Pokus o vyčíslení rozsahu problému bezdomovství a ohrožení ztrátou bydlení Vybrané výsledky projektů VÚPSV, v.v.i. 2014-2015 Věra Kuchařová
VÚPSV, v.v.i., Karlovo nám. 1, 128 00 Praha 2, tel.: +420 211 152 711, www.vupsv.cz
Obsah prezentace
• • • •
Zadání od MPSV – 2 etapy Metodologické problémy Kombinace zdrojů dat Zjišťování počtů bezdomovců – návrhy postupů
• Zjišťování struktury bezdomovců
Zadání od MPSV – 2 etapy 2014: Vyhodnocení existujících domácích výzkumů a dat v oblasti bezdomovectví a návrh postupu průběžného získávání klíčových dat o bezdomovectví • vyhodnotit existující data a výzkumy v ČR týkající se bezdomovectví a ohrožení ztrátou bydlení • identifikovat oblasti, kde chybí data klíčová pro tvorbu příslušných politik, dle možností doplnit • navrhnout postupy získávání dat • Výchozí problém, že „data o bezdomovectví nejsou systematicky sledována, příp. nejednotně a nesrovnatelně“, přetrvává
2015: Analýza velikosti a struktury skupin osob bez domova a ohrožených ztrátou bydlení • analyzovat velikost a strukturu osob bez domova a vyloučených z bydlení
Metodologické problémy Dostupnost dat Různorodost dat komplikuje souhrnné součty • komplikace plynoucí z rozmanitosti situací bezdomovectví a ohroženého bydlení • s tím související rozmanitost dat a jejich zdrojů některá data jsou stavová, průřezová, zatímco jiná vypovídají o výskytu jevu za určité období, obvykle rok • řada dostupných zdrojů informací a dat pokrývá více subkategorií nebo jednu či více subkategorií plně a z další(ch) jen část • operační kategorie ETHOS se v řadě případů překrývají jen v omezeném množství případů je možné duplicity způsobené logikou této typologie odfiltrovat Duplicity – obecný problém
Metodologické problémy • V případě zjevných bezdomovců - zejména problém jejich dosažení (řada z nich není evidována nebo není dosažitelná na adrese, vyznačují se dynamickým pohybem v prostoru). • U potenciálních bezdomovců - problém, že neexistuje prověřená metodika měření (respektive podložené odhady) míry jejich ohrožení ztrátou stávajícího (provizorního) bydlení, tedy pravděpodobnosti jejich propadnutí do bezdomovectví (v rámci statisticky jakkoliv dobře podchycených relevantních skupin) • Obdobné u skrytých bezdomovců, u nichž však máme poněkud přesnější data o těch základních sociálních skupinách, v rámci nichž se bezdomovci vyčleňují
Metodika 2014 • Nutnost respektovat různé mody a projevy tohoto jevu nesnažíme se tedy dospět k souhrnnému vyjádření jakkoli odhadované nebo pravděpodobnostní početnosti bezdomovců v různých podobách bezdomovectví, ale o shromáždění aktuálně co nejspolehlivějších dat ke každé sledované kategorii ETHOS. • Oddíly podle čtyř koncepčních kategorií: Bez střechy, Bez bytu, Nejisté bydlení a Nevyhovující bydlení • Dále členěny do kapitol podle názvů operačních kategorií a dále pak do částí podle jednotlivých národních subkategorií
Metodika 2014 Závěr každé kapitoly představuje: • vyhodnocení v ní uvedených zdrojů a • návrhy, jak je rozšířit nebo rozvinout, • popř. zamyšlení nad tím, zda je vůbec z ekonomického potřebné určitý typ dat sbírat v té podobě, v jaké k tomu vybízí vymezení českých národních subkategorií ETHOS. hlediska a z hlediska širší využitelnosti
Metodika 2015 Zaměření na osoby bez domova a osoby vyloučené z bydlení (osoby v nevyhovujícím nebo pro ně nadměrně nákladném bydlení – předmětem samostatné analýzy): • osoby přežívající venku, • osoby v noclehárně (podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách), • osoby v azylových domech (podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách), • osoby přebývající v dalších typech zařízení poskytujících pobytové sociální služby (domy na půli cesty, centra sociálně rehabilitačních služeb, zařízení pro krizovou pomoc) • osoby využívající další typy zařízení poskytující ambulantní sociální služby (nízkoprahová denní centra, centra sociálně rehabilitačních služeb, zařízení pro krizovou pomoc, intervenční centra), • osoby ohrožované domácím násilím, • osoby opouštějící instituce, zejména zařízení ústavní nebo ochranné výchovy pro mládež, • osoby bydlící jinak než v bytech podle definice SLDB 2011 (tzn. bydlící v nouzových objektech, vč. mobilních, v budovách mimo byty, v zařízeních apod.).
Hlavní datové zdroje 2014 • Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 • Další projekty na zjišťování počtu bezdomovců – sčítání provedené Ministerstvem vnitra ČR • Regionální sčítání bezdomovců ve městech (Praha, Brno, Plzeň, Ostrava, Ústí nad Labem + např. Havířov, Opava, Olomouc, Vsetín) • Databáze a statistická zjišťování Ministerstva práce a sociálních věcí • Databáze a statistické ročenky Ministerstva spravedlnosti a Vězeňské služby • Statistické ročenky Ministerstva zdravotnictví • Datové zdroje a analýzy Ministerstva pro místní rozvoj • Databáze a statistické ročenky Ministerstva školství • Data policejní – kriminalistické statistiky • Data, evidence, zjišťování relevantních nestátních neziskových organizací • Publikované výsledky analýz bezdomovectví
Hlavní datové zdroje 2015 Lokálních sčítání osob bez domova realizovaných v jednotlivých českých městech (vč. jednoho okresu; v některých městech bylo sčítání prováděno opakovaně za použití stejné či odlišné metodologie)
Soubory anonymizovaných karet uživatelů pobytových sociálních služeb za rok 2013. Karty jsou vedeny o všech uživatelích, kterým byla během daného roku poskytnuta jednorázově/opakovaně/dlouhodobě nějaká ze sociálních služeb (azylové domy, domy na půli cesty).
Statistiky Asociace pracovníků intervenčních center (APIC)
Hlavní datové zdroje 2015
pokračování
Roční výkaz o sociálních službách poskytovaných v zařízeních sociálních služeb za rok 2014 (anonymizovaná data o uživatelích jednotlivých zařízení poskytujících vybrané typy sociálních služeb ze systému Okstat) A) Zařízení poskytující pobytové služby pro osoby bez přístřeší typy zařízení: azylové domy, domy na půli cesty, centra sociálně rehabilitačních služeb, zařízení pro krizovou pomoc B) Zařízení poskytující ambulantní služby pro osoby bez přístřeší typy zařízení: noclehárny, nízkoprahová denní centra, centra sociálně rehabilitačních služeb, zařízení pro krizovou pomoc. C) Intervenční centra
Hlavní datové zdroje 2015
pokračování
Vlastní dotazníková šetření (azylové domy, domy na půli cesty, noclehárny, intervenční centra) – ne o jednotlivcích
Telefonické dotazování - informace o struktuře klientů nízkoprahových denních center (NDC) a osob v evidenci sociálních referátů obcí s rozšířenou působností (ORP), které lze považovat za (potenciální) bezdomovce dle ETHOS.
Sčítání lidu, domů a bytů 2011 - zachycuje jednak osoby, které byly sečteny jako bezdomovci, a jednak osoby, které splňují některé charakteristiky potenciálních bezdomovců (osoby v nevyhovujícím bydlení nebo nejistém bydlení apod.).
Dokumentace relevantních zařízení sociálních služeb
Typologie ETHOS – koncepční kategorie • BEZ STŘECHY = spaní venku nebo v noclehárně - zjevné bezdomovství • BEZ BYTU = skryté bezdomovství + ubytování s podporou • NEJISTÉ BYDLENÍ = bydlení v provizoriu, dočasné, pod násilím
• NEVYHOVUJÍCÍ BYDLENÍ = nestandardní, nevhodné, neobyvatelné, přelidněné
• V každé koncepční kategorii: operační kategorie, životní situace, generická definice + národní subkategorie, k nimž analyzovány a udány (pokud to bylo možné): Počet Zdroj Dostupné (náhradní) zdroje - jejich potenciál a limity
Bez střechy • Operační kategorie: 1. Osoby přežívající venku • Životní situace: 1.1 Veřejné prostory nebo venku (na ulici) Počet: cca 19 000 osob podle Hradeckého a kol. (2012) Zdroj: Hradecký a kol. (2012a), Odbor prevence kriminality MV ČR (2011) – navzdory komplikovanému komplexnímu postupu se jedná o problematický odhad •
•
Metoda pravděpodobnostního propočtu je adekvátní způsob získávání hrubého odhadu velikosti cílové populace jako podílu z celkového počtu obyvatel na určitém území. Uvedený odhad celkového počtu nicméně trpí jinými nedostatky, které jsou dány charakterem použitých dat Ve městech, kde nebyla provedena žádná sčítání, lze aplikovat postup částečně nastíněný šetřením MV ČR, a to získání potřebných informací o počtech bezdomovců od představitelů místních složek městské policie (pokud si všechny MP povedou řádné a systematické záznamy).
Bez střechy • Operační kategorie: 2 Osoby v noclehárně • Životní situace: 2.1 Noclehárna Počet: 305 Zdroj: Statistická ročenka v oblasti práce a sociálních věcí 2013 Ročenka uvádí počet celkem 305 osob přijatých k 31. 12. 2013 k celoročnímu, týdennímu i dennímu pobytu Za celý rok 2013 bylo v noclehárnách evidováno celkem 19 656 osob, z toho 14 459 mužů, 5 197 žen a žádné děti. Pro základní přehled o počtu osob v noclehárnách postačí výstupy statistického zjišťování MPSV, ačkoli se jeví jako vhodné přihlédnout i k odhadu vycházejícímu z průměrné 90% vytíženosti kapacit.
Bez bytu (operační kat. 3 – 6) Operační kategorie: 3 Osoby v ubytovnách pro bezdomovce Životní situace: 3.1 Azylový dům pro bezdomovce Generická (druhová) definice: Osoby v azylových domech s krátkodobým ubytováním Počet: 5 500 - 6 500 Zdroj: Hradecký a kol. (2012a), Statistická ročenka MPSV 2013 • Národní subkategorie: 3.1.1 Muži v azylovém domě Počet: cca 2 000; Zdroj: statistika MPSV • Národní subkategorie: 3.1.2 Ženy v azylovém domě Počet: cca 1 900 (zahrnuje všechny ženy v azylových domech, ne jen ženy žijící samostatně) Zdroj: statistika MPSV • Národní subkategorie: 3.1.3 Matky s dětmi v azylovém domě – cca 2000 • Národní subkategorie: 3.1.4 Otcové s dětmi v azylovém domě – cca 120 Zdroj: Statistická ročenka MPSV2013, Registr poskytovatelů sociálních služeb (odhady, ročenka nepoužívá žádoucí třídění) Statistická ročenka v oblasti práce a sociálních věcí 2013 uvádí pouze souhrnný počet žen (1907), resp. mužů (1992) a souhrnný počet dětí (1481) ubytovaných v azylových domech
Bez bytu
pokračování
• Národní subkategorie: 3.1.5 Úplné rodiny v azylovém domě Počet: data nejsou sledována Zdroj: nejsou k dispozici relevantní zdroje • Národní subkategorie: 3.1.6 Osoby v domě na půli cesty Počet: 300 Zdroj: Statistická ročenka v oblasti práce a sociálních věcí 2013 -------------------------------------------------------------------------------------------Životní situace: 3.2 Přechodná ubytovna Generická (druhová) definice: Osoby ve veřejných ubytovnách s krátkodobým ubytováním, které nemají vlastní bydlení
•
Národní subkategorie: 3.2.1 Osoby ve veřejné komerční ubytovně (nemají jinou možnost bydlení)
•
Národní subkategorie: 3.2.2 Osoby v přístřeší po vystěhování z bytu
Bez bytu
pokračování
Životní situace: 3.3 Přechodné podporované ubytování Generická (druhová) definice: Bezdomovci v přechodném bydlení se sociální podporou • Národní subkategorie: 3.3.1 Bydlení s podporou výslovně určené pro bezdomovce Počet: data nejsou sledována Zdroj: nejsou k dispozici relevantní zdroje
Bez bytu
pokračování
Operační kategorie: 4 Osoby v pobytových zařízeních pro ženy Životní situace: 4.1 Pobytové zařízení pro ženy Generická (druhová) definice: Ženy ubytované krátkodobě v zařízení z důvodu ohrožení domácím násilím • Národní subkategorie: 4.1.1 Ženy ohrožené domácím násilím pobývající na skryté adrese Počet: - počty klientek nejsou systematicky sledovány, mj. z důvodu důvěrnosti dat - podle velikosti kapacit azylových domů s utajenou adresou registrovaných v Registru poskytovatelů sociálních služeb lze počet odhadovat minimálně na 120 Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb - uvádí kapacity, nikoliv počty klientů
•
Národní subkategorie: 4.1.2 Ženy ohrožené domácím násilím pobývající v azylovém domě Počet: - data nejsou sledována - mohla by to být část z odhadovaného počtu 900 klientek azylových domů, které mají oběti domácího násilí mezi svými cílovými skupinami
Bez bytu
pokračování
Operační kategorie: 5 Osoby v ubytovnách pro imigranty Životní situace: 5.1 Přechodné bydlení (azylová zařízení pro žadatele o azyl) Generická (druhová) definice: Imigranti v přechodných ubytovnách z důvodu migrace • Národní subkategorie: 5.1.1 Žadatelé o azyl v azylových zařízeních Počet: - 707 osob podalo žádost o udělení mezinárodní ochrany v roce 2013, - mezinárodní ochranu ve formě azylu či doplňkové ochrany Ministerstvo vnitra ČR ve výše uvedeném roce udělilo 351 cizincům a dalším 201 osobám byla doplňková ochrana prodloužena, - mezinárodní ochrana formou azylu byla v roce 2013 udělena 95 žadatelům, - formou doplňkové ochrany byla mezinárodní ochrana v roce 2013 udělena ve 256 případech. Zdroj: Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2013 Kolik z nich lze označit za bezdomovce? Kolik z nich potřebuje sociální bydlení?
Bez bytu
pokračování
Operační kategorie: 6 Osoby před opuštěním instituce Životní situace: 6.1 Věznice a vazební věznice Generická (druhová) definice: Bez možnosti bydlení po propuštění • Národní subkategorie: 6.1.1 Osoby před opuštěním věznice • Zdroj: Statistické ročenky Vězeňské služby za rok 2013 – umožňuje jen málo podložené odhady Životní situace: 6.2 Zdravotnická zařízení Generická (druhová) definice: Zůstává déle z důvodu absence bydlení • Národní subkategorie: 6.2.1 Osoby před opuštěním zdravotnického zařízení Zdroj: neexistuje žádný relevantní zdroj, výjimečně si je evidují MÚ • Životní situace: 6.3 Zařízení pro děti • Generická (druhová) definice: Bez možnosti bydlení • Národní subkategorie: 6.3.1 Osoby před opuštěním dětské instituce • Národní subkategorie: 6.3.2 Osoby před opuštěním pěstounské péče Zdroj: neexistuje žádný relevantní zdroj, podrobná školská/sociální statistika nevyhovuje potřebám zjišťování potřeb sociálního bydlení
Nejisté bydlení • Pro operační kategorii 8 a 9 nebyly nalezeny relevantní a spolehlivé datové zdroje Náhradní zdroje neumožňují kvalifikované odhady Operační kategorie: 8 Osoby žijící v nejistém bydlení Životní situace: 8.1 Přechodné bydlení u příbuzných nebo přátel 8.2 Bydlení bez právního nároku 8.3 Nezákonné obsazení pozemku Operační kategorie: 9 Osoby ohrožené vystěhováním 9.1 Výpověď z nájemního bytu 9.2 Ztráta vlastnictví bytu
Nejisté bydlení Operační kategorie: 10 Osoby ohrožené domácím násilím Životní situace: 10.1 Policejně zaznamenané domácí násilí Generická (druhová) definice: Případy, kdy policie zasáhla k zajištění bezpečí oběti domácího násilí • Národní subkategorie: 10.1.1. Osoby ohrožené domácím násilím – policejně zaznamenané případy – oběti Počet: zjištěné případy trestného činu „týrání osoby žijící ve společném obydlí“ – 572 (rok 2013) – jen dílčí ukazatel Zdroj: Statistické přehledy kriminality za rok 2013; existují další „nepřímé zdroje” – jen ilustrují kontext, nelze z nich dedukovat počty osob bez domova či ohrožených bezprostředně jeho ztrátou
Dílčí shrnutí – vybrané závěry a doporučení Vzhledem ke specifičnosti a velmi odlišné dostupnosti dat o jednotlivých kategoriích bezdomovců a lidí vyloučených z bydlení či ohrožených ztrátou bydlení byly návrhy postupů získávání dat zpracovány za jednotlivé operační kategorie – uspořádány podle koncepčních kategorií
1. Pro monitorování osob „bez střechy": • (pravidelné) monitorování počtů osob bez domova v co možná nejpřesnějším souladu s typologií ETHOS - žádoucí zavést takovou metodu sčítání, která zajistí použití jednotné operační definice při sběru dat na jednotlivých územích a která umožní ve výsledných datech odlišit jednotlivé operační kategorie (potažmo jejich národní subkategorie) od sebe navzájem • pro základní přehled o počtu osob v noclehárnách postačí výstupy statistického zjišťování MPSV; má-li se k monitoringu počtu osob v noclehárnách přistupovat důkladněji a chtít znát např. jeho výkyvy v průběhu roku nebo trajektorii noclehů těch osob, které během roku střídají noclehy venku a v noclehárnách, bylo by užitečné tyto informace zjišťovat formou ad-hoc šetření v noclehárnách.
2. Pro monitorování osob „bez bytu": • Pro sledování celkového počtu osob v azylových domech a domech na půli cesty jsou dostačující výsledky statistického zjišťování MPSV; v případě azylových domů je možné, aby zjišťování tohoto čísla vycházelo z celkových dostupných kapacit; potom je ovšem důležité zvážit vhodnost 90% koeficientu používaného Hradeckým a kol. (toto doporučení je především relevantní pro snahy odvodit přibližný počet dílčích cílových skupin z kapacit vyhrazených pro tyto skupiny), • v rozsahu informací zjišťovaných v rámci statistického zjišťování MPSV by bylo možné údaje o velikosti kategorie mužů/žen žijících v azylových domech jako jednotlivci zjišťovat také pomocí pravidelných nebo jednorázových dotazníkových šetření mezi azylovými domy v ČR realizovanými buď na reprezentativním vzorku azylových domů nebo (v ideálním případě) vyčerpávajících, což by umožnilo získat např. další demografické nebo biografické údaje,
2. Pro monitorování osob „bez bytu":
pokračování
•
v případě matek s dětmi/otců s dětmi/úplných rodin v azylových domech by mělo být možné rozšířit seznam informací získávaných v rámci statistického zjišťování MPSV tak, aby formulář ročního výkazu o sociálních službách poskytovaných v zařízeních sociálních služeb zjišťoval kromě počtu klientů v rozkladu na muže, ženy a děti a mládež do 18 let také počet osob evidovaných v těchto zařízeních společně, tj. počet dětí ubytovaných společně s matkami, resp. s otci, počet dětí v azylových domech žijících v úplných rodinách a celkový počet těchto rodin (tj. rodičovských párů), počet matek (samoživitelek) ubytovaných společně s dětmi a počet otců (samoživitelů) ubytovaných společně s dětmi,
•
v ČR chybí přehled o veřejných komerčních ubytovnách jako celku – ohledně počtu, velikosti jejich kapacit a reálných počtů osob v nich žijících či dalších údajů; i vzhledem k tomu, že jsou služby komerčních ubytoven tématem trvajících kontroverzních diskusí a jsou veskrze nahlíženy jako vysoce problematický typ podnikání, bylo by nejvhodnější realizovat komplexní studii mapující
reprezentativním způsobem co největší počet těchto zařízení a jejich služby,
2. Pro monitorování osob „bez bytu":
pokračování
•
pro osoby v náhradním ubytování z důvodu domácího násilí lze (mimo některé z výše uvedených možností) pro zjišťování počtů odlišit ve výkazu MPSV o klientech sociálních pracovníků jako samostatnou kategorii oběti domácího násilí; data však zřejmě budou podhodnocovat reálné počty, protože osoby zažívající domácí násilí se obracejí také (možná častěji) přímo na relevantní NNO; statistiky Policie ČR lze pro tyto účely doporučit upravit tak, aby z nich bylo možné vyčíst případy domácího násilí, tzn. vyčlenit je z případů trestných činů, které jsou páchány podle relevantních paragrafů trestního zákona č. 135/2006 Sb.
•
pokud jde o imigranty a migrující osoby, zde lze do jisté míry využít statistické zdroje MV, MPSV a data ze SLBD; detailnější kontextové informace a anonymizovaná dílčí data by případně mohly poskytnout neziskové organizace a poskytovatelé vybraných sociálních služeb (azylový dům, dům na půli cesty) poskytující pobytové služby azylantům a imigrantům; relevantní data o migrujících pracovnících ubytovaných ve veřejných komerčních ubytovnách nejsou sledována,
2. Pro monitorování osob „bez bytu":
pokračování
•
u osob před opuštěním instituce nemajících zajištěné ubytování, jsou možnosti monitorování odlišné u jednotlivých cílových kategorií; vzhledem k neexistujícímu závaznému postupu existuje nejméně informací o osobách opouštějících zdravotnická zařízení; v případě opouštění zařízení pro výkon trestu odnětí svobody apod. lze zejména lépe využít evidenci činnosti sociálních kurátorů ve smyslu rozšíření resortních výkazů o jejich činnost;
•
počty osob před opuštěním dětské instituce z důvodu zletilosti by mohlo sledovat MPSV v rámci Ročního výkazu o výkonu sociálně-právní ochrany dětí; ve vztahu k věku (15-26 let) by je mohly monitorovat stávající statistiky MŠMT; počty dospělých (18-26 let) před opuštěním dětské instituce by mohl monitorovat Roční výkaz sociální práce MPSV; bylo by též třeba přesněji definovat vymezení kategorie „před opuštěním dětské instituce";
•
roztříštěnost statistik o dětech a mládeži v institucionální péči je odrazem rezortní roztříštěnosti systému péče o ohrožené děti; obdobná je situace v případě dětí před opuštěním pěstounské péče.
3. Pro monitorování osob v kategorii „nejisté bydlení": •
pokud jde o osoby přechodně bydlící u příbuzných nebo přátel bez jiné možnosti bydlení, osoby bydlící v podnájmu a osoby v nezákonně obsazené budově nebo pozemku, počty nejsou v ČR sledovány v intencích kategorizace ETHOS, proto lze nyní odkázat pouze na dílčí informace a případné evidence vedené pro vlastní potřebu jednotlivých obecních úřadů (zejména sociální odbory a OSPOD obcí s rozšířenou působností), poskytovatelů sociálně-právního poradenství, soudů, oddělení Policie ČR a městské policie; u podnájemců lze rovněž doporučit pravidelně k určitému měsíci v roce sledovat v OKstat ukazatel o počtech příjemců dávky hmotné nouze „doplatek na bydlení", kteří bydlí v podnájmu, jenž by měl být vyhodnocován při započtení všech společně posuzovaných osob,
•
počty osob, které dostaly výpověď z nájemního bytu, a osob ohrožených vystěhováním z vlastního bytu nejsou dostupné, neboť nejsou systematicky sledovány, informacemi o osobách, které se dostaly do rizikové situace z důvodu výpovědi z nájemního bytu, do jisté míry disponují sociální odbory obcí s rozšířenou působností, které ve struktuře ORP představují jediný formální článek určený k řešení problematiky sociálního vyloučení,
3. Pro monitorování osob v kategorii „nejisté bydlení": pokrač.
• policejně zaznamenané případy osob ohrožených domácím násilím jsou evidovány lépe než jiné případy ohrožení bezdomovectvím, ale nejsou vyčerpány všechny možnosti; policie by měla evidovat nejen projednávané trestné činy spojené s domácím násilím, ale i další řešené případy, kde došlo k domácímu násilí, bez ohledu na jeho formu a další policejní postup; k poznání incidence a dopadů domácího násilí a jejich monitorování by přispěla cílená spolupráce mezi občanskými poradnami, NNO poskytujícími služby osobám ohroženým a obětem domácího násilí a sociálními odbory obcí všech typů.
4. Pro monitorování osob v kategorii „nevyhovující bydlení": • jelikož počty osob žijících v nevyhovujícím bydlení, ať jde o kteroukoliv národní subkategorii, nejsou v ČR sledovány v intencích kategorizace ETHOS, lze odkázat téměř výhradně na informace a případné evidence obecních úřadů, Policie ČR a městské policie, • limity využívaných statistických dat ilustruje odlišnost vymezení subkategorií ETHOS a kategorií sledovaných SLBD, jež se při počátečních snahách o orientaci v této problematice logicky nabízí jako výchozí zdroj dat, ale má závažné nedokonalosti; jelikož SLDB nesleduje kvalitativní parametry bydlení mimo byty, není známo, nakolik se skutečně jedná o nevyhovující, nouzové bydlení, natož v jakém podílu osoby v tomto obydlí žijící skutečně nemají jinou možnost bydlení a nakolik jde o jejich svobodnou volbu, pragmatické řešení osobní situace apod.
4. Pro monitorování osob v kategorii „nevyhovující bydlení": pokračování • je žádoucí, aby data o osobách v jednotlivých cílových skupinách kategorie „nevyhovující bydlení“ byla průběžně systematicky sledována prostřednictvím systému OKstat (či podobném) na základě vyhodnocení již dnes zjišťovaných dat o příjemcích dávek, příp. rozšířeného zjišťování, • je žádoucí vytvořit oficiální definici přelidněných bytů, která by odpovídala bytové situaci a požadavkům na bydlení v ČR a přitom byla kompatibilní s definicí Eurostat, protože ta se ukazuje pro české podmínky ne zcela adekvátní (nadhodnocuje počty přelidněných bytů a lidí v nich žijících); lze doporučit doplnění pravidelných šetření ČSÚ „Životní podmínky" (SILC) o český modul, který by zjišťoval údaje odpovídající české (byť zatím neoficiální) definici přelidněného bytu
Vybrané závěry - 2014 • nezbytné východisko pro další práci v této oblasti = nalézt jednotný a co možná jednoduchý způsob klasifikace bezdomovců a osob bezdomovectvím ohrožených – na bázi typologie ETHOS, je však třeba provést aktualizaci struktury českých národních subkategorií pro jejich praktičtější využití v dalších pokusech o sečtení osob bez domova v ČR
• otevřít na MPSV debatu o vytvoření nového celostátně uplatnitelného integrovaného informačního systému pro povinnou evidenci uživatelů sociálních služeb: a) dal by poskytovatelům okamžitý přehled o historii využívání sociálních služeb u jednotlivých klientů, + b) by umožnil v případech kvantifikace osob v určitých skupinách uživatelů (jako sčítání bezdomovců) efektivní a průběžný sběr dat, v nichž by byly do maximální možné míry vyloučeny duplicity
Vybrané závěry 2014 • Sčítání bezdomovců v rámci SLDB 2011 nepřekonalo některé obtíže, takže výsledky jsou vysoce nepřesné, a proto by bylo třeba takovouto jedinečnou možnost sečtení důkladněji promyslet – ale neodmítat, nicméně ekonomicky efektivnější by bylo zpřesňovat administrativní data o uživatelích sociálních služeb • Navržené postupy nutno dále diskutovat a ověřovat možnosti jejich aplikace
Zaměření projektu 2015 – požadované charakteristiky Struktura zejména podle ukazatelů: • Pohlaví • Věk • Vzdělání • Rodinné soužití • Děti • Socio-ekonomické postavení • Zdravotní stav • Oběti domácího násilí
Shrnutí 1 – osoby přežívající venku Lokální sčítání: • Pohlaví: osoby přežívající venku jsou ze 75-80 % muži. • Rodinné soužití/stav: většinu osoby svobodné, další významnou část tvoří osoby rozvedené, zatímco sezdaných a ovdovělých je méně. • Věk: většina osob je ve věkovém rozmezí 30-60 let. • Vzdělání: většinou se zřejmě jedná o osoby s (nedokončeným) základním vzděláním nebo s výučním listem.
Podle dotázaných pracovníků NDC: 5-15 % z těchto osob má nezletilé děti - ty většinou žijí s druhým rodičem, v ústavní nebo v náhradní rodinné péči. • Většina osob přežívajících venku trpí nějakými fyzickými či psychickými zdravotními potížemi.
Shrnutí 2 – osoby v noclehárnách Velikost: velice proměnlivý údaj - jednotlivé zdroje se liší; podle Statistické ročenky MPSV prošlo za rok 2013 noclehárnami celkem 19 656 uživatelů, systém OKstat eviduje za celý rok 2014 celkem 48 443 uživatelů; z námi oslovených 71 nocleháren jich 46 v roce 2014 poskytlo nocleh celkem cca 6 200 uživatelům. Struktura této skupiny - obdobná jako u osob přežívajících venku: • Pohlaví: většinou muži (75-80 %), • Soužití: většinou jako jednotlivci a pouze cca 5-20 % v převážně nesezdaných párech. • Děti: Kolem 15-40 % z těchto osob má nezletilé děti, ale ne ve vlastní péči. • Věk: převládající věkové rozmezí je 35-54 let. • Vzdělání: nejčastější dokončené vzdělání je základní a vyučení. • Podle pracovníků oslovených zařízení není mezi klienty nocleháren velké zastoupení osob se zkušenostmi s domácím násilím. • Osoby s vážnějšími diagnostikovanými zdravotními postiženími se ve skupině podle pracovníků dotázaných zařízení nevyskytují • Soc.ekon status: nejčastěji o osoby nezaměstnané, také osoby ve starobním nebo (částečném) invalidním důchodu. Většina uživatelů nocleháren se potýká se zadlužením
Shrnutí 3 – obyvatelé azylových domů (AD) Získán trojí typ údajů. • Počet: 2013: celkem 10 173 karet (zletilých i nezletilých) uživatelů AD za rok; dle Okstat 5 554 uživatelů azylových domů k 31. 12. 2014 • Pohlaví: muži a ženy cca po 50 % • Soužití: nejvíce uživatelů s jednou a více spolužijícími osobami (asi rodiny s dětmi); hlavně neúplné rodiny v čele s matkou; z 1/3 muži žijící jako jednotlivci, i osamělé ženy, úplné rodiny a osoby v nesezdaných párech. • Děti: nezletilé osoby = cca třetina klientů • Věk: převládají osoby ve věkovém rozmezí 27-40 let, další silnou skupinou jsou osoby ve věku 19-26 let • Vzdělání: převaha osob se základním vzděláním, popř. s výučním listem. • Zdravotní stav: osoby jak s fyzickými, tak psychickými postiženími a nemocemi • Domácí násilí: se zkušeností s domácím násilím, o níž zaměstnanci AD věděli, se vyskytovaly cca v 88 ze 119 AD (tj. 74 %), • Soc.ekon status: většinou nezaměstnaní; samoživitelé na mateřské/rodičovské dovolené
Shrnutí 4 - Osoby v domech na půli cesty Trojí typ údajů: ke konci roku cca 280 osob, za rok cca 790 osob • Pohlaví: dvě třetiny uživatelů DPC tvořili dospělí muži a jednu třetinu dospělé ženy, • Soužití: převážně jednotlivci, mezi ženami i rodiče-samoživitelé (podle karet uživatelů cca 21 % dospělých žen) • Děti: pouze asi 3 % tvořily nezletilé děti • Věk: Přes 80 % osoby ve věku 19-26 let • Vzdělání: Převládající dosažené vzdělání bylo základní, popř. vyučení. Nicméně řada uživatelů DPC byla aktuálně zapsána ke studiu na středním odborném učilišti nebo střední škole • Domácí násilí: „většina“ uživatelů má nějaké zkušenosti s domácím násilím Soc.ekon status: hlavně nezaměstnaní (s případným příjmem z dávek nebo z občasné výdělečné činnosti), za druhé v pracovního poměru, za třetí studující
Další okruhy osob - kapitol • Osoby využívající sociálních služeb sociální rehabilitace a krizové pomoci • Oběti domácího násilí
• Osoby opouštějící instituce
Shrnutí 5 – SLDB 2011 pohlaví
bezdomovci
věk
nejvíce rozvedení, pak rovnoměrně svobodní, 22 % žen všechny věkové závisí na věku a kategorie pohlaví
osoby sečtené jako bydlící v nouzových objektech
20-49 let 54%, 40 % žen 27 % věk 30-39 let
osoby sečtené jako bydlící v domech mimo byty
Převaha 20-39 let (46 %), žijící 40 % žen v rodině 20-49 let (57 %)
osoby žijící v zařízeních
soužití
děti
vzdělání
xx
1/3 ZV, ½ SV bez maturity a 1/6 ÚSV
stejné četnosti mladí jednotlivci a rodiny s dětmi s rodiči ve středním věku nejvíce svobodní, vysoký podíl také vdaných/ ženatých
Rovnoměr-ně různé v rozmezí 25-59 let
Hlavně páry bez dětí, 33 % samoživitelky
2/5 nezaměst., 1/5 zaměstnaní. Na třetím místě ekonomicky neaktivní
xx převažuje střední vzdělání bez maturity, následováno ÚSV
½ domác-nosti jednotlivců; 31 % vícečlenné
xx
status (EA)
u 1/3 nezjištěno, mezi ostatními zhruba 1/2 ekonomicky aktivní
xx
xx
Věra Kuchařová, Jana Barvíková, Kristýna Peychlová, Sylva Höhne: Vyhodnocení dostupných výzkumů a dat o bezdomovectví v ČR a návrhy postupů průběžného získávání klíčových dat . Praha: VÚPSV, v.v.i., 2015 http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_387.pdf Věra Kuchařová, Kristýna Peychlová: Analýza velikosti a struktury skupin osob bez domova a osob vyloučených z bydlení. Výstupy z realizovaných šetření, analýzy statistických dat a resortních databází. V tisku Ivana Šimíková, Jiří Vyhlídal: Popis velikosti a struktury skupin osob, které by mohly představovat cílovou skupinu sociálního bydlení. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2015. http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_398.pdf
Děkuji za pozornost
[email protected]
