Dynamická planeta Země zemský povrch se neustále mění většina změn probíhá velmi pomalu jsou výsledkem působení geologických dějů geologické děje dělíme: vnitřní vnější VNITŘNÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
• jsou tvořivé • produkují mladý reliéf, např. vznik pohoří • zemětřesení a sopečná činnost
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
• jsou ničivé • reliéf zarovnávají a vyplňují sníženiny • působení: o zemské přitažlivosti o vody a ledovců o větru o organismů
Pohyby desek • vzdalují se • pohybují se ……………………………………………….. • pohybují se v protisměru vodorovně ……………………………………………….. Pohyb desek v minulosti:
1. desky se vzdalují oddalováním desek vznikají středooceánské hřbety → mohutná pohoří
Litosférické desky
uprostřed ………………………………….. př. ………………………………..………….. hřbet
LITOSFÉRA = zemská kůra ………………………………….. část zemského pláště a astenosféra sahá do hloubky 100–150 km je rozlámaná na kry = litosférické …………………………………..
středem hřbetu se táhne hluboké ………………………………….. – tzv. rift v místě riftu se vylévá čedičové magma
desky s pouze oceánskou kůrou = …………………………………..
a vzniká ……………………………….. oceánská
desky nesoucí kontinenty = …………………………………..
kůra
1. desky se pohybují k sobě jedna deska se podsouvá pod druhou ………………………………….. oceánské kůry
Zemětřesení (chybný text)
dlouhodobé otřesy vyvolané náhlým uvolněním energie v nitru Země energie putuje jako zemětřesné přímky
dvě oceánské desky → vznikají hlubokomořské ………………………………….. a vulkanické ostrovní oblouky oceánská a pevninská deska → oceánská se podsouvá pod kontinentální, vznikají hlubokooceánské příkopy a pevninská deska se ……………………………
hlavně na hranicích států → tektonická zemětřesení místo zániku zemětřesení je ohnisko – tzv. hypocentrum místo na zemském povrchu pod ohniskem tzv. epicentrum → nejvíce postiženo
EPICENTRUM
HYPOCENTRUM
otřesy zaznamenávají přístroje tzv. seizmografy kolize pevninských desek → vznik mohutných ………………………………….., př. Alpy, Himaláje
2. pohybují se vedle sebe pohybují se podle ………………………………….. při horizontálním posunu o sebe desky „drhnou“ → zemětřesení př. zlom ………………………………….. v Kalifornii
délku zemětřesení udává magnitudo – číselná hodnota na Richterově stupnici
jedna z nejnebezpečnějších přírodních katastrof 1 tisíc otřesů ročně (ale slabé) území ČR patří k seizmicky klidným oblastem → magnitudo 8–9, hlavně východní Čechy
Rozlišujeme tři druhy sopek:
Magma
štítová sopka – vylévá se z ní magma Magma je ………………………………….. tvořená roztavenými silikáty. Magma
sypaný kužel – vyvrhuje útržky …………………………………..
můžeme rozdělit na dva typy:
stratovulkán – střídají se lávové proudy a vrstvy …………………………………..
čedičové magma – vzniká ve ………………………………….. plášti
Na Zemi je známo asi 1 400 sopek. Za ………………………………….. považujeme ty,
žulové magma – vzniká v kůře
které projevily svou aktivitu v posledních 10 000 letech. Obrovskou
Na povrch proniká magma především ………………………………….. . Během výstupu
se
mohou
navzájem
mísit.
Utuhnutím
magmatu
vznikají
………………………………….. horniny.
vulkanickou aktivitou se vyznačují ………………………………….. pacifické desky. Pás sopek obklopující ………………………………….. oceán bývá nazýván „ohnivý kruh“. Významné sopky:
…………………………………………………………………………………………
Magma, které se vylévá na povrch označujeme jako ………………………………….. . Někdy je vyvrhováno ………………………………….. jako útržky lávy. Podle ………………………………….. útržků rozlišujeme vulkanické bomby, lapily a popel. Souhrnně je označujeme pyroklastika.
…………………………………………………………………………………………
Průvodní jevy sopečné činnosti Sopečnou činnost doprovází vývěry ………………………………….. vod. Vodu v pravidelných intervalech vystřikuje ………………………………… . V sopečných
Co je to sopka? Sopka (=………………………………) je místem výstupu magmatu na zemský povrch.
oblastech dochází také k výronům ………………………………….. (oxid uhličitý, sirné páry). Sopečnou činnost můžeme využívat jako geotermální energii (př. …………………………………..)
a
minerální
prameny
mají
uplatnění
ve
………………………………….. (lázně). V okolí sopek se rovněž nacházejí úrodné ………………………………….. .
Nebezpečí sopek přímý výbuch – horniny vystřelené do vzduchu pyroklastické proudy – popel a úlomky valící se po svahu lávové proudy bahnotoky (= lahary) – zvodnění vyvrhovaného materiálu
Tektonika a přeměna hornin
v horninách se vytvářejí pukliny a trhliny → zlomy
působením tlaku se horniny porušují plastické poruchy:
zlomy sahající do velkých hloubek → hlubinné zlomy
- vznikají za vysokých teplot - není porušena spojitost hornin
křehké poruchy:
Křehké poruchy
- vznikají za nižších teplot
rozdělují horniny do bloků, které se vůči sobě mohou pohybovat: • zdvih • pokles
- horniny praskají
• horizontální posun vytváří se kerná pohoří
Plastické poruchy př. vrásy → vytváří vrásová pohoří (Himaláje, Alpy, Kordillery)
další křehké poruchy: • kerný přesmyk • hrásť – soustava zdvihů
sedlo
• příkopová propadlina – soustava poklesů, př. Východoafrický prolom
koryto
typy vrás:
2
přímá
……….
šikmá
……….
překocená
……….
přesmyk
……….
3
………………………………………….. 1
4
…………………………………………..
Vyvřelé horniny
Hlubinné vyvřeliny ŽULA = GRANIT
(chybný text)
vyvřelé = magmatické horniny
málo hojná hlubinná vyvřelina
tvoří se utuhnutím písků
křemen, živec, síra (biotit i muskovit) má kvádrovitou odlučnost
magma utuhlo pod zemským povrchem • vznikají hlubinné vyvřelé horniny
využití: stavební, obkladový, sochařský kámen, dlažební kostky významná liberecká a mrákotínská žula
• magma tuhlo rychleji → dostatek času na krystalizaci → jsou hrubozrnné • tvoří masivy, plutony
GABRO světlá hornina z čedičového magmatu
magma utuhlo na zemském povrchu • vznikají výlevné vyvřelé horniny
použití k dekoračním účelům – obklady, pomníky tvoří menší tělesa
• magma tuhlo rychleji → více času na krystalizaci → jsou jemnozrnné
Výlevné vyvřeliny ČEDIČ = BAZALT nejhojnější výlevná vyvřelina válcovitá odlučnost tvoří sopečná pohoří – České středohoří, Doupovské hory, Nízký Jeseník ZNĚLEC, ANDEZIT
Žilné horniny PEGMATIT složením odpovídá čediči, ale vyznačuje se velkými krystaly může obsahovat vzácné minerály
Přeměněné horniny za vysokých teplot a tlaků se horniny přeměňují původní minerály se nahradí minerály novými charakteristické je usměrnění minerálů nebo uspořádání na plochách břidličnatosti Druhy přeměn (metamorfóz) regionální – působí teplota i tlak, velká území, např. vrásněním kontaktní – působí pouze teplota, např. teplotním účinkem magmatu šoková – působí teplo při dopadu meteoritu FYLIT SVOR RULA MRAMOR
dva typy: • pararuly – vznikly intenzivní přeměnou usazených hornin • ortoruly – vznikly intenzivní přeměnou žul využití: drtí se na štěrk, obklady, dlažba, stavební kámen výskyt: většina našich pohoří
tmavošedá až zelená barva hedvábný lesk vzniká slabou přeměnou jílovitých usazených hornin použití: obklady, střešní krytina výskyt: Železný Brod, Hrubý Jeseník
= krystalický vápenec vzniká přeměnou vápenců barva většinou světlá využití: sochařský kámen, dekorační účely
vzniká silnější přeměnou jílovitých usazených hornin obsahuje velké množství světlé slídy → silný lesk často obsahují granáty výskyt: většina našich pohoří
Další přeměněné horniny MIGMATIT – nejsilnější přeměna, štěrk, dekorační kámen AMFIBOLIT – zelenavý odstín, štěrk