Porovnání Raiffeisen Bank v Rakousku a České republice

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Porovnání Raiffeisen Bank v Rakousku a České republice Diplomová práce

Autor:

Bc. Tereza Jislová Finance, Pojišťovnictví

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Helena Cetlová

Červen, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Nové Pace, dne 29. 6. 2012

Bc. Tereza Jislová

Poděkování: Děkuji paní Ing. Heleně Cetlové za konzultace a odborné rady spojené s vypracováním této diplomové práce.

Anotace Cílem této práce je porovnat působení Raiffeisen Bank v Rakousku a v České republice v oblasti poskytování retailových produktů. První část práce se zabývá samotným vymezením nabízených retailových produktů v portfoliu banky a analyzuje současný stav České republiky a Rakouska, jak v makroekonomické rovině, tak v oblasti bankovního trhu. Druhá část této práce porovnává dva retailové produkty, které jsou nabízeny klientům v České republice a v Rakousku a zaměřuje se na výši bankovních poplatků a rozdílnost podmínek jejich nabízení českým a rakouským klientům. Závěr práce patří odhadům možného budoucího vývoje nejen ekonomik České republiky a Rakouska, ale i možným trendům vývoje v bankovní sféře. Klíčová slova: retailové bankovnictví, Raiffeisenbank, depozitní produkty, úvěrové produkty

Annotation The aim of this master thesis is to compare the effect of Raiffeisen Bank in Austria and Czech Republic in the field of the retail products. The first part of the thesis deals with defying the bank retail product portfolio and analyzes the current state of Czech Republic and Austria, both in macroeconomic sphere and the banking market. Second part of the thesis compares two retail products that are offered to the clients in Czech Republic and Austria and is focused on a value of bank charges and conditions differentiation offered to Czech and Austrian clients. The conclusion is dealing with estimation of potential future development of both economics in Czech Republic and in Austria, as well as possible trends in the banking sector.

Key words: retail banking, Raiffeisenbank, deposit products, credit products

OBSAH Úvod

7

1. TEORETICKÉ VYMEZENÍ RETAILOVÝCH PRODUKTŮ 1.1

Úvěrové produkty

9 10

1.1.1 Kontokorentní úvěr

11

1.1.2 Spotřebitelský úvěr

12

1.1.3 Kreditní karty

13

1.1.4 Hypoteční úvěr

14

1.2

Depozitní produkty

16

1.2.1 Vklady na viděnou

16

1.2.2 Běžný účet

17

1.2.3 Spořicí účet

19

1.2.4 Termínované vklady

20

1.2.5 Vkladní knížky

21

2. METODOLOGIE

22

3. ANALÝZA SOUČASNÍHO BANKOVNÍHO TRHU RAKOUSKA A ČESKÉ REPUBLIKY 3.1

23

Analýza bankovního trhu v České republice

26

3.1.1 Analýza ekonomické situace v České republice

26

3.1.2 Struktura bankovního trhu v České republice

29

3.1.3 Analýza bankovního trhu v České republice

30

3.1.3.1

Česká národní banka

30

3.1.3.2

Počty bank v České republice

32

3.1.3.3

Objemy vkladů a úvěrů v České republice

33

3.1.3.4

Analýza trhu platebních karet v České republice

37

3.2

Analýza bankovního trhu v Rakousku

40

3.2.1 Analýza ekonomické situace v Rakousku

40

3.2.2 Struktura bankovního trhu v Rakousku

42

3.2.2.1


43

3.2.2.2

Rakouská centrální banka

43

5

3.2.2.3

Počty bank v Rakousku

43

3.2.2.4

Objemy vkladů a úvěrů v Rakousku

44

3.2.2.5

Analýza trhu platebních karet v Rakousku

46

4. ANALÝZA A POROVNÁNÍ VYBRANÝCH PRODUKTŮ V RAIFFEISEN BANK V RAKOUSKU A ČESKÉ REPUBLICE

48

4.1

Základní charakteristika Raiffeisenbank v České republice

48

4.2

Základní charakteristika Raiffeisen Bank v Rakousku

55

4.3

Porovnání vybraných produktů nabízených Raiffeisenbank v České republice a

Rakousku

57

5. ODHAD BUDOUCÍHO VÝVOJE

65

5.1

Odhad budoucího vývoje České republiky v makroekonomické rovině

66

5.2

Odhad budoucího vývoje Rakouska v makroekonomické rovině

68

5.3

Trendy v bankovnictví České republiky a Rakouska

69

Závěr

71

Seznam použité literatury

73

Seznam grafů, tabulek a obrázků

76

6

Úvod Bankovnictví posledních dvaceti let nejen ve vyspělém světě, ale i v České republice prošlo dramatickými změnami, zejména ve sféře inovace retailových produktů a jejich zpřístupnění. Většina retailových produktů jsou historicky staré produkty a vedle úvěrů se jedná o bezpečné bankovní podnikání. Retailové produkty se týkají každého z nás a jsou nedílnou součástí našich životů. V první části popisuje teoretické vymezení retailových produktů. Zaměřuje se na depozitní produkty, konkrétně běžný účet, spořicí účet, termínované vklady a vkladní knížky a potom na úvěrové produkty, jako kontokorentní úvěr, spotřebitelský úvěr, kreditní karty a hypoteční úvěr. Druhá část se zabývá analýzou současného bankovního trhu Rakouska a České republiky, jak v makroekonomické rovině, tak i v bankovní sféře s ohledem na současný vývoj v Evropské unii a eurozóně, kde dopady finanční krize stále doznívají. V třetí části je popsán historický vývoj skupiny Raiffeisen Bank v Rakousku a v České republice a vedle toho rozebrána vlastnická struktura celé skupiny Raiffeisen. Dojde k porovnání vybraných retailových produktů českých a rakouských klientů z hlediska výše bankovních poplatků, popřípadě podmínek pro jejich zřízení. Konkrétně se bude jednat o produkty - běžný účet a kreditní karty, které patří mezi jedny ze stěžejních produktů retailového bankovnictví. V poslední části dochází k odhadu možného budoucího vývoje nejen v bankovní sféře, ale i v té ekonomické, jak v České republice, tak i v Rakousku. Bude zohledněna aktuální situace v eurozóně, kde dochází k prohlubování dluhové krize. Řešení těchto problémů se nejspíš promítne v bankovní sféře obou zemí formou nových trendů ve vztahu banka – klient, klientbanka. Po úvěrovém boomu několika předešlých let, nejspíš nastane období, kdy banky budou mnohem obezřetnější v oblasti poskytování nových úvěrů a podstatně více žádanou službou bank se stane konsolidace stávajících půjček a úvěrů jejich klientů.

7

Cílem diplomové práce je porovnat a vyhodnotit Raiffeisen Bank v Rakousku a České republice v oblasti retailových produktů a jejich cen.

8

1. Teoretické vymezení retailových produktů Retailové bankovnictví, někdy také používán pojem „maloobchodní bankovnictví“ provádí tradiční bankovní operace i novodobější služby pro širokou veřejnost prostřednictvím sítě poboček. Jedná se o velké počty objemově relativně malých operací, které převažují v celkovém množství.1 Tyto operace, tj. bankovní obchody lze rozdělit na aktivní obchody bank, pasivní obchody bank a neutrální. 1. Aktivní obchody 

Z hlediska bilance jsou zaznamenávány na straně aktiv;



Banky pomocí aktivních obchodů dosahují výnosů;



Banka vystupuje v postavení věřitele;



Nejvýznamnější částí aktivních obchodů jsou úvěrové produkty.

2. Pasivní obchody 

Z hlediska bilance jsou zaznamenávány na straně pasiv;



Banky pomocí pasivních obchodů získávají finanční prostředky;



Banka vystupuje v postavení dlužníka, vznikají bance závazky;



Podstatnou částí pasivních obchodů jsou depozitní produkty.

3. Neutrální obchody 

Z hlediska bilance se jedná o neutrální obchod, který nevystupuje na straně aktiv ani pasiv;



Banka není v pozici dlužníka, ani věřitele;



Zahrnují zprostředkování platebního styku, devizové a směnárenské operace apod.

1

Citace z: Kolektiv autorů. Bankovnictví. 5. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2004. Str.29. ISBN 80-7265035-1.

9

1.1 Úvěrové produkty Úvěr lze charakterizovat jako časově omezené, úplatné zapůjčení peněz k volnému nebo smluvně vázanému použití.2 Úvěry pro retailovou klientelu lze klasifikovat z mnoha různých hledisek:

1. Podle doby splatnosti 

krátkodobé úvěry se splatností do 1 roku;



střednědobé úvěry se splatností od 1 do 5 let;



dlouhodobé úvěry se splatností nad 5 let.

→ čím je doba splatnosti úvěru větší, tím je jeho riziko návratnosti větší. 2. Podle účelovosti 

účelové úvěry jsou poskytnuty klientovi na konkrétní předem stanovený účel. Jsou využívány na nákup spotřebního zboží (elektronika, automobil) a na nemovitost. Všechny tyto úvěry se liší výší poskytnuté částky, úrokovou sazbou a délkou splatnosti. U většiny účelových úvěrů banky vyplácejí úvěr bezhotovostně a to přímo na účet prodejce (služeb, zboží, nemovitosti) po předložení faktury klientem;



neúčelové (bezúčelové) úvěry záleží na klientovi, na co poskytnutý úvěr použije.

3. Podle metody úvěrování 

jednorázové poskytnutí;



postupné;



opakovaně, tj. revolvingové.

4. Podle zajištění 

nekryté úvěry poskytují jen bonitním klientům, pokud jde o malé půjčky;



kryté úvěry zajištěné osobním zajištěním (ručení, směnečné zajištění apod.) a reálným zajištěním (zástava věcí movitých nebo nemovitých apod.).

2

Citace z: KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. Str.103. ISBN 978-80-2650001-8.

10

Dalšími hledisky dělení úvěru pro retailové klienty jsou: • podle frekvence splácení (měsíční, čtvrtletní, roční, atd.); • podle typu výplaty (hotovostní, bezhotovostní)3.

Hlavní typy úvěrových produktů: 

Kontokorentní úvěr;



Spotřebitelský úvěr;



Kreditní karty;



Hypoteční úvěr.

1.1.1 Kontokorentní úvěr Kontokorentní úvěr je krátkodobý úvěr, který je spojen s kontokorentním (běžným) účtem, u kterého má klient možnost přejít do debetu (mínusu). Úvěr je tedy čerpán automaticky, pokud na svém účtu nemá dostatečné prostředky, avšak maximálně do výše úvěrového rámce 4, který je pevně stanoven. Svou povahou se kontokorentní úvěr nebo také povolené přečerpání účtu řadí mezi nejběžnější krátkodobé úvěry, obvykle je využíván na přechodné nedostatky v likviditě, nikoliv na financování spotřebitelských potřeb. U kontokorentů není obvykle stanovena pevná splátka, klient je však povinen v určité době (zpravidla jeden rok) úvěr splatit, tedy se dostat do plusu na svém účtu. Poté smí opět kontokorentní úvěr čerpat dále, pokud není smlouva o sjednání kontokorentu časově omezená. Kontokorentní úvěr patří mezi neúčelové a nezajištěné úvěry. Proto s ním bývá spojena vyšší úroková sazba. Ačkoliv se vyznačuje nejvyšší úrokovou sazbou, je u klientů velice oblíbený, jelikož požadované peníze mají téměř okamžitě k dispozici až do výše úvěrového rámce, neztrácejí čas podáváním žádosti o půjčku a také si určí čas, kdy úvěr splatí. Zda po částech nebo najednou. Výši kontokorentu stanovují banky a to na základě čistého měsíčního příjmu, obvykle je to dvojnásobek nebo trojnásobek. Úrok úvěru se počítá z čerpané částky, a to až do doby, než je tato částka zaplacena.

3

Volná citace z: Kolektiv autorů. Bankovnictví. 5. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2004. Str.95. ISBN 807265-035-1. 4 Úvěrový rámec určuje maximálně přípustný debet na kontokorentním účtu.

11

1.1.2 Spotřebitelský úvěr Spotřebitelské úvěry zahrnují u retailových bank mezi úvěry významné místo. Spotřebitelský úvěr je půjčka fyzické osobě, která slouží na financování potřeb spojených s nákupu spotřebního zboží (elektroniky, automobilu), zaplacení různé služby (školné, dovolená) či k nákupu nemovitosti. Pokud se jedná o neúčelový úvěr, lze ho čerpat k libovolnému účelu. Druhy spotřebitelských úvěrů jsou poskytovány v celé řadě více či méně se lišících variantách, záleží na konkrétních požadavcích klienta. 1. Z hlediska účelu, na který je spotřebitelský úvěr poskytován, se rozlišují: -

účelové úvěry, které jsou poskytovány na financování nákupu spotřebních předmětů či služeb;

-

neúčelové úvěry jsou poskytovány jako jednorázové úvěry, u kterých banka nesleduje účel jejich poskytnutí. Mohou být poskytovány jako hotovostní či bezhotovostní, jejich maximální výše je obvykle nižší než je tomu u úvěru účelových.

2. Z hlediska zajištění se spotřebitelské úvěry vyskytují jako -

nezajištěné úvěry, u nichž není sjednán žádný zajišťovací nástroj. Jde většinou o menší úvěry, nebo úvěry poskytované velmi bonitním5 osobám;

-

zajištěné spotřebitelské úvěry, u kterých je splacení zajištěno některým z nástrojů zajištění úvěru, často se v praxi setkáváme s ručením jiné osoby.

3. Z hlediska subjektu, který úvěr poskytuje -

přímé spotřebitelské úvěry, které jsou přímo poskytované bankou klientovi;

-

nepřímé spotřebitelské úvěry jsou poskytované prostřednictvím společnosti prodávající zboží či službu na spotřebitelský úvěr.

Další členění je z hlediska způsobu poskytování se mohou vyskytovat spotřebitelské úvěry ve dvou základních variantách jako jednorázové spotřebitelské úvěry (poskytnuty najednou ve

5

Bonita = platební schopnost klienta.

12

sjednané výši) a revolvingové spotřebitelské úvěry (poskytované formou stanovení úvěrového rámce, do kterého klient může automaticky čerpat prostředky).6 Smlouva o spotřebitelském úvěru musí mít písemnou formu a obsahovat veškeré informace, jež jsou stanoveny zákonem č. 145/200 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. V souvislosti se spotřebitelskými úvěry je nutné zmínit ukazatel RPSN neboli „roční procentní sazbu nákladů“ (v zahraničí se tento ukazatel nazývá také „efektivní úroková sazba“), jehož využívání se řídí zákonem č. 321/2001 Sb. RPSN vypovídá o úrovni platebních podmínek úvěru a jejím prostřednictvím lze vyhodnotit výhodnost úvěru pro klienta. Základními parametry pro jeho stanovení jsou výše úvěru, informace o výši jednotlivých splátek, poplatků a případných dalších plateb a informace o lhůtě splatnosti. Úročení spotřebitelských úvěrů Pro úrokové sazby ze spotřebitelských úvěrů většinou platí, že jsou relativně vysoké, což vyplývá z rizika, které je s nimi pro banku spojeno. Vzhledem k tomu, že výše úrokové sazby včetně dalších poplatků a způsob jejího stanovení je z hlediska dopadu na klienta základním faktorem determinujícím podmínky úvěru. Smlouva o spotřebitelském úvěru, musí kromě jiného obsahovat i stanovení roční procentní sazby nákladů (RPSN). Je procentní podíl z dlužné částky, který je spotřebitel povinen zaplatit věřiteli za období 1 roku.7

1.1.3 Kreditní karty Představuje kombinaci platební karty a revolvingového úvěru, který lze opakovaně čerpat a průběžně splácet. Na rozdíl od karty debetní, která se váže na běžný účet, ke kreditní kartě se otevírá samostatně úvěrový účet. V případě potřeby, držitel karty čerpá peněžní prostředky až do maximální výše stanoveného rámce. Klient jednou za měsíc obdrží vyúčtování. Má na 6

Volná citace z: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. Praha: Linde Praha, a.s., 2005. Str.538. ISBN 80-7201-515-X. 7 Volná citace z: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. Praha: Linde Praha, a.s., 2005. Str540. ISBN 80-7201-515-X.

13

výběr, zda splatí úvěr jednorázově nebo rozloží úvěr do pravidelných splátek, které mu banka vypočte. Zpravidla to bývá 5 – 10% z dlužné částky včetně úroku. Ale každá banka to má nastaveno jinak. Cena za poskytnutý úvěr je jako u všech ostatních typů úrok, u tohoto produktu poměrně vysoký – dvacet a více procent ročně. Výhodou je bezúročné období, během kterého může držitel karty uhradit svůj závazek. Toto období se nejčastěji pohybuje od 40 do 76 dnů, během kterého klient žádné úroky neplatí.8 Vzhledem k tomu, že termín čerpání úvěru je plně v rukou klienta a nikoli banky a rovněž proto, že těmito úvěry je spojeno poměrně velké riziko jejich nesplacení, jsou tyto úvěry úročeny sazbou, která řádově (až o třetinu) převyšuje úrokovou sazbu z jiných krátkodobých spotřebitelských úvěrů. Právě riziko banky spojené s těmito úvěry je příčinou toho, že banka váže vydání úvěrové karty na dostatečnou bonitu klienta.9

Obrázek 1: Kreditní karta Raiffeisenbank

Zdroj: http://ccrb.sweb.cz/VISA/

1.1.4 Hypoteční úvěr Hypoteční úvěry patří ke klasickým a oblíbeným bankovním úvěrovým produktům. Je pro ně charakteristické, že jejich splacení

je zajištěno nemovitostí,

zástavním právem

k nemovitosti.

8

Volná citace z: Kreditní karty. [online]. Mesec.cz, [cit. 2012-05-15]. Dostupné z WWW: . 9 Citace z: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. Praha: Linde Praha, a.s., 2005. Str.381. ISBN 80-7201-515-X.

14

Lze klasifikovat dva typy hypotečních úvěrů: 1. účelové – jsou účelově vázáné na pořízení nemovitosti; 2. neúčelové – tzv. americké hypotéky, kde finanční prostředky můžeme použít na cokoli. Za hypoteční úvěr se dle úpravy v zákoně o dluhopisech č. 190/2004 Sb. (část 63.) z 1.dubna 2004 v části o hypotečních zástavních listech (§ 28 – 32) považuje úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti (která se musí nacházet na území České republiky, členského státu EU nebo jiného státu, tvořícího Evropský hospodářský prostor), i rozestavěné. Úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva. Výše úrokové sazby z hypotečních úvěrů je vzhledem k relativně malému riziku bank, které je dáno zajištěním zástavním právem k nemovitosti, obvykle nižší ve srovnání s úrokovými sazbami z alternativních úvěrů. Mohou být stanoveny jako pevná sazba po celou dobu splatnosti nebo pohyblivá sazba v závislosti na vývoji tržních úrokových sazeb. Často je používá i kombinace obou způsobů, to znamená pevná sazba pro několik počátečních let a sazba pohyblivá pro zbylou dobu splatnosti úvěru.10 Hypoteční úvěry mohou být čerpány jednorázově či postupně, přičemž u jednotlivých případů se způsob odvíjí od účelu, na jaký je úvěr poskytován. Podobně jako čerpání, může být i splácení hypotečních úvěrů jednorázové nebo postupné, popř. se může jednat o kombinaci uvedených způsobů. Úrokové sazby z hypotečních úvěrů poskytovaných fyzickým osobám na financování bydlení jsou snižovány v důsledku státní podpory. 

osvobozením úroků z hypotečních zástavních listů od daně z příjmu, které snižuje náklady na financování hypotečních úvěrů a v nižší úrokové sazbě hypotečního úvěru;



úroky z hypotečního úvěru jsou odečítány od základu daně z příjmu fyzických osob v maximální výši 300 tis. Kč za zdaňovací období;

10

Citace z: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. Praha: Linde Praha, a.s., 2005. Str.532. ISBN 80-7201-515-X.

15



příspěvek k úrokům, který může výrazně snížit míru zúročení, a tím i výši anuitní11 splátky na přijatelnou úroveň12

1.2 Depozitní produkty Depozitní produkty lze dělit podle různých hledisek. Z hlediska času, kdy je možné s depozitem nakládat a podle produktu. Z hlediska času můžeme depozitní produkty členit na: 

krátkodobé (do 1 roku);



střednědobé (1 až 4 roky);



dlouhodobé (4 a více let).

V současnosti jsou nejvíce v retailovém bankovnictví využívány zejména tyto typy depozitních produktů: 

Vklady na viděnou;



Spořicí účty;



Termínované vklady;



Depozitní a vkladové listy.

Stejně jako u aktivních obchodů bank, tak i u pasivních obchodů jsou jednotlivé druhy depozitních produktů nabízeny samostatně nebo jako součást tzv. „balíčků“. Důvodem pro vznik těchto „balíčků“ je snaha banky si klienta připoutat co nejtěsněji.

1.2.1 Vklady na viděnou Vklady na viděnou jsou vklady na podnikových či soukromých běžných účtech, vkladních knížkách apod., s nimiž může klient disponovat bez časového prodlení, lze je vybírat přímo 11

Anuitní splácení = výše splátky úvěru se v průběhu času nemění. Anuita se skládá ze dvou částí – splátky jistiny a úroku. Poměr mezi úroky a jistinou je nejvyšší na počátku splácení a postupně se snižuje. 12 Volná citace z: PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. Str.308. ISBN 978-80-245-1180-1.

16

v hotovosti nebo bezhotovostně (prostřednictvím platební karty, příkazu k úhradě atp.), převádět bez předchozí výpovědi; neexistují žádné lhůty pro výběr vložených prostředků nebo manipulaci s nimi. Proto jsou vklady na viděnou úročeny nižší úrokovou sazbou. Úročení vkladů na viděnou bývá závislé na výši průměrného zůstatku na účtu.13 Příklady vkladu na viděnou jsou: 

Běžné účty – klient může s prostředky na účtu kdykoli disponovat, bez výpovědní lhůty. Smyslem těchto účtů je mít kdykoli prostředky k dispozici, zejména pro potřeby platebního styku, a to jak hotovostního, tak i bezhotovostního. Většinou nesou jen minimální úrok;



Spořicí účty – spojují výhody běžného a termínovaného účtu, tj. jsou výhodněji úročeny než na běžném účtu a zároveň jsou prostředky klientovi rychle k dispozici.

1.2.2 Běžný účet Běžný účet je účet, který vede banka pro klienta, jehož hlavní funkcí je provádění platebního styku. Běžný účet je základním stavebním kamenem bankovních služeb, na který navazují bezprostředně nebo zprostředkovaně další služby banky, jako např. komplexní zajišťování platebního styku a zúčtování, depozitní produkty, poskytování různých druhů úvěrů a v neposlední řadě také poskytování služeb s vazbou do zahraničí. V teorii i praxi, zejména ve vztahu k obyvatelstvu – retailovým klientům, se lze setkat s pojmem žirový účet, který má v různých bankách různé názvy (např. expres konto v Komerční bance, B-konto apod.). Tento název jen zdůrazňuje, že jde vždy o formu běžného účtu ve smyslu současné právní úpravy, neboť účet je zejména určen pro bezhotovostní placení převodem peněžních prostředků z tohoto účtu.14 Základní právní úprava běžných účtů je obsažena v obchodním zákoníku, § 708 - § 715.15 Vzhledem k tomu, že se jedná o tzv. absolutní bankovní obchod, řídí se ustanoveními obchodního zákoníku bez ohledu na povahu účastníků (zda klient je právnická či fyzická 13

Volná citace z: Kolektiv autorů. Bankovnictví. 5. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2004. Str.126. ISBN 807265-035-1. 14 Volná citace z: SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2005. Str.27. ISBN 80-7265-072-6. 15 K zákonné úpravě vydala ČNB výklad jednotlivých ustanovení – viz Věstník ČNB 11/2003.

17

osoba) i účel využití účtu (soukromé či podnikatelské účely). Zásady vedení bankovních účtů jsou dále upraveny Všeobecnými obchodními podmínkami, které vydala Česká národní banka.16 Jednotlivé banky je mohou převzít v plném rozsahu, popř. se odvolat pouze na některá jejich ustanovení, mohou je rovněž modifikovat a vytvořit tak vlastní obchodní podmínky.17 Podmínky a náležitosti smlouvy o běžném účtu Banky zřizují běžné účty na základě smlouvy18, jež musí mít písemnou formu. K tomu, aby mohla být smlouva řádně uzavřena, vyžaduje banka od klienta doklady, které dokládají jeho totožnost a lze podle ní provést řádnou identifikaci klienta. Tyto doklady (resp. Jejich ověřené kopie) spolu s podpisovým vzorem k běžnému účtu a smlouva o běžném účtu tvoří nezbytnou součást tzv. klientské dokumentace. Při zřizování běžných účtů pro fyzické osoby – občany některé banky vyžadují předložení dvou průkazů totožnosti. Důvodem je vyšší ochrana klienta i samotné banky před neoprávněným zřízením účtu, následně pak před neoprávněnými manipulacemi s prostředky na účtu. Potřebné náležitosti smlouvy o běžném účtu: -

označení smluvních stran, které smlouvu o běžném účtu uzavírají;

-

den, ke kterému se účet zřizuje a od něhož je klient oprávněn disponovat peněžními prostředky na účtu;

-

měna účtu;

-

přesná identifikace majitele účtu (jméno, trvalé bydliště, RČ, čísla průkazů totožnosti);

-

zmínka (odvolávka) na příslušný zákon či jiný předpis, na základě kterého tento smluvní vztah vzniká;

-

podmínky, za kterých je účet veden (tzv. Obchodní podmínky pro zřízení a vedení účtu).

16

Viz Úřední sdělení ČNB č. 31/1994 o vydání Všeobecných obchodních podmínek, které byly uveřejněny ve Věstníku ČNB č. 22/1994. 17 Citace z: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. Praha: Linde Praha, a.s., 2005. Str262. ISBN 80-7201-515-X. 18 Viz zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, § 708.

18

Z praktického hlediska však bývá obvyklé, že obchodní podmínky jsou samostatnou přílohou ke smlouvě a tvoří její nedílnou součást. Majitel účtu potvrzuje podpisem smlouvy souhlas s těmito podmínkami. Podmínky obsahují zejména: -

způsob disponování s peněžními prostředky na účtu;

-

lhůty zúčtování platebních příkazů banky;

-

podmínky a způsob úročení peněžních prostředků na účtu;

-

cena služby, tj. cena, za kterou se účet zřizuje, a dále také ceny, za které jsou následně provozovány jednotlivé operace na běžném účtu; často bývá uvedena jen odvolávka na příslušný bankovní ceník (sazebník);

-

datum splatnosti a účinnosti smlouvy;

-

podpisy obou smluvních stran.19

1.2.3 Spořicí účet Spořicí účty jsou dalším významným depozitním bankovním produktem a představují spojení výhod běžného účtu a termínovaného vkladu, tj. prostředky jsou klientovi k dispozici a zároveň jsou výhodněji úročeny než na běžném účtu. Nejsou primárně určeny k provádění platebního styku, ale slouží především ke zhodnocování volných finančních prostředků klienta. Banky mohou nabízet klientům spořicí účty nejenom v českých korunách, ale také v cizích měnách. Spořicí účet je obvykle zakládán na dobu neurčitou s dohodnutou výpovědní lhůtou, v některých případech dokonce bez výpovědní lhůty. Úroky ze zůstatku na spořícím účtu mohou být připisovány na klientův spořicí účet nebo mohou být rovněž „propojeny“ s běžným účtem, což umožňuje průběžně převádět, a tak lépe zhodnocovat volné disponibilní prostředky uložené na běžném účtu.20

19

Volná citace z: SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2005. Str.47. ISBN 80-7265-072-6. 20

Volná citace z: KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. Str.38. ISBN 97880-265-0001-8.

19

1.2.4 Termínované vklady Termínované vklady představují uložení peněžních prostředků na pevně stanovenou dobu, po kterou se klient vzdává možnosti s těmito prostředky disponovat. Nabízejí vyšší zhodnocení než běžné účty či některé spořicí účty, ale peníze jsou na nich vázány na delší dobu. V praxi se setkáváme s mnoha typy těchto vkladů, lze je klasifikovat z několika hledisek. Podle časového omezení: 

s výpovědní lhůtou, u nichž má klient možnost disponovat svými prostředky po uplynutí sjednané výpovědní lhůty ode dne oznámení výběru vkladu bance;



s pevnou lhůtou, sjednané na pevně stanovenou dobu, po kterou s penězi nelze disponovat, obvykle se pohybuje v rozmezí od jednoho týdne až po několik let (krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé termínované vklady).

Základní typy termínovaných vkladů: 

vklady pevné, představují klasický termínovaný vklad, jenž spočívá v jednorázovém uložení peněžní sumy na pevně stanovenou dobu, po níž je úročena předem dohodnutá úroková sazba;



vklady na otevřeném účtu, kde si klient dohodne výši vkládané částky, lhůtu trvání i úrokovou sazbu, ovšem v průběhu trvání může na tento účet vkládat i další částky. Často bývá v tomto případě sjednána i výpovědní lhůta;



revolvingové termínované vklady, u nichž je vklad automaticky obnoven na stejnou lhůtu se stejnou nebo aktuální úrokovou sazbu, není-li vybrán nebo stanoveno jinak.21

Další možností klasifikace termínovaných vkladů je způsob úročení. 

fixní – vklady na pevnou dobu jsou úročeny fixní úrokovou sazbou po celou dobu trvání;



pohyblivý – úroková sazba je vázána na jinou sazbu (např. základní sazbou banky), která v čase nabývá odlišných hodnot.22

21

Volná citace z: KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a komerční obchody. 1. vyd. Brno: Kravaře: Marreal servis, 2010. Str.86. ISBN 978-80-245-6779-4. 22 Volná citace z: REVENDA, Zbyněk a jiní. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005. Str.325. ISBN 80-7261-132-1.

20

1.2.5 Vkladní knížky Vkladní knížky patří k nejstarší formě spoření, ale díky velké konkurenci na trhu spořících produktů postupně ustoupily do pozadí a v současné době se s nimi setkáváme výjimečně. Hlavní příčina může být v tom, že vzhledem ke svému charakteru nejsou využitelné pro moderní elektronické formy nakládání s prostředky uloženými v bance, což může být významné z hlediska generační struktury klientů. V některých případech mohou být i podmínky vkladních knížek mírně horší než jiné alternativy vkladů. Vkladní knížka je přísně zúčtovatelný tiskopis, v němž jsou vedeny záznamy o úložkách peněžních prostředků v bance. Vklady lze provádět s různou mírou návratnosti těchto vkladů: na viděnou, tj. bez výpovědní lhůty, nebo s výpovědní lhůtou, nebo s termínem většinou na 3, 6, 9 měsíců či 1 nebo 2 roky.23 Právní úprava vkladů na vkladních knížkách je zakotvena v občanském zákoníku24 a je dále konkretizován vyhláškou ministerstva financí25.

23

Volná citace z: Kolektiv autorů. Bankovnictví. 5. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2004. Str.126. ISBN 807265-035-1. 24 Viz zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, § 781 – 785. 25 Viz Vyhláška ministerstva financí č. 47/1964 Sb. ze dne 9.března 1964 o peněžních službách občanům, ve znění pozdějších novel.

21

2. Metodologie Nejdůležitějšími zdroji informací pro sepsání této diplomové práce byly odborné publikace týkající se charakteristiky bankovnictví, zákony a směrnice a především internetové stránky finančních institucí v České republice, jako ČNB, MFČR, česká Raiffeisenbank, a v Rakousku, jako Rakouská centrální banka, rakouská Raiffeisen skupina (RZB a RZI) a webové stránky Eurostatu. Analýza je zaměřena na porovnání nejen hlavních makroekonomických indikátorů, ale i bankovního trhu, jak České republiky, tak Rakouska. Byly porovnávány HDP, roční míra inflace, průmyslová produkce a míra nezaměstnanosti obou zemí. Problémem u této kapitoly byl především sběr dat týkající se rakouské ekonomiky a rakouského bankovního systému. Veškeré použitelné dokumenty byly převážně dostupné v německém jazyce a bylo nutné je překládat, což bylo časově náročné. Z širokého spektra bankovních produktů a služeb retailového charakteru jsou předmětem komparace ty produkty, u kterých byly informace dostupné a přesné. Budou proto porovnávány produkty - běžný účet a kreditní karty. Jednoznačně asi největším problém u porovnávání těchto produktů byla špatná dostupnost informací z rakouské Raiffeisen Bank. Konkrétní ceník produktů a služeb, který je běžně dostupný na webových stránkách české Raiffeisenbank, tak v případě rakouské Raiffeisen Bank tomu tak už nebylo. Pokud potřebné informace nebyly nalezeny na webových stránkách rakouské Raiffeisen Bank, byly zjištěny na základě emailové komunikace s rakouskou protistranou či necháním si zaslat reklamní letáky námi porovnávaných produktů. Součástí komparace jsou přehledné tabulky, ze kterých je možné určit, která země nabízí výhodnější cenové respektive poplatkové podmínky. Zjištěné informace vyústily v syntézu obsahující závěrečné výsledky a perspektivy možného dalšího vývoje nejen samotných porovnávaných ekonomik obou států, ale i možných trendů v bankovnictví. Pro budoucí odhady vývoje české a rakouské ekonomiky byly použity odhady analytiků z institutu Eurostat. Byla vybrána záměrně jedna instituce, aby byla zachována stejná kritéria odhadu pro oba státy. Odhady byly činěny v únoru 2012. Veškeré materiály zpracované v této diplomové práci se vztahují k 20. 5. 2012.

22

3. Analýza současného bankovního trhu Rakouska a České republiky Obě bankovní soustavy, jak České republiky, tak Rakouska, byly stejně i jako jiné bankovní soustavy po celém světě zasaženy finanční krizí z roku 2008. Spouštěcím mechanismem této krize se stala americká hypoteční krize. Tamní nemovitostní bublina měla svůj vrchol v letech 2005 – 2006. Následné prudké zvýšení výchozích sazeb amerických hypotečních úvěrů s proměnlivou úrokovou sazbou mělo za následek prodražení splátek hypoték. To vedlo k jedinému, lidé nebyli schopni vyšší splátky platit. Samotnou příčinou, takto velkého nárůstu nesplacených úvěrů byly především nízké úrokové sazby, které dovolovaly i „nebonitním“ lidem si vzít úvěr a žít tzv. „na dluh“. Díky velkému množství poskytnutých úvěrů na bydlení došlo k prudkému nárůstu cen nemovitostí. Tempo růstu typické americké nemovitosti mezi léty 1997 – 2006 činilo 124%. Současně s růstem tohoto odvětví se začaly objevovat nové finanční instrumenty dnes známé jako MBS nebo CDO26, které byly odvozené od hypotečních úvěrů a cen nemovitostí. Rostoucí trend těchto instrumentů umožňoval investorům po celém světě vydělávat na rychle se rozvíjejícím nemovitostním trhu. Mnoho finančních institucí do těchto instrumentů investovalo velkou část svých prostředků, aniž by byla zohledněna rizikovost takových aktiv. V okamžiku pádu cen nemovitostí utrpěly finanční instituce výrazné ztráty. Dalším problémem snižování cen nemovitostí byla skutečnost, že vlastní domy měly nižší hodnotu, než hypotéky s nimi spojené. Platební neschopnost daná příliš vysokými splátkami hypotečních úvěrů se promítla i do ostatních odvětví. Celosvětové ztráty jsou odhadovány na bilion amerických dolarů. 27 Postiženy byly zejména vyspělé státy – především USA, Velká Británie, Německo, Itálie, Francie, Island, Japonsko a Austrálie. Z východní Evropy se jednalo především o státy jako Maďarsko, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko, Ukrajina a Rusku. Z mimoevropských zemí šlo především o Čínu, Indii, Jižní Koreu, Saudskou Arábii. 26

CDO = strukturované dluhopisy; cenné papíry obsahující další dílčí dluhopisy (Collateralised Dept Obligations) a dluhy na kreditních kartách a dále MBS (mortgage Backed Securities). 27 Volná citace z: Světová finanční krize 2008. [online]. Wikipedia.org, 2012 [cit. 2012-06-06]. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_finan%C4%8Dn%C3%AD_krize_2008>.

23

Postupem doby se ukazuje, že k příčinám krize přispěla nízká míra odpovědnosti a odborné i etické selhání managementu bank a jejich velkých firemních klientů, ale i auditorských firem a ratingových agentur, které včas nesignalizovaly na možné problémy. V současné době asi tím nejpalčivějším problémem zůstává napjatá situace kolem Řecka. Řecko bylo jako první stát z eurozóny, který musel požádat o mezinárodní finanční pomoc. Ani přes poskytnutí několika „finančních balíčků“ se tamní situace nezlepšila. Výnosnost řeckých desetiletých státních dluhopisů hravě překonala dvoucifernou výnosovou míru a i nadále je Řecko závislé na vnější pomoci. Dalším členským státem eurozóny, který nejspíš v dohledné době bude muset požádat o mezinárodní finanční pomoc je Španělsko. Španělská míra nezaměstnanosti překročila již ke konci roku 2011 20% hranici nezaměstnanosti a v současné době se pohybuje na hladině 24,4%28. Od počátku krize hrají v ekonomice důležitou roli centrální banky. Mezi ty nejdůležitější patří Americká centrální banka (FED) a Evropská centrální banka (ECB). FED se snažil povzbudit tamní trh dvěma monetárními stimuly ve formě „kvantitativního uvolňování“29. Na evropském kontinentě je situace trochu odlišná. I ECB stejně jako FED přistoupila k monetárním stimulům, kdy snížila úrokové sazby v eurozóně na historické minimum 1,00%. Ovšem vedle toho poskytuje a „zachraňuje“ členské státy eurozóny, které mají problém se svoji solventností v plnění svých budoucích závazků. Ani Rakousko, ani Česká republika v současné době nepatří mezi státy, které by se potýkaly s obdobnými problémy. Dá se tvrdit, že situace v obou zemích je stabilizována a připravena i na ještě „horší časy“, jak dokazují výsledky zátěžových testů bank. 30 Jedním z takových ukazatelů, který to dokládá je tzv. „kapitálová přiměřenost bank“31. (Viz. Graf č. 1)

28

Volná citace z: Míra nezaměstnanosti ve Španělsku. [online]. Financninoviny.cz, 2012 [cit. 2012-06-16]. Dostupné z WWW: < http://www.financninoviny.cz/zpravy/mira-nezamestnanosti-ve-spanelsku-vystoupila-na24-4-procenta/787603&id_seznam=447>. 29 Kvantitativní uvolňování z angl. slov „quantittive easing“ - nástrojem monetární politiky centrální banky, který má dva základní cíle. Prvním cílem je zvýšit množství peněz v oběhu a tím zlepšit jejich dostupnost. Druhým cílem QE je snížit tržní úrokové sazby a tím oslabit domácí měnu a povzbudit export. 30 Volná citace z: Zátěžové testy bankovního sektoru v ČR. [online]. Cnb.cz, 2012 [cit. 2012-06-16]. Dostupné z WWW: .

24

Graf č. 1: Vývoj kapitálové přiměřenosti v ČR a Rakousku za obd. 2006 - 2011

Zdroj: vlastní zpracování dostupné z: http://www.oenb.at/isaweb/report.do?report=3.10.1; http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpra vy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2007_cz.pdf (platnost k 15. 5. 2012)

Na grafu č. 1 je vidět vývoj kapitálové přiměřenosti bank v České republice a v Rakousku. Je možné si všimnout, jak obě míry se sbližují u hranice 15%. Pokud vezeme v potaz, že ČNB žádá po každém bankovním subjektu působícím na našem trhu, aby dodržoval minimální kapitálovou přiměřenost na hodnotě minimálně 8%, můžeme tedy tvrdit, že banky v České republice mají připravený dostatečný „polštář“ na horší časy.

31

Kapitálová přiměřenost představuje minimální výši kapitálu, kterou musí banka vzhledem k objemu a rizikovosti svých obchodů udržovat, a názorně ilustruje, jakou část kapitálu vložili do banky sami její vlastníci, aby byla finančně silná, důvěryhodná a stabilní. S vyšší kapitálovou přiměřeností je finanční stabilita banky vyšší a zvyšuje se pravděpodobnost, že banka bude schopná dostát svým závazkům.

25

3.1 Analýza bankovního trhu v České republice 3.1.1 Analýza ekonomické situace v České republice Ekonomika České republiky, stejně tak jako i jiné ekonomiky po celém světě, byla zasažena finanční krizí. Tato krize má svůj původ ve Spojených státech amerických. Jelikož vliv USA na světové finanční trhy je značný, rozšíření krize i do jiných ekonomik světa bylo jen otázkou času. V České republice padly první zmínky o krizi přibližně ve třetím čtvrtletí roku 2008, kdy začaly mít problémy zejména průmyslové společnosti. Na grafu č. 2 je možné si povšimnout, jak do konce roku 2007 ekonomika České republiky neustále rostla až do konce roku 2008, kde se datuje „oficiální“ vznik finanční krize. Tato krize zatím našla své dno na jaře roku 2009. V tomto období se česká ekonomika propadla o více než 7%. Graf č. 2: Vývoj reálného HDP v ČR v období 2002 – 2011

Zdroj: vlastní zpracování dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=0&language=en&pcode= tipsun20&tableSelection=1 (platnost k 15. 5. 2012)

Na grafu č. 3 je vidět vývoj míry inflace v České republice v období 2002 až 2011. Je možné si povšimnout roku 2008, kdy se míra inflace pohybovala nad 6%, kdy poté následoval prudká pád v roce 2009 až na hodnotu 1%. V současné době se inflace pohybuje na hladině 2,4%.

26

Graf č. 3: Vývoj míry inflace v ČR v období 2002 – 2011

Zdroj: vlastní úprava dostupná z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=0&language=en&pcode= tipsun20&tableSelection=1 (platnost k 15. 5. 2012)

Samozřejmě, že tyto negativní dopady krize se projevovaly i v dalších sledovaných makroekonomických ukazatelích. Jedním z nejmarkantnějších propadů je ukázán na grafu č. 4 zobrazující vývoj průmyslové produkce v ČR v letech 2002 – 2011. Průmyslové produkce se mezi léty 2008 až 2009 propadla téměř o 14 %. Graf č. 4: Průmyslová produkce v ČR v letech 2002 – 2011

Zdroj: vlastní zpracování dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=0&language=en&pcode=tipsun20& tableSelection=1 (platnost k 15. 5. 2012)

27

Graf č. 5: Obecná míra nezaměstnanosti32 v ČR v letech 2002 – 2011

Zdroj: vlastní zpracování dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=0&language=en&pcode=tipsun 20&tableSelection=1 (platnost k 15. 5. 2012)

Takový propad domácí produkce s sebou samozřejmě přinesl i opatření samotných firem, které na pokles světové ekonomiky a tím i na pokles poptávky po jejich zboží musely zareagovat tím nejméně oblíbeným způsobem – propouštěním. Na grafu č. 5 je znázorněn vývoj nezaměstnanosti v České republice, kde je možné si povšimnout prudkého nárůstu míry nezaměstnanosti právě po roce 2008. Ve své podstatě země střední Evropy, s výjimkou Maďarska, byly postiženy krizí jen částečně. Díky tomu, že středoevropský bankovní sektor patří mezi ty konzervativní, byl díky svému charakteru uchráněn od rizikových cenných papírů. Tím stěžejním problémem, který s sebou krize přinesla, byl zejména pokles samotného exportu kvůli všeobecné recesi – viz. Graf č. 6. Pro výrazně exportně orientovanou českou ekonomiku z toho vyplynuly v některých odvětvích podstatné odbytové potíže, umocněné navíc opatrnějším přístupem komerčních bank k poskytování úvěrových produktů podnikatelské sféře i obyvatelstvu.

32

Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení. Ukazatel je konstruován podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO).

28

Graf č. 6: Zahraniční obchod v ČR v letech 2002 – 2011

Zdroj: vlastní zpracování dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO

(platnost k 15. 5. 2012)

3.1.2 Struktura bankovního trhu v České republice Bankovní soustavu České republiky tvoří všechny druhy bank na území českého státu a jejich vzájemné vztahy. Až do 1. 1. 1990 v Československu fungoval jednoúrovňový bankovní systém s výrazným monopolem Státní banky československé (SBČS). Nevýhodou tohoto systému je obecně obtížná regulace inflace, pokud mono banka potřebuje prostředky, hradí je z emise peněz. 33

33

Citace z: Bankovní soustava ČR. [online]. Beranr.webzdarma.cz, [cit. 2012-06-06]. Dostupné z WWW: < http://www.beranr.webzdarma.cz/t_bsoustcr.html>.

29

Nyní je bankovní soustava v ČR dvouúrovňová: 1. Centrální banka – je ústřední bankou státu. Její funkci zastává Česká národní banka (ČNB), veřejnoprávní subjekt se sídlem v Praze 1 (ulice Na Příkopě a Senovážné náměstí); 2. Univerzální a specializované banky a pobočky zahraničních bank -

Mezi specializované banky patří hypoteční banky, stavební spořitelny, ČEB a ČMRZB.

Činnost bank je většinou univerzální, neboť poskytují veškeré bankovní služby pro své klienty. Klienti si mohou libovolně zvolit kteroukoliv obchodní banku nebo spořitelnu. Banky i spořitelny jsou přitom povinny dodržovat bankovní tajemství o poskytnutých bankovních službách a obchodních operací. Banky se od sebe mohou lišit některými podmínkami (např. při poskytování úvěrů), musí se ale řídit všeobecně platnými pravidly, které vyhlašuje ČNB. Činnost bank a spořitelen se řídí Zákonem o bankách a spořitelnách – Zákon č. 21/1992 Sb. a jeho další novely.

3.1.3 Analýza bankovního trhu v České republice 3.1.3.1 Česká národní banka ČNB je centrální bankou českého státu. Má postavení ústředního orgánu státní správy v oblasti měny, bankovnictví a vydávání obecně závazných předpisů. Je právnickou osobou, která usměrňuje peněžní trh z měnových hledisek, reguluje činnost bank bankovními ekonomickými nástroji, emituje peníze a hospodaří podle zásad stanovených vládou. Její postavení a funkce jsou především měnové řídící a nikoliv podnikatelské, ČNB nepracuje na komerčních principech. Její činnost se řídí zákonem České národní rady č. 6/1993 Sb. ze dne 17. prosince 1992 o České národní bance platným od 1. května 2002. 34

34

Citace z: Bankovní soustava ČR. [online]. Beranr.webzdarma.cz, [cit. 2012-06-06]. Dostupné z WWW: < http://www.beranr.webzdarma.cz/t_bsoustcr.html>.

30

Funkce a cíle České národní banky Mezi nejdůležitější funkce a cíle ČNB35 patří: 

Zajištění měnové stability - ta má dimenzi vnitřní (cenová stabilita) a vnější (kurzová stabilita). Zásadní je především zajištění cenové stability, tj. udržení nízké inflace;



Podpora hospodářské politiky vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu;



Podpora otevřeného tržního hospodářství;



Určování měnové politiky;



Emise bankovek a mincí;



Správa měnové rezervy ve zlatě a devizách;



Řízení oběhu peněz, platebního styku a zúčtování bank, zajištění rozvoje a efektivnosti platebních systémů;



Vedení účtů státního rozpočtu, spravování státního dluhu;



Rozvoj bankovního systému v ČR, vykonávání dohledu nad činností bank, poboček zahraničních bank a konsolidačních celků;



Spolupráce s ústředními bankami jiných států a mezinárodními organizacemi z finančního sektoru;



Obchod na finančních trzích, především se státními cennými papíry.

Stabilní ekonomiku nelze v bankovním sektoru zajistit pouhými tržními mechanismy, proto je činnost bank regulována množstvím právních předpisů, tzv. bankovními regulacemi. Dozor nad dodržováním těchto pravidel je nazýván bankovním dohledem. Bankovní dohled nad ČNB a ostatními bankami podporuje zdravý rozvoj finančního sektoru, tržní disciplínu a konkurenceschopnost bank, předchází systémovým krizím, posiluje důvěru veřejnosti v bankovní systém a ochraňuje drobné klienty bank. Účelem bankovní regulace není však zachraňovat jednotlivé banky před bankrotem nebo vyřizování stížností klientů bank. Na základě zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, vydává ČNB opatření a vyhlášky, které obsahují podmínky pro vstup do bankovního sektoru a pravidla pro podnikání bank.

35

Citace z: Wikipedie.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_banka

31

3.1.3.2 Počty bank v České republice Vývoj počtu bank kopíroval aktuální ekonomický vývoj v české ekonomice. Stabilní ekonomický vývoj mezi léty 2002 a 2008 potvrzuje i graf č. 7, kde se počet bank na našem trhu držel mezi 35 – 37 bankami. S postupným oživováním ekonomiky přicházely na trh nové bankovní domy a jejich počet se k 31. 12. 2011 zastavil na 44 bankách. Graf č. 7: Vývoj počtu bank v ČR v letech 2002 - 2011

Zdroj: vlastní zpracování dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_ trhy/archiv/banky/download/bd_2010_c.pdf (platnost k 15. 5. 2012)

Dominující postavení na českém bankovním trhu mají Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a UniCredit bank. Všechny největší banky působící na českém trhu jsou součástí velkých evropských bankovních skupin. Mezi nově působící banky na našem trhu od roku 2011 patří banky Air Bank, Zuno Bank a Equa Bank.

32

Graf č. 8 : Koncentrace bankovního sektoru v ČR za rok 2010

Zdroj: vlastní zpracování dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace _fin_trhy/archiv/banky/download/bd_2010_c.pdf (platnost k 15. 5. 2012)

Koncentrace tuzemského bankovního sektoru měřená podílem skupiny tří, pěti nebo deseti největších subjektů na trhu se v roce 2010 ve srovnání s předchozím rokem mírně snížila u celkových bilančních aktiv, klientských pohledávek a vkladů i u ukazatele zisku. Největší koncentrace je již tradičně u čistého zisku. Tři největší banky vyprodukovaly více než 66 % celkového čistého zisku tuzemského bankovního sektoru. 36

3.1.3.3 Objem vkladů a úvěrů v České republice VKLADY Vývoj vkladů v České republice má v uplynulých šesti letech stoupající tendenci. Může za to především fakt, že se lidé obávají o nejistý budoucí vývoj nejen domácí ekonomiky, ale i situace v eurozóny. Z tohoto důvodu lidé značnou část svých volných finančních prostředků přesouvají z rizikovějších aktiv, jako jsou akcie a dluhopisy do podstatně méně rizikovějších a

36

Volná citace z: Bankovní dohled 2005. [online]. Cnb.cz, 2005 [cit. 2012-06-08]. Dostupné z WWW: .

33

rychle likvidních. V tabulce č. 1 je vidět vývoj vkladů v ČR za posledních šest let. Mezi léty 2005 a 2010 se vklady zvýšily v tuzemských bankách o 46,87% na hodnotu 2 819,5 mld. Kč. Tabulka č. 1: Vklady v ČR mezi léty 2005 - 2010

Vklady v ČR objem - mld. Kč

2005 1 919,6

2006

2007

2 102,2

2 459,9

2008 2 567,6

2009 2 728,0

2010 2 819,5

Zdroj: vlastní zpracování dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_ informac e_fin_trhy/archiv/banky/download/bd_2002_c.pdf (platnost k 10. 5. 2012)

Bankovní sektor České republiky dlouhodobě disponuje dostatečnými zdroji. Důvěra klientů v tuzemský bankovní sektor se projevila v meziročním růstu klientských vkladů o 91,5 mld. Kč (o 3,4 %) a k 31. 12. 2010 činily 2 819,5 mld. Kč. Zvyšovaly se vklady ostatních klientů, zatímco vklady vládních institucí klesaly. Na mezibankovním trhu se zvýšily vklady úvěrových institucí. Po navýšení úvěrů poskytnutých centrální bankou v roce 2008 na 38 mld. Kč, jejichž cílem bylo podpořit stabilitu a důvěru tuzemského mezibankovního trhu, byly již v roce 2009 tyto úvěry sníženy a pokles pokračoval i v roce 2010 až na 1,5 mld. Kč. Na účty klientů (nevládních) přiteklo do tuzemských bank v průběhu roku 2010 celkově nových 108,9 mld. Kč. Klienti stále vyhledávají jisté uložení svých finančních prostředků na bankovních účtech a preferují vklady na běžných účtech. Na netermínovaných účtech bylo na konci roku 2010 uloženo 57,8 % klientských vkladů. Mezi termínovanými vklady převažovaly krátkodobé vklady do jednoho roku (podíl 76,1 %). 37 Celou situaci vystihuje obrázek č. 2, který znázorňuje vývoj klientských vkladů v České republice za rok 2010. Mezi nejsilnější období patřilo 3. čtvrtletí roku 2010, kdy klienti v září mělo uloženo u tuzemských bank celkem 2 821 mld. Kč.

37

Volná citace: Finanční trhy. [online]. Cnb.cz, 2010 [cit. 2012-06-06]. Dostupné z WWW: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/%2 0arch%20iv/banky/download/bd_2010_c.pdf>.

34

Obrázek č. 2:

Vývoj klientských vkladů v ČR v roce 2010

Zdroj: vlastní zpracování dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_ informac e_fin_trhy/archiv/banky/download/bd_2002_c.pdf (platnost k 10. 5. 2012)

ÚVĚRY Úvěry poskytnuté obyvatelstvu (bez živností) tvoří největší část úvěrové emise tuzemských bank. Rok 2010 byl dalším v řadě, kdy se zvyšovalo zadlužování obyvatelstva u tuzemských bank, i když tempo se nadále zpomaluje. K 31. prosinci 2010 poskytly banky obyvatelstvu úvěry v celkové výši 960,8 mld. Kč, tj. o 7,0% více než v roce předchozím. Úvěry na bydlení na konci roku 2010 tvořily 75,8 % veškerých úvěrů poskytnutých obyvatelstvu a tento více než tříčtvrtinový podíl je v průběhu posledních několika let stabilizovaný. V roce 2010 bylo celkově ve formě úvěrů na bydlení v ČR poskytnuto ve srovnání s předcházejícím rokem o 43,8 mld. Kč více, nicméně tempo růstu zpomalilo. 38 (Viz. Graf č. 9)

38


35

Graf č. 9 : Vývoj poskytnutých úvěrů obyvatelstvu v ČR za roky 2005 - 2010

Zdroj: vlastní zpracování dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_ informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2010_cz.pdf (platnost k 10. 5. 2012)

V českém bankovním sektoru bylo v posledním desetiletí jednoznačně nejzávažnějším druhem podstupovaného rizika úvěrové riziko. V souvislosti s rychlým růstem úvěrového portfolia bank dochází od roku 2004 ke zvyšování úvěrů se selháním (dříve ohrožené úvěry). Počínaje rokem 2009 bylo snižování kvality úvěrového portfolia rovněž důsledkem celkového relativního zhoršení makroekonomického vývoje. Posouzení kvality úvěrů dělí pohledávky do kategorií se selháním39 nebo bez selhání. 40 Investiční portfolio bankovního sektoru je na konci roku 2010 naprostou většinou (94,6 %) tvořeno úvěry bez selhání. Tento podíl zahrnuje standardní pohledávky (90,6 %) a sledované pohledávky (4,0 %). Podíl úvěrů bez selhání hodnocených jako standardní se meziročně snížil o 0,4 procentního bodu. (Viz. Graf č. 10) 39

Selhání dlužníka = Selháním dlužníka se rozumí situace, kdy lze předpokládat, že dlužník pravděpodobně nesplatí svůj závazek řádně a včas, nebo alespoň jedna splátka jistiny je po splatnosti déle než 90 dnů. 40 Volná citace: Finanční trhy. [online]. Cnb.cz, 2010 [cit. 2012-06-06]. Dostupné z WWW: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/%2 0arch%20iv/banky/download/bd_2010_c.pdf>.

36

Graf č. 10 : Vývoj kvality úvěrového portfolia v ČR v letech 2005 - 2010

Zdroj: vlastní zpracování dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_ informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2010_cz.pdf (platnost k 10. 5. 2012)

V průběhu roku 2010 došlo k dalšímu zhoršení kvality úvěrového portfolia, i když toto zhoršení bylo mírnější než v roce 2009. Z celkové hodnoty pohledávek investičního portfolia 2 643,0 mld. Kč tvořily pohledávky bez selhání 2 500,7 mld. Kč. Hodnota veškerých pohledávek se selháním se v průběhu daného roku zvýšila o 27,0 mld. Kč (o 23,4 %) na 142,4 mld. Kč. Jejich podíl na celkových pohledávkách činil 5,4 % ke konci roku 2010, což meziročně znamenalo zvýšení o 0,8 procentního bodu.

3.1.3.4 Analýza trhu platebních karet v České republice Klienti bank využívají stále více různé formy elektronického bankovnictví a přístupu k účtu prostřednictvím platební karty, počítače nebo telefonu. Banky se snaží růst elektronického bankovnictví podporovat a využívají k tomu poplatkovou politiku. Počet běžných účtů domácností (obyvatelstva) se ke konci roku 2010 meziročně zvýšil o 6,7 %. Z celkového počtu účtů činil podíl účtů, k nimž byl umožněn přístup prostřednictvím platební karty, téměř 69 %. Pravidelně se zvyšuje podíl účtů s přístupem přes PC, nyní již dosahující téměř 59 %. Naopak počty účtů bez elektronické obsluhy klesají absolutně i relativně a na konci roku 2010 jich bylo necelých 11 %. Banky s ohledem na potřeby klientů rozšiřují nabídku produktů

37

elektronického bankovnictví a v kamenných pobočkách se zaměřují zejména na produkty vyžadující individuální obsluhu klientů a poradenskou činnost. Počty bankomatů v ČR se stále zvyšují, stejně jako jejich dostupnost. V průběhu roku 2010 bylo instalováno o 5,1 % nových bankomatů více než v předchozím roce. Banky se orientují na samoobslužné zóny, v nichž je umístěno již téměř 21 % z celkového počtu bankomatů. Klienti stále více využívají k bezhotovostním platbám jak platební karty kreditní, tak i debetní. 41 (Viz. Graf č. 11) Graf č. 11: Vývoj počtu vydaných platebních karet v letech 2005 - 2010

Zdroj: vlastní zpracování dostupné z: http://cardmag.cardzone.cz/archiv/cm1_2012.pdf

(platnost k 10. 5. 2012)

Tabulka č. 2: Meziroční nárůst platebních karet v letech 2005 - 2011

Meziroční nárůst

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

počet karet celkem

7.61%

6.43%

9.64%

3.58%

1.37%

2.37%

14.36%

z toho čipové karty

30.64%

23.26%

66.60%

24.61%

8.96%

10.29%

8.90%

160.61%

29.81%

30.70%

3.77%

-1.71%

11.06%

68.37%

9.27%

2.89%

5.61%

3.53%

2.10%

2.50%

0.60%

kreditní karty vč. charge debetní karty


(platnost k 10. 5. 2012)

41


38

Tabulka č. 2 nám zobrazuje meziroční změny v počtu vydaných nových karet. Za posledních sedm let byl největší boom v oblasti platebních karet mezi léty 2010 a 2011, kdy celkový počet vydaných karet se meziročně zvýšil o 14,36%. Je možné si i všimnut klesající tendence výdeje nových debetních karet a naopak rostoucího trendu výdeje nových kreditních karet. V roce 2011 to dokonce činilo meziroční nárůst o 68,37% nových kreditních karet. Tabulka č. 3: Bankomatové transakce s tuzemskými kartami doma i v zahraničí

Bankomatové transakce

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

objem výběrů v tis. CZK

125 159 133 737 144 062 155 495 156 490 158 676 167 872 933 642 332 854 704 047 970 422 183 475 192 531 282 587 490 579 401 585 279 626 967 267 728 074 302 141 726 068

průměrný výběr v CZK

3 373.00

počet výběrů celkem

3 553.00


3 688.00

3 778.17

3 702.46

3 688.52

3 734.77

(platnost k 10. 5. 2012)

Tabulka č. 3 nám zobrazuje bankomatové transakce s tuzemskými platebními kartami doma i v zahraničí mezi léty 2005 – 2011. Je možno si všimnout, kdy roky v době vypuknutí finanční krize patřily k těm slabším. Teprve rok 2010 dokázal navrátit se na hodnotu 3 688,52 Kč, což odpovídá roku 2007 s hodnotou průměrného výběru 3 688,00 Kč. Tabulka č. 4: Platby kartou u obchodníků v letech 2005 - 2011

Platby kartou počet plateb celkem objem plateb v tis. CZK průměrná platba v CZK

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

99 756 686 114 584 198

116 890 828 133 746 846

137 899 579 155 830 892

169 254 912 188 964 124

194 231 582 200 924 496

224 409 915 203 591 131

269 309 082 269 077 694

1 149.00 1 144.00 1 130.00 1 116.45 1 034.46

907.23

999.14

Zdroj: vlastní zpracování dostupné z: http://cardmag.cardzone.cz/archiv/cm1_2012.pdf (platnost k 10. 5. 2012)

Tabulka č. 4 nám zobrazuje statistiku plateb kartou u obchodníků v letech 2005 – 2011, kde stojí za povšimnutí především kolonka „průměrná platba“. Tyto čísla se od roku 2005 pomalu ale stále snižovala. Kdy tato částka klesla mezi roky 2005 až 2010 průměrně o 241,77 Kč na jedné platbě u obchodníka. Mírný zlom nastal až v roce 2011, kdy došlo k meziročnímu nárůstu o 10,13% na hodnotu 999,14 Kč.

39

3.2


3.2.1 Analýza ekonomické situace v Rakousku Stejně tak jak Česká republika byla zasažena finanční krize, tak ani Rakousko nebylo výjimkou. Dá se říci, že tytéž sledované makroekonomické ukazatele jako u České republiky se v Rakousku vyvíjely obdobně. Na grafu č. 12 je vidět vývoj reálného HDP Rakouska za období 2002 – 2011, kde je možné si povšimnout prudkého propadu po roce 2007. Rakouská ekonomika v době svého největšího propadu rostla meziročním tempem -3,8%. V letech 2010 a 2011 došlo k oživení a snahám navrátit se na hodnoty z dob před krizí. Graf č. 12 : Vývoj reálného HDP v Rakousku v období 2002 - 2011

Zdroj: vlastní zpracovní dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000794/ 2012)

(platnost k 15. 5.

Vývoj meziroční míry inflace v Rakousku má obdobný průběh jako v České republice. V roce 2008 prudký růst cenové hladiny až nad úroveň 3%, s tím že v roce 2009 následuje prudký propad až na hladinu 0,4%. V současné době se cenová hladina v Rakousku pohybuje na úrovni 2,5%. (Viz. Graf č. 13)

40

Graf č. 13: Vývoj míry inflace v Rakousku v období 2002 - 2011

Zdroj: vlastní zpracování dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000794/(platnost k 15. 5. 2012)

Tento propad domácí produkce dokládá i meziroční růst průmyslové produkce na grafu č. 14. V době před krizí, tedy před rokem 2008 se rakouské ekonomice dařilo držet tempo průmyslové produkce nad 5% ročně, konkrétně 5,7% v letech 2006 a 2007. Rok 2009 bezesporu patřil k těm nejhorším za posledních deset let. V Roce 2009 se rakouská průmyslová produkce meziročně propadla skoro o 12%. V roce 2011 začalo oživování zpomalovat a pohybovalo se těsně nad hranicí 3%. Graf č. 14: Vývoj průmyslové produkce v Rakousku v období 2002 - 2011

Zdroj: vlastní zpracování dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/100079 (platnost k 15. 5. 2012)

41

Propad průmyslové produkce v Rakousku způsobený ochlazením globální ekonomiky a zahraničního obchodu přinesl s sebou i nárůst nezaměstnanosti v zemi. Z grafu č. 15 je vidět, že nejnižší míra nezaměstnanosti v Rakousku byla v roce 2008, kdy se obecná míra nezaměstnanosti pohybovala pod 4% na hodnot 3,8%. Postupem doby klesala, až se v roce 2011 zastavila na hodnotě 4,2% nezaměstnaných. Graf č. 15: Vývoj obecné míry nezaměstnanosti v Rakousku v období 2002 - 2011

Zdroj: vlastní zpracování dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/100079 (platnost k 15. 5. 2012)

3.2.2 Struktura bankovního trhu v Rakousku Rakouský bankovní sektor je velmi rozsáhlý. Podle klasifikace Rakouské národní banky Österreichische Nationalbank (ÖNB) se banky člení na akciové, spořitelny (Sparkassensektor – dohromady tvoří skupinu Erste), zemské hypoteční banky (Landes-Hypothekenbanken), družstevní banky (Raiffeisensektor – skupina Raiffeisen), lidové banky (Volksbankensektor – skupina Volksbank), stavební spořitelny (Bausparkassen) a zvláštní banky. Některé banky jsou dosud ve vlastnictví spolkových zemí, přestože postupně probíhá jejich privatizace. Jsou častá různá kapitálová propojení a křížová vlastnictví. Celkem je v Rakousku registrováno 867 samostatných bankovních subjektů. 42 42

Volná citace z: Bankovní sektor Rakouska. [online]. Businessinfo.cz, [cit. 2012-06-10]. Dostupné z WWW: .

42

3.2.3 Analýza bankovního trhu v Rakousku 3.2.3.1 Rakouská centrální banka Centrální bankou je Rakouská národní banka (ÖNB), která odpovídá za vnitřní a vnější stabilitu rakouské měny, vnitřní cirkulaci měny a ovlivňování finančních toků. Má formu akciové společnosti s 50% vlastnictvím státu, zbylou polovinu vlastní největší rakouské komerční banky. Po vzniku Evropské měnové unie a po vzniku Evropské centrální banky se role ÖNB podstatně změnila, obdobně jako ve všech evropských centrálních bankách. ÖNB se však podílí na bankovně politických rozhodnutích ECB, je informačním a kompetenčním centrem pro rakouskou hospodářskou politiku, podílí se a realizuje rozhodnutí ECB a na teritoriu Rakouska připravovala přechod na euro. Hlavními úkoly ÖNB jsou tam v rámci Eurosystému zaměřené na stabilitu měnové politiky volby s cílem zajistit finanční stabilitu v Rakousku, stejně jako poskytovat vysokou kvalitu při péči a bezpečnost o hotovost obyvatelů Rakouska. Dále ÖNB spravuje a disponuje rezervami (tj. zlaté a devizové rezervy hospodářství) k zajištění eura v době krize, vytváří ekonomické analýzy a statistiky, podílí se na mezinárodních organizacích a je zodpovědná za dohled nad platební systémy země. ÖNB je podílníkem v řadě dalších podniků, zejména v peněžnictví (např. v Raiffeisen Zentralbank a v jejích regionálních sestrách), ale i v institucích jako je Hospodářská komora Rakouska. Je současně zřizovatelem několika firem, jako např. Austria Card, AG, (výrobce smart cards), tiskárny bankovek nebo dokonce IG Immobilien, GmbH a HV Hotelverwaltung, AG (reality a hotely). Jejím prezidentem je Claus Raidl, guvernérem je Ewald Nowotny. Členy

představenstva

jsou

nejvýznamnější

osobnosti

rakouského

peněžnictví

a

hospodářství.43 3.2.3.2 Počty bank v Rakousku V porovnání s Českou republikou prošel bankovní systém Rakouska podstatně výraznější změnou, aspoň co se týče počtu bank působících na tamním trhu. Za posledních deset let se

43

Volná citace z: Bankovní sektor Rakouska. [online]. Businessinfo.cz, [cit. 2012-06-10]. Dostupné z WWW: .

43

počet bank zredukoval o 17 na konečný stav 46. (Viz. Graf č. 16) Na grafu je patrná kritická oblast finančního světa 2007 – 2009, kde je vidět stagnace v počtu bank působících na rakouském bankovním trhu. Po roce dochází k poklesu a ke konci roku 2011 je počet bank v Rakousku na úrovni let 2005 – 2006. Graf č. 16: Vývoj počtu bank v Rakousku v letech 2002 - 2011

Zdroj: vlastní zpracování dostupné z: http://www.oenb.at/ebusinessjahresabschlusski/jahresabschlusski (platnost k 15. 5. 2012)

Mezi nejvýznamnější banky rakouského trhu patří Bank Austria, Erste Bank, Raiffeisen Bank Int, Volksbank, BAWAG a Hypo Alpe-Adria.

3.2.3.3 Objemy vkladů a úvěrů v Rakousku VKLADY Z dlouhodobějšího hlediska mají výše vkladů nebankovních subjektů v Rakousku rostoucí charakter (Viz. Graf. 17 – černá trendová linie). Ovšem z grafu je poznat i dopad samotné finanční krize. V letech 2008 a 2009 vklady rostly skutečně rychlým tempem. Meziroční tempo růstu mezi léty 2007 a 2008 činilo 6,33%. Růst pokračoval i v roce 2009. Je to odůvodňováno faktem, že lidé, investoři nevěřili akciovým a dluhopisovým trhům, které v té době procházely jednou z nejhlubších korekcí od světové krize z 30. let a raději chtěli držet hotovost na svých bankovních účtech. O tom vypovídá i dní v letech 2010 a 2011, kdy se nedá tvrdit, že by krize z roku 2008 byla zažehnána, ale peněžní stimuly ze strany vlád 44

a centrálních bank uměle zvýšili v globální ekonomice množství peněz a tím dokázaly vyhnat akciové trhy téměř zpět na úrovně před krizi a vzbudit u lidí iluzi, že se vše vrací „k normálu“. Lidé, investoři v tom viděli příležitost, jak zhodnotit své volné finanční prostředky a tak je jen přesunuli ze svých bankovních účtů na akciové a dluhopisové trhy. Graf č. 17: Vklady rakouských domácích nebankovních subjektů v letech 2002 - 2011


ÚVĚRY Úvěrová situace se po krizi pomalu ale jistě zotavuje. Prvním dynamickým rokem po krizi byl rok 2010. (Viz. Graf. č. 18) Největší objem poskytnutých úvěrů bylo druhé a třetí čtvrtletí . Celkový objem poskytnutých úvěrů v tomto období přesahoval hodnotu 10 mld. EUR. Rok 2011 nebyl už tak silný jako rok 2010 a spíše se stabilizoval na hodnotě kolem 1,5 mld. EUR nově poskytnutých úvěrů rakouským domácnostem.

45

Graf č. 18: Vývoj nově poskytnutých úvěrů domácnostem v letech 2009 - 201144

Zdroj: vlastní zpracování dostupné z: http://www.oenb.at/de/img/kreditbericht_dezember_2011_tcm14-242221.pdf (platnost k 15. 5. 2012)

Od ledna do září 2011 poskytlo celkem 106 bankovních subjektů úvěry domácnostem v celkové výši 14,7 mld. EUR. Jedná se o téměř stejnou hodnotu jako v období prvních devíti měsíců roku 2010. 51% všech poskytnutých úvěrů byly úvěry na bydlení, 29% tvořily půjčky a zbylých 17% tvořily spotřebitelské úvěry. 45

3.2.3.4 Analýza trhu platebních karet v Rakousku Při pohledu do tabulek č. 5 a č. 6 je vidět, že ať krize je či není, tempo růstu vydaných nových karet meziročně se průměrně drží kolem 4%. Největším boomem za posledních 7 let byl

44

Konsumkredite = spotřební úvěry Wohnbaukredite = úvěry na bytovou výstavbu Sonstige = ostatní úvěry Fremdwährungskredite = úvěry poskytnuté v cizí měně 45 Volná citace z: Poskytnuté úvěry v Rakousku. [online]. Oenb.at, 2011 [cit. 2012-06-10]. Dostupné z WWW: < http://www.oenb.at/de/img/kreditbericht_dezember_2011_tcm14-242221.pdf>.

46

meziroční nárůst 4,17% mezi léty 2007 – 2008. V absolutním vyjádření se jednalo o růst o 295 000 nově vydaných platebních karet. Tabulka č. 5: Počet vydaných platebních karet v Rakousku v letech 2005 – 2011

Počet vydaných platebních karet počet karet celkem - tis. Ks

2005 6 576

2006

2007

6 843

7 081

2008 7 376

2009 7 674

2010 8 032

2011 8 302

Zdroj: vlastní zpracování dostupné z: http://www.oenb.at/ebusinessjahresabschlusski/jahresabschlusski (platnost k 15. 5. 2012) Tabulka č. 6: Meziroční tempo růstu vydaných platebních karet v Rakousku

Meziroční nárůst počet karet celkem

2005 1.66%

2006

2007

4.06%

3.48%

2008 4.17%

2009 4.04%

2010 4.67%

2011 3.36%


Tabulka č. 7 zobrazuje bankomatové transakce s tuzemskými platebními kartami doma i v zahraničí mezi léty 2005 – 2011. Rok 2009 patřil k těm skutečně silnějším. Počet výběrů meziročně vzrostl o 13%, samotný objem výběrů vzrostl o 15%. Z velké části za to může rok 2008, kdy se počet výběrů z bankomatů snížil meziročně o 4% a celkový objem vybraných prostředku o 5%. Rok 2011 se řadí mezi ty slabší roky. Počet celkových výběrů klesl o 11% a celkový objem vybraných prostředků dokonce o 12%. To se projevilo na průměrné výši vybrané částky na jeden výběr, který se od roku 2008 nezměnil a stagnoval kolem 130 EUR. Tabulka č. 7: Bankomatové transakce s tuzemskými platebními kartami

Bankomatové transakce

počet výběrů celkem - tis.

objem výběrů - mil. EUR

průměrný výběr v EUR

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

121 485

127 981

136 108

131 111

148 459

146 474

130 044

0%

5%

6%

-4%

13%

-1%

-11%

15 915

16 761

17 766

16 934

19 404

19 155

16 903

0%

5%

6%

-5%

15%

-1%

-12%

131.00

139.00

140.00

129.00

131.00

131.00

130.00

0%

6%

1%

-8%

2%

0%

-1%


47

4. Analýza a porovnání vybraných produktů v Raiffeisen Bank v Rakousku a České republice 4.1 Základní charakteristika Raiffeisenbank v České republice Historie Raiffeisenbank Raiffeisenbank a.s. (RBCZ) poskytuje od roku 1993 v České republice široké spektrum bankovních služeb soukromé i podnikové klientele. V roce 2006 zahájila spojování s eBankou, integrační proces obě banky dokončily v létě roku 2008. Raiffeisenbank obsluhuje klienty v síti více než 120 poboček a klientských center, poskytuje rovněž služby specializovaných hypotečních center, osobních a firemních poradců. Banka v roce 2011 vytvořila zisk ve výši 2,22 miliardy korun, což představovalo meziroční nárůst o 22%, zároveň došlo k výraznému posílení kapitálu banky. Celková aktiva přesahují 200 miliard korun, Raiffeisenbank je tak 5. největší bankou v ČR. Banka zaměstnává kolem 3 000 lidí. 46 Kvalitu nabízených služeb potvrzují ocenění, které banka získala. V pravidelné každoroční anketě Banka roku, získala Raiffeisenbank ocenění „Nejdynamičtější banka roku“. Vedle toho její produkt eKonto získal v roce 2011 počtvrté v řadě titul pro nejlepší účet. A v soutěži Zlatá koruna banka loni získala 1. místo v kategoriích přímé bankovnictví, podnikatelské účty a podnikatelské úvěry.47 Obrázek č. 3:

Emblém a ochranná známka skupiny Raiffeisen

Zdroj: http://www.google.cz/imgres?q=raiffeisenbank&um=1&hl=cs&sa=N&biw=1280&bih=963&tbm=isch 46

Citace z: Profil Raiffeisenbank a.s. [online]. Rb.cz, 2012 [cit. 2012-06-02]. Dostupné z WWW: < http://www.rb.cz/o-bance/o-bance/profil-banky/>.

48

Raiffeisenbank a.s. od samého počátku aktivně nabízí služby s důrazem na zohlednění specifických potřeb klientů v různých regionech. Vedle svých ryze obchodních aktivit se banka angažuje v souladu se 140letou tradicí jména Raiffeisen rovněž v řadě veřejně prospěšných aktivit, zahrnujících např. oblast kultury, vzdělávání či charitativní projekty. Emblémem a tradiční ochrannou známkou skupiny Raiffeisen je zvláštní architektonický prvek: dvě zkřížené koňské hlavy (tzv. Giebelkreuz). Giebelkreuz, který již po staletí zdobí štíty mnoha budov v Evropě, je symbolem ochrany rodin shromážděných pod společnou střechou před zlem a životním ohrožením. Vlastnická struktura Majoritním akcionářem je s 51 procenty rakouská finanční instituce Raiffeisen Bank International AG (RBI), která vznikla v říjnu 2010 spojení Raiffeisen International a části RZB (Raiffeisen Zentrlbank AG). Dalšími akcionáři banky jsou Raiffeisen Zentralbank AG s 24 procenty a RB Prag-Beteiligungs GmbH, která drží 25 procent. RBI zajišťuje služby firemním a investičním klientům v Rakousku a dále obsluhuje klienty v řadě zemí střední a východní Evropy. Majoritním vlastníkem Raiffeisen Bank International je RZB se 78,5 procenty, zbývající část se volně obchoduje.48

Raiffeisen Bank International AG (RBI) Raiffeisen Bank International AG (RBI) se s celkovými aktivy ve výši 147 mld. Eur se na konci roku 2011 stala třetí největší bankou a jednou z předních komerčních a investičních bank v Rakousku. Má největší mezinárodní bankovní síť ve střední a východní Evropě. V 17 trzích tohoto regionu má své dceřiné banky. Po celém světě zaměstnává přibližně 61 300 zaměstnanců a obsluhuje zhruba 14,6 milionů klientů ve zhruba 3100 pobočkách.

Raiffeisen Zentrlbank AG (RZB) Raiffeisen Zentrlbank AG (RZB) je vrcholnou a ústřední institucí Raiffeisen Bankgruppe Österreich (RGB), top management RZB skupiny včetně RBI a řídící jednotka v „Raiffesisen sketoru“ Rakouska.

48


49

Struktura finanční skupiny Raiffeisenbank a.s. je součástí Raiffeisen Bank International AG, která vznikla v říjnu 2010 spojením Raiffeisen International a části RZB. Mezi další společnosti tvořící skupinu Raiffeisen patří: -

Raiffeisen – Leasing, s.r.o.

-

Raiffeisen stavební spořitelna

-

UNIQA pojišťovna, a.s.

Raiffeisen – Leasing, s.r.o. Společnost Raiffeisen - Leasing, s.r.o. byla založena v roce 1994 a v rámci finanční skupiny Raiffeisen je specializována na poskytování leasingových služeb pro firmy i jednotlivce. Společníky společnosti Raiffeisen - Leasing, s.r.o. jsou Raiffeisenbank a.s. a Raiffeisen Leasing International GmbH Wien. Po svém založení nabízela společnost financování převážně pro klienty skupiny Raiffeisen, posléze se z ní stala standardní a univerzální leasingová společnost, která nabízí profesionální a kvalitní služby co nejširší skupině zákazníků. V roce 2001 společnost Raiffeisen – Leasing, s.r.o. založila dceřinou společnost na poskytování financování nemovitostí Raiffeisen Leasing Real Estate, s.r.o. 49 V rámci strategického rozvoje a vstupu na trh financování vozidel společnost Raiffeisen – Leasing, s.r.o. v roce 2006 integrovala do svých struktur společnost MB Leasing a.s., která patří do skupiny Raiffeisen od roku 2005. Touto integrací se společnost stala plně univerzální leasingovou společností financující všechny druhy komodit a poskytující své služby jak soukromým osobám, tak i podnikatelské sféře. Raiffeisen - Leasing nabízí klientům finanční leasing nejenom v tradičních oblastech financování strojů a zařízení, velkých technologických zařízení, dopravní techniky, stavebních strojů, ale i v méně obvyklém segmentu financování některých nehmotných aktiv (tzv. leasingové deriváty). 49


50

V roce 2006 pokračovala společnost v nabízení velmi úspěšného produktu, který zavedla na trh v roce 2005 s podporou společného programu Evropské unie a Evropské banky pro obnovu a rozvoj, zaměřeného na podporu financování malého a středního podnikání. Raiffeisen stavební spořitelna Raiffeisen stavební spořitelna působí na českém trhu od září 1993. Raiffeisen stavební spořitelna (RSTS) měla původně název AR stavební spořitelna. Do finanční skupiny Raiffeisen se zařadila v roce 1998. Tehdy Raiffeisen Bausparkasse GmbH zvýšila svůj podíl na 75% akcií a zbývajících 25% akcií převzala Raiffeisenbank a.s. V roce 2005 došlo k další významné změně. Majoritním akcionářem Raiffeisen stavební spořitelny se na podzim 2005 stala společnost Raiffeisen Bausparkassen Managementservice und Beteiligungsges.m.b.H., která převzala od své mateřské společnosti Raiffeisen Bausparkasse Gesellschaft m.b.H. všech 75 % akcií. Raiffeisen Bausparkassen Managementservice und Beteiligungsges.m.b.H. se tak stala spojovacím článkem mezi stavebními spořitelnami skupiny Raiffeisen v Rakousku i mimo jeho území. V závěru roku 2005 byla provedena změna názvu této společnosti na Raiffeisen Bausparkassen Holding GmbH. 50 V průběhu listopadu 2007 oznámila RSTS akvizici Hypo stavební spořitelny a.s. Smlouvu o nákupu 100 procent akcií Hypo stavební spořitelny a.s. podepsali zástupci společnosti Raiffeisen Bausparkassen Holding GmbH, mateřské společnosti RSTS s členy skupiny UniCredit, majiteli Hypo stavební spořitelny. UNIQA pojišťovna, a.s. UNIQA pojišťovna je držitelem univerzální pojišťovací licence, která jí umožňuje podnikat ve všech oblastech neživotních i životních odvětví. V současné době má kromě zemědělského pojištění v nabídce prakticky všechny produkty k uspokojení veškerých pojistných potřeb.

UNIQA pojišťovna, a.s. zahájila svou činnost na českém pojistném trhu v roce 1993 pod svým původním názvem Česko-rakouská pojišťovna. K jejímu přejmenování na UNIQA pojišťovnu došlo v roce 2001 v rámci mezinárodní strategie mateřského koncernu k jednotné identifikaci společností zastřešených značkou UNIQA. Mezinárodní koncern UNIQA se 50


51

sídlem ve Vídni je největší rakouskou pojišťovnou s více než pětinovým podílem na tamějším trhu. Prostřednictvím více než 30 dceřiných společností působí nyní již ve 20 zemích celé Evropy. Ambicí koncernu UNIQA je být nejdynamičtější rakouskou pojišťovací skupinou působící v Evropě. 51 Jediným akcionářem české UNIQA pojišťovny je UNIQA International VersicherungHolding, GmbH. Základní kapitál společnosti činí 480 mil. Kč. Během své dosavadní historie vždy patřila UNIQA pojišťovna mezi 10 největších pojišťovacích společností podnikajících na českém trhu. Portfolio zahrnuje na 420.000 pojistných smluv. Roční kmenové pojistné se blíží k 4 miliardám korun. Postavení Raiffeisenbank na trhu I přes ekonomický pokles, kterým ČR v posledních letech prošla, byla zachována stabilita finančního systému. Díky silné bilanci a obezřetnému řízení rizik nedošlo ani k zásadnímu snížení schopnosti bank poskytovat úvěry. Přestože obrat ekonomiky od krize zpět k růstu byl překvapivě rychlý a rozsahem poměrně velký, zdaleka to neznamená, že ekonomika nebo finanční sektor se vrací do předkrizového fungování. Změna ekonomického prostředí od rychlého a částečně investicemi taženého růstu ekonomiky k propadu poptávky i investic objektivně vytvořila zcela odlišné podmínky pro bankovní sektor, a to bez ohledu na to, že dobrá výchozí pozice českého finančního systému a rychlé rozvolňování měnové politiky omezily riziko neadekvátního zpřísnění přístupu k úvěrům. 52 Jednou z možností, jak změřit postavení Raiffeisenbank, a.s. vůči ostatním bankám na českém trhu, je samotná kvalita poskytnutých úvěrů. Na grafu č. 19 je vidět porovnání kvality úvěrového portfolia všech bank v České republice versus kvality úvěrového portfolia Raiffeisenbank, a.s. Raiffeisenbank, a.s. oproti průměru si

51


Volná citace z: Výroční zpráva 2010 – 2011. [online]. Czech-ba.cz, 2012 [cit. 2012-06-02]. Dostupné z WWW: . 52

52

vede velmi dobře. Jedině, kde zaostává, je kategorie nestandardních pohledávek, kde se pohybuje za průměrem o 0,35%. Graf č. 19: Kvalita úvěrového portfolia bank za rok 2011

Zdroj: vlastní zpracování dostupné z: http://www.czech-ba.cz/o-cba/vyrocni-zpravy (platnost k 10. 5. 2012)

Dalším a neméně sledovaným ukazatelem hospodaření banky je výsledek hospodaření. Graf č. 20 nám zobrazuje vývoj zisku Raiffeisenbank, a.s. po zdanění za sedm let dozadu. Na první pohled je vidět „skok“ v roce 2010, kdy bance klesl meziroční zisk o 8,2% na hodnotu 1,822 mld. Kč. Tento výpadek byl způsoben právě probíhající krizí, kdy v důsledku krize došlo k celkovému poklesu objemu poskytnutých úvěrů – především však na bydlení. Graf č. 20: Zisk Raiffeisenbank, a.s. po zdanění

Zdroj: vlastní zpracování dostupné z: http://www.rb.cz/o-bance/o-bance/vysledky-hospodareni-raiffeisenbank/ (platnost k 10. 5. 2012)

53

Z možných obav, jak bude krize se nadále vyvíjet a jaké může mít ještě dopady, rozjely se po celé Evropě tzv. „zátěžové testy bank“, které měli za úkol odhalit připravenost bankovního sektoru jednotlivých zemí na další možné scénáře průběhu krize, ale zároveň odhalit slabá místa. U nás provádí zátěžové testy Česká národní banka. Klíčovým ukazatelem v zátěžových testech je tzv. „kapitálová přiměřenost“53. Kapitálová přiměřenost českého bankovního sektoru měla v posledních letech rostoucí trend a v roce 2011 překročila i hranici 15 %. Na rozdíl od některých západoevropských bankovních systémů mají banky v ČR vysoce nadprůměrný kapitálový polštář (k 31. 3. 2011 dosáhla kapitálová přiměřenost 15,6 % oproti 14,3 % k 31. 3. 2010) a z hlediska kapitálových požadavků splňují tuzemské banky regulaci Basel III již nyní. Většina kapitálu bank je navíc tvořena vysoce kvalitním Tier 1 kapitálem (Tier 1 kapitálová přiměřenost 14,1 % ke konci března 2011), jehož objem meziročně vzrostl o 23 mld. Kč až na více než 266 mld. Kč. 54

Graf č. 21: Vývoj kapitalizace bank v České republice podle dat ČNB

Zdroj: http://www.czech-ba.cz/data/articles/down_43709.pdf (platnost k 10. 5. 2012)

53

Kapitálová přiměřenost představuje minimální výši kapitálu, kterou musí banka vzhledem k objemu a rizikovosti svých obchodů udržovat, a názorně ilustruje, jakou část kapitálu vložili do banky sami její vlastníci, aby byla finančně silná, důvěryhodná a stabilní. S vyšší kapitálovou přiměřeností je finanční stabilita banky vyšší a zvyšuje se pravděpodobnost, že banka bude schopná dostát svým závazkům. Hodnota kapitálové přiměřenosti by neměla klesnout pod 8 %. 54 Volná citace z: Výroční zpráva 2010 – 2011. [online]. Czech-ba.cz, 2012 [cit. 2012-06-02]. Dostupné z WWW: .

54

Raiffeisenbank, a.s. mírně zaostává za průměrem trhu v oblasti kapitálové přiměřenosti. Viz. Tabulka č. 8. Největší rozdíl nastal v roce 2010, kde Raiffeisenbank, a.s. zaostávala za průměrem o téměř 4%. Ovšem na druhou stranu je potřeba říci, že 10,97% z roku 2010 je stále solidní číslo, pokud vezmeme v potaz, že ČNB akceptuje minimální míru kapitálové přiměřenosti na hladině 8%. Tabulka č. 8: Vývoj míry kapitálové přiměřenosti Raiffeisenbank, a.s. k 31. 12. za daný rok

Kap. přiměřenost Raiff. a.s.

2005

2006

8.86%

9.89%

2007 8.67%

2008

2009

2010

2011

10.98%

10.97%

10.49%

12.04%

Zdroj: vlastní zpracování dostupné z: http://www.rb.cz/o-bance/o-bance/vysledky-hospodareni-raiffeisenbank/ (platnost k 15. 5. 2012)

4.2

Základní charakteristika Raiffeisen Bank v Rakousku

Historie skupiny Raiffeisen Samotná historie celé skupiny Raiffeisen Bank sahá do počátku druhé poloviny 19. Století. V roce 1862 starosta Westerwaldu Friedrich Wilhelm Raiffeisen si dal za cíl zmírnit ekonomické strádání obyvatel a založil úvěrový produkt „Raiffeisen Club“, čímž položil základy pro dnešní celosvětovou organizaci družstev Raiffeisen. 55 V roce 1886 již v Rakousku fungovalo na 600 míst, kde se poskytovaly úvěry právě po vzoru systému Raiffeisen. Na fdelní úrovní začala skupina Raiffeisen působit od roku 1898, kdy ve Vídni vzniklo společné sdružení pod názvem „Österreichischer Raiffeisenverband“ – v překladu „Rakouská Raiffeisen asociace“.56 Samotná Raiffeisen Zentralbank Österreich AG vznikla v roce 1927.

55

Volná citace z: Profil Raiffeisen Zentralbank Österreich AG. [online]. Rzb.at, 2012 [cit. 2012-06-17]. Dostupné z WWW: < http://www.rzb.at/eBusiness/rzb_template2/677043205476211500677043205476211501_679789700419741890-679789700419741890-NA-9-DE.html>. 56 Volná citace z: Profil Raiffeisen Zentralbank Österreich AG. [online]. Rzb.at, 2012 [cit. 2012-06-17]. Dostupné z WWW: < http://www.rzb.at/eBusiness/rzb_template2/677043205476211500677043205476211501_679789700419741890-679789700419741890-NA-9-DE.html>.

55

Struktura skupiny Raiffeisen Skupina Raiffeisen Bank se dělí celkem na tři části: 1) 535 nezávislých a místně aktivních Raiffeisen bank celkem 1689 pobočkami 2) 8 regionálních poboček v Rakousku 3) Raiffeisen Zentralbank (RZB) je ústřední institucí bankovní skupiny Raiffeisen Obrázek č. 4:

Struktura skupiny Raiffeisen Bank

Zdroj: http://www.raiffeisen.at/eBusiness/rai_template1/1006637000974-1006622610903_35975300865 8879758_359967973626045864-359967973626045864-NA-1-NA.html

Každá z těchto tří úrovní je zaměřená na jinou cílovou skupinu. První skupina je zaměřena na poskytování svých služeb soukromým osobám a družstevním bankám. Druhá skupina je zaměřena na střední segment ekonomiky (MSP) a velké firmy, korporace. A RZB jako třetí skupina plní funkci rozbočovače mezi Rakouskem a Raiffeisenbank Int. (RBI), kde RBI je v Rakousku specialista na komerční a investiční bankovnictví, na starosti má v zemi 1 000 nejlepších firem, kde jim spravuje jejich firemní finance a je jejich předním poskytovatelem finančních prostředků na vývoz. 57

57

Volná citace z: Struktura skupiny Raiffeisenbank. [online]. Raiffeisen.at, 2012 [cit. 2012-06-02]. Dostupné z WWW: .

56

Postavení skupiny Raiffeisen na trhu Rakouská Raiffeisen bankovní skupina je největší bankovní skupinou v zemi. Téměř každý druhý zákazník v Rakousku volí Raiffeisen za svoji banku. Tabulka č. 9: Výsledky skupiny RZB před zdaněním

Čistý zisk před zdaněním mil. EUR

2008

2009

227

2010

824

1287

2011 1373

Zdroj: vlastní zpracování dostupné z: http://www.raiffeisen.at/eBusiness/rai_template1/1006637000974-1006622505728-800358858722644983-NA1-NA.html?clickedContent=800358858722644983&querySource=Ergebnisse (platnost k 30. 4. 2012)

Tabulka č. 9 ukazuje vývoj zisku skupiny Raiffeisen za poslední čtyři roky. Ukazuje se, že zisk má rostouc tendenci. V roce 2011 dokázala skupina Raiffeisen vygenerovat zisk před zdaněním v objemu 1 373 milionů EUR.

4.3

Porovnání vybraných produktů nabízených Raiffeisenbank v České republice a Rakousku

Raiffeisenbank nabízí široké spektrum bankovních retailových produktů. Předmětem porovnání jsou tyto retailové produkty:  

Běžný účet; Kreditní karty.

Běžný účet eKonto eKonto je základním běžným účtem, který RB nabízí české klientele. Základním mottem banky je, že klient „neplatí zbytečné paušální poplatky, a naopak za vedení účtu platí banka klientovi“. Tento účet nabízí nastavení služeb šitých na míru včetně věrnostních výhod a také kvalitní internetové zabezpečení s možností výběru typu zabezpečení.

57

Pro založení eKonta je nutné: 

Věk minimálně 16 let;



Občanský průkaz, případně jiný doklad totožnosti;



Minimální vklad 500 Kč.

Lze jej založit buď na jakékoliv pobočce anebo také online bez nutnosti návštěvy pobočky. Raiffeisenbank nabízí službu mobilita klientů, která slouží pro usnadnění přechodu ze stávající banky právě do RB. Principem této služby je to, že RB zařídí vše potřebné, aby peněžní prostředky byly převedeny na účet eKonta a zároveň došlo ke zrušení stávajícího běžného účtu u jiné banky. Hlavní výhoda eKonta spočívá v tom, že tento účet je s tzv. cenovým programem. Tedy při splnění podmínek pro uplatnění věrnostních výhod je možné za další sjednané služby platit nižší nebo žádné poplatky.

Mein Konto Mein Konto je běžný účet od bankovní skupiny Raiffeisen, která se na rakouském prostředí vyznačuje nejširší pobočkovou sítí. Pro založení účtu je nutné splnit následující podmínky: 

Návštěva jakékoliv pobočky Raiffeisen;



Průkaz totožnosti s fotografií (pas, občanský průkaz nebo řidičský průkaz);



Podpisový vzor.

Je možné kdykoliv zpřístupnit účet třetím osobám. Tato práva čerpání lze pak kdykoliv zrušit. Rakouská RB také poskytuje službu, kdy klientům sama zruší běžný účet ve stávající bance, vypořádá veškeré závazky s touto bankou a zároveň převede peněžní prostředky na nový účet u RB.

58

Základní poplatky spojené s účtem V tabulce č. 10 jsou uvedeny základní poplatky spojené s českým i rakouským Kontem. Jelikož rakouská Raiffeisen Bank má poplatky uvedené v měně Euro, byla nutná konverze do české Koruny k datu 9. 5. 2012 za měnový kurz ve výši 25,485 Kč. Tabulka 10 : Základní poplatky

Název položky

eKonto

Mein Konto

Založení BÚ

Zdarma

Zdarma

500 Kč

0 Kč

50 Kč měsíčně

127 Kč čtvrtletně

15 Kč měsíčně

Zdarma

70 Kč měsíčně

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Požadovaný minimální vklad Poplatek za vedení účtu Poplatek za vedení účtu v jiné měně Poplatek za elektronické bankovnictví Zrušení běžného účtu

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů bank (platnost k 30.4.2012)

Už v základních poplatcích spojených s běžným účtem jsou značné rozdíly. Poplatek za vedení účtu v české RB převyšuje poplatek v Rakousku o 73 Kč za čtvrtletí. V Rakousku taktéž klienti nejsou nuceni platit za používání elektronického bankovnictví, které je pro banku velmi výhodné. Elektronické bankovnictví šetří především náklady na pobočkové sítě banky. Poplatky za bezhotovostní platební styk Poplatky za platební styk jsou uvedeny v tabulce č. 11. Tyto poplatky vycházejí Tabulka 11: Poplatky za platební styk

Název položky

eKonto

Mein Konto

Přijatá platba

Zdarma

Zdarma

Odchozí platba



Na účet u RB 3,-



Na účet v jiné bance



Automatické operace 3,-

v ČR 3,-



Manuální operace 8,-



Přes přepážku 33,-

59



bankovnictví 28,-

Expresní platba

Trvalý platební příkaz

Přes internetové



Přes přepážku 58,-



Přes internetové

X

bankovnictví zřízení zdarma



Založení zdarma



Přes přepážku zřízení 30,-



Automatické operace 3,-



Platba vygenerovaná trvalým



Manuální operace 8,-



Založení zdarma

příkazem 3,

Přes internetové bankovnictví zřízení zdarma

Souhlas s inkasem 

Přes přepážku zřízení 30,-


Co se týče poplatků za bezhotovostní platební styk, je možné vidět jiné postavení poplatkové politiky. Česká RB je založena na tom, že klienti posílající platby na jiný účet u dané banky, jsou zvýhodněny oproti klientům posílající platby na jiné účty u jiných bank. V Rakousku mají klienti pouze rozlišeny, zdali jde o automatické operace, čili přes elektronické bankovnictví anebo o manuální operace neboli přes přepážku provedené operace. Poplatky za platební styk přes internetové bankovnictví jsou po konverzi z Eura stejné jako v ČR. Znatelný rozdíl je v poplatcích pro platby podané přes přepážku. V ČR platí klienti mnohonásobně více než klienti v Rakousku. Ostatní poplatky Tabulka č. 12 zobrazuje ostatní poplatky, které souvisejí s běžnými účty. Mezi ty například patří poplatky za výpisy z účtu, poplatek za vklad v hotovosti, poplatky za platební karty. Tabulka 12: Ostatní poplatky

Název položky Poplatek za výpis z účtu

Poplatek za vklad hotovosti na účet

eKonto 

Elektronicky zdarma



Poštou 20,- za výpis

10,-

Mein Konto 

Elektronicky měsíčně zdarma, denně 1,-



Poštou 14,- za výpis



Na přepážce RB 25,-



Na přepážce jiné banky 76,-

60

Poplatky za platební karty



Vydání jakékoliv karty zdarma



Vydání karty 38,- ročně



Vydání Maestro karty 230,- ročně


Poplatky za výpis z účtu jsou v elektronické podobě zdarma u obou forem kont, avšak poštou jsou v ČR dražší za jednotlivý výpis. Za vklad v hotovosti si klienti připlatí v Rakousku, kde je navíc rozděleno to, jestli klient vkládá hotovost na přepážce RB anebo na přepážce jiné banky. Takže za vydání karty musí rakouští klienti zaplatit mnohonásobně více než čeští klienti, pro které je tato služba zdarma. Raiffeisenbank na výnosech z poplatků a provizí v minulém roce vydělala o 17,4 procenta více než v roce 2009, celkem 1,866 miliardy Kč. V porovnání k úrokovým výnosům je to 39 procent. To je relativně o dost méně než u mateřské banky, kde poplatky vzhledem k výnosům převyšují 50 procent. (Viz. Tabulka č. 13) V celé majetkové skupině RB tvoří poplatky větší podíl bankovních výnosů – v porovnání s úrokovými výnosy dosahují 41 procent.

Tabulka 13: Poplatky a provize rok 2011

Raiffeisenbank ČR (mld. Kč)

Raiffeisen Bank AT (mil.Eur)

Skupina RB (mil.Eur)

Čisté úrokové výnosy

4,800

1074

3629

Čisté výnosy z poplatků a provizí

1,866

553

1492

Poměr čisté poplatkové výnosy vs. čisté úrokové výnosy

39%

52%

41%

Zdroj: Finanční výkazy bank http://www.bankovnipoplatky.com/banky-a-jejich-matky-3-dil-jak-si-vedou-tuzemske-banky-ve-srovnani-sjejich-zahranicnimi-vlastniky-14818.html

V oblasti základních poplatků a poplatků za platební styk je výhodnější pro klienty rakouská Raiffeisen Bank, což je zajisté způsobeno dlouholetou působností a tradicí této banky v dané zemi. Co se týče ostatních poplatků, tak se jedná o přesný opak. Čeští klienti mají tyto poplatky naopak levnější.

61

Kreditní karty Raiffeisenbank nabízí širokou škálu kreditních karet. Předmětem porovnání bude kreditní karta Classic VISA, která je nabízena českým i rakouským klientům. Jelikož rakouská Raiffeisen Bank má poplatky uvedené v měně Euro, byla nutná konverze do české Koruny platná k datu 9. 5. 2012 měnovým kurzem ve výši 25,485 Kč. Tabulka 14: Základní poplatky spojené s kreditními kartami

Název položky

ČR

Rakousko

Ne, trvalý pobyt v ČR, průkaz totožnosti

Ne, trvalý pobyt v Rakousku, průkaz totožnosti

Měsíční správa karty

35 Kč

44 Kč

Vydání kreditní karty

Zdarma

Zdarma

Roční úroková sazba

25.08%

14%

Zdarma

Zdarma

500 Kč

180 Kč

Běžný účet vedený u RB

Měsíční vyúčtování (elektronické) Poplatek za vydání nové karty po blokaci z důvodu ztráty Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů bank (platnost k 30.4.2012)

Na základě uvedených údajů v tabulce, je možné si zřídit kreditní kartu bez nutnosti založení běžného účtu u RB, jak v ČR, tak i v Rakousku. Měsíční správa karty u českého konta vychází téměř o 10 Kč za měsíc lépe než v druhé srovnávané zemi. Znatelný rozdíl je viditelný ve výši roční úrokové sazby, která je v ČR téměř jednou tak velká oproti rakouským kreditním kartám. Za opětovné vydání nové karty po blokaci z důvodu ztráty si čeští klienti připlatí o 320 Kč více. Následující tabulka č. 15 znázorňuje poplatky spojené s hotovostními operacemi, jako je výběr hotovosti z bankomatu a také maximální výši limitu za měsíc.

62

Tabulka 15: Hotovostní služby spojené s kreditními kartami

Název položky

ČR

Rakousko

Výběr hotovosti z bankomatu (u

50 Kč

9 Kč + 3% z vybírané částky



100 000 Kč

56 100 Kč

Raiffeisenbank) Výběr hotovosti z bankomatu v zahraničí Maximální výše limitu -měsíční


Co se týče hotovostních operací typu výběr hotovosti z bankomatu doma i v zahraničí, tak již na první pohled je vidět rozdílný systém nastavení poplatků oproti zahraničí. V ČR je jednotná sazba 50,-. Avšak výběr hotovosti z bankomatu v zahraničí je již nastaven na stejném principu jako výběry hotovosti z bankomatu v Rakousku, tedy formou poplatku + určité % z vybírané částky. Maximální možná výše výběru za měsíc je v ČR mnohem vyšší. V tabulce č. 16 jsou uvedené další možnosti spojené s kreditními kartami, mezi které patří například možnost sjednání cestovního pojištění, možnost výběru hotovosti na pokladně a poplatky za výzvy k zaplacení dlužné částky. Tabulka 16: Další možnosti spojené s kreditními kartami

Název položky

ČR

Rakousko

Možnost sjednání cestovního pojištění

Ano

Ano

Ano

Ano

300 Kč

255 Kč

500 Kč

510 Kč

1000 Kč

640 Kč

Možnost výběru hotovosti na pokladně u obchodníka 1. výzva k zaplacení dlužné částky 2.výzva k zaplacení dlužné částky 3.výzva k zaplacení dlužené částky


63

Obě srovnávané země nabízejí možnost sjednat cestovní pojištění v rámci kreditní karty a také výběr hotovosti na pokladně u obchodníka. Poplatky za výzvy k zaplacení dlužné částky se odlišují a rakouští klienti RB platí nižší částky. Závěrečné shrnutí Uvedené srovnání vyústilo v poznatek, že v Rakousku zaplatí klienti znatelně nižší částky za poplatky spojené s kreditními kartami. Tento poznatek je nejvíce viditelný u roční úrokové sazby z kreditní karty, poplatku za vydání nové karty při ztrátě karty a také poplatků týkající se výzvy k zaplacení dlužné částky. Výjimku tvoří poplatky za výběr v hotovosti, kdy například rakouští klienti z částky 10 000 Kč zaplatí 9 Kč + 3% z vybírané částky, tedy 9 Kč + 300 Kč, což je oproti českému výběru za 50 Kč, obrovská nevýhoda. Česká republika nabízí téměř jednou tak vyšší možný maximální limit čerpání. Je tu ovšem potom větší riziko nesplacení. Pokud by klienti zvolili prestižnější kreditní karty, jako jsou Gold, či Platinové kreditní karty, jsou s nimi spojeny i další výhody. Tyto karty nabízejí možnost měsíční správy zdarma či vyšší možnost výběru maximálního limitu za měsíc.

64

5. Odhad budoucího vývoje V současné době se dá říct, že je skoro nemožné dělat nějaký odhad budoucího vývoje, který by se mohl opřít o racionální podklady, v bankovním sektoru. Nejen široká, ale i odborná veřejnost si musí počkat na nějaké impulzy, které by jim mohli pomoci odhadnout další možný vývoj. Tím prvním bezesporu budou nové volby v Řecku, které v květnu 2012 neměly jednoznačného vítěze. Překvapivým výsledkem bylo, že volby vyhrály strany, které jsou proti euru a proti dalšímu setrvání Řecka v eurozóně. Protože vítězové voleb nebyli schopni sestavit většinovou vládu a volby v Řecku se budou muset opakovat. Řecko je již dlouhou dobu sužováno vysokou mírou nezamanutí a hlubokým hospodářským propadem domácí ekonomiky. 58 Vedle toho v podlesních měsících přibyly problémy španělských bank, které budou muset doplňovat kapitál. V současné době se jedná, zda se do rekapitalizace bank zapojí i EU společně s MMF, nebo jestli to španělská vláda zvládne sama. Španělsko na rozdíl od Řecka nesužuje hospodářský propad, ale potýká se především s vysokou mírou nezaměstnanosti, která již překročila 24%59 za měsíc květen 2012 a „prodejem“ státních dluhopisů na trhu. Aby Španělsko prodalo své deseti leté státní dluhopisy, musí investorům garantovat roční výnosnost nad 6,00%, což situaci v zemi moc nepomáhá. „Věříme, že hospodářská dynamika ve světě i díky těmto dvěma velmocím zůstane solidní a povede k pozdějšímu růstu akciových trhů, jež jsou ve světle tohoto scénáře velmi atraktivně oceněny. Dařit by se mělo také cenám firemních dluhopisů a aktivům rozvíjejících se trhů. V současnosti

bezprecedentně

nízké

58

výnosy

dlouhodobých dluhopisů zemí

Volná citace z: Řecké volby. [online]. Ceskatelevize.cz, 2012 [cit. 2012-06-16]. Dostupné z WWW: < http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/174638-volby-zrejme-prekresli-politickou-mapu-recka/>. 59 Volná citace z: Míra nezaměstnanosti ve Španělsku. [online]. Financninoviny.cz, 2012 [cit. 2012-06-16]. Dostupné z WWW: < http://www.financninoviny.cz/zpravy/mira-nezamestnanosti-ve-spanelsku-vystoupila-na24-4-procenta/787603&id_seznam=447>.

65

majících status „bezpečného přístavu“ (americké Treasuries, německé vládní obligace) by měly postupně opět začít růst.“ 60 Je potřeba, aby se situace na finančních trzích zklidnila a trhy opět nabraly ten správný směr. Nebude docházet ke krizi likvidity, kdy banky si nebudou mezi sebou navzájem půjčovat a centrální banky budou nuceny uměle dodávat likviditu na trhu ve formě nových peněz a tím sníží riziko zvýšení inflace. Jak český, tak i rakouský bankovní sektor si budou muset počkat, jak se situace v Evropě, resp. v eurozóně vyvine. U Rakouska je situace o trochu složitější, protože Rakousko je členem eurozóny, a pokud by došlo k sanování některého z dalších členských států eurozóny, Rakousko by se na této pomoci nejspíš muselo také podílet, jako tomu bylo například v Řecku.

5.1 Odhad budoucího vývoje ČR v makroekonomické rovině To, jak výrazný byl propad HDP České republiky, dokazuje graf č. 22. V době krize se tempo růstu HDP v České republice v roce 2009 meziročně propadlo o 4,1%. V letech 2010 ani v 2011 se tempo růstu HDP nedokázalo přiblížit hodnotám z doby před krizí. Navíc aktuální prognózy Eurostatu hovoří o tom, že by v příštích dvou letech, tedy v 2012 a 2013, měla česká ekonomika nejprve ještě poklesnout téměř k nulové hranici a poté v roce 2013 růst meziročním tempem kolem 1,8%, tedy tempem odpovídajícím roku 2002.

60

Citace z: MATUŠKA, Ondřej. Názory investičních odborníků. [online]. Zprávy.kurzy.cz, 2012 [cit. 2012-0608]. Dostupné z WWW: < http://zpravy.kurzy.cz/326495-nazory-investicnich-odborniku--situace-v-eurozonepripomina-domacnost-pred-exekuci/>.

66

Graf č. 22: Prognóza budoucího vývoje HDP v ČR na roky 2012 a 2013


Na grafu č. 23 je vidět možný vývoj inflace v letech 2012 a 2013 v České republice. Eurostat odhaduje, že cenová hladina v České republice bude v roce 2012 atakovat úrovně z roku 2008 kolem 3,8%. Postupem doby by se situace měla uklidňovat a česká ekonomika by se mohla dostat v roce 2013 na hranici 2%. Graf č. 23: Prognóza budoucího vývoje inflace v ČR na roky 2012 a 2013


67

5.2

Odhad budoucího vývoje Rakouska v makroekonomické rovině

Odhady možného vývoje budoucího vývoje rakouské ekonomiky jsou srovnatelné s odhady pro Českou republiku. Na grafu č. 24 je vidět prognóza budoucího vývoje růstu HDP na roky 2012 a 2013. Eurostat odhaduje, že v letošním roce nastane v rakouské ekonomice ochlazení a její tempo růstu HDP se bude pohybovat těsně nad nulou, kolem úrovně 0,4%. Na rok 2013 je prognóza už optimističtější a Eurostat předpovídá tempo růstu HDP k 1,6% meziročně. Je potřeba na závěr zdůraznit, že veškeré prognózy, které Eurostat dělal, jsou založeny na předpokladu, že Řecko zůstane nadále v eurozóně a že se situace v Evropě bude postupně uklidňovat. V opačném případě se prognózy budou upřesňovat dle aktuálního dění. Graf č. 24: Prognóza budoucího vývoje HDP v Rakousku na roky 2012 a 2013


V případě budoucího vývoje cenové hladiny v Rakousku Eurostat mluví o postupném zklidňování a o návratu do pásma z let 2002 – 2007, tedy mezi 1,4% až 2,2%. V roce 2013 by se cenová hladina v Rakousku mohla pohybovat pod hranicí 2 % na úrovni 1,9%.

68

Graf č. 25: Prognóza budoucího vývoje inflace v Rakousku na roky 2012 a 2013


5.3 Trendy v bankovnictví České republiky a Rakouska Podle situace v okolních státech a děním na finančních trzích se přizpůsobí trendy v bankovní sféře. V době kdy panuje na trzích neklid a nejistota, budou nejspíš bankovní sektory jednotlivých zemí podrobovány dalším zkouškám odolnosti tzv. „stress-testům“61. Podle posledních výsledků zátěžových testů bank v České republice z února 2012 by i při silně nepříznivém zátěžovým scénáři, který kombinuje domácí i zahraniční ekonomiky, by kapitálová přiměřenost bank s největší pravděpodobností zůstala nad regulatorním minimem 8%. Nadále se dá očekávat, že se bankovní sektory po celém světě budou snažit zbavovat tzv. „nezdravých aktiv“. Jedná se o aktiva, která mají v současné době podstatně nižší hodnotu, než za kolik je banky pořizovaly. Je to složitý proces, především v samotné klasifikaci, co je a co už není nezdravé aktivum. Českého ani Rakouského sektoru se toto netýká, protože bankovní systém v obou zemích je silně konzervativní a mezi nezdravá aktiva se především řadí různé rizikové investiční a finanční deriváty. 61

Stress-test = je forma testování, které se používá k určení stability daného systému či subjektu. To se týká testování rámec běžné provozní kapacitě, často k bodu zlomu, aby bylo možné pozorovat výsledky. Jedná se o otestování bankovního systému dle předem definovaných podmínek, které by měli simulovat možné dění v ekonomice – jako je např. meziroční propad akciových trhů, pokles HDP v jednotkách procent, nečekaný růst úrokových sazeb, prudký nárůst cen ropy atd. CÍLEM je odhalit slabá místa systému.

69

Co může skutečně ohrožovat náš bankovní systém více než Rakouska, je možné stahování likvidity zahraničními mateřskými bankami od českých dcer. Rakousko dokonce může být jednou z těch zemí, které bude stahovat likviditu od nás. Skupina ERSTE u nás provozuje síť bank Česká spořitelna a.s., nebo Raiffeisenbank a.s. je součástí skupiny Raiffeisen Int. (RBI). Uplynulé čtyři roky určitě změní chování samotných klientů. Klienti jsou obezřetnější, více přemýšlejí o své schopnosti dostát svým budoucím závazkům a podstatně více rozmýšlejí, zda si raději nenašetřit, než si vzít úvěr, popřípadě se snaží úvěrem financovat absolutní minimum. Bezesporu trendem poslední doby jsou služby banky poskytující tzv. „konsolidaci půjček“ (úvěrů). Tato služba je hojně nabízena bankovními domy po celé Evropě. Jedná se o nový způsob úvěrování obyvatelstva bankami. Cílem konsolidace je spojit všechny půjčka a úvěry klienta do jednoho úvěru, tak aby platil jen jednu splátku jedné instituci. Ve finále klient i ušetří, bude mu totiž účtován jen jeden poplatek za čerpání úvěru a v drtivé většině dojde i ke snížení samotné splátky. Konkurenční prostředí jak v Rakousku, tak i v České republice je silné, nabízené produkty bank jsou do značné míry podobné, tím jediným způsobem, jak bojovat o nového zákazníka je výše účtovaných poplatků za poskytované bankovní služby a produkty. Velmi moderní službou poslední doby se stávají účty u bank, kde při zaplacení měsíčního paušálního poplatku, vyžívá klient svůj účet bez omezení na počet transakcí – platby v tuzemsku, trvalé příkazy, výběry z bankomatu atd. Jednou z alternativ, jak řešit svoji aktuální finanční potřebu je využití služeb finanční instituce z nebankovní sféry. Nebankovní konkurence má na trhu nezastupitelnou roli. Její výhodou je především dostupnost jejich produktů – především pak úvěrových. Nevýhodou můžou být samotné podmínky nikoli získání, ale čerpání a splácení úvěrů. Dá se tedy v budoucnu očekávat větší míra regulace tohoto odvětví a tím i zpřísnění podmínek podnikání v této oblasti.

70

Závěr Rakouský a český bankovní sektor jsou nedílnou součástí evropského bankovního trhu. Nicméně mezi těmito dvěma státy existují určité odlišnosti v rámci bankovního trhu, které vyplývají převážně z rozdílného historického a ekonomického vývoje. Oba bankovní sektory uplatňují obdobné modely bankovního podnikání. Pro český a rakouský bankovní sektor je charakteristický konzervativní model bankovního podnikání, který je založen na poskytování úvěrů a přijímání vkladů. Práce se v rozsahu větším, než byl původní záměr autorky musela zabývat ekonomickou a finanční krizí. Nepříznivá situace na světových finančních trzích měla značný dopad na globální bankovní sektor, oproti tomu český a rakouský bankovní sektor se s tímto nepříznivým vývojem dokázal vyrovnat. V rámci České republiky a Rakouska se osvědčil zmíněný konzervativní model bankovního podnikání. Nejvýznamnější banky působící v České republice jsou součástí velkých evropských bankovních skupin. Například námi analyzovaná Raiffeisenbank patří do rakouské skupiny Raiffeisen Bank International AG (RBI). Z hlediska produktové nabídky nejsou mezi oběma bankovními sektory výrazné rozdíly. Projevují se hlavně rozdíly v poplatkové politice obou bankovních sektorů, kde analýza ze čtvrté kapitoly ukázala příznivější poplatkovou strategii na rakouské straně. Prvním porovnávaným produktem banky byl běžný účet. Založení a samotné užívání běžného účtu klienta je výhodnější pro rakouské klienty Raiffeisenbank, kde při již založení běžného účtu v České republice musí klient složit prvotní vklad ve výši 500,- Kč naproti tomu v Rakousku si klient nemusí vkládat nic. I měsíční poplatek za vedení účtu je v konečné fázi o několik desítek korun výhodnější pro rakouské klienty. Vedle toho užívání služby elektronického bankovnictví k běžnému účtu je v Rakousku zdarma, zatímco český klient musí platit měsíční poplatek ve výši 70,- Kč. Druhým porovnávaným produktem byly kreditní karty, kde se opět ukázalo, že používání kreditních karet v Rakousku je výhodnější, než v České republice, neboť roční úroková sazba pro rakouské klienty činí jen 14% z celkové čerpané částky, naproti tomu český klient má účtováno skoro dvojnásobnou sazbu, 25,08%.

71

Samotný závěr práce se zabýval možným budoucím odhadem vývoje obou porovnávaných ekonomik a bankovních sektorů. Pro další roky 2012 a 2013 pro obě ekonomiky hovoří odhady o tom, že rok 2012 bude patřit ještě k těm slabším a že tempo růstu obou ekonomik se bude držet těšně nad nulovou hranicí. Rok 2013 by již měl být ve znamení výraznějšího růstu kolem 1,5% a postupného uklidňování situace nejen ve světě, ale i v eurozóně. Co se týče bankovního sektoru, dojde nejspíš ke změně ve vztahu klient-banka a banka-klient, kdy banky budou více obezřetnější při poskytování úvěrů a budou žádat větší záruky a zajištění úvěru. Klienti na opačné straně začnou více zvažovat jaká výše úvěru je pro ně „skutečně“ únosná s ohledem na aktuální dění na trhu. Poptávanou bankovní službou ze strany klientů se stanou produkty typu konsolidace jejich stávajících úvěrů a půjček.

72

Seznam použité literatury Skripta a monografie: 1) DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. Praha: Linde Praha, a.s., 2005. 681 s. ISBN 80-7201-515-X. 2) KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. 168 s. ISBN 978-80-265-0001-8. 3) KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a komerční obchody. 1. vyd. Brno: Kravaře: Marreal servis, 2010. 172 s. ISBN 978-80-245-6779-4. 4) Kolektiv autorů. Bankovnictví. 5. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2004. 292 s. ISBN 80-7265-035-1. 5) PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 338 s. ISBN 978-80-245-1180-1. 6) REVENDA, Zbyněk a jiní. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005. 704 s. ISBN 80-7261-132-1. 7) SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2005. 367 s. ISBN 80-7265-072-6.

Zákony: 1) Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 2) Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech 3) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník 4) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance 5) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách

Internetové zdroje: 1) Bankovní dohled 2005. [online]. Cnb.cz, 2005 [cit. 2012-06-08]. Dostupné z WWW: . 2) Bankovní sektor Rakouska. [online]. Businessinfo.cz, [cit. 2012-06-10]. Dostupné z WWW: .

73

3) Bankovní soustava ČR. [online]. Beranr.webzdarma.cz, [cit. 2012-06-06]. Dostupné z WWW: < http://www.beranr.webzdarma.cz/t_bsoustcr.html>. 4) Finanční trhy. [online]. Cnb.cz, 2010 [cit. 2012-06-06]. Dostupné z WWW: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnn e_informace_fin_trhy/%20arch%20iv/banky/download/bd_2010_c.pdf>. 5) Kreditní karty. [online]. Mesec.cz, [cit. 2012-05-15]. Dostupné z WWW: . 6) MATUŠKA, Ondřej. Názory investičních odborníků. [online]. Zprávy.kurzy.cz, 2012 [cit. 2012-06-08]. Dostupné z WWW: < http://zpravy.kurzy.cz/326495-nazoryinvesticnich-odborniku--situace-v-eurozone-pripomina-domacnost-pred-exekuci/>. 7) Míra nezaměstnanosti ve Španělsku. [online]. Financninoviny.cz, 2012 [cit. 2012-0616]. Dostupné z WWW: < http://www.financninoviny.cz/zpravy/miranezamestnanosti-ve-spanelsku-vystoupila-na-24-4procenta/787603&id_seznam=447>. 8) Poskytnuté úvěry v Rakousku. [online]. Oenb.at, 2011 [cit. 2012-06-10]. Dostupné z WWW: < http://www.oenb.at/de/img/kreditbericht_dezember_2011_tcm14242221.pdf>. 9) Profil Raiffeisen Zentralbank Österreich AG. [online]. Rzb.at, 2012 [cit. 2012-06-17]. Dostupné z WWW: < http://www.rzb.at/eBusiness/rzb_template2/677043205476211500677043205476211501_679789700419741890-679789700419741890-NA-9DE.html>. 10) Profil Raiffeisenbank a.s. [online]. Rb.cz, 2012 [cit. 2012-06-02]. Dostupné z WWW: < http://www.rb.cz/o-bance/o-bance/profil-banky/>. 11) Řecké volby. [online]. Ceskatelevize.cz, 2012 [cit. 2012-06-16]. Dostupné z WWW: < http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/174638-volby-zrejme-prekresli-politickoumapu-recka/>. 12) Struktura skupiny Raiffeisenbank. [online]. Raiffeisen.at, 2012 [cit. 2012-06-02]. Dostupné z WWW: . 13) Světová finanční krize 2008. [online]. Wikipedia.org, 2012 [cit. 2012-06-06]. Dostupné z WWW: < http:// http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_finan%C4%8Dn%C3%AD_kri ze_2008>. 14) Výroční zpráva 2010 – 2011. [online]. Czech-ba.cz, 2012 [cit. 2012-06-02]. Dostupné z WWW: .

74

15) Zátěžové testy bankovního sektoru v ČR. [online]. Cnb.cz, 2012 [cit. 2012-06-16]. Dostupné z WWW: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zatezove_t esty/2011/zatezove_testy_vysledky_2011_4q.pdf>. 16) http://epp.eurostat.ec.europa.eu – oficiální webová stránk Evropských statistik Evropské komise 17) www.businessinfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export 18) www.cnb.cz – oficiální webová stránka České národní banky 19) www.czech-ba.cz – oficiální webová stránka České bankovní asociace 20) www.czso.cz – oficiální webová stránka Českého statistického úřadu 21) www.finexpert.e15.cz – informační server 22) www.kurzy.cz – informační server 23) www.mesec.cz – informační server 24) www.oenb.at – oficiální webová stránka Rakouské centrální banky 25) www.patria.cz – oficiální webová stránka pro obchodníky s cennými papíry v ČR 26) www.raiffeisen.at – oficiální webová stránka Raiffeisenbank v Rakousku 27) www.rb.cz – oficiální webová stránka Raiffeisenbank v ČR 28) www.wikipedia.org – internetová encyklopedie

75

Seznam grafů, tabulek, obrázků Graf č. 1: Vývoj kapitálové přiměřenosti v ČR a Rakousku za obd. 2006 – 2011

25

Graf č. 2: Vývoj reálného HDP v ČR v období 2002 – 2011

26

Graf č. 3: Vývoj míry inflace v ČR v období 2002 – 2011

27

Graf č. 4: Průmyslová produkce v ČR v letech 2002 – 2011

27

Graf č. 5: Obecná míra nezaměstnanosti v ČR v letech 2002 – 2011

28

Graf č. 6: Zahraniční obchod v ČR v letech 2002 – 2011

29

Graf č. 7: Vývoj počtu bank v ČR v letech 2002 – 2011

32

Graf č. 8: Koncentrace bankovního sektoru v ČR za rok 2010

33

Graf č. 9: Vývoj poskytovaných úvěrů obyvatelstvu v ČR za roky 2005 – 2010

36

Graf č. 10: Vývoj kvality úvěrového portfolia v ČR v letech 2005 – 2010

37

Graf č. 11: Vývoj počtu vydaných platebních karet v letech 2005 – 2010

38

Graf č. 12: Vývoj reálného HDP v Rakousku v období 2002 – 2011

40

Graf č. 13: Vývoj míry inflace v Rakousku v období 2002 – 2011

41

Graf č. 14: Vývoj průmyslové produkce v Rakousku v období 2002 – 2011

41

Graf č. 15: Vývoj obecné míry nezaměstnanosti v Rakousku v období 2002 – 2011

42

Graf č. 16:Vývoj počtu bank v Rakousku v letech 2002 – 2011

44

Graf č. 17: Vklady rakouských domácích nebankov. subjektů v let. 2002 – 2011

45

Graf č. 18: Vývoj nově poskytnutých úvěrů domácnostem v letech 2009 – 2011

46

Graf č. 19: Kvalita úvěrového portfolia bank za rok 2011

53

Graf č. 20: Zisk Raiffeisenbank, a.s. po zdanění

53

Graf č. 21: Vývoj kapitalizace bank v České republice podle dat ČNB

54

Graf č. 22: Prognóza budoucího vývoje HDP v ČR na roky 2012 a 2013

67

Graf č. 23: Prognóza budoucího vývoje inflace v ČR na roky 2012 a 2013

67

Graf č. 24: Prognóza budoucího vývoje HDP v Rakousku na roky 2012 a 2013

68

Graf č. 25: Prognóza budoucího vývoje inflace v Rakousku na roky 2012 a 2013

69

76

Tabulka č. 1: Vklady v ČR mezi léty 2005 – 2010

34

Tabulka č. 2: Meziroční nárůst platebních karet v letech 2005 – 2011

38

Tabulka č. 3: Bankomatové transakce s tuzemskými kartami dma i v zahraničí

39

Tabulka č. 4: Platby u obchodníka v letech 2005 – 2011

39

Tabulka č. 5: Počet vydaných platebních karet v Rakousku v let. 2005 – 2011

47

Tabulka č. 6: Meziroční tempo růstu vydaných platebních karet v Rakousku

47

Tabulka č. 7: Bankomatové transakce s tuzemskými platebními kartami

47

Tabulka č. 8: Vývoj míry kapitálově přiměřenosti Raiffeisenbank, a.s

55

Tabulka č. 9: Výsledky skupiny RZB před zdaněním

57

Tabulka č. 10: Základní poplatky

59

Tabulka č. 11: Poplatky za platební styk

59

Tabulka č. 12: Ostatní poplatky

60

Tabulka č. 13: Poplatky a provize

61

Tabulka č. 14: Základní poplatky spojené s kreditními kartami

62

Tabulka č. 15: Hotovostní služby spojené s kreditními kartami

63

Tabulka č. 16: Další možnosti spojené s kreditními kartami

63

Obrázek č. 1: Kreditní karta Raiffeisenbank

14

Obrázek č. 2: Vývoj klientských vkladů v ČR v roce 2010

35

Obrázek č. 3: Emblém a ochranná známka skupiny Raiffeisen Bank

48

Obrázek č. 4: Struktura skupiny Raiffeisen Bank

56

77

Porovnání Raiffeisen Bank v Rakousku a České republice

Recommend Documents