Číslo
Vychází
1.,
každého
nachází
u
v
jích
10.
o
Nových
ale-
časopis
ku
Ach
sluší
mně
milo
ba
k
sobě.
tady radš
milé
netušíte
němž
;
a
dole.
ctný
zemi
do
i
jenž má,
Hálek.
Vítězslav
Jako a
brž
Podává
koši
beze vší ní
sebe
pro
pestré,
doktor
druhy
hudba
pochyby
n
hudby t.
a
ej p
neslouží
ona
samu;
nomíře
řídila.
hlavně
své
Její
něj
ze
pochodu
ší
není zde
Jsouc
řídí
živel
dle
určeně
a
výroku
v
zde
dochází
pevně
hudba
hudba
výhradně uměleckým
rhytmický
Při
místo.
aby pohyby lidí rhytmicky
platnosti.
znamenána
taneční
zaujímá
dří
o
operní,
(kostelní,
d.)
příbuzném vojenském
zevnějším účelům:
kem
August Ambros.
však
kusy
intonací,
skok
tavý dobře
*)
stej-
sama
zde
nemá
tancích
dosf
často
taneční
celou žádné
stačil
nahraditi
leč
úlohy,
vyšší
anf
stává,
hudbu
k
by
by
zvýšila
tedy
1540,
níka se
by
veselými nápěvy
samého
rozveselila
pohybujícího rhytmu
Harmonie, nejmocnější co
možná
cností
nejlehčeji
rhytmus,
k
a
za
to
sluchu
jak
jednotvárnost lahodnou
hudební
melodii
nejhlavnější
živel
souřadif,
živel,
musí
aby
se
a
ukryla. platně,
se
magistra gistra své
a
se
klujícímu
pohyboyání nikdy
Silný prodloužený On
by vystačil,
že
by
akkord k. živě
obtíž
př. stojí
dílo,
do
křesťan-
prvních
zpěvní
a
tíží
s
našich
v
středověku
se
uslyšíme též
městečku
v
chtě
do
se
kníže
V roku
1524.
r.
svého,
už
Roku
Vatikánské
při
se
umění
v
ku
Říma
Klan/
v
Římě
v
přízně
1555
r.
byl
oženil,
byl
by
se
svou
nebývalo
mu
odkud
Jedna
kej-
1560
tam
němu
žádal. svou
R.
ba
se
dávala.
1562
k
skladeb
ponejprv
Skladba Pius
IV.
ta
sám
předložil Palestrina
šestihlasní
mši
na
ut,
re,
111.
se
Maria
kdyby v
La-
Maggiore
kostelních
si
velký
byla
pátek
všestranné
její opis
papeži mi,
už
propuštěn,
místa
došla
ma-
získal;
upadl,
na
za
první
vydal
pensí
nouze
S.
za
kterýž
kapelnického
jeho
z
papež
do
1561
r.
ježto
„Improperia",
malou
rodinou
pak
Julia
jest
Petra
sv.
1554
R.
papeže
s
doslalo
se
u
Palestrina,
kapelly
z
zvolen
chlapců),
(kapelníka). si
1551
Basilice
(učitele
moc-
žulový sloup. k
Slyšíme
narodil
stáří
založil.
jímžto
pochvaly,
rhytmisovaná melodie
poslední
jenž, jsa Nizozemcan,
puerorum
nezavěsila. tu co
roz-
Pierluigi,
odebral
vzdělali,
capellae
teraně,
r. za
pomíjitelné
Praeneste
to
16. roku
v
dostal.
neutlačovala
starém
školu
Palestrina
dříve
svou
slouží
avšak
taneč-
se
taneční
s
stejnoměrně
střídavosf
nejvážnějšímu
v
okamžitou
by
lahodila,
přístupu
j delším,
ne
ze
jmín,
hudby
Goudimelovi,
avšak
radost,
svým
*
Melodie
musí.
hudby
hudba
původ
Giovanni
v
Palestrina,
hudebním
„zrní-
tambu-
toliko
k
vznešený polonaise,
obdařena.
jejichžto
reformátor
hudební
tomu;
nepružným.
učence
a
kmitající,
se
životem
Palestrina a
přízvu-
buben
Jediný
tanci."
údeři
akcentovanými
při jižních rina
důvěrnému
a
Palestrinovy '*)
epochy
diovi
k
taktéž
padá, slyšíme chorály
století z
myslitele
jesť první
právě proto
nejkratším
chrámích
ských
a
nejapným,
jen nejvyššímu,
kolem
se,
jeho převraty;
s
ale-
tedy
básníka
smějící
světa
akkordu
trojzvuku
odvážiti.
slouží,
účeli
tonického
než
při
a
stupněm,
instrumentální
kostelní
hudba
čtvrtým
a
než
sahají,
ušlechtilý
vyšší
dále
se
věčnému
Slovo o taneční hudbĕ.
komorní
kruhu
mohou
i
pro-
ku
jenž
jakož
čítá,
jenž
snad
dále
používá
menuett,
nejdů-
roli
přeplněným,
se
sále,
při
býti může, jen podřízenou
septimového
zdá
tanec
Je-li
harmonie
tanečním
v
pátým
akkordů
více
stoupencům na
prvním,
objímání.
rozličnými
č.
r.
Velt®
byla.
rozmanitá
a
harmonie
jehožto
dominantního
Toliko
hvězdičky,
nebe
sladkém
chrámu nazván
mezi
se
taký
ani,
jak krásné
pohyblivosti vyzuta
harmonie
má
věcí,
změnám
zemi,
na
své
ze
tanec,
a
hvězdičky, kole
a
tějším pólem
shlížejí,
nebes
v
1 zl.
přílohou
hudbě Jkostelní mocná, bohatá
ležitěji:
drobné
zůstanu
Nevíte,
připoutána
nebi.
drobounké
tak
zvaly
vy
ne,
č.
rak.
čtvrti.
poštou:
Robert
na
dolů
mne
vám
já
noíovou
měsíční
s
ozdobě,
sladce
jakby
koncertní,
zl.
zl.,
15k.,pu11.2z1.30k.,
Neliš.
nebi
tak
Mezi
2
Nakladatel:
hvězdičky
Ty
u
4
celor.
redaktor:
Hvězdičkám
a
čtvrti.
se:
cel. 4 zl. 60 k.
Emanuel
as
v
S
%.
půli.
zl
116.
Odpovědný
ní
1
DALIBOR.
se
Hudební
hudba
Běh
Předplácí
Roberta
č.
1859.
20.
10.,
měsíce
ledna
1.
Expedicí
hodině.
Ve i ta
1.
fa,
vy-
Piovi IV.
sol,
la,
2
v
našich
z
předešlého masopustu. květiny,
rající k
novým
valu k
tanečních
příštímu
toho
cvičení
šli
Aurorawalzer,
bysme
nížto
hlavně
roznítil. kovalo
přání,
by
avšak
byli
též
se
mnozí
tomu.
proti
všichni
se
učinila, strina
Palestrina
a
složil
zvláště
kapelly nuccia
Petru se
Vatikánu
svým přítelem nížto
školu,
z
strina
zemřel
v
Římě.
děl. a
to
*
I.
usjednotili ohledu
v
a
70.
v
sobě
3
úlohy
11.
úloha
1567
r.
2 knihy
úplně byla.
jinými
čase
tomto
jak
stáři, smrti
úplný
k
tak
šestihlasných
a
náctihlasných
motett,
ctverohlasných tištěná
kniha
kniha
2
lamentací
pěti-
a
a
sv.
1594
velký počet
knihy 1
knihy
jeho
pěti—-
a
osmihlasných 2
a
čtvero-
knihy
až
Mnohá
Jeho
~Fratres
sloh v
díla,
ego
jiná jsou
menitého
pětihlasných
kteráž
jeho
mší
V
celé
něco
zvítězil
v
0
oboru
zevrubnějšího.
vlivu
má
Věčná
podobného.
tanečních
d.
t.
a
žoldu
ustavičně
kusech
po-
květu
plné
práce,
ruce
péče
a
zbývá.
kdež
městech, možná
stojí,
fabri-
stojícím
času
sotva
rakouských
v
nejkrašším
v
jejich
v
jinému
skladních
seznamech
hledati.
Nejkrásnější
kvartett nebof
musí
jen
obchod kusů
lepších
nač
vali ?
léta
nakladatel
má
Vždyť
že
říká,
komposicemi
Straussovými
hovenových
prodělala,
Větším z
dílem
osmi
neb
jesf
Haslingerova
vydělala,
tento
taktů
co
Beet-
na
tíží
věříme.
poživek
malých
ještě
věčný
ležeti; dosazo-
peněz
firma
však
čemuž
též
šestnácti
tolik
smyčcový
pochovány
věci
tyto
pro
přec
se
nejmistrnější
pulpitu
v
svítilnou
Diogenesovou
s
sonata,
dlouhá
že
příčinou,
s
hudebních
sestávajích
mnohým chuti
k
požitku
větami,
větší
jež
větších
chuf
bonbony (cukrovinkami) k
řádnému,
a
a
n.
schopnosti
sice
př.
sonát
času
a
vý-
odňal, by
střídání
ovšem
se
bude
nýbrž nové
si
Kdo
neposadí
obědu:
pro
čtyřmi
se
požadují.
pokazil,
živnému
silnému,
opět jiné
nejvejš
kusů
pozornosti
Pročež
nacházíme
ne-
jedna
takové
krovinek
takou
nesčíslné
na-
cukrovinky
a
jak
se
víc
co
toto
tance
kramářské
po
sobě
hudebních
hojnost množství
zboží
cu-
„Impromptu,"
„Romances
„notturn," „Pensée fugitives,"
čtvero-,
14
nad
osmihlasná
„Stabat
hudby
něčemu
zvlášf
musikální
a
valčíků
k
jim
sans
jmenuje,
paroles" vše
jež
vy-
zanechají.
(Pokračování.).
kněh
Jan Křtitel
osmihlas-
vážnosti
působení
usta-
ctverohlas-
kniha
pak
enim
skladatele
1
Europě
jmenovitě
knihy
knihy
a
polek,
jistých
plňuje,
3
madrigalů,
kostelní
světoznámá.
dáme příležitě
2
litanií,
šestihlasných
mší.
flemskou,
a
1
ctverohlasných
šesti-
ných
knihy
šestihlasných lamentací,
osmihlasných magnificat,
Skoua
většího
cos
nových
po
dva-
až
(1 ještě netištěna),
a
mnohem
jesf
ceniti.
neviditelně
zvířectvo
Zde
všestran-
svou
pro
podří-
kniha
2
oflfertorií,
šesti-
ných
osmi-
knihy
tušíme.
že
a
pozůsta-
umění
nízko
příliš
nás
na
obecenstva
Pale-
r.
pěthlasných, 2
že
do
co
nynější
oblíbenost
nakladatelům
že
tvorů
seznam
3
tohoto
čas
na
hudební
z
něm
na
podložku
za
věcí
Četné
majetníka.
vliv
vnikajíc
vůbec
kantůrn
mlsat. čtvero-
nás
v
psaní
při
Mozar-
chybí.
prozrazují
perem
nynějšího
a
poslední list
dědičnou
přírody praví,
hleděli
jeho
zde
knihy
rozšířenost'
že
exem-
neb
Beethovena
hudební
vycházeli.
svého
hlavně
hudby
vážný
a
Římě
v
znamenitou
žáci
po
Anin-
kapelníka
za
v
papežské
smrti
po
ctverhlasných,
2
osmihlasuých,
1571
opět
roku
druhu
jen
čáry
právě
se
L.
titulem
pod
skladatele
za
R.
Podáme
zeného
než
C-moll,
máti
vyšší sloh
tom
nové
mnohými
s
Naninim
vydal
syn
nebožky
od
Pale-
vyvolen.
cenou
otevřel
G. M.
tiskem.
Jsou
rokování
tomu
nejvýtecnější
Jeho
skladeb
Ferdinand
obdařena
Palestrina
vstoupil ve
bylo
vyloučila
mše
příjmy.
vyššími
s
projeveno
a
skladby
losti
nevyčer-
zastoupen hodně ušpiněným
sonáty
řečeno
pravdě
skytuje
ro-
Papež jmenoval Palestrinu této
příčinou
za
1562
provedeny
„Missa Papae
v
ohledu
tomto
v
komponistův;
dílem
slouží
jesf
v
k
Filipu
že
matelé
dítky
nepravidelné
a
patrně,
nou
své
ty duchaplné titule všechny
se
kardinály
r.
císař
Palestrina
španělskému
kaňky
vičně
na-
Clotilden-
chrámů
z
podané
třetí
I
zkouška
se
Byly
věnoval
tuto
potpourri
a
okolo
sám
byl
duchu
v
mše.
rozluštěna;
králi
by
tom,
na
šestihlasné
Mši
hudba a
vedlé
kusů
papeže
dlouhém
Po
fantasie do
tovy
poptávka
a
kostelní.
vyslanci
jesf
jak
a
našich
větším
Nesmíf
každodenních
několika
Tridentském
figurální
a
možná
devětkrát
tanečních
směr
prohled-
Clementinenwalzer,
hudbě
o
se
vedlé
co
říše
Kdyby
vedlé
etud,
„Crucifixus
V konciliu
šíré
musikalií
pády
velký počet
na
oper,
(vasalů).
jí
se
ruky prince
panovnicí
desíti
konečně
a
vznešených
a
fantasie
patelné
símě
křtí
jmenují, jimiž
plárem pathetické
dostalo
přízně
hromady
Cramerových
Černého
od
svých
považuje,
stala
mezi
karne-
usýchají,
a
polka, Liebestráumepolka, Venus-Amathusien-Gallopaden, Elephantenquadrillen
semeno
příštím
v
od
tancem
se
že
zmí-
zanechávajíce.
hudba
diletantů
bysme
oblíbených
z
času
oddaných manů
sešitu
prvního
že
štěstí,
přišli
nouti,
které
quadrill
ročně
udržují,
odkvílají
utěšeným
klavírech
na
tím
popelku
za
si
věrně
četných,
z
ještě
která
získala,
květou,
taneční
se
neb
jsou stálé, tyto
jen
masopustnímu
drahně
popelce,
Ony
se
valčíkův
partii
rozsívají,
rostou,
Ačkoliv
bylo
ježto
podobným
vypučí,
sester
sálech
školou
požívala.
Z
velkého
sděluje
Vaňhal. Jos. Leop.
Zvonař.
počtu hudebních umělcův, kteří
v
Čechách
skladba mater
tohoto kostelní
(Pozn.
Stručný životopis,
66
zna-
po-
Red,)
byvše
zrozeni
jsou jen
žeme, Fr.
asi
že
velkého
tři
jejich
Xaver
jména
jména mužů díla
Brixi,
po
Jan
a
populárnosti
známa,
vlasti
o
nichžto
rozšířena
Křtitel
požívali, říci mů-
Je
jsou.
Vaňhal
a
to
Jan
3
Vi tá
sek,
minulé
svých
Vaňhal rodil
se
12.
dne
osadili
který nic
česku:
by
nošském
hal
držáni
vystěhovalee
řečeném
městečku
zjednali.
Dlabač,
podává,
nedlouho
ustanoven
Vaňhal
daleko
stáří
že-
městečku
v
literární
Jak
ale
se
cvičil;
mnohé
mnoho
přivedl,
Vaň-
jeho
juž
že
v
varhaník
Němčevsi
Nejvíce
pobízel mladého cvičení
skládání
svého
příznivce,
to
vrhl se
hraběnka
však
kůru
toho
stále
ponechal,
opisů
skladeb
se
mladého
s
což
od
pokusům ho
k
a
své
za
dařilo
se
hlasu
přálo,
mezi
staven
jistého Schlegera,
brzy
1760 toho
mu
na
se
že
ho
žil
pět *)
**)
času
do
člena
*)
C.
F.
Becker
udává bez
pochyby omylem
„System.-chronol. Darstellung máje
22.
**)
I)r.
co
den
narození
Vilém Muller
icht
což toho
einer k
pravdě
juž
z
podobné
Itálie
se
byl
der musik. Literatur"
der
ve
svém
Rok,
Tonkunst"
není,
anť
navrátil*
a
rok
Vaňhal
roku
mu
na-
jiného
vydal
než
vlivu
i
s
pro-
**) 9
skladeb
pro
italskému.
i
rádce
ve
obcování
ostatně
mladíka
ohnivého
na
Be-
se
upřímného
že
se
do
Gluckem
komposicí
a
a
odměněn.
štěstí i
Vaňhal
byl
dobře
složil
druhu
že
cti,
sešel,
se
neboť
stálé
let
Narodil Za
ale
císaři
tam se
do
se
skladby
za
Neméně
všelikého
dobře zde
mu
Josefovi
Itálie
do
praví,
se
lze
dvě
léta
11.
před-
také do
Gluck se
juž
byl
v
r.
do
Itálii
1763
ve
pravdo-
1761
r.
Gass-
s
ním
tím
jest
zazna*-
s
potrvav,
tato
Vídně
není
že
pro-
trionfo
tam
se
dosáhl
Okolnost
roku
že
Zde
„II
konal,
domýsleti,
se
Gassmann
poněvadž
Říma.
jednu
opery,
tam
a
služby.
příštího
svého
dvě
navrátil,
1761,
a
odebral
cestu
mannem
lik
**)
že
nadíti.
došel
Jelikož
trval
1764,
nic
francouzskému
ohledu
menán.
Vídni
~Uebers-
si
Itálie
z
seznámiv
a
na
bez
lehce
kterém
v
podobnější, díle:
Aby
uchránil
nejprvé
Krist.
J.
týkajících,
Florencii
měsíců
r.
jeho.
udává
Chronologie
ve
co
byl.
Vídně svém
čas,
pravého
Bologně;
jiným
h.
c
zaopatřen,
přirazil
a
jazyku
dosti
v
Navštiviv
následek,
roku
Venecii
ve
mu,
zašle.
se
zaslané
listy
opery,
se
materiálním
V
nejen
půjčené peníze nejen velko-
delší
výtečným se
že
srozuměnou, než
jsa
pod-
ho
jenž
Ries
na
horlivostí
se
nezůstalo, jesť
pil-
horlivostí
největší
tak
mužem
s
Němče vsi.
v
uposlechnuv
obrátily
mělo
Matěj
byl
umění
snáze
přislíbil,
zapůjčí,
*),
našel
vi
o
této,
dokonalosti
tím
směnkách
ne-
vyžádal.
po
přiučoval
G1 uck
výsledků.
dobrých
umělce
ctitelů
pobyl
i
směnky
za
cestu
na
k
mu
baron
poručujícími
největší
s
u
u
vy-
dosíci
zemi
vyskytl,
ve
však
si
reformátorem
věcech,
podněcoval
novo
zpěv,
že
jmění,
domově
mohl
ale
mu
času
i
jeho
a
Zde
získal
novým
Vaňhal,
na
brzy
a
tyto
dal
se
ale
umělec
se
od-
svou
před lehkomyslností
jej
toho
Navrátivšímu
vlohami a
do
dušně
vrhl
žákův
mladí hudební umělci
se
tuto
byl
tento
pojistil,
jen
V
děkan
k
se
čeho
Cestu
povzbudil,
práci
nátek.
uči-
za
nevolnictví
krásné
po
zlatými založil,
mladíka
mladý
práci
tolik
v
se
dobrodinec
mu
Dobrodinec
vrátí.
a
domů,
Počet
za
čase
čeho
potřebovati bude,
ještě
před-
znalci,
se
tisíci
také
veřejně
času
houslích
ďamour
nakloněn
mu
Schaffgotschová
vzavši,
an
peníze
studovati.
přijat,
jesť.
jal
a
vzácnějších
dobře
cestovávali
doplnit',
niknouti,
Penězi
dosazen,
nástroje
pro
mezi
příznivců
a
jeho vrchnosti,
pozornost
skládal
neobyčejnými
studování.
a
Prospěchy
a
viole
tam
nedostávalo.
k
do
panujícího
zatoužil
umělecké
však
ještě
nabyli,
Vaňhal
mínění,
dále
spokojen, mistrů
dobře
byv
krátkém
v
praveno,
tam
aby
I
ho
však
mohl.
se
Itálie,
mistra
ustanoven
a
tehdáž
z
Jak svrchu
osm-
ředitele
za
na
které
umělce
na
dočkal
a
tom
při
houslista,
nému
zvlášť
a
koncerty,
přátel
Novák, dobrý
vytrvalému
koupiti
a
Nechanicích
v
dohlídkou
co
Krko-
v
dobrý hudebník
co
pod
uvedla
zpěvu
si
Vaňhal
nejvýtečnějších
znamenitě,
vrchnosti
ohledl
ji,
ostatní
Erban
Opočně
v
houslích
občany.
Vídně
po
houslí,
naschráníl
slulým
pilně
práce
vždy
náklonnost
a
zpozorovav
stal.
neboť
Takovým počínáním
záhy
mezi
to
na
varhany
své
toho
okolnost,
chuť
mimo
Antonín
piana,
měněn,
Held, Jos.
syna do Marešova
se
nového
zevnějšek svůj
příjemný
jeho vzrostl
dalo.
byl. i
Ale
jeho
tak
svého
na
tele
dala.
vyučovat
svého
partitury
sám
pro
dvěma
Kozák,
jistý
učitelem,
varhany
roku
kde
pamatuje,
toto
popírajíce
jeho,
odvedl
učitelem
jeho
dobře
jméno
němčinu
také
vyjádřil, byl
na
náctém
že
mysli měl,
na
nejlepším hře
Otec
hudbě
v
školou
se
tudy
se
nepodotýká
J. Th.
byli
velkou
chlapec
co
a
znám,
sám
nášel.
jako
Lichtner,
pohoří, kde
chvalně
do
Hradce
jeho
za
ostatně
se
mužové,
prozrazoval.
vědomosti
On
něm
na-
rodiny pocházel.
již
učiteli,
po
si
v
sobě
„Vaňhal" vyslovovali,
hudbě
se
řádků
W.
Dr.
holíandské
z
nebyl
do
vzatí
Vaňhal
a
Králové
hudebních
o
psán)
Rodičové
práva
zprávy
těchto
slovo
na
Schůtz,
a
nedaleko
jsouce
kapelly,
Ochraňkyně jeho
Wanhall
pak
1739.
zámožní
podrobnější
skla-
těchto
z
podobného.
že
ve
roku
měšťanského
a
Pisatel
k
Vanhall,
Nechanicích
kteří
čtenář-
se
dvorní
Vaňhalem.
některých spisovatelů
holíandské, se
J.
s
(dříve
května
*)
jsou od
tedy
Nových
v
Domníváme
děl
dle
nynější,
podáme-li životopis jednoho
Počneme
datelů.
času
náleží.
periodě
zavděčiti,
stvu
dle
kterýž poslední
odebrav,
Itálii
v
něko-
setrval. ve
Weidenwangu
mládi
pobyl
po
dne
delší
4.
čas
července 4714. v *
Praze.
4
di
Clelia" dle
text
dek
druhou
a
Me tas ta si
jejich může V
m a
tomto
*)
n n
vaných
neboť
k
dobrému
toto
výsledku
jich
podobným
arie
jemu některé
zase
mistr
pravý
svrchu
byl,
vi
že
mimochodem řečeno, svou
pro
operu
potřeboval.
měly,
nostmi
dobrého k
se
lánu
a
odvětví
dráhu
an
soudit
se
skladatele
tomuto
cítiti,
stil,
jak
a
pokusy
tyto
první
sledku
sel
divadlo
pro
hudebního
tak
šťastně
všemi
nadán
jeviště
pro
dobrého
Vaň hal
dá,
nejvíce komornímu,
se
tato
dají
nechá
i
se
stůl
na
blána
po-
nahnutý, blána
může
se
aneb
střev,
a
zevnitřní
pak k
šňůry
na
v
Luh
luhu.
až
bovaní Na
šlehu
sesoukat.
mady
drasla
neb
naleje;
ouplně
čistá.
močí
3
střeva vědra
a
hodiny
to
ležet, tak
děje
se
Mezi
se
tím
oškra-
se
opakuje.
Tak
béře
se
však
musí
se
2
opět
se
ostatek
a
se
libry
%
z
střeva
nejtenčí
struny tlustší
struny
na
uříznou,
blánkám,
den
druhý
na
Konečně
ostanou
jsou střeva
několikrát
a
konce
udělá
něm
luh
vody
vodě.
ve
se
v
nový
se
noc
ten
střeva
do
tlustší
se
přes
podobají tenounkým
se
noc
to
na
opět
dlouho,
opu-
kostelnímu
později
jiných
oškrábaná
oškrabují:
povo-
zcela
započatou
aby
zevnitřní
sešívání
opět přes
se
načež
nemu-
zvlášť
umění
vý-
vlast-
byl,
tupým,
slizná
blána
se
střevo
položí
se
svlečená
na
Střeva
vody;
Ačkoliv
nožem
se
upotřebit
Pak
močením
ohněstrojfim.
přátelství tím,
Tímto
odloučí.
škrabe
části
z
sice
a
o
obnoví.
svlékla;
jmeno-
tak
a
zplatil,
Gassmann
jež
ň ha 1
a
Yaňhal
přispěl.
(v kterých,
složil,
byl)
Y
se
ruce
po
Gass-
Florian
vděčně
spůsobem
břišnice
výsle-
a
několikrát
a
skládání
při
radou
si
nazvali.
Prokázal
mu
libily,
se
právě
zdržoval.
dobrou
oper
také
se
Itálii
dobrým přítelem,
Obě
šťastným
se
čase
v
obral.
a
nimž
k
„Demoofonte",
C
střevo:
jedno více
vždycky
struna
je
jen
dohro-
střev
base
na
na
sesoukána
ze
odevzdal. 120 Mimo
svrchu
uvedená
města
navštívil
D
ještě Ferraru, účel
svůj
nalezti
jimiž
vzory,
druhu
kusy
Neapol
jiná města,
tato
země
nichž
v
studoval
domníval,
se
jen
se
a
honositi
něco
pro
všady nejlepší může,
7
basetlu
na
tento,
Čechách
v
do
cis.
1771
r.
císařské
cem
stal
skladatel
slovo
houslích harfu
do
se
se
tří,
ze
jen
kapellním
hudební
bibliotheky.
Střevové Rozličné
mistrem
při-
opery a
neb
mandlovým
hudební
nástroje
a
Dobré
i
i
na
a
svážou
stává
ale
že
se,
nější
Na
nejvejš se
tlustší
jasnější
a
po
měsíců
zabití
se
sváže
se
do
a
tlusté
bráče,
soustruhy,
Ovšem
a
stejně
a
každé
aby
na
harfy,
a
více
se
těžké,
vysoký totiž
napnuté
při
ton
vezme
dávají
i
však
tom
tónů
potřebné méně
na
struna
snadno
se
starých), očistí
střev
nechají
2
z
a
ve
dni
vodě
pl-
mladých (na
konci
pod
Střeva
vyperou.
Na
dohromady, vodou,
nepodařené
struny
Některé
tam
kteráž
ta
to
dají se
struny to
a
vybílí,
natrou
olejem
do
kotoučků
všude
a
stejně tlustá,
tlustších
na
takové
místech
struny (k.
struny
pak
se
G
př.
nežli
nebude
lze
pověsit
vypočítat, 1
že
čtvereční
ských.
ze
Na
17
na
k
jiným
jen střev
Střeva se
dobrá asi
zřídka
E se
2
neb
ale 4
ovce
vždycky dobře
veliká.
Dle
usoukaná
ze
3
určené bílí.
střev
Z
libry,
v
se
lze
průměru
unést.
Také
se
i
ze
bedlivě
nedělají
střev koň-
celosti,
v
stejné proužky,
samých takových proužků
krmí,
toho
méně
nepotřebují
pev-
složené
se
často
malé
nověj-
374
přetrhlo.
centů
z
dostati.
střevová struna
jehněčích, nýbrž se
pocházejí
ovce
struny
300
oučelům
velmi
tlustá na
nežli
mající
tedy
střev
houslové
liber,
totiž
je dosti
48
z
stříbrným.
jsou tamější
se
dobré
strun
mohla
hudební
mívají
kde
na
vydržela
by
a
ze
rozříznou
pak
látek
palec
Struny připravují
hubená
tučná;
přetrhla.
se
žo
proto,
dobrých
zkoušek
mohlo
snad
drátem
nepravým
nástroje
na
Zvířata
Pevnost
než
opřádají
se
blány
nější
tenčí;
vždycky
hubených jehňat.
tenkými
se
střeva
se
se
dobrá struna
být
roztřepují.
j.)
a
vždycky berou
svinou
sirou
se
konečně
usuší;
přesličkou oškrabují;
hubené.
klo-
střely
mají býti po celé
vyšších
u
dá
se
když
struny
zvířete
několik
kádě
kousle,
hojně
zvuk.
pěknější 6
na
hudební
nástroje
docílit,
struně
struny
(jako
musí
se
neb
housle
a
potřebují
se
kolovraty,
na
stejně
napnutí vydržely.
ale
mandolínu
tenkou.
strunou
se
pemzou
ších
pevné,
napnuté
na
dozor-
j. struny
všude
hodně
E
pěti,
pro
sesoukané
a
dřevěným,
na
1763
dvorií
vzduchu
Poněvadž
kde
struny.
střevové
struny
kytary), jakož
délce
struny
6 neb
ze
střev.
skroucené
ana
Neapolska,
boučnické
houslích
na
čtyr nebo
ze
tenké
a
dvou
ze
Nejlepší
mnohé
houslích
na
D
struna
pře-
pověstného
Roku
členem
dvorním
narodil
Itálie, od
pří-
v
mnohém
nobila
přijat byl. zde
jak
vzatý,
Po
1729.
r.
učení
do
Vídně,
na
italského
jistého
Martiniho
co
dostal
dobrodružství
přímluvu
byl
slohu
volném
Mostu
stálém
pt.
A
Struny
světě
hudebním
v
tak
v
struna
střev,
rozmanitého.
sném se
80
z
skládal
a
uhladí Muž
basetlu
na
40,
ze
střev,
(Pokračování.)
*)
C
struna
střev,
Yaňhal
a
nýbrž
struna
usouká.
Průmyslník.
se
5
Jan Novella
Pod
zelo,
večer
ze
vymítalo
Živěji však,
škole.
Sešlo
mše,
kantorů
jižto
Nebyla ani
jediné
jící
se
vznešené
ní
v
a
schopen,
schválně
i
nebýval, chom
všecken
úlohu.
nosti,
proti
neměl
maje
práci
na
Klavíka
něm
bylo,
čelákovický
i
zakládal,
ležela
pražádného nadání, tak
ne-
alebrž
avšak
na-
kantor
těžiti
nevážil
si
nešla,
všecko
nebyl,
mimo
a
sice
toho,
z
byl aneb
bažil.
Co
mu
vém
tu
na
houslista
na
pout
okolí
to
přišlo dobré
nejvíce řiti
jeho
se
si
času
lidí
toho,
vů-
strávil,
však,
jakmile
lenivost
Yědělf
smyčcem Tak
stalo
se
do
ba
i
druzí
ruky
slýchané
až
zkoušce.
vsi
Váša
a
Jan, použiv příležitosti, když
na
juž
škamnu valnou
druh,
Váša
domku
u
drže
se
okem
neustále
ušklebuje
směšnými posuňky zel
Utekli
jež
prsty,
plakaly dosf,
a
spolu mu
ústa
nevěda
za
čejné, nevěděl
hlavu na
do
se
houslistu
stodolu
tam
ho
proč.
nikdy proč
pálily
Váša
zoufalství
svém
zemřely
obrátil, housle
si
k
boje
fati.
Jan
do
však
co
dělá,
ruce
bylo
při
šklebil
oběma
a
podivně
tak
popou-
Jan
a
strčil
oči měl
něm
však
neděle
a
tehdáž
a
se
tím
před
ne-
k
se
že
jím každý
jen posmívali
mu
učitelovic Ten
výminku.
němu
přilnnl
s
a
Jeník
nejen
mu
i
němu
přátelsky
podivuhodnou
mu
ra-
oby-
smál
se
Ležely
uplynul,
ruce
si
nad
houslistu
a
fičela
a
bude
si
ústa no
mu
uším
nové
čet."
(Pokračování.)
Janem
zou-
mu
směru,
učitel
vyne-
jímž
udušoval,
stopy jeho, jindy
va
oblaky,
chladná
Den
bouři.
k
poznal
pokrývaly
se
hrozících
až
ale
Sta-
vynutiti.
západě,
mu
sobě.
housle
jiného
avšak
nivami.
velkou
nevšímali
mna,
na
záhy
mu
jenom spůsob
nelíbil
tmavými
sliboval
hu
lenivý,
bylo zapadlo,
šklebení, „ty
hu
počal juž
mu
k
chlapcovy,
zárodky
vystupovalo
to
to
šenému
budou
večer
chlapce
jiného zalíbení, jejž
vábivé,
stromy
sedíce,
„To Váša,
a
něm
v
a
vzal
a
se
mermomocí
právě
mračno
potřásala
si
duchem
kantora
Rodiče
Měcholup.
z
jeho
nebyl
starého
různé
a
kdy jindy.
a
pra-
varhany
nové,
jediný
schopnosti
lenivostí
s
Slunce
dolou
kýval,
kalužiny,
k
pocházel
neušly
hocha
z
černé
usadili.
mnul
To
než
v
známky
a
těšíval,
knikavé
se
alebrž
Váša
nerozuměl,
sou-
mu
smíchu
hrál, se
čekal
příležitost
hlavou
čestnou
bezdětný strýc
a
také
Klavík
a
také
znalci
chyboval
se
strčil,
kluci
mohli,
nečinil,
Zach
chutnaly.
naklepal prsty
mrkal,
hůře
a
chyba
zeď
plésti
oddaností.
netečnosf
takže
na
Váša
byl
jinak osiřelý tím,
jen
tom
příkoř
začež
měl,
rému
mu
školy
Jana
a
ohledu
duše
jeho,
nejmilejší
kde
mu
Jan
neustále
tuto
staré
vydávaly
a
všickni
a
da-
neochroměly.
učitel
vyškrábal
smála.
vlastně
Strýc
tento dnes
brněly se
že
Krejčířík,
mladého
vytrhoval, takže
a
v
Jan
Na
uprchl.
a
chvíli.
stoje
rukama se
položil
nechuť,
byl
se
kterým
totiž,
jakási
vždy
se
neboť
i
byl
pohrdal
v
chtě
činili.
kazil,
dobře
i
toho,
u
schopnějším
život
dal,
mu
div
a
co
Jan
toho
by
tony.
učování
Klavík
při
že
že
Protož
ztratily.
které
na
zdokonalily,
a
žádnou
s
Jana
pravý
přímo
přetahoval,
prsty
svého
ní
z
se
kostele,
v
isrovnala
jaksi
se
a
jeho bylo.
dal,
jeho
tu
hučely,
nichž
z
jenom
záležeti
dobře,
hudba
že
starý
a
mnohých,
u
sestřence
zmocnila,
se
snahou
uší
vážil,
méně
hod,
v
chvíli
službu
chtěl.
do
tvářnost
do
mu
trávě
v
jednu
varhanní
mu
potřebě
tam
a
horlivostí,
a
se
práce
k žádné
obci
v
měchy
by
překážeti
slávě
po
výborný
sám
obzvláště
nejvíce
housle
mu
stíhala
chybu
také
u
druhých jest,
toho
tom,
při
co
činil
všech
ze
si
nejhorlivější
to
mu
nechtělo.
mu
se
všech
a
žákům
houslisty učiniti,
kterémž
na
i
přece
Povedlo
ač
pověstný,
v
skládání
übližovali celém
v
kdo
dvojnásobně,
spravily
skutečně
byl
vedle
brzy
ale nižádná
Avšak
totiž
varhany i
ho
hnával,
zalíbením
serval,
mu
dítě
byl patrně blbý,
a
vůbec
a
pastvu
na
šlapal
tom
v
proudu,
blbosti
ve
skladatelské
každým
s
chápal
prozevloval.
svátky byli dnové,
ke
neměl,
co
stádo
takovovým
s
domů,
se
živé
jest krmili
to
zdravého,
a
obráceně
předce zastával,
vrátíc
ráno
Chlapec vyrostl
silného
den
celý
našli
matku.
ani
otce
chu-
byl
ničemný.
a
že
juž
matka
umřel,
dítěte,
se
statku.
byl
Blbý
chtě
Ujali
Neměl
a
nebof
příčiny,
skládá-
většina
jakož
Těla
neměl
vsí
za
nápadně koktavý
leže
vojně
ne
onom
Když
klassič-
jejímž
houslích,
v
v
věru
politování.
cblapce
ženy.
brzy
aby-
tomto
vší
to
s
opravováním celých deset let byl strávil.
a
starého
bec,
na
theorii,
vrch
za
jakého
se
plodu
v
vše
by byl
proti
pravidelnost své
vůbec
znalec
chybyčky
se
ní
povznáše-
odváživ
nejpřísnější
v
jakoby byl
byl-li
udušoval,
nová
provozovali.
jakýs
zajisté,
grammatice hudby,
si
pilováním Sila
i
Páně
cit
ducha,
sobě
Avšak
nemálo
ním,
vzlet
v
Starý Klavík,
jiti.
skladatel
nejnepatrnější
řekli
ani
i
porodila mrtvé
k
a
kdes
mu
Čelákovicích,
v
skladba, nejevilo
myšlénky,
neozýval:
zanícení
všední
umělecká
ve
ba
zkoušeti
učitel
chrámu
v
bylo
domácích,
měla
se
složil
den
staveních,
bídný
Otec
brala sváteční
se
sousedů
uklí-
k tomu
ad
den,
ďas
staveních
na
jiných
nebof
pouti
nijakž
všech
ves
několik
příští
hudebníka.
ve
celá v
okolí,
z
na
to
se
nežli
oslavení
ji
zamýšleje
poutí
tam
se
k
českého
vymývalo,
a
oděv.
několik
života
před
celý
Zach.
až
vichřice
horký
příliš za
sto-
na
nebi.
Chlapci, znamení
muzika!"
roztahuje va
pravil k
utě-
varhany
6 FEUILLETON. Z
Opera. žezlo
svému i
krásných starém nouti a
dá
známo, na
školu
Tážeme
couzská
valy
„Mozart
skrát
jíř"
„Cár
a
„Jessonda"
„Nocleh
2krát.
mino"
dovka"
se
od
„Nápoj věsta
Lammermooru"
frašek
zastoupena
divadla
náleží
„Kou-
Spohra
od Kreut
od
6krát,
od
Cypru"
byla od
Chamounixu"
ze
„Linda
Verdiho
Belliniho
ského
do
co
Pražské
měla
i
jakož
provedení 15
před
obdivovali
zpěváky
Podhorského
byl
honorár
opery
A
jaký
přítomností;
není
k
lem
divadla
pan 19.
Josef ledna
počal
českém
divadle
„Alíně,"
pak
rovous"
a
kapelníka
do
toliko,
v
a
se
divadlo
zpíval
v
do
členů
naší
vzdělání
Karlových Varů
otevřel.
od
a,
a
nyní
honoráru členů
pákou
ni
Ředitedne
5.
dne
ř.
Nesvadba
třech
odebral
1844
písně
Hertzsch,
Schilke,
a
že Pražané
á),
r o v
slečna
šnic,
paní
sl.
Feldhausova,
Z
roku
málo
předce
Pohostinsku
pan
loňského
však
a
zimy),
Meye
Du
pan
Reichel.
pan
této
běhn
(roz.
Hardtmuth,
pan
Gau-
Friesova, (v
pak
zimy);
Tipkova.
a
Hollandova,
pan
Rafael,
téhož
přehledu
mnoho
zajímavého
dokonalého
slyšeli; R.
později. tak
zdařilá,
ní říci můžeme: volených finis kusu i coronat o uspořádání opus;
vyvea skutečně
kvartettní
ve
dostal
měsících
se
r. v
různé
Tři
kv.
31.
zábava byla
zuje,
vána.
řinek
jakby
na
tak
26.
jeho
době
bh
první
více
álním
tak
jiný B
v
a
e
t h o v
e na
večerního,
Jakby
více
pak
labyrint
v
Beethoven spory si
se
a
boje
pustí
v
myšlenek;
marně
se
duševní
je idealizoval.
už
záře
kvar-
1770,
poslední cítíme
se
hvěz-
časem
široko
Allegro)
pak
(Maestoso
boj
a
právě
ohlídal
bylo Zdá
po
poroz-
zaplétá jak
v
štěstí,
trochu se
to tak
věta
17. pros.
jen
a
genius svolával,
síly
všechny
a
kde
tak
býti opako-
kteréž
sluneční
se
vzbu-
smálo
uvedeny
(nar.
127,
z
slova
nás
Poslední
cítíme
se
ze
v
že musela
život
Jako
musí
vnadně,
nás
na
dívalo.
op.
chová,
pocitu
luhů
působila,
Es-dur
pološera
rád
e
který
nejvnadnějším
s
tak
blaženého
umř.
1732,
dotknouti, jako
zde
se
zapocla
dech,
krásného
nás
na
bh
spojená
vonných
se
od
akkordy
jeho
tak
z
docela
věta
životě
by
jaro nebe
zakmitne.
vedenými
a
přináleží. do
uvedeny
srdci
1827)
Jarý
radostně
vše
otce;
druhým
9.
svět
co
četné obecenstvo
jakýs
V
umh
číná
se
modré
tettem
šilo;
vším,
milujícího
milostně
~Mod-
do Ílolo-
nade
31.
op.
skvělejší.
Zábava
(nar.
vroucnost,
poslouchajícího
úst
réž
D-moll
do
výsledek
zastoupeny.
dna
Ha y
důvěrná
vane,
vždy
za
od
i
tím
a
tu
byly
1809)
plesáním
z
zdařilejší
doby
kvartettem
frašce
se
býti
jejich
dička
za-
zpíval
střelec,"
1848
nemohlo směle že
mocně
narozen
české
slečna
Třetí
—
i
Hamáček),
R.
Fridlovská,
Dustmannová
vysvětlíme
proč
krásné
jest
Prahy
operách
Bohm, Dolt,
této
běhu
(v
Schmidtova
paní
viděti,
s
zdvoj-
zpěvu.
a
vloni
rozmanitého,
duše
D em m-
minulost
opery
Jičíně
V
Hassel,
paní Mellerová
Mikova,
možná
něho
Pod-
kapelník
v
četný.
Preisinger,
Stoye
a
Brennerova,
Mellerová
dení
zpěvohry
tehdejších
ve
Boleslavsko.
po
ck
Fektér,
Markwordt,
Rafael,
3krát;
První
květnu a
dávana
Thomé, kterýž
ulici některé
V
o
honorár
operách „Kouzelný
„Stradella."
P
značných
Bachmann,
Arnurius,
Emminger,
jiných
dosti
jest
1 en-
Cerha
(hornista),
mnoho
a
Do
(hautboisté),
Janatka
(eufonista)
(kontrabassi-
a
Ernstovu
porovnávat
že
2krát
předce, jak skromný
zpěvem
studia
filosofie
růžové
v
u,
Drechsler
a
Benevic
a
Goltermann
professor
Počet členů zdejší opery
Hartmannova,
„Ne-
K.
zpěváků proti
a
(vlastně
gymnasialní
A
jiných.
František
a
k
rs
nebudeme
Vyskeři
ve
studování
k
db
va
1824
1836
r.
1842
Nes
D
mezi
bohužel
proslovem
a,
zpěvaček
všestrannému
1858
dubna
dr
n
Smítá
Búrde-Neyová,
Do-
nejvyšším
na
Pražané
zbožňovali
mnoho
se
Nejhlavnější
Mildner
aSchubert
Bauer
Mullerova,
pan
předešlými
za
opera
Ně-
Capuletti"
síly
Grosserovu,
rozdíl
jest nyní
stála
Hrabě
Steinecke
zpívaly
obecenstva Praž-
avšak
nachází
virtuosů.
professor
(violista),
professor
,
účinkují pánové:
sl.
od
3krát;
a
daleko
stojí
lety
mnoho
podotkneme
ztrojnásobněný pohnutkou
B i
Než
nynějších?
a
a
tehdejších
?
25
Tenkráte
ra,
nynějších
a
vkus
pokročil;
samo
Lutzerovu,
horskou,
jiné,
oper velice
obliby
že
Paulus
(fagotista),
paní
u
jsou:
(trompetista), professor
čova,
opery:
3krát,
„Ernani"
a
celého
a
„Ži-
v
něho
Borgia"
„Montecchi
a
vysvítá,
seznamu
dokonalosti.
stupni
3krát
„Norma"
Ještě
lety.
skrát
a
stavovského
orchestrům
čackých
a
ský
Do-
4krát;
„Hrabě Ory
skrát,
konservatoria
professor
Salm,
Zámeč-
Rossiniho
od
lkrát;
„Troubadour"
tohoto
Z
„Lukretia
„Lazebník Sevillský"
opera
lkrát.
2krát,
Orchestr
středu
jeho
sté),
a z
na
Vedral
pan
a
„Hu-
„Černé
Pařížský"
na
(cellista)
dámy
a
V
Europy.
orchestru
Eilers,
fran-
Halévyho
se
houslí
profesor
ředitelem
druhým
nejznamenitějším
k
Hovemann,
škola
škola
ředitelem
z era
„Bianca
„Zedník
dávaly
„Templáři
od
Aubera
Italská
Mildner,
Poznaňský.
pan
celé
ano
umělcův.
Kittla
„Jan
svě-
jemuž
Prvním
českých.
oper
Pražském,
solistou
(houslisté),
Flotova
od
hvězda
a
Moric
pan
druhým
professorů
3krát,
Webra
2krát;
od
jest
dá-
Meyerbeerovy
2krát;
řízení
jest
členové
Juan"
byla
účinkuje.
fran-
„Fidelio" 3krát;
B.
Tauwitz,
?
„Zbro-
2krát,
největšího zastupitele: 4krát:
sice :
a
Lortzinga
3krát;
od
Boildieua
lásky"
řeno
Eduard
pan
dosaváde
kdež
Prahy,
povolán jest
Jak
Mozarta
2krát;
„Severní
„Zampa" 2krát.
m
jest
orchestru
„Tann-
opery
noc"
„Bálová
Druhý kapelník
do
1847
r.
1854
ar.
v
Wagnera
zastoupena
Portici"
z
kapelníka
za
velkonocích
Brna
italskou.
a
od K. M.
od
a
„Prorok" 2krát;
skrát;
niz elli
Neméně
„Němá
Stógra
0
do
kapelníka
za
docílila
roztřídit,
Od
Stradella"
2krát
6krát,
a
Herolda
od
Windsorské"
ďábel
4krát,
R.
Beethovena
dávaly
skrát,
2krát
ník"
od
3krát;
Nejvíce
„Robert
genotti"
od
od
konservatoriu
„Don
„Euryanthe"
Granadě"
v
4krát,
„Alessandro
4krát;
couzská. sice:
a
Hradce.
ohléd-
se
vytříbil.
se
nejvíce
operami.
2krát;
a
„Veselé ženy
Giuseppe"
loni
v
11
tesař"
a
skrát
„Martha" skrát
Nicolaie
školy
a„Lohengin" 2krát;
střelec
zelný
tři
na
flétna"
Schikaneder"
7krát
hauser"
Pražského
byla
italská
a
„Kouzelná a
Thaliin
naše
opera
Štýrského
Mnoho
Škola německá zastoupena byla 16,
11
se:
chrám
přišel
do
mecka
která
nyní,
se
nám
francouzskou
německou,
vězte!
Nuže,
operní
1859.
roku
jakýchž
obecenstva
hudba
se
postoupil
svou
ještě jednou nazpět
výsledky,
vkus]
pouť
poskytl
dlužno
pročež
vytknouti
dalece
jak
hodin
nudných a
dokonav
novému
nástupci,
roku
a
1858
Rok
1850
R.
inonce.
Prahy.
nám
se
re-
kte-
ukonejv
pře-
7 2.
podivné
větě
hárající
srdce
mohlo
kraje
roztoužené,
blaženosti
vyvinouti
chvátí
námi
s
náruč
v
něho
z
se
(Adagio), jakby
jako
a
;
vrhlo
bylo
se
víru
u
lásce
po a
Z
načež
scherzo,
Ano
zdělil. nále
tou
s
skálopevnou
vnitřní
žije,
všude
slnost; jeho
věk
nek,
která
mické
ten
všude
rozkládá. kvintetto
staveno
vysoko nad
se
bohatost
důmyslně
bylo
rytli-
od
Bylt
prznění
praeludií
pozůstalých jeho
z
obecenstvo
kteréž
děl,
umř. 4. list.
1809,
jako
nikoliv;
bouři
po
hlučné
uslyšíte
čisté
v
srdce
vyzvučí,
vesele v
tam
Zvláště
šíme.
říší
jak
rovněž
Na
jako
vzletu
2.
Maria
:
oper
řekne obecenstvo
na
a
bezúhonné
Vyvedení bylo začež
kteráž musela
scherzando),
kterýž
Bennevicovi,
p.
tečně provedl,
každém
v
a
být
první
koncertovat nejdříve Čermáková v stavovském divadle. se Slečna co Mína — dovídáme, bude, jak
Docela
movu.
zvolen
Tauwitz
hudebního
od
jest
divadla
Ed.
pan
spolku
Solnohradě
v
Ná
velká
provozovat
B.
(F.
dával
prosince
byla
Vůbec
našem ! a
Schillerova
slova
zlý
Haně
na
kách,
Na
rozléhají lesích
v
blahou
odstraní,
an
vel.
p,
nové
že
nadějí,
hostinci
machera.
Dne
August den
na
30.
umělecké
sbor
dne
26.
cesty
Glockentone Kiickenova a
mnohé
lek říž v
46
F.
pís< ň
jiné
založil
Freude" od
zde
krásným
Kojíme
se
vadu
tuto
písně
svou
od
hlasem
a
se
sbor pro
eine
provedeny školu
vlohami tento
tento
ač
naši,
nyní
a
zvonky
u
smě-
„mardo-
kterých
panují, bál
a
tak
to
naleznete
týče,
bu-
a
svému
k
tanečníků A
ne-
nasycen
atd.
totéž.
platí
Luisa
turecká
počne
divadla
z
vystavené
provázen
a
kvapíky
než několik
se
zase
kdež
a
mohl
by
všady.
je
obyčejně
tam
do
konservatoria
Na
na
při-
a
narození Páně
den
Nep.
učitele
žáka
Zaice,
zdejší
hudby při
L.
orchestru.
spoluředitele
a
Cechách
v
Jana
nyní
a
si
zpomenu-li
hudbu
od
Es-dur
můžete
všeho
toho
srdce,
fušarství.
zdejšímu
mši
okolo
býti
bezúhonnou
filharmonické
škole
Z
Vidému
(Udine).
Poslední hudba o K. Mozartu a kostelní. — (Zpěv slovo
hlasy,
geweiut" Týž
jsou.
byl!
kte-
ode
mne?
do
hudby
na
stojí
co
trné
městečko
jsem
též
se
k a paní Zavrtalové. životopisu Něco Borzagy.
mocnářství
zpěvné že
o
latinským
v
jinač?
řádnou
Toť
přátel,
žádám
mecenáš
magnata,
byl
Hellenbach,
ve
světě
kterýž
Bůh neb
v
byste jež
ho
k
roku
pochod
Ječ
My-
Varhaník
jako Praž-
Zpěvák
podloženým
s
a
zajisté
přičiněním
k
něčemu
jméno
sobě
1844
více?
chraň!
jednoho
hudebním
koutě
Čechách
přejdu
udal
(možná-li
kominíku.
panuje,
Borzagu
Tak
povzbudil, mít
tom
opery
každém
iv
skladbu
ovšem
Než,
Vás,
O
O
ďEssex."
chcete
operní
nezpůsob
Egydu
panu
Co
nepa-
tak.
Donizettiho
pohoršení
polku
se
odstraní.
ba
si
zdejší
leckteré
provedený zpěv
umouněném
o
Město
tomu
„Conte
Čechách,
lhostejné.
jakoukoli
takový
taktu
velkého
kousky
textem.
uherského
Vilém
to
skutečně
jinak
bez
by
tak
závod
se
v
a
chrámě
v
své
někde
Ztrativ
Týž
to
je
je
než
při provozování
Rakouského Itálii
máte!
jej
stupni,
Ano
neb
nazývati)
flagionet
Dalibora
u
urážející
andělíčkům
pakli
nižším
,
zpěvem
slíte,
v
zde
Zadáte
Mozarta.)
Leopolda
Nuže,
přesvědčil
sluch
bídný,
a
Cechách.
Devreux
„Roberto
ného i
Wolfganga
nějaký dopis
svých
spo-
Kéžby
rukopisy
Dva
zabřečí
„Die
mladíky,
následován
zde
Milánského
hraje
tý-
odbý-
soly
Thráne
pro
nadáni
p,
mužský
mužské
byly
k
ji
Z
znají.
noty
musí
všude
ne
uslyšíme
ský
nížto
,
quodlibet hat
koncert
spolek v
mi
soudit, jak
ve
odebeře.
produkcí,
Himmel
příklad
zde
v
Kreuz-
orchestru
společností
svou
Grcgera
sbory
a
koncertovala
zpěvácký
zpěváckou
jiných městech
lou-
ťrepe-
výborné
prosince
Německa
do
Abta,
„Der
písně
se
Zdejší
prosince
die
„An
rády
uspořádal
prosince
kterýž
Warnsdorf. val
krom
generace
koncertního
při
děje
se
Františkánů,
u
sextetta
dokud kněz
radosti, jsa
a
polky,
zřídka
že
varhaníků,
to
28.
Dne
ěásť
Labický,
kde
poněkud
polích,
nikoho.
a
hudbu
zpívají.
Kuldy
Kohlerově
pilně
na
neslyšet
dorůstající
také
a
tak
„Není písní,
písně
zde
eccle-
kdybych
Slovácích,
ptactva
školní
dítky
Šluknov.
(L.)
zatím
jiného
a
době
to
přímoří
na
vše
nějakého
z
valčíky,
okolí
v
pro
pochybil,
na
žák
že
líto,
lásky
a
19.
znalců
zdejších
podivného
uvésti chtěl:
letní
v
milo,
skřivánka
tavého
školní
až
citu
Valaších,
se
Dne
Rossl,
nám
toho
pravdou
s
příčinu
za
přebývá."
lid
málo
zde se
od
něco
to
R.
p.
jeho byla
Jest
panuje
Holešovského.
Budějovic.
přijmuta, jen
acbych
zpěv,
pro
Hra
návštěva.
jako
vesnice
se
rovnám—li
houslista
slepý
zde
Křížovníků
u
chvalně známého
od
Zik.
Moravských
pochvalou
s
slabá
pana
koncert.
Mildnera,
hudby
akademie
svatý",
a.
chrámě
v
se
mše do D
Z
H.)
bude
pastorální
Žofínské
ředitele
p.
krále
tři
úd
čestného
za
Vás
akkordy
„Coneertus
romantických
Kapucínů
U
započíti.
„Mozar-
Co
tea"
Vkročí-
svatý,
nesmějí chyběti
slastí
tónů
jiného neschází,
nic
stavovského
kapelník
z
lákajíce,
Trovatore, Polinto,
„Svatý"
že
jinak jest
samé
To
lid
opojen
trionfale"
naopak
Druhý
kráčí
P.
slušno.
falešné
nepřestanou,
est."
rozumí,
se
divotvorných
umělciou
vzdáti
díky
cum
to
Lid
sicí ostatním
a
která
zpívá
Znova
muzika, bny.
vý-
part
kusy
Jarolíma,
sv.
„Svatý,
:
Rohan, Troviata,
missa
„Ite
:
věta
umělecké,
houslový
prof. panu Goltermannu
a
di
opakována.
ohledu
uěinil.
nás.
kostela
terzetta
duetta,
jiných více,
svátosti.
(Andante
konec
u
se
zvaný
tak
tomuto
přiměřených
děje
do
zpívati
zavzní
obsahujíc
siastieus,"
Miiller
vzná-
se
lid
počne
proti
chrámu Páně
do
jejichžto
varhany,
požehnání
po
hodině
týka-
se
na
Mozart
jak
to
ze
nepotkávajícc
a
lehkém
u
pravdivě
a
krásy,
působila
dojemně
tak
vhloubí;
se
mistrem,
s
plujeme
usmířeném,
cit
se
srdce
v
zase
tragickými konflikty,
s
kde
;
člunku
houpajícím
sobě
se
uvedlo
jasno
9té
o
Milána
varhaníci místo Bacho-
hůře
ještě
hlas
slova,
z
Itálii
v
zvyku
Božím
způsobem
snad
a
neděli
v
1847) zarazí.
zase
totéž
Itálii
v
službám
k
Dalibora
nějaký
špatnému
jen
tímto
lid
provozují
te-li 3. ún.
sohna-Bartholdy (nar.
však,
krásná
za
kostelní
se
a
že
vých fug
a
by
ozval
hudby si
po-
Mendels-
čas,
jednou
Nemyslete
oper
konec
na
87
op.
myšle-
jak
!
jící
důmy-
nejhlubší
díků
Vašeho
hudby
slova,
za
čísle
10.
v
genia
prsou
harmonické
B-dur
v
v
jenž
fénixe,
krásy
Velmi
ta
carokrásná
ta
nesčíslné
v
jen
Všude
vzlet
smělý
vznáší; se
doburácí.
boj
ten
jakáž
silou,
nám
jste
fi-
pak
Tisícero
hudba.)
(Kostelní která
rozvášněné
(Fiume).
ne-
neznámé
v
Rjeky
nejlepších
z
onoho
do
chvalně
utvořil
jinému.
Peště
šlechet-
povolal.
známý y
baron
Praze
onu
8
kapellu, Uhersku
cestoval!
jsem
nemohu
kládám 18.
lati
Mozart
k
V
vytrvala
bytoval
v
(Překlad
Zavrtal
pan
Karla
Wolfganga
děda
a
fonie
C
flétně"
a
jenž
27.
velmi
velkou
s
písně
básník
p.
colas"
otce
snad
přeplněno
nesklamal bila
přec
říže
na
časný
chova
;
„Zakochana
sice
obzor), od
obecenstva
opeře
velké
tomuto
Šimáka. Žádáme
číslu
„Les
bylo
pánů
ale
se
v
odběratelů
Ni-
Diva-
sly-
Zpěvák
tento
fama
dnoho
se
roztrou-
blíže Pa-
notová
obsahovat za
brzké
Antonína
mezi
dne
bude
ledna
Yc
čtvrté
dávať
se
V
a.
2.
nové
Karlově
Offenbachova
operetka
Blanchard
(vysl.
di-
„Mili-
Katinka zemřela
20.
dne
člen Pražské
zemřel
arií,
Heinefetterová,
zemřel
dny
Blanšar),
prosince
Pasově
v
ne-
zna-
Frey-
ve
tenorista
Dem-
opery.
malého k
virtuos.)
dvora
němu
„slyšel
„ale
tak
ve
víku
velmi
mi
XIV.,
špatné
mi
možná
punčochy
odvětil
na
udělati
vše, něho
z
jsem
jist,
chci!"
eo
„Nevím, že
,Nuže,
poklo-
se
neviděl.
jenž
on
Vaše
lak,
veloním
Milosti,"
hlas,
tomu-li
své
Lud-
umělec
jest
mám
sice
na
jedenkráte ze
se
něhož
z
4
odvětil
pár puncoch, neb jich máte velmi zapotřebí!" dosud
komponuješ?"
tázal
se
starého
„Švýcarské rodiny" jistý přítel VVeiglův. „Ano,
starý pán
dných myšlének
tím
byl?
umělec
bývá,
zdaž
ho,
se
přistoupil
zpěvák,
jesť
je-
u
zase
potiť
spozorujíc,
tázal
má,
vychválen
„Ty ještě
skladatele
Král
se
obyčejně
představen
nohou
„toliko
to
se
svou,
umělec
jak
též,
byl,
tak
mu
umělec,
si
ale
dal
šťasný
divadelní
Jistý
francouzskému.
(Weigl.) Weigla,
zpěvák.)
nadulým
králi
král,, udělejte
hru
jsem Liszta,"
Thalberga"
obratným,
umělcem, který odpověděl
skončil
umělec
jako Vás, jsem ještě žádného
umění
zásluhy
„Slyšel
jsem
(Zahanbený svém
Když
slyšet'.
řekl:
a
hudební
Jistý
již
„jsem
více
a
tomu
avšak
uvyklý;
pročež vložil jsem
se
nemám
hudbu
na
44
žá-
kostelní.
(SouListárna. venkově
na
Časopis
57krát.
Panu
—
Panu
budou
A.
v
písně
předplacení,
v
Praze,
od
by
v
Y.
se
v
B.
vždy
Stuttgartu.
zásýlce
v
Dopisy
vítány.
o
pro
střídě
piano
od
dne
Ch. Wehle a
přestávka
„u
Pánu 1,
hudbě
L.
v
tří
lip."
a
Bedř.
Procházky. činiti
T.
dubna.
Nezapomeňte!
Slavíka
žádná
kostelní
—
jak nám praveno,
Zavrtala,
Kolovratské
K.
nám
„Jasoii"
příloha, obsahující kusy
bude
Renna
dá
mnohých znárodnělých
—
Tyto
bývalý
nil
Offenba-
už po
obrat-
byl
„Musikvereinu."
Rubinstein
Jindřich
zpěvačka,
poklonil
Gluckově
o
sále
v
Hellinesbergera
od
(S klamaný
divadle „Bouířes Pa-
Dávalat
příloha
Tiskem
trois
dychtivo
pracuje
přiložena jesť
Druhá
pochvaly.
Troplonga.
dočkala
jížto
Chopina, došla
pojednání
předsedy
ital-
dvě
obecenstvu.
;
hlu-
a
contemporaine"
neobyčejného výsledku.
K
a
Litolff
„Revue
uveřejňuje
operettka „Orfeus"
risiennes"
od
zadost
jeho. —■ Henry
státního
zpívala
Montaubry-ho.
naděje
chválu
s
nápěvu,
vy-
Anekdoty.
Ar-
vlastní
duchem
dílo
neboť obecenstvo
své
vad
vyvolán.
provozovat
se
Paříži.
v
er,
fantaod
réve
duetto
podložil
neučinilo
tenoristu
pětiaktové
„Armidě"
favorite/'
Le
4'
D
skladatel
burku.
hníže
návštěvy
přednášel
Majeranovská
Ujejski
„Kouzelné
hojné
jmenem
Skladatel
effťkty.
strany
příštipkář."
a
menitá
sym-
Mozarta.
Biernacki
obratností,
bude
dávno
m
Biernackého,
dosel
Mikulim
slova
dvě
ku
od
D-moll
Clopissonovo nejnovější
nového
šeti
„La
panem
(Tři Mikuláši)
byto
Pan
opery
Paní
Kor.
ouvertura
Nikodéma
pana
mazurku
a
Paříž.
piano
technickou
citem.
bokým
dlo
z
produkcí do
nadaný
od
rukopisy
tam
se
bohatostí
má
a
Jindřicha
mnoho
Sehu man nová
rozloučenou
na
svých koncertů
Dávaly
do
Klára
Úmrtí.
aže
okolnosti
tyto
řadu
prosince odbýval,
pianistou
as
dokončil
vadle
Mozart
nesmrtelného
jeho
Nuže,
večer."
skvěle.
Alarda
od
práce
ské
od
jeden
že
Zavrtalovy
vzácné
dcera
tu
se
měšťanské
a
dá
se
vyniká
vícekráte
dávala
Vamhagena
z
Kapuletová,
pěknými
a
Landskron"
von
ducha
kdež
zděluji,
konci
kvartettní
onář
chotě
dva
Mozarta,
pro
Koncert
dne
se
od
koncert
a
vypadl
tota
1849
Jullien
Es-dur
ku
a
stůně
že Mozart
večer,
Vám
pěstouna
Leopolda.
„Mozartův
Lvov.
sii
hodin
8y#
opera
instrumentací
koncert
jistou
V.
pod názvem
této
svému
Mozart
ještě
nevědouc,
Ostatně
a
avšak
jest
Textu
za-
budou
jeden Montecchi,
se
jedna
a
řediteli
Aberta
šlechtické
středu
nacházeli.
Vídeň.
jeho
vysvětlí.
Londýn.
a
pozval
přišla,
do
obdržel,
31.
vyňata
spor
jejichžto
v
J.
zde
Rubinstein.
„Anna
krajana
Landskronu
akty
psala jsem k
známý
bude
jehožto
opera
Látka
cára
M.
cellista
a
Tubing
z
Gro-
že
Beppy,
Milána
do
a
Nová
Ramsteinu,
z
tknouti,
amy
sluha
se
Karel
nou
J.
Antonín
geniálního
předmět Baslu,
v
Rose
sem
houslista
známý
tři
na
kteří
umělce,
bračista rozkaz
si
pronajal
n
Američanům
Na
prosince.
kvartetto
domě
v
svém,
okamžitě
se
listopadu
v
Mozarta
nacházel,
red.)
1846
r.
rodišti
dne
až
od
se
Jelikož
také
něho
u
dověděvše
19.
í
c
konservatorium,
vašeho
za
to
Vilhorský
dne
jeho
lůžku
na
od
Gali
čtyry
Hollandska,
z
Stuttgart.
z
zavo-
Je
Štětina.
ze
hrabě
zůstal
služka
toliko
Mozart
zcela
ještě
nedal
jej navštívit.
by
neděli
kteráž
obědu,
vypustil."
její)
sme
Caversaccio,
v
odebral.
paní
máti
a
zůstal
30.
ho
loženo
„Dne
měsíce
avšak
se
při-
je.
Mozart
Taurs
ves,
Bartel
Kníže
zábavy
dny přijedou.
tyto
zpra-
Zde
kvartettní
pro
Na
pluku
jinak
si
téhož
29.
obsluhovala
dne
jménu Mozarta,
ve
pánu
dne
stůně, přišli
Giuseppe
dne
leta
Milánu,
o
vylíčil.
K.
Petrohrad.
smrti Karla
se
Přeložte
„byl
sem
kapellu
docela
jakousi churavost,
sobotu
Zavrtalová
(paní
vše
sobě
složené.
pátek
v
věci
dopisovatel
Zavrtalová,
paní
Téhož
V
Beppa.
italštině
v
dny,
Mluvě
týkající
oté
mne
Váš Milánský
to
18*
jedné okolnosti,
o
píše
lékaře.
mu
Reisingera
na
bych
které
strávil.
odebral
řídil
tu
tou
kapellou
s
Borzagy
Sibíně
číslo
plna raj-
rozkošné
aE.
do
Milána,
procházce,
cítě
doma,
do
její psaní
na
barona
sem
ty
na
Rakousku,
po
zpomínka,
jenž
mne,
zpomínati
Zavrtalová
jak
října",
zdráv
a
místa
Paní
než
pro
cestu
to
jaká
Bukareštu
pomlčeti
Mozarta.
i
budu
z
barona
pěchoty
0
dotčeného
cestě
posledního
vila,
si
Vždy
zpáteční
to
jest
kruhu
v
uměleckou
podnikl
Sedmihradsku.
a
obrazu
ských
z
nížto
s
nemusela.
