PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY Maturitní otázka č. 1
TVAR ZEMĚ
Geoid = skutečný tvar Země Nelze vyjádřit matematicky
Rotační elipsoid rovníkový poloměr = 6 378 km vzdálenost od středu Země k pólu = 6 358 km povrch = 510 mil. km2 složité výpočty využití pro podrobné mapy
Referenční koule poloměr = 6 371,11 km povrch = 510 mil. km2
2
POHYBY ZEMĚ
ROTACE = otáčení Země okolo své osy
REFERENČNÍ POHYB = otáčení Země okolo Slunce
PRECESE = pohyb zemské osy
NUTACE = pohyb zemské osy
3
ROTACE ZEMĚ DOBA ROTACE:
Hvězdný den = 23 h 56 min 4 s
Pravý sluneční den = kolem 24 h jeho délka se během roku mění
Střední sluneční den = 24 h
Zpomalování rotace o 0,001- 0,002 s/stol.
4
ROTACE ZEMĚ DŮSLEDKY ROTACE:
střídání dne a noci
místní čas (na 1° z.d. se čas mění o 4 min)
zploštění Země
Coriolisova síla
pohyb noční oblohy
5
REFERENČNÍ POHYB ZEMĚ POJMY:
EKLIPTIKA
ORBITA
BOD JARNÍ ROVNODENNOSTI
SVĚTOVÝ ROVNÍK
6
REFERENČNÍ POHYB ZEMĚ PRVNÍ DVA KEPLEROVY ZÁKONY:
Planety obíhají po elipsách, v jejichž jednom ohnisku je Slunce
Plochy, které vytvoří průvodič planety, za stejný čas jsou stejné
7
REFERENČNÍ POHYB ZEMĚ APLIKACE KEPLEROVÝCH ZÁKONŮ NA ZEMI:
Orbita Země = málo zploštělá elipsa, v jejímž jednom ohnisku je Slunce PŘÍSLUNÍ = PERIHEIUM (147 mil. km) ODSLUNÍ = AFELIUM (152 mil. km)
Země se v přísluní pohybuje rychleji než v odsluní Průměrná rychlost Země = 30 km/s
8
REFERENČNÍ POHYB ZEMĚ SKLON ZEMSKÉ OSY:
66,5° s rovinou ekliptiky
během oběhu Země kolem Slunce se sklon zemské osy nemění
v přísluní – ke Slunci přikloněna jižní polokoule v odsluní - ke Slunci přikloněna severní polokoule
9
REFERENČNÍ POHYB ZEMĚ PERIODA POHYBU:
TROPICKÝ ROK = 365,24 dne
SIDERICKÝ ROK = 365,256 dne
10
REFERENČNÍ POHYB ZEMĚ DŮSLEDKY POHYBU a sklonu zemské osy:
Změna sklonu slunečních paprsků během roku 21.3. a 23.9. 90° - 21.6. s.p. 90° - | - 23,5 °| j.p. 21.12. 21.12. s.p. 90° - | + 23,5 °| j.p. 21.6.
Různá délka dne a noci na Zemi ROVNÍK – délka dne a noci se během roku nemění (6h:6h) POLÁRNÍ KRUH – na 24 hod nastává polární den (s.p.:21.6.) a polární noc (s.p.:21.12.) PÓL – střídá se polární den (s.p.:21.3.-23.9.) a polární noc OSTATNÍ OBLASTI – od 21.12. do 21.6. prodlužování dne (s.p.) a od 21.6. do 21.12. zkracování dne 11
PRECESE A NUTACE = pohyby zemské osy PRECESE osa opisuje plášť dvojkužele perioda – PLATÓNSKÝ ROK = 26 000 let důsledek – sever budou ukazovat jiné hvězdy
NUTACE drobné výkyvy osy (póly vytváří kružničky) zvlnění pláště dvojkužele
12
ČASOVÁ PÁSMA VÝVOJ POUŽÍVÁNÍ:
místní čas (sluneční hodiny)
železniční čas
časová pásma (USA, konec 19. stol.)
13
ČASOVÁ PÁSMA TEORIE:
24 časových pásem
šířka 1 pásma = 15° z.d.
střed pásma = 0-tý poledník či poledník, který je násobkem 15-ti
sousední časová pásma se liší časem posunutým o 1 hod
na východ: na západ :
+1 hod -1hod
PÁSMO SVĚTOVÉHO ČASU = pásmo se středem na hlavním
poledníku
14
ČASOVÁ PÁSMA PRAXE:
24 časových pásem
hranice časových pásem přizpůsobeny hranicím států (u velkých států nižším administrativním celkům)
některé státy se časovými pásmy neřídí (např. Indie)
LETNÍ ČAS = čas sousedního východního časového pásma (+1h) zaváděn v letních měsících (období není celosvětově vymezeno) pro úsporu energie
15
ČASOVÁ PÁSMA DATOVÁ HRANICE:
vede převážně po 180-tém poledníku
v obydlených oblastech se od něj odklání (např. Fidži)
při jejím přechodu se mění datum o 1 den
z východní polokoule na západní Ze západní polokoule na východní
-1 den +1 den
16
KALENDÁŘ VÝVOJ NAŠEHO KALENDÁŘE:
Římský kalendář
Juliánský kalendář
Gregoriánský kalendář
17
KALENDÁŘ ŘÍMSKÝ KALENDÁŘ:
nejprve pouze 10 měsíců, začínal březnem později doplněn o leden a únor
18
KALENDÁŘ JULIÁNSKÝ KALENDÁŘ:
vytvořen na popud Julia Caesara vzor v přesném egyptském kalendáři zavedeny přestupné roky (letopočet dělit. 4), 2x po sobě 24.2. liché měsíce 31 dní, sudé 30 dní, únor 29 dní rok = 365 dní (+ 1 přestupný) červen přejmenován na Juli nepochopen, přestupné roky již po 3 letech náprava za císaře Augusta (po určitou dobu přest. roky zrušeny) srpen přejmenován na Augustus únoru ubrán jeden den a přidán srpnu od srpna obráceno pravidlo o lichých a sudých měsících 19
KALENDÁŘ GREGORIÁNSKÝ KALENDÁŘ:
úprava juliánského kalendáře na popud papeže Řehoře
jeho nedostatek nalezen předbíháním se velikonoc příčina: tropický rok netrvá celých 365,25 dní
stoleté roky přestupné pouze tehdy pokud jsou dělitelné 400
postupně přijat ve většině zemí
např. v Rusku až ve 20-tých letech 20. stol (VŘSR v listopadu)
20
