Techniky a technológie Václav LINHART, Romana PAVELKOVÁ, Jana SIGMUNDOVÁ, Václav HERMAN *
Hodnocení účinku vad v montážních obvodových svarech na únosnost plynovodních potrubí P
ři vnitřních inspekcích plynovodů se někdy setkáváme s výskytem velmi hrubých vad v obvodových montážních svarech. Vady tohoto druhu byly zjištěny např. na plynovodech na severní Moravě. Jednalo se o montážní obvodové svary na bezešvých trubkách DN 700, 720x12 až 15 mm z oceli ČSN 41 3126.0. Zjištěné vady v obvodových svarech dosahovaly podle těchto kontrol značných hloubek a délky 200 až 300 mm. Část těchto potrubí s nejrozsáhlejšími vadami byla odkryta a nahrazena novými trubkami. Pro technicky zdůvodněné rozhodování v těchto případech bylo nutné získat podklady o reálném účinku vad tohoto druhu na provozní spolehlivost a životnost potrubí. Příslušné práce se uskutečnily v SVÚM a.s. na základě požadavku RWE TRANSGAS, a.s. Pro realizaci prací bylo vybráno 5 úřezků trubek s výraznými vadami v obvodových svarech odebraných z plynovodu. Trubky byly v SVÚM pracovně označeny č. 12, 29, 42, 46, a 47.
Charakter vad v obvodových svarech trubek Trubky se svary byly po vyjmutí z plynovodu podrobeny důkladné defektoskopické kontrole prozařováním. Také tato kontrola potvrdila, že se jedná o výrazné vady typu neprůvarů v kořeni svaru (dle ČSN ISO 6520-1 č. 4021) (obr. 1 a 2), o studené spo-
3/2006 • Slovgas
U uzavřených potrubních těles s vnitřním přetlakem je namáhání v osové rovině trubky dvojnásobné proti namáhání v obvodovém průřezu. σobv = D.p/2t (1) σL = D.p/4t (2) pak σL = 0,5 σobv (3)
je (č. 4013) nebo o vruby v kořeni svaru - propadlý kořen (č. 5013), a o shluky dutin (č. 2013). Neprůvary dosahují u jednotlivých vyšetřovaných trubek délky až 200 a 300 mm. Podle zásad hodnocení defektoskopických nálezů z prozařování se vesměs jedná o svary zcela nevyhovující kvality podle ČSN. Příklady některých zjištěných vad na dodaných trubkách jsou patrné z obr. 3 a 4 (trubka č. 46), vady po tlakových zkouškách v SVÚM z obr. 5, 6 a 7 (trubka č. 46). Po tlakových zkouškách jsou neprůvary rozevřené účinky plastické deformace. Hloubka neprůvarů dosahuje 50 % až 80 % tloušťky stěny trubky. Jiné příklady vad v obvodových svarech po tlakování, zejména hubených kořenů svarů, jsou na obr. 8 a 9 (trubky č. 29 a 47).
Vlastnosti základního materiálu trubek Trubky byly vyrobeny z oceli typu ČSN 413126.0, s obsahem 0,18 až 0,21 % C, 1,08 až 1,21 % Mn, 0,27 až 0,29 % Si a 0,041 až 0,051 % Al. Podle zkoušek na některých z těchto trubek jsou hodnoty: • smluvní mez kluzu, plastické prodloužení 0,2 % [MPa] - Rp 0,2 = 269 MPa, • smluvní mez kluzu, celkové prodloužení 0,5 % [MPa] - Rt 0,5 = 242 MPa, • mez pevnosti v tahu [MPa] - Rm = 515 MPa, • tažnost A = 22,4 % a • kontrakce Z = 46,6 %.
Obr. 1 Snímek kořene svaru trubky č. 46
Potrubní tlaková tělesa pro posouzení únosnosti trubek
kde: σobv = obvodové napětí [MPa], σL = podélné napětí [MPa], D = vnější průměr trubky [mm], p = vnitřní tlak [MPa] a t = tloušťka steny trubky [mm]. Vady, které se vyskytují v podélném směru trubky, jsou pak z hlediska únosnosti nebezpečnější než stejně rozměrné vady, které leží ve směru obvodovém. V případě obvodových svarů, u kterých je nutné počítat s příp. křehčími strukturami zejména v jejich kořenové části, nemusí být takové hodnocení na místě. Opatrnost je také nutná v případech, kdy na potrubí dochází k působení přídavných ohybových momentů. K takovým podmínkám dochází již při ukládání potrubí do země, v místech oblouků, nebo v místech nebezpečí sesuvů půdy a vyplavení podloží. U nadzemních potrubních konstrukcí dochází k přídavným ohybovým namáháním od dilatací. K posouzení účinku vad v obvodových svarech na únosnost trubek se uskutečnily pevnostní a cyklické tlakové zkoušky. Uskutečnily se jednak na potrubním tělese s rozsáhlými vadami tohoto druhu a na dalším tlakovém tělese kompletovaném z dalších trubek s vadami v obvodovém svaru s připojenými ochrannými objímkami „clock spring”. Tlakové těleso bez objímek je znázorněno schematicky na obr. 10. Ve střední části je připojena trubka č. 46 o délce 710 mm s výraznými vadami v obvodovém svaru, viz dříve uvedené obr. 1, 2, 5, až 7. Po obou stranách této trubky jsou připojeny části trub-
Obr. 2 Snímek kořene svaru trubky č. 46
17
Techniky a technológie
Obr. 3 Přesazení trubek a neprůvar v kořeni svaru - trubka č. 12
Obr. 4 Hubený kořen svaru - trubka č. 12
Obr. 5 Neprůvar, po tlakové zkoušce - trubka č. 46
Tab. 1 Přehled tlakových zkoušek tělesa bez objímek Etapa Charakteristika zkoušky
1
σobv.max
Průběh zkoušky
[MPa]
Tlakovací cyklus: pmin =1 MPa (10,2 at), pmax = 6,3 MPa (64,6 at) ∆p/pmax = 0,84 Trvání cyklu: 57 sek. Počet cyklů: 5 000
Cyklické tlakování
do provoz.tlaku 0 → p = 6,3 MPa → prodleva 5 min → 6,3 MPa (64,6 at) Statické a do 7,3 MPa (74,4 at) → p = 7,3 MPa → prodleva 5 min → 0 2 tlakování tlakování 0 → p = 19,02 MPa → roztržení do porušení Vysvětlivky: p = tlak, pmin = minimální tlak, pmax = maximální tlak
Obr.
153,2
153,2 177,6 462,6
14, 15
Tab. 2 Přehled tlakových zkoušek tělesa s objímkami Etapa Charakteristika zkoušky
1
2 3
18
Cyklické tlakování
Statické tlakování
do p=7,58 MPa (77,3 at) tlakování do porušení
Průběh zkoušky
σobv.max
Obr.
189
–
227,4
–
485,4
17
[MPa]
Tlakovací cyklus: pmin = 1 MPa (10,2 at), pmax = 6,3 MPa (64,6 at) Trvání cyklu: 81 až 84 sek. Počet cyklů: 5 000 0 → pmax = 7,58 MPa → prodleva 5 min → →0 0 → 14,7 MPa → 16,18 MPa ⇒ porušení
směru. Jejich vliv na přenos namáhání v podélném směru trubky je malý. Zabraňují však vzniku plastické deformace v obvodovém směru a tudíž i boulení, které má za následek zvýšené namáhání i v osovém směru. Ochrana proti tomuto účinku je pak přínosem i pro únosnost v osovém směru. Příznivý účinek objímek vyplyne i z dalšího rozboru. Na tlakovém tělese byly instalovány ochranné objímky „clock spring”. Instalaci objímek a svářečské práce na obou tělesech provedli pracovníci RWE Transgas Písek. Objímky byly instalovány na potrubní těleso bez tlaku. Na povrch se navíjejí pásy příslušného speciálního laminátového kompozitu o šířce 292 mm a o tloušťce 2 mm v několika vrstvách. Pojivem mezi vrstvami je speciální lepicí tmel. Připojené objímky jsou patrné na obr. 11. Po obou stranách obvodového svaru s vadami byly připojeny slabší výplňové objímky o celkové tloušťce asi 8 mm. Přes tyto výplňové objímky byla pak navinuta objímka vrchní, opět o šířce cca 292 mm a o celkové tloušťce 15 mm – viz obr. 11. Snímek tlakového tělesa s objímkami je na obr. 12. Také na toto zkušební tlakové těleso s objímkami byly připojeny tenzometry, a to při objímkách (tenzometry T3 až T8), a pak na volném plášti tělesa, mimo objímky (T1, T2, T9 a 10).
Obr. 6 Hrubý neprůvar, po tlakové zkoušce - trubka č. 46
ky č. 12, bez svarů. K získání podkladů o průběhu deformací ve zvolených oblastech tlakového tělesa byly připojeny tenzometry (č. 1 až 8 – viz obr. 10). Tlakové těleso s objímkami (obr. 11) tvořily trubky č. 29 a 47 s vadami a nástavné trubky. Charakteristické vady v obvodových svarech v těchto trubkách byly již znázorněny na obr. 3 a 4 (trubka č. 12) a na obr. 9 (trubka č. 47). K aplikaci ochranných objímek je nutné uvést, že jsou běžně určeny především ke zvýšení únosnosti potrubí v obvodovém
Přehled provedených tlakových zkoušek je v tab. 1. Hodnoty σobv byly stanoveny při uvažování průměru D = 720 mm a tloušťky t = 14,8 mm.
Obr. 7 Hrubý neprůvar, po tlakové zkoušce - trubka č. 46
Obr. 8 Hubený kořen svaru s plynovými dutinami - trubka č. 29
Obr. 9 Hluboký neprůvar v kořeni svaru - trubka č. 47
Tlakování potrubního tlakového tělesa bez objímek (obr. 10)
Slovgas • 3/2006
Techniky a technológie
Obr. 10 Schéma tlakového tělesa DN 700 bez objímek. Vady v obvodovém svaru trubky č. 46
Cyklické tlakování (etapa 1) do p = 6,3 MPa (σobv = 153,2 MPa) ani tlakování statické až do p = 7,3 MPa (σobv = 177,6 MPa) nevedlo ke vzniku porušení. Nevyskytlo se ani prosakování vody, které by svědčilo o lokálním porušení ve vadných svarech. Hodnoty σobv při těchto zkouškách byly nižší než mez Rp 0,2 materiálu.
Tlakování do roztržení K roztržení tlakového tělesa došlo při p = 19,02 MPa. Při D = 720 mm a t = 14,8 mm je σobv = 462,6 MPa. Pro tuto hodnotu platí: Rp 0,2 « σobv < Rm Odpovídající hodnota: σL = σobv /2 =231,3 MPa (<.Rp 0,2). Také průběh rozvoje deformací na měřených místech při tomto tlakování - obr. 13 prokázal, že již od p = 8,5 MPa (σobv = 206,7 MPa) docházelo v místech tenzometrů při svaru k odklonu průběhu poměrné deformace [µm/m] - ε (p) od linearity, tudíž ke vzniku prvých plastických deformací. Na volném plášti (tenzometry č. 6, 7) došlo ke vzniku prvých plastických deformací při p = 10 MPa (σobv = 243,2 MPa). K porušení tlakového tělesa tudíž došlo v podmínkách rozvoje výrazné plastické deformace na celém plášti potrubního tělesa. Rychlý rozvoj deformací na tenzometrech poblíž vadného místa obvodového svaru (tenzometry č. 1, 2, 5, obr. 10) při tlaku p > 9
MPa potvrzuje vysoký vrubový účinek vad. Při tlaku p ≥13 MPa vedl rozsáhlý rozvoj plastické deformace k porušení prakticky všech tenzometrů. K iniciaci porušení tělesa došlo v podélném směru, na vadě v novém spojovacím obvodovém svaru – obr. 14 a 15, mimo starý obvodový svar s výraznými dlouhými vadami na trubce č. 46. Trhlina se šířila v osovém směru tělesa. V místě křížení magistrální trhliny s obvodovým svarem trubky č. 46 s vadami došlo k rozvětvení trhliny – obr. 14 a obr. 15. Trhlina ve směru obvodového svaru pak propojila vadná místa. Lze očekávat, že mezní tlak pro vznik roztržení na obvodovém svaru trubky č. 46 s vadami by byl jen nepatrně vyšší než tlak při roztržení za daných podmínek. Podle vývoje lomu lze soudit, že i při výrazných vadách v obvodových svarech bylo pro mezní tlak limitující porušování v osové rovině trubky. Snímky rozevřených vad na trubce č. 46 po tlakové zkoušce, příp. částečně natržených, byly uvedeny na obr. 5 až 7.
Tlakování potrubního tlakového tělesa s objímkami (obr. 11 a 12) Přehled tlakových zkoušek u tohoto tělesa je v tab. 2. Hodnoty σobv byly stanoveny při uvažování D = 720 mm a t = 12 m. Při prohlídkách během cyklování a po jeho dokončení nebyly na objímkách zjištěny žád-
Obr. 12 Snímek tlakového tělesa s objímkami
3/2006 • Slovgas
Obr. 11 Schéma tlakového tělesa DN 700 s objímkami. Vadné svary trubek č. 29 a 47
né závady, jen drobné delaminace na čele objímky v některých místech.
Tlakování tělesa s objímkami do porušení Průběhy deformací naměřené na některých tenzometrech v obvodovém směru vykazují v rozsahu tlaků p < 11,6; 13,3 MPa > prudký nárůst deformací (tenzometry T5, T1, T3, T7, T9) – obr. 16. To svědčí o vzniku plastické deformace v těchto místech – obr. 11. Jedná se o tenzometry v obvodovém směru na volném plášti (T1, T9) i při objímkách (T3, T5, T7). Při obvodové poměrné deformaci εobv ≈ 20 000 [µm/m], t. j. εobv = 2 %, došlo k porušení tenzometrů. Namáhání v podélném směru trubky, které má rozhodovat o porušování v obvodových svarech, je, soudě podle deformací, podstatně nižší než ve směru obvodovém. K výrazné odchylce od linearity a k plastické deformaci i na tenzometrech v podélném směru (T2, T4, T6, T8) došlo při tlacích p < 10,8; 13,5 MPa >. Po vzniku výrazné obvodové plastické deformace na plášti, spojené s vyboulením, došlo při p = 13,2 MPa účinkem přídavného momentu k prvým naprasknutím vrstev po krajích slabších výplňových objímek „clock spring“. Při tlaku p ≥14,7 MPa docházelo již k odskakování celých prasklých vrstev – obr. 17 - a k destrukci těchto slabších částí objímek.
Obr. 13 Tlakové těleso bez objímek. Průběh deformací při tlakování do roztržení
19
Slovgas Techniky a technológie
Obr. 14 Porušení tlakového tělesa bez objímek
K porušení tlakového tělesa došlo při tlaku p = 16,18 MPa mimo vadné obvodové svary a mimo objímky, v místě připojení jednoho z plnicích nátrubků. Při porušení bylo: σobv = 485,4 MPa, σL = σobv /2 = 242,7 MPa, t. j. Re << σobv < Rm, σL ≤ Re. V porovnání s provozním tlakem v potrubí - p = 6,3 MPa - došlo k porušení při tlaku 2,57x vyšším (p = 16,18 MPa). Poněvadž k porušení nedošlo v místech s obvodovými svary s vadami (trubky č. 29 a 47), je zřejmé, že únosnost trubek s objímkami v těchto místech je ještě vyšší, než je hodnota p = 16,18 MPa. Při dané konstrukci objímek je ovšem zřejmé, že mezní tlak je limitován vznikem rozsáhlejší plastické deformace a boulením na nechráněné trubce.
Mezní pevnostní stav trubek s vnitřním přetlakem s povrchovými vadami v obvodovém směru Při hodnocení účinku vad v obvodovém směru na únosnost vycházejí někteří autoři z aplikace inženýrského výpočtového postupu R STRENG [1]. Transformují parametry vad z obvodového směru do směru podélné-
ho a s takto upravenými vadami dále pracují stanovením mezní hodnoty σL a odpovídajícího napětí σobv. Častěji se za mezní pevnostní stav pokládá „plastický kolaps“ v místě vady. Při něm dochází na vadách k plastickému tečení, aniž je nutné zvyšovat namáhání (t. j. při ∆σ/∆ε ≈ 0), viz souborná práce A. G. Millera [2]. Při výpočtu mezního stavu z této podmínky někteří autoři hodnotí jen zvýšené nominální namáhání v oslabeném obvodovém trubkovém průřezu v důsledku vady – Schulze aj. – loc. cit [2], nebo uvažují podmínky plastického kolapsu s přihlédnutím k lokálním koncentračním vrubovým účinkům vad – Kastner aj. – loc. cit [2]. Mezní namáhání v osovém směru trubky σL je pak podle těchto autorů formulováno těmito vztahy [2]: Schulze aj.: σL = Re /π {1 - β (1 - η) + 2sin-1[(1- η) sin β/2]} (4) Kastner aj.: σ = Re {η [π - β (1 - η)]} / {πη + 2 (1 - η) sin β} (5) Ve vztazích je 2β středový úhel vady, η = 1 - (a/t), a je hloubka vady, t je tloušťka stěny – obr. 18.
Obr. 16 Tlakové těleso s objímkami. Průběh deformací při tlakování do roztržení
20
Obr. 15 Detail místa vzniku porušení tlakového tělesa bez objímek
Někteří autoři zavádějí pro mezní stav vyšší hodnoty – místo Re hodnotu „flow stress“ Rf : Rf = (Re + Rm)/2 (6) Na obr. 19 jsou hodnoty pro mezní stav dle (4) a (5) vyjádřeny graficky v souřadnicích σL/Re a β pro dva případy poměru a/t = 0,5 a 0,7. Do grafu jsou také zakresleny výsledky pevnostních zkoušek z této naší práce s největšími vadami v obvodových svarech (trubka č. 46) [3]. Přitom vycházíme z konkrétních rozměrů vad na trubce. V grafu jsou také zakresleny i další výsledky pevnostních tlakových zkoušek trubek s obvodovými vadami z literatury [2]. Na trubce č. 46 dosahovaly izolované vady typu neprůvarů obvodové délky 200 mm, t. j. β = 16,55°, a/t ≈ 0,7 , a dále obvodové délky 300 mm, t. j. β = 24,8°, a/t ≈ 0,5. Podle výsledků je u trubky č. 46 mezní hodnota namáhání při porušení σL ≈ 231,3 MPa. Při Rp 0,2 = 269 MPa je σL/Rp 0,2 = 0,86. Pokud uvažujeme mezní stav k hodnotě „flow stress“, t. j. Rf = (Re+ Rm)/2, t. j. u nás (269 + 515)/2= 392 MPa, je σL/Rf = 0,59. V diagramu na obr. 19 jsou také uvedeny výsledky z naší práce [4], konkrétně případ s modelovými vadami v obvodovém směru
Obr. 17 Porušení výplňových objímek při tlakování do roztržení
Slovgas • 3/2006
Techniky a technológie
Obr. 18 Povrchová vada v obvodovém směru trubky
v trubkách DN 900 na vnitřním a na vnějším povrchu. V tomto případě je β = 9,3° při a/t = 0,5. Na těchto modelových vadách nedošlo při porušení tlakového tělesa k roztržení, jen k plastickému otupení. Pak je mezní σL> 270 MPa, při Rp 0,2 = 369 MPa a Rf = 464 MPa je σL/Rp 0,2 > 0,75 a σL/Rf > 0,58. Podle výsledků pevnostních tlakových zkoušek trub z literatury [2] s povrchovými vadami značné délky, např. β > 40° až 160° zakreslenými do obr. 19, vyhovuje meznímu stavu na trubkách lépe postup, který uvažuje lokální podmínky namáhání na vadách, a vztah (5) dle Kastnera. Při vadách v obvodovém směru o délce do 300 mm, kdy β < 30°, jak tomu bylo u vad v obvodových svarech v našich případech, se blíží mezní hodnoty namáhání σL stanovené zvoleným postupem hodnotě Reevent. Rp 0,2, t.j. σL/Re ≈ 1. V těchto podmínkách je ovšem odpovídající σobv » Re event. ≥ Rm. Vytváří se tak podmínky pro roztržení potrubního tělesa v podélném směru. Porušení může ovšem iniciovat i na obvodových vadách, které představují oslabení stěny. Při těchto vysokých hodnotách σobv. se pak uplatní příznivý vliv ochranných objímek. Odtud jejich příznivý účinek i při vadách v obvodovém svaru. U velice dlouhých obvodových vad (β>>30°), kdy je podle obr. 19 mezní σL << Rp 0,2/2, tento příznivý účinek ochranných objímek pozbývá na významu. K porušení zde dochází v obvodovém směru účinkem podélných napětí σL.
Závěry 1. U plynovodních potrubí větších průměrů budovaných před více než 30 lety je nutné počítat z důvodu nedostatečného rozsahu tehdy prováděných kontrol s výskytem vad v obvodových svarech, často značného rozsahu. 2. Ve vyšetřovaných trubkách DN 700 šlo zejména o nedostatečné průvary a chudé
3/2006 • Slovgas
Obr. 19 Povrchové vady v obvodovém směru potrubního tlakového tělesa.Porovnání výpočtové únosnosti s výsledky experimentů SVÚM a [2]. 1 - SVÚM [3] 2 -SVÚM[4]
kořenové svary trubek. Představovaly až 50 % i 70 % tloušťky svaru a délku 200 až 300 mm. 3. Pevnostní tlakové zkoušky uskutečněné na potrubním tělese DN 700, t = 12 mm, L (délka potrubního tělesa) ~ 3800 mm s těmito vadami v obvodových svarech prokázaly, že nebezpečnost těchto vad je podstatně menší než obdobných vad v podélném směru. 3.1 Cyklické tlakové zkoušky do úrovně provozního tlaku při pmax = 6,3 MPa, pmin = 1 MPa, ∆p/pmax = 0,84 do N (počet cyklů) = 5 000 nevedly k porušení ani ke vzniku průsaků v místě vad. 3.2 Při tlakování do porušení došlo k roztržení při tlaku p = 19,02 MPa, σobv = 462,6 MPa, σL ~ 231 MPa. Trhlina iniciovala na lokální vadě v novém obvodovém montážním svaru a probíhala v podélném směru. V místě obvodového svaru starého, s výraznými vadami, došlo k sekundárnímu rozdvojení magistrální trhliny podél tohoto svaru. Z tohoto průběhu destrukce lze soudit, že kritická hodnota pevnosti starého obvodového svaru s vadami byla blízká nebo ještě poněkud vyšší než stanovená hodnota při roztržení. K porušení došlo za podmínek rozsáhlé plastické deformace na celém tělese, při tlaku 3x vyšším, než je tlak provozní, kdy Rp 0,2 << σobv < Rm, σL < Rp 0,2. 4. Pevnostní tlakové zkoušky na tělese s vadami v obvodových svarech a s objímkami „clock spring“ daly příznivé výsledky. 4.1 Cyklické tlakové zkoušky při pmax = 6,3 MPa, ∆p/pmax = 0,84 nevedly ke vzniku porušení tělesa ani objímek. 4.2 Při tlakování do destrukce došlo již při tlaku p = 10 MPa, t.j. při σobv = 2σL = 243,2 MPa ke vzniku prvých plastických deformací na plášti
včetně oblastí při objímkách. 4.3 Při tlaku p = 13,2 MPa vedl rozsáhlý rozvoj plastické deformace na volném plášti vč. oblasti mezi objímkami, spojený s vyboulením, k praskání prvých okrajových vrstev slabších výplňových objímek. Při tlaku p ≥ 14,7 MPa došlo k úplnému prasknutí slabších částí objímek. Nedošlo však k porušení středních zesílených částí. K porušení tlakového tělesa došlo při p = 16,8 MPa, t.j. σobv = 2σL = 485,4 MPa, mimo oblast obvodových svarů a mimo objímky v místě připojení plnicích nátrubků. Při porušení byl p = 2,57 x tlak provozní. Přitom Rp 0,2 « σobv < Rm, σL ≅ 243 MPa < Rp 0,2. 5. Teorie plastického kolapsu vede ke stanovení mezních podmínek pro porušování na vadách v obvodovém směru trubky. Při kratších vadách na dodaných trubkách (≤ 300 mm) leží mezní namáhání σL při hodnotě σL ≈ Re (Rp 0,2, příp. až při hodnotě σL = Rf („flow stress“). Poněvadž u potrubních ocelí je běžně Rm < 2Re, je při σobv = 2σL nebezpečí porušení na těchto vadách v obvodovém směru podstatně menší než ve směru podélném. 6. Připojení objímek snižuje v místech s vadami v obvodových svarech úroveň obvodového napětí, a tím snižuje nebezpečí vzniku podélné trhliny na vadách daného rozsahu (β ≤ 30°, a/t ≥ 0.5). I když objímka nemůže významněji snížit úroveň podélných napětí na obvodovém svaru, je z uvedených důvodů její vliv pozitivní. 7. Podle našich experimentálně získaných poznatků lze při hodnocení vlivu vad v obvodových svarech postupovat dle obr. 19 s využitím vztahu (5). Lze tak stanovit max. přípustnou hodnotu podélného namáhání σL (σobv/2) na trubce, příp. odpovídající hodnotu σobv a míru bezpečnosti k porušení. Lektor: doc. Ing. Karol Kálna, DrSc., VÚZ – PI SR Bratislava * Ing. Václav Linhart, CSc., Ing. Jana Sigmundová, SVÚM, a. s., Praha Ing. Romana Pavelková, Ing. Václav Herman, RWE Transgas Net, s.r.o., Praha e-mail:
[email protected] Literatura [1] Project PR 3-805. A Modified Criterion for Evaluating the Remaining Strength of Corroded Pipe. Batelle - AGA, 1989. [2] MILLER, A.-G.: Review of Limit Loads of Structures Containing Defects. Pressure Vessels and Piping, V. 32, p. 197-327, 1988. [3] LINHART, V., SIGMUNDOVÁ, J. a kol.: Získání podkladů pro posouzení vlivu defektů v obvodových svarech trubek plynovodu DN 700. Zpráva SVÚM a.s. č. 5300055/1, 2005. [4] LINHART, V., SIGMUNDOVÁ, J. a kol.: Vliv defektů v místech zavařených průchodek na životnost potrubí DN 900. Zpráva SVÚM a.s. č. 4300351, 2004.
21
