Zdravotnictví
Kultura
Nemocnice ve Stod prošla rozsáhlou rekonstrukcí za 26 milion korun.
Západoeské muzeum v Plzni letos slaví 130 let od svého založení.
strana 2
strana 7
NÁKLAD
SLOUPEK RADNÍHO
Zajímavosti Hejtman podkoval Katein Emmons za vynikající sportovní výkony. strana 8
Ročník 6 z číslo 10 z 29. 9. 2008 / Měsíčník pro občany Plzeňského kraje ZDARMA Noviny jsou součástí projektu www.ceskydomov.cz
255 400 VÝTISKŮ
Pomže nový zákon zachránit Šumavu? Jedním z problém, které trápí nejen zastupitele Plzeského kraje, ale i širokou veejnost, je nedoešená otázka Šumavy a jejího Národního parku. Ke zlepšení celé situace by ml napomoci návrh zákona týkající se Národního parku Šumava schváleného Zastupitelstvem Plzeského kraje v úterý 2. záí 2008.
Vážení spoluobané, s koncem volebního období by se slušelo zrekapitulovat podrobn všechny úspchy, pozitivní poiny i nerealizované zámry minulých osmi let, kdy jsem stál v ele Plzeského kraje. Za tu dobu se ada vcí povedla, kraj jako jediný v republice hospodail a hospodaí bez dluh. Stále však pro m zstává podstatnou, a bohužel nedoešenou problematikou Šumava, odumírající lesy, zákazy vstupu a chování Správy NP. Proto vnuji prostor tohoto sloupku práv tomuto tématu a vám všem peji hodn zdraví a štstí a národnímu parku zelené stromy. MUDR. PETR ZIMMERMANN, HEJTMAN PLZEŇSKÉHO KRAJE
P
odstatou nového zákona je zízení kolektivního orgánu, který by rozhodoval o základních vcech kolem národního parku. Proto nový zákon vymezuje Výbor národního parku, který by kontroloval innost parku a rozhodoval napíklad o plánu pée, zpístupnní cest, stanovení rozlohy I. zóny apod. Hejtman PK Petr Zimmermann, kterého krajské zastupitelstvo povilo jednáním o návrhu zákona v Parlamentu R, ví, že zákon nakonec bude schválen, ímž se prosadí zdravý rozum a zájem na zachování Šumavy. „Podle našeho názoru je problém v tom, že Národní park Šumava je ízen zcela autokraticky, v podstat jedním lovkem, kterého jmenuje a odvolává zase jeden lovk (ministr životního prostedí),“ uvedl Petr Zimmermann, který je pesvden, že pokud by za správu
parku odpovídal zvolený výbor, podaí se odblokovat adu neešených problém a najít rozumnou rovnováhu mezi ochranou životního prostedí a životem v národním parku. Velký problém vidí hejtman PK v epidemii krovce, která se šíí parkem, nabývá katastrofických rozmr a není v souasné dob Správou národního parku Šumava nijak ešena. „Šumava není divoina, je to kulturní krajina, která byla do roku 1946 daleko více osídlena. To samé se týká i 95 % šumavských les. Ty byly vysázeny po krovcové kalamit v roce 1870. Na Šumav odumírají lesy na tisících hektarech a správa parku tomu pihlíží, navíc veškeré pokusy o domluvu bhem posledních 8 let selhaly,“ ekl dále na jednání Zastupitelstva PK Petr Zimmermann. Jako další píklad neochoty dohodnout se byl na jed-
Lesy Národního parku Šumava zdevastované epidemií krovce
nání zastupitelstva zmínn hraniní pechod pro pší Modrý Sloup, jehož znovuotevení vedení Národního parku brání i pes etné návrhy ešení ze strany Plzeského kraje. Stejného názoru na krovce jsou další pedstavitelé PK, napíklad námstkyn hejtmana PK Mgr. Olga Kalíková a radní PK pro oblast životního prostedí Doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc.: „S paní námstkyní Kalíkovou jsme na zaátku srpna na Šumav byli a fotky,
Kraj navyšuje základní kapitál nemocnic N
a svém posledním jednání schválilo Zastupitelstvo Plzeského kraje dotace pro nemocnice spravované krajem, které budou init nejmén 1,5násobek roních odpis nemocnic. Kraj se tak rozhodl pispt na modernizaci nemocnic, aby mohla být dále zkvalitována pée o pacienty. Celkem tak pjde do krajských nemocnic o 66,5 milionu korun více, piemž nejvtší ástka 26,5 mil. korun poputuje do Klatovské nemocnice, a. s. Napíklad Stodská nemocnice obdrží více než
Domažlická nemocnice
9,5 milionu korun. Jak s penzi naloží práv tam?
FOTO ARCHIV
„V souasné dob dosluhuje osm let starý sonografický pí-
stroj a nový bude stát ádov 2 miliony korun, podobn je tomu i s biochemickým analyzátorem, což je investice v hodnot cca 1,5 mil. korun. Další investicí bude nákup a instalace nového komunikaního systému na lžkových oddleních mezi pacienty a zdravotní sestrou, který vymníme v celé nemocnici. I další peníze pjdou samozejm na zkvalitnní pée, peníze používáme vždy tam, kde je to nejvíce zapotebí,“ ekl editel Stodské nemocnice MUDr. Vlastimil Bureš, CSc. (BOS)
FOTO REDAKCE
které jsme tam poídili, jsou naprosto zdrcující. Krovec je epidemie a tu je teba eliminovat, jinak se rozroste do nebetyných rozmr.“ Zastupitel PK Rudolf Kasl z ODS k tomu dodává: „Je lepší prosazovat tento zákon, než ekat na celkové ešení pro celou republiku. Doufejme, že než se podaí zákon prosadit, nebude na Šumav jen palouk s trávou.“ Podobné názory se na jednání Zastupitelstva PK ozývaly ze všech
N
kolik tisíc volebních místností se oteve pro volby do krajských samospráv a také do jedné tetiny Senátu Parlamentu v celé eské republice již za necelý msíc, a to v pátek 17. íjna 2008 od 14:00 hod. do 22:00 hod. a v sobotu 18. íjna 2008 od 8:00 hod. do 14:00 hod. Stejn tak tomu bude i v Plzeském kraji.
iž pošesté bude Plzeským krajem udlena Cena hejtmana za obanskou statenost. Toto prestižní ocenní vyjaduje podkování za významné a výjimené iny a pedává se každoron vždy k 17. listopadu, tzn. k datu státního svátku Dne boje za svobodu a demokracii. Návrhy na udlení ocenní mohou podávat nejrznjší instituce, msta a obce, ale i samotní obané Plzeského kra-
Kde hledat svoji volební místnost? Do 2. íjna 2008 starosta píslušné obce zveejní zpsobem v míst obvyklým oznámení o dob a míst konání voleb, vetn adres volebních místností. Celkem bude v krajských volbách do Zastupitelstva PK zvoleno 45 zastupitel, a to opt na dobu ty let, jako tomu bylo v minulých dvou volebních obdobích.
Politické strany: • Sdružení pro republiku – Republikánská strana eskoslovenska • Nezávislí demokraté • Volte Pravý Blok • SDŽ – Strana dstojného života • eská strana sociáln demokratická • Obanská demokratická strana • Komunistická strana ech a Moravy • Strana zdravého rozumu • Koruna eská (monarchistická strana ech, Moravy a Slezska) • Strana zelených
je. Pokud znáte ve svém okolí nkoho, kdo nezištn a s obtavostí pomohl i pomáhá druhým, neváhejte a navrhnte jej na toto významné ocenní. Návrhy s podrobnjším odvodnním lze zasílat do 31. íjna 2008 na adresu: Krajský úad Plzeského kraje, odbor Kancelá hejtmana, Škroupova 18, 306 13 Plze nebo na e-mail:
[email protected].
Soutž Vesnice roku má svoji publikaci
okrsková volební komise vyšle k volii 2 své leny s penosnou volební schránkou, úední obálkou a hlasovacími lístky.
Kdo kandiduje? Celkem se o hlasy voli v Plzeském kraji bude ucházet 595 kandidát ze 17 rzných subjekt. Z toho je 14 politických stran, 2 koalice a 1 hnutí.
Pokraování na stran 3
Cena hejtmana za obanskou statenost J
Volby do Zastupitelstva Plzeského kraje 2008 Po tyletém volebním období budeme již potetí v historii kraj R volit své zastupitele do Plzeského kraje.
politických stran. Ing Karel Šidlo z KSM k návrhu zákona ekl: „Souhlasím s tím, že dochází k nezvratné devastaci krajiny, která už se nebude moci jmenovat národní park. Tyto otázky jsem konzultoval s Vysokou a stední školou lesnickou. I tam mají podobný názor, že z národního parku nelze udlat bezzásahovou zónu, tak jak to chce Správa národního parku.“
Volby do Senátu PČR
• Balbínova poetická strana • Spojení demokraté-Sdružení nezávislých • Strana pro otevenou spolenost • eská strana národn socialistická Politické hnutí: • Zelení Koalice: • Koalice pro Plzeský kraj • KDU-SL + SNK (Evropští demokraté) • Dlnická strana – NE americkému radaru! (Dlnická strana + Demokratická strana sociální spravedlnosti)
Kdo může volit Státní oban R, který alespo druhý den voleb dosáhl vku 18 let a je pihlášen k trvalému pobytu v obci, která náleží do územního obvodu kraje, a nejsou u nj pekážky výkonu volebního práva. Nejpozdji 3 dny ped volbami budou volim distribuovány hlasovací lístky. V pípad ztráty i poškození bude k dispozici nová sada lístk s obálkou pímo ve volební místnosti. Voli mže požádat ze závažných dvod obecní úad a okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost. V takovém pípad
Ve stejném období se uskutení také volby do Senátu PR, a to ve volebním obvodu . 9 - okres Plze-msto, vyjma mstského obvodu Plze 2, a v okrese Tachov, který je souástí volebního obvodu . 3 se sídlem v Chebu. Termín voleb prvního kola je shodný s volbami do krajských zastupitelstev. Pokud nedojde ke zvolení senátora v prvním kole, tzn. pokud kandidát neobdrží nadpoloviní vtšinu odevzdaných platných hlas, uskutení se druhé kolo, které by se pípadn konalo v pátek 24. íjna 2008 od 14:00 hod. do 22:00 hod. a v sobota 25. íjna 2008 od 8:00 hod. do 14:00 hod. – tj. pesn o týden pozdji. (BOS)
S
lavnostní kest této knihy probhl ve stedu 17. záí v Jednacím sále Zastupitelstva Plzeského kraje za úasti radního PK pro oblasti regionálního rozvoje, zemdlství a podpory fond EU Ing. Jiího Kalisty. Publikace nese název „13 let soutže Vesnice roku v Plzeském kraji“ a pedstavuje obce, které se staly nositeli jednotlivých stuh udlených za 13 let soutže v Plzeském kraji. Do letošního roníku této soutže bylo pihlášeno celkem16 obcí našeho kraje. Vítzem krajského kola byla vyhlášena obec Mrákov v okrese Domažlice. Ta také postoupila do celostátního kola soutže Vesnice roku, ve kterém obec Mrákov získala mimoádné ocenní za výrazné pispní dtí a mládeže na spoleenském život obce. (BOS)
2 |íjen
Aktuality
P LZESKÝ KRAJ
Rekonstrukce Stodské nemocnice je u konce Práv v tchto dnech koní rozsáhlá rekonstrukce nemocnice ve Stod, která zaala 20. ervna tohoto roku. Momentáln probíhají dokonovací stavební práce již jen v suterénu budovy, kam pacienti nemají pístup.
C
elá rekonstrukce byla rozdlena do dvou etap. V té první se zaala rekonstruovat ambulantní ást nemocnice vetn JIP interního oddlení, celý suterén budovy, ke kterému patí léebna dlouhodob nemocných, a také hospodásko-technická správa budovy. V polovin ervence zaala druhá etapa rekonstrukce, kdy byly zahájeny opravy ve všech lžkových oddleních krom LDN. Provoz LDN byl vrácen zpt do pvodních prostor. Jako první bylo po dokonení rekonstrukce oteveno 18. srpna interní oddlení, dtské oddlení bylo znovu zprovoznno 22. srpna a ostatní lžková oddlení vetn operaních sál se otevírala 1. záí 2008. Samotná rekonstrukce byla rozdlena do nkolika oblastí. Jednak to byla stavba nového evakuaního výtahu, který nahradil pvodní nákladní výtah z roku 1963. To byla „noní mra“ této nemocnice. Druhou složkou byla rekonstrukce kompletní elektroinstalace. Ta byla
rozdlena na dva okruhy – zálohovaný a nezálohovaný, což bylo v minulosti nemyslitelné. Další dležitou vcí byla rekonstrukce rozvod teplé a studené vody, protože každý msíc zde byla hlášena minimáln jedna havárie vody, takže rekonstrukce v tomto pípad byla zcela nevyhnutelná. Poslední složkou je první krek požárn-bezpenostního ešení a oprava rozbitých dlaždikových podlah na jednotlivých nemocniních oddleních. „V pvodním rozpotu oprav byla pouze rekonstrukce výtahu a rozvod vody, ale když jsme chtli udlat výtah, museli jsme k nmu udlat i novou elektroinstalaci. Navíc když už se kompletn zavírala nemocnice, chtli jsme udlat vše potebné, co lze udlat jen tehdy, pokud je vtšina nemocnice mimo provoz,“ íká editel nemocnice ve Stod MUDr. Vlastimil Bureš, CSc. A kolik celá investice stála? Finann celou rekonstrukci zastešil ze svého rozpotu Plzeský
Investovat v našem kraji se vyplatí V
ýsledky unikátního projektu MasterCard – eská centra rozvoje, na kterém nkolik msíc pracoval tým odborník z Vysoké školy ekonomické v Praze, uril vliv jednotlivých mst a region R na tuzemskou ekonomiku a zhodnotil jejich investiní atraktivitu. V žebíku všech 14 kraj eské republiky v oblasti socioekonomické úrovn se Plzeský kraj umístil na výborném 3. míst. „O prvenství Prahy nikdo nepochybuje, protože všechny velké firmy tam umisují svá sídla, i když výrobní závody mají rozmístné po celé republice. Drobným zklamáním je nepatrná ztráta pouhých 3 desetin procenta za druhým Stedoeským krajem, s nímž se dlouhodob petahujeme o druhé místo v ekonomické výkonnosti. Pesto se dnes jasn ukazuje silná rozvojová osa Praha–Plze–Nmecko, která tží hlavn z dálnice D5,“ íká Ing. Jií Kalista, radní PK pro oblast regionálního rozvoje, zemdlství a podpory fond EU. Výsledek výzkumu bude užiteným pomocníkem pro celou adu firem i podnikatel, kteí se (RED) rozhodují, kam investovat a kde rozvíjet své podnikání.
editel nemocnice MUDr. Vlastimil Bureš, Csc. a radní Plzeského kraje Mgr. Ing. Pavel Karpíšek ped novým evakuaním výtahem v nemocnici ve FOTO REDAKCE Stod
kraj. Celková suma se vyšplhala na 26 milion K, z toho evakuaní výtah spolkl pibližn 2,4 milionu korun, elektroinstalace, která byla nejdražší, stála 13 milion korun. „Musím íci, že m potšil Plzeský kraj, který si v tomto pípad velmi hledl svého majetku. Pedpokládáme, že nás rekonstrukce bude ješt stát cca 1,5 milionu korun na rzné dokonovací a související práce (vyma-
lování apod.), které ale již pjdou z rozpotu nemocnice. Já osobn jsem byl velice rád, že pvodní rozpoet na výtah a rozvody vody, který inil 7 milion korun pro tento rok, mohl být Plzeským krajem navýšen na tuto ástku 26 milion korun. Rekonstrukce tak mohla být realizována v nezbytném rozsahu a najednou,“ dodává editel nemocnice.
Radní PK Ing. Jií Kalista pebírá ocenní za 3. místo v projektu MasFOTO REDAKCE terCard – eská centra rozvoje
(BOS)
Nový krajský územní plán byl schválen Jaké byly uplynulé 4 roky v oblasti školství Je to splnní volebního slibu a dstojné naplnní volebního období
Z
astupitelstvo Plzeského kraje na svém posledním zasedání schválilo Zásady územního rozvoje Plzeského kraje – tj. kompletní územn plánovací dokumentaci pro celé své území. Stalo se tak symbolicky pesn 4 roky poté, co zastupitelé rozhodli o jeho poízení. PK se tak stal prvním krajem v R, který má Zásady územního rozvoje projednané a schválené podle nového stavebního zákona. „Bhem té 4leté pípravné, vyjednávací a schvalovací anabáze zaal bohužel ped dvma lety platit nový stavební zákon. Ten zmnil nejen proceduru, ale i obsah výsledného dokumentu. To nám pineslo nkteré komplikace v procedurální i obsahové stránce, nebo mnohdy ani státní orgány ješt nevdly, jak postupovat pi vydání svých stanovisek,“ ekl Ing. Jií Kalista, radní PK pro oblast regionálního rozvoje, zemdlství a podpory fond EU. Mezi zásady územního rozvoje patí požadavek na úelné a hospodárné uspoádání kraje, vymezení ploch a koridor nadmístního významu a stanovení veejn prospšných staveb. Pi tvorb Zásad územního rozvoje je teba brát ohled na úkoly dané Politikou územního rozvoje eské republiky a také na mezinárodní závazky státu. Ty byly projednávány nejen se sousedními kraji, ale i s bavorskými zemmi Horní Falc a Dolní Bavorsko. „Základním úkolem je však koordinace stavebních zámr sousedících obcí. Tady se asto setkáváme se známým paradoxem: všichni bychom chtli rychlé a bezpené silnice, ale nikdo je nechceme za vlastní zahradou. Stálí obyvatelé chtjí rozvojové zóny ve své obci, aby nemuseli za prací
V tchto dnech se blíží ke svému konci volební období. Je zvykem hodnotit, bilancovat. Na jeho poátku jsem ml uritou pedstavu, kladl si cíle, jejichž naplování mlo bu krátkodobý nebo dlouhodobý charakter. Nkteré problémy vznikly a bylo je nutné ešit neodkladn.
O
Ing. Jií Kalista, radní PK pro oblast regionálního rozvoje, zemdlství a podpory fond EU
dojíždt, chalupái si je vtšinou nepejí, aby mli klid. Nejdležitjším výsledkem je proto vyjednávání o tchto mnohdy protichdných stanoviscích,“ ekl dále radní Jií Kalista. Zásady územního rozvoje PK nahradí všechny dosud platné územní plány okres Tachov, Domažlice, Klatovy i Plzeské aglomerace a jsou pro n závazné. „Oceuji jednohlasné schválení Zásad územního rozvoje v krajském Zastupitelstvu PK. Je to dkaz kvalitního zpracování tohoto dokumentu, ale i zodpovdné zakonení tohoto volebního období. Pedáváme tím podnikatelské sfée i starostm obcí informace o plánovaných velkých dopravních i energetických stavbách v jejich území, zámry na využití území státní správou, popisujeme pípadná prostorová omezení. Tyto informace pak budou podkladem pro zpracování územních plán jednotlivých obcí,“ dodal radní PK Ing. Jií Kalista. (RED)
blast školství je nesmírn rozsáhlá a obsahov rznorodá. Na jejím poátku jsou pedškolní zaízení a na konci pak vyšší odborné školy. I když hodn povinností patí zizovatelským obcím, zstává na Krajském úadu, odboru školství, mládeže a sportu povinnost všem rozdlovat finanní prostedky. V souasné dob je Plzeský kraj zizovatelem 100 škol a školských zaízení. Plných 50 % tvoí stední školy. I když struktura sít škol v zásad odpovídá potebám, neustále se mní a vyvíjí v souladu s demografickým vývojem. Plzeský kraj v uplynulých tyech letech pistoupil k optimalizaci sít stedních škol. Provedené zmny lze hodnotit kladn, nebo jejich výsledkem je zlepšení nabídky vzdlávacích služeb a také ekonomické úspory. Obdobn se osvdilo i slouení pedagogicko-psychologických poraden do jednoho celku i stedisek služeb školám. Plzeský kraj se ale také za-
SLOVO ZASTUPITELE
Vážení spoluobané, spolu s vámi se v posledních dnech hodn zamýšlím nad tím, jaké byly minulé tyi roky, které uplynuly od posledních krajských voleb. Moje hodnocení je však trochu složitjší, protože se na n musím dívat dvojím pohledem. Pedevším totiž jako první námstek hejtmana Plzeského kraje, jenž je zodpovdný za oblasti školství, mládeže a sportu, potom také jako lovk, který žije jako každý druhý z vás.
Pokud se za minulým obdobím ohlédnu oima námstka hejtmana, pak musím konstatovat, že se náš kraj choval jako dobrý hospodá. Vím, o em hovoím, hospodaení mám v krvi, zddil jsem je totiž po svých pedcích. Oba ddové byli zemdlci. O to víc m tší, když mohu íci, že se dailo rovnomrn rozvíjet jednotlivé oblasti Plzeského kraje, aniž bychom se museli zadlužit. Pitom se podailo zajistit rzné investice, a už do infrastruktury, zdravotnictví i školství. Neíkám to náhodn. Už jako pednosta tehdejšího Okresního úadu Plze-jih jsem vždy prosazoval rozpoet s mírnou rezervou, což se nám osvdilo. Zanechávat dluhy nemám v povaze. Však už naši ddové moc dobe vdli, že rozhazovat mohli jenom do výše naplnní svých kapes, které také nebyly bezedné. Naštstí se tím ídila i zvolená reprezentace Plzeského kraje. Naproti tomu mj otec byl uitel, kterého však v roce 1953 od
bývá oblastí mládeže a sportu. Realizací dotaních program ve výši 46 mil. K v období od roku 2005 do souasnosti se vybudovalo 57 hiš s umlým povrchem a bylo provedeno 35 rekonstrukcí tlocvien a sportovních hal. Také dotace na innost sportovních klub a Klub otevených dveí pro neorganizovanou mládež se stále navyšují. V popedí zájmu je i podpora preventivních aktivit a výchovy k toleranci. Na více než 200 projekt byla v uplynulém období vylenna ástka ve výši 4,5 mil. K. Nezbytnou souástí vzdlávání je výuka cizích jazyk a rozvíjející se mezinárodní spolupráce škol. I tuto oblast kraj podporuje, o emž svdí finanní ástka 850 tis. K, která byla pidlena v tomto roce. Žáci našich škol se každoron zapojují do mnoha rzných soutží i nadregionálního charakteru. astá umístní na pedních místech svdí nejen o jejich talentu, ale i o zodpovdném
pístupu a snaze jejich uitel. Každoroní úast mladých sportovc z našeho kraje na celorepublikových Hrách olympiády dtí a mládeže také nezstává bez medailových úspch. I na tuto innost je v rozpotu kraje pamatováno. Snahu našeho kraje o stálé zlepšování materiálního vybavení škol dokumentuje finanní ástka 1 797 000 000 K, která byla vynaložena v období od roku 2005 do roku 2008 na provoz a investice. Je mnoho vcí, které se podailo splnit, hodn je ale i tch, jejichž ešení a realizace vyžadují delší asový horizont. Na závr bych chtl podkovat všem, kteí se do práce ve školství našeho kraje jakýmkoliv zpsobem zapojili. Vím, že i v dalším období si školství Plzeského kraje obhájí svoji význanou pozici, která mu rozhodn patí. MVDR. VÁCLAV ČERVENÝ, 1. NÁMĚSTEK HEJTMANA PLZEŇSKÉHO KRAJE PRO OBLASTI ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
BRUSELSKÉ OKÉNKO katedry vyhnali, a tak si íkám, jestli to není symbolické, že již druhé volební období mám na starosti práv školství. Jist by ho tšilo dívat se spolu se mnou na to, v jakých školách se dnešní žáci uí, jaké moderní metody pi výuce používají a jaká sportovní zaízení mají k dispozici. Je dobe, že v naší spolenosti a i v Plzeském kraji pevládá názor, že kvalitní vzdlání je tou nejlepší investicí, kterou mžeme mladým lidem dát, a už žijí ve mstech i na venkov. Vážení spoluobané, zanedlouho budeme vybírat ve volbách novou reprezentaci, která povede náš kraj další tyleté období. Doufám, že nové vedení dokáže navázat na vše pozitivní, eho se dosud podailo dosáhnout. Jaké vedení kraj bude mít, uríte, vážení pátelé, svým rozhodnutím pedevším vy. Peji vám proto pi vaší volb jasnou hlavu a pevnou ruku. MVDR. VÁCLAV ČERVENÝ, 1. NÁMĚSTEK HEJTMANA PLZEŇSKÉHO KRAJE PRO OBLASTI ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
První velká akce eského pedsednictví v Evropské unii bude v našem kraji P
lzeský kraj neml mnoho štstí, když se rozhodovalo o tom, kde se bude konat nkteré ze sedmi zasedání Rady mistr EU bhem eského pedsednictví v prvním pololetí 2009. Pesto není dvod k lítosti, nebo se podailo získat událost, která zmínný handicap dostaten vynahradí – výjezdní zasedání Pedsednictva Výboru region EU. Výbor region EU je jedním z orgán Evropské unie, který na nadnárodní úrovni reprezentuje místní a regionální samosprávy. Jako takový se podílí na legislativním procesu, nebo je povinným konzultaním místem v pípadech, kdy mají pipravované smrnice i naízení EU dopad na samosprávy. Výbor region tvoí 344 len a 344 náhradník ze všech 27 zemí EU a jeho pedsedou je v souasnosti Belgian Luc Van den Brande. Již tato akce sama o sob se mže postavit vedle zasedání Rady ministr EU, nicmén její význam
FOTO: REDAKCE
je z pohledu Plzeského kraje zdraznn ješt tím, že se bude konat v Plzni ve dnech 15. a 16. ledna 2009, tedy na samém zaátku našeho pedsednictví. Dá se proto oekávat, že k této akci se upe pozornost EU a médií, nebo práv podle této první velké akce eského pedsednictví se budou posuzovat akce
následné. „Vše je pipravováno tak, abychom kraj a v podstat i eskou republiku pedstavili v tom nejlepším svtle – laku nastavíme hodn vysoko!“ – íká k tomu hejtman PK Petr Zimmermann. ZBYNĚK PROKOP, KOORDINÁTOR MEZINÁR. SPOLUPRÁCE PK V RÁMCI EU
Aktuality
Pomže nový zákon zachránit Šumavu? Dokonení ze strany 1
Nezávislý zastupitel Stanislav Rampas na jednání upozornil na dležitou skutenost: „Rozdíl mezi Šumavou a svtovými parky je v tom, že svtové parky byly v dob jejich vyhlášení skutenou divoinou. V pípad Šumavy se ale jednalo o kulturní krajinu, kterou umle na divoinu petvoit nelze. Ona v sob už pvodní genetické informace nemá, tudíž není schopna znovu zavést pvodní pralesní deviny. Chci vdt, co budeme jako eská republika dlat s platbami, kte-
3 |íjen
P LZESKÝ KRAJ
ré budeme muset uhradit vlastníkm les sousedních zemí, až se škody zpsobené rozmnožením krovce vyíslí. Tyto ástky nebudou malé a budou je muset zaplatit daoví poplatníci – tedy obané. Proto tento návrh zákona podpoím.“ V závru projednávání návrhu zákona o Národním parku Šumava Zastupitelstvem Plzeského kraje byl tento bod jednání bez problém schválen. Pokud bude zákon schválen i Parlamentem R, možná, že se do Národního parku Šumava (BOS) opt vrátí zelené stromy.
Co návrh zákona obsahuje? Především mění zákon z roku 1992 o ochraně krajiny a přírody. Zásadní změny se týkají zřízení Výboru národního parku, jehož působení návrh zákona vymezuje mimo jiné takto: • Výbor kontroluje činnost Správy národního parku Šumava a má 21 členů (6 členů volí Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, 5 členů jmenuje vláda, 5 členů volí zastupitelstvo Plzeňského kraje a zbylých 5 členů volí zastupitelstvo Jihočeského kraje. • Návrhy kandidátů na volené členy Výboru předkládají obce, na jejichž území se národní park rozkládá. • Výbor jmenuje a odvolává ředitele Správy Národního parku Šumava a CHKO Šumava. • Výbor národního parku schvaluje rozpočet Správy NP a CHKO Šumava • Výbor kontroluje účelné využívání finančních prostředků a schvaluje stanovení zonace, plán péče a lesní hospodářský plán národního parku. Celé znění návrhu zákona je k dispozici na úvodní stránce portálu Plzeňského kraje www.plzensky-kraj.cz/article.asp?itm=34594 pod názvem „Návrh zákona týkající se Národního parku Šumava“
Silnice i doprava jsou na tom ím dál lépe 4. roník veletrhu Ujeté kilometry
Náklady na dopravu
Rok
BUS-mil. km
VLAK-mil. km
BUS-mil. Kč
VLAK-mil. Kč
2005
12,35
5,11
221,81
290,00
2006
13,17
5,17
243,99
312,00
2007
13,31
5,23
254,81
321,50
2008
13,34
5,28
276,07
330,00
Z
uvedených ísel v tabulce je jasné, že Plzeský kraj významn finann podporoval dopravní obslužnost po celé volební období. Každoroní nárst potu ujetých kilometr u autobus i vlak je také zejmý. Náklady na dopravní obslužnost se za 4 roky zvýšily tém o 100 mil. K, podíl obcí na dopravní obslužnost ale poklesl na polovinu. Systém Integrované dopravy Plzeska by ml být v nejbližší dob rozšíen až do vzdálenosti cca 25 km od Plzn. Každý rok jsou navyšovány píspvky jednotlivým správám a údržbám silnic a jejich celková výše za 4
roky iní 1,935 mld. K. Oproti roku 2001, kdy stát pevedl silnice II. a III. tídy na kraje, je to ron o tém 100 mil. K více. Investice do rekonstrukcí a oprav silnic a most zaznamenaly nejvyšší navýšení v letošním roce. Za 4 roky kraj investoval do oprav silnic a most 2 mld. K. V píštích 4 letech stávající vedení kraje naplánovalo dvojnásobnou ástku – 4 mld. K. V dob pedání silnic ze státu na kraje inily investice do silnic 170 mil. K, v roce 2005 to byl dvojnásobek a v letošním roce je to již 750 mil. K.
Stav údržby silnic se rok od roku zlepšuje i díky nov poizované technice. Bylo vybudováno nové stedisko v Únšov, zcela zrekonstruována jsou stediska v Tachov i Horšovském Týn a nová je i provozní budova v Sušici. Celkem investice do zlepšení cestmistrovství dosáhly bhem 4 let ástky 100 mil. K. Co potebují naše silnice do dalšího období? Na to odpovídá Ing. Miroslav Jaroš, radní PK pro oblast dopravy: „Komunikace v našem kraji by potebovaly každoroní investice ve výši minimáln 1 mld. K a jako píspvek na celoroní údržbu a správu minimáln 0,5 mld. K. Takto bychom mohli kvalitu silniní sít zlepšovat mnohem rychleji. V rozpotu Plzeského kraje na rok 2009 už je na tyto ástky stávajícím vedením kraje vytvoen prostor.“ (BOS)
PETICE ZACHRAŇME ŠUMAVU! Není vám lhostejný osud lesů v Národním parku Šumava? Připojte svůj podpis k petici na záchranu Šumavy! Lesy jsou devastovány a zcela ponechány napospas kůrovci a nikdo nemá právo o ně připravit další generace. Nechceme na Šumavě lesy kácet, chceme, aby se o ně řádně pečovalo! Jedním z míst, kde je možné tuto petice podepsat, je Krajský úřad Plzeňského kraje ve Škroupově ulici v Plzni.
ITEP je za dvemi
V
eletrh se bude konat v Dom kultury INWEST-K v Plzni a slavnostn bude zahájen ve tvrtek 23. íjna 2008. Za ti roky své existence si Veletrh cestovního ruchu ITEP již vydobyl dobrou pozici v rámci eské republiky a patí tak k prestižním akcím svého druhu. Letos se Plzeský kraj zamuje nejen na propagaci a zatraktivnní cestovního ruchu kraje, ale zejména na spolupráci se zahraniními partnery. „Každý, kdo se zúastní veletrhu ITEP, nás nesmírn potší. Cílem veletrhu je zviditelnní všech dobrých aktivit z oblasti cestovního ruchu, konaných v našem kraji, a zárove vytvoit prostor, kde by se lidé dozvdli, kam a za ím vyrazit. Celá akce má také vytváet prostor k potkávání pracovník cestovního ruchu mezi sebou i s veejností ,“ íká námstkyn hejtmana PK Mgr. Olga Kalíková. Souástí veletrhu bude i bohatý kulturní a spoleenský program. Podrobnosti na www.turisturaj.cz. (BOS)
Plzeský kraj má nejlepší Kriminality bude možná mén ekonomiku v eské republice V Tvrdí to ratingové hodnocení Plzeského kraje, které ve tvrtek 18. záí 2008 pevzal za Plzeský kraj námstek hejtmana PK Ing. Vladislav Vilímec z rukou Ing. Petra Vinše, generálního editele spolenosti Moody‘s Central Europe, a. s.
T
ato spolenost je dceinnou spoleností jedné z vedoucích svtových ratingových agentur Moody‘s Investors Service, která provádí hodnocení hospodaení a finanní situace rzných subjekt (obcí, kraj, stát) po celém svt. Plzeský kraj díky svému vyrovnanému hospodaení získal národní rating Aa1.cz se stabilním výhledem, což je nejlepší výsledek v celé eské republice. Toto hodnocení je posuzováno podle závislosti kraje na hospodaení státu, z toho, jak je nebo není kraj zadlužený, jak umí generovat své vlastní finanní zdroje, zkrátka v jaké je kraj finanní kondici. K výbornému hodnocení pisplo rozhodn i to, že Plzeský kraj je jediným ze všech kraj v republice, který nemá žádný dluh. To je dáno tím, že politika zadlužování nikdy nebyla tématem pro Plzeský kraj. „Jsem rád, že udlený rating potvrdil správný smr hospodaení kraje a prokázal, že mezi silné stránky našeho kraje patí snaha udržet nulovou zadluženost ve stedndobém horizontu a výrazné provozní hospodaení vedoucí k vynikající kapacit samofinancová-
šechny kraje v eské republice musejí na základ podntu, který vychází z celorepublikové Strategie prevence kriminality na roky 2008–2011, vypracovat tzv. Koncepci prevence kriminality a ani Plzeský kraj není výjimkou. Doporuení, která dokument obsahuje, vycházejí ze sociologických przkum, které byly provedeny na území našeho kraje, a ze statistických údaj. Pokud je koncepce schválena zastupitelstvem kraje, je možno erpat státní úelové dotace na projekty pro prevenci kriminality. Tyto dotace budou ureny na projekty kraje i obcí (s výjimkou Plzn). Jak si z pohledu kriminality stojí Plzeský kraj? Nejvíce trestných in je pácháno pímo v Plzni. Nejastj-
Námstek hejtmana PK Ing. Vladislav Vilímec pebírá ratingové hodnocení Plzeského kraje z rukou Ing. Petra Vinše, generálního editele FOTO REDAKCE spolenosti Moody‘s Central Europe, a. s.
ní“, prohlásil námstek hejtmana PK pro oblasti ekonomiky, financí a majetku Ing. Vladislav Vilímec. Ratingové hodnocení v sob odráží i základní úvrové hodnocení, které má PK na úrovni 6 na stupnici od 1 do 21, kde 1 pedstavuje nejnižší a 21 nejvyšší riziko. Toto íslo úzce závisí i na ratingovém hodnocení celé eské republiky. Rating rovnž bere
v úvahu i míru investování v kraji, kterého bylo v pípad Plzeského kraje dosaženo bez zadlužení. Z hodnocení vyšlo dále najevo, že Plzeský kraj se svými 562 tisíci obyvateli má druhý nejvyšší HDP na obyvatele hned po hlavním mst Praze. Plzeský kraj tak patí mezi nadprmrné, ekonomicky rozvinuté kraje v R. (BOS)
služby vetn preventivních aktivit mimo Plze. Pokraování ve spolupráci na programech prevence recidivy pachatel trestných in. Vybudování preventivních program pro rodie dospívajících dtí a zvýšení drazu na metodiku preventivních program na školách. Prevence kriminality a následná pée pro dti opouštjící ústavní výchovu. Motivace obcí k podpoe preventivních projekt. Podpora poradenských služeb pro veejnost, posílení projekt pro rodiny. Dostatek pomoci, odborné pée, zlepšení informovanosti klient v oblasti drogových, výchovných a sexuálních problém.
• •
• • • •
Jaká jsou doporuení vycházející z Koncepce prevence kriminality? • V rámci možností zvyšovat finanní podporu na sociální
(RED)
Na 4. ZŠ mají nové hišt
D
ne 6. záí 2008 byl slavnostn oteven zápasem v pozemním hokeji nový sportovní areál pi 4. ZŠ Plze v Kralovické ulici. Zahajovacímu utkání družstev HC 1970 Bolevec Plze a Slavie Praha pihlíželi i námstek hejtmana Plzeského kraje Ing. Vladislav Vilímec a Mgr. Petra Kacovská, radní pro oblast školství a sportu msta Plzn. Výstavba hišt byla financována z grantu Odboru školství mládeže a tlovýchovy Magistrátu msta Plzn, dále z dotace Plzeského kraje, z prostedk státního rozpotu a z rozpotu školy. Celková investice inila (RED) 15 milion korun.
Jak správn používat VIRTUOS IV. aneb nemusím na úad – www.evirtuos.cz Vážené tenáky, vážení tenái, v minulých dílech tohoto seriálu, jste se dozvdli, co to je VIRTUOS. Už víte, že díky nmu nemusíte bhat po úadech. Víte, že je uren pedevším pro msta a obce, a víte, že díky nmu mžete vyídit spoustu vcí na úadech v klidu, z domova, pes internet. Ukázali jsme si, jak jednoduše jako oban do systému VIRTUOS získáte pístup, a že pro vaše msto nebo obec je velmi snadné VIRTUOS zaít používat. Ukázali jsme si, jak jednoduše vyplnit elektronický formulá a poslat ho na úad. Nauili jsme se používat rezervaci asu úedníka. Dnes si ukážeme, jak se podíváte na všechna podání, která jste pes VIRTUOS odeslali, pípadn na elektronické písemnosti, které vám byly dorueny. K tomu všemu slouží ve VIRTUOS tzv. Informaní schránka. Jak se do ní podíváte? Staí se pihlásit k VIRTUOS a z nabíd-
ším typem kriminality na území kraje je majetková trestná innost. Nejvyšší úspšnost je pi odhalování trestných in u zanedbání povinné výživy a úvrových podvod. Okres Tachov má mezi ostatními okresy specifické postavení, protože má druhé nejvyšší hodnoty u velké ásti trestných in. Lidé v Plzeském kraji se podle przkumu nejvíce obávají vandalismu, podvod a vloupání a více než polovina obyvatel má strach z konkrétních skupin obyvatel. Dobrou zprávou je, že v roce 2007 nebyla v kraji zjištna HIV pozitivita.
Plzeňský kraj Krajský úřad vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pracovní pozice: referent na úseku veřejné dopravy odboru dopravy a silničního hospodářství Očekáváme: střední vzdělání s maturitní zkouškou, popř. vysokoškolské vzdělání dopravního nebo ekonomického zaměření, znalost právních předpisů v oblasti silniční dopravy a schopnost jejich aplikace v praxi, organizační a komunikační schopnosti, umění jednat s lidmi
Podrobnější informace na http://zamestnani.plzensky-kraj.cz/ Přihlášku, doplněnou o požadované materiály, uvedené na webových stránkách Plzeňského kraje, očekáváme poštou do 7. 10. 2008 na adrese: Krajský úřad Plzeňského kraje odbor kancelář ředitele Škroupova 18, 306 13 Plzeň Škroupova 18, 306 13 Plzeň • e-mail:
[email protected] • www.kr-plzensky.cz
K 31. 12. 2008 končí platnost občanských průkazů bez strojově čitelných údajů Krajský úřad Plzeňského kraje upozorňuje na konec platnosti občanských průkazů bez strojově čitelných údajů vydaných do 31. 12. 2003. Občanský průkaz bez strojově čitelných údajů Občanský průkaz se strojově čitelnými údaji Občané jsou povinni požádat o vydání nového občanského průkazu nejpozději do 30. listopadu 2008. Pokud tak neučiní, mohou dostat pokutu až do výše 10 000 Kč (jedná se o přestupek). Tato výměna se netýká občanů, kteří se narodili před 1. lednem 1936 a mají v občanském průkazu vyznačenou dobu platnosti „bez omezení” nebo „platnost prodloužena bez omezení”. Výměna nepodléhá správnímu poplatku
Plzeňský kraj Krajský úřad vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pracovní pozice:
interní auditor Očekáváme:
ky na úvodní stránce zvolit Informaní schránka. Pravdpodobn všichni používáte elektronickou poštu a práce s informaní schránkou je obdobná. Jen s tím rozdílem, že je garantované doruení zprávy. Zde tedy najdete všechny zprávy, které vám byly dorueny. Pokud se chcete podí-
vat na všechna podání a formuláe, které jste odeslali na všechny úady, zvolte na úvodní stránce Distribuce podání a dále zvolte Moje písemnosti. Seznam úad, které využívají VIRTUOS, najdete na www. evirtuos.cz. Od 1. 7. 2008 jej mohou využívat všechna msta
a obce v Plzeském kraji, a to dokonce jeden rok zcela zdarma. Staí, když nkdo z vašeho úadu pošle e-mail na adresu
[email protected] s textem „Chceme VIRTUOS“. ING. VÁCLAV KOUDELE, KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE, VEDOUCÍ ODBORU INFORMATIKY
magisterský stupeň vysokoškolského vzdělání ekonomického, právnického popř. technického směru, odborná praxe min. 3 roky, analytické myšlení, organizační a komunikační schopnosti, umění jednat s lidmi, znalost anglického nebo německého jazyka, praxe ve veřejné správě-výhodou
Podrobnější informace na http://zamestnani.plzensky-kraj.cz/ Přihlášku, doplněnou o požadované materiály, uvedené na webových stránkách Plzeňského kraje, očekáváme poštou do 8. 10. 2008 na adrese: Krajský úřad Plzeňského kraje odbor kancelář ředitele Škroupova 18, 306 13 Plzeň Škroupova 18, 306 13 Plzeň • e-mail:
[email protected] • www.kr-plzensky.cz
4 |íjen
Inzerce
SC-81246/1
P LZESKÝ KRAJ
• masáže • reiki • • poradenství zdraví Aloe Vera • tel.: 720 333 990, 777 180 354 Bendova 32, Plzeň www.salonkondice.wz.cz
pro pracoviště údržeb tramvají, trolejbusů a autobusů
SC-81159/1
Salon Kondice
PMDP, a.s. HLEDAJÍ NOVÉ SPOLUPRACOVNÍKY TĚCHTO PROFESÍ
• autoelektrikář • automechanik • karosář • lakýrník • elektromechanik • elektromechanik trakčních vozidel • elektromontér trakčního zařízení • zámečník kolejových vozidel • zámečník kolejových konstrukcí
Vyberte si z naší bohaté nabídky: ÆÖ×ààjâáÔëæë ëÙààâÙçç çäãæèãêâl ãØäãaÝâßãêc æÙàÕìÕaâl æÙØéßaâl äãÖíèäæãçÙâÝãæí
Nástup možný dle dohody Požadujeme – vyučení v oboru Výhodou – praxe, oprávnění pro vysokozdvižné vozíky, řidičské oprávnění sk. B a C příp. i D, pro elektro profese platné zkoušky z vyhlášky 50/1978 Sb. a 100/1995 Sb., u profese zámečník a karosář svářečský průkaz
½áßâÞ×êàjÓâjåâbèÝáèVÞVì×tåÝVâa_×
Nabízíme – sociální jistoty, jízdní výhody pro zaměstnance i rodinné příslušníky, příspěvek na stravování, 5 týdnů dovolené, pracovní oděv, po 2 letech příspěvek k penzijnímu připojištění
SC-81138/1
½äVæÝáÖáÔaâáÔëæë
Veškeré profese zaškolíme, zájemce bez praxe zaučíme.
êlßÙâØãêc çÝàêÙçèæãêçßc äãÖíèíäæãîÕádçèâÕâ×Ù çÙáÝâXÙ çêÕèÙÖâlÜãçèÝâí æÕéèíÕØÕàl
V případě zájmu se obraťte osobně na personální oddělení společnosti, kde Vám budou podány bližší informace k možnosti termínu nástupu – některé profese s nástupem ihned, některé zatím do záznamu. kontaktní osoba Jana Macková tel. 378 037 572 e-mail:
[email protected]
Léčebné lázně Konstantinovy Lázně a. s. 349 52 Konstantinovy Lázně SC-81156/1
PMDP, a.s. Denisovo nábřeží č.p. 920/12 303 23 Plzeň Personální oddělení
NÁKLAD
tel: + 420 374 625 436, + 420 374 625 451, fax: + 420 374 625 550 e-mail:
[email protected] http://www.konstantinovy.cz
255 400
OBJEDNÁVKY
INZERCE
MARTA TRNKOVÁ E-MAIL:
GSM: 723 201 960 TEL.: 377 322 973
SC-81109/1
[email protected]
www.ceskydomov.cz
77 7 76 0 960 na dobu 7 až 12 měsíců
www.smartpujcka.cz
hotovost až do domu nejvýhodnější podmínky v regionu
Hledáme nové obchodní zástupce.
měsíční splátky SC-80441/1
k03_93x83_cmyk.indd 1
SC-81247/1
www.ceskydomov.cz 19.3.2008 9:25:16
SC-81140/1
Inzerce
5 |íjen
P LZESKÝ KRAJ Kód: PK840
25 let tradice nás řadí na 1. m ísto v Evropě v poskytování úvěrů po telefonu
www.cofidis.cz Kontaktujte nás zdarma 24 h denně pro více informací
Svoboda pro vaše plány
Půjčka, do které vidíte Půjč 50 000 Kč na 11 měsíců Půjčka navýšením 11 %* s na
■ Přesně víte, kolik zaplatíte
Příklad splacení půjčky
– jasná a přehledná nabídka
10 splátek x 5 000 Kč
■ Žádné poplatky či sankce – za vyřízení ani vedení půjčky neplatíte nic, změna splátek je bez sankcí
■ Nezavazujete se na delší dobu
5 000
5 000
5 000
5 000
5 000
5 000
5 000
5 000
5 000
5 000
– půjčku lze splatit za méně než rok nebo i rychleji s minimálním navýšením
+
■ A máte volná zadní vrátka
5 649
navýšení 5 649 Kč *(tj. navýšení 11,29 % a RPSN 24,0 %)
Tímto způsobem lze splácet i jiné částky (od 10 000 Kč do 150 000 Kč, RPSN od 15,9 %) – na přesné podmínky se zeptejte našich operátorů nebo se informujte online na www.cofidis.cz
SC-81037/1
Navíc možnost pojištění proti neschopnosti splácet
SC-80878/2
– splátku u nás můžete kdykoliv snížit bez nutnosti měnit smlouvu (např. u půjčky 50 000 Kč až na 1 500 Kč/měs.)
www.ceskydomov.cz COF Tas PlzenKraj 141x217.indd 1
15.9.2008 16:42:05
NÁKLAD
255 400
OBJEDNÁVKY
INZERCE
MARTA TRNKOVÁ E-MAIL:
[email protected]
GSM: 723 201 960 TEL.: 377 322 973
SC-80291/1
SC-81219/1
Co dokáže PSYCHOWALKMAN… A Vy s ním… Image 105x74_Blue.indd 1
22.6.2008 20:30:55
O
dstrauje stres, deprese, závislosti, bolesti, potíže se spánkem, trému a další rzné neduhy, dodává sebevdomí, energii a rovnováhu po všech stránkách. Jen se uvolnte a nechte jej pracovat za Vás.
N
SC-72238/1
echte na svj mozek psobit svtlo a zvuk. Nechte mozek prost pracovat. Práv on rozhoduje o stavu naší kondice, a to jak psychické tak fyzické. Nechte jej prost se projevit. Má tu krásn pirozenou vlastnost na pijímané pulsy se ladit a Vy mu krásn pirozenou cestou (svtlem a zvukem) ty správné pulsy za pomocí AVS pístroje (psychowalkmana) poskytnete. Centrální nervová soustava bude fungovat lépe a Vy budete: • odpoatí, bez stresu, bez depresí, • lépe a dkladnji se regenerovat, • dobe se koncentrovat a lépe si pamatovat, • bez potíží usínat a kvalitn spát, • maximáln využívat svj potenciál pi jakýchkoliv aktivitách, • pomáhat svým dtem pi LMD, • nápomocní svým seniorm pi Alzheimerov, i Parkinsonov chorob. Již mnoho tisíc let lidé (a savci vbec) vdí, jakou sílu dokáže dodat svtlo a zvuk. Šimpanzi a jiní savci ujdou kilometry daleko, aby sledovali pulsující odlesky slunce na vodní hladin. Pí-
AVS pístroj PROCYON rodní kultury využívají mihotání ohn, zvuky bubn apod. Jak se cítíte Vy v blízkosti ohn, kdy svtlo a praskání jeho plamen tak píjemn uklidují? Tento stav však nelze navodit píliš asto. Je ale dobré mít prostedek, který toto velmi úspšn nahrazuje. Audiovizuální stimulace (AVS) práv svtlem a zvukem dokáže naladit mozek tak, aby ob jeho hemisféry pracovaly harmonicky a tedy správn. První kroky této metody patily NASA a Pentagonu a na jejím vývoji pracovali odborníci mnoho let a „padaly“ i Nobelovy ceny. Vše je ovené a výsledky zaruené na 98% (výzkum Agma 1999). Žádná jiná metoda nedosahuje takových hlubokých, rychlých a navíc píjemných úink. Poskytujeme dostatek informací, odborného poradenství a pée o zákaz-
níky. Spolenost Galaxy psobí jako garant AVS na eském trhu již dvanáct let. Pístroj je zdarma k vyzkoušení na prodejn, máme pro Vás bezplatný katalog a podrobné internetové stránky. Zdraví máme každý jen jedno, AVS pístroj mže mít každý z Vás! Zkušenosti uživatel AVS: „Jsme oba s manželkou velmi spokojeni. M pomohl pístroj s bolestmi zub a zad a stále jej používám k pravidelné relaxaci. Manželce pomohl se stresem z práce, nervozitou a spánkem.“ J. G., Opava „Prožila jsem životní situace, které vedly k depresím. Sezení s AVS mi odbourala stres, deprese a strach. Opt jsem plná života.“ L. S., Nový Jiín „Používám pístroj pro sebe i pro své klienty (fyzioterapie) na odpoinek, regeneraci, k psychickému i fyzickému uvolnní.“ I. M., Olomouc „Díky Proteu nevím, co je stres. Bžn mi pomáhá relaxovat, meditovat a také s koncentrací. Doporuuji jej i svým studentm.“ Prof. V. V., Ostrava
Přijďte a využijte příležitosti poznat tuto jedinečnou terapeutickou moderní metodu rozšířenou ve vyspělých zemích světa. Jste srdečně zváni: Galaxy, V Šipce 12, 301 37 Plzeň • Tel: 377 270 020 a 731 028 714 •
[email protected] PROVOZNÍ DOBA po-pá 8.30-12.00; 12.30-17.00 • WWW.GALAXY.CZ
SC-80292/1
MUDr. Jan Cimický, CSc. užívá AV stimulaci pro sebe i své pacienty a íká: „Jsem pesvdený, že AVS pístroje posunou do budoucnosti hranice aktivní psychické kondice. Používám je od roku 1997 a doporuil bych je v dnešní hektické dob každému.“ „Psychowalkman odstranil mé požíže se spánkem, vbec už nemusím užívat prášky, usínám bez problém. Jsem odpoatá a mám energii být zase aktivní.“ G. G., Ostrava
Slevový kupon na AVS pístroje 700 K
Platnost do: 7. 11. 2008
6 |íjen
Aktuality
P LZESKÝ KRAJ
Jak se žije s národním parkem za humny V roce 1991 byl na Šumav založen národní park, jehož cílem je chránit unikátní pírodu této oblasti, ale i ohrožené druhy rostlin a zvíat. Národní park ovšem provázejí i nejrznjší problémy týkající se tžby deva i krovce. Na to, jak se žije s Národním parkem Šumava za humny, jsme se zeptali editele Správy Národního parku a chránné krajinné oblasti Šumava, Ing. Františka Krejího, a starosty vísky Modrava Antonína Schuberta. Jak se žije na Šumav, nebo jak by se mlo žít? F. Krejí: O tom, kam má zdejší život smovat, bychom mli s chladnou hlavou diskutovat všichni – a už jde o Správu Národního parku, samosprávu, zdejší podnikatele i nevládní organizace. Mým snem je, aby se ze všech tchto subjekt stali partnei a nikoliv protivníci. Myslím, že bychom mli stavt vzájemnou dvru na tech základních bodech. Prvním je ochrana pírody organizovaná profesionáln na úrovni EU. Druhým bodem je to, že nelze ignorovat poteby místních lidí z pozice nás, ochraná národního parku, a kašlat pitom na regionální rozvoj. Tetím bodem je kvalitní pée o návštvníky Šumavy.
Jste starostou Modravy, obce pímo v centru Národního parku Šumava. Vidíte ono soužití podobn? A. Schubert: Samozejm, spolený cíl se Správou NP máme jeden – národní park. Všude ve svt je národní park marketingová znaka, na které je postavený rozvoj celé oblasti. K tomu potebujeme stabilní investorské prostedí. Chtli bychom stabilní regionální rozvoj založit na turistickém ruchu, který bude zase naopak postavený na poznávání pírody i její ochrany. Uzaveme-li návštvníkovi široké oblasti a poruíme-li mu, že tam nesmí, nebude to pro turistiku to nejlepší. Mluvili jste o koncepci. Co do té koncepce patí? F. Krejí: Pipravujeme nový návrh
editel Správy Národního parku a chránné krajinné oblasti Šumava Ing. František Krejí a starosta Modravy Antonín Schubert.
bude možné teba udlat turistické stezky tam, kde dnes nejsou? A. Schubert: Když nám námstek ministra životního prostedí František Pojer oznámil, že napíklad historický hraniní pechod Modrý Sloup se z dvodu možného negativního dopadu na populaci teteva hlušce otevírat nebude, ekl jsem, že jestli nkdo dal dohromady obce proti ochranám tak, jako nikdy ped tím, bylo to práv MŽP se svým stanoviskem k tomuto problému.
FOTO: MGR. ANTONÍN KAROCH
Plánu pée o Národní park Šumava, protože ten z roku 2000 je už zastaralý a pekonaný. Musíme pijmout koncepci Natura 2000, i když se na to nechci vymlouvat. Navíc díky turistice do zahranií ubývá na Šumav ech. Proto musí i infrastruktura národního parku odpovídat té evropské. U nás to znamená dojít k rozumnému kompromisu, který respektuje pravidla ochrany pírody, ale snaží se vyjít s místními a neklade nesmyslná omezení návštvníkm. Myslíte, že se vám to povede? Že
Pane starosto, zastupujete obany Modravy. Jak situaci vidíte ze svého hlediska? A. Schubert: Já, jako pedstavitel místní samosprávy i jako lovk dlouhodob žijící v centru Národního parku Šumava, musím íci, že zdejší obyvatelé si rezervaci opravdu nevzali za svoji. Považuji to za nejvtší celospoleenskou škodou. Byla a je to nejvtší a nejhrubší chyba, která se dá tžko napravit. MGR. ANTONÍN KAROCH
redakčně zkráceno
Amerických voják se bát nemusíme Pedstavitelé Strašic zjiš ovali, jak se žije bavorským obyvatelm spolen s americkými vojáky v souvislosti s plánovaným umístním americké vojenské jednotky a radaru v Brdech.
V
e vojenském prostoru v tsné blízkosti obce Strašice má být totiž umístn radar systému protivzdušné obrany USA. Pi jeho provozu se samozejm poítá s obsluhou americkými vojáky. Proto se rozhodli strašití pedstavitelé zjistit, jak s americkou posádkou na svém území žijí v sousedním Bavorsku. Za pomoci Spolenosti Lva
z Rožmitálu zorganizovali oficiální návštvu bavorského msta Hohenfels, na jehož území se nachází výcvikový prostor NATO a je zde umístna posádka americké armády. Starosta Hohenfeldsu P. Graf potvrdil, že soužití voják s obany je naprosto bezproblémové a pro obec Hohenfels dokonce i výhodné. „Jsem rád, že spolen se svými
bavorskými kolegy mohu takovéto setkání zprostedkovat. Všechny obce Plzeského kraje mohou využívat prostedk na peshraniní spolupráci pro rozvoj svého území. Musí si pouze najít vhodného bavorského partnera a vhodné téma budoucí spolupráce. Zkušenosti Bavor mohou být pro strašickou radnici cenné a snadno penositelné,“ ekl k návštv Ing. Jií Kalista, radní PK pro oblast regionálního rozvoje, zemdlství a podpory (RED) fond EU.
Radní Strašic Mgr. J. Kantor, místostarosta Ing. F. Nerad, starosta Hohenfelsu P. Graf, starosta Strašic J. Hahner a mluví americké základny v Hohenfelsu N. Wittl pi spoleném FOTO REDAKCE setkání v Bavorsku
Horšovský Týn – pt let po slouení škol K 1. záí 2003 probhla v Horšovském Týn významná organizaní zmna. Slouila se Stední zemdlská škola s Integrovanou stední školou a vznikl tak poetn a pedevším ekonomicky silnjší školský subjekt Stední odborná škola a Stední odborné uilišt Horšovský Týn.
P
ro další rozvoj stedního školství v Horšovském Týn bylo dležité, že ob školy mly dobré materiální i personální zabezpeení a mezi veejností velmi dobrý zvuk. Dležité bylo i to, že spojením nedošlo k omezení vzdlávací nabídky, naopak ta se ješt rozšíila nap. zavedením maturitního oboru Technické lyceum. V souasné dob se ve škole pipravuje 775 žák v 6 maturitních a ve 4 uebních oborech. Velmi pozitivní je, že se podailo získat odpovídající poet zájemc o vzdlání ve všech nabízených oborech i pro školní rok 2008/2009 a do školy nastoupilo letos v záí 269 žák. Škola patí mezi nejaktivnjší v celém Plzeském kraji, samozejmostí se stala zahraniní spolupráce, zapojení v rzných projektech, úast žák na pehlídkách a soutžích, spolupráce s ostatními partnery pi další profesní píprav dosplých pracovník a podobn. Významná je i spolupráce se Školním statkem v Horšov. Koncem roku 2003 pedložilo vedení školy spolu s Agrární komorou v Domažlicích a Školním statkem v Horšov spolený návrh na vybudování Centra odborného vzdlávání v Horšovském Týn resp. v Horšov, jehož cí-
lem má být vytvoení moderního vzdlávacího centra, které bude sloužit nejenom žákm školy, ale i dosplým zájemcm o další vzdlávání v oblasti rozvoje venkova, zemdlství, lesnictví a služeb. Tento zámr byl poprvé zmínn v Dlouhodobém zámru vzdlávání a rozvoje výchovn vzdlávací soustavy Plzeského kraje v roce 2004. Za finanního pispní zizovatele školy, kterým je Plzeský kraj, a za znaného úsilí žák i pedagog školy se podailo realizovat první etapu výstavby centra. I proto mohla být 24. ervna letošního roku slavnostn uvedena do užívání opraváská dílna. Modernizuje se sociální zázemí pro žáky a pipravuje se výstavba druhé ásti vzdlávacího centra s odpovídajícím ubytovacím a stravovacím zázemím, které budou provozovat samotní žáci školy v rámci svého odborného výcviku a praxe. Než bude celý zámr uveden do reálného užívání bude to ješt njaký as trvat, ale pístup a zapálenost lidí ve vedení školy dává dostatené záruky k tomu, že se to podaí. MVDR. VÁCLAV ČERVENÝ, 1. NÁMĚSTEK HEJTMANA PLZEŇSKÉHO KRAJE PRO OBLASTI ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
U Hostoun nový most, Úspchy a neúspchy krajských vlád – co se povedlo v Chotšov nová silnice a co nepovedlo v uplynulém volebním období
M
ožná to nkomu pijde malicherné, ale domnívám se, že nejvtším proheškem stávající koalice ODS a KDU –SL je neúcta k volebním výsledkm, a proto i k demokracii vbec. Pestože koalice získala v posledních krajských volbách 25 mandát a opozice 20, zastoupení v komisích a výborech ZPK neodpovídá volebním výsledkm. Opozice (SSD, KSM, SNKED) má v tchto orgánech necelou tetinu len, pedsedy komisí a výbor jsou, vyjma pedsedy kontrolního výboru, vždy zástupci koalice. Zvoleným systémem „vítz bere vše“ dala koalice arogantn najevo pohrdání opozicí. Tento bezohledný proces byl ukonen pi volb len Regionální rady soudržnosti regionu NUTS-II, pi níž odešli zástupci sociální demokracie z jednacího sálu vzhledem k neochot koalice zvolit do tohoto orgánu jakéhokoliv zástupce opozice. Regionální rada soudržnosti posuzuje a doporuuje projekty, které budou doporueny pro financování z fond EU. Pro nebyl podpoen zástupce opozice je jasné pi pohledu na nedávno zveejnné podpoené projekty z programu ROP. O zastoupení opozice ve správních a dozorích radách obchod-
ních spoleností kraje není teba již mluvit vbec. O tom, že nebyl tudíž využit odborný potenciál opoziních zastupitel k rozvoji kraje také ne. Pro hodnocení všech inností krajské rady není dostatek prostoru, budu se tedy zabývat pouze základním nástrojem innosti krajské vlády, kterým je krajský rozpoet. Radní se rádi chlubí tím, že Plzeský kraj jako jediný v R nemá dluhy. Každoroní pebytkový rozpoet kraje je pro n tém posvátnou indickou krávou. I v jiných krajích R jsou vlády ODS, které však již pochopily nesmyslnost a škodlivost tohoto zpsobu hospodaení. Jsme svdky miliardových úvr u všech ostatních kraj a je to celkem pochopitelné. Aby bylo jasno, nevolám po enormním a nezodpovdném zadlužování kraje. Žádný dobrý krajský hospodá však nemže mít pebytkový rozpoet, pokud nejsou všechny jeho povinnosti dané mu zákonem naplnny a majetek a innosti, které byly na nj ze strany státu pevedeny, nejsou ve vyhovujícím stavu. A pokud se napíklad stav krajských silnic II. a III. tídy rok od roku zhoršuje a prostedky vkládané do jejich oprav nestaí ani na pouhé udržení jejich stávajícího stavu, je teba bít na poplach. Podle ne-
jmenované nezávislé agentury, u které si kraj zadal posouzení stavu silnic, bude mít kraj do 3 až 5 let 50% silnic ve svém vlastnictví v havarijním stavu, pokud se významn nezvýší investice do oprav. Jsou v naprostém poádku budovy škol, nemocnic, sociálních zaízení? Jist že ne ! Skuten tedy kraj nemá dluhy? Máme sice pebytkový rozpoet, ale vnitní dluh kraje nám narstá ! Politici ODS asto pirovnávají hospodaení kraje k rodinnému rozpotu. Tvrdí, že každá rodina mže hospodait pouze s tím, co má. Opravdu to platí ? Pokud otec rodiny má možnost získat lépe placenou práci mimo domov a potebuje auto na dojíždní a nemá na n, co asi udlá ? Spoítá si své finanní možnosti splácení a pokud to jde, prost si na n pjí. Pokud rozvoj kraje brzdí napíklad špatná infrastruktura, ml by kraj uinit totéž. Pro otce rodiny je výsledkem pijetí úvru vyšší plat, pro kraj potebná stabilizace venkovského prostoru, zvýšení atraktivity území pro podnikatele a v koneném dsledku spokojený oban. JAROSLAV BAUER PŘEDSEDA KONTROLNÍHO VÝBORU ZPK A PŘEDSEDA KLUBU ZASTUPITELŮ ČSSD ZPK
Tento prostor jsme vymezili rekapitulaci innosti Kontrolního výboru Zastupitelstva Plzeského kraje v minulém volebním období. Požádali jsme o ni jeho pedsedu Jaroslava Bauera, který nám k práci Kontrolního výboru nic nesdlil, a místo toho zvolil formu politické proklamace. Pesto ji otiskujeme v nezkrácené podob. Redakce
O názor jsme požádali také hejtmana Plzeského kraje MUDr. Petra Zimmermanna „Ke stanovisku pana Jaroslava Bauera dodávám následující: 1. lenové Kontrolního výboru ZPK byli zastoupeni v každé hodnotící komisi u každého výbrového ízení, které Plzeský kraj poádal a spolurozhodovali o každé veejné zakázce. Ve zprávách o innosti Kontrolního výboru pro Zastupitelstvo Plzeského kraje pan Jaroslav Bauer nikdy neuplatnil žádnou zásadní výhradu týkající
se innosti kraje, o to více je jeho stanovisko pekvapivé. 2. Dotace krajské i evropské obdržely obce vedené starosty ze všech politických stran a uskupení; namátkou též Tachov, Kašperské Hory, kde je starosta/starostka z SSD. 3. Utrácet a udlat dluhy umí každý, zodpovdný hospodá ví, že je teba být pipraven i na horší asy.“
Užitené internetové odkazy – zakazky.plzensky-kraj.cz Vážené tenáky, vážení tenái, vítejte u dalšího dílu užitených internetových odkaz. Ped rokem jsme vás na tomto míst informovali o adrese zakazky.plzensky-kraj.cz. Díky ní, má každý oban možnost prohlížet, jaké veejné zakázky realizuje Plzeský kraj a další organizace, kde je kraj bu zizovatelem, nebo vlastníkem. A pro vás sem pivádím podruhé? Nyní po roce se mžete podívat na transparentnost veejných výdaj Plzeského kraje. Jak si zobrazit výsledky vypsaných veejných zakázek? Staí na úvodní stránce smazat „Datum podání nabídek od“
a bu si nechat zobrazit všechny uskutenné veejné zakázky (stisknutím tlaítka „Vyhledat“), nebo mžete zpesnit váš dotaz. Krom již zmínného rozlišení podle data, máte možnost si zpesnit výbr veejné zakázky konkrétního subjektu (Zadavatele). ili, když vyberete nap. Gymnázium Plze, Mikulášské námstí, zobrazí se vám informace o veejné zakázce na rekonstrukci sociálních zaízení. Když kliknete pro detail (vpravo na konci ádku, kde jsou informace o zakázce), zjistíte, jaká byla kriteria, nebo kdo a za kolik tuto veejnou zakázku vyhrál.
Další možností, jak si mžete informace filtrovat, je zobrazení zakázek, které získal konkrétní dodavatel.
V závru bych chtl jen pipomenout, že v této databázi jsou i ty zakázky, které nenajdete v Informaním systému o veejných zakázkách (www.isvz.cz). Rada Plzeského kraje uložila povinnost zveejovat všechny zakázky už od 500.000,- K. Osobn si myslím, že transparentnost veejných výdaj je velmi úinným protikorupním opatením. Jako vždy platí, že vítám každý váš názor na tuto rubriku, pípadn váš vlastní tip na internetový odkaz. To vše zasílejte na adresu
[email protected]. ING. VÁCLAV KOUDELE, KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE, VEDOUCÍ ODBORU INFORMATIKY
Námstek hejtmana PK Ing. Vladislav Vilímec a radní pro dopravu FOTO REDAKCE Ing. Miroslav Jaroš u nového mostu v Hostouni
V
e tvrtek 11. záí byl za úasti námstka hejtmana Plzeského kraje Ing. Vladislava Vilímce a radního PK pro oblast dopravy Ing. Miroslava Jaroše slavnostn uveden do provozu most pes železniní tra u Hostoun. Pvodní kamenný most z doby, kdy se stavla železniní tra, byl ve špatném technickém stavu a nevyhovoval potebnému dopravnímu zatížení silnice, navíc podjezdná výška neodpovídala platným normám. Nový most pevádí silnici pes tra D Domažlice–Bor u Tachova a technickým provedením a zatížitelností odpovídá požadavkm na mostní konstrukci na silnici II. tídy. Most je dlouhý 40 m a široký 8,5 m a pemosuje vzdálenost 26,5 m, celková délka upravovaného úseku ale inila 210 m. Stavba mostu byla zahájena 19. kvtna 2008 a dokonena vetn opravy pevádné komunikace 31. srpna 2008. Cena nového mostu iní 21,5 mil. korun, investorem akce je Plzeský kraj, prostednictvím Správy údržby silnic Domažlice. Prbh výstavby mostu je možno zhlédnout na www.hostoun.cz. Zajímavostí stavby bylo bourání starého mostu bez výluky provozu na železniní trati, kdy firma zahájila bourání v cca 21:30 h v sobotu a dokonila ho nad nedlním ránem v 4.45 h vetn odklizení materiálu tak, že mohl projet první ranní vlak. Pístup firmy Silnice Horšov-
ský Týn, a. s., a organizace bourání mostu byly prvotídní a zasluhují velké uznání. „Nadasovost konstrukce mostu spoívá v jeho výšce nad železniní tratí, kdy je v budoucnu možno železniní tra elektrifikovat bez jakýchkoliv úprav,“ dodává radní PK pro dopravu Ing. Miroslav Jaroš. V pondlí 29. záí, byl také uveden do provozu opravený prtah obcí Chotšov. Cílem rekonstrukce Mantovské ulice bylo vyešit špatný technický stav komunikace. Kvli pedchozímu provedení rekonstrukcí inženýrských sítí a nevyhovujícímu stavu vozovky a chodník bylo rozhodnuto o rekonstrukci silnice . III/18045 v prjezdním úseku obce Chotšov mezi mostem pes eku Radbuzu a námstím 1. máje. Rekonstruovaná ást mí 380 m. U silnice je nový oboustranný chodník z betonové zámkové dlažby. Souástí rekonstrukce bylo i osazení nových uliních vpustí. Komplexn jsou touto rekonstrukcí nov ešeny sjezdy k okolním nemovitostem a napojení místních komunikací, souástí rekonstrukce je i nové svislé a vodorovné dopravní znaení. Jak ekl radní PK Ing. Miroslav Jaroš: „Stavba pispla významn ke zlepšení vzhledu obce a zvýšila bezpenost všech úastník silniního provozu.“ (BOS)
Kultura
7 |íjen
P LZESKÝ KRAJ
Západoeské muzeum v Plzni slaví 130 let existence V
letošním roce slaví Západoeské muzeum v Plzni 130. výroí svého založení. Snahy o založení muzea vznikly již v polovin 19. století. Nap. v roce 1849 se o to neúspšn pokusil Josef František Smetana. Roku 1851 byla v Plzni zízena stálá sbírka technologických a prmyslových výrobk, avšak ani tato myšlenka neuspla. Až poátkem roku 1878 byl založen Spolek pátel literatury a vdy eské, který podal žádost mstské rad o poskytnutí prostor pro uložení sbírek. Byl stanoven sbírkotvorný program, podle kterého mlo muzeum sbírat pedmty historické, národopisné a pírodovdné. Muzeum dostalo název Obecní muzeum pro msto Plze a západní echy. 24. ervence 1880 bylo muzeum slavnostn zpístupnno veejnosti. Sbírky byly natolik
Pam
Plzeského kraje
P
ráv tak se jmenuje nová publikace, která se již o tomto podzimu objeví na pultech knihkupectví a kterou bych vám rád touto cestou pedstavil. Kniha „Pam Plzeského kraje“ zdokumentovala celkem 11 institucí zizovaných Plzeským krajem v oblasti kultury a sám její název napovídá, že se jedná o instituce „sbírkotvorné – pamové“, tedy muzea, galerie a také knihovnu. Každé organizaci a jejím pobokám je v knize vnována samostatná kapitola s pehledným lenním. Publikace tak nabídne tenám nejen základní informace o zmiovaných kulturních stáncích, ale i o jejich širší historii a souasném vývoji a nebo významných expozicích. Díky knize bude možno získat detailní informace nap. o sbírce militarií Západoeského muzea, o sbírce skla v Muzeu Šumavy, i o expozici Chodská svatba Muzea Chodska. Prostor je zde vnován i zvláštnostem, jako je Santiniho oltá v Mariánské Týnici. Velká pozornost je v knize Pam Plzeského kraje vnována také objektm, v nichž organizace sídlí a které mají asto charakter architektonicky unikátních i hodnotných staveb. Jedná se napíklad o zámek Hradišt v Blovicích, proboštství v Mariánské Týnici apod. Své místo v knize mají také informace o vnitním lenní zmínných institucí ve smyslu jejich významných poboek - Expozice lidové architektury v Chanovicích, Vodní hamr v Dobív, Muzeum Dr. Šimona Adlera v Hartmanicích-Dobré Vod atd. Stžejní základ publikace bude samozejm tvoit bohatý obrazový materiál pevážn ze souasnosti. Já sám jsem velmi rád, že tato kniha mohla za podpory Plzeského kraje vzniknout, a vím, že se bude líbit nejen všem zájemcm o kulturu v Plzeském kraji, a bude tak píjemným zpestením teba pro dlouhé podzimní i zimní veery. MGR. MARTIN BAXA, ČLEN RADY PLZEŇSKÉHO KRAJE PRO OBLASTI KULTURY A PAMÁTKOVÉ PÉČE
Hlavní budova Západoeského muzea v Plzni
rozsáhlé, že bylo pozdji zízeno samostatné Západoeské umlecko-prmyslové muzeum. Muzea byla umístna v prostorách kláštera sv. Anny až do stavby nové muzejní budovy, která byla zahájena roku 1896. Dnešní Západoeské muzeum
FOTO ARCHIV
v Plzni vzniklo slouením tí samostatných muzeí – Mstského historického muzea (1878), Západoeského umlecko prmyslového muzea v Plzni (1888) a Národopisného muzea Plzn a Plzeska (1918), jehož vznik a historie tvoí samostatnou
kapitolu. Nejvýznamnjším objektem je hlavní budova muzea v Plzni, Kopeckého sadech 2, která byla postavena podle návrh arch. Josefa Škorpila. V posledních dvou desetiletích prošla budova celkovou rekonstrukcí a modernizací a slouží i dalším kulturním potebám Plzn a regionu. Západoeské muzeum v Plzni patí k pedním muzejním institucím v eské republice s více než dvma miliony sbírkových pedmt ze všech oblastí vývoje pírody a spolenosti. V muzeu jsou zastoupeny nkteré sbírky, které významem pekraují hranice státu a patí k svtovému kulturnímu bohatství. Je to pedevším sbírka nejstarších palných zbraní ve svt – Plzeská mstská zbrojnice. Rozsáhlá knihovna obsahuje mimo studijního fondu
pední eskou sbírku prvotisk a starých tisk. Za posledních deset let se muzeum zmnilo v moderní odbornou instituci, která je mitelná s pedními mezinárodními muzejními institucemi. „Západoeské muzeum v Plzni vydává za podpory Plzeského kraje publikaci pipomínající bohatství a vypovídací hodnotu sbírek, které svým rozsahem a rznorodostí pesahují rámec regionálního muzea. V této publikaci pedstavujeme pedevším sbírky. Bez nich by neexistovalo ani muzeum. Publikace je urena široké veejnosti, ale je i vzpomínkou na generace známých i neznámých muzejních pracovník, kteí sbírky budovali po sto ticet let,“ ekl editel muzea PhDr. František Frýda. (BOS)
Domov Harmonie v Mirošov oslaví 60 let D
omov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, který se nachází 9 km od msta Rokycan, oslaví v listopadu 60. výroí vzniku. Jako zaízení sociální pée zaal domov fungovat 15. listopadu 1948. Od té doby prošel velkým vývojem. Pvodn byl pod správou ministerstva vnitra, pak pod Okresním ústavem sociální pée v Rokycanech, v roce 2003 se novým zizovatelem stal Plzeský kraj. Devné domky byly postupn nahrazovány zdnými ubytovacími pavilony s 1–3 lžkovými pokoji. Byly vybudovány i provozní budovy a nejrznjšími stavebními úpravami prochází Harmonie dodnes. Za pomoci finanních zdroj Plzeského kraje, Ministerstva práce a sociálních vcí R a vlastních financí jsme v loském roce oteveli nový pavilon
„U cesty“ s kapacitou 29 lžek. Došlo k rekonstrukci balkon a fasád na pavilonu „K Myti“, „U fontány“ a „U lesa“. Pokoje v pavilonech jsou postupn vybavovány novým zaízením a doplky, aby se obyvatelé cítili jako ve skuteném domácím prostedí. Úpravou prošel i spoleenský sál. V souasné dob se realizuje rozšíení prostor Alzheimer centra v domov se zvláštním režimem. Do budoucna máme pipravený projekt k erpání z evropských fond Revitalizace pavilonu H. V roce 2007 byl zmnn název zaízení na Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov. Zaízení poskytuje služby v domovech pro 3 cílové skupiny: domov pro seniory, domov se zvláštním režimem, domov pro osoby se zdravotním postižením.
Domov Harmonie má kapacitu 378 lžek a je jako malé „msteko“, kde uživatelé mají možnost využít služeb pošty a poštovní spoitelny, prodejny drobného zboží, kadenictví a pedikúry. Funguje zde také oddlení rehabilitace. Pravideln se zde konají prodejní trhy. V Domov Harmonie pracuje pibližn 200 zamstnanc, pedevším pracovník sociální pée, sester, sociálních pracovnic a ada dalších profesí, které pomáhají peovat a zabezpeovat kvalitní služby pro ubytované seniory, ale i jejich rodinné píslušníky i veejnost. O naplnní volného asu se stará Aktivizaní centrum, které nabízí nejrznjší zájmové innosti a poádá kulturní akce. V rámci projektu Virtuos byly v roce 2007 instalovány poítae pro naše uživatele. Pro
Knihovna pjuje CD zdarma
V
hudebním kabinetu knihovny je od záí možné zapjit si bez poplatku vybraná zvuková CD k poslechu dom. Nabídka je urena registrovaným uživatelm. Ne každé CD lze ale pjit dom – malá ást fondu zstává stále pouze k prezennímu studiu. K pjování je nyní ureno 2 610 CD a toto íslo bude v prbhu roku narstat. Informace o všech CD uložených v kabinetu lze získat prostednictvím elek-
tronického katalogu na adrese http://aleph.svkpl.cz. Výpjka vybraného CD na 14 dn je možná pouze pi osobní návštv. Hudební kabinet také nabízí k prezennímu využití fond více než 5 600 gramofonových desek shromáždných v prbhu existence kabinetu a tém 700 film na DVD. Hudební kabinet je oteven ve všední dny od 10 hodin do 19 ho(RED) din.
Volduchy centrem lidového stavitelství
V
e Volduchách u Rokycan se od 17. do 19. záí 2008 konal celostátní mezinárodní seminá na téma vesnické stavitelství první poloviny 19. století, a to pedevším z pohledu dokumentace, przkum, památkové pée a ochrany památek. Garantem akce byl Národní památkový ústav s Územním odborným pracovištm v Plzni a Plzeský kraj. Cílem semináe bylo seznámit odbornou veejnost s lidovou architekturou regionu a se zpsoby, jak ji uchovávat a chránit. Seminá se koná každým rokem v nkterém z region eské republiky. Tídenní program zahrnoval nejen semináe, ale i praktickou exkurzi zamenou na památky v oblasti, kde se seminá koná. Letos mli úastníci možnost seznámit se s lidovou architekturou památek Rokycanska a Plze(BOS) ska.
zájemce o práci na poítai probíhá kroužek výuky PC. Vloni jsme získali sociální vz Ford Transit, který je využíván pro dopravu uživatel nap. za kulturou, k vyizování soukromých záležitostí a nákup. Každý týden naši obyvatelé navštvují muzikoterapii v podob tvrteních zpívánek a 3x v msíci je realizována canisterapie ve spolupráci s Obanským sdružením Pomocné tlapky. Nov se nám podailo se zaadit do projektu Virtuální univerzita tetího vku. Pro nadcházející dny oslav 60. výroí vzniku máme pipraven bohatý program. Pijmte naše pozvání, budeme rádi, když se pijdete k nám podívat. 15. listopadu vás zveme na Den otevených dveí! MGR. RADKA TRYLČOVÁ, ŘEDITELKA DOMOVA HARMONIE
Blahopejeme ke 100. narozeninám! V
úterý 23. záí oslavila své narozeniny paní Františka Andrlová. Letošní rok to však není jen tak obyejné jubileum, paní Andrlová se dožívá rovných 100 let. Toto výjimené výroí oslaví v Domov dchodc Kdyn, Na snímku oslavenkyn paní Františka AnFOTO REDAKCE kde prožívá pod- drlová zim svého života. V Domov je nejstarší obyvatelkou a zárove první, kdo se zde takto úctyhodného vku dožil. Paní Andrlová se tší dobrému zdraví. Ráda si obas pustí televizi nebo poslouchá oblíbené dechovky v rádiu. Je zárove jedna z tch šastných, která ješt má píbuzné, kteí na ni nezapomnli a pravideln ji navštvují. Paní Františce Andrlové pejeme do dalších let pevné zdraví, životní pohodu a stálý úsmv ve tvái. Za všechny obyvatele a zamstnance Domova dchodc Kdyn Mgr. Jakub Žákavec, editel Domova. K blahopání se pipojuje také Plzeský kraj zastoupený jeho radním Mgr. Ing. Pavlem Karpíškem.
Bienále grafiky Rokycany už má své vítze V
yhlášením výsledk a pedáním cen vítzm na vernisáži výstavy bylo ve tvrtek 11. záí 2008 v Muzeu dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech zahájeno 4. bienále grafiky Rokycany. Soutž s následnou výstavou zaslaných prací je poádána od roku 2002 a již dávno pekroila hranice Plzeského kraje. Dkazem toho je, že do soutže se letos pihlásilo 65 autor z 13 zemí Evropy, kteí zaslali celkem 188 prací. Práce jsou tvoeny pevážn klasickými technikami, jako jsou linoryt, linoez, lept, mdirytina, kamenoez atd. Ojedinle se zde objevily i práce zpracované poítaovou grafikou.
Radní PK Mgr. Martin Baxa gratuluje jednomu z ocenných úastník bienále - panu Ladislavu Steiningerovi FOTO REDAKCE
4. bienále grafiky Rokycany poádají tradin Muzeum Dr. Bohuslava Horáka a Agentura AM Art Rokycany. Záštitu nad akcí pevzal radní Plzeského kraje pro kulturu a památkovou péi Mgr. Martin Baxa, finann ji podpoilo Ministerstvo kultury eské republiky i Plzeský kraj. Porota složená ze zástupc Západoeské univerzity v Plzni, Západoeské galerie v Plzni a Rabasovy galerie v Rakovníku nemla lehké rozhodování, protože díla byla vzácn vyrovnaná. Držitelkou Hlavní ceny bienále se stala Alicja Bednarek z Polska za kolekci sítotiskových prací. Cenu Plzeského kraje získal František Blažo ze
Krajský úřad Plzeňského kraje P. O. BOX 313, Škroupova 18, 306 13 Plzeň elektronická adresa:
[email protected]
telefon spojovatelka: 377 195 111 provolba: 377 195; fax: 377 195 078
úřední hodiny pondělí 8.00–17.00, středa 8.00–17.00 ORGANIZAČNÍ SCHÉMA ÚŘADU:
Ředitel KÚPK Mgr. Jiří Leščinský
odbor kancelář hejtmana pověřena zastupováním Alena Loušová e-mail:
[email protected]
odbor kancelář ředitele vedoucí odboru Mgr. Štěpánka Szabó e-mail:
[email protected]
odbor vnitřních věcí a krajský živnostenský úřad vedoucí odboru Ing. Jan Nový e-mail:
[email protected]
odbor cestovního ruchu a propagace vedoucí odboru Ing. Tomáš Kotora e-mail:
[email protected]
odbor informatiky vedoucí odboru Ing. Václav Koudele e-mail:
[email protected]
odbor ekonomický vedoucí odboru Jaroslava Vavříková e-mail:
[email protected]
odbor regionálního rozvoje vedoucí odboru Ing. arch. Miloslav Michalec e-mail:
[email protected]
odbor životního prostředí pověřen zastupováním Mgr. Martin Plíhal e-mail:
[email protected]
odbor majetku vedoucí odboru Ing. Alena Hemrová e-mail:
[email protected]
odbor školství, mládeže a sportu vedoucí odboru JUDr. Jaroslava Havlíčková e-mail:
[email protected]
odbor kultury a památkové péče vedoucí odboru Mgr. Vlasta Frouzová e-mail:
[email protected]
odbor sociálních věcí a zdravotnictví vedoucí odboru Bc. Erika Kunešová e-mail:
[email protected]
odbor dopravy a silničního hospodářství vedoucí odboru Ing. Jaroslav Vejprava e-mail:
[email protected]
odbor krizového řízení vedoucí odboru
Slovenska. Mezi ocennými jsou také umlci z ecka, Bulharska, Brazílie, Švédska, USA, Litvy, Srbska a Nmecka. eští grafici získali celkem 6 ocenní. „Jedná se o prestižní grafickou pehlídku, na jejíž uspoádání Plzeský kraj pispl ze svého rozpotu ástkou 40 000 korun. Stejnou sumou podpoil kraj i minulý roník bienále v roce 2006,“ doplnil Mgr. Marin Baxa, radní Plzeského kraje. Výstava v Muzeu Dr. Bohuslava Horáka potrvá do 2. listopadu 2008. K výstav je pipraven interaktivní program pro dtské návštvníky. (BOS)
Ing. Milan Řihošek e-mail:
[email protected]
odbor právní vedoucí odboru JUDr. Blanka Žižková e-mail:
[email protected]
útvar interního auditu vedoucí Ing. Martin Zaoral e-mail:
[email protected]
odbor fondů a programů EU pověřena řízením BA Petra Ježková e-mail:
[email protected]
8 |íjen
Zajímavosti
P LZESKÝ KRAJ Tip na výlet
FOTOHÁDANKA
N
a fotohádanku z minulého vydání našich novin odpovdl správn každý, kdo na snímku poznal zíceninu hradu Pimda. Ta se nachází na jižním konci skalnatého hebene nad stejnojmennou obcí, 20 km jižn od Tachova. Hrad Pimda je považován za nejstarší kamenný hrad na eském území. První písemná zmínka o nm pochází z roku 1121 podle údaj kronikáe Kosmy. Jeho zakladateli byli nmetí šlechtici – pravdpodobn páni z Vohburgu, ale eský kníže Vladislav, sám v ele vybraných váleník, hrad dobyl a osadil eskou posádkou. Od té doby se Pimda stala významnou pohraniní pevností, sloužila i jako celní stanice a píležitostn plnila i funkci vzení. Ve 12. století tu byl dvakrát vznn Pemyslovec Sobslav II. a v roce 1247 skonil ve zdejším vzení po nezdaeném pokusu o pevrat i pozdjší eský král Pemysl Otakar II. Za vlády Lucemburk se hrad Pimda dostal nkolikrát do zástavy. Za majitel Borš z Oseka se hrad stal dokonce útulkem loupežník. V roce 1429 získali zástavu hradu Švamberkové, kteí ji vlastnili až do roku 1592. Poté bylo panství rozprodáno a hrad postupn ztrácel na významu a chátral.Pimda se tak promnila ve zíceninu. V roce 1675 získali panství Kolovratové, kteí nechali po polovin 19. století hradní zíceninu provizorn zajistit. Do dnešní doby se z hradu dochovala zícenina mohutné hranolové románské obytné vže – donjonu, která byla postavena z lomového kamene, dále se zachovaly zbytky poloválcové bašty z konce 15. století a navíc je zde k vidní i nejstarší v echách dochovaný záchod. Hrad Pimda je národní kulturní památkou a veejnosti je voln pístupný. Za návštvu stojí hrad i proto, že se z nj naskýtá ojedinlý výhled do širokého okolí. Ze správných odpovdí jsme i tentokrát vylosovali ti výherce, kteí obdrží pozornost od Plzeského kraje. Jsou jimi: Pavel Machulda z Dolní Lukavice, Iveta Schönová z Blé nad Radbuzou a Pavel Ruda z Žichovic. Výhercm blahopejeme.
A je zde další fotohádanka. Vaším úkolem je poznat, o jaké msto na snímku se jedná. Odpovdi zasílejte s vaší zpátení adresou na novou adresu: Krajský úad Plzeského kraje, odbor Kancelá hejtmana FOTO ARCHIV – tiskové oddlení, Škroupova 18, 306 13 Plze, do 10. íjna 2008.
Na kole jižní ástí eského lesa Cykloturistika je zvlášt v tomto období velmi oblíbeným a vyhledávaným sportem pro celou rodinu. A práv v pohraniní ásti eského lesa se nachází nejen krásná krajina, nedotená civilizací, ale i nkolik historických památek, které stojí za to vidt vetn malebného msteka Blá nad Radbuzou.
A
práv tady zaíná jeden z nádherných, stedn nároných cyklistických okruh, který mí 53 km. Výchozím bodem je práv msto, zmiované již v Kosmov kronice se svým kamenným barokním mostem. Odtud vede trasa po modré turistické znace nad údolím Radbuzy smrem na Karlovu Hu. Kousek za vesnikou Smolov je odboka na lesní asfaltku se stoupáním až na vrcholek s výhledem na Velký Zvon. Odtud se sjíždí kolem rozcestí bývalý Waldorf až do údolí, kde stávala jedna z mnoha zaniklých hutí, Eisen-dorfská Hu. Nyní se dále pokrauje po ervené znace opt stoupáním, které nabízí jako odmnu po sportovním výkonu úžasné výhledy na pírodní rezervaci Pleš. Kousek pod nejvyšším bodem se nachá-zí socha sv. Jana Nepomuckého na rozcestí a odpoívadle Pleš námstí pírody. Pod rozcestím je možnost oberstvení v pohostinství, upraveném z posledního dochovaného objektu. V okolí další zaniklé obce Václav se trasa nejvíce pibližuje k Velkému Zvonu, na jehož vrcholku je bývalý vojenský objekt s vží. Po vjezdu do lesa, následuje sjezd až do údolí eky Radbuzy, kde se otevírá pkný pohled na pírodní park eský les. Trasa . 36 vede pes obec Rybník, kde je další možnost oberstvení, a pak
Kamenný barokní most v Blé nad Radbuzou
již následuje stoupání k rozcestí Liší domky, kde byla další dnes zaniklá osada. Na druhé stran kopce je opt prudší sjezd do horské vísky s bývalým klášterem augustinián. Celý zchátralý objekt momentáln prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Údolím Pivoky se sjíždí do obce Mnichov, kde je za mostem nad Mlýnským potokem odboka na trasu . 2141. Následuje postupné stoupání do Šibanova a u vesniky Šidlákov je možnost bu pokraovat po stej-
FOTO ARCHIV
né trase, nebo odboit na žlutou znaku a sjet až k úpatí vrcholu Mošna. Cesta vede k rozcestí Ostrov-Rybník, kde se odbouje vlevo na neznaenou lesní cestu a stále po žluté pokrauje k myslivn Hle sebe. Za hájenkou je terénní sjezd k ernému rybníku a odtud vede cesta zpt do Blé nad Radbuzou. Další zajímavé, nejen cyklistické trasy a tipy na výlety najdete na internetové adrese www.vyleturaj.cz. (BOS)
Hejtman podkoval olympijské vítzce Katein Emmons V pondlí 15. záí pijal hejtman Plzeského kraje MUDr. Petr Zimmermann Kateinu Emmons-Krkovou. Ta na letošních LOH 2008 v Pekingu získala zlatou medaili ve stelb ze vzduchové pušky a stíbrnou medaili ve stelb ze sportovní malorážky. Hejtman Plzeského kraje pedáním pamtní medaile Plzeského kraje a finanního daru ve výši 100 000 korun podkoval Katein Emmons za její skvlé sportovní výkony. Pi této píležitosti jsme Katein položili pár otázek… daru pjde mému kamarádovi, který ml tžký úraz a je na invalidním vozíku.
Kateina Emmons pi podpisu pamtní knihy Plzeského kraje FOTO ARCHIV
Souástí ocenní od hejtmana Plzeského kraje Petra Zimmermanna je i finanní dar. Už víte, jak s ním naložíte? Tak to vím pesn, ást tohoto
Po návratu z olympiády v Pekingu jste získala již hodn ocenní, jaká pro vás mají význam? No, já nikdy nevím, co mám na to íci, je to vždycky hodn milé. Já jsem hrdá na to, že pocházím z Plzn, takže tato pijetí beru vždy jako píjemná setkání.
Jaké máte plány na nejbližší týdny? Brzy odletím do Spojených stát, kde strávím as až do Vánoc, pak budeme s manželem tady v eské republice a budeme tu trávit vtšinu asu až do léta a na to už se s manželem moc tšíme.
Jak jste strávila as, který již ubhl od olympiády v srpnu? Vtšinou odpoinkem, ješt se doléuji z nemoci, protože ješt nejsem úpln v poádku, takže
Jist každý pedpokládá, že po tak velkém úspchu uvažujete o další olympiád v roce 2012 v Londýn… No… to jsou ješt daleké plány,
V
e všech 14 krajích eské republiky probhne v úterý 28. íjna 2008 již druhý roník Dne kraj. Na vtšin míst budou v Den vzniku samostatného eskoslovenského státu oteveny veejnosti zdarma muzea, galerie a další kulturní instituce zizované kraji. Plzeský kraj se pipojuje ke Dni kraj rovnž formou volného zpístupnní vtšiny svých zizovaných kulturních or(BOS) ganizací.
Hokejista Martin Straka se po 15 letech vrátil z hokejového angažmá ve Spojených státech zpátky do Plzn. Stal se nejen kapitánem týmu plzeských hokejist, ale i manažerem tohoto klubu. te… Já jsem byl spokojený tam a jsem spokojený i tady. Já tady mám ty nejbližší lidi kolem sebe a to je to nejdležitjší.
noviny Krajského úřadu Plzeňského kraje vydává Plzeňský kraj, Škroupova 18, Plzeň, IČO 70 89 03 66 ve vydavatelství Strategic Consulting, s. r. o., IČO 25 79 29 20 • vydavatel Jan Čížek (777 311 436,
[email protected]) • Krajský úřad Plzeňského kraje nenese zodpovědnost za obsah placené inzerce • Redakční rada: Mgr. Olga Kalčíková, Doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., Mgr. Jiří Leščinský, Ing. Tomáš Kotora, Mgr. Jana Filípková • DTP Pavel Huml (224 816 821,
[email protected]) • adresa redakce: Husova 29; 301 00 Plzeň, tel./fax: 377 322 972, e-mail:
[email protected] • adresa vydavatele: Na Poříčí 8, 110 00 Praha 1, tel: 224 816 821, tel/fax: 224 816 818 • distribuce výtisků zdarma • tiskne VLTAVA-LABE-PRESS, a. s. • náklad 255 400 výtisků • Registrováno pod číslem MK ČR E 14873 •
Kontakty na redakci, inzerci a distribuci
Stížnosti a podněty k distribuci: Anna Saricheva tel.: 224 816 821
Kateina Emmons pi pebírání pamtní medaile od hejtmana Plzeského kraje MUDr. Petra Zimmermanna Foto archiv
uvidíme, jak to pjde, 4 roky jsou dlouhá doba. Pak už mi bude skoro 29 let a lovk neví, jak to všechno bude. Já se spíš dívám do roku 2010. Další sezonu spíš vynechám, budu trénovat, budu se snažit pipravit na mistrovství svta a pak se uvidí… Budete trénovat s manželem? Tak samozejm, my trénujeme tém vždy spolen. A kdyby se vše podailo v rodinném život a výkonnost dovolila, umíte si pedstavit, že v Londýn už byste závodila jako maminka? My plánujeme rodinu brzy, (BOS) takže urit!
„V Plzni jsem doma,“ íká hokejista Martin Straka
Den kraj
šéfredaktorka: Petra Bošková tel.: 725 753 758 e-mail:
[email protected]
vlastn v posteli. S manželem jsem byla na dovolené, a když jsme se vrátili, tak se mi vrátila i nemoc, takže se budu dál kurýrovat.
inzertní manažerka: Marta Trnková tel.: 723 201 960 e-mail:
[email protected]
inzertní manažer: Karel Paleček tel.: 605 276 291 e-mail:
[email protected] e-mail:
[email protected] web: www.ceskydomov.cz. Zde jsou ceníky, podmínky inzerce a termíny vydání
Jaký byl pro vás návrat do eska po tak dlouhé dob? Já jsem na esko vlastn poád zvyklý, protože jsme sem každé léto jezdili, vždy když skonila sezona, takže tady mám zázemí a potíže s návratem jsem neml. Stýská se vám po Spojených státech a po NHL? Ne, vbec ne. Já tady mám te tolik starostí, že nevím, kde mi hlava stojí, takže na to ani nemám as, aby se mi stýskalo. Kde se podle vás žije lépe? V Americe, nebo v echách? Jaké si to udláte, takové to má-
A jak vás vlastn pijali ti, které jste ped lety svým odchodem opustil? S rodinou i s páteli jsem byl v kontaktu poád, protože za námi do Stát pravideln nkdo létal a pak jsme byli na prázdniny tady, takže to bylo, skoro jako bych ani nebyl pry. Jediná nevýhoda byla v tom, že ty návštvy vždy byly jen krátkou chvíli a nikdy jsme se nesetkali úpln všichni dohromady. Zaátek sezony se plzeským hokejistm vydail, co si vlastn slibujete od letošního roníku hokejové extraligy, a už jako hrá nebo jako manažer plzeského klubu? Já bych byl rád, kdybychom se dostali s klubem do play-off, to je náš cíl a za tím si jdeme, ale nechtl bych
to njak hodnotit. Každý úspch je dležitý pro psychiku družstva a jeho sebevdomí. Kdo ví, co bude teba v listopadu, každopádn, kdyby se nám dailo, bylo by to skvlý. A jak vás pijali samotní spoluhrái v klubu? Dívají se na vás jako na „hvzdu ze zámoí“? Já si myslím, že ne, já se chovám tak, jak se chovám vždycky, a už v Americe nebo v echách. Hlavn jsem Plzeák, nkteré kluky znám ješt z mého úinkování v lize, hlavn jsme spolu byli i o prázdninách, takže žádné problémy nejsou. Chodí si k vám nkteí pro radu? Já myslím, že kluci jsou dost zkušení a ví, co mají dlat. Máte njaké dlouhodobé plány tady v Plzni – sportovní nebo i podnikatelské, pemýšlíte vbec o tom, co bude za pt let? Te žiji ze dne na den. Momentáln m zajímají pouze výkony mužstva a taky práce v managementu klubu, kde se staly urité zmny a všichni chceme, aby to tam fungovalo a aby nás to bavilo. Jako generální manažer klubu bych se tomu
samozejm chtl vnovat i pozdji na plný úvazek. To je to, co m baví. Máte nyní více asu pro sebe a pro rodinu? Tak te práv nemám as vbec na nic. Bu jsem na zimním stadionu jako hokejista a nebo jako len vedení klubu se to tam snažíme njak zabydlet. Takže doma moc nejsem. Všichni vás znají jako hokejistu, co vás vlastn ješt baví jiného? Baví m golf. Bohužel ani na ten není momentáln as. Už si ani nevzpomínám, kdy jsem si byl golf zahrát. Chtl bych nkdy jít do kina, tam jsem taky nebyl ani nepamatuji. Ani s kamarády jsem nikde nebyl, protože ta sezona je tak nároná, že když je volno, musí se lovk snažit pedevším vyspat a odpoinout si. Jakou máte vlastn motivaci v Plzni v eské hokejové extralize? Když m nco baví, chci taky nco dokázat a je jedno, jestli tady, nebo v Americe. Baví m hokej, jsem v Plzni, kde jsem doma, a jsem rád. (BOS)