Plán péče o přírodní památku VRBINA U NOVÉ VSI
na období 2015 - 2024
návrh
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: údaje o vyhlášení:
zatím nepřiděleno přírodní památka Vrbina u Nové Vsi přírodní památka bude vyhlášena Nařízením Ústeckého kraje
1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec: katastrální území:
Ústecký kraj Louny Podbořany Nepomyšl Nová Ves u Podbořan
1.3 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:
..... ..... .....
Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
CZ0411002 Doupovské hory CZ0424125 Doupovské hory
Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí
Zvláště chráněné území: Katastrální území: Nová Ves u Podbořan (723215) Číslo parcely podle KN
Druh pozemku podle KN
188/1
trvalý travní porost
188/2 188/3
ostatní plocha vodní plocha
188/6
trvalý travní porost
188/7 189
vodní plocha ostatní plocha
190/1
trvalý travní porost
190/2
lesní pozemek
Celkem
Způsob využití pozemku podle KN zemědělský půdní fond jiná plocha zamokřená plocha zemědělský půdní fond zamokřená plocha jiná plocha zemědělský půdní fond pozemek určený k plnění funkcí lesa
Číslo listu vlastnict ví
Výměra parcely celková dle KN (m2)
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
95
23393
23393
95 95
4160 32913
4160 32913
95
482
482
95 95
406 1159
406 1159
95
28383
28383
95
21994
21994 112890
Ochranné pásmo: Ochranné pásmo je vyhlášeno podél severní hranice přírodní památky. Katastrální území: Nová Ves u Podbořan (723215) Číslo parcely podle KN 176/2 176/3
Druh pozemku podle KN
trvalý travní porost trvalý travní porost
186/1 186/5 188/5 Celkem
vodní plocha ostatní plocha ostatní plocha
Způsob využití pozemku podle KN zemědělský půdní fond zemědělský půdní fond koryto vodního toku přirozené nebo upravené jiná plocha jiná plocha
Číslo listu vlastnict ví
Výměra parcely celková dle KN (m2)
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
95
2373
2373
95
8
8
95
3512
992
95 95
1678 4450
1678 4450 9501
Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.5 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.6 Předmět ochrany ZCHÚ Předmětem ochrany jsou populace a stanoviště obojživelníků kuňky obecné (Bombina bombina) a čolka velkého (Triturus cristatus), pro které byla vyhlášena evropsky významná lokalita (EVL) Doupovské hory (CZ0424125), jejich biotopy zahrnující zachovalá přírodní stanoviště bylinných porostů mezofilního až podmáčeného charakteru zejména Vlhké pcháčové louky (T1.5) a lesní společenstvo s dominujícím biotopem Mokřadních olšin (L1) a vzácné druhy rostlin: prstnatec májový (Datylorhiza majalis) a suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium). Pro oba druhy obojživelníků, jakožto pro většinu dalších ochranářsky významných druhů rostlin a živočichů, jsou klíčové všechny vodní, podmáčené a vlhké biotopy. 1.7 Cíl ochrany Cílem ochrany je zachování a zlepšení stavu všech přirozených a přírodě blízkých biotopů a na ně vázaných vzácných druhů, které jsou předmětem ochrany přírodní památky.
2. Charakteristika zvláště chráněného území, přírodní poměry 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Navrhované ZCHÚ se nachází cca 800 m jižně od obce Nová Ves ve správním obvodu městyse Nepomyšl v okrese Louny. Nadmořská výška je cca 520 m. Jde o terénní depresi s mělkým, částečně zazemněným rybníkem, na který navazuje mokřadní olšina a různě vlhké, lokálně i podmáčené, louky. V území se nachází i rozptýlená dřevinná vegetace ve formě keřů a ovocných stromů, většinou jako liniový doprovod vodotečí, struh s periodickou vodou a polních cest. Zdrojem vody je voda srážková a pravděpodobně i voda podzemní (prameniště). Míra zavodnění je odvislá hlavně od klimatických podmínek, v sušších letech mokřad vysychá. Voda je částečně odváděna drobnou vodotečí, odtékající severním směrem do rybníka Velký Rohozec. Téměř všechny ochranářsky významné druhy, včetně druhů, jež jsou hlavním předmětem ochrany, jsou vázány na biotopy mokřadního ekosystému. Kromě samotné vodní plochy mokřadu a jeho litorálu jde zejména o kvalitní mokřadní olšinu a vlhké pcháčové a bezkolencové louky. Geologie Podle geologické mapy 1:25 000 (on line: http://mapy.geology.cz/geocr_25) tvoří podklad většiny území kvartérní organické sedimenty – slatiny (oblast: kvartér extraglaciálních oblastí), v okrajový částech jsou pak zastoupeny paleogenní analcimické, nefelinické bazanity a tefrity (oblast: podkrušnohorská pánev a přilehlé vulkanické hornatiny). Geomorfologie: Podle geomorfologického členění ČR (Demek et al. 2006) je území řazeno následovně: Provincie: I. Česká vysočina Subprovincie (soustava): III. Krušnohorská subprovincie (soustava) Oblast (podsoustava): B - Podkrušnohorská hornatina (podsoustava) Celek: 4 - Doupovské hory Okrsek: 3 - Rohozecká vrchovina Pedologie Podle půdní mapy 1:50 000 (on line: http://mapy.geology.cz/pudy) se v území vyskytují eutrofní kambizemě a fluvické gleje. Klimatické poměry Klimaticky (Quitt in Tolazs et al. 2007) je území řazeno do oblasti MT3 (mírně teplá, vlhká, nížinná). Vybrané klimatické ukazatele zájmového území jsou uvedeny v tabulce: Klimatické charakteristiky Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu
Hodnota 20-30 120-140 130-160 40-50 -3 - -4 16 - 17 6–7
Klimatické charakteristiky Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných
Hodnota 6-7 110 – 120 350 – 450 250 – 300 60 – 100 120 - 150 40 - 50
Biogeografie V biogegografických klasifikacích ČR je území řazeno následovně: Bioregion: 1.13 – Doupovský (Culek et al. 2005) Fytogeografické členění: oblast: Termofytikum, obvod: České termofytikum, okres: 1 Doupovská pahorkatina (Slavík 1987) Přírodní lesní oblast: 4 - Doupovské hory (on line: http://www.uhul.cz/nase-cinnost/oblastniplany-rozvoje-lesu/prirodni-lesni-oblasti-plo) Potenciální přirozená vegetace území Potenciální přirozená vegetace představuje rostlinný pokryv, který by se vytvořil v určitém území bez jakékoliv činnosti člověka. Podle Neuhäuslové et al. (1998) by v dané oblasti převládala černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi – Carpinetum). Přírodní biotopy Dle aktuální nálezové databáze biotopů AOPK ČR (on line: http://mapy.nature.cz/, stav ke konci roku 2014) jsou v navrženém ZCHÚ zastoupeny následující přírodní biotopy. Charakteristika a navržená ochrana vychází z vlastních dat a z Chytrého et al. (2001, 2010). Podíl plochy Popis biotopu v ZCHÚ (%) L1 Mokřadní olšiny 39 Podmáčený olšový porost s příměsí nebo enklávami dalších dřevin (vrba, dub, jasan, bříza, jilm, habr, javor, smrk) navazující na severu a západě na vodní plochu mokřadu. Dominantní biotop zaujímající centrální část ZCHÚ, který plní významnou funkci refugia a zimoviště pro většinu zjištěných obojživelníků (včetně kuňky obecné a čolka velkého). Pro zachování je nutné zabránit odvodňování území a neměnit přirozenou druhovou skladbu dřevin. T1.5 Vlhké 20 V ZCHÚ dominantní typ lučních porostů vyskytující se pcháčové louky v místech s trvale vysokou hladinou podzemní vody. Nesnáší dlouhotrvající zaplavení ani periodické vysychání. V ZCHÚ se vyskytují ve východní, jihovýchodní, jižní a severozápadní části území. Z ochranářsky významných druhů zde roste např. upolín nejvyšší (Trollius altissimus) nebo prstnatec májový (Dactylorhiza majalis subsp. majalis). Také jde o významné refugium a zimoviště většiny zjištěných druhů obojživelníků (včetně kuňky obecné a čolka velkého). Pro zachování je nutná pravidelná seč 1-2x ročně a zabránit odvodňování. Název biotopu
Podíl plochy Popis biotopu v ZCHÚ (%) T1.9 Střídavě vlhké 11 Vzácnější typ lučních porostů vázaných na místa s kolísavou bezkolencové louky hladinou podzemní vody na chudších až středně bohatých oglejených půdách. V ZCHÚ se vyskytuje v západní a jihozápadní části. Z ochranářsky významných druhů zde roste např. upolín nejvyšší (Trollius altissimus). Pro zachování je nutné extenzivní hospodaření (seč 1x ročně, nepřihnojovat) a zabránit odvodňování. T1.1 Mezofilní 10 Poměrně běžný typ luční porostů vyskytující se na sušších ovsíkové louky místech. V okolí ZCHÚ jde o dominující typ luk, v ZCHÚ se vyskytuje plošně omezeně v severní a jižní části. Pro zachování je vhodná pravidelná seč (2xročně), možné je příležitostné přepásání. Hnojení a vápnění omezit. M1.7 Vegetace 6 Vegetace příbřežních mělčin a silně podmáčených míst, často vysokých ostřic s kolísavou výškou vodního sloupce (vysychání v letních měsících). V ZCHÚ se vyskytuje v litorálním pásmu na východním a jihovýchodním břehu vodní plochy mokřadu. Z ochranářsky významných druhů zde roste např. suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), biotop může být rozmnožištěm nebo refugiem pro obojživelníky -zejména pro kuňku obecnou (Bombina bombina) a také pro většinu druhů vážek. Pro zachování je nutné zabránit dlouhodobému snižování vodní hladiny, omezit obhospodařování (seč 1x2-3 roky, nehnojit, nepoužívat herbicidy, nevyhrnovat a nehnojit vodní plochu mokřadu) a zabránit zarůstání dřevinami. K3 Vysoké 6 Běžný typ dřevinné vegetace tvořené zejména hustými často mezofilní a xerofilní trnitými keři vyššího vzrůstu, často velkoplošně nebo v liniích. křoviny V okolí ZCHÚ jde o běžný typ vegetace především v okolí vodotečí, struh a polních cest. V rámci ZCHÚ se vyskytuje v severní části (v ochranném pásmu) a na jižním okraji (okolí strouhy). Je tvořena především šípkem a trnkou a doprovází ji často staré ovocné stromy. M1.3 Eutrofní 3 Vegetace mělkých stojatých nebo pomalu tekoucích vod vegetace bahnitých s kolísavou vodní hladinou a většinou s bahnitým dnem. Spolu substrátů s vegetací V1C tvoří významnou složku biotopu samotné vodní plochy mokřadu, který je klíčový pro rozmnožování všech druhů obojživelníků, včetně kuňky obecné a čolka velkého a pro většinu druhů vážek. Pro zachování je nutné zejména zabránit trvalému snižování vodní hladiny, vyloučit chov ryb a drůbeže, vyloučit použití herbicidů, omezit eutrofizaci. V1C Makrofytní 2 Vegetace vodních rostlin ponořených nebo plovoucích na vegetace přirozeně hladině. Spolu s vegetací M1.3 tvoří významnou složku eutrofních a biotopu samotné vodní plochy mokřadu, který je klíčový pro mezotrofních rozmnožování všech druhů obojživelníků, včetně kuňky stojatých vod obecné a čolka velkého a pro většinu druhů vážek. Z méně běžných druhů rostlin je její součástí např. okřehek trojbrázdý (Lemna trisulca) nebo bublinatka jižní (Utricularia australis). Pro zachování je nutné zejména zabránit trvalému snižování vodní hladiny, vyloučit chov ryb a drůbeže, vyloučit použití herbicidů, omezit eutrofizaci. Název biotopu
Název biotopu T3.3D Úzkolisté suché trávníky
K1 Mokřadní vrbiny
Podíl plochy Popis biotopu v ZCHÚ (%) 2 Vzácnější typ bylinné vegetace výslunných svahů různého sklonu. V ZCHÚ se vyskytuje v plošně omezeném fragmentu při severní hranici, většina plochy spadá do ochranného pásma ZCHÚ. Z méně běžných druhů se zde vyskytuje např. pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) nebo hrachor trávolistý (Lathyrus nissolia). Pro zachování je nutné bránit zarůstání dřevinami, neprovádět zalesňování, ideální management je pastva ovcí a koz. 1 Vrbové porosty keřových nebo stromových vrb na stabilně vlhkých nebo podmáčených místech. V ZCHÚ převažují keřové formace v plošně omezených fragmentech, zejména v litorální zóně mokřadu (výskyt s vegetací M1.7). Pro zachování je nutné zabránit dlouhodobému snižování vodní hladiny a neměnit přirozenou druhovou skladbu dřevin.
Přehled zvláště chráněných a významných druhů rostlin a živočichů Celkem bylo v navrženém ZCHÚ zjištěno 7 zvláště chráněných druhů živočichů a 2 zvláště chráněné druhy rostlin. V Červených seznamech je zařazeno 6 druhů obojživelníků, 7 druhů vážek a 14 druhů vyšších rostlin. Zde třeba upozornit, že některé skupiny organismů nebyly doposud v území podrobněji zkoumány a údaje o nich buď zcela chybí, nebo jde o náhodné nálezy. To se týká především bezobratlých (s výjimkou vážek) a částečně i ptáků a savců. Následující seznam zahrnuje všechny zvláště chráněné druhy dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. v platném znění a některé významnější druhy zařazené v Červených seznamech s vyšším stupněm ohrožení. Název druhu Kuňka obecná (Bombina bombina)
Čolek velký (Triturus cristatus)
Kategorie Popis biotopu druhu, početnost, další poznámky ochrany * Rozmnožuje se a větší část vegetační sezóny přežívá ve vodní ploše mokřadu a v mělčinách v litorální zóně. Zimuje v terestrických biotopech v těsné blízkosti mokřadu (olšina, strouhy, louky). V ZCHÚ §2, EN má dlouhodobě početnou stabilní populaci čítající řádově stovky dospělců (druh monitorován od roku 2002 formou odchytů, vizuálním pozorováním a zaznamenáváním hlasů). Rozmnožuje se a větší část vegetační sezóny přežívá ve vodní ploše mokřadu a v mělčinách v litorální zóně. Zimuje v terestrických biotopech v blízkém i širším okolí mokřadu (část populace může zimovat i §2, EN v bahně na dně nádrží). V ZCHÚ má dlouhodobě početnou stabilní populaci čítající řádově desítky dospělců (druh monitorován od roku 1998 formou odchytů).
Název druhu Čolek obecný (Lissotriton vulgaris)
Skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus)
Skokan zelený (Peleophylax kl. esculentus) Ropucha obecná (Bufo bufo)
Vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis)
Upolín nejvyšší (Trollius altissimus)
Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis subsp. majalis)
Suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium)
Kategorie Popis biotopu druhu, početnost, další poznámky ochrany * Rozmnožuje se a větší část vegetační sezóny přežívá ve vodní ploše mokřadu a v mělčinách v litorální zóně. Zimuje v terestrických biotopech v blízkém i širším okolí mokřadu (část populace může zimovat i §2, LC v bahně na dně nádrží). V ZCHÚ má dlouhodobě početnou stabilní populaci čítající řádově desítky dospělců (druh monitorován od roku 1998 formou odchytů). Je úzce vázán na vodní prostředí mokřadu, kde setrvává prakticky po celou dobu svého životního cyklu. Preferuje hlubší vodu, nevadí mu strmé břehy, absence litorálu ani suché prostředí v okolí §1, NT vody. V ZCHÚ se vyskytuje ve smíšené populaci se skokanem zeleným. Početnost se těžko odhaduje z důvodu obtížného odlišení obou druhů. Smíšená populace čítá řádově desítky ex. Platí o něm téměř totéž co o skokanu skřehotavém – §2, NT viz tam. Rozmnožuje se ve vodní ploše mokřadu a v mělčinách v litorální zóně. Mimo dobu rozmnožování (jaro) se zdržuje v terestrických §3, LC biotopech v blízkém i širším okolí mokřadu. Akční radius může být i několik km. Na základě sporadických údajů lze populaci v ZCHÚ odhadnout na desítky ex. (druh nebyl cíleně sledován). Larvy i dospělci jsou úzce vázány na vodní prostředí mokřadu a jeho litorál. Larvy žijí na ponořené §2, VU vegetaci. V ZCHÚ zaznamenal M. Walhauser v období 2011-2014 několik desítek larev a 2 dospělce (samci). Roste na vlhkých pcháčových a bezkolencových loukách v okolí mokřadu v jihozápadní a severozápadní části ZCHÚ. Druh zaznamenán §3, C3 v letech 2002 a 2010 (Gutzerová 2002 a 2010). Aktuální průzkum z roku 2013 (Broum 2013) druh neuvádí. Roste na vlhké pcháčové louce v jižní části ZCHÚ. Druh poprvé zaznamenán v roce 2010 (1ex.), §3, C3 aktuálně (2013) zjištěno 13 ex. (Broum 2013), v roce 2015 cca 25 ex. Roste v mělčinách a na podmáčených místech na východním až jižním břehu vodní plochy mokřadu. C2t Stabilní silnou populaci potvrzuje v roce 2002 Gutzerová (2002) - 500 ex., i v roce 2013 Broum (2013) - přes 100 ex.
* Kategorie ochrany: -podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. v platném znění: §1 - kriticky ohrožené, §2 - silně ohrožené, §3 - ohrožené -podle Červeného seznamu obratlovců (Plesník et al. 2003) a bezobratlých (Farkač et al. 2005): CR – kriticky ohrožené, EN – ohrožené, VU – zranitelné, NT – téměř ohrožené, LC – málo dotčené -podle Červeného seznamu rostlin (Grulich 2012): C1 – kriticky ohrožené, C2 - silně ohrožené, C3 - ohrožené, C4 – vzácnější taxony vyžadující pozornost
Základní údaje o lesích Lesní pozemky zaujímají v navrženém ZCHÚ jen malou část (2,2 ha) a představuje je jedna parcela (p. č. 190/2). Podle lesnické typologické mapy je zde zastoupen lesní typ 3L1 – jasanová olšina potoční (on line: http://eagri.cz/public/app/uhul/ds_lho/). Ve skutečnosti lesní biotop olšiny v navrženém ZCHÚ zasahuje i na sousední nelesní pozemky a jeho reálná výměra je více než dvojnásobná (cca 4,7 ha). 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Nejsou známy. 2.3 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.3.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka
Doupovské hory LHO Podbořany 2,2 1. 1. 2008 - 31. 12. 2017 Soukromí vlastníci Soukromí vlastníci
Zdroj: Datový sklad LHO (on line: http://eagri.cz/public/app/uhul/ds_lho) Pro účely plánu péče byl jediný lesní pozemek v navrženém ZCHÚ (p. č. 190/2, rozloha 2,2 ha) zařazen do dílčí plochy č. 1. Dílčí plocha č. 1 (DP 1): Mokřadní olšina Podmáčený až vlhký porost vzrostlých olší s příměsí nebo enklávami dalších dřevin (vrba, dub, jasan, bříza, jilm, habr, javor, smrk) navazující na severu a západě na vodní plochu mokřadu. Jde o významný biotop pro většinu zjištěných druhů obojživelníků, vč. kuňky obecné a čolka velkého, které ho využívají jako refugium a zimoviště v době mimo rozmnožování (v terestrické fázi svého životního cyklu). Díky relativní zachovalosti a přirozené druhové skladbě dřevin bude biotop pravděpodobně významný i z entomologického hlediska. Pro tuto skupinu organismů však chybí relevantní informace. V rámci navržené ZCHÚ jde o dominantní biotop - rozloha cca 4,7 ha představuje cca 39 % rozlohy navrženého ZCHÚ. Příloha M3: Ortofotomapa s označením dílčích ploch 2.3.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Území se nachází v povodí Doláneckého potoka, číslo hydrologického pořadí 1-13-03-02100-00. Vodní plocha mokřadu je evidována v DIBAVOD VÚV TGM (on line: http://heis.vuv.cz) jako bezejmenná povrchová stojatá voda (ID 113 030 210 005). Drobná
vodoteč odtékající z mokřadu je pak vedena jako součást bezejmenného vodního toku řazeného do kategorie ostatní (ID 142 560 002 000). Podle dostupných dat nejsou vodní plocha ani vodoteč v navrženém ZCHÚ rybářsky či jinak hospodářsky využívány a neplní ani jiné funkce. Vodní plocha mokřadu je součástí navržené dílčí plochy č. 2 – viz kapitola 2.3.4 (Základní údaje o nelesních pozemcích) 2.3.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody V navrženém ZCHÚ se nenachází. 2.3.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Bezlesí, které tvoří cca 61% navrženého ZCHÚ, bylo podle charakteru biotopů a ochranářského významu rozčleněno do následujících dílčích ploch: Dílčí plocha č. 2 (DP 2): Vodní plocha mokřadu s litorální vegetací (mimo olšinu) Vodní plocha mělkého mokřadu s navazujícím litorálem na silně podmáčených místech, zejména na východním, jihovýchodním a jižním břehu. Vodní plocha má poměrně vysoké zastoupení vodních makrofyt, litorál tvoří převážně vegetace vysokých ostřic a eutrofní vegetace bahnitých substrátů, lokálně i mokřadní vrbiny (většinou v keřových formacích). Jde o klíčový biotop pro většinu ochranářsky významných druhů - spolu s dílčí plochou č. 3 jde o ochranářsky nejcennější biotop v území. Na dílčí ploše č. 2 se rozmnožují všechny druhy obojživelníků, včetně kuňky obecné a čolka velkého a také vážky, včetně zvláště chráněné vážky jasnoskvrnné. Roste zde i několik méně běžných až vzácnějších druhů rostlin – např. suchopýr širolistý, okřehek trojbrázdý nebo bublinatka jižní. Dílčí plocha č. 2 zaujímá cca 1,5 ha, tj. cca 12 % z rozlohy navrženého ZCHÚ. Dílčí plocha č. 3 (DP 3): Vlhké pcháčové a bezkolencové louky Extenzivně obhospodařované vlhké louky na místech s trvale vysokou nebo kolísavou hladinou podzemní vody po většině obvodu mokřadu. Významný biotop pro řadu ochranářsky významných druhů. Především jde o významné refugium a zimoviště pro většinu zjištěných druhů obojživelníků, vč. kuňky obecné a čolka velkého, které ho využívají v době mimo rozmnožování (v terestrické fázi svého životního cyklu). Biotop je významný i z botanického hlediska - ze zvláště chráněných druhů zde roste např. upolín nejvyšší nebo prstnatec májový. Také jde o potenciální hnízdiště chřástala polního. V navrženém ZCHÚ do této kategorie spadá většina otevřených lučních ploch o celkové rozloze cca 3,8 ha, což je cca 31 % z rozlohy navrženého ZCHÚ. Dílčí plocha č. 4 (DP 4): Úzkolisté suché trávníky Vzácnější typ bylinné vegetace výslunných svahů, který se v navrženém ZCHÚ v plošně omezeném fragmentu při severní až severovýchodní hranici. Většina plochy spadá do ochranného pásma ZCHÚ. Z méně běžných druhů se zde vyskytuje např. pcháč bělohlavý nebo hrachor trávolistý. Dílčí plocha č. 4 zaujímá cca 0,3 ha, tj. cca 2% rozlohy navrženého ZCHÚ.
Dílčí plocha č. 5 (DP 5): Mezofilní ovsíkové louky Běžný a rozšířený typ lučních porostů, které jsou hospodářsky využívané (pravidelná seč). Plošně se vyskytují v blízkém i širším okolí navrženého ZCHÚ. V ZCHÚ se vyskytují omezeně na sušších místech v severní a jižní části. Z hlediska ochranářského nejde o příliš významný biotop vyžadující zvláštní ochranu. Dílčí plocha č. 5 zaujímá cca 1,2 ha, tj. cca 10% rozlohy navrženého ZCHÚ. Dílčí plocha č. 6 (DP 6): Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny Běžný typ dřevinné vegetace, který tvoří rozptýlenou zeleň blízkého i širšího okolí navrženého ZCHÚ - většinou jde o liniové formace v okolí vodotečí, struh a polních cest. V rámci ZCHÚ se vyskytuje v severní části (v ochranném pásmu) a na jižním okraji (okolí strouhy). Druhové spektrum dřevin je pestré, v navrženém ZCHÚ dominuje šípek a trnka. Z hlediska ochranářského nejde o příliš významný biotop vyžadující zvláštní ochranu. Dílčí plocha č. 6 zaujímá cca 0,7 ha, tj. cca 6% rozlohy navrženého ZCHÚ. Příloha M3: Ortofotomapa s označením dílčích ploch 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Podle dostupných informací nebyly v navrženém ZCHÚ realizovány žádné ochranářské zásahy. Stávající obhospodařování spočívá pouze v pravidelném strojovém sečení lučních porostů. Stávající režim se jeví z hlediska předmětu ochrany jako vyhovující. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize V navrženém ZCHÚ se nepředpokládají významnější kolize zájmů.
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Péče o lesní porosty Dílčí plocha č. 1 (DP 1) Stávající lesní porost, který je tvořen mokřadní olšinou, ponechat přirozenému vývoji bez zásahu. Zejména je třeba neměnit druhovou skladbu, neodstraňovat z porostu dřevní hmotu (ani odumřelou) a neprovádět zásahy, které by negativně ovlivnily vodní režim (odvodňování, snižování hladiny podzemní vody apod.). Porost je částečně odvodněn melioračními kanály. V případě zhoršení hydrologického stavu lokality (vysychání) je proto možné provést jejich úplné či částečné zahrazení. Dále je třeba vyloučit znečištění prostředí chemickými látkami (biocidy). Příloha T1: Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich 3.2 Péče o plochy bezlesí Dílčí plocha č. 2 (DP 2) Mokřad s přilehlým litorálem ponechat bez zásahů. Vyloučit jakékoliv zásahy negativně ovlivňující vodní režim - odvodňování, snižování hladiny podzemní vody apod. Dále je třeba vyloučit znečištění prostředí chemickými látkami (biocidy) a zabraňovat eutrofizaci vodního prostředí - vyloučit používání hnojiv a přikrmování zvěře, ev. ryb. Pro ochranu obojživelníků je klíčové, aby nebyly do vodní plochy vysazovány ryby a byly zde vyloučeny jakékoliv rybářské aktivity. Jednou za 5 let provést kontrolní odlovy el. agregátem a v případě potřeby provést odstranění rybí obsádky z mokřadu. Dílčí plocha č. 3 (DP 3) Pro ochranu mokřadních a vlhkých luk je třeba především vyloučit jakékoliv zásahy negativně ovlivňující vodní režim - odvodňování, snižování hladiny podzemní vody apod. Klíčové je i pravidelné sečení a to 1x ročně v období od 15. 8. do 30. 9. Seč provádět ručně nebo strojově s vyšší výškou seče (optimálně 15 cm nad povrchem), nejlépe lištovou sekačkou. Použití bubnové sekačky není vhodné, zcela vyloučené je použití mulčovače. Seč neprovádět v deštivých dnech a bezprostředně po dešti. Plochy s výskytem prstnatce májového je možné kosit již před 15. 8. pod podmínkou, že seč bude prováděna pouze ručně (z důvodu ochrany na zemi hnízdících ptáků), po odkvětu a po, eventuelně v průběhu konečné fáze dozrávání semen a na ploše nepřesahující 0,5 ha. Tyto části lze v případě potřeby opakovaně pokosit podruhé v září. Veškerou sečením vzniklou biomasu je třeba z území odstranit. Akceptovatelné je zřízení pouze malé kupky biomasy na podporu výskytu plazů, mimo nejcennější části a po konzultaci s příslušným orgánem ochrany přírody. Dále je třeba vyloučit jakékoliv přihnojování a používání biocidů. Dílčí plocha č. 4 (DP 4) Pro ochranu fragmentu úzkolistého suchého trávníku je nutné vyloučit přihnojování a používání biocidů. Současný stav je vyhovující a nevyžaduje žádná specielní opatření. Optimálním managementem je pastva ovcí nebo koz, která brání zarůstání dřevinami.
S ohledem na fragmentární výskyt v navrženém ZCHÚ je dostačující pravidelná seč min. 1 x 2 roky s pečlivým vyhrabáním biomasy v období od 15.8 do 30.9. Veškerou sečením vzniklou biomasu je třeba z území odstranit. Akceptovatelné je zřízení pouze malé kupky biomasy na podporu výskytu plazů, mimo nejcennější části a po konzultaci s příslušným orgánem ochrany přírody. Většina dílčí plochy č. 4 se nachází v ochranném pásmu. Dílčí plocha č. 5 (DP 5) Ovsíkové louky nejsou ochranářsky významným biotopem, a proto není nutné pro tuto dílčí plochu navrhovat ochranná opatření či specifické managementové zásahy. Současný způsob obhospodařování (pravidelná strojová seč) je z hlediska ochrany přírody vyhovující. Část dílčí plochy č. 5 leží v ochranném pásmu. Dílčí plocha č. 6 (DP 6) Keřové porosty nejsou ochranářsky významným biotopem, a proto není nutné pro tuto dílčí plochu navrhovat ochranná opatření či specifické managementové zásahy. Současný rozsah a prostorové rozmístění keřových porostů nejsou v konfliktu se zájmy ochrany přírody a není tedy třeba navrhovat jejich redukci. Část dílčí plochy č. 6 leží v ochranném pásmu. Příloha č. T1: Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich 3.3 Péče o rostliny Rostliny nejsou hlavním předmětem ochrany. Při dodržení opatření navržených v rámci kapitol 3.1 a 3.2 bude zajištěna i dostatečná ochrana všech ochranářsky významných druhů, včetně obou druhů zvláště chráněných. 3.4 Péče o živočichy Péče o živočichy spočívá v péči o jejich biotopy. Prakticky všechny ochranářsky významné druhy, včetně předmětu ochrany – kuňky obecné a čolka velkého - jsou vázány na mokřadní a vlhké biotopy. Ochranná opatření pro tyto biotopy byla navržena v kapitolách 3.1 a 3.2 (dílčí plochy 1 až 3). Zásadní je: -
vyloučit jakékoliv zásahy negativně ovlivňující vodní režim – především odvodňování, snižování hladiny podzemní vody apod.. vyloučit znečištění prostředí chemickými látkami (např. používáním biocidů) zabraňovat eutrofizaci vodního prostředí – zejména vyloučit používání hnojiv a přikrmování zvěře, ev. ryb nevysazovat ryby, neprovozovat jakékoliv rybářské aktivity vlhké louky nesekat v deštivých dnech nebo těsně po dešti, seč provádět optimálně 15 cm nad povrchem, vyloučit mulčování jednou za 5 let provést kontrolní odlovy el. agregátem a v případě potřeby provést odstranění rybí obsádky z mokřadu.
Právo myslivosti je omezeno při umísťování mysliveckých zařízení (nezbytný předchozí souhlas orgánu ochrany přírody) a výskytem zvláště chráněných druhů.
3.5 Zásady využívání ochranného pásma Součástí ochranného pásma je dílčí plocha č. 4, pro níž byla navržena opatření v kapitole 3.2 (viz tam). 3.6 Zaměření a vyznačení území v terénu Provést standardní značení v terénu, tj. pruhové značení a cedule se státním znakem v souladu s vyhláškou č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území, v platném znění. 3.7 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Vyloučit sportovní rybolov. 3.8 Návrhy na vzdělávací využití území Na vhodném místě při vstupu na území přírodní památky umístit informační tabuli o chráněném území, význačných druzích, které se zde vyskytují a s vysvětlením prováděného managementu. 3.9 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území -
-
Každý rok monitorovat populace všech druhů obojživelníků – zejména kuňky obecné a čolka velkého. V roce 2015 provést botanický průzkum celého ZCHÚ se zaměřením na ochranářsky významné druhy vyšších rostlin a následně opakovat průzkum v 10 letých intervalech. V roce 2015 provést entomologický průzkum zaměřený na bioindikačně a ochranářsky významné druhy a skupiny (s výjimkou vážek) a následně opakovat průzkum v 10 letých intervalech. Zvláštní pozornost je třeba věnovat výskytu modráska bahenního/očkovaného. V roce 2015 provést ornitologický průzkum se zaměřením mokřadní druhy (včetně chřástala polního) a následně opakovat průzkum v 5 letých intervalech. V roce 2019 provést průzkum vážek (poslední realizován v roce 2014) a následně opakovat průzkum v 5 letých intervalech. V roce 2015 provést kontrolní odlov ryb v mokřadu (el. agregátem) a v případě potřeby provést odchyt a transfer ryb z mokřadu. Kontrolní odlovy opakovat v 5 letém intervalu.
Výsledky všech průzkumů musí umožnit zhodnocení vývoje (trendu) populací ochranářsky významných druhů v čase, zejména v souvislosti se změnami biotopů a prováděnými opatřeními.
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Orientační Orientační náklady Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) náklady za za období platnosti opatření plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy pruhové značení hranic přírodní památky ------5.000,cedule se státním znakem ------5.000,informační panel ------15.000,monitoring fauny obojživelníků – 1 x ročně 15.000,150.000.botanický průzkum vyšších rostlin – 1 x 10 let 15.000,15.000,entomologický průzkum (s výjimkou vážek) – 1 x 10 let 25.000,25.000,entomologický průzkum – vážky – 2 x 10 let 15.000,30.000,ornitologický průzkum – 2 x 10 let 15.000,30.000,kontrolní odlov ryb – 2 x 10 let 8.000,16.000,odstranění ryb (v případě zjištění na lokalitě) – 2 x 10 let 10.000,20.000,Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ------311.000,Orientační Orientační náklady Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) náklady za za období platnosti rok (Kč) plánu péče (Kč) Opakované zásahy 66.000,ruční nebo strojové kosení luk na DP 3 – plochy bez 660.000,prstnatce májového (cca 3,3 ha) – 1 x ročně 20.000,ruční kosení luk s prstnatcem májovým na DP 3 (cca 0,5 200.000,ha) – 1 - 2 x ročně ruční nebo strojové kosení luk na DP 4 (cca 0,3 ha) – 1 x 3.000,30.000,2 roky Opakované zásahy celkem (Kč) 89.000.890.000,N á k l a d y
c e l k e m (Kč)
------
1 201.000,-
Náklady jsou vyčísleny pouze orientačně a bez DPH, skutečné náklady závisí na mnoha faktorech, jako je nabídková cena firem, provedení ruční nebo strojové, rychlost narůstání křovin/dřevin v letech po vyřezání, hospodářská činnost vlastníka apod. 4.2 Použité podklady a zdroje informací BROUM, M., 2013. Botanický průzkum vybraných nelesních společenstev v rámci evropsky významné lokality Doupovské hory. – Ms. depon in Krajský úřad Ústeckého kraje. CULEK, M. et al., 2005. Biogeografické členění České republiky: II. díl. – Praha: AOPK ČR. DEMEK, J., MACKOVČIN, P. et al., 2006. Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR. - Brno: AOPK ČR. FARKAČ, J., KRÁL, D., ŠKORPÍK, M., 2005. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. - Praha: AOPK ČR.
GRULICH, V., 2012. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631–645. GUTZEROVÁ, J., 2002. Doupovské hory - Dětaň (U0068). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms. depon in AOPK ČR Praha. GUTZEROVÁ, N., 2010. Aktualizace mapovacího okrsku cz3054. Aktualizace vrstvy mapování biotopů ČR. – Ms. in AOPK ČR Praha. HÁKOVÁ, A., KLAUDISOVÁ, A., SÁDLO, J., 2004. Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. 2. část. – Planeta, Praha: MŽP, 12(3). CHYTRÝ, M., KUČERA, T., KOČÍ, M., 2001. Katalog biotopů ČR. – Praha: AOPK ČR. CHYTRÝ, M., KUČERA, T., KOČÍ, M., 2010. Katalog biotopů ČR. – Praha: AOPK ČR, 2. upravené a rozšířené vydání. NEUHÄUSLOVÁ, Z., 1998. Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Praha: Academia. PLESNÍK, J., HANZAL, V., BREJŠKOVÁ, L., 2003. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. - Příroda, Praha, 22: 1-184. PROCHÁZKA, F., 2001. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1–133. Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v České republice. – Planeta. Praha: MŽP, 3/2004. SLAVÍK, B., 1987. Regionálně fytogeografické členění ČR. Příloha (mapa). - In: HEJNÝ, S., SLAVÍK, B. Květena ČSR I, Praha: Academia. TOLAYS, R., 2007: Atlas podnebí Česka. – Praha: ČHMÚ. ZAVADIL, V., SÁDLO, J., VOJAR, J., 2011. Biotopy našich obojživelníků a jejich management. Metodika AOPK ČR. Praha. Internetové zdroje: - mapový server České geologické služby http://www.geology.cz (geologické a pedologické mapy) - mapový server Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa http://www.uhul.cz (lesní typologická mapa) - mapový server Laboratoře geoinformatiky http://oldmaps.geolab.cz (prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska) - mapový server Cenia – národní inventarizace kontaminovaných míst http://kontaminace.cenia.cz (historické letecké snímky z poloviny minulého století) - portál veřejné správy České republiky http://geoportal.cenia.cz/ (letecké snímky, geomorfologie, fytogeografie) - oficiální webové stránky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR věnované monitoringu v České republice http://www.biomonitoring.cz - oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice spravované Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR http://www.natura2000.cz 4.3 Plán péče zpracoval Ing. Roman Vlček, Varta č. ev. 104, 403 23 Velké Březno Ing. Vladimír Čeřovský, Seminářská 85, 588 56 Telč
Přílohy: Mapy:
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem přírodní památky a ochranného pásma Příloha M3 - Ortofotomapa s označením dílčích ploch Tabulky: Příloha T1 - Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich
Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území
červeně – hranice ZCHÚ zeleně – hranice ochranného pásma
Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem přírodní památky a ochranného pásma
červeně – hranice ZCHÚ zeleně – hranice ochranného pásma
Příloha M3 – Ortofotomapa s označením dílčích ploch
červeně plná čára – hranice ZCHÚ červeně přerušovaná čára – ochranné pásmo zeleně – dílčí plochy DP 1 až DP 6
Příloha T1 - Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich označení výmě plochy ra (ha)
DP 1
DP 2
4,7
1,5
stručný popis charakteru plochy a dlouhodobý cíl péče Podmáčený až vlhký porost vzrostlých olší s příměsí nebo enklávami dalších dřevin (vrba, dub, jasan, bříza, jilm, habr, javor, smrk) navazující na vodní plochu mokřadu. Jde o významný biotop pro většinu zjištěných druhů obojživelníků, vč. kuňky obecné a čolka velkého, které ho využívají jako refugium a zimoviště v době mimo rozmnožování (v terestrické fázi svého životního cyklu). Biotop pravděpodobně významný i z entomologického hlediska. Vodní plocha mělkého mokřadu s navazujícím litorálem na silně podmáčených místech. Vodní plocha má poměrně vysoké zastoupení vodních makrofyt, litorál tvoří převážně vegetace vysokých ostřic a eutrofní vegetace bahnitých substrátů, lokálně i mokřadní vrbiny (většinou v keřových formacích). Klíčový biotop pro většinu ochranářsky významných druhů. Rozmnožují se zde všechny druhy obojživelníků, včetně kuňky obecné a čolka velkého a také vážky, včetně zvláště chráněné vážky jasnoskvrnné. Roste zde několik méně běžných až vzácnějších druhů rostlin – např. suchopýr širolistý, okřehek trojbrázdý nebo bublinatka jižní.
doporučený zásah
naléhavost
termín provedení
interval provádění
Stav je uspokojivý – aktuálně nejsou cílené zásahy nutné. V případě zhoršení hydrologické situace revidovat stav melioračních kanálů a ty případně zrušit.
-
-
-
Stav je uspokojivý – aktuálně nejsou cílené zásahy nutné.
-
-
-
označení výmě plochy ra (ha)
stručný popis charakteru plochy a dlouhodobý cíl péče
doporučený zásah
naléhavost
termín provedení
15. 8. – 30. 9. Extenzivně obhospodařované vlhké louky na místech Stav je uspokojivý. Pro zachování je i nadále 2 s trvale vysokou nebo kolísavou hladinou podzemní nutné provádět pravidelnou ruční nebo strojovou seč (výška seče 15 cm nad vody. Významný biotop pro řadu ochranářsky významných druhů. Významné refugium a zimoviště povrchem, bez mulčování). pro většinu zjištěných druhů obojživelníků, vč. kuňky DP 3 3,8 obecné a čolka velkého, které ho využívají v době mimo rozmnožování (v terestrické fázi svého životního cyklu). Biotop významný i z botanického hlediska - ze zvláště chráněných druhů zde roste např. upolín nejvyšší nebo vstavač májový. Potenciální hnízdiště chřástala polního. Vzácnější typ bylinné vegetace výslunných svahů, Stav je uspokojivý. Pro zachování je i nadále 3 15. 8. - 30. 9. který se v navrženém ZCHÚ v plošně omezeném nutné provádět pravidelnou seč. Vhodnější alternativou může být extenzivní pastva ovcí DP 4 0,3 fragmentu. Z méně běžných druhů se zde vyskytuje např. pcháč bělohlavý nebo hrachor trávolistý. a koz. Většina plochy spadá do ochranného pásma ZCHÚ. Běžný a rozšířený typ lučních porostů, plošně se Stav je uspokojivý – aktuálně nejsou cílené vyskytující v blízkém i širším okolí ZCHÚ. V ZCHÚ zásahy nutné. DP 5 1,2 se vyskytují omezeně na sušších místech. Z hlediska ochranářského nejde o příliš významný biotop. Část plochy spadá do ochranného pásma. Běžný typ dřevinné vegetace, který tvoří rozptýlenou Stav je uspokojivý – aktuálně nejsou cílené zeleň blízkého i širšího okolí ZCHÚ. V ZCHÚ se zásahy nutné. vyskytuje v plošně omezeném rozsahu (dominuje DP 6 0,7 šípek a trnka). Z hlediska ochranářského nejde o příliš významný biotop vyžadující zvláštní ochranu. Část plochy spadá do ochranného pásma. naléhavost: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný. Upřesňující podmínky pro doporučené zásahy jsou uvedeny v kapitolách 3.1 a 3.2
interval provádění
1x ročně (místa s prstnatcem májovým i 2 x ročně)
1 x 2 roky
-
-
