Peníze v ČR historie a současnost

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Peníze v ČR – historie a současnost Money in Czech Republic – History and Present Bakalářská práce

Autor:

Magdalena Cvrčková Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Marcela Soldánová

Duben 2009

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze dne 15.3. 2009

Magdalena Cvrčková

2

Poděkování: Ráda bych touto cestou poděkovala Ing. Marcele Soldánové, která přispěla k tvorbě bakalářské práce cennými radami a připomínkami, bez nichž by tato práce nemohla vzniknout.

3

Anotace práce: Historický vývoj peněz procházel změnami po staletí. Přechod od dob naturální směny až po peníze bankovní ovlivňoval též ekonomický a hospodářský rozvoj zemí. Bakalářská práce se zaměřuje na hotovosti, hotovostní operace, ochranu platidel, padělky, a podobu peněz v České republice, jejich historickou přeměnu. Zároveň seznamuje s eurem jako platidlem budoucím. Součástí práce je i náhled do každodenní pracovní činnosti pokladníka v bance. Klíčová slova: peníze, směna, hotovostní operace, padělek, ochrana, krytí bankovek a mincí, legislativa, Evropská unie, euro.

Annotation: Historical evolution of money has changed for centuries. Changeover from barter system to paper money influenced economic system and economic expansion of countries. My bachelor work is targeted on the cash money, cash operation and payments, protection of money, the counterfeiting of money and the form of money in the Czech Republic and its historical conversion. My work introduces the Euro like future means of payment. One part of my bachelor work is focused on a day-to-day cashier´s activity in the bank. Key words: Money, Exchange, Cash payments, counterfeiting of money, protection, backing of notes and coins, legislation, the European Union, the Euro.

4

Obsah BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA PRAHA ..................................................... 1 PROHLÁŠENÍ: ................................................................................................................... 2 PODĚKOVÁNÍ: .................................................................................................................. 3 ANOTACE PRÁCE: ........................................................................................................... 4 ANNOTATION: .................................................................................................................. 4 ÚVOD ................................................................................................................................... 6 1. VZNIK PENĚZ ................................................................................................................ 7 1.1 Barterové obchody....................................................................................................... 8 1.2 Historie mincí .............................................................................................................. 9 1.3 Vývoj papírových peněz ............................................................................................ 13 1.3.1 Státovky .............................................................................................................. 14 1.3.2 Bankovky ............................................................................................................ 14 1.4 Československá měna ................................................................................................ 15 2. EKONOMICKÉ HLEDISKO KRYTÍ OBĚŽIVA .................................................... 23 2.1 Problémy krytí ........................................................................................................... 24 2.2 Krytí bankovek na našem území ............................................................................... 25 2.3 Krytí současných bankovek ....................................................................................... 28 3. ČESKÁ PLATIDLA ...................................................................................................... 29 3.1 Právní legislativa ....................................................................................................... 29 3.2 Česká národní banka.................................................................................................. 31 3.3 Současná platidla ....................................................................................................... 33 3.3.1 Mince .................................................................................................................. 33 3.3.2 Bankovky ............................................................................................................ 34 3.4 Ochranné prvky a padělky ......................................................................................... 35 4. EURO JAKO JEDNOTNÁ MĚNA ............................................................................. 41 4.1 Vznik EU ................................................................................................................... 41 4.2 Legislativa EU ........................................................................................................... 42 4.3 Jednotný trh EU ......................................................................................................... 43 4.4 Společná měna ........................................................................................................... 44 4.4.1 Euro mince a bankovky ...................................................................................... 44 4.4.2 Ochranné prvky a padělky .................................................................................. 45 4.5 Mezinárodní postavení eura....................................................................................... 47 5. HOTOVOSTNÍ OPERACE V BANCE ...................................................................... 50 5.1 Hotovostní platební styk ............................................................................................ 50 5.1.1 Dotace a odvody hotovostí ................................................................................. 51 5.1.2 Balení hotovostí .................................................................................................. 51 5.1.3 Poskytování náhrad za bankovky a mince .......................................................... 52 5.2 Pokladní činnost ........................................................................................................ 53 5.2.1 Pokladna, pokladníci .......................................................................................... 53 5.2.2 Průběh operací s hotovostí.................................................................................. 54 5.2.3 Směnárenská činnost .......................................................................................... 56 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 58 Seznam použité literatury ................................................................................................ 60 Seznam www.stránek ...................................................................................................... 61 Seznam právních předpisů ............................................................................................... 61 Seznam příloh .................................................................................................................. 62

5

Úvod V této práci se zamýšlím nad tím, jakou roli hrály a hrají peníze v historii, jaká je jejich úloha a formy dnes, mají-li dnes nějaký význam a jaká proměna by mohla nastat přechodem na euro. Cílem této práce je popsat vývoj peněz až do současnosti, seznámit s aspekty použití eura a charakterizovat hotovostní operace v bance. Zároveň by měla vyprovokovat zamyšlení nad otázkou společné měny, v rámci vztahu mezi českou korunou jako současného platidla a eurem jako platidla budoucího, jejich historií a posouzení dalšího možného vývoje vzhledem ke vstupu České republiky do Evropské unie. Podrobněji se zabývám ochrannými prvky, platnou legislativou, pozastavuji se u procesu přijetí eura. První kapitola popisuje podstatu vzniku peněz, jejich předchůdce a objev prvních mincí.Vysvětluje, proč se právě kovy staly tím nejvhodnějším materiálem pro výrobu mincí a zmiňuje se o pojmech monetizace a demonetizace. Dále popisuje vznik papírových platidel a jejich další vývoj, zmiňuje pojmy státovka, bankovka, směnka. Součástí první kapitoly je historický přehled oběživa v českých zemích, podrobněji je popsána proměna československé měny od roku 1918 až do současnosti. Druhá kapitola se zabývá krytím peněz, přibližuje platnou legislativu a poskytuje základní informace o České národní bance. Třetí kapitola je zaměřena na současná platidla v České republice, jejich ochranné prvky a padělky. Čtvrtá kapitola popisuje historii vzniku Evropské unie, eurobankovky a euromince, jejich ochranné prvky a legislativu vztahující se k euru. Součástí čtvrté kapitoly je popis mezinárodního postavení eura. Pátá kapitola je věnována hotovostním operacím v bance, popisuje činnosti pokladníka, průběh manipulace s hotovostmi a je obohacená o vlastní zkušenosti při směnárenské činnosti.

6

1. Vznik peněz „Objev“ peněz patří mezi nejvýznamnější objevy historie lidstva. Na počátku svých dějin lidstvo peníze neznalo. V nejstarších obdobích vývoje lidstva byl prostředníkem směny téměř každý přírodní produkt či výrobek. Bylo to období naturální směny. Naturální směna má velikou výhodu ve své jednoduchosti, ale zároveň obrovskou nevýhodu v oboustranné shodě potřeb1). S růstem významu a rozsahu obchodu se ukázala její nepraktičnost a lidé začali hledat takový prostředek, který by kdokoliv, kdykoliv rád vyměnil – peníze2). Zrod peněz tak vytvořil podmínky pro nahrazení naturální směny směnou peněžní.Umožnil rozvoj výroby a usnadnil, zlevnil a zpřehlednil směnu jednotlivých výrobků. Je přirozeným výsledkem vývoje výroby, dělby práce a kolektivního zapojení lidí. O tom se můžeme přesvědčit pohledem na historický vývoj peněz, jenž vedl od různých druhů zbožových peněz (např. plátno, dobytek, kožešiny) přes drahé kovy až k penězům papírovým. Podle ekonomů jsou peníze zvláštní druh aktiva, které plní funkci prostředku směny, zúčtovací jednotky a uchovatele hodnot. Toto aktivum musí být všeobecně přijímáno všemi ekonomickými subjekty. Peníze musí mít nulovou elasticitu substituce a výroby, musí být dokonale likvidní a jejich použití se musí obejít bez dalších transakčních nákladů3). Z pohledu laika to znamená, že potřebujeme-li peníze, není možné si je svévolně vyrobit či je nahradit nějakým jiným prostředkem. Platíme-li penězi, zaplatíme pouze stanovenou sumu a již není nutné vynakládat další dodatečné náklady. Pro peněžní směnu není nutná oboustranná shoda potřeb, protože právě peníze fungují jako její prostředek. To je jejich základní funkce. Podstata peněz vyplývá z toho, že každý je ochoten je přijmout, protože ví, že je přijímají všechny subjekty společnosti. Splněním této podmínky je možné použít peníze k placení za zboží, služby, nebo při úhradě dluhu. V minulosti měly podobu peněz různé předměty a výrobky, které však funkci peněz plnily jen dočasně.V současnosti zase v některých funkcích peněz mohou vystupovat šeky, platební a úvěrové karty, bankovní směnky a některé druhy cenných papírů. Další z možností použití peněz je jejich držba v podobě peněžních úspor. Zde vystupují peníze jako uchovatel hodnoty v čase, přičemž nezáleží na tom zda jde o hotovostní úspory nebo zda jde o vklady uložené v bankách či investice v podobě obligací. Poslední, 1)

Oboustranná shoda potřeb –např. nalezení takového výrobce, který bude ochoten vyměnit zrovna vaše zboží za to své a za takových podmínek, se kterými budete souhlasit. 2) Ekonomie, stručný přehled, Jana Švarcová, CEED 2002, str.17-24. 3) Malá encyklopedie moderní ekonomie, Milan Sojka, Bronislav Konečný, Libri, 1996, str.58-69.

7

neméně důležitou funkcí peněz je to, že vystupují jako zúčtovací jednotka4) a lze jimi ocenit ostatní statky, služby, aktiva a pasiva. Tak jako se vyvíjely jednotlivé státy, národy a jejich hospodářství, postupně se vyvíjely i samotné peníze. Funkce peněz však zůstaly stejné, měnila se jen jejich podoba. Staly se tím nejlepším, co bylo v rámci směny a měření hodnoty vymyšleno. Jedno české přísloví praví, že: „Peníze jsou prostředkem moudrých a cílem hlupáků.“ Můžeme si o nich myslet cokoliv. Je však dobré jim rozumět, potom nám mohou co nejlépe sloužit.

1.1 Barterové obchody První formy peněz se objevují zhruba před jedenácti tisíci lety. S vývojem peněz se vyvíjel i mechanismus směny. Nejdříve se objevuje směna naturální, pak komoditní, poté vznikají mince, papírové peníze a peníze bankovní. Samotný rozvoj peněz přichází s rozvojem zemědělství a pastevectví, kdy vznikaly první přebytky potravin. Barterové obchody slouží k výměně jednoho zboží za druhé. Prostředkem směny se stávají potraviny, obilí, čaj, sůl, kakaové boby, sýr, zvířectvo, ale i další materiály jako mořské mušle, jantar, dobytek, slonovina, kůže, korálky, kameny a podobně. Každá z komodit však měla své výhody a nevýhody. Některé byly nedělitelné, jiné špatně skladovatelné nebo se s nimi těžce manipulovalo. Svoji roli hrály také tkaniny jako například sukno a plátno5). Kapesníčky a šátečky sehrávaly v životě starých Slovanů značnou hospodářskou úlohu, protože převzaly roli platidla. Dobře se jimi vyjadřovala hodnota zboží6)(obr.č.4). Dalším prostředkem platby bylo například používání kamenných kotoučů (na ostrově Yap v Tichém oceánu), z nichž největší kusy měly průměr až 4m7). Což je ve srovnání s dnešní kreditní kartou zcela nemyslitelné. Okolo roku 1200 př. n. l. používali staří Číňané jako peníze korálové mušle kauri8) viz obr.č.1. Skutečné peníze se objevují kolem roku 3500 př. n. l. v Mezopotámii (nynější jižní Irák). Mezopotamské záznamy klínovým písmem vypovídají, že se platilo váženým množstvím stříbra. Od té doby se používalo váženého množství kovů jako peněz v mnoha dalších zemích světa. Právě tato forma vedla k vynálezu mincí. 4)

Malá encyklopedie moderní ekonomie, Milan Sojka, Bronislav Konečný, Libri, 1996, str. 56-63. od slova plátno je mimochodem odvozeno české slovo platit, Lidé a peníze, František Vencovský, Ladislav Kopecký,Reproprint 2002, str.1. 6) Ekonomie stručný přehled, Jena Švarcová, CEED 2002, str. 18-21. 7) Peníze, z anglického originálu MONEY (Dorling Kondersley Limited, London 1990) přeložila Miroslava Tůmová, Fortuna Print, Praha, str. 8 8) Kauri-ulity mořských plžů, nejrozšířenější a nejdéle používaná forma peněz v dějinách lidstva. Zdroj: vlastní poznatky z výstavy Peníze a lidé, pořádané ČNB, červen 2008. 5)

8

Obr.č.1 Mušle Kauri

Obr.č.2 Mince ve tvaru kauri

Obr.č.1 Zdroj: http//wwwcnb.cz/výstava Peníze a lidé, 14.9.2008. Obr.č.2 Zdroj: Peníze, z anglického originálu MONEY (Dorling Kondersley Limited, London 1990) přeložila Miroslava Tůmová, Fortuna Print, Praha 1993, str.11.

1.2 Historie mincí Okolo roku 1000 př. n. l. začali Číňané vyrábět bronzové a měděné napodobeniny mušlí a ty jsou považovány za nejstarší formu mincí (obr.č.2). Kulaté mince se v Číně objevují mezi 6. a 3.stoletím před naším letopočtem. První známé mince byly zhotoveny v 7.st. př. n. l. v lýdském království, nyní Turecku, kde se s nimi seznámili Řekové, později Římané a s nimi celý tehdejší svět. Mincovním kovem bylo hlavně stříbro, vzácněji zlato a k ražbě drobných mincí bylo použito bronzu a mědi. V roce 550 př. n. l. se lýdské mince začaly razit z vážených kusů élektra, což byla směs zlata a stříbra (obr. č. 3). Z Lýdské říše také pochází ražba mincí v pravém slova smyslu. Vyražené obrazce na minci potvrzovaly hmotnost a hodnotu mince při placení. Lýdská říše byla první, která začala razit mince ze zlata. Dochází k zavedení bimetalického měnového systému, který na dlouhou dobu převládl v mnoha zemích. Rozhodující místo ve vývoji peněz zaujaly kovy a to pro svoji trvanlivost, tvárnost, dělitelnost, všeobecnou prospěšnost, uchovatelnost, neměnnost a snadnou přepravu. Dokázaly reprezentovat i v malém objemu velkou hodnotu9). Nejužívanějšími kovy byla měď, železo, olovo, později pak slitina mědi a cínu. Úlomky kovů, neopracované slitky, polorozpracované kusy nebo hromadně zhotovované výrobky, které svým tvarem připomínaly původní předmět směny, byly nositeli hodnoty, kterou představovaly. Později byly opatřeny značkou, vyraženým obrazem nebo rozlišovacím znaménkem vlastníka a tak

9)

Peníze do kapsy, Jan Havel, Antonín Odehnal, Albatros 2004, str.13-74.

9

již připomínaly dnešní mince. Používání peněz v podobě kousku označkovaného kovu se objevuje v období 1000 – 700 let př.n.l.10). Zbývá už jen krůček ke vzniku mincí.

Obr.č.3 Lýdské mince z élektra

Obr.č.4 Plátěnka

Obr.č.3 Zdroj: Peníze, z anglického originálu MONEY (Dorling Kondersley Limited, London 1990) přeložila Miroslava Tůmová, Fortuna Print, Praha 1993, str.10. Obr.č.4 Zdroj: Peníze, z anglického originálu MONEY (Dorling Kondersley Limited, London 1990) přeložila Miroslava Tůmová, Fortuna Print, Praha 1993, str.10.

Drahé kovy (stříbro a zlato) se staly v pravém slova smyslu prvními skutečně rozšířenými a všeobecně uznávanými penězi. Nesnadná dostupnost, značně omezená nabídka a vysoké náklady na jejich získávání (těžbu, rýžování) ukazují na další důležitou vlastnost drahých kovů a to dlouhodobou vzácnost11). Ta umožňovala lidem věřit ve stálou hodnotu zlata a stříbra a proto byly ochotně přijímány. Poměřováním hodnoty drahých kovů s hodnotou ostatních obchodovaných statků vznikly směnné poměry, které se staly základem pro vytváření cen v budoucnosti. Orientace na zlato a stříbro přeměnila tyto kovy na vrcholná měřítka bohatství a peněz. Pro své vlastnosti byly panovníky zemí přivlastňovány, stejně jako výsadní právo k ražení mincí a určování obsahu drahého kovu v nich. Zlato se stalo symbolem hodnot a síly, důvodem rozporů, závisti, bojů na život a na smrt. Mince z drahých kovů byly poprvé raženy zhruba před 2500 lety a staly se součástí peněžního oběhu po staletí. Byly označovány jako plnohodnotné peníze12). Podle toho, který kov plnil funkci peněz, bylo období jeho používání označováno jako monometalismus, pokud plnily tuto funkci oba kovy najednou jedná se o bimetalismus. V případě bimetalismu bylo zákonem stanoven směnný poměr mezi zlatem a stříbrem. 10)

Česká měna od dávné minulosti k dnešku, Bedřich Spáčil, Orbis 1973,str.9-46. Ekonomie, stručný přehled, Jena Švarcová, CEED 2002, str.18-21. 12) Malá encyklopedie moderní ekonomie, Milan Sojka, Bronislav Konečný, Libri 1996, str.58-69. 11)

10

Použití jednotlivých kovů bylo vázáno na těžbu a množství nalezišť. Během 19.století se od bimetalismu ustupuje a středem zájmu se stává zlatý monometalismus (období čistého zlatého standardu, nebo standardu zlatých mincí). Do roku 1971 měla většina zemí fixní nebo oficiální kurz svázaný s americkým dolarem (v poměru 1 troyská unce13) zlata je rovna 35 USD). Samotný vývoj zlata a jeho použití byl ovlivněn procesy monetizace a demonetizace zlata. Monetizace, resp. demonetizace bezprostředně určují význam měnové politiky. Vystupujeli v roli peněz zlato, měnová politika téměř neexistuje, nebudeme-li za ní považovat rozhodování o tom, kolik zlata budou mince skutečně obsahovat (tento obsah je nutné odlišovat od vyhlašovaného zlatého obsahu, kdy peníze v oběhu zlato neobsahují, ale pouze mají představovat). Demonetizace zlata naopak zvyšuje význam regulace množství peněz v oběhu – měnové politiky. Rušením vazeb peněz na zlato se vytrácí automatická regulace jejich množství prostřednictvím drahého kovu pro měnové účely. Nedostatek drahého kovu potřebného k ražbě mincí byl většinou řešen snížením jeho hmotnostního základu v minci. Panovníci se tak většinou přikláněli k nejjednodušší metodě, která má ale z dlouhodobého hlediska mizivou úspěšnost. Zlehčování spočívalo v tom, že ze stejného množství kovu vyprodukovalo více mincí, případně se smíchal drahý kov s kovem jiným. Obě formy zlehčování měly dlouhou historii a staly se důležitým zdrojem vládních příjmů, k čemuž přispěly i jednoduché daňové systémy. První mince na českém území razili Keltové a to již koncem 1. století př. n. l. Jednalo se o tzv. duhovky. Vývoj mincí na českém území lze teoreticky rozdělit na tři období. Období denárové měny (950-1300), kdy za vlády knížete Boleslava I. byly raženy stříbrné mince jako výraz suverenity vlády. Začátkem 11.století bylo tehdejší běžnou inflační metodou zlehčování denáru, kterou si panovníci přilepšovali na úkor místních obyvatel i cizinců. Pokusem o nápravu peněžních poměrů byly dvě mincovní reformy. První reforma byla okolo roku 1050 za knížete Břetislava, která zavedla tzv. hřivnu14) a druhá pravděpodobně v roce 1210 za krále Přemysla Otakara I., za jehož vlády byly zavedeny jednostranné brakteáty, lidově zvané plecháče. Peněžnímu úpadku však ani tato změna nepomohla. Druhé období je označováno grošovým (1300-1547), kdy promyšlená reforma Václava II. zavedla do měnového systému groše. Vznik tzv. Věčné mince byl ovlivněn nálezem 13)

Troyská unce-váhová jednotka odpovídající přibližně 31,10g, pro váhy drahých kovů, název podle francouzského města Troye, zdroj: http://www.business.cent.cz/business/pojmy/troyskaunce, 9.11.2008. 14) Hřivna - nová hmotnostní jednotka asi 210g, Zdroj: Peníze celého světa, Bohuslav Hlinka, Pavel Radoměrský, Mladá fronta, 1981.

11

bohatých ložisek stříbra u Kutné Hory. Zde byla zřízena centrální mincovna Vlašský dvůr.Významné bylo i vytvoření nové legislativy, která byla zakotvena Královským horním právem15). Toto dílo bylo první právní normou upravující měnovou politiku, kde bylo zdůrazněno výlučné postavení krále na těžbu stříbra, ražení mincí, právo kontroly jakosti mincí a řízení peněžního oběhu v zemi. Byl jím také ustanoven poplatek plynoucí do státní pokladny (regál) za těžbu. Za vlády lucemburské dynastie byla peněžní politika ovlivněna snahou co nejsnadněji navýšit finanční zdroje. Dochází ke snižování obsahu stříbra a váhy mincí. Znehodnocování přineslo první inflaci a v roce 1325 zavedl Jan Lucemburský ražbu zlatých dukátů, tzv. florénů16). Zlaté mince byly raženy v Praze, ve stanoveném měřítku, v obecně vžitých parametrech, které byly respektovány panovníky po celé Evropě. Ražbou florénů se Čechy zapojily do evropského, měnového systému, který v té době ovládal evropský obchod. Staly se základem přepočtu hodnoty jiných peněz. V období vlády dalších panovníků se kvalita mincí stále zhoršovala. Během husitských válek dochází k rozpadu centrální politické i hospodářské moci a tím pádem i k rozkladu peněžního oběhu. Těžba stříbra upadala, pražský groš se přestal úplně razit, propuklo znehodnocování peněz a objevují se i padělky. Byly volně zřizovány mincovny, královský regál neexistoval, nedostatek české měny byl nahrazován přílivem peněz z ciziny. Teprve král Jiří z Poděbrad se snažil napravit měnové poměry v zemi a svými přísnými opatřeními očistit česká území od padělaných peněz. Vydáním nového mincovního řádu v roce 1469 se opět začaly razit české stříbrné groše. Zajímavostí je, že na 1 groš připadalo 7 penízů nebo 14 haléřů, vážil 2,7g, průměr 28mm17). Třetí období označované jako tolarové (1526-1857) je spojeno s rozvojem obchodu a objevem vydatného ložiska stříbra u Jáchymova. V roce 1520 bylo Českým zemským sněmem uděleno šlechtické rodině Šliků privilegium ražby vlastních mincí, tolarů18), které byly v oběhu po dalších 350 let. Jáchymovské tolary vyvolaly obrovské nadšení po celé západní a střední Evropě a později se staly nejrozšířenější měnovou jednotkou na světě. Jako stříbrný dolar se v roce 1792 stal jednotkou měny USA19).

15)

Královské horní právo-Ius regale Montanorum, zákoník vypracovaný italským učencem Goziem ab Orvietem, Lidé a Peníze, František Vencovský, Ladislav Kopecký,Reproprint 2002, str.3-4. 16) Peníze celého světa, Bohuslav Hlinka, Pavel Radoměrský, Mladá fronta Praha, 1981, str.112-113. 17) Lidé a Peníze, František Venkovský, Ladislav Kopecký a kolektiv, Reproprint, 2002,str.4-7. 18) Tolar, z původního Joachimsthaler, zkráceně Thaler. Svým názvem se kupodivu váže k americkému dolaru, Thaler je německého původu, znění s d-na začátku je dolnoněmecké, odtud dolar , zdroj: Peníze celého světa, Bohuslav Hlinka, Pavel Radoměrský, Mladá fronta Praha, 1981, str.223-224. 19) Dějiny měnových teorií na českém území, František venkovský, Karel Půlpán, VŠE Praha, 2005, str.20.

12

Měnová reforma spojená s nástupem Habsburků na český trůn, odnímá Šlikům právo ražby mincí a začleňuje tolary do nové peněžní soustavy. Objevuje se myšlenka sjednocení měnových systémů pro všechny země habsburské monarchie. Potlačené stavovské povstání a začátek třicetileté války byl pro měnový systém náhlým zvratem. Novým mincovním řádem byl zaveden do oběhu krejcar a v roce 1623 dochází ke státnímu bankrotu. Tento úpadek vešel do povědomí jako Velká kaláda. Období vlády Leopolda I. (1657-1705) bylo časem stability a měnová reforma v roce 1659 se stala mezníkem, kdy byl sjednocen měnový systém. Poprvé dochází ke stojní ražbě mincí

20)

. První polovina 18.století je poznamenána rozsáhlou devalvací a hospodářským

úpadkem. Základem konvenční měny zůstával tolar. Za vlády Marie Terezie se mince razily převážně z mědi.

1.3 Vývoj papírových peněz Počátky vzniku papírových platidel lze nalézt při obchodních cestách, kdy majitel velkého množství mincí nemohl, nebo nechtěl tyto mince nosit při sobě, mohl si je uložit u důvěryhodné osoby (zlatníka, později směnárníka a bankéře), která mu vystavila potvrzení o depozitu mincí. Obchodník, který se chtěl vydat na cestu za uzavřením obchodu, předal směnárníkovi ve svém městě peníze, v částce, kterou potřeboval právě na uzavření obchodní transakce a směnárník mu na tuto částku vystavil potvrzení (směnku), ve kterém se zavázal vyplatit tuto částku v zemi obchodu. Částka byla většinou směněna na místně používanou měnu. Původně směnárník cestoval osobně na tyto trhy, později se směnárníci vzájemně zastupovali. Směnka nahrazovala použití plnohodnotných peněz při obchodních cestách až do 17.století21). Cestování s potvrzenkou od zlatníka bylo jednodušší, bezpečnější a v rámci obchodu stále oblíbenější. Díky svým výhodám se potvrzenky rychle rozšiřovaly a následným převzetím stvrzenkového systému státem mohly být používány úředně jako peníze. V rámci zjednodušení systému dostaly stvrzenky pevné hodnoty. Papírovými penězi se začalo poprvé platit v Číně. K prvnímu vydání došlo za vlády čínského císaře Hien Tsunga v letech 806-821, následující emise byla vydána v roce 910 a od roku 960 se papírové bankovky začaly emitovat pravidelně. Z praktických důvodů pak byly postupně rozšířeny i do ostatních zemí. Podrobněji v příloze č. 4. 20) 21)

Dějiny měnových teorií na českém území, František Vencovský, Karel Půlpán, VŠE Praha, 2005, str. 27. Bankovnictví v České republice, kolektiv autorů, BIVŠ, 2000, str.183.

13

První bankovky v Evropě byly vydány v roce 1662 ve Švédsku, poté následovaly i další země například Velká Británie, Francie, Rakousko, Španělsko a další. Významným krokem z období vlády Marie Terezie bylo zavedení papírových platidel tzv. bankocedulí v roce 1762 (obr. příloha č.3). Začátek 19.stol. byl provázen úplným peněžním rozvratem a státním bankrotem v roce 1811. Řešením tohoto bankrotu byla Wallisova peněžní reforma, devalvace bankocetlí a zavedení směnných listů vídeňské měny, označovaných jako šajny22). Poslední úprava měnového vývoje v Rakousku-Uhersku byla zapříčiněna měnovou reformou v roce 1892, kdy se peněžní jednotkou stává koruna, dělící se na 100 haléřů. Devatenácté století se tak stává obdobím papírových peněz, které sami o sobě neměly však žádnou vnitřní hodnotu, ta závisela na krytí zlatem, stříbrem nebo jinými aktivy banky.

1.3.1 Státovky Státovka je papírový, neplnohodnotný peníz, vydávaný státem jako oběživo. Státovky nebyly kryté zlatem a sloužily převážně ke krytí vojenských výdajů23). K vydávání státovek docházelo v době, kdy státní pokladna buď byla prázdná nebo když její příjmy nedosahovaly výše potřebných výdajů. Nejčastěji to bylo v období válek. Vláda nebo panovník tak doplňovaly chybějící peníze.V podstatě lze říci, že se jedná o dlužní úpis s nuceným oběhem. Nuceným oběhem je označována povinnost lidí tyto státovky přijímat při placení zboží nebo služeb. Stát vydával státovky za účelem zvýšení kupní síly, nikoliv na pokrytí dluhů a to se negativně odrazilo v peněžním oběhu. Neznalost nutnosti řízení peněžního oběhu vedla k nadměrným emisím státovek a následným bankrotům.

1.3.2 Bankovky Předchůdci bankovek byly vlastní směnky splatné na požádání.Tradiční bankovka je směnka znějící na bankéře, splatná na požádání v měnovém kovu, která se později vyvinula v bankovku24). Bankovka je druhem úvěrových peněz, kterou vydává emisní banka a nejprve byla směnitelná v plné hodnotě za zlato. Bankovky může vydávat pouze zmocněný emisní ústav na podkladě stanoveného krytí hodnotnými aktivy (devizami, valutami, zlatem). Během historického vývoje se však od krytí bankovek zlatem upouštělo. 22)

šajny-z německého Einlösungscheine,volně přeloženo jako bankovka k proplacení. Wallisova reforma, zdroj: Dějiny měnových teorií na českém území, František venkovský, Karel Půlpán, VŠE Praha, 2005, str.53. 23) Malá encyklopedie moderní ekonomie, Milan Sojka, Bronislav Konečný, Libri 1996,str.58-69. 24) Bankovnictví v České republice, kolektiv autorů, BIVŠ, 2000, str.7.

14

Poprvé se tak stalo ve 30.letech 20. století a na mezinárodním poli byla směnitelnost zlata k dolaru definitivně ukončena v letech sedmdesátých. Dnes jsou papírové peníze penězi s nuceným oběhem, jejich přijímání je postavené na důvěře, že budou přijímány všemi ekonomickými subjekty. Papírek, na kterém je hodnota natištěna, má sám o sobě mizivou hodnotu, ale lidé ho akceptují jako určitý symbol hodnoty, protože jim stát tuto hodnotu zaručuje. Dříve byly kryté zlatem, nyní jsou peníze garantovány pouze slovem státu25). Státovky emituje stát, bankovky centrální banka. Rozdíl mezi bankovkou a státovkou je pouze právní, ale jejich ekonomická podstata je stejná. Státovky byly vydávány s pevně stanovenými dlužnými částkami, bankovky bylo možné získat v požadované nominální struktuře.

1.4 Československá měna Po první světové válce (1914–1918) dochází k rozpadu Rakousko-Uherska. Dne 28.10.1918 vzniká Československo a jako samostatný stát se významně podílí na změnách hospodářského rozvoje. V listopadu 1918 byla ustanovena první vláda, jejíž předsedou se stal Karel Kramář a ministrem financí Alois Rašín. Období nové vlády bylo provázeno měnovou reformou, mezi jejíž hlavní úlohy patřily: odluka peněžního oběhu na území Československa, vytvoření vlastní měny, její zařazení do zlatého standardu, omezení peněžního oběhu, zvýšení kupní síly, zabránění inflačního znehodnocení peněz. Rašínova reforma byla uskutečněna ve dnech 3.- 9. března 1919. Polovina předložených rakousko-uherských bankovek byla okolkována a vrácena zpět do oběhu, druhá část byla zadržena a kryta nezcizitelnými státními dluhopisy. Tímto opatřením byla provedena restrikce peněžního oběhu z původních 7,2 mld. korun na 4,7 mld. korun26). Mezi hlavní potřeby nově vzniklého státu se zařadila nutnost urychleného vydání emise papírových platidel. Návrhářem prozatímní emise peněz byl Alfons Mucha. První státovky se tiskly v roce 1919 v Americe, protože Československo nemělo dostatečné technické vybavení. Nejvzácnější československá státovka pochází právě z tohoto prvního období, byla vydána v nominální hodnotě 5000 korun a její podobu je možno vidět na obrázku č. 5.

25) 26)

Základy ekonomie, Jena Švarcová, CEED 2002, str.20. Lidé a Peníze, František Vencovský, Ladislav Kopecký, Reproprint 2002,str.11-12.

15

Obr.č. 5 Státovka z roku 1919

Zdroj: http: //www.p-numis.ic.cz, 24.9.2008.

V dubnu 1919 byla zavedena koruna československá (obr. č. 6 a č. 7) a stanoven kurz mezi korunou československou (Kč) a rakousko-uherskou, v poměru 1:1. Bylo zapotřebí, aby nová československá měna byla spolehlivě řízena a za tímto účelem měla vzniknout klasická centrální emisní banka. Novelizací zákona vzniká Národní banka československá (NBČS). Svoji činnost zahájila dne 1. dubna 1926 jako a.s. s akciovým kapitálem 12 milionů zlatých dolarů USA27) . NBČS bylo uděleno výhradní právo emitovat bankovky a mince. Podrobněji v příloze č. 6.

Obr.č.6 Jedna koruna československá

Obr.č.7 Deset korun československých

Zdroj: http//www.čnb.cz/expozice, 14.9.2008.

Zdroj : http//www.čnb.cz/expozice, 14.9.2008.

Měnová reforma z roku 1919 však nepřinesla požadovaný výsledek a efekt. Po Rašínově smrti nastalo období deflační politiky, ale její negativní důsledky byly natolik silné, že se vláda v roce 1925 rozhodla od ní odstoupit a došlo k přechodu na politiku měnové stabilizace. Prvotním cílem měnové politiky Rašínových nástupců byla snaha o zařazení koruny mezi země zlatého standardu, což se podařilo a korunu bylo možné směnit za devizy, které byly napojeny na zlato. Přímá směnitelnost za zlato však zavedena nebyla28).

27) 28)

Česká měna od dávné minulosti k dnešku, Bedřich Spáčil, Orbis 1973, str.99-108. Česká měna od dávné minulosti k dnešku, Bedřich Spáčil, Orbis, 1973, str.104-110.

16

Od roku 1925 až do roku 1929 byla československá ekonomika ve fázi vysoké konjunktury, finanční a devizové rovnováhy a měnové stability. Naše země se zařadila mezi hospodářsky vyspělé státy světa. Hospodářský rozvoj se příznivě odrazil i ve státním rozpočtu. Průmysl překročil svoji předválečnou úroveň o 40% a zemědělství o 28%29). Byly vydány první bankovky, jejichž ukázka je na obr. č. 8. Obr.č.8 První bankovka: dvacet korun československých r.1927

Zdroj: ČNB, Československé bankovky, státovky a mince 1919-1992, Jarmila Hásková, Miroslav Koštel, Jiří Novotný, Jiří Pekárek, Leopold Surga, Luna Rion, 1993, str.64.

Příznivé období však netrvalo dlouho. Hospodářský vývoj země zasáhla světová hospodářská krize (1929-1934). Během tohoto období se vláda rozhoduje o devalvaci koruny. Poprvé se tak stává v roce 1934, podruhé pak v roce 1936. Teprve těmito zásahy se cenový i měnový vývoj Československa dostává do stabilizace. Podnikům se podařilo využít světového oživení výroby. Politika vlády podporovala investiční aktivity, které se kromě výroby začaly soustřeďovat do vyzbrojování armády a do budování opevnění hranic. Komerční peněžnictví svým kapitálovým vybavením (viz následující tabulka) a moderním uspořádáním dosáhlo úrovně vyspělých hospodářských zemí.

Tabulka č.1 Přehled obchodního peněžnictví v roce 1935 Název banky Akciové banky v Čechách Banky bez akciového kapitálu Akciové banky na Slovensku Společnosti s.r.o. Spořitelny Okresní hospodářské záložny Družstevní záložny v Čechách Družstevní záložny na Slovensku Kampeličky v Čechách

Počet 23 9 57 16 356 174 1609 1190 4371

Akciový kapitál 1267 mil. Kč 56 mil. Kč 250 mil. Kč 22 mil. Kč 39 mil. Kč 252 mil. Kč 55 mil. Kč 12 mil. Kč

Zdroj: František Vencovský,Ladislav Kopecký a kolektiv, Lidé a Peníze, Reproprint 2002, str.21.

29)

Lidé a Peníze, František Vencovský, Ladislav Kopecký, Reproprint 2002, str.18-21.

17

Zajímavé období se odráží i na vydaných bankovkách. Například stokoruna z roku 1931, (obr.č.9) jejímž autorem je Maxmilián Švabinský, který se podílel i na návrhu tisícikoruny z roku 1934 (obr.č. 10). Tato bankovka byla o tři roky později oceněna na mezinárodní výstavě umění v Paříži30). Podrobnější informace o vydaných bankovkách jsou uvedeny v příloze č. 8.

Obr.č.9 Stokoruna z roku 1931

Obr.č.10 Tisícikoruna z roku 1934

Zdroj: http://www.im.aukro.cz,24.10.2008.

Zdroj:http:// www.im.aukro.cz, 24.10.2008.

Překonání hospodářské krize a nadějný měnový a hospodářský vývoj Československa byl zmařen nacistickým Německem. V roce 1938 vrcholí politická krize a Mnichovským diktátem byla ukončena po 20 letech suverenita Československa. Pohraniční území naší republiky jsou na základě dohody představitelů vlád Francie, Velké Británie, Itálie a říšského kancléře Adolfa Hitlera ze dne 29.9.1938 postoupena Německu. Na zabraných územích jsou z oběhu staženy československé koruny a jsou nahrazeny říšskou markou, v poměru 100 Kč = 12 RM, maďarským pengö v poměru 100 Kč = 14,28 pgö, polským zlotým, v poměru 100 Kč = 16 zl 31). Množí se požadavky německých okupantů na vydání průmyslových podniků do vlastnictví Německa a banky jsou zneužívány k přesunu kapitálu. Požadavky se neustále stupňovaly a podle dohody dne 4.3. 1939 bylo na Říšskou banku převedeno 14 tun zlata32). 15.března 1939 obsazuje německá armáda zbytek země, zřizuje se protektorát Čechy a Morava. Zákonným platidlem se stává vedle říšské marky i koruna, která však byla značně podhodnocena. Její kurz byl stanoven na 10 korun ku jedné říšské marce, zatímco podle

30)

Zdroj: http//www.cnb.cz/verejnost, 20.9.2008. Dějiny měnových teorií na českém území, František Vencovský, Karel Půlpán a kolektiv, VŠEPraha, 2005, str. 75-77. 32) Lidé a Peníze, František Vencovský, Ladislav Kopecký a kolektiv, Reproprint, 2002, str. 31-33. 31)

18

odhadu se reálný kurz měl pohybovat mezi 6 až 7 korunami. Národní banka pro Čechy a Moravu byla podřízena Říšské bance v Berlíně. Okupace způsobila měnové škody, vykořisťování země, drancování hospodářství. Ke konci války tak bylo možné shledat pohledávku ve výši okolo 73 mld. korun. V zemích, které německá armáda obsadila, byly zabrány zásoby měnového zlata. Z Československa bylo uloupeno celkem přes 45 tun zlata33). Během války připravovala československá exilová vláda v čele s Edvardem Benešem podobu poválečné měnové reformy a proto mohly být nové peníze zařazeny do oběhu ihned po skončení války v roce 1945. Představitelé exilové vlády měli také svůj podíl na založení Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky. Ustavující dokumenty těchto institucí byly podepsány v červenci 1944 v Bretton Woods ministrem financí Ladislavem Feierabendou. Po skončení války bylo hlavním úkolem obnovit zničené hospodářství a odstranit peněžní poválečný chaos a samozřejmě položit základy nové měnové politiky. V dubnu 1945 byl přijat tzv. Košický vládní program. Jeho cílem byla obnova hospodářství a směr k centrálně řízené ekonomice. Přípravou ke znárodnění bylo snížení počtu bank a jejich sloučení. K samotnému znárodnění velkých bank dochází dne 20.10.194534), kdy byly tyto banky přeměněny na národní podniky. Dne 1. listopadu 1945 byla zavedena opět jednotná měna, koruna československá (Kčs)35). Do peněžního oběhu se dostaly státovky připravené za války v Londýně. Podrobněji příloha č. 9. Politickým převratem v únoru 1948 byla urychlena centralizace bank a lidového peněžnictví. Provozními bankami zůstaly pouze Živnostenská banka v Čechách a Tatrabanka na Slovensku. Vrcholem centralizace bankovního systému bylo přijetí zákona č. 31/1950 Sb., o Státní bance československé, kdy byl završen sovětský model monopolu. Funkce peněz za socialismu se změnila. Nepůsobily na růst ekonomiky, strukturu a rovnováhu, úrok nebyl vyjádřením kapitálového trhu a ani měnový kurz nebyl odrazem trhu devizového. Peněžní reforma v roce 1953 byla založena na několika zásadních krocích. Platidla z předešlých let byla vyměněna za nová a to v silně redukovaném poměru, prostředky na vázaných vkladech z měnové reformy roku 1945 byly anulovány, mzdy, příjmy, sociální 33)

Dějiny měnových teorií na českém území, František Vencovský, Karel Půlpán a kolektiv, VŠEPraha, 2005, str. 75-77. 34) Dějiny měnových teorií na českém území, František Vencovský, Karel Půlpán a kolektiv, VŠEPraha, 2005, str. 80-83. 35) Česká měna od dávné minulosti k dnešku, Bedřich Spáčil, Orbis 1973, str. 117-129.

19

dávky, starobní důchody byly propláceny v poměru 5:1, peníze hospodářských, rozpočtových organizací a dalších zařízení byly upraveny v poměru 50:136). Upraven byl i obsah zlata v koruně a podle něho určeny i kurzy ke světovým měnám, zcela neodpovídající reálnému stavu. Provedená měnová reforma znamenala porušení závazku vůči MMF a Světové bance, proto rok 1954 znamenal pro Československo ukončení členství v těchto institucích. Řízení pomocí pětiletých plánů a jejich neúspěch, vyvolával v padesátých letech pokusy o ústup od centrálního plánování - vlnou reformních hnutí. Tyto snahy však byly potlačeny politickou mocí. Další pokusy o reformu centrálního řízení, které zesílily převážně v letech 1966-68, byly zmařeny okupací Československa armádami spojeneckých vojsk. Významnou změnou v dobách normalizace bylo přijetí nového zákona č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé (SBČS), který jí umožnil menší závislost na ostatních centrálních orgánech. Druhá polovina 80.let vedla k opatrnému navazování neformálních kontaktů s MMF a uvažovalo se o širší konvertibilitě koruny37). Výtvarné provedení bankovek bylo ovlivněno dobou, ve které vznikaly a nejednotnými návrhy. Teprve v 80.letech se objevuje celá emise bankovek od jednoho autora. Návrhářem se stal slovenský výtvarník profesor Albín Brunovský. Jím navržené bankovky se do oběhu zapojují s odstupem jednoho roku. Dvacetikoruna z roku 1988 byla oceněna zahraničním tiskem jako nejkrásnější bankovka roku. O rok později, 1.října byla předposlední bankovkou z této dílny stokoruna s portrétem Klementa Gottwalda, jejíž výroba byla vzhledem k následujícím událostem roku 1989 přerušena. Ukázky nejzajímavějších bankovek na obrázcích č.11- č.14. Podrobněji příloha č.10.

Obr.č.11 Bankovka 100 Kč, r. 1961

Obr.č. 12 Bankovka 100 Kčs, r.1989

Zdroj: http://www.im.aukro.cz, 24.10.2008.

Zdroj: http:// www.im.aukro.cz, 24.10.2008.

36) 37)

Česká měna od dávné minulosti k dnešku, Bedřich Spáčil, Orbis 1973, 123-133. Lidé a Peníze, František Vencovský, Ladislav Kopecký a kolektiv, Reproprint, 2002,str.51-57.

20

Obr.č. 13 Bankovka 10 Kč, r.1960

Obr.č. 14 Bankovka 20 Kč, r.1988

Zdroj: http//www.cnb.cz/expozice, 14.9.2008.

Zdroj: http://www.im.aukro.cz, 24.10.2008.

Zásadní změny ve formování bankovnictví byly umožněny až po listopadu 1989, kdy byl systém centralizované ekonomiky nahrazen demokratickým přístupem a liberalismem ve všech směrech. Podstatnými úkoly ekonomické transformace byly změny ve fiskální a měnové politice. Hlavním cílem měnové politiky se stalo zabezpečování stability měny. Stabilizaci ekonomiky ovlivnila restriktivní, od roku 1992 pak neutrální měnová politika. Po roce 1989 bylo bankovnictví provázeno privatizací a rozvojem soukromého sektoru. Některé banky zaplatily svým krachem, jiné posílily své postavení. V lednu 1993 dochází k rozdělení Československé Federativní republiky (ČSFR) na dva samostatné státy. Na činnost bývalé SBČS navazuje ČNB a bankovní systém tvoří kromě centrální banky i banky komerční a pobočky zahraničních bank. Polistopadové okolnosti, rozdělení státu ale i změny názvů republiky ovlivnily vývoj a výrobu bankovek i mincí. Urychleno bylo i vydání nové emise. Po přechodné období však bylo nutné použít bankovek společných, proto bylo rozhodnuto, že budou nominály 100, 500, 1000 korun československých okolkovány. Neokolkované bankovky výše uvedených nominálů byly prohlášeny za neplatné. Měnovou odlukou, 8.2.1993, vzniká samostatná česká měna, jejíž jednotkou se stala koruna česká. Bližší informace uvedeny v příloze č.10, včetně ukázky kolkované stokoruny. K výrobě nových bankovek bylo využito původních, ještě československých návrhů, na kterých se pracovalo od září 1992 a mohly být následně upraveny. Autorem vítězných návrhů byl akademický malíř Oldřich Kulhánek. Jako první byla vydána dvousetkoruna. Výroba mincí byla ovlivněna návrhem akademické sochařky Jarmily TruhlíkovéSpěvákové38). Podle její předlohy byla vyrobena stylizovaná svatováclavská koruna. Bankovní radou bylo schváleno i vyobrazení českého lva bez štítu a mince byla doplněna

38)

Lidé a peníze, František venkovský, Ladislav Kopecký a kolektiv, Reproprint 2002, str. 57.

21

textem „koruna česká“. Stavební kámen oběžných mincí pro Českou republiku byl položen. Klíčový význam v rozvoji bankovních aktivit měla i mezinárodní spolupráce ČNB s ostatními centrálními bankami. Od r. 1996 je využívána krátkodobá úroková sazba PRIBOR39). Zahraniční obchod byl ovlivněn nedostatečným přizpůsobením výroby novým podmínkám trhu. Příliv zahraničního kapitálu ve formě přímých investic a čerpání zahraničních úvěrů ovlivňuje růst vnější nerovnováhy, sílí depreciační tlaky na kurz koruny. Tyto tlaky vyvrcholily v roce 1997 a proto se přechází z fixního kurzu koruny na kurz plovoucí. Následně dochází k výraznému zhoršení inflace, nejsilněji v měsících únoru a březnu roku 1998. Problémy byly překonány a ČNB se zaměřila na cílování inflace a stabilitu měny. V dalších letech se obnovil a zvýšil hospodářský růst a inflace dosáhla mírně nad úroveň inflace ve vyspělých zemích. Mezi hlavní oblasti působení ČNB lze zahrnout možnost pomocí měnové politiky ovlivňovat schopnost české ekonomiky uspět v náročném prostředí konkurence na světových trzích. Toho lze dosáhnout pomocí neinflačního prostředí, stability cenové hladiny, udržení kurzu koruny v souladu s reálným vývojem mezd a produktivity, ve spolupráci s vládou udržovat fiskální a měnovou politiku v rámci stability měny, bankovním dohledem odkrývat a řešit případné problémy v bankách. Takto směrovanou politikou si Česká republika vytvořila podmínky pro vstup do Evropské unie. Maastrichtská smlouva se stala mezníkem základních kritérií pro vstup do hospodářské a měnové unie. Postupným překonáváním všech podmínek bude Česká republika další zemí, která přijme jako své budoucí zákonné platidlo euro.

39)

PRIBOR – Zkratka, Pratur InterBank Offered rate, průměrná sazba, za kterou si banky navzájem poskytují na mezibankovním trhu úvěry.

22

2. Ekonomické hledisko krytí oběživa Jak již bylo uvedeno v první kapitole, směnárníci vystavovali depozitní listy, splatné při předložení, kdy se zavazovali vyplatit tyto úpisy peněžním kovem nebo plnohodnotnými mincemi. Tím vznikly představy o kovovém, zlatém, stříbrném krytí bankovek a jejich směnitelnosti za peníze. Mnohdy k tomu přispěly požadavky příjemců peněz a jejich zkušenosti s neseriózností výstavců bankovek nebo nekrytých emisí státovek. Původně banky nemohly vydat více bankovek, než kolik odkoupily mincí, drahých kovů či směnek, což znamenalo, že klasické bankovky byly plně kryty právě těmito odkoupenými drahými kovy nebo směnkami. V prvním případě hovoříme o kovovém (zlatém) krytí bankovek a ve druhém o krytí směnečném nebo-li obchodním. Bankovky kryté směnkami se nazývají fiduciární. Směnečné krytí spočívá v tom, že banka eskontováním směnky tvoří peníze a po splacení dluhu se bankovky vracejí zpět do banky. Dnes již historický termín „krytí zlatem“ se týkal především bankovek. Krytí bankovek mělo vylučovat možnost dlouhodobější nerovnováhy. Do oběhu se pak prakticky nemohly dostat nekryté bankovky. Dvojí krytí klasických bankovek mělo zajistit a zvýšit pravděpodobnost jejich přijímání v oběhu, které ve své podstatě bylo nejdříve založeno na důvěryhodnosti emitenta, který v případě potřeby dostojí svým závazkům. S dalším vývojem peněžnictví došlo k tomu, že přirozené potřebné zásoby zlata a ostatních kovů docházely a bankovky tak přestaly být kryty těmito prostředky. Tzv. krytí bankovek zlatem neznamenalo, že byla možná volná směnitelnost za zlato u centrální banky, ale bylo možné směnit bankovky za měnu zahraniční, která volně směnitelná za zlato byla. Jinými slovy to znamená, že bylo možné směnit bankovky např. za britské libry, které měly stanoveny poměr ke zlatu. Během první světové války byly veškeré formy směnitelnosti bankovek za zlato zrušeny. Mírné oživení zlatého standardu nastalo v roce 1929, kdy byl ze zákona stanoven poměr koruny československé ke zlatu. Zavedení tohoto poměru mělo jistý význam pro měnovou a kurzovou politiku, ale k přímé směnitelnosti bankovek za zlato nikdy nedošlo. Během okupace již od konce března 1939 byla Národní banka pro Čechy a Moravu povinna přijímat říšské marky a vydávat koruny proti markovému krytí u Říšské banky. Další léta vývoje měny směřovala spíše ke snižování obsahu zlata. Přestože informace o krytí zlatem se objevovaly až do konce let osmdesátých, pro běžné držitele takto

23

označených bankovek to mělo spíše jen informativní charakter a bankovky nebylo možné směnit za zlato ani u tehdejší Státní banky československé. V současné době není informace o krytí zlatem na bankovkách České republiky uvedena 40).

2.1 Problémy krytí Každý stát potřebuje pro svůj plynulý hospodářský rozvoj mnohem větší objem oběživa, než kolik má k dispozici z přírodních zdrojů. Vzhledem k této skutečnosti se země (pokud chce zachovat zlatý standard) musí spokojit s krytím částečným. To je zaručováno emisní bankou. Udržování zlatého krytí je stanoveno zákonem a podporováno různými opatřeními v mezinárodním obchodě, devizovými licencemi, zákazy volného obchodu se zlatem apod. Pasivní zahraniční obchod by mohl vést k odlivu zlata a k nevyrovnané platební bilanci. I přes ochranná opatření, která postihují světový obchod se ukázalo, že některé státy nemohou udržet zákonem stanovené krytí, aniž by nezmenšily množství oběživa na tolik, že by bylo ohroženo hospodářství daného státu. Postupně se od zlaté měny ustupovalo. Mezi první státy patřila Anglie, dále Dánsko, Norsko a řada dalších evropských a zámořských států včetně Japonska či Egypta. Zkušenosti zemí, které opustily zlatý standard podpořily ostatní státy. Ukázalo se, že nedošlo k negativním důsledkům, ale naopak bylo možné udržovat oběh bankovek v potřebné výši i při poklesu zásob zlata a tím předejít omezování úvěrů z nedostatku peněz. Pravděpodobně největší problém spočíval v tom, že výměnu bankovek za drahý kov nepožadoval nikdo v období ekonomického vzestupu, zatímco v krizích nastávaly zcela jiné situace. Podnikatelé krachovali a přestávali proplácet směnky. Společně s tím klesala i důvěra v banky a jejich bankovky, téměř každý rychle pospíchal do příslušné banky směnit bankovky za drahý kov. Ne každý ale mohl uspět. Jak již bylo řečeno, banka může vyplatit své pohledávky pouze do výše odkoupených drahých kovů. Jinak není schopna svým závazkům dostát. Dalším problémem spjatým s klasickými bankovkami byla možnost každé banky emitovat své vlastní bankovky. Na určitém území mohlo kolovat i několik druhů bankovek různých bank, kde prakticky nebylo možné pro neznalost všech druhů rozlišit pravé od padělků. Dokonce některé bankovky měly časová či územní omezení. V závislosti na aktivech a důvěryhodnosti emitenta se mezi sebou začaly lišit různou kupní silou. Postupně se 40)

Zdroj : http:// www.cnb.cz/kryti obeziva, 20.9.2008.

24

takovýto systém stával nepřehledným. Pro padělatele bankovek to však byly zlaté časy. Právě pro nepřehlednost byla postupně ve všech zemích emise bankovek centralizována. Jakmile banky objevily příležitost ve vlastních bankovkách poskytovat úvěry, problémy s krytím nadále rostly. Poskytování úvěrů vedlo k nárůstu emitovaných bankovek v oběhu a to se odrazilo v nedodržování povinnosti jejich celého krytí. Banky pochopitelně měly zájem na poskytování úvěrů a tak již v dobách povinného krytí, některé banky tuto povinnost obcházely. Poptávka po úvěrech byla nevyčerpatelná, proto se později přistoupilo k tomu, aby byly oficiálně emitované bankovky i nad rámec plného krytí. Bankovky tedy nemusejí být kryty ničím jiným, než dluhy klientů. V oběhu je ale více peněz, než je bezpodmínečně nutné a dochází k poklesu kupní síly bankovky. V době svého vzniku a jistou dobu po něm obíhaly klasické bankovky společně s mincemi z drahých kovů a státovkami. Se stoupajícím počtem bank, tj. emitentů klasických bankovek se však neustále zvyšovala nepřehlednost systému vydávaných bankovek a jejich oběhu. Bylo nutné omezit emise jen pro několik vybraných bank a poté je emitování bankovek svěřeno pouze jedné instituci, kterou se ve většině zemích stala centrální (emisní, cedulová) banka. Převedením práva vydávat bankovky na jedinou instituci a zrušení povinného krytí, vedlo k nárůstu významu měnové politiky a zároveň ke konci éry oběhu klasických bankovek. Původní, klasické bankovky dostatečně nevytvářely prostor pro význam měnové politiky, která byla v podstatě zaměřena pouze na povinnosti plného krytí. Teprve pomocí jediné centrální banky v zemi a ustoupení od zlatého standardu umožňuje emisní bance regulovat množství peněz v oběhu, měnová politika se rozvíjí i díky vzniku tzv. bezhotovostních peněz, bezhotovostního styku.

2.2 Krytí bankovek na našem území Během svého vývoje prošla česká koruna složitými ale i podstatnými změnami. Svůj název Koruna dostala za dob rakouského císařství. Jako základní měnová jednotka byla v dobách habsburské monarchie zavedena zákonem z 2.8. 1892 a její hodnota odpovídala polovině rakouského zlatého. Byla ražena ze stříbra, vážila 5g a její obsah byl stanoven na 1/3280kg ryzího zlata41). Ze samotného zlata se pak razily nominály 10, 20, 100 korun. Císařským nařízením byla její směnitelnost za zlato možná až do roku 1914-1915.

41)

Česká měna od dávné minulosti dnešku, Bedřich Spáčil, Orbis, 1973, str.86-98.

25

Krytí bankovek zlatem, které bylo součástí textu na bankovkách např. v RakouskoUhersku a i mnohem později, neznamenalo, že by bankovky bylo možno u centrální banky volně směnit za zlato, ale šlo o směnitelnost v rámci tzv. standardu zlaté devizy. Bylo tak umožněno je směnit za zahraniční měnu a tu pak volně směnit za zlato. Splácení úroků, navyšování daní, vynakládání peněz k financování zbrojení se neblaze promítly do rakouské ekonomiky a hlavně monetární oblasti. Výsledkem rostoucího zadlužení a zatížení ekonomiky byl samotný pokles krytí měny zlatem, a to téměř o polovinu. Propad zlatých rezerv a znehodnocení měny se dále nepříznivě projevil na její stabilitě. Vznikem Československé republiky současně obíhaly na našem území bankovky a mince Rakousko-uherské banky. Vzhledem ke skutečnosti, že hospodářská úroveň jednotlivých států bývalé monarchie se značně rozlišovala, začala se rozcházet také kupní síla peněz. Bylo nutné jednoznačně označit naše peníze. Na řadu přichází již zmíněná peněžní reforma Aloise Rašína a měnová odluka měla zabránit přílivu znehodnocených rakouských bankovek do našeho měnového oběhu. Dne 26.2.1919 bylo provedeno okolkování obíhajících bankovek. Cílem měnové odluky byla i snaha o zhodnocení koruny a to stažením velké části oběživa42). Kolkovány byly pouze hodnoty 1000, 100, 50, 20 a 10 korun. Okolkované bankovky a neokolkované 1 a 2 koruny se staly prvními československými státovkami. Neokolkované bankovky byly v polovině října označeny za neplatné. Na obrázcích č. 15 a č. 16 jsou ukázky kolkovaných bankovek z tohoto období.

Obr.č.15 Kolkovaná stokoruna, r.1919

Obr.č.16 Kolkovaná tisícikoruna, r. 1919

Obr.č.15 Zdroj: http://www.numismatikabaron.cz, 20.9.2008. Obr.č.16 Zdroj: http://www.numismatikabaron.cz, 20.9.2008. 42)

Dějiny měnových teorií na českém území, František Vencovský, Karel Půlpán a kolektiv, VŠE Praha, 2005, str.66-71.

26

Postupně byly kolkované bankovky nahrazovány první emisí československých papírových platidel. V červenci byla dána do oběhu první státovka v hodnotě 100 korun. Protože ještě nebylo definitivně rozhodnuto o znaku nového státu, bylo na rubu státovek vyobrazeno uskupení znaků Čech, Moravy, Slezska, Slovenska. Do roku 1925 byla koruna ryze papírovou měnou, která neměla stanovený zlatý obsah. Pokud jde o měnové krytí, tak podle zákona z dubna 1919 byl stanoven tzv. nejvyšší přípustný oběh státovek, což jsou mince a papírové oběživo nejnižších hodnot. Podle zákona z dubna 1925 došlo k návratu ke krytí bankovek drahým kovem a cizími hodnotnými devizami. Stav kovového krytí byl vykazován ve zprávách Národní banky československé (NBČS). Toto krytí mělo čtyři období, každé z nich bylo upraveno příslušným vydáním zákona. Tabulka vývoje krytí je uvedena v příloze č.7. V letech měnové stability se podařilo zavést Rašínovu představu o zlaté koruně a v listopadu 1929 byl ustanoven obsah koruny na 44,58 mg zlata43). Zlatý obsah v tomto poměru byl udržován až do r.1934, kdy došlo k první devalvaci o 1/6 na 37,15 mg zlata. Světová hospodářská krize (1929-1934) zasáhla i Československo a její průběh měl zásadní vliv na měny vázané na zlato. Zlato stouplo v ceně, čímž došlo ke zhodnocení měn vázaných na zlato, deflačním tlakům na ceny, rostla nezaměstnanost, zpomalil se odbyt výroby. Obtížné a příliš pomalé překonávání krize a měnový vývoj okolních států si vynutily i druhou devalvaci v říjnu 1936, kdy byl zlatý obsah koruny snížen na 31,21 mg zlata44). Krizi se podařilo překonat, průmysl i zemědělství se pomalu zotavovaly. Předválečné období bylo z měnového pohledu velmi uspokojivé. Bohužel jen po krátké období. Měnovou politiku začala ohrožovat německá agrese. Byla zavedena obranná opatření, ale neměla valný účinek. První velký tlak na československou měnu přišel v květnu 1938 a pak v době mnichovského diktátu, kdy stát potřeboval peníze. Proto, aby kovové krytí bankovek mohlo být dodrženo, byly zákonem ze dne 23.5.1938, č.101/38 Sb., prohlášeny bankovky 50 Kč a 100 Kč za státovky. Státovkami byly pokryty mobilizační vydání a současně tím byl vyrovnán poslední státní státovkový dluh u NBČS. Doba Protektorátu se vyvlastněním devizových pohledávek, zlatých rezerv a zrušením celní hranice s říší v roce 1940 otevřela prudké inflaci. Říšská banka se zmocnila zlatých 43)

Dějiny měnových teorií na českém území, František Vencovský, Karel Půlpán a kolektiv, VŠE Praha, 2005, str.66-71. 44) Dějiny měnových teorií na českém území, František Vencovský, Karel Půlpán a kolektiv, VŠE Praha, 2005, str.71-74.

27

rezerv NBČS uložených v Londýně u Bank of England o váze 23 087 kg, poté musela „dobrovolně“ odprodat na dluh Říšské bance 12 768 kg zlata a ještě v roce 1940 dalších 6036 kg a z průmyslových závodů 1008 kg. Celkem tedy 42 899 kg ryzího zlata45). Měna byla úplně rozvrácena, státní finance téměř zničeny, nebyly rezervy pro mezinárodní obchod. Kovové krytí prakticky nebylo, protože zlato a devizy si přivlastnila Říšská banka. Po skončení války bylo nutné odstranit zmatek několika druhů platidel a ustanovit měnu jedinou. Zavedení nové československé koruny bylo provedeno na základě dekretu v říjnu 1945 a tak se hned prvního listopadu dostávají do peněžního oběhu peníze připravované během války exilovou vládou v Anglii. Všechny ostatní peníze byly prohlášeny za neplatné. Začalo období obnovené československé koruny. Během listopadu 1945 byla stanovena relace koruny ke zlatu na 1 Kč = 0,0177734 g zlata. Měnová poválečná reforma položila základ novému hospodářství, peníze se musely stát opět spolehlivým nástrojem. V květnu 1953 dochází k měnové reformě. Zlatý obsah koruny byl stanoven značně nerealisticky a bez souvislostí situací probíhajících na trzích v zahraničí na 0,123426 g ryzího zlata. Korunové bankovky naší měny byly opatřeny krycí doložkou, podle které byly kryty zlatem a aktivy Státní banky československé. Krytí zlatem mělo ve své podstatě jen podpůrnou povahu, bankovky volně směnitelné za zlato nebyly.

2.3 Krytí současných bankovek Krytí zlatem není v současné době na českých bankovkách uvedeno. Přijímání peněz je založeno na důvěře, že budou přijímány všemi ekonomickými subjekty46). Byl dokončen proces odtržení hodnoty peněz od jejich materiální podstaty a mohlo dojít k rozvoji jejich bezhotovostní podoby. Krytí bankovek je součástí celkového krytí měny, která je kryta aktivy ČNB, z nichž nejvýznamnější je položka pohledávky vůči zahraničí, včetně cenných papírů v cizí měně, zahrnující především devizové rezervy. Státem zavedená měna se stává prostředkem, kterým se reguluje, řídí a kontroluje ekonomika a zahraniční obchod. Měna může být plně směnitelná, (nemá žádných překážek ve své směnitelnosti), částečně směnitelná (jsou dána omezující pravidla státu) a nesměnitelná (stát zakazuje držení cizí měny v rukou občanů a firem a vyhrazuje si instituce na tyto výměny). Do roku 1990 mezi státy s nekonvertibilní měnou patřila i naše republika. 45) 46)

Česká měna od dávné minulosti k dnešku, Bedřich Spáčil, Orbis, 1973,str.104 -116. Ekonomie, stručný přehled, Jena Švarcová, CEED 2002,str.19-21.

28

3. Česká platidla V současném českém tržním hospodářství obíhají neplnohodnotné peníze s nuceným oběhem. Mají podobu papírového oběživa, mincí, nebo bankovních účtů a jejich nabídka je závislá na regulaci centrální banky a vládních opatřeních. Celkovou nabídku peněz určuje Česká národní banka (ČNB), rozšiřovány jsou pak prostřednictvím komerčních bank47). Peníze se staly významnou a neoddělitelnou součástí našich běžných dní. Každý den se s nimi setkáváme, ať už v hotovostní nebo bezhotovostní podobě.

3.1 Právní legislativa Podrobná a přesná znění všech zákonů jsou přesně vymezena pouze ve Sbírce zákonů, opatření a úřední sdělení pak ve Věstníku ČNB. Věstníky jsou k nahlédnutí v odborné knihovně ČNB a na internetu48). Významným krokem ke snižování hotovostního styku bylo vydání zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. Tento zákon stanovuje podmínky, kdy jsou subjekty povinny provést platbu bezhotovostně. Tato povinnost se například vztahuje na vzájemné platby mezi osobami s trvalým pobytem nebo se sídlem v České republice nebo organizacemi, které byly na našem území zřízeny zahraničními osobami. Nevztahuje se ale například na odvody daní, poplatků, cla, důchodů z důchodového pojištění, platby pojistného a podobně. Důležitý výňatek z tohoto zákona: „Poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 15 000 EUR (dále jen "limit") je povinen provést platbu bezhotovostní, platba v české nebo jakékoliv cizí měně se pro účely tohoto zákona přepočte na měnu euro směnným kursem devizového trhu vyhlášeným ČNB a platným ke dni provedení platby, do limitu se započítávají všechny platby v české i cizí měně, provedené týmž poskytovatelem platby témuž příjemci platby v průběhu jednoho kalendářního dne“49). Jedním z předpisů upravující bankovky a mince je vyhláška č. 553/2006 Sb., o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují (dále jen Vyhláška), na kterou se vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (tzv.

47)

Malá encyklopedie moderní ekonomie, Milan Sojka, Bronislav Konečný, Libri 1996. www.cnb.cz/cs/legislativa/predpisyַcnb. 49 ) citace zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, Zdroj: www.portal.gov.cz/sbírka zákonů, 20.9.2008. 48)

29

autorský zákon). Vyhláška navazuje na předpisy Evropských společenství50) a obsahuje podmínky, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry, platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují, ale nevztahuje se na euromince. Dále upravuje, jak mají být reprodukce upraveny, aby se z jednotlivých částí nemohla složit bankovka celá, velikosti úhlů, použití materiálů, grafických prvků a další podrobnosti, které zamezují „spletení se“ s pravou bankovkou. Podle § 3 této Vyhlášky lze reprodukovat platné mince a mince za platné mince vyměnitelné, a vyrábět předměty, které mince napodobují svoji úpravou jen v tom případě, že se jedná o: „ hmotné reprodukce mincí a napodobeniny mincí z materiálu nezaměnitelného s materiálem, z něhož je mince vyrobena, nebo o nehmotná zobrazení“51). V § 4 této Vyhlášky se vysvětluje pojem „nezaměnitelný materiál“ a paragraf 5 stanovuje podmínku o reprodukování šeků, cenných papírů a platebních karet a o vyrábění předmětů, které je svoji úpravou napodobují. Dalším právním předpisem týkajícím se hotovostního styku je zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, který upravuje některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, práva a povinnosti fyzických a právnických osob při uplatňování těchto opatření. Účelem tohoto zákona je zabránění legalizace výnosů z trestné činnosti přes finanční systém a vytvoření podmínek k odhalování takových činů. Zahrnuje práva a povinnosti všech subjektů, zúčastněných stran při všech finančních transakcích. Definuje pojmy povinná osoba, legalizace výnosů z trestné činnosti, financování terorismu, identifikační údaje, povinnost identifikace, podezřelý obchod apod. Povinností identifikace se podle tohoto zákona rozumí: „(1) Jestliže je povinná osoba účastníkem obchodu v hodnotě převyšující částku 1 000 EUR, před jeho uskutečněním vždy identifikuje klienta, pokud tento zákon dále nestanoví jinak. (2) Bez ohledu na limit stanovený v odstavci 1 identifikuje povinná osoba klienta rovněž vždy, pokud jde o: podezřelý obchod, vznik obchodního vztahu, uzavření smlouvy o účtu, vkladu na vkladní knížce nebo vkladním listu nebo sjednání jiné formy vkladu, uzavření smlouvy o nájmu bezpečnostní schránky nebo smlouvy o úschově, přijímání věcí do zástavy, nebo výplatu zůstatku zrušeného vkladu z vkladní knížky na doručitele a za dalších okolností uvedených v tomto zákoně. Paragrafem 8 se stanoví postupy při provádění identifikace fyzických i 50)

Nařízení Rady (ES) č. 2182/2004 ze dne 6.12.2004 o medailích a žetonech podobných euromincím. Nařízení Rady (ES) č. 2183/2004, kterým se na nezúčastněné členské státy rozšiřuje použitelnost nařízení Rady (ES( č. 2182/2004 ze dne 6.12.2004 o medailích a žetonech podobných euromincím. Rozhodnutí ECB ze dne 20.3.2003 o nominálních hodnotách, specifikacích, reprodukci, výměně a stahování eurobankovek (ECB/2003/4) Zdroj: http://www.portal.gov.cz/sbirka zakonu, 20.9.2008. 51) výňatek vyhlášky č.553/2006, Zdroj: www.portal.gov.cz/sbírka zákonů, 20.9.2008.

30

právnických osob, zaznamenání potřebných údajů, ověření shody podoby v průkazu totožnosti, ověření existence právnické osoby, a osob, které jejím jménem jednají, postupy identifikace při zastoupení klienta na základě plné moci nebo zákonným zástupcem, povinnosti klienta poskytnout informace včetně předložení potřebných dokladů, ze kterých si povinná osoba může pro účely tohoto zákona udělat kopie. V dalších paragrafech zákona jsou stanoveny povinnosti a postupy kontroly klienta v případě, že obchod dosáhne limitu 15 000 EUR a vyšší, na který se vztahuje povinnost identifikace klienta před uskutečněním jednotlivého obchodu a v době trvání obchodu také provedení kontroly klienta. Dále je v tomto zákoně upravena identifikace klienta provedená notářem, krajským úřadem, obecním úřadem, vymezuje evidence listin, přílohy, potřebné kopie dokumentů, dokladů, žádostí, a veškeré postupy provádění identifikace těmito orgány včetně lhůt evidencí listin a jejich úschově. Na tento zákon navazuje zákon č. 254/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Dalším právním předpisem je zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon.

3.2 Česká národní banka Jediným subjektem, který je ze zákona oprávněn mimo jiné emitovat bankovky a mince je ČNB. Její činnost je podrobně upravena zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, podle kterého je dále oprávněna řídit peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonávat dohled nad finančním trhem, pečovat o cenovou stabilitu, poskytovat bankovní služby pro veřejný sektor apod. ČNB je centrální bankou České republiky, vystupuje jako právnická osoba v pozici veřejnoprávního subjektu se sídlem v Praze. Nejvyšším řídícím orgánem je sedmičlenná bankovní rada, mezi jejíž členy patří guvernér52), dva víceguvernéři a další členové jmenovaní prezidentem republiky na šestileté období. Při dosahování cílů se dále řídí zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, zákonem č. 219/1995 Sb., devizový zákon, zákonem č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku). Jako výhradní emitent bankovek a mincí, spravuje jejich zásoby, stahuje z oběhu a likviduje bankovky a mince oběhem zničené, vyměňuje poškozené peníze za nové, podílí 52)

guvernérem ČNB byl 11.2. 2005 jmenován Zdeněk Tůma. Zdroj: www.cnb.cz/cs/ocnb/bankovni rada, 30.11.2008.

31

se na výtvarné a technické přípravě nových platidel, jejich výrobě a dodání do oběhu. Zkoumá platnost platidel, případné padělky eviduje, včetně peněz pozměněných, které byly zadrženy na území České republiky a aktivně se zapojuje v ochraně platidel proti padělání ať už technicky nebo právními úpravami. Kromě emitování peněz určených do oběhu vydává ČNB také mince pamětní a stará se o bezpečnost a ochranu bankovek a mincí dosud nevydaných, uschovává a ničí tiskové desky, razidla a neplatné bankovky. Neplatné či poškozené bankovky jsou pečlivě rozstříhány, rozdrceny a poté slisovány do úhledné barevné briketky. V této formě jsou naprosto vyřazeny z oběhu. Vydáváním a stahováním bankovek do a z oběhu se ČNB snaží plnit svoji povinnost ve funkci v regulace a plynulého toku oběživa. Cenu peněz na trhu ovlivňuje ČNB změnami úrokových sazeb a tak napomáhá vyrovnání inflace od případných odchylek. ČNB se od 1.5. 2004 stala součástí Evropského systému centrálních bank (ESCB), který na základě Smlouvy o založení Evropského společenství sdružuje všechny centrální banky Evropské unie. Po zavedení eura se ČNB vzdá samostatné

měnové politiky ve prospěch Evropské

centrální banky. Vzhledem k tomu, že ESCB sdružuje země, které mají jako zákonné platidlo euro i země s vlastní měnou, jsou tyto země rozděleny do dvou skupin. Skupinu s eurem řídí Rada guvernérů, ostatní Generální rada. ČNB od 1.dubna 2006 dohlíží nad celým finančním trhem, převzala tak agendu od Komise pro cenné papíry, Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění Ministerstva financí a Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami53). Dále stanoví pravidla provádění platebního styku, pro vydávání a užívání elektronických platebních prostředků, podílí se na rozvoji platebních systémů, provozuje systém CERTIS54), provozuje systém krátkodobých dluhopisů (SKD), vede účty státu a veřejného sektoru, bankám a organizacím napojeným na státní rozpočet, poskytuje jim služby platebního styku. Spravuje devizové rezervy státu a provádí operace na devizovém trhu, zabezpečuje devizovou likviditu a volnou směnitelnost české koruny a v neposlední řadě vystupuje jako reprezentant České republiky na zasedáních mezinárodních institucí.

53)

http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/14.3.2009. CERTIS – Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement systém, je jediným systémem mezibankovního platebního styku v České republice, který zpracovává mezibankovní platby v českých korunách, zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/30.11.2008. 54)

32

3.3 Současná platidla Peněžní jednotkou v České republice je koruna česká, oficiálně označovaná zkratkou Kč, dělí se na sto haléřů a ISO číslo55) je CZK. Na území České republiky jsou platné bankovky a mince vydané ČNB zákonnými penězi ve stanovených nominálních hodnotách při všech peněžních transakcích. Pouze mince z drahých kovů a mince pamětní mohou být prodávány za odlišné ceny a to pouze v rámci sběratelských aktivit. Oběh hotových peněz je prováděn fyzickými a právnickými osobami, které si vybírají, vkládají hotovosti u bank, obchodníky, kteří přijímají hotovosti od svých zákazníků a poměrnou část pak ukládají v bankách, samotné banky, které přijímají hotovosti od svých klientů a následně ji společně s další hotovostí od ČNB použijí pro další potřeby svých klientů, přebytky odvedou zpět centrální bance. Centrální banka pak tyto peníze dále třídí na peníze schopné dalšího oběhu a ty neupotřebitelné stahuje a ničí. V případě potřeby v souladu se zákonem dodává do oběhu nové bankovky a mince.

3.3.1 Mince V současné době jsou platné mince v nominálních hodnotách 1, 2, 5, 10, 20, 50 korun českých (příloha č.11). Všechny mince jsou raženy v České mincovně, výrobní divizi Bižuterie Česká mincovna v Jablonci nad Nisou, která se kromě výroby mincí zaměřuje i na výrobu medailí, bižuterie, vánočních ozdob. Původně se mince razily na kus kovu dvěma razidly, které jej mezi sebou stlačily, základní postup sestával z razníku a kovadliny, přičemž vzor se ryl do kovadliny ručně. Dnešní razidla se stala součástí lisů, které mezi sebou stlačují tzv. „střížky“ do tvaru mince. Vzhledem k tomu, že mince a bankovky jsou sami o sobě výtvarnými díly a jejich technické provedení poukazuje na úroveň státu, považuji za dobré krátce shrnout některé výrobní postupy. Bývalé mincovny se většinou nacházely v blízkosti dolů bohatých na rudu. Mezi nejznámější u nás patřily Kutná Hora, Kremnice, Jáchymov. Získaný materiál k výrobě mincí byl dále upravován, odléval se do hliněných forem a do odlitků se razily různé symboly. Prubíři zkoušely kvalitu rudy, koštýři stříbro a měď přetavovali a čistili. Za přísné kontroly královských úředníků se slévalo čisté stříbro s mědí a tím se vytvářela 55)

ISO číslo – písmenkový kód ustanovený Mezinárodní organizací pro standardizaci, který umožňuje identifikovat měnu.

33

ryzost mince. Ryzost mincí se prováděla zkouškou na prubířském kamenu (černá až šedá hornina) za pomocí prubířské kyseliny na stříbro, kde po zbarvení od tmavočervené barvy přes hnědočervenou až hnědou byla prokázána přítomnost stříbra a podle zabarvení i následný jeho obsah ve slitině. Také u zlata se prováděla zkouška kyselinou, ale jiného složení než v případě použití na stříbro. Kyselina dusičná rozpustila ostatní kovy a zbylo jen samotné zlato. Známé „pruty“ byly výrobky tzv. barchaníků a kosířů, kteří je z mincovního kovu odlévaly. Všechny pruty byly přesně váženy a označeny. Mincíři zpracovávaly stříbrné pruty, které dále stříhali na kousky o určité hmotnosti, aby odpovídaly minci, dále je vypalovali a roztepávali. Tím získali pláty a střížky, které byly následně ve výhni rovnány pomocí štosířů a lorýři je poté čistili. Vyčištěné a upravené střížky byli pregéřem upraveny na razidlech, který kladivem vyrazil rub i líc mince najednou56). Ražba mincí se nadále zdokonalovala a koncem 15.století bylo zavedeno padací kladivo a následně i lisy. V 18.století se objevuje vřetenový lis, který byl základem pro vývoj ražby mincí i v současnosti. Jak již bylo popsáno výše dnešní ražby mincí se dějí pomocí razidel mezi elektricky poháněnými lisy, a následným stlačováním střížků do požadovaných tvarů mincí.

3.3.2 Bankovky Výroba bankovek prošla a i nadále prochází neustálým vývojem. V současné době se bankovky tisknou ve Státní tiskárně cenin Praha, jejíž historie je spojena se vznikem Československé republiky a zajištěním výroby peněz nového státu. Kvalita zde vyráběných bankovek byla vysoká, to potvrzuje výše zmíněná tisícikoruna z roku 1934 a získání čestného diplomu na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži (1937) nebo získání ceny „Bankovka roku 2008“, za tisícikorunu vydanou v roce 2008, od světové asociace odborníků zabývajících se hotovostí. Státní tiskárna cenin byla zmodernizována a dnes nabízí komplexní služby v oblasti polygrafie. Připravuje a tiskne bankovky, ceniny, cenné papíry, státní dokumenty a doklady s ochranou proti zneužití pro Českou republiku. Kapacitní jednotky jí umožňují přípravu a tisk bankovek a dalších cenin i pro ostatní státy. Z hlediska samotné výroby je důležitou součástí každého výrobku posouzení možného padělání a od toho se odvíjí i návrhy a postupy výroby. K posouzení je využíváno poznatků z policejní praxe u nás i v zahraničí. Kromě použitých různorodých technik je neméně

56)

Zdroj: http://www.stribrnak.cz / technicka vyroba minci,13.10.2008.

34

důležitou součástí tisku bankovek kvalita samotného papíru. K výrobě se používá tzv. ceninový papír, je to spíše látka, složená ze směsi vláken bavlny, lnu, konopí, která zaručuje vysokou pevnost. Prováděné testy udávají, že tento papír vydrží až 5000 ohybů oproti běžnému papíru, který se láme již při 50. Pravý ceninový papír pohlcuje UV57) světlo, zatímco běžný papír pod UV lampou jasně svítí. Velmi zajímavé jsou i například bankovky australské, které jsou vyrobeny z polymeru, průhledné plastické hmoty, která má sice ještě větší trvanlivost, ale bohužel i vysoké náklady. Současná česká papírová platidla patří ve srovnání se světem k nejlépe zabezpečeným bankovkám a to jak kvalitou použitých materiálů, tak především tiskovými technikami. Bankovky z roku 1993 vydané v Thomas De La Rue v Anglii byly postupně staženy z oběhu a nahrazeny novými. Papírová dvacetikoruna přestala plnit funkci oběživa a proto byla z oběhu definitivně stažena k 31.8.2008, na základě rozhodnutí ČNB. Dvacetikorunové bankovky z roku 1994 a 1996 je možné vyměnit v bankách provádějících pokladní operace a ČNB. Tabulka uvedená v příloze č. 12 podává přehled platných bankovek v České republice. Nové bankovky v nominální hodnotě 1000 Kč rok 2008 a 2000 Kč z roku 2007 jsou součástí tzv. „Inovované emise“, při kterých bylo použito původních návrhů se stávajícími motivy, ale byly obohaceny o nové ochranné prvky. V rámci této emise se chystají ještě inovace bankovek 500,- Kč a 5000,- Kč, ale prozatím není známo přesné datum jejich uvedení do oběhu58). Podle slov Dr. Moravce se o vydání inovovaných 50,- Kč a 20,- Kč neuvažuje vůbec.

3.4 Ochranné prvky a padělky Přestože se peníze staly součástí našich každodenních činností, málokdo si uvědomuje nebezpečí skrývající se v setkání s padělky. Každému z nás projde rukama nespočet bankovek a mincí a většinou se nikdo z nás ani pořádně nedívá, zda zrovna ta mince, či bankovka je v pořádku. V rámci vlastního bezpečí a ochrany svých prostředků bychom měli být schopni rozlišit alespoň základní znaky pravého oběživa. K tomu nám slouží ochranné prvky, které se stále vyvíjejí a zdokonalují, aby se práce padělatelům co nejvíce ztížila. Je to vlastně soubor složitých technických prvků, tiskových

57)

UV – zkratka, z anglického ultraviolet, elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo, používá se k rozpoznávání padělků, http://www.encyklopedie.seznam.cz/heslo/uv-zareni, 8.11.2008. 58) Zdroj: konzultace Dr.Jaroslav Moravec, odbor ochrany platidel ČNB,informace o plánovaných emisích bankovek, říjen 2008.

35

technik a materiálů používaných již při samotné výrobě, které mají zamezit nebo maximálně znesnadnit padělání bankovek a mincí. Padělky se objevují již se vznikem peněz, kolem 6. století př.n.l. a samotné padělání peněz bylo vždy považováno za těžký zločin. Objevují se první zákony a tresty (deportace, usekávání rukou, poprava)59). Ani sebelepší zákon však nedokáže zabránit touze padělatele vydělat na ostatních svým podvodem. Bezcenné kopie peněz tak brázdí náš svět, stejně jako jejich vzácné originály. Padělané mince jsou většinou vyrobeny z jiných kovů, než mince pravé. Pokud povrch padělků není následně pokoven, mince mají jinou barvu a v oběhu se stírají. Obvykle na hranách začne prosvítat původní materiál a dalším znakem u litých padělků je jejich nezvonivost60). Padělané bankovky a mince třídí ČNB podle stupně jejich kvality na velmi nebezpečné padělky, nebezpečné padělky, zdařilé, méně zdařilé a neumělé padělky. Mezi nejznámější ochranné prvky patří vodoznak, ochranný okénkový proužek, ochranná vlákna, iridiscentní proužek, soutisková značka. Dále se používají specifické barvy, papír, konfety, skrytý obrazec, mikrotext, OVI, ochranné prvky vznikající při tisku a další. Mezi významné tiskové techniky patří tisk z plochy, hlubotisk, knihtisk. Vývoj ochrany bankovek se neustále zlepšuje a lze jej lze rozdělit na dva směry. První směr se zajišťuje vývin nových ochranných prvků, které lze rozpoznat bez jakýchkoliv pomůcek a jsou určeny pro širokou veřejnost. Lze sem zahrnout například nový typ ochranného proužku, který je širší, doplněný negativním mikrotextem s nominální hodnotou a zkratkou ČNB nebo prvky, které jsou viditelné v průhledu proti světlu. Druhý směr je určen pro pokladníky, pracovníky bank, kteří ověřují pravost bankovek za použití různých pomůcek, jako jsou UV lampy, tužkové detektory, lupy apod. Zde je ochrana zaměřena na zejména na tiskové techniky nebo barvy. ČNB dále používá i jiných ochranných prvků, které je možno ověřit pouze strojově a tyto prvky jsou v rámci zachování bezpečnosti tajné. Jako příklad neustálého vývoje ochrany můžeme uvést inovovanou bankovku 2000 Kč, která byla dána do oběhu v červenci 2007. Nový typ ochranného proužku je širší, s negativním mikrotextem s nominální hodnotou a zkratkou ČNB, lépe se čte a jeho kovově lesklá barva se mění v závislosti na dopadu světla, od zelené po hnědofialovou. 59)

Peníze, z anglického originálu MONEY (Dorling Kondersley Limited, London 1990) přeložila MiroslavaTůmová, Fortuna Print, 1993 Praha. 60) Platební styk, Bivš,2007, upraveno.

36

Dále je v průhledu proti světlu vedle vodoznaku viditelné označení nominální hodnoty a ornament. Změna v pravé části bankovky se týká iridiscentního pruhu, který je dvoubarevný a po pravé straně zvlněný, obsahuje též nominální hodnotu. Rovněž reakce pod UV lampou jsou na nových bankovkách mnohem bohatší. Některé ochranné prvky jsou uvedeny na následujících obrázcích.

Obr.č.17 Nové ochranné prvky

Obr.č.18 Vodoznak

Obr.č.19 Podpis guvernéra

Obrázky č.17-19 Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky, 15.10.2008.

Vodoznak Je zřetelně viditelný, jestliže se na bankovku podíváme proti světlu. Používá se takzvaný lokální stupňovitý vodoznak, který je kombinací pozitivního, tedy tmavého, a negativního, tedy světlého vodoznaku s různými stupni odstínů mezi nejtmavší a nejsvětlejší částí. Vodoznak je umístěn ve střední části širokého nepotištěného okraje a tvoří ho vždy portrét osobnosti vyobrazené na bankovce. Při pohledu z lícní strany je stranově obrácený oproti portrétu vytištěnému61).

Obr.č.20 Ochranná vlákna

Obr.č.21 Okénkový proužek

Obr.č.20-22 Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky, 15.10.2008.

61)

Zdroj : http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky, 15.10.2008.

37

Obr.č.22 Soutisková značka

Ochranný okénkový proužek Jedná se o proužek z umělé metalizované hmoty zapuštěný do papíru, který na lícní straně vystupuje vždy po 5 mm na povrch papíru. Takto vzniklá okénka stříbřité barvy jsou dlouhá rovněž 5 mm a je na nich zdola nahoru čitelný negativní mikrotext, označující nominální hodnotu bankovky. Při pohledu na bankovku je vidět pouze vystupující část proužku na lícní straně, při pohledu proti světlu je proužek vidět z obou stran jako souvislá tmavá linka s prosvítajícím mikrotextem62). Ochranná vlákna Jsou to v bankovkovém papíru zapuštěná okem viditelná vlákna oranžové barvy v délce 6 mm. Nejlépe zřetelná jsou na bílých okrajích bankovek. Ochranná vlákna jsou cizí tělesa uložená do papíru, každé z nich má individuální tvar, tloušťku a umístění. Po celé ploše papíru jsou vlákna chaoticky rozptýlená63). Soutisková značka Její části jsou vytištěny na lícovou i na rubovou stranu bankovky. Teprve v průhledu proti světlu je značka vidět celá a její jednotlivé linky na sebe přesně navazují. Soutisková značka je kruhová a na starších bankovkách ji tvořila písmena CS, teprve od roku 1996 tvoří soutiskovou značku písmena ČR64).

Obr.č.23 Iridiscentní pruh

Obr.č.24 a 25 Reakce ochranných prvků pod UV lampou

Obr.č.23-25 Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_20.html15.10.2008.

Iridiscentní pruh Ochranný iridiscentní pruh (iridiscentní znamená duhově proměnlivý) se šířkou přibližně 20 mm je umístěn na lícové straně, blíže k pravému okraji bankovky. Při běžném pohledu se jeví jako průhledný slabě okrově zabarvený pruh, při sklopení bankovky proti světlu 62)

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_20.html 15.10.2008. Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_20.html 15.10.2008. 64) Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_20.html 15.10.2008. 63)

38

získává slabý barevný nádech s kovovým odleskem. Na iridiscentním pruhu mohou být negativně vyznačena čísla označující nominální hodnotu bankovky. Při sklopení bankovky se tato čísla jeví proti lesklému pruhu jako tmavá65). Skrytý obrazec Je viditelný teprve tehdy, sklopíme-li bankovku ve výši očí do vodorovné polohy proti zdroji světla. Tvoří ho vždy číslo označující nominální hodnotu bankovky. Z delší strany bankovky je obrazec pozitivní, tedy tmavý, z kratší strany negativní, tedy světlý. Je umístěn na lícové straně bankovek v ornamentech na rameni portrétu, případně nad ním66). Opticky proměnlivá barva (OVI) Tento ochranný prvek je založen na optickém efektu. Určitý segment vytištěný speciální tiskovou barvou mění své zbarvení v závislosti na tom, v jakém úhlu se bankovka sklopí proti dopadajícímu světlu. Barva, kterou vidíme při běžném čelním pohledu na bankovku, se při sklopení bankovky proti světlu změní na barvu zcela jinou, například zlatá na zelenou67). Mikrotext Mikrotext na bankovkách je tištěn jak hlubotiskem, tak i ofsetem. Jeho umístění na jednotlivých bankovkách je individuální, na lícové straně bývá ve velkém hodnotovém čísle, v podtisku textů na levé straně, kolem portrétu apod. Na všech bankovkách je vždy na lícové straně v pruhu základní barvy vybíhajícím do pravého bílého okraje skryt mikrotext označující hodnotu bankovky číselně, na rubové straně, rovněž v pruhu základní barvy u pravého okraje, je skryt mikrotext označující hodnotu bankovky číselně nebo slovně68). Bankovky obsahují i hmatové značky pro nevidomé, portréty, texty, jméno rytce apod. Hodnotová čísla jsou vytištěná hlubotiskem, číslování bankovek je provedeno knihtiskem, ostatní potisky pak ofsetem. Bankovky v nominálních hodnotách 100, 200 a 500 korun českých nemají ochranné prvky: opticky proměnlivá barva a iridiscentní pruh.Všechny ostatní výše uvedené prvky obsahují. Ze své zkušenosti mohu potvrdit, že kontrola pod UV lampou není ale stoprocentní. V úvahu je nutné brát i opotřebovanost bankovky nebo její možné vyprání či poškození chemikálií, které mohou reakci bankovky pod UV lampou zcela změnit, nebo se může stát, že bankovka bude zářit celá, přestože je pravá. Při kontrole je proto zapotřebí, zaměřit se 65)

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_20.html, 15.10.2008. Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_20.html, 15.10.2008. 67) Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_20.html, 15.10.2008. 68) Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_20.html, l5.10.2008. 66)

39

na kombinaci kontroly většiny prvků. Ještě více zde platí staré známé heslo: „ Důvěřuj, ale prověřuj“. Nutno podotknout, že v případě, kdy má pokladník, jakékoliv podezření o nepravosti bankovek či mincí, je oprávněn odebrat tyto peníze proti potvrzení o odebrání a zaslat je neprodleně k posouzení do ČNB. Prokáže-li se toto podezření, jsou odebrány bez náhrady, v opačném případě se vrací původnímu majiteli. Případné odebrání podezřelých bankovek či mincí je nutné neprodleně oznámit orgánům činným v trestném řízení. Vzor potvrzení je uveden na obr.č. 26. Přehled padělků a pozměněných platidel je uveden v příloze č. 20.

Obr.č.26, Potvrzení o odebrání bankovek a mincí

Zdroj:http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/predpisy_CNB/emise_penez/download/3 7_1994_potvrzenka, 15.10.2008.

40

4. Euro jako jednotná měna Pokusy o sjednocení Evropy nebyly ničím novým, dokonce již staří Římané se snažili o vytvoření jediného státu v evropském prostoru a středomoří. Jimi stvořená říše ukazovala sílu tehdejšího světa. Rozvíjela se ekonomika, obchod, díky obrovskému panství rostlo bohatství. Ekonomický rozvoj zapříčinily nejen lidnatá města, ale i jednotné právo a společná měna pro celou říši. Evropská unie (EU) je společenství svobodných států, které se rozhodly vzájemně spolupracovat a postupným začleněním se do nadnárodní struktury zajistit mír a bezpečnost na území Evropy a zajistit ekonomický rozvoj jejich členů.

4.1 Vznik EU Významným bodem po druhé světové válce byl vznik spolupráce mezi západoevropskými státy, která měla pomoci zničené Evropě, pod názvem Marshallův plán. Státy, které chtěly využívat této systematické pomoci, musely vypracovat plán jejího využití a veřejnost s ním musela souhlasit. Marshallův plán byl nabízen všem evropským zemím, které ji potřebovaly. Díky této pomoci se západní Evropa vzpamatovala z válečných škod a rozvinula průmyslovou produkci. Bohužel státy východního bloku tuto pomoc odmítaly a tak se rozvíjely mnohem pomaleji a stávaly se technicky zaostalejší69). Pět let po válce dochází k vyhlášení plánu, který je považován za základ výstavby společenství evropských států. Vytvořením Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) vznikl společný trh produktů těžebního a metalurgického průmyslu, regulovalo produkci, výstavbu i racionální těžbu. Zásady ESUO platily od roku 1951, i když oficiální činnost byla zahájena až v r.1952, později byly převzaty Evropským společenstvím a následně Evropskou unií. Úspěch při rozvoji této spolupráce podnítil další kroky k vytvoření Evropského obranného společenství, které bylo ale později v roce 1954 zamítnuto. Na několik let byl zastaven integrační proces. Efektivita ESUO však nadále vedla k tomu, že byly podepsány dvě další smlouvy a to: vznik společenství zaměřeného na rozvoj mírového využití atomové energie (EURATOM) a vznik Evropského hospodářského společenství (EHS), které se postupně rozrostlo na 12 členů. Na základě vzniku těchto tří společenství byla založena Evropská unie, která se stala zásadním průlomem evropské integrace členských států. Díky politickým změnám po roce 69)

Evropská unie, vše, co bychom měli vědět, upraveno z polského originálu Unija Europejska,PhDr. Jiří Fidler, Fragment 2003, str.1- 48.

41

1989 byl uveden do života plán Hospodářské a měnové unie, zahraniční a bezpečnostní politiky. Sjednocení Německa, rozpad SSSR70) byly dalšími body ke změně podoby celé Evropy – Evropské unie. Její vznik je podložen tzv. Maastrichtskou smlouvou ze 7.února 1992. Smlouva vešla v platnost 1.11.1993 a necelý rok poté bylo vyhlášeno Evropskou radou, že do EU budou moci vstoupit i ostatní země střední a východní Evropy, pokud splní ekonomické a politické podmínky přijetí. Ty se týkaly především demokracie, lidských práv, tržního hospodářství, plnění povinností člena Evropské unie. Počet členů EU postupně narostl na 15. Nyní je v EU 27 členů: Belgie, Bulharsko, ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko. Evropská unie stojí tedy na 3 pilířích: Evropská společenství ( EHS, EURATOM, ESUO ), Zahraniční a bezpečnostní politika, Justice a vnitřní správa. Druhý a třetí pilíř je postaven na základě mezivládní spolupráce a dohody, konsensu všech států.Významným krokem integrace byla i Schengenská dohoda o svobodě pohybu a působení na území všech států EU, ke které se v roce 2007 připojila i Česká republika. Z nečlenských států patří do Schengenu ještě Island, Norsko a Švýcarsko. Na správném fungování a hospodaření EU dohlíží několik institucí. Mezi ty nejdůležitější patří např. Evropská rada, Evropská komise, Rada EU, Evropský parlament, Evropský soudní dvůr, Evropský účetní dvůr, Výbor regionů a další71). Úředními jazyky EU jsou angličtina a francouzština, ale veškeré dokumenty a jednání jsou tlumočeny do dalších jazyků.

4.2 Legislativa EU Právní předpisy EU se vztahují na všechny členy této unie a jsou rozděleny na nařízení a směrnice. Schválená nařízení jsou přímo platná pro všechny státy unie a nemusí se již převádět do vnitrostátního práva, zatímco směrnice stanovují určité cíle, ale členská země si sama rozhodne, jak bude tato směrnice aplikována do vlastních vnitrostátních předpisů. Směrnice jsou závazné cílem, kterého má být dosaženo.

70)

Zkratka SSSR – Svaz sovětských socialistických republik Evropská unie, vše, co bychom měli vědět, upravený polský originál, PhDr. Jiří Fidler, Fragment 2003, str.1-48. 71)

42

Do legislativy je dále možné zahrnout rozhodnutí, doporučení a stanoviska. Rozhodnutí se týkají konkrétních problémů a jsou závazná pro ty, kterým jsou určena. Může jít o všechny členy EU, jednotlivé státy nebo i podniky či jednotlivce. Doporučení a stanoviska nejsou právně závazná, ale ukazují stanoviska orgánů k určité problematice. Veškeré návrhy v legislativním procesu předkládá Evropská komise a to tehdy, je-li to efektivnější než opatření pro území jednotlivých států. Z toho vyplývá, že tyto návrhy musí být v zájmu EU jako celku, musí být prokonzultovány s představiteli vlád, odborů, průmyslu apod. Poté dochází k formálnímu předání návrhu Radě a Evropskému parlamentu. Pokud se Rada a parlament nedohodne, mohou být návrhy parlamentem zamítnuty. Výjimku tvoří návrhy rozpočtu EU, kdy parlament může u povinných výdajů navrhnout změny, ale konečné rozhodnutí je pouze na Radě. Některé návrhy jsou projednávány s Hospodářským a sociálním výborem (HSV), který může vydávat vlastní stanoviska., nebo s Výborem regionů, který zastupuje místní samosprávy a státní správy. Časté otázky týkající se reprodukce bankovek a mincí, jsou řešeny takto: souhlasu ECB72) není potřeba, pokud reprodukce bankovek není možné zaměnit s originály bankovek, dále lze vyrábět odznaky, medaile, žetony, které nelze zaměnit se skutečnými euromincemi. Veškeré podrobnosti o reprodukci euromincí a eurobankovek jsou zakotveny v Nařízení Rady Evropského společenství (ES) č. 2182/2004, o medailích a žetonech podobných euromincím, dále Nařízení Rady (ES) č. 2183/2004, kterým se na nezúčastněné členské státy rozšiřuje použitelnost nařízení (ES) č. 2182/2004, Nařízení Rady (ES) č. 46/2009, kterým se mění Nařízení Rady (ES) č. 2182/2004, Rozhodnutí Evropské centrální banky o nominálních hodnotách, specifikacích, reprodukci, výměně a stahování eurobankovek (ECB/2003/4) a (2003/205/EC), obecné zásady pro provádění opatření proti nepovoleným reprodukcím eurobankovek a o výměně eurobankovek a jejich stahování z oběhu.

4.3 Jednotný trh EU Kromě zavedení společné měny se dalším výsledkem spolupráce zemí Evropské unie stalo vytvoření jednotného trhu bez omezení vnitřními hranicemi. Díky tomuto výsledku může EU vystupovat jako samostatný partner v obchodování s ostatními velmocemi světa. Hlavním účelem vytvoření jednotného trhu byla myšlenka plynulého rozvoje veškerých ekonomických činností, rozvoj hospodářství a zvýšení životní úrovně.

72)

ECB– zkratka, Evropská centrální banka, centrální banka zemí EU.

43

Stěžejními principy společného trhu se staly: volný pohyb osob, volný pohyb zboží a služeb, volný pohyb kapitálu. Volným pohybem osob rozumíme to, že občané zemí EU se mohou pohybovat po celém jejím území, mohou zde žít, pracovat, podnikat a nabývat majetek, taktéž výrobky pocházející z členských států mohou obíhat z jedné země do druhé bez jakýchkoliv překážek, odstraněny byly kontroly na hranicích, dovozní a vývozní cla a tarify. Dochází k liberalizaci bankovnictví a pojišťovnictví a také na poli kapitálových investic je umožněno jejich efektivnější umístění bez jakýchkoliv omezení.

4.4 Společná měna Nejdůležitější myšlenka vzniku společného trhu vedla k tomu, aby se vlády a společnost jednotlivých států připravily na přijetí společné měny. Jakmile vznikl Evropský měnový systém, v březnu 1979, byla vytvořena převodní jednotka ECU73). Tato převodní jednotka však nemohla splňovat všechny podmínky společné měny, neboť byla prozatím používána pouze pro bezhotovostní převody a žila svým „virtuálním“ životem mezi bankami, podniky a operacemi na kapitálových trzích. Se vznikem Evropské hospodářské a měnové unie v roce 1999, bylo s účinností od 1.ledna 1999 zavedeno euro (ISO kód EUR), jako platební jednotka států EU. Oficiálně bylo přijato jako zákonné hotovostní platidlo v lednu 2002 ve 12 státech EU. Tímto datem zanikly tradiční národní měny těchto států. Euro nebylo zavedeno v Dánsku, Švédsku, Velké Británii. Symbolem měny se stal „€“, znak podobný řeckému epsilon, který je možné považovat jako návaznost na tradiční kulturní a společenské základy evropské civilizace, antiku, případně má podobnost s písmenem „e“ jako Evropa. Dvojitá linka má symbolizovat stabilitu měny74).

4.4.1 Euro mince a bankovky Tak jako každá měna měla a má své mince a bankovky ani euro nemohlo být výjimkou. Lícové strany mincí jsou pro všechny státy stejné, rubové strany mincí se liší stát od státu, podle vlastního uvážení jsou opatřeny buď národními symboly, nebo osobnostmi. Mince 2 eura, 1 euro, 50, 20 a 10 centů znázorňují buď Evropskou unii před rozšířením, ke kterému došlo 1. května 2004, nebo (u mincí vydávaných od 1. ledna 2007) geografické znázornění 73)

ECU – zkratka pro European Currency Unit, košová měna, v jejímž rámci měly jednotlivé měny členských zemí jistou hodnotu, danou ekonomickou situací příslušné země z hlediska národního důchodu, zdroj : http://www.BusinessInfo.cz/czclanek/e/ecu/1000697/6263, 8.11.2008. 74) Evropská unie, vše, co bychom měli vědět, upravený polský originál, PhDr. Jiří Fidler, Fragment 2003, str.1-48.

44

Evropy. Mince v hodnotě 5 centů, 2 centy a 1 cent znázorňují glóbus s Evropou vedle Afriky a Asie. Přehled euromincí je uveden v příloze č. 13. Počátek vzniku bankovek je spojen s rokem 1996, kdy bylo vyhlášeno výběrové řízení na návrhy, které vyhrál rakouský grafik Robert Kalina. Lícní strany bankovek zobrazují prvky sedmi stavebních stylů evropské architektury, od antiky, románské kultury, gotiky, renesance, baroka, až po modernu. Rubové strany pak zobrazují mosty, jako symbol jednoty. Přehled eurobankovek a jejich popis je uveden v příloze č. 14. Dalšími součástmi výtvarného ztvárnění bankovek jsou: název měny „euro“ v latince (EURO) i v řecké abecedě (EYPΩ), iniciály Evropské centrální banky v pěti jazykových variantách: BCE, ECB, EZB, EKT a EKP, což pokrývá všech jedenáct jazyků, které byly v dané době úředními jazyky Evropské unie (EU), značka © označující ochranu autorských práv a vlajka Evropské unie.

4.4.2 Ochranné prvky a padělky Stejně tak, jako jsou české koruny zabezpečovány proti padělání, bylo nutné i při výrobě eurobankovek a mincí uplatnit různé techniky a ochranné prvky. Bankovky jsou vyrobeny ze speciálního papíru z čisté bavlny, je pevný a hmatově nezaměnitelný. Je možné nahmatat plastický tisk, který je převážně použit u nápisů a čísel a jakoby bankovka působila silnějším dojmem. Pokud je bankovka nastavena proti světlu, umožňuje spatřit vodoznak, ochranný proužek, soutiskovou značku a to z obou stran pravé bankovky. Ochranný proužek je opatřený mikrotextem s uvedením hodnoty a slova „euro“, soutisková značka pak doplňuje v průhledu světla hodnotu. Dalším významným prvkem je hologram, který se podle úhlu naklonění mění, je opatřen dalšími texty a prvky a zadní strana bankovky je opatřena iridiscentním proužkem (5EUR,10EUR,20EUR) nebo měnící se barvou číselné hodnoty, tzv. OVI efekt (50EUR,100EUR,200EUR,500EUR). Podobně jako u českých korun bylo použito různorodých tiskových technik a dalších ochranných prvků. Mince obsahují ochranné prvky, které umožňují jejich identifikaci v přístrojích pro příjem a výdej mincí, není podstatné, kde byly vyrobeny a lze je používat v prodejních automatech ve všech zemích eurozóny. Na výrobu mincí v hodnotě 1 a 2 euro se používá zvláštní technologie tzv. „plátování“ a kombinace odlišných barev slitiny pro střed a mezikruží mince. Materiálem pro mince v hodnotě 10, 20 a 50 centů je tzv. „severské zlato“, zvláštní slitina, kterou je velmi obtížné vyrobit a používá se výhradně pro mince.

45

Také nápis na hraně mince v hodnotě 2 euro a použití zvláštního kovu pro mince v hodnotě 10, 20 a 50 centů chrání tyto peníze proti padělání75). Bankovky obsahují buď podpis Willema F. Duisenberga, prvního prezidenta Evropské centrální banky (ECB), nebo JeanClauda Tricheta, který se stal prezidentem ECB 1. listopadu 2003. Bankovky s oběma podpisy mají stejnou platnost. Bankovky obsahují též prvky umožňující rozeznání slabozrakým a nevidomým. Přehled ochranných prvků eurobankovek obr.č. 27-36.

Obr.č. 27-36 Ochranné prvky eurobankovek Ochranný proužek

Vodoznak

Obr.č.27

Hologram

Obr.č.30

Soutisková značka

Obr.č.28

Obr.č. 29

Mikrotext

Perforace

Obr.č. 31

Obr.č.32

Plastický tisk

Obr.č.33

Podpisy prezidentů ECB

Obr.č.35

OVI

Obr.č.34

Pohled pod UV pravá / padělek

Obr.č. 36

Obrázky č. 27-36, Zdroj: http:// www. ecb.europa.eu/bc/euro/banknotek,16.10.2008.

Bohužel ani sebelepší technika a novinky v ochraně nemohou zcela zabránit padělání. Taktéž pozměňování peněz, jejich slepování, používání necelých bankovek, různé kombinace několika bankovek jsou stále častějšími pokusy o podvodné začlenění do oběhu. ECB zvažuje zavedení nových bezpečnostních prvků, aby se padělatelům jejich činnost co nejvíce znesnadnila. 75)

Zdroj: http:// www.ecb.europa.eu/bc/euro/banknotek, 15.10.2008.

46

Jedním z nich by mohlo být okénko s folií, na které by se měnily motivy, případně zavedení čipů, které by obsahovaly sériové číslo bankovky, její původ a hodnotu. Jejich nevýhodou ovšem zůstává cena. První eurobankovky s novými ochrannými prvky by se měly objevit v roce 2010. Stávající budou během několika let postupně z oběhu stahovány. Přestože národní měnou České republiky nadále zůstává koruna česká, padělatelé eurobankovek se vyskytují i na území českého státu. Podle trestního zákona jsou i takovéto bankovky a mince odebírány bez náhrady.

4.5 Mezinárodní postavení eura S rozšiřováním Evropské unie a s narůstajícím objemem eura jako zákonného platidla ve většině zemí eurozóny, lze říci, a nedávno zveřejněná zpráva Evropské komise76) to i potvrzuje, že euro se svým dosahem a překročením hranic zemí eurozóny stalo druhou nejvýznamnější měnou světa. Jak již bylo řečeno, myšlenka evropské a hospodářské unie s jednotnou měnou nebyla ničím novým. Samotný zrod Hospodářské a měnové unie (HMU) prošel několika fázemi. První v roce 1990, kdy byla přijata konvergenční kriteria, která měla vznik unie podpořit. Platností Maastrichtské smlouvy v roce 1993 mohla být zahájena druhá etapa. V následujícím roce byl založen Evropský měnový institut, předchůdce ECB (ta vznikla v roce 1998). V roce 1997 byl schválen Pakt stability a růstu, který ustanovil potřebné parametry k vytvoření eurozóny a společné měny. V květnu 1998 se členské země rozhodly učinit poslední krok a v lednu 1999 bylo zavedeno euro. Samotné bankovky a mince byly dány do oběhu v roce 2002. Po deseti letech existence hospodářské a měnové unie lze posoudit výsledky, kterých bylo od společné měny očekáváno velmi mnoho. K původním 12 státům se připojily Slovinsko, Kypr a Malta, od 1.1.2009 k nim patří i Slovensko. Podle zprávy Evropské komise lze mezi pozitivní změny, které nastaly zařadit zlepšující se výkonnost hospodářství, snížení nezaměstnanosti, euro se stává mezinárodní měnou, silněji může operovat na mezinárodních polích. Podle některých občanů přineslo euro více jistoty, bezpečnosti, snížení úrokových sazeb a tím zpřístupnění úvěrů, lepší odolnost proti hospodářským otřesům, snížení cen kapitálu pro firmy a tím i snížení transakčních nákladů, lépe lze přesouvat investiční kapitál.

76)

Zdroj: http://www.ecb.europa.eu/ zveřejněná publikace Úspěchy a výzvy desetileté existence hospodářské a měnové unie, Evropská komise,16.9.2008.

47

Své stabilnější postavení si euro získává také díky značným změnám měnového kurzu dolaru a ceny ropy. Za hlavní výzvu do budoucna považuje tato zpráva těsnější koordinaci a účinnější prezentaci postojů eurozóny ve všech podstatných otázkách. Dořešení podoby reprezentace eurozóny podle nové Lisabonské smlouvy, jednotné zastoupení ve světových finančních institucích, včetně hlasovacích práv, uspořádání bilaterálních vztahů s významnými zeměmi mimo eurozónu. Strategický krok zavedení jednotné měny byl výrazným politickým signálem, že i Evropa je schopna přijmout důležitá rozhodnutí, která ovlivní společnou budoucnost a rozvoj kontinentu, který byl v minulých dobách provázen válkami, hospodářskou a politickou nestabilitou. Rozhodnutí o HMU bylo velkou změnou v celosvětové ekonomice. Po deseti letech je Evropa pilířem makroekonomické stability. Naopak tempo hospodářského růstu a růstu produktivity je nižší než v jiných vyspělých hospodářstvích. Narůstají obavy z nespravedlivého rozdělení příjmů a bohatství, objevily se nové problémy, které se neočekávaly, rozvoj globalizace, čím dál větší vzácnost přírodních zdrojů, ekologické problémy, stárnutí populace, to vše omezuje potenciál růstu ekonomiky. Nerovnováha celého světa vyvíjí tlak na kurz eura. Samotné rozšiřování eurozóny přispívá sice k dynamice ekonomiky, ale přináší s sebou zvýšené požadavky na přizpůsobivost. Zavedení eura přineslo zásadní změnu v makroekonomice členských zemí. Díky jednotné měnové politice i politice fiskální a jejich koordinací byla podpořena ekonomická stabilita. Rozpočtová kázeň je ovlivněná Paktem o stabilitě a růstu. Míra inflace mírně přesahovala 2% oproti osmdesátým létům, kdy se pohybovala mezi 8-10%, klesly nominální úrokové sazby, samozřejmě v důsledku probíhajících problémů na finančních trzích, došlo k nárůstu inflace a zpřísnění podmínek poskytování úvěrů. Jakmile dojde k utišení těchto vlivů, očekává se, že se inflace opět sníží. Schodek veřejných financí v roce 2007 dosáhl pouze 0,6% HDP oproti osmdesátým létům, kdy to bylo průměrně 4%

77)

. Také v objemu vydaných dluhopisů v euroměně se dokonce v roce

2004 podařilo převýšení nad dluhopisy dolarovými, bankovní úvěry poskytnuté komerčními bankami mimo eurozónu byly z 36% v eurech, v dolarech to bylo 45%. Podíl eura ve světě vzrostl od roku 1999 z 18% na 25% (rok 2007), rozšířil se též podíl eura v mezinárodních platbách a zúčtování. Euro nyní pokrývá 50% zahraničního obchodu se

77)

Zdroj: http://www.ecb.europa.eu , Úspěchy a výzvy desetileté existence hospodářské a měnové unie, Evropská komise,16.9.2008.

48

zbylým světem a v členských zemích sousedících s eurozónou se podíl obchodu v euru odhaduje na 60% z veškerých transakcí78). Současná krize na finančních trzích pravděpodobně oddálí stanovení termínu přijetí eura v České republice. Souvisí to i s tím, že názory odborníků na krizi a její vývoj se v mnohém liší. Přestože euro nebylo důvodem vzniku krize na trzích, objevují se i názory, že právě díky koruně, má Česká republika mnohem větší naděje na její překonání. Podle vyjádření víceguvernéra ČNB, Miroslava Singera je: „ Finanční sytém v ČR je méně zranitelný než jinde“ zároveň však podotýká že: „Obecným rizikem je, že pod tlakem krize budou neuváženě zaváděna nesystémová (pro trh nepřátelská) opatření, která nadlouho zdeformují tržní prostředí a sama se stanou příčinou budoucích obtíží, případně krizi ještě zhorší“79). Krize se odráží i v České republice a to především v reálné ekonomice. Jednotnou měnou by do čtyř let měli platit všichni sousedé Česka. V Německu a Rakousku se euro používá již několik let, Slovensko ho zavedlo od ledna roku 2009. Polsko na konci října 2008 schválilo harmonogram vstupu země do eurozóny od 1. ledna 2012. Přijetí eura v České republice je korigováno Národním plánem zavedení eura v ČR ze dne 11.4.2007. Zavedení eura má být provázeno tzv. Velkým třeskem (obr.č.37), který má mít oproti Madridskému scénáři výhody v tom, že bude zaveden hotovostní i bezhotovostní přechod na euro v jednom okamžiku. Madridský scénář vyžadoval tříleté přechodné období. Velký třesk nebude tolik náročný co se týká nákladů, ale naopak bude náročný na koordinaci a připravenost země. Při zavádění eura v ostatních zemích bylo využito i tzv. startovacích balíčků, které z mého pohledu sloužily především k seznámení se s novou měnou. Obr.č. 37 Scénář zavedení eura v České republice

Zdroj:http:// www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl, 12.2.2009.

78)

Zdroj: http://www.ecb.europa.eu , Úspěchy a výzvy desetileté existence hospodářské a měnové unie, Evropská komise,16.9.2008. 79) Zdroj: http://www.cnb.cz/vyjadreni ke svetove krizi dne 2.12.2008.

49

5. Hotovostní operace v bance Předchozí kapitoly nám shrnuly současná platidla v České republice, jejich ochranné prvky a seznámily čtenáře s budoucím oběživem. Veškeré hotovostní a bezhotovostní platby, které banky provádějí pro své klienty a mezi sebou navzájem lze shrnout pod pojem platební styk. Hotovost tvoří bankovky a mince, bezhotovostní peníze jsou peníze uložené u bank např. na běžném účtu nebo vkladní knížce. Zabýváme-li se hotovostmi považuji za neméně důležité seznámení se s hotovostními operacemi, směnárenskou činností a pravidly pro nakládání s hotovostmi, tedy s operacemi, které vykonávají převážně komerční banky.

5.1 Hotovostní platební styk Hotovostním platebním stykem nazýváme jednu z forem platebního styku, která je charakterizována jako veškeré hotovostní platby uskutečňované bankami, jinými právnickými a fyzickými osobami, při jejichž realizaci musí být splněna nezbytná podmínka, a tou je existence fyzických peněz. Lze tedy říci, že jde vlastně o přesun fyzických peněz mezi dvěma subjekty. Přestože ve světovém měřítku hotovostních operací neustále ubývá, v České republice je platební styk prostřednictvím hotových peněz stále velmi oblíbený. Klienti spatřují výhody v držbě hotovosti převážně v tom, že mají větší přehled o placených částkách, přesněji o utracených penězích a pokud zjistí, že nemají dostatek hotovosti na právě konkrétní nákup a nechtějí použít platební karty, mohou se snáze rozhodnout, že od daného obchodu ustoupí. Používání hotovostí preferují z mého pohledu především starší lidé, naopak mladší generace dávají přednost bezhotovostním platbám. Někteří klienti preferují platby platebními kartami, ale zde může vzniknout problém s přečerpáním limitu a klient se tak nevědomě může snadno stát potenciálním dlužníkem banky i když se domnívá, že má na svém účtu dostatek peněžních prostředků. Samotná hotovost má pro klienty však i své nevýhody, které jsou především spojené s možností krádeže či obtížnou manipulací s větším obnosem. Mezi nevýhody lze také zařadit možnou záměnu některých denominací, zvláště pak pro starší občany, kteří někdy mívají problém rozlišit jednotlivé druhy bankovek a mincí. Hotovostní platby jsou všeobecně preferovány především pro platby menších peněžních částek a nebo v případě nedůvěry v platební schopnost či serióznost klienta. S rostoucím rozvojem bezhotovostního styku se banky snaží od hotovostních operací ustupovat, snižují

50

zásoby hotových peněz na svých pobočkách, ať už z hlediska bezpečnosti nebo ekonomického. Zároveň však vynakládají poměrně vysoké náklady na jejich zabezpečení.

5.1.1 Dotace a odvody hotovostí V rámci své činnosti ohledně řízení oběživa, vykonává ČNB i další funkci a to dohled nad čistotou obíhajících peněz. Peníze z výroby jsou prostřednictvím úschovných míst centrální banky distribuovány do ostatních obchodních bank a tím do celého oběhu. V rámci dotací a odvodů je zajištěno, že se do peněžního oběhu dostanou pouze peníze pravé, platné, kvalitní a nepoškozené. Systém dotací a odvodů je důležitým pravidlem pro nakládání s hotovostí. Proto, aby obchodní banka mohla bezproblémově fungovat, je nezbytné, mít možnost dotovat peníze (vybírat ze zásob ČNB) a naopak přebytek peněz odvádět (vracet do ČNB). Dotace velkých hotovostí se provádí v uzavřených buntech80), poté pokladník potvrzuje jen počet přebíraných buntů. Otevření a přepočítání bankovek se provádí komisionálně, stejně jako převzetí hotovosti. Dotace s obchodními bankami probíhají na základě uzavřené rámcové smlouvy, jednotlivé konkrétní dotace pak provádí ČNB přímo podle předložených objednávek. Odvody hotovostí probíhají za stejných pravidel jako dotace.

5.1.2 Balení hotovostí Při třídění, balení a předávání peněz mezi právnickými osobami a mezi právnickými a fyzickými osobami platí určitá pravidla, například o tvoření balíčků, svazků bankovek a svitků mincí. Ze své směnárenské praxe mohu potvrdit, že balíčky jsou tvořeny z bankovek stejné nominální hodnoty, v počtu sto kusů. Všechny bankovky musí být uhlazeny, srovnány lícní stranou navrch, při dodržení stejného směru tisku a následně se přepáskují. K tomuto účelu mají banky své speciální bankovní pásky, kde je mimo jiné kromě názvu banky předtištěn počet kusů, nominální hodnota a celková částka. Páska se doplní o dva podpisy pokladníků, kteří balíček tvořili a datum, kdy se tak stalo, případně razítko. Svazky bankovek se tvoří z deseti plných balíčků stejné nominální hodnoty. Mince se balí do papírových sáčků zpravidla po 100 kusech, nebo u těžších mincí po 50 kusech, také podle nominální hodnoty, případně se balí do svitků po padesáti kusech, není-li dohodnuto jinak. Sáčky a svitky jsou označeny stejným způsobem jako bankovky. 80)

bunty – svazky bankovek, zapečetěné, zatavené ve fólii, zdroj: Platební styk, O. Schlossberger, M. Soldánová, BIVŠ, 2007, str. 236.

51

Bankovní pásky tiskne Státní tiskárna cenin v Praze, jsou vyrobeny z ekologického papíru a v souladu s předpisy ČNB. Pokud je balíček neúplný, bývá označován jako špička a též se převáže páskou, kde se ručně upraví počet bankovek v balíčku. Necelé nebo poškozené peníze se do ČNB předávají v uzavřených obalech, stejně jako poškozené bankovky v důsledku aktivace bezpečnostního zavazadla nebo iniciačního balíčku. O poskytnutí náhrady za poškozené nebo necelé peníze musí banky písemně požádat ČNB a to jen pokud se jedná o českou korunu. Výměnu bankovek znějících na jinou měnu než je česká koruna ČNB neprovádí.

5.1.3 Poskytování náhrad za bankovky a mince Nejdůležitější zákonná pravidla pro nakládání s hotovostí jsou popsána v samostatné kapitole. Náhrady za necelé a poškozené peníze jsou upraveny zákonem nebo vyhláškou81) a vyplývá z nich povinnost bank přijímat poškozené bankovky bez omezení. Příjem mincí je upraven následovně: fyzické osoby a ostatní právnické osoby, kromě bank a ČNB, mohou odmítnout přijetí: a) více než 10 kusů mincí stejné nominální hodnoty, b) mincí do 10 Kč včetně nad celkovou částku 100 Kč, c) mince 20 a 50 Kč nad celkovou částku 500 Kč. Zákonné bankovky opotřebované oběhem přijímají právnické osoby pokud jsou celé a celistvé82). Bezplatnou výměnu zákonných bankovek a mincí určité nominální hodnoty za bankovky jiných nominálních hodnot, resp. mincí, provádí pouze ČNB a banky, které dělají pokladní operace (není-li uvedeno jinak). Fyzická osoba může odmítnout bankovky padělané nebo pozměněné, nebo takové, u kterých vzniklo podezření z padělání nebo pozměnění. Právnická osoba odebere takovéto peníze bez náhrady. ČNB a banky provádějící pokladní operace odeberou taktéž bez náhrady bankovky perforované velkými a malými otvory (viz příloha č. 15), nebo označené specimen, či chybotisk. Na veškeré bankovky nebo mince odebrané na základě těchto podezření, vystaví právnická osoba předložiteli potvrzení o odebrání bankovek a mincí. Náhrada za necelé bankovky je ČNB a bankami provádějícími pokladní operace poskytována podle výše nominální hodnoty a chybějící části podle stanovených tabulek.

81)

blíže Vyhláška č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince. 82) za celé se považují takové bankovky, kterým nechybí žádná část, za celistvé takové, které tvoří souvislý a neporušený celek. Zdroj: Platební styk, O. Schlossberger, M. Soldánová, BIVŠ Praha 2007,str.232.

52

5.2 Pokladní činnost V bankách se hotovostními operacemi zabývají zejména pokladní úseky, místa, kde při jakékoliv manipulaci s hotovostí musí být dodržováno pravidlo přítomnosti dvou pracovníků, tzv. kontrola čtyř očí. Tato kontrola zaručuje vzájemnou kontrolu pracovníků, kteří manipulují s penězi. Je to stejné, jako když pracovník banky vyplácí peníze klientovi, který je zde právě tou druhou osobou. Pokladní činností lze nazvat veškeré hotovostní platby, které banky provádějí za účelem uspokojení potřeb klientů i svých vlastních.

5.2.1 Pokladna, pokladníci Hotovostní operace se v bankách uskutečňují na pokladních místech prostřednictvím různých tiskopisů, které musí splňovat zákonem stanovené náležitosti. Mezi pokladní místa lze zahrnout pokladny a peněžní automaty. Pokladnou se rozumí speciálně upravené místo, kde se vydávají, přijímají a uschovávají peníze. Velké banky mívají většinou hlavní pokladnu a pak několik vedlejších pokladen. V hlavní pokladně se zpracovávají odvody v českých i cizích měnách, přijímají se v ní dotace hotovostí, dotace a odvody z bankomatů a peněžních automatů a dále zajišťuje dotace a odvody do ostatních pokladen dané banky. Pokladny bývají standardně vybaveny kazetou pokladníka (příruční prostor pro úschovu hotovostí), doplňkovým úschovným prostorem nebo zařízením, počítačkou bankovek, kartotékou platidel83) a dalšími pomůckami pro rozpoznávání padělků, výpočetní technikou. V současnosti se preferují v bankách tzv. openspace (otevřené prostory), které z mého pohledu sice vytvářejí pěkný a útulný dojem, ale z pohledu bezpečnosti pokladníků i hotovostí se přikláním spíše k prostorám chráněným alespoň bezpečnostním sklem, kdy je pokladník chráněn proti fyzickému napadení, neboť samotné přepadení je pro pokladníka již samo o sobě dosti stresující a vyčerpávající událost. Přestože jsou veškeré hotovosti pojištěny a pokladníci jsou poučeni, co mají dělat v případě ohrožení pachatelem, na takovouto událost se nelze nikdy dostatečně připravit, přestože samotné přepadení trvá jen několik málo minut. Peněžní automaty obsluhované zaměstnanci se zaměřují na výdej a příjem peněz většinou v prostoru pro styk s veřejností, peněžní automaty obsluhované klienty (známé jako bankomaty) jsou umístěny mimo hlavní prostor banky. Peněžní automaty jsou omezeny

83)

kartotéka platidel je soubor vyobrazených zákonných platidel a jejich ochranných prvků,vlastní praxe, podrobněji příloha č.19.

53

limity pro ukládání hotovostí. V prostorách pokladního místa nesmí být uloženy v průběhu pracovní doby pokladníka žádné jiné hotovosti, než ty, které má určeny k výkonu práce. Pokladníkem je nazýván zaměstnanec banky, který provádí hotovostní operace v domácí nebo zahraniční měně. S každým pokladníkem je uzavřena dohoda o hmotné zodpovědnosti, musí být proškolen v oblasti hotovostních operací, seznámen s předpisy banky, musí být starší 18ti let, musí mít čistý trestní rejstřík, a splňovat další požadavky, neboť práce pokladníka je velmi zodpovědná, náročná. Pokladník odpovídá za pravost, platnost, neporušenost a správný počet bankovek. Odborné znalosti, zručnost, zkušenost a morální kritéria jsou důležitými předpoklady k vykonávání práce pokladníka. Platí zde pravidlo, že banka odpovídá za pravost, neporušenost a platnost hotovostí pouze do doby, než si je klient v pokladně převezme. Zároveň však musí klientovi umožnit, aby si přebíranou hotovost mohl zkontrolovat. Banka nenese zodpovědnost za pokladní rozdíly zjištěné mimo pokladnu banky. Při práci na pokladně je nutné dodržovat zásadu uložení peněz mimo dosah klientů a ostatních osob, při opuštění pracoviště je pokladník povinen veškeré hotovosti bezpečně uschovat.

5.2.2 Průběh operací s hotovostí Pracovní den pokladníka obvykle začíná tím, že si z trezoru banky vyzvedne kazetu, ve které má uložené peníze. Tuto kazetu zkontroluje, nebyla-li poškozena nebo násilně otevřena. Pokud je zásoba v kazetě z minulého dne nedostatečná, musí si pokladník nadotovat potřebné peníze z trezoru. Dotace z trezoru a veškeré příjmy do trezoru má obvykle na starost klíčník, další zaměstnanec banky, který je zodpovědný za obsah trezoru a jeho uzavření. Pohyby peněz mezi pokladníky a klíčníky se provádějí na základě odsouhlasení převzatých hotovostí v příslušných evidencích a účetních záznamech. Evidence jsou vedeny podle jednotlivých druhů měn a nominálních hodnot a k potvrzení převzatého peněžního obnosu se vedle podpisu připojí prováděcí razítko. Také přidělená razítka jsou zaznamenána v příslušných dokladech a pokladník je zodpovědný za to, že razítko nebude zneužito. Po zkontrolování kazety a nadotovaných peněz podchytí tyto činnosti v operativní evidenci a informačního systému banky. Každý pokladník má pro svoji pokladní činnost stanovený pokladní limit, který je povinen dodržovat po celou pracovní dobu. Během své praxe jsem se setkala s tím, že pokladní limity byly stanoveny podle zkušeností pokladníků, délky pracovního poměru v dané bance a celkovou praxí v oblasti hotovostních operací.

54

Veškeré hotovostní operace jsou prováděny prostřednictvím příjmových a nebo výdajových dokladů předložených klienty. Pokladník nesmí tyto doklady jakkoliv upravovat, měnit nebo opravovat, ale je povinen zkontrolovat, zda veškeré náležitosti předložených dokladů odpovídají platným předpisům. Příjem hotovostí probíhá tak, že pokladník přepočítá před klientem předložený obnos, zkontroluje pravost a celistvost bankovek a mincí, ověří totožnost klienta v souladu s platnými předpisy84). Přijímané peníze pokladník odkládá tak, aby na ně klient neustále viděl a nebyly sloučeny s ostatními penězi v pokladně až do odsouhlasení s částkou uvedenou na příjmovém dokladu. Po této kontrole potvrdí pokladník příjmový doklad otiskem razítka a podpisem a kopii vydá klientovi. Originál založí do pokladní dokumentace a celou transakci zanese do informačního systému banky. Výdej hotovosti pokladník poskytuje na základě předložení výdajového dokladu klientem. Po zkontrolování náležitostí dokladu pokladník ověří oprávněnost výběru peněz klientem (výše zůstatku na účtu, kontrola podpisového vzoru, ověření totožnosti v souladu s platnými předpisy), poté si připraví celou vyplácenou částku na pracovní plochu a až následně ji vyplatí klientovi. Výdajový doklad potvrdí razítkem a podpisem a kopii spolu s penězi předá klientovi. Originál uloží do pokladní dokumentace a celou transakci zanese do informačního systému banky. Přijaté hotovosti pokladník třídí a balíčkuje a po skončení pracovního dne provede uzávěrku pokladny. Fyzicky přepočítá hotovosti a odsouhlasí je s operativní evidencí a informačním systémem. Zůstatky vypočítá tak, že k zůstatkům minulého dne přičte dotace z trezoru, všechny přijaté peníze od klientů, nebo ostatních pokladníků a odečte od nich peníze vyplacené a odvedené do trezoru. Pokud takto zjištěný zůstatek odpovídá fyzickému stavu peněz v pokladně a souhlasí s operativní evidencí a informačním systémem, provede pokladník konečnou uzávěrku a skončí pracovní směnu. Dojde-li k nějakým diferencím oproti fyzickému stavu peněz

a zjištěného účetního

zůstatku, provede pokladník pod dohledem dalšího pracovníka opětovnou kontrolu. Jestliže se nepodaří objasnit vzniklý rozdíl, je tato diference zaevidována a zaúčtována ve vztahu k příslušnému pokladníkovi a řešena v rámci obecně platných předpisů85).

84)

zejména podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách a zákona č. 258/2008 Sb., zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. 85) např. zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zdroj: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1 =262/2006&PC_8411_l=262/2006&PC_8411_ps=10#10821, 14.3.2009.

55

Vybraným klientům (např. obchodním řetězcům, čerpacím stanicím) nabízí banky možnost předávat hotovosti ve velkých částkách v uzavřených obalech. Uzavřený obal banka převezme a potvrdí podle dohodnutých pravidel a smluvního ujednání mezi klientem a bankou. Pracovník banky zkontroluje neporušenost obalu a obsah překontroluje a potvrdí až následně komisionálním způsobem a přijatou hotovost zaúčtuje ve prospěch klienta. Po skončení pracovní doby banky můžou klienti využít k předání hotovosti nočních trezorů, pokud se tak s bankou dohodnou na základě uzavření smlouvy. V takovém případě klient obdrží dohodnutý počet kazet a klíče od vhazovacího zařízení nočního trezoru. Do kazety klient vloží hotovost společně s výčetkou a kazetu pak vhodí do nočního trezoru. Následující den je hotovost pod dvojí kontrolou pokladníků banky přepočítána a vepsána na účet klienta. Většina bank má pro odváděné hotovosti specializované pracoviště, které zajišťuje opětovné přepočítání a kontrolu všech odváděných hotovostí tzv. počítárny platidel. Pracovníkům počítárny pomáhají příruční počítačky bankovek a mincí, velkokapacitní třídící stroje a stroje na adjustaci peněz (balení do balíčků, svazků, sáčků a ruliček). Lze využít i váhy ke kontrolním přepočtům mincí. Peníze se poté ukládají do trezoru nebo balí do pytlů, kontejnerů, nebo přepravek k odeslání. Veškerá manipulace s penězi je zajištěna dvojí kontrolou a příslušnou evidencí o pohybu hotovostí. Zásilky s penězi jsou ve většině případů přepravovány specializovanými přepravními agenturami, které ručí za jejich bezpečný převoz a dodání na místo určení. Potvrzení převzetí zásilky i její doručení je opět vedeno příslušnou dokumentací.

5.2.3 Směnárenská činnost Devizová oblast je upravena zákonem č. 219/1995 Sb., devizový zákon, dále Vyhláškou č. 34/2003 Sb., která upravuje rozsah, období, lhůty a způsob plnění oznamovací povinnosti v rámci devizového zákona, Vyhláškou č. 280/2008 Sb., o směnárenské činnosti, bezhotovostních obchodech s cizí měnou a o peněžních službách. V souladu s devizovým zákonem musí každý pokladník provádějící směnárenské operace podstoupit kurz rozpoznávání platidel podezřelých z padělání nebo pozměňování, které pořádá Česká národní banka. Po úspěšném složení zkoušky dostane pokladník Osvědčení ČNB. Směnárenská činnost představuje prodej a nákup valut podle předem stanoveného devizového kurzu. K výkonu směnárenské činnosti musí mít pracovník pokladní služby výborné znalosti o cizích měnách. Jako pomůcky mu slouží kartotéky platidel a katalogy,

56

které obsahují soubory informací o platných platidlech, ochranných prvcích, prekluzi86), o vybraných padělcích a předběžné zprávy o připravovaných bankovkách. Tyto kartotéky jsou vydávány specializovanými organizacemi (v České republice např. Karto K spol. s.r.o.) nebo přímo centrálními bankami. Aktualizace kartotéky platidel je vždy ihned provedena při jakékoliv změně (vydání nových bankovek, změna platnosti, výskyt padělků atd.) a je okamžitě zaslána všem platícím odběratelům, kteří jsou automaticky po zakoupení kartotéky platidel vedeni v databázi společnosti Karto K. Bližší informace v příloze č.19. Pokud není výslovně uvedeno jinak, zdrojem informací v kartotéce platidel je Česká národní banka, Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1. Při směnárenských hotovostních operacích je velmi důležitým prvkem doba platnosti cizí měny. Prekluzi vyhlašuje centrální banka, pokud se rozhodne o emisi nových peněz. Výměnná lhůta je stanovena buď neomezená a nebo je omezená datem, do kdy je možné peníze vyměnit. Tím je zajištěna možnost výměny původních platidel za peníze nové. K rozpoznávání padělků využívá směnárník-pokladník různé přístroje a zařízení. Nejběžnější a zároveň nejvíce používaná jsou zvětšovací skla, dále lampy s ultrafialovým světlem a detekční pera. Z vlastní zkušenosti se spíše přikláním k používání zvětšovacích skel, která mohou pracovníkům odhalit nesprávné tiskové techniky, na druhou stranu UVlampy slouží k rychlému, ale někdy nepřesnému výsledku, to se stává například pokud je bankovka vypraná, bankovka je pravá a platná, ale pod UV-lampou vystupuje jako podezřelá (svítí celá, nebo jinak). Neocenitelným ale zároveň finančně náročným přístrojem je meka makro, který je zobrazen v příloze č.18. Pravidla pro nakládání s cizí měnou jsou do jisté míry stejná jako pro nakládání s korunami. Odlišnosti lze spatřit především v tom, že cizí měny se nedotují z centrální banky a ani se tam neodvádí. Banky je nakupují a prodávají prostřednictvím dealerských operací. Ne všechny měny je možné směnit bez omezení. Někdy banky a finanční instituce využívají pro směnárenské operace směnárenských automatů, které umožňují provedení směny v limitovaném množství bez přítomnosti pokladníka.

86)

Prekluze – lhůta vyhlášená centrální bankou, po kterou je možné si vyměnit stávající peníze za nové, zdroj: vlastní praxe.

57

Závěr V průběhu dějin lidstva prošlo používání peněz složitým a zajímavým vývojem. Jako peníze sloužily prakticky veškeré předměty, suroviny, výrobky a materiály, prostě cokoliv, co mohlo být všeobecně použito k placení. V době bronzové začaly přebírat platební funkci kovy a materiály, jejichž výskyt byl omezený a tím pádem vzácný. Objevují se drahé kovy a kameny, které si vynutily potřebu snadné přenositelnosti a dělitelnosti. Drahé kovy se tak začaly proměňovat v mince. Nedostatek zlata a ostatních drahých kovů podnítil vznik papírových bankovek a moderní společnost si vyžádala nakonec i peníze bezhotovostní. Stoupající záliba a praktičnost použití bezhotovostních plateb pomalu ale jistě nahrazuje tradiční mince a papírová platidla. Budoucnost dalšího vývoje ovlivní pravděpodobně i přijetí eura jako zákonného platidla České republiky. Zatím není jasné, kdy přesně se nás tato změna bude týkat, ale doufejme, že to pro nás bude mít jen pozitivní důsledky. Jakkoliv jsou názory odborníků v tomto směru kladné a hodnocené jako přínosné, z mého pohledu ztratí stát část své nezávislosti o kterou jsme léta bojovali. Vždyť jen letmým pohledem do historie zjistíme, jak bylo náročné udržet si hodnotu korun, zapojit je do mezinárodního měřítka a když se nám to konečně podaří, chceme se toho dobrovolně vzdát. Finanční krize a útlum hospodářství vyvolává v některých zemích Evropy snahy o urychlení zavedení eura, které jsou způsobeny výkyvy kurzů národních měn a nestabilitou ekonomik. Podmínky přijetí eura jako zákonného platidla jsou však striktně dané a každá země je povinna je dodržet. Přestože fandím pokroku a změnám, v případě společné měny jsem poněkud pesimistická. Jistě, EU a její členské země jsou spojeny na základě svobodné vůle jednotlivých zemí, nadějí k dosažení svobody, spravedlnosti, míru, jaký však bude konečný výsledek sjednocení je v tuto chvíli prozatím jen spekulativní otázkou, neboť názory na společnou měnu a „vedení“ se velmi různí. Uspořádání měnových poměrů bylo vždy předmětem zájmu obyvatelstva a i občané České republiky vnímají možné přijetí eura rozdílně. Objevují se dokonce názory, že právě koruna byla posilujícím faktorem v právě probíhající krizi na finančních trzích. Přestože příčiny finanční krize leží mimo naši ekonomiku, nepřímo se odráží i v České republice a to především v reálné ekonomice. Ve své práci jsem se pokusila nastínit složitou historii peněz na území našeho státu, boj o nezávislost a svobodnou měnu, její měnící se postavení během let a ve spojitosti se vstupem do EU i porovnat možné výhody a nevýhody měny nové.

58

Cílem práce bylo popsat vývoj peněz od počátku do současnosti, seznámit s aspekty použití eura a charakterizovat hotovostní operace v bance, dále měla podnítit zamyšlení se nad otázkou společné měny, jejích výhod a nevýhod. Vždyť i události doby nedávné nám ukázaly, že ani dolar není tak stabilní a silný, jak by si mnozí představovali. Byli jsme svědky, jak neopatrné zacházení s penězi dokáže zlikvidovat finanční systém a důsledky otřesů finanční krize se budou i nadále projevovat. Rozšiřování EU a zapojování ostatních evropských zemí do měnové unie vede k tomu, že mizí národní měny jednotlivých států a jsou nahrazovány právě eurem. Českou republiku tento přechod teprve čeká. Otázkou zůstává nakolik to bude pro naší republiku přínosem. Domnívám se, že přijetí eura bude doprovázeno mírným zvýšením spotřebitelských cen, tak jako tomu bylo například v sousedním Německu nebo Slovensku. Nakolik bude situace ovlivněna současnou ekonomickou krizí si netroufám odhadovat. Podle slov představitelů současné vlády87) bude stanovení konečného termínu přijetí eura v České republice přesně určeno 1.11.2009. Jiný názor se opírá o to, že možná nebudou dodržena Maastrichtská kritéria, čímž bude přijetí eura opět odloženo. Podle odborníků nám měnová unie přinese pokles transakčních nákladů, sníží nejistotu ve vývoji směnných kurzů, sníží devizové rezervy a sníží očekávanou míru inflace. Na druhou stranu, zde ale vzniká nebezpečí prohloubení ekonomických rozdílů mezi zeměmi a ztráta možnosti ovlivňování směnného kurzu ohrožuje ekonomickou stabilitu malých zemí. Dalo by se říci, že z dlouhodobého hlediska jednoznačně převažují přínosy, ale bude tomu skutečně tak? Jako každou změnu doprovází obavy a nejistoty z neznáma, tak i přechod na společnou měnu nebude jen procházkou růžovým sadem. Možná si teprve tímto krokem uvědomíme své slabiny i přednosti. Ve všech dobách představovaly peníze moc majetku, spojenou se špínou podvodů i úsilím o spravedlivé rozdělení bohatství, vyvolávaly potěšení i nenávist, lakotu i chudobu, moc i bezmocnost. Peníze však samy o sobě lidstvo nekazí, odhalují jen lidské nedostatky, stejně tak, jako slabiny celé společnosti. Vývoj nelze zastavit, zamysleme se však trochu, vždyť každá mince má dvě strany a je jen na nás, jak se s právě vhozenou mincí vyrovnáme.

87)

Miroslav Topolánek, ČT 1, pořad Otázky Václava Moravce, 1.1.2009.

59

Seznam použité literatury 1. FIDLER, Jiří. Evropská unie, vše co bychom měli vědět, z polského originálu „Unia Europejska“ upravil a přeložil PhDr.Jiří Fidler, Fragment 2003. 2. HAVEL, Jan a ODEHNAL, Antonín. Peníze do kapsy, Albatros 2004, ISBN 8000-01408-4. 3. HLIKA, Bohuslav a RADOMĚRSKÝ Pavel. Peníze celého světa, Mladá Fronta 1981, 23-048-81. 4. POŠVÁŘ, Jaroslav. Měna v Čechách na Moravě a ve Slezsku do počátku 20. st., Česká numismatická společnost, 1977. 5. RABLEY, Stephen. Money, Macmillan Publishers Limited 1993, Printed in Signapore, ISBN 0-333-57642-X 6. SAMUELSON, Paul A. a NORDHAUS, William D. Ekonomie, z anglického originálu přeložil kolektiv překladatelů, Nakladatelství Svoboda 1995, ISBN 80205-0494-X. 7. 7.SCHLOSSBERGER, Otakar a SOLDÁDOVÁ Marcela. Platební styk, BIVŠ, 2007, ISBN 978-80-7265-107-8. 8. SOJKA, Milan a Konečný, Bronislav. Malá encyklopedie

moderní

ekonomie,Libri 1996, ISBN 80-85983-05-2. 9. SPÁČIL, Bedřich. Česká měna od dávné minulosti k dnešku, Orbis 1973, 11-00474. 10. ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie- stručný přehled, CEED 2002, ISBN 80-902552-64. 11. TŮMOVÁ, Miroslava. Peníze, z anglického originálu MONEY (Dorling Kondersley Limited, London 1990) přeložila Miroslava Tůmová, Fortuna Print, 1993. 12. VENCOVSKÝ, František a KOPECKÝ, Ladislav a kolektiv. Lidé a Peníze, Reproprint 2002, ČNB, ISDN 80-903-191-1-4. 13. VENCOVSKÝ, František a PŮLPÁN, Karel. Dějiny měnových teorií na českém území, VŠE Praha 2005, ISBN 80-245-0992-X. 14. ZLÝ, Bohumír. Evropská unie a integrační procesy od A do Z, výkladový slovník, Montanex 1997.

60

15. Kolektív autorov, Financie a mena I.časť, Edičné stredisko VŠE v Bratislave, 1992, ISBN 80-225-0361-4. 16. Kolektiv autorů, Bankovnictví v České republice, BIVŠ, 2000.

Seznam www.stránek 1. http://www.cnb.cz 2. http://www.ecb.europa.eu 3. http://www.BusinessInfo.cz 4. http://www.stribrnak.cz 5. http://www.im.aukro.cz 6. http://www.business.cent.cz 7. http://www.p-numis.ic.cz 8. http://www.zavedenieura.cz

Seznam právních předpisů 1. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. 2. Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku). 3. Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. 4. Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon. 5. Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. 6. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. 7. Vyhláška č. 553/2006 Sb., o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují. 8. Vyhláška č. Sb., o121/2000 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (tzv. autorský zákon). 9. Vyhláškou č. 280/2008 Sb., o směnárenské činnosti, bezhotovostních obchodech s cizí měnou a o peněžních službách. 10. Vyhláškou č. 34/2003 Sb., která upravuje rozsah, období, lhůty a způsob plnění oznamovací povinnosti v rámci devizového zákona.

61

11. Nařízení Rady Evropského společenství (ES) č. 2182/2004, o medailích a žetonech podobných euromincím. 12. Nařízení Rady (ES) č. 2183/2004, kterým se na nezúčastněné členské státy rozšiřuje použitelnost nařízení (ES) č. 2182/2004. 13. Nařízení Rady (ES) č. 46/2009, kterým se mění Nařízení Rady (ES) č. 2182/2004. 14. Rozhodnutí Evropské centrální banky o nominálních hodnotách, specifikacích, reprodukci, výměně a stahování eurobankovek (ECB/2003/4) a (2003/205/EC).

Seznam příloh 1. Starověké čínské mince 2. Historické mince na našem území 3. Bankocedule 4. Historie vzniku papírových platidel 5. První švédská bankovka 6. Peníze v samostatném Československu 7. Přehled vývoje krytí 8. Válečné období 9. Poválečné období 10. 80.léta 20.století 11. Přehled platných mincí v ČR 12. Přehled platných bankovek v ČR 13. Přehled platných euromincí 14. Přehled platných eurobankovek 15. Perforované, specimen a chybotiskové bankovky 16. Ruličkovačky mincí, třídičky mincí, počítačky bankovek 17. Verifikační technika, verifikátory bankovek 18. Meka Makro 19. Kartotéka platidel 20. Přehled padělků a pozměněných platidel

62

Příloha č. 1 Starověké čínské mince

Zdroj: Peníze, z anglického originálu MONEY (Dorling Kondersley Limited, London 1990) přeložila Miroslava Tůmová, Fortuna Print, Praha 1993, str.53.

63

Příloha č. 2 Historické mince na území českého státu Duhovka

Zdroj: Peníze, z anglického originálu MONEY (Dorling Kondersley Limited, London 1990) přeložila Miroslava Tůmová, Fortuna Print, Praha 1993, str.42.

Svatováclavský denár

Zdroj: Hospodářský a měnový vývoj našich zemí, Dr.Josef Nožička, Orbis Praha, 1946.

Pražský groš

Zdroj: Peníze, z anglického originálu MONEY (Dorling Kondersley Limited, London 1990) přeložila Miroslava Tůmová, Fortuna Print, Praha 1993, str.42.

Tolar hraběte Štěpána Šlika

Zdroj: Peníze, z anglického originálu MONEY (Dorling Kondersley Limited, London 1990), přeložila Miroslava Tůmová, Fortuna Print, Praha 1993, str.32.

64

Příloha č. 3 Detail Bankocedule

Zdroj: http/www.programy.mb-net.cz, 14.9.2008.

65

Příloha č. 4 Historie papírových peněz Hodnota mincí prudce klesala, a tak byli lidé nuceni s sebou nosit stále větší množství těžkých mincí. Proto si mince nechávali u obchodníků. Nejprve měl obchodník málo klientů a mince měl uložené odděleně v samostatných truhlách. Každý z klientů měl u něj svoji vlastní truhlu, do které byly ukládány jen mince daného klienta a nemohlo se stát, že by vydal mince jinému klientovi. Obchodník, později bankéř, znal všechny své klienty osobně, protože jich nebylo mnoho, získal si jejich důvěru, jako člověk, který ochrání jejich bohatství. Změna situace ale nastává s přibývajícím počtem klientely. Najednou je obtížné mít pro každého z nich vlastní truhlu, s mincemi se hůře manipuluje. Vzhledem k tomu, že stejné mince mají stejnou hmotnost i hodnotu dochází k tomu, že bankéř začne dávat stejné mince do jedné truhly, poznamená si, kdo a kolik mincí si u něj uložil a naopak vybral. Obchodník začíná svým klientům vydávat papírové stvrzenky o deponování mincí. Předchůdcem bankovek byl vlastně již samotný papírový dlužní úpis, který sliboval jeho majiteli vydání

určité

peněžní částky. Nejprve takovéto „sliby“ vydávali samotní

obchodníci, později banky, známé svými sejfy, kde bylo zlato skladováno a ochraňováno. Brzy se však přišlo nato, že není nutné držet v sejfech veškeré uložené zlato, za které obíhají papírové peníze, ale přeci jen bylo nutné určitou zásobu zlata mít pro případné nenadálé transakce. Tam, kde banka nebyla dost známá, kupující si vyměnil „papírek“ za zlato a tak mohl uskutečnit svoje obchody. Někteří zákazníci požadovali zlato výměnou za papírové peníze, jiní naopak ukládali zlato u bankéře a v ruce si odnášeli papírové přísliby zaplacení. K prvnímu vydání došlo za vlády čínského císaře Hien Tsunga v letech 806-821, následující emise byla vydána v roce 910 a od roku 960 se papírové bankovky začaly emitovat pravidelně. Jak už to tak bývá i vlna nadšení z papírového obchodování měla i své stinné stránky a tak byly nadměrné emise bankovek v Číně postiženy opakovanou hyperinflací a obyvatelstvo ztratilo k bankovkám důvěru. Proto byl příjem papírových peněz často vynucen pod trestem smrti. Podobná situace se konala např. v roce 1933 v USA, kde byla vydána vyhláška, ve které se nařizovalo občanům odevzdat veškeré zlaté mince, pruty, výměnou za papírové peníze. Byl zakázán vývoz zlata do zahraničí. Přijetí papírových peněz bylo vynuceno pod trestem odnětí svobody, nebo vysokých pokut.

66

Příloha č. 5

První Švédská bankovka

Zdroj: Peníze, z anglického originálu MONEY (Dorling Kondersley Limited, London 1990) přeložila Miroslava Tůmová, Fortuna Print, Praha 1993, str.13 a str.43.

67

Příloha č. 6 Peníze v samostatném Československu Vznikem samostatného státu v roce 1918 se utvrzuje jako symbol svobody i vlastní měna. měna. Nejprve se spekulovalo i o samotném jejím názvu. Byly navrhovány názvy jako řepa, sokol,lev,groš a podobně. Konečné rozhodnutí padlo v roce 1924, kdy byl ustanoven staronový název koruna. Byly jsme jediným státem z bývalé monarchie, která svoji novou měnu prakticky nepřejmenovala. Z důvodu neexistence emisní banky, byla nová měna připravována Bankovním úřadem ministerstvem financí. Časová tíseň donutila použít pro začátek platidel rakouskouherských, s tím, že nominální hodnoty od 10–1000 korun byly okolkovány československými kolky. Zpracování návrhů nových papírových platidel muselo být rychlé, proto se na nich podílelo několik autorů, i tiskáren. Mezi hlavní návrháře patřil Alfons Mucha, nominály 10, 20, 100, 500 korun. Avšak pro nedostatek času se první emise zdá poněkud nejednotná. Ostatní nominály byly navrženy příslušnou tiskárnou. První papírové peníze byly považovány za prozatímní. Na většinu státovek byla použita technika knihtisku, pouze na 1000 korun bylo tištěno hlubotiskem s ochrannými prvky. Protože u nás vyrobené státovky nebyly chráněny proti padělání, zanedlouho po té se objevily i první padělky, z nichž nejznámější je padělání pětisetkoruny Maďarem prof. dr. Gyulou Mezsárosem, v jehož dílně se vyrobilo přes šedesát tisíc kusů velmi kvalitních padělků. S následující novou emisí se postupně vylepšily i tiskové techniky. Další kvalitu oběživa ovlivnil vznik Národní banky československé, v dubnu 1926. O rok později vzniká tiskárna bankovek. Se vznikem banky, jako vydavatele peněz a řídícího centra oběhu dochází ke změně označení na bankovku, zatímco při vydávání papírového oběživa státem ministerstvem financí se jednalo o státovky. Rozdělení obou pojmů je na snadě, protože příslušná platidla je možné takto i identifikovat. U bankovky je podpis guvernéra, jiného představitele centrální banky, u státovky pak ministra financí. Alfons Mucha se stává autorem padesátikoruny z roku 1929, kde se můžeme setkat se symboly zednářské lóže, které byl údajně jeho členem. Pravděpodobně jde o jedinou bankovku se zcela jasnými a záměrně použitými znaky. Následovala již zmiňovaná stokoruna z roku 1931 a tisícikoruna z roku 1934.

68

Příloha č. 7

Přehled vývoje krytí v období 1926-1939 Rok

Oběh bankovek Kovové krytí Státovkový v mil. v% dluh v %

Oběh Podklad.obraty drobných v mil. peněz v mil.

Kč bez relace ke zlatu 1926

9084

34,11

59,42

276429

1927

9107

38,99

54,26

378977

1928

9295

29,95

48,71

268

294279

1929

8904

36,67

46,31

295

254853

Kč=0,04458g Au-7.11.1929 1930

8393

48,24

44,98

349

236815

1931

8039

32,18

42,48

378

235444

1932

6868

39,81

39,11

775

201735

1933

6776

38,75

38,28

969

189103

Kč=0,03715g Au-17.2.1934 1934

6406

45,75

32,70

957

181750

1935

6172

45,11

33,15

947

220891

Kč=0,03121g Au10.10.1936 1937

6902

36,50

24,62

985

1938

6949

33,80

vyrovnán

2213

1939

6345

21,80

-

1957

Zdroj: Papírové peníze na území Československa 1762-1975, Julius Sém, ČNS 1977, str. 116

69

Příloha č. 8 Válečné období Politické události, změny ovlivněné tlakem německých armád, válečné období, je i pro samotnou měnu těžké období zkoušek. Nadále se tisknou koruny, ale česky a německy. Mezi autory válečných peněz se zahrnují Jindra Schmidt, Ladislav Jirka, Bedřich Fojtášek. Bankovky a státovky se tiskly v Národní bance pro Čechy a Moravu v Praze. Platnými bankovkami byly i předválečné státovky a bankovky. Začátek druhé světové války je silně ovlivněn německým nátlakem o zavedení i jiných měn do peněžního oběhu. Z počátku byly v oběhu československé koruny, německé říšské marky, v pohraničí pak polské zloté a maďarské pengö. Ve válečném období se naše exilová vláda připravovala ve Velké Británii na vydání papírového oběživa, aby mohlo být zavedeno ihned po skončení války. Návrhy a celá příprava se děla pouze ve Velké Británii, k tisku byly použity tři anglické tiskárny. Vzhledem ke skutečnosti, že peníze vydávala vláda, jednalo se o emisi státovek. Tyto státovky byly podepsány ministrem financí Dr. Feierabendou a neměly uvedeny letopočet vydání, protože se nevědělo, kdy válka skončí a jejich příprava začala již v roce 1941. Po přijetí Košického vládního programu, v dubnu 1945, byl zrušen oběh všech dosud používaných zahraničních měn a byly dány do oběhu korunové poukázky na celé území Československa. Rozšířil se i oběh českých a slovenských korun. V přechodném poválečném období přibližně do října 1945 byl v měnovém systému opravdový zmatek. V oběhu byly i říšské marky, protektorátní koruny, maďarské pengö, vojenské marky. Nejednotnost oběživa bylo nutné co nejdříve ujasnit, stanovit platnou měnu a ostatní stáhnout z oběhu. Londýnské státovky byly převezeny na naše území během září 1945, letadly British Royal Air Force. V oficiální platnost vstoupily v listopadu 1945 a společně byly platné po celém území s bankovkami a státovkami tištěnými v Československu.

70

Příloha č. 9 Poválečné období Začátek socializace v únoru 1948 ovlivnil všechny směry vývoje země. Došlo k zestátňování obchodů, zemědělství, průmyslu, centralizaci bankovní sféry a plánování. Podobně to vypadalo i v bankovní a peněžní sféře. Direktivní řízení všech vztahů zamezilo rozvoji peněžního, kapitálového i devizového trhu. Peníze se najednou nestaly tím důležitým bodem, který utváří ekonomiku, její rovnováhu a strukturu. Tento model vyústil v roce 1953 peněžní reformou, která však nebyla zcela adekvátní poměrům na mezinárodních trzích. Měnová reforma byla tajně připravována ve spolupráci se Sovětským svazem a také peníze byly připravovány tam. Bankovky byly tištěny nejprve v Moskvě a později v Praze. Co se výtvarné techniky a techniky tisku týče nebyly přespříliš kvalitní. Jako techniky tisku bylo použito ofsetu (rotační tisk z plochy) a výrazných sytých barev. Jistá podobnost je tu i s korunovými poukázkami z konce války, které byly taktéž vytisknuty v Moskvě. Kvalitnější tiskové techniky byly použity až postupně ve Státní tiskárně cenin v Praze, používané do roku 1960. Motivy objevující se na bankovkách byly ovlivněny svojí dobou vzniku, ale faktem zůstává, že například stokoruna z roku 1961 byla velmi oblíbená a platila úctyhodných 30 let. Nutno podotknout, že to byla nejdéle platící bankovka u nás. Změna státního zřízení na republiku socialistickou příliš neovlivnila změnu podoby bankovek, pouze došlo k vytisknutí nového státního znaku. Následuje ukázka kolkované stokorunové bankovky z roku 1961.

Kolkovaná stokoruna, r.1961

Zdroj: http://www.im.aukro.cz, 24.10.2008.

71

Příloha č. 10 80. léta 20.století Nejednotnost série vydávaných bankovek byla ovlivněna skutečností, že na každou hodnotu bankovky byla vypsána nová soutěž. Teprve v 80.letech se objevuje celá emise bankovek od jednoho autora. Bylo rozhodnuto, že bankovky budou vydány do oběhu postupně, s odstupem jednoho roku. Návrhy na podobu bankovek vytvořil slovenský výtvarník profesor Albín Brunovský. První bankovka, která spatřila podobu světa byla v nominální hodnotě tisíc korun československých. Byla vydána v roce 1985 jako první poválečná tisícikoruna. Další z emise, dvacetikoruna z roku 1988 byla oceněna zahraničním tiskem jako nejkrásnější bankovka roku. O rok později, 1.října byla předposlední bankovkou z této dílny stokoruna s portrétem Klementa Gottwalda, která byla v oběhu pouze krátce. Vzhledem k událostem v listopadu 1989, kdy byla její výroba přerušena a stažena z oběhu. Vznikla potřeba nové náhrady, a tak bylo použito návrhu stokoruny z roku 1961, která byla nadále platná, ale bylo použito jiného papíru, vodoznaku a typu číslování88). Výrazně zelená stokoruna s Gottwaldem nebyla přespříliš oblíbena, dokonce docházelo k jejímu poškozování kresbou a propichováním. Ovšem nutno říci, co se výtvarné techniky týkalo, patřila k velmi zdařilým kouskům. K realizaci tisku pětisetkoruny, naplánované pro rok 1990 již nedošlo. Rozkresby a rytecké přípravy resp. jejich kopie je možno vidět v expozici ČNB.

88)

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2003/cl_03_030123e.html 20.9.2008.

72

Příloha č. 11 Platné mince v ČR (1 Kč, 2 Kč, 5 Kč)

Zdroj: http//www.cnb.cz/bankovky a mince, 13.10.2008.

Platné mince v ČR (10 Kč, 20 Kč, 50 Kč)

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/mince/, 13.10.2008.

Následující tabulka zpřehledňuje jednotlivé platné mince, jejich materiály použité při ražbě, hmotnosti, průměry a tvar hrany každé z nich. Přehled platných mincí v ČR Nominální hodnota 1 Kč Vzor 1993 2 Kč Vzor 1993 5 Kč Vzor 1993 10 Kč Vzor 2000 20 Kč Vzor 2000

50 Kč Vzor 1993

Druh použitého kovu Ocel galvanicky pokovená niklem Ocel galvanicky pokovená niklem Ocel galvanicky pokovená niklem Ocel plátovaná a galvanicky pokovená mědí Ocel plátovaná mosazí a galvanicky pokovená mosazí

Hmotnost v gramech 3,60

Průměr v milimetrech 2,00

3,70

21,50

Vroubkovaná, 80 vroubků Hladká

4,80

23,00

Hladká

7,62

24,50

Vroubkovaná, 144 vroubků

8,43

26,00

Hladká

9,70

27,50 Střed 17,00

Hladká

Ocel, mezikruží plátované a galvanicky pokovené mědí, střed plátovaný mosazí

Zdroj: O. Schlossberger, M. Soldánová, Platební styk, BIVŠ, 2007, str.214,vlastní úpravy.

73

Hrana

Příloha č.12 Přehled platných bankovek v ČR Nominální hodnota v Kč

Vyobrazená osobnost

Rozměry v mm

50

Svatá Anežka česká

134 x 64

Vzorové vyobrazení

Platné verze (rok výroby) 1994, 1997

100

Karel IV.

140 x 69

1995, 1997

200

Jan Ámos Komenský

149 x 69

1996, 1998

500

Božena Němcová

152 x 69

1995, 1997

1000

František Palacký

158 x 74

1996, 2008

2000

Ema Destinnová

164 x 74

1996, 1999, 2007

5000

Tomáš Garrigue Masaryk

170 x 74 1999

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/, 2.10.2008, vlastní úpravy.

Platné euromince ( 1 cent, 2 centy, 5 centů, 20 centů, 50 centů, 1 EUR, 2 EUR)

Zdroj: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_ceske_euromince.html15.10.2008, vlastní úpravy.

74

Příloha č. 13 Přehled platných euromincí Hodnota Hmotnost (g) 1 cent 2,30

2 centy

3,06

5 centů

3,92

10 centů

4,10

20 centů

5,74

50 centů

7,80

1 euro

7,50

2 eura

8,50

Složení ocel pokovená mědí ocel pokovená mědí ocel pokovená mědí severské zlato

Průměr Síla ( mm ) (mm) 16,25 1,67

Tvar

Hrana

Barva

kulatý

hladká

červená

18,75

1,67

kulatý

hladká s rýhou

červená

21,25

1,67

kulatý

hladká

červená

19,75

1,93

kulatý

severské zlato severské zlato

22,25

2,14

24,25

2,38

mezikruží niklová mosaz, střed 3 vrstvy: mědinikl, nikl, mědinikl mezikruží mědinikl, střed 3 vrstvy: niklová mosaz, nikl, niklová mosaz

23,25

2,33

25,75

2,20

Zdroj: http:// www.ecb.europa.eu, 15.10.2008,vlastní úpravy.

75

profilovaná s jemnými zoubky španělský hladká květ kulatý profilovaná s jemnými zoubky kulatý střídavě hladká a vroubkovaná

kulatý

jemně vroubkovaná s vtlačeným nápisem nebo motivem

žlutá

žlutá žlutá

střed bílý, mezikruží žluté

střed žlutý, mezikruží bílé

Příloha č. 14 Přehled platných eurobankovek Hodnota eurobankovek 5

Rozměry v mm 120 x62

Sloh /barva Antika / šedá

10

127 x 67

Romantismus / červená

20

133 x 72

Gotika / modrá

50

140 x 77

Renesance / oranžová

100

147 x 82

Baroko a rokoko / zelená

200

153 x 82

Sklo a ocel / žlutohnědá

500

160 x 82

Moderní architektura 20.st. / fialová

Vyobrazení

Zdroj: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_eurobankovky.html, 2.10.2008, vlastní úpravy.

76

Příloha č.15 Perforované bankovky, specimen a chybotiskové bankovky

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/obeh/ozn_o_nevym_bankovek.html, 15.10.2008.

77

Příloha č. 16 Ruličkovačky mincí, třídičky mincí, počítačky bankovek Ruličkovačka (Reis CW 2013), speciální certifikovaný papír pro ruličkovačky, disková třídička mincí. Ruličkovačka (Reis CW 2013)

disková třídička mincí

Zdroj:http:// www.banktech.cz/rulickovacky minci.php, 15.10.2008.

Třídičky mincí s elektronickým systémem rozpoznávání a vytřídění cizích mincí Třídička mincí

Třídička mincí

Zdroj: http://www.banktech.cz/tridicky_minci.php, 15.10.2008.

Počítačka bankovek

Počítačka bankovek

Zdroj: http://www.banktech.cz/pocitacky_bankovek.php, 15.10.2008.

78

Příloha č. 17

Verifikační technika: Pomocí lupy lze kontrolovat na bankovkách tiskové techniky a mikrotexty. Lupa vystřelovací

Lupa s osvětlením

Zdroj: http://www.karto-k.cz/Stranka_Verifikacni_technika_Lupy,Language=Cz.htm, 15.10.2008.

Verifikátory bankovek

Na dalším obrázku je verifikátor bankovek, který umožňuje volbu bílého nebo modrého UV světla při kontrole ochranných prvků bankovky. Obrázek vpravo zobrazuje verifikátor, který umožňuje kontrolu v IR pásmu.

Verifikátor bankovek

Verifikátor bankovek

Zdroj: http://www.karto-k.cz/Stranka_Verifikacni_technika_Lampy,Language=Cz.htm, 15.10.2008.

79

Příloha č. 18 MEKA MAKRO COLOR Přístroj umožňuje zobrazení v IR a UV světle, kontrola bankovek je založena na vizualizaci či magnetické detekci neviditelných ochranných znaků většiny světových měn či jiných tisků. Je vybaven magnetickou sondou pro detekci příslušných složek tisku. Kombinací

jednotlivých

dílčích kontrol lze

naprosto spolehlivě

odhalit i

nejnebezpečnější padělky bankovek jakékoliv světové měny.

Meka makro

Zdroj: http://www.karto-k.cz/Stranka_Verifikacni_technika_Testery,Language=Cz.htm, 15.10.2008.

80

ty

Příloha č. 19 Kartotéka platidel - tištěná Kartotéka je určena pro oblast bankovního a směnárenského sektoru. Slouží jako informační databáze při styku s platidly, pomůcka při rozpoznávání padělků. Obsahuje "Všeobecnou zprávu", která informuje o platných kartách v jednotlivých státech. První karta státu je "Všeobecná informace", na níž je mapka státu a všeobecná textová informace o státě (rozloha, počet obyvatel, státní zřízení atd.). Jednotlivé listy Kartotéky platidel jsou v abecedním pořadí skládány do uzavřených plastových krabiček. Případně lze měny CZK a EUR získat ve formě katalogového vazače, kdy jsou karty vloženy do euroobalů. Kartotéka platidel

Obrázek č.1

Obrázek č.2

Obrázek č.3

Obrázek č.4

Obrázek č.5

Obrázek č.6

Obrázek č.7

Obrázek č.8

Obrázek č.9

Zdroj: http://www.karto-k.cz/Stranka_Kartoteka_platidel_Tistena,Language=Cz.htm, 15.10.2008.

81

Příloha č. 20 Přehled padělků a pozměněných platidel

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/padelky/pad_celkem.html, 28.3.2009.

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/padelky/pad_predl.html, 28.3.2009.

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/padelky/pad_zad_pol.html, 28.3.2009.

82