější městské centrum minimálně pro celou jižní část

28

Moravy. Do města pravidelně dojíždí za prací a do škol více než 100 tisíc lidí, což přesahuje pouze hlavní město Praha.

Tabulka 3: Největší města Jihomoravského kraje (v tis.) Město

Počet obyvatel (2004)

Brno

369,6

Znojmo

35,3

Hodonín

26,3

Břeclav

25,8

Vyškov

22,3

Blansko

20,4

Pramen: ČSÚ, Incoma Regional Scan Přes přítomnost významného centra průmyslu a služeb (Brno) patří Jihomoravský kraj v rámci ČR mezi slabší ekonomické regiony. Průměrné měsíční mzdy zaměstnanců v kraji jsou o více než 2 000Kč nižší než činí průměr republiky. Průměrná míra nezaměstnanosti přesahuje o více než 1% celostátní průměr. Okres Hodonín je v rámci

České republiky okresem se sedmou nejvyšší mírou

nezaměstnanosti (ze 77 okresů). [19]

29

Tabulka 4: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2005 Okresy

Míra registrované nezaměstnanosti

Nezaměstnaných celkem

Volná pracovní místa

Jihomoravský kraj

10,21%

63 692

5 834

Blansko

8,10%

4 487

565

Brno-město

9,21%

19 773

2 696

Brno-venkov

6,73%

6 452

779

Břeclav

11,06%

7 446

339

Hodonín

15,16%

12 680

572

Vyškov

8,76%

4 160

262

Znojmo

14,14%

8 694

621

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Kupní síla Jihomoravského kraje se pohybuje 5% pod českým průměrem. V tomto ohledu jsou mezi jednotlivými okresy velké rozdíly. Zatímco průměrná kupní síla obyvatel Brna přesahuje o 8,5% celostátní průměr, u okresu Znojmo se pohybuje až 13% pod průměrem ČR. Díky celkovému charakteru a umístění kraje lze hovořit o dvou faktorech, které ovlivňují ekonomickou úroveň regionu: -

agrární

charakter

velké

části

jižní

Moravy

umožňuje

určitou

roli

samozásobitelství při získávání potravinářských produktů, -

v okresech Znojmo a Břeclav se projevuje určitá role tzv. šedé ekonomiky díky vlivu společné hranice s Rakouskem.

30

Tabulka 5: Základní ekonomické charakteristiky Jihomoravského kraje Základní ekonomické charakteristiky

Jihomoravský kraj

Průměrná měsiční

Míra nezaměst-

Index kupní síly

mzda 2004

nanosti 12/2005

GfK 2005

16 258Kč

10,2%

95,3%

Brno-venkov 6,7%

Brno 108,5%

Hodonín 15,2%

Znojmo 87,0%

8,9%

100,0%

Brno-město Nejlepší okres 18 249Kč Hodonín Nejhorší okres 14 612Kč Průměr ČR

18 582Kč

Pramen: ČSÚ, Incoma Regional Scan 2005

4.1 Maloobchodní síť v Jihomoravském kraji

Maloobchodní

síť

v Jihomoravském

kraji

má

své

specifické

znaky.

Charakteristická je především vysoká úroveň maloobchodní sítě v metropolitních částech regionu (Brno a okolí). V porovnání s brněnskou oblastí je jasně patrná slabší úroveň maloobchodní sítě ve většině venkovských částech regionu. Určitá specifika má také maloobchod v příhraničních oblastech Znojemska a Břeclavska, díky částečnému zaměření na rakouské zákazníky. Nízká urbanizace regionu a jeho převažující agrární charakter způsobují, že expanze řetězců zasáhla oblast jižní Moravy (s výjimkou Brna) později než další regiony České republiky, Dodnes je tato situace patrná v nižším zastoupení řetězců v rámci místní maloobchodní sítě. [19]

31

Graf 3: Prodejní plochy prodejen řetězců FMCG v m2 na 1000 obyvatel 170 160 150 140 130 Jihomoravský kraj

ČR

Zdroj: INCOMA Research

Charakteristický je zejména nízký podíl diskontních prodejen na celkové maloobchodní ploše řetězců, což je dáno jejich pozdější expanzí do východní části republiky. Naopak, lze zde pozorovat vyšší podíl supermarketů. V souvislosti s razantním nástupem diskontních řetězců v uplynulých dvou letech se tato situace bude s největší pravděpodobností měnit ve prospěch diskontních prodejen.

Graf 4: Podíl prodejních ploch jednotlivých formátů maloobchodních řetězců FMCG v Jihomoravském kraji 100% 80%

23,7

28

60% 40%

57

58,6

20% 0%

13,4

19,3

Jihomoravský kraj

ČR

Zdroj: INCOMA Research

32

Supermarket Hypermarket Diskont

Nejvyšší intenzita prodejních ploch potravinářských maloobchodních řetězců je v rámci Jihomoravského kraje jednoznačně sledována v okrese Brno-město. Brno je z hlediska maloobchodu v rámci sledovaného regionu silně specifické a je po Praze druhým největším maloobchodním trhem. Naopak, expanze řetězců je nejnižší v okrese Vyškov s malým okresním centrem a vysokým podílem venkovského obyvatelstva. V rámci prodejních ploch moderních maloobchodních formátů sortimentu FMCG mají hypermarketové plochy nejvyšší podíl v okrese Znojmo (více než tři čtvrtiny), Brno-město, Brno-venkov a Vyškov. Supermarkety mají silné zastoupení především v Brně (např. 25 prodejen Albert) a v břeclavském okrese. Diskontní řetězce mají v Jihomoravském kraji slabší zastoupení (nejvíce Lídl), procentuálně nejvyšší podíl prodejní plochy mezi ostatními typy řetězců mají v okresech Hodonín, Břeclav a Brno-venkov. Blíže o rozložení jednotlivých typů maloobchodních prodejen vypovídá obrázek 4 na str. 30.

4.2 Nákupní preference

Podle nejnovějšího výzkumu společností INCOMA Research a GfK Praha „SHOPPING MONITOR 2005/6“ je zřejmé, že nejčastějším hlavním nákupním místem rychloobrátkového sortimentu jsou pro obyvatele Jihomoravského kraje hypermarkety s 33%, dále menší samoobsluhy a pultové prodejny 29%, supermarkety 22% a diskontní prodejny 12%. Na první pohled je zřejmý rozdíl oproti průměru České republiky, který dokazuje doposud slabší pozici diskontních řetězců a silnou pozici malých prodejen (především mimo velká města v agrárních oblastech) a také supermarketů, díky jejich velice silné pozici v Brně.[19]

33

34

Obrázek 4: Intenzita prodejní plochy řetězců, rozdělení prodejní plochy řetězců v okresech podle jednotlivých formátů

Rozdělení prodejní plochy řetězců FMCG podle jednotlivých formátů diskontní řetězce hypermarkety supermarkety

Intenzita prodejní plochy maloobchodních řetězců FMCG (m2/1000 obyv.) méně než 75 75 – 99 100 – 149 150 – 199 200 a více Zdroj: INCOMA Reseach

35

Nejvyšší aktivní znalost má podle studie Shopping Monitor 2005/6 v Jihomoravském kraji řetězec Hypernova před řetězci Lídl, Albert a Kaufland. V těchto řetězcích v posledních 6 měsících nakupovalo více než 40% dotázaných zákazníků.

Graf 5: Hlavní nákupní místo sortimentu FMCG (rychloobrátkové zboží)

100%

3

4

80%

29

60%

12

24

22

15

33

36

Jihomoravský kraj

ČR

40% 20%

jinde

22 malá samoobsluha, pultová prodejna diskont supermarket hypermarket

0%

Zdroj: INCOMA Research

4.3 Hypermarkety a nákupní centra V Jihomoravském kraji je v současné době otevřeno celkem 8 velkých obchodních komplexů, které lze nazvat moderními nákupními centry a celkem 19 hypermarketů, z nichž 6 je umístěno v rámci velkoplošných nákupních center. Tyto centra jsou extrémně vyvinuta především v Brně, kde je umístěno hned 6 velkých komplexů tohoto typu, z nichž tři jsou lokalizovány na okraji města (Futurum, Avion, Olympia) a tři uvnitř města (Vaňkovka, Královo Pole, Velký Špalíček). Brněnský trh nákupních center nemá na Moravě svým rozsahem konkurenci především díky velikosti města a jeho výhodné dopravní poloze na křižovatce dálnic. V České republice jej předčí pouze Praha.

36

Poněkud specifické je umístění velkoplošného nákupního centra v blízkosti města Znojma při státní hranici s Rakouskem, neboť toto centrum (faktory outlet) je primárně určeno spíše rakouským zákazníkům. Posledním, menším nákupním centrem v Jihomoravském kraji je nově zprovozněný komplex pod jménem Cukrovar umístěný ve městě Hodonín.

Tabulka 6: Největší nákupní centra v Jihomoravském kraji (k 1.2.2006) Nákupní centrum

Lokalita

Kategorie počtu nájemců

Galerie Vaňkovka

Brno

100 a více

Olympia Brno

Brno – Modřice

100 a více

Futurum Brno

Brno

100 a více

Obchodní centrum Královo Pole Brno

50 – 99

Avion Shopping Park Brno

Brno

50 – 99

Freeport Designer Outlet Centre

Znojmo

50 – 99

Velký Špalíček

Brno

20 – 49

Cukrovar obchodní centrum

Hodonín

20 – 49

Pramen: Shopping Center&Hypermarket – Incoma Research

V Brně a v jeho nejbližším okolí je v současné době umístěno 9 hypermarketů, což je největší počet hned po hlavním městě a nemusí být konečný. Existují plány na výstavbu

minimálně

dvou

dalších

hypermarketů.

Také

v dalších

městech

Jihomoravského kraje je hypermarketový trh silně rozvinutý. Ve Znojmě s 35 tisíci obyvateli jsou umístěny 4 hypermarkety, které těží především z příhraniční polohy města. V Hodoníně s 26 tisíci obyvateli jsou lokalizovány tři hypermarkety. V podstatě v každém z šesti okresních měst kraje je v provozu alespoň jedna prodejna tohoto typu. [3]

37

Obrázek 5: Rozmístění hypermarketů a nákupních center v Jihomoravském kraji

Zdroj: INCOMA Research

4.4 Současný stav maloobchodního prodeje

Podle nejnovější studie Shopping center & hypermarket 2007 bylo na konci roku 2006 evidováno v České republice celkem 35 nákupních center s více než 50 nájemci. V roce 2007 má jejich počet stoupnout na cca 40. Nejvyšší koncentrace nákupních center je v Praze, kde se nachází celkem 30 % všech nájemců v nákupních centrech, následuje Jihomoravský a Moravskoslezský kraj. Na opačném pólu je v tomto směru kraj Vysočina. Počet hypermarketů v ČR se loni zvýšil o 12 % a k 1.1.2007 dosáhl úrovně 215 hypermarketů, což představuje 1060 tis. m2 prodejních ploch. V přepočtu na obyvatele je to více než ve kterékoliv jiné zemi střední a východní Evropy.

38

Na českém trhu se po odchodu Carrefouru nachází už pouze pět hypermarketových řetězců, z nichž nejvíce prodejen provozuje Kaufland (78), který je současně také hlavním nákupním místem šestiny českých domácností. Hypermarketové řetězce posouvají hranici umístění svých prodejen do stále menších měst, kdy nejmenším městem s hypermarketem je v současné době Rychnov nad Kněžnou, s méně než 11 tisíci obyvateli.[19]

39

5 Návrhy řešení problematiky konkurenceschopnosti drobného maloobchodu Podmínky pro podnikání v maloobchodu potravin a smíšeného zboží se s postupujícím časem stále více komplikují. S postupující globalizací se zvětšuje nadnárodní konkurence a zákazníci si stále více zvykají na větší komfort při nakupování. Logickým důsledkem této situace je to, že provozovatelé drobného maloobchodu ztrácí síly, zaostávají a své obchody zavírají. Tuto situaci lze řešit několika způsoby, ale mnohdy jsou náročné na finanční prostředky, kterých malé obchody nemají mnoho, a nejsou jednoduché ani po stránce administrativní. V rámci bakalářské práce jsem se tedy snažila najít možnosti řešení problematiky

konkurenceschopnosti,

které

by

mohli

využít

všichni

drobní

maloobchodníci.

5.1 Analýza preferencí zákazníků Z důvodu neustále se zvyšující konkurence na trhu se zbožím denní potřeby není divu, že se i zákazník stává stále náročnějším nejen na nabízené zboží, ale také služby, které mu jsou poskytovány. V rámci své bakalářské práce jsem prozkoumala mínění zákazníků na jednotlivé typy maloobchodu a důvody jejich rozhodování. Průzkum jsem provedla formou dotazníku (viz příloha 1), který jsem poskytla k vyplnění lidem různých povolání a finančních příjmů, abych získala komplexní informace. Zákazníků jsem se dotazovala převážně osobním kontaktem, data se tedy ve větší míře vztahují k území města Brna a blízkému okolí. Z mého výzkumu vyplývá, že největší podíl zákazníků dává stále ještě přednost supermarketům, i když obecný vývoj dle statistik, jak jsem uvedla výše, naznačuje něco jiného. Blíže jsem se na tento rozdíl zaměřila a zjistila jsem, že zákaznici příliš nevnímají rozdíl mezi diskontní prodejnou a supermarketem. Rozdíl mezi těmito druhy maloobchodních prodejen bývá zřejmý již na první pohled po vstupu do prodejny, ale díky zvyšující se kvalitě služeb nabízených diskontními řetězci si je zákazník stále méně vědom nedostatků tohoto typu maloobchodu. Z tohoto důvodu je moje analýza

40

v těchto dvou bodech nepřesná a liší se od průzkumu provedeného firmou INCOMA Research, který jsem uvedla již výše. Malé prodejny, jak se ukázalo, si stále velmi dobře vedou u zákazníků. Vidí v nich značnou úsporu času, za kterou jsou ochotni zaplatit vyšší cenou zboží. Zákazníkům také vyhovují malé specializované prodejny nabízející čerstvé a kvalitní zboží. Mezi tyto prodejny patří zejména obchody s pečivem, masem, ovocem a zeleninou, které mají malé skladovací prostory a tedy rychlý obrat zboží. Zákazníci tyto prodejny navštěvují velmi často, ale nakupují zde pouze v malém rozsahu. Nejméně oblíbeným typem maloobchodních prodejen jsou dle mého průzkumu hypermarkety. Ty jsou na našem trhu nejkratší dobu a v okolí Brna se můžeme setkat se šesti prodejnami, většinou umístěnými na okraji města. Hypermarkety většina zákazníků využívá pro velké rodinné nákupy uskutečňované pouze jednou za čas. Jejich výhodu vidí v šíři nabízeného sortimentu a doplňkových služeb, nákupy zde jsou ale časově náročné a i přes příznivější cenovou hladinu lidé v tomto druhu maloobchodu utratí nejvíce peněz. Toto je dáno právě nabídkou zboží a atmosférou, která láká ke koupi i ne příliš potřebného zboží, které by si v jiném typu maloobchodu nepořídili.

Graf 6: Preference zákazníků – typ prodejen

20% 28%

29%

hypermarket supermarket diskont malé prodejny

23%

Zdroj: vlastní zpracování Ve svém dotazníku jsem se dále zajímala o důvody, které zákazníky vedou k preferenci dané maloobchodní prodejny. Překvapivě se nejvíce zákazníků rozhoduje na základě nabízeného sortimentu zboží. Z tohoto důvodu si zákazníci vybírají hlavně

41

hypermarkety, supermarkety a diskontní prodejny, které nabízejí největší výběr zboží. Nakupovat sem chodí hlavně lidé, kteří jsou ochotni strávit čas výběrem zboží. Bohužel z tohoto hlediska si nejhůře vedou malé prodejny, které kvůli své malé rozloze nemohou poskytnout zákazníkům široký sortiment. Opačnou situaci však ukazuje druhý nejčastější motiv zákazníků, a tím je vzdálenost maloobchodu od jejich bydliště. Zákazníci velmi často nakupují cestou z práce v malých prodejnách umístěných co nejblíže jejich domu. Tyto prodejny si také vybírají lidé, kteří mají zdravotní potíže a nejsou schopni nakupovat ve vzdálenějších lokalitách. Výše ceny se při mém dotazování ocitla až na třetím místě, ale stále pro celou čtvrtinu dotázaných zákazníků se jedná o nejdůležitější hledisko. Ti si vybírají hlavně diskontní prodejny, které nabízejí menší kvalitu zboží ale za nejnižší ceny, nebo hypermarkety. Cena je prioritní převážně pro zákazníky s malými příjmy, hlavně studenty, starší lidi pobírající starobní důchod a rodiny s dětmi.Tito jsou ochotni obětovat část svého volného času pro získání cenově výhodného nákupu. Mezi další hlediska ovlivňující zákazníky patří mimo jiné ještě atmosféra prodejny, ochota zaměstnanců, různé nabízené slevy a akce, které lákají zákazníky.

Graf č. 7: Preference zákazníků – hledisko výběru prodejny

15% 28% vzdálenost sortiment cena jiné

26%

31%

Zdroj: vlastní zpracování

42

Z mého dotazníkového šetření také vyplynulo, že důvody, kterými se lidé při nakupování řídí, ve velké míře záleží také na jejich finančních příjmech. Lidé dosahující čistých příjmů kolem Kč 10tis. za měsíc se ve většině případů řídí cenovým hlediskem. Zákazníci s čistým příjmem do Kč 15tis. měsíčně sice porovnávají cenu, ale jsou si ochotni připlatit za kvalitní zboží. Hledisko nabízeného sortimentu a kvalitního zboží je nejdůležitější pro zákazníky s měsíčním čistým příjmem Kč do 20 tis. Tito jsou také ochotní za potraviny utratit nejvíce finančních prostředků. Překvapivě málo utrácejí za potraviny lidé s čistými příjmy nad Kč 20 tis., a dalo by se říci, čím vyšších čistých příjmů lidé dosahují, tím méně nakupují v maloobchodě. Těmto lidem již nezáleží na ceně, nakupují impulzivně a rádi se stravují v restauracích.

5.2 Možnosti podpory konkurenceschopnosti drobného maloobchodu ze strany státu Stát má možnost napomáhat konkurenceschopnosti drobného maloobchodu několika způsoby. Může se jednat o úpravu legislativ,y nebo o programy státní podpory, vyhlašované každoročně Ministerstvem obchodu a průmyslu. Většina těchto podpůrných opatření je zaměřena na malé a střední podnikatele, tedy na fyzické nebo právnické osoby. V posledních letech se v české legislativě provedlo několik změn zákonů, které napomohly podnikání malých a středních firem. V roce 2004 vstoupil v platnost zákon č. 438/2003 Sb., kterým se změnil zákon č. 586/1992 SB., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tímto zákonem začalo platit opatření na postupné snižování sazby daně z příjmů právnických osob. Do tohoto roku činila sazba daně 28%, za období započaté v roce 2005 činila 26% a od roku 2006 platí sazba 24%. Pro fyzické osoby se snížily některé sazby daně z příjmů v jejím progresivním výpočtu, a to z 15% na 12% a z 20% na 19%. Ani tato změna sazeb však nepřinese příliš velkou úsporu nákladů podnikatelům a postavení jednotlivých subjektů není na našem trhu rovné. Zahraniční investoři v České republice získávají mnoho daňových zvýhodnění, a tak mají lepší podmínky pro expanzi svého podnikání. Se zpětnou platností jsou pak pro zdaňovací období 2005

43

zavedeny vyšší výdajové paušály pro podnikatele – fyzické osoby. Novelou zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů, v platném znění, se zkrátila doba odepisování v odpisových skupinách 1 – 3 u movitého majetku. [21] Pro usnadnění založení firmy byla vládou schválena koncepce zjednodušení administrativních postupů při podnikání zřízením centrálních registračních míst při Živnostenských úřadech. Byl také zpracován návrh na jednotný registrační formulář, který v sobě soustřeďuje informace pro živnostenský úřad, úřad práce, správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Dále je také schválena úprava Obchodního zákoníku, která se zabývá zjednodušením a zrychlením zápisu do Obchodního rejstříku. Dle mého názoru, tato opatření vedou k významnému zjednodušení založení podnikání, ale je potřeba zaměřit se na zjednodušení povinností a starostí podnikatelů, kteří již podnikají. Neustále složitá administrativa je pro podnikatele stále finančně i časově velmi náročné a ušetřené zdroje by mohli lépe využít na konkurenční boj. Snad největší nevýhodou pro malé obchodníky jsou jejich nákupní podmínky. Pro výrobce a dodavatele zboží je výhodnější upřednostnit velké odběratele a ušetřit tím na logistických nákladech a problémech spojené s dopravou zboží. Tyto podmínky jsou pro dopravce natolik výhodné, že upřednostňují velké obchodní řetězce i na úkor toho, že si dovolují diktovat odběratelskou cenu zboží. Sice jim tedy nabízejí nižší ceny než by získali od dopravců, ale získají tím jistotu odběru velkého množství zboží. Dalším způsobem jak může stát pomoci podnikatelům, a podle mého názoru, významnější než legislativní úpravy, je pomoc v podobě programů státní podpory vyhlašované vládou za pomoci Českomoravské záruční a rozvojové banky. Tyto programy se týkají pomoci malým a středním podnikům nejen v otázce finanční, ale také poradenské, vzdělávací, nebo podpory v rozvíjení firmy. Tyto jsou definovány jako podniky, které mají méně než 250 zaměstnanců, roční obrat nepřesahující Eur 40 mil., nebo mají celková aktiva nepřesahující Eur 40 mil. Podle těchto charakteristických znaků patří do této kategorie téměř všechny drobné maloobchodní prodejny. [23] V roce 2005 byly vyhlášeny pro malé a střední podnikatele programy Záruka – program záruk, Trh – víceúčelový program podpory, Progres – program podpory dynamicky se rozvíjejících firem, realizované Českomoravskou záruční a rozvojovou

44

bankou. Dále pak programy Poradenství – program podpory poradenských a vzdělávacích služeb, Aliance – program vytváření aliancí a podpory pro vstup na zahraniční trhy a Design – program podpory designu. Na realizaci programů podpory malých a středních podnikatelů realizovaných Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou bylo v roce 2005 bylo k dispozici celkem Kč 2311,4 mil. Na programy Záruka, Trh a Progres bylo ze státního rozpočtu vyčleněno Kč 521 mil. Dále Kč 515,9 mil. ze splátek úvěrů poskytnutých v minulých letech v programech Kredit a Start. Další Kč 1030 mil. ze zdrojů finančního trhu a zbytek prostředků poskytly úroky z úvěrů, volné finanční zdroje (prostředky nevyužité podnikateli nebo vrácené z důvodů porušení podmínek) a splátky úvěrů z Obrátkového fondu Phare. Celkem bylo v roce 2005 poskytnuto 2532 podpor ve formě jednotlivých programů v celkové výši Kč 2302,1 mil. Nejvíce finančních prostředků čerpali podnikatelé formou úvěru z programu Progres, a to Kč 1135,4 mil. ve 161 poskytnutých podporách. Naopak největší počet podpor které podnikatelé nejčastěji využívali byly finanční příspěvky z programu Trh. Jejich počet činil 1457 poskytnutých podpor ve výši Kč 127,5 mil. Z důvodu velkého zájmů právě o tento program, musel být zastaven příjem žádostí o příspěvky na certifikaci v programu Trh již 1.4.2005, i když realizace programů byla zahájena počátkem roku 2005. [22] V roce 2005 bylo vyřízeno navíc 699 žádostí o podporu, které byly přijaty v roce 2004 a ve stejném roce nemohly být vyřízeny z důvodu nedostatku disponibilních finančních prostředků na realizaci programů. Z tohoto důvodu byly kromě podpor platných pro rok 2005 poskytovány ještě podpory podle podmínek programů Kredit, Start, Vesnice, Regenerace a Kooperace z roku 2004. Dokladem, že tento způsob státní podpory podnikání je mezi podnikateli oblíben a pro svoji jednoduchost i velmi rozšířen, je 2927 žádostí o podporu v roce 2005. Celkem bylo podpořeno 2273 projektů a bylo poskytnuto 2532 podpor, z toho bylo 825 záruk, 189 úvěrů, 1496 příspěvků a 22 příspěvků na úhradu úroků.

45

Tabulka č. 7: Použití finančních prostředků v ČMZRB v roce 2005 počet podpor celkem vyčerpáno mil. Kč cenové zvýhodnění záruk za bankovní úvěr

574

793,5

záruky za účast ve veřejné obchodní soutěži

251

příspěvky na úhradu úroků

22

11,6

v programech VESNICE a REGENERACE

14 8

9,1 2,5

úvěry z programů z toho: z programu KREDIT z programu START

189 11 2

1 169,8 11,7 1,1

z programu PROGRES z programu TRH

161 15

1135,4 21,6

8

11,8

1 488 1 457

170,1 127,5

31

42,6

z toho:

finanční příspěvky na pracovní místa v programu SPECIAL příspěvky z toho: z programu TRH z toho: z programu KOOPERACE zvýšené podpory při restrukturalizaci

16,8

podpor a vymáhání pohledávek náklady při realizaci úvěr. programů

82,7

náklady auditu prostředků Obrátkového

0,1

fondu Phare (START) odpis pohledávek předaných FÚ v programech KREDIT a START

38,2

přečerpání zdrojů roku 2005

7,5 2 532

Celkem

2 302,1

Pramen: údaje ČMZRB

Zcela novým program v roce 2005 se stal program Aliance, realizovaný Českou agenturou na podporu

obchodu CzechTrade, příspěvkovou organizací Ministerstva

průmyslu a obchodu. Cílem programu bylo zvýšení konkurenceschopnosti na zahraničních trzích prostřednictvím podpory mezinárodních marketingových aktivit

46

aliance, tj. seskupení minimálně 3 malých a středních podnikatelů, jejichž výrobní program nebo sortiment se vzájemně doplňují. Podpory z prostředků státního rozpočtu z programu Aliance v roce 2005 byly poskytnuty 63 žadatelům (18 aliancím) v celkové výši Kč 7,695 mil. Největší počet žadatelů (62%) tvořily malé podniky do 50 zaměstnanců. Program Design byl realizován Design centrem České republiky (DC ČR), organizační složkou státu. Cílem programu bylo poskytnout metodickou pomoc podnikatelům při začleňování designu do jejich podnikatelské strategie. Podpora v celkové výši Kč 8,471 mil. byla poskytnuta 114 podnikatelům. Cílem programu Poradenství je získat cenově zvýhodněné všeobecné vzdělání a cenově zvýhodněné poradenské služby externích poradců. Program určený osobám připravujícím se na zahájení podnikání a stávajícím podnikatelům, realizuje Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, ve spolupráci se sítí regionálních poradenských a informačních center a podnikatelských inovačních center. Celková částka použitá k 31.12.2005 na realizaci tohoto programu činila Kč 25,92 mil. Z toho bylo poskytnuto 1698 dotací na poradenské služby v celkové výši Kč 22,29 mil. (zakládání a zahájení nových podnikatelských subjektů, zkvalitňování managementu a zvyšování konkurenceschopnosti), 518 dotací na vzdělávání podnikatelů ve výši Kč 2,39 mil. a 119 podpor nákladů vynaložených na propagaci a administraci příjemci podpor ve výši Kč 1,24 mil. [22] V letošním roce jsou aktuální programy Aliance, Certifikace, Design, Trh a Vývoj pro pomoc malým a středním podnikům. Některé z nich jsou již ověřeny několikaletým poskytováním dotací, ale některé jsou zavedeny prvním rokem. Při studování podkladů o podporách Ministerstva průmyslu a obchodu jsem však zjistila, že program Trh, který by mohli využít maloobchodní prodejci, je vyhlášen pouze pro začínající podnikatele na území hlavního města Prahy. Toto je způsobeno spolufinancováním dotací z fondů EU ze státního rozpočtu České republiky. Program bezúročných úvěrů a záruk Trh je určen pro začínající a malé a střední podnikatele na území hlavního města Prahy. Cílem programu je usnadnit začínajícím podnikatelům přístup k externím finančním prostředkům a umožnit realizaci podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů zaměřených na investice a

47

zvyšování konkurenceschopnosti. Příjemce podpory musí být v případě žádosti o bezúročný úvěr drobným podnikatelem, nebo v případě žádosti o zvýhodněnou záruku malým a středním podnikatelem. Dále musí být oprávněn podnikat na území České republiky a být registrován jako poplatník daně z příjmu na příslušném finančním úřadě atd. Podpora v rámci programu Trh je poskytována ve třech různých formách, a to: -

bezúročný úvěr – až do výše 90% předpokládaných výdajů, doba splatnosti maximálně 7 let, výše úvěru do Kč 0,75 mil. pro fyzickou osobu nebo právnickou osobu s jedním společníkem, v případě více společníků je úvěr poskytnut až do výše Kč 1,5 mil., úvěr je zajišťován směnkou

-

zvýhodněná záruka s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru – záruka poskytována pouze k úvěrům bank, které mají smlouvu s ČMZRB, záruka je poskytována do výše 80% jistiny zaručovaného úvěru (max. do výše Kč 1,5 mil.) s dobou splatnosti delší než 3 roky, pokud do dvou let je ukončena realizace projektu, příjemci podpory bude vyplacen finanční příspěvek ve výši 15% zaručeného úvěru

-

zvýhodněná záruka – poskytována do výše 80% jistiny, podnikatel hradí pouze část ceny záruky ve výši 0,1-0,3% p.a. z výše záruky, je mu poskytnut finanční příspěvek 4% p.a. z výše záruky k úhradě zbývající části ceny záruky [23]

5.3 Podpora maloobchodu ze strany obcí Podle dostupných informací zavedené praxe zřejmě neexistuje příliš mnoho možností, jak by mohly obce mohly svým podnikatelům pomoci. Finanční zdroje obcí jsou velmi omezené a většinou sotva vyjdou na projekty, které je potřeba v obci realizovat, nelze tedy ani jen doufat, že by finančně podporovaly místí maloobchodníky. Přesto však existují způsoby, kterými by alespoň trochu pomoci mohly a nemusely by vynakládat zvláštní finanční prostředky. První takovou možností je pořádání různých akcí, které by přilákaly turisty nebo diváky a tedy i potencionální zákazníky do blízkosti malých prodejen. Ceny občerstvení na takovýchto akcích bývají značně nadhodnocené a je tedy výhodnější pro zákazníky, nakoupit si u místního prodejce. Je také nutné, aby se více dbalo o pořádek, čistotu a vhled obce a také její propagaci pro zvýšení cestovního ruchu.

48

Většina obcí v současné době vydává obecní noviny. V nich informuje občany o aktuálních událostech, soukromé inzerci a bylo by tedy možné v nich inzerovat také speciální nabídky místního maloobchodu a nalákat tím zákazníky. Obec by také mohla umožnit tuto inzerci zdarma, případně se slevou. Další možností jak by mohla obec přispět drobným maloobchodníkům v boji s konkurencí, je poskytnutí obecních prostor k podnikání s finančním zvýhodněním. Podnikatel by tak nemusel platit nájemné, nebo by platil jen symbolickou výši. Tato forma pomoci však závisí jen na dobré vůli obecních zastupitelů a nepřipadá v úvahu, používá-li podnikatel vlastní prostory. Podobně lze ale uplatnit výhody při placení místních poplatků maloobchodníkem, které mu mohou být odpuštěny, nebo alespoň odloženy či sníženy na minimum. Je vidět, že stran obcí jsou jen velmi omezené možnosti, jak pomoci malým obchodníkům na jejich území. Všechny však záleží na ochotě místních zastupitelů řešit vzniklou situaci snižující se konkurenceschopnosti drobného maloobchodu. Existence obchodů hlavně na vesnicích je velmi důležitá, zejména z pohledu starších lidí, nebo lidí nevlastnících automobil. Při stávající situaci by se mohlo brzy velké množství obcí ocitnout závislých pouze na vzdálených supermarketech.

5.4 Možnosti podpory konkurenceschopnosti drobného maloobchodu z fondů Evropské unie Po vstupu České republiky do Evropské unie dne 1. května 2004, se otevřela další možnost pomoci malým a středním podnikatelům. Jedná se o komplexní soubor dotací a podpor, které poskytují fondy Evropské unie. Finanční prostředky z těchto fondů jsou určeny ke snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů a členských států EU a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů. Česká republika se řadí mezi chudší státy Evropské unie a díky tomu může v období 2007 – 2013 čerpat z fondů EU přibližně Kč 752,7 mld.. O tyto finanční prostředky mohou žádat obce, kraje, ministerstva, neziskové organizace, školy, výzkumná centra, ale také podnikatelé. Právě o fondy umožňující pomoc pro podnikatele, zaměřující se na maloobchodní prodej jsem se dále zajímala.

49

Česká republika má možnost v období 2007-2013 využívat celkem 26 operačních programů, které jsou rozděleny mezi tři cíle politiky hospodářské a sociální soudružnosti. Prvním z cílů je Konvergence, zabývající se podporou hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států. Spadají pod něj všechny regiony soudržnosti a výjimkou Hlavního města Prahy a je realizovaný prostřednictvím osmi tématických operačních programů a sedmi regionálních. Na cíl Konvergence je v České republice vyčleněno Kč 730 mld. [27]

Tabulka 8: Operační programy cíle Konvergence Tématické operační programy

Regionální operační programy

OP Doprava

ROP NUTS II Severozápad

OP Životní prostředí

ROP NUTS II Moravskoslezsko

OP Podnikání a inovace

ROP NUTS II Jihovýchod

OP Výzkum a vývoj pro inovace

ROP NUTS II Severovýchod

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

ROP NUTS II Střední Morava

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

ROP NUTS II Jihozápad

Integrovaný operační program

ROP NUTS II Střední Čechy

OP Technická pomoc Zdroj: zpracováno dle literatury [27]

Ze seznamu tématických operačních programů mě v rámci podpory podnikání zaujal operační program Podnikání a inovace (OPPI). Tento program je zaměřený na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Podporuje vznik nových a rozvoj stávajících firem, umožňuje zkvalitnění infrastruktury a služeb pro podnikání a navazování spolupráce mezi podniky. Z této charakteristiky je patrná možnost využití tohoto programu maloobchodními prodejci. OPPI je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a jeho řídícím orgánem je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Žádat o

50

podporu mohou kromě podnikatelů, sdružení podnikatelů a fyzických osob také výzkumné a vzdělávací instituce, neziskové organizace, územní samosprávné celky, CzechInvest, Czech trade a další. Na program OPPI je z fondů EU vyčleněno asi 85,77 mld. Kč, což představuje 11,4% veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších asi 15,24 mld. Kč. Operační program Podnikání a inovace je rozdělen do 7 tématických celků, které dále upravují typy projektů spadajících pod tento program. Operační programy jsou nyní posuzovány Evropskou komisí a tak mohou nastat ještě určité změny v jejich charakteristikách. Předběžně se však tématické celky dotýkají oblastí: Vznik firem, Rozvoj firem, Efektivní energie, Inovace, Prostředí pro podnikání a inovace, Služby pro rozvoj podnikání a Technická pomoc. Ze všech těchto podprogramů chci dále představit ty, které mohou využít čeští maloobchodní prodejci. [29] Dotace pro maloobchod v rámci OPPI: -

Vznik firem Z fondů EU je na tento typ dotací vyčleněno Eur 79,1 mil. (2,6% OPPI). Dotaci lze využít na pořízení a rekonstrukci dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, hmotného majetku a pozemků, pořízení zásob, včetně drobného hmotného majetku, drobnější investičně zaměřené projekty s důrazem na diferenciaci charakteru podpory, zejména pro účely inovačně zaměřených projektů spin-off firem apod.

-

Rozvoj firem Na tento typ dotací je z fondů EU vyčleněno Eur 663,0 mil. (21,8% OPPI). Dotace je určena na pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, hmotného majetku a pozemků, pořízení zásob, včetně drobného hmotného

majetku, koupě podniku v konkurzu, financování

pohledávek do lhůty splatnosti, rozvoj informačních a komunikačních technologií apod.

51

-

Služby pro rozvoj podnikání Z fondů EU je na tento typ dotace vyčleněno Eur 239,9 mil. (7,9% OPPI). Využití dotace se předpokládá na rozvoj poradenství, individuální projekty malých a středních podniků (MSP), projekty seskupení MSP. [29]

Dalším cílem politiky hospodářské a sociální soudružnosti je cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Jedná se o podporu regionů, které nespadají pod cíl Konvergence a v České Republice se tedy jedná o Hlavní město Praha. Z evropských fondů je na tento cíl vyčleněno Kč 11,73 mld. a je rozdělen na operační program Praha Konkurenceschopnost a operační program Praha Adaptabilita, z nichž první jmenovaný může být využit na podporu podnikání. [27] Operační program Praha Konkurenceschopnost (OPPK) Tento program je určen na podporu investičních projektů zaměřených především na podporu veřejné dopravy a dopravní dostupnosti v Praze, podporu inovací, informačních a komunikačních technologií, podnikání a zlepšování životního prostředí v Praze. Realizace těchto projektů musí probíhat na území Hlavního města Prahy. Z fondů EU je na tento program vyčleněno Kč 8,32 mld. a z národních veřejných zdrojů má být financování programu navýšeno o dalších Eur 52,05 mil. Dotace je určena pro organizace zřízené a založené hlavním městem Prahou a městskými částmi, provozovatele městské hromadné dopravy, vlastníky železniční infrastruktury, stanic a zastávek, podnikatele, nestátní neziskové organizace apod. Řídícím orgánem tohoto operačního programu je hlavní město Praha a Magistrát hlavního města Prahy, odbor zahraničních vztahů a fondů EU. [28] Operační program Praha Konkurenceschopnost je rozdělena na 3 prioritní osy a to Dostupnost a prostředí, Inovace a podnikání a Technická pomoc. Pro podnikatele je využitelný podprogram: -

Inovace a podnikání Na tento druh dotace je z fondů EU vyčleněno Eur 58,9 mil. (20% OPPK). Finanční prostředky mohou být použity např. na rozvoj inovačních schopností existujících podniků, podpora zakládání technologicky orientovaných firem,

52

stimulace spolupráce firem, městské správy, podnikatelských sdružení dalších institucí, zlepšení služeb pro podnikání, aplikace cílených forem poradenství, vzdělávání a marketingu apod. [28]

Třetím a posledním cílem politiky hospodářské a sociální soudružnosti je cíl Evropská územní spolupráce. Jedná se o podporu přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů a v České republice je na něj přiděleno Eur 0,39 mld. Je rozdělen do devíti operačních programů a spadají pod něj všechny regiony v České republice. Tyto programy nelze využít pro podporu konkurenceschopnosti drobných obchodníků, nebudu se tedy o nich blíže zmiňovat. [27]

5.5 Možnosti řešení problematiky konkurenceschopnosti drobného maloobchodu jeho vlastním úsilím V předcházejících kapitolách jsem uvedla několik možností podpory drobného maloobchodu ze strany státu, obce a Evropské unie. Provozovatelé drobného maloobchodu

ale

především

musí

vyvinout

vlastní

úsilí

pro

zvýšení

konkurenceschopnosti své prodejny. Je zřejmé, že drobní obchodníci se nemohou rovnat svým velkým konkurentům, ale mohou být zdravými podniky s dostatečně vysokým ziskem. Jejich největší nevýhodou oproti velkokapacitním prodejnám obchodních řetězců, jsou nákupní podmínky malých odběratelů. Cenovou politiku a dodavatelské podmínky však drobní podnikatelé ovlivnit nemohou. Jednou z podmínek toho, aby mohl drobný maloobchod konkurovat velkým soupeřům, je alespoň trochu vyrovnat své ceny s cenami těchto prodejen. Jelikož nedisponuje stejnými nákupními podmínkami jako velcí odběratelé, musí se dostat na jejich

úroveň.

Tohoto

lze

docílit

zakládáním

sdružení

maloobchodníků

s organizovaným nákupem, a tím vytvoření jakéhosi druhu velkého odběratele, který má možnost výhodnějších nákupních cen. Jestliže by se pak ke společnému nákupu přidala i společná doprava nakupovaného zboží, snížily by se i dopravní náklady a ceny v těchto sdružených obchodech by tedy mohly relativně klesnout.

53

Mnohdy se však také stává, že i přes příznivé dodavatelské ceny, nastaví maloobchodník příliš vysoké prodejní ceny jen z touhy po zisku. Nelze se pak divit, že zákazník si nákup v takové prodejně rozmyslí a raději jej uskuteční ve velkém hypermarketu za příznivějších podmínek. Nelze však také zapomenout na současné nonstop otevřené hypermarkety ve městech a jiné velké prodejny s dlouhou otevírací dobou. Je důležité, aby drobní prodejci přizpůsobili svou prodejní dobu potřebám zákazníků a jejich časovým možnostem. Jak jsem již uvedla dříve, mnoho zákazníků volí malé prodejny pro jejich umístění blízko bydliště a prodloužená otevírací doba by tak mohla naskytnout další příležitost k nákupům. Důležitým aspektem je zde také hygiena a čerstvost prodávaného zboží. V nedávné době média informovala o několika vážných hygienických přestupcích, kterých se dopustily velké obchodní řetězce. Prodej zboží s prošlou lhůtou spotřeby ve velkých prodejnách, již většina zákazníků tolerantně přehlíží. Omluvit to lze velkým objemem zboží které se v těchto prodejnách nabízí a rychlou nápravou po upozornění. Není to však tak dlouho, co v hypermarketech byl nalezen hmyz ve zboží, nebo zkažené masné a uzenářské výrobky, které po rozbalení zapáchaly. Tyto přestupky již nelze ospravedlnit a obchodní řetězce, ve kterých se tyto události staly, ztratili velké množství zákazníků. Drobné obchody zde mohou přijít s reklamou na zdravé a kvalitní zboží, které při jejich malém obratu mají stále pod kontrolou a podobná situace u nich nemůže nastat. Podle mého názoru, jsou zákazníci v dnešní době na podobná tvrzení citliví a preferují kvalitu před nízkou cenou. Dalším způsobem, jak velké obchodní řetězce lákají zákazníky, jsou různé akce a cenově zvýhodněné výrobky. Myslím si, že malé prodejny tento způsob nemohou provádět v tak velkém rozsahu, ale do určité míry jej realizovat mohou. Jedná se například o cenové zvýhodnění některého výrobku po určitou dobu, případně na jeho prodeji realizovat i ztrátu. Jestliže totiž zákazník díky tomuto zvýhodněnému výrobku prodejnu navštíví, jistě koupí i jiné zboží. Navrhovala bych také odměnu dobrých zákazníků formou dárku a množstevních slev. Dárky by měly být vhodné pro děti, neboť právě ony jsou nástrojem, kterým lze nalákat jejich rodiče k dalšímu nákupu.

54

Dalším lákadlem pro zákazníky jsou rovněž sezónní akce a soutěže o Vánocích, Velikonocích a při podobných příležitostech. Velké obchodní řetězce si zákazníci vybírají nejen pro velikost sortimentu, který nabízejí a který je mnohdy až zbytečně široký, ale také z důvodu nabízených služeb. Nevidím důvod, proč by drobní podnikatelé nemohli zaměstnávat studenty nebo jiné osoby na dohodu o provedení práce respektive na dohodu o pracovní činnosti, kteří jsou levnou pracovní silou, a jejich úkolem by bylo rozvážení nákupů zákazníkům domů. Je mnoho lidí, především starších občanů a zdravotně postižených, kteří by tuto službu jistě uvítali a byli ochotni si i připlatit, zvlášť v případě, kdy je od obchodu odděluje větší vzdálenost. Záporem malých obchodů je také relativně malý prostor prodejny a úzké uličky mezi regály, které znemožňují pohyb zákazníkům s kočárky nebo na invalidním vozíku. Řešení této situace je přitom velmi jednoduché, v prodejně se jistě vždy najde nějaký prodavač, který se může na pár minut uvolnit a kočárek pohlídat před obchodem, nebo dle instrukcí pomoci nakoupit zdravotně postiženému člověku. Zákazníci vždy ocení individuální přístup personálu a ochotu pomoci a poradit. Podnikatelé by na tyto možnosti jistě neměli zapomínat, nejen že nezvyšují náklady a finanční výdaje, ale přesto zvyšují spokojenost zákazníků a tím i jejich loajalitu a ochotu se vracet. Drobní podnikatelé by také neměli zapomínat na stanovení marketingové strategie, o které jsem psala již dříve, a přizpůsobit ji lokalitě, ve které se nacházejí. Regiony na Jižní Moravě se vyznačují velkými odlišnostmi, a tak obchod sídlící v okrese Hodonín, který se dle statistik vyznačuje nejnižší průměrnou měsíční mzdou a nejvyšší mírou nezaměstnanosti, se nemůže chovat stejně, jako obchod v Brně. Zákazníci bydlící v Hodoníně, si budou jistě volit obchod s nejnižšími cenami, a nebudou se ohlížet na kvalitu nabízených služeb a šířku sortimentu. Naopak brněnští zákazníci s vyššími příjmy nebudou tolik lpět na cenové hladině zboží a obchodníci budou moci postavit svou strategii například na speciálním drahém zboží, kvalitě nebo individuálním přístupu k zákazníkovi. Uvedla jsem zde možnosti, které dle mého názoru mohou drobní maloobchodníci využít ve své snaze bojovat s konkurenčními supermarkety a hypermarkety, které se stále více rozmáhají na našem trhu. V rámci své práce jsem

55

kontaktovala několik majitelů drobných obchodů s potravinami v mém sousedství, a získala jsem dojem, že spíše než nedostatek možností jak bojovat s konkurencí, je to pohodlnost co je tolik ničí. Dle mého názoru malé prodejny nejsou odsouzeny k zániku pouze z důvodu velké konkurence, dostatek cílevědomosti, odhodlání a kreativity by mohl vést k začátku úspěšného podnikání v tomto oboru. Uvědomuji si, že tento typ maloobchodu se nemůže nikdy rovnat s velkokapacitními prodejnami, ale to také nemůže být jeho cílem.

56

6 Závěr Podnikání formou drobného maloobchodu má s postupujícím časem stále horší podmínky pro svoji existenci. Situace po roce 1989 vedla k obrovskému rozmachu tohoto obchodního podnikání, avšak mnohé maloobchody skončily neúspěchem velmi brzy po svém otevření. Hlavním důvodem byla neznalost základních pravidel tržního hospodářství a marketingových strategií. Někteří podnikatelé se však udrželi na trhu až do současnosti a potýkají se dnes se stále ostřejší konkurencí velkých obchodních řetězců. Cílem bakalářské práce bylo provedení analýzy situace maloobchodních prodejen v České republice s konkrétním zaměřením na region Jihomoravského kraje, a návrh řešení problému snižující se konkurenceschopnosti drobných obchodníků zde působících. Při zpracování bakalářské práce jsem využila všech dostupných a mně známých literárních zdrojů i přístupných internetových zdrojů. Realizovala jsem také vlastní dotazníkové šetření mezi zákazníky maloobchodních prodejen k získání komplexních informací ovlivňujících současný stav maloobchodu. Také jsem se dotazovala některých provozovatelů drobných maloobchodních prodejen na území Jižní Moravy na jejich konkrétní situaci. Ve své práci jsem tato šetření prezentovala a dále analyzovala. Informovala jsem se také o možnostech podpory maloobchodníků ze strany obcí, státu a dotací z fondů Evropské unie, které jsem v práci uvedla. Domnívám se tedy, že jsem využila všechny způsoby, jak dosáhnout svého cíle. Ve své práci jsem došla k názoru, že situace drobného maloobchodu je v současných podmínkách velmi komplikovaná, ale není celkem neřešitelná. Existují možnosti podpory a dotací, které mohou maloobchodníci využít, pokud budou dostatečně kreativní a cílevědomí. Do současné doby se tito podnikatelé nesnažili přizpůsobit své prodejní strategie svým zákazníků, ale hnali se za vidinou zisků. Pro úspěch se musí maloobchodní prodejci pevně odhodlat využít všech dostupných zdrojů a případně dočasně obětovat i své zisky pro získání nových zákazníků, kteří by jim do budoucna zachovali přízeň. Podnikatelé si musí uvědomit, že zákazník netouží pouze po nejnižší ceně, kterou mu nabízí velké obchodní řetězce, ale především po kvalitních

57

službách, které nejsou otázkou velkého finančního kapitálu, ale především osobního přístupu.

58

7 Seznam použité literatury [1]

BARTES, F. Konkurenční strategie firmy. 1997. 125 s. ISBN 80-85943-41-7.

[2]

FOSTER, R. Strategie podnikání. 1990. 238. ISBN 80-7023-071-1.

[3]

Jihomoravský kraj text 1. INCOMA Research. 2007. Statistika Jihomoravského kraje v oblasti maloobchodu.

[4]

JINDRA, J.Obchodní podnik a jeho moderní pojetí. 1993. 88 s. ISBN 80-901446-1-6.

[5]

JIRÁSEK, A. J. Konkurenčnost. Vítězství a porážky na kolbišti trhu. 2001. 102 s. ISBN 80-86419-11-8.

[6]

KOTLER P. a ARMSTRONG G. Marketing. 2004. 855 s. ISBN 80-247-0513-3

[7]

KOŠŤAN, P. a ŠULEŘ, O. Firemní strategie plánování a realizace. 2002. 124 s. ISBN 80-7226-657-8.

[8]

KUDERA, J. Moderní teorie firmy. 2000. 169 s. ISBN 80-7064-036-7.

[9]

MIKOLÁŠ, Z. a FOLVARČNÁ, A. Úvod do nauky o podnikání a podniku. 2003. 84 s. ISBN 80-9000745-0-2.

[10] MIKOLÁŠ, Z. Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku. 2005. 200 s. ISBN 80-247-1277-6. [11] PACK, O. 25 špinavých triků konkurence a jak se jim ubráníte. 1998. 202. ISBN 80-86135-00-4. [12] PORTER, M. E. Konkurenční strategie, metody pro analýzu odvětví a konkurentů.1994. 404 s. ISBN 80-85605-11-2. [13] PRAŽSKÁ, L., JINDRA, J. a kol. Obchodní podnikání – retail management. 2. vyd. 2002. 874 s. ISBN 80-7261-059-7. [14] SRPOVÁ, J. a kol. Pokrok ve výzkumu malých a středních podniků (v ČR a na Slovensku). 2004. 126 s. ISBN 80-245-0739-0. [15] SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 2002. 479 s. ISBN 80-7179-736-7. [16] VLČEK, R. Hodnota pro zákazníka. 202. 444 s. ISBN 80-7261-068-6. Internetové zdroje [17] www.czso.cz/ [18] www.financninoviny.cz/index_view.php?id=253537 , 22.5.2007, 12:24 [19] www.incoma.cz/cz/default.aspx?path=/cz/consult/profile.aspx& [20] www.kr-jihomoravsky.cz/ [21] www.mpo.cz/dokument17476.html [22] www.mpo.cz/dokument20309.html

59

[23] www.mpo.cz/dokument25616.html (MSP 2007) [24] www.novinky.cz/ekonomika/retezce-ovladaji-uz-dve-tretiny-ceskehotrhu_115295_418p1.html, 18.5.2007, 12:13 [25] www.peníze.cz [26] www.spotrebitele.cz [27] www.strukturalni-fondy.cz/operacni-programy-2007-2013 [28] www.strukturalni-fondy.cz/opkonkurenceschopnost [29] www.strukturalni-fondy.cz/oppi

60

8 Seznam tabulek, obrázků a grafů

Seznam tabulek Tabulka 1: Vývoj obchodních řetězců v ČR ................................................................... 14 Tabulka 2: TOP10 skupin podle maloobchodních tržeb ................................................. 16 Tabulka 3: Největší města Jihomoravského kraje (v tis.) ............................................... 29 Tabulka 4: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2005 ... 30 Tabulka 5: Základní ekonomické charakteristiky Jihomoravského kraje ....................... 31 Tabulka 6: Největší nákupní centra v Jihomoravském kraji (k 1.2.2006) ...................... 37 Tabulka č. 7: Použití finančních prostředků v ČMZRB v roce 2005.............................. 46 Tabulka 8: Operační programy cíle Konvergence .......................................................... 50 Seznam obrázků Obrázek č. 1 : Marketingové strategie maloobchodních firem ....................................... 22 Obrázek 2: Jihomoravský kraj ........................................................................................ 27 Obrázek 3: Hustota obyvatel v rámci okresů Jihomoravského kraje .............................. 28 Obrázek 4: Intenzita prodejní plochy řetězců, rozdělení prodejní plochy řetězců v okresech podle jednotlivých formátů ........................................................................... 35 Obrázek 5: Rozmístění hypermarketů a nákupních center v Jihomoravském kraji ........ 38 Seznam grafů Graf 1: Tržní podíl TOP 10 v rychloobrátkovém zboží

15

Graf 2: Prodej potravin v jednotlivých typech prodejen

17

Graf 3: Prodejní plochy prodejen řetězců FMCG v m2 na 1000 obyvatel

32

Graf 4: Podíl prodejních ploch jednotlivých formátů maloobchodních řetězců FMCG v Jihomoravském kraji 32 Graf 5: Hlavní nákupní místo sortimentu FMCG (rychloobrátkové zboží)

36

Graf 6: Preference zákazníků – typ prodejen

41

Graf č. 7: Preference zákazníků – hledisko výběru prodejny

42

61

9 Seznam příloh Příloha 1: Anonymní anketa pro zákazníky maloobchodních prodejen Příloha 2: Anketa pro provozovatele drobných maloobchodních prodejen Příloha 3: Hodnocení obchodních řetězců zákazníky Příloha 4: Tržní podíl TOP10 v rychloobrátkovém zboží Příloha 5: TOP10 aliancí podle počtu prodejen

62

Příloha č. 1

Anonymní anketa pro zákazníky maloobchodních prodejen

Váš měsíční příjem Kolik měsíčně utratíte za potraviny Jak často chodíte nakupovat Kde nejčastěji nakupujete Hypermarkety – Tesco, Hypernova, Interspar, Kaufland, Globus Supermarkety – Albert, Billa, Delvita Diskont – Lídl, Plus, Penny maket Malé prodejny – večerky a specializované prodejny Proč vám tento obchod vyhovuje V čem vidíte jeho nevýhodu

63

Příloha č. 2

Anketa pro provozovatele drobných maloobchodních prodejen

Jaká je rozloha vaší prodejny a jaký sortiment zboží a služeb nabízíte

V čem vidíte příčinu úspěchu zahraničních obchodních řetězců

Jak jim můžete konkurovat, v čem vidíte své výhody

Jaké jsou nevýhody vašeho obchodu

Víte o nějakých možnostech podpory, které byste mohl využít

Získáváte nějaké výhody ze strany obce, kraje, státu nebo EU

64

Příloha č. 3

Hodnocení obchodních řetězců zákazníky Nejpreferovanější řetězec

Kaufland

Nejznámější řetězec bez nápovědy

Tesco

Nejznámější řetězec s nápovědou

Lídl

Nejnavštěvovanější řetězec

Kaufland

Nejvyšší znalost letáků

Tesco

Nejlépe hodnocené ceny

Kaufland

Nejlépe hodnocená šíře sortimentu

Globus

Nejlépe hodnocené prostředí a atmosféra prodejny

Globus

Nejlépe hodnocená čerstvost a kvalita zboží

Globus

Nejlépe hodnocená dostupnost a kvalita zboží Celkově nejlépe hodnocený řetězec Zdroj: INCOMA Research

65

Tip, Konzum Globus

Příloha č. 4

Tržní podíl TOP 10 v rychloobrátkovém zboží

podíl TOP10 řetězců v rychloobrátkovém zboží [%]

70

63

60 50

47 44

41

40

53

52

50

34

30

24

20

18

15 12

10

8

7

rok

Zdroj: INCOMA Research, Moderní obchod

66

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

0

Příloha č. 5

TOP 10 aliancí podle počtu prodejen

Zdroj: INCOMA Research, Ročenka českého a slovenského obchodu 2005

67