PO ČEM VOLAJÍ VE VRCHLABÍ?

316kovak 14.9.2006 20:18 Stránka 8

KOVÁK číslo 31 — 22. září 2006

KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (XXV.) Zavedení dokonalejší výroby železa ve vysokých pecích v 17. století ukončilo v českých zemích etapu starého železářství, založeného na výrobě v redukčních výhních nebo v nízkých šachtových pecích, zvaných v českém prostředí „dýmačky“. Podle staré technologické literatury bylo tehdy železo vyráběno ze snadno redukovatelných rud ve výhních, z rud chudých a hůře redukovatelných v šachtových pecích. Budování nových železných hutí, vybavených vysokou pecí, slévárnou, zkujňovacími výhněmi a specializovanými hamry, bylo efektivnějším způsobem, soustřeďujícím výrobu do menšího počtu hutí v hlavních železářských oblastech. Dějiny hutnictví železa v Československu, díl I., informují o existenci několika železářských komplexů v Čechách. K největším náležely komorní (královské či císařské - poznámka autorky) železárny v brdské a křivoklátské oblasti, kde bylo v průběhu 17. a 18. století provozováno zhruba 14 železárenských podniků - k nejznámějším patřily Karlova Huť, Hředle, Holoubkov, Mirošov-Hrádek a také (minule) již námi zmiňované: Stará Huť, Strašice, Dobřív. Jiné významné železárny byly v provozu v západních Čechách: ve Šťáhlavech (u Plzně), v Doubravě u Aše, v Lokti a v Peci u Trhanova; jihočeské železárny vyráběly vysokopecní technologií později, až koncem 18. století - staré železárny ještě na přímou výrobu byly na Třeboňsku, u Albeře, v Nové Bystřici aj., železné hutě se v 17. století nacházely i u Bechyně. Hutě samozřejmě nechyběly v oblasti Krušných hor na panství Jindřichovice, v Nejdku, v Kovářské aj., větší podniky byly v Polné na Českomoravské vrchovině, v Krkonoších na Jilemnicku, v Orlických horách ve Zdobnici. Postupně vznikaly velké železárny na Moravě - například v Janovicích, Bedřichově, Adamově, Blansku, Jedovnici, na Frýdecku, Těšínsku, ve Frýdlantě nad Ostravicí, abychom jmenovali alespoň některé. Výroba železa ve vysokých pecích byla náročná jak na zkušené a znalé pracovníky, tak i na dostatek provozního kapitálu, zásoby

KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ V tajence se skrývá výrok, jehož autorem je ruský básník, prozaik a překladatel Konstantin Dmitrijevič Balmont (1867 - 1942). Od roku 1921 žil v emigraci. Svými sbírkami V nekonečnu a Liturgie krásná se zařadil mezi prvé ruské symbolisty. Psal také poémy a romány, jeho novátorská poetika se vyznačuje barevným metonymickým výrazem. Naši čtenáři se s jeho poezií mohou seznámit v překladech například Jaroslava Vrchlického či Antonína Sovy. (jk)

4

ženy proto, aby nalezlo odbyt neprodejné dřevo“. Lesní správa velkostatků si zpravidla stěžovala, že musí dodávat hutím dřevo za rudné suroviny a také dřeva, potřebného nižší cenu, ale přehlížela, že dodává i neprok výrobě dřevěného uhlí, které stále ještě dejné dřevo špatné jakosti a těžko přístupné. bylo jediným a ničím nenahraditelným pali- Například železárny zbirožské a křivoklátské vem i redukčním prostředkem. Většina žele- „zvyšovaly tím cenu dřeva na dvojnásobek záren si jako součást velkostatku brala po- prodejné ceny“. (Dějiny hutnictví železa...) třebné dřevo z jeho lesů, někdy zdarma, jindy Dalším palivem, které mělo být využito ho kupovala z okolních panství. „Časté v železárnách, byla rašelina nebo rašelinové zmínky o nedostatku dřeva pro železárny si uhlí. Vzhledem k tomu, že obsahovala příliš nelze vykládat jako nedostatek dřeva vůbec, mnoho vody a popela, nebylo její trvalé užínýbrž jako špatné hospodaření se dřevem. Je vání úspěšné a osvědčila se jen jako palivo obecně známo, že železárny, sklárny a che- pro pudlovací (zkujňovací) pece (pudlovat = zkujňovat surové železo v plamenné peci poznámka autorky), sloužící k výrobě svářkové oceli z pevného surového železa. Pokusy s koksováním černého uhlí byly zaznamenány ojediněle údajně na konci 18. století; výsledek byl nevalné jakosti. Ve směsi s dřevěným uhlím se používal do vysokých pecí v železárnách v Hořovicích (v roce 1797), ale nepříliš úspěšně (Dějiny hutnictví železa...). Jak uvádí výše citovaná historická literatura, od poloviny 18. Postup při stavbě milíře: a) zakládání podlahy a jádra, b) složení milíře, c) hotový milíř století se konaly i popřed zapálením, 1 - metrové dříví (polena), 2 - komínek (svislý kanálek), 3 - mour, 4 - kůly kusy s minerálním jádra, 5 - zápalná vložka, 6 - drn, 7 - násyp (narážka), 8 - podlaha, 9 - vodíč, 10 - paprsky, uhlím při zkujňování 11 - původterén ve výhni (například ve zbirožských a hořovicmická výroba, náročné na spotřebu dřeva, kých železárnách). Ukázalo se, že nerostné, byly mnohde zakládány právě proto, aby bylo anorganické palivo, vzniklé chemickým pomožno zužitkovat jinak neprodejné dřevo.“ chodem v zemské kůře, nelze použít tam, kde (Dějiny hutnictví železa...) Po vytěžení a spo- přichází do styku s kovem znečištěným sírou třebování původně nadbytečného dřeva však z uhlí. Minerální uhlí se osvědčilo jen v hamrech na ploché železo, „kde šlo o pouhý nastával uvedený nedostatek. Komorní (královské) železárny na Zbirož- ohřev tyčového železa“ (ploché a tyčové žesku a Křivoklátsku dostávaly zdarma dřevo lezo = dva základní tvary - poznámka autoz vrchnostenských lesů, podobně také žele- rky). zárny „na panství těšínské komory byly zalo- Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

31 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 14. ZÁŘÍ 2006, DATUM VYDÁNÍ: 22. ZÁŘÍ 2006, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle

● Co nového na Ostravsku - str. 2 ● Co bude nového ve mzdové oblasti (I.) - str. 3

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Zmûny v nájmu bytu (II.) ● DaÀové minimum aneb Vyznáte se v daních? (IV.)

Zaměření výroby se podařilo nejen udržet, ale i rozvinout

Evropská unie nám prej chce zdražit pivo! Asi neznají naše přísloví, že vláda, která zdraží pivo, padne…

DVĚ ZÁSADNÍ OTÁZKY Diskuse o protiraketové základně USA v České republice nebo Polsku je plná politických argumentů pro a proti. Jako obyvatel střední Evropy však postrádám jednoznačnou odpověď na dvě technické otázky (a technika bývá jednoznačnější než politika).

PO ČEM VOLAJÍ VE VRCHLABÍ? Odbory v Argo Hytosu získávají „novou krev“

Téměř šedesátiletou tradicí výroby hydrauliky se může pyšnit vrchlabská společnost Argo Hytos. Zaměření výroby se podařilo během let nejen udržet, ale i rozvinout. Přistupuje se k výstavbě nových výrobních prostorů, předpokládá se i zvýšení počtu pracovníků. Jestli se tento pozitivní trend promítne i do odborové činnosti a zájmu o ni, ukáže čas.

Kořeny výroby hydrauliky ve Vrchlabí sahají až do roku 1947 a jsou spojeny s objektem, který nemá v současnosti s firmou již nic společného. Základem Otázka první: Je schopna základna ve střední dnešní společnosti se stala Evropě zničit balistickou střelu, útočící na továrna, která byla vystastřední Evropu? věna v polovině 80. let „na Přestože nejsem expert na balistiku, jako technik zelené louce“, když již stáse obávám, že nikoliv. Tato americká základna by Ivo Toman vající prostory nestačily násnad jen mohla - ale nemusela - motivovat USA růstu produkce. V té době k pomoci Evropské Unii a NATO vybudovat byl závod součástí skupiny TOS a podnik ve v řádu několika desítek let evropský „deštník“ se Vrchlabí zaměstnával okolo 600 lidí. Začátkem základnami třeba na jihu Balkánu. Tedy jistota 90. let se firma musela vyrovnat se ztrátou traholuba na střeše. dičních zákazníků a byla nucena řešit problémy Otázka druhá: Může nálož zničené rakety nad s odbytem. V té době vlastnila dominantní balík střední Evropou náš kontinent zamořit? akcií německá firma FAG. Hmotné trosky balistické rakety, zničené pouhou srážkou s antiraketou, setrvačností patrně opravdu skončí až v oceánu. Ale co materiál možná i nevybuchlé jaderné nálože a zejména především co lehounké komponenty nálože chemické nebo biologické s minimální energií pro další setrvačný let, brzděné i řídkou atmosférou a podléhající silně vlivu větru? Je dost velká pravděpodobnost, že prostor Evropy neopustí. Není snad obava ze zamoření amerického kontinentu hlavním důvodem, proč USA nestačí základna na Aljašce? Nerad bych vyvolal naším souhlasem déšť třeba sněti slezinné nebo moru na naše hlavy. Ing. JAN UHLÍŘ, expředseda OS KOVO kandidát za ČSSD do Senátu

Přechodná epizoda „Společnost FAG byla zaměřena na produkci ložisek, my jsme měli pro ni vyrábět další komponenty. Nedopadlo to však podle představ vlastníků a problémy se odrazily i ve snižování počtu zaměstnanců, který klesl na hranici 300,“ vzpomíná předseda ZO OS KOVO Ivo Toman. Po této krátké - zhruba roční - epizodě vstoupil na scénu další zahraniční zájemce, a to pan Christian H. Kienzle. „Produkci jeho firmy Argo tvoří filtrační zařízení a s naší tradiční výrobou se doplňuje,“ dokresluje I. Toman historii. Změny se netýkaly jen majitelů, ale i názvu. Nejdříve závod přijímá pojmenování Hytos a zhruba před dvěma lety po sloučení se společností Argo získává ten dnešní.

Firma jde nahoru Změna vlastníka firmě evidentně prospěla. „Kolem poloviny 90. let došlo k oživení výroby, postupně se zvýšil i počet zaměstnanců na současných 450 a mohu říci, že tento pozitivní trend trvá až do současnosti,“ pochvaluje si Petr Červený předseda. „V současnosti se začíná budovat v areálu další hala zaměřená na stejnou produkci. Nárůst výroby je již takový, že se to ve stávajících prostorách nedá zvládnout,“ připojuje se člen výboru základní organizace a dozorčí rady za zaměstnance Petr Červený. „Firma je neustále v kladných číslech a obrat vzrostl z 432 miliónů Kč v roce 1998 na 853 miliónů Kč v roce uplynulém,“ upřesňuje.

Odbory nemají na líbivé akce „Když jsem se stal roku 1990 členem závodního výboru, odbory ještě pokračovaly v nasměrování z předešlé doby,“ zamýšlí se předseda Toman. „Náplní jejich činnosti byly zájezdy, rekreace, dětské tábory, vánoční kolekce. Nic proti tomu, ale to se již přežilo, smysl naší práce je jinde,“ podtrhuje. „Nyní je naším hlavním posláním jednání s vedením firmy v zájmu zaměstnanců, získat pro ně co nejvíce výhod. Zajistit, aby pracovní prostředí bylo solidní i přesto, že se zde hodně buduje, aby byla dodržena bezpečnost a podmínky přestaveb měly co nejmenší dopad na zaměstnance,“ vysvětluje. (Pokračování na str. 2) 1

316kovak 14.9.2006 20:20 Stránka 2

KOVÁK číslo 31 — 22. září 2006

KOVÁK číslo 31 — 22. září 2006

OKÉNKO DO REGIONŮ: Co nového na Ostravsku PO ČEM VOLAJÍ…

CO BUDE NOVÉHO VE MZDOVÉ OBLASTI OD 1. LEDNA 2007? (I.)

V letošním roce redakce pokračuje v rubrice Okénko do regionů, která nahlíží „pod pokličku“ krajských metodických pracovišť OS KOVO. Rozhovory s vedoucími těchto pracovišť přibližují, jaké jsou aktuální problémy v odborových organizacích daného regionu a jak se je daří - právě s pomocí metodických pracovišť - řešit. Otázky jsou proti loňsku jiné. Dnešní redakční „Okénko“ patří vedoucímu ostravského metodického pracoviště Jaroslavu Markovi.

Dne 1. ledna 2007 vstupuje v účinnost nový zákoník práce. Jeho součástí bude i právní úprava oblasti odměňování, a to jak v podnikatelské sféře, tak i ve sféře nepodnikatelské, která byla dosud řešena samostatnými právními normami (zákon o mzdě, zákon o platu a související prováděcí předpisy). Zatímco pro jiné oblasti pracovního práva došlo k zásadní změně - od principu „co není dovoleno, je zakázáno“ se přechází na princip „co není zakázáno, je dovoleno“, v oblasti odměňování v podnikatelské sféře nejde o žádnou novinku - smluvní volnost byla prakticky uplatněna již od l6. ledna 1992. V následujícím článku se seznámíme s tím, jak nový zákoník práce oblast odměňování upravuje, se zdůrazněním změn, ke kterým došlo.

Řešili jste v posledních měsících na vašem metodickém pracovišti nějaký závažný, či zajímavý případ? Ano - jeden zajímavý případ jsme řešili. Zaměstnankyně na rodičovské dovolené s jedním dítětem, přitom očekávající dítě druhé, dostala výpověď dle § 46 odst. 1 písm. a) zákoníku práce z důvodu zrušení části zaměstnavatele. Oddělení, na kterém před narozením svého dítěte pracovala, zaměstnavatel zrušil, přičemž podstatnou činnost tohoto „zrušeného oddělení“ převedl na jiné oddělení v rámci svého provozu. Zaměstnankyně s výpovědí nesouhlasila, a proto byla podána žaloba o neplatnost rozvázání pracovního poměru. V žalobě se namítalo kromě jiného, že u zaměstnavatele nedošlo k organizační změně tak, jak to ve výpovědi uvedl zaměstnavatel, ale pouze k organizační změně dle § 46 odst. 1 písm. c) zákoníku práce - nadbytečnost zaměstnance. V takovém případě však nemohla být výpověď zaměstnankyni dána, protože požívá právní ochranu v podobě zákazu výpovědi. Okresní soud dospěl k závěru, že pokud zaměstnavatel změnil svou organizační strukturu tak, že oddělení zrušil a jeho činnost podřadil pod jiné oddělení, jednalo se o zrušení části organizace. Až krajský soud rozhodl, že výpověď je neplatná. Při svém rozhodnutí se opřel i o ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu z roku 1996: „Jestliže například organizace zruší oddělení nebo provoz s tím, že činnost v nich dosud vykonávanou budou nadále konat pracovníci zařazení v jiných organizačních složkách organizace, nejde o výpovědní důvod podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) zákoníku práce; z důvodu takovéto organizační změny organizace může dát pracovníkovi výpověď podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, a to jen při splnění předpokladu, že pracovník se stal v důsledku této organizační změny nadbytečným.“ A poučení? Pravdou je, že je to právě zaměstnavatel, který určuje, zda u něho nastane organizační změna, nebo ne. Je však nutné rozlišovat, jaká organizační změna nastala, a to proto, že použití každého z tzv. organizačních důvodů má na právní poměry účastníků rozdílný vliv. K závěru této kauzy je nutno poznamenat i to, že pro zaměstnankyni, i když byla na rodičovské dovolené s prvním dítětem, bylo důležité, respektive pro výši peněžité pomoci v mateřství, zda při narození jejího druhého dítěte bude trvat její pracovní poměr, nebo ne. Kterým ZO OS KOVO vaše metodické pracoviště v poslední době nejvíce pomohlo? A v čem? Za zmínku stojí určitě naše přispění v nové ZO OS KOVO s názvem Brose CZ, která vznikla 28. 11. 2005. Jednalo se o pomoc v rámci kolektivního vyjednávání včetně konzultací se zástupci zaměstnavatele - jde o německého vlastníka -, a to především v oblastech odměňování, statistických výkazů a v oblasti BOZP. Kolektivní vyjednávání bylo 2

zahájeno předáním návrhu kolektivní smlouvy odborovou organizací dne 19. 1. 2006, první vyjednávací kolo se uskutečnilo za rovných sto dnů a dne 28. 7., na pátém vyjednávacím kole, byla smlouva dohodnuta s účinností od 1. 7. 2006. Jednání bylo „brzděno“ realizací překladů do němčiny, když vlastník chtěl být průběžně informován. Nakonec však došlo k dohodě smluvních stran a smlouva bude určitě pro zaměstnance přínosem. Zejména pro „nevěřící Tomáše“, kteří odborové organizaci příliš „nefandí“. Najde se ve vaší působnosti případ takové ZO OS KOVO, která si ke své škodě nedá poradit, či pomoci? Určitě se i u nás najdou organizace a odboroví funkcionáři, kteří si se vším poradí sami a radu, či pomoc z metodického pracoviště nevyžadují. Buď mají takový přehled, který jim můžeme závidět, nebo mají vytvořeny podmínky pro činnost, že rady nepotřebují, nebo může za tím být něco jiného. Nejsme však detektivní kancelář. Snažíme se řešit problémy ve věcné rovině, avšak vyžadujeme po každé organizaci, aby plnila povinnosti vůči OS KOVO, což jde někdy „ztuha“. Zaujalo vás něco z dění v regionu? Je toho více, ale upozorním aspoň na dvě události. Nelze nezmínit nabídku, v pořadí již druhou, „nadstandardního odstupného“ v pojetí „sociálního příspěvku“ při dobrovolném skončení pracovního poměru ve společnostech Mittal Steel. Této nabídky využilo 1277 zaměstnanců Mittal Steel Ostrava a 191 zaměstnanců dceřiné společnosti Vysoké pece Ostrava, která letos fúzuje s Mittal Steel Ostrava. Celkem tedy 1468 žádostí. Zaměstnanci měli v rámci akce možnost získat v závislosti na délce odpracované doby ve firmě a věku až 32 jejich průměrných měsíčních výdělků. Za připomenutí stojí, že podobné nabídky v roce 2004 využilo 1437 zaměstnanců z Mittal Steel Ostrava a v roce 2005 pak 173 zaměstnanců z Vysokých pecí Ostrava. V průběhu necelých dvou let se jedná o více než 3000 zaměstnanců, kteří opustí „bránu NH-áčka“ (společnosti Mittal Steel Ostrava a Vysoké pece Ostrava), a podle informací z tisku má proces snižování početního stavu zaměstnanců pokračovat i v následujících dvou letech o dalších cca 2000 zaměstnanců. Na druhou stranu je proto zřetele hodnou záležitostí postupná realizace výstavby automobilky Hyundai v Nošovicích, když smlouva byla, po dlouhých průtazích, podepsána 18. 5. 2006. Samotná výstavba továrny by měla být zahájena v listopadu t. r. O tom, co to přinese Moravskoslezskému kraji, již bylo hodně napsáno, a to i na stánkách Kováku (viz č. 11 z 24. 3. 2006). Již dnes se projevuje, sice postupně a zatím opravdu jen mírně, klesající míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji. Při mých projížďkách na kole v okolí Ostravy se nestačím divit, že „jako houby po dešti“ se objevují noví zaměstnavatelé, respektive nové objekty a haly, zejména v průmyslových zónách. Je zde jistě patrná velká souvislost s výstavbu automobilky Hyundai. Nezbývá než doufat, že se nám automobilový průmysl „nepřehřeje“. (red.)

(Dokončení ze str. 1) Odborová organizace má 160 členů. „Potýkáme se se stejnými problémy jako jinde, staří odcházejí do důchodu a noví zájemci se příliš nehlásí,“ vyjadřuje se k situaci v odborech P. Červený. „Vyplývá to z toho, že výhody se vyjednávají pro všechny zaměstnance, dojednané nárůsty se promítnou do mezd všem, a proto mnozí zaměstnanci necítí potřebu být v organizaci a platit příspěvky. Také nemáme prostředky dělat nějaké líbivé akce, abychom získali nové členy,“ tvrdí.

Všichni by se měli zapojit „Trošku nám dělají starosti lidé ze středního managementu,“ připojuje se předseda Toman. „Myslí si totiž často, že když vstoupí do odborů, bude to na překážku jejich profesnímu růstu. A to je špatně, přitom jsme se s podobným nátlakem vedení nesetkali. Přesto tento názor u některých pracovníků přežívá. U dělníků jsme však v poslední době získali nové členy. V průběhu měsíce května se nám jich kupodivu přihlásilo přes 30,“ usmívá se. „Je to výsledek aktivnější propagace odborové práce od úsekových důvěrníků i některých řadových členů, která následovala poté, co jsem na odborové konferenci důrazně vyjádřil přesvědčení, že práce jak závodního výboru, tak řadových členů je špatná v ob-

Firma je neustále v kladných číslech

lasti informovanosti zaměstnanců o naší činnosti a možnosti přijímání nových členů,“ konstatuje. „Ono by to mohlo vypadat, že neděláme mnoho pro získání dalších zájemců,“ navazuje P. Červený, „ale předseda je neuvolněný a počet zaměstnanců dosti vysoký. Možnost komunikace se všemi je tak omezená. Myslím, že i tyto skutečnosti mají vliv na to, co se zvládne, a proto by se všichni členové měli aktivněji zapojit do odborové práce.“ Průměrná mzda ve firmě činila v uplynulém roce 19 926 Kč. „Loni jsme měli v kolektivní smlouvě domluvený mzdový nárůst do základu 2,1 procenta, skutečné navýšení mzdových nákladů však činilo 7,4 procenta,“ říká s uspokojením I. Toman. „K této příznivé skutečnosti přispěla zejména odměna před dovolenou ve výši 4000 Kč, kterou dostal každý pracovník, a další odměna, ve stejné výši, byla na konci roku. Ta je závislá na výsledcích hospodaření, sjednává se každoročně, nepamatuji však, že by nebyla vyplacena. Dalším faktorem výše příjmu je věrnostní odměna či odměna za ,nenemocnost’, jak jí říkáme, ve výši 425 Kč měsíčně,“ směje se. A letošní nárůst? 3,7 % navýšení platu. Ivo Toman je neuvolněným předsedou již třetí období. „Činnost předsedy je opravdu časově náročná, někdy i na úkor rodiny. Motivaci ke své práci zatím ještě mám a toto volební období musím dokončit, aby eventuální nový předseda dostal vše v pořádku. Říkám si totiž, že nová krev by mohla do věci vnést nový vítr. Když někdo něco dělá dlouho, tak z toho začíná být stereotyp, ale nepředbíhejme, vše ukáže čas,“ uzavírá. Text a snímky (trb)

Mzda jako odměna za práci (§§ 109 a 110 ZP) I nadále platí, že mzda je poskytována zaměstnavatelem zaměstnanci za vykonanou práci. V zákoníku práce je k této větě nový dovětek - totiž že mzda náleží za vykonanou práci, „není-li dále stanoveno jinak“. Tento dovětek je do zákoníku zapracován zřejmě proto, že může nastat situace, kdy zaměstnanec práci nevykonal a mzda mu přesto náleží. Konkrétně jde o situaci, kdy zaměstnanec pracuje v kontu pracovní doby, práce mu přidělena nebyla, nicméně právo na stálou mzdu mu vzniká. (Problematice „kont pracovní doby“ bude věnován samostatný článek). I po 1. lednu 2007 bude příslušet zaměstnancům stejná mzda za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Dodržení této zásady se stejně jako doposud posuzuje ve vztahu k jednomu zaměstnavateli. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se obdobně jako doposud rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce. Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce. Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby,

například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí. Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních schopností a pracovní způsobilosti a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality. Od ustanovení § 110 odst. 1, podle kterého „za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda nebo odměna z dohody“ se lze odchýlit pouze ve prospěch zaměstnance.

Minimální mzda (§ 111 ZP) Mzda nesmí být ani nadále nižší než minimální mzda. Do mzdy se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli (nový zákonný příplatek). Nově se institut minimální mzdy vztahuje i na pracovněprávní dohody - dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. To znamená, že při stanovení minimální mzdy se nově navrhuje přihlížet nejen k vývoji inflace, ale i ke mzdovému vývoji. Minimální mzda nesmí být ze zákona nižší než aktuální hodnoty minimální mzdy - 7955 Kč měsíčně nebo 48,10 Kč za hodinu. Další sazby minimální mzdy nesmí být nižší než 50 % základní sazby minimální mzdy. Zákoník práce podrobněji upravuje způsob doplatku do minimální mzdy v případě, kdy mzda zaměstnance v konkrétním měsíci hodnoty minimální mzdy nedosahuje. Doplatek ke mzdě činí buď výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou nebo výši rozdílu mezi mzdou připadající na jednu odpracovanou hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou. Použití hodinové nebo měsíční minimální mzdy je nutné sjednat, stanovit nebo určit předem, jinak se pro účely doplatku použije minimální hodinová mzda. Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, specialista úsek odborové politiky OS KOVO (Pokračování příště)

POZNEJ SVÉ JÁ OS KOVO nabídl i na poradě vedoucích metodických pracovišť u Frenštátu pod Radhoštěm ve dnech 6. a 7. 9. 2006 možnost zjistit pomocí psychologických testů něco o vlastním Já.To, co možná připadá jako hra, je využitelné pro práci v kolektivu. Má to jednu podstatnou podmínku. Jedinec se musí ponořit ke své podstatě. Je to složitější , než si někdy myslíme. Učitě je to složitější, než přijít na to, že otázky testu jsou konstruovány tak, aby formou negativní a opačně pozitivní otázky eliminovaly případnou nepravdu v odpovědi. Samozřejmě, že výsledek je jen velice hrubý nástin a také tak je nutno s ním pracovat. Bude -li však tím potřebným kamínkem

ke spuštění sebereflexe, byl to užitečně strávený čas. ANTONÍN HRAŠE, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO České Budějovice

VÁŽENÉ KOLEGYNĚ, VÁŽENÍ KOLEGOVÉ, s nadcházejícím podzimem se přiblížil čas realizace vzdělávacích akcí, na které bych vás rád upozornil, zvláště pak na měsíc říjen, kde je již konkrétní příprava nanejvýš aktuální.

K 18 - SEMINÁŘ PRO MLADÉ ODBORÁŘE Hustopeče: 4. 10. - 6. 10. 2006 Obsah: Sociální deprivace v důsledku profesního postižení. Ohrožení z důvodu nezaměstnanosti. Osobní příprava na krizové situace. Diagnostika schopností. Možnosti změny profese. Psychický teror - šikana na pracovištích. Příčiny. Diagnostika. Řešení. Důsledky. Výcvik v modelových situacích.

K 20 - BOZP - ŠKOLENÍ OSTATNÍCH ODBOROVÝCH INSPEKTORŮ SOV Zlenice: 11. 10. - 13. 10. 2006 Obsah: Aktuální legislativa BOZP. Pojem pracovního úrazu a nemoci z povolání. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Plnění pracovních povinností. Činnost konaná na příkaz zaměstnavatele. Pracovní cesta. Činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace. Činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy zaměstnanců. Přímá souvislost s plněním pracovních úkolů. Pracovní úrazy při plnění pracovních úkolů. Netypické pracovní úkoly.Zákonné pojištění zaměstnavatele pro pracovní úrazy a nemoci z povolání. Náhrada škody za pracoví úrazy a nemoci z povolání. Pracovní úrazy ve zvláštních případech.

K 21 - KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI S CÍLENOU ARGUMENTACÍ Hustopeče: 25. - 27. 10. 2006 Obsah: Komunikace. Interpersonální vztahy. Metody vytváření vztahu. Asertivita - způsob sociální komunikace. Poslouchání a naslouchání. Verbální a neverbální komunikování. Jak zvládat stres ve vypjatých situacích. jak zvládnout rozčilení a hněv. Asertivní odmítnutí. Možnosti a limity asertivního jednání. Vážení funkcionáři, umožněte nejen sobě, ale i svým kolegyním a kolegům z VZO účast na vzdělávacích akcích OS KOVO. V případě kladného rozhodnutí zašlete přihlášku na níže uvedenou adresu. Těším se na spolupráci OS KOVO Organizační úsek - vzdělávání nám. W.Churchilla 2 113 59 Praha 3 fax: 222 540 278 e-mail: [email protected] Mgr. JIŘÍ ŠURÁŇ, organizačně-provozní úsek OS KOVO

KOVÁK

• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

316kovak 14.9.2006 20:20 Stránka 2

KOVÁK číslo 31 — 22. září 2006

KOVÁK číslo 31 — 22. září 2006

OKÉNKO DO REGIONŮ: Co nového na Ostravsku PO ČEM VOLAJÍ…

CO BUDE NOVÉHO VE MZDOVÉ OBLASTI OD 1. LEDNA 2007? (I.)

V letošním roce redakce pokračuje v rubrice Okénko do regionů, která nahlíží „pod pokličku“ krajských metodických pracovišť OS KOVO. Rozhovory s vedoucími těchto pracovišť přibližují, jaké jsou aktuální problémy v odborových organizacích daného regionu a jak se je daří - právě s pomocí metodických pracovišť - řešit. Otázky jsou proti loňsku jiné. Dnešní redakční „Okénko“ patří vedoucímu ostravského metodického pracoviště Jaroslavu Markovi.

Dne 1. ledna 2007 vstupuje v účinnost nový zákoník práce. Jeho součástí bude i právní úprava oblasti odměňování, a to jak v podnikatelské sféře, tak i ve sféře nepodnikatelské, která byla dosud řešena samostatnými právními normami (zákon o mzdě, zákon o platu a související prováděcí předpisy). Zatímco pro jiné oblasti pracovního práva došlo k zásadní změně - od principu „co není dovoleno, je zakázáno“ se přechází na princip „co není zakázáno, je dovoleno“, v oblasti odměňování v podnikatelské sféře nejde o žádnou novinku - smluvní volnost byla prakticky uplatněna již od l6. ledna 1992. V následujícím článku se seznámíme s tím, jak nový zákoník práce oblast odměňování upravuje, se zdůrazněním změn, ke kterým došlo.

Řešili jste v posledních měsících na vašem metodickém pracovišti nějaký závažný, či zajímavý případ? Ano - jeden zajímavý případ jsme řešili. Zaměstnankyně na rodičovské dovolené s jedním dítětem, přitom očekávající dítě druhé, dostala výpověď dle § 46 odst. 1 písm. a) zákoníku práce z důvodu zrušení části zaměstnavatele. Oddělení, na kterém před narozením svého dítěte pracovala, zaměstnavatel zrušil, přičemž podstatnou činnost tohoto „zrušeného oddělení“ převedl na jiné oddělení v rámci svého provozu. Zaměstnankyně s výpovědí nesouhlasila, a proto byla podána žaloba o neplatnost rozvázání pracovního poměru. V žalobě se namítalo kromě jiného, že u zaměstnavatele nedošlo k organizační změně tak, jak to ve výpovědi uvedl zaměstnavatel, ale pouze k organizační změně dle § 46 odst. 1 písm. c) zákoníku práce - nadbytečnost zaměstnance. V takovém případě však nemohla být výpověď zaměstnankyni dána, protože požívá právní ochranu v podobě zákazu výpovědi. Okresní soud dospěl k závěru, že pokud zaměstnavatel změnil svou organizační strukturu tak, že oddělení zrušil a jeho činnost podřadil pod jiné oddělení, jednalo se o zrušení části organizace. Až krajský soud rozhodl, že výpověď je neplatná. Při svém rozhodnutí se opřel i o ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu z roku 1996: „Jestliže například organizace zruší oddělení nebo provoz s tím, že činnost v nich dosud vykonávanou budou nadále konat pracovníci zařazení v jiných organizačních složkách organizace, nejde o výpovědní důvod podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) zákoníku práce; z důvodu takovéto organizační změny organizace může dát pracovníkovi výpověď podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, a to jen při splnění předpokladu, že pracovník se stal v důsledku této organizační změny nadbytečným.“ A poučení? Pravdou je, že je to právě zaměstnavatel, který určuje, zda u něho nastane organizační změna, nebo ne. Je však nutné rozlišovat, jaká organizační změna nastala, a to proto, že použití každého z tzv. organizačních důvodů má na právní poměry účastníků rozdílný vliv. K závěru této kauzy je nutno poznamenat i to, že pro zaměstnankyni, i když byla na rodičovské dovolené s prvním dítětem, bylo důležité, respektive pro výši peněžité pomoci v mateřství, zda při narození jejího druhého dítěte bude trvat její pracovní poměr, nebo ne. Kterým ZO OS KOVO vaše metodické pracoviště v poslední době nejvíce pomohlo? A v čem? Za zmínku stojí určitě naše přispění v nové ZO OS KOVO s názvem Brose CZ, která vznikla 28. 11. 2005. Jednalo se o pomoc v rámci kolektivního vyjednávání včetně konzultací se zástupci zaměstnavatele - jde o německého vlastníka -, a to především v oblastech odměňování, statistických výkazů a v oblasti BOZP. Kolektivní vyjednávání bylo 2

zahájeno předáním návrhu kolektivní smlouvy odborovou organizací dne 19. 1. 2006, první vyjednávací kolo se uskutečnilo za rovných sto dnů a dne 28. 7., na pátém vyjednávacím kole, byla smlouva dohodnuta s účinností od 1. 7. 2006. Jednání bylo „brzděno“ realizací překladů do němčiny, když vlastník chtěl být průběžně informován. Nakonec však došlo k dohodě smluvních stran a smlouva bude určitě pro zaměstnance přínosem. Zejména pro „nevěřící Tomáše“, kteří odborové organizaci příliš „nefandí“. Najde se ve vaší působnosti případ takové ZO OS KOVO, která si ke své škodě nedá poradit, či pomoci? Určitě se i u nás najdou organizace a odboroví funkcionáři, kteří si se vším poradí sami a radu, či pomoc z metodického pracoviště nevyžadují. Buď mají takový přehled, který jim můžeme závidět, nebo mají vytvořeny podmínky pro činnost, že rady nepotřebují, nebo může za tím být něco jiného. Nejsme však detektivní kancelář. Snažíme se řešit problémy ve věcné rovině, avšak vyžadujeme po každé organizaci, aby plnila povinnosti vůči OS KOVO, což jde někdy „ztuha“. Zaujalo vás něco z dění v regionu? Je toho více, ale upozorním aspoň na dvě události. Nelze nezmínit nabídku, v pořadí již druhou, „nadstandardního odstupného“ v pojetí „sociálního příspěvku“ při dobrovolném skončení pracovního poměru ve společnostech Mittal Steel. Této nabídky využilo 1277 zaměstnanců Mittal Steel Ostrava a 191 zaměstnanců dceřiné společnosti Vysoké pece Ostrava, která letos fúzuje s Mittal Steel Ostrava. Celkem tedy 1468 žádostí. Zaměstnanci měli v rámci akce možnost získat v závislosti na délce odpracované doby ve firmě a věku až 32 jejich průměrných měsíčních výdělků. Za připomenutí stojí, že podobné nabídky v roce 2004 využilo 1437 zaměstnanců z Mittal Steel Ostrava a v roce 2005 pak 173 zaměstnanců z Vysokých pecí Ostrava. V průběhu necelých dvou let se jedná o více než 3000 zaměstnanců, kteří opustí „bránu NH-áčka“ (společnosti Mittal Steel Ostrava a Vysoké pece Ostrava), a podle informací z tisku má proces snižování početního stavu zaměstnanců pokračovat i v následujících dvou letech o dalších cca 2000 zaměstnanců. Na druhou stranu je proto zřetele hodnou záležitostí postupná realizace výstavby automobilky Hyundai v Nošovicích, když smlouva byla, po dlouhých průtazích, podepsána 18. 5. 2006. Samotná výstavba továrny by měla být zahájena v listopadu t. r. O tom, co to přinese Moravskoslezskému kraji, již bylo hodně napsáno, a to i na stánkách Kováku (viz č. 11 z 24. 3. 2006). Již dnes se projevuje, sice postupně a zatím opravdu jen mírně, klesající míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji. Při mých projížďkách na kole v okolí Ostravy se nestačím divit, že „jako houby po dešti“ se objevují noví zaměstnavatelé, respektive nové objekty a haly, zejména v průmyslových zónách. Je zde jistě patrná velká souvislost s výstavbu automobilky Hyundai. Nezbývá než doufat, že se nám automobilový průmysl „nepřehřeje“. (red.)

(Dokončení ze str. 1) Odborová organizace má 160 členů. „Potýkáme se se stejnými problémy jako jinde, staří odcházejí do důchodu a noví zájemci se příliš nehlásí,“ vyjadřuje se k situaci v odborech P. Červený. „Vyplývá to z toho, že výhody se vyjednávají pro všechny zaměstnance, dojednané nárůsty se promítnou do mezd všem, a proto mnozí zaměstnanci necítí potřebu být v organizaci a platit příspěvky. Také nemáme prostředky dělat nějaké líbivé akce, abychom získali nové členy,“ tvrdí.

Všichni by se měli zapojit „Trošku nám dělají starosti lidé ze středního managementu,“ připojuje se předseda Toman. „Myslí si totiž často, že když vstoupí do odborů, bude to na překážku jejich profesnímu růstu. A to je špatně, přitom jsme se s podobným nátlakem vedení nesetkali. Přesto tento názor u některých pracovníků přežívá. U dělníků jsme však v poslední době získali nové členy. V průběhu měsíce května se nám jich kupodivu přihlásilo přes 30,“ usmívá se. „Je to výsledek aktivnější propagace odborové práce od úsekových důvěrníků i některých řadových členů, která následovala poté, co jsem na odborové konferenci důrazně vyjádřil přesvědčení, že práce jak závodního výboru, tak řadových členů je špatná v ob-

Firma je neustále v kladných číslech

lasti informovanosti zaměstnanců o naší činnosti a možnosti přijímání nových členů,“ konstatuje. „Ono by to mohlo vypadat, že neděláme mnoho pro získání dalších zájemců,“ navazuje P. Červený, „ale předseda je neuvolněný a počet zaměstnanců dosti vysoký. Možnost komunikace se všemi je tak omezená. Myslím, že i tyto skutečnosti mají vliv na to, co se zvládne, a proto by se všichni členové měli aktivněji zapojit do odborové práce.“ Průměrná mzda ve firmě činila v uplynulém roce 19 926 Kč. „Loni jsme měli v kolektivní smlouvě domluvený mzdový nárůst do základu 2,1 procenta, skutečné navýšení mzdových nákladů však činilo 7,4 procenta,“ říká s uspokojením I. Toman. „K této příznivé skutečnosti přispěla zejména odměna před dovolenou ve výši 4000 Kč, kterou dostal každý pracovník, a další odměna, ve stejné výši, byla na konci roku. Ta je závislá na výsledcích hospodaření, sjednává se každoročně, nepamatuji však, že by nebyla vyplacena. Dalším faktorem výše příjmu je věrnostní odměna či odměna za ,nenemocnost’, jak jí říkáme, ve výši 425 Kč měsíčně,“ směje se. A letošní nárůst? 3,7 % navýšení platu. Ivo Toman je neuvolněným předsedou již třetí období. „Činnost předsedy je opravdu časově náročná, někdy i na úkor rodiny. Motivaci ke své práci zatím ještě mám a toto volební období musím dokončit, aby eventuální nový předseda dostal vše v pořádku. Říkám si totiž, že nová krev by mohla do věci vnést nový vítr. Když někdo něco dělá dlouho, tak z toho začíná být stereotyp, ale nepředbíhejme, vše ukáže čas,“ uzavírá. Text a snímky (trb)

Mzda jako odměna za práci (§§ 109 a 110 ZP) I nadále platí, že mzda je poskytována zaměstnavatelem zaměstnanci za vykonanou práci. V zákoníku práce je k této větě nový dovětek - totiž že mzda náleží za vykonanou práci, „není-li dále stanoveno jinak“. Tento dovětek je do zákoníku zapracován zřejmě proto, že může nastat situace, kdy zaměstnanec práci nevykonal a mzda mu přesto náleží. Konkrétně jde o situaci, kdy zaměstnanec pracuje v kontu pracovní doby, práce mu přidělena nebyla, nicméně právo na stálou mzdu mu vzniká. (Problematice „kont pracovní doby“ bude věnován samostatný článek). I po 1. lednu 2007 bude příslušet zaměstnancům stejná mzda za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Dodržení této zásady se stejně jako doposud posuzuje ve vztahu k jednomu zaměstnavateli. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se obdobně jako doposud rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce. Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce. Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby,

například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí. Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních schopností a pracovní způsobilosti a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality. Od ustanovení § 110 odst. 1, podle kterého „za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda nebo odměna z dohody“ se lze odchýlit pouze ve prospěch zaměstnance.

Minimální mzda (§ 111 ZP) Mzda nesmí být ani nadále nižší než minimální mzda. Do mzdy se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli (nový zákonný příplatek). Nově se institut minimální mzdy vztahuje i na pracovněprávní dohody - dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. To znamená, že při stanovení minimální mzdy se nově navrhuje přihlížet nejen k vývoji inflace, ale i ke mzdovému vývoji. Minimální mzda nesmí být ze zákona nižší než aktuální hodnoty minimální mzdy - 7955 Kč měsíčně nebo 48,10 Kč za hodinu. Další sazby minimální mzdy nesmí být nižší než 50 % základní sazby minimální mzdy. Zákoník práce podrobněji upravuje způsob doplatku do minimální mzdy v případě, kdy mzda zaměstnance v konkrétním měsíci hodnoty minimální mzdy nedosahuje. Doplatek ke mzdě činí buď výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou nebo výši rozdílu mezi mzdou připadající na jednu odpracovanou hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou. Použití hodinové nebo měsíční minimální mzdy je nutné sjednat, stanovit nebo určit předem, jinak se pro účely doplatku použije minimální hodinová mzda. Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, specialista úsek odborové politiky OS KOVO (Pokračování příště)

POZNEJ SVÉ JÁ OS KOVO nabídl i na poradě vedoucích metodických pracovišť u Frenštátu pod Radhoštěm ve dnech 6. a 7. 9. 2006 možnost zjistit pomocí psychologických testů něco o vlastním Já.To, co možná připadá jako hra, je využitelné pro práci v kolektivu. Má to jednu podstatnou podmínku. Jedinec se musí ponořit ke své podstatě. Je to složitější , než si někdy myslíme. Učitě je to složitější, než přijít na to, že otázky testu jsou konstruovány tak, aby formou negativní a opačně pozitivní otázky eliminovaly případnou nepravdu v odpovědi. Samozřejmě, že výsledek je jen velice hrubý nástin a také tak je nutno s ním pracovat. Bude -li však tím potřebným kamínkem

ke spuštění sebereflexe, byl to užitečně strávený čas. ANTONÍN HRAŠE, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO České Budějovice

VÁŽENÉ KOLEGYNĚ, VÁŽENÍ KOLEGOVÉ, s nadcházejícím podzimem se přiblížil čas realizace vzdělávacích akcí, na které bych vás rád upozornil, zvláště pak na měsíc říjen, kde je již konkrétní příprava nanejvýš aktuální.

K 18 - SEMINÁŘ PRO MLADÉ ODBORÁŘE Hustopeče: 4. 10. - 6. 10. 2006 Obsah: Sociální deprivace v důsledku profesního postižení. Ohrožení z důvodu nezaměstnanosti. Osobní příprava na krizové situace. Diagnostika schopností. Možnosti změny profese. Psychický teror - šikana na pracovištích. Příčiny. Diagnostika. Řešení. Důsledky. Výcvik v modelových situacích.

K 20 - BOZP - ŠKOLENÍ OSTATNÍCH ODBOROVÝCH INSPEKTORŮ SOV Zlenice: 11. 10. - 13. 10. 2006 Obsah: Aktuální legislativa BOZP. Pojem pracovního úrazu a nemoci z povolání. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Plnění pracovních povinností. Činnost konaná na příkaz zaměstnavatele. Pracovní cesta. Činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace. Činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy zaměstnanců. Přímá souvislost s plněním pracovních úkolů. Pracovní úrazy při plnění pracovních úkolů. Netypické pracovní úkoly.Zákonné pojištění zaměstnavatele pro pracovní úrazy a nemoci z povolání. Náhrada škody za pracoví úrazy a nemoci z povolání. Pracovní úrazy ve zvláštních případech.

K 21 - KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI S CÍLENOU ARGUMENTACÍ Hustopeče: 25. - 27. 10. 2006 Obsah: Komunikace. Interpersonální vztahy. Metody vytváření vztahu. Asertivita - způsob sociální komunikace. Poslouchání a naslouchání. Verbální a neverbální komunikování. Jak zvládat stres ve vypjatých situacích. jak zvládnout rozčilení a hněv. Asertivní odmítnutí. Možnosti a limity asertivního jednání. Vážení funkcionáři, umožněte nejen sobě, ale i svým kolegyním a kolegům z VZO účast na vzdělávacích akcích OS KOVO. V případě kladného rozhodnutí zašlete přihlášku na níže uvedenou adresu. Těším se na spolupráci OS KOVO Organizační úsek - vzdělávání nám. W.Churchilla 2 113 59 Praha 3 fax: 222 540 278 e-mail: [email protected] Mgr. JIŘÍ ŠURÁŇ, organizačně-provozní úsek OS KOVO

KOVÁK

• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

316kovak 14.9.2006 20:18 Stránka 8

KOVÁK číslo 31 — 22. září 2006

KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (XXV.) Zavedení dokonalejší výroby železa ve vysokých pecích v 17. století ukončilo v českých zemích etapu starého železářství, založeného na výrobě v redukčních výhních nebo v nízkých šachtových pecích, zvaných v českém prostředí „dýmačky“. Podle staré technologické literatury bylo tehdy železo vyráběno ze snadno redukovatelných rud ve výhních, z rud chudých a hůře redukovatelných v šachtových pecích. Budování nových železných hutí, vybavených vysokou pecí, slévárnou, zkujňovacími výhněmi a specializovanými hamry, bylo efektivnějším způsobem, soustřeďujícím výrobu do menšího počtu hutí v hlavních železářských oblastech. Dějiny hutnictví železa v Československu, díl I., informují o existenci několika železářských komplexů v Čechách. K největším náležely komorní (královské či císařské - poznámka autorky) železárny v brdské a křivoklátské oblasti, kde bylo v průběhu 17. a 18. století provozováno zhruba 14 železárenských podniků - k nejznámějším patřily Karlova Huť, Hředle, Holoubkov, Mirošov-Hrádek a také (minule) již námi zmiňované: Stará Huť, Strašice, Dobřív. Jiné významné železárny byly v provozu v západních Čechách: ve Šťáhlavech (u Plzně), v Doubravě u Aše, v Lokti a v Peci u Trhanova; jihočeské železárny vyráběly vysokopecní technologií později, až koncem 18. století - staré železárny ještě na přímou výrobu byly na Třeboňsku, u Albeře, v Nové Bystřici aj., železné hutě se v 17. století nacházely i u Bechyně. Hutě samozřejmě nechyběly v oblasti Krušných hor na panství Jindřichovice, v Nejdku, v Kovářské aj., větší podniky byly v Polné na Českomoravské vrchovině, v Krkonoších na Jilemnicku, v Orlických horách ve Zdobnici. Postupně vznikaly velké železárny na Moravě - například v Janovicích, Bedřichově, Adamově, Blansku, Jedovnici, na Frýdecku, Těšínsku, ve Frýdlantě nad Ostravicí, abychom jmenovali alespoň některé. Výroba železa ve vysokých pecích byla náročná jak na zkušené a znalé pracovníky, tak i na dostatek provozního kapitálu, zásoby

KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ V tajence se skrývá výrok, jehož autorem je ruský básník, prozaik a překladatel Konstantin Dmitrijevič Balmont (1867 - 1942). Od roku 1921 žil v emigraci. Svými sbírkami V nekonečnu a Liturgie krásná se zařadil mezi prvé ruské symbolisty. Psal také poémy a romány, jeho novátorská poetika se vyznačuje barevným metonymickým výrazem. Naši čtenáři se s jeho poezií mohou seznámit v překladech například Jaroslava Vrchlického či Antonína Sovy. (jk)

4

ženy proto, aby nalezlo odbyt neprodejné dřevo“. Lesní správa velkostatků si zpravidla stěžovala, že musí dodávat hutím dřevo za rudné suroviny a také dřeva, potřebného nižší cenu, ale přehlížela, že dodává i neprok výrobě dřevěného uhlí, které stále ještě dejné dřevo špatné jakosti a těžko přístupné. bylo jediným a ničím nenahraditelným pali- Například železárny zbirožské a křivoklátské vem i redukčním prostředkem. Většina žele- „zvyšovaly tím cenu dřeva na dvojnásobek záren si jako součást velkostatku brala po- prodejné ceny“. (Dějiny hutnictví železa...) třebné dřevo z jeho lesů, někdy zdarma, jindy Dalším palivem, které mělo být využito ho kupovala z okolních panství. „Časté v železárnách, byla rašelina nebo rašelinové zmínky o nedostatku dřeva pro železárny si uhlí. Vzhledem k tomu, že obsahovala příliš nelze vykládat jako nedostatek dřeva vůbec, mnoho vody a popela, nebylo její trvalé užínýbrž jako špatné hospodaření se dřevem. Je vání úspěšné a osvědčila se jen jako palivo obecně známo, že železárny, sklárny a che- pro pudlovací (zkujňovací) pece (pudlovat = zkujňovat surové železo v plamenné peci poznámka autorky), sloužící k výrobě svářkové oceli z pevného surového železa. Pokusy s koksováním černého uhlí byly zaznamenány ojediněle údajně na konci 18. století; výsledek byl nevalné jakosti. Ve směsi s dřevěným uhlím se používal do vysokých pecí v železárnách v Hořovicích (v roce 1797), ale nepříliš úspěšně (Dějiny hutnictví železa...). Jak uvádí výše citovaná historická literatura, od poloviny 18. Postup při stavbě milíře: a) zakládání podlahy a jádra, b) složení milíře, c) hotový milíř století se konaly i popřed zapálením, 1 - metrové dříví (polena), 2 - komínek (svislý kanálek), 3 - mour, 4 - kůly kusy s minerálním jádra, 5 - zápalná vložka, 6 - drn, 7 - násyp (narážka), 8 - podlaha, 9 - vodíč, 10 - paprsky, uhlím při zkujňování 11 - původterén ve výhni (například ve zbirožských a hořovicmická výroba, náročné na spotřebu dřeva, kých železárnách). Ukázalo se, že nerostné, byly mnohde zakládány právě proto, aby bylo anorganické palivo, vzniklé chemickým pomožno zužitkovat jinak neprodejné dřevo.“ chodem v zemské kůře, nelze použít tam, kde (Dějiny hutnictví železa...) Po vytěžení a spo- přichází do styku s kovem znečištěným sírou třebování původně nadbytečného dřeva však z uhlí. Minerální uhlí se osvědčilo jen v hamrech na ploché železo, „kde šlo o pouhý nastával uvedený nedostatek. Komorní (královské) železárny na Zbirož- ohřev tyčového železa“ (ploché a tyčové žesku a Křivoklátsku dostávaly zdarma dřevo lezo = dva základní tvary - poznámka autoz vrchnostenských lesů, podobně také žele- rky). zárny „na panství těšínské komory byly zalo- Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

31 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 14. ZÁŘÍ 2006, DATUM VYDÁNÍ: 22. ZÁŘÍ 2006, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle

● Co nového na Ostravsku - str. 2 ● Co bude nového ve mzdové oblasti (I.) - str. 3

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Zmûny v nájmu bytu (II.) ● DaÀové minimum aneb Vyznáte se v daních? (IV.)

Zaměření výroby se podařilo nejen udržet, ale i rozvinout

Evropská unie nám prej chce zdražit pivo! Asi neznají naše přísloví, že vláda, která zdraží pivo, padne…

DVĚ ZÁSADNÍ OTÁZKY Diskuse o protiraketové základně USA v České republice nebo Polsku je plná politických argumentů pro a proti. Jako obyvatel střední Evropy však postrádám jednoznačnou odpověď na dvě technické otázky (a technika bývá jednoznačnější než politika).

PO ČEM VOLAJÍ VE VRCHLABÍ? Odbory v Argo Hytosu získávají „novou krev“

Téměř šedesátiletou tradicí výroby hydrauliky se může pyšnit vrchlabská společnost Argo Hytos. Zaměření výroby se podařilo během let nejen udržet, ale i rozvinout. Přistupuje se k výstavbě nových výrobních prostorů, předpokládá se i zvýšení počtu pracovníků. Jestli se tento pozitivní trend promítne i do odborové činnosti a zájmu o ni, ukáže čas.

Kořeny výroby hydrauliky ve Vrchlabí sahají až do roku 1947 a jsou spojeny s objektem, který nemá v současnosti s firmou již nic společného. Základem Otázka první: Je schopna základna ve střední dnešní společnosti se stala Evropě zničit balistickou střelu, útočící na továrna, která byla vystastřední Evropu? věna v polovině 80. let „na Přestože nejsem expert na balistiku, jako technik zelené louce“, když již stáse obávám, že nikoliv. Tato americká základna by Ivo Toman vající prostory nestačily násnad jen mohla - ale nemusela - motivovat USA růstu produkce. V té době k pomoci Evropské Unii a NATO vybudovat byl závod součástí skupiny TOS a podnik ve v řádu několika desítek let evropský „deštník“ se Vrchlabí zaměstnával okolo 600 lidí. Začátkem základnami třeba na jihu Balkánu. Tedy jistota 90. let se firma musela vyrovnat se ztrátou traholuba na střeše. dičních zákazníků a byla nucena řešit problémy Otázka druhá: Může nálož zničené rakety nad s odbytem. V té době vlastnila dominantní balík střední Evropou náš kontinent zamořit? akcií německá firma FAG. Hmotné trosky balistické rakety, zničené pouhou srážkou s antiraketou, setrvačností patrně opravdu skončí až v oceánu. Ale co materiál možná i nevybuchlé jaderné nálože a zejména především co lehounké komponenty nálože chemické nebo biologické s minimální energií pro další setrvačný let, brzděné i řídkou atmosférou a podléhající silně vlivu větru? Je dost velká pravděpodobnost, že prostor Evropy neopustí. Není snad obava ze zamoření amerického kontinentu hlavním důvodem, proč USA nestačí základna na Aljašce? Nerad bych vyvolal naším souhlasem déšť třeba sněti slezinné nebo moru na naše hlavy. Ing. JAN UHLÍŘ, expředseda OS KOVO kandidát za ČSSD do Senátu

Přechodná epizoda „Společnost FAG byla zaměřena na produkci ložisek, my jsme měli pro ni vyrábět další komponenty. Nedopadlo to však podle představ vlastníků a problémy se odrazily i ve snižování počtu zaměstnanců, který klesl na hranici 300,“ vzpomíná předseda ZO OS KOVO Ivo Toman. Po této krátké - zhruba roční - epizodě vstoupil na scénu další zahraniční zájemce, a to pan Christian H. Kienzle. „Produkci jeho firmy Argo tvoří filtrační zařízení a s naší tradiční výrobou se doplňuje,“ dokresluje I. Toman historii. Změny se netýkaly jen majitelů, ale i názvu. Nejdříve závod přijímá pojmenování Hytos a zhruba před dvěma lety po sloučení se společností Argo získává ten dnešní.

Firma jde nahoru Změna vlastníka firmě evidentně prospěla. „Kolem poloviny 90. let došlo k oživení výroby, postupně se zvýšil i počet zaměstnanců na současných 450 a mohu říci, že tento pozitivní trend trvá až do současnosti,“ pochvaluje si Petr Červený předseda. „V současnosti se začíná budovat v areálu další hala zaměřená na stejnou produkci. Nárůst výroby je již takový, že se to ve stávajících prostorách nedá zvládnout,“ připojuje se člen výboru základní organizace a dozorčí rady za zaměstnance Petr Červený. „Firma je neustále v kladných číslech a obrat vzrostl z 432 miliónů Kč v roce 1998 na 853 miliónů Kč v roce uplynulém,“ upřesňuje.

Odbory nemají na líbivé akce „Když jsem se stal roku 1990 členem závodního výboru, odbory ještě pokračovaly v nasměrování z předešlé doby,“ zamýšlí se předseda Toman. „Náplní jejich činnosti byly zájezdy, rekreace, dětské tábory, vánoční kolekce. Nic proti tomu, ale to se již přežilo, smysl naší práce je jinde,“ podtrhuje. „Nyní je naším hlavním posláním jednání s vedením firmy v zájmu zaměstnanců, získat pro ně co nejvíce výhod. Zajistit, aby pracovní prostředí bylo solidní i přesto, že se zde hodně buduje, aby byla dodržena bezpečnost a podmínky přestaveb měly co nejmenší dopad na zaměstnance,“ vysvětluje. (Pokračování na str. 2) 1

316kovakA 14.9.2006 19:53 Stránka 6

KOVÁK číslo 30 — 22. září 2006/příloha

tzn. že 1. 1. byl již důchodce, a jeho důchod činí více než uvedená částka (30 040 Kč ročně) - nemá nárok na uplatnění slevy. Odpočitatelné položky podle § 15, které zůstaly: 1) Hodnota darů poskytnutým obcím, krajům a organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona (zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách), a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné, sportovní, politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále pak fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotní zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. V úhrnu pak lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje 2000 Kč. Hodnotu daru pro možnost odpočtu je třeba prokázat. Je proto třeba doložit předání nepeněžního daru nebo poukázání peněžitého daru příjemci, a to buď darovací smlouvou uzavřenou podle občanského zákoníku nebo potvrzením příjemce daru o hodnotě daru a jeho účelu, tzn. písemným dokladem vystaveným konečným příjemcem daru (doklad by měl obsahovat označení dárce, obdarovaného, hodnotu daru, potvrzení o převzetí daru a datum darování a informaci, na jaký účel byl dar příjemci darován). Odpočet na základě předložených ústřižků poštovních poukázek, ze kterých nejsou výše uvedené skutečnosti patrné, nelze provést. Tolerovat lze složenky, které obsahují výše uvedené náležitosti. Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky (fyzickými osobami). 2) Částka úroků zaplacená ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření nebo z úroku z hypotečního úvěru, poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky a použitého poplatníkem na financování bytových potřeb. Bytovými potřebami se rozumí: ● výstavba bytového domu, rodinného domu, bytu nebo změna stavby ● koupě pozemku, pokud na něm bude postavena stavba uvedená výše (zahájení stavby musí být realizováno do 4 let po podepsání úvěrové smlouvy) ● koupě bytového domu, rodinného domu, včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu ● splacení členského vkladu za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu ● údržba a změna stavby domu nebo bytu ● vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo spoludědiců ● úhrada za převod členských práv družstva ● splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb. Poznámka: Tento odpočet nelze uplatnit na majetek sloužící k podnikatelským účelům.

3) Platba placená poplatníkem na penzijní připojištění. Maximální odpočet může činit 12 000 Kč. Tato částka je počítána až nad rámec 6000 Kč ročně zaplacených poplatníkem. Tzn. bude-li chtít poplatník odečíst maximální možnou výši, musel by ročně zaplatit 18 000 Kč (zde se nezapočítává částka, kterou zaměstnanci přispěl zaměstnavatel). 4) Stejně tak lze odečíst částku zaplacenou poplatníkem na soukromé životní pojištění při splnění podmínek, že k výplatě dojde nejdříve v roce, kdy poplatník dosáhne věku 60 let, a že smlouva bude uzavřena minimálně na dobu 60 měsíců, tj. 5 let. Další podmínkou je cílová částka, která u smluv trvajících 5 až 15 let činí 40 000 Kč a u smluv trvajících déle než 15 let 70 000 Kč. Maximálně lze odečíst částku 12 000 Kč ročně. Zde se ale nestanovuje stejná podmínka jako u penzijního připojištění, tzn. že v případě soukromého životního pojištění poplatník, který zaplatil 12 000 Kč ročně, odečte celou částku 12 000 Kč.

§ 16 - sazba daně V tomto § je stanoven roční základ daně (tento základ platí po uplatnění odpočitatelných položek). Roční sazba se vztahuje na fyzické osoby obecně, tzn. jak na příjmy ze závislé činnosti, tak na příjmy podnikatelské. Bylo citováno v kapitole II.

§ 38h Stanovuje výběr a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků (zaměstnancům). Stanovené základy daně pro zálohu se zaokrouhlují na celé stokoruny nahoru. Bylo citováno v kapitole II. Roční zúčtování záloh pro zaměstnance, popřípadě podání daňového přiznání: Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků je upraveno § 38 ch zákona o daních z příjmů. Pokud poplatník (zaměstnanec) pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho zaměstnavatele a podepíše u tohoto zaměstnavatele prohlášení s tím, že žádá o roční zúčtování, provede mu toto zúčtování mzdová účetní. Skoro vždy budou daně přeplaceny (s ohledem na zaokrouhlování daňového základu při měsíčních zálohách na celé stokoruny nahoru). Nejzazší termín, kdy může zaměstnanec o zúčtování požádat, je 15. února následujícího roku. Toto platí i v případě, kdy zaměstnanec během roku změní zaměstnavatele. Roční zúčtování pro něj učiní poslední zaměstnavatel. Pokud zaměstnavatel zanikl bez právního nástupce a zaměstnanec se stal například nezaměstnaným, může požádat správce daně o roční zúčtování záloh, a to zase nejpozději do 15. února, nebo si může udělat daňové přiznání typu A sám a toto podat do 31. 3. V případě, že zaměstnanec pobíral více příjmů od více zaměstnavatelů, tedy vedle hlavního pracovního poměru měl ještě vedlejší příjmy, například za dohody o provedení práce, dohody o činnosti, příkazní smlouvy, nebo pobíral funkční požitek za výkon funkce a tento příjem byl zdaněn zálohou 20 % (nikoliv srážková daň, takový příjem se do ročního zúčtování nezahrnuje), je povinen si udělat daňové přiznání sám, stejně tak pokud vedle zaměstnání podnikal, popřípadě pronajímal, a to nejpozději do 31. 3. následujícího roku. Povinnost podat daňové přiznání má i poplatník, který chce uplatnit tzv. společné zdanění manželů. (Pokračování příště)

VÝVOJ INFLACE V SRPNU 2006 LUBOMÍR HANUŠ, odbor kolektivních smluv, mezd a sekcí OS KOVO Inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen domácností zaměstnanců (domácnosti, v jejíž čele je osoba v pracovním poměru a k sociální příslušnosti ostatních členů domácností se nepřihlíží) dosáhla v srpnu

IV

2006 proti stejnému období minulého roku hodnotu 103,0 a od počátku roku 2006 102,7 %. Odhad harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP; EU25) Eurostatu pro eurozónu za srpen 2006 je 2,3 procenta.

KOVÁK číslo 30 — 22. září 2006/příloha

ZMĚNY V NÁJMU BYTU (II.) JUDr. ZDENĚK HÁJEK, poradce ČMKOS pro sociální zabezpečení

Společně uhrazovat všechny náklady „Domácnost“ definuje občanský zákoník v § 115, když stanoví, že ji tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. O společném bydlení se v definici nehovoří, a je proto třeba současně vycházet i z ustanovení § 706 OZ, který o bydlení již hovoří jako o jedné z podmínek pro přechod nájmu. Podstatné je, že musí jít o skutečné soužití ve společné domácnosti, o jasný úmysl ji trvale sdílet. V případě sporu se společná domácnost prokazuje zejména společným obstaráváním domácnosti, společnou úhradou potravin, společným zajišťováním úklidu, společným zajišťováním nebo prováděním oprav bytu apod. osobami, které v bytě společně bydlí. Rozhodně splnění podmínky žití ve společné domácnosti není dáno pouhým přihlášením se k trvalému pobytu v bytě nájemce, neboť jde pouze o evidenční záležitost. Jde však o jeden z důkazů spolužití ve společné domácnosti, i když zřejmě ne ten rozhodující. Důležité je upozornit, že dikci „kteří s ním žili ve společné domácnosti v den jeho smrti“ nelze chápat doslovně. Doba soužití s nájemcem ve společné domácnosti by měla být tak dlouhá, aby bylo možné učinit závěr, že skutečně šlo o trvalé spolužití v jednom bytě s nájemcem. Podmínka soužití ve společné domácnosti se považuje za splněnou také tehdy, pokud o společném soužití není pochyb, jestliže nájemce nezemřel doma ve svém bytě, ale jinde, například v nemocnici nebo v ústavu sociální péče. Ještě k podmínce „nepřetržitého soužití s nájemcem ve společné domácnosti alespoň po dobu tří let“. Tato podmínka je splněna, jak vyplývá z logiky věci, pouze tehdy, pokud dotyčná osoba (například vnuk nebo družka) žila s bývalým nájemcem ve společné domácnosti bez přerušení. Není splněna například v případě, kdy družka žila s nájemcem dva roky, ale pak se odstěhovala k někomu jinému, aby se po roce k němu vrátila a žila s ním před jeho smrtí ve společné domácnosti nepřetržitě další dva roky. I když s ním tedy žila celkem čtyři roky, nájem na ní nemůže přejít, protože po přerušení společného soužití s ním ke dni jeho smrti nežila nepřetržitě celé tři roky, jak to vyžaduje zákon, ale pouze dva roky. Z uvedeného vyplývá, že při přerušení společného soužití plyne lhůta po opětovném obnovení společného soužití znovu od počátku.

Nenahlásíš, vystěhuj se Od 31. 3. 2006 došlo také ke zpřísnění, pokud jde o ohlašovací povinnost nájemce vůči pronajímateli. Nájemce je povinen písemně oznámit pronajímateli veškeré změny v počtu osob, které žijí s ním v bytě, a to do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. V písemném oznámení nájemce uvede jména, příjmení, data narození a státní příslušnost těchto osob (§ 689 odst. 2 OZ). Nemusí přitom jít jen o osoby žijící s nájemcem ve společné domácnosti, ale i o jiné osoby zdržující se v bytě, například o osoby, které přijely k nájemci na prázdniny nebo strávit dovolenou. Nesplnění této povinnosti ani do 1 měsíce od nastěhování (přijetí) osob do bytu považuje občanský zákoník za hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu (§ 689 odst. 3 OZ), při kterém pronajímatel může podle § 711 odst. 2 OZ vypovědět nájem z bytu i bez přivolení soudu (v takovém případě jako bytová náhrada postačuje pouze přístřeší). Podle výkladu Ministerstva pro místní rozvoj ČR, když bychom vycházeli ze skutečnosti, že nesplnění této povinnosti nájemcem ve lhůtě 1 měsíce je výpovědním důvodem, což také je, měl by nájemce oznámit pronajímateli všechny osoby, které v bytě pobývají déle než 1 měsíc. Uvedená ohlašovací povinnost se vztahuje také na družstevní byt a nájemce družstevního bytu.

Při úmrtí manžela nájemcem druhý manžel Nic se nemění na tom, že zemře-li jeden z manželů, kteří byli společnými nájemci bytu, stane se jediným nájemcem pozůstalý manžel. Toto

platí také v případě, jestliže jeden z manželů opustí trvale společnou domácnost. Pak se stává nájemcem bytu druhý z manželů. Nájem družstevního bytu přechází na dědice nebo pozůstalého manžela Nic se nemění, ani pokud jde o přechod nájmu při úmrtí nájemce družstevního bytu. Znamená to, že zemře-li nájemce družstevního bytu a nejde o byt ve společném nájmu manželů, přechází smrtí nájemce jeho členství v družstvu a nájem bytu na toho dědice, kterému připadl členský podíl. Jiná situace ovšem nastane, pokud je družstevní byt ve společném nájmu manželů. Pak zanikne smrtí jednoho z nich společný nájem bytu, a bylo-li právo na družstevní byt nabyto za trvání manželství, zůstává členem družstva pozůstalý manžel a jemu náleží členský podíl. Jestliže však zemře manžel, který nabyl právo na družstevní byt již před uzavřením manželství, přechází jeho smrtí členství v družstvu a tedy také nájem družstevního bytu na toho dědice, jemuž připadl členský podíl (§ 707 odst. 2 OZ). Je-li více dědiců, může členství zemřelého v družstvu přejít na více dědiců.

Způsoby zániku nájmu bytu Podle § 710 OZ zanikne nájem bytu písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem nebo písemnou výpovědí. Výpověď musí mít písemnou formu a musí být nájemci prokazatelně doručena. Pronajímatel v ní musí uvést výpovědní lhůtu. Zákon přitom stanoví, že výpovědní lhůta nesmí být kratší než 3 měsíce a musí skončit ke konci kalendářního měsíce. Nově se stanoví, že začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla doručena nájemci (stejně jako je tomu u běhu výpovědní lhůty při výpovědi z pracovního poměru). Například bude-li doručena 21. 7. 2006, začne běžet dnem 1. 8. 2006 a nájem skončí dnem 31. 10. 2006. Pokud byl nájem bytu sjednán na dobu určitou, skončí uplynutím této doby (nedochází však již k jeho automatickému obnovování ze zákona). Nájem k bytu může zaniknout i jinými způsoby, například při odstoupení od nájemní smlouvy podle § 679 OZ. Ten mj. stanoví, že je nájemce oprávněn odstoupit od smlouvy kdykoliv, byla-li pronajatá věc (byt) předána ve stavu nezpůsobilém ke smluvenému nebo obvyklému užívání (nejedná-li se o případ, kdy se pronajímatel dohodne s nájemcem, že si sám dá byt do pořádku). Dále nájem k bytu zaniká smrtí nájemce, pokud nedochází k přechodu nájmu podle zákona na jiné osoby, které žily s nájemcem ve společné domácnosti a nemají vlastní byt. Nájem může také zaniknout v důsledku zátop, požáru či jiných živelních událostí.

Co je rozhodující u služebního bytu Ve vztahu ke služebnímu bytu zákon uvádí: „Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu práce pro pronajímatele“ (§ 685 odst. 1 OZ). Pokud jde o zánik nájmu služebního bytu, § 710 OZ rozlišuje, zda nájemce přestal vykonávat práce pro pronajímatele z vážného důvodu, nebo bez něho. Zákon stanoví, že nájem služebního bytu sjednaný na dobu práce pro pronajímatele skončí posledním dnem kalendářního měsíce následujícím po měsíci, v němž nájemce přestal bez vážného důvodu na své straně práce vykonávat (§ 710 odst. 4 OZ). Naopak, pokud tyto práce pro pronajímatele nájemce přestane vykonávat z vážného důvodu na své straně, změní se od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž přestal práce vykonávat, nájem bytu na nájem bytu na dobu neurčitou (§ 710 odst. 5 OZ). Za vážný důvod na straně nájemce se pro tyto účely považuje například splnění podmínek pro přiznání starobního nebo invalidního důchodu, nebo skutečnost, že podle lékařského posudku nemůže nájemce sjednanou práci vykonávat a jinou vhodnou práci pro něho pronajímatel nemá. Vážným důvodem je také skončení pracovního poměru výpovědí danou pronajímatelem z důvodu organizačních změn podle zákoníku práce. I

316kovakA 14.9.2006 19:53 Stránka 4

KOVÁK číslo 30 — 22. září 2006/příloha

Výpověď nájmu bytu bez souhlasu soudu Za hlavní změny, které novela občanského zákoníku přinesla, lze označit možnost pronajímatele v případech vymezených zákonem vypovědět nájem bytu bez přivolení (tedy bez předchozího souhlasu) soudu. Pokud jde o ochranné ustanovení v tom smyslu, že pronajímatel může vypovědět nájem pouze z důvodů uvedených v zákoně, zůstává v občanském zákoníku (odst. 1 § 711 OZ). Dřívější právní úprava obsažená v § 711 OZ je nově rozdělena do dvou paragrafů (711 a 711a) podle toho, zda jde o výpověď nájmu „bez přivolení soudu“ nebo „pouze s přivolením soudu“.

Výpověď bez přivolení soudu

Také při těchto výpovědích nájmu vyžaduje zákon, aby výpověď byla písemná a doručena nájemci a aby obsahovala důvod výpovědi a výpovědní lhůtu. Na rozdíl od ustanovení § 711 OZ, který upravuje výpověď bez přivolení soudu, ale již § 711a OZ nestanoví, že výpověď musí obsahovat poučení o možnosti podat k soudu žalobu na určení neplatnosti výpovědi. A to proto, že v těchto případech již jde o výpověď danou s přivolením soudu.

V některých případech pronajímatel hradí stěhování Občanský zákoník nově při některých výpovědích, které lze dát pouze s přivolením soudu, stanoví, že je pronajímatel povinen uhradit nájemci nezbytné stěhovací náklady. Je tomu tak, jde-li o výpověď z důvodů, že pronajímatel potřebuje byt pro sebe nebo své blízké osoby vyjmenované v zákoně (manžela, své děti, vnuky atd.) nebo proto, že je s bytem nebo domem z důvodu veřejného zájmu potřebné naložit tak, že nelze byt užívat, nebo vyžaduje-li byt nebo dům opravy, při jejichž provádění nelze byt nebo dům delší dobu užívat, anebo proto, že jde o byt, který souvisí stavebně s prostory k provozování obchodu nebo jiné podnikatelské činnosti a nájemce nebo vlastník těchto nebytových prostorů chce tento byt užívat. Stěhovací náklady ze zákona takto pronajímatel nájemci hradí pouze za předpokladu, že nedojde mezi nájemcem a pronajímatelem k jiné dohodě. Ta má přednost. (Podle dosavadní právní úpravy mohl soud v těchto případech, bylo-li to odůvodněno, uložit pronajímateli povinnost nahradit nájemci stěhovací náklady, jež určí.)

Bez přivolení soudu může pronajímatel vypovědět nájem bytu: ● jestliže nájemce nebo ti, kdo s ním bydlí, přes písemnou výstrahu hrubě porušují dobré mravy v domě, ● jestliže nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, ● jestliže nájemce nedoplnil peněžní prostředky na účtu pronajímatele (kauci), jak bylo zmíněno na jiném místě, ● nájemce má dva nebo více bytů, vyjma případů, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt, ● nájemce bez vážných důvodů neužívá byt nebo ho užívá jen občas, ● jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení a nájemce není zdravotně postižená osoba. V uvedeném výčtu důvodů, při kterých nepotřebuje pronajímatel k výpovědi nájmu přivolení soudu, bychom marně hledali důvod nesplnění povinnosti nájemce ohlásit pronajímateli změny v počtu osob, které s ním žijí v bytě, a další údaje o nich předepsané zákonem. Platí však, jak již víme, že pokud nájemce nesplní tuto povinnost ani do 1 měsíce, může pronajímatel také z tohoto důvodu vypovědět nájem bez přivolení soudu. Písemná výpověď pronajímatele musí být doručena nájemci a musí obsahovat důvod výpovědi, výpovědní lhůtu, kdy má nájem skončit, a zejména pak poučení nájemce o možnosti podat do 60 dnů žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu. Jde o formu ochrany nájemce proti svévoli pronajímatele. Důkazní břemeno je ovšem na nájemci, on musí zpochybnit, respektive vyvrátit, výpovědní důvod pronajímatele. Pokud by výpověď pronajímatele neobsahovala všechny náležitosti stanovené zákonem, byla by neúplná a právní následky výpovědi by nemohly nastat, neboť by byla neplatná. To může nájemce také, je-li tomu tak, namítat a soud v případě sporu k tomu musí přihlédnout. V případech, kdy nájemci podle zákona přísluší při výpovědi nájmu bytu bytová náhrada, musí výpověď také obsahovat závazek pronajímatele zajistit nájemci odpovídající bytovou náhradu. Obecně platí, že má-li nájemce právo na náhradní byt nebo na náhradní ubytování, je povinen byt vyklidit do 15 dnů po zajištění odpovídajícího náhradního bytu nebo náhradního ubytování, současně však zákon stanoví, že nájemce není povinen byt vyklidit, pokud podá ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení výpovědi žalobu na určení neplatnosti výpovědi a řízení není ukončeno pravomocným rozhodnutím soudu.

V případech, kdy pronajímatel může dát nájemci výpověď z nájmu bez přivolení soudu (§ 711 odst. 2 písm. a), b), c) a d) OZ), má nájemce, respektive bývalý nájemce, nárok pouze na přístřeší (§ 712 odst. 5 OZ). Výjimka je u rodiny s nezletilými dětmi. Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné a jde o výpověď nájmu z důvodu, že nájemce má dva nebo více bytů, a nejde o případ, kdy by bylo nespravedlivé na něm požadovat, aby užíval pouze jeden byt, nebo o výpověď nájmu proto, že nájemce bez vážných důvodů byt neužívá nebo jen občas (§ 711 odst. 2 písm. c) a d), může soud na návrh nájemce toto ustanovení zákona zmírnit a rozhodnout o náhradním ubytování nebo o náhradním bytě (§ 712 odst. 5 OZ). Pokud jde o další výpovědi nájmu bez přivolení soudu, konkrétně z důvodu, že nájemce nebo ti, kdo s ním bydlí, přes písemnou výstrahu hrubě porušují dobré mravy v domě, nebo z důvodu, že nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu (zejména tím, že nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu), nebo z důvodu, že nájemce nedoplnil finanční prostředky, respektive kauci (§ 711 odst. 2 písm. a) a b), náleží pouze přístřeší. Přístřeší je charakterizováno jako určité provizórium do doby, než si nájemce opatří řádné ubytování a prostor k uskladnění svých věcí. Jeho smyslem je umožnit vyklizení bytu při výpovědi nájmu. Podle výkladu lze pod ně zahrnout například pokoj v hotelu, na ubytovně, v noclehárně nebo jakoukoliv jinou místnost, v níž je možné se přechodně bezpečně ubytovat. Přístřeší slouží k dočasnému ubytování vyklizovaných osob a k uskladnění jejich bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby a hradí ho ten, kdo ho užívá nebo jehož věci jsou v něm uskladněny.

Výpověď pouze se souhlasem soudu

Kdy je nárok na náhradní byt

Pouze s přivolením (předchozím souhlasem) soudu (§ 711a OZ) může pronajímatel vypovědět nájem bytu: ● potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe, manžela, pro své děti, vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence, ● jestliže nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele a pronajímatel potřebuje služební byt pro jiného nájemce, který pro něho bude pracovat, ● je-li potřebné z důvodu veřejného zájmu s bytem nebo s domem naložit tak, že byt nelze užívat, nebo vyžaduje-li byt nebo dům opravy, při jejichž provádění nelze byt nebo dům delší dobu užívat, ● jde-li o byt, který souvisí stavebně s prostory určenými k provozování obchodu nebo jiné podnikatelské činnosti a nájemce nebo vlastník těchto nebytových prostorů chce tento byt užívat.

Skončí-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů, za nichž lze dát výpověď nájmu pouze s přivolením soudu, má bývalý nájemce právo na náhradní byt (§ 712 odst. 2). Připomínáme, že jde o výpovědní důvody, kdy pronajímatel potřebuje byt pro sebe, manžela, své děti, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence, nebo jestliže nájemce přestal pro něho vykonávat práce a pronajímatel potřebuje byt pro jiného nájemce, který pro něho bude pracovat, nebo je-li potřebné z veřejného zájmu s bytem nebo domem naložit tak, že byt nelze užívat nebo ho nelze užívat z důvodu nutných oprav, nebo jde-li o byt, který souvisí stavebně s prostory k provozování obchodu nebo jiné podnikatelské činnosti a nájemce nebo vlastník těchto nebytových prostorů chce tento byt užívat. (Dokončení z minulého čísla)

II

Kdy čeká nájemce jen přístřeší

KOVÁK číslo 30 — 22. září 2006/příloha

DAŇOVÉ MINIMUM ANEB VYZNÁTE SE V DANÍCH? (IV.) JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO Odpočitatelné položky a slevy na dani: (pro přehled uvádíme odpočitatelné položky platné v předchozím roce a změnu platnou od 1. 1. 2006) 1) 38 040 Kč ročně na poplatníka (bez ohledu na to, zdali poplatník pracoval a měl příjem po dobu celého roku nebo pouze po jeho část). Například poplatník během roku odejde do starobního důchodu (třeba v únoru), nebo je během roku propuštěn a stane se nezaměstnaným. V takovémto případě je vždy dobré požádat o roční zúčtování, protože přeplatek na dani z příjmu se může pohybovat v tisícových částkách, zejména tam, kde byl zaměstnanec propuštěn na základě organizační změny a bylo mu vyplaceno odstupné. Nahrazeno slevou na dani ve výši 7200 Kč za rok. 2) 23 520 Kč ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem. Nahrazeno slevou na dani ve výši 6000 Kč (s možností bonusu) s účinností od 1. 1. 2005. Za vyživované dítě se považuje: ● nezletilé dítě ● zletilé dítě až do dovršení 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a a) soustavně se připravuje na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře nebo b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Na slevu nemá vliv přechodný pobyt dítěte mimo domácnost. Je-li dítě držitelem průkazu ZTP-P, zvyšuje se tato částka na dvojnásobek. Na slevu nemá vliv počet dětí. Vliv má to, kolik měsíců poplatník dítě vyživoval (narození, ukončení studia a získání vlastního zdanitelného příjmu). Počet dětí má ale vliv na výplatu bonusu. Limit je stanoven částkou 30 000 Kč. I pokud má dítě vlastní zdanitelný příjem během studia (například na střední či vysoké škole) - a není přitom rozhodující výše jeho příjmu -, posuzuje se jako dítě vyživované. Souběžně se tady stávají poplatníkem rodič i dítě. Rodič uplatní slevu na poplatníka a na vyživované dítě. Dítě si uplatní slevu na poplatníka a vedle toho při splnění podmínek i slevu týkající se přípravy na budoucí povolání. Dítětem poplatníka se rozumí nejen dítě vlastní, ale též dítě osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů (což je dítě svěřené poplatníkovi do péče), a také dítě druhého z manželů, což je dítě vyženěné, vyvdané. Stejným způsobem se posuzuje i vnouče ve společné domácnosti, jehož rodiče buď vůbec nemají příjmy, z nichž by mohli sami (jeden z nich) slevu uplatnit, anebo mají příjmy tak nízké, že si na slevu „nedošáhnou“. Důvody mohou být různé. Dcera je svobodná matka, rodiče studují, jsou nezaměstnaní, matka je na mateřské dovolené a otec je nezaměstnaný apod. Pro možnost slevy není rozhodující ani to, že dítě žije s rodiči v jiném bydlišti (na jiné adrese). Zde je rozhodující fakt společného hospodaření domácností. Znamená to, že znakem společné domácnosti není tedy společná adresa, tj. přihlášení k trvalému pobytu. Společnou domácnost mohou tvořit lidé, kteří nemají stejné trvalé bydliště nebo kteří spolu nebydlí ve stejném bytě, důležité je, že se svými příjmy hospodaří společně. Není ani podstatné, jak vysoké jsou příjmy jednotlivých členů domácnosti a v jaké částce jednotlivé osoby do společné kasy přispívají. Také se zde nemusí jednat výhradně o finanční příjmy, může jít také o přispění nemateriální povahy, jako je například péče o domácnost a její příslušníky apod. Je tu ale také nutné na druhou stranu upozornit, že vyživovaným dítětem není dítě, na které poplatník platí výživné, takže rozvedený rodič, s nímž dítě nežije ve společné domácnosti, nemůže odpočet uplatňovat.

Sleva na vyživované dítě může být uplatněna pouze jednou (obvykle u jednoho z rodičů). Během roku je možné, aby část roku byl uplatněna sleva u jednoho z rodičů a část roku u druhého. Slevu lze uplatnit i za dobu školních prázdnin po ukončení studia na střední škole, pokud dítě nenastoupilo do zaměstnání nebo pokud nezačalo pobírat dávky uchazečů o zaměstnání. Po ukončení studia na vysoké škole je to jen jeden měsíc po ukončení vysokoškolského studia, pokud dítě nenastoupilo do zaměstnání nebo pokud nezačalo pobírat dávky uchazečů o zaměstnání. Ukončením studia na vysoké škole se rozumí ukončení závěrečnou státní zkouškou. 3) 21 720 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující ve zdaňovacím období 38 040 Kč; je-li manžel (manželka) držitelem průkazu ZTP-P, zvyšuje se uvedená částka na dvojnásobek. Nahrazeno slevou ve výši 4200 Kč za rok a stejně jako při odpočtu, jeli manžel(ka) držitelem ZTP-P, pak na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manžela (manželky) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky státní a sociální péče, státní dávky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky u stavebního spoření, stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. Sleva se zde neuplatňuje během roku, ale pouze jednou na jeho konci. (Až tehdy jsou známy veškeré skutečnosti, jako je například příjem druhého z manželů, na kterého má být uplatněn odpočet.) 4) 7140 Kč, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod nebo pokud došlo k souběhu nároků na starobní a částečný invalidní důchod. Nahrazeno slevou ve výši 1500 Kč za rok. 5) 14 289 Kč, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je poplatník plně invalidní, došlo-li k souběhu nároku na starobní a plný invalidní důchod, nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že je plně invalidní. Nahrazeno slevou ve výši 3000 Kč za rok. 6) 50 040 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP-P. Nahrazeno slevou ve výši 9600 Kč za rok. 7) 11 400 Kč ročně u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let, nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních předpisů (§ 12 - 15 zákona č. 117/1995 v platném znění) pro účely státní sociální podpory. Nahrazeno slevou ve výši 2400 Kč za rok. Poznámka: Dříve pro studium na vysoké škole nebyla možnost odpočtu omezena věkem. Tato změna platí od roku 2001. 8) Slevu na poplatníka nemůže uplatnit ten, u něhož starobní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 38 040 Kč ročně. Nepřevyšuje-li starobní důchod tuto částku, přizná se částka odpočtu na poplatníka jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu. Toto se nepoužije v případě, že poplatník nebyl poživatelem starobního důchodu od počátku zdaňovacího období (1. 1. daného kalendářního roku) a pokud mu důchod nebyl přiznán dodatečně. Příklad 1: Poplatník odešel do důchodu k 28. 2. - má nárok na odpočet v plné výši. Příklad 2: Poplatník odešel do důchodu k 28. 2., ale důchod mu byl zpětně přiznán například k 30. 11. předchozího roku - je třeba provést dodanění. Příklad 3: Poplatník (zaměstnanec) byl poživatelem důchodu od 30. 12., III

316kovakA 14.9.2006 19:53 Stránka 4

KOVÁK číslo 30 — 22. září 2006/příloha

Výpověď nájmu bytu bez souhlasu soudu Za hlavní změny, které novela občanského zákoníku přinesla, lze označit možnost pronajímatele v případech vymezených zákonem vypovědět nájem bytu bez přivolení (tedy bez předchozího souhlasu) soudu. Pokud jde o ochranné ustanovení v tom smyslu, že pronajímatel může vypovědět nájem pouze z důvodů uvedených v zákoně, zůstává v občanském zákoníku (odst. 1 § 711 OZ). Dřívější právní úprava obsažená v § 711 OZ je nově rozdělena do dvou paragrafů (711 a 711a) podle toho, zda jde o výpověď nájmu „bez přivolení soudu“ nebo „pouze s přivolením soudu“.

Výpověď bez přivolení soudu

Také při těchto výpovědích nájmu vyžaduje zákon, aby výpověď byla písemná a doručena nájemci a aby obsahovala důvod výpovědi a výpovědní lhůtu. Na rozdíl od ustanovení § 711 OZ, který upravuje výpověď bez přivolení soudu, ale již § 711a OZ nestanoví, že výpověď musí obsahovat poučení o možnosti podat k soudu žalobu na určení neplatnosti výpovědi. A to proto, že v těchto případech již jde o výpověď danou s přivolením soudu.

V některých případech pronajímatel hradí stěhování Občanský zákoník nově při některých výpovědích, které lze dát pouze s přivolením soudu, stanoví, že je pronajímatel povinen uhradit nájemci nezbytné stěhovací náklady. Je tomu tak, jde-li o výpověď z důvodů, že pronajímatel potřebuje byt pro sebe nebo své blízké osoby vyjmenované v zákoně (manžela, své děti, vnuky atd.) nebo proto, že je s bytem nebo domem z důvodu veřejného zájmu potřebné naložit tak, že nelze byt užívat, nebo vyžaduje-li byt nebo dům opravy, při jejichž provádění nelze byt nebo dům delší dobu užívat, anebo proto, že jde o byt, který souvisí stavebně s prostory k provozování obchodu nebo jiné podnikatelské činnosti a nájemce nebo vlastník těchto nebytových prostorů chce tento byt užívat. Stěhovací náklady ze zákona takto pronajímatel nájemci hradí pouze za předpokladu, že nedojde mezi nájemcem a pronajímatelem k jiné dohodě. Ta má přednost. (Podle dosavadní právní úpravy mohl soud v těchto případech, bylo-li to odůvodněno, uložit pronajímateli povinnost nahradit nájemci stěhovací náklady, jež určí.)

Bez přivolení soudu může pronajímatel vypovědět nájem bytu: ● jestliže nájemce nebo ti, kdo s ním bydlí, přes písemnou výstrahu hrubě porušují dobré mravy v domě, ● jestliže nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, ● jestliže nájemce nedoplnil peněžní prostředky na účtu pronajímatele (kauci), jak bylo zmíněno na jiném místě, ● nájemce má dva nebo více bytů, vyjma případů, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt, ● nájemce bez vážných důvodů neužívá byt nebo ho užívá jen občas, ● jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení a nájemce není zdravotně postižená osoba. V uvedeném výčtu důvodů, při kterých nepotřebuje pronajímatel k výpovědi nájmu přivolení soudu, bychom marně hledali důvod nesplnění povinnosti nájemce ohlásit pronajímateli změny v počtu osob, které s ním žijí v bytě, a další údaje o nich předepsané zákonem. Platí však, jak již víme, že pokud nájemce nesplní tuto povinnost ani do 1 měsíce, může pronajímatel také z tohoto důvodu vypovědět nájem bez přivolení soudu. Písemná výpověď pronajímatele musí být doručena nájemci a musí obsahovat důvod výpovědi, výpovědní lhůtu, kdy má nájem skončit, a zejména pak poučení nájemce o možnosti podat do 60 dnů žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu. Jde o formu ochrany nájemce proti svévoli pronajímatele. Důkazní břemeno je ovšem na nájemci, on musí zpochybnit, respektive vyvrátit, výpovědní důvod pronajímatele. Pokud by výpověď pronajímatele neobsahovala všechny náležitosti stanovené zákonem, byla by neúplná a právní následky výpovědi by nemohly nastat, neboť by byla neplatná. To může nájemce také, je-li tomu tak, namítat a soud v případě sporu k tomu musí přihlédnout. V případech, kdy nájemci podle zákona přísluší při výpovědi nájmu bytu bytová náhrada, musí výpověď také obsahovat závazek pronajímatele zajistit nájemci odpovídající bytovou náhradu. Obecně platí, že má-li nájemce právo na náhradní byt nebo na náhradní ubytování, je povinen byt vyklidit do 15 dnů po zajištění odpovídajícího náhradního bytu nebo náhradního ubytování, současně však zákon stanoví, že nájemce není povinen byt vyklidit, pokud podá ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení výpovědi žalobu na určení neplatnosti výpovědi a řízení není ukončeno pravomocným rozhodnutím soudu.

V případech, kdy pronajímatel může dát nájemci výpověď z nájmu bez přivolení soudu (§ 711 odst. 2 písm. a), b), c) a d) OZ), má nájemce, respektive bývalý nájemce, nárok pouze na přístřeší (§ 712 odst. 5 OZ). Výjimka je u rodiny s nezletilými dětmi. Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné a jde o výpověď nájmu z důvodu, že nájemce má dva nebo více bytů, a nejde o případ, kdy by bylo nespravedlivé na něm požadovat, aby užíval pouze jeden byt, nebo o výpověď nájmu proto, že nájemce bez vážných důvodů byt neužívá nebo jen občas (§ 711 odst. 2 písm. c) a d), může soud na návrh nájemce toto ustanovení zákona zmírnit a rozhodnout o náhradním ubytování nebo o náhradním bytě (§ 712 odst. 5 OZ). Pokud jde o další výpovědi nájmu bez přivolení soudu, konkrétně z důvodu, že nájemce nebo ti, kdo s ním bydlí, přes písemnou výstrahu hrubě porušují dobré mravy v domě, nebo z důvodu, že nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu (zejména tím, že nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu), nebo z důvodu, že nájemce nedoplnil finanční prostředky, respektive kauci (§ 711 odst. 2 písm. a) a b), náleží pouze přístřeší. Přístřeší je charakterizováno jako určité provizórium do doby, než si nájemce opatří řádné ubytování a prostor k uskladnění svých věcí. Jeho smyslem je umožnit vyklizení bytu při výpovědi nájmu. Podle výkladu lze pod ně zahrnout například pokoj v hotelu, na ubytovně, v noclehárně nebo jakoukoliv jinou místnost, v níž je možné se přechodně bezpečně ubytovat. Přístřeší slouží k dočasnému ubytování vyklizovaných osob a k uskladnění jejich bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby a hradí ho ten, kdo ho užívá nebo jehož věci jsou v něm uskladněny.

Výpověď pouze se souhlasem soudu

Kdy je nárok na náhradní byt

Pouze s přivolením (předchozím souhlasem) soudu (§ 711a OZ) může pronajímatel vypovědět nájem bytu: ● potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe, manžela, pro své děti, vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence, ● jestliže nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele a pronajímatel potřebuje služební byt pro jiného nájemce, který pro něho bude pracovat, ● je-li potřebné z důvodu veřejného zájmu s bytem nebo s domem naložit tak, že byt nelze užívat, nebo vyžaduje-li byt nebo dům opravy, při jejichž provádění nelze byt nebo dům delší dobu užívat, ● jde-li o byt, který souvisí stavebně s prostory určenými k provozování obchodu nebo jiné podnikatelské činnosti a nájemce nebo vlastník těchto nebytových prostorů chce tento byt užívat.

Skončí-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů, za nichž lze dát výpověď nájmu pouze s přivolením soudu, má bývalý nájemce právo na náhradní byt (§ 712 odst. 2). Připomínáme, že jde o výpovědní důvody, kdy pronajímatel potřebuje byt pro sebe, manžela, své děti, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence, nebo jestliže nájemce přestal pro něho vykonávat práce a pronajímatel potřebuje byt pro jiného nájemce, který pro něho bude pracovat, nebo je-li potřebné z veřejného zájmu s bytem nebo domem naložit tak, že byt nelze užívat nebo ho nelze užívat z důvodu nutných oprav, nebo jde-li o byt, který souvisí stavebně s prostory k provozování obchodu nebo jiné podnikatelské činnosti a nájemce nebo vlastník těchto nebytových prostorů chce tento byt užívat. (Dokončení z minulého čísla)

II

Kdy čeká nájemce jen přístřeší

KOVÁK číslo 30 — 22. září 2006/příloha

DAŇOVÉ MINIMUM ANEB VYZNÁTE SE V DANÍCH? (IV.) JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO Odpočitatelné položky a slevy na dani: (pro přehled uvádíme odpočitatelné položky platné v předchozím roce a změnu platnou od 1. 1. 2006) 1) 38 040 Kč ročně na poplatníka (bez ohledu na to, zdali poplatník pracoval a měl příjem po dobu celého roku nebo pouze po jeho část). Například poplatník během roku odejde do starobního důchodu (třeba v únoru), nebo je během roku propuštěn a stane se nezaměstnaným. V takovémto případě je vždy dobré požádat o roční zúčtování, protože přeplatek na dani z příjmu se může pohybovat v tisícových částkách, zejména tam, kde byl zaměstnanec propuštěn na základě organizační změny a bylo mu vyplaceno odstupné. Nahrazeno slevou na dani ve výši 7200 Kč za rok. 2) 23 520 Kč ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem. Nahrazeno slevou na dani ve výši 6000 Kč (s možností bonusu) s účinností od 1. 1. 2005. Za vyživované dítě se považuje: ● nezletilé dítě ● zletilé dítě až do dovršení 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a a) soustavně se připravuje na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře nebo b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Na slevu nemá vliv přechodný pobyt dítěte mimo domácnost. Je-li dítě držitelem průkazu ZTP-P, zvyšuje se tato částka na dvojnásobek. Na slevu nemá vliv počet dětí. Vliv má to, kolik měsíců poplatník dítě vyživoval (narození, ukončení studia a získání vlastního zdanitelného příjmu). Počet dětí má ale vliv na výplatu bonusu. Limit je stanoven částkou 30 000 Kč. I pokud má dítě vlastní zdanitelný příjem během studia (například na střední či vysoké škole) - a není přitom rozhodující výše jeho příjmu -, posuzuje se jako dítě vyživované. Souběžně se tady stávají poplatníkem rodič i dítě. Rodič uplatní slevu na poplatníka a na vyživované dítě. Dítě si uplatní slevu na poplatníka a vedle toho při splnění podmínek i slevu týkající se přípravy na budoucí povolání. Dítětem poplatníka se rozumí nejen dítě vlastní, ale též dítě osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů (což je dítě svěřené poplatníkovi do péče), a také dítě druhého z manželů, což je dítě vyženěné, vyvdané. Stejným způsobem se posuzuje i vnouče ve společné domácnosti, jehož rodiče buď vůbec nemají příjmy, z nichž by mohli sami (jeden z nich) slevu uplatnit, anebo mají příjmy tak nízké, že si na slevu „nedošáhnou“. Důvody mohou být různé. Dcera je svobodná matka, rodiče studují, jsou nezaměstnaní, matka je na mateřské dovolené a otec je nezaměstnaný apod. Pro možnost slevy není rozhodující ani to, že dítě žije s rodiči v jiném bydlišti (na jiné adrese). Zde je rozhodující fakt společného hospodaření domácností. Znamená to, že znakem společné domácnosti není tedy společná adresa, tj. přihlášení k trvalému pobytu. Společnou domácnost mohou tvořit lidé, kteří nemají stejné trvalé bydliště nebo kteří spolu nebydlí ve stejném bytě, důležité je, že se svými příjmy hospodaří společně. Není ani podstatné, jak vysoké jsou příjmy jednotlivých členů domácnosti a v jaké částce jednotlivé osoby do společné kasy přispívají. Také se zde nemusí jednat výhradně o finanční příjmy, může jít také o přispění nemateriální povahy, jako je například péče o domácnost a její příslušníky apod. Je tu ale také nutné na druhou stranu upozornit, že vyživovaným dítětem není dítě, na které poplatník platí výživné, takže rozvedený rodič, s nímž dítě nežije ve společné domácnosti, nemůže odpočet uplatňovat.

Sleva na vyživované dítě může být uplatněna pouze jednou (obvykle u jednoho z rodičů). Během roku je možné, aby část roku byl uplatněna sleva u jednoho z rodičů a část roku u druhého. Slevu lze uplatnit i za dobu školních prázdnin po ukončení studia na střední škole, pokud dítě nenastoupilo do zaměstnání nebo pokud nezačalo pobírat dávky uchazečů o zaměstnání. Po ukončení studia na vysoké škole je to jen jeden měsíc po ukončení vysokoškolského studia, pokud dítě nenastoupilo do zaměstnání nebo pokud nezačalo pobírat dávky uchazečů o zaměstnání. Ukončením studia na vysoké škole se rozumí ukončení závěrečnou státní zkouškou. 3) 21 720 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující ve zdaňovacím období 38 040 Kč; je-li manžel (manželka) držitelem průkazu ZTP-P, zvyšuje se uvedená částka na dvojnásobek. Nahrazeno slevou ve výši 4200 Kč za rok a stejně jako při odpočtu, jeli manžel(ka) držitelem ZTP-P, pak na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manžela (manželky) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky státní a sociální péče, státní dávky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky u stavebního spoření, stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. Sleva se zde neuplatňuje během roku, ale pouze jednou na jeho konci. (Až tehdy jsou známy veškeré skutečnosti, jako je například příjem druhého z manželů, na kterého má být uplatněn odpočet.) 4) 7140 Kč, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod nebo pokud došlo k souběhu nároků na starobní a částečný invalidní důchod. Nahrazeno slevou ve výši 1500 Kč za rok. 5) 14 289 Kč, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je poplatník plně invalidní, došlo-li k souběhu nároku na starobní a plný invalidní důchod, nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že je plně invalidní. Nahrazeno slevou ve výši 3000 Kč za rok. 6) 50 040 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP-P. Nahrazeno slevou ve výši 9600 Kč za rok. 7) 11 400 Kč ročně u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let, nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních předpisů (§ 12 - 15 zákona č. 117/1995 v platném znění) pro účely státní sociální podpory. Nahrazeno slevou ve výši 2400 Kč za rok. Poznámka: Dříve pro studium na vysoké škole nebyla možnost odpočtu omezena věkem. Tato změna platí od roku 2001. 8) Slevu na poplatníka nemůže uplatnit ten, u něhož starobní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 38 040 Kč ročně. Nepřevyšuje-li starobní důchod tuto částku, přizná se částka odpočtu na poplatníka jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu. Toto se nepoužije v případě, že poplatník nebyl poživatelem starobního důchodu od počátku zdaňovacího období (1. 1. daného kalendářního roku) a pokud mu důchod nebyl přiznán dodatečně. Příklad 1: Poplatník odešel do důchodu k 28. 2. - má nárok na odpočet v plné výši. Příklad 2: Poplatník odešel do důchodu k 28. 2., ale důchod mu byl zpětně přiznán například k 30. 11. předchozího roku - je třeba provést dodanění. Příklad 3: Poplatník (zaměstnanec) byl poživatelem důchodu od 30. 12., III

316kovakA 14.9.2006 19:53 Stránka 6

KOVÁK číslo 30 — 22. září 2006/příloha

tzn. že 1. 1. byl již důchodce, a jeho důchod činí více než uvedená částka (30 040 Kč ročně) - nemá nárok na uplatnění slevy. Odpočitatelné položky podle § 15, které zůstaly: 1) Hodnota darů poskytnutým obcím, krajům a organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona (zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách), a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné, sportovní, politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále pak fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotní zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. V úhrnu pak lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje 2000 Kč. Hodnotu daru pro možnost odpočtu je třeba prokázat. Je proto třeba doložit předání nepeněžního daru nebo poukázání peněžitého daru příjemci, a to buď darovací smlouvou uzavřenou podle občanského zákoníku nebo potvrzením příjemce daru o hodnotě daru a jeho účelu, tzn. písemným dokladem vystaveným konečným příjemcem daru (doklad by měl obsahovat označení dárce, obdarovaného, hodnotu daru, potvrzení o převzetí daru a datum darování a informaci, na jaký účel byl dar příjemci darován). Odpočet na základě předložených ústřižků poštovních poukázek, ze kterých nejsou výše uvedené skutečnosti patrné, nelze provést. Tolerovat lze složenky, které obsahují výše uvedené náležitosti. Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky (fyzickými osobami). 2) Částka úroků zaplacená ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření nebo z úroku z hypotečního úvěru, poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky a použitého poplatníkem na financování bytových potřeb. Bytovými potřebami se rozumí: ● výstavba bytového domu, rodinného domu, bytu nebo změna stavby ● koupě pozemku, pokud na něm bude postavena stavba uvedená výše (zahájení stavby musí být realizováno do 4 let po podepsání úvěrové smlouvy) ● koupě bytového domu, rodinného domu, včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu ● splacení členského vkladu za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu ● údržba a změna stavby domu nebo bytu ● vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo spoludědiců ● úhrada za převod členských práv družstva ● splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb. Poznámka: Tento odpočet nelze uplatnit na majetek sloužící k podnikatelským účelům.

3) Platba placená poplatníkem na penzijní připojištění. Maximální odpočet může činit 12 000 Kč. Tato částka je počítána až nad rámec 6000 Kč ročně zaplacených poplatníkem. Tzn. bude-li chtít poplatník odečíst maximální možnou výši, musel by ročně zaplatit 18 000 Kč (zde se nezapočítává částka, kterou zaměstnanci přispěl zaměstnavatel). 4) Stejně tak lze odečíst částku zaplacenou poplatníkem na soukromé životní pojištění při splnění podmínek, že k výplatě dojde nejdříve v roce, kdy poplatník dosáhne věku 60 let, a že smlouva bude uzavřena minimálně na dobu 60 měsíců, tj. 5 let. Další podmínkou je cílová částka, která u smluv trvajících 5 až 15 let činí 40 000 Kč a u smluv trvajících déle než 15 let 70 000 Kč. Maximálně lze odečíst částku 12 000 Kč ročně. Zde se ale nestanovuje stejná podmínka jako u penzijního připojištění, tzn. že v případě soukromého životního pojištění poplatník, který zaplatil 12 000 Kč ročně, odečte celou částku 12 000 Kč.

§ 16 - sazba daně V tomto § je stanoven roční základ daně (tento základ platí po uplatnění odpočitatelných položek). Roční sazba se vztahuje na fyzické osoby obecně, tzn. jak na příjmy ze závislé činnosti, tak na příjmy podnikatelské. Bylo citováno v kapitole II.

§ 38h Stanovuje výběr a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků (zaměstnancům). Stanovené základy daně pro zálohu se zaokrouhlují na celé stokoruny nahoru. Bylo citováno v kapitole II. Roční zúčtování záloh pro zaměstnance, popřípadě podání daňového přiznání: Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků je upraveno § 38 ch zákona o daních z příjmů. Pokud poplatník (zaměstnanec) pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho zaměstnavatele a podepíše u tohoto zaměstnavatele prohlášení s tím, že žádá o roční zúčtování, provede mu toto zúčtování mzdová účetní. Skoro vždy budou daně přeplaceny (s ohledem na zaokrouhlování daňového základu při měsíčních zálohách na celé stokoruny nahoru). Nejzazší termín, kdy může zaměstnanec o zúčtování požádat, je 15. února následujícího roku. Toto platí i v případě, kdy zaměstnanec během roku změní zaměstnavatele. Roční zúčtování pro něj učiní poslední zaměstnavatel. Pokud zaměstnavatel zanikl bez právního nástupce a zaměstnanec se stal například nezaměstnaným, může požádat správce daně o roční zúčtování záloh, a to zase nejpozději do 15. února, nebo si může udělat daňové přiznání typu A sám a toto podat do 31. 3. V případě, že zaměstnanec pobíral více příjmů od více zaměstnavatelů, tedy vedle hlavního pracovního poměru měl ještě vedlejší příjmy, například za dohody o provedení práce, dohody o činnosti, příkazní smlouvy, nebo pobíral funkční požitek za výkon funkce a tento příjem byl zdaněn zálohou 20 % (nikoliv srážková daň, takový příjem se do ročního zúčtování nezahrnuje), je povinen si udělat daňové přiznání sám, stejně tak pokud vedle zaměstnání podnikal, popřípadě pronajímal, a to nejpozději do 31. 3. následujícího roku. Povinnost podat daňové přiznání má i poplatník, který chce uplatnit tzv. společné zdanění manželů. (Pokračování příště)

VÝVOJ INFLACE V SRPNU 2006 LUBOMÍR HANUŠ, odbor kolektivních smluv, mezd a sekcí OS KOVO Inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen domácností zaměstnanců (domácnosti, v jejíž čele je osoba v pracovním poměru a k sociální příslušnosti ostatních členů domácností se nepřihlíží) dosáhla v srpnu

IV

2006 proti stejnému období minulého roku hodnotu 103,0 a od počátku roku 2006 102,7 %. Odhad harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP; EU25) Eurostatu pro eurozónu za srpen 2006 je 2,3 procenta.

KOVÁK číslo 30 — 22. září 2006/příloha

ZMĚNY V NÁJMU BYTU (II.) JUDr. ZDENĚK HÁJEK, poradce ČMKOS pro sociální zabezpečení

Společně uhrazovat všechny náklady „Domácnost“ definuje občanský zákoník v § 115, když stanoví, že ji tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. O společném bydlení se v definici nehovoří, a je proto třeba současně vycházet i z ustanovení § 706 OZ, který o bydlení již hovoří jako o jedné z podmínek pro přechod nájmu. Podstatné je, že musí jít o skutečné soužití ve společné domácnosti, o jasný úmysl ji trvale sdílet. V případě sporu se společná domácnost prokazuje zejména společným obstaráváním domácnosti, společnou úhradou potravin, společným zajišťováním úklidu, společným zajišťováním nebo prováděním oprav bytu apod. osobami, které v bytě společně bydlí. Rozhodně splnění podmínky žití ve společné domácnosti není dáno pouhým přihlášením se k trvalému pobytu v bytě nájemce, neboť jde pouze o evidenční záležitost. Jde však o jeden z důkazů spolužití ve společné domácnosti, i když zřejmě ne ten rozhodující. Důležité je upozornit, že dikci „kteří s ním žili ve společné domácnosti v den jeho smrti“ nelze chápat doslovně. Doba soužití s nájemcem ve společné domácnosti by měla být tak dlouhá, aby bylo možné učinit závěr, že skutečně šlo o trvalé spolužití v jednom bytě s nájemcem. Podmínka soužití ve společné domácnosti se považuje za splněnou také tehdy, pokud o společném soužití není pochyb, jestliže nájemce nezemřel doma ve svém bytě, ale jinde, například v nemocnici nebo v ústavu sociální péče. Ještě k podmínce „nepřetržitého soužití s nájemcem ve společné domácnosti alespoň po dobu tří let“. Tato podmínka je splněna, jak vyplývá z logiky věci, pouze tehdy, pokud dotyčná osoba (například vnuk nebo družka) žila s bývalým nájemcem ve společné domácnosti bez přerušení. Není splněna například v případě, kdy družka žila s nájemcem dva roky, ale pak se odstěhovala k někomu jinému, aby se po roce k němu vrátila a žila s ním před jeho smrtí ve společné domácnosti nepřetržitě další dva roky. I když s ním tedy žila celkem čtyři roky, nájem na ní nemůže přejít, protože po přerušení společného soužití s ním ke dni jeho smrti nežila nepřetržitě celé tři roky, jak to vyžaduje zákon, ale pouze dva roky. Z uvedeného vyplývá, že při přerušení společného soužití plyne lhůta po opětovném obnovení společného soužití znovu od počátku.

Nenahlásíš, vystěhuj se Od 31. 3. 2006 došlo také ke zpřísnění, pokud jde o ohlašovací povinnost nájemce vůči pronajímateli. Nájemce je povinen písemně oznámit pronajímateli veškeré změny v počtu osob, které žijí s ním v bytě, a to do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. V písemném oznámení nájemce uvede jména, příjmení, data narození a státní příslušnost těchto osob (§ 689 odst. 2 OZ). Nemusí přitom jít jen o osoby žijící s nájemcem ve společné domácnosti, ale i o jiné osoby zdržující se v bytě, například o osoby, které přijely k nájemci na prázdniny nebo strávit dovolenou. Nesplnění této povinnosti ani do 1 měsíce od nastěhování (přijetí) osob do bytu považuje občanský zákoník za hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu (§ 689 odst. 3 OZ), při kterém pronajímatel může podle § 711 odst. 2 OZ vypovědět nájem z bytu i bez přivolení soudu (v takovém případě jako bytová náhrada postačuje pouze přístřeší). Podle výkladu Ministerstva pro místní rozvoj ČR, když bychom vycházeli ze skutečnosti, že nesplnění této povinnosti nájemcem ve lhůtě 1 měsíce je výpovědním důvodem, což také je, měl by nájemce oznámit pronajímateli všechny osoby, které v bytě pobývají déle než 1 měsíc. Uvedená ohlašovací povinnost se vztahuje také na družstevní byt a nájemce družstevního bytu.

Při úmrtí manžela nájemcem druhý manžel Nic se nemění na tom, že zemře-li jeden z manželů, kteří byli společnými nájemci bytu, stane se jediným nájemcem pozůstalý manžel. Toto

platí také v případě, jestliže jeden z manželů opustí trvale společnou domácnost. Pak se stává nájemcem bytu druhý z manželů. Nájem družstevního bytu přechází na dědice nebo pozůstalého manžela Nic se nemění, ani pokud jde o přechod nájmu při úmrtí nájemce družstevního bytu. Znamená to, že zemře-li nájemce družstevního bytu a nejde o byt ve společném nájmu manželů, přechází smrtí nájemce jeho členství v družstvu a nájem bytu na toho dědice, kterému připadl členský podíl. Jiná situace ovšem nastane, pokud je družstevní byt ve společném nájmu manželů. Pak zanikne smrtí jednoho z nich společný nájem bytu, a bylo-li právo na družstevní byt nabyto za trvání manželství, zůstává členem družstva pozůstalý manžel a jemu náleží členský podíl. Jestliže však zemře manžel, který nabyl právo na družstevní byt již před uzavřením manželství, přechází jeho smrtí členství v družstvu a tedy také nájem družstevního bytu na toho dědice, jemuž připadl členský podíl (§ 707 odst. 2 OZ). Je-li více dědiců, může členství zemřelého v družstvu přejít na více dědiců.

Způsoby zániku nájmu bytu Podle § 710 OZ zanikne nájem bytu písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem nebo písemnou výpovědí. Výpověď musí mít písemnou formu a musí být nájemci prokazatelně doručena. Pronajímatel v ní musí uvést výpovědní lhůtu. Zákon přitom stanoví, že výpovědní lhůta nesmí být kratší než 3 měsíce a musí skončit ke konci kalendářního měsíce. Nově se stanoví, že začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla doručena nájemci (stejně jako je tomu u běhu výpovědní lhůty při výpovědi z pracovního poměru). Například bude-li doručena 21. 7. 2006, začne běžet dnem 1. 8. 2006 a nájem skončí dnem 31. 10. 2006. Pokud byl nájem bytu sjednán na dobu určitou, skončí uplynutím této doby (nedochází však již k jeho automatickému obnovování ze zákona). Nájem k bytu může zaniknout i jinými způsoby, například při odstoupení od nájemní smlouvy podle § 679 OZ. Ten mj. stanoví, že je nájemce oprávněn odstoupit od smlouvy kdykoliv, byla-li pronajatá věc (byt) předána ve stavu nezpůsobilém ke smluvenému nebo obvyklému užívání (nejedná-li se o případ, kdy se pronajímatel dohodne s nájemcem, že si sám dá byt do pořádku). Dále nájem k bytu zaniká smrtí nájemce, pokud nedochází k přechodu nájmu podle zákona na jiné osoby, které žily s nájemcem ve společné domácnosti a nemají vlastní byt. Nájem může také zaniknout v důsledku zátop, požáru či jiných živelních událostí.

Co je rozhodující u služebního bytu Ve vztahu ke služebnímu bytu zákon uvádí: „Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu práce pro pronajímatele“ (§ 685 odst. 1 OZ). Pokud jde o zánik nájmu služebního bytu, § 710 OZ rozlišuje, zda nájemce přestal vykonávat práce pro pronajímatele z vážného důvodu, nebo bez něho. Zákon stanoví, že nájem služebního bytu sjednaný na dobu práce pro pronajímatele skončí posledním dnem kalendářního měsíce následujícím po měsíci, v němž nájemce přestal bez vážného důvodu na své straně práce vykonávat (§ 710 odst. 4 OZ). Naopak, pokud tyto práce pro pronajímatele nájemce přestane vykonávat z vážného důvodu na své straně, změní se od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž přestal práce vykonávat, nájem bytu na nájem bytu na dobu neurčitou (§ 710 odst. 5 OZ). Za vážný důvod na straně nájemce se pro tyto účely považuje například splnění podmínek pro přiznání starobního nebo invalidního důchodu, nebo skutečnost, že podle lékařského posudku nemůže nájemce sjednanou práci vykonávat a jinou vhodnou práci pro něho pronajímatel nemá. Vážným důvodem je také skončení pracovního poměru výpovědí danou pronajímatelem z důvodu organizačních změn podle zákoníku práce. I