Delší kariéra, nižší státní penze aneb Průvodce změnami důchodového systému | 4
Sociální stát už nikdy nebude to, co si pamatuje Evropa z 80. a 90. let, upozorňuje Jiří Rusnok | 8
Finanční poradci radí, jak se mají jednotlivé skupiny obyvatel zajistit na stáří | 14
V doplňkovém spoření mohou fondy skončit v minusu, nebo také hodně vydělat | 18
Penzijní reforma
Vaše silná stránka Aktuální denní monitoring ekonomického zpravodajství do e-mailu Informační služba Euro 24
• Exkluzivní výběr zpráv z byznysu, ekonomiky a společnosti • Každé ráno přehled přímo na váš e-mail • Během dne další aktuální zprávy • Přístup do archivu týdeníku Euro • Jedna cena pro celou firmu
Objednávejte na:
[email protected] www.euro.cz
www.euro.cz
3
obsah focus penzijní reforma
Penzijní vykročení
To nejhorší, co může jednotlivec udělat, je spoléhat na stát
OBÁLKA • Tomáš Novák
P
řipusťme, že pro autora těchto řádků není právě nejsnadnější psát „otvírák“ k penzijní reformě, když si ji představo val úplně jinak. První – a podstatnou – výhra dou byla skutečnost, že pokud to myslíme s diverzifikací rizika vážně, nebylo vhodné postavit druhý pilíř, tedy plně zásluhové pen zijní spoření, jako dobrovolný. Povinnost ne znamená ve skutečnosti nic jiného než vy nucené úspory pro všechny mladší ročníky, na něž by se druhý pilíř vztahoval. Významné procento obyvatelstva má totiž tendenci ne vytvářet dostatečné úspory na stáří. Existuje k tomu již velmi bohatý důkazový materiál. Pozoruhodně neliberální myšlenka. Proč by neměl mít každý člověk právo svobod ně rozhodnout o tom, že nebude spořit vů bec a bude inkasovat následky svého chová ní v budoucnu? Logickým protiargumentem je, že ten, kdo takto svobodně volil, by měl být zároveň pozbaven práva hlasovat. Napří klad o tom, zda je zapotřebí zvýšit sazby so ciálního pojistného, aby byla zajištěna dosta tečná, společensky přijatelná životní úroveň důchodců, kteří si v minulosti odmítli na stá ří naspořit. Bývalý singapurský premiér Lee Kuan Yew postavil neuvěřitelný vzestup bohatství ost rovního státu Singapur na jediném principu: „absolutely no freeriding“. Tedy nulové to leranci černého pasažérství v sociální a eko nomické oblasti. Nešetřit a posléze vlastním aktivním politickým hlasováním prosadit zlepšení životního standardu „nešetřičů“ v seniorním věku na úkor ekonomicky aktiv ních skupin obyvatelstva by v jeho očích byla naprostá hereze. Proto uzákonil povinné od vody na individuální účty nejen na penzi, ale i budoucí zdravotní výdaje již před desítkami let, dokud byla populace mladá. Tato prozíra vost bohužel Česko minula obloukem, ačkoli demografické vyhlídky jsou krajně neveselé. Dobrovolnost jednou přijde Čechy draho. Jestliže argument pro povinné spoření v druhém pilíři je vcelku neoddiskutovatel ný, možnost volby správce je naopak jednou z vysokých hodnot. A tato volba nemůže vy lučovat stát, což byla druhá podstatná vý hrada autora vůči konstrukci druhého pilí ře. Pokud má kdokoli pocit, že správu svých
soukromých úspor chce svěřit státu, nemělo by mu v tom být bráněno, dokonce ani v Čes ké republice. Existují hory odborné literatury v oblasti behaviorální ekonomie, která dokládá, že lidé vcelku neradi, a navíc často chybně rozho dují mezi jednotlivými finančními strategie mi. Pokud si nevyberou konkrétního privát ního správce, měla by existovat možnost, že se o správu jejich úspor postará stát jako zá ložní, „defaultní“, správce. V Česku mezi ve řejnými institucemi požívá dobré reputace Česká národní banka, jíž ostatně chtěl autor ve svých doporučeních správu „státních fon dů“ svěřit. Koneckonců spravuje nezanedba telné devizové rezervy České republiky. Další autorovou představou bylo, že v zá jmu eliminace neproduktivních marketingo vých výdajů by měl existovat „blind trust“, kdy by správce nemohl identifikovat klienta, a jakékoli cílené působení by tak bylo zby tečné stejně jako výdaje na distribuční síť agentů. Nic z toho penzijní reforma neobsahu je. Nemáme ani povinnost fondového spo ření pro mladší ročníky, ani defaultní scéná ře pro nerozhodné, ani blind trusty na šetření nákladů. Dobře to není, ale zároveň je dobře, že jsme se vůbec vydali na cestu. Její povrch není hladký, ale asfaltovat se dá vždycky. To nejhorší, co může „politická třída“ udě lat, je při první příležitosti všechno opět roz rýt k nepoznání. To nejhorší, co může udě lat jednotlivec, je spoléhat na stát. Vzhledem k demografii je jasné, že i přes prodlužování věku odchodu do důchodu bude schopen za jistit jen velmi skrovnou základní penzi. Tak že do toho pojďte. Je lepší dělat něco než ne dělat vůbec nic. l
Miroslav Zámečník •
[email protected]
4
ANALÝZA Dilema, zda se uvázat k novému typu spoření, si bude muset rozhodnout každý sám
8
JIŘÍ RUSNOK Sociální stát už nikdy nebude to, co si pamatuje Evropa z 80. a 90. let minulého století, upozorňuje prezident Asociace penzijních fondů
9
KOMENTÁŘ Zásadním cílem důchodové reformy je diverzifikace rizika, píše ministr financí Miroslav Kalousek
10 FINANČNÍ TRH Pokud se do druhého pilíře zapojí jeden milion Čechů z vyšších příjmových skupin, ročně naspoří zhruba 25 miliard korun 12 ŽEBŘÍČEK PORADCŮ Vítězem testu týdeníku Euro je společnost Fincentrum. Další renomovaní poradci jí však šlapou na paty 14 ZAJIŠTĚNÍ NA STÁŘÍ Finanční poradci radí, jak se jednotlivé skupiny obyvatel mají vypořádat s penzijní reformou 18 DOPLŇKOVÉ SPOŘENÍ Současné penzijní fondy projdou zásadní transformací aneb Jak se vyznat v třetím pilíři důchodové reformy 20 ANKETA Manažeři oslovení týdeníkem Euro se vstupem do druhého pilíře spíše váhají, na stát se ale spoléhat nebudou
Vydává Euronews, a. s. IČ: 25690272 Sídlo vydavatelství a redakce Holečkova 31, 150 00 Praha 5 t: 251 026 111 (redakce) f: 257 328 774 (redakce) t: 251 026 107 (vydavatelství) f: 257 325 905 (vydavatelství) www.euro.cz Poštovní adresa P. O. BOX 23 150 06 pošta Praha 56
© Euronews Veškerá práva vyhrazena. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. Registrace: MK ČR E 8030 pod č. j. 10004/98 ze dne 28. 8. 1998, ISSN 1212-3129. Nevyžádané rukopisy se nevracejí.
4
příloha týdeníku Euro 21 21. května 2012
penzijní reforma analýza
Zbrusu nový střih
Dilema, zda se uvázat k novému typu spoření, si bude muset rozhodnout každý sám
M
édia i internet začínají zahlcovat in formace o penzijní reformě. Záro veň startuje kampaň finančních spo lečností. Ať už se chystají lidem nabízet nově vznikající penzijní fondy či alternativní pro dukty vhodné k dlouhodobému spoření a za jištění na stáří. S první vlnou změn, které mění parametry státních důchodů, je již národ jakžtakž sezná men. Jejich reálné dopady zakrátko poznají i současní důchodci, jimž koaliční poslanci zá sadním způsobem okleštili valorizaci penzí. O horké novince celé reformy – tedy o tzv. druhém pilíři – se zatím především diskutu je. Odborníci se sice snaží dávat tipy, komu se vstup do nových fondů vyplatí a kdo by se měl spolehnout na jinou variantu zajiš tění na stáří, ovšem dilematem si bude mu set každý výdělečně činný občan projít sám. Málokdo má přitom jasno v tom, co všechno nadcházející změny přinášejí a jak má zájem ce o spoření postupovat.
Rozhodnutí, zda se účastnit druhého pilíře, je dobrovolné, ovšem nikdo ho už nebude moci vzít zpět. Půjde tedy o závazek na desítky let. Do důchodu čím dál později Jediné, co všichni zatím asi beze zbytku po chopili, je varování, že v budoucnu nelze pří liš spoléhat na stát, že se beze zbytku posta rá o seniory, aby si mohli svůj podzim života důstojně užít. Prodlužující se průměrný věk dožití v kombinaci s nízkou porodností, kdy na pří jem pro jednoho seniora přispívá stále méně pracujících, nedává v podstatě jinou mož nost než změnit parametry pro výplatu stát ních důchodů. Loni se například deficit dů chodového účtu, do nějž všichni pracovně aktivní povinně přispívají odvody z mezd
a jiných výdělků, propadl k bezmála 40 mi liardám korun. Podstatných změn tedy do znává i státní penze, v novém slangu prv ní pilíř. Za prvé se rychleji prodlužuje věk od chodu do důchodu, který bude postupně navázán na očekávanou průměrnou dél ku dožití. Třeba lidé narození v roce 1977 se na odpočinek dostanou až v 67 letech. Věk se sjednotí pro ženy i muže bez ohledu na to, kolik kdo porodil dětí. Mění se i pra vidla výpočtu penze a zpřísňují se podmín ky pro předčasné důchody, které budou ra zantněji kráceny.
Rovněž valorizace bude fungovat na ji ných principech. V následujících třech le tech bude navíc ještě více stlačena na jednu třetinu inflace plus jednu třetinu růstu reál ných mezd. Pět procent z mezd Největší novinkou reformy je vznik tzv. dru hého pilíře. V jeho rámci mají vzniknout nové penzijní fondy, které začnou fungovat počátkem příštího roku. Vstoupit do nich bu dou moci lidé do konce kalendářního roku, v němž oslaví 35. narozeniny. V prvním půl roce startu reformy, tedy do konce června
www.euro.cz
5
analýza penzijní reforma
Penzijní systémy ve světě
2013, se výjimečně budou moci připojit i star ší ročníky. Rozhodnutí, zda se zúčastnit, je dobrovolné, ovšem nikdo ho už nebude moci vzít zpět. Půjde tedy o závazek na dlouhé de sítky let, po zbytek výdělečné činnosti až do okamžiku přiznání nároku na starobní dů chod z průběžného pilíře. Z celkové sazby sociálního pojistného ve výši 28 procent z hrubých výdělků budou zaměstnancům vyváděny tři procentní body na individuální účet u vybrané penzijní spo lečnosti. Avšak za podmínky, že k nim přida jí další dvě procenta ze svých hrubých mezd. Příspěvky za ně bude automaticky odvá dět zaměstnavatel. Na stejném principu bu dou fungovat i odvody osob samostatně vý dělečně činných, které se zavážou ke vstupu do fondů druhého pilíře. Všichni účastníci budou povinni do nich přispívat jen v době, kdy budou zároveň odvádět sociální pojištění do prvního pilí
Klient penzijní společnosti si bude moci vybrat ze čtyř typů rizikových strategií. Volit bude mezi fondem dynamickým, vyváženým, konzervativním a státních dluhopisů.
FOTO • Tomáš Novák
ře. Tedy během nezaměstnanosti, mateř ské dovolené či pobytu v zahraničí nebu dou platit pojistné ani do těchto penzijních fondů. Investiční autopilot Klient penzijní společnosti si bude moci vy brat ze čtyř typů rizikových strategií. Vo lit bude mezi fondem dynamickým, vyváže ným, konzervativním a státních dluhopisů. Lišit se budou mírou investičního limitu a strukturou spravovaného portfolia. Do akcií budou moci například investovat pouze vy vážené a dynamické fondy.
Itálie • Na důchody odvádějí 33 % z hrubé mzdy do systému Notional Funding. • Systém je průběžně financován, ale Italové si platí na své individuální účty. • Zhodnocování se odvíjí od míry růstu základu pro vyplácení příspěvku. • Penze dosahují 80 % průměrného výdělku. • Odvody na penze tvoří 14 % HDP.
Německo • Razantně navyšuje věk pro odchod do důchodu na 67 let. • Stát podporuje spoření obyvatel do fondů pro zaměstnance a pro osoby samostatně výdělečně činné. • Příspěvky do fondů jsou do roční výše 2100 eur osvobozeny od daně. • Až 60 % důchodců má ale státní penzi nižší než 1000 eur, náhradový poměr penze u nízkopříjmových skupin dosahuje pouze 43 %, což je nejméně ze zemí OECD.
Austrálie • V roce 1992 byl vytvořen povinný zaměstnavateli provozovaný plně fondový systém. • Zaměstnavatelé do něj odvádějí 9 % z hrubé mzdy zaměstnanců. • Stát vyplácí navíc důchodcům s příjmem pod určitou hranici rovnou dávku. • Vedle toho fungují ještě dobrovolné individuální i zaměstnanecké fondy, kde si lidé spoří na stáří. • Podle OECD australské penzijní fondy v roce 2008 ztratily více než čtvrtinu své hodnoty.
Švédsko • Do státního průběžného pilíře jde 16 % platu. • Další 2,5 % platu si zaměstnanci povinně spoří na penzi. • Třetím pilířem jsou dobrovolné penzijní plány, které vznikají dohodou mezi odbory a zaměstnavateli. • Příspěvková sazba se mění dle profese od 3 % u dělníků až po 20 % u manažerů. • Průměrný důchod pak dosahuje 80 % mzdy.
Velká Británie • Základem je státní průběžný systém, který zajišťuje důchod ve výši pětiny mzdy pojištěnce. • Dobrovolné pojištění funguje na zaměstnanecké nebo individuální bázi a zaměstnavatel do něj přispívá. • Součet státní a soukromé penze dosahuje 65 % mzdy před odchodem do důchodu.
Švýcarsko • Státní penzi ve výši 20 % průměrné mzdy zajišťuje standardní průběžný systém. • Zaměstnanec i zaměstnavatel platí 4,2 % z hrubého příjmu. • Zaměstnanci povinně spoří u zaměstnavatelských fondů, kde se sazba pohybuje v rozmezí 7–18 % z mezd.
Klient bude moci kdykoli v průběhu spoře ní přecházet mezi jednotlivými profily, stej ně tak se může rozhodnout pro konkurenční společnost. Druhý pilíř bude povinně nabí zet také tzv. investičního autopilota, to zna mená, že ke konci spořicí fáze budou peněžní prostředky automaticky převedeny z riziko vějšího portfolia do konzervativnějšího. Naspořené peníze budou v této fázi také předmětem dědického řízení. Nechá-li po sobě zemřelý děti mladší osmnácti let, bude jim částka vyplácena po dobu pěti let formou si rotčího důchodu. Není tím přitom nijak dotčen nárok na sirotčí rentu z prvního pilíře. Starším
dědicům, kteří rovněž spoří ve fondech druhé ho pilíře, budou tyto peníze převedeny na je jich účet u penzijní společnosti. Ostatním bude částka vyplacena jednorázově v hotovosti. Tři typy rent Od okamžiku, kdy bude klientům důchodo vých fondů přiznán starobní důchod, budou moci profitovat i z peněz naspořených ve dru hém pilíři. Výplata v hotovosti není povolena, v úvahu připadá pouze převod částky do ži votní pojišťovny a výběr ze tří typů rent: doži votní důchod, doživotní důchod s tříletou po zůstalostní penzí nebo renta na dvacet let.
»
6
příloha týdeníku Euro 21 21. května 2012
penzijní reforma analýza
Časová osa změn ve druhém a třetím pilíři
»
28. 12. 2011
28. 2. 2012
30. 11. 2012
1. 1. 2013
30. 6. 2013
1. 1. 2014
Vydání zákonů upravujících druhý a třetí pilíř ve Sbírce zákonů
Konec možnosti převodů mezi penzijními fondy – po tomto datu již do konce roku 2012 není možné převádět prostředky mezi fondy třetího pilíře. Stále je však možné uzavírat nové smlouvy
Konec možnosti uzavřít smlouvu o penzijním připojištění „za starých podmínek“, poslední možnost vstoupit do penzijního fondu a stát se tak v roce 2013 účastníkem transformovaného fondu
Penzijní společnosti mohou začít nabízet účastnické fondy (nové fondy třetího pilíře) a důchodové fondy (fondy druhého pilíře). Zprostředkovávat je mohou investiční zprostředkovatelé, jejich vázaní zástupci a vázaní zástupci penzijních společností
Poslední možnost vstoupit do druhého pilíře pro lidi starší 35 let. Ostatní mohou vstoupit do důchodových fondů druhého pilíře do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhnou věku 35 let
Vzniká nově povinnost prokázání odborné způsobilosti pro prodejce fondů druhého a třetího pilíře, kterými mohou být investiční zprostředkovatelé, jejich vázaní zástupci a vázaní zástupci penzijních společností
Doživotní důchod končí smrtí účastní ka. U důchodu s pozůstalostní penzí si klient dopředu vybere, komu bude vyplácena. Již z principu je zřejmé, že v druhé variantě bude měsíční výplata nižší. Pevně ohraničená renta bude vyplácena pouze po dobu dvaceti let bez ohledu na to, zda se klient dožije vyššího věku. Zemře-li ale naopak dříve, připadne nevyčerpaná suma dědicům. Je třeba upozornit, že spořením v důcho dových fondech se krátí výše starobní pen ze z prvního pilíře. Bude nižší v průměru o zhruba patnáct procent, ovšem tento výpa
dek by měl výnos z důchodového fondu pře vyšovat. Pozůstalostních a invalidních důchodů se ale krácení týkat nebude. Budou tedy vypo čítány všem stejně, ať už do druhého pilíře vstoupili či nikoli. Nové důchodové fondy budou fungovat bez státních příspěvků, daňových úlev, pří spěvků zaměstnavatele, jednorázových vkla dů a garance nezáporného zhodnocení. Výhodnější předdůchody Fondy druhého pilíře budou nabízet nově vzniklé penzijní společnosti, které získají li
cenci ministerstva financí. Stejné společnosti budou spravovat i dosavadní penzijní připo jištění, jež se také podrobí změnám. V třetím pilíři se bude měnit výše státní pod pory i pravidla pro investování, majetek účast níků bude oddělen od majetku akcionářů (více viz Velký třesk v připojištění, str. 18). Do dosud existujících fondů bude možné vstupovat jen do konce listopadu, nové budou nabírat klienty až od příštího roku. Jeden člověk se bude moci účastnit druhého i třetího pilíře zároveň nebo jen kteréhokoli z nich. V rámci penzijního při pojištění si ale bude muset vybrat mezi starým a novým typem fondu. V systému penzijního připojištění vznikne také institut předdůchodu. Původně měl být určen jen pro těžce fyzicky pracující, ale na konec by na něj měly mít nárok všechny pro fese, jak vyplývá z posledních dohod tripar tity. Lidé by do něj mohli odcházet již o pět let dříve, než jim vypočítaly penzijní tabul ky, a zároveň za výhodnějších podmínek, než je tomu u předčasných důchodů, jež jsou tr vale kráceny. Předdůchody budou vypláceny z úspor právě v penzijním připojištění nebo chcete-li po novu v doplňkovém penzijním spoře ní. Podmínkou je, že měsíční výplata dosáh ne alespoň třiceti procent průměrné měsíční mzdy. Na předdůchody budou lidem při spívat zaměstnavatelé. Výše jejich příspěv ků bude záležitostí kolektivních smluv nebo vnitřních předpisů. Měla by být ale diferenco vaná, aby více dostali lidé namáhavých nebo rizikových profesí. Doba strávená v předdůchodu se nemá za počítávat do rozhodného období pro výpočet starobní penze, nedotkne se tudíž její výše. Během předdůchodu nebudeme platit so ciální pojištění. Zdravotní pojištění by měl za jeho příjemce platit stát. Limitované provize Aby bylo spoření co nejlevnější a správ ci fondů neutratili valnou část příspěvků na svou režii, zákon oběma typům fondů omezil maximální výši poplatků za správu a odměn ze zisku. Nejlevněji bude přitom spravován fond státních dluhopisů. Limito vána bude i výše provizí za zprostředková
www.euro.cz
7
analýza penzijní reforma
40 miliard Kč byl loňský deficit důchodového účtu
FOTO • Tomáš Novák
Jediné, co všichni zatím asi beze zbytku pochopili, je varování, že v budoucnu nelze příliš spoléhat na stát, že se beze zbytku postará o seniory ní důchodového a doplňkového penzijního spoření na maximálně 3,5 procenta průměr né mzdy. Stejně tak bude regulována i kvalifikace fi nančních poradců, bez jejichž pomoci se vět šina nerozhodných zájemců o spoření ve dru hém pilíři neobejde. Ale až od roku 2014, kdy budou muset prokázat odbornou způsobi lost a úspěšně absolvovat zvláštní odbornou zkoušku. Ještě v příštím roce, kdy penzijní společnosti nábor klientů masově rozjedou, stát ale zavírá oči a na znalostech zprostřed kovatelů kupodivu záležet nebude. Lidé tedy budou muset být maximálně obezřetní při výběru svého poradce. Obecně se experti shodují, že vstup do dru hého pilíře bude výhodnější pro lidi s vyšší mi příjmy. Ti, kteří berou mzdu na průměrné inzerce
úrovni a nižší, by měli volit jinou formu za jištění na stáří. Konečnou částku ale ovlivní i výše předpokládaného zhodnocení, schop nost správců kvalitně vybrané peníze inves tovat a celková délka spoření. Pochopitelně za předpokladu, že zvolená penzijní společ nost nezkrachuje. Na rozdíl od vkladů v ban kách důchodové spoření nebude pojištěno státem. Střadatelé se tedy mohou spolehnout jen na regulátora trhu, jímž je Česká národ ní banka. Jednoznačná negativa Za jednoznačné negativum reformy někte ří odborníci pokládají povinnost v důchodo vých fondech setrvat až do penze, když už jste jednou do nich vstoupili. Proto upřed nostňují před druhým pilířem jinou for
mu zajištění na stáří, například investová ní do otevřených podílových fondů, nákup nemovitostí, zlata či jiných komodit. Ane bo výchovu několika odpovědných potom ků, kteří se svým rodičům postarají o důstoj né stáří. Koneckonců nikde nemáme jistotu, že ne zkrachuje stát a že nám vůbec nějakou penzi bude vyplácet, byť jsme po celou kariéru po ctivě odváděli sociální pojistné. Velkou neznámou je také, jak s nově na stavenými pravidly penzijního systému na loží příští vládní garnitura. Téměř nikdo už nepředpokládá, že by se pravice i v dalším volebním období udržela u moci, a předpo kládaný vítěz hlasování – sociální demokra cie – se netají odporem k dlouhodobému investování do fondů. Podobně jako na Slo vensku či v Maďarsku se tedy kdykoli v bu doucnu může stát, že nová politická repre zentace nastavené podmínky změní. l Marcela Alföldi Šperkerová •
[email protected]
8
příloha týdeníku Euro 21 21. května 2012
penzijní reforma Jiří Rusnok
Nebezpečná závislost
Sociální stát už nikdy nebude to, co si pamatuje Evropa z 80. a 90. let minulého století, upozorňuje prezident Asociace penzijních fondů
L
eitmotivem penzijní reformy je na učit občany, že se musejí na své stáří za čít zajišťovat desítky let předtím, než k němu dospějí. Účet důchodového pojistné ho se propadá do hlubokých deficitů již nyní a vzhledem k nepříznivým demografickým trendům nelze očekávat, že by se stát dokázal v budoucnu o seniory postarat k jejich plné spokojenosti. Vznikají proto nové penzijní fondy, tzv. druhý pilíř důchodového zabezpečení, kam si lidé budou moci vyvádět tři procenta ze svých sociálních odvodů pod podmínkou, že k nim přidají další dvě procenta hrubé mzdy. „Cílem je zvýšit zásluhovost systému, diverzifikovat riziko a snížit míru mezigenerační nespravedlnosti, jíž systém ve stárnoucí společnosti přirozeně trpí,“ vysvětluje prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok, který se na přípravě penzijní reformy podílel.
Mohou se podle vás lidé spolehnout na dlouhodobé spoření trvající desítky let a nebát se, že o peníze přijdou? Penzijní fondy v historii vždy představova ly a nadále představují jeden z nejbezpečněj ších nástrojů pro uložení peněz. Drtivou vět šinu aktiv investují jen do konzervativních nástrojů, a to ještě těch nejspolehlivějších. Ani po krizi odstartované v roce 2007 k žád ným krachům penzijních fondů nedocházelo. Například na Slovensku dokonce i ty nejagre sivnější fondy ztrácely nesrovnatelně méně než klasické fondy kolektivního investová ní. V celé OECD to bylo mezi deseti a dvace ti procenty v závislosti na konkrétní zemi. Srovnejte si to s propady světových burz. A s tím, že v té době se v USA dostaly do ztrát dokonce i některé fondy peněžního trhu. To hovoří za vše. Historie samozřejmě pamatuje i situace, kdy lidé přišli o peníze uložené v konzerva tivních nástrojích. Zpravidla ale jen v sou vislosti s válkami, případně krachem celých ekonomik. V takových případech pak bankro tuje i stát. V probíhající krizi se penzijní fon dy jako ochránci úspor jednoznačně více než osvědčily. Samozřejmě hovořím o klasických penzijních fondech, ne o tom, že v USA lidé spořili na penzi bez fondů a pouze do akcií.
To je úplně jiný model, než funguje a má fun govat i v rámci druhého pilíře u nás. Kolik lidí se podle vás pro vstup do druhého pilíře rozhodne? Asociace vlastní odhady nikdy nedělala. Růz né průzkumy hovoří o 15 až 25 procentech občanů. Předpokládám, že do reformy se za pojí především lidé s vyšším vzděláním, vyš šími příjmy a ti mladší. Jak by se měli na stáří zajišťovat obyvatelé s nižšími příjmy? Stejně jako ti s vyššími. Spořit si. Jediný roz díl je v tom, že přechod do penze pro ně nebu de znamenat takový pokles příjmu. Vystavit se stoprocentní závislosti na státu bude nebez pečné pro každého. Také by se měli starat o to, aby v období před penzí neztratili svou pracov ní schopnost. Vzdělávat se, případně rekvalifi kovat. V některých regionech to není jednodu ché. Práce tam prostě není a příjmy jsou nízké. Ale i malé úspory jsou lepší než žádné. Sociální stát už nikdy nebude to, co si pamatuje západní Evropa z 80. a 90. let minulého století. S tím nic nenaděláme. Je to důsledek globalizace, demo grafického vývoje a krize. Ve které zemi se už penzijní reformy dostaly tak daleko, že lidé dostávají z těchto fondů alespoň část své penze? Těch zemí jsou desítky. Ve státech OECD pra videlně sledovaných z hlediska penzí, což
je necelá čtyřicítka, dosahují úspory občanů na penzi v průměru 60 procent HDP. Od státu dostávají v důchodu jen tři pětiny celkového příjmu. To znamená, že na zbytek si našetří. Leckde, v Británii, Nizozemsku, Švýcarsku, Austrálii, USA, ve Skandinávii či Německu, si lidé spoří ve fondech už desítky let. Nakolik se dá spolehnout, že příští vládní garnitura pravidla penzijní reformy nezmění? Pokud se něco změní, pak by měly úspo ry přejít do fondů ve třetím pilíři. Jinak by to bylo znárodnění. To lze v právním státě pro vést pouze za náhradu. K takovým extrém ním krokům se u nás po roce 1989 nikdy ne sahalo a není k tomu důvod ani teď. Vyhovuje vám současná úprava penzijní reformy? Neměl se podle vás volit jiný způsob? Dnešní podoba reformy je určitě vzdálena tomu, co navrhovaly různé expertní skupiny jako například PES či NERV. Jistě by bylo lo gičtější, aby i tato část důchodového zabez pečení byla povinná zvláště pro mladší ge nerace. Debata by se dala vést i o tom, zda zvolené institucionální řešení je optimální. Nicméně samotný posun od zdanění ke spo ření je pozitivní. Systém se dá do budoucna vylepšovat, ovšem dá se též zničit. Tak uvidí me, kterou cestu si vybereme. l Marcela Alföldi Šperkerová •
[email protected]
www.euro.cz
9
komentář penzijní reforma
Zásluhovost už nebude zašlapávána Zásadním cílem důchodové reformy je diverzifikace rizika
O
důchodové reformě se v České repub lice diskutovalo dvacet let, žádné zá sadní kroky ale učiněny nebyly. Z vy spělých zemí máme stále jednu z největších závislostí důchodů na prvním pilíři. Naopak individuální úspory a míra individuální od povědnosti se pohybují na velmi nízké úrov ni. Princip zásluhovosti byl po dlouhá léta zašlapáván do země. Úkolem důchodové re formy je tyto nedostatky napravit či přinej horším zmírnit negativní trendy. Za zásadní cíl důchodové reformy považu ji diverzifikaci rizika. V současnosti totiž dů chody pocházejí z cca 95 procent ze státní ho průběžného systému, který se vyznačuje značnou citlivostí především na demografic ké změny, ale také na hospodářské výkyvy. Nemusím zde sáhodlouze líčit, jak se dlouho době vyvíjí naše populace a jak se mění tvar populační pyramidy. Uvedu jen několik zá sadních čísel, která celý problém dobře ilu strují. Dle projekce Českého statistického úřadu se míra závislosti – poměr počtu jedin ců nad 65 let k počtu jedinců ve věku 20 až 64 let – zvýší ze současných 25 procent na hrozi vých 60 procent v roce 2050.
bí, nechápou systémovost a dlouhodobost to hoto opatření. Zástupci levicové opozice a odborů dále tvrdí, že se sníží míra solidarity. Zapomína jí však, že sociální systémy musejí obsaho vat vyváženost principů solidarity a zásluho vosti. I přes provedené parametrické změny v prvním pilíři (které si vynutilo rozhodnutí Ústavního soudu) zde existuje obrovské pře rozdělování od vysokopříjmových poplatní ků k nízkopříjmovým. Tak například poplat ník s průměrnou hrubou mzdou ve výši 15 tisíc korun měsíčně obdrží důchod přibliž ně ve výši dvou třetin hrubé mzdy. Jiný po platník, pobírající mzdu třikrát vyšší a platící třikrát vyšší pojištění, dostane důchod pou ze o polovinu vyšší, který tak bude činit jen asi třetinu jeho mzdy. Proto si uvědomme, že není v silách nikoho akcentovat princip so lidarity i zásluhovosti pouze v prvním pilíři. Abychom mohli vyhovět oběma prioritám, je druhý pilíř nezbytný. Za největší nehoráznost považuji „argu ment o tunelování důchodového systému“. Ti, kteří jej používají, ignorují fakt, že míra důchodového přerozdělování se historicky
FOTO • Jan, Rasch, Martin Pinkas
Zástupci levicové opozice a odborů zapomínají, že sociální systémy musejí obsahovat vyváženost principů solidarity a zásluhovosti. Na neudržitelnost průběžného pilíře rea gujeme dvěma způsoby. Prvním jsou para metrické změny, kam patří především pro dlužování věku odchodu do důchodu, změna započítávání náhradních dob atd. Vláda je také připravena dočasně snížit tempo valori zace současných důchodů. Tyto parametric ké změny ale neřeší problém nedostatečné diverzifikace příjmů důchodců. Proto přichá zíme se systémovou změnou, podle které si ekonomicky aktivní lidé budou moci spo řit na svůj účet pět procentních bodů hrubé mzdy. O tři procentní body se jim sníží povin né sociální pojištění, ale také budoucí nároky na průběžný pilíř. Tento systémový krok se dočkal nejvíce kritiky, kterou považuji za ne korektní. Především není pravda, že po využití opt -outu bude v systému méně peněz, jak myl ně tvrdí mnozí kritikové. Vzhledem k tomu, že bude nutné přidat si ke třem procentním bodům, které se vyvážou z průběžného pi líře, další dva procentní body ze svého, cel kové prostředky se tak v důchodovém systé mu zvýší. K tomu směřují i opatření ve třetím pilíři penzijního připojištění. Zde se změní výše státního příspěvku tak, abychom moti vovali účastníky tohoto pilíře k vyšším úlož kám. Snížení výběru pojistného v prvním pi líři není žádný „výpadek“, ale dlouhodobé řešení, protože účastníci opt-outu sníží náro ky na první pilíř v budoucnosti. Pouze lidé, kteří se nedívají za horizont volebního obdo
vyvíjela. Sazba sociálního pojištění, de facto zdanění práce, v minulosti stále rostla a při spívala k rostoucí nezaměstnanosti. Pokud tedy někdo tvrdí, že snížení míry přerozdě lování je tunelování, pak bych mohl naopak jeho zvyšování označit za krádež soukromé ho majetku občanů státem a současný návrh vlády za jeho částečnou restituci. Nejde o nic jiného než o skutečnost, že část prostřed ků se vrátí tomu, kdo je vytvořil, a stanou se také předmětem dědictví. Posílí se tak rodin né vazby, které byly socialistickým typem so ciálního státu záměrně zpřetrhány. Kritici reformy se často ohánějí termínem „sociálně-tržní hospodářství“ a v jeho jménu odmítají jakékoli změny současného systé mu a posílení principu zásluhovosti. Ignorují však, že tvůrci sociálně-tržního hospodářství vždy dbali také na odpovědnost a iniciativu jednotlivce a rodiny. K tomu se chceme dů chodovou reformou opět vrátit. l
Miroslav Kalousek ministr financí
10
příloha týdeníku Euro 21 21. května 2012
penzijní reforma finanční trh
O penzijní miliardy se strhne boj
Pokud se do druhého pilíře zapojí jeden milion Čechů z vyšších příjmových skupin, ročně naspoří zhruba 25 miliard korun
N
yní funguje na trhu devatero penzij ních fondů, které se změní na penzij ní společnosti (viz Jdeme do toho). Bez této transformace se přitom o reformovaný penzijní byznys nelze ucházet. Dříve se spe kulovalo, že o druhý pilíř coby „horkou no vinku“ celé reformy projeví zájem Raiffei senbank, UniCredit Bank, Conseq, J&T nebo Partners. Zmiňovaná pětka ovšem už stihla proříd nout. Ředitel strategie a rozvoje obchodních oblastí UniCredit Bank Tomáš Tichota uvedl, že banka založení vlastního penzijního fon du nezvažuje, klientům ale v rámci reformo vaného důchodového systému možnost spo ření nabídne. Podobně se vyjádřil také Petr Málek coby šéf marketingu J&T Banky, která tvrdí, že o druhý pilíř nemá zájem. Z řad bankovních zájemců se k druhému pi líři jednoznačně hlásí zatím jen Raiffeisenbank, která nedávno podala na Českou národní ban ku žádost o udělení licence pro provozování penzijní společnosti. „Zaměříme se především na nabídku penzijních fondů v nově vzniklém druhém pilíři penzijní reformy, máme ale zájem poskytovat služby i v současném systému,“ uvedl šéf banky Lubor Žalman. Skupina za tímto úče lem založila firmu s názvem Raiffeisen penzij ní společnost se základním jměním ve výši 300 milionů korun. Jedenapadesát procent drží čes ká Raiffeisenbank, zbytek náleží slovenské Tatra Asset Management patřící rovněž do sku piny Raiffeisen. Jdeme do toho, ale… Také investiční a poradenská společnost Con seq připravuje v souvislosti s reformou spuš tění vlastních penzijních fondů. Od ledna 2013 tak vstoupí na český penzijní trh prv ní nebankovní společnost, ovšem zaměří se pouze na fondy třetího pilíře, tedy na refor mované penzijní připojištění. „V příštím roce zahájíme činnost vlastní penzijní společnosti, která nabídne hned několik strategií spoření od konzervativní až po velmi dynamickou,“ řekl výkonný ředitel Con seq Investment Management Tomáš Vystrčil. „Druhého pilíře se za současných podmínek zatím účastnit nebudeme, ale určitě nevylučujeme, že se do něj v budoucnosti také zapojí-
Jdeme do toho Penzijní fondy, které se transformují na penzijní společnosti • AEGON penzijní fond • Allianz penzijní fond • AXA penzijní fond • ČSOB penzijní fond Stabilita • Generali penzijní fond • ING penzijní fond • Penzijní fond České pojišťovny • Penzijní fond České spořitelny • Penzijní fond Komerční banky me. Klíčová je pro nás i klienty stabilita a právní jistota,“ doplnil. Ve hře je ještě například skupina AXA, kte rá zatím prostřednictvím transformace své ho penzijního fondu udělala první krok pou ze pro vstup do nové podoby důchodového připojištění. „Zatím definitivní rozhodnutí nepadlo. Máme čas do konce června,“ sdě lil mluvčí Marek Zeman. Žádost o licenci pro druhý pilíř je totiž nutné doručit České ná rodní bance nejpozději do konce června. Příliš pesimistický odhad Podle odhadů by se do individuálního fon dového systému mohl zapojit zhruba jeden milion Čechů. Jednotlivé prognózy se ovšem
vém spektru, jednalo by se o částku přibližně poloviční, tedy 12,5 miliardy korun,“ prohlá sil šéf analytiků poradenské společnosti Fin centrum Josef Rajdl. Jak se domnívá, počet účastníků by dolní ho okraje intervalu dosáhl v případě, že by se lidé měli rozhodovat jen dle úrovně infor mací, které jsou jim dosud k dispozici, a sami tedy hodnotili, jak vhodný pro ně daný pi líř bude a jaká potenciální rizika změn v sys tému hrozí. „Dle v současnosti nastavených pravidel se ale naopak obávám velice agresivní distribuce, což by znamenalo, že z průzkumů vycházející odhad okolo jednoho milionu účastníků by byl pesimistický,“ dodává. Hlavně pro vysoké příjmy Účast ve druhém pilíři zatím jako poslední te prve nedávno definitivně potvrdila ČSOB. Nově vzniklá ČSOB penzijní společnost prý ale v každém případě hodlá doporučovat vstup do těchto fondů jen těm klientům, pro které budou opravdu výhodné. „Korektní poradenství bude klíčové. Rozhodnutí o vstupu do druhého pilíře vyžaduje kvalitní analýzu, klientovo ano či ne je totiž nevratné,“ zdůraz nil člen představenstva a vrchní ředitel distri buce ČSOB Petr Hutla. Individuální fondový systém, tedy zmiňo vaný druhý pilíř, bude zaveden od roku 2013. Vzniknou penzijní společnosti, které budou nabízet čtyři důchodové fondy s různou in
Existuje tolik nejasností ve výkladu principů reformy, v důležitých termínech, v regulaci a není ještě ani jasné, které finanční skupiny se zúčastní liší a mnohdy velmi výrazně. Od půl milionu lidí až do dvou milionů. Pro srovnání: dob rovolné spoření označované jako třetí pilíř penzijní reformy využívá již dnes, tedy v ne reformované podobě, přes 4,5 milionu ob čanů. „Pokud by se zapojil do druhého pilíře jeden milion lidí jen z vyšších příjmových skupin, pak by se jednalo ročně o zhruba pětadvacet miliardnaspořených korun. Jestliže by byli účastníci rovnoměrně rozloženi v příjmo-
vestiční strategií. Vstoupit do systému lze do pětatřiceti let věku a starší lidé se pak mo hou rozhodnout nejpozději do šesti měsíců od ledna 2013. Aby do tohoto fondu přesunul stát tři procenta z povinného důchodového pojištění, bude nutné spořit další dvě procen ta z vlastní mzdy. Na rozdíl od současného penzijního připo jištění nebude možná jednorázová výplata všech naspořených prostředků ihned po do
www.euro.cz
finanční trh penzijní reforma
FOTO • Martin Pinkas
Nevratné rozhodnutí. Korektní poradenství bude klíčové. Rozhodnutí o vstupu do druhého pilíře vyžaduje kvalitní analýzu, klientovo ano či ne je totiž nevratné, upozorňuje člen představenstva a vrchní ředitel Distribuce ČSOB Petr Hutla.
sažení důchodového věku. Lidé si buď zvolí výplatu doživotního důchodu, nebo výplatu důchodu po dobu dvaceti let. „Lze předpokládat, že se spoření ve druhém pilíři v porovnání s průběžným systémem při jeho současných parametrech vyplatí spíše lidem s nadprůměrným příjmem nebo středním příjmovým skupinám při minimální době spoření pětadvaceti let,“ konstatoval Hutla a do plnil: „Záležet však bude i na volbě strategie
11
spoření, a zejména na skutečném výnosu jednotlivých fondů.“ Podle odhadů ČSOB by se do nově vzniklých fondů mohlo zapojit nece lých 900 tisíc obyvatel, což je zhruba patnáct procent ze všech potenciálních klientů v Čes ké republice. Katastrofální komunikace O penzijní byznys se přitom budou ucházet také stavební spořitelny, které berou refor
mu starobních důchodů jako šanci, jak si udr žet svou velikost. Hodlají vytvořit nabídku, která bude penzijnímu připojištění velmi po dobná. Po změnách systému stavebního spo ření od roku 2014 už nebude možné používat státní podporu stavebního spoření na coko li. Klienti stavebních spořitelen budou moci částku utratit pouze za bydlení, anebo ji pře vést do penzijních fondů. V praxi by to mohlo vypadat tak, že by klient spořil i několik de sítek let a pak by peníze poslal do penzijní ho fondu. Pro stavební spořitelny je tedy snaha o vstup na penzijní hřiště logickou volbou, říkají ekonomové. Jednak se tím ubrání ná jezdu zprostředkovatelů, kteří nepochybně začnou klienty lákat na převedení úspor ze spořitelen do penzijních společností, jed nak mají tyto specializované banky obrov skou výhodu, neboť ve finančním sektoru platí za důvěryhodné instituce. Skandá ly se jim vyhýbají a fungují v systému, kte rý zná a jemuž věří více než pět milionů lidí v Česku. Navíc na rozdíl od penzijních fon dů jsou vklady ve stavebních spořitelnách pojištěné. Zapojení stavebních spořitelen do pen zijního systému se ale stále ještě dolaďu je. Stejně jako celá reforma. Vláda přede vším čelí kritice, že změny jsou jen obtížně pochopitelné, což potvrzuje i nedávný prů zkum, který letos v březnu sestavila společ nost Ipsos. Pro více než dvě třetiny Čechů je reforma navržená kabinetem Petra Nečase nesrozumitelná. „Počítejte mě k těm 70 procentům, kteří odpověděli, že nerozumějí nebo spíše nerozumějí. Ačkoli jsem u vzniku reformy byl osobně, ztratil jsem přehled a ještě jsem ho nezískal zpět,“ tvrdí Pavel Kohout, ekonom a ředitel pro strategii Partners, a do dává: „Existuje tolik nejasností ve výkladu principů reformy, v důležitých termínech, v regulaci a není ještě ani jasné, které finanční skupiny se zúčastní. Komunikace reformy vládou je katastrofální. Tápou i odborníci. Ministerstvo práce a sociálních věcí se sice snaží vysvětlovat, ale nestačí to.“ l Petra Pelantová •
[email protected]
12
příloha týdeníku Euro 21 21. května 2012
penzijní reforma žebříček poradců
Nenechte se napálit
Vítězem testu týdeníku Euro je společnost Fincentrum. Další renomovaní poradci jí však šlapou na paty
Z
měny v penzijním systému, široká na bídka investičních programů a řada nových produktů suplujících spoře ní na stáří si vyžadují důkladnou orienta ci v oboru finančnictví. Ti, kteří se rozhodu jí, zda vstoupí do nově otevíraného druhého pilíře důchodového systému či zvolí alterna tivní nabídku, by se měli poradit s odborní ky. Poradenský trh je ale značně roztříštěný. Nejednou se v minulosti stalo, že investo ři po jejich radách splakali nad výdělkem. Tý deník Euro se proto pokusil sestavit žebří ček velkých poradenských společností, jež se těší dobrému renomé a které zároveň působí plošně po celé republice. Kvalifikovaná pětice Když loni v srpnu výzkumná agentura Sanep zkoumala postoj obyvatelstva k této profesi, mohl být s výsledkem jen málokterý přísluš ník této branže spokojen. Zjistilo se, že více než třicet procent dotázaných hodnotí po radenské společnosti jako nedůvěryhodné. Za nejčastější důvod, proč se na poradce ne obrátí, stojí přitom jejich neschopnost určit, které firmě mohou důvěřovat a které niko li. Pětina respondentů dále uvedla, že finan čním poradcům nevěří, protože se obávají, že myslí jen na svůj prospěch, nikoli na to, aby svěřené peníze spravovali efektivně. Mizivá osvěta vlády v oblasti penzijní re formy a nízká úroveň finanční gramotnos ti národa přesto představují silný argument, proč není od věci nechat si od odborníků po radit. Zvlášť u tak dlouhodobých produktů, jako je penzijní připojištění, spoření na dů chod ve druhém pilíři, hypotéka a řada dal ších. Navíc v souvislosti se změnami v dů chodech aktivity poradenských společností rostou. Zároveň se rychle rozšiřuje nabídka alternativní k budoucím penzijním fondům druhého pilíře. Jak se tedy mezi poradenskými firmami orientovat a nenechat se napálit? Určitým vodítkem by mohl být srovnávací test týde níku Euro. Hlavním kritériem pro oslovení vybraných kandidátů byl počet zástupců in vestičního zprostředkovatele, který neměl klesnout pod pět set spolupracovníků. Zajiš tění na stáří totiž úzce souvisí s investová
ním, poradci pomáhají klientům orientovat se v investičních produktech, které se na trhu vyskytují. Měli by být schopni nejen identi fikovat rizika těchto příležitostí, ale také tato rizika porovnat, analyzovat a transformovat do konkrétního investičního doporučení. In vestiční zprostředkovatelé se navíc musejí re gistrovat u České národní banky. Musejí tedy prokázat nezbytnou úroveň kvalifikace, která by měla být dostatečná pro zprostředkování produktů v oblasti penzijního pojištění. Za řazeny nejsou společnosti, které působí jako broker pool, protože se jedná o seskupení ne závislých firem či jednotlivců.
Zajištění na stáří souvisí s investováním, poradci musejí prokázat jistou úroveň kvalifikace Z takto zúženého výběru se do žebříčku kvalifikovalo šest finančněporadenských spo lečností – AWD, Broker Consulting, Fincent rum, OVB Allfinanz, Partners Financial Servi ces a ZFP akademie – ovšem prvně jmenovaná firma odpovědi týdeníku Euro nedodala. Šestero kritérií Poradce jsme hodnotili v šesti kategoriích, za každou z nich mohli získat maximálně pět bodů. Zajímalo nás, jakou mají vlastnickou strukturu, protože je vždy vhodné vědět, čí zájmy zprostředkovatel hájí. Obvykle se ob jektivních rad dočkáme u rádců, kteří mají transparentní majetkovou strukturu, v níž nefiguruje v případě rad pro zajištění na stáří žádný penzijní fond. Firma OVB Allfinanz in kasovala o bod méně. Ve struktuře její matky jsou i akcionáři, v jejichž skupině se vyskytu je penzijní fond. Srážku dostala i společnost Partners, jež je sice podle svých slov ryze čes kou akciovou společností, ovšem emitovala listinné akcie na majitele a skutečné vlastní ky nelze tedy dohledat. Aby bylo zprostředkování produktů co nej víc nezávislé, je vhodné, když mají poraden
ské firmy v portfoliu co nejširší nabídku kon kurenčních produktů. V rozměrech malé České republiky tedy vedou ti rádci, kteří na bízejí služby všech devíti dosud existujících penzijních fondů. Zaměření jen na určitý z nich může vést k tomu, že zprostředkova tel ovlivní rozhodnutí klienta pro sebe žádou cím směrem. Stejně tak důležité je odborné hledis ko, tedy jaké podmínky nabízejí společnos ti svým poradcům k rozvoji, jaké školení jim nabízejí a zda jim zprostředkují informace i od externích odborníků či na půdě prestižní vzdělávací instituce. Proto nejnižšího počtu bodů dosáhla společnost ZFP akademie, jejíž vzdělávací aktivity jsou nejužší. Posuzovali jsme zároveň aktivity osvěty v oblasti zajištění na stáří a jak poradci při spívají k informovanosti obyvatel. Všich ni respondenti se více či méně o edukaci ve řejnosti snaží, plného počtu bodů dosáhla společnost Partners, jejíž webové projekty vykazují vysokou návštěvnost. Významná je v neposlední řadě i výše pro vizí, protože je přímým motivačním prvkem, proč zprostředkovatel doporučuje konkrét ní produkt. Proto je ideální takový stav, kdy mají zprostředkovatelé od všech penzijních fondů stejnou provizi. Poslední bod jsme si vypůjčili od speciali zovaného časopisu Finanční poradce ze stá je vydavatelství Economia, který se zabývá mimo jiné pravidelným testováním jednotli vých poradců. Test probíhá formou takzva ného mystery shoppingu, kdy tazatelé kla dou e-mailem poradcům dotazy, známkují kvalitu odpovědí a zaznamenávají rychlost reakce. Body k jednotlivým kritériím anonymně přidělovali členové redakčního týmu. Po vy hodnocení všech těchto hledisek se vítě zem žebříčku týdeníku Euro stala společnost Fincentrum těsně následovaná firmou Part ners. Velmi vysokou úroveň ovšem prokázaly i ostatní tři společnosti. Potěšitelná je zejmé na skutečnost, že první čtyři příčky obsadily firmy převážně v českých rukou. l Marcela Alföldi Šperkerová •
[email protected]
www.euro.cz
žebříček poradců penzijní reforma
Žebříček finančněporadenských společností
Srovnávací test týdeníku Euro
Společnost
Broker Consulting
Fincentrum
OVB Allfinanz
Partners
ZFP akademie
Vlastnická struktura
Majoritním vlastníkem je generální ředitel Petr Hrubý. Část akcií vlastní spolupracovníci společnosti. Nevlastní žádný podíl v jiné finanční instituci. 5
Společnost vlastní Martin Nejedlý a Petr Stuchlík. Není přímo propojena s žádným penzijním fondem.
Ryze česká akciová společnost, již dle jejího sdělení nevlastní žádná banka ani pojišťovna a nedrží podíly v penzijních fondech.
Společnost ZFP akademie, a. s., je 10% akcionářem AEGON Penzijního fondu, a. s.
5
Je 100% dceřinou společností OVB Holding a v její vlastnické struktuře dle jejího sdělení nefiguruje žádný z penzijních fondů ani penzijních společností. 4
3
3
Partneři
Spolupracuje se všemi penzijními fondy, tyto informace má přehledně uvedeny na svém webu.
Spolupracuje se všemi penzijními fondy, tyto informace má přehledně uvedeny na svém webu.
Spolupracuje se všemi penzijními fondy, tyto informace má přehledně uvedeny na svém webu.
Spolupracuje se všemi penzijními fondy. Tyto informace má přehledně uvedeny na svém webu.
Body
5
5
5
5
Systém vzdělávání poradců
Poradce školí převážně interně prostřednictvím svých lektorů a analytiků. Několikrát za rok pořádá semináře s významnými externími školiteli z Čech i ze zahraničí. Konzultanti mají k dispozici informace včetně analytických komentářů na intranetu.
Využívá systém centrálního vzdělávání s vlastními lektory a sedmi řadami kurzů. Doplňkově spolupracuje s externími institucemi, např. s Vysokou školou ekonomickou, kde probíhá certifikované vzdělávání Poradenský rozvoj Fincentra.
Má propracovaný systém vzdělávání, v němž se zájemce připravuje i k získání evropského certifikátu EFPA. Využívá jak interní systém vzdělávání, tak spolupracuje s externími školicími firmami. Má školení dvojího typu: produktové a soft skills (obchodní, manažerské dovednosti aj.).
Využívá centrálního školení.
Body
3
4,5
Systém vzdělávání je centrální v pěti základních skupinách, dále poradce školí v práci s klientem a pořádá produktová školení, která jsou zajišťována partnery. Poskytuje nadstavbové semináře a certifikovaná vzdělávání, interně i externě prostřednictvím tuzemských vysokých škol anebo zahraničních univerzit. 4,5
5
2,5
Edukace veřejnosti
Obecně prospěšná společnost ABC Finančního vzdělávání vyučuje finanční gramotnost na středních školách i ve firmách, částečně formou hry Peníze navíc. Pořádají přednášky ve firmách, kde učí zaměstnance dosáhnout vyšší efektivity v nakládání s penězi. 3,5
Provozuje portál www.ceskereformy.cz a na www.investujeme.cz publikuje články a komentáře. Distribuuje zdarma materiály o penzijní reformě, spolupracuje s médii na analýzách a výzkumech, pořádá vzdělávací semináře pro poradce a další zájemce. 4,5
V oblasti finanční gramotnosti vzdělává žáky základních a středních škol. Jeho součástí je i oblast zajištění na stáří a internetová hra pro děti. Tento program je školám nabízen bezplatně. Zapojilo se již na 80 škol, tj. až 6500 studentů a žáků. 3,5
V oblasti penzijní reformy edukuje širokou veřejnost prostřednictvím přednášek finanční gramotnosti a serverů Peníze.cz a Finmag.cz. Pravidelně se penzijní reformě věnuje také v informačním newsletteru, který distribuuje klientům.
Interně pořádá vzdělávací semináře pro veřejnost (180 tisíc účastníků) Externě podporuje vzdělávací projekty pro širokou veřejnost ve veřejnoprávních médiích – např. pořad Suma sumárum na ČT2.
5
4
Provizní schéma
Provize se u jednotlivých fondů liší jen minimálně.
Poradci nemají stejnou výši provize u stávajících penzijních fondů.
Má sjednocené provize, tedy pro poradce nehraje roli, o jaký penzijní fond se jedná.
Provize je u všech penzijních fondů pro obchodní zástupce stejná.
Body
3,5
Obecně se provize pohybuje mezi 440 až 680 % z měsíční úložky dle fondu. Poradcům jde proto různá výše provize. 3,5
3,5
5
5
Nezávislé testování časopisem Finanční poradce – mystery shopping, 2010, 2011
Společnost vždy hodnocena za odpovědi výbornou, odpovídá obratem, osobní schůzku místo odpovědi navrhla jen jednou. 5
Loni odpovídala na výbornou a obratem, předloni občas nabídla místo odpovědi osobní schůzku. 4
Společnost získala výbornou jen výjimečně, odpovídá s lehkým prodlením, občas nabízí osobní schůzku místo odpovědi. 3
Společnost nejčastěji hodnocena výbornou, ale párkrát i čtyřkou a pětkou. Proti roku 2010 se reakce zpomalily.
Body
Společnost nejčastěji odpovídala na výbornou, ale získala i slabší hodnocení, jednou nejhorší. Reakce většinou rychlé. 3,75
3,75
Body celkem Pořadí
23,75 3.
27,5 1.
22 5.
26 2.
23,25 4.
Body
Body
13
pramen: jednotlivé společnosti a jejich webové stránky, časopis Finanční poradce
Spolupracuje se šesti penzijními fondy a chce zahájit spolupráci s „rozumným“ počtem nových penzijních společností. 2,5
14
příloha týdeníku Euro 21 21. května 2012
penzijní reforma zajištění na stáří
Strategie na životní křižovatce
Finanční poradci radí, jak se jednotlivé skupiny obyvatel mají vypořádat s penzijní reformou
R
ozumět penzijní reformě není zrov na snadné, přestože v poslední době jsou rady a návody na každém rohu. Hlavní problém je samozřejmě v tom, že pro každého bude strategie trochu jiná a pro každého se vyplatí něco jiného. Pro tento případ připravil týdeník Euro něko lik modelových profilů, s kterými se může te identifikovat. Konkrétní strategie navrhli finanční poradci z řad největších poraden ských firem v Česku. I tak lze ale pro začátek zmínit několik obecných pravidel. Hlavní dilema, tedy zda vstoupit do nového druhého pilíře, či niko li, by se nemělo odvíjet jen od výše příjmů. Měli byste zohledňovat také ostatní investič ní kritéria. Například likviditu, tedy kdy se k penězům doopravdy dostanete, což bude až v důchodovém věku. Důležité je také ri ziko. V tuto chvíli můžeme všichni jen těžko odhadovat, co politici s penzijním systémem provedou za rok, natož potom za deset nebo dvacet let. Vstup do druhého pilíře přitom není možné vzít zpět.
Hlavní dilema, tedy zda vstoupit do nového druhého pilíře, či nikoli, by se nemělo odvíjet jen od výše příjmů. V úvahu musíte vzít například také politická rizika. Kromě druhého pilíře je také důležité vlastní bydlení a splacení zbytečných dluhů. Pokud nejste skutečně zkušenými investory či nemáte po ruce odbornou radu, měli byste raději využívat standardní prostředky a dodr žovat zvolenou investiční strategii. Nehledej te nástroje, které mohou krátkodobě vypadat jako „právě teď to nejlepší“, ale prostředky, které se osvědčují dlouhodobě. A především se nenechte zlákat univerzálními radami a lá kavě vypadajícími nabídkami. l
• 20 let
1
muž
• příjem 17 tisíc měsíčně
•2 8 let
2
žena
• OSVČ •p říjem 30 tisíc měsíčně
Na důchod začínáte myslet poměrně brzy, a tak máte dlouhý čas na střádá ní úspor, které dle současných pravi del využijete až v 70. roce života, tedy za padesát let. Pokud si budete chtít uchovat své současné příjmy, stačí pravidelně spořit. „Státní důchod bude v tomto případě 11 600 korun. Se spořením začíná včas, proto bude pro zachování stávajícího příjmu stačit poměrně nízká částka,“ říká Jan Lener z Broker Consulting. Pokud budou vaše příjmy i nadá le odpovídat této úrovni, která je pod hranicí průměru v Česku, prakticky se pro vás nevyplatí vstupovat do dru hého pilíře. „Vzhledem k politickým rizikům druhého pilíře nemá pro klienta smysl s penzí hazardovat a vhodnější je spořit si na penzi mimo druhý pilíř, minimálně deset procent současných příjmů,“ radí Josef Rajdl z Fincentra. Mnohem vhodnější se tak pro vás jeví založení penzijního připojištění. Pokud si budete ukládat 300 korun měsíčně (vyšší pro vás v tuto chvíli nemá význam), můžete počítat s při bližným zhodnocením 3,2 procenta, tedy pravděpodobně lehce nad infla ci. Poradci také doporučují spořit li bovolnou pravidelnou částku do ote vřených podílových fondů. l
Vzhledem k tomu, že nejste v zaměst naneckém poměru, ale pracujete jako osoba samostatně výdělečně činná, nacházíte se v důchodovém systému ve specifické pozici, stejně jako čím dál tím větší počet Čechů. Oslovení poradci se ve vašem případě příliš ne shodují, zda pro vás má význam vstup do druhého pilíře (poměr je přesně půl na půl), nacházíte se totiž přesně na pomezí. Rizika budete tedy muset zvážit sama, včetně těch politických. Naopak s jistotou se dá říct, že se vám vyplatí střádat si na penzijním připojištění. „Maximální příspěvek by měl činit za nových podmínek transformovaného fondu 1000 korun měsíčně, tedy maximální využití státní podpory bez uplatnění daňových odpočtů,“ říká David Kučera z Partners. Rozhod ně to však neznamená, že by vás tako vé úspory mohly na stáří zajistit. Jako OSVČ máte sice výhodu v mnohem nižších odvodech státu, ten se o vás ale v pokročilém věku o to méně po stará. Výhody byste tak měla kompen zovat o to většími úsporami. „Měla by uvažovat o tom, že bude maximum prostředků investovat či spořit ve vhodných produktech dle svého rizikového profilu. Vzhledem k nízkému státnímu důchodu by měla spořit minimálně 20 procent současných příjmů,“ říká Josef Rajdl. Stranou byste si tedy měla dávat další částku, a pokud se nerozhodnete pro druhý pilíř, na bízí se logicky právě otevřené podílo vé fondy. l
www.euro.cz
zajištění na stáří penzijní reforma
• 50 let
3
muž
4
žena
• 33 let
• konzervativní profil
• příjem 80 tisíc měsíčně
• příjem 27 tisíc měsíčně
• penzijní připojištění 1500 + 3000 příspěvek zaměstnavatele
• úspory 150 tisíc
ilustrace • Vojtěch Velický
15
Se spořením jste začal až ve vyšším věku, proto byste teď měl na zajiště ní důchodového věku věnovat pod statně větší úsilí. Do penze vám zbývá patnáct let, v tuto chvíli tak pro vás již nemá žádný smysl uvažovat o vstupu do druhého pilíře, pro tento krok se tedy určitě nenechte zlákat. „Navrhli bychom vstup pouze do třetího pilíře a dále uzavření smlouvy o penzijním připojištění do 30. listopadu, tedy využít výhody garantovaného nezáporného zhodnocení,“ myslí si Jan Macek z AWD. V následujících letech pro vás má smysl také využívat od počty ze základu daně. „Vhodné tedy je spořit na penzijní připojištění 1500 korun měsíčně,“ říká zase Rajdl. Tím by vaše spořicí strategie roz hodně neměla končit. Další pro středky můžete vkládat například na spořicí účet, uvažovat můžete i o termínovaných vkladech, zvlášť pokud se v dohledné době zvýší úro kové sazby. Můžete také zkusit štěs tí v otevřených podílových fondech, vzhledem ke kratšímu investičnímu horizontu (peníze budete potřebo vat poměrně brzy) si však dejte pozor na volbu konzervativnější strategie. Tedy spíše dluhopisové fondy či fon dy peněžního trhu. l
• hypotéka – zbývá splácet 15 let měsíčně 10 tisíc
5
rodina
•m už (38 let) – příjem 40 tisíc měsíčně • ž ena (32 let) – příjem 30 tisíc měsíčně •d vě děti •h ypotéka – zbývá splácet 18 let měsíčně 15 tisíc •o ba penzijní připojištění
Do důchodu máte sice ještě hod ně času a máte velmi slušný příjem, přesto je ideální chvíle začít mys let na budoucnost trochu intenzivně ji. Především patříte ke skupině oby vatel, které se vyplatí reálně uvažovat o vstupu do druhého pilíře. „Účast ve druhém pilíři lze doporučit nejen vzhledem k věku účastníka, ale i k výši jeho hrubého příjmu, která ční vysoko nad celorepublikovým průměrem,“ my slí si Kučera z Partners. Na penzijní připojištění sice dává te poměrně velkou částku, přesto bys te k zachování životní úrovně měla přihodit ještě něco stranou. Například Jan Lener si myslí, že v tomto přípa dě se hodí dávat do třetího pilíře spí še méně. „Doporučujeme ponechat penzijní připojištění, ale snížit měsíční vklad na 300 korun. Do otevřených podílových fondů byste měla pravidelně investovat 9200 korun měsíčně,“ radí Lener. Vzhledem k výdajům na bydlení lze také doporučit vytvoření dostateč né rezervy ke splácení hypotéky a mi mořádných výdajů, například na spo řicí účet. l
•3 roky spoří 600 měsíčně
Rozhodně děláte dobře, že při výda jích na hypotéku nezapomínáte dávat stranou úspory na stáří. V tuto chví li je ale ideální čas šlápnout při spoře ní na plyn. „Doporučujeme zachovat penzijní připojištění a navýšit platby na 1500 korun měsíčně,“ radí Jan Ma cek z AWD. Vstup do druhého pilíře je pro vás ovšem výrazně na pováženou. „U ženy nevidím významná pozitiva pro vstup do druhého pilíře. Bylo by to spíše hazardování s penzí. Pro muže je vhodnost na hraně. Může zvolit konzervativní fond státních dluhopisů a neměl by na tom být v penzi hůře než při využití pouze státního důchodu,“ mys lí si Josef Rajdl. Každopádně stranou by ve vašem případě mělo jít přibliž ně deset procent všech rodinných pří jmů, abyste si i na stáří zachovali ži votní úroveň. Vzhledem k poměrně vysoké hy potéce by bylo dobré přemýšlet také o období těsně před důchodem, kdy obvykle poklesne osobní příjem, ne mluvě o tom, že v tomto věku také hrozí mnohem větší riziko nezaměst nanosti. Také proto byste měli využít co nejvíce peněz k tomu, abyste po měrně vysokou hypotéku splatili dří ve. l
»
16
příloha týdeníku Euro 21 21. května 2012
penzijní reforma zajištění na stáří
»
6
7
muž
• 45 let
• příjem 33 tisíc měsíčně • spotřebitelské úvěry ve výši 200 tisíc
Chcete-li se vyhnout výraznému pro padu životní úrovně v důchodu, prio rita je pro vás celkem jasná. Váš úkol číslo jedna je splatit všechny spotřebi telské úvěry. Jejich náklady jsou totiž vyšší, než kolik můžete vydělat na vý nosech z vašich případných úspor. Zá roveň musíte velmi rychle začít se za jištěním na důchod. Druhý pilíř by pro vás měl význam jen v případě dynamičtějšího fondu. Už to samotné by znamenalo jisté rizi ko, nemluvě o tom, co politici mohou v budoucnu s druhým pilířem provést. Vzhledem k tomu, že vám zbývá ještě relativně delší čas (do důchodu dvacet let), budou pro vás tyto hrozby patrně až příliš velké. „Do důchodu půjde tento muž v 65 letech a bude mu přiznán příjem od státu 13 600 korun. Aby se dostal na stávajících 33 000 měsíčně, doporučujeme založení penzijního připojištění na vklad 300 korun měsíčně a pravidelnou investici do otevřených podílových fondů ve výši 7100 korun měsíčně,“ do poručuje Jan Lener. l
8
rodina
• muž (48 let) – příjem 150 tisíc měsíčně
•2 5 let
• žena (37 let) – na rodičovské dovolené
•O SVČ
• 3 děti • hypotéka – zbývá splácet 10 let měsíčně 20 tisíc • oba penzijní připojištění (on 1500 + 5000 příspěvek zaměstnavatele, ona 1500 měsíčně) • mají společné termínované vklady 300 tisíc
Přestože disponujete nadstandard ními příjmy, vaše úspory tomu pří liš neodpovídají. V důchodu, do kte rého půjdete v 65 letech, vám přitom bude přiznán státní důchod pouhých 20 400 korun, což vzhledem k vašim současným rodinným financím bude razantní propad. „Tento klient měl na svůj důchod myslet již dříve, v současné době pro něj znamená spoření na důchod zcela zásadní zásah do rodinných financí, jeho příjem však investici umožňuje,“ uklid ňuje Jan Lener. Investovat byste měl až 40 procent rodinných příjmů. Otáz kou samozřejmě zůstává jakým způ sobem. „Účast ve druhém pilíři lze doporučit, přestože je horizont spoření pouze 17letý. Hrubý příjem se totiž pohybuje výrazně nad celorepublikovým průměrem,“ říká David Kučera z Partners. Vaše penzijní připojištění si rozhodně zachovejte, mimoto byste si ovšem měli dávat stranou až 60 tisíc korun. Ty můžete kromě podílových fondů vložit také do nemovitosti, což zajistí diverzifikaci rizika. l
muž
•p říjem 30 tisíc měsíčně •3 0 tisíc úspory •p enzijní připojištění 700 měsíčně
Jste tím, komu finanční poradci říka jí středně bonitní klient, ovšem ne nechte se tím příliš ukolébat. Vzhle dem k vašemu věku si důchod totiž příliš neužijete, odejdete do něj až v 69 letech. Všechno zlé je ale k něče mu dobré. Díky tomu vám stačí spořit poměrně malé částky. Druhý pilíř pro vás jako pro OSVČ není zrovna dvakrát výhodný, pokud se však rozhodnete do něj vstoupit, bude váš důchod činit 12 328 korun státního důcho du a 3835 korun z fondového systé mu, celkem tedy 16 163 korun. Na do rovnání vaší současné úrovně příjmů tedy budete muset dál spořit do třetí ho pilíře plus ještě něco navíc. „Doporučujeme zachovat penzijní připojištění, ovšem se sníženým měsíčním vkladem na 300 korun, a k tomu pravidelnou investici do otevřených podílových fondů ve výši 500 korun měsíčně,“ doporučuje Lener. l
www.euro.cz
17
zajištění na stáří penzijní reforma
Vyzkoušejte
předplatné týdeníku
9
žena
• 54 let
muž
• 40 let
• příjem 17 tisíc měsíčně
• příjem 45 tisíc měsíčně
• vdova
• v nájmu
• dospělé děti
• stavební spoření 150 tisíc
• úspory 50 tisíc
• deposita 200 tisíc
Začít nyní uvažovat nad důchodem už je bohužel trochu pozdě a na zajiště ní elementární životní úrovně bude te potřebovat podstatnou část svých současných příjmů. Do důchodu pů jdete ve svých 64 letech, tedy už za deset let. „Pokud si chce během této doby zajistit dostatek finančních prostředků pro zachování současné životní úrovně, doporučujeme založení penzijního připojištění na částku 2000 korun měsíčně a k tomu pravidelně investovat do otevřených podílových fondů,“ říká Josef Rajdl. „V tomto případě vstup do druhého důchodového pilíře již nelze doporučit,“ upozorňuje Kučera z Partners. Spíše se vyplatí počítat s odpočty ze zákla du daně. Další úspory mimo zmíně ného třetího pilíře byste měla aloko vat na spořicí účet či termínovaný vklad. l
ilustrace • Vojtěch Velický
10
Jako někomu s nadprůměrným pří jmem se vám vstup do druhého pilí ře vyplatí za předpokladu, že výnos pokryje alespoň inflaci. Dívat byste se tedy měl po agresivnějších fondech. Je však třeba poznamenat, že i při pří znivém vývoji bude pozitivní rozdíl v současné hodnotě činit řádově stov ky korun. Do důchodu půjdete v 66 letech se státním důchodem odpovídajícím část ce 14 600 korun, a tak vám na zachová ní životní úrovně ještě zbývá nemálo našetřit. „Bylo by vhodné spořit na penzi alespoň 20 procent z příjmů,“ radí Jo sef Rajdl. Rozhodně se tedy vyplatí za čít alespoň s penzijním připojištěním. „Doporučujeme založení penzijního připojištění s vkladem 300 korun měsíčně a pravidelnou investici do otevřených podílových fondů ve výši 5500 korun. Je nejvyšší čas,“ tvrdí Jan Lener. Rozhodně byste měl vážně uvažovat o vyřešení otázky bydlení, které by pro vás mělo být prioritou číslo jedna. „Lze očekávat, že náklady na nájemní bydlení porostou výrazněji než na bydlení vlastní, proto je vhodné s těmito rezervami počítat,“ říká Kučera z Partners. Zatím nemáte k dispozici tak velkou částku, abyste si mohl vlastní bydle ní dovolit, přesto byste se měl pomalu připravovat na případné zkombinování vašich úspor s hypotečním úvěrem. l Tomáš Plhoň •
[email protected]
na 4 týdny
zdarma Předplatné objednávejte na www.euro.cz e-mailem na
[email protected] nebo na tel. čísle 251 026 144.
18
příloha týdeníku Euro 21 21. května 2012
penzijní reforma doplňkové spoření
Velký třesk v připojištění
Současné penzijní fondy projdou zásadní transformací aneb Jak se vyznat v třetím pilíři důchodové reformy systém dotuje štědrými příspěvky, jsou fon dy připojištění stále atraktivní. Loni do nich teklo 1,3 miliardy měsíčně. Pokud vám dosavadní systém vyhovoval, nemusíte mít nejmenší obavy. Stát vám po nechává možnost zachovat si veškeré součas né podmínky penzijního připojištění. O žád né dosud naspořené prostředky přitom tak či onak nepřijdete. Jedinou změnou, které se nevyhnete, je jiná výše státního příspěvku a daňového odpočtu (viz Vyšší příspěvky, vyšší úložky). Ty se mění pro všechny od 1. led na 2013. Příspěvky a slevy jsou nastaveny, aby motivovaly k vyšším pravidelným úlož kám. Stát vám začne přispívat až od tří sto vek měsíčně. Výše zmíněné datum je pro celou refor mu klíčové. Tehdy dojde k onomu velké mu třesku, kdy všechny penzijní fondy (tedy i ten váš) projdou přeměnou na penzijní spo lečnosti. Z právního hlediska bude hlavní změna spočívat v tom, že se konečně oddělí
Pokud vám dosavadní penzijní připojištění vyhovuje, stát vám ponechává možnost zachovat si současné podmínky.
M
áte penzijní připojištění? Pokud ano, není to nic zvláštního. V penzijních fondech si v tuto chvíli spoří valná většina Čechů. Jen málokoho z nich ale tyto nastřádané peníze ve stáří zajistí. Ve sku tečnosti si úspory v penzijních fondech čer pá k důchodu jen procento všech pojištěnců. Všichni ostatní si peníze vybírají jednorázo vě. Nejčastěji proto, že částka vystačí tak ako rát na novou lednici, v lepším případě na so lidní dovolenou u moře. Penzijní připojištění, které vzniklo počát kem devadesátých let, zkrátka neplní původ ní záměr. To by se však, alespoň podle plá
nu našich politiků, mělo již brzy změnit. Celé penzijní připojištění projde velkou přeměnou a bude sloužit jako třetí pilíř důchodové re formy. Pro vás tím vyvstane celá řada prak tických otázek. Žádný drahý marketing „Míra zapojení obyvatelstva v penzijním připojištění převyšuje 70 procent ekonomicky aktivních obyvatel,“ říká Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů ČR. Reforma tak zvaného třetího pilíře se tedy týká celé řady lidí, kteří do něj vložili již necelých 220 mi liard korun. Především díky tomu, že stát
majetek penzijních společností od prostřed ků střadatelů. To je skutečně nemalá změna. Tím, že dosud bylo rozdělení majetku nejas né, mohly dosavadní fondy odečítat z ma jetku účastníků vlastní náklady, například na předražené marketingové kampaně. Pokud tedy chcete zachovat podmínky své stávající smlouvy, postačí, když nebudete dě lat vůbec nic a do konce roku přečkáte onu změnu s rukama v kapsách. Vámi naspořené prostředky se mezitím přesunou do takzva ných transformovaných fondů, které bude spravovat ona nově vzniklá penzijní společ nost. Transformované fondy budou nadá
www.euro.cz
19
doplňkové spoření penzijní reforma
Vyšší příspěvky, vyšší úložky
FOTO • Tomáš Novák
le disponovat všemi výhodami dosavadního penzijního připojištění. Jistota nuly Především bude zachována garance nezápor ného výnosu. Transformované fondy budou i nadále investovat většinu svých prostředků do bezpečných aktiv, obvykle v podobě čes kých vládních dluhopisů. I když nevydělá te žádné velké peníze, rozhodně se nemůže stát, že skončíte v červených číslech. Stabilita vašich úspor zůstane tedy zachována. Zůsta nou i pravidla pro výplatu výnosu, který vám i nadále bude připisován jednou ročně. Penzijní společnost si samozřejmě na svou režii bude určitou část peněz ponechávat, ostatně nejde o charitu, ovšem konečně tak bude probíhat dle jasně stanovených pravi del. Ze zisku si vyplatí 15 procent a z celkové bilanční sumy ve správě fondu 0,6 procenta. Tedy výrazně méně než 1,4 procenta, ko lik si v průměru penzijní fondy účtovaly ješ tě v roce 2010. Vzhledem k výčtu výhod se očekává, že velká část populace bude chtít zůstat ve sta rém systému a peníze si nechá v těchto trans formovaných fondech. Především lidé v po kročilejším věku budou patrně chtít využít garance nezáporných vkladů. Pokud patříte mezi necelou třetinu Če chů, kteří penzijní připojištění ještě nema jí, a přesto byste výše popsaných výhod chtě li využít, zatím máte čas. Do konce listopadu ještě můžete uzavřít smlouvu na penzijní při pojištění za starých podmínek. „Lze předpokládat, že zájem o garantované připojištění zvýší počet nových smluv před koncem listopadu. Nicméně i z penzijního připojištění budou moci klienti později převést prostředky do doplňkového penzijního spoření, tedy nového modelu třetího pilíře,“ říká Jiří Rusnok. A teď už k tomu, co bude na třetím pilí ři nové. Hlavním smyslem existence nově vzniklých penzijních společností budou tak zvané účastnické fondy. Ty by měly slou žit jako doplňkové spoření pro druhý pilíř a jako takové by měly být zbaveny některých největších neduhů současného připojiště ní. Předně zde přestane platit pravidlo garan ce nezáporného výnosu. Fondy budou volit
Výše státních příspěvků a daňových odpočtů z penzijního připojištění (Kč) Měsíční úložka Státní Státní Daňový příspěvek příspěvek odpočet do 31. 12. 2012 od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2012 100 50 0 0 200 90 0 0 300 120 90 0 400 140 110 0 500 150 130 0 600 150 150 1 200 700 150 170 2 400 800 150 190 3 600 900 150 210 4 800 1 000 150 230 6 000 1 100 150 230 7 200 1 200 150 230 8 400 1 300 150 230 9 600 1 400 150 230 10 800 1 500 150 230 12 000 1 600 150 230 12 000 1 700 150 230 12 000 1 800 150 230 12 000 1 900 150 230 12 000 2 000 150 230 12 000
Daňový odpočet od 1. 1. 2013 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 200 2 400 3 600 4 800 6 000 7 200 8 400 9 600 10 800 12 000
pramen: ministerstvo financí
různou investiční strategii s rozdílnou mírou rizika. Můžete sice na jednu stranu logicky skončit i v minusu, ale zase máte šanci získat mnohem vyšší zhodnocení. Vyšší riziko, vyšší zhodnocení „Nově založené smlouvy v roce 2013 již poběží v režimu doplňkového penzijního spoření účastnických fondů a umožní volbu investiční strategie, ale bez garance kladného zhodnocení,“ potvrzuje David Kučera, finanční porad ce společnosti Partners. Riziko ztráty je sa
ném roce oproti minulému. Do účastnických fondů vám bude i nadále přispívat stát, zů stane i možnost daňového odpočtu. Také vám stejně jako v současném penzijním při pojištění bude moci přispívat zaměstnavatel. Fakt, že bude existovat více druhů fondů, samozřejmě postaví případné střadatele před nemalé dilema. Výběr vhodné investiční stra tegie zatím bohužel stále nepatří k doved nostem, jež by každý Čech získal na základní škole. Lze samozřejmě očekávat záplavu in vestičních článků, reklamních letáků, a také
Ve fondech doplňkového spoření na stáří můžete sice na jednu stranu skončit i v minusu, ale zase máte šanci získat mnohem vyšší zhodnocení mozřejmě u úspor na penzi na první pohled děsivé, musíte si však uvědomit, že jde o do plňkové spoření. Nikdo do něj tedy vstupovat nemusí. Navíc ztráty v jednom roce bývají dle zahraničních zkušeností obvykle více než vyrovnány zisky v letech příštích. Rozhodnete-li se setrvat v transformova ném fondu (to znamená dle vaší současné smlouvy), můžete v budoucnu kdykoli pře jít do fondu účastnického (dle nových podmí nek). Nikdo a nic vás do tohoto kroku nebude nutit. Není však možné být v obou fondech současně. Také účastnické fondy si budou ponechá vat část prostředků. Dle schválených pravidel půjde o 0,4 až 0,8 procenta z průměrné roční hodnoty celkového kapitálu ve fondu, k tomu navíc deset procent z navýšení investice v da
řadu podomních finančních poradců se zaru čeně fungujícími radami. V tuto chvíli je jasné, že všechny penzij ní společnosti nabídnou minimálně tři dru hy fondů. Jedním z nich bude konzervativní účastnický fond, dále budete moci využít vy váženou a dynamickou investiční strategii. Některé společnosti patrně nabídnou celkem čtyři možnosti – jednu konzervativní, jednu vyváženou a dvě dynamické. Například AXA již oznámila, že dá na výběr mezi třemi stra tegiemi, Aegon bude zase nabízet čtyři. Kon krétní počet fondů a jejich strategií však bu deme znát až po udělení licencí od České národní banky, tedy někdy ve druhé polovi ně roku 2012. l Tomáš Plhoň •
[email protected]
20
příloha týdeníku Euro 21 21. května 2012
penzijní reforma anketa
Nenechám po sobě naditý fond
Manažeři oslovení týdeníkem Euro se vstupem do druhého pilíře spíše váhají, na stát se ale spoléhat nebudou
N
ově vznikající druhý pilíř penzijního systému má být výhodný spíše pro lidi s nadprůměrnými příjmy. Ani ti ale ne jsou z vyhlídky dlouhodobého spoření bez možnosti ze systému vystoupit příliš nadše ni, jak vyplývá z ankety týdeníku Euro mezi manažery, majiteli firem a dalšími expono vanými jedinci. Z jedenadvaceti responden tů ve věku do čtyřiceti let je pro účast v nově vznikajících penzijních fondech určitě roz hodnuta zhruba polovina. Naprosté větši ně je přitom jasné, že v důchodu se na pomoc státu nemohou spolehnout. Odhodlaná skupinka tázaných navíc zatím nemá jasno, jakou strategii rizikovosti fon du zvolí. Rozhodovat se chtějí spíše podle re nomé společností, které je budou spravovat. Ostatní buď čekají na další informace, ane bo tento typ spoření na důchod rovnou odmí tají. Jednou z takových osobností je i vicegu vernér České národní banky Mojmír Hampl. „Jsem vděčný, že mám svobodu volby do druhého pilíře nevstoupit,“ říká. Jak se tedy vysoko postavení lidé snaží za jistit na stáří? Spoléhají na děti, nemovitos ti, spoření a investice, pokud možno konzer vativní. Najdou se i tací, kteří berou vážnou otázku důchodů vyloženě s humorem. „Dokud jsem aktivní, pořídím další byt, a ten budu pronajímat. Jednou za měsíc vyberu nájem, popovídám s nájemci a koupím něco k jídlu kamarádům, kteří před třiceti lety špatně odhadli vhodnou investiční strategii,“ plánuje na příklad Tomáš Pardubický, generální ředitel společnosti Finep. Anketní otázky: 1 2
Jak se zajišťujete na stáří? C hystáte se na vstup do druhého pilíře? Podle čeho budete volit typ fondu?
Tomáš Richter
ředitel, Internet Retail 1 Snažím se uchovat si racionální pohled na svět a prioritu hodnot, abych nebyl frustro ván ze ztráty „společenského postavení“, až na něj nebude stačit výplata. Dává smysl do mek na venkově, nějaké ty kutilské a zeměděl ské dovednosti a „ono to nějak půjde“. Ve vší vážnosti počítám s tím, že mi základní potře by pokryjí úspory z doby aktivní činnosti, ulo žené v různých formách majetku. Kromě toho však plánuji mít děti, a to je myslím docela pevný pilíř, pokud člověk zvládne výchovu. 2 Nechystám. Pravděpodobnost, že se při současném nasazení dožiju důchodového věku, je velmi nízká, a tak by byla škoda ne chat po sobě naditý fond.
Tereza Šimečková
ředitelka a předsedkyně představenstva, Mediaresearch 1 Jsem přesvědčena, že za 25 až 30 let bude důchodová politika státu výrazně „drsnější“ než nyní. Tipuji, že důchod od státu bude po krývat pouze třetinu až čtvrtinu nákladů po třebných na živobytí. Využívám možností důchodového připojištění a investičního ži votního pojištění. Osobně vycházím z toho, že bude výhodné bydlet ve vlastní nemovitos ti v menší obci mimo Prahu a mít jakékoli další příjmy. Budu se snažit pracovat co nejdéle, plá nuji pronajímat druhou nemovitost (rodinný dům), při určitém štěstí očekávám menší výnos z běžných investičních fondů a akcií, do kte rých jsem investovala již před nějakou dobou. 2 Vstup do druhého pilíře určitě zvážím. Nejsem odborník, přečtu si nabídky fondů a poté budu typ fondu konzultovat se svým dlouhodobým finančním poradcem.
Mojmír Hampl
viceguvernér, Česká národní banka 1 Na stáří se zajišťuji kapitálovým životním pojištěním, odkládáním stranou na horší časy a výchovou dětí. 2 Na vstup do druhého pilíře se nechystám. Jsem vděčný, že mám svobodu volby do dru hého pilíře nevstoupit.
Linda Vavříková
spolumajitelka a jednatelka, Firma na zážitky 1 Aktuálně se připravujeme na narození druhého miminka. Snad jen ve velmi obecné rovině koupí vlastního domu, abych snížila budoucí náklady. Neplánuji přílišné spoléhá ní na stát, věřím, že se mi podaří zajistit a in vestovat potřebné prostředky vlastní cestou. 2 Vstup do druhého pilíře je pro mě určitě lepší varianta. O výběru fondu jsem zatím ne uvažovala, rozhodně si nechám i poradit.
Pavel Zima
generální ředitel a místopředseda představenstva, Seznam.cz 1 Primárně se snažím peníze vydělat. Ná sledně je investuji s cílem vytvořit si dosta tečné rezervy pro sebe a svoji rodinu. Nechci být ve stáří závislý na státním systému. Nikdo neví, co bude za deset let. Podle mě je totiž dost dobře možné, že již státní systém vůbec fungovat nebude. Proto chci být soběstačný. 2 Nechystám se nic podobného využít. Nyní hlavně investuji, abych se zajistil sám.
www.euro.cz
21
anketa penzijní reforma
Richard Hes
Petr Stuchlík
managing partner, Alexander Hughes CE 1 Společně s mojí paní jsme zvolili tu na prv ní pohled nejjednodušší cestu – pořídili jsme si spoustu dětí a snažíme se z nich vychovat co nejlepší lidi. Také se snažíme o rovnoměr ně rozdělená další aktiva. Nicméně za základ ní beru těch našich pět pilířků. 2 Na vstup se pro tuto chvíli nechystám. Díky své práci se posledních deset let pohy buji mezi Českou republikou, Slovenskem, Maďarskem a Polskem a mám pocit, že kaž dá reforma by měla začít důkladnou debatou a analýzou toho, co se stalo u našich sousedů. Pro podobně dlouhodobou investici je podle mne potřeba spousta důvěry – a ta tady, mini málně podle zkušeností z Maďarska, chybí.
ředitel a předseda představenstva, Fincentrum 1 Penze mne čeká za 30 až 35 let. Nemohu se spoléhat na stát, že mi po roce 2040 zajistí ales poň trochu slušné stáří, i když ani to nevyluču ji. Proto využívám finanční produkty soukro mých institucí a podporuji širší rodinu v jejím vzdělání a rozvoji. Zajištění tedy tvoří stát, sou kromý sektor a rodina. Něco z toho snad vyjde. 2 Ano, plánuji spořit i ve druhém pilíři. Vybí rat budu především podle dobrého jména fi nanční skupiny, která za konkrétním fondem bude stát.
Markéta Stržínková
ředitelka pro region východní Evropy, Atradius Credit Insurance 1 Snažím se nemít žádné dluhy. To je základ. Ale asi jako každý využívám kapitálové život ní pojistky a penzijního připojištění u kvalit ní pojišťovny, kde průběžně navyšuji limity. Snažím se ale především myslet na rodinu, protože myslím, že podporovat rodiče je na prostá samozřejmost. 2 Počkám si, až se tahle věc usadí, zatím ne mám bližší informace. S velkou pravděpo dobností do toho ale půjdu.
Pavel Řehák Jaroslav Havel
partner advokátní kanceláře, Havel, Holásek & Partners
Jan Sýkora
ředitel a předseda představenstva, Wood & Company Financial Services 1 Snažím se o zdravý životní styl (sport a ži votospráva). Chystám se pracovat až do smr ti. Od státu důchod nečekám. 2 S žádným pilířem nepočítám. Spořím a in vestuji.
Diverzifikaci majetkového portfolia, včet ně velmi konzervativních investic. 2 Nevylučuji takovou možnost, ale zatím jsem se tím intenzivně nezaobíral. Rozhod ně se však s nabídkou fondů renomovaných správců seznámím. 1
Radek DyntaR
finanční ředitel, skupina KKCG
Jiří Pospíšil
FOTO • Archiv
ministr spravedlnosti 1 Pomáhám rekonstruovat rodinnou nemo vitost, kterou vnímám jako uložené peníze na stáří. 2 O vstupu do druhého pilíře uvažuji.
1 Kombinací investic do nemovitostí, pen zijního připojištění, kapitálového životního pojištění a podílových fondů. 2 Rozhodně chystám. Volit budu dle reno mé, a zejména dle investiční strategie. Nej raději bych zvolil pasivní fond ukládající fi nanční prostředky do akciových indexů.
generální ředitel a místopředseda představenstva, Česká pojišťovna 1 Stávající princip penzijního systému pla tí přes 130 let – tehdy na penzi jednoho se niora přispívalo deset pracujících, dnes jsou to čtyři, kolik to bude za třicet let, až půjdu do důchodu? Jeden na jednoho? Sám proto využívám všechny základní finanční produk ty, které zhodnocují mé úspory. Využívám jak stavební spoření, tak penzijní připojiště ní, pravidelně investuji do podílových fon dů. Finančních produktů je na trhu samozřej mě celá řada a nabídka je komplexní – navíc je potřeba sledovat pravidelně vývoj investic a rozumět trendům. Proto využívám služeb finančního poradce. 2 Samozřejmě! Bude mě zajímat, co mi zvo lená penzijní společnost nabídne, jak bude stabilní a jakou bude mít reputaci, jak mých 2+3 procenta zhodnotí, jakou mám předcho zí zkušenost s penzijním fondem, u kterého mám sjednáno penzijní připojištění. Bude mě zajímat, jak mi penzijní společnost vysvět lí výhody mé investice do druhého pilíře a jak flexibilní bude k mým potřebám.
»
22
příloha týdeníku Euro 21 21. května 2012
penzijní reforma anketa
» Marek Ditz
vrchní ředitel divize Korporátní a institucionální bankovnictví, ČSOB 1 Doufám, že ještě několik desetiletí budu moci chodit do práce a něco naspořím. In vestuji do úspor v bance a nemovitostí. V bu doucnu bych zvážil i přímou investici do ně jakého podnikání. To by ale za současného stavu byl konflikt zájmů. Jsem konzervativní, neinvestuji do žádných anonymních cenných papírů, státních dluhopisů, komodit a měn, nedělám taktické spekulace na pohyby trhů. Kdybych se snad nudil, tak zajdu radši do ka sina. Šance na prodělek je podobná. 2 Ano, ale jen menší částky a pouze v kon zervativním profilu. Zatím jsem podmín ky podrobně nestudoval. Bude také záležet na podmínkách, jaké nabídne zaměstnavatel.
Veronika Matušková
ředitelka úseku finančního řízení, Penzijní fond České spořitelny 1 Má důvěra ve státní systém důchodové ho pojištění není silná, proto se už dvanáct let zajišťuji na stáří pravidelným spořením do dobrovolného systému penzijního připo jištění. Průměrné zhodnocení klientských fi nančních prostředků, které jsou spravová ny penzijními fondy, bylo nadinflační a činilo za posledních 12 let kolem tří procent ročně. I když existují finanční nástroje, které jsou ziskovější, pro mě patří penzijní připojištění k základním produktům, které budu využívat vzhledem k jeho bezrizikovosti a výhodám. 2 Ano, chystám. Ráda využiji možnosti roz hodovat si sama o svých finančních prostřed cích a zhodnocovat je v soukromých penzij ních fondech. Typ fondu budu volit podle aktuální averze k riziku. Předpokládám, že fi nanční prostředky vložím do kombinace vy váženého a dynamického fondu.
Tomáš Pardubický generální ředitel, Finep 1 Mám velmi sofistikovanou strategii zajiš tění vlastního stáří. Téměř všechny peníze utrácím za cestování a prožitky. Pořídil jsem kvalitní fotoaparát a vše dokumentuji. V dů chodu plánuji v hospodě za pivo vyprávět historky z cest. O tyto úspory mě nepřipraví ani levicová politika s rozpočtovou nekázní, ani unie dotující línější regiony. 2 Současná globální ekonomika je postavena na dluhu. Z podstaty je tedy v horizontu mého důchodu stoprocentně inflační. Nevidím moc smyslu v hromadění peněz. Druhý pilíř mo tivuje k vyšším úsporám, já raději budu více utrácet – dokud jsem aktivní, pořídím další byt, který budu pronajímat. Jednou za měsíc vyberu nájem, popovídám s nájemci a koupím něco k jídlu kamarádům, kteří kdysy špatně odhadli vhodnou investiční strategii.
Martin Diviš
generální ředitel a předseda představenstva, Kooperativa 1 Pro mě je hlavním nástrojem zajiště ní na stáří univerzální životní pojištění, kte ré mi dává možnost aktivně ovlivňovat nejen výši ukládaných prostředků, ale i to, kam bu dou investovány. Mám i penzijní připojištění a ještě další důchodové pojištění – aktivní stáří je pro mě zkrátka příliš důležité, než abych se spoléhal jen na jeden druh zabezpečení. 2 Předpokládám, že možnost vstoupit do druhého pilíře využiji, protože individuál nější způsob spoření je mi bližší než současný anonymní systém. Zapadá lépe do toho, co si obecně o zajištění myslím: nikdo se o mě stejně nepostará lépe než já.
Markéta Kavanová
ekonomická ředitelka, Leo Express 1 Snažím se zabezpečit kombinací různých typů spoření, investování a pojištění. Jsem konzervativnější typ investora, upřednostňu ji pojištěné a garantované investice a vklady se zaručeným výnosem nad míru inflace. 2 I když souhlasím s potřebou realizovat pen zijní reformu, do druhého pilíře se vstoupit nechystám. Odrazuje mě, že vklady nebudou zajištěné, fond bude moci zkrachovat. Fondy také nemají zaručený výnos nad míru inflace a nemůžete z daného fondu vystoupit.
Karin Dvořáková
členka představenstva Aviva životní pojišťovna, a. s. 1 Za základní investici na stáří považuji by dlení – pořízení nemovitosti a následné úpra vy vedoucí ke snížení celkových nákladů na její provoz. Mám také investiční životní pojiště ní a penzijní připojištění. U prvně jmenované ho však považuji za důležitější pojistnou ochra nu, kterou mi poskytuje pro případy závažných onemocnění, trvalé invalidity a trvalých ná sledků úrazu. Využívám i stavební spoření a také jsem začala pravidelně investovat do ak ciových a smíšených fondů přímo na burze. 2 Nejsem rozhodnutá. Důležité budou fi nální podmínky upravující vstup, zejména možnosti úprav v průběhu účasti. Fond bych volila s ohledem na zkušenost s finanční sku pinou, dosavadní výkonnost spravovaných fondů, náklady, transparentnost a samozřej mě aktuální nabídku a modelaci vývoje jeho výkonnosti. Nevylučuji však, že si spoření na stáří ponechám plně ve svých rukou.
Jakub Křešnička •
[email protected]
PŘEDPLATNÉ
TÝDENÍKU
SE SLEVOU 46 % Objednejte si roční předplatné týdeníku EURO za zvýhodněnou cenu 1350 Kč. Oproti koupi na stánku za rok ušetříte 1146 Kč.
VYZKOUŠEJTE PŘEDPLATNÉ
NA 4 TÝDNY ZDARMA
Chcete se bezplatně seznámit s časopisem, kvalitou článků, recenzí a analýz? Objednejte si zkušební předplatné týdeníku EURO na 4 týdny nezávazně a zdarma. PŘEDPLATNÉ OBJEDNÁVEJTE NA WWW.EURO.CZ, E-MAILEM NA
[email protected] NEBO NA TELEFONU 251 026 144