příloha č. 3
II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SEDLIŠTĚ 1. TEXTOVÁ ČÁST
Atelier Archplan Ostrava s.r.o., leden 2009
II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SEDLIŠTĚ Zak.č.1010/05
OBJEDNATEL:
Obec Sedliště Sedliště 271, PSČ 739 36 Sedliště
ZHOTOVITEL:
Atelier Archplan Ostrava s.r.o., Martinovská 3168/48 723 00 Ostrava-Martinov
POŘIZOVATEL:
Odbor územního a ekonomického rozvoje Magistrátu města Frýdku-Místku
NADŘÍZENÝ ORGÁN ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ: Krajský úřad Moravskoslezského kraje v Ostravě Odbor územního plánování a stavebního řádu
ZPRACOVATELÉ:
Ing.Arch.Miroslav Hudák –využití území, koordinace Ing.Arch.Magdaléna Zemanová –ochrana přírody, ÚSES, koordinace RNDr.Milan Polednik –demografie, životní prostředí, přírodní podm. Ing.Jiří Datinský –doprava Ing.Jaroslav Gavlas –vodní hospodářství, energetika, spoje Ing.Tereza Nováčková –půdní fond Mgr.Karel Zeman –spolupráce
ZODPOVĚDNÝ PROJEKTANT:
leden 2009
Ing.Arch.Magdaléna Zemanová autorizovaný architekt ČKA č.297
SEZNAM PŘÍLOH KOMPLETNÍHO ELABORÁTU: I. ÚZEMNÍ PLÁN SEDLIŠTĚ Příloha č. 1 - 1. Textová část Příloha č. 2 - 2. Grafická část I.2.a - Výkres základního členění území I.2.b - Hlavní výkres - urbanistická koncepce I.2.c - Hlavní výkres - koncepce dopravní infrastruktury I.2.d - Hlavní výkres - koncepce vodního hospodářství I.2.e - Hlavní výkres - koncepce energetiky a spojů I.2.f - Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SEDLIŠTĚ Příloha č. 3 - 1. Textová část - 2. Grafická část II.2.a - Koordinační výkres II.2.b - Výkres širších vztahů II.2.c - Výkres předpokládaných záborů půdního fondu
1:5 000 1:5 000 1:5 000 1:5 000 1:5 000 1:5 000
1:5 000 1:50 000 1:5 000
II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SEDLIŠTĚ ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SEDLIŠTĚ OBSAHUJE: Příloha č. 3 1. Textová část odůvodnění územního plánu str. a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s ÚPD vydanou krajem a)1.Vazba na Politiku územního rozvoje...............................................................................1 a)2. Soulad s ÚPD vydanou krajem.......................................................................................2 a)3. Vazba na okolní obce - ORP..........................................................................................2 b) Údaje o splnění zadání, použité podklady b)1. Splnění zadání územního plánu......................................................................................5 b)2. Použité podklady...........................................................................................................7 c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení c)1. Zdůvodnění územního plánu..........................................................................................9 c)1.1 Vymezení zastavěného území...................................................................................9 c)1.2 Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoj jeho hodnot...................................9 Sociodemografické a hospodářské podmínky rozvoje obce.......................................9 Ochrana a rozvoj hodnot v území............................................................................14 c)1.3 Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch a systému sídelní zeleně....15 c)1.4 Veřejná infrastruktura.............................................................................................16 Doprava..................................................................................................................16 Vodní hospodářství.................................................................................................20 Energetika...............................................................................................................23 Spoje.......................................................................................................................25 Nakládání s odpady.................................................................................................26 Občanské vybavení.................................................................................................26 Veřejná prostranství................................................................................................27 c)1.5 Koncepce uspořádání krajiny, ÚSES.......................................................................27 c)1.6 Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití..........................................31 c)1.7 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití....................................31 c)1.8 Veřejně prospěšné stavby........................................................................................32 c)1.9 Vymezení ploch a koridorů územních rezerv..........................................................32 c)2. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení....................................33 c)3. Limity a omezení ve využití území, zásahy do limitů vyplývající z řešení územního plánu..............................................................................................33 • Příloha k c)1.2. – výřez z historické mapy • Příloha k c)1.4. – výřez z Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MS kraje • Příloha k c)1.5. – výřez z Aktualizace nadregionálního a regionálního ÚSES MS kraje d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu na udržitelný rozvoj území..................................................................................................................................37 e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa.............................................................37 e)1. Kvalita zemědělské půdy..............................................................................................37 e)2. Zábor zemědělské půdy - návrh....................................................................................38 e)3. Zábor zemědělské půdy – územní rezervy....................................................................39 e)4. Posouzení záboru zemědělských pozemků...................................................................40 e)5. Zatravnění....................................................................................................................40 e)6. Zalesnění......................................................................................................................40 e)7. Územní systém ekologické stability.............................................................................40
e)8. Zábor lesních pozemků................................................................................................40 Tab.1. Předpokládané odnětí půdy podle funkčního členění ploch – návrh..........................41 Tab.2. Předpokládané odnětí půdy podle funkčního členění ploch – územní rezervy...........43 Tab.3. Předpokládané odnětí půdy ze ZPF – návrh..............................................................43 Tab.4. Předpokládané odnětí půdy ze ZPF – územní rezervy ..............................................47
2. Grafická část odůvodnění územního plánu...........................................................................49 a) Koordinační výkres – 1:5 000 b) Výkres širších vztahů – 1:50 000 c) Výkres předpokládaných záborů půdního fondu – 1:5 000
Odůvodnění zpracované pořizovatelemu.....................................................................................50
a) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚPD VYDANOU KRAJEM ________________________________________________________________________________ a)1. VAZBA NA POLITIKU ÚZEMNÍHO ROZVOJE Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů je provedeno v POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR (PÚR ČR). Dosud však nebylo provedeno jejich definitivní upřesnění v rámci územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje a ani analytických podkladů spádového obvodu obce s rozšířenou působností (ORP), tj. města Frýdek-Místek. Z PÚR ČR je patrné základní vymezení rozvojových oblastí a os a specifických oblastí národního významu. Vlastní řešené území je součástí rozvojové oblasti Ostrava–OB2 a specifické oblasti Beskydy–SOB 2. Ze zařazení správního obvodu ORP do rozvojové oblasti vyplývá předpoklad, že zde budou probíhat dynamičtější změny v území, což pozitivně ovlivní ekonomický a sociální rozvoj. Priority územního plánování pro rozvojovou oblast Ostrava–OB2 (označení bodů převzato z PÚR ČR) jsou definovány takto: Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: a) zlepšovat podmínky pro příznivé životní prostředí - Úkol je v územním plánu Sedliště naplňován např. jako návrh důsledného a účinného odvádění a čištění odpadních vod (pro zlepšení čistoty povrchových i podzemních vod), návrh rozšíření plynovodu v obci (pro zlepšení čistoty ovzduší), navržené zvýšení podílu extenzivně využívané zemědělské půdy a rozšíření zatravnění (kromě jiného snižuje prašnost). b) podporovat využívání „brownfields“ - „Brownfields“ se v obci nevyskytují, stávající výrobní areál je využíván, zemědělské areály také. Úkoly pro územní plánování stanovené pro rozvojovou oblast Ostrava-OB2 se všechny týkají územních souvislostí spojených s výstavbou dálnice D47 nebo rychlostních komunikací. Do území Sedlišť žádná ze jmenovaných komunikací nezasahuje, související problémy se obce týkají pouze okrajově nebo vůbec. Priority územního plánování pro specifickou oblast Beskydy–SOB2 (označení bodů převzato z PÚR ČR) jsou definovány takto: Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: a) vytvářet předpoklady pro dosažení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje území v koordinaci s ochranou přírody a krajiny – udržitelný rozvoj je zajištěn návrhem nových ploch, které umožní rozvoj obce a zároveň respektováním stávajícího charakteru zástavby a přírodních hodnot v území. b) vytvářet podmínky pro zlepšení a stabilizaci životní úrovně obyvatel – je podpořeno návrhem výrobních ploch a dalších možností podnikání v obytném území. c) vytvářet podmínky pro vyšší využití rekreačního potenciálu oblasti – v územním plánu jsou navrženy nové cyklotrasy, je umožněna výstavba objektů individuální rekreace i ubytovacích zařízení – penzionů. d) řešit rozpor mezi zájmy těžby černého uhlí a ochrany přírody a krajiny – v území obce se nevyskytují chráněná území přírody (bod se týká především CHKO Beskydy). 1
e) vytvářet nové pracovní příležitosti restrukturalizací stávající ekonomiky – Sedliště je obec s převážně sídelní funkcí, výroba je zde poměrně stabilizovaná. Restrukturalizace je nutná v širším regionu. f) zlepšit dopravní dostupnost hraničních oblastí – netýká se obce. g) vytvářet podmínky pro zajištění jak zájmů ochrany přírody, tak zájmů ekonomických – viz bod a) h) vytvářet podmínky pro rozvoj ekologického zemědělství a zpracování dřeva – podmínky využití ploch Z a NS umožňují rozvoj ekologického zemědělství, podmínky využití plochy L zase lesní hospodaření. Z úkolů pro územní plánování stanovených pro specifickou oblast Beskydy-SOB2 jsou vybrány pouze ty, které lze třeba jen částečně aplikovat na území obce Sedliště: e) regulovat rekreační aktivity v nejvíce vytížených střediscích a vytvářet územní předpoklady pro rozvoj rekreace na ostatním území – v plochách SB vymezených v územním plánu je umožněna výstavba objektů individuální rekreace, v této i jiných plochách je možné zřizovat ubytovací zařízení – penziony. Podporován je rozvoj sportovně rekreačních zařízení – sportovní létání, jezdectví. i) stanovit opatření pro zajištění ekologického pilíře v rámci udržitelného rozvoje v rovnováze s ostatními pilíři - v územním plánu je vymezen územní systém ekologické stability, respektovány jsou významné krajinné prvky. Podmínky pro využívání území jsou stanoveny tak, aby územní předpoklady pro zajištění ekologických hodnot krajiny zůstaly trvale zachovány. k) vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru (zatravňování, pastvinářství) – stanovené podmínky využití ploch umožňují rozvoj zemědělské výroby podhorského typu a pastvinářství.
a)2. SOULAD S ÚPD VYDANOU KRAJEM Pro Sedliště je nadřazenou územně plánovací dokumentací územní plán velkého územního celku (ÚPN VÚC) Beskydy schválený usnesením Zastupitelstva MS kraje dne 25.3.2002, včetně změny č.1 schválené 21.12.2006 a změny č.2 schválené 21.9.2006. Všechny významné limity využití území jmenované v ÚPN VÚC a zasahující do území Sedlišť jsou zakresleny v koordinačním výkresu II.2.a). Jsou to: významné vodovodní řady, vodovod provozní vody, silnice II. třídy, vedení VVN 220 a 110 kV, VTL plynovod, dálkový kabel, dobývací prostor pro zemní plyn 40026 Bruzovice Z ÚPN VÚC vyplývá pro obec požadavek na zapracování jediného záměru - trasy elektrického vedení VVN 400 kV EDĚ - Vratimov – Nošovice. Trasa je do územního plánu zapracována. Žádné územní rezervy zasahující do území Sedlišť ÚPN VÚC neobsahuje.
a)3. VAZBA NA OKOLNÍ OBCE - ORP Sídelní struktura širšího regionu, druh a intenzita vazeb a přirozená dělba funkcí sídel do značné míry předurčují jak rozvoj celého regionu tak i řešeného území. Obec Sedliště patří mezi obce střední velikosti a je stabilní součástí sídelní struktury regionu. Tvoří přirozený spádový obvod Frýdku–Místku zejména kvůli pohybu za prací, vzděláním a občanským vybavením, FrýdekMístek je také nejlépe dostupný hromadnou dopravou. Významně se v obci projevuje i blízkost 2
měst Havířova, Vratimova a Ostravy, která kromě široké škály pracovních příležitostí nabízí i téměř úplný rozsah občanského vybavení. Příměstská poloha obce a poměrně atraktivní přírodní a rekreační prostředí se pozitivně podepisuje na stabilitě osídlení. Obyvatelstvo obce vykazuje značnou sociální soudržnost, projevující se i v kulturním životě a spolkové činnosti. Řada sociodemografických faktorů však přes zlepšení v posledních letech působí negativně – zejména vyšší míra nezaměstnanosti, ale i problémy s transformací průmyslových a zemědělských podniků v regionu (zejména v devadesátých letech minulého století). Obec se v poslední době rychle rozvíjí zásluhou suburbanizačních tendencí okolních měst v kombinaci s novými zdroji pracovních příležitostí (průmyslové zóny Nošovice, Mošnov, Ostrava-Hrabová). Tab. Základní ukazatele sídelní struktury spádového obvodu ORP Frýdek-Místek a širší srovnání Počet částí km2 počet obyvatel na část / výměra / obyvatel obcí katastrů částí obce obec km2 obec obec km2 ORP Frýdek 37 54 52 1,4 480 13,0 108 767 2 940 2 092 226 -Místek průměr ORP 13,6 27,9 28,4 2,1 246,7 18,2 56 853 4 183 2 472 231 MSK kraj průměr ORP 30,3 63,2 73,3 3,5 382,8 17,7 49 763 9 518 937 154 ČR (r. 2005) Pro sídelní strukturu řešeného území, ale i celého spádového obvodu ORP Frýdek Místek je do značné míry charakteristická vysoká hustota osídlení, značný počet obcí (mnohdy s rozptýlenou zástavbou) a výrazná determinace osídlení antropogenními podmínkami (průmyslová krajina s velkou dynamikou dalšího rozvoje). Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, částečně obslužná, dopravní a velmi omezeně výrobní či rekreační. Obecně s ohledem na současný stav je nutno považovat za základní problémy řešeného území nerovnovážný a nepříznivý stav hospodářských podmínek a značné problémy v oblasti životního prostředí. Posílení hospodářské základny a zlepšení podmínek životního prostředí je tak předpokladem udržitelného rozvoje území, zejména z hlediska budoucích generací, které budou stále více vnímat a preferovat kvalitní obytné a životní prostředí. Posílení hospodářských podmínek je nutno hledat v širším regionu pohybu za prací. Je třeba zachovat a rozvíjet obytný a rekreační potenciál území, který je významným zdrojem atraktivity bydlení a motorem rozvoje v řešeném území i regionu (pokrývající část regionální poptávky po bydlení). Optimální skladbu funkcí v řešeném území je nutno určit s ohledem na vlastní územní předpoklady a vazby obce v sídelní struktuře regionu. Obec je členem regionálního sdružení obcí „Slezská brána“ (10 obcí s cca 22 tisíci obyvateli). V souladu se zpracovaným Strategickým plánem rozvoje měst a obcí regionu Slezská brána na léta 2007-2015, jsou v územním plánu navrženy takové záměry, které přispějí k naplnění priorit regionu: - zlepšení dopravní propojenosti – vybudování a oprava komunikací, chodníků, vybudování cyklostezek – jsou navrženy komunikace pro pěší a cyklisty
3
- atraktivnější využití regionu pro cestovní ruch – oprava budov, ubytovacích zařízení – jsou stanoveny podmínky využití ploch tak, aby ve stávající i navržené zástavbě bylo možné ubytovací zařízení realizovat - zlepšení kvality bydlení – výstavba nových RD a bytů – jsou navrženy nové plochy pro bydlení - rozvoj služeb a podnikání – jsou navrženy plochy pro výrobu a stanoveny podmínky využití ploch tak, aby ve stávající i navržené zástavbě bylo možné podnikat a provozovat výrobní služby - vybudování sportovišť a zařízení pro volnočasové aktivity – jsou navrženy nové sportovní plochy a rozšíření stávajících - modernizace a vybudování školských zařízení - obec neměla požadavek na vymezení ploch pro nová školská zařízení, ale ve stávajících plochách občanského vybavení a smíšených centrálních je možná jejich realizace - zlepšit péči o zdravotně hendikepované občany – zlepšení je možné vhodným využitím navržené plochy občanského vybavení - vybudování sběrných dvorů pro zeleň a odpady - obec neměla požadavek na vybudování sběrného dvora Následující vazby dopravní a technické infrastruktury a územního systému ekologické stability jsou v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací okolních obcí a města Frýdku-Místku. Z hlediska dopravních vazeb jsou nejdůležitější silnice II/473 Frýdek-Místek – Sedliště – Šenov – Petřvald, která zabezpečuje vazby na nadřazený komunikační systém a spojení Sedlišť s Frýdkem-Místkem, Havířovem a Ostravou a silnice III/4731 Sedliště – Bruzovice – Velicesta – Horní Bludovice, která zabezpečuje část tranzitních dopravních vazeb od Frýdku-Místku ve směru na Havířov. Vodou jsou Sedliště zásobovány z ostravského oblastního vodovodu, z přerušovací komory v Bruzovicích. V přerušovací komoře se přivaděč větví do Bludovic a Krmelína, přivaděč OOV Bruzovice-Krmelín o dimenzi DN 900mm prochází jižní částí Sedlišť. Elektrickou energií je obec zásobována z rozvodné soustavy 22 kV, vedením VN č. L79 spojujícím rozvodny Lískovec a Kunčice. Navrženo je vedení VVN 400 kV procházející severovýchodní částí obce z Bruzovic do k.ú. Horní Datyně. Plynem je obec zásobována z regulační stanice VTL/STL ležící na území Sedlišť v blízkosti Řepišťského lesa, ze které vede plynovod STL podél silnice II/473 do centra obce. Plynovod VTL vedoucí do regulační stanice přichází do obce ze severozápadu z katastru Lískovce. Do území Sedlišť nezasahují žádné prvky nadregionálního ani regionálního územního systému ekologické stability. Navržené lokální biokoridory přecházejí do katastrálních území Frýdek, Lískovec, Řepiště, Horní Datyně a Václavovice.
4
b) ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, POUŽITÉ PODKLADY ________________________________________________________________________________ Obec Sedliště nemá dosud žádnou územně plánovací dokumentaci řešící samostatně problematiku obce, což byl hlavní důvod pro pořízení územního plánu obce. Závazný je pro obec pouze platný ÚPN VÚC Beskydy. V únoru 1998 byl dokončen koncept řešení územního plánu sídelního útvaru Sedliště (Ing. arch. Karel Zeman - Archplan Ostrava). Koncept byl zpracován na základě průzkumů a rozborů z roku 1994 a následně schválených "územních a hospodářských zásad", grafická část byla provedena v dnes již zastaralé podobě (kopie z barevných zákresů do map). Na územním plánu se dále nepokračovalo, zůstal nedokončen. V průběhu několika posledních let dochází v ostravském regionu k rychlému rozvoji a v obci se objevily nové územní záměry. Zastupitelstvo obce proto rozhodlo o pořízení nové územně plánovací dokumentace obce. V červnu 2006 pak byly dokončeny průzkumy a rozbory pro nový územní plán. Zadání územního plánu schválilo Zastupitelstvo obce dne 22.8.2007. V souladu se schváleným zadáním je územní plán zpracován s členěním dle přílohy č. 7 k vyhlášce č.500/2006 Sb.
b)1. SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ad a) V Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací MS kraje je navrženo do roku 2015 ponechat likvidaci odpadních vod beze změny, tj. vypouštění splašků do vodotečí bez předchozího čištění. Protože územní plán stanovuje koncepci rozvoje obce na delší časové období do roku 2020, byl navržen systém odvádění a čištění odpadních vod se dvěma čistírnami odpadních vod. Ostatní splněno. ad b) Všechny záměry a problémy vyplývající z průzkumů a rozborů byly prověřeny a bylo dohodnuto jejich řešení s obcí. bod 2.1, 2.2 Rozsah navržených lokalit pro bydlení byl upřesněn s ohledem na aktualizované demografické podmínky a potřeby obce. Část ploch pro bydlení, u kterých se předpokládá pozdější využití, byla označena jako územní rezervy. bod 2.3 Letiště pro ultralehká letadla už bylo realizováno na základě platného územního rozhodnutí. Do územního plánu je zakresleno jako stav. bod 2.8 Z ÚPN VÚC Beskydy vyplývá nutnost zapracovat limit využití území - hájený koridor pro navrhovanou trasu elektrického vedení VVN 400kV (EDĚ)-Vratimov-Nošovice - 200 m na obě strany od trasy vedení. Do územního plánu byla zakreslena trasa dle podrobnější dokumentace k územnímu řízení respektující hájený koridor, a proto bylo zakresleno pouze ochranné pásmo vedení 20 m na obě strany od krajního vodiče. Plocha pro bydlení ležící v těsné blízkosti ochranného pásma byla označena jako územní rezerva, její využití je možné až po realizaci vedení. Ostatní plněno.
5
ad c) Byly aktualizovány demografické podmínky v obci. Předpokládaný nárůst počtu obyvatel na 1400 v roce 2020 se nemění, ale vzhledem k tomu, že se do řešeného území přenáší velká poptávka z okolí, bude počet realizovaných bytů pravděpodobně vyšší. Nabídka ploch pro bydlení byla z tohoto důvodu zvýšena na cca 155% předpokládané potřeby. Ostatní splněno. ad d) Stanovené podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití umožňují v plochách bydlení v rodinných domech výstavbu bytových domů s max. čtyřmi byty. Ostatní splněno. ad e) Doprava – Byla navržena úprava křižovatky silnice II/473 s místní komunikací v Mlzácích. Úprava křižovatky silnic II/473 a III/4731 vloženým rondelem by byla možná pouze se zásahem do okolních objektů nebo soukromých pozemků. Vhodnějším řešením je proto stavební úprava spočívající v jasném oddělení jízdních pruhů a výstavbě ostrůvků usnadňujících přechod silnic chodcům. Tato úprava bude respektovat stávající pozemky silnice, nedojde k žádným záborům. Jedná se ale o podrobnost z hlediska územního plánu nezobrazitelnou v měřítku výkresu 1:5000, úprava proto není proto zakreslena, pouze popsána v textové části a odůvodnění územního plánu. Byl navržen jeden pár autobusových zastávek pro zlepšení dopravní obsluhy západní části zástavby Sedlišť podél místní komunikace směřující do Řepišť a Lískovce, které umožní případné doplnění nové autobusové linky. Podél silnice III/4731 byl navržen chodník, podél silnice II/473 byla navržena společná stezka pro pěší a cyklisty. Stávající parkoviště v centru obce jsou dostatečné, nové objekty občanského vybavení musí být vybaveny odpovídajícím počtem parkovacích míst. Nová veřejná parkoviště nebyla navržena. Občanské vybavení – Na základě požadavku obce byla navržena plocha pro občanské vybavení – veřejnou infrastrukturu v blízkosti centra obce. Vodní hospodářství – viz ad a). V první etapě je navržena realizace ČOV 1 v blízkosti centra obce, která umožní napojení na kanalizaci většímu počtu obyvatel než ČOV 2 a navíc odkanalizuje objekty občanského vybavení i výroby jižně od centra obce. K odlehlým zastavitelným plochám bydlení, u kterých by to nebylo ekonomické, nejsou navrženy vodovodní řady. Energetika a spoje – K odlehlým zastavitelným plochám bydlení, u kterých by to nebylo ekonomické, není navrženo rozšíření plynovodů. Ostatní splněno. ad f) Navržená úprava křižovatky silnice II/473 s místní komunikací v Mlzácích může zasáhnout do místa, kde v současné době stojí kaplička. Pokud k tomu dojde (což bude známo až po zpracování podrobnější projektové dokumentace), tak bude nutné její přesunutí do té části stávající plochy veřejného prostranství, kde nebude bránit stavebním pracím ani rozhledu v křižovatce. Při realizaci zastavitelných ploch Z4 a Z36 je nutno respektovat zde stojící kříže památky místního významu.
6
Orientační ochranná pásma objektů živočišné výroby nebyla vymezena. Počty chovaných kusů hospodářských zvířat v posledních letech značně kolísají a mají všeobecně klesající tendenci. Ochrana okolních ploch bydlení je zajištěna tím, že v podmínkách využití ploch VS, které jsou určeny k živočišné výrobě, je stanoveno, že v nich nesmí být umisťovány stavby, zařízení nebo technologie, které by snižovaly kvalitu prostředí blízké obytné zástavby. Ochranné pásmo velkého areálu živočišné výroby v Bruzovicích, které malou částí zasahuje do území Sedlišť, nepřesahuje hranice Bruzovic. Ostatní splněno. ad g) Splněno. ad h) V rámci projednání zadání nebyl vznesen žádný požadavek na zapracování ploch pro potřeby civilní ochrany, nejsou proto vymezeny žádné plochy CO. Ostatní splněno. ad i) Splněno. ad j) Splněno. ad k) Pro prověření možnosti navrhovaných změn v území je nutno zpracovat územní studii pro zastavitelné plochy Z1 (plocha bydlení) a Z56 (občanské vybavení), která by zejména řešila dopravní obsluhu těchto ploch. ad l) Nejsou vymezeny žádné plochy nebo koridory, ve kterých by byly podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem. ad m) Dle požadavku příslušného orgánu státní správy je přílohou územního plánu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území včetně posouzení vlivů koncepce na životní prostředí dle zákona č.100/2001 v platném znění – SEA posouzení. ad n) Splněno. ad o) Územní plán Sedliště byl zpracován v souladu se zák.č. 183/2006 Sb., vyhl.č. 500/2006 Sb. a vyhl.č. 501/2006 Sb. Obsah územního plánu a jeho členění se řídí přílohou č. 7 k vyhlášce č.500/2006 Sb. Kvůli přehlednosti byly v části I. ÚP samostatně zpracovány hlavní výkresy dopravní infrastruktury, vodního hospodářství a energetiky a spojů.
b)2. POUŽITÉ PODKLADY Pro zhotovení územního plánu jsme použili následující podklady (další jsou jmenovány přímo v příslušných kapitolách textu): - Zadání územního plánu, schválené Zastupitelstvem obce dne 22.8.2007 - Průzkumy a rozbory k územnímu plánu obce Sedliště (Atelier Archplan Ostrava s.r.o., 6/2006) - Aktuální digitalizovaná katastrální mapa řešeného území (poskytla obec) - Výškopis převzatý ze státní mapy odvozené 1 : 5 000, digitalizovaný - Ortofotomapa řešeného území (poskytla obec) - Politika územního rozvoje ČR schválená usnesením č.561 Vlády České republiky dne 17.5.2006 - ÚPN VÚC Beskydy schválený usnesením č.298 Vlády České republiky dne 25.3.2002 (závazná část byla vyhlášena sdělením Ministerstva pro místní rozvoj ve Sbírce zákonů č. 143/2002 ze dne 7
3.dubna 2002) včetně změny č.1 schválené usnesením Zastupitelstva MSK dne 21.12.2006 a změny č.2 schválené usnesením Zastupitelstva MSK dne 21.9.2006 - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava, 2004) - Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod (Povodí Odry, s.p., 2003) - Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje (schválen nařízením MS kraje č.1/2004 ze dne 20.května 2004) - Územní energetická koncepce (Tebodin Czech republic, s.r.o., 11/2003) - Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (schválen usnesením zastupitelstva MS kraje č.25/1120/1 ze dne 30.9.2004) - Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny (schválena usnesením zastupitelstva MS kraje č.5/298/1 ze dne 23.6.2005) - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (schválen usnesením zastupitelstva MS kraje v září 2004) - Koncepce rozvoje zemědělství a venkova (Ekotoxa Opava, s.r.o., 11/2005) - Výsledky celostátního sčítání dopravy v roce 2005 (ŘSD ČR, 2006) - Mapy svahových deformací na území MS kraje (2005, Geotest Brno a.s. a VŠB Ostrava) - Údaje o ložiskách surovin, starých důlních dílech, svahových deformacích (z registrů MŽP ČR Geofondu) - Mapa radonového indexu (2004, http://nts2.cgu.cz) - Informace Obecního úřadu, včetně údajů o vydaných dosud nerealizovaných územních rozhodnutích a o podnikatelských aktivitách v obci - Záměry občanů (shromáždila obec) - Údaje o funkčním využití území a ploch, byly získány pochůzkou v terénu - Údaje o technické infrastruktuře (poskytla obec, bylo ověřeno a doplněno u správců sítí) - Údaje o lesní výrobě (poskytla Lesní správa Šenov) - Pasportizace komunikací (poskytla obec) - Koncept řešení územního plánu sídelního útvaru Sedliště z r.1998 (Ing.Arch. Karel Zeman Archplan Ostrava) - Vymezení bonitních půdně ekologických jednotek (vymezení poskytla obec, doplnili jsme třídy ochrany) - Vymezení odvodněných pozemků (získáno z podkladů Zemědělské vodohospodářské správy Ostrava - Vodní nádrže Sedliště p.č. 690/3, 736/20, 736/23, 736/27 k.ú. Sedliště – dokumentace k územnímu řízení (Viva projekt s.r.o., 9/2006) - Trasa elektrického vedení VVN 400 kV EDĚ - Vratimov – Nošovice - dokumentace k územnímu řízení (Energovod Praha, 3/1999) - Vyhodnocení územních systémů ekologické stability v okrese Frýdek-Místek (RNDr.Leo Bureš – Ekoservis Jeseníky, 1997) - Aktualizace nadregionálního a regionálního systému ekologické stability na území MS kraje – (Ageris, Brno, 11/2007)
8
c) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ ________________________________________________________________________________ c)1. ZDŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU c)1.1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Sedliště dosud nemají platnou územně plánovací dokumentaci. Obec se rozhodla stanovit zastavěné území samostatným postupem dle §59 zákona č.183/2006 Sb. Zastavěné území bylo vymezeno v květnu 2007 na podkladu katastrálních map s aktuálním stavem k dubnu 2007. V srpnu 2007 bylo vydáno formou opatření obecné povahy. Takto stanovené zastavěné území bylo převzato a zapracováno do územního plánu. Na několika místech byla upravena jeho hranice – byly přidány části komunikací, ze kterých jsou vjezdy na zastavěné pozemky a plochy s již realizovanými stavbami, které ještě nejsou zakreslené v katastrální mapě a naopak vypuštěna byla plocha u rodinného domu v jižní části obce, která byla chybně označena jako společně užívaná zahrada. Zastavěné území vymezené v územním plánu vykazuje aktuální stav k 31.1.2008.
c)1.2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT Koncepce rozvoje území obce vychází obecně z cílů územního plánování – vytvářet předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro: - příznivé životní prostředí - pro hospodářský rozvoj - pro soudržnost společenství obyvatel území, tak aby byly uspokojeny potřeby generace současné a nebyly ohroženy podmínky života budoucích generací. SOCIODEMOGRAFICKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ROZVOJE OBCE Soudržnost společenství obyvatel území, jako jeden ze tří hlavních předpokladů udržitelného rozvoje území, odráží především sociodemografické podmínky území. Současně však obyvatelstvo, jeho bydlení, zaměstnanost (podmínky pro hospodářský rozvoj území) tvoří vzájemně propojený systém osídlení. V každém území existují jednotlivé přírodní a antropogenní rozvojové a omezující faktory jeho stability, vyváženého rozvoje. Zaměstnanosti (především v měřítku regionů pohybu za prací) je přikládán obvykle největší význam pro rozvoj sídel, přesněji migraci obyvatel za prací a dlouhodobý vývoj počtu obyvatel. Dále většinou následují dopravní poloha, vybavenost sídla, kvalita rekreačního a obytného prostředí a další faktory. Jejich význam - váha se může různit podle konkrétních podmínek území. Obytná a rekreační atraktivita řešeného území se stává stále významnějším faktorem jeho rozvoje. Zhodnocení rozvojových faktorů řešeného území je jedním z výchozích podkladů pro prognózu budoucího vývoje (koncepci rozvoje obce) během očekávaného období platnosti územního plánu. Pro vývoj počtu obyvatel v Sedlištích by měly mít dlouhodobě největší význam následující faktory: 9
- výhodná poloha na okraji průmyslové aglomerace a příměstská poloha u Frýdku Místku. - poměrně značná obytná a částečně i rekreační atraktivita řešeného území Počet obyvatel v řešeném území plynule stoupal až do období II.světové války. Válka způsobila pokles počtu obyvatel. Následný růst v padesátých letech minulého století vystřídal mírný pokles přetrvávající až do r.1991. Tento pokles byl vyvolán především nabídkou levného, dotovaného bydlení v bytových domech v okolních městech. Po r. 1991 dochází k zásadní změně vývoje, k poměrně značnému růstu počtu obyvatel v celém řešeném území. Tab. č.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v obci Sedliště s k u t e č n o s t 1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Sedliště 997 1096 1203 1098 1155 1116 1111 1087 1190
2005 1282
prognóza 2020 1400
Tab. č.2 Vývoj počtu obyvatel v posledních letech
rok obyvatel
2003 1239
2004 1263
2006 1311
2005 1282
2007 1308
změna 2003 -2007 69
změna 2006 -2007 -3
zdroj : ČSÚ, k 1.1. příslušného roku
Příznivý vývoj počtu obyvatel je způsoben i rychlejším růstem nákladů na bydlení ve městech a obecným poklesem dotované bytové výstavby. Příměstské obce v atraktivním přírodním, rekreačním prostředí vykazují nejrychlejší růst počtu obyvatel v ČR. K takovým obcím je možno s určitými omezeními přiřadit i Sedliště. Věková struktura obyvatel řešeného území je příznivá. Podíl předproduktivní věkové skupiny (0-14 let) je 19,0%, při srovnatelném průměru okresu Frýdek Místek 17,3% a ČR 16,2%. Podíl obyvatel v poproduktivním věku byl u řešeného území 16,6%, nižší než průměr okresu Frýdek Místek a ČR. V dlouhodobém výhledu podíl obyvatel nad 60 let dále poroste, podíl dětí bude v lepším případě stagnovat, spíše ještě klesat. I při předpokládaném růstu počtu obyvatel bude absolutní počet dětí nejpravděpodobněji stagnovat. Tab. č.3 Věková struktura obyvatel celkem územní jednotka Česká republika okr. Frýdek-Místek Sedliště
věková skupina 0-14
10230060 1654862
věková skupina
nezjištěno průměrný věk podíl 60+
podíl 0-14
nad 60
16,2%
1883783
18,4%
3483
39
226818
39208
17,3%
40247
17,7%
25
38
1190
226
19,0%
197
16,6%
0
37
Do roku 2020 bude růst počtu obyvatel v obci s největší pravděpodobností dále pokračovat – na úroveň cca 1400 obyvatel. Tento počet obyvatel je možno považovat za reálnou variantu vývoje, avšak podmíněnou především prosperitou regionu a také navazující bytovou výstavbou v obci. Hospodářské podmínky území regionu jsou obvykle rozhodujícím faktorem pro další vývoj jednotlivých sídel s nemalými důsledky i do sociální oblasti (soudržnosti obyvatel území).
10
V převažující míře je tomu tak i v Sedlištích. Rozhodující význam má nabídka pracovních míst a na ni vázaná úroveň nezaměstnanosti v celém „regionu pohybu za prací“. Z hlediska zaměstnanosti se stávají hlavním zdrojem pracovních míst ve vesnickém území služby, zatímco tradiční průmysl i přes svou pokračující plošnou expanzi vykazuje dlouhodobý relativní mnohdy i absolutní úbytek zaměstnanosti. Posouzení plošné přiměřenosti stávajících podnikatelských-průmyslových areálů je v současnosti velmi problematické, jakákoliv měřítka obzvláště pro malé obce chybí. Základní podmínky fungování podnikatelských nemovitostí však vedou v ČR k obecnému závěru o přetrvávajícím extenzivním využívání ploch (chybějící zdanění stavebních pozemků odvozené z poskytovaných užitků obcemi a hodnoty nemovitostí, externalit). Tato situace vede k nadměrným požadavkům výstavby nových podnikatelských areálů, zejména na „zelených“ plochách. V případě řešeného území je výraznější expanze ploch pro podnikání limitována potřebami ochrany obytného prostředí, rekreačního potenciálu území a ochrany přírody. Údaje o ekonomické aktivitě obyvatel jsou patrné z následující tabulky. Obec vykazovala v r.2001 cca 250 pracovních míst, především ve III. sektoru (drobné podnikání, služby, obchod). Vyjížďka za prací je směrována především do okolních měst (zejména Frýdek Místek – 147 osob). Do obce dojíždělo za prací 156 osob (denně). Tab. č.4 Ekonomická aktivita obyvatel ekonomicky podíl nezaměs míra EA podíl EA aktivní –(EA) EA tnaní nezaměst v zemědě v zemědě územní jednotka nanosti lství lství Česká republika 5253400 51% 486937 9,3% 230475 4,4% okr. Frýdek-Místek 110003 48% 14953 13,6% 3557 3,2% Sedliště 560 47% 60 10,7% 33 5,9% zdroj: ČSÚ, SLDB 2001
vyjíždějí podíl cí vyjíždějíc za prací ích 2248404 22% 50398 46% 387 69%
Posílení nabídky pracovních míst v celém regionu je jednou z podmínek dlouhodobého a úspěšného rozvoje obce. Situace se v posledním období mírně zlepšuje (podobně jako v okolí poklesla míra nezaměstnanosti k 7%), což je spojeno zejména s realizací průmyslových zón v regionu (Nošovice, Ostrava-Hrabová, Mošnov). Malé možnosti zaměstnanosti obyvatel vytvářejí bariéru rozvoje obce. Je nutno podpořit opatření vedoucí k poklesu nezaměstnanosti, přitom nelze zapomínat, že se jedná především o regionální problém (restrukturalizace průmyslu, vytváření průmyslových zón) a makroekonomický problém (nastavení daňových a podpůrných nástrojů, legislativa). Možnosti zlepšení podmínek zaměstnanosti v rámci územního plánu přímo v obci jsou omezené (vymezení funkčně nejvhodnějších pozemků pro podnikání, organizace území, lepší dopravní dostupnost), je ale potřeba je plně využít. Územní plán pro to svým řešením spoluvytváří výchozí předpoklady – návrhem rozšíření ploch pro výrobu a výrobní služby. Bydlení Podle definitivních výsledků sčítání lidu bylo v r.2001 v řešeném území 388 (v r.1991-356) trvale obydlených a 64 (v r.1991-47) neobydlených bytů. Celkový počet bytů vzhledem k roku 1991 vzrostl o 49, avšak trvale obydlených bytů o 32. V rodinných domcích byla naprostá většina 381 trvale obydlených bytů.
11
Podobně jak u mnoha obcí – tak i v řešeném území rostl relativně rychleji (ve srovnání s trvalým bydlením) počet tzv. neobydlených bytů, jež z velké části tvoří druhé bydlení (ve svém nejširším pojetí). Druhé bydlení je po r.1990 neočekávaně nejrychleji rostoucím segmentem bydlení. Celkový počet jednotek druhého bydlení v řešeném území je možno odhadovat na cca 60 (neobydlené byty včetně rekreačních chat, bez započtení zahradních chat). Tab. č.5 Bytový fond byty celkem
okr. Frýdek-Místek Sedliště
neobydlené byty
celkem
v byt. domech
v rod. domech
celkem
%
k rekreaci
4366293
3827678
2160730
1632131
538615
12,3%
175225
88297
79383
36174
42740
8914
10,1%
2545
452
388
6
381
64
14,2%
19
územní jednotka Česká republika
trvale obydlené byty
zdroj: ČSÚ, SLDB 2001
Počet trvale obydlených bytů v řešeném území poměrně rychle stoupal. Čistý přírůstek trvale obydlených bytů v období 1991 – 2001 byl 32 bytů, při bytové výstavbě – získání cca 49 nových bytů. Z uvedených čísel je možno odvodit odpad 17 bytů v období 1991-2001, po srovnání s nárůstem tzv. neobydlených bytů je možno konstatovat, že tento odpad posílil právě skupinu tzv. neobydlených bytů. Tab. č.6 Věková struktura bytového fondu (trvale obydlené byty) byty postavené v období celkem
okr. Frýdek-Místek Sedliště
1980-1991
1991-2001
abs.
%
abs.
%
abs.
%
3827678
1868940
48,8
627486
16,4
313769
8,2
79383
49760
62,7
12720
16,0
6167
7,8
388
194
50,0
69
17,8
49
12,6
územní jednotka Česká republika
1946-1980
zdroj: ČSÚ, SLDB 2001
Podle údajů ČSÚ bylo v obci získáno v období 2001-2005 20 nových bytů. Zájem o novou bytovou výstavbu v řešeném území je značný, intenzita nové bytové výstavby je spíše nadprůměrná (v posledních letech více než 3 byty/1000 obyvatel ročně, při průměru ČR 2,5-3 byty/1000 obyvatel ročně). Při odhadu potřeby nových bytů se přihlíželo k následujícím faktorům: ● K velikosti odpadu bytů. Vlastní demolice přitom tvoří pouze menší část odpadu bytů, většina odpadu vzniká v rámci rekonstrukce a modernizace bytů nebo z jiných důvodů (vynětí z bytového fondu pro nebytové a rekreační účely, slučování bytů v rodinných domech apod.). Celkový odpad trvale obydlených bytů je odhadován na cca 1 až 2 byty ročně, tj. cca 20 bytů do r. 2020. Tedy méně než 0,4% z výchozího stavu ročně. Tento snížený rozsah odpadu vychází především z předpokladu lepšího hospodaření s bytovým fondem ale i snížení odpadu bytů pro druhé bydlení. Je nutno vzít v úvahu skutečnost, že odpad bytů v rozsahu pod 0,5% ročně znamená životnost bytů nad 200 let. V minulosti bylo v ČR běžně uvažováno s odpadem 12
●
●
cca 1% bytů ročně tj. s průměrnou životností cca 100 let. Ve vyspělých zemích je však uvažována za běžnou životnost staveb 150-200 let, tj. odpad kolem 0,5% počtu bytů ročně (je myšlena životnost staveb jako celku - zatímco jednotlivé části stavby mají životnost i kratší než 20-40 let, tj. během celkové životnosti stavby jsou několikrát vyměněny). K růstu počtu cenzových domácností. Tento růst je však obvykle vyvolán poklesem průměrné velikosti cenzové domácnosti. Růst počtu cenzových domácností je i při stagnaci či poklesu počtu obyvatel způsoben především růstem podílu domácností s 1 a 2 osobami (důchodci, rozvedené a samostatně žijící osoby). Spíše vedlejším faktorem potřeby nových bytů je tlak na pokles soužití cenzových domácností. Soužití cenzových domácností nelze ve vesnickém území považovat za jednoznačně negativní jev, určení jeho přirozené míry je problematické. Soužití cenzových domácností snižuje nároky na sociálně zdravotní služby a je do jisté míry i přirozenou reakcí na snižování průměrné velikosti cenzových domácností. Z těchto důvodů se očekává do r. 2020 potřeba cca 40 bytů klesne-li velikost cenzové domácnosti z 3,06 v r. 2001 na 2,8 v r. 2020. K růstu počtu obyvatel obce. Ten se dá očekávat jak přirozenou měnou, tak migrací – přistěhováním (pokud bude dost vhodných rozvojových ploch pro bydlení). Pro nárůst počtu obyvatel na cca 1400 bude potřeba cca 40 bytů.
V územním plánu navrženém do roku 2020 byl zvážen optimální rozsah nové bytové výstavby i s ohledem na územní možnosti obce a zachování jejího charakteru. Asi v 1/5 případů je možné získání nových bytů spojovat s intenzifikací využití stávajícího stavebního fondu, nástavbami, přístavbami apod. bez nároku na nové plochy vymezené v územním plánu. Zároveň se doporučuje vymezit převis nabídky ploch v rozsahu cca 50 - 100 % jejich potřeby, neboť část vymezených ploch není obvykle k zástavbě nabídnuta, z důvodu jež jsou v době zpracování územního plánů neznámé či obtížně odhadnutelné (např. majetkoprávní vztahy a záměry vlastníků). Vzhledem k tomu, že se do řešeného území přenáší velká poptávka z okolí (díky značné atraktivitě obce z hlediska bydlení), bude počet realizovaných bytů pravděpodobně výrazně vyšší. Nabídka ploch pro bydlení byla z tohoto důvodu zvýšena o 155% její předpokládané potřeby. Celkově se do r.2020 předpokládá získání cca 90 nových bytů, z toho 80 bytů na nových plochách (všechny v zástavbě s charakterem rodinných domků). Tab. č.7 Bilance vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území obyvatel bytů rok 2008 2020 2008 2020 Sedliště 1308 1400 410 480
Sedliště
nových bytů do r.2020 v bytových domech v rodinných domech 0 90 (0) (80)
úbytek bytů do r. 2020 20
druhé bydlení obytných jednotek r.2008-60 r.2020-70
Údaje v závorkách odpovídají očekávanému počtu bytů realizovaných na nových plochách vymezených v územním plánu obce jako návrhové. Počet bytů v bytových domech zůstane
13
zachován. Mírný nárůst druhého bydlení o cca 10 bytů se realizuje zejména formou „odpadu“ trvale obydlených bytů. OCHRANA A ROZVOJ HODNOT V ÚZEMÍ Kulturní hodnotou území je bezesporu dochovaný způsob zastavění obce. Kompaktnější zástavba se rozvíjela podél komunikace v ose východ - západ (dnešní silnice III/4731 a navazující místní komunikace), volnější zástavba byla v části Mlzáky a později také v Černé zemi (viz výřez z historické mapy na konci kap. c). Tento charakter zástavby se v obci dochoval až do dnešních dnů a v územním plánu je podporován vymezením zastavitelných ploch a návrhem podmínek využití ploch s udáním průměrné velikosti parcely pro rodinný dům a počtu RD v zastavitelných plochách. Jedinou nemovitou kulturní památkou v Sedlištích je areál filiálního kostela Všech svatých s ohradní zdí a sochami Panny Marie s dítětem a sv. Jana Nepomuckého, číslo rejstříku 21823/8704, zapsán dne 3.5.1958. Kolem kostela bylo vyhlášeno i ochranné pásmo kulturní památky rozhodnutím schváleným radou ONV ve Frýdku-Místku dne 24.4.1981, ze kterého ale nevyplývají žádné konkrétní urbanistické nebo architektonické požadavky na novou výstavbu, pouze nutnost jejího projednání s orgány státní památkové péče. V obci se dochovalo několik objektů bývalých zemědělských usedlostí a prvky drobné architektury – památky místního významu – kapličky, kříže, památníky, z nichž soubor litinových křížů (p.č. 1515), výklenková kaplička (p.č. 588/1), kaplička zv. „Pod kopcem“ (p.č. 473), kaplička v Mlzácích (p.č. 871/1), litinový kříž (p.č. 876/2) a sloup s Pannou Marií (p.č. 1286) jsou navrženy k prohlášení za nemovité kulturní památky. Všechny památky místního významu jsou vyznačeny v koordinačním výkresu II.2.a). Navržená úprava křižovatky silnice II/473 s místní komunikací v Mlzácích může zasáhnout do místa, kde v současné době stojí kaplička. Pokud k tomu dojde (což bude známo až po zpracování podrobnější projektové dokumentace), tak bude nutné její přesunutí do té části stávající plochy veřejného prostranství, kde nebude bránit stavebním pracím ani rozhledu v křižovatce. Při realizaci zastavitelných ploch Z4 a Z36 je nutno respektovat zde stojící kříže - památky místního významu. Ochrana přírodních hodnot V územním plánu jsou zakresleny významné krajinné prvky dle zákona č.114/1992 Sb. - lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy. Navržené řešení územního plánu VKP respektuje, údolní nivy toků – i bezejmenných – jsou chráněny proti zastavění stanovenými podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Pouze jedna zastavitelná plocha je navržena v údolní nivě Ostravické Datyňky – Z62 k umístění čistírny odpadních vod, která je zde nutná z terénních důvodů. Do lesních pozemků ani vodních toků a ploch se v rámci územního plánu nezasahuje. V rámci prací na generelu územního systému ekologické stability (byl zpracován společně pro obce Horní Bludovice a Sedliště v r.1994) vyznačila zpracovatelka generelu - RNDr. Marcela Klemensová - tři ucelené části lesních společenstev jako významnější – v koordinačním výkresu jsou označeny jako „vybrané“ VKP. Je to niva Ostravické Datyňky a jejího přítoku včetně soustavy rybníčků v severozápadně od centra obce a plochy v blízkosti toků Říčky a Podšajarka v jižní části obce. Registrované významné krajinné prvky se v obci nenacházejí.
14
Vymezením prvků územního systému ekologické stability je vytvořen územní předpoklad pro posílení ekologické stability krajiny a rozvoje přírodních hodnot v území obce. Preferováno je také extenzivní hospodaření na zemědělské půdě – zatravňování, pastevectví. V maximální možné míře je nutno chránit i rozptýlenou krajinnou zeleň – remízky, meze, břehové porosty, náletové porosty (vyznačeno v koordinačním výkresu), které přispívají k zachování rázu krajiny.
c)1.3. ZDŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Urbanistická koncepce spočívá v organizaci a vzájemných vztazích ploch s rozdílným způsobem využití. V okolí centra obce je navrhováno intenzivnější zastavění, je zde soustředěno několik zastavitelných ploch, které jsou díky své poloze, dopravnímu napojení a možností napojení na sítě technické infrastruktury, nejvhodnější pro rozvoj obytného území. Intenzita využití odpovídá cca 1 500 m² „hrubé“ plochy na 1 RD, tj. včetně veřejných prostranství. V částech Mlzáky a Černá zem je podporován volnější, venkovský způsob zastavění podél stávajících silnic a místních komunikací, který vychází z charakteru stávající zástavby. Intenzita zastavění těchto částí obce zůstává nižší, což je dáno stanovenou podmínkou průměrné velikosti „hrubé“ plochy na 1 RD cca. 2 000 m² na 1 RD a stanoveným maximálním počtem RD v zastavitelných plochách. Využití sousedících zastavitelných ploch Z1 a Z56 je podmíněno zpracováním společné územní studie. Nepromyšlená výstavba by mohla vést k zablokování možností výstavby obslužných komunikací a tím ke znemožnění využití pozemků ležících na okraji zastavitelných ploch. V ploše Z1 se už vyskytly záměry na výstavbu, ale její urbanistická koncepce zatím není jasná. Územní studie proto navrhne možnost optimálního prostorového uspořádání s ohledem na procházející vedení VN, organizaci dopravní obsluhy a napojení na sítě technické infrastruktury. Součástí urbanistické koncepce je stabilizace centra obce, ve kterém je navrženo doplnění zástavby na stávajících volných plochách a stanovení takových podmínek využití, které zde preferují umisťování občanského vybavení. V blízkosti centra je vymezena i plocha pro občanské vybavení – veřejnou infrastrukturu. Podmínky využití ploch umožňují umístění potřebného občanského vybavení také v obytném území sídla. Nová plocha pro občanské vybavení – tělovýchovu a sport je vymezena v blízkosti Řepišťského lesa v části Mlzáky, kde je navrženo hřiště pro děti a mládež. K rozšíření je navržen sportovní areál s fotbalovým hřištěm v centru obce a areál jezdeckého klubu. Územně stabilizované je sportovní letiště pro ultralehká letadla ležící v blízkosti hranic s Bruzovicemi. Výroba a skladování se bude koncentrovat ve dvou výrobních plochách. U stávající plochy ležící jižně od centra obce je navrženo rozšíření s možností vybudování druhého vjezdu do areálu. Nová plocha o rozloze cca 3 ha je navržena v jižní části obce v blízkosti Frýdku-Místku. Plocha je dobře dopravně napojená přímo ze silnice II/473. Ve výkresu I.2.c) hlavní výkres – koncepce dopravní infrastruktury jsou navržena místa vjezdů do obou výrobních ploch. Protože není známa budoucí náplň těchto areálů ani jejich prostorové členění nejsou uvnitř nich navrženy obslužné komunikace ani potřebné parkovací plochy. Komunikace a parkoviště budou proto řešeny až pro konkrétní potřebu a kapacitu 15
výrobních zařízení v rámci urb. studií nebo dokumentací k územnímu řízení. Podmínky využití ploch VL výroby a skladování jejich realizaci umožňují. Smíšená, převážně zemědělská výroba je soustředěna ve východní části obce, kde fungují stávající zemědělské podniky a soukromě hospodařící zemědělci. Nepatrně do území Sedlišť zasahuje i velký areál živočišné výroby, jehož podstatná část leží na území Bruzovic. Z problémového výkresu k zadání územního plánu Bruzovic vyplývá, že ochranné pásmo tohoto areálu do Sedlišť nezasahuje. Park - plocha veřejné zeleně je (a zůstane) v centru obce u budovy Obecního úřadu. Navržena je plocha veřejné zeleně podél místní komunikace vedoucí k Bezručově vyhlídce – známému turistickému i cykloturistickému cíli. Rozhodující podíl sídelní zeleně v Sedlištích připadá – a bude nadále připadat – na zeleň obytného území, tj. zahrady rodinných domů, občanského vybavení a zemědělských usedlostí. Volná krajina a blízké lesy více než dostatečně nahrazují občanům menší podíl veřejné zeleně v zastavěném území. Ve vymezených zastavitelných plochách o celkové rozloze 53,75 ha převažují plochy pro bydlení – celkem 44,49 ha. Vzhledem k navrhované intenzitě zastavění – průměr 1 500 m² u ploch bydlení v rodinných domech a 2 000m² (1 500m²) u ploch smíšených obytných - je to možnost pro výstavbu cca 204 rodinných domů. Vzhledem k vypočtené potřebě - 80 RD – se jedná o převis nabídky ploch pro bydlení v rozsahu cca 155%. Pro občanské vybavení jsou vymezeny dvě plochy smíšené centrální o výměrách 0,31 a 0,45 ha, plocha občanského vybavení o výměře 0,96 ha a tři plochy občanského vybavení-tělovýchovy a sportu o výměrách 0,39, 0,38 a 1,13 ha. Pro rozšíření stávajícího výrobního areálu je vymezena zastavitelná plocha o výměře cca 1,88 ha, pro novou plochu výroby v jižní části obce je vymezena zastavitelná plocha o výměře cca 3,12 ha. Zbývajících 0,64 ha zastavitelných ploch připadá na technickou infrastrukturu (dvě ČOV, každá 0,06 ha) a veřejnou zeleň (0,52 ha).
c)1.4. VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA DOPRAVA Automobilová doprava Hlavní dopravní osu území tvoří silnice II/473 (Frýdek-Místek – Sedliště – Šenov – Petřvald), která zabezpečuje vazby na nadřazený komunikační systém a spojení Sedlišť s Frýdkem-Místkem, Havířovem a Ostravou. Trasa této silnice zůstane zachována ve stávající stopě. Silnice bude homogenizována mimo zastavěné území na kategorii S 9,5/70 (šířka vozovky 8.5 m) respektive v zastavěném území na kategorii MS2 12/9/50 (šířka uličního prostoru 12 m, šířka vozovky 8 m). Dopravní závady na této silnici budou řešeny následujícími úpravami: • v křižovatce v místní části Mlzáky bude zvětšen směrový oblouk silnice z poloměru R 30 na hodnotu R 70, který zvýší návrhovou rychlost ze 30 na 45 km/hod, nedostatečný rozhled bude řešen sloučením dvou vyústěním místní komunikace do jediného s kolmým napojením na hlavní trasu, 16
• v křižovatce se silnicí III/4731 v centru obce bude v rámci stávajícího veřejného prostoru rozšířena vozovka silnice II/473 východním směrem pro vložení dělících ostrůvků na přechodech pro pěší, • pro snížení rychlosti vozidel na silnici II/473 na obou vjezdech do centra obce jsou navrženy zpomalovací retardéry ve vzdálenosti 400 – 500 m od křižovatky se silnicí III/4731, • autobusová zastávka Sedliště, kaple ve směru jízdy na Šenov, bude přesunuta na výjezd z křižovatky, chybějící záliv bude vybudován na ploše stávající vozovky po zvětšení směrového oblouku silnice, • u autobusové zastávky Sedliště, Černá zem bude doplněn chybějící záliv ve směru jízdy od Frýdku-Místku, • v úseku Kaňovice – Mlzáky – centrum – Černá Zem – Říčky budou podél silnice doplněny chybějící trasy pro pěší a cyklisty. V souvislosti s navrhovaným územním rozvojem v severní části centra obce je na silnici II/473 navržena nová křižovatka pro napojení obslužné komunikace. Dopravní zatížení silnice II/473 činilo dle sčítání dopravy ŘSD ČR v roce 2005 celkem 5368 vozidel (v severním úseku od Šenova) až 6666 vozidel za den (v jižním úseku od Frýdku-Místku) s podílem těžké dopravy 12 – 13 %. Silnice III/4731 (Sedliště – Bruzovice – Velicesta – Horní Bludovice) zabezpečuje mimo dopravního zpřístupnění navazujícího území i část tranzitních dopravních vazeb od Frýdku-Místku ve směru na Havířov. Silnice bude na území Sedlišť homogenizována na kategorii MO2 10/7,5/50 (šířka uličního prostoru 10 m, šířka vozovky 6,5 m). Podél silnice bude doplněn chybějící chodník pro pěší. Dopravní zatížení silnice III/4731 nebylo při sčítání dopravy ŘSD ČR v roce 2005 zjišťováno. Podle intenzit v navazujících úsecích lze odhadovat současné zatížení silnice III/4731 na území Sedlišť na cca 3000 - 3500 vozidel za den s podílem těžké dopravy cca 12 %. Podle Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MS kraje je sledováno zlepšení dopravních vazeb mezi Frýdkem-Místkem a Havířovem přímým napojením „Velicesty“ na komunikační systém města Havířova a jihovýchodním obchvatem zástavby Sedlišť (viz výřez z „Koncepce“ na konci kap. c). Požadavek na zakreslení obchvatu do územního plánu Sedlišť byl vypuštěn ze zadání ÚP na základě stanoviska dotčeného orgánu. Navržené řešení ÚP přesto neznemožňuje jeho případnou realizaci v trase, která částečně využívá stávající komunikaci směřující k vodojemům v Bruzovicích. Dopravně významné obslužné místní komunikace (MK), které tvoří hlavní přístupové trasy v území a zabezpečují dopravní vazby v západním směru na navazující území Lískovce a Řepišť, patří podle svého významu mezi komunikace typu C1 (s šířkou vozovky 6 m) a C2 (s šířkou vozovky 5 m). U těchto komunikací bude žádoucí postupné doplnění chybějících chodníků v zastavěném území. Následující MK jsou navrhovány v nových trasách nebo jsou určeny k rekonstrukci: • nová trasa MK v severní části centra obce od napojení na silnici II/473 podél sportovního areálu k zastavitelným plochám Z1 a Z56 v celkové délce cca 500 m. Realizace MK je podmínkou k využití zastavitelné plochy Z1. Dopravní obsluha plochy Z1 pouze ze stávající MK procházející centrem obce je nevhodná. • přeložka MK v místní části Mlzáky v místě zaústění na silnici II/473 v délce cca 60 m • nová spojovací komunikace mezi místními částmi Černá zem a Amerika v délce 270 m 17
• nová MK k fotbalovému hřišti podél západní strany základní školy v délce cca 130 m • rekonstrukce stávajících MK, které zabezpečují příjezd do jižní části Černé země a Ameriky v celkové délce cca 1150 m • sedm nových krátkých úseků MK a jeden úsek MK k rekonstrukci k obsluze navržených zastavitelných ploch Místní komunikace v okrajových částech území s rozptýlenou zástavbou patří mezi obslužné komunikace typu C3. U těchto komunikací se šířkou vozovky 3,5 – 4 m budou doplněny chybějící výhybny. Ostatní komunikace o délce do 300 m budou převedeny do kategorie obytných ulic se smíšeným provozem motorové a pěší dopravy. Typ D1 se šířkou zpevněné části 4.5 – 5,0 m, které umožní vzájemné míjení protijedoucích vozidel a jednopruhový typ D2 pro obsluhu max. 5 domů se šířkou 3,5 – 4,0 m. Na síť obslužných komunikací navazují účelové komunikace (včetně významných polních a lesních cest), které zabezpečují dopravní zpřístupnění jednotlivých objektů a pozemků v řešeném území. U obslužných a účelových komunikací, které zabezpečují dopravní zpřístupnění jednotlivých objektů a pozemků v řešeném území o šířce do 4,5 m budou doplněny výhybny, u slepých komunikací s délkou nad 80 m budou doplněna chybějící obratiště. Železniční doprava Železniční trať č. 323 Ostrava – Valašské Meziříčí prochází 1500 m západně od území Sedlišť. Tato jednokolejná trať by měla být v nejbližších letech elektrizována a zdvoukolejněna a měla by se stát hlavní trasou integrovaného dopravního systému mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem. Využití této železniční trati pro přímou obsluhu Sedlišť neumožňuje situování stávajících stanic Paskov a Lískovec, vzdálených od okraje obce cca 5 km. Systém napájecích autobusových linek bude nutno řešit v rámci krajského integrovaného systému. Na území obce je navrženo vytvoření podmínek pro vedení těchto napájecích linek – viz následující odstavec. Autobusová doprava Území Sedlišť je obslouženo 6 autobusovými linkami se 40 spoji v každém směru v pracovní den: • 870 428 – dálková linka Havířov – Frýdek-Místek – Rožnov p.R. – Vsetín – Luhačovice s 1+1 spojem • 910 047 – linka ODIS č. 47 Ostrava – Šenov – Sedliště – Lučina s 8+8 spoji • 860 307 – linka Frýdek-Místek – Žermanice – Havířov s 8+6 spoji • 860 308 – linka Frýdek-Místek – Šenov – Havířov s 16+18 spoji • 870 416 – linka Havířov – Bruzovice – Frýdek-Místek s 3+3 spoji • 870 423 – linka Havířov – Bruzovice – Staříč s 2+2 spoji Na území Sedlišť jsou tři autobusové zastávky: • Sedliště, pošta s odbavením na 3 výjezdech ze silniční křižovatky v centru obce. Všechna stanoviště jsou vybavena zálivy a přístřešky pro cestující • Sedliště, Černá zem se stávajícím zálivem a přístřeškem pro cestující pro směr na FrýdekMístek a navrženým zálivem a přístřeškem pro opačný směr
18
• Sedliště, Kaple se stávajícím zálivem a přístřeškem pro cestující pro směr od Šenova, zastávka ve směru na Šenov bude přesunuta o cca 110 m severně, kde bude vybudován zastávkový záliv s přístřeškem pro cestující s využitím stávající vozovky v místě přeložky silnice II/473 Tyto zastávky pokrývají 500 m docházkovou vzdáleností pouze zástavbu v centru obce a podél silnice II/473. Autobusové zastávky v sousedních Bruzovicích a Kaňovicích doplňují pokrytí docházky ve východních částech obce. Hlavní část zástavby Sedlišť podél místní komunikace směřující do Řepišť a Lískovce leží mimo trasy autobusové dopravy a docházka zde dosahuje až 2000 m. Pro zlepšení dopravní obsluhy této části zástavby a pro vytvoření podmínek pro napájecí autobusové linky v rámci integrovaného dopravního systému je navržen jeden pár nových autobusových zastávek a doplnění stanoviště zastávky Sedliště, pošta. Nové zastávky a navržená úprava komunikací ve směru na Lískovec a Řepiště umožní doplnění nových autobusových linek s použitím menších vozů v trase Frýdek-Místek – Lískovec – Sedliště, respektive Paskov – Řepiště – Sedliště. Statická doprava Parkoviště jsou vybudována především v centrální části obce a jejím bezprostředním okolí. Další parkovací plochy jsou u objektů občanské vybavenosti a u hlavního vjezdu do výrobního areálu. Největší parkoviště – pro 70 automobilů - je vedle budovy obecního úřadu, ostatní parkoviště v obci mají kapacitu výrazně nižší – 5 až 28 míst. Výkres Doprava obsahuje přehled významných parkovišť s vyznačením jejich kapacity. Kapacita těchto parkovišť pokrývá současné nároky v centru obce s dostatečnou rezervou. Nové objekty vybavenosti a průmyslu budou doplněny návrhem parkovacích a odstavných ploch v kapacitách dle výpočtu ČSN 73 6110 Projektování MK pro stupeň automobilizace 1:1,5. Cyklistická doprava V řešeném území jsou vyznačeny cyklotrasy: - 6005 Frýdek-Místek – Lískovec – Černá zem – Sedliště – Bruzovice – Žermanice – Raškovice – Frýdek-Místek - 6063 Sedliště – Mlzáky – Václavovice – Šenov - 6065 Paskov – Řepiště – Sedliště – Bruzovice – Bludovice Tyto cykloturistické trasy jsou většinou vedeny po místních a účelových komunikacích s malým provozem. Úseky směřující do Bruzovic a Šenova jsou však vedeny po frekventovaných silnicích II. a III. třídy. Proto je podél silnice II/473 navržena nová společná stezka pro pěší a cyklisty v úseku Kaňovice - Mlzáky – centrum – Černá Zem – Říčky. Tato trasa vytvoří podmínky pro převedení pohybu cyklistů na trasách 6005 a 6063 z této frekventované silnice. Navrženy jsou místní cyklotrasy Mlzáky – Kaňovice (viz předcházející odstavec), Mlzáky – Černá zem U hájku (v úseku cca 370 m vedená jako samostatná cyklostezka) a Bezručova vyhlídka – Bruzovice. Pro vnitřní každodenní cyklistickou dopravu budou využívány i stávající místní komunikace. Pěší doprava Podél silnice II/473 v úseku Kaňovice – Mlzáky – centrum – Černá Zem – Říčky je navržena společná stezka pro pěší a cyklisty. Podél silnice III/4731 ve směru na Bruzovice a podél místní komunikace k Bezručově vyhlídce je navrženo doplnění chybějících úseků chodníků. Podél
19
dopravně významných obslužných komunikací bude žádoucí postupné doplnění chybějících chodníků v zastavěném území. Severní částí obce – Řepišťským lesem prochází turistická trasa „zelená“ Žermanice – Klimkovice sanatorium. Negativní vlivy dopravy V následující tabulce je uvedeno současné a očekávané dopravní zatížení silnic II. a III. třídy s ekvivalentní hladinou hluku ve vzdálenosti 7,5 m od osy komunikace a s potřebným odstupem (hlukovými pásmy) od osy komunikace pro stanovený limit 55 dB v denní době. Navržené zastavitelné plochy jsou vymezeny s odstupem od silnic respektujícím hlukové pásmo. silnice
úsek
zatížení z toho hluk (dB) hlukové voz./den těžkých pásmo II/473 Frýdek-Místek 2005 6666 866 62,5 25 m 2020 7260 1030 63,5 28m - Sedliště Sedliště 2005 5368 667 61,5 22 m 2020 6410 800 62,5 25 m Šenov III/4731 Sedliště 2005 3300 400 60 17 m 2020 3940 480 61 20 m Bruzovice Ostatní komunikace s intenzitami dopravy do 1000 vozidel za den vyvolávají v denní době ekvivalentní hladinu hluku nižší, než 55 dB. V noční době je dosahuje ekvivalentní hladina hluku na silnicích a komunikacích obdobného charakteru cca o 10 dB nižších hodnot. Hlukové pásmo pro noční dobu nepřesahuje hodnoty denního hlukového pásma. rok
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Zásobování vodou Stávající stav: Obec je zásobována pitnou vodou převážně z Ostravského oblastního vodovodu (přivaděč DN 1000 z Bašky do přerušovací komory v Bruzovicích). Do vodovodního systému obce je voda dodávána z přerušovací komory o objemu 2x1800m3, která akumuluje i příslušné množství vody pro Sedliště. V přerušovací komoře se přivaděč větví do Bludovic a Krmelína, přivaděč OOV Bruzovice-Krmelín o dimenzi DN 900mm prochází jižní částí obce Sedliště. Dalším zdrojem vody jsou domovní studny, tyto zdroje slouží pro zásobení pitnou vodou u rozptýlené zástavby. Vlastní vodovodní síť je provedena z trub PVC o dimenzích DN 50,80,100,150mm. Vodovod je ve správě Severomoravských vodovodů a kanalizací a.s.. Vzhledem k členitosti terénu je území obce rozděleno na tlaková pásma: - ZTP - základní tlakové pásmo - voda do tohoto pásma je dodávána z přerušovací komory na vodovodním přivaděči o objemu 2x1800m3 a hladinami max.378,20m n.m. , min.374,00m n.m.. Toto pásmo zahrnuje soustředěnou zástavbu obce a rozptýlenou zástavbu směrem na Kaňovice, na úrovni terénu 318,00-344,00 m n. m.. - DTP - dolní tlakové pásmo - je ovládáno výstupním tlakem redukčního ventilu osazeného na vodovodním řadu DN 100 mm v západní části obce na terénu cca 318,00 m n. m.. Toto pásmo zahrnuje zástavbu v západní části obce. - HTP - horní tlakové pásmo - tlak vody v tomto pásmu je řízen hladinami ve vodojemu o objemu 100m3. (max. 374,71 m n.m., min. 371,11 m n. m.). Vodojem je umístěn v jižní části
20
obce-lokalitě Černá zem. Voda je do vodojemu čerpána z vodovodní sítě pomocí čerpací stanice umístěné u zemědělského družstva. Toto pásmo zahrnuje jižní část obce. Potřeba vody pro obyvatelstvo je vypočtena podle stávajícího počtu obyvatel - 1308 - pro napojení 100% obydlených objektů. Specifická potřeba vody se uvažuje ve výši 125 litrů na osobu a den, potřeba vody pro základní občanskou a technickou vybavenost obce ve výši 30 l na osobu a den. Qprům: 1308 x 0,155 = 202,7 m3/den Qmax: 202,7 x 1,4 = 283,8 m3/den Ochranné pásmo: do DN 500mm - 1,5 m od vnějšího líce potrubí na obě strany nad DN 500mm - 2,5 m od vnějšího líce potrubí na obě strany Z přehrady Žermanice je proveden odběr užitkové vody pro Biocel Paskov, směřující z čerpací stanice v Žermanicích výtlakem DN 800mm do přerušovací komory Bruzovice a dále gravitací do závodu Paskov. Přivaděč prochází severně od soustředěné zástavby obce Sedliště a je zakreslen podle podkladů správce. V rámci územního plánu se nemění. Ochranné pásmo : 2,5 m od vnějšího líce potrubí na obě strany Návrh řešení : Vodovod v Sedlištích je dobře provozovaný a splňuje potřebu obce i ve výhledu. Zásobení nově navržených lokalit bude rozšířením stávajících rozvodů. Rozvodné řady budou navrženy převážně o dimenzi DN 80 a 50mm. Rozptýlená zástavba v severozápadní části obce může být napojena na vodovod z Lískovce, kde se uvažuje s vybudováním nové odbočky z přivaděče OOV. Potřeba vody pro obyvatelstvo je vypočtena podle demografické prognózy počtu obyvatel pro napojení 100% obydlených objektů. Počet obyvatel vzroste do roku 2020 na 1400. Specifická potřeba vody se uvažuje ve výši 125 litrů na osobu a den, potřeba vody pro základní občanskou a technickou vybavenost obce ve výši 30 l na osobu a den. Qprům: 1400 x 0,155 = 217 m3/den Qmax: 217 x 1,4 = 303,8 m3/den Odvádění a čištění odpadních vod Stávající stav: V obci Sedliště není vybudována veřejná kanalizace s odvodem odpadních vod k čištění na ČOV. Likvidace odpadních vod je řešena individuálně pomocí žump, septiků a trativodů. Jedinými kanalizačními zařízeními v obci jsou kanalizace odvádějící srážkové vody z území pod výrobní zónou. Kanalizace jsou o dimenzi DN 500-300mm a jsou zaústěny do vodoteče Ostravická Datyňka. Stávající množství odpadních vod - splaškové odpadní vody: 1308 x 0,155 = 202,7 m3/den Qprům: Qmax: 202,7 x 1,4 = 283,8 m3/den
21
Návrh řešení: Pro souvisle zastavěnou část obce je navržen oddílný systém gravitační kanalizace. Odvod splaškových vod bude zajišťovat splašková kanalizace DN 300mm s vyústěním do dvou čistíren odpadních vod, pro odvod dešťových vod budou nadále sloužit stávající stoky dešťové kanalizace a povrchové odvodnění. Jsou navrženy dvě čistírny odpadních vod – ČOV 1 pro 620 ekvivalentních obyvatel v blízkosti centra obce a ČOV 2 pro 330 ekvivalentních obyvatel v západní části obce, které budou likvidovat splaškové vody ze stávající i navržené zástavby. ČOV jsou umístěny v blízkosti vodoteče Ostravická Datyňka, do které budou vypouštěny přečištěné vody, příjezd k ČOV 1 bude po navržené místní komunikaci, k ČOV 2 po stávající místní komunikaci. Pro obě ČOV byly vymezeny zastavitelné plochy technické infrastruktury. V první etapě se předpokládá realizace ČOV 1, ve druhé pak ČOV 2. Kanalizace je navržena pouze do míst, kde je to ekonomicky přijatelné. Konfigurace terénu by umožňovala odkanalizování i odlehlejších částí, ve kterých je ale malý počet domů a stoky by byly neúměrně dlouhé. V místě zastavitelné plochy Z1 je stávající úsek dešťové kanalizace navržen ke zrušení, odkanalizování této plochy bude řešeno v rámci podrobnější územní studie. Likvidace odpadních vod v území obce bez navržené kanalizace bude řešena individuálně pomocí bezodtokých jímek, septiků s biologickým dočišťováním, malých domovních nebo skupinových čistíren odpadních vod. Dešťové vody budou odváděny povrchově do vodotečí nebo budou zasakovány. Návrh velikosti ČOV pro celkový počet obyvatel v roce 2020 – 1400: - ČOV 1 v blízkosti centra obce: cca 45% zástavby - 620 obyvatel EO 620 Q 96 m3/den - ČOV 2 v západní části obce: cca 25% zástavby - 330 obyvatel EO 330 Q 51 m3/den - cca 30% zástavby – 450 obyvatel zůstane bez napojení na kanalizaci a ČOV Vodní toky a plochy Celé území obce Sedliště patří do povodí Ostravice. Povrchové vody z území odvádí z větší části potok Ostravická Datyňka, která se před Paskovem vlévá do Ostravice jako její pravostranný přítok. Ostatními vodními toky v řešeném území jsou vodoteče Horní Datyňka a Frýdecký potok, které procházejí severní hranicí katastru a v Šenově se vlévají do řeky Lučiny a dále pak v jižní části obce vodoteč Podšajarka, která se v Lískovci vlévá do Panského potoka a potok Říčky, který pramení v Sedlištích a vlévá se do Bruzovky v Bruzovicích. Vodoteče jsou ve správě Povodí Odry a v daném území nezpůsobují záplavy. Severně od soustředěné zástavby obce je podél toku Ostravická Datyňka soustava rybníků. Většina je v soukromém vlastnictví, jeden rybník je obecní. Jsou využívány pro chov ryb. Dvě menší vodní plochy v soukromém vlastnictví leží poblíž středu obce. Tyto vodní plochy jsou využívány pro chov ryb. V jejich těsném sousedství jsou navrženy další dvě vodní plochy, které budou sloužit stejným účelům. Na jejich realizaci už bylo vydáno územní rozhodnutí. K zásobování rybníků vodou jsou dostatečné dešťové vody a odvodnění přilehlých luk. 22
Vodní toky Podšajarka-204230000200 a Ostravická Datyňka-204250000100 jsou uvedeny v seznamu povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů - lososovité vody (povrchové vody, které jsou nebo se stanou vhodnými pro život ryb lososovitých a lipana dle Nařízení vlády o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původcích druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod č.71/2003 Sb. Území Sedlišť nepatří mezi zranitelné oblasti stanovené nařízením vlády č. 103/2003 Sb. ENERGETIKA Zásobování elektrickou energií Stávající stav: Obec Sedliště patří do území, které je zásobováno elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, linky č. L79 spojující rozvodny Lískovec – Albrechtice a tato je propojena s linkou VN22kV č. L74, spojující rozvodny Lískovec – Kunčice. Místní odběratelé jsou zásobováni z osmi stávajících trafostanic 22/0,4 kV s celkovým výkonem 1820 kVA : TS 219 TS 705 TS 1019 TS 706 TS 707 TS 708 TS 687 TS 686
Kavčonky Okály ZDŠ JZD Kuřín Černá zem Mlzáky hájenka Mlzáky
100kVA 250kVA 400kVA 100 kVA 400kVA 160kVA 250kVA 160kVA
BTS1 PTS PTS BTS4 BTS4 PTS PTS PTS
Venkovní vedení VN 22kV je uloženo převážně na betonových sloupech, rozvodná síť NN je převážně řešena rovněž venkovními vodiči, jen část je umístěna pod zem. Veřejné osvětlení je namontováno převážně na stožáry NN. Rozvod pro VO je volným vedením. Technický stav distribuční sítě VN, včetně trafostanic a venkovní sítě NN je velmi dobrý. Dále územím na severu prochází linka VVN 110kV – č.L611/612 a na jihu linky VVN 110kVč. L637/638, č. L699 a VVN 220kV-č. L245/246. Specifická potřeba: měrný příkon pro bytovou jednotku ................................................................... 2 kW/1 byt měrný příkon pro el. vytápěnou jednotku ......................................................... 14 kW/1 byt podnikatelské aktivity .................................................................................... 0,20 kW/obyv. Bytový fond - stav ....................................... 410 bj. x 2.0 kW = 820 kW bytový fond - el. vytápěný - 10% z 410 bj. = 41 bj. x 14,0 kW = 574 kW podnikatelské aktivity ........................... 1308 obyv. x 0,2 kW = 261 kW součet ......................................................................................... = 1655 kW
23
Návrh řešení: Stávající trafostanice plně pokrývají stávající potřebu elektrické energie pro obec. Celkový potřebný výkon pro rozvoj obce - 613 kVA + rezerva cca 200 kVA - bude řešen přezbrojením trafostanice Kavčonky ze 100 kVA na 250 kVA a vybudováním dvou nových trafostanic - U Datyňky o výkonu 400 kVA a Černá zem 2 o výkonu 250 kVA. Přívodní vedení VN 22 kV k trafostanici U Datyňky je navrženo jako nadzemní, k trafostanici Černá zem 2 jako kabelové podzemní. Energeticky náročnější výstavba, např. v navržené výrobní ploše Z61 bude řešena individuálně vybudováním nové trafostanice. Specifická potřeba: měrný příkon pro bytovou jednotku ................................................................... 2 kW/1 byt měrný příkon pro el. vytápěnou jednotku ......................................................... 14 kW/1 byt podnikatelské aktivity .................................................................................... 0,20 kW/obyv. Bytový fond - nárůst ...................................... 80 bj. x 2.0 kW = 160 kW bytový fond - el. vytápěný - 15% z 480 bj. = 72 bj. x 14,0 kW = 1008 – 574 (stav) = 434 kW podnikatelské aktivity ..............................150 obyv. x 0,2 kW = 19 kW součet ........................................................................................ = 613 kW Ochranná pásma : - vedení VVN 220kV – 15 (20) m na obě strany od krajních vodičů - vedení VVN 110kV – 12 (15) m na obě strany od krajních vodičů - vedení VN 22kV – 7 (10) m na obě strany od krajních vodičů V územním plánu velkého územního celku Beskydy je zakresleno a v seznamu veřejně prospěšných staveb jmenováno vedení VVN 400kV (EDĚ)-Vratimov-Nošovice, které prochází severovýchodní částí Sedlišť. Podél vedení by měl být vymezen hájený koridor - 200 m na obě strany (limit vyplývající z ÚPN VÚC Beskydy). Vedení je převzato z podrobnější dokumentace k územnímu řízení a hájený koridor respektuje. Zakresleno je ochranné pásmo navrženého vedení VVN 400 kV - 20 m na obě strany od krajních vodičů. V úseku Řepišťského lesa je podmínkou pro realizaci použití výškových stožárů a minimalizace mýcení souvislého lesa. Zásobování plynem Stávající stav: Řepišťským-Datyňským lesem v severní části obce prochází vysokotlaký plynovod VTL DN 100, PN 40-612018 s ochranným pásmem 15m na obě strany, který přivádí plyn do hlavní zásobovací regulační stanice plynu VTL/STL o výkonu 2000m3/h. Z ní jsou vedeny středotlaké plynovodní rozvody STL o dimenzích DN 225-160-110-90-63mm do většiny zastavěného území obce. Bez přívodu plynu dosud je pouze část Černá zem. Plynovodní potrubí je z plastu. Návrh řešení : Větší část obce je napojena, nebo má možnost napojení na plynovod. Rozvody plynu jsou v dobrém technickém stavu a dostatečně kapacitní i pro navrhovanou zástavbu.
24
Je navrženo doplnění plynovodů STL u zastavitelných ploch, do části Černá zem je plyn přiveden potrubím DN 90 z centrální části Sedlišť. Odlehlé zastavěné plochy, ke kterým by bylo neekonomické vést plynovodní potrubí, zůstanou bez napojení na plyn. Zásobování teplem Stávající stav: Ústřední zdroj tepla s instalovaným výkonem nejméně 5 MW není v území provozován. Pro stávající zástavbu je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním RD a samostatnými domovními kotelnami pro objekty vybavenosti. Tepelná energie pro vytápění RD a BD je z cca 60% zajišťována spalováním zemního plynu, využití elektrické energie pro vytápění je rozšířeno v rozsahu cca 10% a zbytek zástavby využívá k otopu tuhá paliva a dřevní hmotu. Po výstavbě plynovodu přešla na vytápění zemním plynem i většina objektů občanské vybavenosti, které dříve využívaly k vytápění uhlí, koks nebo lehké topné oleje. Z nich největší je kotelna základní školy vytápějící i poštu, školu, tělocvičnu a muzeum. Bilance: Qh = 246 bytů x 1,75 m3/h = 430 m3/hod Qroční = 246 bytů x 3650 m3/rok = 897 900 m3/rok Návrh řešení: Na základě plynofikace obce bude možno dokončit přepojování RD a kotelen vybaveností s topením na tuhá paliva na topení s využitím plynu. U zástavby, která není v dosahu plynovodu je třeba využívat k topení ekologická obnovitelná paliva. Nárůst potřeby plynu pro navržený počet bytů – cca 70 a přepojené byty - cca 60. Pro sestavení bilanční potřeby plně plynofikovaného bytu se počítá s odběrem 1,75 m 3/h, při ročním odběru 3650 m3/rok: Qh = 130 bytů x 1,75 m3/h = 227 m3/hod Qroční = 130 bytů x 3650 m3/rok = 474 500 m3/rok SPOJE Telekomunikace Prostřednictvím telekomunikačních služeb a.s. Telecom je v řešeném území zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je TELEFAX, POSTFAX, veřejná radiokontaktní služba, veřejná datová služba, pronájem digitálních okruhů pro přenos dat, služby euroISDN, Internet, OnLine a propojení s veřejnou sítí mobilních telefonů. (Oskar, EuroTel, T-Mobile). Obec Sedliště patří do uzlového telefonního obvodu Frýdek-Místek a okolí – UTO-558. Telefonní digitální ústředna RSÚ je umístěna ve škole, telefonní kabel je přiveden z telefonní ústředny Frýdek-Místek. Účastnická přípojná síť je částečně kabelová, částečně je vedena venkovním závěsným kabelem, zavěšeným na stožárech venkovního vedení NN.
25
Jižní částí obce, přes lokalitu Černá zem, je vedena dálková optická trasa – optické propojení Brno-Ostrava-Český Těšín. Jedná se o páteřní trasu, která je tvořena 16-ti HDPE trubkami o průměru 40mm. Radiokomunikace Kvalita signálu příjmu televizního a rozhlasového programu je celkově vyhovující. Nad řešeným územím neprocházejí žádné radioreleové paprsky s vyhlášeným ochranným pásmem. V blízkosti zemědělského areálu a sportovního letiště leží základnová stanice mobilní sítě GSM. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Likvidace komunálního odpadu probíhá mimo řešené území. Odvoz separovaného odpadu zajišťuje firma A.S.A., s.r.o., pobočka Vratimov. 2 x ročně je organizován svoz velkoobjemového a nebezpečného odpadu. Stavební suť se vyváží na skládky mimo řešené území. V obci se nenacházejí žádné provozované skládky, bylo zde několik černých skládek, které ale už byly v minulosti rekultivované. Územním plánem se způsob nakládání s odpady nemění. V současnosti neexistují záměry na území obce, které by se promítly do územně plánovací dokumentace, nároků na nové plochy. OBČANSKÉ VYBAVENÍ Občanské vybavení - veřejná infrastruktura V centru obce se nachází budova Obecního úřadu s víceúčelovým sálem, mateřskou školou a ordinací praktického lékaře, dále základní škola, hasičská zbrojnice, kostel, farní úřad, hřbitov a objekt Lašského národopisného muzea s knihovnou a provozovnou České pošty. Plochy a zařízení občanského vybavení – veřejné infrastruktury jsou stabilizované. Podle požadavku obce byla vymezena nová plocha pro občanské vybavení sociálního charakteru. Nová zařízení občanského vybavení – veřejné infrastruktury je možné umisťovat také do dvou zastavitelných ploch smíšených centrálních, menší plošné rezervy pro umístění nových zařízení jsou i ve stávajících plochách smíšených centrálních. Kapacita ZŠ i MŠ bude dostatečná i při předpokládaném zvýšení počtu obyvatel. Ostatní občanské vybavení Komerční zařízení občanského vybavení se vyskytují zejména v centru obce – restaurace, prodejny, služby, další jsou rozmístěny mezi obytnou zástavbou po celém území obce. Počet a rozmístění komerčních objektů je závislý především na poptávce v obci. Nejsou proto navrženy nové plochy pro občanské vybavení komerčního typu, ale podmínky využití některých ploch s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny tak, aby umožňovaly umístění objektů občanského vybavení. Drobnější komerční zařízení je možné umisťovat do stávajících i navržených ploch občanského vybavení, smíšených centrálních, bydlení v rodinných domech, smíšených obytných a občanského vybavení – tělovýchovy a sportu. Drobné (podnikové) prodejny lze umisťovat i do ploch výroby a skladování.
26
Areál sportovního letiště je územně stabilizovaný. V ploše vzletové a přistávací dráhy letiště nejsou povoleny žádné stavby ani zpevnění povrchu. Stavby je možné realizovat pouze v části letiště ohraničeného čárou zastavěného území. Je navrženo rozšíření sportovního areálu s fotbalovým hřištěm do plochy vedle základní školy, na základě požadavku majitele je navrženo také rozšíření jezdeckého klubu. Navržena je plocha, která bude sloužit k umístění hřišť a sportovišť pro děti a mládež v blízkosti zahradnictví v severní části obce - Mlzácích. Drobná hřiště a sportoviště, dětská hřiště lze umisťovat kromě ploch občanského vybavení – tělovýchovy a sportu i ve stávajících a navržených plochách bydlení v rodinných domech, smíšených – obytných, smíšených – centrálních, veřejných prostranství a plochách veřejné zeleně. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Jako veřejná prostranství jsou označeny plochy, ve kterých jsou vedeny veřejné komunikace. Po stávajících veřejných prostranstvích je možný přístup ke všem pozemkům zastavěného území. K zastavitelným pozemkům nebo přímo v nich jsou navržena veřejná prostranství, která umožní i jejich zpřístupnění. Šířka navržených veřejných prostranství respektuje minimální hodnoty uvedené v §22 vyhlášky č.501/2006 Sb., tj. 12 m u veřejných prostranství, jejichž součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, při jednosměrném provozu lze snížit na 10,5 m; 8 m u veřejných prostranství jejichž součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu. Při jednosměrném provozu je možno snížit na 6,5 m. Veřejným prostranstvím se myslí plocha veřejně přístupná = „mezi ploty“. V koncepci dopravy je navržena šířková kategorie silnic v zastavěném území (včetně minimální šířky veřejného prostranství) vycházející z platných norem. V bodu d6) části I., ve kterém se píše o veřejných prostranstvích, jsme navrhli u silnic a vybraných místních komunikací větší šířky veřejných prostranství odpovídající jejich významu. Tyto „větší“ šířky jsou závazné. Jako veřejná prostranství jsou označeny i části zastavitelných ploch, kde vedou inženýrské sítě nebo zasahují ochranná pásma dopravní a technické infrastruktury. Tyto plochy nejsou vhodné k zástavbě a měly by zůstat veřejně přístupné. Nové plochy veřejných prostranství centrálního charakteru nejsou navrženy. Podél místní komunikace směřující k Bezručově vyhlídce je navržena plocha veřejné zeleně. Vymezení ploch veřejných prostranství v zastavitelných plochách Z1 a Z56 bude provedeno v rámci podrobnější územní studie.
c)1.5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY – ÚSES Mimo zastavěné území jsou vymezeny plochy zemědělské -Z, plochy lesní -L, plochy přírodní -P, plochy vodní a vodohospodářské -W a plochy smíšené nezastavěného území -NS. Společným jmenovatelem všech výše zmíněných ploch je ochrana volné krajiny před zastavěním. Podmínky využití ploch umožňují pouze výstavbu staveb a zařízení lesního a vodního hospodářství, staveb pro ochranu přírody a krajiny, nezbytné dopravní a technické infrastruktury a doplňkových zemědělských staveb. Plochy zemědělské obklopují zastavěné území, největší výměry jsou ve východní části obce. Slouží hlavně rostlinné výrobě a pastevectví.
27
Plochy lesní jsou vymezeny především v severní (Řepišťský les) a jižní (Frýdecký les) části obce. Drobná lesní plocha je i u západní hranice obce s Lískovcem, tzv. Hájek. Zahrnují hospodářsky využívané lesní pozemky včetně lesnických zařízení a staveb. Plochy přírodní slouží ochraně přírody a krajiny a obsahují vymezení prvků lokálního územního systému ekologické stability. Plochy vodní a vodohospodářské zahrnují významnější vodní toky – Ostravickou Datyňku, Podšajarku, Říčky a vodní nádrže - rybníky ležící v blízkosti centra obce a v meandru Ostravické Datyňky. Plochy smíšené nezastavěného území zabírají největší část rozlohy obce. Zahrnují plošně menší zemědělské pozemky, méně významné vodní toky včetně doprovodných porostů a drobné lesní plochy, preferována je zde postupná náhrada orné půdy za trvalé travní porosty. Přístup na zemědělské i lesní pozemky je umožněn ze stávajících místních a účelových komunikací, prostupnost krajiny zůstává zachována. Stávající i navržené cyklotrasy jsou vedeny po méně významných komunikacích, podél silnic je navržena výstavba společných stezek pro pěší a cyklisty. V blízkosti Bezručovy vyhlídky v části Černá zem jsou navrženy dvě menší plochy k zalesnění navazující na výběžek Frýdeckého lesa a sousedící s navrženým lokálním biocentrem a biokoridorem ÚSES. Zalesnění je navrženo v dostatečném odstupu od vyhlídky, takže stromy nebudou vadit výhledu z tradičního turistického místa. Podél severního okraje zastavěného území obce v blízkosti řepišťské cesty jsou navrženy pásy zatravnění – infiltrační pásy – zejména kvůli ochraně zástavby před splachy z orné půdy. Jejich působení v krajině je ale víceúčelové: - převádění povrchového odtoku při přívalových deštích do půdního profilu - ochrana před smyvy půdy, hnojiv a nečistot do vodních toků - ochrana stávající kostry ekologické stability, zvýšení podílu ekologicky stabilnějších ploch v krajině (trvalé travní porosty jsou ekologicky stabilnější než orná půda) - vytvoření úkrytů pro živočichy - krajinotvorná a estetická funkce - snížení povodňových průtoků v krajině. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY V území Sedlišť jsou vymezeny jen skladebné prvky ÚSES lokálního významu. Navržený průběh ÚSES vychází z „Vyhodnocení systému ekologické stability v okrese Frýdek-Místek“ (RNDr.Leo Bureš – Ekoservis Jeseníky, 1997) a platných územních plánů Frýdku-Místku a Řepišť (Urbanistické středisko Ostrava, ing.arch. H. Salvetová), kde jsou sledovány návaznosti na průběh ÚSES v těchto obcích. Cílovým stavem všech prvků ÚSES v obci je les, listnatý les. ÚSES v Sedlištích je vymezen tak, aby pokud možno zahrnoval již existující = funkční, ekologicky významné krajinné prvky. Většinou jde o břehové porosty nebo lesní části toků (Ostravické Datyňky a jiných drobných toků) – to jsou úseky „vlhkých“ LBK 225, 196, 123, částečně 226 – jeho funkční část. Dnes nefunkční – tedy k zalesnění navrhovaný úsek LBK 226 patří do sušších – středních hydrických řad, stejně jako lesní úseky LBK 197 a 224.
28
Naprostá většina funkčních prvků ÚSES je součástí nezastavěného území – volné krajiny, je tvořena lesními pozemky, ostatními plochami s náletovými dřevinami, extenzivně obdělávanými trvalými travními porosty s nálety. Pouze část LBK 225 vycházející z LBC 290 Důlky prochází zastavěným územím podél toku Ostravické Datyňky. Aby byla posílena funkčnost tohoto cca 200 m dlouhého prostorově stísněného úseku, zahrnuli jsme do něj i dvě nezastavěné části zahrad rodinných domů. V nich nemusí být provedena změna druhu pozemku, ale měly by zůstat nezastavěné a využívány jako ovocné, nikoliv zelinářské zahrady. Minimální prostorové parametry lokálních prvků ÚSES jsou následující: lokální biokoridor (LBK) - lesní společenstva; maximální délka je 2000 m a minimální šířka 15 metrů, možnost přerušení je na 15 metrů. lokální biocentrum (LBC) - lesní společenstva; minimální velikost je 3 ha, za předpokladu, že jde o přibližně kruhový (nikoliv výrazně protáhlý) tvar. U všech tvarů biocenter je třeba dbát, aby minimální plocha pravého lesního prostředí v biocentru byla alespoň 1 ha. Kritickými místy v průběhu ÚSES obcí jsou především průchody tras dopravní a technické infrastruktury (viz koordinační výkres), nejsou však nijak závažné. Křížení ÚSES s nadzemními vedeními elektřiny, znamenají omezení funkce ÚSES v rozsahu ochranného pásma vedení, kde musí být udržována výška stromů. Zde tedy nelze porosty ponechat „přirozenému vývoji“. V Sedlištích to jsou průchody vedení VVN 400 kV (navrhovaný úsek) a stávající vedení VVN 220 a 110 kV a VN 22 kV. V lokalitě Černá zem jsme upravili umístění navrhované trafostanice tak, aby nedošlo ke zbytečnému křížení ÚSES s vedením 22 kV. Křížení ÚSES s podzemními vedeními technické infrastruktury také znamená omezení funkce ÚSES. V Sedlištích jsou to především stávající trasy VTL plynovodu a významných vodovodů. Omezení spočívá v ponechání koridoru - pruhu o šířce 5-10 m bez stromů. Křížení ÚSES s komunikacemi. V Sedlištích jsou to jen nevýznamná křížení s místními komunikacemi. V nedávno dokončeném „Generelu nadregionálního a regionálního ÚSES na území MS kraje“ (Ageris, Brno, 11/2007) jsou v území Sedlišť vyznačeny navrhované prvky regionálního ÚSES: - regionální biocentrum „Rohov“ (označené jako závazná část-variantní řešení) - které zabírá část Řepišťského lesa v severozápadním okraji k.ú. Sedliště (dnes tímto prostorem prochází LBK č. 197) a z něj vycházející regionální biokoridor vedoucí prostorem mezi dnešními LBK 123 a 224 (označený jako směrná část) - regionální biokoridor (označený jako směrná část) zasahující do území obce v západním okraji k.ú. Sedliště, v trase LBK č. 196, vedeném Ostravickou Datyňkou a jejím levobřežním přítokem. Ze zařazení prvků do „směrné části“ vyvozujeme, že tyto prvky se nemusí dostat do připravovaných Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Regionální biocentrum Rohov označené jako „závazná část“ v ZÚR MSK pravděpodobně bude, pokud nebude vybrána jiná varianta. V každém případě zůstávají v návrhu ÚP potřebné plochy pro umístění těchto prvků ÚSES volné – použitelné.
29
Přehled prvků ÚSES vymezených v ÚPN je uveden v následující tabulce: (vysvětlivky: STG = skupiny typu geobiocenu; charakteristické přírodní podmínky pro jednotlivá stanoviště; první číslo vyjadřuje vegetační stupeň (dáno nadmořskou výškou, orientací ke světovým stranám); další písmena vyjadřují druh a obsah živin v půdě; třetí číselný kód vyjadřuje množství vláhy v půdě od 1 = suchá, po 5 = zamokřená). Označení prvku v tabulce je název a číslo uvedené v hlavním výkresu a v koordinačním výkresu územního plánu. Tabulka lokálních biocenter v k.ú. Sedliště Označení Název dle Výměra v generelu ÚSES ha
Současný stav
Cílový stav (STG)
288
V Řepišťském lese
4,8
bučina s dubem a habrem kolem Frýdeckého potoka
3C5, 3BC3
289
U lesní školky
2,9
bučina s lípou, javorem a dubem
3B3, 3BC3
290
Důlky
3,5
javor, olše, dub, jasan kolem přítoku Ostravické Datyňky
3C5, 3BC3, 3B3, 4B4
291
Výběžek
4,9
javor, olše, dub, jasan kolem pravobřežního přítoku Podšajarky
3C5, 3BC3, 3B3, 4B4
Tabulka lokálních biokoridorů Označení
Název dle generelu ÚSES
Délka v m
Šířka vm
224 Sedliště
Řepišťský les (spojuje LBC 288 a 289) U Řepišťské cesty (spojuje LBC 289 a 290)
1250
15
1200
cca 20
1250 + 850 (z toho 500 v Sedlištích)
20
2000 (z toho 880 v Sedlištích) 1500 (téměř celý v Řepištích)
20
225 Sedliště
226 1. úsek-Sedliště 2. úsek-Sedliště + Frýdek
196 Sedliště + Lískovec 123 Sedliště + Řepiště
Kameníky + Frýdecký les (spojuje LBC 290 a 291, dále LBC 291 a 214 ve Frýdku) Datyňka (spojuje LBC 290 a 240 v Lískovci) Řepišťák Papalka (spojuje LBC 152 a 151 mimo Sedliště)
30
20
Současný stav
Cílový stav (STG)
bučina s dubem, lípou, habrem, jasanem lužní les, břehové porosty (olše, habr, lípa), mokřiny a rybníky 1.úsek-cca 850mpastviny, smíšený listnatý les 2.úsek-Frýdecký les, smrčina s dubem a lípou smíšené břehové porosty Ostravické Datyňky jehličnaté lesy
3C5, 3BC3, 3B3, 3BD3 3C5, 3B4, 3B3
3C5, 3BC3, 3B3, 4B4, 4BC4, 4B34
3C5, 3BC4, 3B3, 3BC5 3B3a, 3BC5b
197 Lískovec + Sedliště
Rohov
1500 (z toho 500 v Sedlištích)
20
smíšený lesní porost
3B3
c)1.6. ZDŮVODNĚNÍ STANOVENÍ PLOCH S JINÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Zdůvodnění se týká pouze ploch, jejichž označení se liší od názvů ploch daných ustanoveními § 4 až § 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Jsou stanoveny čtyři plochy s rozdílným způsobem využití nevyskytující se vyhlášce: - plochy SC smíšené centrální jsou vymezeny samostatně kvůli jednoznačné identifikaci centra obce, pro které jsou stanoveny specifické podmínky využití. Plochy smíšené centrální nelze přiřadit k jiným v obci vymezeným plochám. - plochy PZ veřejné zeleně jsou vymezeny samostatně kvůli nutnosti jejich odlišení od ploch veřejných prostranství, kam podle definice vyhlášky patří. Pro plochy veřejné zeleně jsou stanoveny jiné podmínky využití než pro plochy veřejných prostranství. - plochy PO ostatní veřejné zeleně mají většinou přírodní charakter, zahrnují plochy luk a jiné zeleně. Svou funkční náplní odpovídají plochám smíšeným nezastavěného území, ale přitom leží uvnitř zastavěného území. Z tohoto důvodu jsou vymezeny samostatně. - plochy ZZ zahradnictví jsou vymezeny samostatně kvůli jejich specifické funkční náplni a poloze mezi lesními pozemky, která neumožňuje jejich zařazení např. mezi plochy občanského vybavení nebo výroby. Zařazení mezi plochy zemědělské také není možné, protože v ploše jsou stavby, které do ploch zemědělských nepatří. Následující plochy s rozdílným způsobem využití jsou obsaženy ve vyhlášce, ale jejich názvy jsou modifikovány nebo upřesněny s ohledem na specifické podmínky obce: - plochy BI bydlení v rodinných domech svým názvem lépe vystihují charakter zástavby (stávající i přípustné nové). - plochy OS občanské vybavení – tělovýchova a sport a OH občanské vybavení – hřbitov jsou vymezeny samostatně kvůli jejich úžeji chápaným možnostem využití (u hřbitova až monofunkčnímu využití) oproti plochám OV. Plochy hřbitova slouží a budou sloužit pouze účelu pohřbívání, plochy OS budou sloužit především sportovním účelům. Zařazení těchto ploch do ploch OV občanského vybavení by oslabilo vypovídací schopnost územního plánu. - plochy RZ rekreace – zahrady, zahrádkové osady svým názvem vystihují charakter rekreačních ploch. Nejedná se o plochy individuální rekreace s možností výstavby rekreačních objektů, ale pouze o oplocené zahrady a zahrádkové osady.
c)1.7. PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ „Podmínky“ jsou stanoveny tak, aby byla jejich splněním realizována navrhovaná urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny. Vysvětlení k jednotlivým „podmínkám“:
31
•
•
•
•
•
Formulace „pozemky a stavby pro bydlení v bytových domech“ … „v rodinných domech“, „pozemky a stavby pro rodinnou rekreaci“ v sobě zahrnují další stavby jmenované v §21, odst.4,5,6,7, vyhl. č.501/2006 Sb. Podmínky prostorového uspořádání intenzity využití ploch bydlení v rodinných domech a ploch smíšených obytných jsou stanoveny záměrně jako průměrná velikost „hrubé“ plochy – tj. včetně veřejných prostranství apod. připadající na 1 RD. Splněním této podmínky může být dodržena větší intenzita zastavění v rozvojových plochách obytného území v blízkosti centra obce a menší intenzita zastavění v „rozptýlené“ zástavbě částí Mlzáky a Černá Zem. Prostorová regulace ve smyslu objemu staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci je obsažena v definici těchto staveb v §2, odst. a) a §2, odst. b), vyhl. č.501/2006 Sb. Proto je v textu „podmínek“ znovu neuvádíme. Podmínky pro architektonický vzhled staveb pro bydlení, rodinnou rekreaci …atd. neuvádíme. Bude posouzeno v územním řízení (§90, odst. b) stavebního zákona individuálně u každé stavby. Podmínky prostorového uspořádání v některých plochách nejsou stanoveny - v plochách technické infrastruktury – T. Jde o technická zařízení, kde je objem, umístění a zastavěná plocha dána nutností dodržet technologie a technické parametry, - v plochách vodních a vodohospodářských – W. Důvody jsou stejné jako u staveb technické infrastruktury, - v plochách přírodních - P; jsou to plochy ÚSES, nezastavitelné.
c)1.8. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY Jako veřejně prospěšné stavby byly na žádost obce označeny pouze ty významné stavby, jejichž realizace je ve veřejném nebo obecním zájmu. Lokalizace veřejně prospěšných staveb, které jsou zakresleny ve stejnojmenném výkrese I.2.f) bude upřesněna v dokumentacích k územnímu a stavebnímu řízení. Lokalizace prvků ÚSES – zvláště prvků chybějících, založených – bude upřesněna v projektech ÚSES. Vymezení prvků ÚSES na lesní půdě bude upřesněno v lesních hospodářských plánech, tak, aby hranicemi prvků byly např. porostové skupiny atd. Do veřejně prospěšných staveb jsme zahrnuli jen části ÚSES, které zatím chybějí a musejí být nově založeny. Ostatní funkční části ÚSES na nelesních pozemcích znamenají změnu druhu pozemků a jsou „chráněny“ stanovenými podmínkami pro plochu P-přírodní a vymezením v hlavním výkrese.
c)1.9. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV Vymezeno je šest územních rezerv: - jedna pro plochu bydlení v rodinných domech – R1 o ploše cca 2,5 ha, která je nejvhodnější z hlediska polohy v blízkosti centra obce, dopravní obsluhy a možnosti napojení na inženýrské sítě. Plocha by byla využitelná v případě zájmu o rozšíření intenzivnější zástavby. - šest pro plochy smíšené obytné – R2 o ploše cca 0,7 ha v severní části obce, R3 o ploše cca 0,5 ha v severní části obce, R4 o ploše cca 0,5 ha v části obce Černá Zem, R5 o ploše cca 1,7 ha v části 32
obce Černá Zem, R6 o ploše cca 0,7 ha u jižní hranice obce. Tyto plochy by sloužily k doplnění rozptýlené zástavby v obci. Územní rezervy jsou vymezeny v místech, která jsou nejvhodnější pro výhledový rozvoj bydlení. Navazují na zastavěné nebo zastavitelné území, je možná jejich dopravní obsluha a napojení na technickou infrastrukturu, nezasahují do přírodních ploch a nenarušují krajinný ráz. Bude třeba všechny možnosti porovnat a posoudit, odhadnout skutečnou potřebu vymezení rezervních ploch, odhadnout časový horizont, kdy by jejich využití mohlo být aktuální. Územní rezervy jsou po dohodě s obcí vymezeny v plochách, u kterých se nepředpokládá jejich brzké využití. Zařazení těchto ploch do „návrhu“ by neúměrně zvětšovalo převis nabídky ploch pro bydlení.
c)2. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ Předpokládané důsledky navrhovaného řešení jsou popsány v části III. Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Vyhodnocení vlivů navrhovaného řešení územního plánu na životní prostředí je obsahem samostatné přílohy části III. „SEA posouzení“.
c)3. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZÁSAHY DO LIMITŮ VYPLÝVAJÍCÍ Z ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí jsou zakresleny v koordinačním výkresu II.2.a). Zakresleny jsou limity zobrazitelné v měřítku výkresu 1: 5000: - ochranná pásma silnic II. a III. třídy (15m, v extravilánu od osy vozovky) - ochranná pásma zásobovacích řadů pitné vody (nad 500mm = 2,5m od půdorysu potrubí) - ochranná pásma vzdušných elektrických vedení VN (7 (10)m pro vodiče bez izolace) - ochranná pásma vzdušných elektrických vedení VVN 110 kV - 12 (15) m pro vodiče bez izolace, VVN 220 kV - 15 (20) m pro vodiče bez izolace - bezpečnostní ochranné pásmo vysokotlakého plynovodu - do DN 100 = 15 m - ochranné pásmo podzemního dálkového kabelu - 1,5 m (vyznačena je trasa) - významné krajinné prvky ze zákona – lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy - ochranné pásmo pozemků plnících funkci lesa (50m od okraje) - nemovitá kulturní památka - kostel Všech svatých - ochranné pásmo nemovité kulturní památky - dobývací prostor pro zemní plyn 40026 Bruzovice - výhradní ložiska černého uhlí 307230100 Václavovická elevace, 325840000 Oprechtice a zemního plynu 308327200 Bruzovice - chráněné ložiskové území stanovené k ochraně ložisek černého uhlí 14400000 české části Hornoslezské pánve. Leží v něm celé území obce. - hřbitov (ochranné pásmo 100m není vyhlášeno, vyplývá ze zákona o pohřebnictví) - hájený koridor pro navrhovanou trasu elektrického vedení VVN 400kV (EDĚ)-VratimovNošovice - 200 m na obě strany (limit vyplývající z ÚPN VÚC Beskydy) – vedení je zakresleno
33
dle podrobnější dokumentace k územnímu řízení, respektuje hájený koridor a proto je zakresleno pouze jeho ochranné pásmo, viz následující odstavec. Limity vyplývající z řešení územního plánu jsou ty navržené prvky územního plánu, které realizací návrhu územního plánu získají vlastnosti, na které se vztahuje ochrana dle právních předpisů a správních rozhodnutí. V území Sedlišť to jsou navrhované úseky technické infrastruktury vč. ochranných pásem (viz výkresy I.2.d), I.2.e) a II.2.a)) a navržené vymezení lokálního územního systému ekologické stability, biocenter a biokoridorů (viz výkresy I.2.b) a II.2.a)). Ve výkresu II.2.a) jsou zakresleny limity vyplývající z řešení územního plánu zobrazitelné v měřítku výkresu 1: 5000 – ochranné pásmo nadzemního vedení VVN (20m na obě strany od krajního vodiče), ochranné pásmo nadzemního vedení VN (7m na obě strany od krajního vodiče) a vymezení ÚSES. Omezením ve využití území vyplývajícím z řešení územního plánu je stanovení nezastavitelného území v rozsahu 6m od břehové hrany vodních toků, které musí být respektováno všude, kde vodní toky přiléhají k zastavitelným plochám nebo přes ně procházejí. Nezastavitelné území o šířce 6m není ve výkresech značeno, protože je v měřítku 1: 5000 nezobrazitelné. Zásahy do limitů využití území vyplývající z řešení územního plánu Popsány jsou pouze střety s výše jmenovanými limity zakreslenými v koordinačním výkresu. Střety s méně významnými limity – hlavně s trasami a ochrannými pásmy zásobovacích (uličních) řadů technické infrastruktury – nevytváří zásadní překážky, které by znemožňovaly využití ploch k navrženému účelu. Přes zastavitelnou plochu Z1 (bydlení) prochází nadzemní vedení VN 22 kV. Eventuální přeložka vedení bude řešena v územní studii. Zastavitelná plocha Z2 (bydlení) zasahuje do ochranného pásma silnice II/473. Pozemky určené pro bydlení jsou vymezeny mimo ochranné pásmo silnice, uvnitř och. pásma budou využity jako veřejné prostranství. Zastavitelná plocha Z3 (bydlení) zasahuje do ochranného pásma silnice II/473. Pozemky určené pro bydlení jsou vymezeny mimo ochranné pásmo silnice, uvnitř och. pásma budou využity jako veřejné prostranství. Zastavitelná plocha Z4 (bydlení) zasahuje nepatrně do nevyhlášeného ochranného pásma hřbitova a do ochranného pásma silnice II/473. Pozemky určené pro bydlení jsou vymezeny mimo ochranné pásmo silnice, uvnitř och. pásma budou využity jako veřejné prostranství. Zastavitelná plocha Z6 (bydlení) zasahuje nepatrně do ochranného pásma nemovité kulturní památky a jejím okrajem prochází nadzemní vedení VN 22kV. Zastavitelná plocha Z7 (smíšená obytná) leží ve výhradním ložisku černého uhlí Václavovická elevace. Zastavitelná plocha Z8 (smíšená obytná) zasahuje do výhradních ložisek černého uhlí Václavovická elevace a Oprechtice. Zastavitelná plocha Z9 (smíšená obytná) zasahuje nepatrně do ochranného pásma lesa. Zastavitelná plocha Z10 (smíšená obytná) zasahuje do výhradního ložiska černého uhlí Oprechtice a do hájeného koridoru vedení VVN 400kV (EDĚ)-Vratimov-Nošovice. 34
Zastavitelná plocha Z11 (smíšená obytná) zasahuje do hájeného koridoru vedení VVN 400kV (EDĚ)-Vratimov-Nošovice. Zastavitelná plocha Z12 (smíšená obytná) zasahuje do výhradních ložisek černého uhlí Václavovická elevace a Oprechtice a do ochranného pásma lesa. Zastavitelná plocha Z13 (smíšená obytná) leží ve výhradním ložisku černého uhlí Oprechtice, zasahuje do ochranného pásma lesa, prochází přes ni nadzemní vedení VN 22kV a leží na ni trafostanice VN/NN. Pozemky uvnitř och. pásma vedení VN budou využity jako veřejné prostranství. Zastavitelná plocha Z14 (smíšená obytná) leží ve výhradním ložisku černého uhlí Oprechtice. Zastavitelná plocha Z15 (smíšená obytná) leží ve výhradním ložisku černého uhlí Oprechtice. Zastavitelná plocha Z16 (smíšená obytná) zasahuje do ochranného pásma silnice II/473. Pozemky určené pro bydlení jsou vymezeny mimo ochranné pásmo silnice, uvnitř och. pásma budou využity jako veřejné prostranství. Zastavitelná plocha Z17 (smíšená obytná) zasahuje do ochranného pásma silnice II/473. Pozemky určené pro bydlení jsou vymezeny mimo ochranné pásmo silnice, uvnitř och. pásma budou využity jako veřejné prostranství. Zastavitelná plocha Z18 (smíšená obytná) leží ve výhradním ložisku černého uhlí Oprechtice a zasahuje do ochranného pásma lesa. Zastavitelná plocha Z19 (smíšená obytná) leží ve výhradním ložisku černého uhlí Oprechtice. Zastavitelná plocha Z20 (smíšená obytná) leží ve výhradním ložisku černého uhlí Oprechtice a zasahuje do ochranného pásma lesa. Zastavitelná plocha Z21 (smíšená obytná) leží ve výhradním ložisku černého uhlí Oprechtice. Zastavitelná plocha Z22 (smíšená obytná) leží ve výhradním ložisku černého uhlí Oprechtice. Zastavitelná plocha Z23 (smíšená obytná) leží ve výhradním ložisku černého uhlí Oprechtice. Zastavitelná plocha Z24 (smíšená obytná) leží ve výhradním ložisku černého uhlí Oprechtice. Zastavitelná plocha Z25 (smíšená obytná) leží ve výhradním ložisku černého uhlí Oprechtice a zasahuje do ochranného pásma lesa. Zastavitelná plocha Z26 (smíšená obytná) leží ve výhradním ložisku černého uhlí Oprechtice. Zastavitelná plocha Z27 (smíšená obytná) leží ve výhradním ložisku černého uhlí Oprechtice. Zastavitelná plocha Z30 (smíšená obytná) zasahuje do ochranného pásma lesa. Přes zastavitelnou plochu Z34 (smíšená – obytná) prochází zatrubněný potok. Zastavitelná plocha Z36 (smíšená obytná) zasahuje do ochranného pásma silnice II/473 a prochází přes ni podzemní dálkový kabel. Pozemky určené pro bydlení jsou vymezeny mimo ochranné pásmo silnice a dálkový kabel, uvnitř och. pásma silnice a v trase dálkového kabelu budou využity jako veřejné prostranství. Přes zastavitelnou plochu Z48 (smíšená obytná) prochází podzemní dálkový kabel. Pozemky v trase dálkového kabelu budou využity jako veřejné prostranství. Zastavitelná plocha Z52 (smíšená obytná) zasahuje do ochranného pásma lesa. Zastavitelná plocha Z54 (smíšená centrální) leží v nevyhlášeném ochranném pásmu hřbitova. Zastavitelná plocha Z55 (smíšená centrální) leží v nevyhlášeném ochranném pásmu hřbitova a v ochranném pásmu nemovité kulturní památky. Přes zastavitelnou plochu Z56 (občanské vybavení) prochází nadzemní vedení VN 22 kV. Eventuální přeložka vedení bude řešena v územní studii.
35
Zastavitelná plocha Z57 (občanské vybavení – tělovýchova a sport) leží ve výhradním ložisku černého uhlí Oprechtice a zasahuje do ochranného pásma lesa. Zastavitelná plocha Z58 (občanské vybavení – tělovýchova a sport) zasahuje do nevyhlášeného ochranného pásma hřbitova a do ochranného pásma nemovité kulturní památky. Zastavitelná plocha Z59 (občanské vybavení – tělovýchova a sport) zasahuje do ochranného pásma lesa. Zastavitelná plocha Z60 (výroba a skladování) zasahuje do ochranného pásma silnice II/473 a prochází přes ni vodovodní přivaděč. Pozemky určené pro výrobu jsou vymezeny mimo ochranné pásmo silnice, uvnitř och. pásma budou využity jako veřejné prostranství. Zastavitelná plocha Z61 (výroba a skladování) zasahuje do ochranného pásma silnice II/473. Pozemky určené pro výrobu jsou vymezeny mimo ochranné pásmo silnice, uvnitř och. pásma budou využity jako veřejné prostranství. Zastavitelná plocha Z63 (technická infrastruktura) leží v ochranném pásmu lesa. Zastavitelná plocha Z64 (veřejná zeleň) zasahuje do ochranného pásma silnice II/473 a prochází přes ni nadzemní vedení VN 22kV. Celé území obce a tím i všechny navržené plochy a prvky leží uvnitř chráněného ložiskového území stanoveného k ochraně ložisek černého uhlí 14400000 české části Hornoslezské pánve. Křížení navrženého průběhu územního systému ekologické stability s limity využití území. Lokální biokoridory a biocentra ÚSES v Sedlištích kříží dvakrát hlavní zásobovací řad pitné vody, jednou významný řad užitkové vody, jednou plynovod VTL, čtyřikrát stávající nadzemní vedení VVN (třikrát 110kV, jednou 220kV), jednou navržené nadzemní vedení VVN 400kV, třikrát stávající nadzemní vedení VN 22kV a jednou podzemní dálkový kabel.
36
d) INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ________________________________________________________________________________ Ze zpracovaného vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území vyplývá, že návrh územního plánu je pro obec přijatelný, a že přínos navrženého řešení převáží jeho možné negativní dopady. S ohledem na funkci obce ve struktuře osídlení (širší antropogenní podmínky) a na přírodní podmínky jejího rozvoje je předpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území posílení hospodářských podmínek, především v rámci širšího regionu – realizace průmyslových zón v ORP Ostrava a Frýdek-Místek, ale i přímo v obci – rozvoj podnikání a cestovního ruchu, posílení obytné funkce při minimalizaci dopadů na životní prostředí (zejména vlivů dopravy, vytápění, likvidace odpadních vod).
e) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ________________________________________________________________________________ Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa (dále jen vyhodnocení záborů půdy) je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona č. 231/1999 Sb.,vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, Metodického pokynu MŽP ČR (č.j. OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu ze dne 1.10. 1996 s účinností od 1.1. 1997 a zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Vyhodnocení záboru půdy slouží orgánům ochrany zemědělského půdního fondu k posouzení předpokládaného záboru zemědělské půdy v jednotlivých lokalitách navržených k výstavbě. Vyhodnocení záborů půdy je dokumentováno v odůvodnění územního plánu následující textovou částí s tabulkovou přílohou a ve výkresu II.2.c). V celém řešeném území byly zakresleny hranice a kódy bonitních půdně ekologických jednotek a odvodněné pozemky. Návrh je vyhodnocen podle hranic bonitně půdních ekologických jednotek platných od 1.1. 1999 a jednotlivé BPEJ jsou zařazeny do tříd ochrany zemědělské půdy II. až V. e)1. KVALITA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Zemědělské pozemky navrhované k záboru byly vyhodnoceny podle druhu pozemků zemědělské půdy s určením BPEJ a zařazením do tříd ochrany. Bonitní půdně ekologické jednotky (BPEJ) jsou charakterizovány pětimístným číselným kódem. První číslice kódu vyjadřuje klimatický region - území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Druhá a třetí číslice kódu vyjadřuje hlavní půdní jednotku - účelové seskupení půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm 37
hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením. Čtvrtou číslicí kódu je vyjádřeno utváření povrchu zemědělského pozemku - sklonitost a expozice ke světovým stranám. Pátou číslicí kódu je vyjádřena skeletovitost, jíž se rozumí podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene v spodině do 60 cm, a hloubka půdy. Charakteristika hlavních půdních jednotek, které se vyskytují v řešeném území: 20 Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené 27 Kambizemě modální eubazické až mezobazické na pískovcích, drobách, kulmu, brdském kambriu, flyši, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy výsušné 43 Hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení 44 Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, těžší ve spodině, bez skeletu nebo s příměsí, se sklonem k dočasnému zamokření 46 Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření 47 Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření 48 Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření 49 Kambizemě pelické oglejené, rendziny pelické oglejené, pararendziny kambické a pelické oglejené a pelozemě oglejené na jílovitých zvětralinách břidlic, permokarbonu a flyše, tufech a bazických vyvřelinách, zrnitostně těžké až velmi těžké až středně skeletovité, s vyšším sklonem k dočasnému zamokření 71 Gleje fluvické, fluvizemě glejové, stejných vlastností jako HPJ 70, avšak výrazně vlhčí při terasových částech úzkých niv Jednotlivé BPEJ jsou zařazeny podle kvality do tříd ochrany zemědělské půdy. Třída ochrany I. označuje nejkvalitnější půdy, třída ochrany V. nejméně kvalitní půdy. V řešeném území se vyskytují třídy ochrany ZPF II., III. IV. a V. Převažují třídy II. a III., ale díky členitému terénu jsou hojně zastoupené i méně kvalitní půdy třídy IV. a V. e)2. ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY - NÁVRH Vyhodnocení záboru pozemků je rozděleno do dvou částí. V první části jsou vyhodnoceny plochy navrhované v územním plánu pro bydlení, občanské vybavení, výrobu, dopravní a technickou infrastrukturu, veřejnou zeleň a vodohospodářské stavby, ve druhé jsou vyhodnoceny samostatně územní rezervy, jejichž případná realizace bude teprve prověřena. 38
Dále je samostatně vyhodnoceno zatravnění - změny druhů pozemků orné půdy na trvalé travní porosty a zalesnění – změny druhů pozemků z trvalých travních porostů na pozemky určené k plnění funkce lesa. Také navrhované zalesnění chybějících částí ÚSES je vyhodnoceno jako zábor půdy (jde o zábory orné půdy a trvalých travních porostů). Realizací územního plánu Sedliště dojde k záboru půdy, který činí celkem 55,29 ha, z toho zemědělské pozemky tvoří 98 % = 54,35 ha, z nich je 41,17 ha orné půdu což odpovídá 75 %. Předpokládá se zábor 7,17 ha odvodněných pozemků. Lesní pozemky se v rámci územního plánu nezabírají. Zábory půdy v rámci územního plánu jsou určeny pro bydlení v rodinných domech (BI), plochy smíšené obytné (SB), plochy smíšené centrální (SC), občanské vybavení (OV), občanské vybavení – tělovýchovu a sport (OS), výrobu a skladování (VL), technickou infrastrukturu (T), dopravní infrastrukturu (D), veřejnou zeleň (PZ) a pro vodní a vodohospodářské plochy (W). Plochy 9-SB, 12-SB, 13-SB, 18-SB, 20-SB, 25-SB, 30-SB, 52-SB, 57-OS, 59-OS a 69-W a územní rezervy R2-SB a R6-SB zasahují do ochranného pásma lesa, plocha 63-T leží celá v ochranném pásmu lesa. Zábor půdy podle funkčního členění ploch: funkční členění
zábor půdy celkem
z toho zemědělské půdy
z ní orné půdy
ha
%
ha
%
ha
%
bydlení v rodinných domech
10,83
19,62
10,45
96,50
9,36
89,40
smíšená obytná
34,13
61,71
33,94
99,44
25,70
75,72
smíšená centrální
0,76
1,37
0,76
100,00
0,45
59,21
občanské vybavení
0,93
1,68
0,93
100,00
0,93
100,00
obč. vybavení – tělovýchova a sport
2,05
3,71
1,69
82,44
1,21
71,60
výroba a skladování
4,99
9,02
4,99
100,00
3,12
62,53
technická infrastruktura
0,12
0,22
0,11
91,67
0,00
0,00
veřejná zeleň
0,52
0,94
0,52
100,00
0,17
32,69
dopravní infrastruktura
0,46
0,83
0,46
100,00
0,23
50,00
vodní a vodohospodářská
0,50
0,90
0,50
100,00
0,00
0,00
55,29
100,00
54,35
98,30
41,17
75,72
návrh celkem
e)3. ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY – ÚZEMNÍ REZERVY Realizací územních rezerv dojde k záboru půdy, který činí celkem 6,65 ha – vše jsou zemědělské pozemky, orná půda. Zemědělské odvodněné pozemky činí 1,75 ha. Nezemědělské pozemky ani lesní pozemky se pro územní rezervy nezabírají. Zábory půdy pro územní rezervy jsou v rámci územního plánu určeny pro bydlení v rodinných domech (BI) a plochy smíšené obytné (SB).
39
e)4. POSOUZENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ Navržené plochy pro územní rozvoj obce jsou umístěny uvnitř zastavěného území nebo na něj navazují. Záborem nedojde k narušení organizace zemědělského půdního fondu, nebude omezen přístup na zemědělské pozemky. Největší rozsah navržených ploch pro zástavbu je určen pro bydlení v rodinných domech a pro plochy smíšené obytné, jde většinou o parcely menších výměr různých kultur. Mezi větší plochy pak patří 1-BI, 2-BI, 50-SB a 61-VL. Rozdělení zabíraných zemědělských pozemků podle třídy ochrany: II. tř. - 47%, III. tř. - 26%, IV. tř. - 14%, V. tř. - 13%. Zemědělské pozemky třídy ochrany I. se nezabírají. e)5. ZATRAVNĚNÍ V územním plánu jsou navrženy plochy k zatravnění. Jedná se o změnu z druhu pozemku orná půda na trvalé travní porosty. Celkem se předpokládá změna druhů pozemků u 4,43 ha orné půdy, z toho je 1,54 ha odvodněných. Tyto výměry ploch na změnu druhů pozemků nejsou započteny do celkového záboru půdy. Navrhované zatravnění bude sloužit především jako ochrana zástavby před splachy z polí, funguje jako infiltrační zelené pásy, omezuje půdní erozi a ve svém důsledku má příznivý dopad na udržení ekologické stability krajiny. Předpokládá se normální hospodaření na takto získaných trvalých travních porostech, tj. pomocí mechanizace. e)6. ZALESNĚNÍ V územním plánu je navrženo zalesnění 2,02 ha zemědělských pozemků - trvalých travních porostů - navazujících na současné lesní pozemky. e)7. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Plochy potřebné pro založení chybějících částí biokoridorů a biocenter byly vyhodnoceny samostatně. Jde vždy o změnu druhu pozemku na lesní pozemky. Pro potřeby ÚSES se celkem předpokládá zábor 4,37 ha, z toho 3,73 ha zemědělských pozemků, většinou jde o trvalé travní porosty (3,02 ha). V grafické části jsou zakresleny pouze ty části ÚSES, u kterých dojde ke změně druhu pozemku, zbývající části vymezeného ÚSES jsou již dnes lesní pozemky nebo lesní společenstva (nálety) na trvalých travních porostech nebo v ostatních plochách. e)8. ZÁBOR LESNÍCH POZEMKŮ V územním plánu Sedliště nejsou navrženy žádné zábory pozemků určených k plnění funkce lesa.
40
Tab.1 Předpokládané odnětí půdy podle funkčního členění ploch - návrh Z celkového odnětí zemědělské půdy v ha
Z toho půda
Celková Funkční Plocha výměra půdy členění číslo Nezemědělská Lesní v ha ha ha
Zemědělská Σ ha
Orná
Zahrady
Trvalé travní porosty
1
2
3
4
5
6
7
8
9
BI
1
4,64
0,02
-
4,62
4,28
-
0,34
2
2,25
-
-
2,25
2,25
-
-
3
1,96
0,05
-
1,91
1,91
-
-
4
0,85
-
-
0,85
0,79
-
0,06
5
0,13
-
-
0,13
0,13
-
-
6
1,00
0,31
-
0,69
-
-
0,75
10,83
0,38
-
10,47
9,36
-
1,09
7
0,29
-
-
0,29
-
-
0,29
8
0,33
-
-
0,33
0,29
0,04
-
9
1,02
-
-
1,02
1,02
-
-
10
0,5
-
-
0,5
0,50
-
-
11
0,78
-
-
0,78
0,78
-
-
12
0,26
-
-
0,26
0,24
0,02
-
13
0,44
-
-
0,44
0,44
-
-
14
0,18
-
-
0,18
0,18
-
-
15
0,67
0,03
-
0,64
0,64
-
-
16
1,76
-
-
1,76
1,76
-
-
17
1,16
-
-
1,16
1,16
-
-
18
0,63
-
-
0,63
-
-
0,63
19
0,19
-
-
0,19
0,19
-
-
20
0,53
-
-
0,53
0,53
-
-
21
0,40
-
-
0,40
0,40
-
-
22
0,45
-
-
0,45
0,45
-
-
23
0,25
-
-
0,25
0,25
-
-
24
0,29
-
-
0,29
-
0,29
-
25
0,25
-
-
0,25
0,25
-
-
26
1,09
-
-
1,09
1,09
-
-
27
0,13
-
-
0,13
0,13
-
-
28
0,3
-
-
0,3
0,3
-
-
29
0,13
-
-
0,13
0,13
-
-
30
0,18
-
-
0,18
0,18
-
-
31
0,57
-
-
0,57
-
-
0,57
32
0,18
-
-
0,18
-
0,18
33
1,43
0,05
-
1,38
-
0,24
BI Σ SB
41
1,14
34
2,01
0,07
-
1,94
1,18
-
0,76
35
1,13
-
-
1,13
1,06
-
0,07
36
2,13
-
-
2,13
2,13
-
-
37
0,16
-
-
0,16
-
-
0,16
38
0,25
-
-
0,25
-
-
0,25
39
0,31
-
-
0,31
0,26
-
0,05
40
0,56
0,04
-
0,52
-
-
0,52
41
1,2
-
-
1,2
-
-
1,2
42
1,04
-
-
1,04
0,98
0,02
0,04
43
0,43
-
-
0,43
0,08
-
0,35
44
0,43
-
-
0,43
0,4
-
0,03
45
0,2
-
-
0,2
0,2
-
-
46
0,51
-
-
0,51
0,51
-
-
47
0,46
-
-
0,46
0,46
-
-
48
1,09
-
-
1,09
0,24
-
0,85
49
2,35
-
-
2,35
2,04
-
0,31
50
2,75
-
-
2,75
1,99
-
0,76
51
0,25
-
-
0,25
0,25
-
-
52
0,18
-
-
0,18
-
-
0,18
53
2,3
-
-
2,3
1,87
-
0,43
34,13
0,19
-
33,94
25,70
0,37
7,87
54
0,31
-
-
0,31
-
-
0,31
55
0,45
-
-
0,45
0,45
-
-
0,76
-
-
0,76
0,45
-
0,31
SB Σ SC
SC Σ OV Σ
56
0,93
-
-
0,93
0,93
-
-
OS
57
0,39
-
-
0,39
0,39
-
-
58
0,54
0,36
-
0,18
0,03
-
0,15
59
1,12
-
-
1,12
0,79
-
0,33
2,05
0,36
-
1,69
1,21
-
0,48
60
1,87
-
-
1,87
-
-
1,87
61
3,12
-
-
3,12
3,12
-
-
4,99
-
-
4,99
3,12
-
1,87
62
0,06
0,01
-
0,05
-
-
0,05
63
0,06
-
-
0,06
-
-
0,06
0,12
0,01
-
0,11
-
-
0,11
OS Σ VL
VL Σ T
TΣ PZ Σ
64
0,52
-
-
0,52
0,17
-
0,35
D
65
0,10
-
-
0,10
0,10
-
-
66
0,07
-
-
0,07
0,07
-
-
67
0,06
-
-
0,06
0,06
-
-
42
68 DΣ 69
WΣ
Návrh Σ
0,23
-
-
0,23
-
-
0,23
0,46
-
-
0,46
0,23
-
0,23
0,50
-
-
0,50
-
-
0,50
55,29
0,94
-
54,35
41,17
0,37
12,81
Tab.2 Předpokládané odnětí půdy podle funkčního členění ploch – územní rezervy Funkční Plocha členění číslo
Z celkového odnětí zemědělské půdy v ha
Z toho půda
Celková výměra půdy v ha Nezemědělská Lesní ha ha
Zemědělská Σ ha
Orná
Zahrady
Trvalé travní porosty
1
2
3
4
5
6
7
8
9
BI Σ
R1
2,54
-
-
2,54
2,54
-
-
SB
R2
0,74
-
-
0,74
0,74
-
-
R3
0,46
-
-
0,46
0,46
-
-
R4
0,48
-
-
0,48
0,48
-
-
R5
1,71
-
-
1,71
1,71
-
-
R6
0,72
-
-
0,72
0,72
-
-
4,11
-
-
4,11
4,11
-
-
6,65
-
-
6,65
6,65
-
-
SB Σ
Rezervy Σ
Tab.3 Předpokládané odnětí půdy ze ZPF - návrh Plocha číslo
Funkční členění
Odnětí zemědělské půdy S v ha
Kultura
Kód BPEJ
Třída ochrany
Investiční zásahy do půdy v ha
2
3
4
5
6
7
8
1
BI
4,24
2
7.43.10
II
-
BI
0,02
2
7.71.01
V
0,02
BI
0,01
2
7.44.10
II
0,01
BI
0,22
7
7.43.10
II
-
BI
0,08
7
7.71.01
V
-
BI
0,05
7
7.44.10
II
-
Σ1
BI
4,62
-
-
-
0,03
Σ2
BI
2,25
2
7.44.10
II
2,25
3
BI
1,91
2
7.44.10
II
-
Σ3
BI
1,91
-
-
-
-
4
BI
0,71
2
7.44.10
II
-
BI
0,06
7
7.44.10
II
BI
0,08
2
7.46.10
III
43
-
Σ4
BI
0,85
-
-
-
-
Σ5
BI
0,13
2
7.44.10
II
-
6
BI
0,21
7
7.43.10
II
-
BI
0,48
7
7.44.10
II
-
Σ6
BI
0,69
-
-
-
-
Σ7
SB
0,29
2
7.46.10
III
-
8
SB
0,29
2
7.46.10
III
-
SB
0,04
7
7.46.10
III
-
Σ8
SB
0,33
-
-
-
-
Σ9
SB
1,02
2
7.46.10
III
1,01
Σ 10
SB
0,50
2
7.47.10
III
-
11
SB
0,35
2
7.47.10
III
-
SB
0,43
2
7.46.10
III
-
Σ 11
SB
0,78
-
-
-
-
12
SB
0,24
2
7.47.10
III
-
SB
0,02
5
7.47.10
III
-
Σ 12
SB
0,26
-
-
-
-
13
SB
0,07
2
7.46.10
III
-
SB
0,37
2
7.44.10
II
-
Σ 13
SB
0,44
-
-
-
-
Σ 14
SB
0,18
2
7.46.10
III
-
Σ 15
SB
0,64
2
7.46.10
III
-
16
SB
1,10
2
7.46.10
III
1,10
SB
0,66
2
7.44.10
II
0,66
Σ 16
SB
1,76
-
-
-
1,76
Σ 17
SB
1,16
2
7.44.10
II
-
Σ 18
SB
0,63
7
7.44.10
II
-
Σ 19
SB
0,19
2
7.44.10
II
-
20
SB
0,20
2
7.44.10
II
-
SB
0,33
2
7.43.10
II
-
Σ 20
SB
0,53
-
-
-
-
Σ 21
SB
0,40
2
7.43.10
II
-
Σ 22
SB
0,45
2
7.43.10
II
-
Σ 23
SB
0,25
2
7.43.10
II
-
Σ 24
SB
0,29
5
7.43.10
II
-
Σ 25
SB
0,25
2
7.44.10
II
-
Σ 26
SB
1,09
2
7.44.10
II
-
Σ 27
SB
0,13
2
7.44.10
II
-
44
Σ 28
SB
0,30
2
7.44.10
II
-
Σ 29
SB
0,13
2
7.44.10
II
-
Σ 30
SB
0,18
2
7.27.11
III
-
Σ 31
SB
0,57
7
7.46.10
III
-
Σ 32
SB
0,18
7
7.46.10
III
-
33
SB
0,08
2
7.46.10
III
-
SB
0,03
7
7.46.10
III
-
SB
1,01
2
7.27.01
II
-
SB
0,21
7
7.27.01
II
-
SB
0,05
2
7.43.10
II
-
Σ 33
SB
1,38
-
-
-
-
34
SB
0,74
7
7.44.10
II
0,17
SB
0,23
2
7.44.10
II
-
SB
0,95
2
7.43.10
II
-
SB
0,02
7
7.43.10
II
-
Σ 34
SB
1,94
-
-
-
0,17
35
SB
0,07
7
7.43.10
II
-
SB
0,77
2
7.43.10
II
-
SB
0,29
2
7.44.10
II
-
Σ 35
SB
1,13
-
-
-
-
36
SB
0,60
2
7.47.10
III
-
SB
1,47
2
7.44.10
II
-
SB
0,06
2
7.48.11
IV
-
Σ 36
SB
2,13
-
-
-
-
Σ 37
SB
0,16
7
7.20.24
V
-
Σ 38
SB
0,25
7
7.20.24
V
-
39
SB
0,26
2
7.20.24
V
-
SB
0,05
7
7.20.24
V
-
Σ 39
SB
0,31
-
-
-
-
Σ 40
SB
0,52
7
7.20.24
V
-
Σ 41
SB
1,20
7
7.20.24
V
-
42
SB
0,04
7
7.20.24
V
0,04
SB
0,01
5
7.20.24
V
-
SB
0,01
5
7.47.10
III
-
SB
0,03
2
7.20.24
V
0,03
SB
0,95
2
7.47.10
III
0,79
Σ 42
SB
1,04
-
-
-
0,86
43
SB
0,08
2
7.20.24
V
-
SB
0,35
7
7.20.24
V
-
45
Σ 43
SB
0,43
-
-
-
-
44
SB
0,40
2
7.20.24
V
-
SB
0,03
7
7.20.24
V
-
Σ 44
SB
0,43
-
-
-
-
Σ 45
SB
0,20
2
7.47.10
III
-
46
SB
0,29
2
7.47.10
III
-
SB
0,22
2
7.20.21
IV
-
Σ 46
SB
0,51
-
-
-
-
Σ 47
SB
0,46
2
7.20.24
V
-
48
SB
0,85
7
7.20.24
V
-
SB
0,24
2
7.20.24
V
-
Σ 48
SB
1,09
-
-
-
-
49
SB
0,15
2
7.20.24
V
-
SB
0,30
7
7.20.24
V
-
SB
0,18
2
7.20.21
IV
-
SB
0,01
7
7.48.11
IV
-
SB
1,71
2
7.48.11
IV
-
Σ 49
SB
2,35
-
-
-
-
50
SB
1,99
2
7.48.11
IV
-
SB
0,61
7
7.48.11
IV
-
SB
0,15
7
7.20.21
IV
-
Σ 50
SB
2,75
-
-
-
-
Σ 51
SB
0,25
2
7.20.21
IV
-
Σ 52
SB
0,18
7
7.20.21
IV
-
53
SB
0,43
7
7.27.11
III
-
SB
1,87
2
7.27.11
III
-
Σ 53
SB
2,30
-
-
-
-
Σ 54
SC
0,31
7
7.71.01
V
-
Σ 55
SC
0,45
2
7.44.10
II
-
Σ 56
OV
0,93
2
7.43.10
II
-
Σ 57
OS
0,39
2
7.44.10
II
-
58
OS
0,15
7
7.44.10
II
-
OS
0,03
2
7.44.10
II
-
Σ 58
OS
0,18
-
-
-
-
59
OS
0,79
2
7.49.11
IV
0,79
OS
0,29
7
7.49.11
IV
-
OS
0,04
7
7.46.10
III
-
OS
1,12
-
-
-
0,79
Σ 59
46
60
VL
0,93
7
7.20.24
V
-
VL
0,84
7
7.20.21
IV
-
VL
0,10
7
7.43.10
II
-
Σ 60
VL
1,87
-
-
-
-
61
VL
0,38
2
7.44.10
II
-
VL
2,74
2
7.47.10
III
-
Σ 61
VL
3,12
-
-
-
-
Σ 62
T
0,05
7
7.71.01
V
-
Σ 63
T
0,06
7
7.71.01
V
-
64
PZ
0,15
7
7.20.21
IV
-
PZ
0,15
2
7.20.21
IV
-
PZ
0,20
7
7.20.24
V
-
PZ
0,02
2
7.20.24
V
-
Σ 64
PZ
0,52
-
-
-
-
Σ 65
D
0,10
2
7.46.10
III
0,10
Σ 66
D
0,07
2
7.44.10
II
0,07
Σ 67
D
0,06
2
7.43.10
II
-
68
D
0,06
2
7.48.11
IV
0,06
D
0,17
2
7.27.11
III
0,07
Σ 68
D
0,23
-
-
-
0,13
69
W
0,09
7
7.44.10
II
-
W
0,41
7
7.43.10
II
-
Σ 69
W
0,50
-
-
-
-
Návrh Σ
-
54,35
-
-
-
7,17
Tab.4 Předpokládané odnětí půdy ze ZPF – územní rezervy Plocha číslo
Funkční členění
Odnětí zemědělské půdy S v ha
Kultura
Kód BPEJ
Třída ochrany
Investiční zásahy do půdy v ha
2
3
4
5
6
7
8
Σ R1
BI
2,54
2
7.44.10
II
1,63
Σ R2
SB
0,74
2
7.47.10
III
-
Σ R3
SB
0,46
2
7.46.10
III
-
Σ R4
SB
0,48
2
7.47.10
III
-
R5
SB
0,46
2
7.20.21
IV
-
SB
0,95
2
7.20.24
V
0,12
SB
0,30
2
7.47.10
III
-
Σ R5
SB
1,71
-
-
-
0,12
R6
SB
0,04
2
7.27.11
III
-
47
SB
0,68
2
7.20.21
IV
-
Σ R6
SB
0,72
-
-
-
-
Rezervy Σ
-
6,65
-
-
-
1,75
Vysvětlivky k tabulkám: 2 = orná půda 5 = zahrady 7 = trvalé travní porosty BI = plochy individuálního bydlení SB = plochy obytné smíšené SC = plochy centrální smíšené OV = plochy občanského vybavení OS = plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport VL = plochy výroby a skladování T = plochy technického vybavení PZ = plochy veřejné zeleně D = plochy dopravní infrastruktury W = plochy vodní a vodohospodářské
48
II.2.GRAFICKÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU ________________________________________________________________________________ Grafická část odůvodnění územního plánu je zhotovena v souladu s přílohou přílohou č.7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. a obsahuje: a) Koordinační výkres 1:5 000, který zahrnuje navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí a z řešení územního plánu. b) Výkres širších vztahů 1:50 000 dokumentuje vazby na území sousedních obcí. Podkladem je hlavní výkres z ÚPN VÚC Beskydy včetně změn. c) Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1:5 000 graficky znázorňuje druh a kvalitu pozemků, které budou realizací návrhů územního plánu odňaty z půdního fondu.
49
Odůvodnění zpracované pořizovatelem Výsledek přezkoumání územního plánu podle § 53 odst. 4) stavebního zákona a) Územní plán Sedliště je v souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče vydal stanovisko (MSK 97621/2008 dne 30.6.2008), ve kterém posoudil návrh územního plánu Sedliště v souladu s § 51 odst. 2 stavebního zákona z hlediska koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší vztahy a dále z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. b) Územní plán Sedliště je v souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území. c) Územní plán Sedliště je v souladu s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů. d) Územní plán Sedliště je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů. Všechny stanoviska dotčených orgánu byly respektovány. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace, jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území bylo zpracováno k návrhu územního plánu Sedliště. Zpracovatelem byl Ateliér Archplan Ostrava s.r.o. Součástí tohoto vyhodnocení je i vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu Sedliště na životní prostředí, které bylo zpracováno v souladu s § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění a v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Toto vyhodnocení zpracoval ENVIROAD s.r.o., Ing. Petr Tovaryš (Osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí. Č.j.: 914/139/OPVŽP/95). Krajský úřad Moravskoslezského kraje , odbor životního prostředí a zemědělství vydal stanovisko (MSK 62644/2008 dne 29.5.2008), ve kterém posoudil Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů a vydal souhlasné stanovisko. Krajský úřad dále konstatoval, že posuzovaný územní plán nebude mít významný negativní vliv na území soustavy NATURA 2000. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Urbanistická koncepce je vyhodnocena v kapitole c) – textové části odůvodnění.
50
Postup při pořízení územního plánu Zadání územního plánu Sedliště bylo projednáváno v termínu od 5. 4. 2007 do 7. 5. 2007 podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon). Ze závěrů projednávání zadání vyplynul požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, které je součástí návrhu územního plánu Sedliště. Koncept nebyl požadován. Zadání bylo schváleno na zasedání zastupitelstva obce Sedliště dne 22.8.2007. Návrh územního plánu Sedliště včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj, jehož součástí je vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Sedliště na životní prostředí byl projednán podle ustanovení § 50 stavebního zákona. Dne 8. 4. 2008 bylo oznámeno místo a doba konání společného jednání o návrhu územního plánu Sedliště včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj, jehož součástí je vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu Sedliště na životní prostředí, dotčeným orgánům, krajskému úřadu, sousedním obcím a obci pro kterou je územní plán pořizován. Dne 29. 4. 2008 v 10:00 hodin se na Magistrátu města Frýdku-Místku uskutečnilo společné jednání. Dotčené orgány byly vyzvány, aby uplatnily své stanoviska do 30 dnů ode dne jednání, tj. do 29. 5. 2008. Ve stejné lhůtě mohly sousední obce uplatnit své připomínky. Po tuto dobu pořizovatel umožnil uvedeným orgánům nahlížet do návrhu územního plánu, který byl podle ustanovení § 50 odst.2, stavebního zákona vystaven k nahlédnutí na Magistrátu města FrýdkuMístku, odboru územního rozvoje a stavebního řádu. Návrh územního plánu Sedliště byl dne předán s žádostí o posouzení Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě. Krajský úřad Moravskoslezského kraje , odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče vydal stanovisko (MSK 97621/2008 dne 30.6.2008). O upraveném a posouzeném návrhu územního plánu Sedliště se konalo veřejné projednání dne 3.11.2008 v Kulturním domě v Sedlištích. Veřejného projednání byl pořízen záznam a prezenční listina. Dne 1.12.2008 předal pořizovatel Návrh na vydání územního plánu Sedliště zastupitelstvu obce.
51
Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění Přede dnem a v den konání veřejného projednání návrhu ÚP Sedliště byly podány následující námitky: 1.
OÚR/3948/2008 – Obyvatelé řadových domů a bytovky – námitka – nesouhlasí s návrhem uskutečnění plochy VL-Z60 (plochy výroby a skladování) z důvodu nadměrného hluku a prašnosti.
Rozhodnutí: Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění: V návrhu územního plánu v plochách VLPlochy výroby a skladování jsou jako využití nepřípustné specifikovány stavby, zařízení nebo technologie, které by snižovaly kvalitu prostředí blízké obytné zástavby. 2.
OÚR/4103/2008 – Ing. Pavel Mojžíšek – námitka – nesouhlasí s návrhem vedení lokálního biokoridoru LBK 226. Žádá o jeho přemístění do prostoru souběžně vedeného nadzemního vedení (viz. snímek u námitky).
Rozhodnutí: Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění: Vedení ÚSES bylo převzato z „Vyhodnocení systému ekologické stability v okrese Frýdek-Místek“ (RNDr. Leo Bureš – Ekoservis Jeseníky, 1997) a bylo dohodnuto s dotčenými orgány. 3.
OÚ Sedliště/472/08 – Josef a Eva Bartoňovi – námitka - nesouhlasí s pravděpodobným umístěním ČOV na dolním konci ve směru na Lískovec pod křižovatkou. Možná umístění se jich bezprostředně dotýkají a nepřejí si, aby stavba na otevřeném prostoru hyzdila přírodu dolního konce a občany v blízkých RD obtěžovala zápachem. Navrhují umístění ČOV pod soutokem Ostravické Datyňky a potoku tekoucího od Hájku.
Rozhodnutí: Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění: Lokalita pro umístění ČOV dle návrhu je převzata z původní územně plánovací dokumentace, je zde napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Místo soutoku Ostravické Datyňky a potoku tekoucího od Hájku na k.ú. Sedliště ve Slezsku se nachází v místě lokálního biokoridoru č. LBK 196 a zároveň na pozemcích určených k plnění funkce lesa. Lokalita se nachází v plochách P-Plochy přírodní a NS-Plochy smíšené nezastavěného území a zde je jako využití nepřípustné realizovat veškeré stavby a činnosti, které jsou v rozporu s hlavním a převládajícím, doplňujícím a přípustným využitím – především stavby pro bydlení, výrobu, rekreaci a dopravu apod. 4.
OÚ Sedliště/478/08 – Danuška Diblíková, Zdeněk Diblík, Mgr. Pavla Kubienová, Jiří Diblík, Petr Madaj – námitka – proti označení části komunikace (parc.č. 1541/2 k.ú. Sedliště ve Slezsku) jako „místní komunikace“. Žádají, aby zmíněný úsek komunikace byl označen jako „účelová komunikace“ (případně jinak odlišen či oddělen od zbytku komunikace) a sloužil pouze pro obsluhu domů a pozemků přiléhajících k tomuto úseku komunikace.
Rozhodnutí: Námitce se vyhovuje. Zmíněný úsek komunikace byl označen jako účelová komunikace.
52
5.
OÚ Sedliště/479/08 – Ing. Tomáš Fojtík, Ivo Látal, Roman Kašok – námitka – k velikosti plochy pro RD v oblastech označených jako SB2, kde je předepsána plocha pro jeden RD cca 4000 m2 . Navrhují sjednotit předepsanou plochu pro jeden RD v oblasti SB2 s předpisem pro ostatní plochy, tedy 1500 – 2000 m2 .
Rozhodnutí: Námitce se vyhovuje. Regulativ 4000 m2 byl změněn na 2000 m2 a byl zachován počet RD na ploše. Námitka – k šířce plochy Z 48, kde je využití plochy pouze do poloviny pozemku s parc.č. 629/3. Navrhují využít pro zástavbu celou šířku pozemku s parc č . 629/3. Rozhodnutí: Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění: Přes část pozemku vede lokální biokoridor (LBK 226), který byl převzat z „Vyhodnocení systému ekologické stability v okrese FrýdekMístek“ (RNDr. Leo Bureš – Ekoservis Jeseníky, 1997) a byl dohodnuto s dotčenými orgány. Námitka – k šířce plochy R 6, kde je využití plochy pouze do poloviny pozemku s parc.č. 610/1, přičemž u ploch Z 49 a Z 50 je určena pro výstavbu po celé šířce. Navrhují využít pro zástavbu celou šířku pozemku s parc č .610/1. Rozhodnutí: Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění: Část pozemku 610/1, se nachází v ochranném pásmu lesa. Námitka – k vedení biokoridoru, který znehodnocuje velkou část pozemku, protože je veden středem pozemku. Navrhují projednat s odborem ŽP možnou změnu vedení trasy biokoridoru. Rozhodnutí: Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění: Vedení ÚSES bylo převzato z „Vyhodnocení systému ekologické stability v okrese Frýdek-Místek“ (RNDr. Leo Bureš – Ekoservis Jeseníky, 1997) a bylo dohodnuto s dotčenými orgány. 6.
Tomáš Kuchař – námitka – nesouhlasí se zařazením plochy Z 54 do ploch SC smíšené centrální a navrhuje převedení do plochy SB – smíšená obytná.
Rozhodnutí: Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění: Lokalita pozemků uvedených jako Z 54 navazuje bezprostředně na navrženou plochu SC, pro účely realizovat stavbu s možnosti bydlení je upravena podmínka textové části návrhu územního plánu, kdy v ploše SC-Plocha smíšená centrální je podmíněně přípustná stavba pro bydlení v rodinných domech na pozemcích stávajících rodinných domů nebo jako změna využití stávajících staveb, na ostatních pozemcích pouze pro majitele nebo správce zařízení občanského vybavení. 7.
Libuše a Antonín Štefkovi – námitka – nesouhlasí se zařazením plochy Z 36 do zóny SB (plocha smíšená obytná) a navrhují přeřadit do plochy BI (bydlení), kde je možné využití ploch pro RD min. 1500 m2.
Rozhodnutí: Námitce se vyhovuje. Pozemky byly zařazeny do plochy SB2 – na 1 stavbu pro bydlení a pro rodinnou rekreaci připadá cca 1500 m2. Počet RD na ploše Z 36 zůstane stejný tzn. 10 RD.
53
8.
Anna Juřicová – námitka – k zařazení pozemků parc.č. 657/1, 657/2 v ploše Z1 a prověření územní studií. Navrhuje vyjmout tyto pozemky z území, pro které je nutno zpracovat územní studii.
Rozhodnutí: Námitce se vyhovuje. Pozemky parc.č. 657/1, 657/2 byly vyjmuty z plochy, pro kterou je stanoveno zpracování územní studie. Vyhodnocení připomínek Přede dnem a v den konání veřejného projednání návrhu ÚP Sedliště byly podány následující písemné připomínky: 9.
OÚR/3974/2008 – Jaromír Drozd – připomínka – posouzeno jako žádost o změnu územního plánu.
10. OÚR/4096/2008 – Vítězslav Kolář – připomínka – pozemek 543/1 byl omezen v zadání
(stanovisko ŽP). Posouzeno jako žádost o změnu ÚP. Dále nesouhlasí aby přes roh severní části pozemku vedl fiktivní biokoridor, který omezuje práva vlastníka. Nevyhovuje se. 11. OÚR/4095/2008 – Ing. Martin Obuch – připomínka - posouzeno jako žádost o změnu
územního plánu. Pozemek byl vyřazen podle stanoviska odboru ŽPaZ. 12. OÚR/4103/2008 – Ing. Pavel Mojžíšek – připomínka – nesouhlasí se vznikem dvou nových
stavebních parcel na pozemcích parc.č. 635/8 a 635/9. Záměr neodpovídá předepsané intenzitě využití. Navrhuje povolit výstavbu pouze na jedné z uvedených parcel. Připomínce se částečně vyhovuje. Pozemky parc.č. 635/8 a 635/9, k.ú. Sedliště ve Slezsku byly zařazeny do plochy SB3. Připomínka k přemístění trafostanice Černá zem 2. Navrhuje přeřešení tohoto záměru. Vyhovuje se. Trafostanice je posunuta na pozemek parc.č. 635/11 k.ú. Sedliště ve Slezsku tak, jak je uvedeno v projektové dokumentaci pro povolení stavby a stavebním povolení č.j. SÚ/6576/06/Mar ze dne 29. 3. 2007.
13. OÚ Sedliště 420/08 – Ing. Petr Bezecný – připomínka - posouzeno jako žádost o změnu
územního plánu. 14. Lumír Chovanec – připomínka k občanské výstavbě a dopravnímu řešení
V odůvodnění územního plánu, kapitole c) 1.4. Veřejná infrastruktura je uvedeno, že podél dopravně významných obslužných komunikací bude žádoucí postupné doplnění chybějících chodníků v zastavěném území.
54
15. Jan Řeha, Ing. Mgr. Martin Ševčík, Vlasta Ševčíková, Petr Ševčík – připomínka - posouzeno
jako žádost o změnu územního plánu.
Na základě požadavku Národního památkového ústavu bylo upraveno vymezení ochranného pásma nemovité kulturní památky – filiální kostel Všech svatých s areálem podle přiloženého zákresu. Plné znění námitek a připomínek je k nahlédnutí ve spisu. Odůvodnění k námitkám a připomínkám bylo zpracováno a konzultováno s určeným zastupitelem.
55