Popis realizace poskytování sociálních služeb Název poskytovatele
Diakonie Církve bratrské
Druh služby Identifikátor
Chráněné bydlení 6459769
Forma služby
pobytová
Název zařízení a místo poskytování
Chráněné bydlení Černý Most Byt č. 1: Bobkova 710/25, 198 00 Praha 9 - Černý Most Byt č. 2: Bobkova 683/21, 198 00 Praha 9 – Černý Most
Cílová skupina Služba je určena dospělým lidem, kteří žijí v Praze nebo blízkém okolí, mají tělesné, příp. kombinované postižení a jsou ochotni aktivně vést svoji domácnost a rozvíjet se ve své samostatnosti. Našimi klienty jsou lidé, kteří mají v důsledku svého postižení omezenou schopnost pohybu nebo koordinace, dále schopnost koncentrace a mají poruchy paměti a jiných poznávacích funkcí (lidé s DMO, neurologický m degenerativním a jiným onemocněním, po úrazech mozku nebo pohybového aparátu; nezaměřujeme se na klienty po poranění míchy). Jednání se zájemcem o službu, vstup uživatele do služby Podmínky pro přijetí do služby: osobní zájem o samostatný způsob života a chuť učit se novým věcem, věk nad 18 let a způsobilost k právním úkonům (může být částečné omezení svéprávnosti), alespoň částečná fyzická schopnost sebeobsluhy (pohyb na vozíku po bytě, schopnost samostatně vykonat fyziologickou potřebu, tj. bez cévkování apod.), zdravotní stav nevyžaduje pravidelnou péči zdravotního personálu, schopnost verbálně (slovy) komunikovat – i alternativní formou, schopnost žít se spolubydlícími (klient, asistenti). O službě se může zájemce dozvědět z několika zdrojů: z webových stránek Střediska Černý Most: www.cb.cz/diakonie/cerny-most, z dalších kontaktů střediska – telefony: 222 957 248, 731 430 462, 737 208 915 (koordinátor služby) nebo e-mailem na vyžádání:
[email protected], osobně na adrese střediska (po předchozí telefonické domluvě) nebo písemně na vyžádání: Mansfeldova 801/4, 198 00 Praha 9, z letáků nebo osobních setkání na akcích pro veřejnost, od jiných organizací (a jejich katalogů), které pracují se stejnou/podobnou cílovou skupinou; z poradenských pracovišť, v některých RHB zařízeních, škol (tj. na místech, kde dáváme letáky anebo se kterými spolupracujeme), na MČ Praha 14, příp. na jiných MČ (včetně případné inzerce v novinách, které vydávají), z Registru poskytovatelů sociálních služeb. 1
První kontakt se zájemcem o službu se uskutečňuje zpravidla telefonicky nebo emailem. Informaci o službě může podat kdokoli ze zaměstnanců – základní informace mohou být zaslány v písemné podobě nebo jsou uvedeny na webu. Pokud zájemce splňuje kritéria, přihlásí se písemně (i e-mailem) s uvedením: proč chce službu využívat, představy od kdy, typ svého postižení a kontakt na sebe. Do 14 dnů se mu musí ozvat sociální pracovník služby a společně domluví datum osobního setkání. Osobní schůzka se zájemcem o službu má informativní charakter, vede ji sociální pracovník (tj. koordinátor služby nebo vedoucí střediska) a klient se jí může účastnit s osobou sobě blízkou. Účelem schůzky je: vzájemně se seznámit a zjistit o čekávání zájemce od služby, předat informace o službě (ústně a dále si je klient odnáší v písemné podobě); dle zájmu si klient může odnést propagační materiály (letáky, výroční zprávu apod.), prohlídka bytu. Zájemce se může rozhodnout na místě, zda chce do služby nastoupit, nebo si domluví dobu, do kdy dá zprávu, zda má/nemá o službu zájem. Pokud se zájemce rozhodne službu využívat, proběhne schůzka se sociálním pracovníkem za účelem úvodního šetření – vyplnění dotazníku, který zjišťuje potřeby klienta. Dotazník může klient vyplnit sám; v tom případě předání probíhá buď e-mailem, anebo poštou. Zájemce musí být informován o základních pravidlech služby a ceně, za kterou se služba poskytuje; vyplněný dotazník s přihlášením do služby je žádostí o poskytování služby. Klient může využít možnosti zkušebního pobytu, který trvá zpravidla dva týdny, nejdéle měsíc. Pokud ve službě není volná kapacita, stává se zájemce „čekatelem na službu“, je veden v pořadníku a sociální pracovník se s ním spojí, až bude možnost volného místa, příp. 1x/rok aktualizuje stav žádostí. Přijetí zájemce do služby je projednáváno na pracovní schůzce – žádost předkládá sociální pracovník služby, všichni pracovníci v přímé péči se k přijetí vyjadřují a musí dojít ke společnému konsenzu. Při přijetí nového klienta se bere v úvahu představa spolubydlícího (s kým by rád bydlel/nebydlel), provozní možnosti (potřebná míra a náročnost péče), očekávání a motivace žadatele, jeho minulé zkušenosti; pokud je více zájemců, tak i doba podané žádosti. Pokud je ve službě volná kapacita, spojí se sociální pracovník se zájemcem, domluví se možný nástup do služby/na zkušební pobyt a před ním společná schůzka se všemi asistenty, příp. se spolubydlícím. Preferujeme, aby schůzky byl přítomen někdo blízký klientovi. Pokud dojde ke společné dohodě, klient si odnáší vzor vzájemné dohody „Smlouva o poskytnutí služby“. V den nástupu do služby klient uzavírá s vedoucí střediska smlouvu a koordinátor služby zajistí seznámení s provozem bytu a se spolubydlícím, příp. Pravidly CHB. Pravidla dále s klientem probírá asistent, nejlépe ten, který bude jeho klíčovým pracovníkem. Po nástupu do služby začíná klient s tímto asistentem pracovat na individuálním plánu – tj. čeho, jak a v jaké době chce klient ve službě dosáhnout a dále si vyjednává způsob zajišťování svých potřeb, včetně možných rizik.
Podrobný popis realizace služby Službu chráněné bydlení poskytuje Středisko Černý Most od r. 2007 2 bezbariérových bytech na sídlišti Černý Most. Celková kapacita služby je 5 lůžek. 2
ve
Základní činnosti poskytované dle zákona 108/2006 Sb.: a) základní sociální poradenství, b) pomoc při zajištění stravy, c) poskytnutí ubytování, d) pomoc při zajištění chodu domácnosti, e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, g) sociálně terapeutické činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Jedná se o pobytovou placenou službu, která zajišťuje klientům nezbytnou pomoc i přes noc (vzhledem k potřebám klientů s těžším tělesným postižením a epilepsií). Posláním služby je umožnit dospělým lidem s tělesným a kombinovaným postižením, kteří potřebují pomoc a podporu druhého člověka, samostatně bydlet, vést vlastní domácnost a žít aktivním způsobem života.
Metody práce Při práci podporujeme kontakty a spolupráci s rodinou, blízkými klienta nebo pracovníky služby, ze které klient přišel. Práce asistentů spočívá v tom, že klientům v bytě napomáhají s péčí o sebe, domácnost a dalšími úkony vymezenými zákonem; učí klienty znát své potřeby a řídit si je; dle zájmu a představ klientů s nimi při konkrétních činnostech hledají způsoby možného rozvoje samostatnosti. V průběhu služby se práce s klientem řídí vyjednaným způsobem spolupráce klientasistent, který zahrnuje analýzu potřeb a způsob jejich zajištění (co a jak klient při péči potřebuje); rizika při péči a jejich předcházení a individuální plán klienta. Způsob spolupráce klient-asistent se během služby mění (s klientovým rozvojem se mění jeho potřeby i představy, čeho chce a může ve službě dosáhnout). Na tuto změnu musí reagovat i asistenti – zajišťovat takovou pomoc a podporu, která klienta neomezuje, ale pomáhá mu; nabízejí klientovi nové náměty a doporučení, ale nevnucují jejich přijetí – záleží na klientovi, jak s doporučením naloží. Vyhodnocení spolupráce se odehrává na pravidelných hodnotících schůzkách. Každý klient má svého klíčového pracovníka, který je pro klienta kontaktním pracovníkem a provází ho službou – sestavují spolu individuální cíle a způsoby jejich dosažení, iniciují změny v potřebách, příp. pravidlech služby. Způsob práce a dodržování vnitřních postupů klíčového pracovníka sleduje koordinátor služby, který je zároveň i poradcem, protože se podílí na metodice služby. Koordinátor služby reviduje individuální plány a aktualizuje potřeby klienta. Chráněné byty se nachází v běžném obytném domě, je zde tudíž přirozená možnost kontaktů s ostatními nájemníky, návaznost na veřejné služby a volnočasové aktivity. Způsob, jakým jsou klienti zapojeni do rozhodování o využití služby: Klient využívá službu na základě své vůle – sám se rozhoduje, zda chce službu využívat a s jakým záměrem; klademe důraz na motivaci klienta a jeho přání. V případě, že má klient částečně omezenu svéprávnost, spolupracujeme s opatrovníkem; spolupracujeme také s rodinou (pokud klient tuto spolupráci neodmítá). Klient prostřednictvím individuálního plánu sestavuje se svým asistentem osobní cíle a přání, kterých chce ve službě dosáhnout. Klient se může vyjádřit, se kterým z pracovníků bude pracovat na individuálním plánu. Klient si s koordinátorem služby a klíčovým pracovníkem nastavuje způsob 3
spolupráce klient-asistent. Klient má příležitost ovlivňovat změnu vnitřních pravidel (vyjádřením nespokojenosti, námětů, připomínek, stížnosti apod.). Klient se vyjadřuje k osobě spolubydlícího. Klient se vyjadřuje k průběhu služby a hodnotí ji, v četně práce a přístupu pracovníků (na pravidelných hodnotících skupinách nebo dotazníkem). Klient se podílí na stanovení víkendů a prázdnin, které tráví mimo byt. Klient si určuje způsob využití volného času; může jej trávit s asistenty v bytě i mimo něj (je-li to z provozních důvodů možné) nebo se svými přáteli.
Vyřizování stížností Zájmem pracovníků je spokojenost klientů s poskytovanou službou. Stojíme o to, dostávat zpětnou vazbu formou námětů, připomínek i stížností, a tím zlepšovat formu a poskytování služby. Klienti jsou seznámeni se způsobem podání a vyřizování stížnosti (při podpisu smlouvy, na pravidelných schůzkách), postup je také vyvěšen na nástěnce společně s Pravidly bydlení. Klient může požádat o pomoc při formulování podání přání, námětu, připomínky nebo stížnosti pracovníka nebo dobrovolníka, ale i libovolnou osobu mimo CHB. Postup podání stížnosti: Klient může podat stížnost otevřeně nebo anonymně. Otevřené podání stížnosti: Stížnost musí být podána v písemné formě (i e-mailem) nebo ústně s žádostí o zapsání jako oficiální stížnost. Stížnost musí obsahovat datum, jméno, podpis a obsah stížnosti. Stížnost může být podána vedoucímu střediska, koordinátorovi služby nebo asistentovi. Ti musí stížnost zaznamenat do Knihy stížností. Vedoucí střediska s koordinátorem služby musí do týdne od podání začít stížnost řešit, v případě potřeby svolat schůzku zainteresovaných lidí či jen stěžovatele. Pokud je stížnost řešena v osobním kontaktu, probíhá s koordinátorem služby a vedoucím střediska; jsou-li ve stížnosti zainteresovány další osoby CHB, jsou přizvány i ony (pokud klient není zásadně proti). Ze setkání je pořízen krátký záznam se závěrem, ke kterému se došlo. S obsahem záznamu musí být všichni seznámeni (stvrzeno podpisy) a záznam je předán klientovi, kopie založena v kartě klienta. Pokud stížnost nebyla řešena v osobním kontaktu s klientem, musí stěžovatel dostat odpověď v písemné podobě s podpisem vedoucí střediska do 1 měsíce ode dne podání. Způsob řešení stížnosti musí být koordinátorem služby zapsán v Knize stížností. V případě nespokojenosti s vyřízením stížnosti se může stěžovatel odvolat k řediteli Diakonie Církve bratrské, a to do 14-ti dnů ode dne doručení odpovědi. V případě další nespokojenosti má stěžovatel právo obrátit se na jiné orgány či organizace zabývající se lidskými právy, příp. právním poradenstvím (koordinátor služby zodpovídá, že klienti vědí, kde kontakt získat – níže uvedené kontakty jsou vyvěšeny na nástěnce). Možné kontakty, kde si klient může stěžovat mimo CHB: Ředitel Diakonie Církve bratrské: kancelář DCB, Koněvova 151/24, 130 00 Praha 3, Ministerstvo práce a sociálních věcí: Na Poříčním právu 1, Praha 2, 128 00, Magistrát hlavního města Prahy odbor sociální péče a zdravotnictví, oddělení sociální; Charvátova 9, Praha 1, 110 00, Policie České republiky – místní oddělení Policie ČR Praha 14; Bryksova 817, Praha 9 – Černý Most II (u konečné metra B), 4
Veřejný ochránce práv – OMBUDSMAN na adrese: Údolní 39, Brno, 602 00, e-mail:
[email protected], Rada vlády ČR pro Lidská práva: Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, 118 01, Některé Nevládní neziskové organizace (NNO) působící v oblasti ochrany lidských práv např.: Český helsinský výbor: Štefánikova 21, Praha 5 (budova Ú řadu práce Praha 5, 1. patro) Liga lidských práv: Burešova 6; 602 00 Brno. Anonymní podání stížnosti: Stížnost, připomínka, námět apod. může být podána také anonymně (bez podpisu): do poštovní schránky, dotazníkem při ročním hodnocení služby. Taková forma je brána jako případný námět ke změně, úpravě služby. Vedoucí střediska zjišťuje míru oprávněnosti stížnosti a i touto se zabývá a seznámí s ní ostatní kolegy. Klient může vyjádřit nespokojenost i prostřednictvím anonymního dotazníku (1x/rok).
Ukončení služby Ukončení služby je v ideálním případě postupný proces, který je zpracován v individuálním plánu a směřuje ke schopnosti samostatně žít ve své domácnosti. Klient s pomocí asistenta a koordinátora služby dostatečně včas vyhledává a vybírá možnosti následné služby. Těsně před ukončením poskytování služby proběhne závěrečná hodnotící schůzka, na které se hodnotí, do jaké míry byly cíle služby a cíle klienta naplněny, kam klient dospěl ve své soběstačnosti, v péči o sebe sama a domácnost a v samostatném způsobu života. Koordinátor služby ve spolupráci se zúčastněnými kolegy vypracuje pro klienta závěrečné hodnocení – zprávu. Klient může ukončit účast ve službě i neplánovaně, a to bez udání důvodu. V takovém případě musí klient dodržet výpovědní podmínky Smlouvy o poskytování služby – tj. vypovědět smlouvu písemně a dodržet výpovědní lhůtu. Klient podepíše Dohodu o ukončení poskytování služby, kde mohou být uvedeny důvody ukončení. Poskytovatel může ukončit poskytování služby v těchto případech: Klient jeví nezájem o službu – odešel ze služby. Klientovi se výrazně zhoršil zdravotní stav, který neumožňuje plnit cíle služby a osobní cíle. U klienta přetrvává nepřizpůsobivé, obtěžující nebo agresivní chování ke spolubydlícím, pracovníkům nebo ostatním obyvatelům domu. Klient dlouhodobě nedodržuje a porušuje vnitřní pravidla bydlení, ustanovení Smlouvy nebo společně sestavená individuální pravidla a dohody. Z provozních důvodů, kdy služba nemá dostatek finančních prostředků na fungování. Výpovědní lhůta při ukončení služby činí 1 měsíc pro obě strany.
Úhrady za služby Finanční spoluúčast klienta je povinná a skládá se: a) z podílu na úhradách spojených s bydlením (nájem a zálohy na energii a služby), b) z úhrady za službu, která zahrnuje potřebnou míru pomoci dle poskytovaných úkonů péče. Úhrady jsou popsány v platném ceníku CHB. Klient si sám hradí nákupy pro přípravu jídla, hygienické a další potřeby. 5
Další doplňující informace
Fakultativní služby (jsou-li poskytovány)
Prostory, materiální a technické vybavení Služba je poskytována v nájemních bytech, jejichž vlastníkem je Magistrát hl. m. Prahy (nájemní smlouvy). Jedná se o bezbariérové byty (tzv. „zvláštního určení“), pro bydlení lidí se ZP. Byty jsou v přízemí obytného panelového domu na sídlišti Černý Most, vstup do bytů je z obou vchodů domu bezbariérový, snadno přístupný člověku na vozíku. Přístupné je i okolí – pohodlný přístup na veřejná místa (obchody, metro, autobus poliklinika apod.). Byt č. 1 – popis (Bobkova 710/25, 198 00 Praha 9 - Černý Most): Kapacita bytu - 3 lůžka. Velikost bytu je 79,85 m2 (2+1), všechny jeho místnosti jsou prostorné, tj. člověk na vozíku má dostatečný manévrovací prostor na pohyb i otáčení. Celý interiér bytu je upraven tak, aby veškeré vybavení bylo přístupné i osobě na vozíku. Většina nábytku byla vyrobena na míru – s požadavkem na uzpůsobení bytu a úpravou pro lidi s tělesným postižením. Do bytu se vchází velkou chodbou, kde je šatní skříň se stahovacím závěsným systémem, botník s posuvnými dveřmi, lavice s úložným prostorem a malý prostor pro sezení. Z chodby je vstup do koupelny, obývacího pokoje, ložnice a komory na úklidové potřeby a uskladnění věcí. Koupelna má sprchový kout se sklopnou sedačkou, pevnými madly a sprchovou židlí, pojízdný věšák na oblečení a ručníky, toaletu se sklopnými madly, umyvadlo s nastavitelným zrcadlem a pračku. Jeden pokoj slouží jako obytná místnost a je spojen s kuchyní, kde je linka s bezbariérovou úpravou (pracovní plocha s volným prostorem na podjezd, pojízdný box na nádobí, skříňka a police se stahovacím systémem), sporákem, troubou a lednicí. Pokoj je dále vybaven standardně jako obývací pokoj, navíc s polohovacím křeslem a PC koutem pro pracovníky. Další částí bytu je pokoj – ložnice pro 2 klienty, jedna z postelí je elektricky polohovatelná (pro člověka s těžším typem tělesného postižení), druhá mechanicky nastavitelná. Kromě postele má každý klient svůj noční stolek, komodu na prádlo a společný velký psací/pracovní stůl. Další vybavení (přehrávače, police, výzdoba apod.) je dle zájmu a fantazie klientů. Do vybavení bytu patří ještě některé rehabilitační pomůcky – tác na převoz jídla, servírovací pojízdný stolek, pás na přesun osoby s postižením, cvičební míče apod. Sklepní kój k bytu je využívána jako skladovací prostor jak pro poskytovatele, tak i pro klienty. Byt č. 2 – popis (Bobkova 683/21, 198 00 Praha 9 – Černý Most): Kapacita bytu – 2 lůžka. Velikost bytu je 63,3 m2 (1+1), všechny jeho místnosti jsou prostorné s dostatečným prostorem pro manévrování osob na vozíku. Celý interiér bytu je upraven tak, aby veškeré vybavení bylo přístupné. Většina nábytku byla vyrobena na míru – s požadavkem na uzpůsobení bytu a úpravou pro lidi s tělesným postižením. 6
Do bytu se vchází chodbou, kde je umístěna skříň na lůžkoviny, hygienický a čistící materiál a malý prostor pro sezení. Z chodby je vstup do koupelny, 2 pokojů klientů a kuchyně s odpočinkovým prostorem. Koupelna má sprchový kout se sklopnou sedačkou a pevnými madly, toaletu se sklopnými madly, umyvadlo s nastavitelným zrcadlem. Pračka je umístěna v kuchyni, aby v koupelně byl dostatečný prostor pro manévrování. Pro klienty jsou určeny 2 oddělené pokoje, které jsou vybavené základním nábytkem – šatní skříň, postel s nočním stolkem, křesílko, stůl na PC. Typ postele si volí klient před uzavřením smlouvy a je s ním dohodnuto, kdo postel obstará (ve většině případů poskytovatel, pokud se nejedná o speciálně sestavenou postel na míru). Ostatní inventář si volí sám klient dle svého vkusu i potřeb. Kuchyň s jídelním koutem je spojena s odpočinkovým prostorem, ve kterém je umístěna sedačka a stolek na TV, policový systém. Kuchyňská linka má bezbariérovou úpravu (pracovní plocha s volným prostorem na podjezd a skříňka má nastavitelnou výšku s elektrickým ovládáním), nechybí zde pojízdný box na nádobí, skříňka a police, sporák je zabudovaný do výškově nastavitelné kuch. linky, trouba a lednice stojí zvlášť. V kuchyni je zabudována i pračka. Do vybavení bytu patří ještě některé rehabilitační pomůcky – servírovací pojízdný stolek, pás na přesun osoby s postižením, cvičební míče apod. Sklepní kój k bytu je využívána jako skladovací prostor jak pro poskytovatele, tak i pro klienty.
Dne: 2. 9. 2016 Zpracovala: Mgr. Michaela Veselá
7