UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav pedagogiky a sociálních studií
Michaela Trčková Obor: Vychovatelství 3. ročník – prezenční studium
POČÍTAČ JAKO ZPŮSOB TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Pavla Vyhnálková, Ph.D.
Olomouc 2011
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a pouţila jsem pouze literaturu uvedenou v seznamu pouţité literatury.
V Olomouci dne 31. 3. 2011
………………………………….
Poděkování Dovoluji si tímto poděkovat za spolupráci, odbornou pomoc a trpělivost své vedoucí diplomové práce Mgr. Pavle Vyhnálkové, Ph.D., která mi svými cennými radami pomohla k vypracování této diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat za spolupráci při výzkumu Základní škole T. G. Masaryka v Bojkovicích a všem ostatním, kteří mi byli při této bakalářské práci nápomocní.
OBSAH ÚVOD
....................................................................................................... 5
1 STARŠÍ ŠKOLNÍ VĚK .................................................................................. 7 1.1 Fyzické změny v období dospívání................................................... 7 1.2 Psychický vývoj v období dospívání ................................................. 9 1.3 Vtah pubescentů k vrstevníkům a rodičům ..................................... 10 2 VOLNÝ ČAS .............................................................................................. 13 2.1 Definice a vymezení volného času ................................................. 13 2.2 Různé pohledy na volný čas ........................................................... 13 2.3 Změny názorů na volný čas v průběhu dějin .................................. 14 3 VOLNÝ ČAS A VÝCHOVA......................................................................... 17 3.1 Pojem výchova a výchova mimo vyučování ................................... 17 3.2 Výchova v rodině a volný čas ......................................................... 19 3.3 Volnočasové instituce ..................................................................... 21 4 POČÍTAČE A INTERNET .......................................................................... 23 4.1 Počítače ......................................................................................... 23 4.1.1 Historie převazů .................................................................. 23 4.1.2 Druhy a části počítačů......................................................... 25 4.2 Internet ........................................................................................... 25 4.2.1 Základní pojmy .................................................................... 26 4.2.2 Historie internetu ................................................................. 27 4.2.3 Sociální sítě ........................................................................ 27 4.2.4 Facebook ............................................................................ 29 5 PRŮZKUM – MLÁDEŢ A POČÍTAČE ........................................................ 31 5.1 Cíle průzkumu ................................................................................ 31 5.2 Výzkumné otázky ........................................................................... 31 5.3 Soubor respondentů ....................................................................... 32 5.4 Metoda průzkumu ........................................................................... 33 5.5 Vyhodnocení a prezentace výsledků průzkumu ............................. 34 5.6 Shrnutí průzkumu ........................................................................... 44 ZÁVĚR
..................................................................................................... 46
SEZNAM LITERATURY ................................................................................ 47 PŘÍLOHA ..................................................................................................... 49
ÚVOD Na úvod této bakalářské práce bych chtěla objasnit hlavní cíl práce a realizovaného průzkumu. Moje práce se týká počítačů a internetu. Cílem bylo zjistit, zda dnešní mládeţ tráví svůj volný čas u počítače a internetu, nebo jestli se věnuje i jiným volnočasovým aktivitám, popřípadě zda navštěvuje zájmové krouţky. První kapitola popisuje věkovou kategorii respondentů. Jedná se o období dospívání, tzv. pubescence. Podle mého názoru je právě období dospívání jedním z nejtěţších období v ţivotě. Vţdyť právě v této době probíhá navazování budoucích vztahů. Alespoň pro mě to bylo období prvních lásek, kdy jsem si uvědomila, ţe jsem ţena a začala jsem se podle toho nejen chovat, ale také oblékat a parádit a hlavně to pro mě byla doba, kdy jsem navázala mnohá přátelství. Zároveň v této době přišly jisté konflikty s rodiči nebo s jinými dospělými lidmi. Ale všechno jednou přejde a hezké vzpomínky na vlastní období dospívání zůstávají snad kaţdému z nás. Druhá a třetí kapitola pojednávají o volném čase obecně a o výchově ve volném čase. Čtvrtá kapitola je o počítačích a internetu, jejich historii a současnosti. Zvláště jsem se věnovala sociálním sítím, o kterých si myslím, ţe jsou významným fenoménem dnešní doby. Blíţe jsem popsala i jednu z nich. Kdyţ zavzpomínám na to, jak jsem trávila volný čas období dospívání já, bylo to jistě jiné, neţ jak ho tráví dnešní děti. V té době ještě nebyl počítač tím, čím je dnes. Nesedávala jsem u internetu, k tomu jsem se dostala aţ někdy na střední škole. Měla jsem zcela jiné starosti. Chodila jsem ven s kamarádkami, jen tak na procházky nebo jezdit na kole kaţdý den po škole. Chodila jsem i na hřiště hrát různé hry, které nás zrovna napadly. Měli jsme zkrátka v hlavě úplně jiné věci, neţ je počítač nebo internet. Nikdo z nás ani netušil, ţe pár ročníků po nás uţ takové toulání jen tak kaţdý den venku nepoznají. Sama to vidím na svém bratrovi, který ve svém volném čase sedí u počítače a hraje hry. Jasně, ţe chodí i ven a věnuje se dalším aktivitám, ale alespoň pár hodin denně u toho počítače prosedí.
5
Myslím, ţe je zřejmé, ţe se doba mění, mnohé věci jdou dopředu a s nimi přichází éra počítačů a internetu. Dneska si zkrátka mladí lidé vyznají lásku bez toho, aby byli ve fyzickém kontaktu, a je to naprosto normální. Proto jsem se rozhodla zpracovat svou bakalářskou práci právě na toto téma
6
1 STARŠÍ ŠKOLNÍ VĚK Problematikou staršího školního věku se zabývá mnoho knih, zejména publikací z vývojové psychologie od různých autorů. Například Marie Vágnerové (2000), Josefa Langmeiera, Dany Krejčířové (2006), J. Šimíčkové Číţkové a kolektivu (2003) a mnoho jiných psychologů a pedagogů. Dospívání je velmi těţkým obdobím v ţivotě kaţdého člověka. Je to období, kdy se člověk mění z dítěte v dospělého jedince. Je to vlastně taková přechodná doba mezi dětstvím a dospělostí. Dospívání má, podobně jako kaţdá ţivotní etapa svoje charakteristické rysy. V tomto období probíhá řada procesů a změn, jak fyzických, tak i psychických. K výzkumu realizovaném k této práci byl vybrán výzkumný soubor, který se skládá z dětí ze 7. a 8. ročníku základní školy. Proto se v dalších podkapitolách zabýváme právě obdobím, které se nazývá puberta.
1.1 Fyzické změny v období dospívání Období dospívání začíná přibliţně kolem 11. roku ţivota a končí dosaţením dospělosti kolem 20. roku ţivota. První fáze dospívání je od 11 do 15 let, ale je to velmi individuální. Označuje se jako období pubescence. V tomto období je nejnápadnější tělesné dospívání, spojené s pohlavním dozráváním. Mění se i zevnějšek dospívajícího. Vlastní zevnějšek je součástí identity, proto bývají takové změny citlivě proţívané a někdy mohou vést i ke ztrátě sebejistoty. (Vágnerová, 2000, s. 209) Tělesná proměna můţe mít různý význam, který závisí na představě o atraktivitě dospělého, na psychické vyspělosti jedince a na sociálních reakcích okolí, které tuto změnu doprovázejí. Jedinec můţe na svoje dospívání být pyšný nebo se za něj můţe také stydět. Záleţí to na okolnostech. Orientace v novém těle a přijetí nové identity je proces, který
7
nějakou dobu trvá. Tělo reprezentuje vlastní osobnost a změna těla je tudíţ doprovázena velmi rozmanitými reakcemi ze strany dospělých i vrstevníků. (Vágnerová, 2000, s. 211) Období pubescence se dělí na fázi prepuberty (první pubertální fáze) a fázi vlastní puberty (druhá pubertální fáze). Fáze prepuberty začíná prvními známkami pohlavního dospívání a končí nástupem menarche u dívek a analogickým vývojem u chlapců (první emise semene – noční poluce). U většiny dívek trvá toto období od 11 do 13 let, u chlapců nastupuje většinou o 1 aţ 2 roky později. Fáze vlastní puberty nastupuje po ukončení prepuberty a končí dosaţením reprodukční schopnosti. První menstruace bývá anovulační a nepravidelná. Pravidelný ovulační cyklus a tedy i schopnost oplodnění se dostavuje aţ za nějaký čas po první menstruaci (za 1 aţ 2 roky). Reprodukční schopnost u chlapců je opět dosahována o něco později, po dokončení vývoje hlavních sekundárních pohlavních znaků. Toto období lze vymezit věkem 13 aţ 15 let. (Langmeier, Krejčířová, 2006, s. 143) Tělesné a psychické proměny nemusí probíhat ve stejném tempu. Pokud je tělesné zrání rychlejší neţ psychické, duševně infantilní jedinec není vţdy schopen přijatelným způsobem je zvládnout. Dospívající, jemuţ je tělesná změna nepříjemná, se jí různým způsobem brání. Například značně vyspělá dívka si vezme volný svetr, aby zakryla prsa. U dívek je předčasné dospívání zatěţující více neţ u chlapců. Sekundární pohlavní znaky u dívek jsou nápadnější a bývají dospělými chápány jako signál významnější. Významnou roli zde hraje i fakt, ţe dívky obecně dospívají dříve neţ chlapci. U chlapců je významný především růst a posléze rozvoj svalů. Sekundární pohlavní znaky nejsou tak nápadné a zneklidňující. Vyšší postava u chlapce je sociálně akceptovatelnější. Ve společnosti vrstevníků můţe být dokonce výhodná, protoţe představuje šanci na lepší sociální status. Tělesná proměna u chlapců se jeví jen jako růst a zesílení. Dospělí mívají strach z předčasné sexuální aktivity dospívajících. (Vágnerová, 2000, s. 212) 8
V oblasti motorického vývoje se v období dospívání přechodná neobratnost, nekoordinovanost pohybů, zvláště u chlapců. V jemné motorice se objevuje patrná křečovitost, která se můţe projevit ve zhoršeném grafickém výkonu. Zrychlený růst způsobuje i zhoršení fyzické výkonnosti. Fyzické aktivity jsou střídány pocitem únavy. Působením sexuálního pudu kolísá chování pubescentů, objevuje se labilita citů, časté střídání nálad. (Šimíčková Číţková aj., 2003, s. 103)
1.2
Psychický vývoj v období dospívání
V období dospívání se mění i citové proţívání. Citové reakce se často jeví jako méně přiměřené situaci. Dospívající se stávají introvertnějšími. Mění se také jejich sebehodnocení, jsou vztahovačnější a zranitelnější. Emoční nevyrovnanost je důsledkem hormonálních změn. Pubescenti začínají uvaţovat logicky, dovedou uvaţovat hypoteticky o pouhých moţnostech. Hypotetické myšlení lze chápat jako úvahu o budoucnosti a to se projevuje i v celkovém přístupu ke světu i k sobě samému. Dospívající jedinci hledají také vlastní identitu. Pubescent si tvoří tzv. ideál. Významnou součástí identity je i profesní role, k níţ pubescent svou volbou směřuje. (Vágnerová, 2000, s. 251)
V oblasti kognitivního vývoje jedince vzrůstá význam fantazie. Fantazie se stává pojítkem mezi skutečností, reálným proţíváním a ideálem. Projevuje se formou denního snění. Vývojové změny se také projevují v myšlení. S těmito změnami souvisí i vývoj logické paměti. (Šimíčková Číţková aj., 2003, s. 103) V citovém vývoji se výrazně projevuje proměnlivost citů. Chování je výbušné, reakce jsou přecitlivělé. Začíná zde citlivost vůči nespravedlnosti a vůči kritice, která přichází ze strany dospělých. Dochází také k proměně citů k sobě. Probíhající tělesné změny způsobují citový zmatek, vyvolávají
9
nespokojenost se sebou samým. Pubescenti se ostýchají projevit city k rodičům a také se brání projevům citů od nich. (Šimíčková Číţková aj., 2003, s. 104)
1.3
Vztah pubescentů k vrstevníkům a k rodičům
Nejprve se podíváme na oblast sociálního vývoje. Zde se začíná projevovat potřeba osamostatnění od rodičů. V tomto období navazují více kontaktů s vrstevníky, ale nejsou pevné, často střídají kamarády. Pohlavní vzrušení je autosexuální (ke svému tělu, ne k druhému pohlaví). Proto vznikají party buď čistě dívčí nebo čistě chlapecké. (Šimíčková Číţková aj., 2003, s. 105) Dále zmíníme rodinné prostředí. Dospívající si vytváří svou vlastní identitu, proto uţ nechtějí připustit, aby s nimi rodiče jakkoliv manipulovali. Emancipace od rodiny neznamená zrušení citových vazeb s rodiči, ale jejich proměnu. Závislost by měla být nahrazena zralejším a vyrovnanějším citovým vztahem. (Vágnerová, 2000, s. 238) Dospívající usiluje o svou identitu, která má být specifická a která jej odliší od ostatních. Chce se stát samostatnou bytostí. Podle Josselsonové se tento proces nazývá individuace a má čtyři fáze. V období pubescence probíhají pouze první dvě – fáze diferenciace a fáze experimentace. Fáze diferenciace spočívá v tom, ţe dítě uţ nechce být jako rodiče, ale má naopak potřebu se odlišit. Důsledkem tohoto procesu bývá zpochybnění rodičovských hodnot a norem. Ve fázi experimentace pubescent experimentuje se svou emancipací. Odmítá závislost na rodině a čím dál víc se váţe na vrstevníky, kteří mu poskytují podporu a jsou pro něj v této době významnější. Odmítá všechny rady a doporučení rodičů. (Vágnerová, 2000, s. 238)
10
Pubescentovi v rodině stále zůstává jen role dítěte. Práva a povinnosti se mění, ale pro dospívajícího nepřijatelným způsobem. Má pocit, ţe povinnosti přibývají, ale práva ne. Rodiče soudí, ţe dítě je uţ dost velké a můţe převzít více povinností, ale na druhou stranu stále vyţadují poslušnost, nechtějí pubescentovi přiznat větší samostatnost a nechtějí brát váţně jeho názory. Pubescenti odmítají podřízenou roli. Tímto je také ovlivněna i komunikace s dospělými. Proto vzniká v této době rozpor mezi pubescentem a dospělým. Rodiče si chtějí udrţet citový vztah s dítětem a nejsou někdy schopni akceptovat jeho proměnu, mají potřebu uchovat si autoritu. (Vágnerová, 2000, s. 239) Vztah pubescenta
k matce bývá typický odmítáním
nadměrného
pečovatelství. Matka můţe reagovat pocity nevděku a nespravedlnosti. Vztah matky s dcerou je jiný neţ vztah otce se synem. Mezi matkou a dcerou můţe vznikat rivalita, vyplývající z potřeby dívky zdůraznit svou vlastní ţenskou roli. Matka má na jedné straně radost z dobře se vyvíjející dcery, ale na druhé straně jí tato nová situace bere jistotu jak v mateřské, tak v obecně ţenské roli. Dcera od matky potřebuje podporu v rozvoji ţenské role. Pro vztah otce a syna je typické zdůraznění muţské identity. Významným symbolem proměny vztahu otce a syna je změna poměru jejich fyzických znaků a kompetencí. Syn cítí potřebu osamostatnění, o společnost otce uţ nestojí. Dává přednost vrstevníkům. Otec pro něj neztrácí význam, synovi stačí pouhé vědomí, ţe se na otce můţe spolehnout. Syn od otce potřebuje podporu v rozvoji muţské role. Ve vztahu k dcerám funguje otec rovněţ jako model muţské role. (Vágnerová, 2000, s. 243) Podíváme-li se na to z hlediska vrstevníků, vrstevnická skupina slouţí jako opora stávající identity. Takzvaná skupinová identita pomáhá překonat nejistotu v procesu osamostatnění. Vrstevníci se stávají neformálními autoritami, mohou mít větší vliv neţ dospělí. Pubescenti ve skupině napodobují jeden druhého a porovnávají si své zkušenosti. Role, které pubescent získá mezi vrstevníky, mají značný význam, protoţe závisí na 11
jeho osobnostních kvalitách a kompetencích. Podobné osamostatňování probíhá i ve škole. Oporou se pro dospívajícího stává třída místo učitele. Učitel uţ není přijímán automaticky jako autorita. V období dospívání je také silná potřeba přátelství. Přátelské vztahy jsou charakteristické vzájemností a intimitou. Pubescenti zdůrazňují vzájemné sdílení pocitů, porozumění a důvěru. V období pubescence se objevuje také experimentování se sexuální rolí ve formě prvních lásek. (Vágnerová, 2000, s. 249)
12
2 VOLNÝ ČAS V této kapitole se budeme zabývat pojmem volný čas. Volný čas je jednoduše doba, ve které se věnujeme tomu, co nás právě napadne, na co máme chuť, co děláme rádi. Prostě je to čas, kdy se věnujeme svým koníčkům a zálibám, nebo neděláme vůbec nic. Je to především doba, kdy nemusíme pracovat, nemáme ţádné povinnosti a můţeme se svobodně rozhodnout, co s volným časem podnikneme.
2.1 Definice a vymezení volného času Podle Jiřiny Pávkové a kolektivu je volný čas moţno chápat takto: ,,Volný čas je možno chápat jako opak doby nutné práce a povinností a doby nutné k reprodukci sil. Je to doba, kdy si své činnosti můžeme dobrovolně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi, přinášejí nám pocit uspokojení a uvolnění.“ Pod pojem volný čas se běţně zahrnují odpočinek, rekreace, zábava, zájmové činnosti, zájmové vzdělávání, dobrovolná společensky prospěšná činnost i časové ztráty s těmito činnostmi spojené. Z hlediska dětí a mládeţe do volného času nepatří vyučování a činnosti s ním související, sebeobsluha, základní péče o zevnějšek a osobní věci, povinnosti spojené s provozem rodiny, domácnosti, výchovného zařízení i další uloţené vzdělávání a další časové ztráty. Součástí volného času nejsou ani činnosti zabezpečující biologickou existenci člověka, například jídlo, spánek, hygiena atd. (Pávková a kol., 2008, s. 13)
2.2 Různé pohledy na volný čas Z ekonomického hlediska je důleţité, kolik prostředků společnost investuje do zařízení pro volný čas, zda a jakým způsobem se aspoň část nákladů vrátí. Průmysl volného času je v trţních ekonomikách samostatným
13
a většinou prosperujícím odvětvím, který však často rezignuje na vzdělávací cíle a kultivaci osobnosti. Z hlediska sociologického a sociálněpsychologického je potřeba sledovat, jak činnosti ve volném čase přispívají k utváření mezilidských vztahů, zda pomáhají tyto vztahy kultivovat. Vytváření formálních i neformálních skupin na základě společného zájmu je součástí socializace jedince. Způsob vyuţívání volného času je ovlivněn sociálním prostředím, zejména prostředím v rodině. Pokud se rodiče nezajímají o to, jak jejich děti tráví volný čas, mohou se tyto děti dostat do vlivu neţádoucí skupiny vrstevníků. Jedním ze silně působících sociálních vlivů jsou také hromadné sdělovací prostředky, zejména televize. Jejich působení můţe být pozitivní, ale i negativní. Zdravotně hygienický pohled na vyuţívání volného času především sleduje, jak lze podporovat zdravý tělesný i duševní vývoj člověka. Správné vyuţívání volného času se pozitivně projevuje ve zdravotním stavu člověka. Pedagogická a psychologická hlediska berou v úvahu individuální i věkové zvláštnosti a jejich respektování ve volném čase. Činnosti ve volném čase konané na základě dobrovolné účasti a vhodným pedagogickým způsobem motivované a usměrňované poskytují příleţitost pro rozvoj všech stránek osobnosti, tělesných a duševních vlastností i sociálních vztahů. Volný čas dětí a mládeţe má z pedagogického hlediska dva úkoly. První je výchova ve volném čase, tj. naplňování volného času smysluplnými aktivitami a druhá je výchova k volnému času, tj. seznámení s mnoţstvím zájmových aktivit, základní orientace, vytváření návyků pro budoucí trávení volného času. (Pávková a kol., 2008, s. 15-18)
2.3 Změny názorů na volný čas v průběhu dějin Podle dochovaných zpráv můţeme říci, ţe první hlubší vymezení volného času učinil kdysi dávno před naším letopočtem velký řecký filosof Aristoteles.
14
Pro Aristotela je vrcholem nejvyšší lidské blaţenosti rozjímavá činnost. Rozjímání vede člověka k moudrosti, k samostatnosti a je slastí právě pro tuto svou vnitřní hodnotu, která nesměřuje k ţádnému praktickému cíli. Rozjímání se dle Aristotela můţe uskutečnit jen ve volném čase. Trvalou hodnotu si zachovalo Aristotelovo hédonistické pojetí volného času jako činností, které člověk koná pro vlastní potěšení a vlastní blaho. (Švigová, 1967, s. 19-22) Ve středověku zaujímá dominující postavení římskokatolická církev. Nacházíme zde asketický vztah k ţivotu. Práce je asketickým nástrojem, majícím jedině a pouze za účel chránit člověka před hříchem. Podobně jako ve starověku má nejvyšší hodnotu rozjímání. Rozjímání v tomto období se týká jen modlitby a zboţné rozmluvy s Bohem. Pracující člověk měl moţnost navázat kontakt s Bohem v neděli a ještě v dalších dnech, zasvěcených různým svatým. (Švigová, 1967, s. 23) Středověký názor na práci a volný čas nachází svou první trhlinu uţ ve 14. století s rozvojem řemesel. Zájem člověka se odvrací od věcí posmrtných a pozvolna se vrací zpátky na zem. Vytváří se nový názor na práci. Práce jiţ není asketickým prostředkem k sebetrýznění a vyhánění ďábla, ale zásluţnou činností, polem, kde se má projevit aktivita člověka. Renesanční myslitelé začínají oslavovat práci, a to nejen práci mozku, ale i rukodělnou. Nicnedělání je zavrhováno. Odpočinek můţe být jen takový, aby byl člověk schopen dále pracovat. (Švigová, 1967, s. 24-25) Na nejvyšší místo v hierarchii hodnot byla postavena práce. Volný čas jako by skoro neexistoval. Negativismus v otázce volného času provázel proces vzniku socialistické společnosti. V teoretických úvahách se objevují problémy volného času jako důleţitá součást ţivotní úrovně socialistické společnosti a součást nového stylu ţivota. Stále však převaţuje koncepce člověka a práce. Volný člověk je chápán pouze jako doplněk pracovní činnosti, jako reprodukce pracovní síly. Jednotlivé organizace zasahují přímo do volného času lidí. Nejde jen o rekreaci, učňovské domovy, ale i různé brigády a podobně. Podle Marxe volný čas nejdříve práci předpokládá. 15
Nemůţe být volného času bez práce. Podle Marxe volný čas neslouţí jen ke zvládnutí vlastní všeobecné produktivní síly, ale má pro člověka smysl sám o sobě, je sférou lidské svobody, lidského rozhodování, lidské činnosti. Člověk dosud existoval pro práci, byl jí zcela podřízen. Neměl čas na ţivot, ač je ţivot tak krátký a z hlediska jedince neopakovatelný. Marx říká, ţe teprve mimo výrobu a mimo pracovní dobu lze mluvit o pravé říši svobody. (Švigová, 1967, s. 31-35) V dalším období se začíná zkracovat pracovní doba, vzniká pomalu sféra volného času. Cílem se stává lidské štěstí a šťastnější ţivot. Obsahuje otroctví peněz a věcí, nákup se stává fikcí ţivotních záţitků. Smysl ţivota je jen ve volném čase , práci je nutno jen protrpět. Volný čas je nicnedělání. Má jen formu záliby. Volný čas je novým fenoménem současné techniky vyspělé společnosti. Společnost získává pomocí volného času kulturnější a vzdělanější občany. Současně si jednotlivec můţe ve volném čase vybrat zda bude odpočívat, bavit se nebo rozvíjet vlastní osobnost. Volný čas nabízí člověku moţnost zbavit se nudy, únavy z práce a osvobodit se od tělesné a nervové únavy. Otevírá se mu svět rozptýlení, umoţňuje mu, aby se zabýval svými koníčky, aby se vzdělával. (Švigová, 1967, s. 37-42)
16
3 VOLNÝ ČAS A VÝCHOVA Kaţdá volnočasová aktivita u dětí a mládeţe rozvíjí nějaké schopnosti a dovednosti. Je proto pro rodiče velmi důleţité dbát na to, čemu se děti věnují, rozvíjet jejich talent, pomáhat jim při jejich snaze věnovat se určitým koníčkům a podporovat je, ať uţ finančně nebo psychicky. Jednu z nejdůleţitějších rolí zde hrají také učitelé, vychovatelé, pedagogové volného času a instituce, které se zabývají trávením volného času dětí a mládeţe.
3.1 Pojem výchova a výchova mimo vyučování Výchova – proces záměrného působení na osobnost člověka s cílem dosáhnout pozitivních změn v jejím vývoji. (Průcha a kol., 2003, s. 277) Vzdělávání je dlouhodobý proces, který vede k získání určitých vědomostí, dovedností, postojů, názorů a přesvědčení. (Institut dětí a mládeţe MŠMT, 2004, s. 25) Výchova mimo vyučování je čas ţáků, který věnují aktivitám vztahujícím se ke škole (cesta do školy a ze školy, příprava na vyučování, akce organizované školou v době vyučování) nebo činnostem se školou nesouvisejícím. (Institut dětí a mládeţe MŠMT, 2004, s. 26) Pojem výchova mimo vyučování je vymezen následovně: -
probíhá mimo povinné vyučování
-
probíhá mimo bezprostřední vliv rodiny
-
je institucionálně zajištěná
-
uskutečňuje se převáţně ve volném čase
Na výchově dětí v době mimo vyučování se podílí rodina, škola, zařízení pro výchovu mimo vyučování, některé další subjekty a jiné společenské vlivy. 17
Pedagogické ovlivňování volného času je významnou oblastí výchovného působení. Dalším důleţitým úkolem výchovy mimo vyučování je rozvíjení potřeby celoţivotního vzdělávání, zejména v souvislosti se zájmovou orientací člověka. Tato oblast výchovy tedy plní funkci výchovnou, vzdělávací, zdravotní i sociální. (Pávková a kol., 2008, s. 37) Na edukační utváření současného člověka má volný čas rostoucí vliv, významná je účast dětí, mládeţe a dospělých na aktivitách ve volném čase, v zařízeních, institucích, organizacích k tomuto účelu zaměřených. Volný čas je jednak samostatnou oblastí vlivu a zároveň se stal součástí ţivota a působení rodiny, školy a sociálního prostředí. Rychlým tempem se rozvíjejí rozmanité nabídky aktivit pro volný čas a jedinci tak mají velké moţnosti rozvoje individuálních a kolektivních zájmů. Výchova dětí a mládeţe mimo vyučování je významnou oblastí výchovného působení. Poskytuje tak příleţitost vést jedince k vhodnému vyuţívání volného času, formovat jeho zájmy, uspokojovat a kultivovat lidské potřeby, rozvíjet specifické schopnosti a ţádoucí vlastnosti osobnosti. Způsob odpočinku, zábavy a rekreace ovlivňuje psychohygienu jedince, jak můţeme pozorovat na studijních a pracovních výkonech člověka. Hodnotné a trvalé zájmy pozitivně působí na partnerské vztahy a výchovu dětí v rodině. (Němec a kol., 2002, s. 21) Prostředků a metod, kterých pouţijeme při dosahování cílů, je celá škála. Různé metody se dotýkají různých oblastí, které chceme u dětí rozvíjet. Můţeme tak například vybírat prostředky verbální (doménou je slovní komunikace), proţitkové (rozvíjejí emoční oblast), praktické (zahrnují nejrůznější typy činnosti, cvičení apod.) Výchovné prostředky obecně třídíme na: -
přesvědčování – vzor, slovní působení, vliv skupiny, osobní příklad, aj.,
-
organizace činnosti – hra, pracovní činnost, cvičení, soutěţ, aj.,
-
hodnocení – posilování a potlačování určitého jednání, aj. 18
Některých metod vyuţíváme v občanských sdruţeních a institucích pracujících dětmi ve volném čase ve větší míře. Je to například hra, slovní působení (výklad, popis, vyprávění), rozhovor, debata, osobní příklad, vliv skupiny vrstevníků, hodnocení (pochvala, trest, materiální odměny). (Institut dětí a mládeţe MŠMT, 2004, s. 11-13) Poţadavky na výchovu mimo vyučování jsou: -
dobrovolnost,
-
aktivita,
-
seberealizace,
-
pestrost,
-
zajímavost,
-
přitaţlivost,
-
odpočinkové a rekreační zaměření,
-
orientace na sociální kontakt.
Obsahem výchovy mimo vyučování jsou: -
odpočinkové činnosti,
-
rekreační činnosti,
-
zájmové činnosti,
-
veřejně prospěšné činnosti,
-
sebeobsluţné činnosti,
-
sociální dovednosti a příprava na vyučování. (Institut dětí a mládeţe MŠMT, 2004, s. 38-40)
3.2 Výchova v rodině a volný čas Koncepce systému „rodina“ se opírá o několik jednoduchých principů. Prvky tohoto systému nejsou jednotliví lidé sami o sobě, nýbrţ lidé ve vzájemných interakcích a vztazích. Mluví se o sítích vztahů. Rodinu
19
nepoznáváme jen na základě znalosti jednotlivců, neboť chování kaţdého člena ovlivňuje všechny ostatní. (Matějček, 1992, s. 34) V rodině na rozdíl od jiných výchovných institucí není přísně oddělen ţivotní čas a ţivotní prostor vychovatelů a dítěte. Charakterizuje ji naopak jejich dalekosáhlé vzájemné sdílení. To je pak také základním předpokladem pro učení a vzdělávání, které bychom mohli označit jako „školu ţivota“, tj. učení nápodobou, učení identifikací, učení přitaţlivými vzory, společnou činností, souţitím, nikoli výukovými metodami podle osnov a učebnic. Vychovatelé v rodině zpravidla před dítětem roli otce a matky nehrají, ale tuto roli ţijí – jsou v ní. Chovají se otevřeněji, přirozeněji, upřímněji neţ kdekoli jinde. Pro rodinu je typický „interakční“ model výchovy. Ten předpokládá, ţe ve výchově nejde o jednostranné záměrné a cílevědomé působení aktivního vychovatele na pasivního vychovávaného, tedy dospělého na dítě, ale o vzájemné působení jednoho na druhého. Dospělý vychovatel je také vychováván (či lépe řečeno výchovně ovlivňován) svým vychovávaným dítětem. (Matějček, 1992, s. 32) Rodinná výchova je základ, na kterém později staví především škola. Občas je třeba tyto základy více či méně poopravit, na některých nelze stavět vůbec. Některá rodina uplatňuje nadměrnou péči, někde jsou kladeny neodpovídající poţadavky na dítě. Někdy je dítěti naopak dána naprostá volnost, jinde je nedostatečná péče zdůvodněná nedostatkem času nebo je malý zájem o dítě. To vše ztěţuje orientaci dětí v ţivotě a jejich pozitivní socializaci. Jestliţe rodina neposkytuje pozitivní příklad a zázemí (např. rodiče jsou trvale či dlouhodobě nezaměstnaní, bez vyšší úrovně vzdělání nebo společností sociálně neakceptovaní), vede tato situace u dětí k frustraci a pocitu nestability, k tvorbě negativních ţivotních kompetencí, postojů a dovedností. Tato situace je podhoubím pro drogovou závislost, alkoholismus, kriminalitu a další negativní jevy. 20
Kořeny vzniku společensky neţádoucích jevů mohou být i v tzv. „normální“ rodině, kde je výrazně sníţený dohled nad dětmi a nedostatek volného času pro pobyt s dětmi, způsobený přezaměstnaností rodičů. Tam, kde rodina vzhledem ke své nízké sociokulturní úrovni nebo neplnění základních funkcí v oblasti tvorby pozitivních sociálních dovedností u dětí a mládeţe není základním ochranným a preventivním mechanismem, dostávají se děti a mladí lidé do rizikového pásma vzniku sociálně negativních jevů. (MŠMT, 2002, s. 42-43)
3.3 Volnočasové instituce Paleta institucí, které se podílejí na náplni volného času dětí a mládeţe, je velice pestrá. Většinou se vzájemně ovlivňují, ať uţ si konkurují, nebo spolupracují. Jsou to například: -
přirozené výchovné instituce (rodina, skupiny vrstevníků, lokální pospolitosti – například obec),
-
instituce se zprostředkovaným výchovným působením (společenské prostředí, občanská sdruţení, soukromé subjekty, cestovní kanceláře, hromadné sdělovací prostředky apod.),
-
instituce s přímým výchovným působením (školy, školská zařízení, vzdělávací subjekty, církve apod.).
Mezi volnočasové instituce patří: -
občanská sdruţení dětí a mládeţe
-
občanská sdruţení a další nevládní organizace pracující s dětmi a mládeţí
-
tělovýchovné spolky
-
školní druţiny
-
školní kluby
-
střediska pro volný čas (Domy dětí a mládeţe a Stanice zájmových činností)
21
-
komerční organizace (sportovní a kulturní organizace apod.) (MŠMT, 2002, s. 11) Výše uvedené subjekty doplňují působení rodiny, školy a dalších
subjektů. V této oblasti je třeba větší angaţovanosti veřejné správy v problematice volného času dětí a mládeţe a dále pak koncepční provázanost vlivu státu, regionů, měst a obcí na volný čas dětí a mládeţe. (MŠMT, 2002, s. 11)
22
4 POČÍTAČE A INTERNET Čtvrtá kapitola se bude týkat problematiky počítačů a internetu. Najdeme zde pojmy týkající se dané problematiky, různá dělení a v neposlední řadě také historii počítačů a internetu. Zmíníme i některé sociální sítě.
4.1 Počítače Počítač je v dnešní době přístrojem, který je nezbytný pro výkon mnoha povolání, je uţ poměrně dostupný, takţe ho vlastní většina domácností. Můţe být velmi uţitečný, ale někdy i škodlivý.
4.1.1 Historie počítačů Mezi
první
počítače patří
jednoduchá
počitadla.
Nejjednodušší
počitadlo, tedy vlastní prsty, nejspíš ve svém ţivotě vyzkoušel kaţdý. S kuličkovým počitadlem se i dnes ještě setkávají ţáci základní školy. Podobná je počítací pomůcka s názvem Abakus, pochází z Číny a je stará asi 600 let. Umoţňuje základní matematické operace (sčítání, odčítání, násobení, dělení, odmocňování, zlomky). Od 17. století do poloviny 19. století nastal rozvoj zpracování kovů a umoţnil vznik mechanických kalkulátorů. V roce 1623 sestrojil Wilhelm Schickard „počítací hodiny“ - stroj schopný násobit a dělit. V roce 1645 sestrojil Blaise Pascal funkční model své kalkulačky s názvem Pascaline. Prvním hromadně vyráběným počítacím přístrojem v historii byl Arithmometer Thomase de Colmara. V roce 1862 získal na mezinárodní výstavě v Londýně zlatou medaili. Prodalo se asi 1500 kusů. K dalším předchůdcům počítačů patří i Děrné štítky a mechanické počítače (1805 – 1890). Děrný štítek vymyslel v roce 1805 Joseph Marie
23
Jacquard. Byl prvním médiem pro zápis programů. Děrné štítky řídily tkalcovský stav. Byly paměťovým médiem dalších 140 let. Ještě v 19. století se také Angličan Charles Babbage pokusil vytvořit počítací stroj Analytical Engine, který by byl schopen provádět jakékoli numerické výpočty podle zadaného programu. Této myšlence věnoval Babbage celý svůj ţivot, a i kdyţ se mu stroj nepodařilo dokončit (byl dokončen o sto let později – a fungoval), byl jeho návrh nadčasový. Jeho stroj byl mechanický a poháněný párou. Mezi další předchůdce počítačů patří také elektromechanické počítací stroje (1890 – 1945). Herman Hollerith vymyslel sčítací stroj, který snímal otvory v děrném štítku a při kaţdém otvoru magnet sepnul motorek, který posunul číselník počítadla. Děrný štítek tedy slouţil pro záznam dat. Vyuţití těchto počítacích strojů výrazně zefektivnilo práci s velkým mnoţstvím dat, proto o ně projevily zájem velké komerční firmy. Hollerith stál při zaloţení firmy Tabulating Machine Company, která dodávala zařízení potřebná k výpočtům pomocí děrných štítků. V roce 1924 z této a dalších firem vznikla společnost International Bussines Machine, dnes známá pod zkratkou IBM. Za předchůdce počítačů jsou povaţovány i reléové počítače (II. Světová válka). Konrad Zuse vytvořil v Německu v letech 1938 aţ 1942 několik reléových počítačů s označením Z1 aţ Z3. Američan Howard Aiken uvedl v roce 1944 do provozu počítač známý pod názvem Mark I. Další reléové počítače vznikly za války pod vedením Alana Turinga ve Velké Británii, kde slouţily k luštění šifer. Jako předchůdce počítačů lze povaţovat i elektronkové počítače (po roce 1946). Prvním strojem , který bývá často označován za první počítač, byl Eniac, dokončený v roce 1946. Byl to počítač pouze na matematické výpočty, nepouţíval však ještě dvojkovou soustavu a nebyl univerzálně vyuţitelný. Teoretické základy konstrukce současných počítačů poloţil Jahn von Neumann. Tento návrh je znám jako von Neumannova koncepce počítače. Podle ní se počítač skládá z několika základních částí: z paměti, procesoru, vstupních a výstupních zařízení. Podle této koncepce byl v roce 1951 vyroben elektronkový počítač Edic, který byl jiţ poměrně univerzálně vyuţitelný.
24
Poté přichází na scénu další generace počítačů. Ve druhé polovině 20. století dochází k rychlému vývoji výkonnějších a přitom stále menších počítačů. (Roubal, 2010, s. 22-23)
4.1.2 Druhy a části počítačů Počítače rozlišujeme na několik různých druhů. Jsou to: -
kapesní počítače a tzv. chytré telefony (k organizaci času)
-
multimediální tablet počítače (s dotykovým displejem bez klávesnice)
-
notebooky a netbooky (přenosné počtače)
-
osobní počítače (ve školách, v podnicích i v domácnostech)
-
pracovní stanice (pro animace, obrovská mnoţství dat, apod.)
-
sálové počítače (vysoký výkon, spolehlivost, obrovská disková kapacita)
-
superpočítače (obrovský výpočetní výkon, pro vojenské účely, simulace – předpověď počasí na delší dobu, vědecké výpočty (Roubal, 2010, s. 27)
Počítač se skládá ze zpravidla ze čtyř základních částí (komponentů): skříň počítače, monitor, klávesnice a myš. (Navrátil, 2004, s. 12) K počítači lze připojit i různá další připojitelná zařízení. Patří mezi ně například tiskárna, skener, modem, reproduktory, mikrofon, diaprojektor, interaktivní tabule, usb disky, compactflash karty, ups záloţní zdroj. (Navrátil, 2004, s. 25-28)
4.2 Internet
Internet slouţí k vyhledávání informací a různých zajímavostí, ale také jako komunikační prostředek nebo třeba zdroj zábavy. V dnešní době také dostupný a pořizuje si ho stále více firem a domácností.
25
4.2.1 Základní pojmy
Internet je celosvětový systém
navzájem
propojených počítačových
sítí („síť sítí“), ve kterých mezi sebou počítače komunikují pomocí rodiny protokolů TCP/IP. Společným cílem všech lidí vyuţívajících Internet je bezproblémová
komunikace
(výměna dat).
Neznámější
sluţbou
poskytovanou v rámci internetu je WWW (kombinace textu, grafiky a multimédií propojených hypertextovými odkazy) a e-mail (elektronická pošta), avšak nalezneme v něm i desítky dalších. Laici někdy spojují pojmy WWW a Internet, i kdyţ WWW je jen jednou z mnoha sluţeb, které na Internetu nalezneme. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Internet)1 Internetový
vyhledávač je
sluţba,
která
umoţňuje
na Internetu najít webové stránky, které obsahují poţadované informace. Uţivatel zadává do rozhraní vyhledávače klíčová slova, která charakterizují hledanou informaci a vyhledávač obratem na základě své databáze vypisuje seznam odkazů na stránky, které hledané informace obsahují (text, obrázky nebo jiné typy multimediálních informací). Databáze je udrţována převáţně automaticky na rozdíl od internetových katalogů, které jsou udrţovány převáţně ručně. Nejznámější vyhledávače ve světě jsou například Google, Yahoo, Bing, Yamy, Lycos, Ask atd. Mezi nejznámější vyhledávače v ČR patří například seznam, centrum, atlas atd. (http://cs.wikipedia.org)2
Způsoby připojení koncových uţivatelů k internetu jsou moţné přes telefonní linku s technologií ADSL, pomocí bezdrátové sítě typu Wi-Fi nebo
1
Internet. In Wikipedia. [online]. [cit. 2011-03-08] Dostupné na:
2
Internetové vyhledávače. In Wikipedia. [online]. [cit. 2011-03-08] Dostupné na:
26
Wi-Max, skrze rozvod kabelové televize, přes mobilní sítě nebo pomocí satelitního připojení. (Roubal, 2010, s. 46)
4.2.2 Historie internetu V roce 1969 vznikla v USA pro vojenské účely počítačová síť ARPANET, která byla navrţena bez centrálního počítače a stala se základem internetu. Nejprve se k ní připojily univerzity v USA a v roce 1973 se připojily uzly z Velké Británie a Norska. Dnešní internet je soustava autonomních serverů a sítí. V Československé republice se uskutečnilo první připojení do internetu v listopadu 1991 přes datový okruh Praha – Linz. Dne 13. 2. 1992 vzniklo oficiální připojení Československa k internetu. V roce 1993 úspěšně proběhlo spuštění národní akademické páteřní sítě CESNET. Zhruba od roku 1996 začal internet poskytovat první komerční sluţby. Vznikly první servery jako např. Seznam, MF Dnes, Lidové noviny apod. V roce 1997 byl zaloţen správce národní domény CZ.NIC, kde si kaţdý mohl zaregistrovat vlastní doménu. Další rozvoj internetu ovlivnil v roce 1999 VOL (Video On Line), který jako první nabízel internet zdarma (tj. bez poplatku poskytovateli internetu - providerovi). V poslední době se internet dále bouřlivě rozvíjí. To je způsobeno jednak pokrokem v komunikačních technologiích, jednak přechodem od pevných linek k bezdrátovým sítím. K internetu se lze dostat i s pomocí mobilních telefonů, které v současné době mají téměř 100% pokrytí na celém území ČR. V dnešní době je moţné se s pomocí internetu dostat nejen k nepřebernému mnoţství informací, ale i např. realizovat nákupy v internetových obchodech, rezervovat si letenky, vybírat
a zajišťovat
dovolenou nebo spravovat svůj účet v bance. (Nováková, 2010, s. 7)
4.2.3 Sociální sítě
27
Wikipedie definuje sociální sítě následovně: „Sociální síť (nebo také komunita) je propojená skupina lidí, kteří se navzájem ovlivňují. Tvoří se na základě zájmů, rodinných vazeb nebo z jiných důvodů.“ Člověk je přirozeně tvor sociální, a proto si kaţdý z nás hledá nebo vytváří své sociální sítě. Nejinak je tomu i na internetu. (Moţná dokonce i vznik samotného internetu byl podmíněn „sociální potřebou“ vědecké obce sdílet informace přes počítačovou síť.) Komunity na internetu vznikaly a vznikají kolem konkrétních webů (laicky řečeno internetových stránek), pokud to jejich majitel či provozovatel umoţňuje. Prvotním impulsem pro vznik komunity se mohou stát internetové diskuse (fóra). Postupem času se zrodil nápad zaloţit web zaměřený jen a jen na sociální komunikaci, a tak vznikl nový internetový fenomén – sociální web. Mezi sociální weby v ČR patří např. Lidé.cz, Spoluţáci.cz, Líbím se ti.cz, apod. Ze zahraničních je určitě nejznámější a nejrozšířenější Facebook. Dále je to sociální komunikační sluţba Twitter, která však v Česku není ještě moc známá, a zatím je málo pouţívaná. (http://www.internetprovsechny.cz)3
Příklady některých sociálních sítí: Facebook slouţí jako sociální síť, internetová seznamka, herní server, pro internetové profily lidí, podniků i dalších subjektů, pro internetová fóra, pro ukládání a sdílení multimédií. Je nejpouţívanější sociální síťí na světě. Myspace slouţí jako sociální síť, pro internetové profily lidí, pro ukládání a sdílení multimédií. Je to druhá nejpouţívanější sociální síť na světě a podle mnohých lidí je nejlepší sociální sítí na světě. Twitter slouţí především pro mikroblogy a jako sociální síť. Tuenti slouţí jako sociální síť, přezdíváno „Španělským Facebookem“ (zaloţen v Madridu). Lidé.cz slouţí jako sociální síť, pro internetová fóra, pro internetové profily především lidí, pro blogy, jako chatovací server, jako internetová seznamka, pro internetové kurzy, pro
3
Sociální sítě. In Internetprovsechny. [online]. [cit. 2011-03-08]. Dostupné na: < http://www.internetprovsechny.cz/rubrika/internet/>
28
sdílení a ukládání fotografií. Spoluţáci.cz slouţí jako sociální síť, pro internetové profily, pro ukládání a sdílení multimédií, jako chatovací server. Je určen pro spoluţáky a bývalé spoluţáky. Tento server je uţivatelsky spojen se serverem Lidé.cz. Badoo slouţí jako sociální síť a pro internetové profily. Seznamka.cz slouţí jako internetová seznamka i jako sociální síť. Štěstí.cz slouţí
jako
internetová
seznamka
i
jako
sociální
síť.
Líbímseti.cz slouţí pro internetové profily lidí, jako internetová seznamka, jako sociální síť, jako chatovací server a pro blogy. (http://cs.wikipedia.org)4
4.2.4 Facebook V následující
kapitole
stručně
přiblíţíme
u
nás
momentálně
nejrozšířenější sociální síť Facebook. Facebook je rozsáhlý společenský webový systém slouţící hlavně k tvorbě sociálních sítí, komunikaci mezi uţivateli, sdílení multimediálních dat, udrţování vztahů a zábavě. Se svými 650 miliony aktivních uţivatelů je jednou z největších společenských sítí na světě. Je plně přeloţen do šedesáti osmi jazyků. Facebook
byl
zaloţen Markem
Zuckerbergem,
bývalým
studentem Harvardovy univerzity. Původně byl tento systém omezen jenom pro studenty Harvardovy univerzity. Během dvou měsíců byl rozšířen na některé další, které patří do tzv. Ivy League, a jiţ do konce roku byly připojeny další univerzity. Nakonec byl přístup otevřen pro všechny uţivatele s univerzitní e-mailovou adresou (.edu, ac.uk ...) nebo pro některé zahraniční schválené univerzity, v Česku k prvním otevřeným vysokým školám patřila Masarykova univerzita. Od 27. února 2006 se začaly do systému připojovat některé nadnárodní obchodní společnosti. Od 11. srpna 2006 se můţe dle licence pouţívání připojit kdokoli starší 13 let. Uţivatelé se v systému mohou připojovat k různým skupinám uţivatelů, které působí například v rámci jedné školy, firmy nebo geografické lokace. Začátkem prosince 2007 se stal Facebook se svými 57 milióny aktivními členy mezi studentskými weby stránkou s největším počtem uţivatelů. Od 4
Internet. In Wikipedia. [online]. [cit. 2011-03-08]. Dostupné na:
29
září 2006 do září 2007 se Facebook dostal z 60. na 7. pozici mezi nejnavštěvovanějšími stránkami světa. V USA je Facebook jedničkou pro online sdílení fotografií s více neţ 60 milióny nahraných fotografií týdně. Jméno serveru vzniklo z papírových letáků zvaných Facebooks, které se rozdávají studentům 1. ročníků na amerických univerzitách. Tyto letáky slouţí k bliţšímu seznámení studentů mezi sebou. Po registraci v systému a odsouhlasení licence pouţívání má uţivatel moţnost vyplnit svůj detailní profil a můţe se připojovat k různým skupinám uţivatelů a získávat nové kontakty. Pokud jiný uţivatel souhlasí s tím, ţe je váš přítel, můţete vidět také jeho profil. Někteří uţivatelé ovšem svoje profily pomocí nastavení práv uţivatelů zveřejňují i lidem, kteří jsou zapsáni pod stejnou skupinou, nebo i celému internetu. Systém umoţňuje komunikaci mezi uţivateli pomocí zpráv, diskusních fór nebo diskusí na uţivatelských profilech (anglicky The Wall). Další funkce obstarávají externí i interní aplikace. Ty nejpouţívanější pocházejí přímo z dílen Facebooku. Facebook ale také poskytuje otevřené API, které můţe kdokoli vyuţít a napsat si vlastní rozšiřující aplikaci. Hlavní síla Facebooku je v propojenosti jednotlivých komponent, většina textu můţe slouţit jako hypertextové odkazy k dalšímu obsahu. (http://cs.wikipedia.org)5
5
Facebook. In Wikipedia. [online]. [cit. 2011-03-08]. Dostupné na:
30
5 PRŮZKUM – MLÁDEŢ A POČÍTAČE V následující kapitole vymezíme hlavní a dílčí cíle průzkumu, rozebereme metodu výzkumu, postup vyhodnocování dat. Na konci kapitoly uvedeme krátké shrnutí o zjištěných poznatcích.
5.1 Cíle průzkumu Hlavním cílem průzkumu bylo zjistit, jak často a k čemu děti vyuţívají počítač a internet. Dílčí cíle: - zjistit, v jaké míře mají respondenti doma počítač nebo notebook, - prozkoumat, v jaké míře mají respondenti doma přístup k internetu, - odhalit, kolik času denně stráví respondenti u počítače, - zmapovat aktivity, které ve svém volném čase respondenti dělají, pokud nejsou právě u počítače, - odhalit, k čemu nejčastěji respondenti vyuţívají počítač a internet, - mapovat nejoblíbenější internetové stránky respondentů, - zjistit, zda by respondent dle svého názoru mohl bez počítače a internetu ţít.
5.2 Výzkumné otázky Pro tento průzkum byly stanoveny následující výzkumné otázky: - Mají doma respondenti počítač nebo notebook?
31
- Mají všichni respondenti doma přístup k internetu? Pokud ne, tak kam jinam chodí na internet? - Kolik času denně respondent tráví u sezením u počítače? - Jakým způsobem tráví respondenti svůj volný čas, pokud nejsou zrovna u počítače? - Navštěvují respondenti zájmové krouţky? - K jakým účelům vyuţívají respondenti nejčastěji počítač a internet? - Jaké jsou nejoblíbenější internetové stránky respondentů? - Mohou respondenti dle svého názoru bez počítače a internetu ţít?
5.3 Soubor respondentů Celkem vyplnilo dotazník 42 ţáků. 24 chlapců a 18 dívek. Soubor respondentů byl tvořen ţáky Základní školy T. G. Masaryka v Bojkovicích.
Graf č. 1- pohlaví respondentů 30 25
24
20
18
15 10 5 0 chlapci
dívky
Dotazníky byly rozdány k vyplnění v jedné třídě 7. ročníku a v jedné třídě 8.ročníku. Pomoc při vyplňování dotazníků poskytli pan učitel Mgr. Jan
32
Staník, který je třídním učitelem 8. A třídy a paní učitelka Mgr. Ivana Nováková, která je třídní učitelkou 7. C třídy. Základní škola T. G. Masaryka se nachází v Bojkovicích. Školu nenavštěvují pouze místní děti, ale i děti z přilehlých vesnic, ve kterých základní školy nejsou.
5.4 Metoda průzkumu Jako výzkumná metoda byla pouţita metoda dotazníku. Dotazník byl vytvořen pouze v rámci této bakalářské práce (viz příloha č. 1). Metoda je zaloţena na výpovědích respondentů, které ovšem nemusí být vţdy zaloţeny na pravdě. Základem této metody je kladení otázek, které vedou průzkum k jeho cíli. V tomto dotazníku byly pouţity poloţky: -
uzavřené – respondent volí z nabízených moţností tu správnou,
-
otevřené – respondent má moţnost se volně vyjádřit,
-
polouzavřené – kromě nabízených moţností má respondent i prostor pro vlastní odpověď nebo zdůvodnění.
Dotazník obsahoval celkem 9 poloţek. Hned první poloţkou bylo zjištění pohlaví respondenta, slouţí k dalším srovnáváním. Dalšími poloţkami jsme zjišťovali dílčí cíle průzkumu. Celkem bylo vyplněno 42 dotazníků. Respondenti měli na vyplnění dotazníku zhruba 15 minut. Respondenti byli seznámeni s tím, k jakému účelu bude dotazník slouţit a s tím, ţe dotazník je anonymní a nebude nikde zveřejňován. Pro vyhodnocení byly vytvořeny tabulky a grafy v programech Microsoft Excel a Microsoft Word. Postup při dotazníkovém řešení:
33
-
sestavení dotazníků – dotazník byl sestaven na základě studia odborné literatury a vlastních zkušeností autorky tak, aby pomohl dojít k cíli průzkumu,
-
zajištění zkoumaného souboru – byla dohodnuta spolupráce se Základní školou T. G. Masaryka v Bojkovicích, dotazník vyplnilo 42 ţáků 7. a 8. ročníku,
-
práce s respondenty – respondenti vyplnili dotazník ve třídě se svými spoluţáky, kaţdý však samostatně,
-
zpracování a vyhodnocení získaných dat – data byla vyhodnocena tříděním 1. a 2. stupně a znázorněna pomocí tabulek vytvořených v příslušných programech.
5.5 Vyhodnocení a prezentace výsledků průzkumu Informace získané pomocí dotazníkové metody byly upraveny do formy tabulek. Podle tabulek byly vyhodnocovány výzkumné otázky a byly tvořeny dílčí závěry průzkumu. Z těchto tabulek byly pro lepší znázornění dané situace dále vytvořeny grafy.
Výzkumná otázka č. 1: V jaké míře mají respondenti doma počítač nebo notebook? Máš doma počítač nebo notebook? Tabulka č. 1 - Počítač dívky
chlapci
ano
18
24
ne
0
0
34
Z tabulky č. 1 je zřejmé, ţe všichni dotazovaní respondenti, dívky i chlapci, mají doma k dispozici počítač nebo alespoň notebook.
Výzkumná otázka č. 2: Mají všichni respondenti doma přístup k internetu? Pokud ne, tak kam jinam chodí na internet? Máš doma přístup na internet? Tabulka č. 2 - Internet dívky
chlapci
ano
18
22
ne
0
2
Z tabulky č. 2 je vidět, ţe všechny dívky doma přístup na internet mají. U chlapců se zjistilo, ţe dva chlapci doma přístup na internet nemají. Do dotazníku uvedli, ţe na internet chodí ke kamarádům nebo do knihovny.
Výzkumná otázka č. 3: Kolik času denně respondenti tráví u sezením u počítače? Kolik času denně trávíš u počítače? Tabulka č. 3 – Čas denně strávený u počítače méně neţ 1 hodinu 1-3 hodiny víc neţ 3 hodiny
dívky 3 11 4
% 17% 61% 22%
chlapci 6 13 5
% 25% 54% 21%
Z tabulky č. 3 bylo zjištěno, ţe 61 % dívek tráví u počítače 1-3 hodiny denně, 17 % dívek méně neţ 1 hodinu a 22 % dívek více neţ 3 hodiny denně. U chlapců je to téměř 54 % těch, kteří u počítače tráví 1-3 hodiny, 25
35
% chlapců uvedlo méně neţ hodinu a 21 % chlapců tráví u počítače více neţ 3 hodiny denně. Z toho vyplývá, ţe nejčastěji respondenti stráví 1-3 hodiny denně u svých počítačů. (Viz Graf č. 2.) Graf č. 2- Čas denně strávený u počítače opravit čísla grafů 70% dívky; 61% 60%
chlapci; 54%
50%
40%
30%
chlapci; 25% dívky; 22%chlapci; 21%
20%
dívky; 17%
10%
0% méně neţ 1 hodinu
1-3 hodiny
víc neţ 3 hodiny
Výzkumná otázka č. 4: Chodí respondenti do zájmových krouţků? Chodíš do nějakých zájmových kroužků např. na DDM nebo ZUŠ? Tabulka č. 4 – Zájmové kroužky ano ne
dívky 11 61% 7 39%
chlapci 12 50% 12 50%
Díky odpovědím ve výše uvedené poloţce bylo prokázáno, ţe větší 61 % dívek zájmové krouţky navštěvuje a 39 % dívek krouţky nenavštěvuje. U
36
chlapců se zjistilo, ţe přesně polovina dotazovaných respondentů do zájmových krouţků chodí a polovina nechodí. (Viz Graf č. 3)
Graf č. 3 – Zájmové kroužky 70% dívky; 61% 60% chlapci; 50%
50%
chlapci; 50% dívky; 39%
40% 30% 20% 10% 0% ano
ne
Výzkumná otázka č. 5: Jakým způsobem tráví respondenti svůj volný čas, pokud nejsou zrovna u počítače? Co děláš ve volném čase, pokud nejsi zrovna u počítače? Tabulka č. 5 – Volnočasové aktivity dívky dívky
pobyt venku
14
78%
čtení knih
7
39%
sport
6
33%
malování
4
22%
hra na hudební nástroj
4
22%
TV
4
22%
poslech hudby
3
17%
krouţky
2
11%
37
domácí mazlíčci
2
11%
tráví čas s přítelem
1
6%
Tabulka č. 6 – Volnočasové aktivity chlapci pobyt venku TV sport spánek čtení krouţky domácí mazlíčci
chlapci
58% 38% 29% 21% 21% 8% 4%
14 9 7 5 5 2 1
Pomocí výzkumné poloţky byly zjištěny aktivity, které respondenti vykonávají, pokud právě nejsou u počítače. Jako nejčastější odpověď se zde objevil pobyt venku (s přáteli, s rodinou).
Graf č. 4 – Volnočasové aktivity dívky Dívky 78%
33% 11%
el em
6%
př ít s
ča s
do m ác ím
az l
íč ci
11%
trá ví
17%
hu db y
TV
j ás tro
22%
kr ou ţk y
m
hu de bn ín
al ov án í
22%
hr a
na
sp or t
kn i
h
22%
po sle ch
39%
čt en í
po by tv en ku
90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Dívky mezi svými volnočasovými aktivitami dále nejčastěji uváděly čtení knih, sport, malování, hru na hudební nástroj, sledování televize, poslech
38
hudby, krouţky, starost o domácí mazlíčky a dokonce se zde objevilo i trávení času s přítelem. (Viz Graf č.4)
Graf č. 5 – Volnočasové aktivity chlapci Chlapci 70% 58%
60% 50%
38%
40%
29%
30%
21%
21%
20% 8%
10%
4%
0% pobyt venku
TV
sport
spánek
čtení
krouţky
domácí mazlíčci
Chlapci po pobytu venku nejčastěji sledují televizi, sportují, spí, čtou knihy, navštěvují krouţky a starají se o své domácí mazlíčky. (Viz Graf č. 5)
Výzkumná otázka č. 6: K jakým účelům vyuţívají respondenti nejčastěji počítač a internet? K čemu nejčastěji využíváš počítač a internet? Tabulka č. 7 – Způsob využívání počítače a internetu dívky dívky
komunikace stahování a sledování filmů tvorba fotek, videí, obrázků informace do školy
17
94%
10
56%
8 6
44% 33% 39
psaní dokumentů vyhledávání zajímavostí hry
Z výše
uvedené
výzkumné
3 2 1
poloţky
17% 11% 6%
se
ukázalo,
ţe
dívky
jsou
komunikativnější a počítač a internet jim slouţí převáţně ke komunikaci s přáteli. Dále pak ke stahování a sledování filmů, ke tvorbě fotek, obrázků a videí, k vyhledávání informací do školy, ke psaní dokumentů, k vyhledávání zajímavostí. Nejméně dívky vyuţívají počítač a internet k počítačovým hrám. (Viz Graf č. 6)
Graf č. 6 – Způsob využívání počítače a internetu dívky
dívky 94%
56% 44% 33% 6%
hry
11%
vyhledávání zajímavostí
psaní dokumentů
informace do školy
tvorba fotek, videí, obrázků
stahování a sledování filmů
17%
komunikace
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Tabulka č. 8 – Způsob využívání počítače a internetu chlapci chlapci
hry stahování a sledování filmů komunikace tvorba fotek, videí, obrázků vyhledávání zajímavostí
17
71%
15 14
63% 58%
8 6
33% 25%
40
psaní dokumentů informace do školy
5 4
21% 17%
Naopak chlapci jednoznačně nejvíce vyuţívají počítač a internet právě ke hraní počítačových her, dále pak ke komunikaci s přáteli, k tvorbě fotek, obrázků a videí, k vyhledávání zajímavostí, k psaní dokumentů a v poslední řadě chlapcům slouţí počítač jako zdroj informací potřebných do školy. (Viz Graf č. 7) Graf č. 7 – Způsob využívání počítače a internetu chlapci
chlapci 71% 63%
58%
33% 17%
informace do školy
21%
psaní dokumentů
vyhledávání zajímavostí
tvorba fotek, videí, obrázků
komunikace
stahování a sledování filmů
25%
hry
80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Výzkumná otázka č. 7 Jaké jsou nejoblíbenější internetové stránky respondentů? Které jsou tvoje nejoblíbenější stránky na internetu? Tabulka č. 9 – Oblíbené internetové stránky dívky dívky
facebook youtube seznam google ulozto ufonek
15 12 9 4 3 2
83% 67% 50% 22% 17% 11% 41
rajče bandzone centrum
11% 11% 11%
2 2 2
Data zjištěná výzkumnými poloţkami ukázala, ţe nejoblíbenější stránka dívek je sociální síť facebook. Dále pak následovaly stránky youtube, seznam, google, uloţto, ufonek, rajče, bandzone a centrum. (Viz Graf č. 8)
Graf č. 8 – Oblíbené internetové stránky dívky
dívky 83% 67% 50%
11%
ce nt ru m
11%
ba nd zo ne
11%
ra jče
11%
uf on ek
o
17%
ul oz t
go og le
se zn am
22%
yo ut ub e
fa ce bo ok
90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Tabulka č. 10 – Oblíbené internetové stránky chlapci chlapci
youtube facebook ulozto seznam kinotip google aukro stahuj truckforum pokec alza
17 13 6 3 3 2 1 1 1 1 1
71% 54% 25% 13% 13% 8% 4% 4% 4% 4% 4%
42
ceknito twiter
1 1
4% 4%
Nejoblíbenější stránka u chlapců je youtube. Dále pak facebook, uloţto, seznam, kinotip, google, aukro, stahuj, truckforum a mnoho dalších. Je tedy zřejmé, ţe chlapci mají mnohem více oblíbených stránek neţ dívky. (Viz Graf č. 9) Graf č. 9 – Oblíbené internetové stránky chlapci
chlapci 80%
71%
70% 60%
54%
50% 40% 30% 20%
25% 13% 13%
10%
8%
4%
4%
4%
4%
4%
4%
4%
al za ce kn ito tw it e r
yo ut ub e fa ce bo ok ul oz to se zn am kin ot ip go og le au kr o st a tru h uj ck fo ru m po ke c
0%
Z výše uvedených grafů plyne závěr, ţe i dívky i chlapci mají podobné oblíbené internetové stránky. Holky jsou komunikativní, proto mají nejraději sociální síť facebook. U chlapců se objevuje více oblíbených stránek a z toho se lze domnívat, ţe mají na internetu větší rozhled neţ dívky.
Výzkumná otázka č. 8: Mohou respondenti dle svého názoru bez počítače a internetu ţít? Myslíš si, že bys mohl žít bez počítače a internetu?
43
Tabulka č. 11 – Vlastní názor na existenci bez počítače dívky chlapci
ano 13 11
% 72% 46%
ne 5 13
% 28% 54%
Z výše uvedené výzkumné poloţky je zřejmé, ţe 72 % dívek je podle jejich názoru schopna ţít i bez počítače a internetu, kdeţto u chlapců větší část a to 54 % odpověděla, ţe bez počítače a internetu dle jejich mínění nemohou ţít. (Viz Graf č. 10) Graf č. 10 – Vlastní názor na existenci bez počítače 80%
dívky; 72%
70% 60% 50%
chlapci; 54% chlapci; 46%
40% dívky; 28%
30% 20% 10% 0% ano
ne
5.6 Shrnutí průzkumu Cílem průzkumu bylo zjistit, jak často a k čemu respondenti vyuţívají počítač a internet. Pomocí dotazníkové metody se podařilo zjistit, ţe většina dotázaných respondentů u počítače tráví průměrně 1-3 hodiny denně, jen malé mnoţství respondentů tráví u počítače času méně nebo naopak více. Dále jsme ověřili, ţe nejoblíbenější činností na počítači u chlapců jsou počítačové hry, kdeţto dívky nehrají počítačové hry téměř vůbec. Jeví se to
44
jako logické, těţko si
představit křehké dívky sedící u počítačových her
bojového typu. Dívky nejčastěji pouţívají počítač a internet ke komunikaci s přáteli. Díky výzkumu se také podařilo zjistit, ţe dnešní mládeţ by dokázala bez počítače a bez internetu normálně ţít, protoţe respondenti uvedli dost jiných aktivit, které provozují, pokud zrovna nejsou u počítače. Překvapujícím zjištěním byla poměrně velká účast respondentů v krouţcích v Domě dětí a mládeţe nebo na Základní umělecké škole. I přesto, ţe Bojkovice jsou malé městečko, je vidět, ţe nabídka volnočasových aktivit je zde dost bohatá a děti a mládeţ ji většinou vyuţívají.
45
ZÁVĚR Na závěr bych chtěla celou práci shrnout a zhodnotit. Práce se skládá ze čtyř teoretických kapitol a z empirické části. První kapitola popisuje období dospívání. Zabývá se konkrétně problematikou staršího školního věku. Jsou v ní uvedeny fyzické a psychické změny v období dospívání a popsány vztahy pubescentů k rodičům a k vrstevníkům. Druhá kapitola se věnuje problematice volného času. Je v ní uvedena definice a vymezení volného času, dále různé pohledy na volný čas a v neposlední řadě také historický vývoj volného času. Třetí kapitola pojednává o výchově spojené s volným časem. Zde je vymezen pojem výchova mimo vyučování, dále se zabýváme výchovou ve volném čase v rodině a rozebíráme zde i druhy volnočasových institucí. Poslední teoretická kapitola se zabývá počítačem a internetem. Je zde vymezen pojem počítač, stručná historie počítačů, dále pojem internet a stručná historie internetu. Jsou v ní také popsány sociální sítě a představena blíţe jedna sociální síť, a to Facebook. Empirická část byla obsahuje výsledky průzkumu, který byl realizován pomocí dotazníků. Dotazníky byly vyplněny ţáky Základní školy T. G. Masaryka v Bojkovicích, která byla ochotna poskytnout mi prostor k realizaci průzkumu.
Poté byla data vyhodnocena a získané informace byly
zaznamenány do tabulek popřípadě grafů. Na konci empirické části se nachází i shrnutí celého průzkumu a jeho výsledky. V průzkumu mě asi nejvíce překvapilo, ţe nejčastější volnočasovou aktivitou, kterou respondenti uvedli, byl pobyt venku, ať uţ s rodinou, s přáteli, se zvířaty nebo prostě jen procházky. Je dobré zjistit, ţe dnešní děti a mládeţ nesedí celé dny u počítačů nebo u televize. Musím se přiznat, ţe na začátku výzkumu jsem tak optimistické závěry neočekávala.
46
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY HOLOUŠOVÁ, D., KROBOTOVÁ, M. Diplomové a závěrečné práce. 2. vyd. Olomouc : 2008, ISBN 80-244-1237-3. Institut dětí a mládeţe MŠMT. Děti, vedoucí, volný čas. Praha : 2004, ISBN 80-86784-06-1. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 4 vyd. Praha : 2006, ISBN 80-247-1284-9. MATĚJČEK, Z. Dítě a rodina v psychologickém poradenství. Praha : 1992, ISBN 80-04-25236-2. MŠMT. Volný čas a prevence u dětí a mládeže. Praha : 2002. NAVRÁTIL, P. S počítačem nejen k maturitě. 5. vyd. 2004, ISBN 80-8668619-1. NĚMEC, J. a kol. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. Brno : Paido, 2002, ISBN 80-7315-012-3. NOVÁKOVÁ, M. Internet a jeho vliv na středoškolskou mládež. Diplomová práce. Brno: MU, 2010. PÁVKOVÁ, J. a kol. Pedagogika volného času. 4.vyd. Praha : Portál, 2008, ISBN 978-80-7367-423-6. PRŮCHA, WALTEROVÁ, MAREŠ. Pedagogický slovník. 4. vyd. Praha : Portál, 2003, ISBN 80-7178-252-1. ROUBAL, P. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 1.vyd., Brno : Computers Press, a.s., 2010, ISBN 978-80-251-3228-9. ŠIMÍČKOVÁ ČÍŢKOVÁ a kol. Přehled vývojové psychologie. 2.vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2008, ISBN 978-80-244-2141-4. ŠVIGOVÁ, M. Volný čas a my. 1. vyd. Praha : 1967. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie – Dětství, dospělost, stáří. Praha : Portál, 2000, ISBN – 80-7178-308-0.
47
Internetové zdroje: Sociální sítě. In Internetprovsechny. [online]. [cit. 2011-03-08]. Dostupné na < http://www.internetprovsechny.cz> Internet. Internetové vyhledávače.Facebook. In Wikipedia. [online]. [cit. 201103-08]. Dostupné na:
48
PŘÍLOHA Příloha č. 1 Dotazník
49
50
Příloha č. 1
Dotazník pro ţáky 7. a 8. ročníků ZŠ Zjištěné informace budou pouţity pro výzkum týkající se bakalářské práce na téma Způsob trávení volného času u vybrané skupiny dětí a mládeţe – počítač jako způsob trávení volného času. 1) Jsi muţ nebo ţena? - ţena - muţ 2) Máš doma počítač nebo notebook? - ano - ne 3) Máš doma přístup na internet? - ano - ne - pokud ne doma, tak napiš kde: …………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………… …………………… 4) Kolik času denně strávíš u počítače? - méně neţ 1hodinu - 1-3 hodiny - víc neţ 3 hodiny 5) Co děláš ve volném čase, pokud nejsi zrovna u počítače? (Uveď tři aktivity) 6) Chodíš do nějakých zájmových krouţků např. na DDM nebo ZUŠ? - ano - ne
7) K čemu nejčastěji vyuţíváš počítač a internet? (očísluj od 1 do 8, 8 je to, co děláš nejvíc, 1 je to, co děláš nejméně nebo vůbec)
-
vyhledávání informací do školy vyhledávání zajímavostí komunikace s přáteli psaní dokumentů (úkoly, referáty) tvorba fotek, videí, obrázků, … stahování a sledování filmů a seriálů hry jiné
8) Které jsou tvoje tři nejoblíbenější stránky na internetu? 9) Myslíš si, ţe bys mohl ţít bez počítače a internetu? - ano - ne
Děkuji za spolupráci a za vaše pravdivé odpovědi
ANOTACE Jméno a příjmení:
Michaela Trčková
Katedra:
Ústav pedagogiky a sociálních studií
Vedoucí práce:
Mgr. Pavla Vyhnálková, Ph. D.
Rok obhajoby:
2011
Název práce:
Počítač jako způsob trávení volného času
Název v angličtině:
Computer as a leisure time
Anotace práce:
Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje čtyři kapitoly. První kapitola se týká období dospívání, druhá se věnuje obecně volnému času, třetí je o výchově ve volném čase a čtvrtá se zabývá tématem počítačů a internetu. Praktická část popisuje průzkum, na základě kterého se zjišťovaly postoje dopívajících ve vztahu k počítačům a internetu.
Klíčová slova:
Volný čas, dospívání, počítače, internet
Anotace v angličtině:
The work consists of theoretical and practical parts. The theoretical part contains four chapters. The first chapter covers the period of adolescence, the second is devoted to leisure in general, the third is on education in leisure time and the fourth deals with computers and the Internet. The practical part describes the survey, based on which surveyed attitudes or adolescents in relation to computers and the Internet.
Klíčová slova v angličtině: Přílohy vázané v práci:
Dotazník
Rozsah práce:
49 stran
Jazyk práce:
čeština
