Požární ochrana 2010

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství a Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje

Požární ochrana 2010 Sborník přednášek XIX. ročníku mezinárodní konference

Ostrava, VŠB - TU 8. - 9. září 2010

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství a Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Recenzované periodikum

Požární ochrana 2010 Sborník přednášek XIX. ročníku mezinárodní konference pod záštitou rektora Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava Prof. Ing. Ivo Vondráka, CSc. a generálního ředitele HZS ČR genmjr. Ing. Miroslava Štěpána

R A VA

OST

Ostrava, VŠB - TU 8. - 9. září 2010

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13 700 30 Ostrava - Výškovice Česká republika

Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství se sídlem VŠB - TU Ostrava Lumírova 13 700 30 Ostrava - Výškovice Česká republika

Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Výškovická 40 700 30 Ostrava - Zábřeh Česká republika

Recenzované periodikum POŽÁRNÍ OCHRANA 2010 Sborník přednášek XIX. ročníku mezinárodní konference

Editor: doc. Dr. Ing. Michail Šenovský Pro SPBI vytiskl: Tiskárna Kleinwächter, Frýdek - Místek www.tiskarnaklein.cz

© Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství Nebyla provedena jazyková korektura Za věcnou správnost jednotlivých příspěvků odpovídají autoři ISBN: 978-80-7385-087-6 ISSN: 1803-1803

Odborný garant konference Chairman doc. Dr. Ing. Michail Šenovský - VŠB - TU Ostrava

Vědecký výbor konference Scientific Programe Committee doc. Dr. Ing. Miloš Kvarčák - děkan FBI, VŠB - TU Ostrava genmjr. Ing. Miroslav Štěpán - generální ředitel HZS ČR brig. gen. v z. prof. Ing. Rudolf Urban, CSc. - rektor Univerzity obrany st. bryg. prof. dr hab. inż. Zoja Bednarek - SGSP Warszawa prof. Dr. Ing. Aleš Dudáček - VŠB - TU Ostrava prof. Ing. Karol Balog, PhD. - STU Bratislava prof. Ing. Pavel Poledňák, PhD. - Žilinská univerzita Assoc. Prof. Dr. Ritoldas Šukys - TU Vilnius prof. Ing. Anton Osvald, CSc. - TU Zvolen Prof. Dr.-Ing. Gerhard Hausladen - TU München Prof. Dr.-Ing. Gert Beilicke - Ingenieurbüro für Brand- und Explosionsschutz Leipzig prof. RNDr. Pavel Danihelka, CSc. - VŠB - TU Ostrava Prof. Dr. rer. nat. Tammo Redeker - Institut für Sicherheitstechnik Freiberg Prof. Dr. rer. nat. habil. Reinhard Grabski - Institut der Feuerwehr Heyrothsberge

Organizační výbor konference Organising Conference Committee doc. Ing. Vilém Adamec, Ph.D. - VŠB - TU Ostrava doc. Ing. Ivana Bartlová, CSc. - VŠB - TU Ostrava Ing. Petr Bebčák, Ph.D. - VŠB - TU Ostrava Ing. Isabela Bradáčová, CSc. - VŠB - TU Ostrava Ing. Lenka Černá - SPBI Ostrava doc. Ing. Jaroslav Damec, CSc. - VŠB - TU Ostrava doc. Ing. Miroslava Netopilová, CSc. - VŠB - TU Ostrava plk. Ing. Vasil Silvestr Pekar - TÚPO Praha Ing. Pavel Vaniš, CSc. - CSI, a.s. Praha plk. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D. - HZS Moravskoslezského kraje

Teplota vznietenia a teplota vzplanutia izolačných materiálov na báze asfaltu a plastov z hľadiska ich využitia v konštrukčných prvkoch stavieb 338 The ignition temperature and inflammation temperature of isolating materials on the basic of asphalt and plastics in the terms of their application in structural members of buildings Ľudmila Tereňová Vplyv hrúbky drevných prachov na teplotu vznietenia 342 Effect of thickness of wood dust on the ignition temperature Ivana Tureková, Jozef Harangozó, Martina Buštorová, Peter Vékony Bleskové povodně - návrh metodiky stanovení ohrožení území a varovného systému 345 Flash floods – the prototype of methodology and application of the early warning system Jan Unucka, Veronika Říhová, Michaela Hořínková, Ondřej Malek, Dušan Židek, Vladimír Fárek Šíření požáru po fasádách obložených aluplastovými výrobky 350 Pavel Vaniš Vliv přídavku MEŘO na požárně - technické charakteristiky motorové nafty 352 RME admixture effect on fire-technical characteristics of diesel oil Hana Věžníková, Aleš Bebčák, Lenka Herecová, Dalibor Míček Přechodové odpory jako možná příčina vzniku požáru Transition resistances as the possible fire beginning cause Karel Voříšek, Otto Dvořák

356

Štatistika zásahovej činosti príslušníkov HAZZ SR so zameraním sa na ekologické zásahy pri dopravných nehodách 359 Statistics of HAZZ of intervention of the SR focusing on ecological calamity car accident Iveta Coneva

Likvidácia havárie na ropovode Družba na úseku pod riekou Moravou 362 Elimination of accident on the Druzba pipeline in the part bellow Morava river Ján Cvečka, Pavol Junek Uplatnění letecké techniky k dokumentaci protiprávního jednání při řešení problematiky městského násilí 365 Application of aeronautical documentation for infringement when dealing with urban violence Martin Hrinko Možnosti použitia novej viacúčelovej výškovej techniky pri zdolávaní mimoriasdnych udalostí 367 Opportunities of using new multipurpose high-rescue technique at the negotiation extraordinary events Jaroslav Kapusniak, Mikuláš Monoši, Milan Lanďák Metody profiligu použitelné k minimalizaci teroristických činů 371 Profiling methods operabled to minimalization of terrorism acts Daniel Maršálek, Radomír Ščurek Způsob řešení vytipovaných ochranných opatření v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín Jana Neškodná

375

Požárně bezpečnostní řešení staveb - elektronické podklady pro výuku 380 Fire safety solution of buildings - elektronic study material Marek Pokorný Význam značení železničních přejezdů The importance of railroad crossing identifiers Iva Žitníková, Lenka Kopecká, Aleš Bernatík

382

POŽÁRNÍ OCHRANA 2010

Teplota vznietenia a teplota vzplanutia izolačných materiálov na báze asfaltu a plastov z hľadiska ich využitia v konštrukčných prvkoch stavieb The ignition temperature and inflammation temperature of isolating materials on the basic of asphalt and plastics in the terms of their application in structural members of buildings Ing. Ľudmila Tereňová, PhD. TU vo Zvolene, Drevárska fakulta T.G.Masaryka 24, 960 53 Zvolen, Slovenská republika [email protected] Abstrakt V príspevku sú vyhodnotené výsledky skúšky teploty vznietenia a teploty vzplanutia hydroizolačných pásov na báze asfaltu a plastov v zmysle platnej skúšobnej normy. Výsledky skúšky a ďalšie známe vlastnosti posudzovaných materiálov sú v závere vyhodnotené s ohľadom na možnosť ich využitia v konštrukčných prvkoch stavieb z hľadiska ich protipožiarnej bezpečnosti. Kľúčové slová Hydroizolačný pás, teplota vznietenia, teplota vzplanutia Abstract This article deals with the testing results of the ignition temperature and inflammation temperature of hydro-isolating belts founded on the basis of the asphalt and plastics by course of testing standard in force. The results of testing and other known qualities of considered materials are in the end evaluated regarding to the option of their application in the structural members of buildings in terms of their fire safety. Key words Hydro-isolating belt, ignition temperature, inflammation temperature Úvod V súčasnej modernej dobe rozvoja stavebníctva dochádza opäť k návratu používania plochých striech pri realizácii stavieb. Vo svojich projektoch čoraz viac stavebných architektov siaha práve po tomto konštrukčnom riešení strešného plášťa. Konštrukcia strešného plášťa plochej strechy pozostáva z niekoľkých častí, vlastnosti ktorých sú veľmi dôležité pre celkovú funkčnosť. Oproti minulosti, keď bola ponuka materiálov na realizáciu plochých striech obmedzená, je v súčasnej dobe na trhu veľké množstvo materiálov využívaných na tento účel. Na trh so stavebným materiálom vstupuje veľké množstvo výrobcov, ktorí ponúkajú širokú škálu svojich produktov, líšiacich sa ako v cene tak aj po kvalitatívnej stránke. Keďže podľa stavebného zákona [1] je jednou zo základných požiadaviek kladených na stavbu protipožiarna bezpečnosť, je potrebné sa zaoberať otázkou protipožiarnej bezpečnosti u materiálov využívaných na konštrukciu plochých striech. Jedným z týchto materiálov sú aj hydroizolačné materiály na báze asfaltu a plastu. Daná skupina materiálov sa využíva na izoláciu plochých striech proti priesaku vody do konštrukcie strechy. Tak ako ostatné materiály, aj uvedená skupina je dodávaná na trh prostredníctvom viacerých výrobcov, pričom aj deklarované vlastnosti sa líšia. Odlišnosti sú v hrúbke, priepustnosti, priedušnosti a samozrejme aj v udávanej reakcii na oheň a následnom zaradení do tried reakcie na oheň. Niekedy sa stáva, že pri jednom a tom istom materiáli sa zaradenie do tried reakcie na oheň, ako aj hodnoty

338

ďalších požiarnotechnických vlastností líšia. Rozdiely sú nielen v triede reakcie na oheň, ale aj v teplote vznietenia, teplote vzplanutia a v triede, ktorou sa tieto materiály líšia vzhľadom na namáhanie striech ohňom vplyvom vonkajšieho požiaru. Cieľom tohto príspevku bolo zistiť výsledky teploty vznietenia a teploty vzplanutia izolačných pásov na báze asfaltu a plastu a na ich základe a tiež ďalších výrobcom deklarovaných vlastností stanoviť vhodnosť ich použitia v konštrukčných prvkoch stavieb z hľadiska ich protipožiarnej bezpečnosti. Výsledky boli získané laboratórnymi skúškami podľa STN ISO 871:1999 [2]. Experimentálna časť Testovaný materiál Skúšky teploty vznietenia a teploty vzplanutia boli uskutočnené v skúšobnom laboratóriu Katedry protipožiarnej ochrany na DF TU vo Zvolene. Testované boli 2 vzorky výrobkov. Vzorka č. 1: Polymérna strešná hydroizolačná fólia (obchodný názov SIKAPLAN-15 G), vzorka č. 2: hydroizolačná fólia na báze asfaltu (obchodný názov POLIBIT mineral). Vzorka č. 1 je viacvrstvová syntetická strešná hydroizolačná fólia vystužená polyesterom a vysoko kvalitným polyvinylchloridom (PVC) s hrúbkou 1,5 mm. Používa sa pre nechránené ploché strechy voľne uložená a mechanicky kotvená. Výrobca deklaruje nasledovné vlastnosti: -

Reakcia na oheň podľa STN EN 13501-1: 2007 [3]: trieda E Správanie sa pri vonkajšom požiari skúšané podľa STN P ENV 1187 [4] a klasifikované podľa STN EN 13501-5: 2005 [5]: BROOF (t1), BROOF (t3). - Pri aplikácii sa doporučuje zabrániť priamemu kontaktu s bitúmenmi, dechtom, tukom, olejom, materiálmi obsahujúcimi rozpúšťadlá a inými plastovými materiálmi napr. s expandovaným polystyrénom (EPS), extrudovaným polystyrénom (XPS), polyuretánom (PUR), polyizokyanurátom (PIR) alebo fenolovou penou (PF), lebo to môže negatívne ovplyvniť vlastnosti výrobku [6]. Vzorka č. 2 je plastomericky modifikovaná hydroizolačná membrána. Nosná vložka, vyrobená z vysoko stabilného netkaného polyesteru, kombinovaná so sklenenými vláknami, umožňuje dosahovať vysokú rozmerovú stabilitu a odolnosť voči mechanickému namáhaniu, pričom si pás zachováva vynikajúcu elasticitu. Pás je na hornej strane opatrený bridlicovým posypom, spodná strana pásu je potiahnutá polyolefinickým filmom. Používa sa samostatne v jednovrstvových systémoch, alebo ako vrchný pás v dvojvrstvových systémech. Výrobca deklaruje nasledovné vlastnosti: -

Reakcia na oheň podľa STN EN 13501-1: 2007 [3]: trieda F Správanie sa pri vonkajšom požiari skúšané podľa STN P ENV 1187 [4] a klasifikované podľa STN EN 13501-5: 2005 [5]: FROOF. Používa sa pri izoláciách strešných konštrukcií, strešných parkovísk, základových konštrukcií, pod alebo na základovú dosku, stenové konštrukcie. Pás nie je vhodný na realizáciu

Ostrava 8. - 9. září 2010


-

strešných záhrad. Aplikuje sa na rôzne povrchy (betón, murivo, trapézový plech, strechy z predpätého betónu, drevo a rôzne typy tepelnej izolácie). Vďaka vynikajúcim termoplastickým charakteristikám hydroizolačnej zmesi, pás je možné aplikovať pomocou plameňa alebo horúco-vzdušného generátora. Vo výnimočných prípadoch je možné pás aplikovať mechanickým kotvením k podkladu alebo pomocou vhodného tmelu [7].

plameňom. Na obr. 2 je znázornený graf, ktorý porovnáva teplotu vznietenia obidvoch vzoriek. F

B

I G

C

H

D

Z dôvodu, že skúšaný materiál mal hustotu vyššiu ako 100 kg.m-3, vzorky pre experiment sa pripravili v zmysle [2], s hmotnosťou 3,0 g +/- 0,2 g, s rozmermi 20 x 20 mm +/- 2 mm a naukladali sa na seba v takom množstve, kým sa nedosiahla požadovaná hmotnosť. Skúška každého materiálu prebehla niekoľkými meraniami pre dosiahnutie požadovaných veličín.

prívod vzduchu

S C 75±2 C 100±5

K L

10±2

M N

30

20

O

l 150

P R 250

Teplota vznietenia Je definovaná ako najnižšia teplota, pri ktorej sa nám pary horľavej látky v zmesi so vzduchom vznietia vplyvom teploty okolitého prostredia. Podstatou tejto skúšky je, že vzorka sa zahrieva v teplovzdušnej peci pri rôznych teplotách v zahrievacej komore, až kým sa uvoľnené plyny nevznietia [2]. Teplota vzplanutia Je definovaná ako najnižšia teplota, pri ktorej nám uvoľnené plyny horľavej látky v zmesi so vzduchom po priblížení iniciačného zdroja ihneď vzplanú. Podstata tejto skúšky je rovnaká ako pri stanovení teploty vznietenia s tým rozdielom, že teplota vzplanutia sa stanoví priložením malého zapaľovacieho plameňa smerovaného na otvor krytu pece, aby sa zapálili uvoľnené plyny [2]. Podstata skúšky Pri zisťovaní teploty vzplanutia sa vzorka materiálu zahrieva v teplovzdušnej peci pri rôznych teplotách v zahrievacej komore a teplota vzplanutia sa stanoví priložením malého zapaľovacieho plameňa smerovaného na otvor krytu pece, aby sa zapálili uvoľnené plyny. Teplota vznietenia sa stanoví rovnakým spôsobom ako teplota vzplanutia, ale bez zapaľovacieho plameňa. Zapaľovacia teplovzdušná pec je znázornená na obr. 1 a pozostáva hlavne z elektrickej vykurovacej jednotky a z držiaka vzorky [2]. Výsledky a vyhodnotenie

J

240±20

Skúšobná metóda Medzinárodná norma STN ISO 871:1999 [2] uvádza laboratórnu metódu stanovenia teploty vzplanutia a teploty vznietenia plastov v peci s horúcim vzduchom. Je jedna z mnohých, ktoré sa používajú na hodnotenie odolnosti plastov voči účinkom vysokých teplôt. Skúšky vykonané za podmienok tejto metódy môžu mať značný význam pri porovnaní relatívnych zápalných charakteristík rôznych materiálov. Získané hodnoty predstavujú najnižšiu teplotu okolitého vzduchu, pri ktorej nastane zapálenie materiálu v podmienkach tejto skúšky. Namerané hodnoty umožnia usporiadať materiály podľa ich citlivosti na zapálenie v podmienkach bežného použitia [8, 9].

E

A

Obr. 1 Prierez teplovzdušnej pece [2] A – termočlánok TC2, B – ohňovzdorný kruhový kryt, C – tesniaci krúžok, D – koncovky vykurovacej špirály, E – nosná tyč, F – termočlánok TC1, G – otvor (priemer 25 mm), H – zapaľovací plameň, I – termočlánok TC3, J – prietokomer (nie je súčasťou pece), K – vlna z minerálneho vlákna, L – tangenciálne prúdenie vzduchu k valcu, M – miska na vzorku, N – 50-závitová špirála vodiča z chrómniklu č. 16 v tepelne odolnom tmeli, O – tri dištančné podložky na umiestnenie vnútorného valca a jeho oporu, P – tepelná izolácia (snímateľná), R – kontrolný uzáver (vyberací), S – kovové upevňovacie svorky

T [ºC]

Teplota vznietenia

430 420 410 400 390

Sikaplan 15-G

380

POLIBITmineral

370 360 350 Skúšané vzorky

Obr. 2 Graf znázorňujúci teplotu vznietenia u skúšaných vzoriek

Teplota vznietenia

Pri zisťovaní teploty vznietenia vzorky č. 2 – POLIBIT mineral sme vykonali taktiež šesť meraní, prvé pri teplote 400 °C. Pri tejto teplote nenastalo vznietenie skúšanej vzorky v priebehu desiatich minút. Vzorka sa vplyvom teploty topila, dôsledkom čoho bola tvorba čierneho dymu s ostrým zápachom uhľovodíkov. V priebehu tretieho merania pri teplote 420 °C bol dym hustejší a začal sa produkovať skôr ako u predošlých teplôt. Teplota sa približovala k teplote vznietenia. Vznietenie nastalo pri štvrtom meraní, pri teplote 430 °C, po ôsmej minúte a tridsiatej sekunde a pretrvávalo Ostrava 8. - 9. září 2010

Sikaplan 15-G 500

Teplota [ºC]

Teplotu vznietenia vzorky č. 1 – SIKAPLAN-15 sme získali vykonaním šiestich meraní, pričom prvé meranie bolo uskutočnené pri teplote 450 °C, pri ktorej sa po šiestej minúte vzorka vznietila a začala horieť. Až šieste meranie, vykonané pri teplote 380 °C po siedmej minúte ukázalo, že je to teplota vznietenia vzorky č. 1.

400 300 200

Termoþlánok 1

100

Termoþlánok 2

0 0

200

400

600

800

þas [s]

Obr. 3 Graf znázorňujúci priebeh teplôt do vznietenia vzorky č. 1

339


Na obrázku 3 je graf priebehu teploty do vznietenia pre vzorku č. 1 – Sikaplan 15-G a na obrázku 4 je rovnaký graf, ale pre vzorku č. 2 – POLIBIT mineral. Termočlánok T1 (TC1 na obr. 1) meria teplotu T1 vzorky. Je umiestnený čo najbližšie do stredu hornej plochy vzorky, keď je vzorka na svojom mieste v peci. Termočlánok T2 (TC2 na obr. 1) udáva teplotu T2 vzduchu prechádzajúceho okolo vzorky. Je umiestnený 10 mm ±2 mm pod stredom misky na vzorku. Na obr. 5 sú pre názornosť uvedené fotografie z priebehu skúšky teploty vznietenia.

Teplota [ C]

Sikaplan 15-G

Termoþlánok 1 Termoþlánok 2 0

500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

200

400

600

800

þas [s]

Obr. 7 Graf znázorňujúci priebeh teploty do vzplanutia vzorky č. 1 POLIBIT mineral

0

200

400

600

Termoþlánok 1

500

Termoþlánok 2

400

Teplota [ºC]

Teplota [ºC]

POLIBIT mineral

500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

800

þas [s]

300 200

Termoþlánok 1

100

Termoþlánok 2

0

Obr. 4 Graf znázorňujúci priebeh teplôt do vznietenia vzorky č. 2 a)

b)

0

200

400

600

800

þas [s]

c)

Obr. 8 Graf znázorňujúci priebeh teploty do vzplanutia vzorky č. 2 a)

b)

Obr. 5 Priebeh skúšky teploty vznietenia a) tvorba dymu počas skúšky, b) vznietenie skúšanej vzorky, c) zvyšok vzorky po skúške

Teplota vzplanutia Teplota vzplanutia vzorky č. 1 – SIKAPLAN-15 sa začala skúmať pri teplote 300 °C. Pri treťom meraní pri teplote 320 °C bola viditeľná väčšia hustota dymu vo vnútri pece a schyľovanie sa k vzplanutiu, ktoré napokon nastalo pri štvrtom meraní pri teplote 330 °C, približne v ôsmej minúte skúšky. Teplotu vzplanutia vzorky č. 2 – POLIBIT mineral sa podarilo zistiť až pri štvrtom meraní, pri teplote 410 °C a to po deviatej minúte a päťdesiatej sekunde. Obr. 6 porovnáva teplotu vzplanutia vzorky č. 1 a vzorky č. 2. Na obr. 7 a 8 je znázornený priebeh teplôt na termočlánkoch T1 (TC1 na obr. 1) a T2 (TC2 na obr. 1) pri skúške teploty vzplanutia obidvoch vzoriek. Na obr. 9 sú uvedené fotografie z priebehu skúšky. T [ºC] 450

Teplota vzplanutia

400 350 300 250

Sikaplan 15-G

200

POLIBITmineral

150 100 50 0 Skúšané vzorky

Obr. 6 Graf znázorňujúci teplotu vzplanutia u skúšaných vzoriek

Obr. 9 Priebeh skúšky teploty vzplanutia a) skúšobná pec s prídavným plameňom, b) vzplanutie skúšanej vzorky

Diskusia Výsledky vykonaných skúšok ukázali, že priaznivejšie hodnoty teploty vznietenia a vzplanutia dosiahla vzorka č. 2 – POLIBIT mineral. Teplotu vznietenia má o 50 °C vyššiu a teplotu vzplanutia o 20 °C vyššiu ako vzorka č. 1 – SIKAPLAN-15. Môžeme predpokladať, že tento rozdiel závisí od zloženia testovaných materiálov. Obidva typy hydroizolačných pásov majú nosnú vložku na báze plastu – polyesteru. Pri vzorke č. 1 však ide o polyester a vysokokvalitný polyvinylchlorid a u vzorky č. 2 o vysoko stabilný netkaný polyester, čo mohlo mať značný vplyv na výsledky v prospech vzorky č. 2 POLIBIT mineral. K dosiahnutiu vyššej teploty vznietenia a vzplanutia u POLIBITU mineral mali pravdepodobne najväčší vplyv sklené vlákna, ktorými je vystužená jeho nosná polyesterová vložka. Pás je navyše na hornej strane opatrený bridlicovým posypom, spodná strana pásu je potiahnutá polyolefinickým filmom. Je zaujímavé, že POLIBIT mineral, aj vzhľadom na priaznivejšie teploty vznietenia a vzplanutia a taktiež vzhľadom na svoje zloženie, má oproti SIKAPLANU-15 výrobcom deklarovanú nižšiu triedu reakcie na oheň – F (SIKAPLAN-15 má triedu E)

340



a taktiež nižšiu triedu – FROOF (SIKAPLAN-15 spĺňa BROOF), čo je najnižšia trieda z hľadiska správania sa striech namáhaných vonkajším ohňom. Záver Určovanie teploty vznietenia a vzplanutia má pre prax veľký význam pre správne použitie skúšaného materiálu v stavebných konštrukciách z hľadiska protipožiarnej bezpečnosti. Pri určovaní konštrukčných prvkov stavby z hľadiska protipožiarnej bezpečnosti je dôležité poznať teplotu vzplanutia horľavých materiálov, nachádzajúcich sa vo vnútri konštrukcie, aby dané konštrukcie nezvyšovali v požadovanom čase požiarnej odolnosti intenzitu požiaru. Vzhľadom na získané výsledky teploty vznietenia a vzplanutia testovaných hydroizolačných pásov možno konštatovať, že obidva materiály možno využiť pri riešení protipožiarnej bezpečnosti nových aj rekonštruovaných stavieb v zmysle platných predpisov v konštrukčných prvkoch druhu D2 a D3. POLIBIT mineral však vzhľadom na triedu reakcie na oheň F, ktorú uvádza výrobca, nemožno použiť v novostavbách v konštrukcii druhu D2. Taktiež tento materiál nemožno použiť ako hydroizoláciu strechy, ktorá by mohla byť pri požiari namáhaná vonkajším ohňom, vzhľadom na to, že nepĺňa požadovanú triedu v zmysle platnej vyhlášky. Z uvedeného je možné usúdiť, že materiály je potrebné posudzovať pri ich aplikácii v stavbe pri riešení protipožiarnej bezpečnosti komplexne, poznať ich dôležité vlastnosti z hľadiska viacerých hľadísk, z ktorých významné postavenie má práve aj poznanie teploty vznietenia a vzplanutia. Tento príspevok vznikol za podpory výskumnej úlohy VEGA 1/0436/09.

Zoznam literatúry [1] Zákon č. 50/1976 Z.z. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon), v znení neskorších predpisov (zákona č. 479/2005 Z. z.) [2] STN ISO 871:1999 teplovzdušnej peci

Plasty:

Stanovenie

zápalnosti

v

[3] STN EN 13501-1: 2007 Klasifikácia požiarnych charakteristík stavebných výrobkov a prvkov stavieb. Časť 1: Klasifikácia využívajúca údaje zo skúšok reakcie na oheň [4] STN P ENV 1187 Zaťaženie striech vonkajším požiarom. Skúšobné metódy [5] STN EN 13 501-5: 2005 Klasifikácia požiarnych charakteristík stavebných výrobkov a prvkov stavieb. Časť 5 : Klasifikácia využívajúca údaje zo skúšok striech namáhaných vonkajším ohňom [6] http://www.sika.sk/sk-con-tds-sikaplan_15_g.pdf 9.3.2010 [7] http://www.novaglass.sk/pdf/POLIBIT%20Mineral.pdf 11.3.2010 [8] Osvald, A., Krajčovičová, J., Mitterová, I., Orémusová, E.: Hodnotenie materiálov a konštrukcií pre potreby protipožiarnej ochrany. Vysokoškolská učebnica. Vydanie I. Zvolen : TU, 2009. 355 s. ISBN: 978-80-228-2039-4. [9] Orémusová, E.: Termická analýza poťahových textílií na báze chemického vlákna (polyester - PES). In: Požární ochrana 2008. Sborník přednášek XVII. ročníku mezinárodní konference. Ostrava: SPBI Ostrava 2008. s. 395-400. ISBN: 978-80-7385-040-1.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Požární inženýrství - Dynamika požáru EDICE SPBI SPEKTRUM

65.

SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEýNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

PETR KUýERA RUDOLF KAISER TOMÁŠ PAVLÍK JIěÍ POKORNÝ

POŽÁRNÍ INŽENÝRSTVÍ DYNAMIKA POŽÁRU


Petr Kučera, Rudolf Kaiser, Tomáš Pavlík, Jiří Pokorný Kniha „Požární inženýrství - dynamika požáru“ je určena všem odborníkům a studentům, kteří se zajímají o základy posouzení průběhu požáru v uzavřeném prostoru (tj. uvnitř stavebních objektů). Tato publikace přichází s konkrétním popisem vybraných statí dynamiky požáru, proto se zde objevují výpočtové postupy zaměřené na: - stanovení rychlosti uvolňování tepla, - výměnu plynů při požáru, - vznik a rozvoj sloupce zplodin při požáru (Fire Plume), - vrstvení kouře v prostoru, - odhad teplot uvnitř hořícího prostoru před a po celkovém vzplanutí (flashoverem), - vybrané úlohy ze sdílení tepla. cena 150 Kč Knihu lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597322970

341


Vplyv hrúbky drevných prachov na teplotu vznietenia Effect of thickness of wood dust on the ignition temperature doc. Ing. Ivana Tureková, PhD. Ing. Jozef Harangozó

a výbušnosti, na navrhovanie preventívnych opatrení, a tiež na prognózovanie následkov požiarov a výbuchov. [1]

Ing. Martina Buštorová

Experimentálna časť

Ing. Peter Vékony

Meranie bolo vykonané na dvoch druhoch brúsnych drevných prachoch buk a dub, podľa normy STN EN 50281-2-1: 2002. Elektrické zariadenia do priestorov s horľavým prachom. Časť 2-1: Skúšobné metódy. Metódy na stanovenie minimálnych teplôt vznietenia prachu. Metóda A. Veľkosti sledovaných a vyhodnocovaných hrúbok vrstiev boli 5 mm, 15 mm, 30 mm.

Materiálovotechnologická fakulta STU v Trnave Paulínska 16, 917 24 Trnava, Slovenská republika [email protected], [email protected], [email protected] Abstrakt Článok sa zaoberá vplyvom výšky usadenej vrstvy drevného prachu na jeho vznietenie. Popisuje faktory, ovplyvňujúce parametre vznietenia (vlhkosť prachu, granulometrická analýza, čas do vznietenia), pričom hodnotiacim kritériom je výška vrstvy prachu. Experiment bol uskutočnený v súlade s normou STN EN 50281-2-1: 2002. Elektrické zariadenia do priestorov s horľavým prachom, avšak s využitím podstatne vyšších hrúbok usadených prachov a sledovaním teplôt v rôznych vrstvách. Kľúčové slová Teplota vznietenia, drevný prach, usadená vrstva, sitová analýza, vlhkosť Abstract The article deals with the influence of the amount established layer of wood dust in the ignition. It describes the factors affecting the ignition parameters (dust, moisture, granulometric analysis, time to ignition), the evaluation criterion is the amount of dust layer. The experiment was carried out in accordance with STN EN 50281-2-1: 2002. Electrical equipment in areas with combustible dust, but using a much higher thickness and tracking of dirt and dust temperatures in different layers. Key words Ignition temperature, wood dust, sedimentary layer, sieve, analysis, dampness

Pred samotným stanovovaním vznietenia bola zistená vlhkosť stanovovaných vzoriek vybraných druhov drevných prachov. Sitovou analýzou sa určil podiel jednotlivých veľkostí frakcií v daných vzorkách. Vlhkosť prachu a veľkosť prachových častíc sú vstupné a ovplyvňujúce údaje pre stanovenie požiarno-technických vlastností. 1. Stanovenie vlhkosti vzoriek Stanovenie vlhkosti sa vykonávalo podľa normy STN 49 0103: 1979. Drevo. Zisťovanie vlhkosti pri fyzikálnych a mechanických skúškach, výsledky. Zistená vlhkosť bukového prachu bola 1,002 %, dubového 0,884 %. Vlhkosť drevných prachov je významnou fyzikálnou veličinou, ktorá súvisí so šírením tepla v materiáloch. Čím je vlhkosť vyššia, tým rastie aj tepelná vodivosť, a tým rastie aj rýchlosť šírenia tepla v danom materiáli. [2] 2. Sitová analýza Pomocou sitovej analýzy bolo zistené približné percentuálne zastúpenie jednotlivých frakcií v daných vzorkách drevných prachov. Veľkosť častíc prachu vo veľkej miere vplýva na správanie sa prachu pri jeho horení. Na obrázkoch č. 1 a 2 sú výsledky granulometrickej analýzy testovaných prachov. Pre ďalšie testovanie boli použité frakcie s veľkosťou častíc menšou ako 500 μm. Častice, ktoré zostali na sitách s veľkosťou otvorov 500 μm (označený ako odpad na obrázkoch), už ďalej nebol použitý pri testovaní.

Úvod Prach okrem nežiaducich zdravotných účinkov na človeka prináša nebezpečenstvo vzniku požiaru prípadne výbuchu, keď jeho koncentrácia v rozvírenom stave v zmesi so vzduchom je dostatočná na to, aby v prípade vzniku iniciačného zdroja došlo k jej zapáleniu. V usadenom stave (bez rozvírenia) môže za vzniku dostatočného tepla horúcich povrchov prísť k vznieteniu tejto vrstvy horľavého prachu a s ním sprevádzaný vznik požiaru. Teplota horúcich povrchov, potrebná na vznik vznietenia horľavých prachov je rôzna a je závislá aj na hrúbke usadenej vrstvy prachu. Preto je potrebné poznať teploty vznietenia rôznych druhov horľavých prachov, aby sa dalo predchádzať vzniku požiaru alebo výbuchu.

Obr. 1 Granulometrické zloženie vzorky bukového prachu

Prach ako potenciálny zdroj požiaru alebo výbuchu Ak pevná látka je schopná reagovať s kyslíkom za vývinu tepla, po jej rozomletí vzniká horľavý prach, ktorý je schopný pri kontakte s iniciačným zdrojom a dostatočným množstvom oxidačného prostriedku spôsobiť požiar, a ak sa nachádza v rozvírenom stave, môže dôjsť aj k výbuchu. Existencia reálneho nebezpečenstva výbuchov a požiarov pri práškových materiáloch si vyžaduje dôsledné poznanie fyzikálnochemických a požiarno-technických vlastností. Požiarno-technické vlastnosti prachov slúžia na kvalitatívne porovnávanie horľavosti 342

Obr. 2 Granulometrické zloženie vzorky dubového prachu



Sitovou analýzou sa zistilo percentuálne zastúpenie rozmerových frakcií častíc v skúmanej vzorke prachu. Vyššie zastúpenie menších častíc charakterizuje schopnosť prachu vytvárať disperznú sústavu. Dispergovanejší prach má veľký povrch a chemickú aktivitu, a tým je prach horľavejší, preto o reálnych požiarno-technických vlastnostiach rozhoduje aj distribúcia častíc. Z obrázkov vyplýva, že v testovanej vzorke bukového prachu je najzastúpenejšou frakcia od 500 - 250 μm, kým u dubového prachu rozhodujúce zastúpenie majú frakcie menšie ako 90 μm, čo bolo spôsobené vlastnou technológiou ich vzniku.

Tab. 1 Výsledky skúšky vznietenia vzorky bukového prachu Výsledok skúšky

Doba pre vznietenie alebo dosiahnutie najvyššej teploty bez vznietenia [min]

330

vznietenie

3

320

bez vznietenia

3

320

bez vznietenia

4

320

bez vznietenia

3

310

bez vznietenia

4

300

vznietenie

17

290

vznietenie

23

280

vznietenie

33

270

bez vznietenia

36

270

bez vznietenia

38

3. Vplyv hrúbky prachovej vrstvy na zápalnosť prachu

270

bez vznietenia

35

Meranie sa vykonávalo podľa normy STN EN 50281-2-1: 2002. Elektrické zariadenia do priestorov s horľavým prachom. Časť 2-1: Skúšobné metódy. Metódy na stanovenie minimálnych teplôt vznietenia prachu. Metóda A (obr. 3). Podľa danej normy sa za vznietenie považoval prípad, kedy došlo k žeraveniu alebo plameňovému horeniu alebo bola pri skúške nameraná teplota vyššia ako 450 °C, alebo došlo k otepleniu vrstvy o 250 °C vyššie, než je teplota vyhrievaného povrchu. Za minimálnu teplotu sa považovala teplota horúceho povrchu, pri ktorej ešte došlo k vznieteniu vrstvy prachu pri stanovovanej hrúbke a pri nižšej teplote už k vznieteniu nedošlo. [4]

270

vznietenie

55

260

vznietenie

84

250

vznietenie

103

240

bez vznietenia

94

240

bez vznietenia

92

240

bez vznietenia

95

Vzrastom jemnosti častíc prachu vzrastá aj ich výbušnosť, čo je spôsobené hlavne zväčšením povrchu a poklesom vzájomnej vzdialenosti častíc. Podmienkou vzplanutia a výbuchu je teda malá zrnitosť. Všeobecne častice menšie než 100 μm sa považujú za nebezpečné, nad touto hranicou horľavosť a výbušnosť prachu prudko klesá. [3]

Hrúbka vrstvy [mm]

5

15

30

Teplota povrchu [°C]

Tab. 2 Výsledky skúšky vznietenia vzorky dubového prachu Teplota povrchu [°C]

Výsledok skúšky

Doba pre vznietenie, alebo dosiahnutie najvyššej teploty bez vznietenia [min]

310

vznietenie

2

300

vznietenie

4

290

bez vznietenia

3

290

bez vznietenia

3

Vzorky dubového a bukového prachu boli vložené do exsikátora na 48 hodín, k ďalšiemu testovaniu boli použité častice menšie ako 500 μm.

290

bez vznietenia

3

280

bez vznietenia

5

270

vznietenie

17

Výsledky skúšky vznietenia usadenej vrstvy vzorky bukového prachu sú zaznamenané v tabuľke č. 1 a vrstvy vzorky dubového prachu v tabuľke č. 2 s vyznačením minimálnych teplôt vznietenia a času do vznietenia.

260

vznietenie

34

250

bez vznietenia

24

250

bez vznietenia

22

250

bez vznietenia

25

250

vznietenie

48

240

vznietenie

73

230

bez vznietenia

105

230

bez vznietenia

103

230

bez vznietenia

102

Hoci teplota vznietenia je normovanou testovacou metódou, na základe predchádzajúcich výsledkov [5, 6, 7] cieľom bolo zistiť a porovnať teplotu vznietenia drevných prachov aj pri výške 30 mm (kde podľa normovanej metódy najvyššia výška vrstvy je 15 mm) a priebeh zmien teplôt v tejto vrstve vo výške, a to pridaním ďalšieho termočlánku. Okrem zaznamenaných teplôt bola sledovaný aj čas do vznietenia.

Hrúbka vrstvy [mm]

5

15

30

Obr. 3 Schéma zapojenia prístrojov 1 - regulátor teploty; 2, 3 - multimeter; 4 - Almemo (prístroj na meranie teploty); 5 - pec; 6 - termočlánok vo vrstve prachu; 7 - kruh naplnený skúšaným prachom; 8 - termočlánok na povrchu vrstvy prachu; 9- termočlánok pre reguláciu teploty; 10 - počítač; 11 - termočlánok na záznam teploty platne počas skúšky

Obr. 4 Závislosť teploty usadeného bukového prachu (30 mm, teplota povrchu 250 °C) od času Ostrava 8. - 9. září 2010

343


Pri 30 mm-ovej hrubej vrstve boli zistené nižšie teploty vznietenia u oboch vzoriek prachov. Ďalšie testovanie bolo uskutočnené pri výške 30 mm (ktorú normovaná metóda neuvádza), a to pridaním termočlánku v strede výšky (15 mm) a v strede kruhového prierezu. (obr. 4 a 5).

je funkciou polohy termočlánku, ktorý je umiestnený v strede povrchu testovanej vzorky podľa normovanej skúšky. Preto vylepšením z hľadiska vlastnej skúšky by bolo potrebné na povrchu vzorky vytvoriť sieť aspoň 9-tich bodov v tvare mriežky a takto zaznamenávať teplotu vznietenia, čím by bolo vylúčené meranie teploty v jedinom bode. Záver Meraním bolo overené, že teplota vyhrievaného povrchu, na ktorej bola vrstva prachu uložená, sa znižovala v závislosti na zvyšovaní hrúbky prachovej vrstvy, t.j. čím vyššia bola hrúbka vrstvy usadeného drevného prachu, tým nižšiu teplotu bolo potrebné nastaviť na vyhrievanom povrchu, aby mohlo dôjsť k dostatočnému zahrievaniu vrstvy, a tým aj k prejavu vznietenia. Bolo zistené, že distribúcia častíc vplýva na výslednú teplotu vznietenia.

Obr. 5 Závislosť teploty usadeného dubového prachu (30 mm, teplota povrchu 240 °C) od času Zhodnotenie nameraných výsledkov Stanovenie teploty vznietenia bolo uskutočnené na dvoch vzorkách brúsnych prachov – dubovom a bukovom. Pred samotným testovaním bola stanovená vlhkosť vzoriek prachov a k analýze bolo odobratá tá časť zo sitovej analýzy, ktorej rozmery častíc sú menšie ako 500 μm. Pri stanovení bol dodržaný normovaný postup podľa metódy „Hot plate“, naviac ale bola zvýšená výška oproti testovanej metóde na 30 mm. Bolo potvrdené, že zvyšovaním výšky prachov z 5 mm na 30 mm sa teplota vznietenia znižuje, a to u bukového prachu o 80 °C a u dubového prachu o 60 °C (tab. 3). Porovnajúc výsledky s publikovanými prácami [6, 7], teploty vznietenia pre bukový prach vzájomne korešpondujú, u dubového prachu sú nižšie, čo je spôsobené hlavne vyšším zastúpením menších frakcií. Čas do vznietenia je významnou bezpečnostnou charakteristikou v prašných prevádzkach. V oboch testovaniach pri najvyššej výške dosiahol najvyššie hodnoty t.j. s rastúcou výškou klesá teplota vznietenia a čas do vznietenia narastal. Tab. 3 Minimálne teploty vznietenia vybraných druhov drevných prachov v závislosti od hrúbky usadenej vrstvy Druh drevného prachu

Buk

Dub

Hrúbka vrstvy [mm]

Minimálna teplota vznietenia [°C]

Doba pre vznietenie v [min]

5

330

3

15

280

33

30

250

103

5

300

4

15

260

34

30

240

73

I napriek tomu, že v bežných prevádzkach nie je predpoklad tvorby 30 mm-ovej vrstvy prachu, cieľom experimentu bolo zistiť závislosť teplotného správania sa vrstvy prachu od narastajúcej výšky a porovnať aj čas do vznietenia vzorky. Nemožno však okrem bezpečnostných opatrení (ochrana proti požiaru a výbuchu prachov v drevospracujúcich prevádzkach) zanedbať ani expozíciu zamestnancov prachom tvrdých drevín, ktoré kategorizujeme ako karcinogénny prach. Použitá literátura [1] BALOG, K., TUREKOVÁ, I.: Stanovenie požiarnotechnických vlastností potravinárskych prachov. In. Spektrum. 2008, ročník: 8, č.2, ISNN: 1211-6920 [online]. [cit. 2010- 0129; 22:19 SEČ]. Dostupné na internete: [2] STN 49 0103: 1979. Drevo. Zisťovanie vlhkosti pri fyzikálnych a mechanických skúškach. [3] STN EN 50281-2-1: 2002. Elektrické zariadenia do priestorov s horľavým prachom. Časť 2-1: Skúšobné metódy. Metódy na stanovenie minimálnych teplôt vznietenia prachu. Metóda A. [4] DAMEC, J. a kol.: Protivýbuchová prevence v potravinářství a zemědelství. Ostrava: Edice SPBI Spektrum, 1999. ISBN: 8086111-41-5. [5] Tureková, I.: Study of high-temperature degradation by lignocelulose materials. - 1 st ed. - Dresden: Forschungszentrum Dresden - Rossendorf, 2009. - 130 s. ISBN: 978-3-941405-08-0 [6] Tureková, I., Balog, K. Slabá, I.: Štúdium požiarno-technických vlastností potravinárskych prachov. In: Vedecké práce MtF STU v Bratislave so sídlom v Trnave. Research papers Faculty of Materials Science and Technology Slovak University of Technology in Trnava. ISSN 1336-1589. - Č. 25 (2008), s. 161-167. [7] CONEVA, I.: Nebezpečenstvo vzniku požiaru a výbuchu dreveného prachu. In: “Drevo a protipožiarna bezpečnosť.” Zvolen, DF, KPO, 2004. ISBN: 80-228-1321-4.

Možno konštatovať, že normovaná metóda je pomerne nepresnou metódou (zaokrúhľovanie výsledkov ± 10 °C), pri testovaniach vznikajú „ohniská žeravenia“ a ich zaznamenanie

344



Bleskové povodně - návrh metodiky stanovení ohrožení území a varovného systému Flash floods – the prototype of methodology and application of the early warning system Doc. RNDr. Jan Unucka, Ph.D.1

Úvod, motivace

Ing. Veronika Říhová1

Přívalové srážky a bleskové povodně byly ve středoevropském prostoru často považovány za určitou anomálii, jejíž výskyt patří spíše do tropických oblastí a u nás nastane jen s malou pravděpodobností. Přesto situace z minulých let jasně naznačují, že je to jev, s jehož výskytem je lépe počítat (červen 1987 Dřevnice a Vsetínská Bečva, červen 1995 - Litavka, červen 1996 - povodí Opavy na Bruntálsku, červenec 1998 - Dědina a Bělá na Rychnovsku, srpen 2005 Olše, červen 2009 - Luha a Jičínka v povodí Odry a konečně červen 2010 - Kamenice v povodí Labe).

Mgr. Ing. Michaela Hořínková

1

Ing. Ondřej Malek1 Ing. Dušan Židek2 Ing. Vladimír Fárek3 VŠB-TU Ostrava, Hornicko-geologická fakulta 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba 2 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava K myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava-Poruba 3 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ústí n. Labem Kočkovská 18/2699, 400 11, Ústí nad Labem [email protected], [email protected], ondrej.malek@vsb. cz, [email protected], [email protected], [email protected]

1

Přívalové srážky neboli srážky konvektivní (často také označovány jako přívalové deště) jsou jevem prostorově a časově omezeným a tedy problematickým hned z několika hledisek, přičemž ta nejdůležitější hlediska jsou (upraveno podle Řezáčová et al. 2007, Wohl ed. 2000): -

Abstrakt Bleskové povodně z přívalových srážek z roku 2009 a 2010 přinesly nezanedbatelné materiální škody a bezprostředně ohrozily zdraví či životy obyvatel. Povodňové riziko, jeho hodnocení a predikce patří mezi přírodními hazardy k nejlépe propracovaným, avšak co se týče povodní vyvolaných právě přívalovými dešti, je jejich předpověď stále velice obtížná. Přívalové srážky jsou z hlediska prostorového rozlišení numerických modelů běžně používaných v synoptické praxi jevem mimoměřítkovým. Významným problémem je taktéž fakt, že odtok srážkové vody se za takovýchto situací často odehrává mimo koryta toků. Jako vhodné východisko pro včasné varování před výskytem tohoto typu přírodního rizika se proto jeví řešení založené na komplexní analýze. Výstupem naší práce je návrh metodiky a systém včasného varování na základě efektivních analýz vstupních dat z NWFS a meteorologických radarů pomocí GIS a hydrologických modelů na rozdíl od lokálních varovných systémů. Klíčová slova Přívalová srážka, blesková povodeň, GIS, hydrologické modely, varovné systémy Abstract Flash floods from the severe storms that have occurred in years 2009 and 2010 brought material damages and risk for the affected areas inhabitants. Flood risk assessment and prediction are well-developed solutions of the natural hazards but flash floods from severe storms are quite complicated issue in the sense of their proper prediction. Flash floods are beyond the resolution of the numerical weather forecast systems (NWFS). Another big issue is fact, that runoff of flash floods is frequently outside of the river channels. The complex and multi-perspective analysis of the landscape response to the severe storm and high precipitation intensity seems to be effective basis. Results of our work is the prototype of methodology and application of the early warning system based on GIS, hydrological modeling and effective analysis of the radar and NWFS products, which could work in the regional scale opposite to local early warning systems. Key words Convective rainfall, flash flood, GIS, hydrologic models, warning systems


obtížná lokalizace místa a času spadu přívalových dešťů pomocí numerických atmosférických modelů (NWFS) typu ALADIN, WRF/MM5, GFS - obtížná měřitelnost přesného úhrnu takového typu srážky srážkoměrnou sítí z důvodu omezeného prostorového dosahu srážkoměrů či reprezentativnosti jejich umístění Z hlediska meteorologické prognózy a numerických atmosférických modelů se jedná o tzv. mimoměřítkový jev (jev pod prostorovou rozlišovací schopností numerických modelů), což se často řeší pomocí tzv. downscalingu a změnami prostorového rozlišení modelových domén. Tyto faktory vedou nutně k tomu, že záchranné profesionální či dobrovolnické sbory reagují na kusé a nepřesné informace o výskytu, charakteru a dalším vývoji této situace, což často snižuje možnosti efektivního a včasného plánovaní zásahů. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že se jedná o jev, který nelze podceňovat a hledání adekvátního mechanismu pro včasné varování a zmírnění dopadů tohoto jevu je na místě. Existuje několik přístupů, jedním z hojně zmiňovaných jsou lokální varovné systémy. Ty mohou vcelku dobře posloužit v rámci menšího územního rozsahu, pro ČR jako celek je však nutno hledat jiné efektivní řešení. Toto řešení musí být dostatečně přesné, rychlé a robustní, tedy relativně nenáročné na operativní vstupní data. Přídavnou hodnotou by pak měla být modularita řešení, tzn. možnost dalšího rozšíření dle aktuálních potřeb provozovatele. Tato hlediska byla zohledněna při vývoji metodiky stanovení zranitelnosti území vůči přívalové srážce transformované finálně do vývoje prototypu aplikace pro operativní stanovení zranitelnosti území během různých hydrosynoptických situací a tedy různých variant výskytu přívalových srážek. Tato aplikace svou podstatou a zaměřením tedy podporuje vznik operativního varovného systému využívaného kompetentním orgánem s dostatečným odborným zázemím. Práce výzkumného týmu na metodice a prototypu finální aplikace lze rozdělit do základních 4 skupin: 1. Zpracování dat o území s pomocí geografických informačních systémů (dále jen GIS), tvorba specializovaných odvozených GIS vrstev v ArcGIS, GRASS GIS a SAGA GIS. 2. Výstavba distribuovaných hydrologických modelů s využitím vrstev vytvořených v bodě 1. 3. Simulace vlivu přívalové srážky na území s pomocí GIS a hydrologických modelů a stanovení koeficientů pro jednotlivé 345


faktory ovlivňující zranitelnost území vůči přívalové srážce. 4. Výstavba a testování finálního prototypu aplikace. Prototyp aplikace je schopen determinovat zranitelnost území vůči nadcházející či probíhající srážce v rozsahu celé ČR a v míře detailu dle potřeb zadavatele/uživatele. Výpočet je relativně rychlý v závislosti na hardwarovém vybavení. Na běžné pracovní stanici může výpočet trvat pouze několik minut, s využitím technologií HPC (High Performance Computing) a paralelních výpočtů se efektivita a rychlost této technologie znásobuje. Výstupem je pak GIS mapa či obrázek zranitelnosti území, kde budou klasifikovány nejvíce ohrožené oblasti povrchovým odtokem a dalšími doprovodnými jevy (např. odtokem erodovaných půdních částic apod.). Příslušný orgán pak bude moci včas vytipovat nejvíce ohrožená území a vydat výstražné zprávy v souladu s legislativním rámcem Hlásné a předpovědní povodňové služby (HPPS). Hlavní výhodou tohoto přístupu je kontinuální pokrytí libovolného území (na rozdíl od lokálních varovných systémů) a rychlost výpočtu i pro větší územní celky. Další výhodou tohoto přístupu je prakticky neomezená možnost aktualizace vstupních dat a tedy udržování aplikace ve stavu reflektujícím aktuální přírodní a hydrologické podmínky na povodí. Aplikaci lze pak v tomto kontextu charakterizovat jako nástroj včasného varování a vytipování zranitelných míst, na které se lze v další iteraci zaměřit v analýzách pomocí distribuovaných hydrologických modelů. Jako vstup srážek může být implicitně používán radarový snímek díky jeho nejlepšímu podchycení prostorové variability srážky. Vstupem však může být i predikovaná srážka z atmosférického modelu typu ALADIN, popř. dalšího při dodržení formátu dat (rastr, souřadný systém atd.). Interpolovaný rastr srážek naměřených staniční sítí může do aplikace vstoupit taktéž, byť tato varianta vstupních dat není pro konvektivní srážky příliš vhodná. Finálním výsledkem je tedy nástroj, který s využitím primárních a odvozených GIS vrstev, koeficientů stanovených s pomocí hydrologických modelů a datovou vrstvou vstupní srážky určité intenzity a trvání odvodí zranitelná území. Tedy území, kde se dá s velkou měrou pravděpodobnosti očekávat deficit v kapacitě území pojmout tuto srážku a transformovat ji na méně ničivé formy odtoku (odtok podpovrchový, soustředěný odtok v korytech toků a inundacích). Také nechráněná zemědělská půda nebo půda s nevhodnou kulturou může finální jev zhoršit zvýšenou erozí během přívalové srážky a transportem erodovaných sedimentů do nižších poloh. Potenciál GIS na úrovni analýz zranitelnosti území Geografické informační systémy se v hydrologii a vodním hospodářství používají již delší dobu a bez nadsázky lze konstatovat, že zejména v kombinaci s hydrologickými modely představují jednu z nejpokročilejších aplikací geoinformačních technologií. Tento potenciál ještě umocňuje využití dálkového průzkumu Země (DPZ). Pokud proces vzniku bleskové povodně z přívalových dešťů abstrahujeme do základních mechanismů a parametrů, lze jeho charakter a průběh označit za výslednici parametrů reliéfu, půd, vegetačního krytu, intenzity a délky trvání příčinné srážky a předchozích hydrologických podmínek na povodí. Tento základní soubor determinuje výšku povrchového odtoku a jeho případnou extremitu. Zároveň pro všechny tyto parametry či procesy představuje GIS vhodný a efektivní nástroj, přičemž nelze zanedbat i grafickou úroveň výstupů a jejich geografický aspekt, což mj. umožňuje lokalizaci a interpretaci sledovaného jevu i pro laiky. Úlohu GIS lze tedy rozdělit do čtyř základních skupin: 1. předběžné analýzy území a stanovení zranitelnosti území, 2. zpracování operativních geodat pro účely hydrologického modelování (např. radarové odhady srážek), 3. schematizace 346

povodí

pro

hydrologické

(semidistribuované a distribuované), tzv. preprocessing, 4. vizualizace výstupů postprocessing.

hydrologických

modelů,

tzv.

Povrchový odtok je spolu s podpovrchovým odtokem, jenž se dále dělí na hypodermický odtok (interflow) a odtok v nasycené zóně (tzv. základní odtok neboli baseflow) jedním ze základních mechanismů srážkoodtokového procesu v povodí. Jak již bylo zmíněno výše, povrchový odtok vzniká překročením infiltrační kapacity půdy (infiltration excess, tzv. Hortonův odtok neboli Hortonian flow), překročením retenční kapacity (odtok ze saturace, saturation excess neboli Dunneho odtok) a opětovnou exfiltrací vody v nižších částech svahu (return flow). Pokud je překročena infiltrační kapacita půdy, je charakter povrchového odtoku ovlivňován zejména morfometrií terénu. Pro stanovení hlavních morfometrických charakteristik lze využít analytických nástrojů ArcGIS a jeho extenzí, GRASS GIS a SAGA GIS. Existují i další produkty a nástroje, jako je např. TAPES či SEXTANTE GIS (extenze pro OpenJUMP), přesto lze označit první tři zmíněné softwarové produkty za ty nejrozšířenější, mimo jiné také proto, že mají přímou vazbu na srážkoodtokové modely, což je nezanedbatelný faktor. Pomocí různých algoritmů se z digitálního výškového modelu území (dále DEM) získávají mimo jiné parametry Flow direction (dále FD) - směr odtoku a následně Flow accumulation (dále FA) – akumulace odtoku. FD určuje způsob, směr jakým je uskutečněn odtok z buňky do další/dalších níže položených buněk a globálně tak modeluje tok materiálu terénem. Takto lze hovořit o cestě, dráze odtoku – tzv. flowpath. FA potom určuje, kolik materiálu (vody) proteče každou buňkou. Čili kolik buněk je odvodňováno přes konkrétní buňku. Protože jsou buňky navzájem spojené, lze určit kumulativní množství materiálu, který projde každou buňkou. Jeli hodnota každé buňky rovna jedné, lze hovořit o tzv. upstream element map. Po vynásobení každé buňky patřičným akumulačním operátorem lze určit množství materiálu, který projde buňkou v (kvazi)reálném prostředí. V principu se FD určuje dvěma skupinami metod (Wilson et Gallant 2000, Fárek et Unucka 2010): -

SFD – Single flow direction – každá buňka má odtok pouze do jedné sousední, níže umístěné buňky - MFD – Multiple flow direction – odtok z buňky je umožněn do více níže položených buněk, disperzní odtok. V momentě, kdy je uspokojivě realizován rastr se směry a akumulacemi odtoků, tzv. local drain direction map, je možné pro získání reálného odtoku vynásobit buňky příslušnými akumulačními operátory. Ty podle použitého modelu různými postupy a za použití řady rovnic (Saint Venant, Manning, Green-Ampt, Horton) popisují a vyčíslují zbylé skupiny dat (Fárek et Unucka 2010).

Z těchto principů lze pak odvodit základní požadavky na kvalitu DEM: •

Dostatečné rozlišení nejen v horizontálním směru, ale zejm. ve vertikálním. Z tohoto pohledu je běžně používaný DMÚ 25 často nevhodný.

•

Neporušené údolnice (vznikají zejména, je-li šířka údolnice menší než rozlišení DEM).

•

Minimum výskytů nebo lépe absence depresí vzniklých špatnou interpolací při tvorbě DEM.

•

Absence výskytů tzv. One-cell pits - u některých typů interpolace se objevuje ztráta údaje o výšce v jednotlivých buňkách.

Krom těchto základních analytických operací je pro tvorbu relevantních vrstev zranitelnosti území vůči přívalovým srážkám a také preprocessing dat pro potřeby srážkoodtokových modelů provést i další analýzy pomocí specializovaných nástrojů, jako jsou např. moduly r.watershed, r.terraflow, r.topidx nebo r.slope.aspect pro GRASS GIS či skupina modulů Terrain Analysis v SAGA

modely Ostrava 8. - 9. září 2010


GIS. Pomocí těchto nástrojů lze odvodit další důležité parametry terénu a případně připravit data pro srážkoodtokové modely typu TOPMODEL či SIMWE. Přímou schematizaci povodí pro potřeby srážkoodtokových modelů pak umožňují nástroje ArcGIS/ HEC-GeoHMS (pro model HEC-HMS), SAGA GIS (pro modely TOPMODEL a IHACRES), specializované extenze ArcView GIS 3.x (pro modely SWMM, HEC-HMS) nebo WMS (pro modely GSSHA, HEC-1 a HSPF). Možnosti modelování bleskových povodní v hydrologických modelech Pro tento typ analýz se bezesporu nejvíce hodí distribuované srážkoodtokové (s-o) modely. Distribuovaný srážkoodtokový model představuje ve své podstatě systém, kdy je modelovaná doména (území) rozděleno na rastr (grid) s buňkami o určité velikosti (rozlišení gridu) a těmto buňkách jsou přiřazovány parametry z hlediska srážkoodtokového procesu, výpočet probíhá na úrovni horizontální a vertikální komunikace těchto buněk a konečně jsou pro jednotlivé buňky vizualizovaný i výsledky modelu (simulace). Výhodou distribuovaných modelů je tedy zejména detailnější parametrizace území a dále pak menší zatížení chybou na úrovni vstupních srážek – primárně prostorová data např. z družic nebo meteorologických radarů se neinterpolují, ale jsou reprezentována dalším souborem buněk s hodnotami vstupní srážky. Nevýhodou je často absence dat o dostatečné kvalitě, což je faktor, u kterého lze pozorovat zejména v posledních letech znatelné zlepšení. Mezi tento typ modelů lze zařadit např. programové prostředky MIKE SHE, GSSHA, SIMWE, TOPMODEL s tím, že se jedná o srážkoodtokové modely různého stupně komplexity z hlediska simulovaných procesů a uživatelského rozhraní. Dalším faktorem je i platforma OS a GIS, na které jsou uvedené programové prostředky schopny provozu. Některé modely jsou primárně určeny pro OS Windows a platformu ESRI, jiné pro OS UNIX/Linux a platformu GRASS. Některé semidistribuované modely typu HEC-HMS umožňují i částečný distribuovaný režim pro vybrané hydrologické parametry nebo srážkové vstupy – např. import gridů radarových odhadů srážek ze sítě NEXRAD. Dalším důležitým faktorem je i možnost komunikace konkrétního programového prostředku s ostatními moduly a modely. V tomto ohledu nabízejí nejpokročilejší možnosti produkty DHI / MIKE a USACE / HEC. Programové prostředky těchto konsorcií umožňují vzájemnou komunikaci srážkoodtokových a hydrodynamických modelů a to jak na úrovni uživatelských, tak na úrovni serverových řešení. Nejkomplexnější nástroje v tomto ohledu z pohledu uživatelů představují platformy ArcHydro (ESRI + HEC) a MIKE FLOOD. Na úrovni serverových řešení je to opět ArcHydro (Maidment et al. 2002, Unucka 2010), a nebo systém Floreon+ (Martinovič et al. 2008, Unucka et al. 2009), na jehož vývoji se podílí i kolektiv autorů. MIKE FLOOD představuje nedocenitelný potenciál zejména v urbanizovaných územích, kdy se do výsledné hydrologické situace propaguje i vliv kanalizačních systémů.

Obr. 1. Výstup z modelu MIKE SHE (rastr povrchového odtoku), horní část povodí Odry TOPMODEL (angl. TOPography based hydrological MODEL) je vyvíjen od 70. let minulého století a hlavní ideou tvůrce tohoto modelu prof. Keitha Bevena je, aby byl model transparentní a snadno přizpůsobitelný požadavkům uživatele tak, aby parametrizace modelu a simulace vybraných jevů co nejvíce reflektovala podmínky aktuálního povodí. Je tedy zjevné, že primární roli zde hraje topografie povodí, byť jsou ostatní parametry (hydraulické vlastnosti půdního profilu apod.) v dostatečné míře parametrizovány a v simulaci zahrnuty rovněž. TOPMODEL je vyvinut nejen jako modul pod GRASS GIS a SAGA GIS (nebo dále i hydrologické modely jako WIS nebo HyGIS), ale i jako samostatný programový prostředek. Jeho demo verze a zkušební balík dat je volně ke stažení na www stránkách Lancaster University: http:// www.es.lancs.ac.uk/hfdg/freeware/hfdg_freeware_top.htm . Modul r.topmodel je již implicitně zahrnut jako modul TOPMODEL ve verzi GRASS GIS 5.3.0 a vyšší, popř. jako modul TOPMODEL v SAGA GIS. Tento srážko-odtokový model řeší predikci překročení retenční a infiltrační kapacity a následně vznik povrchového a hypodermického odtoku. Jedná se o plně distribuovaný (GRASS) nebo semidistribuovaný model (samostatná instalace mimo prostředí GIS). Mezi hlavní kapacity modelu patří i možnost kalibrace parametrů pomocí simulace Monte Carlo (Beven 2002, 2009). Vstupní parametry modelu zahrnují hydrologická a topografická data a parametry. Požadovaná hydrologická data jsou srážky, evapotranspirace a údaje o proudění. Základním topografickým vstupem je DEM simulovaného povodí, který dále slouží pro výpočet topografického indexu a některých dalších charakteristik povodí. Výstup z modelu TOPMODEL ilustruje obrázek 2.

Obrázek 1 demonstruje možnosti nejkomplexnějšího s-o modelu MIKE SHE. Výhodou tohoto integrovaného prostředí je zejména to, že projekt s-o modelu lze budovat modulárně. Lze postupovat od nejjednodušší varianty pouze s DMR a vstupní srážkou, která zanedbává spoustu komponent s-o procesu (intercepce, evapotranspirace, infiltrace, perkolace, základní odtok) až po variantu, která všechny tyto komponenty implementuje a numericky či analyticky řeší, popř. přímo komunikuje s hydrodynamickým modelem MIKE 11. Rastrové výsledky je přitom možné exportovat do GIS a dále vizualizovat či analyzovat. Obr. 2. Výstupy z programového prostředku TOPMODEL, povodí Červíku v Beskydech


347


náhrady vstupních dat apod. 4. možnost budování znalostní báze pro zvýšení spolehlivosti a kapacit expertního systému 5. automatická produkce GIS vrstev pro vizualizace na straně klientů 6. možnost nastavení uživatelských profilů a tím i styl komunikace klienta se serverem, popř. možností jeho zásahu do výpočtu V tomto systému je tedy plně distribuovaný model typu MIKE SHE, SIMWE, GSSHA či TOPMODEL jen dalším výpočetním modulem a po návrhu jeho komunikačních rozhraní je pak plně provozuschopný v rámci celé infrastruktury systémy. Závěr Obr. 3. Výstup z modelu SIMWE v GRASS – povodí horní Ostravice Všechny tyto výstupy spolu s odvozenými GIS vrstvami jsou podkladem pro mapy zranitelnosti území, jejichž tematický obsah může být snadno přizpůsoben požadavkům provozovatele. Možnosti modelování bleskových povodní v řešení typu klientserver Toto řešení má své silné opodstatnění vyplývající zejména z následujících hledisek: 1. přenesení náročných výpočtů z pracovní stanice na výkonný server či cluster, 2. minimalizace nároků na (geo)informatické znalosti uživatele (odběratele informace), 3. možnost paralelních výpočtů a scénářů (např. „co se stane, když bude srážkový úhrn dvojnásobný“), 4. modulární řešení a logika systému minimalizují chyby vzniklé z nízkého stupně uživatelské erudice či faktoru stresu během extrémní situace. I když nelze v tuto chvíli rozhodně tvrdit, že je toto řešení příslovečným všelékem, projekty typu ArcHydro, FAS3 či Floreon+ poukazují na jeho životaschopnost. Další informace o projektu ArcHydro lze nalézt na odkazu: http://resources.esri.com/arcHydro/ O projektu FAS3 pak lze nalézt informace na odkazu: http://fas3.flood-alert.org/#Home:Home V poslední době je zajímavou aktivitou Flash Flood Guidance NOAA, jejíž stěžejní principy reflektuje i aktuální přístup ČHMÚ ve vztahu k bleskovým povodním: http://www.srh.noaa.gov/rfcshare/ffg.php Zatímco zahraniční projekty ArcHydro či FAS3 jsou do značné míry závislé na platformě OS či GIS řešení (ESRI), projekt Floreon+ byl od svého začátku definován a budován jako modulární. Každý GIS nástroj i hydrologický model je zde pouze modulem, který má definována svá komunikační rozhraní v rámci architektury systému, která je otevřená a odehrává se pomocí webových služeb. To značnou měrou usnadňuje paralelizaci výpočtů, popř. distribuci systému na více strojů. Tyto faktory pak umožňují splnit to základní kritérium – rychlost výpočtu a vydání předpovědi. (Unucka, Martinovič et al. 2009). Další informace lze nalézt na odkazu: http://www.floreon.cz/Web/About/cz/Base%20info.aspx Takto navržené a vybudované řešení pak splňuje několik důležitých vlastností ve vztahu k bleskovým povodním: 1. rychlost výpočtu (HPC, clustery) 2. paralelní výpočty (současný výpočet několika srážkoodtokových modelů či modelu s různými parametry) 3. automatická oprava chyb a výpadků ve vstupních datech, 348

Výše uvedené se snažily ilustrovat potenciál GIS a numerických modelů pro analýzy odezvy povodí na konvektivní (přívalovou) srážku. Pokud se tento potenciál vhodně kombinuje s adekvátními výstupy z NWFS (Numerical Weather Forecast Systems) typu GFS a ALADIN či metodami velmi krátkodobé předpovědi (tzv. nowcastingu), jaké v ČR představuje systém COTREC, lze vybudovat prediktivní nástroj, který má ve srovnání s lokálními varovnými systémy hned několik výhod. Tou nejdůležitější je právě onen prediktivní prvek, který představuje výhodu časové rezervy před nástupem samotné přívalové srážky a její propagace v povodí. Další výhodou je prostorová nezávislost a neomezenost podobného systému – je přenositelný na jiná území a velikost modelovaného území je omezena prakticky jen výkonem pracovní stanice či serveru. Jakkoliv lokální varovné systémy nelze zavrhovat, mj. i pro jejich „psychologický efekt“ v opakovaně postižených oblastech, systémové řešení založené na interoperabilitě GIS a hydrologických modelů je pro větší územní celky v současnosti to nejefektivnější. Systémy jako ArcHydro, FAS3 nebo Flash Flood Guidance NOAA v zahraničí na tuto skutečnost dostatečným způsobem poukazují. Je proto nasnadě, že tyto komplexní systémy jsou minimálně vhodným doplňkem lokálních varovných systémů. Vybudování i provoz podobného systému pro větší územní celky je daleko levnější než budování a propojení lokálních varovných systémů. Důležitým argumentem je i fakt, že čidlo jakéhokoliv typu představuje bodové měření, kdežto systémy využívající GIS a numerické modely měření prostorové a zároveň možnost importu predikce klíčových meteorologických prvků. Autorský kolektiv se snažil poukázat na principy a potenciál kombinace GIS a hydrologických modelů na úrovni varovných systémů pro bleskové povodně. Dosavadní testy na pracovních stanicích a postupná implementace těchto nástrojů do serverového řešení dle jejich názoru pomůže zkoumat tyto fenomény a také chránit obyvatelstvo, majetek i krajinu jako takovou. Příspěvek vznikl díky podpoře z grantového úkolu VŠB-TUO SP/2010101, za což by autoři rádi poděkovali. Literatura [1] Bedient, P.B., Huber, W. C., Vieux, B. E. (2007): Hydrology and Floodplain Analysis. Lodnon, Prentice Hall. [2] Beven, K. (2002): Rainfall-runoff modelling. The Primer. Chichester, Wiley. [3] Beven, K. (2009): Environmental Modelling: An Uncertain Future? London, Routledge, 310 s. ISBN: 978-0-415-46302-7 [4] Fárek, V., Unucka, J. (2010): Modelování povrchového odtoku v extrémním reliéfu. In: Sympozium GIS Ostrava. Sborník 2010. 9 s. ISBN: 978-80-248-2171-9. [5] Martinovic, J., Vondrak, I., Kozusznik, J., Stolfa, S., Unucka, J. (2008): FLOREON - System for flood prediction. In: ECMS. Ed. Louca LS; Chrysanthou Y; Oplatkova Z; Al Begain K . Nottingham University: European Council of Modeliling & Simulation, School Computing & Mathematics. ISBN: 978-09553018-5-8.



[6] Neteler M., Mitasova H. (2008): Open Source GIS; A Grass GIS Approach – Third Edition. Springer Science. [7] Řezáčová, D. et al. (2007): Fyzika oblaků a srážek. Praha, Academia. 574 s. ISBN: 978-80-200-1505-1. [8] Sir, B., Richnavsky, J., Bobal, P., Duricha, M., Podhoranyi, M., Unucka, J. (2009): Modelling of erosion-sedimentaion processes caused by extreme hydro-meteorological situation using GIS. Acta Montanistica Slovacica [9] Unucka, J. (2008): Modeling of the Forest Impact on the Rainfall-Runoff Relations and Water Erosion with the GIS Support. In: Vodní hospodářství, 7/2008, 2008.

[11] Unucka, J. et al. (2010): Bleskové povodně - návrh metodiky stanovení ohrožení území a varovného systému. In: Sympozium GIS Ostrava. Sborník 2010. 9 s. ISBN: 978-80-248-2171-9. [12] Wilson, J.P., Gallant, J.C. (2000): Terrain Analysis. Principles and Applications. London, John Wiley & Sons. 479 s. ISBN: 978-0471321880. [13] Wohl, E.E. ed. (2000): Inland Flood Hazards. Human, riparian and aquatic communities. Cambridge, Cambridge University Press. 498 s. ISBN: 0-521-62419-3.

[10] Unucka, J., Martinovic, J., Vondrak, I., Rapant, P. (2009): Overview of The Complex and Modular System FLOREON+ for Hydrologic and Environmental Modelling. In: BREBBIA C.A. ed. (2009): River Basin Management V (Transactions on Ecology and the Environment). Wessex, WIT Press. 432 s. ISBN: 978-1845641986.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Hasicí pěny EDICE SPBI SPEKTRUM

66.


ANDRZEJ MIZERSKI MIROSàAW SOBOLEWSKI BERNARD KRÓL

HASICÍ PċNY

Andrzej Mizerski, Mirosław Sobolewski, Bernard Król Publikace podává komplexní informaci o v současné době dostupných pěnidlech, jejich vlastnostech a metodách jejich zkoušení. Zabývá se návrhem použití pěn a jejich kvantifikací. Publikace se zabývá výpočty intenzity dodávky hasicích pěn, uvádí i doporučení firem vyrábějících pěnidla. Další část publikace je věnována zařízením pro podávání pěn. Publikace je určena příslušníkům HZS, technikům a inženýrům požární ochrany, ale také specialistům požární ochrany zejména v průmyslových závodech a v neposlední řadě studentům oboru požární ochrana. S ohledem na dobu zpracování publikace plně nekoresponduje s předpisy a normami, které nabyly platnost v posledních dvou letech. cena 160 Kč

Tlakové láhve z hlediska požární bezpečnosti EDICE SPBI SPEKTRUM

67.


VÁCLAV KRATOCHVÍL MICHAL KRATOCHVÍL ŠÁRKA NAVAROVÁ JIěÍ CHMEL

TLAKOVÉ LÁHVE Z HLEDISKA POŽÁRNÍ BEZPEýNOSTI


Václav Kratochvíl, Michal Kratochvíl, Šárka Navarová, Jiří Chmel Publikace je určena nejen studentům středních a vysokých škol v oboru požární ochrana nebo profesionálním či dobrovolným hasičům, ale všem lidem, kteří ke své práci potřebují získat dostatečné množství informací v rozsáhlé problematice týkající se oblasti tlakových láhví. Je tedy vhodným zdrojem informací i pro zpracovatele požárně bezpečnostních řešení, projektanty, osoby odborně způsobilé, risk managery, preventisty požární ochrany, členy preventivních požárních hlídek, skladníky, řidiče, svářeče, stavbyvedoucí a mnohé další profese. Tlakové láhve jsou pomocníkem a při dodržování stanovených pravidel pro zacházení s nimi jsou bezpečné. Cílem autorů je zdůraznit nutnost dodržování zásad pro plnění láhví, jejich dopravu, skladování, ukládání, manipulaci, označování, manipulaci a odběr plynu. Současně jsou uvedeny možné důsledky, které mohou nastat při nedodržení stanovených pravidel, protože téměř všechny mimořádné události spojené s tlakovými láhvemi mají vazbu na selhání lidského faktoru. cena 200 Kč Knihy lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597322970 349


Šíření požáru po fasádách obložených aluplastovými výrobky Ing. Pavel Vaniš, CSc. Centrum stavebního inženýrství, a.s., požárně technická laboratoř Pražská 16, 102 21 Praha 10 [email protected] Abstrakt Tento příspěvek je volným pokračováním přednášek z dílny Centra stavebního inženýrství a.s. na téma vertikální šíření požáru po fasádách a bude věnován aplikaci požadavků článku 3.2.3.1 normy ČSN 73 0810 na lehké obvodové pláště budov povrchově kryté aluplastovými výrobky. Klíčová slova Obvodové stěny, reakce na oheň, aluplastové desky. Článek 3.2.3.1 specifikuje zvláštní případy, kdy lze obvodové stěny hodnotit jako konstrukční části druhu DP 1, aniž by musely splňovat základní požadavky pro určení druhu konstrukčních částí vymezené v článku 3.2.3 výše uvedené normy, tj. zajištění nehořlavými stavebními výrobky. Podle článku 3.2.3.1 mohou být obvodové stěny hodnoceny jako konstrukční části druhu DP1 i v těchto případech: a) nosná část obvodové stěny zajišťující stabilitu objektu, nebo jeho části musí být z výrobků třídy reakce na oheň A1, popř. A2 v souladu s 3.2.3b); stejná skladba výrobků musí být i u obvodových stěn, které nezajišťují stabilitu objektu nebo jeho části, avšak tvoří nosnou konstrukci vlastní obvodové stěny; rovněž z vnitřní strany obvodové stěny je užito výrobků třídy reakce na oheň A1, popř. A2, b) požární úseky, které mají v obvodové stěně otvory (okna apod.), umožňující výtok kouře (horkých plynů) popř. plamenů z vnitřního požáru, mají samočinné stabilní hasící zařízení, c) vnější části obvodových stěn podle bodu a) mohou být z výrobků i třídy reakce na oheň B (třída reakce na oheň se týká jednotlivých výrobků - materiálů, tedy povrchové vrstvy, tepelně izolační vrstvy atd.), pokud: -

stěna není v požárně nebezpečném prostoru požárního úseku jiného objektu, - stěna je s touto vnější povrchovou úpravou v objektu s požární výškou hp do 22,5 m, aniž by přesáhla úroveň stropní konstrukce podlaží odpovídající této výšce, - vnější povrchové úpravy (včetně i tepelně izolační části) musí být uchyceny na nosné části obvo¬dové stěny podle bodu a); případné provětrávací mezery v povrchových vrstvách, popř. jiné úpravy, nesmí umožnit šíření požáru (horkých plynů apod.) mimo hranici požárního úseku na obvodové stěně, - index šíření plamene ip = 0 mm/min, d) v těch případech, kde není splněn bod b), nebo kde obvodová stěna přesahuje výšku hp podle bodu c), popř. kde začíná stěna podle bodu c) nad terénem v úrovni zakládací lišty, nebo ve stěně jsou okenní a jiné otvory, musí být zkouškou podle ISO 13785-1 prokázáno, že nedojde k šíření plamene po vnějším povrchu, nebo po tepelné izolaci obvodové stěny přes úroveň 0,5 m od spodní hrany zkušebního vzorku. Aby obvodové stěny byly hodnoceny jako konstrukce DP1 musí být splněny body a) + b) + c), nebo bod d). Potud znění normy. A nyní trochu o aluplastových výrobcích. Již z názvu je patrné, že se jedná o sendvičové výrobky, ve kterých je plastové jádro oboustranně kryté hliníkovými plechy/fóliemi tloušťky v desetinách milimetrů. Obvyklá celková tloušťka desek bývá do 350

6 mm. Jedná se o moderní stavební výrobek, klimaticky odolný, lehce opracovatelný, vyvinuté montážní systémy umožňují jeho rychlé upevnění na fasádu. Z požárního hlediska má však jeho použití ve stavbách mnohá úskalí. Vyrábí se zhruba ve třech kvalitách jádra. Nejlevnější variantou je standardní protipožárně neupravený polyetylén. Druhou, dražší variantou je polyetylén obsahující až 80 % anorganického plniva na bázi vápence, který patří mezi aditivní retardéry hoření a zlepšuje požárně technické charakteristiky, zejména omezuje odkápávání hořící taveniny a snižuje množství tepla uvolněného při hoření. Třetí a nejdražší variantou jsou desky „keramickým“ jádrem, které mají sice nejlepší požární vlastnosti, bývají zařazovány do třídy reakce na oheň A2, ale kromě vysoké ceny jsou také nejhůře opracovatelné. Na stavbách v ČR jsou používány pouze výjimečně. V tomto příspěvku se jimi nebudeme dále zabývat. Reakce na oheň aluplastových (nekeramických) desek je kromě kvality polyetylénového jádra ovlivněna i tloušťkou a kvalitou hliníkových plechů. Jedná o výrobky hořlavé a jako takové jsou podrobovány mimo jiné zkoušce podle ČSN EN 13823 SBI. Zkouší se tedy celý sendvič a tloušťka a kvalita hliníkového plechu může výrazně oddálit zapálení hořlavého jádra, tím zmenšit hodnotu FIGRA a zlepšit celkovou klasifikaci výrobku. V závislosti na přítomnosti a účinnosti retardardérů hoření v jádře a na tloušťce a kvalitě hliníkových plášťů desek jsou aluplastové desky vyskytující se na českém trhu klasifikovány od třídy reakce na oheň E až po třídu reakce na oheň B. Na stavbách se můžeme setkat se španělským výrobkem ALUCOBOND FR , který s rezervou vyhovuje třídě reakce na oheň B (pozor existuje i ALUCOBOND bez FR). Stejně tak se zde můžeme setkat s řadou výrobků dovážených s Asie, které sotva vyhoví třídě reakce na oheň E. Reklama a klamavá dokumentace, která doprovází tyto výrobky je však často deklaruje jako nehořlavé. Naše požárně technická laboratoř se poprvé setkala s aluplastovými deskami před zhruba 15 lety ještě za působení pod Technickým ústavem požární ochrany MV ČR, a to při vývoji zkoušky později normalizované jako ISO 5658-4. Při zkoušce aluplastových desek nás překvapily několikametrové plameny a proudy hořící taveniny vytékající ze spojů desek vystavených zdrojům zapálení. Na základě této zkušenosti se začaly na stavbách používat aluplastové desky ohraněné, kdy se řezná plocha s obnaženým jádrem vzdálí od povrchu fasády o několik centimetrů a zkouška podle ISO 5658-4 byla kmenovou normou ČSN 73 0802 zavedena pro zkoušení spojů. Některé aluplastové desky pak byly zatříděny posudkem dokonce do druhu konstrukčních částí DP 1. Novela ČSN 73 0810 z roku 2009 však jasně podmiňuje (při nepřítomnosti sprinklerů) průkaz zkouškou podle ČSN ISO 137851, že v době do 30 minut nedojde k šíření plamene přes úroveň 0,5 m od spodní hrany zkušebního vzorku. Na zkušební těleso musí při zkoušce působit plynový hořák s výkonem 100 kW. Zkoušky podle ČSN ISO 13785-1 odhalily potencionální nebezpečí vzniku požárů na zakončeních provětrávaných fasád z aluplastů. Tepelná izolace z minerální plsti je sice kontaktně spojena se zateplovanou stěnou, ale aluplastové desky bývají od této izolační vrstvy odděleny provětrávanou dutinou. Tato je v místě vodorovného zakončení nad oknem nebo v místě založení fasády buď úplně otevřená nebo krytá děrovaným plechem. Tudy se v případě požáru dostane plamen i na zadní stranu aluplastové desky, která se ohřívá více než v případě působení tepla pouze z čelní strany a vytékající plastová izolace desky se dostává do přímého kontaktu s plameny. Šíření takto vzniklého požáru po fasádě může být velmi dramatické. Zárukou bezpečnosti není ani zatřídění aluplastové desky do třídy reakce na oheň B. Velká většina výrobců a dodavatelů aluplastových desek si zatím Ostrava 8. - 9. září 2010


zřejmě nedělá z požadavků článku 3.2.3.1 normy ČSN 73 0810 těžkou hlavu. Zájem o zkoušky vodorovného zakončení aluplastových fasád v akreditovaných zkušebních laboratořích je spíše ojedinělý. Bude zřejmě třeba opět upoutat pozornost sdělovacích prostředků veřejnou zkouškou, doprovázenou vysokými plameny a stékající hořící taveninou. Pak snad i z webových stránek stavebních firem zmizí výkřiky typu: Přednosti aluplastových desek – požární klasifikace nesnadno hořlavé = plánování a výstavba bez omezení.

Literatura [1] ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení. [2] ČSN 73 0863 Stanovení indexu šíření plamene stavebních hmot. [3] ČSN EN 13501-1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukce staveb – Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň. [4] ČSN EN 13823 Zkoušení reakce stavebních výrobků na oheň – Stavební výrobky kromě podlahových krytin vystavené tepelnému účinku jednotlivého hořícího předmětu. [5] ČSN ISO 13785-1 Zkoušky reakce na oheň pro fasády – Část 1: Zkouška středního rozměru.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM EDICE SPBI SPEKTRUM

X.


DANA PROCHÁZKOVÁ

BEZPEýNOST LIDSKÉHO SYSTÉMU

Bezpečnost lidského systému Dana Procházková Bezpečnost v komplexním pojetí je dnes chápána jako soubor opatření pro zachování, ochranu a rozvoj chráněných zájmů, který vytváří základnu pro bezpečí a veškerý rozvoj lidského systému. Cílem předložené knihy je shrnout dosavadní poznání v předmětné oblasti a popsat základní nástroje pro zajištění bezpečí a udržitelného rozvoje lidského systému. Kniha poskytuje teoretickou základnu a východiska také pro krizové řízení, které je chápáno jako integrální součást řízení bezpečnosti lidského systému. Práce se soustřeďuje na popis, utřídění a charakteristiky metod rizikové analýzy, protože jimi se vytváří datová základna pro veškeré úvahy o bezpečí a o udržitelném rozvoji lidského systému. Pro sjednocení pracovních postupů jsou používány obecné/nadřazené definice pojmů..

cena 120 Kč

EDICE SPBI SPEKTRUM

XI.

Metoda pro odhad nákladů na obnovu majetku v územních postižených živelní nebo jinou pohromou Vladimír Blahož, Zdeněk Kadlec


DANA PROCHÁZKOVÁ

METODIKA PRO ODHAD NÁKLADģ NA OBNOVU MAJETKU V ÚZEMÍCH POSTIŽENÝCH ŽIVELNÍ NEBO JINOU POHROMOU

Základním nástrojem pro vytvoření bezpečného lidského systému je budování integrální bezpečnosti, tj. bezpečnosti, která dbá na všechny důležité aspekty tohoto systému a která zajišťuje bezpečí a udržitelný rozvoj tohoto systému. Předložená publikace obsahuje charakteristiky živelních a jiných pohrom, které se mohou vyskytnout v České republice. Dále obsahuje soubor opatření pro prevenci, zmírnění a odstranění dopadů živelních či jiných pohrom. Pro vytváření přijatelné bezpečnosti navrhuje implementaci programu preventivní ochrany proti dopadům, které vzniknou nebo mohou vzniknout při možných nouzových a krizových situacích. Metodika pro odhad nákladů na obnovu majetku v územích postižených živelní nebo jinou pohromou se skládá z dvanácti provázaných metodik, které tvoří systémový nástroj a jejich aplikace zajišťuje odpovědi na základní otázky, na které veřejná správa potřebuje při rozhodování znát odpovědi. Metodiky jsou postavené na současném světovém odborném poznání a na zkušenostech vyspělých zemí a jsou vytvořené pro podmínky České republiky.

cena 180 Kč Knihy lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597322970


351


Vliv přídavku MEŘO na požárně – technické charakteristiky motorové nafty RME admixture effect on fire-technical characteristics of diesel oil Ing. Hana Věžníková Ing. Aleš Bebčák Ing. Lenka Herecová, Ph.D. Ing. Dalibor Míček, Ph.D. VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava - Výškovice [email protected]; [email protected]; [email protected] Abstrakt Hořlavé kapaliny jsou používány v průmyslu nebo jako paliva ve velkém měřítku a proto jejich vlastnosti musí odpovídat požadavkům bezpečného používání. Tento článek se zabývá hodnocením požárně-technických charakteristik motorové nafty v závislosti na přídavku MEŘO. Hodnocenými charakteristikami jsou bod vzplanutí, teplota vznícení a dolní bod výbušnosti, které byly měřeny normovanými metodami. Cílem práce bylo prozkoumat vliv interakce hořlavých kapalin, které tvoří tuto směs. Klíčová slova Hořlavé kapaliny, směsi kapalin, bod vzplanutí, dolní bod výbušnosti Abstract Flammable liquids are used in industry as well as fuel on a large scale and so their properties must meet the requirements for safe use. This paper deals with evaluation of fire-technical characteristics of diesel oil depending on RME admixture. Flash point, ignition temperature and lower explosive point of mixture are measured according to standardized methods. The interaction effect of mixing flammable liquids on fire-technical characteristic was analysed in this work. Keywords Flammable liquids, mixtures of liquids, flash point, lower explosive point Úvod Jedním z nejvýznamnějších fosilních zdrojů energie je v současné době ropa, která se více než z poloviny využívá k výrobě motorových paliv. Negativní účinky používání paliv na bázi ropy v rovině environmentální i geopolitické, jsou všeobecně známy a diskutovány. Snaha o náhradu nebo alespoň snížení spotřeby fosilních paliv vedla k vývoji různých druhů alternativních paliv. Methylestery mastných kyselin vyrobené z rostlinných olejů, jsou jedním z typů biopaliv, která mají sloužit pro spalovací motory. V členských zemích Evropského společenství je problematika užití biopaliv v dopravě řešena Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne 8. května 2003 o podpoře používání biopaliv nebo jiných obnovitelných paliv v dopravě. Cílem směrnice je částečná náhrada neobnovitelných fosilních paliv, zejména nafty biopalivy, ochrana životního prostředí a podpora zemědělského sektoru [1]. Způsobem výroby a úpravou vlastností biopaliv tak, aby je bylo možno používat bez poškozování automobilových motorů, se zabývá řada prací. Problémy při přepravě a skladování směsných paliv s přídavkem biopaliva vyplývají z rozdílných vlastností biosložek a fosilních paliv. Zejména při dlouhodobém skladování

352

se mohou projevit změny některých jakostních ukazatelů, nebo dojde k tvorbě zákalů a pryskyřic [2]. Kvalita a vlastnosti methylesterů mastných kyselin jsou stanoveny normou ČSN 65 6508 [3] v případě použití této látky jako komponenty pro výrobu směsné nafty. Norma ČSN EN 14214 [4] stanovuje vlastnosti methylesterů, pokud se mají používat jako příměs k motorové naftě v množství maximálně 5 %. Norma ČSN EN 14214 stanovuje všeobecné požadavky na methylestery mastných kyselin (Fatty Acids Methyl Ester, dále jen FAME) pro vznětové motory, metody zkoušení a mezní hodnoty pro normativně stanovené vlastnosti. Také norma ČSN EN 590 [5] se kromě jiného zabývá obsahem methylesterů mastných kyselin v motorové naftě. Uvádí odkazy na evropské normy nebo mezinárodní normy pro zkušební metody, které se používají ke zjišťování jednotlivých vlastností motorové nafty. V uvedených normách jsou stanovenými a kontrolovanými parametry především takové vlastnosti, které souvisí s používáním FAME přímo jako paliva nebo jako přídavku do motorové nafty. Další parametry, které souvisí s bezpečností, nejsou podrobně zkoumány ani stanoveny. Malá pozornost, která je věnována bezpečnostním parametrům směsných paliv, může znamenat ohrožení bezpečnosti při jejich používání. Chování směsi dvou a více látek nelze v řadě případů předem odvodit z chování jednotlivých složek. Jejich vlastnosti mohou být ovlivněny vzájemnou interakcí jednotlivých složek a jejich rozdílnou reaktivitou. Tento jev byl pozorován i u směsi motorové nafty a methylesteru řepkového oleje (dále jen MEŘO). Při stanovení teploty vznícení podle normy ČSN EN 14522 [6] bylo zjištěno, že u motorové nafty, která byla zakoupena u běžných čerpacích stanic, dochází ke dvěma vznícením za sebou. Toto druhé vznícení u jiných kapalin nebylo pozorováno. Protože k tomuto jevu došlo v době, kdy byl zahájen prodej nafty s přídavkem MEŘO, bylo druhé vznícení dáno do souvislosti s obsahem MEŘO v naftě. Pro ověření tohoto předpokladu byly provedeny experimentální práce v rámci závěrečných prací [7 a 8]. Jako hodnocené parametry byly vybrány teplota vznícení, bod vzplanutí a dolní bod výbušnosti, které jsou považovány za základní parametry charakterizující materiály z hlediska jejich hořlavosti. Vlastnosti motorové nafty a MEŘO Obecně je motorová nafta charakterizována jako složitá směs převážně ropných uhlovodíků s 12 až 22 atomy uhlíku vroucí v rozmezí cca 180 až 370 °C. Podle [9] je nafta složena především z nasycených uhlovodíků 69,5 – 74,5 %, dále z monoaromátů 26,5 – 22,7 % a polyaromátů 4,0 – 2,8 %. Nasycené uhlovodíky jsou prakticky nepolární, aromáty vykazují určitý stupeň polarity, který stoupá s rostoucím počtem aromatických kruhů v jejich molekule. Nafta se vyrábí z ropy destilací a dalšími postupy a její složení a vlastnosti se liší jak s ohledem na vstupní surovinu, tak s ohledem na použitý výrobní postup. Je označována jako plynový olej, číslo CAS 68334-30-5, a ve smyslu zákona č. 365/2003 Sb. [10] ve znění pozdějších zákonů je klasifikována jako nebezpečná chemická látka (číslo EINECS 269-822-7), symbol nebezpečnostní Xn – zdraví škodlivý. V práci [2] je uvedena hodnota teploty vzplanutí, bez přesného označení použité metody stanovení (uzavřený kelímek?) u nafty a Ostrava 8. - 9. září 2010


jejich směsí s 5 a 10 % methylesterem řepkového a slunečnicového oleje. Surovinou pro výrobku MEŘO je řepkový olej. Tento materiál patří ke skupině přírodních organických molekul, které jsou omezeně rozpustné ve vodě a které lze izolovat z buněk a tkání organismů pomocí extrakce nepolárními rozpouštědly. Rostlinné oleje jsou z chemického hlediska triacylderiváty glycerolu, zkráceně triacylglyceroly nebo acylglyceroly. Jedná se o estery trojsytného alkoholu glycerolu, na jehož molekulu jsou navázány tři molekuly vyšších mastných kyselin. Schematicky lze tento proces znázornit rovnicí, kdy se molekuly karboxylových kyselin navážou přes atom kyslíku k molekule alkoholu za odštěpení vody – viz obrázek 1. V molekule triacylglacerolu mohou být navázány 3 molekuly stejné kyseliny, většinou se však jedná o molekuly různých kyselin. Často bývají 2 krajní molekuly shodné a prostřední molekula bývá jiného druhu. O C

OH

C

OH

O R3

C

+

O

CH2

H O

CH2

H O

CH

R2

C O

O

CH

H O

CH2

R3

C

O

CH2

O R2

C O

+

3 H2O

glycerol

triacylglycerol

Obr. 1: Schéma vzniku triacylglycerolu [11] Estery podléhají hydrolýze v kyselém i zásaditém prostředí a při této reakci se uvolňuje původní alkohol a karboxylová kyselina nebo její sůl. Obdobě probíhá také reesterifikace, tj. reakce esteru v kyselém prostředí s jiným alkoholem, který nahrazuje původně vázaný alkohol. Tato reakce je používána pro přípravu methylesteru řepkového oleje. Schema reakce znázorňuje vznik methylesteru (na obrázku 2 označeno jako bionafta) a glycerolu v důsledku působení metanolu na triacylglycerol – viz obrázek 2. bionafta

olej CH2 - OCOR1 CH

OCOR2

alkohol 3 CH3OH

CH2 - OCOR3

katalyzátor

R1COO - CH3 R2COO - CH3 R3COO - CH3

glycerol CH2 - CH - CH2 OH

300 - 360 °C

Hustota při 20 °C

~ 850 kg.m-3

885 kg.m-3

Viskozita při 40 °C

2,0 - 4,5 mm2.s-1

3,5 - 5,0 mm2.s-1

Bod vzplanutí

> 55 °C

181 °C

Teplota vznícení

220 °C

405 °C

Dolní mez výbušnosti

0,6 % obj.

neuvedeno

Horní mez výbušnosti

6,0 % obj.

neuvedeno

Obě látky jsou směsi více složek a jejich složení se mění v určitém rozmezí v závislost na složení vstupní surovin, jejího původu a dalších faktorů. Proto je nutno všechny uvedené hodnoty považovat za přibližné a v různých publikacích je možno najít hodnoty parametrů s poměrně velkými rozdíly.

Stanovení teploty vznícení Jak již bylo uvedeno, měřením základních technickobezpečnostních parametrů směsi motorové nafty a MEŘO měly být především zjištěny podmínky, při kterých dochází ke vzniku druhého zápalu a určení bezpečnostních opatření.

OH

3 mastné kyseliny

MEŘO

150 až 360 °C

Pro stanovení v rámci této práce, byla použita čistá nafta, tj. bez přídavku MEŘO, dodaná výrobcem. Také vzorek MEŘO byl dodán výrobcem nafty.

O R1

Nafta Rozmezí bodu varu

OH OH

R1,2,3 jsou hydrofóbní zbytky mastných kyselin

Pro měření byla použita čistá motorová nafta, čistý MEŘO a jejich směsi. Výsledky stanovení uvedené v grafu 1 byly měřeny podle normy ČSN EN 14522 [6], metoda S. Rozšířená nejistota měření je 3 °C při koeficientu rozšíření k=2. 252 250

Teplota vznícení [°C]

R1

Tab.1: Vlastnosti motorové nafty a MEŘO

248 246 244 242 240 238 0

20

40

60

80

100

Obsah MEŘO [% obj.]

Obr. 2 : Reakce probíhající při transesterifikaci oleje metanolem [12] Na tomto schématu jsou jako bionafta označeny tři molekuly methylesterů vyšších mastných kyselin. Methylestery mastných kyselin (FAME) mohou být vyrobeny z různých rostlinných olejů dostupných v současné době na trhu, tj. z řepkového, palmového, sojového a slunečnicového oleje. Jestliže je výchozí surovinou řepkový olej, pak se jedná o methylester řepkového oleje, zkráceně MEŘO, který je v České republice i v EU nejpoužívanějším druhem tekutého biopaliva. MEŘO je směsí methylesterů nasycených a nenasycených mastných kyselin, které mají 16 až 22 uhlíků v molekule. Ve smyslu zákona č. 365/2003 Sb. [10] ve znění pozdějších zákonů je methylester řepkového oleje, číslo CAS 85586-25-0, klasifikován jako nebezpečná chemická látka (číslo EINECS 287-828-8), symbol nebezpečnosti Xi - dráždivý. Porovnání vybraných vlastností motorové nafty a MEŘO vyplývá z tabulky 1, ve které jsou uvedeny vlastnosti nafty převzaté z publikace Steinleitnera [13], a údaje o MEŘO z bezpečnostního listu jednoho z výrobců této látky [14, 15].

Graf 1: Závislost teploty vznícení směsi motorová nafta - MEŘO na složení Teplota vznícení směsi se pohybuje mezi hodnotou 240 °C, což je teplota vznícení čisté motorové nafty, a hodnotou 250 °C, což je teplota vznícení čistého MEŘO. Z tohoto poměrně malého rozdílu mezi oběma hodnotami vyplývá, že kvantitativní rozdíl v reaktivitě mezi oběma látkami není velký. Průběh závislosti ale není rovnoměrný a to vypovídá o rozdílech v chování při působení tepla u směsí s odlišným složením. Z grafu je patrné, že při obsahu do 30 % MEŘO v naftě teplota vznícení silně narůstá s rostoucím obsahem MEŘO. Ve druhé oblasti, kde je od 30 do 100 % obj. MEŘO ve směsi, je závislost teploty vznícení na obsahu MEŘO nevýrazná. Kromě teploty vznícení byl při stanovení sledován výskyt druhého vznícení. K tomuto jevu došlo při vyšších koncentracích MEŘO, konkrétně při koncentraci 50 % MEŘO ve směsi. Po prvním vznícení následovalo po uplynutí 40 až 45 sec druhé. Při jiných koncentracích k tomuto druhému vznícení nedošlo. Stanovení teploty vzplanutí Pro stanovení teploty vzplanutí byla použita metoda podle ČSN EN ISO 2719: Stanovení bodu vzplanutí v uzavřeném kelímku podle Penskyho-Martense [16, 23]. Motorová nafta a MEŘO byly


353


hodnoceny jako čisté látky a jako směsi. Výsledná závislost mezi složením směsi a bodem vzplanutí je uvedena v grafu 2. Každý výsledek použitý pro hodnocení závislosti je průměrem ze tří stanovení, přičemž rozdíl mezi výsledky nesmí být dle požadavků normy větší než 2 °C. Rozšíření nejistota měření je 2,4 °C při koeficientu rozšíření k=2. Takto získaná průměrná hodnota byla přepočítána na standardní tlak. 180

Teplota vzplanutí [°C]

160 140

100 80

40 0

20

40

60

80

100


Graf 2: Závislost bodu vzplanutí na koncentraci MEŘO v motorové naftě Hodnocená nafta měla bod vzplanutí 77 °C a MEŘO 164 °C. U směsí s nižšími koncentracemi MEŘO je pozorováno snížení teploty vzplanutí pod teplotu vzplanutí nafty. Teprve od koncentrace 50 %obj. MEŘO v motorové naftě se začal projevovat nárůst teploty vzplanutí. Stanovení dolního bodu výbušnosti Pro stanovení dolního bodu výbušnosti (dále jen LEP) byla použita metoda vypracovaná pracovištěm Fakulty bezpečnostního inženýrství na základě ČSN ISO 6184-3 „Systémy ochrany proti výbuchu, část 3: Určování ukazatelů výbuchu směsí palivo vzduch, jiných než jsou směsi prach/vzduch a plyn/vzduch“ a ČSN EN 1127-1 „Výbušná prostředí – Prevence a ochrana proti výbuchu“. Pro iniciaci bylo použito indukční jiskry o energii 10 J. Motorová nafta a MEŘO byly opět hodnoceny jako čisté látky a směsi ve stejných poměrech jako při stanovení teploty vzplanutí a vznícení. Rozšíření nejistota měření je 1,4 °C s koeficientem rozšíření k=2. Výsledky jsou uvedeny v grafu 3. 110 105

Teplota kapaliny [°C]

Kapaliny s výjimkou některých nestabilních nebo velmi reaktivních látek, v pravém smyslu slova nehoří. Pokud se mluví o jejich hoření, v podstatě se myslí hoření jejich par, které se z kapaliny vypařují a hoří po smíchání s kyslíkem z atmosféry nebo jinou oxidace schopnou látkou. Páry se z povrchu kapaliny uvolňují při každé teplotě, ovšem vypařování je silně závislé na vlastnostech kapaliny a na její teplotě. Protože hoření kapalin vychází z přítomnosti a koncentrace par, má některé společné rysy s hořením plynů a jejich výbušností. Zejména bod vzplanutí kapalin a dolní bodu výbušnosti spolu úzce souvisí. Dolní bod výbušnosti je definován jako nejnižší teplota, při které se v uzavřeném prostoru zahříváním zkoušené kapaliny za předepsaných podmínek vytvoří takové množství par, že se ve směsi se vzduchem po iniciaci jiskrou, plamenem apod. může šířit plamen.

120

60

Teplota (bod) vzplanutí bývá nejčastěji definován jako „nejnižší teplota, korigovaná na tlak 101,3 kPa, při které použité zdroje zapálení způsobí vzplanutí par vzorku za specifických podmínek zkoušky“ [17]. Rozdíly v hodnotách dolního bodu výbušnosti a bodu vzplanutí souvisí především s metodikou, kterou jsou tyto vlastnosti kapalin zjišťovány. Z hodnot bodu vzplanutí a dolního bodu výbušnosti, které byly naměřeny u směsí motorové nafty a MEŘO v různých poměrech, vyplývá, že u obou parametrů dochází k nárůstu jejich hodnot s rostoucím obsahem MEŘO, ale tento nárůst není lineární. V oblasti nižších koncentrací MEŘO se projevuje snížení hodnot proti očekávanému nárůstu, a to zejména u bodu vzplanutí. Toto snížení bylo již diskutováno v práci [18]. Na základě měření bylo určeno, že k nejvýraznějšímu snížení bodu vzplanutí dochází, je-li ve směsi obsaženo 20 % obj. látky MEŘO. Při této koncentraci je bod vzplanutí směsi o 14 °C pod teplotou vzplanutí motorové nafty. V práci [19] je diskutováno chování směsí kapalin. Pokud se jedná o dvě vzájemně mísitelné kapaliny, pak mohou vytvořit ideální nebo neideální směs. Čím více se od sebe kapaliny liší, tím více se chování směsi liší od ideálního modelu. Chování takových neideálních směsí může být neočekávané; na příklad přídavek složky s vyšším bodem vzplanutí nedokáže zvýšit bod vzplanutí směsi. V některých případech dokonce může dojít ke snížení bodu vzplanutí směsi pod hodnotu, kterou má složka s nižším bodem vzplanutí. Tento jev je podle práce [20] nazýván minimalizací bodu vzplanutí. K tomuto jevu může dojít, jsou-li smíchány dvě látky, které se liší svou polaritou. Intenzita interakce závisí dále na velikosti molekul. V práci [20] je uveden příklad smíchání uhlovodíku s alkoholem, jejichž molekuly se navzájem odpuzují, a proto dochází ke zvýšení tlaku par nad směsí, takže tlak je vyšší než nad čistou kapalinou.

100 95 90 85 80 0

20

40

60

80

100


Graf 3: Závislost dolního bodu výbušnosti (LEP) na koncentraci MEŘO v motorové naftě Zjištěná závislost vykazuje nárůst hodnot LEP s rostoucím obsahem MEŘO ve směsi. Hodnoty se zvyšují od teploty 90 °C, což je LEP čisté nafty bez přídavku MEŘO. Hodnotu LEP čistého MEŘO se nepodařilo stanovit. Protože použitá aparatura má rozsah do 200 °C, lze předpokládat, že hodnota LEP je vyšší než 200 °C. Obdobně jako u závislosti teploty vzplanutí na složení směsi, je i u stanovení dolního bodu výbušnosti patrné určité snížení, resp. stagnace, hodnot LEP při nižších koncentracích MEŘO v motorové naftě.

354

Diskuse výsledků

Nafta je tvořena směsí převážně nepolárních uhlovodíků, zatímco estery jsou slabě polární, takže se tyto dvě látky svou polaritou liší. Methylestery vyšších mastných kyselin mají poměrně velkou molekulu s 12-20 uhlíky v řetězci. Také nafta obsahuje molekuly s obdobným počtem uhlovodíků v řetězci, ale obsahuje také menší molekuly, které mohou být odpuzovány molekulami methylesterů. Proto dochází ke snadnějšímu vypaření těchto menších molekul, tím se jejich podíl v parách nad kapalinou zvyšuje a následně dochází ke snížení teploty vzplanutí. V případě motorové nafty s přídavkem 20 % MEŘO se jedná o výrazné snížení, které může vést k ohrožení bezpečnosti při používání. U dolního bodu výbušnosti se toto snížení hodnoty projevilo zejména u koncentrace 5 % MEŘO v naftě, ale pouze tím, že hodnota stagnovala na hodnotě, která byla zjištěna u nafty. V tomto případě tedy přídavek složky s vyšší hodnotou parametru nestačil ke zvýšení hodnoty dolního bodu výbušnosti. Nicméně se potvrdilo, že směs nafty a MEŘO se chová jako neideální směs. Ostrava 8. - 9. září 2010


U závislosti teploty vznícení na obsahu MEŘO ve směsi se také projevilo toto chování neideálních směsí, jak je patrné z nerovnoměrného průběhu závislosti. Příčina tohoto chování ale není stejná jako v případě bodu vzplanutí, protože vzněcování je ovlivňováno jinými zákonitostmi než vzplanutí. Mezi teplotou vzplanutí a teplotou vznícení neexistuje příčinný vztah a teplota vznícení především závisí na reaktivitě kapaliny, vyjádřené rychlostí její oxidace.

[9] BLAŽEK, J., RÁBL, V. Základy zpracování a využití ropy. 2. vyd. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, 2006. ISBN: 80-7080-619-2.

Oxidace nasycených uhlovodíků, které jsou hlavní složkou nafty, a esterů tvořících MEŘO ovšem probíhá za nižších teplot, tj. (200 – 300) °C v podstatě stejným mechanismem [21] a bez podrobné analýzy nelze potvrdit, že zjištěné chování souvisí s průběhem oxidace.

[10] Česká republika. Zákon č. 356/2003 ze dne 29. 10. 2003, o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona 186/2004 Sb., 125/2005 Sb., 345/2005 Sb., 222/2006 Sb., a 371/2008 Sb. In: Sbírka zákonů České republiky. 2003, částka 120, s. 5810 – 5837

Vzněcování směsí hořlavých kapalin je ovlivňováno řadou dalších faktorů, jako poměr složek, velikost povrchu pro odvod tepla a hodnota okolní teploty. Vzněcování lze rozčlenit do několika fází, jako odpařování, vlastní hoření a mikroexploze [22], které mohou záviset na viskozitě nebo dalších parametrech.

[11] http://projektalfa.ic.cz/est_karb_k.htm [on line], citováno dne 2. 6. 2010.

S ohledem na značnou složitost této problematiky bude této otázce věnována pozornost v dalších pracích, které by se měly týkat především podmínek, za kterých dochází ke druhému vznícení. Závěr Bylo provedeno experimentální stanovení tří základních požárně-technických charakteristik směsi motorové nafty a MEŘO v různých poměrech. S rostoucím obsahem MEŘO ve směsi hodnoty teploty vzplanutí FP, dolního bodu výbušnosti LEP a teploty vznícení AIT rostou, ale závislost není lineární a ani rovnoměrná. Tato směs vykazuje neideální chování a dokonce dochází ke snížení bodu vzplanutí směsi pod hodnotu čisté nafty. Bylo uvedeno možné vysvětlení tohoto jevu. Také při stanovení teploty vznícení se projevilo anomální chování, které spočívá zejména v tom, že při určité koncentraci dochází ke druhému vznícení. Tento problém bude dále řešen. Upozornění na oba zjištěné jevy by mělo být zahrnuto do bezpečnostní dokumentace motorové nafty s přídavkem MEŘO, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti při používání tohoto paliva. Literatura [1] Evropská unie. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne 8. května 2003 o podpoře používání biopaliv nebo jiných obnovitelných paliv v dopravě. Úřední věstník Evropské unie 13/sv. 31, CS, 17. 5. 2003. s. 188-192. [2] LAURIN, J. – HOLUBEC, R. Motorová paliva z rostlinných olejů. Technická univerzita v Liberci. [on line], www3. fs.cvut.cz/web/fileadmin/documents/12241-BOZEK/ publikace/2008/2008_029_01.pdf. citováno 28. 5. 2010. [3] ČSN 65 6508. Motorová paliva - Směsné motorové nafty obsahující methylestery mastných kyselin (FAME) - Technické požadavky a metody zkoušení. Praha: Český normalizační institut, 2009. s. 29. Třídící znak 656508. [4] ČSN EN 14214. Motorová paliva - Methylestery mastných kyselin (FAME) pro vznětové motory - Technické požadavky a metody zkoušení. Praha: Český normalizační institut, 2009. s. 20. Třídící znak 656508. [5] ČSN EN 590. Motorová paliva – Motorové nafty – Technické požadavky a metody zkoušení. Praha: Český normalizační institut, 2009. s. 20. Třídící znak 656506. [6] ČSN EN 14522. Stanovení teploty vznícení plynů a par. Praha: Český normalizační institut, 2006. 24 s. Třídící znak 389665. [7] LAHUTOVÁ, D. Vliv přídavku MEŘO na teplotu vznícení a vzplanutí motorové nafty. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, 2010. 46 s., 7 s. příloh. Vedoucí bakalářské práce Ing. Hana Věžníková. Ostrava 8. - 9. září 2010

[8] RIEDL, J. Vliv vybraných iniciačních zdrojů na dolní mez výbušnosti plynovzduchových a parovzduchových výbušných souborů. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, 2010. 62 s., Vedoucí diplomové práce doc. Ing. Jaroslav Damec, CSc.

[12] http://kfch.upce.cz/index.html [on line], citováno dne 2. 6. 2010. [13] STEINLEITNER, Hans-Dietrich et al. Tabulky hořlavých a nebezpečných látek. 1.vyd. Praha: Svaz Požární Ochrany ČSSR, 1980. s. 851. [14] Preol, člen skupiny Agrofert. Bezpečnostní list MEŘO. [on line], citováno dne 2. 6. 2010. http://www.preol.cz/admin/files/ pdf/bl_mero.pdf [15] Preol, člen skupiny Agrofert. Technický list MEŘO. [on line], citováno dne 2. 6. 2010. http://www.preol.cz/admin/files/pdf/ pl_mero.pdf [16] ČSN EN ISO 2719: Stanovení bodu vzplanutí v uzavřeném kelímku podle Penskyho-Martense. Praha: Český normalizační institut, 2004. s. 29. Třídící znak 656064 [17] ROWLEY, J. R. et al. Flash Point: Evaluation, Experimentation and Estimation. In: International Journal of Thermophysics. Springer Science+ Bussiness Media. Published online: 10. March 2010. ISSN: 1572-9567 (electronic version) citováno 19. 4. 2010. [18] VĚŽNÍKOVÁ, H., HERECOVÁ, L. Hodnocení hořlavosti směsí kapalin a změn bodu vzplanutí v závislosti na složení směsi. In: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2010. Sborník X. ročník mezinárodní konference. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 2010. s. 293 – 300. Katedra bezpečnostního managementu. ISBN: 978-80-248-2207-5. [19] BABRAUSKAS, Vytenis. Ignition Handbook: Principles and applications to fire safety engineering, fire investigation, risk management and forensic science. Issaquah, WA98027, USA: Fire Science Publishers, 2003. 1116 s. Library of Congress Control Publishers Number 2003090333. ISBN: 0-9728111-3-3 [20] VIDAL, M., ROGERS, W. J., MANNAN, M. S. Prediction of minimum flash point behaviour for binary mixtures. Process Safety and Environmental Protection, 84(B1), January 2006, p. 1- 9. [21] BATTIN-LECLERC, F. Detailed chemical kinetic models for the low-temperature combustion of hydrocarbons with application to gasoline and diesel fuel surrogates. Progress in Energy and Combustion Science, 34, 2008, s. 440–498 [available online at www.sciencedirect.com] [22] TAKEI, M., TSUKAMOTO, T., NIIOKA, T. Ignition of Blended-Fuel Droplet in High-Temperature Atmosphere. Combustion and Flame, 93, 1993, s. 149-156. [23] HERECOVÁ, L., VĚŽNÍKOVÁ, H., VONTOROVÁ, J., PAVLOVSKÝ, J., ŠIMEK, V. Porovnání přístrojů typ OB305 a typ PMP-4 určených pro stanovení bodu vzplanutí dle normy ČSN EN ISO 2719. In: Požární ochrana 2009. Sborník přednášek z XVIII. ročníku mezinárodní konference, Ostrava: VŠB- TU Ostrava, 2009, s. 148-155. ISBN: 978-80-7385-067-8

355


Přechodové odpory jako možná příčina vzniku požáru Transition resistances as the possible fire beginning cause Ing. Karel Voříšek Ing. Otto Dvořák, Ph.D. MV – GŘ HZS ČR, Technický ústav PO Písková 42, 143 01 Praha 4 [email protected], [email protected]

2010 A07 [ 4] byla v TÚPO Praha vypracována interní zkušební metodika k objektivizaci hypotézy vzniku požáru od přechodových odporů pro potřeby požárně technických expertíz. [ 1]

Abstrakt Přechodový odpor s následným vývinem tepla představuje jednu z příčin iniciování požáru v důsledku poruch elektrického zařízení. Příspěvek je věnován problematice měření přechodových odporů pro potřeby zjišťování příčin požárů a informuje o interní metodice TÚPO [ 1 ] akreditované v AZL 4. 1011.2. Klíčová slova Přechodový odpor, příčina vzniku požáru, spoj, kontakt, relaxace, rezistivita, TÚPO, AZL č.1011.2, identifikace, metody měření Abstract A transition resistance with the resulting development of heat presents one of causes of initiating the fire in consequence of an electric equipment disturbances. This article is devoted to problems of a transition resistance measurement for needs of fire causes recognition and informs about TÚPO´s Guideline [1] accredited at the AZL No. 4. 1011.2. Key words

Obr. č. 1 Ukázky častých případů konstrukčního provedení kontaktů

Transition resistance, cause of the fire beginning, connection, contact, relaxation, resistivity, TÚPO, AZL No.1011.2, identification, measurement method

1. Identifikace přechodového odporu.

Úvod Každé elektrické zařízení je složeno z řady komponentů, které je nutno pro správnou funkci spojit pomocí elektrických vodičů a kontaktů. Spoje je možno rozdělit na spoje technologické (zajišťující funkci zařízení) a náhodné (např. při poruše izolace). Technologických elektrických spojů je velké množství a v základu je možné je rozdělit na rozebíratelná spojení (šrouby, svorky, kolíky, zdířky, banánky, konektory, péra) a nerozebíratelná (pájení, nýtování, svařování lisování, ovíjení). Mezi technologické spoje se dále zařazují spoje v součástkách sloužících k zapínání a vypínání elektrických zařízeních (vypínače, stykače, relé apod.) a součástkách určených k jištění elektrických zařízení (jističe, proudové chrániče, pojistky apod.) V tomto případě se spojení uskutečňuje pomocí kontaktních tělísek. Materiál kontaktních tělísek musí splňovat velice přísné požadavky, a proto se k jejich výrobě používají kromě čistých kovů (Cu, Ag, Pt, W) také speciální slitiny těchto kovů se vzácnými kovy (Au, Ag, Pd). V místě spojení dvou vodičů vzniká jev, který se nazývá přechodový odpor, na kterém se vyvíjí vlivem procházejícího proudu teplo. Zvýšení přechodového odporu vede ke zvýšení jeho teploty vlivem vývinu Joulova tepla. Tím dochází k teplotní dilataci, mechanickému namáhání, relaxaci a k elektrochemické korozi. Spoj postupně ztrácí svoje elektrické a mechanické vlastnosti. Při uvolnění spoje nebo na zoxidovaném a znečištěném kontaktu dochází potom při průchodu elektrického proudu ke vzniku obloukových výbojů. Požár potom může vzniknout buď vlivem zvýšení teploty nad teplotu vznícení izolačních materiálů na kterých je příslušný spoj nebo kontakt realizován, nebo v důsledku vzniku obloukového výboje na spoji nebo kontaktu. V rámci řešení dílčího výzkumného úkolu DVÚ č.7 [ 2,3] výzkumného projektu TÚPO č. VD 2006 356

První identifikace místa vzniku přechodového odporu je vizuální podle charakteristických znaků, které vznik přechodového odporu provázejí. Jsou to místa v blízkosti kontaktů nebo spojů viditelně namáhaná teplem, jako jsou ohořelá izolace vodičů a izolačních nosných prvků kontaktů a spojů, nátavy na spojích a kontaktech, krátery vypálené obloukovým výbojem, viditelně uvolněný nebo poškozený spoj nebo kontakt a pod. 2. Použité metody měření měření přechodového odporu jsou Pro zjišťování a specifikovány dvě zkušební metody: metoda přímá a metoda nepřímá. Metoda přímá využívá jeden měřicí přístroj a je rychlejší. Metoda nepřímá vyžaduje více přístrojů a delší přípravu. Její použití je v případech, kdy je potřeby kromě přechodového odporu zjistit také napětí na kontaktu. Obě metody TÚPO byly validovány pomocí referenčních zkušebních odporů (SWS) podle těchto validačních kritérií: shodnost, míra opakovatelnosti a přesnost. 2.1 Metoda přímá Metoda přímá využívá k měření miliohmetr, v našem případě GW INSTEK GOM – 802, viz obr. č. 2. Měření je z důvodu vyloučení teplotní závislosti proudových svorek prováděno čtyřvodičovou metodou pomocí Kelvinových stiskacích konektorů. Hodnota přechodového odporu se zobrazí přímo na displeji měřené hodnoty. Displej normálové hodnoty a displeje dolního a horního procesního limitu jsou pro prosté měření přechodového odporu nastaveny od výrobce.



laboratorního zdroje Diametral Q 130 R 50 D a zabudovaného multimetru APPA 103N/105N/106. Zdroj Diametral Q 130 R 50 D a multimetr APPA 103N/105N/106 jsou zobrazeny n a obr. č. 5.

Obr. č. 2 Miliohmetr GOM 802 2.2 Nepřímá metoda měření přechodového odporu U nepřímé metody přechodový odpor Rx kontaktu K je zapojen do obvodu podle schématu na obr. č. 3. Uz

Rreg

R

mA

Obr. č. 5 Multimetr APPA 106 a Laboratorní zdroj DIAMETRAL Q 130R50D Jako milivoltmetr je potřeba přístroj s co největší přesností a největším vstupním odporem. V tomto případě vyhovuje multimetr M1T 390, viz obr. č. 6.

I Rn

Rx K

P mV

Obr. č. 3 Schema zapojení měřicího přípravku Měření probíhá při nastavení proudu 100 mA. Při použití odporu Rn = 1 Ω a za předpokladu že vstupní odpor milivoltmetru je mnohem větší než odpory Rn a Rx přechodový odpor Rx lze vypočítat podle vzorce: Ux (1) Rx  Un Abychom obvod pro měření přechodového odporu nemuseli při každém měření sestavovat, byl vyroben pro měření přípravek, viz obr. č. 4.

Obr. č. 6 Multimetr M1T 390 Oběma metodami lze měřit přechodový odpor běžných spojů a kontaktů používaných ve slaboproudé elektrotechnice a v elektrických zařízeních nebo elektroinstalacích nízkého napětí do 1000 V. 3. Odběr a zacházení se zkušebními vzorky Vzorky k expertíze odebírají a transportují pracovníci ZPP z okresů a krajů nebo pracovníci ZPP TÚPO způsobem předepsaným v metodice TÚPO č. 11-08 [2]. Vzorky vyjímáme z ochranného obalu tak, aby nedošlo k jejich dalšímu poškození a aby s místem přechodového odporu bylo co nejméně manipulováno. 4. Úprava vzorku pro měření Po vyjmutí z ochranného obalu určíme nejvhodnější místo k připojení měřicích sond. Vybrané místo mechanicky očistíme brusným papírem od zplodin hoření a nečistot tak, aby v připojovacích místech byl minimální parazitní přechodový odpor. 5. Příprava přístrojů a jejich ovládání U metody přímého měření je nutno miliohmetr pro dodržení normálové přesnosti ponechat před vlastním měřením 30 minut temperovat.

Obr. č. 4 Přípravek na měření přechodových odporů (pohled shora) Napájecí zdroj se připojuje na svorky označené Uz, miliampérmetr do svorek označených I, zkoumaný přechodový odpor do svorek označených Rx a milivoltmetr do svorek označených Un, Ux. Polarita pro připojení napájecího zdroje a měřicích přístrojů je vyznačena na panelu přípravku. Hodnoty regulačního a předřadného odporu jsou voleny tak, aby napájecí napětí mohlo být nastaveno na hodnotu od 10 V do 15 V. Při měření je možno s výhodou použít jako zdroje napájecího napětí Uz a miliampérmetru pro měření celkového proudu Ic kombinaci Ostrava 8. - 9. září 2010

U nepřímé metody je nutno nejprve obvod sestavit a opět ponechat 30 minut na ustálení teploty, zejména u zdroje napětí a multimetru. 6. Instalace měřidla U obou metod nejsou specifikovány požadavky na instalaci měřidel. Je nutno postupovat tak, aby nedošlo k poškození měřidel a nebo k poškození vzorku. U přímé metody je nezbytné pro dodržení požadované přesnosti provádět měření za podmínek okolí podle požadavků výrobce. Teplota (18 – 28) °C, vlhkost ≤ 80 % rel.

357


7. Postup zkoušek

9.2 Přechodový odpor neodborně opravených pojistek

U přímé metody po připojení zkoušeného vzorku do Kelvinových svorek v 10-té sekundě provedeme odečet údaj na displeji měřené hodnoty. Potom vzorek odpojíme a zapojíme v obrácené polaritě. Mezi odpojením a novým zapojením je podle údaje výrobce potřeba vyčkat min. jednu minutu. Měření provádeme ve dvou polaritách z důvodu vyloučení usměrňovacího efektu přechodového odporu.

V tomto případě přechodový odpor kolísal od 0,3 Ω do cca 2 Ω. Důsledkem bylo nadměrné tepelné namáhání pojistkového spodku od kterého se vznítila plastová izolace kabelů a následně bytový rozvaděč v předsíni (viz obr. č. 8).

U nepřímé metody nejprve pomocí proměnného odporu Rreg. nastavíme proud na 100 mA. Přesné nastavení proudu se provedeme jemnou regulací napájecího napětí. Při nastavování proudu pomocí proměnného odporu Rreg. sledujeme nárůst proudu , aby nedošlo k přetížení normálového odporu Rn. Přepínač P přepneme do polohy Un pro měření na normálovém odporu Rn a odečteme napětí na milivoltmetru. Poté přepínač P přepneme do polohy Ux pro měření na přechodovém odporu Rx a opět odečteme napětí. Hodnoty napětí dosadíme do vzorce (1) a vypočteme přechodový odpor Rx. Měření opakujeme při opačné polaritě. U všech naměřených hodnot Rx je odhadnuta nejistota U(k=2). 8. Podmínky měření U přímé a nepřímé metody je pro dodržení požadované přesnosti nutno provádět měření podle požadavků výrobce. Teplota (18 – 28) °C, vlhkost ≤ 80 %. U nepřímé metody se měření provádí za podmínek laboratorních: teplotu, vlhkost a tlak měříme v průběhu zkoušky. 9. Příklady měření přechodového odporu 9.1 Přechodový odpor žárovky z osvětlení sauny Příkladem velmi nestabilního přechodového odporu je přechodový odpor, vzniklý na pájecím místě na objímce žárovky. Přechodový odpor zde kolísal od hodnoty 0,5 Ω do cca 20 Ω. Příčinou byla porucha pájeného spoje přívodu vlákna žárovky s objímkou žárovky. Na obr. č. 7 označen A. Důsledkem byl výbuch v prostoru sauny a zranění osob.

Obr. č. 8. Neodborně opravené pojistky 4. Použitá literatura [1] Metodika TÚPO č. 15-010 „Zjišťování a měření přechodových odporů“. Praha: MV-GŘ HZS ČR, Technický ústav PO, Praha 2010. [2] Zpráva o výsledcích řešení DVÚ č.7 „Zjišťování příčin vzniku požárů a hodnocení nebezpečných účinků požárů na osoby, majetek a životní prostředí“, v roce 2008, Praha: TÚPO 2008 [3] Zpráva o výsledcích řešení DVÚ č.7 „Zjišťování příčin vzniku požárů a hodnocení nebezpečných účinků požárů na osoby, majetek a životní prostředí“, v roce 2009, Praha: TÚPO 2009 [4] Výzkumný projekt TÚPO č.VD 20062010 A07 „Zjišťování příčin vzniku požárů a hodnocení nebezpečných účinků požárů“.

A

Obr. č. 7 Přechodový odpor žárovky

358



Štatistika zásahovej činosti príslušníkov HAZZ SR so zameraním sa na ekologické zásahy pri dopravných nehodách Statistics of HAZZ of intervention of the SR focusing on ecological calamity car accident Ing.Coneva Iveta, Ph.D. Fakulty špeciálneho inžinierstva, Žilinskej univerzity v Žiline ul. 1. mája 32, 010 26 Žilina, Slovenská republika [email protected] Abstrakt Na základe štatistického rozboru zásahovej činnosti príslušníkov hasičského a záchranného zboru SR dochádza za posledné obdobie k neustálemu nárastu záchranných, technických a ekologických zásahov v porovnaní s klasickými požiarmi.

V prílohe A je na mape Slovenskej republiky dokumentovaná dopravná nehodovosť za rok 2008 na transeurópskych cestách, diaľniciach a rýchlostných cestách. Príloha B znázorňuje dopravnú nehodovosť za rok 2008 na cestách samosprávnych krajov Slovenskej republiky. Žilinský kraj je najviac zaťažený región v rámci Slovenskej republiky z hľadiska hustoty dopravných nehôd. Na hustotu dopravných nehôd ma výrazný vplyv fakt, že územím Žilinského kraja prechádzajú významné medzinárodné cestné ťahy z Českej republiky smerom na východ až na Ukrajinu a taktiež cestný koridor v smere z Poľska do Maďarska (viď príloha A, B) [4].

Kľúčové slová Požiar, ekologický zásah, dopravná nehoda, nebezpečné látky. Abstract Based on statistical analysis of intervention of the Fire and Rescue Corps SR are the most recent period of continuous increase in life, technology and environmental interventions in comparison with conventional, with the fires. Key words fire, environmental action, accident, dangerous Úvod S rozvojom priemyslu súvisí aj prudký nárast objemov prepravovaných surovín, materiálov a tovarov, s využitím dopravných prostriedkov, hlavne v oblasti cestnej prepravy. Zavádzanie modernejších technológií, produkcia nových výrobkov, to znamená aj chemických látok, zmesí vedie k zvyšovaniu rizika pravdepodobnosti vzniku mimoriadnej udalosti (neželateľný únik, požiar, výbuch) pri preprave nebezpečných látok. Štatistický rozbor požiarovosti v SR Na základe spracovaného štatistického rozboru zásahovej činnosti príslušníkov Hasičského a záchranného zboru (HaZZ) v SR za posledných desať rokov je jasné, že vývoj zásahovej činnosti sa udržiava s miernymi výkyvmi na približne rovnakej úrovni. Z dlhodobého hľadiska v štruktúre zásahov prevládajú záchranné, technické a ekologické zásahy nad počtom výjazdov k požiarom. Na technických zásahoch majú podstatný podiel zásahy pri dopravných nehodách (obr. 1) [1, 2, 3].

V štatistických ročenkách HaZZ SR sa neuvádzajú informácie o počte ekologických zásahov, ktoré vznikli pri preprave nebezpečných vecí. Štatistika ekologických zásahov obsahuje nielen úniky nebezpečných látok pri dopravných nehodách, ale aj tie ku ktorým došlo zo stacionárnych zdrojov ohrozenia. Štatistický rozbor požiarovosti v Žilinskom kraji V štruktúre zásahov príslušníkov Hasičského a záchranného zboru Žilinského kraja je dlhodobo evidentný podstatne vyšší počet záchranných, technických a ekologických zásahov ako výjazdov k požiarom. V posledných troch rokoch je badateľný pokles počtu výjazdov k dopravným nehodám (tab.1). Pozitívnejšie ukazovatele boli dosiahnuté aj prijatými opatreniami represívneho a preventívno-výchovného charakteru, ktoré vykonáva Policajný zbor. V tab.1 je prehľad zásahovej činnosti príslušníkov HaZZ v Žilinskom kraji za posledných desať rokov [1, 2, 3, 5, 6].

Obr. 1 Zásahová činnosť príslušníkov HaZZ SR za r. 1999 - 2009 [1, 2, 3] Ostrava 8. - 9. září 2010

359


Tab.1 Štruktúra výjazdov HaZZ v Žilinskom kraji v r. 2000 - 2009 [1, 2, 3, 5, 6] Záchranné, technické a ekologické zásahy Výjazdy Plané Rok k Spolu Z toho poplachy požiarom Výjazdy dopravné spolu nehody 2000

1225

2139

1158

129

3523

2001

1066

2835

1653

109

4010

2002

1340

2860

1559

146

4346

2003

1994

2256

1429

125

4375

2004

1096

2104

1242

133

3333

2005

1236

1774

997

100

3110

2006

1225

1524

1392

104

2853

2007

1448

1738

895

137

3323

2008

1369

1742

950

104

3215

2009

1487

1796

916

148

3431

V nasledujúcej tab. 2 je uvedené podrobnejšie členenie ekologických zásahov podľa jednotlivých druhov ekologického ohrozenia za posledných 5 rokov. Možno konštatovať, že úniky ropy a ropných produktov mali v tomto období 80 až 86 % podiel na vykonaných ekologických zásahoch. Tab. 2 Ekologické zásahy v Žilinskom kraji v r. 2005 - 2009 [1, 2, 3, 5, 6] Druh ekologického ohrozenia

Počet ekologických zásahov 2005

2006

2007

2008

2009

Únik ropy a ropných produktov

76

108

96

112

105

Únik anorganickej chemickej látky

1

3

6

6

7

Únik organickej chemickej látky

1

1

2

1

1

Únik biologického materiálu

1

1

2

5

0

Únik plynu

4

2

3

0

2

Z grafu (obr. 2) je tiež zrejmé, že podstatnú časť ekologických zásahov predstavujú zásahy s únikom ropných látok. Ďalší prehľad v tab.3 uvádza podrobnejšie členenie ekologických zásahov podľa jednotlivých okresov Žilinského kraja. Najvyšší počet ekologických zásahov je v okrese Žilina (33). Je možné sa domnievať, že je to zapríčinené aj sústredením subjektov v územnom obvode Žiliny, ktoré vo výrobnej činnosti využívajú nebezpečné látky. Z hľadiska možnosti vzniku mimoriadnych udalostí v dôsledku priemyselných činností a negatívneho pôsobenia prírodných síl bol územný obvod Žilina zaradený do I. kategórie [6]. Tab. 3 Počet výjazdov k ekologickým zásahom v Žilinskom kraji v r. 2005 - 2009 [1, 2, 3, 5, 6] Počet ekologických zásahov

Okres

2005

2006

2007

2008

2009

Bytča

4

3

2

2

1

Čadca

14

11

20

21

18

Dolný Kubín

11

14

9

9

5

Kysucké Nové Mesto

4

3

5

11

10

Liptovský Mikuláš

12

21

14

26

18

Martin

9

13

21

17

13

Námestovo

3

1

6

6

9

Ružomberok

5

10

11

4

11

Turčianske Teplice

1

5

5

8

4

Tvrdošín

9

6

3

3

3

Žilina

23

38

24

25

33

Žilinský kraj

95

125

120

132

125

Stanovenie koeficientu nebezpečenstva vzniku dopravnej nehody v Žilinskom kraji Koeficient nebezpečenstva (kneb) vzniku dopravnej nehody vyjadruje mieru rizika vzniku dopravnej nehody. Určuje sa ako podiel počtu vzniknutých dopravných nehôd k dĺžke posudzovanej cestnej siete podľa vzorca [7]: kneb = PDN/DCS

Iný ekologický zásah

12

10

11

8

10

kde

Spolu

95

125

120

132

125

PND počet dopravných nehôd,

% podiel úniku ropných produktov na počte ekologických zásahov

80

86

80

85

84

[PDN/1 km]

(1)

DCS dĺžka cestnej siete posudzovanej oblasti v kilometroch [8].

Riziko vzniku dopravných nehôd ovplyvňuje množstvo faktorov. V nasledujúcej tab.4 je uvedený výpočet koeficientu vzniku dopravných nehôd za uplynulý rok podľa jednotlivých okresov Žilinského kraja. Priemerný koeficient nebezpečenstva Žilinského kraja (1,71) prevyšujú okresy Žilina (3,34), Kysucké Nové Mesto (2,63), Čadca (2,39) a Martin (2,34). V roku 2009 boli zaznamenané v Žilinskom kraji výjazdy hasičov pri cca 26 % dopravných nehôd v evidencii PZ (Policajného zboru) SR. Hasiči zasahovali pri približne každej 4 dopravnej nehode (tab.4). Štatistika dopravných nehôd evidovaných PZ (obr. 4) sa odlišuje od evidencie dopravných nehôd HaZZ. Rozdiel v počte výjazdov je zapríčinený tým, že zásah hasičských jednotiek je potrebný len pri niektorých dopravných nehodách. Výjazdy k dopravným nehodám boli vykonávané iba v prípade ohrozenia života, zdravia a majetku občanov, resp. životného prostredia pri úniku nebezpečných látok.

Obr. 2 Ekologické zásahy v Žilinskom kraji v r. 2005- 2009 [1,2,3,5,6] 360



Záver

Tab. 4 Dopravné nehody evidované PZ a HaZZ v r. 2009 [1, 2, 3, 5, 6, 8] Počet ekologických zásahov

Uniknutie (požiar, výbuch) nebezpečnej látky pri dopravnej nehode aj v malom množstve za určitých podmienok môže mať za následok závažné škody na majetku, životoch, zdraví alebo na jednotlivých zložkách životného prostredia: vody, pôdy a ovzduší. Poznanie daného nebezpečenstva nám umožňuje včasný a adekvátny zásah zložiek HaZZ a PZ pri lokalizácii a likvidácii danej mimoriadne udalosti.

Okres

Cestná sieť [km]

HaZZ

PZ

Výjazd HaZZ ku x-tej nehode

Koeficient nebezpečenstva kneb [PDN/1 km]

Bytča

106,9

27

121

4,48

1,13

Čadca

233,5

100

557

5,57

2,39

Dolný Kubín

168,0

55

156

2,84

0,93

Zoznam literatúry

Kysucké Nové Mesto

67,3

33

177

5,36

2,63

[1] Štatistické ročenky Hasičského a záchranného zboru SR 1999 - 2009.

Liptovský Mikuláš

354,9

87

321

3,69

0,90

[2] Chasníková, J.: Problematika nebezpečných látok a ich prepravy, DP, ŽU Žilina, FŠI, KPI, 2010.

Martin

191,2

137

447

3,26

2,34

Námestovo

166,7

70

184

2,63

1,10

Ružomberok

155,6

93

232

2,49

1,49

Turčianske Teplice

131,6

50

78

1,56

0,59

Tvrdošín

123,4

36

138

3,83

1,12

Žilina

315,3

228

1052

4,61

3,34

Žilinský kraj

2028,3

916

3463

3,78

1,71

[3] Coneva, I., Chasníková, J.,: Problematika nebezpečných látok a ich cestnej prepravy. In: Ochrana pred požiarmi a záchranné služby 2010: [CD]: 4. vedecko-odborná konferencia s medzinárodnou účasťou: 2.-3. júna 2010: Žilina, ŽU v Žiline, FŠI, KPI, 2010, s.6 - 22, ISBN: 978-80-554-0208-6. [4] Dopravná nehodovosť 2008, diaľnice a rýchlostné cesty, kraje cesty I., II. a III. triedy. [on line]. Dostupné na: http://www.ssc. sk/files/documents/becep/kriticke-lokality/lokality-a-hustota/ nehody-mapa_dial_2008.pdf7.3.2009. [5] Rozbor zásahovej činnosti KR HaZZ Žilina, 2009, počty hasičskej techniky. [6] Analýza územia Žilinského kraja z hľadiska možných mimoriadnych udalostí, 2010. Obvodný úrad Žilina. [7] Kovačík, O.: 1996. Základy pravdepodobnosti a matematickej štatistiky, Žilina : Žilinská univerzita, ISBN: 80-7100-378-6. [8] Dĺžka cestnej siete. [on line]. Dostupné na: http://www.cdb. sk/files/documents/cestna-databanka/vystupy-cdb/prehlad_ udajov_o_sieti_ck_kraj_okres_2009.pdf. Príspevok vznikol v rámci podpory riešenia projektov: VEGA - MŠ 1/0820/10 „Procesy sorpcie a desorpcie prevádzkových kvapalín pri dopravných nehodách“

Obr. 4 Počet dopravných nehôd evidovaných PZ a HaZZ SR v r. 2009 [1, 2, 3, 5 ,6, 8]


VV 2007 - APVV-0532-07 „Požiare osobných motorových vozidiel, počítačová simulácia požiarov a ich experimentálne overenie“

361


Likvidácia havárie na ropovode Družba na úseku pod riekou Moravou Elimination of accident on the Druzba pipeline in the part bellow Morava river Ing. Ján Cvečka

Postup likvidácie mimoriadnej udalosti

Pavol Junek

Potrubie ropovodu družba prechádza okresom Skalica uložené v zemi. Pri obci Kátov je vyvedené na povrch a cca 2 km je na betónových pilieroch vedené až po rieku Morava terénom. Pri rieke Morava je znova zapustené do zemi a pod riekou Moravou vedené do ČR, kde znova vyúsťuje na povrch a osadené na pilieroch je cca 2 km vedené povrchom terénu. V týchto miestach je ropovod zraniteľný najmä mechanicky.

Okresné riaditeľstvo HaZZ Skalica Štúrova 1, 908 51 Holíč, Slovenská republika [email protected], [email protected] Abstrakt Autori v článku popisujú postup, akým sa pri taktickom cvičení vysporiadali s únikom ropy z ropovodu Družba do hraničnej rieky Moravy. Ďalej v článku predstavujú nový technický prostriedok na likvidáciu ekologických havárií „ekologické kontajnerové vozidlo Mercedes Benz Actros 3341 A“, ktorý bol pre tieto účely v roku 2008 vyrobený. Abstract The authors of this article describe the way how they handled with the leakage of crude oil from the Druzhba pipeline to the Morava River during the tactical exercises. Further in this article the new technical equipment „ecological container lorry Mercedes Benz Actros 3341 A“ for the disposal of enviromental accidents is introduced (which was produced for these purposes in 2008). Úvod Ropovod Družba bol vybudovaný v šesťdesiatych a sedemdesiatych rokoch minulého storočia. Jeho trasa začína v Ruskej federácii a pokračuje cez Bielorusko, Ukrajinu a Slovensko do Českej republiky. Prepravná kapacita slovenského úseku ropovodu Družba je 20 mil. ton ropy za rok. Na území Slovenska je ropovod rozdelený do troch úsekov a spravuje ho spoločnosť Transpetrol a.s.: 1. úsek UKR - SVK hranica - Bučany tlak 5,5 MPa, dĺžka 373 km 2. úsek Bučany - hranica SVK - ČR, tlak 4,0 MPa, dĺžka 66 km 3. úsek Bučany - Slovnaft, tlak 2,0 MPa, dĺžka 65 km V deväťdesiatych rokoch min. storočia bola vykonaná jeho rekonštrukcia a modernizácia. Súbežne s ropovodom bol položený optický kábel, ktorý slúži na prenos a monitorovanie prevádzkových parametrov a na diaľkové ovládanie uzatváracích tlakových armatúr. Napriek tomuto kvalitnému technickému zabezpečeniu prichádza na ropovode k mimoriadnym udalostiam (prasknutie potrubia - únik ropy). K takejto udalosti prišlo v roku 2005 v ČR pri meste Čáslav. Dňa 27.1.2005 pri zápise tlaku bolo zistené zníženie hodnoty tlaku. Po vyhodnotení situácie bolo dispečingom a pochôdzkovou službou zistené, že medzi Čáslavou a obcou Žahy u rybníka Mědenice prišlo k úniku ropy z prasknutého potrubia. Z ropovodu uniklo zhruba 350m3 ropy. Obdobná havária sa stala i na slovenskej strane v okrese Skalica v roku 1995 u obce Mokrý Háj. Aby sa dôsledky únikov ropy z ropovodu minimalizovali, vykonáva Hasičský a záchranný zbor v Skalici, Hasičský záchranný zbor Juhomoravského kraja Brno - Územný odbor Hodonín a Transpetrol a.s. spoločne taktické cvičenie, cieľom ktorého je preveriť schopnosť cvičiacich jednotiek eliminovať rozsah škôd a vykonať likvidáciu ekologickej havárie na hraničnej rieke Morave.

362

Z uvedeného dôvodu v tomto úseku počas taktických cvičení nacvičujeme rýchle uzatvorenie unikajúcej ropy a jej zachytenie na vodnej hladine pomocou norných stien, sorbčných materiálov a čerpadlovej techniky. K prasknutiu potrubia prišlo v dôsledku nárazu osobného auta, ktoré sa vzápätí vznietilo. Pri náraze prišlo k prasknutiu potrubia o dĺžke 35 mm. Cez túto prasklinu pod tlakom zhruba 3 MPa začala vytekať ropa. Náraz auta do ropovodu a jeho následné vznietenie ohlásil náhodný rybár, nakoľko vodič od auta ušiel do lesa. Do príjazdu prvej jednotky vytieklo do terénu zhruba 2500 l ropy pri hustote ropy 865 kg/tona. Operačný dôstojník na miesto udalosti vysiela jednotku OR HaZZ Skalica s technikou MB Vario a posádkou 1 + 3. Zároveň zvoláva ďalších príslušníkov a vysiela jednotku s technikou Mercedes Benz Actros s posádkou 1 + 5 a vozidlo Nissan Navara s motorovým člnom a posádkou 1 + 3. Mimoriadnu udalosť ohlasuje i na Krajské koordinačné stredisko a na základe požiadavky veliteľa zásahu žiada o ďalšie sily a prostriedky na zvládnutie uvedenej situácie. Na základe medzinárodnej zmluvy s ČR prichádza do priestoru Lodenice Hodonín, kde sa budú budovať norné steny, jednotka HZS - Územný odbor Hodonín s technikou CAS 24 MAN so separátorom REO 100 a osádkou 1 + 3. Zároveň prichádza i technika DA 31 + príves s nornými stenami s príslušenstvom. Na základe rozsahu mimoriadnej udalosti žiada VZ o zriadenie štábu a zabezpečenie ďalších síl a prostriedkov na zvládnutie ekologickej havárie, nakoľko veľké množstvo ropy uniklo do rieky Moravy a ohrozuje i vnútorné prítoky do vnútrozemia. V priestore mimoriadnej udalosti sú zriadené 4 zásahové úseky, v ktorých príslušníci koordinovane pracujú na lokalizácii a likvidácii úniku ropy. V I. zásahovom úseku príslušníci OR Skalica pomocou tesniacich vakov a mechanických opasov likvidujú únik ropy z prasknutého ropovodu. Pracujú v ochranných oblekoch Champion Elites. V II.zásahovom úseku v priestore Lodenice Hodonín naťahujú príslušníci OR Skalica a Územný odbor Hodonín dve norné steny na zachytenie uniknutej ropy. V III. zásahovom úseku príslušníci OR HaZZ Senica naťahujú sorbčných hadov a sypú sorbčný materiál do prítokov a odtokov, ktoré smerujú do vnútrozemia. IV. zásahovom úseku príslušníci umiestňujú na vodnú hladinu čerpadlá, ktoré odčerpávajú zachytenú ropu z hladiny. Ropa je odčerpávaná do pripraveného separátora, ktorý oddeľuje ropu od vody. Zachytená ropa sa umiestňuje do pripravených sudov a vyčistená voda sa spätne púšťa do rieky. Túto činnosť vykonávajú príslušníci Územného odboru Hodonín a Záchrannej brigády Malacky.



Časový harmonogram činností Čas

Predpokladaná situácia

Rozkazy a nariadenia VZ

Činnosť hasičských jednotiek a ostatných zúčastnených zložiek

Poznámka

09:28:00

Náraz auta do ropovodu

Zistenie úniku na dispečingu Transpetrolu

Dispečing Transpetrol

09:30:00

Vyhlásenie poplachu

Obsadenie a výjazd vozidiel

nástup do vozidiel, výjazd

Jednotka HaZZ Holíč

09:38:00

Príjazd na miesto Mercedes Actros a AHZS MB Vario

Vykonať prieskum

Vykonanie prieskumu, zisťovanie rozsahu úniku


09:40:00

Vydávanie rozkazov, komunikácia VZ s OS

Zabezpečiť miesto proti vzniku požiaru, zriadiť štáb, zriadenie ZÚ č. I v mieste úniku, povolanie ďalších SaP

Určenie VZÚ č. I, začatie prác na utesnení, spúšťanie člna na vodnú hladinu


09:41:00

Činnosť v ZÚ č. I, komunikácia VZ s VZÚ a OS

Zabránenie ďalšieho úniku do rieky

V ZÚ č. I protipožiarne opatrenia, utesnenie úniku na potrubí, tvorenie provizórneho jazera


09:41:00

Príjazd HZS Hodonín

Spustiť čln, zriadenie ZÚ č. II, inštalovať nornú stenu

Určenie VZÚ č. II, inštalovanie nornej steny

Jednotka HaZZ Holíč, HZS Hodonín

09:58:00

Príjazd HaZZ Senica

Zriadenie ZÚ č. III na prítokoch rieky

Určenie VZÚ č. III, pokladanie sorbčných hadov

Jednotka HaZZ Senica

10:00:00

Vytvorenie ZÚ č. IV

Zriadenie ZÚ č. IV v priestore Morava-Malacky

Inštalácia nornej steny

Jednotka ZB HaZZ Malacky

10:30:00

Príjazd havarijnej čaty Transpetrol

Spolupráca jednotiek s Transpetrolom

Likvidácia udalosti v jednotlivých úsekoch

Jednotka HaZZ Holíč, Transpetrol, HZS Hodonín, HaZZ Senica

10:40:00

Príjazd pracovníkov OÚ

Spolupráca jednotiek s pracovníkmi OÚ

Určenie postupu pri likvidácii udalosti

Jednotka HaZZ Holíč, Transpetrol, HZS Hodonín, HaZZ Senica, OÚ-odbor ŽP

10:40:00

Čerpanie ropnej látky z hladiny

Odčerpať za pomoci špec. čerpadla

Čerpanie a zber látky

Jednotka HaZZ Holíč, Transpetrol, HZS Hodonín, HBZS malacky

11:10:00

Odvoz kontaminovanej zeminy a znečistenej vody

x

Likvidácia kontaminovaných častí

Transpetrol

11:30:00

Skončenie činnosti v ZÚ č. I

Presun jednotky na ZÚ č. II



11:30:00

Skončenie činnosti v ZÚ č. III



Jednotka HaZZ Senica

11:40:00

Skončenie činnosti v ZÚ č. II

Zbaliť prostriedky

balenie

Jednotka HaZZ Holíč, Transpetrol, HZS Hodonín, HaZZ Senica

11:40:00

Skončenie činnosti v ZÚ č. IV

Zbaliť prostriedky

Balenie, návrat na základne

Jednotka ZB HaZZ Malacky

11:55:00

Zhromaždenie zasahujúcich

Nástup na určenej ploche

nástup

Zúčastnené jednotky

12:00:00

Vyhodnotenie cvičenia

x

nástup

VZ, rozhodcovia

12:10:00

Ukončenie cvičenia

Odchod na základne

Odjazd vozidiel


12:15:00

Návrat na základňu

x

Ošetrenie techniky a použitých prostriedkov


12:30:00

ukončenie

x

Ukončenie činností súvisiacich s TC

Príslušníci stiahnutý do pohotovosti

Údaje o silách a prostriedkoch Stupeň poplachu I. II. III.

Jednotka

Typ techniky

Počet osôb

Ochrana, prostriedky, IDP

Vzdialenosť k miestu udalosti

Čas dojazdu k miestu udalosti

Jednotka OR HaZZ Skalica hasičská stanica Holíč

Mercedes Benz Vario - AHZS

1-3

Utesňovacie prostriedky, OOP, 1000 l voda, 100 l penidlo

8 km

11 min

Jednotka OR HaZZ Skalica hasičská stanica Holíč

Mercedes Actros pomocné vozidlo Nissan + čln

1-5

Sorbčné prostriedky na likvidáciu ekologických havárií, norné steny

5 km

7 min

Jednotka OR HaZZ Senica

T 815 4x4 + čln

1-3

Prostriedky na likvidáciu ekologických havárií

30 km

40 min

CAS 24 MAN

1-3

Separátor REO 100

5 km

7 min

Norné steny + príslušenstvo

5 km

7 min

Prostriedky na likvidáciu ekologických havárií

15 km

25 min

Jednotka HZS Hodonín Z.

DA A 31 + príves 1-3

Z.

Záchranná brigáda HaZZ Malacky

Land Rower + čln

1-4

PV3S + čln 1-7


363


Zhodnotenie taktického cvičenia Počas taktického cvičenia boli nasadené všetky sily a prostriedky podľa časového harmonogramu činností, ktorý bol pre cvičenie spracovaný.

Boli realizované i všetky naplánované úlohy. Drobné nedostatky sa vyskytli pri koordinácii jednotiek a naťahovaní norných stien. Koordináciu síl značne komplikovalo spojenie medzi Českými a Slovenským hasičmi, kde spoločné frekvencie neboli zosúladené podľa našich predstáv.

Kostra kontajnerov je zvarená z oceľových profilov a vnútorný profil je opatrený antikoróznym nástrikom. Oplechovanie karosérie je prevedené z obojstranne pozinkovaných oceľových plechov. Svojim prevedením je vozidlo určené na likvidáciu udalosti na vodnej hladine pri nehodách v cestnej doprave a pri mimoriadnych udalostiach s únikom NL.

Vozidlo je vybavené • Jednorámový nosič kontajnera JNK PALIFT T 15 • Zdvíhacie zariadenie HR PALFINGER PK 32080 • Peristaltické čerpadlo rad M 300 • Skimer REO 765 II • Lanový navijak MULTI-KBF-1000 • Nafukovacia norná stena spájaná kolíkom REO 720 • Hydrofóbne sorbčné rohože HR 4100 • Hydrofóbne absorbčné hady HPH 834 • Kanalizačné rychloupchávky pre opak. použitie OKR 9090 • Elektrocentrála 400W výkon 13 KW, reflektor 230 V • Nosné lano, lanové napináky • Navijak na napnutie nosného lana • Dvojkomorová norná stena REO 731

Drobné komplikácie nastali i pri spájaní jednotlivých dielov norných stien. Do tohto cvičenia boli používané norné steny, ktoré boli dopredu zošité. Pri tomto cvičení bol použitý nový druh norných stien, ktoré sa spájali cez uchá pomocou kolíka, čo v nerovnom teréne značne komplikovalo prácu hasičov. Napriek týmto nedostatkom malo cvičenie po odbornej stránke veľmi vysokú úroveň a v plnej miere preverilo schopnosti Českých a Slovenských hasičov zvládnuť ekologickú haváriu. Ďalej cvičenie preverilo technické možnosti nového ekologického kontajnerového vozidla Mercedes Benz Actros 3341 A, ktorého základom je kontajnerový rám podľa DIN 30 722 a DIN 14 55.

• Čerpadlo ropných látok TUP 3-1 • Plávajúce čerpadlo a ďalších 85 vecných prostriedkov určených na likvidáciu ropných produktov a NL. Záver Taktické cvičenie preverilo schopnosti Českých a Slovenských hasičov zvládnuť mimoriadnu udalosť na hraničnej rieke. Zároveň potvrdilo potrebu pravidelne a v čo najkratších intervaloch podobné cvičenia opakovať. Táto nutnosť je potrebná najmä vtedy, keď sa do výzbroje hasičov dostanú nové technické prostriedky, obsluha ktorých je podstatne odlišná, ako to bolo u predchádzajúcich vecných prostriedkov. Zoznam bibliografických odkazov [1] Taktické cvičenie so zriadením štábu na objekt Ekologická havária - únik ropy do rieky Moravy npor. Pavol Junek, apríl 2009, 25 strán. [2] Havária ropovodu Družba Ing. Peter Kováč, január 2005, 6 strán. [3] Technické vybavenie: Špeciálny kontajnerový automobil na likvidáciu závažných priemyselných havárií na podvozku Mercedes Benz Actros 3341 A REO AMOS, marec 2008, 380 strán.

364



Uplatnění letecké techniky k dokumentaci protiprávního jednání při řešení problematiky městského násilí Application of aeronautical documentation for infringement when dealing with urban violence Ing. Martin Hrinko, Ph.D. Policie ČR, KŘP Moravskoslezského kraje 30. dubna 24, 728 99 Moravská Ostrava a Přívoz [email protected] Abstrakt Příspěvek popisuje problémový fenomén současné doby Městské násilí. Cílem příspěvku je krom popisu problematiky městského násilí, popis způsobů činností Policie ČR, směřující k potírání uvedeného fenoménu a způsoby dokumentace protiprávní činnosti v policejní praxi prostřednictvím letecké techniky a spotterů. Klíčová slova Policie ČR, Policejní činnosti, Extremismus, Městské násilí. Abstract The paper describes the phenomenon of present day problem Urban violence. This paper aims to describe the problem of urban violence, a description of police activities aimed at combating the phenomenon and methods of documentation of illegal activities in the police practice through technology and spotter aircraft. Key words Police of the Czech Republic, Police activity, extremism, Urban violence. Policie a služební předpisy Způsob řízení policejního bezpečnostního opatření zaměřeného na potírání protiprávní činnosti zvané divácké násilí, z něhož posléze vznikl obecnější pojem - Městské násilí, zastřešující i jiné formy veřejného a hromadného narušování veřejného pořádku ve městech a který vykazuje znaky extremismu (hudební produkce, pochody sympatizantů radikálních skupin aj.) vyplývá rámcově ze závazného pokynu policejního prezidenta č. 10/2009 „O zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti“. Uvedený interní akt řízení upravuje postup policie při provádění opatření k omezení negativních jevů ovlivňujících bezpečnostní situaci, využívání pořádkových jednotek, antikonfliktních týmů (dále jen AKT) a spotterů aj., při zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti, organizaci pořádkových jednotek, jejich výzbroj, výstroj a materiální a technické zabezpečení. Policie s oporou tohoto interního předpisu svolává potřebný počet sil a prostředků k zajištění veřejného pořádku a nazývá takovéto organizované svolání jako „bezpečnostní opatření“, nebo „policejní opatření“ nebo také „policejní akce“ podle velikosti takovéhoto opatření a počtů sil a prostředků. „Bezpečnostní opatření“ je podle tohoto předpisu první a největší v pořadí třech vyjmenovaných typech opatření a jedná se o bezpečnostní opatření prováděné policii a jinými subjekty (např. § 3 z.č. 239/2000 Sb., § 240/2000 Sb.) k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, například uveďme součinnost složek IZS při nedávno odehraném fotbalovém fotbalovém utkání dvou v lize nejvýše postavených fotbalových celků FC Baník Ostrava a FC Sparta Praha dne 2.5.2010. Zde byly zakomponovány činnosti všech služeb Policie ČR - oddělení doprovodů vlaků, AKT, pořádkové jednotky tzv. těžkooděnci, odbor služby pořádkové a dopravní policie, odbor krizového řízení, služba kriminální policie a vyšetřování, obvodní Ostrava 8. - 9. září 2010

oddělení a dopravní inspektoráty. Dále Městská policie Ostrava oddělení hipologie, oddíl operativního zásahu, oddíl kynologie, služebny městské policie. Nechyběli ani Hasiči, Záchranná služba a v rámci společných hlídek i polská policie. „Policejní opatření“ jsou vlastně v menší míře popisovaná bezpečnostní opatření zpravidla však bez zapojení ostatních složek IZS. V rámci policie se jedná o zapojení více policejních služeb ke splnění cíle opatření např. pro kontrolu pobytu cizinců je vyhlášeno policejní opatření, do kterého jsou zapojené služby zejména cizinecké policie, služby kriminální policie a vyšetřování - oddělení pátrání po osobách a věcech, vnější služby - policisté z místně příslušného obvodního oddělení aj. „Policejní akce“ je jednorázová časově omezená akce vyhlášená k provedení policejních opatření, kterou nelze zajistit běžným výkonem služby na určeném území, za policejní akci se nepovažují postupy prováděné v rámci operativního rozpracování a nepředpokládané akce a opatření organizovaná k plnění úkolů policie např. akce zaměřené na kontrolu restaurací aj., které je zajištěno silami a prostředky místně i věcně příslušného obvodního oddělení. Letecká služba policie ČR a způsob dokumentace Použití vrtulníku je vhodné z mnoha důvodů, zejména z monitoringu pohybu protiprávně jednajících osob i dokumentace protiprávní činnosti, z čehož lze pak určit (ustanovit) konkrétní pachatele protiprávní činnosti a zajistit takto důkazy pro následné trestní nebo správní řízení. Nasazení vrtulníku během akce je výhodou pro velitele bezpečnostního opatření, jelikož má díky přenosu vizuálního záznamu do místnosti štábu objektivní pohled na situaci. Jak vyplývá z názvu - Městské násilí, je zřejmé, že k monitoringu i dokumentaci dochází na území města, proto je skutečně jen na kvalitě pilota, jak je schopen vyrovnat se s překážkami v terénu tak, aby zajistit dostatečné přiblížení se k předmětu dokumentace (mosty, sloupy, komíny, výškové budovy, el. vedení, stromy aj.). Velitel bezpečnostního opatření má takto bezprostřední a autentické vizuální informace z místa činu tzn. směru pohybu osob, vozidel aj. Opakem je absence vrtulníku při potřebě doplnit palivo, jedná se pak řádově o desítky minut v závislosti se vzdálenosti ke stojánce s PHM. Stává se pravidlem, že při velkých bezpečnostních akcích jako je právě Městské násilí, koncerty typu CzechTech aj. je standardně vyžadována přítomnost vrtulníku Letecké služby Policie ČR právě z důvodu monitoringu a dokumentace. Vrtulník nejen monitoruje a dokumentuje bezprostřední zákroky nebo hrozící nebezpečí ale je schopen pro potřeby velitele bezpečnostního opatření monitorovat infrastrukturu aj. Pro informaci čtenáře, je obecně známo že Letecká služba Policie ČR je útvarem s celostátní působností (§ 6 odst. b) zákona č. 273/2008 Sb.). Organizačně je podřízena náměstkovi policejního prezidenta pro vnější službu. Provozovatelem letecké techniky je Česká republika – Ministerstvo vnitra. Základním úkolem Letecké služby Policie ČR je zabezpečení nepřetržité pohotovosti a nasazení letecké techniky k plnění úkolů útvarů Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Ministerstva vnitra, orgánů krizového řízení a smluvních organizací. Letecká služba Policie ČR je v současné době provozovatelem vrtulníkové techniky se speciálním policejním, zásahovým, záchranným a sanitním vybavením. Její současná činnost se stala neodmyslitelnou součástí policejní praxe a Integrovaného záchranného systému ČR. 365


Vrtulníky otevírají svým uživatelům další prostorovou dimenzi pro policejní práci i záchranářskou činnost. Jedná se o vzdušný prostor prakticky nad každým místem země. Vrtulníky se mohou pohybovat ve vzduchu všemi směry, hlavní výhodou je možnost viset nad terénem a létat v minimální výšce. Díky svým vlastnostem, především rychlosti, doletu a vytrvalosti je předurčen především k zásahům, kde hrozí nebezpečí z prodlení a v místech jinak těžko přístupných jinými dopravními prostředky. Vrtulníky jsou nasazovány hlavně i z pohledu služebních předpisů při níže uvedených akcích (nutno zdůraznit, že jsou přitom vybaveny nejmodernějším kamerovým a dokumentačním zařízením), jedná se o: - pátrání po osobách, které jsou bezprostředně ohroženy na životě a zdraví, především děti, přestárlé a nemocné osoby, u kterých okolnosti spojené s jejich pohřešováním nasvědčují bezprostřednímu ohrožení jejich života a zdraví, pokud tyto nebudou nalezeny v krátkém čase; - pátrání po pachatelích trestné činnosti (loupežná přepadení, únosy) a po odcizených osobních vozidlech a kamiónech, pátrání po důkazních předmětech trestních činů; - rekognoskace terénu a objektů před akcí a monitoring průběhu vlastní akce v jinak nepřístupných zájmových objektech proti pachatelům zvlášť závažné trestné činnosti jako je terorismus, únosy, obchod s lidmi, pašování drog; - monitorování, dokumentace a přenos obrazu na mobilní pracoviště pro potřebu pořádkové policie a dopravní policie; - přeprava speciálních týmů a technického zařízení; - letecká podpora ochrany ústavních činitelů a objektů zvláštní důležitosti; monitorování státní hranice; - provádění letecké činnosti v rámci smluv o spolupráci v příhraničních oblastech;

366

- letecký dohled, monitorování dopravní situace a přenos obrazu na mobilní pracoviště na dálnicích a rychlostních komunikacích; - preventivně bezpečnostní akce útvarů s územně vymezenou působností; - výcviková činnost uživatelů a vlastní výcvik letového personálu. Spotting Spotteři spolupracují s místnimi sportovními kluby a s fanoušky, monitorují rizikové fanoušky, doprovázejí „své“ rizikové fanoušky na a ze sportovních utkání. Spotteři doprovázející fanoušky v místě utkání podléhají velení veliteli bezpečnostního opatření, při rizikových a mezinárodních utkáních je spotter (operativa) vždy ve štábu velitele opatření. Spotteři mají speciální výcvik pro práci s davem, znalost prostředí, osobní znalost rizikových fanoušků, chování, rizik a navíc i rizikový fanoušci znají své spottery. Právě spotteři jsou tím dokumentačním týmem, který monitoruje protiprávní jednání ručními kamerami na rozdíl od vrtulníku na zemi, čímž pak v případě dohledávání konkrétního jednání doplňují záznamy z vrtulníku. Spotterské záběry jsou z prostředí davu, z tribun a ochozů apod. Spotteři vykonávají činnost v civilním oděvu a jedná se zejména o pracovníky služby kriminální policie a vyšetřování. Další způsob monitorování a dokumentace projevů Městského násilí Kromě vrtulníkového a spotterského dokumentování protiprávní činnosti policie dokumentuje prostřednictvím ručních kamer jak protiprávní jednání pachatelů, tak i samotný zákrok pořádkových jednotek Policie ČR. Tyto záznamy pořizují policisté dokumentační skupiny pořádkové jednotky. Kromě uvedeného může policie dle potřeby využít i záznamu ze stacionárních kamer městské policie.



Možnosti použitia novej viacúčelovej výškovej techniky pri zdolávaní mimoriasdnych udalostí Opportunities of using new multipurpose high-rescue technique at the negotiation extraordinary events Ing. Jaroslav Kapusniak1 doc. Ing. Mikuláš Monoši, PhD.

2

Ing. Milan Lanďák2 Krajské riaditeľstvo HaZZ v Žiline Námestie požiarnikov 1, 010 01 Žilina, Slovenská republika 2 Žilinská univerzita v Žiline, Fakulta špeciálneho inžinierstva Ul. 1 mája 32, 010 01 Žilina [email protected], [email protected] [email protected]

1

pomoci postihnutým osobám na mieste zásahu, ako aj likvidáciu ekologických havárií menšieho rozsahu a likvidáciu požiaru menšieho rozsahu. 1

Štatistické vyhodnotenie zásahovej činnosti jednotiek HaZZ

V tejto časti v skratke predstavíme štatistiku zásahovej činnosti jednotiek HaZZ v Slovenskej republike za roky 2005 - 2009 (tabuľka 1, graf č. 1). Môžeme si všimnúť že technické a ekologické zásahy prevyšujú požiare. Najviac technických zásahov bolo v roku 2008 v počte 17 357 a požiarov v roku 2007 v počte 14 588.

Abstrakt Príspevok pojednáva o novej hasičskej technike používanej v podmienkach Hasičského a záchranného zboru Slovenskej republiky na zdolávanie mimoriadnych udalostí. Uvedená hasičská technika svojím vybavením umožňuje likvidáciu veľkého požiaru, záchranu osôb z výšok a z voľných hĺbok, poskytnutie pomoci v prípade, pri vyslobodzovaní a záchrane osôb pri dopravnej nehode. Umožňuje vyslobodzovanie osôb za sťažených klimatických podmienok, zo závalov a z tesných priestorov. Príspevok taktiež rieši rozhodujúce technické parametre techniky a možnosti jej použitia v zásahovej činnosti. Článok popisuje zásahovú činnosť hasičských jednotiek pri veľkých požiaroch (podnik, športová hala), evakuáciu osôb za použitia uvedenej viacúčelovej výškovej techniky. Kľúčové slová Hasičská technika, hasičský automobil, technické zásahy.

Tab. č. 1 Výjazdy HaZZ za obdobie rokov 2005 - 2009 Ukazovateľ

rok 2005

rok 2006

rok 2007

rok 2008

rok 2009

Spolu

Požiare

11 275

10 422

14 588

11 267

12 296

59 848

Technické a ekologické zásahy

15 753

15 032

16 445

17 357

17 067

81 654

Plané poplachy

927

907

1 220

1 143

1 095

5 292

Výjazdy spolu

27 955

26 361

32 253

29 767

30 458

146 794

Pre lepšie porovnanie uvádzame hodnoty z tabuľky aj do grafu. Kde za povšimnutie stojí rok 2007 s celkovým počtom výjazdov 32 253, ktorý v porovnaní s predchádzajúcim rokom sa zvýšil o 5 892 výjazdov. 35 000 30 000

20 000

The article deals about new fire technique used in conditions of Fire Brigade and the Fire crops of Slovak Republic for negotiation extraordinary events. This fire technique with its accessories affords opportunities for liquidation large fires, rescue persons from height and free deepness, providing help at the disengage and rescue persons from the crashed cars. This fire technique also affords opportunities for rescue persons in difficult climatic conditions, from the caves-in and from confined places. Article also solves cardinal characteristics of fire technique and opportunities of using this technique at fire intervention. Article describes fire intervention by the large fires (factories, sportshalls), evacuation persons, with the using this multipurpose high-rescue technique.

15 000

Fire technique, fire car, technical interventions.

30 458

29 767

Poåiare

26 361

25 000

Abstract

Key words

32 253 27 955

Technické a ekologické zásahy Plané poplachy

10 000 5 000

Výjazdy spolu

0 Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007

Rok 2008

Rok 2009

Graf. č. 1 Výjazdy HaZZ za obdobie rokov 2005 - 2009 Pre znázornenie udávame aj trendovú čiaru, z ktorej nám vyplýva že počet výjazdov má stúpajúcu tendenciu. Z toho dôvodu je potrebné byť pripravený na prípadné výjazdy, v ktorých nám pomáha aj AHZS typu 1D IVECO EUROCARGO s nadstavbou Magirus Multistar, ktoré je vhodné nielen pre požiare, ale aj technické a ekologické zásahy.

Úvod

2

Zásahová činnosť jednotiek HaZZ sa neustále rozširuje. Výjazdy k technickým zásahom už prevyšujú výjazdy k požiarom, preto je potrebné, aby jednotky HaZZ mali vo výjazde zásahové vozidlá s čo možno najvariabilnejším použitím.

Na základe koncepcie Prezídia Hasičského a záchranného zboru na konci roka 2005 bolo Krajské riaditeľstvo HaZZ v Žiline poverené na obstaranie uvedených automobilov HZS typu 1D v počte 13 ks. Proces obstarávania trval takmer 9 mesiacov a bol ukončený v mesiaci august 2006. Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky pokračovalo v obstarávaní ďalších kusov a v súčasnej dobe je v Slovenskej republike dodaných celkovo 20 kusov.

Jedným z možných riešení tejto situácie je obstaranie novej špeciálnej hasičskej techniky, ktorá svojím vybavením umožňuje záchranu osôb z výšok a z voľných hĺbok, poskytnutie pomoci v prípade, ak je ohrozený život alebo zdravie osôb a to najmä pri vyslobodzovaní a záchrane osôb pri dopravnej nehode, vyslobodzovanie osôb za sťažených klimatických podmienok, zo závalov a z tesných priestorov, poskytovanie predlekárskej Ostrava 8. - 9. září 2010

Obstarávanie novej hasičskej techniky

2.1 Metodický postup hodnotenia Do výberu hodnotenia môžu byť zaradené len platné ponuky. Pri vyhodnotení výberu ponúk bol v oboch obstarávaniach stanovený postup bodového hodnotenia stanovených kritérií. 367


podmienkam splnenia účasti vo výbere ponúk a technickým požiadavkám uvedených v súťažných podkladoch.

• Cena vrátane DPH Porovnávací parameter: nižšia cena vrátane DPH. • Technické a funkčné charakteristiky nadstavbovej (teleskopického výložníku alebo rebríkovej sady):

časti

Pre výber najvhodnejšej ponuky boli v oboch prípadoch obstarávania stanovené kvalitatívne kritéria, a to nasledovne: • Cena vrátane DPH 40 bodov

Podkritérium 1. Maximálny dosah pri zaťažení koša najmenej 270 kg a pracovnej výške 28 m.

• Technické a funkčné charakteristiky nadstavbovej časti (Tab. 2) 30 bodov

Porovnávací parameter: vyšší maximálny dosah pri zaťažení koša najmenej 270 kg a pracovnej výške 28 m - vyjadrený v metroch [meter].

• Časové intervaly výmeny motorového oleja a filtrov podvozku 10 bodov

Podkritérium 2.

• Servisné poplatky 10 bodov • Cena náhradných dielov 10 bodov

Maximálny dosah pri vodorovnom premiestnení a pri maximálnom dovolenom zaťažení koša najmenej však 270 kg. Porovnávací parameter: vyšší maximálny dosah pri vodorovnom premiestnení a pri maximálnom dovolenom zaťažení koša najmenej 270 kg - vyjadrený v metroch [meter].

Tab. č. 2 Podkritériá technickej a funkčnej charakteristiky nadstavbovej časti PODKRITÉRIUM

Body

1

Maximálny dosah pri zaťažení koša najmenej 270 kg a pracovnej výške 28 m [meter]

10

Čas rozostavenia do polohy pri maximálnom zaťažení koša najmenej však 270 kg a pracovnej výške 28 m.

3

10

Porovnávací parameter: najmenšia hodnota času ( v minútach) rozostavenia do polohy pri maximálnom zaťažení koša, najmenej však 270 kg a pracovnej výške 28 m - vyjadrený v minútach [min].

Maximálny dosah pri vodorovnom premiestnení a pri maximálnom dovolenom zaťažení koša najmenej však 270 kg [meter]

5

Čas rozostavenia plošiny do polohy pri maximálnom zaťažení koša najmenej však 270 kg a pracovnej výške 28 m [minúta]

10

SPOLU:

30

Podkritérium 3.

• Časové intervaly výmeny motorového oleja a filtrov“. Porovnávací parameter: dlhší časový interval vyjadrený v mesiacoch. • Servisné poplatky Porovnávací parameter: nižšia sumárna cena servisných poplatkov. • Cena náhradných dielov Porovnávací parameter: nižšia sumárna cena náhradných dielov - tlmičov, čelného skla, prednej nápravy, zadnej nápravy alebo prvej zadnej a druhej zadnej nápravy, úplného výfukového potrubia. Príklad hodnotenia podkritéria č. 3. Čas rozostavenia do polohy pri maximálnom zaťažení koša, najmenej však 270 kg a pracovnej výške 28 m: [(časmin/časnávrh) * (bodymax)]

3

Využitie uvedenej hasičskej techniky

Hasičský automobil IVECO EUROCARGO 180E/E28 s nadstavbou Magirus a obchodným názvom „Mulistar“ je od 1.8.2007 zaradený do používania hasičskej jednotky Okresného riaditeľstva Hasičského a záchranného zboru v Liptovskom Mikuláši. Druhý Mulitstar bol dodaný v mesiaci február 2009 na HS v Dolnom Kubíne. Patrí do skupiny špeciálnych záchranných automobilov hasičskej záchrannej služby typ 1D. Hasiace práce s lafetovou prúdnicou (kôš) sú možné bez prítomnosti obsluhy v pracovnom koši - diaľkové ovládanie.

(1)

kde časmin

najmenší navrhovaný čas rozostavenia [min],

časnávrh

príslušný posudzovaný čas rozostavenia [min],

bodymax

maximálny počet bodov, prideľovaný pre uvedené podkritérium.

Maximálny počet bodov sa pridelí ponuke s najmenším navrhovaným časom rozostavenia do polohy pri maximálnom zaťažení koša, najmenej však 270 kg a pracovnej výške 28 m v príslušných jednotkách [min]. Pri ďalších návrhoch na plnenie, uvedených v ostatných ponukách uchádzačov sa počet prideľovaných bodov určí priamou úmerou ako podiel najmenšieho navrhovaného času rozostavenia a príslušného posudzovaného času rozostavenia platnej ponuky, prenásobený maximálnym počtom bodov, ktoré sa prideľujú pre uvedené podkritérium.

Obr. 1 Premiestnenie člna na vodnú hladinu Po demontáži pracovného koša slúži výložník ako hydraulická ruka, napríklad pri vyložení člna na vodnú hladinu.

Úspešnou ponukou sa stane ponuka, ktorá po súčte výsledných bodových hodnôt dosiahne najvyššie bodové hodnotenie.

3.1 Vybrané zásahy

2.2 Kritériá na výber ponúk

Požiar športovej haly pri Aquaparku v Liptovskom Mikuláši zo dňa 29.04.2008

Kritériá na výber ponúk sa stanovujú v závislosti od účelu použitia hasičskej a záchrannej techniky Na výber ponúk je vhodné stanoviť si minimálne požiadavky pre dané kritérium, ktoré uchádzači pri podávaní ponúk musia akceptovať. Komisia pri vyhodnocovaní ponúk hodnotí ponuky, ktoré zodpovedajú

368

Tatralandia

Použitie vozidla Iveco Magirus Multistar pri požiari športovej haly na Ráztockej ul. v Liptovskom Mikuláši sťažoval silný nárazový vietor a sálavé teplo. Hasebných prác sa zúčastnilo 8 jednotiek z HaZZ a 3 jednotky OHZ v v celkovom počte 35 príslušníkov a členov OHZ. Ostrava 8. - 9. září 2010


4

Popis automobilu hasičskej záchrannej služby 1D IVECO EUROCARGO 180 E/E28 SO záchrannym košom

Vozidlo a jeho súčasti: Vozidlo a jeho súčasti výbavy prostriedkov spĺňajú podmienku na: - ochranu dýchacích ciest a povrchu tela pre všetkých členov posádky pracujúcich v prostredí s výbušnými plynmi a parami alebo zamorenom jedovatými látkami - vykonávanie kvalifikovaného zásahu zameraného na vyslobodzovanie a záchranu osôb pri dopravnej nehode nákladného automobilu, autobusu alebo viacerých automobilov, - vykonávanie kvalifikovaného zásahu zameraného na záchranu osôb z výšok a z voľných hĺbok - vykonávanie kvalifikovaného zásahu zameraného na vyslobodzovanie osôb za sťažených klimatických podmienok zo závalov a z tesných priestorov, Obr. 2 Požiar športovej haly v Liptovskom Mikuláši Požiar skladov hotových výrobkov v spoločnosti Metsä Tissue, a.s., Žilina zo dňa 2. až 3. marca 2008 Na hasenie požiaru haly na spracovanie papiera a pre výrobu (strategicky dôležité výrobné objekty) bol použitý a diaľkovo ovládaný monitor umiestnený v záchrannom koši vozidla Výhodou nasadenia vozidla na zásah bolo dodávanie hasiacej látky do väčšej hĺbky požiariska, čím sa prispelo k znižovaniu intenzity horenia.

- na poskytnutie odbornej prvej predlekárskej (zdravotnej) pomoci postihnutým osobám. Základné technicko-taktické parametre Kategória v závislosti od jazdných schopností na jazdných povrchoch podľa STN EN 1846-1 - R (ľahký terén): 4x2, pohonná jednotka podvozka spĺňa normu pre emisie EURO IV (podvozok, ktorý sa bude dodávať v roku 2009 spĺňa normu EURO V) celková hmotnosť

18 000 kg

zrýchlenie v sekundách na rýchlosť 65 km/h maximálna rýchlosť

23,5 s 90 km/h

Evakuácia telesne postihnutej osoby z Domova sociálnych služieb Liptovský Mikuláš zo dňa 5.6.2008

predný nájazdový uhol pri plnom zaťažení

18,5°

zadný nájazdový uhol pri plnom zaťažení

12,5°

Evakuácia bola vykonaná pomocou nosidiel vozidla Multistar zo 4. nadzemného podlažia z obytnej bunky DSS.

prechodový uhol

Čas evakuácie od naloženia postihnutej osoby do východiskovej polohy bol 2 min. Zvýšená náročnosť evakuácie spočívala v tom, že sa jednalo o staršiu postihnutú osobu.

16°

svetlosť podvozkovej časti

0,218 m

svetlosť pod nápravami

0,210 m

statický uhol náklonu (bočného)

27°

stúpavosť

17°

výkon motora

205 kW

Počet miest na sedenie: výkon motora na tonu celkovej hmotnosti:

1+1+5 11,4 kW/t

Teleskopický výložník so záchranným košom - zaťaženie - 270 kg (3 osoby), - pracovná výška 28 m, vodorovné vyloženie 17 m, - otáčanie pozdĺž zvislej osi - pracovný rozsah 380º - odtlakovanie a odvodnenie zariadenia na dopravu hasiva do koša

Obr. 3 Evakuácia postihnutej osoby z DSSi Technická pomoc pri záchrane osôb z brehu rozvodnenej rieky Javorinka v okrese Poprad Postihnuté osoby (rodičia a deti) odmietli záchranu pomocou lanovky vytvorenej zasahujúcimi príslušníkmi, vykonanie prieskumu na rozloženie Multistaru, evakuácia osôb z pevného miesta (kamene) brehu rieky na druhý breh, kde bol umiestnený Multistar. Výhodou nasadenia vozidla bola možnosť úroveň terénu.

záchrany pod

Z hradiska rýchleho rozloženia ramena - času rozostavenia do polohy pri maximálnom zaťažení koša a maximálnej pracovnej výške 28 m (za 45 sek.) je možnosť rýchleho nasadenia zasahujúcich príslušníkov ako aj možnosti okamžitej evakuácie ohrozených osôb z nadzemných podlaží s použitím koša. Záchranný kôš umožňuje použitie nasledujúcej výbavy vozidla: - kombinovanú lafetovú prúdnicu EL 570 s prietokom vody 800l/ min. pri tlaku 8 bar, penotvorný nadstavec, - 2 x 1 000 W reflektory, - nosidlá. Záchranný kôš je vybavený viacúčelovým upevňovacím čapom (pozri príloha obr.1 - napr. pre monitor, strojné zariadenie - obr. 1 b alebo pre nosidlá - otočným držiakom), prípojkou 1 x 230 V a sériovo dodávané vedenie vody z čerpadla na kôš. Ovládanie koša a teleskopického vyložníka je možné diaľkovým ovládaním.


369


Možnosť využitia suchovodu zabezpečuje okamžité nasadenie lafetového prúdu na hasenie požiaru zhora (pri rodinných domoch alebo pri halách). Navyše, podľa pracovných pohybov plošiny, najmä parametre vodorovného (bočného) vyloženia ramena a pracovnej hĺbky (12 m) sa dá využiť aj pre prácu a záchranu nad voľnou hĺbkou (Obr. 1), poprípade nad zamrznutou vodnou hladinou alebo husto zarasteným priestorom v dosahu možností hydraulického zdvíhacieho ramena. K ďalším zaujímavostiam tohto automobilu patrí netradičný šesťbodový systém vzopretia (ukotvenia) vozidla pomocou 6 vzpier, pričom štyri vzpery sú umiestnené priamo pod vozidlom a dve sú výsuvné. Úložné priestory uzatvorené roletami Nádrž na vodu s prepadom - plniteľná z hydrantovej siete,

Osvetľovací stožiar - výsuvný, otočný, výška osvetľovacích telies od zeme pri maximálnom vysunutí je 5 m, počet a výkon osvetľovacích telies 2 x 1 000 W. Záver Hasičský automobil IVECO EUROCARGO 180E/E28 svojim variabilným vybavením a technickým riešením môže nahradiť vo vymedzenom rozsahu dva druhy hasičských automobilov tzn. hasiaci a záchranný automobil (CAS) a výškovú záchrannú automobilovú techniku (AP). Variabilita použitia automobilu (suchovod a monitor) umožňuje i nasadenie k požiarom väčšieho rozsahu, kde je nutné doplniť automobil cisternovou automobilovou striekačkou (napr. CAS 32 T 815) ako to bolo v prípade likvidácie požiaru športovej haly pri Aquaparku Tatralandia resp. pri likvidácii požiaru skladu hotových výrobkov v spoločnosti Metsä Tissue, a.s., Žilina.

- plniteľná zabudovaným čerpadlom hasiaceho zariadenia,

Literatúra

- objem 1 600 litrov, 2 x plniaca spojka B 75.

[1] Príručka pre používanie a opravu Multistar, IVECO MAGIRUS, Autoimpex, spol. s.r.o. Bratislava.

- nádrž na penidlo - 120 litrov Čerpadlo: pohon od motora automobilu - výkon 2000 litrov.min-1 pri 10 bar a 250 litrov.min-1 pri 40 bar, - primiešavacie zariadenia s plynule voliteľným primiešaním v rozsahu 0 % do 6 %, - prietokový navijak, dĺžka vysokotlakovej hadice 60 m, - prúdnica pištoľová kombinovaná s penotvorným nadstavcom.

370

[2] Rámcová dohoda č.p.: KRHZ- 132/OOT-2006, Krajské riaditeľstvo HaZZ v Žiline. [3] Zaraďovací list výrobku, STS/6-2007, Ministerstva vnútra SR, Prezídium Hasičského a záchranného zboru. [4] Keľov S., Farkaš P., Iveco Magirus Multistar, Hasičská stanica 3, Bratislava, 27 str. [5] Ročenka, Prezídium hasičského a záchranného zboru, Bratislava 2010, 58 str.



Metody profiligu použitelné k minimalizaci teroristických činů Profiling methods operabled to minimalization of terrorism acts Ing. Daniel Maršálek1 doc. Mgr. Ing. Radomír Ščurek, Ph.D.

2

Bezpečnostní pracovník - expert Letiště Praha, a.s. K letišti 1019/6, 161 00 Praha - Ruzyně 2 VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava - Výškovice [email protected], [email protected] 1

Abstrakt Práce popisuje metody profilace cestujících jako další proceduru s cílem snížit riziko vpuštění nebezpečných osob na palubu letadla, a tím zabránit vzniku a realizování případného teroristického činu. Mezi základní nástroje předkládané metody patří vyhodnocení hrozby daného letu, definování teoretického profilu běžného cestujícího daného letu, a tím eliminovat profily nevyhovující, dále vytvoření vizuálního profilu typického teroristy, souhrn informací z dokumentace cestujícího a dodržení standardních postupů při provádění pohovorů. Klíčová slova Profilace cestujícího, hrozba, teroristický čin, doklady cestujícího, pohovor, projev chování. Abstract Labor describes methods of passengers profiling as the next procedure to bring down risk of admittance of dangerous persons to board of aircraft and avoid rised and realized appropriate terrorism act. Among basic tools of method Beliny assessment of threat of the flight, definition of terrorist´s profile of ordinary passenger and elimination of unsatisfactory profile, next creation of visual profile of terrorist, summary of passenger´s documentation and compliance of default procedures in the course of transaction of interview. Key words Profilig of passenger, threat, terrorism act, travel documents of passenger, interview, demostration of behavior. Úvod Už je dlouhou dobu zřejmé, že v rámci zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy se nemůžeme spoléhat pouze na bezpečnostní kontrolu, zvláště ne na tu, se kterou se můžeme setkat na dnešních letištích. Proto k odhalování teroristů a jejich protiprávních činů využíváme co možná nejvíc metod, jejichž cílem je snížit pravděpodobnost dokonání teroristického aktu na co nejnižší možnou mírou. Předkládaný text uvádí a rozpracovává metodu, jejíž cílem a posláním je zamezit vpuštění podezřelých cestujících do letadla a zamezit tak možnému spáchání teroristického činu. Její účinnost se zakládá především na skutečnosti, že většina osob, které vyvíjejí protizákonnou činnost, se prokazuje padělanými doklady a/nebo lže pracovníkovi ostrahy hranic ve snaze zamaskovat své pravé úmysly. Představuje systém, který se zaměřuje v první řadě na důvěryhodnost a zákonnost daného jednotlivce. Jedná se o všeobecně použitelnou metodu s rozličnými možnostmi využití policisty a pracovníky bezpečnostních orgánů, ale její prioritou je v množství cestujících na letištích nalézt osobu se zlými úmysly, tu účinně separovat a následně přijmout další opatření. Účinné nasazení této metody si klade za cíl omezit riziko terorizmu na nejnižší možnou míru.

Před samotnou profilací cestujících je potřeba vytvořit tzv. teoretický profil běžného cestujícího daného letu. Na jeho základě jsme pak schopni efektivněji separovat vysoce rizikové cestující od rozsáhlé skupiny právoplatných cestujících. Aby byla metoda účinnější a použitelná, je nutno učinit následující kroky: 1. vyhodnocení ohrožení - definovat si lety, které představují největší potenciální riziko ze strany teroristů. 2. znalost běžných cestujících - vytvořit si teoretický profil běžného cestujícího, který linkou nejčastěji léta. Tímto je mnohem snazší určit neobvyklé cestující. 3. vizuální profil potenciálních teroristů - potřeba si určit a uvědomit vzhled a chování lidí, kteří představují největší potenciální riziko terorizmu. Jak vypadá terorista, jak se chová atd. 4. znalost informací v dokumentaci cestujícího - na základě těchto informaci si může kontrolní osoba udělat dobrý obrázek o člověku, který před ním stojí a také o povaze jeho cesty. 5. postup při pohovoru - odborná znalost pohovoru s cestujícími umožní určit, zda jejich odpovědi dávají smysl nebo nikoliv a zároveň se možnost tyto informace srovnat s těmi, které kontrolní osoba získala při předchozí kontrole dokladů cestujícího. Vyhodnocení hrozby První prioritou při práci na vytváření profilů teroristů je vypracovat profil letů na straně příletu ze zahraničí. Ačkoliv většina spojů zřejmě bude nést velmi malý potenciál přítomnosti teroristy, může v zemi dojít k událostem, které dají příčinu k teroristickému útoku. Kromě toho má většina zemí politické nepřátele na úrovni jednotlivců nebo států, kterým jde o dosažení změn jakýmikoliv dostupnými prostředky. Z toho důvodu je důležité identifikovat ty linky, které teroristům umožní nejjednodušší a/nebo nejméně nápadný způsob vstupu do dané země. V první řadě je potřeba uvědomit si, zda probíhá v zemi nějaká činnost nebo událost, která by mohla přivolat teroristický útok. Zda při vyhodnocování daného letu se může jednat o letadlo, které přilétá ze země se zdrojem teroristického ohrožení nebo letadlo přilétá z lokality, která může být tranzitním bodem pro dopravní spoje ze země, odkud může vycházet teroristické ohrožení. Z výše uvedeného a na základě dalších faktorů, které se kontrolní osobě podaří vytipovat, si tato může snadněji vytvořit úsudek o možném zapojení cestujících dané linky do teroristické činnosti. Znalost běžného cestujícího Jakmile je identifikován potenciál teroristického ohrožení, je nutné si položit otázky, díky kterým lze odlišit právoplatné cestující od potenciálních teroristů. Účelem těchto otázek a odpovědí na ně je vytvoření teoretický profil běžného cestujícího a bude kontrolní osobě k ruce při vyhodnocování aktivit, vzhledu a odpovědí potenciálního teroristy, které vybočují z normálu. Zároveň dosáhne též větší účinnosti při odbavování právoplatných cestujících. - S jakým druhem cestujícího je možnost se obvykle setkat na konkrétním letu? Jedná se o let charterový, bussines jet a jiné? - Jak je běžný cestující na daný let oblečen? - Jaký je jeho nejobvyklejší etnický původ? - Jaká zavazadla nejobvykleji používají cestující daného letu? Jaký je průměrný vzhled a počet těchto zavazadel? - Jaká je normální trasa cesty osob, které tímto letem cestují? - Jaký účel cesty nejčastěji udávají lidé, kteří tímto spojem cestují?


371


- Jaké je nejběžnější povolání cestujících, kteří tuto linku využívají? Tato otázka je u charterových letů bezpředmětná. Vizuální znaky teroristy Pokud si popíšeme charakteristické rysy běžného teroristy, jsme schopni efektivněji zareagovat na případné odlišnosti ještě před zahájením pohovoru s danou osobou. Nejčastěji se jedná o osobu ve věku 18 - 35 let, muž či žena, dobře oblečená, při platbě používá hotovost, nemá kreditní karty. Obvykle cestuje sám nebo ve dvojici, pokud cestují dva jedinci opačného pohlaví, tak se často vydávají za manželský pár. Necestuji s dětmi a vyhýbají se organizovaným skupinkám. Vzhledem k povaze tohoto profilu by osoba, která mu odpovídá, měla vzbudit podezření pouze pokud existuje spojitost s jinými kvantifikovatelnými skutečnostmi nebo známým vyhodnocením konkrétní hrozby. Ačkoliv užitečnost výše uvedeného profilu se již prokázala, určité jeho aspekty se mění podle místní situace a různých vyhodnocení ohrožení. Navíc snahou teroristy je, co nejvíc splynout s davem a nepoutat na sebe pozornost. Proto jsou výše uvedené znaky při užití v praxi pouze orientační. Kontrola dokladů cestujícího Následuje kontrola dokladů cestujícího. Jedná se o kontrolu pasu, letenky a formuláře pro celní/pasové odbavení. Metodika pohovoru se může lehce lišit v závislosti na tom, zda má přilétavší osoba v zemi trvalý pobyt (nebo tvrdí, že tento pobyt má) či nikoliv. Na základě informací uvedených v dalším textu je možno provést pohovor s cílem určit důvěryhodnost toho, co cestující říká. Kromě kontroly uvedených a všelijakých ostatních vhodných dokumentů, by měla kontrolní osoba sledovat také obecné vzezření a vystupování cestujícího a dále též jeho zavazadla a společníky, se kterými daná osoba cestuje. Např. se může jednat o zavazadlo, ve kterém mohou být dvojitá dna a/nebo skryté přihrádky, do kterých je možné uložit zbraně nebo výbušniny nebo nemusí zavazadla vnějším vzhledem odpovídat vzezření cestujícího a délce pobytu a účelu cesty. Kontrola dokladů osob s trvalým pobytem při návratu z cest Kontrolní osoba například může cestujícímu položit následující banální otázky a souběžně je kontrolovat s údaji uvedenými v cestovním pase. Jaké je datum narození cestujícího? Jak se cestující jmenuje? Jaké je místo narození cestujícího? Jaké země cestující v poslední době navštívil (podle vstupních/výjezdních razítek v pase)? Z letenky (pokud ji má kontrolní osoba k dispozici) lze ověřit další údaje. Zda byla letenka zaplacena hotově nebo kartou, kde byla vystavena a kolik stála a jestli odpovídá cena letenky udávanému povolání a záměrům cestujícího. Z formuláře pro celní/ pasové odbavení lze také zjistit potřebné informace, např. jestli je domovská adresa cestujícího v místech, kde je pravděpodobnost pobytu teroristů nebo osob politicky nepřátelsky smýšlejících. Podezřelá může být i informace, že letenka byla zakoupena v jiném městě, než které je uvedeno jako bydliště (pokud se jedná o větší vzdálenost). Pohovor s osobami s trvalým pobytem při návratu z cest: Po kontrole dokladů a prvotním pozorování může kontrolní osoba přistoupit k pohovoru. Pohovor nebo proces kladení otázek musí být rozvržen na základě skutečnosti zjištěných při kontrole dokladů a prvotním pozorování, a současně tak, aby umožnil poukázat na nesrovnalosti v odpovědích cestujícího na vaše otázky. Kromě otázek, kterými lze ověřit informace uvedené v pase, na letence v prohlášení pro celní odbavení, existuje další okruh otázek, které lze cestujícímu položit v závislosti na tom, zda vracející se osoba s trvalým pobytem tvrdí, že cestuje obchodně nebo jako turista.

provádějící pohovor může také cestujícího požádat, zda by mu osoba neukázala obchodní navštívenky a případně další obchodní dokumenty, jako například stvrzenky prodeje, smlouvy, tiskopisy objednávek atd. V tomto případě je možné také zkontrolovat data na předložených dokumentech, zda jsou aktuální nebo dva, tři roky stará. Osoba vedoucí pohovor může využít i svých znalostí z oboru, ve kterém obchodní cestující působí a případně si ověřit si další skutečnosti. Pokud se jedná o turistu, je možno položit následující otázky: Koho zná cestujíc v zahraničí? Co dělal na dovolené? Zná jazyk země, kterou navštíví/navštívil? Kde o dovolené bydlel? Odpovídá cena cesty povolání, které cestující uvádí? Jednalo se o pobyt krátkodobý a kolikrát již danou zemi navštívil? Následně osoba provádějící pohovor prověří, zda odpovědi dávají smyla jsou v souladu s informacemi, které získal kontrolou dokladů a prvotním pozorováním. Kontrola dokladů osob bez trvalého pobytu Předmětné informace, které lze získat z dokladů přejíždějícího nebo odjíždějícího cestujícího bez trvalého pobytu ještě před zahájením samotného pohovoru jsou následující: Z pasu snadno zjistíme: Jaký druh víza osoby mají? Jaké je datum a místo vystavení víza? Kolikrát již zemi v minulosti navštívili? Jaké je jejich povolání (pokud je uvedeno)? Jak se cestující jmenuje? Jaké je datum a místo jeho narození? Ukazuje pas kontrolované osoby na zemi spojovanou s terorizmem? Z letenky dále určíme, zda byla uhrazena v hotovosti nebo zaplacena kreditní kartou. Kdy a kde si cestující letenku pořídil? Jaké původní výchozí a koncové místo je v letence vyznačeno? Jaká je trasa cesty? Jaké datum zpáteční cesty je na letence vyznačeno (pokud je uvedeno)? A nakonec z formuláře pro celní a pasové odbavení si může kontrolní osoba prověřit na jaké adrese se bude cestující v zemi zdržovat? Pokud se jedná o hotel nebo domácí adresu, odpovídá udávána adresa cílové destinaci vyznačené v ostatních dokumentech? Jaká je celková hodnota zboží, které cestující hlásí k proclení. Většina teroristů nemá k proclení nic nebo jen velmi málo. Pohovor s osobou bez trvalého pobytu: Všeobecné otázky pro osobu bez trvalého pobytu mohou být následující: Jak dlouho budete pobývat v dané zemi? Jaký je účel vaší cesty? Navíc pro cestujícího s turistickým charakterem cesty lze zjistit další informace: Koho hodlá navštívit? Jaká místa hodlá navštívit? Pokud je cestující ženatý/vdaná, kde mají rodinu? Většina lidí nepodniká turistické cesty bez rodiny. Kolik peněz u sebe mají? Mají pouze hotovost nebo kreditní karty? Souhlasí jméno na kreditní kartě s ostatními doklady? Má cestující rezervaci v hotelu? Zná místní turistické atrakce? Jak se jmenuje hotel, kde bude ubytován? Koupil si letenku sám a pokud ne, od koho si ji koupil? Jaké je datum na letence? Kolik letenka stála a zda byla uhrazen v hotovosti nebo kreditní kartou? Jaká měna byla použita? Na druhou stanu u cestujících s obchodním charakterem cesty lze vést pohovor následujícím směrem: Jakému druhu obchodí činnosti se věnuje? Pokud hodlají něco nakupovat/prodávat; o jaké produkty se jedná, má k dispozici katalog? Od koho nakupují, komu produkty prodávají? Jak budou provádět či přijímat platby? Jak zajišťují přepravu svého zboží? Mnozí teroristé znají jen jméno dopravního spojení, kterým sami cestují a osobu, kterou mají kontaktovat. Má cestující šekovou knížku, vkladní knížku nebo akreditiv? Má obchodní navštívenku? Většina teroristů je nemá, ale pokud ano, jsou navštívenky v jazyce, který je srozumitelný lidem v jejich zájmové oblasti? Odpovídá to předchozím odpovědím a dávají smysl?

Pokud se jedná o obchodníka, je možno položit otázky typu: Jakým druhem obchodní činnosti se cestující zabývá? Osoba 372



Technika vedení pohovoru Během kontroly by měla osoba provádějící pohovor kontrolovaně a metodicky používat čtyři druhy otázek a vyhnout se tak nahodilému vyptávání. Otázky patří do těchto kategorií: 1. Relevantní otázky - relevantní otázka je otázka k jádru věci, která má za účel vzbudit fyziologickou reakci a doprovodné výmluvné projevy. Např.: Jste terorista? Máte nějaký kontraband? Navázal jste během své cesty nějaké nelegální kontakty? Přivážíte do země nebo vyvážíte ze země nějaké zbraně či výbušniny? Osoba vedoucí pohovor následně sleduje výmluvné reakce zkoumaného člověka. Ačkoliv terorista nebude mít zřejmě pocit viny v souvislostí se svou činností, otázky tohoto typu mohou v jeho myšlení znamenat, že má kontrolní osoba podezření a tudíž by následně mohl zmařit jeho teroristické plány. 2. Kontrolní otázky - kontrolní otázka slouží ke kalibraci odpovědí v tom smyslu, že záměrně přivedete dotazovaného ke lživé odpovědi, aby bylo možno porovnat buď společné rysy nebo rozdíly v reakcích. Mezi tyto patří například: Lhal jste někdy státnímu úředníkovi? Ukradl jste někdy něco? Lhal/a jste někdy manželce/ovi? Většina lidí odpoví záporně a tudíž lživě, čímž je možnost získat srovnání, podle kterého lze poměřit jejich odpovědi na relevantní otázky. 3. Symptomatické otázky - symptomatická otázka se používá k určení toho, zda nějaká externí záležitost nezpůsobuje, že daný jednotlivec reaguje nepřirozeně. Mezi příklady patří: Je něco v nepořádku? Je vám nevolno? Bojíte se, že se vás budu na něco vyptávat? Porovnání reakce na relevantní otázku, pokud jednáme s potenciálním teroristou, může vést k jeho zatčení za jinou trestnou činnost. 4. Neutrální - tato otázka se vyskytuje na různých místech pohovoru a jejím zamýšleným posláním je zvýraznit či umožnit snazší rozpoznání odpovědí na pozitivní relevantní otázky. Umožňuje návrat do vyrovnaného fyziologického stavu a umožňuje též rozvoj shluků ověřitelných výsledků. Např. pokud cestujícímu naskočila husí kůže, když kontrolní osoba vyslovila slovo „výbušniny“, možná bude předtím než položí další relevantní otázku dobré, uchýlit se k otázce neutrální. Např. Měli jste příjemnou cestu? Jak se vám líbilo ve městě, které jste navštívil? Měli jste na cestách hezké počasí? Samozřejmě, vzrušená odpověď na kteroukoli z těchto otázek může vypovídat symptomaticky a vést k prošetření dalších oblastí a nebo k projevu účastného porozumění, které nám poslouží k neutralizaci situace. Otázky typu: Kde jste si koupil letenku? Jak dlouho již máte tento pas? Jaké je vaše datum narození? mohou být neutrální, pokud jednáme s osobou podezřelou z porušení celních předpisů a naopak relevantní, pokud máme před sebou teroristu, jelikož jemu někdo poskytl doklady na tuto cestu a není s nimi zcela obeznámen. Otázky je třeba klást systematicky, pak je možné získat porovnatelné reakce neverbální komunikací. Otázku je možné zopakovat v pozdější fázi pohovoru a tím ověřit pozitivní reakci. Nikdy se nesmí používat jediný klíčový ukazatel, ale zaměřit se na shluk zastíracích manévrů. Nejvýznamnějšími způsoby vnímání jsou vjemy zrakové a sluchové, proto osoba vedoucí pohovor se na kontrolovaného člověka musí dívat a pozorně jej poslouchat. Naslouchat nejen tomu, co daný člověk říká, ale také jak to říká. Během pohovoru musí být kontrolní osoba vycvičená, aby odhalila případné maskování, neboli přehnané nebo s věcí nesouvisející reakce - přílišná usměvavost nebo přátelskost či přílišná nebo nevyžádaná ochota spolupracovat. Dobří lháři jsou navíc schopni vyhnout se odpovědi, zavádět a zastírat pravé úmysly. Snaží se schovat za kouřovou clonu předstíraných problémů, rozhořčení, přehánění a zavádění. Budou se snažit dostat protivníka do defenzívy, zaútočit na něj, odvést jeho pozornost nepravým směrem spory o nepodstatných nebo nesouvisejících Ostrava 8. - 9. září 2010

záležitostech. Pokusí se prohlídku předem bagatelizovat nebo ovlivnit prohlášeními typu: Přeci si vážně nemyslíte, nejsem terorista? To ale jistě nemyslíte vážně? K pokusům o ovlivnění se také používají následující slova nebo prohlášení: čestně, upřímně, věřte mi, po pravdě řečeno, budu zcela upřímný, přísahám, přece bych vám nelhal, pokud mě paměť neklame apod. To všechno mohou být cíleně promyšlené pokusy ovlivnit úsudek osoby, která pohovor vede. Vnější projevy rozrušení Zčervenání v obličeji

Zblednutí - výmluvnější

Viditelně se třese

Vyhýbá se pohledu z očí do očí

Těká pohledem z místa na místo

Není schopen udržet pohled na jednom místě

Přílišné mrkání

Klopí zrak

Rozšířené zorničky (zejména při relevantní otázce)

Zavírá oči

Mhouří se

Mračí se

Vypoulené oči

Zakrývá oči

Mne si nos, nebo se jej dotýká

Uhlazuje si nebo upravuje knírek

Popotahuje ušní lalůčky

Zakrývá si uši

Popleskává si rukou o tváři

Upravuje a uhlazuje si vlasy

Zívání (intenzivní zívání je velmi silným ukazatelem)

Olizuje si rty

Kouše se do rtů

Křiví ústa

Zakrývá si ústa

Zakrývá si oblast hrdla rukama

Opakovaně nebo příliš často polyká

Pulzující krční tepna

Intenzivně se potí (pokud k tomu není příčina prostředí, oblečení nebo činnosti)

Husí kůže

Ježí se mu chlupy na rukou nebo vlasy na zátylku

Ruce neklidné, neustále v pohybu

Věnuje pozornost nehtům

Hraje si se šperky

Mne si ruce nebo prsty

Otírá si ruce

Dotýká se, uhlazuje nebo masíruje jakoukoli část těla

Poklepává si na hruď

Opakovaně se škrábe

Popotahuje za oděv nebo část těla

Sedí si na rukou nebo je jinak ukrývá

ukazuje na něco jiného (gesto odvedení pozornosti)

Neustále si čistí oblečení

Neudrží paže v klidu

Založí si paže křížem přes hruď

Pohybuje se ztuhle nebo strnule

Přehnané pohyby

Všeobecně neklidný

Podupává si

Neudrží chodidla v klidu

Neustále přenáší váhu z jedné nohy na druhou

Ruce v oblasti rozkroku

Dává si nohy křížem a brzy se vrací do běžného stoje

Sedí na okraji židle

Sluchové projevy Není schopen odpovědět

Váhá s odpovědí

Odpoví na otázku otázkou

Zopakuje otázku a pak vás požádá, abyste zopakovali otázku

Neustále vás žádá o bližší vysvětlení otázek

Třese se mu hlas

Koktá

Přerývaný hlas

Mluví váhavě

Neodpoví na položenou otázku

Pomlaskává

Hluboce vzdychá

Opakovaně si odkašlává

Zívá (velmi důležitý znak)

Skřípe zubama

373


Shrnutí

b) Znalost příznačného chování - projevy rozrušení a použití

Uvedena metoda závisí na především na schopnosti odhadnout důvěryhodnost a bezúhonnost člověka, se kterým je pohovor prováděn. Ačkoliv se nedá vyloučit, že se někomu může zdařit vyhnout odhalení pomocí této metody, jedná se o způsob, který potenciálnímu teroristovi vážně snižuje šance na to, že se vyhne zjištění. Popsaná metoda závisí teda na následujícím:

- relevantních otázek; - kontrolních otázek; - symptomatických otázek; - neutrálních otázek.

2. Znalost běžného/průměrného cestujícího - teoretický profil běžného cestujícího.

Předložená metoda je, pokud je správně a vhodně využita a uchopena, nástrojem, který může napomoci zefektivnit práci na zachycení teroristů a také může být prostředkem k odrazení od teroristické činnosti.

3. Vizuální profil teroristů.

Seznam literatury

4. Důkladná prohlídka dokladů cestujícího a s tím spojené prvotní pozorování cestujícího, jeho zavazadel a společníků, se kterými cestuje.

[1] Customs Service USA, Interviews with passengers and observation techniques: Customs Service United States Department of International Affairs, Division of International Training. Staff Instructions. 2010, 1, s. 5-15.

1. Vyhodnocení hrozby pro daný způsob dopravy do země.

5. Inteligentní techniky vedení pohovoru, které se zakládají na následujícím: a) informace shromažďované při kontrole dokladů cestujícího a na základě prvotního pozorování.

374

[2] Customs Service USA. Guide to Interviewing techniques: Customs Service United States Department of International Affairs, Division of International Training. Staff Instructions. 2010, 1, s. 25-55.



Způsob řešení vytipovaných ochranných opatření v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín Ing. Jana Neškodná HZS Jihočeského kraje Pražská 52b, 370 04 České Budějovice [email protected] Abstrakt Článek se zabývá způsobem řešení vytipovaných ochranných opatření stanovených pro zónu havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. Příspěvek obsahuje platné právní předpisy, které se vztahují k řešení mimořádných událostí spojených s únikem radioaktivních látek. Dále definuje činnosti nutné k přípravě a řešení vzniklé mimořádné události, zejména zajištění evakuace osob ze zasaženého prostoru, jódové profylaxe a dekontaminace. Klíčová slova Jaderná elektrárna, havarijní připravenost, vnější havarijní plán, zóna havarijního plánování, ochranná opatření, evakuace, jódová profylaxe, dekontaminace.

Navazujícími předpisy jsou např. zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, dále zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) a jejich prováděcí předpisy. Další skupinou předpisů zabývajících se jadernou bezpečností je i ediční řada “Bezpečnost jaderných zařízení”, kterou vydává SÚJB. V této ediční řadě jsou přeložena některá doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii. V České republice jsou v současné době provozována dvě jaderná zařízení. Jedním z nich je JE Temelín, dislokovaná 23 km severně od Českých Budějovic, 6 km jihozápadně od Týna nad Vltavou a 50 km od státní hranice s Rakouskem a Německem v nadmořské výšce 503 m n.m. Lokalita pro umístění JE byla vybrána s ohledem na poměrně nízkou hustotu obyvatelstva v jejím okolí a také i z důvodu, že v blízkosti JE nejsou žádná velká průmyslová zařízení ani velké sklady explozivních nebo toxických látek.

Abstract The article deals with the form of emergency rules in the off-site emergency plan of the Nuclear Power Plant at Temelín. It contains the legislation which is engaged in the resolution of the emergency incident pair with leak of the radioactive matters. Then the article defines the type of activities necesarry for preparing nad solving incurred emergency incident, especially the evacuation, the iodine prophylaxis and the decontamination.

Týn nad Vltavou

Key words 1. Úvod V průběhu minulého století donutila krize v klasických energetických zdrojích lidstvo hledat jiné možnosti výroby energie. Pro technicky vyspělé státy se zajímavým řešením vzniklé situace stala jaderná energetika. Při dodržování všech zásad bezpečnosti (preventivních opatření technického i organizačního charakteru) existuje v jaderných elektrárnách (dále jen „JE“) jen malá pravděpodobnost vzniku havárií, přesto je nelze zcela vyloučit. Jako jejich příčiny lze charakterizovat např. špatné pracovní postupy, poruchy řídících prvků, porušení některých bezpečnostních opatření, případně lidský faktor. Z tohoto důvodu je mimo jiné kladen důraz na vytvoření příslušné legislativy pro jejich bezpečnost a havarijní připravenost. V České republice působí od 1.1.1993 v oblasti výkonu státního dozoru nad jadernou bezpečností tzv. Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen „SÚJB“). Legislativní rámec pro jadernou energetiku v České republice tvoří zejména zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů a jeho prováděcí předpisy.

České Budějovice

Situace JE Temelín O výstavbě JE Temelín o velikosti 4 bloky VVER 1000 bylo rozhodnuto v roce 1980, přičemž stavební povolení bylo vydáno v listopadu 1986. Vlastní stavba provozních objektů byla zahájena v únoru 1987. Po listopadu 1989 došlo k přehodnocení potřeby výkonu 4000 MWe pro Českou republiku. Vláda rozhodla o dostavbě JE Temelín v rozsahu dvou monobloků tlakovodních energetických reaktorů VVER 1000. Každý z bloků je samostatnou výrobní jednotkou a je rozdělen do dvou částí - primárního okruhu a sekundárního okruhu. Reaktor a další součásti tvořící primární okruh a jeho pomocné systémy jsou umístěny v budově reaktoru. Vlastní elektrická energie se vyrábí v sekundární části bloku, která je umístěna ve strojovně. Turbína spolu s generátorem tvoří turbosoustrojí o elektrickém výkonu 1 000 MWe. Elektrický výkon jednoho bloku dodávaný do elektrické sítě je 912 MW. Zkušební provoz probíhal od roku 2001 a v roce 2005 byla JE Temelín uvedena do trvalého provozu. JE Temelín je opatřena bezpečnostními havarijními systémy (systémem havarijního odstavení, systémem havarijního chlazení aktivní zóny, sprchovým systémem pro potlačení tlaku v kontejnmentu, pomocným systémem napájecí vody, systémem havarijního elektrického napájení apod.) zabezpečujícími bezpečné odstavení reaktoru.


375


V celkovém efektu byla JE Temelín projektována a postavena tak, aby byla odolná i vůči účinkům, které mohou způsobit nepříznivé vnější jevy, jako např. klimatické účinky (velmi vysoká/ nízká venkovní teplota vítr, sníh, déšť), dopad padajících předmětů (včetně letadel), tlakové vlny od explozí, zemětřesení. 2. Vnější havarijní plán Úkoly a opatření k omezení a likvidaci následků radiační havárie a k provádění záchranných a likvidačních prací, k ochraně obyvatelstva, hospodářského zvířectva a životního prostředí naplánované v zóně havarijního plánování jsou zapracovány do tzv. „Vnějšího havarijního plánu JE Temelín“ (dále jen „VHP JE Temelín“). VHP JE Temelín je zpracován podle platných právních předpisů. Dělí se na 3 základní části: A) Informační část - tvoří zejména charakteristika jaderného zařízení a území, výsledky analýz možných radiačních havárií a radiologických následků na obyvatelstvo, zvířata a životní prostředí, požadavky na ochranu obyvatelstva a životního prostředí, popis struktury havarijní připravenosti a systému vyrozumění a varování. B) Operativní část - udává přehled připravených opatření, která jsou prováděna držitelem povolení po vyrozumění o podezření na vznik nebo při potvrzení vzniku radiační havárie. C) Plány konkrétních činností - tato část obsahuje 16 plánů konkrétních činností jako např. plán vyrozumění, plán varování obyvatelstva, plán záchranných a likvidačních prací, plán ukrytí obyvatelstva, či plán evakuace osob, atd.

atomovou energii ve Vídni, národní materiály zemí provozujících stejný typ reaktoru, se zvážením skutečných demografických a meteorologických údajů dotčené lokality. Závěry byly konfrontovány s výsledky hodnocení pravděpodobností výskytu jevů a jejich následků, které by mohly vést k situaci vyžadující si realizaci opatření pro ochranu obyvatelstva. Členění ZHP podle Rozhodnutí SÚJB bylo stanoveno na dvě základní části: • vnitřní část ZHP - rozsah území je dán plochou kruhu o poloměru 5 km (hranice vnitřní části ZHP) se středem v kontejnmentu 1. výrobního bloku JE Temelín a správním území obcí, které se nacházejí na hranici uvedeného kruhu. Do vnitřní části ZHP byly s ohledem na náročnost přípravy a provedení evakuace zahrnuty i větší obce ležící na rozhraní vnitřní a vnější části ZHP. Vnitřní část ZHP odpovídá tzv. „středovému prostoru“, který stanoví právní předpis. • vnější část ZHP - rozsah území je dán plochou mezikruží 5 13 km, daným hranicí vnitřní části ZHP a kruhem o poloměru 13 km se středem v kontejmentu 1. výrobního bloku JE Temelín a správním územím obcí, které se nacházejí na hranici uvedeného kruhu. Vnější část ZHP je rozdělena na 16 výsečí tzv. „sektory“, definované na základě právního předpisu. Přesný průběh hranic ZHP a sektorů je přizpůsoben také územním a demografickým poměrům (skutečná hranice kopíruje vnější správní území obce nebo její části).

Zpracovatelem VHP JE Temelín je Krajský úřad Jihočeského kraje, na jehož území se nachází jaderné zařízení i celá zóna havarijního plánování zasahující správní území šesti obcí s rozšířenou působností. Úkoly stanovené právním předpisem v této oblasti řeší Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje, a to na základě podkladů předaných držitelem povolení k provozu jaderného zařízení (ČEZ, a.s.), podkladů připravených krajským úřadem, obcemi a jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému, a dále ve spolupráci s dotčenými správními úřady. Činnosti a opatření uvedené ve VHP JE Temelín navazují na Vnitřní havarijní plán JE Temelín. VHP JE Temelín je závazným dokumentem pro všechny subjekty v něm uvedené a stanovená opatření a úkoly jsou podkladem pro zajištění jejich havarijní připravenosti. Je zpracován v listinné i elektronické podobě a minimálně 1x za 3 roky se prověřuje cvičením. Držitel povolení zpracoval zásady pro posuzování závažnosti vzniklých mimořádných události pro vytvoření podmínek k provedení rychlé a účinné havarijní odezvy při vzniku mimořádné události a jejich klasifikaci, jak z hlediska závažnosti projevů, tak z hlediska jejich typů. 3. Zóna havarijního plánování Hodnocení výsledků posouzení možných radiačních nehod JE Temelín spolu s výsledky hodnocení pravděpodobností výskytu jevů (stavu zařízení) a jejich následků, které by mohly vést k situaci vyžadující realizaci opatření pro ochranu obyvatelstva, byly jedním z podkladů pro vydání rozhodnutí SÚJB o velikosti zóny havarijního plánování JE Temelín. Zóna havarijního plánování (dále jen „ZHP“) je stanovená oblast v okolí jaderného zařízení, v níž, na základě výsledků rozborů možných následků radiační havárie, jsou uplatňovány požadavky z hlediska havarijního plánování a ochrany obyvatelstva pro případ radiační havárie. Pro JE Temelín byla zóna havarijního plánování stanovena na návrh držitele povolení dle platných právních předpisů Rozhodnutím SÚJB č. 311/1997 ze dne 5. srpna 1997. Deterministický přístup při stanovení rozsahu zóny havarijního plánování se dále opíral o metodiky Mezinárodní agentury pro 376

Zakreslení ZHP 4. Ochranná opatření Pro území ZHP jsou plánována v souladu s platnými právními předpisy tzv. „ochranná opatření“ k omezování ozáření osob a životního prostředí při radiační mimořádné události typu 3. Třetím stupněm je na základě platných právních předpisů klasifikována mimořádná událost, která vede nebo může vést k nepřípustnému závažnému uvolnění radioaktivních látek do životního prostředí, vyžadujícímu zavádění neodkladných opatření k ochraně obyvatelstva a životního prostředí, stanovená ve vnějším havarijním plánu a v havarijním plánu kraje. Událost třetího stupně je radiační havárií a její řešení vyžaduje kromě aktivace zasahujících osob držitele povolení a zasahujících osob podle vnějšího havarijního plánu, popřípadě havarijního plánu kraje zapojení dalších dotčených orgánů. Zavádějí se následující ochranná opatření: • neodkladná ochranná opatření zahrnující ukrytí, jódovou profylaxi a evakuaci,



• následná ochranná opatření zahrnující přesídlení, regulaci požívání radionuklidy znečištěných potravin a vody a regulaci radionuklidy znečištěných krmiv. Ve vnitřní části ZHP by v případě radiační havárie bylo provedeno vyrozumění orgánů a neodkladná ochranná opatření jako jsou varování obyvatelstva, ukrytí, jodová profylaxe, regulace pohybu osob a evakuace obyvatelstva vždy z celé vnitřní části ZHP bez ohledu na směr šíření radioaktivních látek a výsledku monitorování radiační situace. Ve vnější části ZHP by v případě radiační havárie bylo provedeno vyrozumění orgánů a provedena neodkladná ochranná opatření jako jsou varování obyvatelstva, ukrytí, jodová profylaxe, regulace pohybu osob bez ohledu na směr šíření radioaktivních látek a výsledku monitorování radiační situace. Evakuace osob by byla prováděna pouze z určených sektorů, na základě podkladu pro rozhodování vydaného SÚJB, v závislosti na výsledcích monitorování radiační situace a reálných meteorologických podmínek (směru větru, kategorie počasí, srážky apod.). Evakuace těchto sektorů je připravena v 16 variantách. Evakuují se současně vždy tři sousedící sektory, z nichž číslo středového sektoru určuje číslo varianty, která bude pro evakuaci použita. Výběr varianty, resp. středový sektor určuje SÚJB podle šíření radioaktivního oblaku v závislosti na směru přízemního větru na základě aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu. V případě nepříznivého vývoje meteorologické situace může být SÚJB doporučena evakuace i z dalších sektorů. Zpravidla jsou nejdříve vyhlašována ochranná opatření ukrytí a jódová profylaxe. Jódová profylaxe se provádí na ochranu fyzických osob za účelem omezení účinků záření v případě radiační mimořádné události a jejím úkolem je zabránit přijetí radioaktivního jódu organismem. Jódová profylaxe bude prováděna na základě výzvy, kterou obyvatelstvo obdrží v tísňových informacích odvysílaných v hromadných informačních prostředcích a to jednorázově u všech osob včetně dětí, těhotných a kojících matek, nacházejících se při vyhlášení radiační havárie na celém území ZHP. Případné opakování jódové profylaxe bude vyhlašováno v závislosti na výsledcích monitorování radiační situace. V ZHP jsou dávky jódových tablet již distribuovány a uloženy v domácnostech, školách, na pracovištích, ve zdravotnických či sociálních lůžkových zařízeních a rekreačních zařízeních. Nyní je nutné je skladovat takovým způsobem, aby byla zajištěna jejich dostupnost v případě potřeby. Jódová profylaxe nenahrazuje ukrytí nebo evakuaci. Dle vývoje radiační situace se spolu s jódovou profylaxí předpokládá vyhlášení neodkladného ochranného opatření obyvatelstva k omezení negativních dopadů ionizujícího záření a působení radioaktivních látek - ukrytí. Pokyn k ukrytí je vydáván prostřednictvím varovných relací ihned po varování obyvatelstva akustickým signálem. K ochraně obyvatelstva ukrytím se využívá přirozených ochranných/stínících vlastností staveb, tj. domů, bytů, administrativních a společenských budov, spolu s provedením úprav proti pronikání radioaktivních látek okny, dveřmi či jinými otvory. Ke snížení dávky především inhalací, v případě vysokých objemových aktivit ve vzduchu a kontaminací kůže je doporučeno použít improvizované prostředky individuální ochrany, tj. ochrany dýchacích cest, očí, obličeje, hlavy a povrchu těla u obyvatelstva improvizovanými prostředky (improvizovanou rouškou, těsnými motoristickými, lyžařskými či potápěčskými brýlemi, přilbou, kapucí, kombinézou, šusťákovou soupravou či pláštěnkou, gumovou obuví, rukavicemi a šálou apod.). V případě, že by předpokládaná doba ukrytí byla výrazně delší než 2 dny nebo předpokládaná celková dávka ozáření by převyšovala stanovenou efektivní dávku ozáření, SÚJB doporučí provést evakuaci ukrytých osob.


Evakuace je mezním, ale současně nejúčinnějším neodkladným opatřením k zabezpečení ochrany života, zdraví a majetku obyvatelstva. Cílem evakuace při vzniku radiační havárie je zabránit obdržení nadlimitní dávky ozáření. Evakuací se zabezpečuje přemístění osob, zvířat, předmětů kulturní hodnoty, technického zařízení, případně strojů a materiálu k zachování nutné výroby a nebezpečných látek z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. Účinnost ochrany provedená evakuací obyvatelstva, závisí na prostorových a časových charakteristikách radioaktivního mraku, na stupni kontaminace životního prostředí a na časovém průběhu evakuace. Pro zajištění evakuace ze ZHP se zpracovává tzv. „Plán evakuace osob“. Přijetí způsobu evakuace při ochraně obyvatelstva vychází, v souladu s platnými právními předpisy, z následujících zásad: a) v případě poruchy na technologickém zařízení jaderné elektrárny, která by mohla vyústit ve vznik radiační havárie, se příprava a provedení evakuace zahajuje v tzv. předúnikové fázi - jedná se o tzv. evakuaci bez ukrytí, b) v případě radiační havárie s únikem radioaktivních látek do vnějšího prostředí se provádí evakuace ze středového prostoru (vnitřní části ZHP) a z vybraných sektorů v závislosti na směru větru v tzv. poúnikové fázi - jedná se o tzv. evakuaci po ukrytí (po předchozím ukrytí osob a po snížení prvotního nebezpečí ozáření z radioaktivního mraku). Pro rozhodování o provedení evakuace je nezbytné mít k dispozici výsledky měření radioaktivity a radionuklidového složení spadu. Plánovaná evakuační opatření jsou určena obecně pro poúnikovou fázi, protože při předúnikové fázi jsou některá opatření zjednodušena nebo přímo zrušena. Přesto je ale nutné dbát stanovených zásad pro případ, že k úniku dojde v průběhu evakuace. Evakuace během únikové fáze by neměla být obecně vůbec prováděna, protože obyvatelstvo může být vystaveno zvýšenému ozáření v porovnání s jinými opatřeními. Evakuace se provádí s ohledem na charakter osídlení, infrastrukturu a časovou proveditelnost opatření a vztahuje se na všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostí, kde byla evakuace nařízena, s výjimkou osob, které se podílejí na záchranných pracích. V důsledku masivního nárůstu osobních vozidel v domácnostech a předpokladu přemístění části obyvatel k příbuzným, na chaty a podobně je evakuace plánována pro 60 % obyvatelstva. Evakuaci nařizuje a zabezpečuje velitel zásahu na základě podkladu pro rozhodování o provedení evakuace vydaného SÚJB. Starosta evakuované obce organizuje evakuaci na správním území obce. Spolupracuje s Hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje, který organizuje provedení evakuace obyvatelstva ze ZHP do míst náhradního ubytování. Hejtman Jihočeského kraje koordinuje evakuaci v rámci koordinace záchranných a likvidačních prací na strategické úrovni. Na základě nařízení evakuace velitelem zásahu je obyvatelstvo vyzváno starostou obce k provedení nezbytných úkonů k provedení přípravy na evakuaci v souladu s informacemi a pokyny uvedenými v „Příručce pro ochranu obyvatelstva“ a instrukcemi orgánů zajišťujícími evakuaci. Instrukce jsou vysílány v hromadných informačních prostředcích. Doba trvání přípravné fáze na evakuaci by neměla být kratší než 2 hodiny, s výjimkou případu ohrožení života. Evakuuje-li se obyvatelstvo vlastními dopravními prostředky do míst dle vlastního uvážení mimo ohrožené území (u příbuzných, na jiných místech soukromého obývání apod.) - jedná se o tzv. samovolnou evakuaci. 377


Před odjezdem vlastním dopravním prostředkem jsou obyvatelé povinni o své evakuaci a místě náhradního ubytování informovat starostu evakuované obce, popřípadě jím určenou osobu (příp. Krizový štáb Jihočeského kraje) telefonicky a vyvěšením tzv. „Evakuačního lístku“. Informaci o samovolné evakuaci je nutné podat i v případě, že se jedná o evakuaci před jejím nařízením. I při samovolné evakuaci je třeba dodržet zásady individuální ochrany osob, neprovádět samovolnou evakuaci v době ukrytí, využívat stanovené evakuační trasy vedoucí přes místa dekontaminace a dodržovat pokyny uvedené v příručce pro ochranu obyvatelstva a pokyny orgánů určených pro evakuaci. Evakuuje-li se obyvatelstvo za použití hromadných dopravních prostředků (autobusů) určených pro evakuaci případně doplňkového využití vlastních vozidel do míst zajištěného náhradního ubytování (evakuace s využitím vlastních dopravních prostředků) - jedná se o tzv. řízenou evakuaci. Řízená evakuace je prováděna na základě pokynu starosty obce k jejímu provedení. Pokyny k přípravě a zahájení evakuace by byly na žádost Krajského operačního a informačního střediska HZS Jihočeského kraje (dále jen „KOPIS“) vysílány prostřednictvím hromadných informačních prostředků formou doplňkových informací. Starosta evakuované obce při organizování evakuace by k informování obyvatelstva a pokynům pro provedení evakuace na území obce využíval místního rozhlasu nebo jiné, v místě dostupné, prostředky. Místo shromáždění evakuovaných a místo nástupu (nejlépe stejné jako místo shromáždění) do hromadných evakuačních dopravních prostředků je pro starosty jednotlivých obcí v ZHP předem stanoveno. Je zvoleno tak, aby pobyt občanů na volném prostoru po opuštění úkrytu a při přemístění do autobusu byl co nejkratší. Opět lze využít improvizované prostředky individuální ochrany. Při volbě místa nástupu je nutné také zohlednit dostatečný prostor pro manipulaci dopravního prostředku. Starosta obce zajistí při evakuaci viditelné označení místa shromažďování a místa nástupu. Místa shromáždění příp. nástupu a evakuační trasy jsou mimo jiné uvedeny i v plánu evakuace obce. V případě řízené i samovolné evakuace vlastními prostředky zajišťuje starosta, nebo člen krizového štábu evakuované obce, popř. jiná pověřená osoba, seznam evakuovaných osob, které nahlásily svou evakuaci. Seznam (předem připravený formulář podle stanovených postupů) obsahuje údaje jako např. název obce, místo odkud se evakuace provádí, seznam evakuovaných osob (pořadové číslo, jméno, příjmení, datum narození, trvalé bydliště, název obce náhradního ubytování, telefonický kontakt). Vyhotovené seznamy starosta evakuované obce nebo jím pověřená osoba předá v místě náhradního ubytování starostovi příjmové obce nebo jím pověřené osobě. Starosta příjmové obce zajistí předání seznamu na krizový štáb obce s rozšířenou působností, kde by bylo provedeno jeho elektronické zpracování. Následně bude seznam odeslán e-mailem na Krizový štáb Jihočeského kraje k centrální evidenci. Při evakuaci je doporučeno vzít s sebou evakuační zavazadlo, jehož obsahem je např.: • osobní doklady všech členů rodiny (občanský průkaz, cestovní pas, rodný list, průkaz pojištěnce, doklady k provozování motorového vozidla, řidičský průkaz apod.), • léky a zdravotnické pomůcky (osobní léky, obvazy a další vybavení běžné lékárničky, brýle ke čtení, umělý chrup apod.), • cennosti (peníze, šperky, vkladní knížky, cenné papíry, pojišťovací smlouvy, platební a sporožirové karty), • sezónní oblečení (náhradní oděv, prádlo, obuv, pláštěnka), • přiměřenou zásobu prostředků osobní hygieny a hygienických potřeb (mýdlo, ručník, zubní kartáčky a pasta, holicí potřeby a jiné), • spací pytel, přikrývka, karimatka nebo nafukovací lehátko, 378

• jídelní nádobí, potřeby na šití, kapesní nůž, otvírač na konzervy, • základní trvanlivé potraviny na 2 - 3 dny, včetně nápojů, • kapesní svítilna a náhradní baterie, svíčky, zapalovač, zápalky, • dále se doporučuje přenosný rozhlasový přijímač s náhradními bateriemi, mobil a napájecí zdroj, psací potřeby, dopisní obálky, píšťalku, předměty pro vyplnění dlouhé chvíle (stolní společenské hry, knížka), • zavazadlo označit jménem a adresou. Trasy a provedení evakuace obyvatelstva ze ZHP a pracovníků JE Temelín jsou vzájemně koordinovány. Všechny evakuační trasy ze ZHP vedou vždy přes místo dekontaminace a jsou vybrány s ohledem na počty evakuovaných osob, vzájemnou polohu jednotlivých obcí a jejich částí, průjezdnost komunikací a umístění dekontaminačních míst. Na základě dostupných informací o intervalu poskytnutí dopravních prostředků, provedení přípravy na evakuaci, průjezdnosti evakuačních tras, zpohotovení a propustnosti míst dekontaminace a dalších aspektů, je předpokládaná doba evakuace (souhrn přípravy a provedení evakuace od rozhodnutí o evakuaci do doby přijetí evakuovaných osob v místech ubytování) stanovena v rozmezí 6 - 12 hodin bez provedené dekontaminace a 12 24 hodin v případě jejího provedení. V případě, že by evakuace byla prováděna po úniku radioaktivních látek do životního prostředí, budou příslušníci Hasičského záchranného sboru ČR a Armáda ČR provádět na místech dekontaminace dozimetrickou kontrolu evakuovaných osob měřením povrchové kontaminace. Úplné nebo částečné odstranění kontaminantu (radioaktivních látek) z povrchu osob, zvířat, předmětů, dopravních a jiných prostředků na bezpečnou úroveň, která neohrožuje zdraví a život osob a zvířat se provádí technologickým procesem tzv. dekontaminací. Dekontaminace je pro případ mimořádné události s únikem radioaktivních látek na JE Temelín prováděna v místech k tomu určených tzv. místech dekontaminace (dále jen „MD“). Zřizovateli jsou příslušné dekontaminační odřady Armády České republiky (dále jen „AČR“) a příslušný HZS kraje dle „Přehledu míst dekontaminace“. V rámci svých úkolů na úseku ochrany obyvatel ve vztahu k jejich dislokaci v rámci ZHP se na organizaci průběhu dekontaminace v MD podílí i jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí. Pro zajištění zdravotnické péče bude v MD trvale přítomen lékař a dále, bude-li potřeba, také psycholog vyčleněný od HZS krajů, Policie České republiky a AČR. MD jsou situována na hranici, případně v těsné blízkosti vnější hranice ZHP tak, že přes ně vedou všechny evakuační trasy. V případě, že nebude možné rozvinout hlavní místa dekontaminace (např. když radioaktivní mrak směřuje nad MD), nahlásí OPIS HZS Jihočeského kraje tuto skutečnost na příslušný HZS kraje. Následně bude na základě příkazu velitele zásahu MD rozvinuto v záložním prostoru, je-li určen. Při pobytu ve vnějším prostředí, při průchodu radioaktivního mraku a po jeho spadu mohou být oděv a povrch těla kontaminovány radioaktivními látkami v závislosti na délce pobytu ve vnějším prostoru a na počasí (při deštivém počasí je kontaminace vyšší). Po opuštění kontaminovaného prostoru je nezbytné provést dekontaminaci povrchu těla a převlečení do čistého oděvu. Provádí se buď dekontaminace svépomocí při ukrytí a nebo dekontaminace při evakuaci. V případě dekontaminace svépomocí při ukrytí je nutné po příchodu z venkovních prostor, např. do vymezeného prostoru ukrytí, zabránit přenosu kontaminantu. V tomto případě musí být svlečen svrchní oděv a boty (kontaminovaný oděv a věci odložit do pevného igelitového pytle a pytel převázat a uložit na místech, která nejsou běžně užívána a nejsou v nich soustředěny ukryté osoby). Dále je nutné se osprchovat (umýt vlasy šamponem, pokud Ostrava 8. - 9. září 2010


možno v předklonu pod tekoucí vodou, aby se zabránilo roznesení kontaminantu po celém těle a provést výplach úst, očí, výtěr nosu a uší). Nedoporučuje se koupat, protože v případě koupání nedochází k odstraňování radioaktivních látek z povrchu těla, ale pouze k přenášení z jedné části na druhou. V případě dekontaminace při evakuaci je nutné před nástupem do dopravního prostředku určeného k evakuaci odložit svrchní kontaminovaný oděv (popř. pomůcky improvizované ochrany) do igelitových pytlů, které se ponechají na místě. Při příjezdu (příchodu) na DM bude každá osoba, vč. dopravního prostředku, přeměřena a bude ji podána informace o doporučeném dalším postupu. V případě kontaminace jí budou předány další informace formou informačního letáku a bude odeslána k provedení dekontaminace. Dekontaminace osob bude provedena omytím celého povrchu těla teplou vodou a mýdlem pod sprchou a následným převlečením do náhradního oblečení. Osoby postupně prochází svlékárnou, umývárnou a oblékárnou. Součástí MD je i monitorování osob po provedené dekontaminaci a v případě nedostatečného odstranění kontaminantu se vrací zpět do umývárny a celý postup je opakován. Kapacitní propustnost stanoviště dekontaminace osob je v případě HZS krajů až 60 osob/hodinu. Prostředky HZS krajů jsou využitelné do příjezdu AČR pro krátkodobou dekontaminaci, v dalším období fungují jako posilující prostředek. Kapacitní propustnost linek AČR je až 100 osob/hodinu. Dalším krokem je dekontaminace dopravních a jiných prostředků. Ta má za úkol zabránit přenosu kontaminace na nekontaminované území a snížit ozáření řidiče a jiných osob, které jsou ve vozidle, nebo by s tímto vozidlem přišly do kontaktu. Dekontaminace techniky se zpravidla provádí s použitím ohřáté dezaktivační směsi (roztok smáčedla) linkovým způsobem na ploše speciální očisty techniky ve třech fázích. První fáze probíhá omytím techniky tlakovou vodou, druhá fáze pak nanesením ohřáté dezaktivační směsi při průjezdu vozidla speciálním rámem opatřeným postřikovými tryskami a třetí fázi tvoří opláchnutí dezaktivačního roztoku z povrchu techniky při průjezdu speciálním rámem opatřeným postřikovými tryskami. Dekontaminační linka AČR má kapacitu na deaktivaci techniky až 50 vozidel za hodinu


podle druhu a velikosti. Dekontaminační linky HZS krajů fungují jako posilový prostředek linek AČR a do rozvinutí linek AČR lze dezaktivovat max. 30 vozidel za hodinu o rozměrech max. 4x4m, přičemž linky HZS krajů jsou umístěny pouze na MD-1 a MD-3. Po provedené dekontaminaci je v místě dozimetrické kontroly organizována radiační kontrola specialisty AČR a příslušníky HZS krajů. Opakovaná dekontaminace by byla provedena v případě, že plošná aktivita vnější kontaminace kontrolovaných osob a techniky by přesahovala stanovené normy dle metodických postupů a směrnic AČR. 5. Závěr Závěrem je nutné říct, že veškerá ochranná opatření jsou stanovena zejména k ochraně obyvatelstva v ZHP JE Temelín. Příprava a řešení mimořádných událostí je o souhrn činností spojených s přípravou jednotlivých složek, orgánů státní správy a samosprávy. K zabezpečení ochranných opatření spolupracují základní složky integrovaného záchranného systému, obce, obce s rozšířenou působností, Jihočeský kraj a ostatní složky IZS (na základě uzavřených dohod). Dokument VHP JE Temelín je zpracován na základě dlouhodobé zkušenosti provozu JE Temelín a koresponduje svým obsahem se znalostmi platnými při vzniku prvních VHP. Vzhledem k tomu, že se oblast jaderné energetiky neustále vyvíjí, je nutné i nově získané poznatky zapracovávat do stávající dokumentace. V současné době proto dochází k úpravám řešení některých opatření, zejména v důsledku nové filozofie řešení opatření na základě nových vědeckých poznatků. Seznam literatury [1] Vnější havarijní plán Jaderné elektrárny Temelín, Krajský úřad Jihočeského kraje, České Budějovice, 2006. [2] Červáková, J.: Analýza požárního zabezpečení strojovny I. HVB Jaderné elektrárny Temelín. Ostrava, 2001. Diplomová práce na Hornicko - geologické fakultě Vysoké školy báňské - Technické univerzitě Ostrava Institutu bezpečnostního inženýrství. Vedoucí diplomové práce Doc. Dr. Ing. Michail Šenovský.

379


Požárně bezpečnostní řešení staveb - elektronické podklady pro výuku Fire safety solution of buildings - elektronic study material Ing. Marek Pokorný

Sylabus pro cvičení

České Vysoké Učení Technické v Praze , Fakulta stavební Thákurova 7, Praha 6 - Dejvice [email protected]

Sylabus pro cvičení má za úkol jednoduchým způsobem představit princip vzniku PBŘ zájemcům s minimální zkušeností v oblasti PBS.

Abstrakt Posluchači Fakulty stavební ČVUT v Praze jsou dnes v rámci bakalářského nebo magisterského studia (dle oboru) seznamováni s požární problematikou v předmětu Požární bezpečnost staveb (PBS). Katedra konstrukcí pozemních staveb (KPS) připravuje za podpory Fondu rozvoje vysokých škol pro rok 2010 elektronický výukový materiál, který bude zaměřen na požárně bezpečnostní řešení (PBŘ) jednodušších objektů nevýrobního charakteru, zejména s důrazem na pasivní požární ochranu a okrajové seznámení s aktivní požárně bezpečnostními prvky. Konkrétně se jedná o sylabus a výkladové prezentace pro cvičení a výpočetní nástroj pro stanovení odstupových vzdáleností. Klíčová slova Praktická cvičení, sylabus, prezentace, výpočet odstupové vzdálenosti. Abstract Students of Faculty of Civil Engineering in Prague are informed of fire engineering problematic in the subject Fire Safety of Buildings in course of bachelor or master study program. Department of Building Structures is preparing electronic learning material with support of the University Development Fund for the year 2010 (FRVŠ). This study material will be focused on fire safety solution of easier non-productive buildings emphasising passive fire protection and border informing with active members. Specifically, there are prepared a syllabus and short presentations for practises and the calculation tool for determination of fire safety distance. Key words Practises, e-learning, syllabus, presentations, calculation of fire safety distance. Úvod Základní orientace v problematice PBS je nedílnou součástí ve vzdělávání budoucích stavebních inženýrů a architektů. V praxi zasahuje PBŘ často do všech fází projektové dokumentace stavebního díla a bývá též klíčová při kolaudacích staveb, jejich uvádění do provozu a vlastním užívání. Přednášená látka na Katedře KPS spočívá zejména v seznámení s pasivní požární ochranou (konstrukční a dispoziční řešení), aktivními prvky požární ochrany (požárně bezpečnostní zařízení) a chováním nejpoužívanějších materiálů v ohni a jejich ochranou. Praktická cvičení spočívají ve zpracování PBŘ jednoduché novostavby nevýrobního charakteru (občasné nebo bytové stavby) v rozsahu projektové dokumentace pro stavební povolení. Praktická cvičení v předmětu PBS Předměty jsou v současné době dotovány šesti cvičeními během semestru (cvičení 1x za 14 dní), během kterých se studenti seznámí se zásadami PBŘ pro stavbu, kterou si sami zvolí. Požadována je novostavba nevýrobního charakteru (doporučen je chodbový nebo pavlačový bytový dům) s požární výškou vyšší než 12 m s hromadnými garážemi v podzemním podlaží, případně objekt nižší je-li řešen jako dřevostavba. 380

Členění sylabu bude provedeno do základních šesti kapitol korespondujícím s šesti cvičeními v předmětu a rovněž korespondujícím se základní osnovou PBŘ. Jedná o následující kapitoly a jejich rámcový obsah: • Základní požární terminologie - požární výška objektu, třída reakce na oheň, druhy stavebních konstrukcí a konstrukčních systémů; • Požární a ekonomické riziko - definice požárního úseku s jeho půdorysným a výškovým omezením, stanovení požárního výpočtového zatížení a stupně požární bezpečnosti, základní koncepce vybavení objektu požárně bezpečnostním zařízením, seznámení s pojmem ekonomické riziko v rámci posouzení hromadných garáží; • Stavební konstrukce, požární odolnost - stanovení požadované požární odolnosti pro nosné a požárně dělící konstrukce a její srovnání se skutečnou požární odolností konstrukce navržené v projektu, základní požadavky na stavební konstrukce, tvorba výkresové části PBŘ, zákres požadovaných hodnot požární odolnosti do půdorysů; • Únikové cesty - obsazení objektu osobami, definice nechráněné a chráněné únikové cesty, základní posouzení a požadavky; • Odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor výpočet z hlediska sálání tepla a odpadávání konstrukcí DP3 pro obvodové stěny a střešní plášť, zákres do situace a do kritických míst v půdorysech, vyhodnocení; • Zařízení pro protipožární zásah - přístupové komunikace, nástupní plochy, vnější a vnitřní zásahové cesty, vnější a vnitřní zdroje požární vody, stanovení druhu a počtu přenosných hasících přístrojů, zařízení pro autonomní detekci a signalizaci požáru. Výkladové prezentace pro cvičení Záměrem prezentace bude seznámit studenta stručně se strukturou sylabu, uvedeny budou příklady výpočtů, upozornění na provázanost jednotlivých kapitol, zdůraznění klíčových částí v kapitolách apod. Nástroj pro výpočet odstupových vzdáleností Základní postup pro výpočet odstupových vzdáleností z hlediska sálání tepla bude součástí sylabu pro cvičení. Tento konzervativní tabulkový způsob bude doplněn programem pro podrobný výpočet odstupové vzdálenosti. Cílová skupina projektu Kromě dvou zmíněných povinných předmětů PBS budou podklady využitelné i pro volitelné předměty na jiných studijních oborech. Požární bezpečností jsou však na fakultě dotčeny i související předměty jako např. projekty, ateliéry nebo diplomové a bakalářské práce. Multimediální podklady mohou rovněž sloužit jako zjednodušený přehled a výpočetní postup jinak značně rozsáhlé a studijně náročné požární legislativy (zejména projekční požární normy) i pro ostatní akademické pracovníky vysokých škol pracujících v technické oblasti stavebnictví, pro projektanty apod.



Závěr Záměrem podkladů není nahrazovat komplexnost norem požární bezpečnosti staveb, ale především seznámení se základní problematikou (požadavky, výpočty) pro studenty a další zájemce bez hlubšího požárně technického vzdělání. Podklady budou


k dispozici od začátku letního semestru 2010/11 studentům na webových stránkách Katedry KPS a akademickým pracovníků českých vysokých škol, případně i ostatním zájemcům (středním školám, projektantům apod.) po registraci.

381


Význam značení železničních přejezdů The importance of railroad crossing identifiers Ing. Iva Žitníková

Typy železničních přejezdů

Ing. Bc. Lenka Kopecká

Podle druhu zabezpečení rozlišujeme dva základní typy železničních přejezdů a to: přejezdy zabezpečené výstražným křížem a přejezdy zabezpečené přejezdovým zabezpečovacím zařízením.

doc. Dr. Ing. Aleš Bernatík VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava - Výškovice [email protected], [email protected], [email protected] Abstrakt Tento článek si klade za cíl seznámit veřejnost s identifikačním značením železničních přejezdů. Hlavním důvodem byl výskyt několika nehod se závažnými důsledky, co se týče života a zdraví osob, a značnou výší škod na majetku. Je zde uveden základní popis identifikačního značení železničního přejezdu, a také postup při ohlášení mimořádné události, včetně postupu složek integrovaného záchranného systému (IZS).

Každý železniční přejezd, ať už se jedná o jakýkoliv typ, musí být označen výstražným křížem, popř. dalším druhem přejezdového zabezpečovacího zařízení. Na přejezd nás včas upozorňují také dopravní značky, které jsou umístěny ve vzdálenosti: a) 80 m před přejezdem - návěstní deska s jedním šikmým pruhem, b) 160 m před přejezdem - návěstní deska s dvěma šikmými pruhy, c) 240 m před přejezdem - návěstní deska s třemi šikmými pruhy (viz Obrázek č. 1). Nad těmito značkami je umístěna další dopravní značka, která upřesňuje, zda se jedná o přejezd se závorami či bez závor.

Klíčová slova Železniční přejezd, identifikace železničních přejezdů. Abstract The aim of this article is to acquaint the public with the railroad crossing identifiers. Several accidents, which had vital consequences regarding the individual’s life and health, with significant amount of property damage, were the main reason. The basic description of railroad crossing identifier is provided as well as the procedure during the extraordinary event notification, including the course of action of The Integrated Rescue System (IRS).

a)

b)

c)

Obrázek č. 2 a) Návěstní deska (80 m), b) Návěstní deska (160 m), c) Návěstní deska (240 m)

Key words Railroad crossing identifier. Úvod Železniční přejezd je úrovňové křížení pozemní komunikace s železniční tratí, za jehož údržbu a provoz odpovídá Správa železniční dopravní cesty (dále jen SŽDC), provoz na těchto přejezdech se řídí zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a vyhláškou č. 30/2001 Sb., kterou se provádí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 153/2003 Sb. a vyhlášky č. 176/2004 Sb. K mnoha nehodám na železničních přejezdech docházelo z toho důvodu, že lidé, kteří uvízli na železničním přejezdu, nebyli v dané situaci schopni přesně určit, na jakém místě se nacházejí, a tudíž nemohl být v čas zastaven provoz. Proto bylo nutné vytvořit jednotný systém číslování, který by usnadnil identifikaci a evidenci železničních přejezdů. Systém je v provozu od 1. srpna 2009, mnoho lidí však o něm vůbec neví. Dalo by se říci, že nejpodstatnějším podmětem pro značení železničních přejezdů se stala nehoda z 19. března roku 2007 u Vraňan. Zde došlo po uvíznutí automobilu v kolejišti ke srážce a vykolejení vlakové soupravy, která projížděla daným úsekem. Jednalo se jednoznačně o pochybení výpravčího železniční stanice Vraňany, který na základě nedorozumění a neověření nahlášených informací nechal na tento přejezd vjet vlak. Naštěstí nedošlo ke ztrátám na životech, došlo „pouze“ k lehkému zranění dvou osob a škoda se vyšplhala na 27,6 mil. Kč. Cílem tohoto článku je seznámení veřejnosti se způsobem označování železničních přejezdů a postupem činnosti na přejezdu při vzniku nehody.

382

• Přejezdy zabezpečené výstražným křížem Přejezdy zabezpečené pouze výstražným křížem jsou označeny dopravní značkou uvedenou na předcházejícím obrázku č. 2 „Výstražný kříž“ (A 32 a)). Mohou se budovat jen za daných podmínek a při zajištění dostatečných rozhledových poměrů z pozemní komunikace na železniční trať.

a)

b)

Obrázek č.3 a) Výstražný kříž pro žel. př. jednokolejný, b) Výstražný kříž pro žel. př. vícekolejný[1] • Přejezdy zabezpečené přejezdovým zabezpečovacím zařízením Pokud není z bezpečnostních důvodů na daném přejezdu dostačující označení pouze výstražným křížem, vybavují se přejezdy tzv. přejezdovým zabezpečovacím zařízením. Hlavním úkolem přejezdového zabezpečovacího zařízení je zvyšovat bezpečnost dopravy v místě úrovňového křížení dopravních cest rozdílných typů doprav (silniční a železniční). Přejezdové zabezpečovací zařízení včasným spuštěním výstrahy varuje účastníky silničního provozu před blížícím se železničním vozidlem, které má vždy přednost! (Dle zákona o drahách 266/1994 Sb.) Přejezdy s přejezdovým zabezpečovacím zařízením (dále jen PZZ) se dělí podle druhu základní výstrahy na přejezdy s: Ostrava 8. - 9. září 2010


a) přejezdovým zabezpečovacím zařízením světelným

Tabulka č. 2 uvádí přehled počtů přejezdů ve vybraných evropských zemích, počtů nehod a zemřelých osob na nich. Kromě těchto údajů zde vyčteme také hustotu přejezdů, která je vyjádřena počtem přejezdů na jeden kilometr trati.

• se závorami • bez závor b) přejezdovým zabezpečovacím zařízením mechanickým se závorami, (D2)

Tabulka č. 3 Počet střetnutí na železničních přejezdech v MSK v letech 2005 - 2009

c) ostatní přejezdová zabezpečovací zařízení. Následující tabulka č. 1 uvádí přehled a počty jednotlivých typů železničních přejezdů rozdělených dle jejich typu.

Počet střetnutí na železničních přejezdech v MSK v letech 2005 - 2009

Tabulka č. 1 Přehled železničních přejezdů - dle typu zabezpečení Přehled železničních přejezdů na tratích - dle typu zabezpečení

2005

2006

2007

2008

2009

celkem

osobní automobil

21

20

9

11

13

74

1. Počet přejezdů celkem

8 274

nákladní automobil

2

1

2

2

0

7

1.1

Přejezdy zabezpečené pouze výstražným křížem

4 574

motocykl

0

0

1

1

1

3

1.2

Přejezdy zabezpečené PZZ

3 700

cyklista

1

1

1

0

2

5

2. Přejezdy zabezpečené světelným PZZ celkem

3 224

chodec

2

4

0

1

4

11

2.1

PZS se závorami

1 041

2.2

PZS bez závor

2 183

3. Přejezdy zabezpečené mechanickým PZZ

V tabulce č. 3 jsou rozebrány počty střetnutí na železničních přejezdech v Moravskoslezském kraji v letech 2007 až 2009 podle typu účastníků silničního provozu. První místo jednoznačně obsazují řidiči osobních automobilů. Podle Drážní inspekce patří mezi nejčastější příčiny nehod na přejezdech nerespektování výstražného světelného zařízení a přejíždění nebo přecházení přes přejezd těsně před přejíždějícím vlakem. Dalším důvodem střetů pak bývá to, že řidiči vjíždějí na koleje bezprostředně poté, co signalizační světla začnou blikat s důvodem „Ještě to stihnu“. A další chybou řidičů bývá to, že přejíždějí přejezd ihned po přejetí vlaku. Neuvědomují si však, že ve velmi krátkém intervalu může po stejné nebo po druhé koleji v opačném směru přejet další vlak a vjedou přímo pod něj.

436

3.1

PZM obsluhované na dálku

175

3.2

PZM obsluhované místně

261

3.3

PZM obsluhované kombinovaně

0

3.4

PZM - trvale opatřeny uzamykatelnou zábranou odstraňovanou na požádání

94

4. PZZ ostatní (jednodrátové, otočné, posuvné závory)

40

PZZ … přejezdové zabezpečovací zařízení PZM … přejezdové zabezpečení mechanické PZS … přejezdové zabezpečení světelné

Způsob značení železničních přejezdů

Statistiky nehodovosti na železničních přejezdech

Systém značení železničních přejezdů je jednotný pro přejezdy, které se nacházejí:

Ve své podstatě je každý přejezd bezpečný. I v případech, jednáli se o nechráněný přejezd. Železniční přejezdy jsou dle vyhlášek a norem vystavěny tak, aby vlak nemohl ukázněného řidiče překvapit (výběr umístění přejezdu, rozhledové poměry, rychlost jízdy drážních vozidel apod.). I tak se však najde mnoho neukázněných účastníků silničního provozu, kteří svým jednáním způsobují stále velké množství nehod. Následující statistiky jsou toho důkazem.

• na dráze celostátní a na drahách regionálních ve vlastnictví státu • na drahách regionálních nevlastněných státem • na vlečkách. Přejezdy na vlečkách v uzavřených areálech nejsou číslovány, rovněž se nečíslují přechody v železničních stanicích, které nejsou označeny výstražným křížem.

Tabulka č. 2 Přehled počtů přejezdů a nehodových událostí ve vybraných evropských zemích v letech 2007 – 2008 [2] Přehled počtů přejezdů a nehodových událostí na nich ve vybraných evropských zemích v letech 2007 - 2008 Počet přejezdů na 1 km

Počet nehod

Zemřelo osob

2007

2008

2007

2008

76

51

19

12

29

34

4

3

258

247

30

43

0,632

115

115

38

38

1 095

0,571

41

26

0

1

Tratí [km]

Počet přejezdů

Belgie

3 542

1 957

0,553

Bulharsko

4 146

820

0,198

Česká republika

9 487

8 296

0,874

Francie

29 286

18 507

Irsko

1 919

Země

Maďarsko

7 932

5 900

0,744

137

119

71

118

Německo

34 218

20 893

0,611

231

207

66

52

Nizozemí

2 797

2 700

0,965

71

60

19

18

Polsko

19 429

13 063

0,672

262

226

48

40

Španělsko

14 635

2 272

0,155

16

31

19

17


Značení na štítku je provedeno černým písmem na bílém podkladu, skládá se z velkého písmene P (přejezd) a za ním následuje několikamístné pořadové číslo. Tvar čísla je v případě přejezdu na dráze vlastněné státem P1, P2, P3 až P9000. V případě železničního přejezdu na regionální dráze nevlastněné státem má číslo tvar P9001 až P9999. Pokud se jedná o označení přejezdu na vlečce, pak je tvar čísla pětimístný - P10000 až P99999.

P555 Obr. č. 4 Nálepka s kódováním Písmeno a číslice o velikosti 5 cm jsou umístěny na samolepící fólii o rozměrech 21x7 cm. [3] Nálepka s kódováním je připevněna u přejezdů zabezpečených pouze výstražným křížem na rubovou stranu ramene výstražného kříže na obou stranách přejezdu (v případě více výstražných křížů na žel. přejezdu se umisťuje na všechny výstražné kříže), u přejezdů zabezpečených přejezdovým zabezpečovacím zařízením na rubovou stranu světelné skříně výstražníku přejezdového zabezpečovacího zařízení na obou stranách přejezdu (případně na světelných skříních všech výstražníků). 383


3. člen integrovaného záchranného systému (IZS) zkontaktuje odpovědné osoby, to znamená výpravčího (dispečera) a sdělí mu požadavek na zastavení železničního provozu 4. výpravčí (dispečer) identifikuje podle tabulky (evidence) konkrétní přejezd a traťový úsek a učiní další nutná opatření 5. mezi tím jsou na místo vyslány jednotky požární ochrany a další složky IZS Závěr

Obr. č. 5 Značení železničních přejezdů [3] Jednotná identifikace přejezdů byla provedena k 31. červenci 2009 Správou železniční dopravní cesty, ta také odpovídá za centrální evidenci informací o přejezdech. K tomuto datu byly umístěny samolepky s číslem na všechny přejezdy, které patří státu. V Česku je ale dalších jedenáct set přejezdů a křížení s vlečkami, které patří soukromým majitelům. I ti však mají povinnost přejezdy označit. Evidence železničních přejezdů Identifikační čísla všech přejezdů jsou uvedena v seznamu, ve kterém jsou také zapsány GPS souřadnice daného přejezdu, název železničního úseku, ve kterém se přejezd nachází, popř. i místní název železničního přejezdu ke snadnější a rychlejší orientaci. V seznamu jsou uvedeny také kontaktní údaje na výpravčího (dispečera) daného úseku tratě. Do systému jednotné identifikace je zapojeno více než 8 000 železničních přejezdů v celé ČR. Databáze čísel jednotlivých přejezdů je přístupna všem složkám integrovaného záchranného systému. Jestliže dojde ke zrušení přejezdu, jeho číslo zůstává neobsazeno, dále se nepřiděluje. Postup v případě nehody Podle odborníků by měla identifikační čísla pomoci snížit počet lidí, kteří zahynou na přejezdech. Sled událostí v případě nehody na železničním přejezdu je následující: 1. osoba, která chce nahlásit nehodu nebo překážku na přejezdu či v jeho blízkosti (např. řidič auta uvízlého na přejezdu), zavolá na některou z tísňových linek 112 nebo 150 2. operátor integrovaného záchranného systému navede volajícího k tomu, aby mu oznámil číslo přejezdu

384

Značení železničních přejezdů, má značný vliv na průběh činností při hlášení a likvidaci mimořádné události. Je zřejmé, že identifikace železničního přejezdu pomocí GPS souřadnic je jednoznačná a snižuje se tak možnost jeho záměny. Seznamy všech železničních přejezdů a jejich souřadnic jsou uvedeny na webových stránkách www.prejezdy.eu. Doufáme, že jsme Vás tímto článkem o dané problematice dostatečně informovali a že bude přínosem v případě pomoci při mimořádné události, při které byste byli eventuálně svědkem. Literatura [1] Dopravní-značení.eu, Výstražné dopravní značky, Dostupné z WWW: . [2] Přejezdy.eu, Statistika nehod na železničních přejezdech, Dostupné z WWW: . [3] Kopáček, P.: Hasičský záchranný sbor ČR, Evidence železničních přejezdů, Dostupné z WWW: online [17.3.2010]. [4] Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, In Sbírka zákonů České republiky.1997, částka 3, s. 47-64. Dostupný také z WWW:. [5] Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů České republiky. 2001, Dostupný z WWW: < http://portal.gov.cz/>. [6] Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách. In Sbírka zákonů České republiky.1994, částka 79, s. 3041-3054. Dostupný také z WWW:.


Nabídka publikací SPBI Číslo 2 4 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 21 22 23 24 25 26 27 28 30 31 32 33 34 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 II VIII X XI XII XIII XIV XV

Autor Blahož, Kadlec Kalousek Kvarčák Bartlová, Balog Damec Lošák, Dohnal Šenovský, Tkačíková kolektiv autorů Bebčák, Prokop, Šenovský Hanuška Šváb Balog, Bartlová Rucký Bebčák Orlíková, Štroch Lošák Balog Balog, Kvarčák Kolektiv autorů Bartlová Kvarčák, Vavrečková, Žemlička Dudáček Wichterlová Šenovský, Adamec Bartlová, Damec Masařík Vojta, Rucký Bartlová, Pešák Hejdová, Kotinský Kolektiv autorů Balog Šenovský a kol. Adamec, Šenovský Šenovský, Adamec, Hanuška Ošťádalová Kratochvílová Matoušek, Linhart Kvarčák Kačíková a kol. Slabotínský, Brádka Folwarczny, Pokorný Šenovský, Adamec, Vaněk Matoušek, Benedík, Linhart Bradáčová Šenovský, Adamec, Šenovský Kučera, Kaiser Matoušek, Österreicher, Linhart Bojko, Kozubková, Rautová Bradáčová Kučera a kol. Prouza, Švec Franc a kol. Matoušek, Urban, Linhart Balog, Šenovský Kadlec Makeš Kročová Šrom Kučera a kol. Kvarčak, Mizerski a kol. Kratochvíl a kol. Bartlová Bartlová Procházková Procházková Procházková Bartlová Bartlová Kratochvíl, Kratochvíl

Název Základy sdílení tepla Základy fyzikální chemie hoření, výbuchu a hašení Požární taktika v příkladech Analýza nebezpečí a prevence průmyslových havárií Protivýbuchová prevence Technické prostředky požární ochrany I Informační zdroje sítě Internet Záchrana zvířat Větrání objektů Organizace jednotek PO Základy pracovní a inženýrské psychologie hasiče Základy toxikologie Průmyslové lezectví a záchranářství Požárně bezpečnostní zařízení Chemie procesů hoření Technické prostředky požární ochrany II Samovznietenie Dynamika požáru Protivýbuchová prevence v potravinářství a zemědělství Nebezpečné látky I Likvidace ropných havárií Automatická detekce požáru Chemie nebezpečných anorganických látek Základy krizového managementu Prevence technologických zařízení Plasty a jejich požární nebezpečí Osobní ochranné pracovní prostředky Analýza nebezpečí a prevence prům. havárií II – Analýza rizik a připravenost na průmyslové havárie Dekontaminace v PO Nebezpečné látky II Hasiace látky a jejich technológie Základy požárního inženýrství Právní rámec krizového managementu Integrovaný záchranný systém Tísňová linka 112 Ochrana obyvatelstva CBRN – chemické zbraně Základy PO Drevo a jeho termická degradácia Ochrana osob při chemickém a biologickém nebezpečí Evakuace osob Bezpečnostní plánování CBRN – Biologické zbraně Požární bezpečnost staveb I - nevýrobní objekty Ochrana kritické infrastruktury Úvod do požárního inženýrství CBRN - Jaderné zbraně a radiologické materiály Základy hydromechaniky a zásobování hasivy Požární bezpečnost staveb II - výrobní objekty Metodický postup při odlišném způsobu splnění technických podmínek PO Zásahy při radiační mimořádné události Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a zásahové činnosti ve výškách a nad volnou hloubkou CBRN. Detekce a monitorování. Fyzická ochrana. Dekontaminace. Integrální bezpečnost Průvodce sdílením tepla pro protipožární specialisty Vyhledávání osob kynologickými pátracími týmy Strategie dodávek pitné vody Zjišťování příčin požáru Požární inženýrství - Dynamika požáru Hasící pěny Tlakové láhve z hlediska požární bezpečnosti SEVESO II SEVESO III Bezpečnost lidského systému Metodika pro odhad nákladů na obnovu majetku v územích postižených živelní nebo jinou pohromou Seismické inženýrství na prahu třetího tisíciletí Prevence a připravenost na závažné havárie Vývoj v oblasti nebezpečných látek a přípravků Technické prostředky požární ochrany

Cena 100,150,150,150,150,120,160,160,160,120,80,130,160,150,120,140,140,120,180,150,130,120,80,120,160,150,160,130,120,150,100,150,100,120,70,120,130,150,70,100,100,80,160,180,120,150,150,160,150,150,100,160,160,120,100,140,150,120,150,160,200,40,40,120,180,100,40,40,220,-

Požární ochrana 2010 Sborník přednášek XIX. ročníku mezinárodní konference Kolektiv autorů Za věcnou správnost jednotlivých příspěvků odpovídají autoři Nebyla provedena jazyková korektura Editor: Doc. Dr. Ing. Michail Šenovský Vydalo Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství v Ostravě 2010, jako svou publikaci Vytiskla Tiskárna Kleinwächter, Frýdek - Místek 1.vydání ISBN: 978-80-7385-087-6

Požární ochrana 2010

Recommend Documents