Přehled a analýza průběhu procesů plánování sociálních služeb

Zajištění systému Komunitního plánování sociálních služeb. Projekt „Zajištění místní a typové dostupnosti sociálních služeb“. "TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY"

Přehled a analýza průběhu procesů plánování sociálních služeb

2005

Tereza Eberlová Zuzana Skřičková

Přehled a analýza průběhu procesů plánování

OBSAH

Královéhradecký kraj.................................................................................................................. 2 Městská část Praha 12 ............................................................................................................... 13 Svazek obcí Milevska ............................................................................................................... 27 Statutární město Ústí nad Labem.............................................................................................. 44 Obec s rozšířenou pravomocí Karlovy Vary ............................................................................ 61 Pověřená obec Týn nad Vltavou ............................................................................................... 76 Obec s rozšířenou působností Vsetín........................................................................................ 88

1


Královéhradecký kraj

Královéhradecký kraj Základní údaje o lokalitě a procesu plánování sociálních služeb Informace o postupech procesu KP v Královéhradeckém kraji byly získány od pana Mgr. Jana Hlouška, koordinátora procesu a jeho kolegů. Kontakt: [email protected] 1.

Název města/obce/regionu/lokality, kde se plánování sociálních služeb uskutečňuje:

Královéhradecký kraj – samosprávná instituce (na území kraje plánují všechny PO3, kromě PO3 Vrchlabí) 2.

Počet obyvatel na tomto území:

Cca 554.000 ve správním obvodu. 3.

Stručný popis města/obce/regionu/lokality, kde se plánování sociálních služeb uskutečňuje (výrazné charakteristiky, cokoliv je pro toto území specifické a má to vliv na plánování sociálních služeb):

-

448 obcí ve správním obvodu rozloha: 475 800 ha (svojí rozlohou je devátým krajem republiky) Královéhradecký kraj má 5 okresů: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov obcí s rozšířenou působností je 15 (PO3): Broumov, Dobruška, Dvůr Králové n. Labem, Hořice, Hradec Králové, Jaroměř, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Náchod, Nová Paka, Nové Město n. Metují, Nový Bydžov, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, Vrchlabí 44 obcí 2. stupně kromě Vrchlabí všechny obce pracují na komunitním plánování pověřených obecních úřadů je 20

-

Před 1,5 rokem zde existovalo 7 svazků obcí – přímo do KPSS se zapojily 3 svazky (Broumovsko, Novobydžovsko, Královédvorsko). Hradec Králové je největším městem (100 tis. obyv.), poté následují již spíše malá města kolem 30 tis. obyv.(pro ně je charakteristické, že v podstatě musí žít v harmonii s okolím). V lokalitě se nacházejí: : hory – Orlické, Krkonoše : hraniční pásmo s Polskem : Český ráj, který má přirozené vazby do severních Čech : Broumovsko – trochu zvláštní území s cca 18 tis. obyv. a jednou možnou cestou do území Sociální služby prosazuje ODS a také KSČM (díky složení v kraji). V menších obcích vítězí ve volbách osobnosti a nestraníci, neřeší se tak politická příslušnost. 2



Politická situace v kraji je hodně různá – s každou lokalitou pracuje o.p.s. individuálně na základě místních podmínek a místní politické prezentace. Individuálně pracují i obce 3. stupně s obcemi 2. a 1. stupně: to, co vychází jedné obci 3. stupně, nefunguje vůbec v jiné obci 3. stupně. Upozornění na brožury od Agory o KPSS. V kraji existuje cca 300 subjektů poskytujících sociální služby (ss) – z toho je 47% NNO. Nedá se přesně zjistit poměr vydaných finančních prostředků NNO a příspěvkovým organizacím (nebyly to schopné obce a ani ops pro kraj) – zjištění (průzkum) by stál mnoho peněz a nikdo o něj vlastně nemá zájem. Registrovaných služeb je cca 700. Nejvíce služeb je poskytováno v Hradci Králové a Rychnově, bílými místy jsou Dobruška, Bydžov, Broumov, Jaroměř. Bývalá okresní města mají 100% pokrytí ss – po revoluci většinou ss poskytovaly okresní úřady s výjimkou Jičína, kde okres služby zrušil a město muselo provozovat zařízení soc. služeb. 4.

Jak dlouho běží proces komunitního plánování sociálních služeb, kdo a jakým způsobem tento proces inicioval:

První zmínky o KPSS a myšlenky na jeho realizaci pocházejí z r. 1998 – v tomto roce podnikli cestu do Británie, které se účastnil i p. Sháněl – v současnosti vedoucí sociálního odboru na kraji, tenkrát za městský úřad. Poté následovalo období politického prosazování této myšlenky. V r. 2001, kdy vznikly kraje, se p. Sháněl stal vedoucím sociálního odboru. Od té doby se začíná KPSS prosazovat jako záměr. V lednu 2001 rada a zastupitelstvo schválili Analýzu sociálních služeb, která se stala východiskem pro další kroky obcí. V této době byly obce motivovány přes okresní úřady k zahájení KPSS, protože však byl však volební rok, aktivity starostů v této záležitosti se minimalizovaly. Začalo prosazování kraje přes politickou reprezentaci. V květnu 2002 se zapojilo do věci Občanské poradenské středisko o.p.s. (OPS), kterému předcházela dobrá pověst a postavení v zapojování a aktivizaci NNO. Kraj přišel s požadavkem, že o.p.s. bude aktivizovat poskytovatele v kraji, kteří pak budou tlačit na obce, aby byl proces KPSS zahájen. OPS celý podzim realizovalo tzv. „spanilé jízdy“ po obcích, kde se scházelo s poskytovateli. Jízd bylo celkem 15, v deseti obcích se KPSS rozjelo. Těchto akcí se účastnili také pracovníci úřadů, kteří přenášeli informace dál na město. Po volbách v listopadu 2002 bylo hodně obcí nakloněno myšlence realizovat KPSS. V roce 2003 byla ukončena aktivizace a byly zahájeny práce. OPS zpracovala projekt na kraj se 100% dotací, cílem projektu bylo zaškolit 15 obcí a u nich pak zahájit proces KPSS tak, aby do konce 1,5 roku měly všechny obce 1. návrh KP. Došlo k rozšíření původního záměru z následujícího důvodu přestože obce využívaly stejnou metodiku, docházelo se k nekompatibilním výsledkům. Začalo se pracovat na metodice pro krajskou síť sociálních služeb, na které spolupracovali také představitelé obcí, a poté se začalo pracovat na krajské síti sociálních služeb. V roce 2005 byla v plánu revize komunitních plánů obcí – po získání finančních prostředků (SROP 3.2-problém s partnerstvím). : metodika na KPSS – upuštění od toho, neboť ji teď řeší tendr MPSV, : implementace výstupu – sjednocující metodiky (tendr MPSV) + informovanost o ss (větší důraz klást na propagaci a vzdělávání).

3



V současné době je sestavena 1. verze krajské sítě sociálních služeb – o.p.s. ví, že některé údaje z obcí, ze kterých síť vycházela, jsou nepřesné či nebyly zjištěny odpovídajícím způsobem, proto také ta revize KP. Původně byla myšlenka realizovat KPSS i na krajské úrovni, ale nebylo to realizovatelné. Uskutečnily se schůzky Z a P, ale nebyla zde možná domluva, každý si hájil to své, objevily se problémy ve vztahu kraj X obce a obce mezi sebou, navíc se projevilo to, že kraj není jediný poskytovatel financí do ss. Problematický byl také proces KPSS v Hradci Králové – extrémně špatný vztah kraj X město i špatná atmosféra na městě, problém vidí p. Hlouška také v tom, že město nechce realizovat KPSS za cedulí města. Z výše uvedeného vyplývá, že existují v kraji bílá místa, která nejsou pokryta komunitním plánováním: Vrchlabsko (1.) – z důvodu osobního sporu, okolí Hradce Králové (2.), Jičínsko (3.). Tam, kde není úspěšný tlak shora, realizuje se tlak zdola – přes poskytovatele. Jičínsko má 72 malých obcí – komunitní plánovač nezvládá komunikaci s tolika obcemi, bude se zde plánovat pro 2. obce, již existuje návrh KP pro 2. obce. Proces pod oficiálním názvem komunitní plánování běží od roku: 2002 Iniciátor procesu KPSS:

zadavatel – Královehradecký kraj

Pro kraj je důležité zajistit funkční a efektivní síť sociálních služeb na celém území vč. kvality a dostupnosti všude. Jakým způsobem toho kraj dosáhne, je vlastně jedno (jestli KPSS nebo krajská síť,…). Záměrem kraje je poskytovat v kraji služby kvalitní, dostupné a efektivní. Aby služba mohla být zařazena do krajské sítě, musí splňovat určité podmínky nastavené krajem, tyto podmínky nemusí být v souladu s podmínkami národního registru (národní registr neřeší, zda je služba chtěná a potřebná). Služby, které budou splňovat podmínky na kraji, dostanou časově omezený certifikát a veřejný příslib finanční pomoci. Může se stát, že organizace, která se dostane do národního registru, nebude splňovat podmínky krajského registru a nebude moci dostávat finanční podporu z kraje. 5.

Existuje u Vás vyškolená triáda (třístranné partnerství uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů), je aktivně zapojena do procesu plánování sociálních služeb?

Položili si otázku, zda je triáda to jediné správné řešení – odpověď: záleží na konkrétních podmínkách a hlavně na lidech. Ve všech obcích byly triády formálně ustanoveny, ale výsledky jsou nejisté (někde nemusela fungovat atd.). 6.

Prošel nějaký účastník KPSS vzdělávacím kurzem, školením, stáží. Byl v kontaktu s účastníky KPSS z jiných měst a lokalit, kde již KPSS proběhlo?

V současné době běží projekt na standardy v rámci OPRLZ, v rámci něhož se vzdělávají poskytovatelé. Stáž: proběhla v srpnu 2003, 2x 2 týdny v lokalitě/městě: Velká Británie kontakt se zadavatelem, uživateli, poskytovateli, realizátorem V rámci stáže navštívili 2 lokality, jeden týden byl určen obcím a druhý kraji a městům. Zaměření stáže na řízení ss z pohledu kraje a síť ss a práce s uživateli při zajišťování kvality. 4



V roce 2003 – 2004 provedla vzdělávání o.p.s.,které se účastnili komunitní plánovači na obcích a úředníci na obcích, 1. část zahrnovala: facilitační dovednosti, řízení PS, 2. část: teorie. Setkávání expertní skupiny – na setkání byl určitý čas přímo věnovaný výměně zkušeností – hodnocení: nesmírně přínosné! Expertní skupina vznikla z kurzů, po dvouletém působení již vznikly mimopracovní vztahy, což je ideální pro jednání o nějakém řešení. Kraj je s tímto průběhem také spokojen, protože jeho návrhy jsou okamžitě projednány v této skupině (po dvouletém působení je to již rychlé a plodnější), vzniká tím partnerství mezi krajem a obcemi a také mezi městy. Některé schůzky expertní skupiny se odehrávají na horách (neformální setkání). 7.

Byla realizována v průběhu procesu KPSS ve Vašem městě/lokalitě supervize procesu KPSS?

V 5 obcích realizovala OPS na vyžádání supervize: - jednalo se o revize procesu KPSS - OPS si vytvořila dotazník se 40 otázkami, obce ho předem vyplnily a pak odpovědi společně probíraly na schůzce s OPS - jezdili 2 pracovníci – jeden zapisoval a druhý vedl rozhovor (je třeba mít už zkušenosti) - OPS není odborník na dané město a území, to jsou lidé z obcí - OPS např. hodnotila, zda byli zapojeni U - ze schůzky pořídila OPS zprávu a doporučení pro danou obec - výstupy ze schůzek byly určené jen pro danou obec, která s doporučeními mohla libovolně naložit - je třeba citlivý přístup, nezbytná je nezávislost, ale také zároveň důvěra - supervize se realizovaly v rámci projektu na kraj (100% krytí) Konzultace a poradenství poskytovala všem obcím (neformálně, i telefonicky). Supervize, konzultace jsou pro obce a města nezbytné – jejich realizací je možné předcházet průšvihům, usměrňovat extrémy. 8.

Uzavřeli jste během procesu KPSS nějaké smlouvy s externími dodavateli služeb (např. zapojování veřejnosti – AGORA, sociodemografická analýza – SOCIOKLUB)?

-

Občanské poradenské středisko – spolupráce na sondě veřejného mínění. Institut sociálních studií univerzity v HK – taktéž práce na sondě

Realizátor zastává názor, že by se měl využívat princip místních zdrojů – lidé, úředníci se jednou naučí řešit věci novým způsobem, je to dobré do budoucnosti, aby se proces KPSS pro ně stal způsobem řízení dané oblasti (u nás ss). Není nutné princip dodržovat i u těch technických záležitostí – např. zpracování dotazníků, to je možné řešit dodavatelsky, ale i zde je třeba spolupráce mezi dodavatelem a koordinátorem (dodavatel nezná území a požadavky koordinátora). Spolupráce s Agorou na zapojování veřejnosti. Spolupráce s univerzitou na:

sociodemografické analýze – celá se dodavatelsky realizovala pro Bydžov – měl s tím velké potíže průzkum potřebnosti (sestavení dotazníků a vyhodnocení) - univerzita měla prostředky (stroje) 9.

Kdo je ve Vaší lokalitě garantem procesu komunitního plánování, kdo ho zaštiťuje a kdo ho v praxi provádí?

Záštitu nad KPSS oficiálně převzal: Plas – radní kraje 5



Realizátor: Občanské poradenské středisko, o.p.s. realizuje projekt Zavádění procesu KPSS v obcích Královéhradeckého kraje - u obcí je OPS pouze metodikem či konzultantem a hlavně byl vzdělavatelem (byl vyvíjen tlak na OPS, aby byl realizátorem u 3. obcí), poskytoval také konzultace k analytickým průzkumům – obce s nimi měly velké problémy, - úkol OPS na krajské úrovni – sjednotit výstupy obcí, řeší se to v expertní skupině, problematické bylo např. vymezit měrné jednotky za jednotlivé služby (výsledek je velmi hodnotný výstup expertní skupiny), - jednání expertní skupiny svolává kraj, OPS zpracovává programy na setkání a realizuje zápisy. 10. Zda a jakým způsobem město/obec a kraj podporuje proces plánování sociálních služeb? Jakou podporu by realizátor od kraje/města přivítal, co mu chybělo? Kraj: a) má zájem o KPSS b) vydal oficiální usnesení o podpoře KPSS c) vypisuje granty nebo jiné finanční podpory pro realizátory KPSS – kraj vyhlásil 2 granty pro realizátory KPSS (r. 2003), ale granty se nevyčerpaly d) zpracovává krajský KPSS e) poskytuje metodickou podporu realizátorům KPSS na úrovni PO3 Realizátor by přivítal: - chybí definice role kraje, role by měla být: : koordinační role (vrchní plánovač koordinuje proces v kraji) : řídící role (v případě sporů kraj rozhoduje) : a dále má kraj konečnou odpovědnost za fungování sítě ss (dnes je to problematické díky působnosti obcí – obce platí ss a kraj také) - zákonná úprava financování a tudíž i plánování ss : v současné době je to sice evoluční proces (je těžké pak stanovit nějakou metodiku) - zřídit neformální platformu pro setkávání úředníků realizujících KPSS – nemělo by to realizovat ministerstvo, protože pak to není neformální - setkání se teď realizují v rámci jednotlivých krajů, ale to není neformální - názor na roli MPSV p. Hloušek nemá 11. Existuje usnesení rady či zastupitelstva kraje, které legitimizuje proces plánování sociálních služeb (popř. komunitního plánování) ve vaší lokalitě? Existují nějaká další důležitá usnesení, která ovlivňují plánovací proces? Usnesení rady kraje o podpoře realizace KPSS – ano, existuje řada usnesení: - toto je důležité pro úředníky kraje, kteří potřebují jasnou politickou zakázku - po úřední linii šlo a jde řada věcí na vědomí - na úrovni obcí bylo usnesení rady a zastupitelstva nutnou podmínkou - pravidelné zprávy do rady a zastupitelstva, každý měsíc se předkládaly zprávy monitorovacímu výboru Jiné dokumenty podporující realizaci KPSS na území Vašeho kraje: - strategický plán rozvoje kraje – chystá se příprava nového dokumentu 12. Z jakých zdrojů je proces KPSS financován: - kombinace zdrojů a) MPSV ČR b) Kraj 6


c) -


Obce celkově byly na nastartování procesu vydány cca 4 mil. korun/rok (kraj poskytl finance např. na přímé granty) do nákladů se nikdy nepromítla dobrovolná práce lidí (odhadem ¼ úvazku na každé PO3 přímé náklady šly na tisk, průzkumy, propagaci

Zapojování a informování partnerů a veřejnosti do procesu komunitního plánování 13. Popište jakékoliv cesty, metody, způsoby, prostě „jak jste to dělali“, když jste do plánování sociálních služeb zapojovali důležité partnery – uživatele, poskytovatele, zadavatele (úředníky, politiky) a další klíčové osoby ve Vaší komunitě? -

zapojování na úrovni kraje – v roce 2003/2004 proběhla 14denní propagační kampaň v TV a inzeráty v novinách kampaň připravovali odborníci z reklamní agentury zaměření kampaně bylo na rodinu – člen rodiny je/může být uživatelem sociálních služeb, a zejména na informování dopad kampaně malý, ale adekvátní finančním nákladům a době, po kterou kampaň běžela na úrovni obcí - zapojování prostřednictvím krajských setkání

14. Popište jakékoliv cesty, metody a způsoby, které jste využívali, když jste potřebným osobám či veřejnosti zprostředkovávali a předávali informace o smyslu a podstatě procesu komunitního plánování a sociálních službách ve Vaší komunitě (metody informování): -

na podporu procesu vydáno 25 000 kusů informačních brožur (informovala o KP, co jsou to sociální služby, typologie služeb) – brožury distribuovány v rámci celého kraje, náklad byl malý, byla rychle rozebrán vzdělávání o službách a KP ve školách – přes děti se dostávat do rodin reklamní kanály – televize, internet (ne příliš efektivní) předávání informací poskytovatelům a tlak na ně – musí jít z dané lokality, informovat je a tlačit na ně na obecní úrovni komunikace s obcemi a úředníky – prostřednictvím internetu a telefonických jednání

15. Měnil se, a popřípadě jak, způsob zapojování a informování jednotlivých skupin partnerů (uživatelé, poskytovatelé, zadavatelé, veřejnost) během jednotlivých fází procesu komunitního plánování? -

na počátku je klíčový osobní charakter komunikace + osobní jednání (a to i mimopracovní cestou) velmi přínosné byly/jsou pravidelná setkání mimo oficiální, úřední půdu

doporučení: - metody zapojování a informování se naprosto přesně musí odvíjet od daného místa, dané lokality - v situaci, kdy je to možné, je dobrou metodou zapojování uživatelů skrze/přes poskytovatele - zapojování škol a vzdělávacích institucí - používání příkladů dobré praxe

7



16. Pokoušeli jste se a podařilo se Vám zaktivizovat a zapojit uživatele s tzv. zvláštními potřebami (např. osoby z odlišného sociokulturního prostředí, lidé s psychiatrickou diagnózou)? Pokud ano, jak jste toho dosáhli? -

neexistuje modelový uživatel služby otázkou je, kdo (který) je uživatel se zvláštními potřebami lze odpovědět, že se nedařilo aktivně zapojit uživatele se specifickými potřebami

17. Jakou strategii informování a zapojování partnerů byste doporučili jiným komunitám, co se vám zdálo užitečné? Co byste naopak doporučovali nedělat, co je zbytečné a nefunguje? -

obecně řečeno – spíše se využívají zkušenosti a informace lidí, se kterými oni aktivně pracují, než aby se aktivně zapojovali lidé dále viz otázka 15

Organizační struktury plánování sociálních služeb 18. Mohli byste stručně popsat organizační strukturu, která se u Vás zabývala/zabývá plánováním sociálních služeb (systém zapojení a propojení aktivně se účastnících osob, např. pracovní a jiné skupiny, místo koordinace a řízení, zastoupení představitelů zadavatele, uživatelů a poskytovatelů v těchto skupinách atd.), dále pak vývoj (kroky, akce, rozhodnutí), který vedl k vytvoření této struktury, vzájemné postavení a vazby mezi jednotlivými prvky této struktury a role jednotlivých částí struktury (co dělají)? Zhodnoťte též, zda byla/je tato struktura funkční: -

-

základ struktury tvoří „expertní skupina“ – vznikla z účastníků vzdělávacího kurzu (v roce 2003), členy expertní skupiny jsou v naprosté většině úředníci – vedoucí odborů zdravotních a sociálních věcí z jednotlivých PO3 v kraji, jde o oficiální pracovní skupinu (její fungování je oficiálně podepsané krajským radním) expertní skupina se scházela cca 1x měsíčně – pracovala na různých úkolech, členové přinášeli informace ze svých území, role OPS zde – usměrňuje její jednání, neexistují nějaké tvrdé mantinely expertní skupina má 15 členů, její jednání jsou plodná – v případě jejího rozšíření např. na 45 lidí už se asi nedá bavit o efektivním jednání role Občanského poradenského střediska, o.p.s. – metodicky pomáhalo a pomáhá vést procesy KP v kraji (metodická podpora vůči obcím i vůči kraji při tvorbě krajské sítě sociálních služeb) role realizátora zavádění procesu do obcí – zajišťovalo vzdělávání a supervize procesu role kraje – plánování na úrovni kraje je více strategické než komunitní, - kraj se nepřímo snaží zapojovat lidi – tlak na PO3 - podporuje postup procesů na jednotlivých územích a chce získávat výstupy - předkládá krajské normativy – ideální stav z pohledu kraje

-

na úrovni kraje jsou nedílnou součástí struktury krajští politici (radní, zastupitelé) na úrovni obcí vstupují do struktur radní a zastupitelé obcí

-

koordinátory KPSS na obcích jsou v naprosté většině úředníci – pracují na procesu KP a zpracovávají komunitní plán

OPS a kraj si stanovili podmínku, že za KPSS ve správním obvodu obce 3. st. bude odpovědný pouze jeden subjekt, a to obec 3. st. – někde by proces ráda realizovala jiná obec než PO3; hodně se o tom diskutovalo (okres versus PO 3 versus svazky; došlo se k názoru, že PO 3 představuje 8



v současné době nejlepší komunikační strategii pro KPSS; se svazky obcí mají také dobrou zkušenost) Obce realizují KPSS v rámci samostatné působnosti (zdá se, že se nebude měnit ani s novým zákonem), proto obce a města nechtějí často realizovat KPSS za hranice města – tato bariéra padá, pokud proces běží pod svazkem obcí, v tomto případě se i lépe shánějí finance na dofinancování (obce se skládají). Ze zkušeností vyplývá, že pokud KPSS realizuje svazek, komunikace je opět na PO3. Na úrovni krajské triáda neexistuje – není zde nutná, principy KPSS jsou realizovány a zaváděny při tvorbě obecních a městských komunitních plánů, ze kterých vychází kraj, zde jsou také zapojeni U a P. -

-

zkušenosti z cesty do Velké Británie – dvoustupňový systém – celá triáda u kulatého stolu v jeden okamžik (Z, P, U) není nutná, je možné s U přímo řešit několik věci (například kvalitu ss), informace získané od uživatelů se mohou přes poskytovatele dostávat k zadavatelům (např. pokud je ze setkání s U zápis, mohou s krajem jednat jen poskytovatelé vybaveni tímto zápisem) toto dvoustupňové jednání je jednou z cest, jak efektivně zapojovat uživatele, je to kvalitnější, než když jsou uživatelé zapojeni pouze formálně, popřípadě když uživatel je i v roli poskytovatele v Británii mají několikastupňové jednání (4–5 stupňů, profesionálně je placeno asi 27 lidí), na vrchu je vrchní plánovač v Královéhradeckém kraji zavedli dvoustupňové jednání – na krajské úrovni není nutné mít zastoupení ve vzoru triáda (zastoupení triádou je velmi individuální a dle toho to buď funguje, nebo ne) U a P (převzali z Británie a ověřují ho, ale zřejmě funguje) PaZ je to jedna z cest zapojování uživatelů – podle p. Hlouška je to špatně - způsob: dvojrole U a P v jedné osobě nebo formální zapojení U (tvorba KP od stolu)

Data, informace, mapování zdrojů, potřeb a přání 19. Popište, jakým způsobem se u Vás v průběhu procesu komunitního plánování zjišťovaly, zpracovávaly a využívaly informace a data popisující aktuální sociální situaci ve Vaší lokalitě, o jaké typy dat a informací se jednalo (např. popis oblasti sociálních služeb, údaje demografické či statistické povahy – sociálně demografická analýza atd.) Osvědčily či neosvědčily se Vám nějaké způsoby mapování zdrojů (lidské, finanční, materiální, duchovní atd.) pro plánování a zajišťování sociálních služeb? Metodika sběru dat a informací: - Dotazníky – v drtivé většině se získávaly informace přes dotazníky, jejich zpracování si zajistily obce samy nebo s pomocí univerzity - rozhovory - pozorování - analýza dokumentů - sonda veřejného mínění u poskytovatelů, zadavatelů a uživatelů ss (zaměřené na definování kvantitativní a kvalitativní vybavenosti území kraje ss) Získané informace byly zpracovány do tabulek a upřesněny pracovníky soc. odboru krajského úřadu. Nejefektivnější cesty z hlediska sběru dat a návratnosti – přímý roznos do rodin 9



Krajská síť sociálních služeb vzniká: : z informací vzešlých z KPSS na obcích, kde bylo realizováno : Průšo-Shánělův normativ za obce, kde KP není k dispozici -

demografické údaje si sháněly obce samy v roce 2002 – zadal kraj zpracovat sociálně demografickou analýzu (zpracovávala univerzita) mapování poskytovatelů – v roce 2002 získávány informace přímo do poskytovatelů, výsledkem adresář mapování finančních toků – přehled financí od ministerstev, toky peněz od měst na tuto oblast (finance) chce mít dobrou metodiku a způsob, jak vyhledávat

20. Jakým způsobem či cestou jste zjišťovali informace o přáních a potřebách uživatelů sociálních služeb a ostatních lidí v komunitě (kdo, koho, jak často a jakým způsobem se ptá na přání a potřeby), co byste doporučili a co je naopak zbytečné dělat? -

mapování na obcích – podle předem určené a dané struktury část informací důležitá pro – komunikaci část informací důležitá pro – samotné KP část informací důležitá pro – uživatele zde je podstatná slučitelnost informací

Vize rozvoje sociálních služeb, cíle a jejich vyhodnocování 21. Kdo (které části organizační struktury), do jaké míry a jakým způsobem se podílel nebo byl přizván k vytváření vize dalšího rozvoje sociálních služeb ve Vaší komunitě (tj. vytváření toho, kam chceme, aby se sociální služby vyvíjely, jak a v co by se měly měnit)? Kdo se účastnil definování konkrétních cílů a kdo se podílel na stanovování jednotlivých opatření vedoucích k naplnění cílů. Jak tato jednání probíhala? -

ve většině komunitních plánů PO3 chybí vize – není ale jisté, jestli tam nutně musí být komunitní plán je strategický dokument v oblasti vizí, cílů, opatření, atd. – není jednotná terminologie řadě plánů z PO3 mnoho věcí chybí a v současné době a za současného stavu je nelze realizovat a kontrolovat

22. Kdo se zabývá plněním dohodnutých cílů (a kdo za jejich naplnění nese odpovědnost), kdo vyhodnocuje plnění jednotlivých cílů a opatření (jak často a jakým způsobem se toto děje)? -

revize plánů a cílů – bude proveditelná až ve 4. fázi procesu – ještě předtím je nutná standardizace procesu (ta by měla dávat odpověď na otázku, zda běží proces dobře) nutné vytvořit komunikační strategie, strategie zapojování práci v KP nelze urychlit a nelze přenášet jednotlivé zkušenosti

23. Uzavřeli jste během procesu KPSS nějaké smlouvy o společném zajišťování/poskytování služeb? -

nezjištěno

24. Další poznámky, postřehy, názory dotazovaných, úspěchy, neúspěchy 10



V místech, kde působí málo poskytovatelů ss, obec nemá pocit, že by tam měly být poskytovány sociální služby, a ani uživatelé nevědí, že by mohli nějaké služby vyžadovat. Přesah v KPSS do zdravotnictví a školství se realizoval různě podle toho, jak to kde cítili. U krajské sítě je to jasně dáno, takže přesahy se nerealizují. Proces KPSS není o struktuře, ale v první fázi je to o lidech. Až se stane KPSS otázkou přenesené působnosti státní správy s veškerou podporou (metodickou, finanční, atd.), je možné nastartovat proces KPSS v celé republice. Měl by kraj komunitně plánovat? Definice KPSS na kraji je následující: je to strategický plán rozvoje sítě ss při dodržování principů lokální agendy 21 při zapojování veřejnosti. Role kraje je jiná než role obcí. Zástupci všech míst v kraji jsou schopni ovlivňovat sociální koncepci kraje. Nic nelze uspěchat „Reformou kalendáře se nedá zkrátit těhotenství, porodem nic nekončí, ale samotná práce začíná.“

Bc. František Vogl – vedoucí odboru zdravotně sociálních věcí Městského úřadu v Rychnově nad Kněžnou Kontakt: [email protected] -

město Rychnov nad Kněžnou začalo s plánováním sociálních služeb a později s KP jako první PO3 město v kraji, proto je v určitých oblastech plánování „napřed“ a v určitých oblastech může sloužit jako dobrý (ale i špatný) příklad v Královéhradeckém kraji vedoucí odboru – stál na počátku rozjezdu KP v Rychnově, druhým rokem je členem expertní skupiny při krajském úřadu názor na roli kraje: kraj má koordinovat proces – ze sítí služeb jednotlivých PO3 „poskládat, postavit“ krajskou síť dostupných sociálních služeb (což se děje) kraj má zajistit vzdělávání účastníků KP SS kraj má zavádět standardizaci sociálních služeb kraj má pomoci při práci s prioritami – korigovat obce při sestavování priorit a zároveň priority obcí zařazovat do svých z hlediska celospolečenského chybí ve vztahu ke KP: legislativa – ta by měla prosazovat paralelnost KP a standardů kvality sociálních služeb ze strany MPSV – větší prezentace KP, jasný signály, že „ si za KP stojí“ více využívat služeb a možností neziskových organizací do budoucna nezbytné prosadit profesionální zajištění pokračování procesů KP a síťování služeb

Dr. Martin Scháněl – vedoucí odboru zdravotních a sociálních věcí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje

11



Kontakt: [email protected] - v roce 2001 vedoucí odboru chápe KP jako novou cestu, jak vytvářet koncepci sociální politiky v kraji, jde o možnost tvořit krajský plán služeb (kolik kterých služeb) na základě získaných informací a dat z terénu - toto pojetí a chápání je ovlivněno zahraničními modely (Velká Británie, Holandsko) – v zahraničí zcela běžná starost lidí o věci veřejné, u nás se zatím toto moc neřeší a otázka zapojování lidí (práce s veřejností) je velmi složitá, lidé nejsou příliš vzdělaní v oblastech veřejného života (např. oblast sociálních služeb) a tudíž nejsou připraveni k dané problematice hovořit a zodpovídat dotazy – v rámci KP se toto zřetelně projevuje v oblasti zapojování veřejnosti a zapojování uživatelů - od podzimu roku 2000 se Rada Kraje zabývá KP (to, že se kraj začne hlásit a zabývat KP je o určité konkrétní situaci a vývoji v kraji, např. podmínky v oblasti politické reprezentace) - na počátku procesu KP kraj postupoval přes zapojování partnerů – v té době šlo ještě o okresní úřady (probíhaly prezentace pro představitele zadavatelů a poskytovatelů v okrese, a to za přítomnosti krajského radního, který myšlenku KP podporoval a šířil) - další prezentace a semináře pro starosty obcí 2. a 3. typu – zde byla nabídka začít se aktivně účastnit procesu, s poukazem na finance (z hlediska budoucího vývoje) - na počátku byl též pokus pracovat metodou pracovních skupin – byly vytvořeny 3 pracovní skupiny, které se však sešly pouze 1-2krát, tento způsob práce skrze práci v pracovních skupinách se na úrovni kraje absolutně neosvědčil, pracovní skupiny nebyly vyrovnané (chyběli určití poskytovatelé a zadavatelé v kraji, přítomní nenašli společnou řeč, nevedla se žádná diskuse) - kraj se rozhodl, že postup plánování pojede po linii PO3 (na úrovni PO2 je malá spádovost služeb) – toto území lze svolávat a řídit, lze sbírat komunitní plány za území PO3, přesto i PO3 je z hlediska KP umělá jednotka, nejde o komunitu, o oblast či skupinku lidí - vznikla metodická skupina (expertní skupina) – v ní se v naprosté většině účastní vedoucí odborů PO3 - proces v kraji – ze shora (úroveň kraje) je třeba dávat aktivní informace, mantinely a určité návrhy priorit – „kooperace řízení z vrchu a řízení ze spodu“ - největší riziko procesu - nesoulad priorit shora a zdola - další postup prací na PO3 územích – členové z metodické (expertní) skupiny budou dále na svých územích vytvářet pracovní skupiny (např. pro sběr dat) – problém přenést zjištěné věci do vizí a tyto vize udržet - kraje – nemůžou plánovat, dokud nebudou znát jasnou koncepci MPSV, konečné přerozdělení financí by se mělo dít na úrovních PO3 - v rámci kraje – existuje značně různá kvalita procesu KP v jednotlivých PO3, to souvisí s problémem motivace lidí ke spolupráci – kraj může motivovat pouze finančně

12


Městská část Praha 12

Městská část Praha 12 Základní údaje o lokalitě a procesu plánování sociálních služeb Informace o postupech procesu KP v Městské části Praha 12 byly získány od pana Bc. Ladislava Marka, koordinátora procesu a jeho kolegů Kontakt: [email protected] 1.

Název města/obce/regionu/lokality, kde se plánování sociálních služeb uskutečňuje: - Městská část Praha 12

2.

Počet obyvatel na tomto území: - cca 54.000 obyvatel k roku 2003

3.


Členění: - Městská část Praha 12 (MČ PH 12) – je součástí území hlavního města Prahy (HMP) - Městská část Praha 12 je správní obvod - V celém hlavním městě je komplikované členění, je těžko pochopitelné pro lidi a promítá se i do KP (problémy s dopravní obslužností nelze ovlivnit v rámci působení MČ PH12, spadá pod působení dopravních podniků) -

MČ PH 12 – tvoří 5 obcí: Modřany – největší, průmyslová zóna, pracovní příležitosti, sídlištní zástavba Komořany – nejmenší, průmyslová zóna Cholupice – vesnický charakter Točná – vesnický charakter Kamýk MČ PH 12 – městské části vykonávají samosprávnou působnost, dále existuje správní obvod Praha 12 (ten vykonává státní správu) – tvoří ho MČ PH 12 a Městská část Praha – Libuš

Realizátoři by přivítali, kdyby zároveň plánovaly všechny městské části i Praha jako celek, tj. magistrát (ten chce ale plánovat až začnou všechny MČ), který by měl proces koordinovat. Také účastníci KPSS měli v souvislosti s komplikovaným členěním Prahy problémy – zejm. v pracovních skupinách u poskytovatelů, kteří poskytují služby nejen pro Prahu 12, ale i pro další části či kraj (chtěli řešit problémy nevztahující se k Praze 12 v rámci KPSS na Praze 12, což nelze). Problémem je také financování poskytovatelů ss – MČ poskytuje dotace pouze na služby pro své obyvatele, pokud poskytovatel není financován z MČ, je na jeho zvážení, zda bude poskytovat ss i dalším obyvatelům Prahy či kraje. V seznamu (pro potřeby KP SS) poskytovatelů je problematika členění městských částí řešena tím, že poskytovatelé pro seznam uváděli %podíl klientů z MČ a získané finance z MČ. To, že Praha jako celek nerealizuje KPSS, způsobuje problémy také ve financování, neboť grantová politika magistrátu Prahy nemá žádnou korelaci na zjištění v rámci procesu KPSS na PH 12. 13



V této souvislosti vyvstávají 2 otázky: KP Prahy by se mělo odvíjet od KP městských částí, či KP městských částí by se měly odvíjet od KP Prahy? V současné době komplikované členění tedy přináší spíše problémy a komplikace, ale realizátor si dovede představit situaci, kdy toto členění přinese úspory finanční a personální – až se do KPSS zapojí celá Praha a bude existovat specifická metodika pro Prahu 12. Demografie: - Odlišný vývoj věkové struktury obyvatel HMP od obyvatel ČR (v Praze vyšší počet starších lidí) – velice nízký podíl dětí (0–14) a vysoký podíl lidí v poprodukčním věku, jediným řešením této situace je imigrace mladých lidí do Prahy. - Pokles dětí – vliv na plánování, např. školy. - MČ PH 12 – městská část Prahy s relativně mladým obyvatelstvem, více lidí se rodí, než umírá. - Migrace obyvatel v MČ PH 12 – více lidí odchází, než přichází, toto bude hrát důležitou roli do budoucna, mohlo by dojít k výraznému úbytku obyvatel (prognóza), proto třeba jakkoliv podpořit příliv nových obyvatel (př. Bytová výstavba, podpora rodin s dětmi). - ÚMČ PH12 – vystupuje jak v roli zadavatele, tak v roli poskytovatele (odbor sociálních věcí a zdravotnictví je jako P). Další specifika Prahy 12: - jedná se o okrajovou, koncovou (periferní) část Prahy a část sídlištní – to má svá specifika, - nejsou zde některé skupiny U (menšiny – Romové, ale zase se tu nachází vietnamská minorita), - jsou zde 2 „jakoby vesnice“ – špatně zapojují – mají pocit, že nejsou moc brány v úvahu, -

4.

koordinátor KPSS není součástí přenesené státní správy (sociálního odboru), ale spadá pod samosprávu (je součástí kanceláře starosty). Je to dobré postavení, neboť práce koordinátora vyžaduje úzkou komunikaci s vedením MČ, což mu toto umístění v organizační struktuře umožňuje; v sociálním odboru by se zahltil a navíc je dobré, když koordinátor není podřízen vedoucímu odborů, umístění koordinátora v organizační struktuře je vždy otázkou místních podmínek, v MČ Praha 12 to bylo takto nejschůdnější. Městské centrum sociálních služeb se oficiálně vydává za koordinátora KPSS v Praze: v současné době ale realizátor nepociťuje ze strany městského centra žádnou aktivitu. Jak dlouho běží proces komunitního plánování sociálních služeb, kdo a jakým způsobem tento proces inicioval?

-

-

Realizace aktivit vedoucích následně k procesu KPSS od r. 1995: vznikly 2 významné organizace poskytující sociální služby, sociální odbor chtěl s organizacemi spolupracovat za účelem poskytování služeb klientům odboru, a tak začala pravidelná neformální setkání sociálního odboru a organizací poskytovatelů, z toho také vyplývá, že potřeba byla na straně sociálního odboru, v letech 2001, 2002 se začíná používat pojem kp, v září roku 2003 schváleno usnesení rady a zastupitelstva o kp, usnesení obsahuje zásady kp, 6 let již funguje Veletrh služeb v Praze 12, 1998 – Sociální služby MČ Praha 12 – vznik na základě potřeb obyvatelstva, důležitý moment v procesu – sdílení informací, spolupráce mezi poskytovateli, proces pod oficiálním názvem komunitní plánování běží od roku: podzim roku 2003.

Iniciátor procesu KPSS: 14

zadavatel


5.



Triáda: - existují 2 proškolené triády - odůvodnění pro zadavatele: čím více vyškolených lidí, tím lépe - je možné doporučit: čím více vyškolených účastníků KPSS, tím lépe; je to v podstatě odměna pro účastníky od realizátora (neboť je potřeba lidi odměňovat, motivovat je)! Triáda byla proškolena v r.: 1. v lednu 2004 kým: školení MPSV, Komunitní plánování, o.p.s. 2. v dubnu, květnu 2004 školení MPSV, Komunitní plánování, o.p.s. 6.

Prošel nějaký účastník KPSS vzdělávacím kurzem, školením, stáží? Byl v kontaktu s účastníky KPSS z jiných měst a lokalit, kde již KPSS proběhlo?

Stáž: proběhla v roce: 2000 v lokalitě/městě: Švédsko – zařízení sociální a zdravotní péče, ošetřování, home care kontakt se:zadavatelem, uživateli, poskytovateli, realizátorem Jiný kontakt: hodně zkušeností získali účastníci v rámci školení. 7.

Byla realizována v průběhu procesu KPSS ve Vašem městě/lokalitě supervize procesu KPSS? -

8.

Uzavřeli jste během procesu KPSS nějaké smlouvy s externími dodavateli služeb (např. zapojování veřejnosti – AGORA, sociodemografická analýza – SOCIOKLUB)? -

9.

Supervize vztahující se k procesu KPSS neproběhla – realizátor by ji uvítal! Proběhla zpětná vazba v rámci školení. Konzultace od Agory na sestavení dotazníku – je možné tuto spolupráci doporučit, ale v úzké spolupráci (není dobré, když ten dotazník celý sestaví firma zvenčí, je nutná úzká spolupráce – jen realizátor ví, co od dotazníku očekává); Agoru využili také pro vyhodnocování dotazníku. Na určité části procesu je dobré si pozvat odborníka, konzultanta z vnějšku.

Agora Central Europe – asistence MČ PH 12 při názorovém průzkumu u obyvatel PH 12 (květen 2004) – pomoc se sestavováním dotazníků (Agora se účastnila PS, kde se dotazník sestavoval –„ byl to veliký boj“), dál Agora vyhodnocovala dotazníky a pomáhala realizovat veřejná setkání. Na počátku procesu a v určitých oblastech je dobré přizvat si na pomoc nezávislou organizaci. Městské centrum sociálních služeb a prevence zpracovalo analýzu poskytovatelů sociálních služeb působících v HMP (únor 2004) – koordinátor kp v Praze, zatím zde však není snaha o koordinaci. Partnerství pro Prahu 12 = jedná se o neformální partnerství NNO, v současné době realizují projekt z JPD, který řeší problémy vzešlé z KP; vznik před zářím 2003. Kdo je ve Vaší lokalitě garantem procesu komunitního plánování, kdo ho zaštiťuje a kdo ho v praxi provádí?

Garant KPSS: organizace: MČ Praha 12 funkce/povolání: zástupkyně starosty (předkládá materiály do rady a zastupitelstva) a p. Marek (pracovník úřadu) – koordinátor KP Záštitu nad KPSS oficiálně převzal: NIKDO 15



doporučení: Je dobré, když na obci je člověk, který se alespoň nějakou částí stará o KPSS. 10. Zda a jakým způsobem město/obec a kraj podporuje proces plánování sociálních služeb?. Jakou podporu by realizátor od kraje/města přivítal, co mu chybělo? Kraj, respektive magistrát hlavního města Prahy: Magistrát vyvinul aktivity až po MČ Praha 12, 1. motivací pro magistrát byla možnost získání financí z EU. Po finanční stránce městská část magistrát na proces nepotřebuje, spíše po stránce strategické – v současné době jsou brzděni tím, že magistrát nerealizuje proces KPSS – řeší otázku, zda jít na magistrát s nástinem nějakých priorit či počkat, až bude hotový celý KP a nechat ho schválit radou a zastupitelstvem? Město, respektive městská část: a) má zájem o KPSS b) vydalo oficiální usnesení o podpoře KPSS c) zpracovává KPSS d) podporuje KPSS jiným způsobem, jakým: zajištění pracovní pozice koordinátora KPSS, zapůjčuje prostory, technické prostředky, zajišťuje tisk katalogů, zastupitelé MČ se v urč. míře zapojují do PS, ale je zde ještě určitá rezerva, pravidelně se účastní ŘS Vztah a poměr s ostatními městskými částmi: - Praha 12 zatím slouží jako zdroj informací pro ostatní části, k většímu propojení s pražskými městskými částmi zatím nedošlo – sousední městské části zatím nerealizují proces KPSS, někde běží přípravy. - Na tuto situaci naráží v pracovních skupinách – při analýze poskytovatelů bylo nutné zohlednit % podíl uživatelů z městské části PH 12. - Tomuto problému se nedá vyhnout, proces je nutné vést pouze v rozsahu MČ PH12 a toto omezení proces deformuje. Koordinátor poznamenal, popř. by přivítal: - ani jedna ze skupin účastníků KPSS neumí komunitně plánovat, společnost není ještě nacvičena na vyjednávání – nejhůř jsou na tom zadavatelé – nejsou zvyklí do svého rozhodování přibírat i další lidi a vůbec neumí vyjednávat o penězích, - procesu pomůže, když se všichni budeme učit tomuto přístupu, - pro tak velkou obec je kp práce pro koordinátora na plný úvazek, možná i na víc, - dobrý zákon o sociálních službách, nutné aby navazoval na ostatní legislativu, - menší byrokracii – méně se zaobírat papíry, - MPSV plní svoji roli dobře – přivítali by poskytování finančních prostředků na KPSS od MPSV, které přestalo s tím, že je možné získat finance přes fondy EU (v Praze je to JPD, ale díky pravidlům na finance z JPD 3 dosáhne jen Městské centrum), s tím souvisí jasné nastavení finančních toků na proces. 11. Existuje usnesení rady či zastupitelstva města, které legitimizuje proces plánování sociálních služeb (popř. komunitního plánování) ve vaší lokalitě? Existují nějaká další důležitá usnesení, která ovlivňují plánovací proces? Usnesení rady městské části o podpoře realizace KPSS existuje, z listopadu 2003 (usnesení rady a zastupitelstva městské části o zapojení do KPSS). Jiné dokumenty podporující realizaci KPSS na území Vašeho města – vyberte, pokud existují: 16


-


Programové prohlášení RMČ pro volební období 2002 – 2006, v oblasti sociální péče: bude zahájeno zpracování koncepce v sociální oblasti rada a zastupitelstvo dostávají pravidelné zprávy o postupu KPSS chystaný komunitní plán půjde do rady a zastupitelstva k odsouhlasení

12. Z jakých zdrojů je proces KPSS financován? -

MPSV ČR – 200 tis. Kč ve 2 projektech (finance využity na zpracování šetření mezi obyvateli MČ PH12 městská část – plat koordinátora, materiální a technická podpora

Zapojování a informování partnerů a veřejnosti do procesu komunitního plánování 13. Popište jakékoliv cesty, metody, způsoby, prostě „jak jste to dělali“, když jste do plánování sociálních služeb zapojovali důležité partnery – uživatele, poskytovatele, zadavatele (úředníky, politiky) a další klíčové osoby ve Vaší komunitě: -

-

zapojení obyvatel do KP – v rámci dotazníku byli občané dotazováni, zda má radnice nabídnout občanům možnost podílet se na přípravě plánu dalšího rozvoje soc. služeb, občanům nabídnuta možnost zapojit se přímo do tohoto plánování (do dotazníku mohli napsat kontakt na sebe a pak byli pozváni na veřejné setkání nad výsledky dotazníku) zapojování prostřednictvím telefonického dotazování veřejné setkání – z veřejného setkání vzešli další aktivní členové

A. Potřeby veřejnosti (občanů MČ PH12) : - databáze poskytovatelů (informace pro databázi posbírali z Veletrhů, žádostí o dotace na MČ, sami poskytovatelé kontaktují realizátora s žádostí o zapojení do KPSS – i poskytovatelé z jiných částí Prahy) - anketa v novinách (dotazování potřeb veřejnosti) – malý úspěch (otázky spoluvytvářela a vyhodnocovala Agora – PS navrhla nějaké otázky ŘS a Agora ještě nějaké přidala) - telefonické dotazování B. Veřejná setkání: - realizaci metodicky podporovala společnost Agora a) prezentace sociodemografické studie a výzkumu potřeb veřejnosti b) byly vytvořeny papíry s názvy pracovních skupin, do kterých se lidé zapisovali c) lidé se sdružili po PS a brainstormingem začali řešit problémy té skupiny C. Mapování poskytovatelů: - realizovalo se dvakrát, obsahem byly zdroje poskytovatelů a práce s klienty - formou byl dotazník (první dotazník nebyl úplně dobře srozumitelný, proto se dělal ještě druhý, který byl lépe připravený) - snaha získat srovnatelné údaje, aby se daly publikovat – někteří P nechtěli říct finanční údaje D. Potřeby U se: - zjišťovaly formou dotazníku (ex. 3 dotazníky pro 4 skupiny U) - využívali i elektronickou verzi přes Internet – docela bylo využíváno - při tvorbě dotazníku konzultovali s Agorou, uživatelé připomínkovali - distribuce a sběr zajišťovali poskytovatelé, někdy i samotní uživatelé – méně distribučních cest (poskytovatelé, úřad) 17


-


distribuce 3 tis. kusů, návratnost 750 – 800 dotazníků

V procesu zapojeno 20 poskytovatelů – většina z MČ Prahy 12. Celkem do procesu od počátku do současnosti zapojeno cca 200 účastníků. Pro poskytovatele je na KPSS významný moment komunikace a sdílení informací mezi poskytovateli navzájem. Efektivita metod zapojování: 1. nejefektivnější je osobní dotazování (ideální by bylo obejít všechny lidi) 2. zapojování U přes poskytovatele a jejich zařízení 3. místní tisk (noviny) - hodně zkušeností získali z telefonického dotazování (dotazovali se úředníci, poskytovatelé, představitelé města) – lidé byli nadšeni, lidé rádi po telefonu řešili i jiné věci, které je pálí – důvodem byla jejich snaha, aby se informace dostali i na radnici - dál webová stránka -

na větší akce dostávají pozvánky všichni zastupitelé katalog P – distribuce prostřednictvím poskytovatelů, škol a radnice (na Praze 12 je 22 tis. domácností) + roční aktualizace katalogu databázi kontaktů má lídr z každé skupiny a koordinátor – nutné funkční předávání kontaktů

doporučují zapojování lidí ve 2 vlnách: - poskytovatelé přivedli uživatele (nejvíce U se zapojilo přes P), U jsou později schopni přivádět další U - 2. dotazování (telefonické a dotazníkové) Doporučení: neustále aktualizovat kontakty a uvádět je všude, kde to bude možné a upozorňovat na možnost zapojit se do KPSS. Je důležité dobře zvolit téma pro 1. vlnu KPSS – aby to zajímalo co nejvíce klientů (uživatelů, poskytovatelů). Pro U by bylo dobré sjednotit na jednom místě informace o NNO a sociálních službách za Prahu i okolí. Problémy mají se zapojováním zadavatelů (za zadavatele zde považují zástupce samosprávy, radní a zastupitele) – chodí málo, úředníci – řazení mezi poskytovatele chodí dostatečně. Co se týče uživatelů, spíš je dobré jejich aktivity usměrňovat, ohlídat, aby to bylo popsatelné a uchopitelné. To, že se U zaměřují na své problémy, je jejich specifikum a fakt, který může přinášet pozitiva ve změně myšlení. Postřeh: je normální a běžné - fluktuace lidí aktivně zapojených. 14. Popište jakékoliv cesty, metody a způsoby, které jste využívali, když jste potřebným osobám či veřejnosti zprostředkovávali a předávali informace o smyslu a podstatě procesu komunitního plánování a sociálních službách ve Vaší komunitě (metody informování): 18

informování občanů (na základě principu rovnosti přístupu k informacím):


-


v novinách PH 12 – př. každoročně zde otiskován aktualizovaný seznam poskytovatelů soc. služeb, tyto info jsou do všech domácností, na webu městské části (vše o kp PH 12, zápisy z jednání všech pracovních skupin, důležité info, odkazy na weby jednotlivých poskytovatelů), veřejné setkání či krajská konference, pravidelná tisková konference na radnici MČ PH 12 – je možné zde informovat o KPSS, katalog ss – zde prezentace KPSS a kontakty,

Informování běží po 2 úrovních: 1. pracovní – PS, ŘS – maily, dopisy 2. veřejnost – internet (veškeré informace a při každé příležitosti odkazují na net) Při 1. veřejném setkání spolupracovali s Agorou – účastníci se zapisovali do PS Poskytovatelé sami informovali o KPSS – v rámci organizace (při pravidelných poradách informování zaměstnanců organizace) své klienty (U), donátory. 15. Měnil se, a popřípadě jak, způsob zapojování a informování jednotlivých skupin partnerů (uživatelé, poskytovatelé, zadavatelé, veřejnost) během jednotlivých fází procesu komunitního plánování? -

postupem času se způsoby pilují dotváří a zlepšuje se struktura běhu informací mezi pracovními skupinami způsoby informování se postupem procesu mění

16. Pokoušeli jste se a podařilo se Vám zaktivizovat a zapojit uživatele s tzv. zvláštními potřebami (např. osoby z odlišného sociokulturního prostředí, lidé s psychiatrickou diagnózou)? Pokud ano, jak jste toho dosáhli? Nezkoušeli pro tu 1. vlnu zapojit uživatele se zvláštními potřebami (U s psychiatrickými problémy, menšiny) – v současné době to bylo nad jejich schopnosti. 17. Jakou strategii informování a zapojování partnerů byste doporučili jiným komunitám, co se vám zdálo užitečné? Co byste naopak doporučovali nedělat, co je zbytečné a nefunguje? -

telefonická anketa byla hodně náročná – realizovali ji náhodným výběrem a před zavoláním lidé obdrželi lístek s informací, že budou voláni, měli moc otázek (dotazovaný byl zavalen), trvala min. 15–20 min. a realizovali ji v době, kdy lidé o KPSS ještě moc nevěděli, tzn. chtělo by to ji lépe načasovat (nutné zvážit moment, kdy tuto metodu použít),

-

nejprve šly otázky pro veřejnost do novin, pak telefonická anketa (obecné otázky) – celkem i s telefonem získali 300 odpovědí,

- neefektivní byl dotazník v novinách! - Lidé byli moc ochotní odpovídat v telefonické anketě. Je lepší oslovovat cíleně po skupinách – zvlášť U a ještě navíc dotazníky zvlášť pro různé skupiny U.

Organizační struktury plánování sociálních služeb 18. Mohli byste stručně popsat organizační strukturu, která se u Vás zabývala/zabývá plánováním sociálních služeb (systém zapojení a propojení aktivně se účastnících osob, 19



např. pracovní a jiné skupiny, místo koordinace a řízení, zastoupení představitelů zadavatele, uživatelů a poskytovatelů v těchto skupinách atd.), dále pak vývoj (kroky, akce, rozhodnutí), který vedl k vytvoření této struktury, vzájemné postavení a vazby mezi jednotlivými prvky této struktury a role jednotlivých částí struktury (co dělají)? Zhodnoťte též, zda byla/je tato struktura funkční: -

nejprve existovala triáda pak vznikly PS, které jsou otevřené – v čele každé skupiny je lídr – osoba lídra vyplynula z možností jednotlivých členů pro pořádání setkání (prostory), pro zapisování (ten, kdo má PC dělá zápis) na základě potřeby lídrů se setkávat vznikla ŘS (lídři jsou většinou poskytovatelé, 3x zadavatelé, také uživatelé) – celkem má ŘS 9 členů; členové ŘS nejsou tudíž jmenování, nedošlo k usnesení rady

K prvnímu řešení problémů jednotlivých skupin U došlo na 1. veřejném setkání brainstormingem – tyto návrhy byly selektovány a dále upřesňovány (práce trvala ¾ roku a odehrávala se v PS) – ŘS dávala pozor, aby se PS držely určitého směru („aby neustřelily“) – vznikl z toho seznam priorit a nejdůležitějších priorit (ten zpracovala ŘS) – nato byly priority rozpracovány do logického rámce tak, aby mohly být uvedeny v KP (opět práce ŘS) – v současné době je v plánu připomínkovat stávající pracovními skupinami a pak veřejností, schválit seznam priorit radou a zastupitelstvem a pak schválení celého KP. U PS seniorů je převaha uživatelů. Charakter, role a vymezení různých pracovních skupin a struktur: PS – každá PS má svého lídra (neformálně zvolený), který se o skupinu stará a ubírá tím tak práci koordinátorovi – nejsou za to finančně ohodnoceni (důležitá velká vnitřní motivace pro proces KPSS). V každé PS je vzorek aktivních U, kteří když něco řeknou, tak to každý bere, dále jsou zastoupeni Z a P, zastoupení není vždy proporcionální. PS jsou jasným jádrem procesu KP. Problém nastal u názvosloví, terminologií (např. PS X veřejná setkání pro zastupitele) – bylo by zapotřebí mít logickou, srozumitelnou terminologii. ŘS pracuje na základě podkladů od PS. Je dobré, že lídři PS jsou členy ŘS kvůli předávání informací. Postupy a způsoby utváření organizačních struktur (jak byly ustaveny): Na počátku procesu byla základní organizační strukturou triáda. Vznik PS ze setkání s veřejností. ŘS vznikla až mnohem později, z nutnosti konzultovat určité věci (směřování, co budou PS řešit) – členové ŘS jsou lídři PS. V PS ani ŘS nemuseli řešit způsoby hlasování a odpovědnosti – nebylo zapotřebí, vyvinulo se to přirozeně. Zastoupení představitelů jednotlivých skupin (zejména uživatelů, poskytovatelů, zadavatelů) v organizačních strukturách: Ve všech PS vždy zástupci za každou stranu, ne vždy proporcionální zastoupení. 20



Frekvence pracovních setkání a jednání (jak často a kde): V začátcích se skupiny scházely jednou měsíčně, v současné době je to 1x za 6 týdnů. Návaznost na další oblasti veřejného života: Existuje institut „hosta“-přichází do PS a přináší nové informace. Plán činnosti a jeho sestavování, stanovování cílů, úkolů a zodpovědností, sledování jejich plnění: Plán schvalují PS a ŘS -

koordinátor plánování (Marek) 1) řídící skupina – zastřešuje práci ostatních skupin, drží směr PS: 1) dětské hřiště – nejmladší skupina, specializovaná skupina (z prosince 2004), vznikla ze skupiny děti, mládež a rodina, na základě toho, že se to stalo významnou prioritou – priorita rozvoj dětských hřišť 2) lidé s mentálním postižením 3) lidé se zdravotním postižením 4) rodina, děti a mládež 5) senioři

Je dobré šetřit aktivně zapojenými účastníky, důležité je motivovat k další práci a odměňovat je, oceňovat, je též složitá otázka, jak toto odměňování a oceňování provádět (finanční nemožné, nelze zaručit úspěšný výsledek práce, hmatatelné výsledky jsou v „nedohlednu“) – možnosti odměňování: v rámci Veletrhu uspořádají párty pro aktivní účastníky procesu, zde je možnost oficiálního poděkování zúčastněným, nabídnout účast ve vzdělávacím programu pro účastníky procesu. V současné době se objevuje chuť přejít i na téma mimo sociální oblast (viz PS dětská hřiště). Existují také úkolové PS – např. na zpracování dotazníku. Existuje databáze (seznam) všech lidí, kteří se kdy zapojili do procesu (kdo, kdy, co dělal).

Data, informace, mapování zdrojů, potřeb a přání 19. Popište, jakým způsobem se u Vás v průběhu procesu komunitního plánování zjišťovaly, zpracovávaly a využívaly informace a data popisující aktuální sociální situaci ve Vaší lokalitě, o jaké typy dat a informací se jednalo (např. popis oblasti sociálních služeb, údaje demografické či statistické povahy – sociálně demografická analýza atd.). Osvědčily či neosvědčily se Vám nějaké způsoby mapování zdrojů (lidské, finanční, materiální, duchovní atd.) pro plánování a zajišťování sociálních služeb? -

21

sociálně demografická analýza – k březnu 2004, zadal ji vytvořit úřad městské části ph 12 – je to jeden z podkladů pro tvorbu komunitního plánování sociálních služeb, podrobná včetně prognóz do budoucna, analýzu vytvářeli odborníci, podává zprávu o základních demografických jevech (př. Věková struktura obyvatel, úmrtnost, porodnost, rozvodovost, migraci): získali na analýzu finance z MPSV, obsahuje dobré propojení na potřeby KPSS, přesto tam určitá data chybí je k dispozici analýza poskytovatelů působících na území HMP:


-

-


mapování organizací, které v regionu působí – od roku 2000 MČ PH 12 pořádá veletrh sociálních a volnočasových služeb a aktivit (prezentace služeb a nabídky) – účastní se všichni poskytovatelé z regionu, přináší přehled o poskytovatelích i jejich nabídce současně každý rok vychází aktualizovaný katalog organizací – popis nabídky, kontakty, o organizaci další zdroj informací o P: databáze žadatelů o granty při sběru dat doporučuje realizátor a apeluje na opakované a zcela nutné ověřování si získaných informací pokus zmapovat P do hloubky (dle zdrojů a dle klientů): toto se nedaří, proběhlo dotazníkové šetření mezi P, ne všichni chtěli odpovídat (otázka otevřenosti), dotazník nebyl úplně dobře připraven (je otázkou, jaká kritéria stanovit pro porovnávání P a zjišťování porovnatelných a zpracovatelných dat) setkali se s problémem nemožnosti získání určitých dat a specifických informací o lidech – např. zdravotně postižení – kolik existuje na daném území vozíčkářů?

20. Jakým způsobem či cestou jste zjišťovali informace o přáních a potřebách uživatelů sociálních služeb a ostatních lidí v komunitě (kdo, koho, jak často a jakým způsobem se ptá na přání a potřeby), co byste doporučili a co je naopak zbytečné dělat? Sběr dat: - názorový průzkum u veřejnosti realizovaný za pomoci Agory – zde důležité vymezit, co bude dělat najatá firma a přesně si vymezit zadání prací - metody sběru dat od občanů MČ PH 12 (2 fáze průzkumu): a) telefonické dotazování – prováděli zastupitelé a úředníci městské části, osobní telefonování obyvatelům městské části (byli dopředu písemně informováni), ptali se na problémy, které je mohou trápit, dotazy na sociální služby, ale i na každodenní život (čistota města, bezpečnost, volný čas, kultura a sport)

-

b) tištěný dotazník – vložen do Novin Prahy 12, distribuován do všech domácností (zda zde byly ty samé dotazy, jako při tel. rozhovorech), sběr dotazníků se konal do boxů na nejvíce exponovaných místech (obchody, úřad, kina, též možnost odeslat mailem) už v rámci těchto metod byla nabídnuta občanům možnost spolupráce na KP výsledky z těchto šetření uveřejněny v tisku a na webu, dále následovalo veřejné setkání, krátce zde byly prezentovány výsledky a pak mohli účastníci ve skupinkách diskutovat nad určitými problémy, zde se lidé zapisovali do pracovních skupin dle svého zájmu, zde začal start aktivní práce na procesu KP

Další sběr dat – již mezi vybranými (4) skupinami uživatelů: - opět za aktivní spolupráce s Agorou - vznikly ad hoc skupiny - v rámci tohoto šetření byly ověřovány informace a priority, které vzešly z práce PS - existovaly 3 formy dotazníků pro U, které byly distribuovány přes P, některé i přes U - zpracování výsledků zajistila Agora (odborně zpracovaná data jsou pro účastníky KP na MČ PH 12 důležité), distribuce výsledků je úkolem řídící skupiny -

22

obecně se při procesu KP přichází do styku s velkým množstvím dat a informací – je problematický jejich sběr, třídění i distribuce.



Vize rozvoje sociálních služeb, cíle a jejich vyhodnocování 21. Kdo (které části organizační struktury), do jaké míry a jakým způsobem se podílel nebo byl přizván k vytváření vize dalšího rozvoje sociálních služeb ve Vaší komunitě (tj. vytváření toho, kam chceme, aby se sociální služby vyvíjely, jak a v co by se měly měnit)? Kdo se účastnil definování konkrétních cílů a kdo se podílel na stanovování jednotlivých opatření vedoucích k naplnění cílů? Jak tato jednání probíhala? -

vize – dává řídící skupina priority (nebo též opatření) – měla a má každá pracovní skupina (povedlo se, každý se mohl k těmto věcem vyjádřit) realizace priorit – o tom, které priority se budou realizovat, rozhodne zastupitelstvo obce (schválení komunitního plánu a propojení na rozpočet městské části) problém a též chyba je, že do procesu nebyli důsledně začleněni zástupci zadavatelů – zastupitelů městské části, kteří ale zároveň budou rozhodovat o přijetí či nepřijetí komunitního plánu (lidé aktivně zapojení do KPSS proto byli upozorněni na možnost nepřijetí určitých priorit)

22. Kdo se zabývá plněním dohodnutých cílů (a kdo za jejich naplnění nese odpovědnost), kdo vyhodnocuje plnění jednotlivých cílů a opatření (jak často a jakým způsobem se toto děje)? Odpovědnost za úkoly, cíle mají jednotlivé organizace, instituce (někde Praha 12, jinde poskytovatel) zatím neřeší rozpočet, nejprve chtějí rozpracovat všechny priority a pak teprve budou řešit rozpočet. -

pracovní skupiny – měly by sledovat naplňování plánu, budou se podílet na realizaci (mají určené určité úkoly)

-

systém odpovědnosti za plnění, hodnocení, atd. - určitou částí koordinátor, zástupce starosty, není však úplně dopracováno

Doporučení: omezit počet opatření u jednotlivých PS na určité množství, např. 3. 23. Uzavřeli jste během procesu KPSS nějaké smlouvy o společném zajišťování/poskytování služeb? 24. Další poznámky, postřehy, názory dotazovaných, úspěchy, neúspěchy,…… -

-

za neúspěch považují: zadavatel nevzal KPSS zcela za své, zejména zastupitelé jako celek to nevzali za své toto se naopak povedlo u poskytovatelů a uživatelů je těžké být v Praze první, kdo aktivně pracuje na KPSS, s tím souvisí těžkost dostat se k určitým informacím, věcem úspěch je rozhodně to, že proces KPSS jede těžkost: neexistence záruky pro aktivně zapojené, že jejich práce a vše, co procesu věnují, přinese úspěch (pro poskytovatele chybí záruka, že celá tato práce k něčemu bude, zadavatelé si neuvědomují činnost uživatelů a jejich obrovskou aktivitu, kdyby se zadavatelé více zapojili, více by si cenili práce uživatelů) dá se odhadnout, že dnes je v procesu aktivně zapojených, popř. byli zapojeni, cca 200 lidí

Zadavatel – Zlatuše Rybářová, zástupce starosty 23



Kontakt: [email protected] 24

členka řídící skupiny když je možnost, dochází na setkání pracovních skupin (pracovní skupiny se schází po pracovní době, cca kolem 15–17 hodiny) ke KP se dostala v roce 2003 na KP ji zaujalo, lákalo: šance, aby se dostalo služeb všem, nastolení spravedlnosti, možnost nastavit systém tak, aby o sobě subjekty navzájem věděli – toto se ale musí přesně a jasně plánovat v KP vidí možnost, jak prosadit určité zájmy a určité věci jako místostarostka – předkládá a přináší do Rady informace o procesu KP, kromě ní je ještě jeden člen Rady zapojen do práce řídící, popř. pracovní skupiny zastupitelé městské části – o KP se dozvídají mimo jiné ze zpráv o činnosti Rady, jsou vyzývání, aby se zapojili do KP jiný zadavatel než městská část neexistuje – magistrát hlavního města do KP městské části nemluví, ostatní odbory (jiné než sociální) do KP též moc nevstupují určitá provázanost existuje s jinými městskými částmi (např. formou žádostí o finanční podporu poskytovatelských organizací z jiných městských částí – ty jsou pak odkazovány na grantový systém městské části) čím tráví zadavatelka nejvíce času věnovanému KP: jednání a administrativní práci konkrétně se účastnila telefonického dotazování občanů (to je dle ní velice důležité, nutné znát názor lidí) čas strávený na KP je určován potřebou (co je třeba udělat) a možností zadavatelky, většinou je to nárazové doporučení: KP se musí věnovat minimálně jeden člověk, je nutné mít na KP agendu a vybírat a obklopit se lidmi, kteří nebudou proces brzdit jak oslovovat zadavatele, jak je zapojovat do procesu KP: prvotně je nutné vnést informaci o KP do rady (rady musí o KP vědět a schválit ho) jasný úspěch je, když se KP přenese na starostu, nezbytná je komunikace s místostarosty přesvědčit zastupitele a radní – je strašně těžké, třeba je „ukecávat“ pro KP na MČ PH 12 – hodně probírali KP se starostou, vedoucím odboru sociálních věcí, každý zastupitel dostal dopis, aby se zapojil do práce pracovní skupiny městské části by hodně pomohlo, kdyby fungoval magistrát hlavního města a KP by tlačil „ze shora“, pokud by bylo KP zakotvené v zákoně, též by to něco vyřešilo nákladnost (např. finanční) pro městskou část: plat koordinátora + materiální zázemí, prostory jsou zdarma je možnost získávat finance na KP (v hlavním městě ale poněkud složité) z počátku jsou na proces výdaje, odhaduje, že na rozjezd je třeba cca ½ milionu + práce lidí, která je veskrze nehonorovaná zastoupení v pracovních skupinách: U, Z i P jsou zastoupeni v pracovních skupinách, získat poskytovatele bylo jednodušší – vědělo se o nich, z uživatelů pracují povětšinou ti, kteří aktivně chtějí něco měnit, něco potřebují, v každé pracovní skupině je ale jiné proporční zastoupení Co se v rámci procesu KP povedlo: Podařilo se v rámci práce pracovních skupin vypíchnout to nejdůležitější, jsou definovány cíle Zatím se nepodařilo: sociální integrace na Praze 12, šlo o projekt, který rada odmítla (přesto se projektu ujala NO a bude v něm pokračovat) Jaké nové věci by měly z KP vzejít: Poskytnout občanům takové informace, aby si věděli rady (je velká potřeba informací), pomoci lidem hned v první fázi obtížné situace Co by si přála v rámci KP, co chybí: Hodně peněz, aby nebylo nutné volit mezi prioritami


-


Lepší fungování magistrátu hlavního města Prahy, od MPSV jasné pokyny, co se má dělat

Poskytovatel – Paedr. Marie Mandíková, Csc. -

-

25

ředitelka jediného obecního poskytovatele na celé PH 12, poskytují služby pro seniory, matky s dětmi, též jsou v terminologii KP i zadavateli, neboť určité služby nakupují od kdy je zapojená do KP: od roku 1998 participuje na plánování služeb na MČ PH 12 zastává názor, že pokud v určité oblasti pracuji, musím se účastnit plánování této oblasti do KP šla ráda, nabídku dostala od vedoucí odboru sociálních věcí MČ, věděla do čeho jde, protože dostala jasné informace, že práce na KP je závazek lákalo ji, že jde o něco nového, že bude možné poznat věci ze všech úhlů zapojování poskytovatelů: aby se poskytovatelé zapojili, musí se jich KP bezprostředně týkat, je možné je přemluvit na možnosti a změny, které to s sebou nese musí chtít být zapojen do procesu, nemá smysl, aby to někde jen „odseděl“ zapojování zaměstnanců určitého poskytovatele – práce a zapojení vždy bude na řediteli nebo vedoucím, je možné využít pomoci zaměstnanců při plnění jednotlivých úkolů (např. sběru dotazníků), pokud by se po zaměstnancích chtěla dlouhodobá aktivní účast, zaměstnanci to dostávají úkolem a chápou jako práci navíc prostor pro prosazování zájmu dané skupiny: v rámci procesu KP na MČ PH 12 měli, dle názoru poskytovatelky, všichni dostatečný prostor pro představení zájmů své skupiny, existovala vůle poslouchat – aniž by to bylo způsobeno nedostatkem prostoru, poněkud méně vystupovali zadavatelé, méně mluvili o svých zájmech a možnostech domnívá se, že pokud chce někdo znát zájmy určité skupiny, musí si prosadit a pohlídat, aby se tyto zájmy jasně zmapovaly zjišťování informací o poskytovatelích: dělo se dotazníkem, který se snažil podrobně zanalyzovat poskytovatele organizace ale neuměly tento dotazník vyplnit, pravděpodobně nerozuměly otázkám otázka standardů – s komunitním plánováním nejsou propojovány (v rámci KP by všichni poskytovatelé měli usilovat o získání standardů kvality) kolik času zabere poskytovatelce KP: KP je časově náročné pracovní skupina – 2 hodiny měsíčně+příprava, řídící skupina – 1krát za 14 dní celkově odhaduje na cca 6pracovních hodin týdně, tento čas tráví administrativou, mapováním (dotazníková šetření), komunikace mimo prac. skupiny a prezentace procesu, informace o KP na provozních poradách organizace jak byla informována o tom, co je KP: hodně informací se dozvěděla na výcviku o KP (je členkou vyškolené triády), doporučuje přihlásit se do výcviku a získávat zde informace přístup k informacím: má přístup ke všem informacím, k řadě informací se dostává prostřednictvím zápisů z jiných pracovních skupin, je samozřejmostí zveřejňování informací zapojení jednotlivých skupin do procesu KP: skupiny jsou různě proporcionálně zastoupeny (např. skupina seniorů – zde je více uživatelů, ne všichni poskytovatelé se chtěli zapojit) zadavatelé jsou zapojeni, ale nejsou příliš aktivní a nejsou slyšet rozhodování – nestalo se, že by se rozhodovalo o čemkoliv bez lidí poskytovatelka oceňuje, jak lidé pracující na procesu KP jsou hrozně disciplinovaní všichni jsou pravidelně na vše zváni


-

26


konkrétní výsledky, co KP přineslo, co vyšlo, co ne: přineslo seznámení se s novými kolegy, nové kontakty, navázání nových vazeb, zlepšení mezilidských kontaktů poučení o možnosti propojování (př. nový projekt, se kterým organizace šla do JPD 3 se zároveň ukázal být prioritou v KP) doporučení: při využívání metod (např. SWOT analýza, logický rámec) v pracovních skupinách, kde jsou přítomni uživatelé, je naprosto nezbytné při práci s těmito metodami volit adekvátní způsob vysvětlení metody a jejího využití u určitých metod měla poskytovatelka strach, že lidi znechutí a odradí od práce, nevěděla, jak jim metodu co nejlépe přiblížit a některé techniky by do budoucna s uživateli již nepoužila proč zůstává v procesu KP: zvědavost, jak to dopadne, po tak dlouhé době by to byla již škoda odejít co ji chybí: dobrá služba pro lidi je dle poskytovatelky A) fungující rodina + B) adekvátní péče, která je schopná se postarat na sociální služby jsou třeba peníze naprosto nezbytná je účast politických představitelů obce (těch, co o obci rozhodují, zastupitelé) lepší komunikace s úřadem


Svazek obcí Milevska

Svazek obcí Milevska Základní údaje o lokalitě a procesu plánování sociálních služeb Informace o postupech procesu KP ve svazku obcí Milevska byly získány od paní Ludmily Kolářové, koordinátorky procesu a jejich kolegů Kontakt: [email protected] 1.

Název regionu, kde se plánování sociálních služeb uskutečňuje: -

2.

Rozloha území a počet obyvatel na tomto území: -

3.

mikroregion Milevsko, tj.: správní obvod obce s rozšířenou působností Milevsko s přihlédnutím ke Svazku obcí Milevsko (31 obcí – 5 obcí ze svazku se nenachází ve správním obvodu)

434 km2 v roce 2003 zde žilo 20,3 tis. obyv. – polovina obyvatel žila v Milevsku Stručný popis regionu, kde se plánování sociálních služeb uskutečňuje (výrazné charakteristiky, cokoliv je pro toto území specifické a má to vliv na plánování sociálních služeb):

-

nízká hustota zalidnění daného území (třetinová v porovnání s průměrem v ČR) velká vzdálenost od vyšších center osídlení (Praha – 80 km, Č. Budějovice – 60 km), region se z tohoto hlediska nachází v jistém „vakuu“, o nadregionální vliv se dělí Písek a Tábor a také má čím dál tím více výraznější centrální roli Milevsko největším sídlem a přirozeným centrem je Milevsko, vzhledem k absenci jiných městských středisek plní více funkcí, než by náleželo jeho velikosti za posledních 30 let poklesl počet obyvatel regionu o třetinu oproti výchozímu stavu (přirozený úbytek obyv. – nízká míra porodnosti vzhledem k míře úmrtnosti, velmi nízké migrační saldo – počet vystěhovaných je vyšší než počet přistěhovalých) – má největší úbytek obyv. v Jihočeském kraji nízký podíl dětí (16%), vysoký podíl osob nad 60 let (20%) – z Jihočeského kraje je to 2. region s nejméně příznivým rozložením populace – region stárne nezaměstnanost 8,5% - dobře zajištěné poskytování sociálních služeb 4.

Jak dlouho běží proces komunitního plánování sociálních služeb, kdo a jakým způsobem tento proces inicioval?

Milníky procesu: KPSS regionu Milevsko 2004 navázalo na: 1. kp Písecka (2000 – 2002) – region Milevsko byl dříve součástí okresu Písek 2. krátkodobé plánování v Milevsku v r. 2003, běželo po dobu cca 5 měsíců (částečně zpracována analytická část, sestavení řídící skupiny a pracovních skupin), projekt realizovala společnost Milevský kraj, o.p.s. 27

KPSS regionu Milevsko 2004 běží od května 2004 – projekt realizuje CpKP Jižní Čechy


-


Iniciátor procesu KPSS pro rok 2004 byl zadavatel – město a řídící skupina z roku 2003

5.

Existuje u vás vyškolená triáda (třístranné partnerství uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů), je aktivně zapojena do procesu plánování sociálních služeb?

-

Triáda nebyla proškolena, někteří lidé se účastnili píseckého projektu MOLSA, zde získali zkušenosti o kp (např. starostka města, vedoucí odboru,…). Realizátor – výcvik v kp by přivítal, určité poznatky chyběly. Vhodné do začátku (doporučení realizátora) – kontaktovat místa, kde se kp dělá, seznámit se s jejich zkušenostmi.

6.


-

Stáží prošli starostka města a vedoucí sociálního odboru v rámci projektu Molza. Koordinátorka se v roce 2003 zúčastnila stáže v Týně nad Vltavou, navštívila MPSV ČR a CpKP JČ. Je dobré, když má realizátor kontakty na osoby, kde se již KPSS realizovalo a kde mu mohou poskytnout potřebné informace. Od roku 2004 bylo realizátorem procesu CpKP Jižní Čechy, vedoucí projektu D. Rosecký měl zkušenosti z projektu MOLSA, z KP SS v Týně nad Vltavou, je spoluautorem metodik o KP SS.

7.

Byla realizována v průběhu procesu KPSS ve vašem regionu supervize procesu KPSS?

-

Supervize nebyla realizována. Přivítala by možnost supervize v průběhu procesu KPSS formou konzultací v případě potřeby. V průběhu realizace procesu chyběla realizátorovi kompletní metodika procesu KPSS.

8.

Uzavřeli jste během procesu KPSS nějaké smlouvy s externími dodavateli služeb (např. zapojování veřejnosti – Agora, sociodemografická analýza – Socioklub)?

-ne 9.

Kdo je ve vaší lokalitě garantem procesu komunitního plánování, kdo ho zaštiťuje a kdo ho v praxi provádí?

Garant KPSS: - není Záštitu nad KPSS oficiálně převzal: - nikdo Realizátor: r. 2003 – Milevský kraj, o.p.s. - od r. 2004 Centrum pro komunitní práci JČ - vedoucí projektu (Daniel Rosecký), projektová manažerka (Lída Kolářová) Metodické vedení (konzultant): - metodické vedení není - v roce 2003 se realizátor obracel na MPSV, kde byli vstřícní a ochotni poskytnout konzultace, v té době poskytlo metodickou podporu také CpKP 28



10. Zda a jakým způsobem kraj podporuje proces plánování sociálních služeb? Jakou podporu by realizátor od kraje přivítal, co mu chybělo? Kraj: a) má zájem o KPSS b) vydal oficiální usnesení o podpoře KPSS c) vypisuje granty nebo jiné finanční podpory pro realizátory KPSS d) zpracovává krajský KPSS V celospolečenském kontextu by realizátor přivítal: - vytvořit chybějící metodiky procesu kp 11. Existuje usnesení rady či zastupitelstva města a obcí, která legitimizují proces plánování sociálních služeb (popř. Komunitního plánování) ve vaší lokalitě? Existují nějaká další důležitá usnesení, která ovlivňují plánovací proces? Usnesení Rady města Milevska o podpoře realizace KPSS. Dále existuje souhlas se zadáním koordinace procesu KPSS CpKP jižní Čechy + souhlas se spolufinancováním ve výši 20% přiznaného grantu, rok: 2004 Usnesení Zastupitelstva města Milevsko o podpoře realizace KPSS existuje: - zastupitelstvo vzalo na vědomí dosavadní výsledky analytické části KP + doporučení pokračovat v procesu KPSS za předpokladu zajištění financí z grantů (začátek r. 2004) - zpracovaný komunitní plán byl také projednán v zastupitelstvu – zastupitelstvo ho vzalo na vědomí a uložilo odboru sociálních věcí vycházet při přípravě rozpočtu města Milevska z priorit daných komunitním plánem, zajistit roční monitoring komunitního plánu a v tříletých cyklech aktualizaci analytické i projektové části plánu Existují usnesení rad a zastupitelstev jednotlivých obcí v regionu, podporujících proces KPSS, příp. obsahující závazek o jejich podílu na realizaci? - neexistují Existuje usnesení valného shromáždění Svazku obcí Milevsko, podporující proces KPSS, příp. obsahující závazek o jeho podílu na realizaci? - ne, kp je projednáváno na Valných hromadách Svazku obcí 12. Z jakých zdrojů je proces KPSS financován? d) e) f) g)

MPSV ČR kraj – Krajský úřad Jihočeského kraje město – Milevsko ostatní – Nadace Vltava

13. Jak bylo se zpracovaným kp naloženo?

29

a)

Byl zpracovaný KP projednán v radě/zastupitelstvu? - ano, v Zastupitelstvu města Milevska (usnesení přijali všichni přítomní členové zastupitelstva)

b)

Pokud ano, jaké je znění usnesení?


-


zastupitelstvo svým usnesením vzalo KPSS na vědomí a uložilo odboru sociálních věcí vycházet při přípravě rozpočtu města Milevska z priorit daných KP, dále zajistit roční monitoring KP a v tříletých cyklech aktualizaci jeho analytické i projektové části.

Zapojování a informování partnerů a veřejnosti do procesu komunitního plánování 14. Popište jakékoliv cesty, metody a způsoby, které jste využívali, když jste potřebným osobám či veřejnosti zprostředkovávali a předávali informace o smyslu a podstatě procesu komunitního plánování a sociálních službách ve vaší komunitě (metody informování): Jakým způsobem jste realizovali: - pravidelné informování zastupitelů města Milevska – dopis o průběhu kp, někteří zastupitelé aktivně zapojeni v procesu - pravidelné informování starostů obcí v regionu – rozesílání informací, články v regionálním tisku - pravidelné informování členů sociální komise Rady města Milevska – realizátor je členem komise, přinášel na jednání komise informace, předsedkyně komise je členka pracovní skupiny - byl pravidelně informován Odbor sociálních věcí MÚ Milevsko – vedoucí odboru je člen pracovní skupiny a řídící komise - ustavena PR skupina (3 osoby) – dělala „cenzuru“ zpráv do tisku, ustanoven tiskový mluvčí procesu kp - zpracován plán informační kampaně a materiál o informační strategii Způsob (cesty) informování o procesu KPSS a o ss v regionu: I. informační kampaň: a) tisk - regionální týdeník Milevské noviny - Milevský zpravodaj (dvakrát za měsíc do každé domácnosti v Milevsku) - další tisk, např. Listy Písecka - informace publikované v Milevském zpravodaji rozesílali starostům obcí formou dopisů a plakátů, které starostové zveřejňovali v obecních vývěskách b)

brožura Sociální služby na území regionu Milevsko (katalog ss) – o vydání katalogu vyšel článek v novinách - distribuce brožury + počet výtisků: distribuce přes poskytovatele, lékaře, obecní úřady v regionu, 1000 výtisků

c)

internet - informování přes internet prostřednictvím stránky MÚ - webové stránky svazku obcí - webové stránky realizátora (CpKp JČ)

d)

lidé – realizátor, členové řídící skupiny, pracovních skupin, členové sociální komise, pracovníci odboru soc. věcí, starostové obcí

e)

další: -

30

místní TV program poskytovatelé ss (pracovníci, letáky) obecní úřady infocentrum Milevsko úřad práce lékaři


II. a) b) c)


školy plakáty, vývěsky města a obecních úřadů

dotazníkové akce: anketa pro širokou veřejnost – viz způsob zapojení (ot. 15) dotazníky pro U – viz způsob zapojení (ot. 15) řízené rozhovory – viz způsob zapojení (ot. 15)

Další možnosti: - konference o procesu KP – byla realizována na závěr procesu kp, jejím cílem bylo seznámit obce a další zájemce o kp o průběhu procesu v Milevsku, byla úspěšná – realizátoři mají kladné ohlasy od účastníků (cca 60 účastníků), byla to možnost k předání informací a prezentaci. 15. Popište jakékoliv cesty, metody, způsoby, prostě „jak jste to dělali“, když jste do plánování sociálních služeb zapojovali důležité partnery – uživatele, poskytovatele, zadavatele (úředníky, politiky) a další klíčové osoby ve vaší komunitě (metody zapojování)? -

zadavatelé, uživatelé, poskytovatelé - (třístranné partnerství) spolupracovali v pracovních skupinách a řídící skupině

-

zadavatelé (politická reprezentace města a úředníci městského úřadu): - většina zastupitelů města byla v procesu KPSS aktivně zapojena, 5 zastupitelů bylo členy PS nebo ŘS, 3 členky byly v sociální komisi, 1 členka je ředitelkou školy, která spolupracovala při zajištění ankety pro širokou veřejnost - kromě výše uvedeného: individuální spolupráce s některými zadavateli ze strany realizátorů KPSS - řízené rozhovory se starosty obcí: - obsah: popis poskytovaných ss služeb v obci, problémy, se kterými se potýkají, způsob financování ss, plány, které ss je třeba doplnit a proč - výstupy sloužily pro jednání pracovních skupin a pro katalog o ss - některé z obcí jsou zároveň poskytovatelé ss Realizovali jste nějaké úvodní setkání se starosty obcí (členy Svazku obcí Milevsko) za účelem prvotního informování o KPSS a o jejich roli v procesu? - setkání se starosty v rámci valných hromad svazu obcí - rady a zastupitelstva obcí nacházejících se v regionu Milevsko neprojednávaly komunitní plánování na svých jednáních, KPSS bylo projednáno se starosty na valné hromadě svazku

-

poskytovatelé: Kromě výše uvedeného: zapojeni byli všichni P v regionu (zástupci P byli členy pracovních skupin a členy řídící skupiny, dva P spolupracovali „na dálku“: individuální setkání s realizátorem, poskytování info, připomínkování výstupů pracovních skupin - řízené rozhovory: - obsah: údaje o zařízení a jeho charakteristice, údaje o poskytovaných sl., problémy, klienti, kapacita, vytíženost, zpětná vazba, personální zajištění, způsob financování, plány,…) - výstupy sloužily jako podklady pro jednání pracovních skupin a pro katalog o ss

-

uživatelé:

31



Kromě výše uvedeného také aktivní zapojení prostřednictvím dotazníkových akcí, byli zapojeni zástupci seniorů a zdravotně postižených, nepodařilo se zapojit zástupce sociálně ohrožených (jejich zástupce nebyl v pracovní skupině) - dotazníky pro U ss: - ve spolupráci s odborníky připravili 5 typů dotazníků, předloženy k připomínkování řídící skupině a zástupcům P a U ss - celkem bylo vybráno a zpracováno 247 vyplněných dotazníků - distribuci a sběr pomáhali zajistit členové pracovních skupin - v zařízeních rozdaly dotazníky pečovatelky, výběr dotazníků buď klienty do sběrné schránky, nebo osobně do schránky, terénní peč. služby distribuce dotazníku při rozvozu obědu, sběr taktéž následující den do schránky, obálky – pomáhající pečovatelky byly proškoleny - u potencionálních budoucích klientů ss: distribuci a sběr zajistila PS „Oblast péče o seniory“ - rodiče žáků speciálních škol: s distribucí a sběrem pomohli ředitelé škol přes vyučující a žáky -

32

široká veřejnost: Každý občan mohl do procesu KPSS kdykoliv vstoupit: - anketa pro veřejnost: - ve spolupráci s odborníky připraven dotazník (8 otázek) a předložen k připomínkování řídící skupině – UPOZORNĚNÍ: předložit i členům pracovních skupin - distribuováno 5000 anketních lístků do všech obcí regionu a opakovaně v místním tisku (5x) - červenec 2004 – celkem odevzdáno vyplněných 490 lístků - distribuce přes: Milevské noviny, Milevský zpravodaj, internet, všechny obecní úřady v regionu, studenti, členové pracovních skupin - schránky pro dotazníky na 6 frekventovaných místech ve městě + na všech obecních úřadech - sběr: nejúspěšnější sběr přímo v ulicích v rámci vyučovací hodiny (124 ks) – proškolení 1 třídy gymnázia (20 studentů), žáci pak strávili půl den v ulicích města a žádali občany o vyplnění dotazníku, výhodou bylo, že studenti mohli občanům podat vysvětlení, studenti gymnázia v ulicích brigádně (75 ks) – 2 studentky (20 hod.), ve schránkách (74 ks – z toho 34 členové PS), studenti gymnázia ve škole a doma s rodiči (69), z obecních úřadů (69) okolních obcí, 65 ks pracovníci a studenti ISŠT, 13 ks členové pracovních skupin mimo schránky, např. internet (jen 1 ks) – řízené rozhovory s dětskými a praktickými lékaři: – na tvorbě dotazníku spolupracovali praktický lékař a dětská lékařka – výstupy byly podkladem pro činnost pracovní skupiny zdravotně postižených – veřejné připomínkování: – analytická i strategická část KP byla vyvěšena na internetu, v písemné podobě na sociálním odboru a v kanceláři CpKP, občané byli opakovaně informováni o zveřejnění v tisku a prostřednictvím tisku a plakátů byli vyzváni k účasti na veřejném projednání – body projednání: informace o významu KPSS, průběh KPSS v Milevsku, představení opatření a aktivit, připomínky veřejnosti, diskuse – součástí také představení katalogu ss, prohlídka Domu s peč. službou



–

účast 50 zástupců veřejnosti – nikdo neměl výhrady k navrženým opatřením a aktivitám, diskuze formou otázek a odpovědí – osobní pozvánka starostům obcí regionu, členům městského zastupitelstva, poskytovatelům ss, členům pracovních skupin (celkem 72 písemných pozvánek)


nejprve běželo informování a zapojování formálně, v dalších fázích procesu již méně formálně (rozhovory, osobní kontakty)

17. Pokoušeli jste se a podařilo se vám zaktivizovat a zapojit uživatele s tzv. zvláštními potřebami (např. osoby z odlišného sociokulturního prostředí, lidé s psychiatrickou diagnózou)? Pokud ano, jak jste toho dosáhli? V rámci prioritních oblasti KP se zaměřili na: - lidé ohrožení sociálním vyloučením: nepodařilo se zapojit uživatele z této skupiny - lidé, kteří se vrátili z výkonu trestu - sociálně právní ochrana dětí (ústavní a ochranná výchova, soudní dohled nad výchovou) - lidé žijící rizikovým způsobem života (uživatelé drog) - lidé dlouhodobě nezaměstnaní - zdravotně postižení: vycházelo se z Průši (Obce, města, regiony a sociální služby) a z dalších statistik, zkoumali také přístupnost veřejných míst pro vozíčkáře a jsou zde uvedeny výsledky řízených rozhovorů s dětskými a praktickými lékaři vč. jejich názorů na plánování sociálních služeb pro zdrav. postižené + vyhodnocení dotazníků pro rodiče speciálních škol - senioři: dotazníkové akce v domově důchodců, v domovech s pečovatelskou službou, mezi uživateli pečovatelské služby, kteří bydlí doma, dotazníky také pro seniory, kteří jsou soběstační a žádnou službu ještě nevyužívají, popis jednotlivých zařízení v regionu, jejich služby a kapacity, porovnání s normativy 18. Jakou strategii informování a zapojování partnerů byste doporučili jiným komunitám, co se vám zdálo užitečné? Co byste naopak doporučovali nedělat, co je zbytečné a nefunguje? -

výhradně a jednoznačně se osvědčil osobní kontakt, ať už s představiteli kterékoli zájmové strany (schůzky, rozhovory)

Organizační struktury plánování sociálních služeb 19. Mohli byste stručně popsat organizační strukturu, která se u vás zabývá plánováním sociálních služeb (systém zapojení a propojení aktivně se účastnících osob, např. pracovní a jiné skupiny, místo koordinace a řízení, zastoupení představitelů zadavatele, uživatelů a poskytovatelů v těchto skupinách atd.), dále pak vývoj (kroky, akce, rozhodnutí), který vedl k vytvoření této struktury, vzájemné postavení a vazby mezi jednotlivými prvky této struktury a role jednotlivých částí struktury (co dělají)? Zhodnoťte též, zda byla/je tato struktura funkční: Jak byla ustavena či vytvořena řídící skupina, kde se řídící skupina scházela a jak často: 33


-


v roce 2003 – byli osloveni představitelé města, poskytovatelé a uživatelé, byla jim nabídnuta účast v řídící skupině ŘS – schází se 1krát za 4 týdny (místo setkání – radnice)

Řídící skupina schvalovala výstupy pracovních skupin nebo jen připomínkovala a doporučovala: - ŘS – výstupy pracovních skupin připomínkovala a doporučovala - Připomínky a doporučení se přes koordinátora a členy řídící skupiny, kteří jsou i členy pracovní skupiny, dostávaly zpět do pracovních skupin -

řídící skupina: - vedla proces KPSS - určila dobu, pro kterou se bude plán zpracovávat - stanovila cíl KP (vycházela z cílů z předchozích let – Písek i Milevsko) - navrhla prioritní oblasti - doporučila 3 z navrhovaných aktivit předložených PS a naplňujících cíle prioritních oblastí z projektu vyčlenit, s ostatními souhlasila (u některých měla drobné připomínky na úpravy) - formulovala usnesení Zastupitelstva města Milevsko + doporučila předložit členům zastupitelstva jak zkrácenou, tak úplnou verzi KP + 9stránkový výtah z KP jako materiál pro jednání zastupitelstva - 9 členů, z nichž 7 bylo zároveň členy PS - byl ustanoven tříčlenný „organizační štáb“ - pravidelná jednání - složení: 3xZ 3xP 1xU 2 x ostatní (ÚP, Milevský kraj o.p.s.)

-

realizátoři projektu (koordinátor): - vypracovali plány práce (stručný plán práce, podrobný plán práce, týdenní plány práce, plán spolupráce s řídící skupinou, plán řízených rozhovorů s P ss, plán zpracování finančních toků, plán ankety pro širokou veřejnost, plán dotazníkových akcí pro U ss) – na konci každého měsíce zhodnocení plnění plánů - vypracovali plán informační kampaně - aktualizovali a doplnili sociálnědemografickou analýzu - zpracovali speciální analýzy pro jednotlivé prioritní oblasti (např. materiál o zdravotně postižených na základě řízených rozhovorů s lékaři) - zajišťovali koordinaci procesu - vypracovávali dílčí písemné výstupy vč. konečné podoby KP - součástí pozvánek byl návrh programu - 2 zástupci realizátora se účastnily jednání všech PS a ŘS – 1 jednání moderoval, 2. psal poznámky, které byly podkladem pro zápis, návrhy zápisů z jednání řídící skupiny byly rozeslány všem členům k připomínkování, zápisy z jednání pracovních skupin nebyly členům rozeslány, byly k nahlédnutí v kanceláři realizátora

-

pracovní skupiny: - sestaveny na základě rozhodnutí řídící skupiny pro 3 prioritní oblasti - navrhovaly opatření (podkladem bylo: SDA – speciální část, SWOT, priority Milevska před r. 2004, výstupy z jednání PS) - vypracovaly návrhy aktivit (sepsání návrhů do písemné podoby, projednání v PS, po zapracování připomínek opět individuální konzultace se členy PS, po zapracování připomínek opět rozeslání k připomínkování, pak předloženy řídící skupině)

34


-


kromě společných jednání pracovali členové samostatně (získávání údajů do soc.dem.analýzy, distribuce a sběr dotazníků, individuální setkání s realizátorem, popis architektonických bariér ve městě) UPOZORNĚNÍ: dobrým zástupcem uživatelů může být člověk, který sám službu nevyužívá, ale je v blízkém kontaktu s uživateli pracovní skupina péče o lidi ohrožené sociálním vyloučením: na každém setkání se věnovali určité skupině lidí ohrožených soc. vyloučením s přizváním zástupců této skupiny na setkání (z časových důvodů se to nepodařilo) – ale zájmy těchto uživatelů dobře hájili poskytovatelé ss

Jak byla zajištěna návaznost na další oblasti veřejného života kromě níže uvedených: - zástupce ÚP byl členem řídící skupiny a dvou pracovních skupin - zástupce Policie ČR byl také členem jedné pracovní skupiny Měli zástupci jednotlivých partnerských stran (zadavatele, poskytovatele a uživatele) v pracovních skupinách a v řídící skupině prostor pro vyjadřování svého názoru, pro prosazování svých zájmů? Zástupci jednotlivých stran měli v pracovních skupinách dostatek prostoru pro vyjadřování názorů i pro prosazování svých zájmů. V pracovních skupinách vládla přátelská, otevřená atmosféra a při jednání pracovních skupin byl dostatek času na to, aby se každý mohl vyjádřit podle své potřeby. Koordinátor projektu pracoval s každým členem pracovních skupin také individuálně – pokud tedy někdo došel k určitému poznatku, názoru nebo nápadu až po jednání skupiny, mohl jej sdělit koordinátorovi a ten zajistil předání informací ostatním členům skupiny (e-mailem nebo ústně na dalším jednání). Dostatek prostoru pro vyjádření názorů měli členové jednotlivých stran i v řídící skupině. Měli také časový prostor pro prosazování zájmů, otázkou je, zda se při hájení zájmů některá strana necítila manipulovaná nebo ovládaná stranou jinou. Na to by měli odpovědět přímo členové řídící skupiny. Všichni členové pracovních skupin využívali prostor pro vyjádření názoru. Co se týká prosazování zájmů, tak dle názoru realizátorů projektu mohli být někteří poskytovatelé služeb více průbojní.

Data, informace, mapování zdrojů, potřeb a přání 20. Popište, jakým způsobem se u vás v průběhu procesu komunitního plánování zjišťovaly, zpracovávaly a využívaly informace a data popisující aktuální sociální situaci ve vaší lokalitě, o jaké typy dat a informací se jednalo (např. popis oblasti sociálních služeb, údaje demografické či statistické povahy – sociálně demografická analýza atd.) Osvědčily či neosvědčily se vám nějaké způsoby mapování zdrojů (lidské, finanční, materiální, duchovní atd.) pro plánování a zajišťování sociálních služeb? -

35

sociálně demografická analýza: - sběr, třídění a zpracování statistických údajů - rozdělení na SDA obecnou a speciální - SDA obecná: a) stávající materiály, ze kterých je možné čerpat (publikace statistického úřadu, již zpracovaná SDA regionu – Program sociálního a ekonomického rozvoje regionu Milevska) b) údaje z internetu a různých úřadů (statistický úřad, úřad práce, obecní úřad, aktuální statistické údaje z krajů a z obcí s rozšířenou působností jsou v roce 2004 průběžně publikovány v přílohách časopisu Státní správa) c) výběr potřebných údajů ze získaných podkladů (přepočítávání, sestavování do tabulek a grafů, průběžná aktualizace některých v průběhu procesu KPSS)


-

-


SDA speciální: - rozdělena na 3 prioritní oblasti (senioři, zdravotně postižení, ohrožení soc. vyloučením) - především vlastní tvorba dat - vznikala postupně a byla doplňována nově vytvořenými údaji a) senioři: - žádost na ČSÚ o vypracování prognózy stárnutí obyv. v regionu v následujících 10 letech – neprošlo vzhledem ke složení regionu z 30 obcí – nepřesný konečný výstup - proto vlastní výpočet stárnutí obyv. v regionu z prognózy vývoje počtu obyv. okresu Písek) - podrobné zmapování sociálních zařízení v regionu, jejich kapacita, využití - porovnání současných kapacit s jejich normativy - doplnění o výstupy z dotazníkových akcí b) zdravotně postižení: - údaje z odboru soc. věcí, okresní správy soc. zabezpečení, z úřadu práce - výpočet pravděpodobného počtu zdrav. postižených a pravděpodobného výskytu jednotlivých druhů postižení – skutečné údaje nikdo neregistruje - řízené rozhovory s lékaři - zdrav. postižení občané registrovaní v místním svazu - výstup z dotazníkové akce - zmapování architektonických bariér ve městě c) lidé ohroženi sociálním vyloučením: - údaje z odboru sociálních věcí - data o počtu z dalších organizací (krizové centrum, policie, úřad práce) - řízené rozhovory s poskytovateli

finanční toky: - výdaje na sociální služby obcí - finanční toky u poskytovatelů služeb: výstupem mělo být porovnání nákladů na konkrétní službu u jednotlivých P – po konzultacích s P se ukázalo, že by tento údaj nebyl objektivní (každý P zahrnuje něco jiného), výpočty nákladů na službu a klienta u jednotlivých P raději nezjišťovali vůbec, než prezentovat nepřesná a zavádějící data pouze zjišťování příjmů a výdajů

Jak jste mapovali majetkové zdroje pro plánování a zajišťování sociálních služeb (např. spolupráce s bytovými odbory města a obcí)? Byly mapovány finanční toky – peníze, které jednotlivé obce v regionu poskytují na zajištění sociálních služeb pro svoje občany. Bytové prostory mapovány nebyly, neboť se ukázalo, že v regionu nechybí výrazně žádná sociální služba (a není tedy pro ni potřeba shánět prostory). Navíc zástupci zadavatelů měli přehled o volných budovách v regionu, které by v případě potřeby bylo možné využít. Vyhodnocovali jste efektivitu stávajícího systému poskytování služeb? Jak? Během procesu byly realizovány dotazníkové akce pro širokou veřejnost a pro uživatele služeb. Většina otázek byla zaměřena na zjištění, zda některé služby v regionu chybí, zda jsou stávající služby dostatečně efektivní nebo zda nejsou některé služby dle názoru veřejnosti nebo uživatelů zbytečné. Úmyslem realizátorů projektu a řídící skupiny bylo analyzovat finanční toky u jednotlivých poskytovatelů služeb do té míry, aby byly průhledné náklady na jednotlivé služby u různých poskytovatelů a mohly být navzájem srovnány. Od tohoto úmyslu bylo nakonec upuštěno – 36



vzhledem k tomu, že u každého z uživatelů se do nákladů promítalo něco jiného a srovnání výstupů by nebylo objektivní. Využívali jste při zpracování dat, údajů, informací nějaké speciální programy (např. speciální programy pro vyhodnocování dotazníků)? Nevyužívali jsme speciální programy, data jsme zpracovávali v programu Excel. 21. Jakým způsobem či cestou jste zjišťovali informace o přáních a potřebách uživatelů sociálních služeb a ostatních lidí v komunitě (kdo, koho, jak často a jakým způsobem se ptá na přání a potřeby), co byste doporučili a co je naopak zbytečné dělat? -

zjišťování potřeb U (blíže viz ot. 15): anketa pro širokou veřejnost dotazníkové akce pro různé skupiny uživatelů služeb řízené rozhovory s poskytovateli, se starosty větších obcí, s dětskými a praktickými lékaři pracovní skupina „Péče o zdravotně postižené“ zadala realizátorům KPSS vypracovat materiál o zdrav. post. občanech na základě řízených rozhovorů s lékaři (příprava dotazníků, setkání, rozhovor s lékaři, zpracování výstupů) problémy se získáním dat o zdravotně postižených (částečné řešení: navázat kontakt s lékaři)

Realizovali jste zkoumání vedená samotnými uživateli? Pokud ano: metody, přínosy a rizika, vhodnost využití: Členové pracovních skupin (zástupci uživatelů) samozřejmě získávali informace, názory, přání atd. od ostatních uživatelů, aby je mohli dál prezentovat a prosazovat. Při dotazníkových akcích pro uživatele jsme zapojili několik vhodných uživatelů do distribuce a sběru dotazníků. Bylo to ale jen u rozdávání a sběru dotazníků pro skupiny uživatelů, které jsou málo ovlivnitelné (mladší, duševně zdraví lidé). Metody – ústní rozhovory, pomoc při dotazníkových akcích Přínosy – uživatelé znají problémy uživatelů, vědí, na co se jiných uživatelů ptát, rozhovory jsou neformální, dotazovaní nemají zábrany mluvit o svých strastech, přáních atd. Rizika – uživatel provádějící zkoumání musí být nestranný, bez snahy prosadit svůj vlastní zájem. Pokud by tomu tak nebylo, hrozí nebezpečí, že bude ostatní uživatele manipulovat, nebo že jejich názory a přání bude na jednání pracovní skupiny prezentovat zkresleně.

Vize rozvoje sociálních služeb, cíle a jejich vyhodnocování 22. Kdo (které části organizační struktury), do jaké míry a jakým způsobem se podílel nebo byl přizván k vytváření vize dalšího rozvoje sociálních služeb ve vaší komunitě (tj. vytváření toho, kam chceme, aby se sociální služby vyvíjely, jak a v co by se měly měnit)? Kdo se účastnil definování konkrétních cílů a kdo se podílel na konečné úpravě? Cíle komunitního plánu byly navrženy v řídící skupině, pak byly připomínkovány v pracovních skupinách a pak definitivně upraveny (už jen stylisticky) v řídící skupině. 23. Kdo se zabývá plněním dohodnutých cílů a kdo za jejich naplnění nese odpovědnost, kdo vyhodnocuje plnění jednotlivých cílů a opatření, jak často a jakým způsobem se toto děje: -

37

monitorování: - sběr informací o finanční a technické realizaci KP, cílem je zhodnotit účinnost KP a jeho složek z hlediska dosažení cílů stanovených v KP



-

zajišťuje: Odbor sociálních věcí MÚ Milevsko způsob: postupně bude zaznamenávat postup realizace jednotlivých projektů a zjišťovat důvody pro případné neplnění plánu, jednou ročně zpracuje monitorovací zprávu o realizaci KP V komunitním plánu však nejsou definovány u jednotlivých schválených aktivit (projektů) osoby odpovědné za jejich realizaci.

-

Hodnocení realizace KP: - analýza dat umožňující závěry o schopnosti plánu dosáhnout svých stanovených cílů (hodnocení naplňování priorit v rámci jednotlivých prioritních oblastí a naplňování stanoveného cíle KP) - zajišťuje: stávající řídící skupina - způsob: minimálně jednou ročně svolá Odbor sociálních věcí MÚ Milevsko jednání řídící skupiny, kde bude projednána monitorovací zpráva a posouzeny jednotlivé realizované projekty z hlediska jejich kvality, efektivity a naplnění cílů KP. Hlavním cílem těchto jednání bude průběžná příprava kvalitních podkladů pro aktualizaci KP.

-

aktualizace KP: zajišťuje: řídící skupina ve spolupráci s realizátorem KPSS na základě zadání zastupitelstva způsob: bude probíhat pravidelně jednou za 3 roky při aktualizaci Programu sociálního a ekonomického rozvoje regionu Milevska v těchto krocích: a) aktualizace sociálně demografické analýzy b) stanovení prioritních oblastí pro nové období c) dopracování podrobných analýz pro prioritní oblasti d) návrh priorit a projektů Pro prioritní oblasti budou sestaveny pracovní skupiny z U, P a Z ss.


Během komunitního plánování byly uzavřeny smlouvy mezi Sociálními službami Města Milevska a některými obcemi regionu o poskytování terénní pečovatelské služby. Bylo to z iniciativy Soc. služeb Města Milevska, lze ale předpokládat, že komunitní plánování podnítilo zájem představitelů obcí o zajištění sociálních služeb pro občany.

25. Další poznámky, postřehy, názory, úspěchy, neúspěchy,… -

největší význam KPSS pro region: - zmapování ss (zejm. potřeby a přání uživatelů, poskytovatelé) - navázání spolupráce mezi poskytovateli navzájem, mezi poskytovateli a zadavatelem a s uživateli a vzájemné diskuse a výměny názorů - výstupy procesu, tedy komunitní plán

Dobrým zástupcem uživatelů může být i člověk, který sám není uživatelem. 1. příklad: Členem pracovní skupiny „oblast péče o seniory“ byla paní JP ve věku 70 let, tělesně i duševně čilá, zcela soběstačná a aktivní. Nebyla tedy uživatelkou sociální služby, přesto ale dokázala stávající i budoucí uživatele velmi dobře zastupovat a prosazovat jejich zájmy. Jako bývalá učitelka byla členkou klubu „Učitelé v penzi“, který sdružoval přes 100 seniorů z různých míst regionu – uživatelů i neuživatelů sociálních služeb. Paní JP mezi ně vnesla zájem o komunitní plánování a tak se vytvořila síť lidí, která byla propojená s dalšími seniory z města i z venkova a přes kterou se dostávaly názory a přání seniorů do pracovní skupiny. Šlo jednak o postřehy 38



stávajících uživatelů sociálních služeb pro seniory, jednak o názory a přání budoucích uživatelů – seniorů, kteří jsou v současné době soběstační, ale uvažují o tom, jak budou svoje základní životní potřeby zabezpečovat za několik let, až jim ubudou síly. Členové této skupiny seniorů prostřednictvím dotazníkových akcí sdělili, jaké služby by v budoucnu chtěli nakupovat a ukázali tak směr, kterým by se sociální služby pro seniory měly v regionu ubírat. Přes členku pracovní skupiny zároveň vyjádřili názor, že chtějí být na pomoci okolí co nejdéle nezávislí a tak v rámci komunitního plánování byl navržen projekt „Vzdělávací a kulturní programy pro seniory“, který má podpořit aktivní způsob života starších lidí a má také zabránit jejich izolaci. Část projektu se již realizuje a senioři se učí využívat PC a Internet. 2. příklad Členem pracovní skupiny „Oblast péče o zdravotně postižené“ byl ZH, věk 46 let, invalidní důchodce. Přes zdravotní postižení je aktivním člověkem, který sám nevyužívá žádnou službu, je ale k potřebám zdravotně postižených velmi vnímavý. Vzhledem k výborným komunikačním schopnostem dokázal správně formulovat potřeby zdravotně postižených občanů a prosazovat jejich zájmy. V tomto případě se opět ukázalo, že v pracovní skupině má větší význam člověk nevyužívající služby, který přání uživatelů zná a umí je jasně sdělit, než přímý uživatel, který je neprůbojný nebo který je natolik zahleděn do svého problému, že nedokáže prosazovat zájmy ostatních uživatelů. Vhodný způsob zapojení mladých lidí do komunitního plánování V rámci ankety pro širokou veřejnost jsme využili několika způsobů distribuce a sběru dotazníků. Jedním z nich byla distribuce prostřednictvím milevských středních škol. Realizátoři projektu se domluvili s profesory, kteří vyučují společenské vědy a o komunitní plánování projevili zájem. Ti pak v několika vybraných třídách věnovali komunitnímu plánování sociálních služeb výukovou hodinu. Její součástí bylo také vyplnění anketních lístků. Dobrovolným úkolem pro studenty bylo vzít lístek domů k vyplnění rodičům (prarodičům). Studenti si tak mohli porovnat, jaký je rozdíl v názorech na potřebnost a zajištěnost sociálních služeb v různých věkových skupinách. Jednu třídu gymnázia měli realizátoři projektu k dispozici na celý den. Po vyškolení jak pracovat s veřejností v terénu strávili studenti několik hodin v ulicích města, oslovovali chodce, žádali je o vyplnění anketního lístku a případně jim k jednotlivým otázkám poskytovali vysvětlení. Tímto způsobem realizátoři získali část vyplněných dotazníků, cenné pro ně byly také postřehy, které studenti během akce získali a které nebylo možno získat při jiných způsobech distribuce a sběru.

Zadavatel – starostka, Mgr. Stráská: Kontakt: [email protected] -

39

má zájem o připomínkování metodik metodiky by měl připomínkovat také vedoucí sociálního odboru Ing. Kotalík člen řídící skupiny a posléze její předseda v píseckém projektu MOLSA v roce 1999 – nebyla to jen koordinační funkce, ale přímo realizovali aktivity KPSS, oslovena byla zástupcem okresního úřadu v Písku člen řídícího výboru v rámci komunitního plánování sociálních služeb na MPSV; v rámci tohoto členství prezentovala komunitní plánování na radě vlády má zkušenosti s komunitním plánování (nejen v sociální oblasti) ze zahraničí (zejm. Dánsko) v průběhu KPSS v Milevsku (2003 – 2005) byla předsedou řídící skupiny, kde zastávala pouze koordinační funkci, zároveň byla i členkou pracovní skupiny, ale z časových důvodů se jednání této skupiny neúčastnila


-

-

-

-

-

-

40


v r. 2003 KPSS v Milevsku realizovala společnost Milevský kraj o.p.s. (založenou městem Milevsko a svazkem obcí), od r. 2004 CpKP jižní Čechy ideální velikost území pro komunitní plánování ss je podle jejího názoru velikost bývalých okresů či svazek obcí či obec 3. stupně co ji lákalo na KPSS: možnost zeptat se lidí, co chtějí v MOLSE se rok dohadovali o tom, co to je komunitní plánování, existovaly dva názory: • je to strategické plánování s účastí veřejnosti • je to ideologický proces Výsledkem dohadů je závěr, že komunitní plánování je proces vedoucí ke strategickému plánu jak by doporučovala oslovit zadavatele a jak jim KPSS vysvětlit: • nejprve s KPSS seznámit vedoucího sociálního odboru a zastupitele odpovídající za oblast sociální • nalákat je na „otevření“ služeb, na možnost zeptat se přímo postižených • doporučuje realizovat malý dotazník, co veřejnost ví o ss • vysvětlit jim, že je potřebné vydat pro veřejnost leták, kde lidé dostanou info o ss má dobré zkušenosti se spoluprací se starosty obcí na Milevsku – je to dáno tím, že starostové již na poskytování ss spolupracovali před KPSS (Milevsko zachovalo pečovatelskou službu a zajišťuje její poskytování i pro další obce na Milevsku) charakteristika regionu (pro KPSS Milevsko 2003 -2005): • existující spolupráce obcí – pocit sounáležitosti k regionu • zkušenosti s KPSS • venkovský region – ss jsou zde poskytovány v menší šíři, o to je jejich poskytování cennější při procesu KPSS proběhly konzultace s krajem (starostka je členkou rady kraje) – spolupráce s krajem dobrá, požadovala po kraji zpracovat krajskou metodiku KPSS (zatím zřejmě kraj nic nezpracoval) CpKP bylo osloveno pro realizaci KPSS na základě zkušenosti s prací organizace a na základě osobních kontaktů s Danem Roseckým, žádost o dotace na realizaci KPSS podávalo CpKP JČ v průběhu procesu KPSS postrádala: • uzákonění KPSS (kdo má povinnost ho realizovat a za jakých finančních podmínek) • financování sociálních služeb • standardy + akreditace zařízení + hranice mezi sociálními a zdravotními úkony role kraje by měla být: • motivovat obce a svazky (finančně – jinak to v současné době nejde) • metodiky podporovat • shromažďovat komunitní plány obcí setkání řídící skupiny probíhala pravidelně 1 měsíčně a navíc byly realizovány individuální schůzky – v průměru se KPSS v měsíci věnovala 3 dny – ráda by KPSS věnovala více času projektu Molza se účastnili odborníci (špičky) v jednotlivých oborech – práce byla odbornější, než na KPSS v Milevsku setkali se s následujícími problémy: • získat pro KPSS zcela nezávislé uživatele – uživatelé, kteří mají zájem se procesu účastnit, většinou již s městem spolupracují a ti již nejsou úplně nezávislí • rozkrýt financování poskytovatelů, jejichž organizace nejsou státní, městské atd. – tito poskytovatelé to vnímali jako otevření se konkurenci • u poskytovatelů: sociální služba jde vlastně proti sobě – snaží se pomáhat lidem v nouzi tak, aby lidé již tu službu v budoucnu nepotřebovali – někteří poskytovatelé měli problémy s pochopením této definice ss byla na konzultaci/stáži v Ústí nad Labem


-

-


v průběhu KPSS si ověřila opodstatněnost zapojení uživatelů – v rámci procesu uživatelé upravovali dveře, okna a toalety pro jejich potřeby co se týče sběru dat, údajů a informací – velkým problémem, se kterým se potýkali, je zákon o ochraně osobních údajů lékaři nemohou poskytnout informace o zdravotním stavu, spíše poskytli v rámci řízených rozhovorů zdravotní pohled na problematiku sociálních služeb a přenášeli dál informace k uživatelům proces KPSS je dlouhý a neřeší zájmy a problémy pouze jednoho účastníka (zúčastnění nevidí výsledky aktivit) – z těchto důvodů jeden poskytovatel opustil proces KPSS klade důraz na odborné vedení pracovních skupin a řídící skupiny jediný způsob, jak může město „donutit“ poskytovatele dodržovat určité podmínky, je přes poskytování dotací poskytovateli (smlouva o poskytnutí daru), na jakékoliv jiné než finanční požadavky poskytovatelé argumentují, že není zákon co ji z procesu KPSS nejvíce dalo: • začátek projektu MOLSA, kdy získala spoustu nových informací o sociálních službách, KPSS • vidět konkrétní dopady procesu u uživatelů • to, že to byl pokus o vytvoření určitého systému zajišťování a poskytování sociálních služeb hodně důležité je stanovení cíle KPSS – mělo by se realizovat na začátku procesu s tím souvisí potřeba dobře ustanovit řídící skupinu tak, aby se členové dokázali zcela oprostit od vlastních zájmů a problémů a byli schopni definovat celkový cíl nelze se vyhnout dotazům a dohadům v rámci pracovní skupiny, ale práce skupiny by měla být tvůrčí ideální velikost skupiny je do 10 lidí

Poskytovatel – Dům s pečovatelskou službou, pí. Jarošová: Kontakt: [email protected] -

-

-

-

41

ke KPSS se dostala tím, že začala pracovat v sociálních službách, hodně informací získala od kolegyně, se kterou pracovala na městě co ji na tom lákalo: o možnost ovlivnit poskytování ss (před tím 9 let pracovala ve státním zařízení) o mít za partnery přímo uživatele služeb co od KPSS očekávala: o zmapování ss o uvedení stanovených ss v komunitním plánu (to zajistí, že služba bude zřízena a snáze získá podporu – zejm. důležité pro soukromé poskytovatele) jak zapojit poskytovatele do procesu KPSS: o ukázat jim dobré příklady a výsledky z procesu KPSS, které byly realizovány někde jinde o ukázat jim možnost využití prostor pro různé skupiny uživatelů problém zapojení veřejnosti: veřejnost se nezapojuje, protože ss v současnosti nepotřebuje charakteristika regionu: o v regionu jsou dostatečné služby pro seniory o málo služeb nebo málo informací pro maminky s dětmi a děti o sociálním službám se věnuje velká pozornost k seniorům, jako hlavní cílové skupině zařízení domu s pečovatelskou službou, přirozeně přibývají další cílové skupiny (osoby s psychiatrickými problémy, alkoholici, mentálně postižení) –


-

-

-

-

42


starostové projevují odvahu poskytovat služby domu s pečovatelskou službou i dalším uživatelům ss schůzky řídící skupiny probíhaly jednou za 3 – 4 týdny a trvaly 1,5 – 3 hodiny schůzky pracovní skupiny probíhaly také jednou za 3 – 4 týdny a trvaly 2 – 3 hodiny aktivity: připomínkování dotazníků, zápisů, spolupráce při sběru a distribuci dotazníků, připomínkování SWOT k informacím, údajům, datům byl zajištěn přístup pro každého, rozvržení distribuce dotazníků mezi jednotlivé skupiny lidí bylo rovnoměrné a odpovídají prostředí přenos informací probíhal následovně: o vývěsní skříňky v obcích o prezentace v místním TV programu o regionální tisk o poskytovatelé o knihovny na malých obcích – hodně se osvědčily, na malých obcích je to místo, které je hojně navštěvováno a kde lidé spolu komunikují o informační centrum o lékaři o na obecních úřadech doporučuje k informování využít akcí, které se konají za jiným účelem aktivní senioři byli pro proces KPSS získáváni návštěvou klubu důchodců a osobním informováním obecně je dobré, když si lidé mohou nějakou informaci spojit s vizuálním dojmem (snáze si to zapamatují a je jim to bližší, protože si za tím pojmem mohou něco představit) zjišťování informací u poskytovatelů – brala to jako prezentaci své organizace má osobní zkušenosti s tím, že dozvědět se od organizace částku, za kterou poskytuje své služby klientům, je v některých případech problematické chybí odbornost zaměstnanců NNO řešením výše uvedených problémů je akreditace organizací co chybí v oblasti ss: o legislativa o jednotnost kontrol o problematika financování – zavést financování i od uživatelů, senioři např. považují svůj důchod za kapesné, ss by měli dostávat zdarma, má zkušenosti s tím, že některý senior převede svůj majetek na děti – syn dům prodá a senior má v domově důchodců nedoplatek o další problém u seniorů: neví, kolik služby v současné době stojí – řešení: opakovaně je o tom informovat prostor pro vyjadřování názorů: v jejich pracovní skupině byl dostatek prostoru pro vyjadřování názorů všech (vedoucí PS chtěl slyšet názor každého), uživatelé se však moc nevyjadřovali (nechápali, o čem se mluvilo, nerozuměli tomu), dále byli uživatelé úzce zaměřeni na svoje problémy, bylo by dobré, kdyby v pracovní skupině byli uživatelé užívající různé sociální služby, dále by bylo dobré udělat pro uživatele školení o typech ss (nestačí jen písemný materiál, dobré je to doplnit o foto či návštěvu) poskytovatelé si také řeší své problémy, mají úzký pohled na věc – řešení: neustále informovat a připomínat a upozorňovat na účel setkání co ji KPSS dalo: o : nové info o poskytovatelích (o službách, které poskytují, o zařízení) o : nové info o regionu o : nové vztahy, kontakty na nové lidi o : setkání a povídání si o KPSS, o ss – výměna názorů o : nové info od uživatelů o ss o : zajímavé byli prezentace výsledků jednání jiných pracovních skupin


-

-


z ankety pro veřejnost vyplynul zájem o respitní péči, zavedli ji, ale v reálu se zájem o službu nepotvrdil v rámci procesu KPSS bere jako povinnost poskytovatelů komunitní plán naplňovat, nebrat ho jako mrtvý dokument poskytovatelé se neúčastnili před a během procesu žádné stáže – uvítala by ji (jednodenní) nepovedlo se oslovit starosty malých obcí (z důvodu nedostatku času) pro tuto etapu KPSS se vybrali oblasti, ve kterých bylo nutné učinit nějaké změny ihned, nebyly vůbec řešeny problémy sociálních služeb určených pro děti (mohou být řešeny v další etapě KPSS) na území o velikosti, jako je region Milevsko, je dobré se v 1. kole KPSS omezit pouze na některé skupiny uživatelů ss jak by navrhovala oslovit poskytovatele služeb, aby se účastnili KPSS: o mají možnost dávat náměty na způsob řešení ss o mají možnost nestát stranou, být u toho – ovlivňovat vývoj organizace směrem, jak je potřeba (co chtějí uživatelé) o je potřeba ss koordinovat a zajišťovat jejich návaznost o vytváří se odspodu to, co je potřebné co doporučuje realizátorům: využít nadšení lidí a dát jim prostor, aby se mohli vyjadřovat a aby byli vyslyšeni

Uživatel - p. Herout: Kontakt: [email protected] -

procesu se účastní od roku 2003 – byl osloven realizátorem byl členem pracovní skupiny pro zdravotně postižené, je zastupitelem v Milevsku

-

proč vstoupil do kp, lákalo ho: : možnost řešit architektonické bariéry (ale i ostatní bariéry) a tím možnost pomoci zdravotně postiženým : možnost pomoci zdravotně postiženým, kteří např. po nehodě zůstávají doma a začínají pomalu rezignovat KPSS se účastní ti uživatelé, kteří to berou jako poslední šanci změnit zákon častým názorem uživatelů je, že se tím stejně nic nezmění, uživatelé nevidí zájem ze strany společnosti pro ně něco měnit jak oslovit uživatele: jít za nimi, mluvit s nimi, zjistit, kde se scházejí, ale nepřesvědčovat je lidé, kteří budou s uživateli mluvit, kteří za nimi budou docházet, by měli být trochu známá osobnost možno využít víru a zapojit křesťany je lepší, když uživatele bude informovat jiný uživatel, ne úředník; dále je dobré nepoužívat termíny, kterým uživatel nerozumí, mluvit jednoduchým jazykem líbilo se mu: • scházení se – nebylo to nucené, na závěr se uskutečnila schůzka v hospodě (neformální) • bylo to tvůrčí – jsou výstupy postřehy: senioři a zdravotně postižení mají ve výstupu stejné potřeby uznává způsob realizace procesu KPSS, ale nevěří v naplňování komunitního plánu (důvodem je nestanovení osob odpovědných a zajišťujících realizaci plánu)

-

43


Statutární město Ústí nad Labem

Statutární město Ústí nad Labem Základní údaje o lokalitě a procesu plánování sociálních služeb Informace o postupech procesu KP ve městě Ústí nad Labem byly získány od pana Michala Polesného, koordinátora procesu a jeho kolegyň. Kontakt: [email protected] 1.

Název města, kde se plánování sociálních služeb uskutečňuje:

Město Ústí nad Labem – statutární město 2.


Počet obyvatel na území města činil v roce 1999 cca 97.000 obyvatel 3.


-

území statutárního města je téměř identické s územím okresu ze správního hlediska se město člení na 4 správní městské obvody: Město, Neštěmice, Střekov, Severní Terasa jedná se o průmyslový region, ve kterém se kromě Ústí nad Labem a města Tisová nacházejí spíše malé obce pro území je charakteristická přítomnost cizinců a národnostních menšin (nejpočetnějšími menšinami jsou ukrajinská, slovenská, ruská, vietnamská, polská a rumunská) v regionu fungují 2 mikroregiony před realizací komunitního plánování byla převážná většina sociálních služeb ústavních, zařízení byla finančně podporována přímo z rozpočtu města v roce 1995 získali zástupci magistrátu, samosprávy a poskytovatelů sociálních služeb zkušenosti z poskytování sociálních služeb ve Velké Británii v roce 1998 nebyl v regionu příliš vyvinutý neziskový sektor, zároveň existovala potřeba měnit poměr mezi ústavními zařízeními a dalšími sociálními službami, to byl také jeden z důvodů pro realizaci procesu kp, od roku 1999–2000 dochází k obrovskému rozvoji neziskových organizací, nové organizace tedy vznikají již v době realizace procesu kp

-

-

-

44

politická reprezentace města měla zájem o proces komunitního plánování od roku 1997 je zde realizován projekt „Projekt rozvoje sociálních služeb ve městě Ústí nad Labem“ za účasti odborníků z Anglie, v rámci realizace tohoto projektu byla vytvořena metodika pro následné komunitní plánování sociálních služeb a vznikla také základní platforma pro společnou komunikaci v tomto roce také vzniká účelově Centrum komunitní práce o.s. za účasti magistrátu města a veřejnosti (členy valné hromady jsou zástupci města a významných institucí), jehož hlavní náplní je realizovat tento projekt a posléze také proces komunitního plánování v r. 1999 podepsali zástupci významných organizací v oblasti sociální memorandum o spolupráci komunitní plánování se stalo standardní metodou řešení problematiky sociálních služeb a přirozenou součástí veřejného života



4.


-

aktivity, které pomohly nastartovat proces kp a které byly určující pro jeho podobu, jsou realizovány od roku 1995, jedná se o tyto aktivity: zpracování strategického plánu rozvoje sociální oblasti a schválení Zásad dlouhodobého rozvoje v sociální oblasti – zásady však nebyly naplňovány a strategický plán rozvoje nebyl využíván, jsou realizovány první „konference multidisciplinárního týmu“, v rámci které se setkávají důležité osobnosti místní komunity, zástupci institucí a organizací a poskytovatelé služeb, a tím je vytvořen základ organizační struktury procesu kp proces kp je oficiálně realizován od r. 1998, kdy byl zpracován a schválen 1. metodický návrh na realizaci komunitního plánování sociálních služeb (při jeho zpracování realizátoři vycházeli z komuntních plánů realizovaných v Anglii a ty upravili na české podmínky), od roku 1999 jsou realizovány aktivity na zpracování prvního komunitního plánu péče, druhý komunitní plán péče je zpracováván v období říjen 2003 – květen 2004 iniciátorem procesu kp je zadavatel – město Ústí nad Labem

-

5. -

Existuje u Vás vyškolená triáda (třístranné partnerství uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů), je aktivně zapojena do procesu plánování sociálních služeb? triáda nebyla ustavena, ale při realizaci procesu kp je princip triády respektován

6.


-

v roce 1995 se zúčastnili zástupci magistrátu, samosprávy a poskytovatelé služeb exkurze do zařízení sociálních služeb ve Velké Británii v rámci „Toulavého autobusu“ financovaného NROS na počátku procesu kp byly realizovány kulaté stoly, prostřednictvím kterých probíhalo vzdělávání anglickými experty. Kulatých stolů se mohl účastnit každý zájemce, podle zhodnocení realizátora bylo toto vzdělávání pro potřeby komunitního plánování dostatečné dále někteří účastníci procesu absolvovali odborné přednášky na téma komunitní plánování sociálních služeb na MPSV ČR

7.


-

v počátcích komunitního plánování konzultovali návrh prvního komunitního plánu péče s anglickými experty. Předmětem konzultací byl systém, způsob plánování rozvoje sociálních služeb, ne obsah komunitního plánu

8.

Uzavřeli jste během procesu KPSS nějaké smlouvy s externími dodavateli služeb (např. zapojování veřejnosti – AGORA, sociodemografická analýza – SOCIOKLUB):

-

v průběhu procesu kp spolupracovali s čerstvě vystudovanými sociology dále spolupracovali s Centrem pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR v rámci dotazování veřejnosti spolupráce s Univerzitou JEP byla realizována ve formě různých seminárních či diplomových prací studentů v současné době je řešeno dodavatelské zajištění zpracování informačního systému pro potřeby města, který je významným zdrojem informací a dat pro proces kp již dlouhodobě spolupracují s jednotlivými aktivními uživateli, kteří pro realizátory plní konkrétní úkoly v neposlední řadě spolupracovali s Českým statistickým úřadem a úřadem práce

45



9.


-

garantem procesu v době zpracování prvního komunitního plánu bylo město Ústí nad Labem garantem procesu v době zpracování druhého komunitního plánu je Centrum komunitní práce, organizace garantuje vyhodnocení a revizi stávajícího kom. plánu a vznik nového plánu, aktivity organizace jsou smluvně ošetřeny (partnerem je město Ústí nad Labem) záštitu nad procesem oficiálně převzal náměstek primátora za sociální služby, ten záštitu přenáší na vedoucího odboru, v určitých situacích vystupuje také primátor města hlavním koordinátorem procesu a všech aktivit je Centrum komunitní práce (CKP) zpracovatel 1. KP je CKP ve spolupráci s manažerským týmem, koordinačními skupinami, se Stálým výborem pro rozvoj sociální sféry, s uživatelskými skupinami a s odbory města zpracovatelem 2. KP je opět CKP ve spolupráci s jednotlivými koordinačními skupinami a manažery koordinačních skupin

-

10. Zda a jakým způsobem město/obec a kraj podporuje proces plánování sociálních služeb? Jakou podporu by realizátor od kraje/města přivítal, co mu chybělo? -

Ústecký kraj má zájem o komunitní plánování, realizuje konference na toto téma, finančně podpořil vzdělávání obcí v této problematice, představitelé a pracovníci kraje jsou zastoupeni v organizační struktuře procesu kp v Ústí nad Labem město Ústí nad Labem zpracovává komunitní plány péče, vydává usnesení o výsledku projednání komunitních plánů, finančně podporuje realizaci komunitních plánů realizátor by přivítal: - : realizátor vnímá to, že sociální služby jsou určitou „popelkou“ - : ze strany MPSV by realizátor přivítal signál, že proces kp podporuje, obecný rámec a usměrnění procesu kp a veřejnou podporu procesu (nemusí být finanční) - : jako nešťastné rozhodnutí vidí realizátor poskytování finanční podpory ministerstvem v 2. roce jen nestátním neziskovým organizacím

-

co se týče pracovníka na krajském úřadě specializovaného na problematiku komunitního plánování, určující pro jeho činnost a jeho spolupráci s obcemi je jeho začlenění do organizační struktury krajského úřadu (měl by být v kanceláři hejtmana nebo ředitele úřadu) – jednání se samosprávou na obcích pro potřeby kp by neměl zajišťovat úředník krajského úřadu (nebude to efektivní a nepřinese to požadovaný výsledek)

-

realizátor není přesvědčen o tom, že by měl kraj realizovat vlastní komunitní plán

11. Existuje usnesení rady či zastupitelstva města, které legitimizuje proces plánování sociálních služeb (popř. komunitního plánování) ve vaší lokalitě? Existují nějaká další důležitá usnesení, která ovlivňují plánovací proces? -

všechny důležité aktivity v rámci procesu kp schvaluje rada a zastupitelstvo města v roce 2000 byl radou města přijat první komunitní plán péče na období let 2001 – 2003 druhý komunitní plán péče na období let 2004 – 2006 byl schválen zastupitelstvem města

-

2. komunitní plán péče je vázán na program Zdravé město

12. Z jakých zdrojů je proces KPSS financován: 46

zpracování prvního komunitního plánu péče bylo financováno z prostředků města Ústí nad Labem, z Ministerstva zdravotnictví ČR a z předvstupních fondů EU (Phare)


-


zpracování druhého komunitního plánu péče bylo financováno z prostředků města Ústí nad Labem


-

47

celkem bylo do procesu kp ve městě již zapojeno cca 130 účastníků v pracovních a uživatelských skupinách a 700 – 800 účastníků konzultací bylo realizováno 16 – 20 setkání s různými uživateli v rámci zpracování prvního komunitního plánu (cca 500 lidí) zapojování veřejnosti: veřejnost je zapojena do procesu konzultací návrhu komunitního plánu, proces konzultací je veden písemnou formou (forma připomínkovacího dotazníku), výtah z 2. KP je uveřejněn v městských novinách, které vycházejí v nákladu 40 tis. kusů, dále je zde uveřejněna informace, kde je celý návrh KP k dispozici možnosti zapojení veřejnosti do procesu konzultací jsou následující: denně v průběhu 4 měsíců je možné volat na určené telefonní číslo a zanechat zde své připomínky, dále je možné využít osobního kontaktu s realizátory v CKP v průběhu 1 dne v týdnu po dobu 3 hodin informace je možné získat také v informačním centru města zapojení uživatelů: realizátor vnímá jako problém získat aktivní uživatele – jejich oslovení se realizuje prostřednictvím poskytovatelů a koordinačních skupin uživatelé jsou zastoupeni v některých koordinačních skupinách v některých oblastech se uživatelé také schází mimo koordinační skupiny za účelem projednání nějaké záležitosti – např. při procesu připomínkování byly s uživateli vedeny rozhovory ve skupinách, dále fungují různé svépomocné skupiny uživatelů, výbory zdravotně postižených v rámci procesu bylo realizováno cílené oslovování uživatelů v jejich přirozeném prostředí – uživatelé jsou dotazování při přípravě návrhu komunitního plánu péče a při procesech konzultací, realizátoři se účastní akcí uživatelů, kde s nimi konzultují potřebné, pořádají besedy s uživateli – realizátoři nepoužívají dotazníky např. při procesu konzultací u prvního komunitního plánu bylo osobně osloveno, mluveno a diskutováno s 240 uživateli sociálních služeb realizátoři upřednostňují realizaci strukturovaných rozhovorů s uživateli (např. pečující rodiče, duševně nemocní), protože tak získají více informací a názorů uživatelů, než kdyby komunikovali s jedním uživatelem, který by zastupoval ostatní zapojení zadavatele: za zadavatele vystupuje politická reprezentace, vládnoucí koalice, za zadavatele není považován pracovník magistrátu města zadavatel je do procesu zapojen prostřednictvím účasti představitelů města v prvcích organizační struktury zadavatel je do procesu zapojen také prostřednictvím pravidelných setkávání realizátora kp s náměstkem primátora za sociální oblast je nutné se zadavateli spolupracovat individuálně v jejich prostředí při procesu připomínkování návrhu komunitního plánu realizátoři osobně jednají s celými politickými kluby nebo jejich šéfy důležité je, aby tajemník magistrátu byl nakloněn procesu kp, neboť ten má vliv na zaměstnance magistrátu (i vedoucí sociálních odborů) zapojení poskytovatelů:


-

-


všichni poskytovatelé sociálních služeb (cca 85 subjektů) jsou zapojeni v koordinačních skupinách zvláštními organizacemi zapojenými do procesu kp je např. celní správa či probačně mediační služba účast v koordinačních skupinách přináší poskytovatelům výhody, a to je motivuje pro účast ve skupinách, na koordinačních skupinách manažeři informují přítomné o aktuálním dění na městě, o finančních zdrojích na městě i u dalších donátorů, poskytovatelé se účastní setkávání s náměstkem a primátorem, kteří docházejí do koordinačních skupin, další výhoda spočívá v usnadněném vyjednávání o partnerství v projektech např. s úřadem práce, další motivací poskytovatelů pro účast v koordinačních skupinách je skutečnost, že město poskytuje finanční prostředky na přípravu projektů – finanční podporu mohou získat projekty, které jsou zahrnuty v komunitním plánu a v prioritách pro daný rok, představitelé města uznávají činnost koordinačních skupin a účastníků celého procesu manažeři koordinačních skupin poskytují účastníkům mimořádný servis ideálními účastníky procesu prosazujícími kp v radě a zastupitelstvu města jsou podle realizátorů místostarosta pro sociální oblast, vedoucí sociálních služeb či představitel nestátní neziskové organizace všechny role a úkoly účastníků kp v rámci spolupráce zadavatele, poskytovatelů a uživatelů jsou vymezeny vč. implementace a naplňovány do procesu jsou také zapojeni představitelé významných institucí a organizací ve městě působící v sociální oblasti (prostřednictvím Skupiny pro dohodu) – vzhledem k již dlouhodobé spolupráci je bez problému realizováno partnerství mezi těmito institucemi a NNO (např. úřady práce, pojišťovny)

14. Popište jakékoliv cesty, metody a způsoby, které jste využívali, když jste potřebným osobám či veřejnosti zprostředkovávali a předávali informace o smyslu a podstatě procesu komunitního plánování a sociálních službách ve Vaší komunitě (metody informování)? -

-

k informování veřejnosti jsou využívány následující prostředky: - média (denní tisk, rozhlasové a televizní vysílání) - místa, kde se lidé sdružují či kam častěji docházejí (magistrát, knihovny, informační centrum, OSSZ) rada a zastupitelstvo jsou průběžně informovány o průběhu procesu kp a schvalují závěrečné dokumenty


nezjištěno


zapojování specifických skupin uživatelů se zvláštními potřebami je věc poskytovatelů služeb, ti už zvolí správnou metodu pro informování či zapojování


48

ze zkušeností realizátorů není efektivní informování přes webové stránky a také přes regionální tisk


-


naopak realizátor doporučuje spíše „klasické“ cesty – letáčky o kp do schránek či na hojně navštěvovaná místa, jako jsou lékaři, články a tiskové zprávy do městských novin, regionální TV vysílání, místní rozhlas) co se týče využití telefonu, v současné době je pevná telefonní linka již velmi málo využívána, efektivnější je umožňovat volání na mobilní číslo


49

charakteristickým rysem organizační struktury je, že neziskový sektor je jedním z hlavních článků struktury hlavní článek organizační struktury představují pracovní (koordinační) skupiny: - zaměřují se na 9 oblastí sociální pomoci – pro každou funguje pracovní (koordinační) skupina, ve níž jsou zastoupeni všichni poskytovatelé za jednotlivé oblasti, v některých skupinách uživatelé péče, zástupci zadavatele, lékaři, představitelé škol jednotlivých institucí, členy koordinačních skupin jsou také poskytovatelé z jiných měst, na jejichž území neprobíhá proces kp – organizace, které jsou členy Skupiny pro dohodu, mají své zaměstnance v pracovních skupinách - v procesu kp se řeší také volnočasové aktivity, což byl zájem města a uživatelů (nevítá to MPSV) - členové skupin nevystupují za svoji organizaci, nýbrž za danou oblast sociálních služeb (všichni účastníci jsou tu pro uživatele služeb) - celkem se v těchto pracovních skupinách schází na 150 zástupců subjektů - pracovní skupiny jsou otevřené, mohou kdykoliv vstupovat další subjekty, ale zároveň jsou členové jmenováni na základě schválení skupinou - jednání není plně veřejné a odehrává se v souladu s existujícím řádem jednání - skupiny se schází cca 10krát do roka - role: podílejí se na přípravě rozpočtu města a spolupracují s institucemi ve Stálém výboru vytvářejí koncepce a zpracovávají projekty pro rozvoj sociálních služeb jsou poradními sbory Sociální komise rady města řeší i různé podněty od občanů, které do komise předkládá např. i primátor prostřednictvím svých manažerů jsou zastoupeny v sociální komisi propojují a spolupracují s koordinačními skupinami ostatních cílových oblastí projednávají žádosti o dotace na realizaci projektů ve městě – po té je jejich rozhodnutí předloženo sociálně-zdravotní komisi (je nutné, aby manažer skupiny znal rozpočet města), projekty jsou vybírány na základě stanovených priorit v sociální oblasti, žádosti o dotace mají podobu žádostí na NROS či MPSV, vzhledem k tomu, že členy skupiny jsou také poskytovatelé, díky hodnocení jednotlivých žádostí ví poskytovatelé o sobě navzájem vše - skupiny musejí k projednávaným věcem zaujmout stanovisko, tzn. doporučit či nedoporučit - koordinační skupiny realizují své činnosti na základě ročních plánů práce - každá skupina má svého manažera, který: zastupuje skupinu navenek


-

-


koordinuje její činnost iniciuje a napomáhá řešení vzniklých problémů a tvorbě nových služeb a programů např. také zpracovává tiskové zprávy pro politické představitele města většina manažerů jsou poskytovatelé služeb, pracují na základě manažerských smluv, které uzavírají s magistrátem města, manažery potvrzuje rada města a navrhují ho a potvrzují také členové koordinačních skupin, manažera může KS nadpoloviční většinou odvolat, v tom případě jeho činnost realizuje vedoucí manažer, který byl zvolen manažerským týmem, a který zastupuje odešlé a dosud nenahrazené manažery, manažer má zajištěn snadný přístup k informacím z města, v době implementace komunitního plánu stráví manažeři svoji činností cca 170 hodin ročně, v době revize předcházejícího plánu a přípravy nového plánu je to cca 550 hodin za tři roky – tři roky vykonávali manažeři tuto činnost zdarma, je problematické najít vhodné lidi na pozici manažera – je málo aktivních lidí, poskytovatelé mají velké množství práce a neumějí dobře oddělit svoji organizaci od vedení skupiny, zároveň město požaduje, aby manažeři skupin byli místní z města, realizátor to řeší tím, že někteří manažeři vedou více jak jednu skupinu nebo vedou skupinu v jiné oblasti jejich působení, manažeři skupin městu pravidelně odevzdávají plány práce na rok, měsíční výkazy práce, plán implementace a hodnocení projektů pro komise rady města co se týče poskytování finančních dotací – tyto materiály městu odevzdává také zástupce zadavatele, který se také účastní koordinačních skupin vývoj spolupráce s magistrátem hodně ovlivňují manažeři skupin tím, jak vedou pracovní schůzky, jak oslovují politiky, úředníky manažeři skupin zajišťují kontakty s uživateli, buď osobně či zprostředkovaně, např. prostřednictvím jednotlivých uživatelů, kteří zajišťují kontakty s dalšími uživateli v současné době realizátor řeší otázku profesionalizace manažerského týmu, zamýšlí se nad pozicí asistentky manažerského týmu

dalšími prvky organizační struktury jsou: sociální komise rady města Ústí nad Labem (vznik v roce 1995): - každý člen komise je garantem jedné koordinační skupiny - členové komise jsou političtí představitelé, členy byli i manažeři skupin, kterým se však jejich účast v komisi nezdála efektivní, tak z této skupiny zase odstoupili

manažerský tým pro koordinační skupiny: - členové jsou manažeři koordinačních skupin a zástupci odboru sociální práce města - schůzky týmu se realizují 1krát měsíčně a trvají průměrně 2 hodiny - manažerský tým řeší: aktuální problémy z koordinačních skupin a problémy, které jdou napříč skupinami (např. sociální bydlení), problematiku financování, další strategie kp, informace z rady a zastupitelstva města, z komisí rady podílí se na sestavování rozpočtu města - v současné době realizátoři řeší otázku profesionalizace manažerského týmu

Skupina pro dohodu (2.KP) – Stálý výbor pro rozvoj sociální sféry (1.KP) – řídící skupina - jedná se o nejvyšší orgán v procesu kp, což odpovídá tomu, že největší pravomoci v rozhodování má zadavatel) - ve skupině jsou zastoupeny vrcholové instituce v regionu - skupina rozhoduje o oblastech a šíři komunitního plánování, projednává strategii, privatizaci, schází se k návrhu KPP, schvaluje KP - ve skupině byli zastoupeni v r. 2003: město, ÚP, Okresní úřad, zástupce kraje (náměstek hejtmana), Okresní správa soc. zabezpečení, Univerzita J. E. Purkyně, Masarykova nemocnice, Všeobecná zdravotní pojišťovna, CKP

50


-


skupina v roce 2003 zasedala 8krát ročně, běžně zasedá 2krát ročně skupina se také schází s manažerským týmem a sociální komisí odpovědnost za ustavení výboru mělo město v součinnosti s CKP povinnosti a závazky partnerů ve výboru jsou formulovány v samostatné Smlouvě o spolupráci a Memorandu pro rozvoj sociální sféry v letech 2001 – 2004 členové skupiny jsou zvoleni tak, že to zaručuje, že schválené dokumenty a návrhy skupinou budou přijatelné i pro radu a zastupitelstvo jednání připravuje CKP spolu s náměstkem primátora

tým pro práci s informacemi města: (od roku 1998) - tvoří ho členové odboru sociální práce města - každoročně sbírá data o poskytovatelích dotazníkovou formou, vyhodnocuje data a informace o ss města a zpracovává je do Informačního systému ss, pracuje s informacemi z ČSÚ a ÚP, zpracované informace jsou využity pro katalog poskytovatelů, který tým vydává - zatím se ho nepodařilo rozšířit o další subjekty

tým pro plánování komunitních plánů péče - tvoří ho zaměstnanci CKP - tým funguje jen po dobu revize starého komunitního plánu a přípravy nového plánu, tj. cca 6 měsíců - při práci na 1. KP se tým skládal ze 3 interních pracovníků a 3 externích odborníků - činnost na základě podkladů od všech skupin zpracovával návrh plánu péče vedl proces konzultací zapracovával připomínky zpracoval konečnou verzi plánu péče a zajišťoval tisk a překlad

tým pro vyhodnocování kvality a efektivity a manažeři péče: - v rámci 1. KP neexistovali, ale rádi by je ustavili - v rámci 2.KP jsou členy zástupci zadavatele

Konference multidisciplinárního týmu: - je důležitým prvkem organizační struktury, nedílnou součástí zahájení tvorby KP - poskytuje prostor pro veřejné řešení problémů, poskytuje prostor pro vyjádření názorů uživatelů, pečovatelů a veřejnosti, konkrétně je projednávána revize stávajícího KP a účastníci jsou informováni o přípravě dalšího KP - koná se cca 1x ročně

-

organizační struktura se utvářela postupně v průběhu procesu kp, zejm. v průběhu implementace KP vznikla potřeba vytvoření jednacích řádů pro jednotlivé týmy realizátoři se snažili hned od počátku procesu napojit organizační strukturu procesu kp na organizační strukturu města – aby toto napojení bylo úspěšné, musí se struktura procesu podobat organizační struktuře města (např. pro zadavatele bylo důležité znát, kolik lidí se účastnilo hlasování) realizátor doporučuje zahájit proces kp větší akcí a spojit to také s tiskovou konferencí dále realizátor doporučuje zahájit proces kp s menším množstvím pracovních skupin

-

-

Data, informace, mapování zdrojů, potřeb a přání

51



19. Popište, jakým způsobem se u Vás v průběhu procesu komunitního plánování zjišťovaly, zpracovávaly a využívaly informace a data popisující aktuální sociální situaci ve Vaší lokalitě, o jaké typy dat a informací se jednalo (např. popis oblasti sociálních služeb, údaje demografické či statistické povahy – sociálně demografická analýza atd.) Osvědčily či neosvědčily se Vám nějaké způsoby mapování zdrojů (lidské, finanční, materiální, duchovní atd.) pro plánování a zajišťování sociálních služeb? -

-

-

každoročně jsou sbírána data pro Katalog poskytovatelů, který je vydáván od roku 1997, vydává ho odbor města, také je pravidelně aktualizován (každý druhý rok), k dispozici je v tištěné i elektronické podobě; podkladem pro katalog je materiál „Výstupy z informačního systému ss v regionu“ – ten vzniká na základě dotazníků, které jsou každoročně rozesílány jednotlivým poskytovatelům ve městě (za r. 1999 bylo rozesláno 82 subjektům a celkem zpracováno 78 dotazníků) dotazník pro poskytovatele je každý rok znovu zpracován, každý P obdrží obsáhlý dotazník k vyplnění, z dotazníků jsou získávány informace do Informační systém ss ve městě – tento sběr dat probíhá od r. 1997, je zpracováván Odborem sociální práce MMÚnL při zpracování 2. KP vycházeli realizátoři opět z Informačního systému ss (ISSS) v regionu Ústí nad Labem, konkrétně z dat za r. 2002, dále byla zpracována výzkumná zpráva mapující situaci v sociální oblasti ve městě Centrem pro výzkum veřejného mínění AV ČR souhrn zdrojů informací využívaných pro 2. KP je následující: - Dotazník pro poskytovatele sociálních služeb v regionu Ústí nad Labem, DATA ZA ROK 2002 - Dotazník pro poskytovatele sociálních služeb v regionu Ústí nad Labem, DATA ZA ROK 2001 - Výzkumná zpráva mapující situaci v sociální oblasti v Ústí nad Labem, zpracovaná Centrem pro výzkum veřejného mínění AV ČR (leden 2004) - Statistický bulletin za rok 2002 – Severočeský kraj, vydáno Českým statistickým úřadem – Krajská reprezentace Ústí nad Labem - Informace ze Sčítání lidu, domů a bytů ke dni 1. 3. 2001, poskytnuté Českým statistickým úřadem – Krajská reprezentace Ústí nad Labem - Informace poskytnuté Českým statistickým úřadem – Krajská reprezentace Ústí nad Labem, data za rok 2002 - Informace poskytnuté Krajským úřadem Ústeckého kraje - Roční zpráva 2002 – Úřad práce Ústí nad Labem - Informace poskytnuté Cizineckou policií Ústí nad Labem - Informace poskytnuté Odborem městských organizací a služeb Magistrátu města Ústí nad Labem - Informace poskytnuté Odborem sociálních věcí Magistrátu města Ústí nad Labem - Informace od poskytovatelů sociálních služeb regionu Ústí nad Labem soustředěné Oddělením podpory nestátních sociálních služeb Odboru péče o občany Magistrátu města Ústí nad Labem - Informace z místního šetření u poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb ústeckého regionu zkušenosti realizátora v této oblasti: - analytické průzkumy jsou náročné a nemají dlouhou životnost, proto zpracovávat jen ty nezbytné

20. Jakým způsobem či cestou jste zjišťovali informace o přáních a potřebách uživatelů sociálních služeb a ostatních lidí v komunitě (kdo, koho, jak často a jakým způsobem se ptá na přání a potřeby), co byste doporučili a co je naopak zbytečné dělat? 52

nejefektivnější metodou zjišťování přání a potřeb uživatelů jsou osobní strukturované rozhovory vedené s uživateli


-

-


v rámci zpracování 1. KP nebylo možné vyřešit mapování potřeb U komplexně, bylo tedy realizováno několik kroků: - práce koordinačních skupin odborníků a uživatelů a vzájemné diskuze, názory uživatelů se odráží v cílech a opatřeních 1. KP - dotazník pro poskytovatele – zpracování otázek týkajících se potřeb uživatelů - aktivity uživatelů v projektu „Role uživatelů v ss“, kde sami uživatelé formou dotazníků a rozhovorů zjišťují potřeby svých kolegů - dotazníkové šetření potřeb pečovatelské služby města v oblasti seniorů - zpracování směrnic pro odborníky z praxe „Mapování a management péče“, které přeložilo a vydalo CKP z anglického originálu „Care Management and Assesment“ - práce anglických expertů v Projektu rozvoje ss ve městě v r. 1998 – poskytovatelé a odborníci definovali potřeby do 6 obsáhlých kategorií, z nichž každá měla být obsažena v procesu mapování potřeb, který má 7 standardních fází (viz. zmíněné směrnice pro odborníky z praxe) dále realizovali průzkum u veřejnosti formou strukturovaného rozhovoru s obyvateli, otázky se týkaly toho, kdo by měl služby poskytovat zjišťoval se také pohled veřejnosti na zajištění sociálních služeb ve městě Ústí (proveden ve spolupráci s AV ČR) – výsledky ukázaly, že veřejnost ví o sociálních službách a zná řadu poskytovatelů, ví, kam se obrátit realizátor doporučuje jako nejefektivnější způsob získání informací strukturovaný rozhovor nejvíce problematické spatřuje realizátor vyhodnocování služeb, nesouhlasí s tím, že kvalita služeb by měla být řešena pouze pomocí standardů kvality, ale též prostřednictvím managementu jakosti, pro zajištění kvality je nezbytný odborný personál, dostatečné finanční zajištění a další realizátor podal žádost o dotaci na realizaci projektu v oblasti kvality služeb v rámci celého kraje (spolupracovali s firmou, která působí v oblasti kvality ve zdravotnictví)


vize, cíle a opatření vedoucí k jejich naplnění byly stanoveny za danou oblast v koordinačních skupinách


-

53

manažer skupiny je zodpovědný za naplnění cílů KP za svoji oblast a také se zabývá plněním dohodnutých cílů, je při tom kontrolován zadavatelem pravidelně se vyhodnocuje naplňování jednotlivých opatření (monitoring naplňování se realizuje 1krát ročně – zpracovává se roční hodnotící zpráva, která je předkládána radě města, Stálému výboru pro rozvoj sociální sféry, manažerskému týmu, koordinačním skupinám a skupinám uživatelů) v případě, že opatření nebylo splněno, popíše se důvod a opatření se přesune do dalšího období, pokud opět není opatření předpokládaným realizátorem naplněno, nedochází k žádným sankcím, ale nastupuje jiný mechanismus – město vypíše výzvu na realizaci daného opatření a na základě výzvy poskytovatelé zasílají své nabídky dále se provádí celková revize naplnění komunitního plánu péče – k tomuto účelu existují dvě tabulky:


-

-


- jedna textová - jedna mapující přehled toku finančních prostředků do daného opatření z celkové revize komunitního plánu péče je možné zjistit (vyčíst): a) počty vzniklých nových služeb či programů b) množství finančních prostředků c) počty klientů d) podíl jednotlivých zdrojů na financování služby (rozklad finančních prostředků) v rámci revize kom. plánu je zpracován rozsáhlý materiál, který ukazuje efektivitu, dosažené výsledky a to, jaké má kp dopady na území města Ústí – materiál schvaluje rada a zastupitelstvo města, zadavatel také stanovil, jaké ukazatele chce sledovat


nezjištěno

24. Další poznámky, postřehy, názory dotazovaných, úspěchy, neúspěchy,…… -

název komunitní plánování sociálních služeb není podle realizátora úplně ideální název, protože proces kp neřeší ve městě jen sociální služby, ale spíše sociální oblast či sociální péči nebo sociální sféru k procesu kp přistupují realizátoři manažersky, jako k jinému projektu, to je také důvodem pro neúčast uživatelů v řídící skupině projektu v rámci procesu kp v Ústí uplatňují realizátoři jiné pojetí zapojení uživatelů do procesu kp a také jiné pojetí řízení procesu (proces neřídí triáda jako v mnoha jiných městech) v současné době poskytuje CKP mnoho konzultací a metodického vedení dalším městům v republice v procesu kp (např. Hradec Králové, Český Krumlov), ale nerealizují proces kp na zakázku realizátoři se obávají toho, aby se proces kp v republice nezačal realizovat tak, že si obce a města nechají zpracovat komunitní plán, např. za 2 měsíce, proto, že to bude požadavek MPSV podle zkušeností realizátorů zpracování prvního komunitního plánu představuje cca 10 – 14 měsíců práce podle velikosti obce či města a je zapotřebí, aby se práce ujal dobrý tahoun (úředník nebo poskytovatel), druhý komunitní plán je možné kvalitně zpracovat za cca 6 měsíců v Anglii je proces kp realizován ze zákona a realizaci zajišťující úředníci realizátor je přesvědčen, že cílem MPSV není svázat proces kp zpracovávanými metodikami, ale pouze vytvořit rámec pro komunitní plánování, což realizátor podporuje

Zadavatel – p. Helena Herbstová, vedoucí oddělení podpory nestáních sociálních služeb Kontakt: [email protected] 54

v procesu KP zastupuje zadavatele v procesu zaangažována od počátku, resp. od roku 1996, kdy se ještě nemluvilo o KP, ale začaly se vytvářet struktury, které posléze sloužily jako struktury k tvorbě a naplňování KP zadavatele zastupuje v manažerském týmu (zde dochází k setkávání roviny zadavatele a poskytovatele), pro fungování manažerského týmu je podstatné, že zde existují pravidla, že se způsoby jednání institucionalizovaly zadavatel je dále zastoupen v koordinačních skupinách a v dalších strukturách (ve vyšších rovinách/úrovních procesu)



role města: - město = zadavatel určující mantinely - od úrovně manažerské skupiny výše v dalších úrovních procesu se vytváří kompromisy finanční a politické osobní motivy, impulsy pro vstup do procesu: - dlouho se pracovně pohybovala v oblasti poskytování služeb formou komunitní péče (oblast duševního zdraví) - komunitní služby a tento způsob práce je jí blízký - v roce 1995 vzniklo na úřadě oddělení zaštiťující transformaci sociálních služeb ve městě Ústí n.L., od roku 1997 je jeho vedoucí, v současné době nese oddělení název podpory nestátních sociálních služeb - proces transformace sociální oblasti se ve městě Ústí nad Labem spustil již v roce 1993, v roce 1996 se děje formou Projektu rozvoje sociálních služeb města ÚL, od roku 1999 fungují ustálené struktury KP - proces KP = jeden z výstupů Projektu rozvoje sociálních služeb ve městě ÚL zapojování uživatelů do procesu: - uživatelé nejsou zapojováni do úrovně manažerských struktur- nejsou do nich „tlačeni“ - zapojení uživatelů je však přirozeně v základních článcích struktury KP = v koordinačních skupinách ( zastoupeny nástupnické organizace Svazu invalidů a nově vzniklé organizace handicapovaných) časová náročnost procesu pro zadavatele: - na počátku procesu KP věnovala značně času - v současné době procesy KP standardní součástí práce, větší problémy však i nadále vyžadují časovou náročnost - nejvíce času vyžaduje vyjednávání s partnery (projednávání vizí, aktivit, jednotlivých kroků, atd.), s prací na procesu je spojena i značná administrativa způsob oslovení zadavatele a zapojení do procesu KP: - univerzální návod neexistuje, vývoj procesu by se měl odehrávat v souladu s místními podmínkami (vztahy, místní historií, atd.) - důležitá pro proces a zapojování lidí je pro příslušného pracovníka – koordinátora procesu KP - schopnost pracovat se skupinou lidí, umět odhadnout konfliktní situace a další důležité okamžiky - v procesu KP nelze postavit místní politiky před hotovou věc, neboť jde o kompromisy (např. jít za politikem a chtít podporu hotového komunitního plánu) na Magistrátu města Ústí nad Labem jsou do procesu (jakkoli) zapojeni: - tajemník magistrátu – nesmírně důležitá osoba zvlášť v době vzniku struktur KP - náměstek primátora pro příslušnou (sociální) oblast - oddělení podpory nestátních sociálních služeb - sociálně zdravotní komise - další zainteresované odbory Magistrátu města - skupina pro dohodu, kde se setkávají ostatní zadavatelé KP proč zůstává dále v procesu, co ji na něm baví: - smysluplnost procesu, po mnoha letech jsou vidět konkrétní výsledky – zanikají neefektivní služby, vznikají nové služby, funguje platforma setkávání různých úrovní zapojených do procesu KP, lidé se osobně znají, snáze komunikují 55


-


fakticky jde o důležité doplňování politické moci ve městě (jde o projevy občanské angažovanosti a faktické naplňování občanské společnosti), proces KP je ryze samosprávnou činností města, někdy je práce na procesu KP „adrenalinový sport“ setkává se s lidmi z různých oblastí činnosti, tato setkání jí obohacují konkrétní akce a výstupy, jako například přehledný Katalog poskytovatelů sociálně zdravotních služeb, veletrh sociálních služeb atd.

co chybí v oblasti sociálních služeb, v oblasti KP, v celospolečenském kontextu: - chybí zákon o sociálních službách, který by jasně a dobře upravoval 1. financování na klienta, 2. poskytoval jistoty pro neziskové organizace, 3. řešil financování sociálních služeb obecně, 4. zabýval se problémem podpory alternativních služeb - pilotní projekt MPSV – nezaznamenala žádné jasné výsledky= smysluplné použitelné výstupy přínos KP pro obec: - v systematických věcech – propojení poskytovatelů, stabilní síť, vnitřní struktury financování ve městě, stabilní struktury v KP - KP hodně omezuje lobbismus finanční náročnost procesu: - je zhruba neměnná při procesu tvorby KP, ve fázi implementace jde o velkou proměnnou - město funguje jako zprostředkovatel získávání dalších finančních prostředků poskytovatelů (problémové místo z pohledu financování v některých dalších městech, kde systémy financování nejsou vybudovány ) – pro poskytovatele to znamená, že se pohybují v jasných pravidlech a podmínkách financování na úrovni obce Názor: systém vzdělávání v KP je možný, vzdělávání je nesmírně důležité, ale osobní zkušenost je nepřenosná a otázkou je, která cesta pro tvorbu KP a jeho procesů bude předmětem vzdělávání

Poskytovatel – paní Marie Reitingerová – ředitelka o.s. Sokrates Ústí nad Labem Kontakt: [email protected] Sokrates Ústí nad Labem, o.s. – poskytovatel sociálních služeb za oblast sociální pomoci a péče pro občany v přechodné sociální krizi a občany společensky nepřizpůsobené a osoby ohrožené drogou (rómská problematika, gay a lesbická problematika, prostituce, závislosti, prevence kriminality a prevence sociálního vyloučení) - vznik v roce 2000 (Sokrates Ústí nad Labem zapojen do 1. i 2. Komunitního plánu péče) - poskytované služby- terénní program, informační a poradenské středisko (preventivní aktivity především pro školy a širokou veřejnost) - jako poskytovatel sociálních služeb má díky KS velmi dobré vazby na Magistrát města Ústí nad Labem a další poskytovatele sociálních služeb ve městě KP – je pro občanské sdružení možnost ovlivňovat především skladbu sociálních služeb ve městě Ústí nad Labem podle potřeb uživatelů a nepřímo financování sociálních služeb Statutárním městem Ústí nad Labem 56



zapojení poskytovatele do KP: - zapojen ve dvou koordinačních skupinách (KS za oblast pomoci a péče pro občany v přechodné sociální krizi a občany společensky nepřizpůsobené a KS pro osoby ohrožené drogou), které se podílejí na tvorbě KPP města Ústí nad Labem - jako poskytovatel vnímá problém se sháněním financí – město pomocí KPP nepřímo garantuje zapojeným subjektům finanční podporu. Podmínkou je, že poskytovatel kromě splnění dotačních podmínek vyhlášených Statutárním městem Ústí nad Labem plní cíle KPP, účastní se jednání KS, účastní se aktivně při tvorbě KPP města Ústí nad Labem. jak byl poskytovatel osloven, proč se zapojil do KP (motivace): - pro poskytovatele je to přirozené být v procesu KP, přináší mu to informace a vazby na potřeby města Ústí nad Labem a umožňuje úzkou spolupráci s ostatními poskytovateli sociálních služeb - členství v KS – je velkým přínosem, poskytovatelé se dostávají k aktuálním informacím především v oblasti sociálních služeb ale i k dalším potřebným informacím důležitým pro NNO - poskytovatelé se vzájemně znají (osobně), znají nabídku svých služeb – mohou se vzájemně doporučovat a spolupracovat, vytvářet společné projekty, doplňovat chybějící sociální služby ve městě - motiv pro zapojení: - zviditelnění své organizace – o.s. Sokrates Ústí nad Labem tuto možnost využívá především k seznámení široké veřejnosti s poskytovanými službami, nabídnout své služby příslušným cílovým skupinám - KP – přináší nesmírné množství informací potřebných pro běžné fungování poskytovatele - nutnost spolupráce s dalšími poskytovateli sociálních služeb Jak prakticky probíhá zapojení: - do KS – dochází statutární zástupce nebo ředitel, popřípadě manažer zařízení - například v KS krize je zapojeno cca 11 poskytovatelů a dále pak zástupci Magistrátu - KS svolává a řídí manažer KS, který je současně členem manažerského týmu města Ústí nad Labem - je možnost si do KS pozvat kohokoliv potřebného (např. zástupce institucí jako policie, další zástupce Magistrátu) - činnost KS se řídí organizačním řádem - KS zastupují a hájí zájmy poskytovatelů a uživatelů v rámci rozvoje v příslušné oblasti - podílejí se na přípravě rozpočtu města Ústí nad Labem pro sociálně-zdravotní služby prostřednictvím odborného posuzování záměrů a projektů jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb - v návaznosti na aktuální KPP vytvářejí koncepce a zpracovávají projekty pro rozvoj sociálnězdravotních služeb ve městě Ústí nad Labem - realizují nové společné projekty v sociálně zdravotních službách - KS se podílí na propojování a spolupráci jednotlivých služeb mezi jednotlivými oblastmi sociální pomoci - KS jsou vnějšími poradními sbory města Ústí nad Labem i ostatních veřejnoprávních institucí v řešení problémů sociálně zdravotních služeb - usnesení KS je doporučujícím dokumentem vyjadřujícím svobodná rozhodnutí členů - město Ústí nad Labem poskytuje KS prostřednictvím manažera potřebnou součinnost nezbytnou pro její činnost Doporučení, jak motivovat poskytovatele pro práci na KP: - V praxi se osvědčila existence a činnost KS pro jednotlivé sociální oblasti a proto doporučuji vznik těchto skupin 57


-


proces KP musí být iniciován městem, obcí, protože především město, obec má povinnost zajišťovat potřeby obyvatel

proces KP – má nesmírně mnoho společného s politikou, vychází z politických programů a cílů zvolené a vládnoucí politické strany ve městě, tento fakt dává možnost (i když jen omezenou) působit na politiky ve prospěch poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb. Příklad dobré praxe v rámci KP: - již pravidelně probíhají ve městě Týdny pro duševní zdraví a v rámci těchto týdnů Veletrh sociálních služeb, záštitu nad ním má Magistrát ve spolupráci s o.s. Fokus a o.s. ARS PORTA BOHEMICA – tato akce dokumentuje dobrou spolupráci mezi městem a poskytovateli sociálních služeb, kterou město významně zaštiťuje a podporuje KP (dobrou spolupráci je možné dokumentovat na řadě jiných akcí, na jejichž spoluorganizování se město podílí) - na akce typu Veletrh sociálních služeb reaguje i veřejnost – je dobré takovéto akce přesouvat na venkovní veřejná lehce přístupná místa, (z uzavřených prostor na veřejná prostranství, kde je volný přístup široké veřejnosti a věnovat těmto akcím patřičnou medializaci a propagaci) tak jak to bylo učiněno v Ústí nad Labem pro město Ústí je charakteristické: - silná podpora poskytovatelů sociálních služeb ze strany města - velmi dobrá spolupráce mezi jednotlivými poskytovateli sociálních služeb a mezi jednotlivými KS - týmová spolupráce na tvorbě a hodnocení KPP - v KS spolupracují již i nadregionální poskytovatelé sociálních služeb (např. z Ostravy), kteří poskytují své služby ve městě - možnost připomínek ke KPP širokou veřejností a institucemi včetně jednotlivých městských obvodů - členství poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb ve městě Ústí nad Labem není v KS povinné zapojení uživatelů do procesu: - nejsou přímo zapojeni do práce KS - problémy a potřeby uživatelů jsou do KS přenášeny prostřednictvím zástupce poskytovatele - např. z terénní práce se zjišťuje, jaký je trend, jaké služby uživatelé nejvíce potřebují a vyžadují, těmto požadavkům se služby přizpůsobují, pokud to dovolují především finanční možnosti - postup zjišťování od uživatelů je celkem jednoduchý pomocí statistických údajů o službách a z dalších průzkumů mezi uživateli - př. Sokrates zjistil dlouhodobý zájem zejména mladých lidí a základních a středních škol o získávání informací (zjištění z přednášek s mladými lidmi, ze dne otevřených dveří, veřejných akcí) – na základě toho se realizuje od roku 2005 nový projekt Informační a poradenské středisko - názor: nemá smysl (není přínosem), aby přímý uživatel chodil a byl zapojen do práce KS, cílové skupiny nemají ani zájem do KS chodit, uživatelé mají svoje osobní zájmy (zajímají je běžné věci) a neuměli by to přenést do práce KS, zprostředkovatelskou roli mezi uživatelem a poskytovatelem, popřípadě dalšími institucemi sehrává právě poskytovatel sociálních služeb hodnocení cílů a opatření v procesu KPP: - hodnocení cílů a opatření KPP provádějí jednotlivé KS za poskytovatele sociálně zdravotních služeb - zprávu za jednotlivé KS zpracovává manažer KS a předkládá Magistrátu města Ústí nad Labem - celkovou zprávu zpracovává vedoucí manažerského týmu ve spolupráci s Magistrátem města 58



přenos informací a myšlenek z procesu KP na zaměstnance daného poskytovatele: - návaznost na zaměstnance existuje - mají k dispozici zápisy z KS - informace z KS se diskutují na poradách zařízení - ředitel konzultuje plnění cílů a opatření se svými zaměstnanci časová náročnost zapojení do procesu KP pro poskytovatelku: - KP věnuje dostatek času - 1krát měsíčně schůzky KS – cca 2hodiny (střídá se místo schůzek, rotuje se po jednotlivých poskytovatelích, nebo na stálých místech) - práce při vyhodnocování - přidružená administrativní práce jak byl poskytovatel informován o procesu KP: - již při prvním kontaktu na městě – když se zakládalo občanské sdružení, když vznikaly služby – se dozvídal první informace o záměru KP - vstupem do KS zjistili řadu dalších informací - spousta informací se dá získat z webových stránek města, Městských novin, regionálního tisku a dalších místních médií - informování poskytovatele o procesu KP a jeho zapojování je hodně individuální – např. Ústí je malé město, značnou roli hrají osobní kontakty a právě kontakty v KS jak se dostává poskytovatel k informacím: - přes manažerský tým a manažery - začlenění i do několika KS – více informací, tím se vytváří neformální propojení - řada informací přes odbor (oddělní) podpory nestátních sociálních služeb Magistrátu prostor pro prosazování zájmů v rámci KP: - pro prosazování svých zájmů mají poskytovatelé dostatek prostoru - jen zcela minimálně lze prosazováním zájmů ovlivnit výši finančních prostředků na sociální služby ve městě nejdůležitější výsledky, výstupy z procesu KP: - propojenost a tok informací mezi poskytovateli, jde o ucelený systém, který má velké výhody a smysl, v konečném důsledku se výsledky promítají do služeb pro uživatele co by se dalo dělat jinak: - mít více času na přípravu komunitního plánu péče – nedělat to ve stresu - komunitní plán péče by měl fungovat na ucelené období kalendářního roku, ne na části roku (tento systém značně ztěžuje hodnocení – v kalendářním roce se hodnotí dva KPP) co poskytovatelku na KP baví, uspokojuje, že v něm zůstává: - je pro ni výhodné být součástí procesu – přináší to prospěch organizaci, následně cílové skupině uživatelů - partnerství – ví kam se obrátit, když něco nemohou poskytnout – prospěch pro klienta - možnost začlenit se do hodnocení projektů (díky tomu se nestává, že by se dotovaly služby, které nejsou potřebné nebo nadbytečné ), od počátku všichni mohou působit na to, zda služba bude nebo nebude poskytována - jde především o kvalitní a rozsáhlý zdroj informací co ji chybí, co je třeba změnit: 59


-

-

60


změna způsobu financování sociálních služeb, financování je nekoncepční (jak ze strany ministerstev, krajského úřadu, tak v určitém ohledu i ze strany města) – a to především opakovaně v prvním čtvrtletí kalendářního roku, kdy nedisponujeme téměř žádnými finančním prostředky (není na mzdy, spoje, nájem apod.) financování je pro sociální služby a jejich poskytovatele základním ukazatelem pro existenci, udržení a rozvoj služeb přístup občanů – větší porozumění ze strany občanů pro danou problematiku (v tomto ohledu je dobrá dobrovolnická činnost) přístup politiků k sociální sféře – v oblasti sociálních a zdravotních služeb nelze uplatňovat směry a cíle z pohledu vládnoucí strany, ale orientovat se na potřeby občanů a cílových skupin, pro které jsou sociální služby poskytovány mnohdy politici po celé volební období neprojeví o NNO žádný zájem, aktivity začínají vyvíjet v předvolebním období třeba formou osobních dopisů, kde sdělují co pro NNO vybojovali (současné praxe), takováto forma zájmu je pro mě ponižující, falešná a nepřijatelná


Obec s rozšířenou pravomocí Karlovy Vary

Obec s rozšířenou pravomocí Karlovy Vary Základní údaje o lokalitě a procesu plánování sociálních služeb Informace o postupech procesu KP ve městě Karlovy Vary byly získány od pana Mgr. Jiřího Pilaře, koordinátora procesu a jeho kolegů. Kontakt: [email protected] 1.


KARLOVY VARY – statutární město 2.


Cca 52 400 obyvatel (rok 2002) 3.


-

město Karlovy Vary se skládá z 15 územních jednotek (části obce) – neexistují zde městské části, veškerá agenda se vykonává na magistrátu města - specifická je pro Karlovy Vary skladba obyvatel: - po válce došlo k vysídlení části německých obyvatel, zůstala malá část starousedlíků a přišli noví obyvatelé z větší části ze zištných důvodů – majetky, nemovitosti, pozemky („náplava“), kteří zde nemají tradici a kořeny, chybí sousedské vztahy a sousedská solidarita a výpomoc - ve městě žije početná vietnamská a ruská komunita (obyvatelé zemí bývalého Sovětského svazu) – tito se do života města příliš nezapojují, žijí sami pro sebe a tvoří neproniknutelné struktury fungující podle vlastních pravidel - město Karlovy Vary je „konzervativní“ – tím je myšleno, že se zde těžko bourají bariéry, těžce se prosazují nové věci, lidé nejeví zájem o nové věci a málo se zapojují systém „komunitního sdružování“ zde není rozvinutý a je velmi neochotně přijímaný jako něco nového, nechtěného, implantovaného zvenčí - existuje zde mizivá bytová výstavba a těžko dostupné bydlení pro mladé lidi, vzdělaní mladí lidé odchází za prací a za bydlením z města (v současné době jsou sice stavěny nové bytové jednotky, ale jedná se o finančně nákladné, i když obecní byty) - v oblasti sociálních služeb je zde silné zastoupení agentur domácí péče (celkem 5 agentur), což je dobrý předpoklad pro udržení lidí v jejich domácím prostředí - i zde se projevuje nezájem lidí o problematiku sociálních služeb - je zde relativně dobře nastartovaný neziskový sektor - co se týče komunitního plánování, jde o novou věc, „prvodílo“, tudíž by mělo být provokativní v pozitivním slova smyslu 4.


Proces pod oficiálním názvem komunitní plánování běží od roku: 2003, v tomto roce se město KV zapojilo do školení (vzdělávání) o komunitním plánování na krajském úřadě Karlovarského kraje. 61



Iniciátor procesu KPSS: zadavatel – přesněji řečeno krajský úřad Karlovarského kraje, který oslovil magistrát města s nabídkou vzdělávacího programu pro trojici vybraných lidí. Odbor sociálně zdravotní vyslal na výcvik triádu. Důvodem zapojení města bylo spatřování „budoucnosti“ v komunitním plánování a dále finanční motivace (resp. možnost získávání finančních prostředků na oblast sociální v budoucnu). 5.


Od září 2003 se schází triáda města Karlovy Vary, pracuje pod pracovním názvem Hlavní řídící výbor KPSS města Karlovy Vary (HŘV) – pojem „triáda“ nebyl uznáván všemi představiteli města. Členové triády:

- koordinátor komunitního plánování, zaměstnanec magistrátu přímo podřízený vedoucí sociální odboru, zároveň zástupce zadavatele - zástupce poskytovatele - zástupce uživatele, který je zároveň členem triády Karlovarského kraje

Triáda byla proškolena v r. 2003 společností Komunitní plánování, o.p.s. Jeden člen triády – zástupce poskytovatele – absolvoval také další kurz v oblasti komunitního plánování pořádaný Centrem komunitní práce Ústí nad Labem. Triáda: a) je iniciátorem procesu b) je hlavním lídrem procesu c) poskytuje nejvíce informací d) aktivně řídí proces e) je jádrem řídící struktury – tvoří hlavní řídící výbor 6.


Žádný účastník komunitního plánování neabsolvoval další kurz, školení či stáž. Koordinátor využívá znalosti z oblasti sociální práce a supervize získané z předcházejícího vzdělávání. Také studuje dostupné informace a materiály z jiných měst a získané vědomosti přenáší dalším členům triády. 7.


V srpnu a listopadu 2004 se uskutečnila metodická návštěva a supervize, kterou realizovala společnost Komunitní plánování, o.p.s. v návaznosti na vzdělávací cyklus. Jednalo se o 3krát dva dny. Tato supervize byla vztažena na běžící proces komunitního plánování a standardy kvality. Na realizaci metodických a supervizních návštěv město Karlovy Vary finančně přispívalo. Některé dny supervize probíhaly také na krajském úřadě. Po ukončení supervizí na krajském úřadě se snížila aktivita krajského úřadu v oblasti komunitního plánování a v současné době je téměř na bodu nula. Metodické vedení ve formě určitého tlaku z vnějšku (vně komunity) je nutná a prospěšná věc. Vhodnou podporu tvoří účast na nejrůznějších typech setkání (krajská, celostátní konference) – možnost navázání kontaktů, prezentace procesu, získání podpory.

62


8.



V rámci procesu komunitního plánování nebyla uzavřena žádná smlouva na placené služby od dodavatele. Byly využity (bezplatné) služby a zpracované materiály a dokumenty, které byly vhodné a použitelné pro potřeby komunitního plánování: 1. využití již dříve vytvořeného výzkumu o spokojenosti obyvatel města Karlovy Vary (spokojenost v sociální oblasti) – výzkum provedla renomovaná firma 2. regionální anketa v televizi Prima (bezplatná služba) 3. vlastní dotazníková akce mezi seniory z města K.Vary 9.


Garant KPSS: organizace: triáda Záštitu nad KPSS oficiálně převzal: Magistrát města Karlovy Vary funkce/povolání: vedoucí odboru zdravotnictví a sociálních věcí Realizátor: organizace: triáda Metodické vedení (konzultant): v současné době není, je však možnost obrátit se na společnost Komunitní plánování, o.p.s., která realizovala vzdělávací kurz pro členy triády. 10. Zda a jakým způsobem město/obec a kraj podporuje proces plánování sociálních služeb? Jakou podporu by realizátor od kraje/města přivítal, co mu chybělo? Kraj Karlovarský: -

-

krajský úřad zorganizoval školení (vzdělávání v komunitním plánování), školení bylo realizováno pro představitele a zaměstnance obcí v kraji v roce 2003 vydal oficiální usnesení o podoře procesu komunitního plánování po tomto počátečním impulsu se své aktivní role vzdal – neposkytuje žádnou další metodickou podporu, nevypisuje granty pro realizátory komunitního plánování a neposkytuje žádnou jinou finanční podporu procesu v jednotlivých obcích na svém území, v současné době pouze cca 4krát ročně pořádá schůzky představitelů a zaměstnanců obcí, kteří se věnují komunitnímu plánování v neposlední řadě krajský úřad realizoval dvě konference, z nichž byly publikovány sborníky.

Realizátoři procesu komunitního plánování v Karlových Varech jsou stávající rolí kraje v procesu zklamáni, ze strany kraje jim chybí zejména: - silný a jasný akcent, kterým by kraj jasně a reálně celý proces legitimizoval, - vnesení systematičnosti a řádu do procesu komunitního plánování v kraji, - vyčlenění konkrétní osoby (koordinátora), která by měla proces kp na krajském úřadě na starosti, dalo by se na ni obracet a komunikovat s ní, - metodická, supervizní a jakákoliv další podpora ze strany kraje (například návštěvy politické reprezentace v jednotlivých obcích, podpora v začátcích procesu, předávání úkolů a kontrola jejich plnění, předávání informací o potřebách kraje směrem k obcím atd.) Město Karlovy Vary: má zájem o KPSS, existuje zde silná politická podpora a to díky soustavnému tlaku ze strany koordinátora kpss 63


-

-


v roce 2004 vydalo oficiální usnesení o podpoře procesu kp – v tomto usnesení jsou přijaty „základní principy tvorby systému sociálních služeb“, uvádí se zde, že systém soc. služeb bude tvořen procesem kp, pokud bude politická podpora městských zastupitelů, kraje i MPSV a dále že se budou zpracovávat komunitní plány vždy na 3 roky město KV se zavázalo k tomu, že bude vytvářet finanční podmínky, aby cíle vytyčené v komunitním plánu mohly být naplňovány město finančně podporuje realizaci komunitního plánování

Z hlediska celospolečenského kontextu by realizátoři přivítali: - zvýšení morálního statutu sociálního pracovníka ve společnosti – sociální práce je společností ne příliš pozitivně vnímána – to se promítá i v kp, - nastavení lidí pro komunitu – lidé o tom, co je to „komunitní“ moc nevědí, nejsou na to příliš nastaveni - ve společnosti značně absentují znalosti a zkušenosti ze sociální oblasti - jiný vztah sdělovacích prostředků k problematice sociálních služeb, informace o pozitivech a celoplošnou kampaň na podporu procesu kpss Stát (potažmo MPSV) by měl poskytovat: - větší finanční podporu - přijmout zákonnou úpravu, která by řešila, resp. nařizovala povinnost komunitního plánování a povinné standardy kvality - vytvořit a přijmout metodiky kontrolních mechanismů (ideálně by kontrolu realizoval kraj) - měřit efektivitu a kvalitu (ta musí být primárním kritériem) 11. Existuje usnesení rady či zastupitelstva města, které legitimizuje proces plánování sociálních služeb (popř. komunitního plánování) ve vaší lokalitě? Existují nějaká další důležitá usnesení, která ovlivňují plánovací proces? - viz výše Jiné dokumenty podporující realizaci KPSS na území Vašeho města: Je zpracován strategický plán rozvoje města, ale nepracuje se s ním. Poslední ověřená informace říká, že je doslova „v šuplíku“. 12. Z jakých zdrojů je proces KPSS financován? -

MPSV ČR – poskytlo na základě žádosti finanční dotaci, tato dotace byla použita na vybavení koordinátora. Kraj – z jeho finanční dotace bylo hrazeno vzdělávání triády (výcvik v kp) a následná supervize procesu kp a standardů kvality. Město – financuje: plat koordinátora, materiální zabezpečení (telefony, internet, počítač, atd.), vytištění materiálů, odměna pro uživatele (člen triády), hradí odvoz a dovoz uživatele na schůzky a jednání.

Zapojování a informování partnerů a veřejnosti do procesu komunitního plánování 13. Popište jakékoliv cesty, metody, způsoby, prostě „jak jste to dělali“, když jste do plánování sociálních služeb zapojovali důležité partnery – uživatele, poskytovatele, zadavatele (úředníky, politiky) a další klíčové osoby ve Vaší komunitě? 64



-

do procesu kp se od počátku aktivně zapojilo cca 50 lidí základní kritérium je maximum věcí zveřejnit první akcí byla „velká schůze“, které se zúčastnili zástupci kraje, města, poskytovatelé, atd. Členové triády nehodnotí průběh této akce kladně – neměli z její realizace dobrý pocit. Projevy byly připravené, přednášející působili škrobeně, byla používána nepřirozená mluva, která nemohla účastníky oslovit. Po akci společně konzultovali její průběh prostřednictvím videonahrávky, což jim umožnilo podívat se zpět a pojmenovat svoje chyby. Na základě toho změnili způsob komunikace a informování veřejnosti (zvolili lidový jazyk). Jediné efekty této schůze byly následující: zúčastnění se seznámili s triádou (s tím, kdo to je), zjistili, že jeden ze členů triády je zdravotně postižený, což může sloužit jako dobrý osobní příklad a v neposlední řadě získala triáda na této akci kontakty na poskytovatele, mající zájem se do procesu zapojit - v současné době fungují zavedené dny, kdy je k dispozici triáda nebo její část na úřadě (čtvrtky od 10.00 do cca 14.00 hodin) pro veřejnost. Občas se opravdu někdo dostaví. Samozřejmě fungujeme i na telefonickou dohodu a jsme schopni se dostavit v daný čas na dané místo.

-

-

-

-

další cesta: „masáž politiků“, která představuje velkou část práce na kp, je to práce mravenčí, možnost zapojování a informování politiků přes hodnotící zprávy (zpráva za určitý rok), které jsou předkládány k odsouhlasení radě a zastupitelstvu zpravidla spolu s plánem práce na příští rok zapojování a informování poskytovatelů sociálních služeb – realizátoři mohou doporučit osobní pohovory s jednotlivými poskytovateli v rámci osobních schůzek, kdy na určitou hodinu byl pozván pouze jeden poskytovatel na dobu cca 1 hodiny, tomu pak členové triády osobně vysvětlili proces, myšlenku a smysl kp, s každým poskytovatelem proběhla vždy jedna schůzka, členové triády tak získali od poskytovatelů cenné informace. Mimo jiné bylo takto zjištěno, že většina poskytovatelů nechce připustit přílišný dialog s jejich uživateli a na požádání sami své uživatele nepřivedou. dále vhodné zapojovat skupinky vzdělaných lidí v sociální oblasti („sociální šílenci") a s nimi konzultovat jednotlivé záležitosti či problémy zapojení veřejnosti do připomínkování 0 verze kom.plánu a připomínkování 1. verze kom. plánu k připomínkování sloužil připomínkovací dotazník, ten byl k dispozici na institucích, u poskytovatelů a na magistrátu, komunitní plán je vyvěšen na webu magistrátu města (k 0. verzi komunitního plánu realizátoři obdrželi připomínky od 7 subjektů) zapojení veřejnosti prostřednictvím ankety formou SMS v regionálním vysílání televize Prima – účelem ankety bylo zjistit, co si obyvatelé představují pod pojmem sociální služby, zapojení veřejnosti však bylo malé zapojování uživatelů je problematické zapojování – obecné postřehy: - nejlépe na bázi osobních, přímých kontaktů – umožňují efektivnější namotivování a také umožňují získat kvalitnější informace - mít jasný záměr, jakou informaci chci podat - při osobních kontaktech si posluchač utvoří nějakou svoji zkušenost, kterou pak předává dál a nabaluje se řetězec dalších lidí - v procesu je třeba „opečovávat“ poskytovatele – čas od času je osobně navštívit či je zkontaktovat, poskytnout jim zpětnou vazbu - hodně naslouchat lidem, trávit s nimi čas nefunguje: - podávat pouze obecné, povšechní informace například o tom, co je komunitní plánování za proces

14. Popište jakékoliv cesty, metody a způsoby, které jste využívali, když jste potřebným osobám či veřejnosti zprostředkovávali a předávali informace o smyslu a podstatě procesu komunitního plánování a sociálních službách ve Vaší komunitě (metody informování): 65


-


osobní jednání, přímé kontakty s uživateli, poskytovateli, institucemi, veřejností pravidelná propagace procesu v Radničních listech (tisk místní radnice) webové stránky Magistrátu Města K. Vary katalog poskytovatelů obsahující informace o jednotlivých soc. službách, katalog je též vyvěšen na webových stránkách města, důležité je neustále aktualizovat informace časté předkládání informativních zpráv do rady a zastupitelstva města – např. každoroční zhodnocení procesu za uplynulý rok a zpracování koncepce na následující rok další:při osobních individuálních schůzkách s poskytovateli služeb žádala triáda o přizvání též vždy jednoho uživatele té dané služby, poskytovatelé se tomu někdy brání, uživatele v této souvislosti nepovažují za důležitého

15. Měnil se, a popřípadě jak, způsob zapojování a informování jednotlivých skupin partnerů (uživatelé, poskytovatelé, zadavatelé, veřejnost) během jednotlivých fází procesu komunitního plánování? - v plánu činnosti na další období je mimo jiné zvažován větší akcent na přímé oslovení uživatelů a to jak v prostřední u poskytovatelů sociálních služeb, tak i v jejich přirozeném prostředí doma. Je nutno citlivě zjišťovat potencionální spolupracovníky. Konkrétním příkladem je snaha o užší spolupráci s denním centrem Armády spásy, kam dochází uživatelé s.s. pravidelně 16. Pokoušeli jste se a podařilo se Vám zaktivizovat a zapojit uživatele s tzv. zvláštními potřebami (např. osoby z odlišného sociokulturního prostředí, lidé s psychiatrickou diagnózou)? Pokud ano, jak jste toho dosáhli? - byli jsme osloveni skupinou pregnantně neslyšících a s ní udržujeme kontakt. Oslovili jsme koordinátora kpss z důvodu žádosti o pomoc při vzniku jejich o.s., pomoc při hledání vhodných prostorů a jednání s vedením města (napomohla k tomu skutečnost, že koordinátor kpss je zároveň pověřen za město KV stykem s NNO). -

v současné době se kp zaměřuje na 3 cílové skupiny: rodiče s dětmi, děti se zdravotním postižením, děti a mládež senioři, dospělí se zdravotním postižením osoby se zvýšenými sociálními riziky, osoby v krizové situaci, etnické menšiny

-

nejmotivovanější uživatelé pro spolupráci: ti, co stále mají určité potřeby a přání, ale už je nějakým způsobem dříve zpracovali (už nemusí myslet jen na sebe) ti, co jsou úspěšní v překonávání obtíží obecné postřehy: k některým cílovým skupinám uživatelů je možné se dostat pouze nepřímo a to přes kontakt s poskytovatelem služeb, které tyto skupiny uživatelů využívají zvláštní metody pro zapojení lidí se zvláštními potřebami: byl zpracován materiál (o sociálních službách) pro nevidomé – zvuková verze katalogu poskytovatelů pro nevidomé – vytvořena audio nahrávka (na magnetofonový pásek) – distribuci a předání konkrétním lidem realizovali poskytovatelé služeb pro tuto cílovou skupinu, výroba nahrávky hrazena z financí magistrátu města pro komunikaci s neslyšícími využity služby tlumočníka do znakové řeči běžně byl při jednáních zabezpečen bezbariérový přístup

-

-

17. Jakou strategii informování a zapojování partnerů byste doporučili jiným komunitám, co se vám zdálo užitečné? Co byste naopak doporučovali nedělat, co je zbytečné a nefunguje? - obecně je obtížné se k lidem přiblížit 66



-

nejaktivnější skupinou byli senioři lidé jsou nedůvěřiví a zklamaní – „takových lidí už tu bylo, co chtěli něco měnit…“

-

při zapojování a informování uživatelů je nezbytné je pokud možno osobně kontaktovat, užívat jejich jazyk, poskytnout jim dostatek informací o procesu komunitního plánování a zajistit vhodné místo pro setkání, zabezpečit vhodné podmínky (bezbariérovost, časová dostupnost, atd.)

-

realizátor také doporučuje umožnit komunikace ve skupině uživatelů a poskytovatelů a tím vést a učit poskytovatele naslouchat uživatelům

Organizační struktury plánování sociálních služeb 18. Mohli byste stručně popsat organizační strukturu, která se u Vás zabývala/zabývá plánováním sociálních služeb (systém zapojení a propojení aktivně se účastnících osob, např. pracovní a jiné skupiny, místo koordinace a řízení, zastoupení představitelů zadavatele, uživatelů a poskytovatelů v těchto skupinách atd.), dále pak vývoj (kroky, akce, rozhodnutí), který vedl k vytvoření této struktury, vzájemné postavení a vazby mezi jednotlivými prvky této struktury a role jednotlivých částí struktury (co dělají)? Zhodnoťte též, zda byla/je tato struktura funkční: Charakter, role a vymezení různých pracovních skupin a struktur: Stabilní strukturu v procesu kp ve městě Karlovy Vary tvoří: 1. hlavní řídící výbor – je tříčlenný, tvoří ho triáda (zástupce uživatelů, zadavatel, poskytovatel), je lídrem procesu, řídí ho, realizuje, aktivně na něm pracuje a je též garantem procesu 2. koordinátor procesu – pracovní místo na magistrátu města, v náplni práce je koordinace procesu, administrativa s tím spojená, předkládání zpráv městu, atd. 3. ad hoc spolupráce s aktivními účastníky – nejedná se o stabilní, pevnou a jasně definovanou součást struktury, nýbrž je realizována dle úkolu a potřeby Postupy a způsoby utváření organizačních struktur (jak byly ustaveny): - ad. 1. triáda byla sestavena pro účely vzdělávání na krajském úřadu, po ukončení výcviku začala fungovat pod názvem „Hlavní řídící výbor“ (HŘV), zatím se do HŘV nezapojilo více lidí, ani nebyly zjištěny způsoby či mechanismy, jak by se toto mohlo realizovat - ad. 2. pracovní místo koordinátora bylo zřízeno magistrátem města Karlovy Vary, spadá do odboru zdravotního a sociálních věcí, pozice koordinátora je vyčleněna mimo všechna oddělení, koordinátor je přímo podřízen vedoucímu odboru Jejich fungování, vzájemné vazby a zacílení: - v současné době se v jedné osobě střetávají role koordinátora procesu, člena HŘV a zástupce zadavatele - tato kombinace rolí – které jsou z podstaty věci v mnoha ohledech neslučitelné – s sebou nese jistou rozpolcenost, je však do jisté míry nutností a jasně vychází z místních podmínek - HŘV má pravidla pro svoje fungování (blíže nezjištěno jaká, které oblasti tyto pravidla ošetřují, atd.) – byla stanovena v rámci školení triády a jsou více méně stabilně dodržována Zastoupení představitelů jednotlivých skupin (zejména uživatelů, poskytovatelů, zadavatelů) v organizačních strukturách: - v HŘV jsou proporcionálně zastoupeny všechny strany, početně jde stabilně o 1 osobu za každou zájmovou stranu a v současné době je snaha o rozšíření tohoto počtu - frekvence pracovních setkání a jednání (jak často a kde): - HŘV se schází pravidelně jedenkrát týdně (čtvrtek), v kanceláři koordinátora na magistrátu města 67


-


tento den je též dnem otevřených dveří pro veřejnost

Návaznost na další oblasti veřejného života: o procesu kpss je informována na každé větší akci ze sociální oblasti odborná veřejnost formou prezentace ze strany koordinátora kpss (poslední byla akce o sociální práci se seniory, pořádaná Farní charitou KV v červenci 2005). Za dobu práce HŘV byla účast již na 5 obdobných akcích, zaměřených na neziskový sektor, domácí péči apod.. Plán činnosti a jeho sestavování, stanovování cílů, úkolů a zodpovědností, sledování jejich plnění: HŘV – plán činností si – jak pro sebe, tak pro jiné oblasti procesu – sestavuje sám HŘV Obecné připomínky HŘV: - HŘV by chtěl mít širší okruh spolupracovníků, členové však mají problém se získáváním lidí na pravidelnou aktivní spolupráci - dle HŘV se v současné době (počátky kp, fáze, kdy s procesem kp komunitu teprve seznamují) pracuje méně „progresivní formou“ – chybí jim „profi tým“ na plánování -

Ideální stav (a též nejčistší forma vedení/koordinování procesu plánování) je následující: kp by se věnovala nezisková organizace, kp by dělala jako službu pro město, tato služba by byla smluvně ošetřena, jasně vymezené finanční podmínky a pravomoci a jasný mandát i status

Data, informace, mapování zdrojů, potřeb a přání 19. Popište, jakým způsobem se u Vás v průběhu procesu komunitního plánování zjišťovaly, zpracovávaly a využívaly informace a data popisující aktuální sociální situaci ve Vaší lokalitě, o jaké typy dat a informací se jednalo (např. popis oblasti sociálních služeb, údaje demografické či statistické povahy – sociálně demografická analýza atd.)? Osvědčily či neosvědčily se Vám nějaké způsoby mapování zdrojů (lidské, finanční, materiální, duchovní atd.) pro plánování a zajišťování sociálních služeb? Informace o stávajících poskytovatelích služeb (pro účely katalogu): - byly získávány formou dotazníku, HŘV sestavil dotazník a oslovil všechny poskytovatele - o existenci poskytovatelů se členové HŘV dozvěděli z již hotových seznamů poskytovatelů, které získali na krajském úřadě, od uživatelů, v Radničních listech též visel inzerát, aby se poskytovatelé, kteří chtějí být inzerováni v katalogu, hlásili - vše, co se o jednotlivých poskytovatelích zjistilo a zapsalo, dávalo se jim ke konečnému schválení (ti odsouhlasili přesnou podobu informací, které o nich vyšly) Demografické údaje převzaty z ČSÚ – využilo se minimum veřejně dostupných informací Materiál o efektivitě neziskových organizací (nejde o kompletní studii, ale o prvotní nástřel základních informací, též ne úplně validní metodika získávání a zpracování informací) – dotazovány byly organizace, které získaly finanční dotaci od magistrátu města Karlovy Vary - oficiálním dopisem byli poskytovatelé požádáni o zaslání určitých údajů – počty klientů, finanční dotace, atd. - ze získaných údajů byla vypočítána finanční náročnost poskytované služby (resp. kolik peněz přispěl magistrát na jednoho klienta, vzorec finanční příspěvek magistrátu:počet klientů z města Karlovy Vary) - tato data byla poskytnuta náměstkyni primátora města, která má ve své gesci oblast sociální, dále nebyla využívána ani zveřejňována 68



Obecné postřehy: - někteří poskytovatelé nejsou plně přístupni poskytování informací o sobě, zejména pak poskytování informací o svém hospodaření naopak se nebrání sdělovat informace o poskytovaných službách problematické je získat informace o uživatelích, např. zdravotně postižených, a také názory uživatelů na zařízení, jejichž služby využívají (obavy z možné perzekuce) 20. Jakým způsobem či cestou jste zjišťovali informace o přáních a potřebách uživatelů sociálních služeb a ostatních lidí v komunitě (kdo, koho, jak často a jakým způsobem se ptá na přání a potřeby), co byste doporučili a co je naopak zbytečné dělat? -

obecně: použité metody: - dotazníky - osobní šetření, rozhovory

-

u některých skupin uživatelů nelze využít přímého oslovení či dotazníků, v tomto případě jsou informace získávány výhradně nepřímo, např. u etnických menšin či osob v krizi jsou informace získávány nepřímo přes poskytovatele služeb

-

realizátor doporučuje podchytit pro získávání informací osoby, které „jsou v problému teprve chvilku“, od nich se dají získat nejčerstvější informace a lze sledovat, jaké služby přijímají a jak je hodnotí v průběhu svého postupného sžívání se s postižením

-

konkrétně proběhlo: - dotazníkové šetření pro seniory – dotazník vytvořil HŘV, distribuce proběhla přes klub seniorů (svaz důchodců) -

zjišťování potřeb u uživatelů i přání u poskytovatelů (formou osobních rozhovorů)

-

přímý kontakt se skupinkou matek pečující o postižené děti a poskytující informace pro potřeby komunitního plánování

-

anketa formou SMS v regionálním vysílání televize Prima, jejímž cílem bylo zjistit, co si obyvatelé města představují pod pojmem sociální služby


-

69

cíle, opatření a aktivity vzešly z procesu komunitního plánování na základě jejich zjišťování a konzultování s poskytovateli (co by poskytovatelé chtěli poskytovat), uživateli (jaké mají uživatelé potřeby) a zadavatelem (co je politicky prosaditelné) formou anket, osobních rozhovorů, vzešly také z návrhu členů triády veškeré návrhy byly uveřejněny k všeobecné diskusi, ale reakcí bylo velmi málo



-

cíl na rok 2006 byl diskutován a projednán s potencionálním poskytovatelem této služby – ředitelem Armády spásy, ale bude na jeho realizaci veřejná výzva

-

cíle budou rozpracovány vždy na 1 rok předpokládá se, že aktivity budou realizovány nestátními neziskovými organizacemi, ideálně by město vždy vyhlásilo veřejnou výzvu na realizátora určité aktivity, tím by dalo najevo potřebu sociální služby a na tuto výzvu by pak reagovaly organizace (poskytovatelé služeb)


za tvorbu a implementaci komunitního plánu je zodpovědný koordinátor komunitního plánování za účelem kontroly implementace komunitního plánu by vznikaly skupiny podle daných oblastí

-

v současné době se ve městě ověřuje, zda je možné komunikovat s politiky a veřejností a realizovat proces kp

-

v současné době probíhá připomínkování 1. verze komunitního plánu, zatím tedy komunitní plán není realizován (předpokládá se v říjnu jeho schválení zastupitelstvem města a do konce roku jeho tisk a distribuce)


ne, pouze byl za práci odměněn jeden člen triády v rámci dohody o provedení práce


realizátorům (triádě) se jako nejefektivnější způsob realizace procesu kp jeví realizace procesu obecně prospěšnou společností zřízenou krajem případně nějakou NNO s jasným statutem, pověřením a definovanými úkoly.

-

za velký úspěch procesu kp označují realizátoři prosazení myšlenky kp a realizaci procesu v politické reprezentaci v současné době neřeší v procesu kp kvalitu sociálních služeb z důvodu neexistence zákonné úpravy – ale tímto směrem bude zaměřen proces kp v budoucnu (na standardy kvality sociálních služeb)

-

Zadavatel – Mgr. Jiří Pilař, koordinátor komunitního plánování, Odbor zdravotnictví a sociálních věcí Magistrátu města Karlovy Vary -

na procesu kp ho lákalo: - možnost tvořit živý systém s živými lidmi - možnost přiblížit se realitě v oblasti poskytování sociálních služeb - poprvé možnost řešit problémy lidí s lidmi - dalším důvodem pro účast v kp bylo přání krajského úřadu realizovat proces kp v kraji a také nutnost zajistit finančního prostředky na poskytování sociálních služeb v budoucnu

-

doporučení, jak oslovit a efektivně zapojit zadavatele:

70


-

-


osobním kontaktem jim vysvětlit komunitní plánování, co nejvíce je osobně do procesu kp zaangažovat, aby proces kp vzali za své, nabídnout jim možnost zviditelnit se prostřednictvím kp, je dobré si zjistit, zda dotyčný představitel města nemá ve svém okolí někoho, kdo ss užívá, dále je efektivní pozvat zadavatele do zařízení a umožnit mu tak se zkontaktovat s uživateli a vyslechnout je a v neposlední řadě je při všech příležitostech chválit a chválit prostřednictvím otevřenosti procesu kp pro veřejnost se mohou zadavatelé dobře zviditelnit, ale i pohanit dalším argumentem podporujícím realizaci kp pro zadavatele je, že poskytovatelé sociálních služeb mohou přinést do regionu ještě více financí na sociální služby v případě realizace kp pro realizátora je dobré, když získá vedoucí sociálních odborů za spojence – měli by být odborníky na sociální oblasti i na sociální služby (jsou jimi vnímáni od představitelů města) pro oslovení a zapojení zadavatele je také vhodné zajistit účast představitelů kraje a tím dát najevo, že to není výmysl někoho z města, ale je to požadavek kraje informování představitelů města se realizuje prostřednictvím informativních zpráv

-

kolik času věnuje kp: - 25 – 30 hodin týdně, tj. tři čtvrtiny pracovní doby - v současné době by tomu rád věnoval více času – je to kontinuální práce, pro kterou je jeden pracovní úvazek minimem - jeho náplní práce je kompletní zajištění administrativy, informování rady a zastupitelstva města, kontakt se sociálně-zdravotní komisí, která má dostatečné informace o NNO v rámci každoročních žádostí o dotace, publikační činnost, kontakt s tiskem, kontakt s NNO (v poslední době roste u nich zájem o informace o kp) - struktura informování o kp je následující: koordinátor komunitního plánování – vedoucí odboru zdravotnictví a sociálních věcí – náměstkyně – rada – zastupitelstvo

-

nejlépe informovanou skupinu představují poskytovatelé sociálních služeb – víceméně všichni poskytovatelé sociálních služeb jsou do procesu zapojeni nedostatečné je zapojení uživatelů sociálních služeb zájmové skupiny se zapojují ve vlnách – ale důležité je, že lidé vědí, kam se mají obrátit, kde získají informace zadavatelé se do procesu kp moc nezapojují, není pro ně prestižní věnovat se sociálním službám znepokojivě malá informovanost i zájem jsou ze strany pracovníků odboru ZaSV MM K.Vary (což je dáno zřejmě jejich většinovou absolutní nevzdělaností v oboru – vzdělaných je na úrovni alespoň VOŠ cca 5 z celkem 40)

-

-

71

spolupráce v triádě je demokratická, je zajištěna srozumitelnost pro uživatele, dohoda je realizována kompromisem, členové se připravují společně na důležitá jednání (dohadují strategii) do procesu kp jsou zapojováni vždy v té chvíli aktivní jedinci výsledky procesu kp ve městě: - vydání katalogu poskytovatelů sociálních služeb – pozitivně hodnocen - určitá kultura komunikace s poskytovateli - podařilo se ukázat uživatelům, že věci se dají rozhýbat, i když ne prozatím zcela vyřešit - je nastíněna určitá sociální politika města - zvýšilo se povědomí lidí o kp - vzniklo místo „komunitního plánovače“ - kp zařazeno do rozpočtu města - informování o procesu kp ve městě v celorepublikovém tisku – zvýšení prestiže města kdyby se realizátor mohl vrátit v čase, změnil by:


-


důrazněji by vyžadoval, aby poskytovatelé přivedli na osobní schůzku s realizátorem také uživatele služeb, poskytovatelé mají hodně informací o kp, ale nepřenášejí je na uživatele, poskytovatelé mají velkou moc v procesu kp, jsou odborníky na sociální služby, zacházejí s finančními prostředky, spolupracují s klienty, zadavatel má „jen“ finanční prostředky a myslí si, že má moc

-

proces kp realizátorovi přináší: je to pro něj fascinující proces, mnohotvárný, živý představující práci s lidmi možnost tvorby smysluplného systému s návaznostmi jednotlivých segmentů, hledání spojnic mezi všemi stranami trojúhelníku vztahů a perspektiva, že výsledky práce budou v nějaké podobě i realizovány (nedělá se do šuplíku)

-

je to smysluplná a odpovědná práce – doba a společnost pro myšlenku kp možná ještě dostatečně neuzrála je nespokojený s: - neznalostí a nepochopením některých politiků, kteří vstupují a zasahují do něčeho, čemu nerozumí - mizerným ohodnocením – jak v uznání a prestiži, tak finanční ohodnocení - přístupem kraje – nevyvíjí tlak na realizaci procesu kp v kraji, pokud kraj nezačne být aktivní, možná proces kp v kraji skončí - nedostatek morální podpory, např. mezi obcemi navzájem, neboť proces je ubíjející

-

Poskytovatel – Ing. Pavel Andrejkiv, Farní charita Karlovy Vary -

-

-

72

prvotní podnět k účasti na procesu kp byl na základě nařízení nadřízeného na začátku zapojení se do procesu měl spíše neutrální pocity, nevítal tuto aktivitu – neměl dostatek informací o kp, V současné době je rád, že se může účastnit procesu kp. efekt kp spatřuje v tom, že je možné v praxi uplatňovat: „co nejvíce sociálních služeb co nejvíce občanům za co nejméně peněz“ a konec překrývání poskytování sociálních služeb na určitém území doporučení pro oslovení poskytovatelů: - významní poskytovatelé služeb v dané lokalitě by měli být osloveni a informováni o kp představiteli samosprávy ( prostřednictvím magistrátů, krajských úřadů apod.) - jako efektivní způsob oslovení poskytovatelů se mu jeví oslovovací dopis a dotazník, i když zde je problém správně položit otázky a do jaké míry zahltit poskytovatele informacemi o kp - nápady na možné akce motivující pro účast na kp: - v budově magistrátu vystavit informační panely jednotlivých NNO s výroby klientů - realizovat provokativní kampaň - také je dobré vyhledávat takové spolupracovníky, kteří již mají znalosti o sociálních službách čas věnovaný procesu kp: - v současné době věnuje kp cca 5 hodin měsíčně z důvodu časového zaneprázdnění v rámci svého zaměstnání - rád by věnoval kp více času - jeho náplní jsou zejm. konzultace v hlavním řídícím výboru a výměna názorů mezi členy pro město Karlovy Vary a celý region jsou charakteristické chybějící sociální vazby v rámci kp byly využity všechny možnosti informování poskytovatelů obecně poskytovatelé vítají proces kp, informace o kp si přečtou, ale již se nechtějí moc zapojovat, hlavně z důvodu časové zaneprázdněnosti. a v menší míře i v hájení „svých zájmů“, Zároveň se v procesu kp odráží konkurenční prostředí mezi poskytovateli – nechtějí spolupracovat, kromě Regionální asociace NNO se žádná další spolupráce mezi místními poskytovateli nerealizuje


-


poskytovatelé vědí o procesu kp, ví, na koho se v případě zájmu mají obrátit – do současné doby se zapojily jen 2 organizace poskytovatelů (senioři a matky s dětmi) jako poskytovatel by přivítal zřízení internetové poradny, diskusního fóra, kde by byly řešeny nejčastější otázky poskytovatelů – to by mohlo vzejít z kp jako potřeba poskytovatelů všechna data, se kterými se v procesu kp pracuje, jsou dostupná všem členům hlavního řídícího výboru většina informací a dat je také zveřejňována (98%) v rámci hlavního řídícího výboru má dostatek prostoru pro prosazování zájmů poskytovatelů spolupráce v HŘV je demokratická, na základě diskuze kdyby to bylo možné, vrátil by se do doby konání první konference, která nebyla výrazně přínosná a na základě které pak změnili realizátoři způsob komunikace s veřejností přínosy kp spatřuje v následujícím: - začalo se hovořit o sociálních službách - zvedlo se povědomí veřejnosti o sociálních službách - je zde snaha podporovat efektivní sociální služby (díky kp) - vznikl katalog poskytovatelů sociálních služeb na území Karlových Varů

Uživatel – p. Jiří Brokl, zdravotně postižený -

je zároveň členem krajské triády – byl osloven organizací poskytovatele pro účast na školení, nejprve nezávazná účast na krajské triádě, teď je již stálým členem souběžně vypomáhal s procesem kp na městě, v současné době je členem triády (hlavní řídící výbor) na městě lákalo ho na procesu kp: - možnost řešit konkrétní problém – myslel si, že si vyřeší svůj osobní problém, až v průběhu školení si uvědomil, že v rámci procesu kp nebude řešit jen svůj vlastní problém, ale že tento problém má více lidí – že tedy bude zastupovat větší skupinu lidí - jedná se o smysluplnou práci, jejímž cílem je pomoci lidem, kteří pomoc potřebují

-

doporučení pro oslovení a zapojení uživatelů do procesu: - uživatelé jsou v procesu kp omezováni zadavateli a poskytovateli, neboť neznají způsob práce a jednání na úřadu – uživatel si připadá nejslabší, ale měl by být nejsilnější - osobně uživatele kontaktovat a neomezit to jen na jeden kontakt („masírovat je“), zároveň po nich nechtít nějakou aktivitu a činnost, ale oslovit je s nabídkou pomoci vyřešit jejich problémy, mluvit na rovinu – přesně je informovat o tom, o co v kp půjde (zaměřit se na to, že se jedná o pomoc jim samotným) - je dobré se zaměřit na „čerstvé“ uživatele, kteří neužívají sociální služby příliš dlouho a pro které jsou jejich problémy stále živé, dokáži si je vybavit, např. zdravotně postižený, který je již dlouho po úrazu, si již nemusí pamatovat, jaké problémy spojené s úrazem řešil - prostředníkem mezi zástupci poskytovatelů a uživateli jsou zaměstnanci poskytovatelů, proto by představitelé poskytovatelů měli informovat o kp své zaměstnance, kteří jsou uživatelům blíž

-

prostředky pro zapojení a informování uživatelů: - první kontakt s uživateli musí být osobní, pak je nezbytné silné „masírování“ různými prostředky a až poté může být pozvání na veřejné či pracovní setkání účinné - efektivně hodnotí tisk (městské i krajské), ale bylo by dobré informovat také prostřednictvím regionálního televizního vysílání - efektivní je docházet přímo za lidmi a v jejich prostředí je informovat – ve městě měli klást větší důraz na to, aby poskytovatelům na osobní schůzku s realizátory přivedli uživatele, ale poskytovatelé většinou nesehnali aktivního uživatele nebo možná ani nesháněli

73


-

-


přichází s nápadem vytvořit vlastní věstník, kde by byly uveřejňované nejen informace o procesu kp, ale také o sociálních službách – novinky v této oblasti, akce poskytovatelů, informační seriál (proškolování, cyklus) o kp; věstník by byl krajský a umožňoval by zároveň prezentaci obcí a procesu kp v nich, na základě tohoto zdroje by pak mohli obyvatelé obcí, kde se proces kp ještě nerealizuje, vyvíjet tlak na představitele dotyčných obcí dobré je také zapojit do procesu kp studenty – zrealizovat přednášku o kp a sociálních službách a zkusit je v rámci studia zapojit do pomoci potřebným rád by využil pro informování také letáků, které by mohli distribuovat studenti akce pro uživatele nejen pro potřeby kp by měly realizovat poskytovatelé akce v rámci kp nebyly realizovány z důvodu nedostatku financí, bylo by nutné na jejich realizaci získat finance v rámci grantů a dotací – zpracovat projekt

-

jak získat informace o potřebách uživatelů: - uživatelé jsou také málo informováni o tom, na koho se obrátit o informace o sociálních službách - efektivní je vytvořit dotazník s otázkami pro seniory a distribuovat ho v zařízeních sociálních službách pro seniory, neboť senioři jsou hodně aktivní - informace mohou získat také pečovatelky v rámci pečovatelské služby, ale jedná se zejm. o informace zdravotního zaměření - efektivní také je shromáždit uživatele prostřednictvím poskytovatele služby a uspořádat besedu např. s promítáním filmu o bariérách z Týna nad Vltavou a pak poskytnout prostor pro otázky, aby se uživatelé mohli ptát - dobré je také kontaktovat i pečující členy rodin přes poskytovatele a osobně je navštívit a pohovořit - je nezbytné přinutit lidi, aby se nad problémy zamýšleli

-

v rámci triády měl dostatečný prostor prosazovat zájmy uživatelů, triáda zohledňuje informace získané od uživatelů, ale těchto informací moc není – je problematické zapojit dlouhodobě aktivní uživatele některým zúčastněným poskytovatelům nejde v rámci kp o sociální služby, ale o získání vlastního profitu přístup k datům a informacím má zajištěn jako člen triády, ne všechny data a informace jsou zveřejňovány, zejm. některé informace o poskytovatelích (pokud spolu poskytovatelé nespolupracují, mohlo by to způsobit rozbroje) kolik času věnuje kp: - cca do 20. hodin týdně - jeho náplní je účast na schůzkách HŘV, konzultace problémů i mimo tyto schůzky a mimo budovu magistrátu (např. navštěvuje poskytovatele, organizuje schůzky v zařízeních sociální péče) - přivítal by, kdyby proces převzali profesionální pracovníci na tuto oblast – rád by se procesu dál účastnil - co se týče krajské triády, jejích schůzek se realizuje málo – sdílí názor HŘV, že nejefektivnějším způsobem, jak realizovat proces kp, je prostřednictvím místní obecně prospěšné společnosti (např. zřízené krajem) - do budoucna by chtěl být v procesu zapojen ve stejné míře a bude se věnovat kromě výše uvedeného přeformulováním dokumentů do jazyka uživatelů tak, aby pro ně byly dokumenty srozumitelné

-

74

pro region je charakteristický nedostatek sousedských vztahů, absence sdružování lidí, absence vlastních aktivit, lhostejnost k problémům druhým a z toho vyplývající nezapojování lidí do veřejných záležitostí co se týče veřejnosti:


-


chybí ji povědomí o tom, kam se obrátit v případě zájmu o sociální službu a v případě krizové situace ohledně procesu kp je veřejnost také málo informována, na informace uveřejněné v Radničních listech a regionálním tisku (Deníky Bohemia, MF) zareagovali pouze 2 čtenáři, přičemž jeden je aktivně zapojen do procesu kp

-

pokud by měl možnost vrátit se zpátky, změnil by: - důraznější tlak na poskytovatele, aby na osobní setkání s realizátory kp přivedli i uživatele - větší „masírování“ uživatelů – více informovat různými prostředky, osobně oslovovat atd. - na první schůzce s veřejností, kterou pořádali na začátku procesu kp, mluvit vlastními slovy - víc dbát na informovanost, např. použít leták, anketu pro veřejnost (za účelem zjištění povědomosti o sociálních službách a představě veřejnosti o sociální politice města) distribuovat a sběr zajišťovat přes studenty - vyvíjet tlak na to, aby byl proces realizován profesionálněji

-

efekty a přínosy procesu kp: - městu proces kp přináší zatím jen starosti - katalog poskytovatelů sociálních služeb – ale chtělo by to větší množství katalogů a distribuovat na více místech - uveřejnění výtahu z katalogu v Radničních listech – chtělo by to zopakovat

-

přínos kp pro uživatele osobně: - zapojením do smysluplné práce se dostal mezi lidi, do společnosti - získává informace, které by jinak nezískal - naučil se mnohému novému, získal nové dovednosti – např. mluvit před fórem, práce s PC – nebýt kp, tak by se k práci s PC neodhodlal

-

v procesu kp zůstává proto, že by chtěl dokončit započatou smysluplnou práci

-

v současné době je v Karlových Varech proces kp nastaven jako provokace, k vyburcování zájmu veřejnosti, uživatelů a poskytovatelů o veřejné problémy, z tohoto důvodu jsou v komunitním plánu uvedené spíše celorepublikové cíle a opatření

75


Pověřená obec Týn nad Vltavou

Pověřená obec Týn nad Vltavou Základní údaje o lokalitě a procesu plánování sociálních služeb Informace o postupech procesu KP ve městě Týn nad Vltavou byly získány od pana Mgr. Jana Šestáka, koordinátora procesu a jeho kolegyň Kontakt: [email protected] 1.


Týn nad Vltavou – obec s pověřeným obecním úřadem 2.


Správní oblast města s pověřeným obecním úřadem čítá 8,5 tis. obyv. (PO 2) 3.

Stručný popis města, kde se plánování sociálních služeb uskutečňuje (výrazné charakteristiky, cokoliv je pro toto území specifické a má to vliv na plánování sociálních služeb):

-

jedná se o venkovské prostředí s malými obcemi a centrálním městem Týnem nad Vltavou, Týn nad Vltavou je typickým maloměstem trh práce a skladbu obyvatelstva ovlivňuje blízkost Jaderné elektrárny Temelín, její zaměstnanci jsou ubytování na sídlišti, které bylo pro ně vybudováno, bylo problematické jejich „sžití“ s městem na počátku procesu komunitního plánování nebyly sociální služby na území vůbec rozvinuty, v roce 2003 zde fungoval jen jeden poskytovatel, město neposkytovalo sociální služby (pečovatelskou službu zajišťoval Jihočeský kraj), město neposkytovalo žádné finanční prostředky na poskytování sociálních služeb, jelikož z rozpočtu města nebyly poskytovány finanční prostředky na sociální služby, neprojevilo město (jeho představitelé) zájem řešit problematiku sociálních služeb před realizací procesu komunitního plánování neproběhly ve městě žádné podobné aktivity, ani jejich náznak – komunitní plánování bylo první aktivitou tohoto druhu Týn nad Vltavou je členem Sdružení měst a obcí Vltava, sdružení má 13 členů a kopíruje území správní oblasti obce s rozšířenou působností také zde se projevuje celorepublikový trend stárnutí populace

-

4.

Jak dlouho běží proces komunitního plánování sociálních služeb, kdo a jakým způsobem tento proces inicioval:

-

proces pod oficiálním názvem komunitní plánování běží od roku 2003 iniciátorem procesu byl poskytovatel sociálních služeb Domov sv. Anežky, o.p.s., který projednal s představiteli města podporu města procesu kp a účast města ve výcviku připravovaném MPSV ČR, poskytovateli se podařilo získat podporu stávajícího starosty i starosty nového v roce následujícím

5.


76



-

triáda existuje od počátku ve složení pracovnice Informačního centra mikroregionu a zástupce zadavatele, ředitel o.p.s. Domov sv. Anežky a zástupce poskytovatele a zástupce uživatele

-

triáda byla proškolena

6.

v letech 2002 – 2003 společností Komunitní plánování o.p.s.

triáda je hlavním lídrem procesu, aktivně proces řídí Prošel nějaký účastník KPSS vzdělávacím kurzem, školením, stáží. Byl v kontaktu s účastníky KPSS z jiných měst a lokalit, kde již KPSS proběhlo?

-

žádný účastník procesu kp neprošel jiným vzdělávacím kurzem, školením či stáží někteří členové se účastnili několika seminářů a konferencí na téma komunitního plánování členové triády pročítali dostupné materiály a dokumenty z jiných měst

-

Byla realizována v průběhu procesu KPSS ve Vašem městě supervize procesu KPSS: supervize nebyla realizována, realizátor procesu kp by ji uvítal v následující podobě: cca 1krát za čtvrt roku osobní návštěva umožňující konzultovat proces kp

7.


-

CpKP jižní Čechy spolupracovalo na přípravě ankety pro veřejnost a jejím vyhodnocení uživatelka sociálních služeb zmapovala město Týn nad Vltavou v oblasti bariér pro zdravotně postižené – vozíčkáře dodavatelsky byl také zpracován instruktážní pořad „Vozíčkář na zkušené“ místní poskytovatel realizoval výzkum mezi seniory formou řízeného rozhovoru, výstupy z výzkumu byly zpracovány studentem místního gymnázia realizátor doporučuje určité dílčí oblasti procesu kp realizovat dodavatelsky

8.


-

garantem procesu kp byl pro roky 2003 a 2004 iniciátor procesu a poskytovatel sociálních služeb Domov sv. Anežky, o.p.s. garantem procesu kp pro rok 2005 je město Týn nad Vltavou záštitu nad procesem kp oficiálně převzal starosta města, je v této roli aktivní – vzal problematiku komunitního plánování za své, např. v oblasti získávání finančních prostředků pro realizaci procesu realizátorem procesu v letech 2003 a 2004 byla triáda realizátorem procesu v roce 2005 je město, koordinátorem je pracovnice Informačního centra mikroregionu, zaměstnankyně městského úřadu a také členka triády za poskytovatele v roce 2003 byl realizován projekt „Komunitní plánování – Odstraňování bariér v Týně nad Vltavou“ v roce 2004 byl realizován projekt „Pokračování komunitního plánování v Týně nad Vltavou“ z procesů vzešly komunitní plány, které byly předloženy radě a zastupitelstvu města ke schválení nejdůležitější aktivitou v roce 2005 je příprava na další pokračování procesu kp formou zpracování žádosti o dotaci na SROP, opatření 3.2 metodické vedení či konzultace nebyly realizovány

9.

77

Zda a jakým způsobem město a kraj, příp. mikroregion podporuje proces plánování sociálních služeb? Jakou podporu by realizátor od kraje/města přivítal, co mu chybělo?


-

-

-


Jihočeský kraj má zájem o proces kp, v roce 2004 vypsal granty na realizaci kp, které ale nebyly vyčerpány z důvodu nezájmu obcí město Týn nad Vltavou má zájem o kp, v roce 2003 vydalo oficiální usnesení o podpoře procesu kp – rada města schválila harmonogram činnosti vč. předpokládaných výsledků a garanci projektu svěřila Domovu sv. Anežky, zastupitelstvo města projekt jednomyslně schválilo s následujícím znění usnesení: „Městské zastupitelstvo podporuje realizaci projektu „Komunitní plánování – Odstraňování bariér v Týně nad Vltavou“ ve spolupráci s Domovem sv. Anežky, o.p.s. Městské zastupitelstvo se zavazuje k respektování a projednání výsledků a doporučení projektu v podobě „Komunitního plánu – Odstraňování bariér v Týně nad Vltavou“. Město zpracovává komunitní plán a vypisuje granty či poskytuje jiné finanční podpory pro realizátory kp, v roce 2005 se finanční podpora projevuje také úhradou platu koordinátora komunitního plánování a přípravy projektu na podání žádosti o finanční dotaci do SROPu. mikroregion Sdružení měst a obcí Vltava v minulých letech se do procesu kp nezapojoval, ze strany realizátora nebyl kontaktován, pro rok 2006 se uvažuje varianta, že mikroregion bude žadatelem o dotaci na realizaci procesu kp ze SROPu vzhledem k pružnější organizační struktuře a činnosti než u města realizátor by přivítal: - jasnou představu krajského úřadu o podobě komunitních plánů obcí a měst v kraji - zajištění metodického vedení a vzdělávaní ze strany krajského úřadu - zákon, který bude stanovovat podmínky realizace procesu kp (jasně definuje odpovědnosti, role a finanční podmínky) - doplnění týmu realizátorů o výkonného pracovníka, který by zajišťoval administrativně organizační aktivity procesu kp - v rámci procesu kp jasně stanovit, jak bude se zpracovaným komunitním plánem pracováno, jak bude v jednotlivých letech realizován, realizátor postrádá určení odpovědnosti za naplňování zpracovaného komunitního plánu – zároveň souhlasí s řešením této situace tím, že komunitní plán již bude obsahovat implementační kritéria, která budou schválena radou a zastupitelstvem spolu s celým komunitním plánem - zajištění činností městského úřadu v samostatné působnosti obce v oblasti sociálních služeb a sociální problematiky odborníkem - realizaci fóra umožňujícího vzájemnou výměnu informací a konzultace mezi obcemi v oblasti kp

10. Existuje usnesení rady či zastupitelstva města, které legitimizuje proces plánování sociálních služeb (popř. komunitního plánování) ve vaší lokalitě? Existují nějaká další důležitá usnesení, která ovlivňují plánovací proces? -

Týn nad Vltavou nemá zpracován strategický plán rozvoje města Sdružení měst a obcí Vltava má od roku 2001 zpracován strategický rozvojový plán – odstraňování bariér je součástí Akčního plánu Strategického a rozvojového plánu Rozvoje Vltavotýnska v prioritní oblasti Lidské zdroje


v roce 2003 byl proces kp financován prostřednictvím následujících zdrojů: - MPSV – 70 % - město Týn nad Vltavou – 15 % - poskytovatel Domov sv. Anežky, o.p.s. – 15 %

-

v roce 2004 byl proces kp financován prostřednictvím následujících zdrojů: - MPSV – 60 % - Krajský úřad Jihočeského kraje – 23 %

78


-


město Týn nad Vltavou – 6 % poskytovatel Domov sv. Anežky, o.p.s. – 11 %

v roce 2005 je proces plně hrazen z finančních prostředků města Týn nad Vltavou pro rok 2006 se plánuje 100% finanční pokrytí realizace procesu kp z prostředků SROPu

Zapojování a informování partnerů a veřejnosti do procesu komunitního plánování 12. Popište jakékoliv cesty, metody, způsoby, prostě „jak jste to dělali“, když jste do plánování sociálních služeb zapojovali důležité partnery – uživatele, poskytovatele, zadavatele (úředníky, politiky) a další klíčové osoby ve Vaší komunitě: -

-

-

-

-

79

v roce 2003 byly realizovány následující akce zapojující partnery a širokou veřejnost: zapojení dětí, jejich rodičů a učitelů prostřednictvím realizace dětské literární a výtvarné soutěže na téma „Bariéry“ – akci považují realizátoři za významnou, soutěže se účastnily dvě základní školy, gymnázium a Dům dětí a mládeže, diskuze na téma bariéry ve městě proběhla ve školách v rámci vyučovací hodiny výtvarné výchovy, celkem do soutěže bylo přijato 140 prací, přičemž nejlepší práce byly odměněny byla do projektu zapojena prostřednictvím anket „Bariéry a sociální služby ve městě Týně nad Vltavou“, anketa měla 2 části: cílem první části bylo zjistit, jaká je ve městě informovanost o poskytovaných službách, jaké sociální služby občanům chybí, jaká je spokojenost se službami a také sběr podnětů ke zlepšení situace, druhá část ankety se týkala bariér ve městě a jejím cílem bylo zjistit odpověď na otázku, jaká je největší bariéra ve městě, otázka nesměřovala jen na fyzické bariéry, ale také např. na oblast vztahů mezi lidmi, celkem bylo distribuováno 3 tis. kusů anketních lístků a vyhodnoceno 171 anketních lístků dále byla veřejnost do procesu zapojena prostřednictvím tří veřejných setkání, jejichž cílem bylo mimo jiné připomínkovat zpracované materiály a dokumenty – účast veřejnosti na setkáních však byla malá v roce 2003 byli také do procesu kp přímo zapojeni uživatelé služeb, a to prostřednictvím akce „Vozíčkář na zkušené“, výstupem z této akce je krátký instruktážní film o bariérách ve městě, který je ve formě CD-Romu distribuován do škol, úřadů, institucí jako informační a výchovně vzdělávací prezentace, dále jsou výstupem fotografické ukázky některých bariér ve městě a mapová příloha znázorňující dostupnost míst ve městě příkladem přínosu instruktážního filmu je aktivita pracovníka stavebního odboru městského úřadu, který na základě shlédnutí instruktážního filmu upozornil na nekvalitní řešení bezbariérovosti bankomatu jednoho peněžního ústavu zapojení politických představitelů města a pracovníků městského úřadu probíhalo formou projednávání informačních zpráv o průběhu procesu a závěrečné zprávy projektu v radě a zastupitelstvu města, dále prostřednictvím účasti radního města v pracovní skupině, projednávání průběhu projektu v Sociální komisi Rady města Týn nad Vltavou, kde bude také projednána závěrečná zpráva, v neposlední řadě bude závěrečná zpráva projektu projednána také ve stavební komisi rady města v roce 2004 byly realizovány následující akce zapojující partnery a širokou veřejnost: dotazníkový průzkum mezi seniory – celkem dotázáno 51 seniorů (obyvatelů DsPS a samostatně žijící senioři), realizace formou řízeného rozhovoru, na realizaci průzkumu a jeho vyhodnocení se podílel poskytovatel sociálních služeb (Farní charita) a studenti gymnázia, pro zajištění objektivity a pro doplnění některých informací položili realizátoři také několik otázek několika organizacím a institucím



-

žáci 6.-7. třídy ZŠ, mladí lidé, rodičovská veřejnost a široká veřejnost byli do procesu kp zapojeni formou anket, různých šetření a literární a výtvarné soutěže „Volný čas a zdravý život“ v rámci řešení problematiky drog v Týně nad Vltavou

-

odborná veřejnost (metodici prevence sociálně patologických jevů na školách, protidrogový koordinátor města a kraje, jihočeští streetworkeři, pracovníci Policie ČR, lékaři, pracovníci sociálního odboru města) v oblasti protidrogové prevence byla do procesu zapojena formou setkání, schůzek a konzultací

-

uspořádání soutěžního dne pro děti „Život je hra, aneb jak se žije s handicapem“, během kterého si děti mohly zkusit jízdu na invalidním vozíku, malování bez pomoci rukou a další činnosti


po dobu realizace procesu kp byly využívány následující prostředky informování: regionální měsíčník Vltavín, prostřednictvím kterého bylo informováno cca 5 tis. osob o komunitním plánování, o projektu a o sociálních službách webové stránky o projektu, které byly mimo jiné využity pro umístění odpovědního formuláře, prostřednictvím kterého mají obyvatelé možnost vyjádřit svůj názor na 4 témata zvolená pro proces kp v roce 2004 veřejná setkání přehled o poskytovatelích sociálních služeb


nezjištěno


proces kp byl v r. 2003 zaměřen na odstraňování bariér ve městě v r. 2004 byl zaměřen na následující témata: protidrogová prevence, sociální a krizové bydlení a služby pro seniory

-

úspěšně se do procesu kp podařilo zapojit matky postižených dětí, seniory a zdravotně postižené – vozíčkáře, přitom nebylo zapotřebí využívat zvláštní či speciální metody pro jejich zapojení a spolupráci s nimi

-

uživatelé sociálních služeb v oblasti protidrogové prevence byli do procesu zapojeni prostřednictvím poskytovatelů služeb


80

na základě zkušeností realizátora je nejefektivnější způsobem kontaktování partnerů osobní kontakt, ideálně několikrát opakovaný, je efektivní pro namotivování a přesvědčení lidí o jejich


-


účasti v kp, dále realizátor doporučuje pro informování využívání e-mailů, které je dobré opět doplnit osobním kontaktem a také místní tisk, který je ideální pro informování obyvatel na základě zkušeností realizátora není příliš efektivní informování prostřednictvím webových stránek, efektivní také nejsou setkání, kde se jen obecně povídá o tom, co to je proces kp, a nic jiného se účastníkům nesdělí realizátor si také myslí, že efektivní by bylo informování prostřednictvím místního televizního vysílání vzhledem k hojnému sledování televize, ve městě k jeho použití nemají prostředky realizátor má také dobré zkušenosti se zapojování studentů do aktivit procesu kp, zejm. do přípravy, sběru, distribuce a vyhodnocení různých průzkumů a anket realizátor má zkušenosti s problematickým zapojováním pracovníků městského úřadu, s jejich neochotou, možným řešením tohoto problému je zadání práce dotyčným pracovníkům úřadu prostřednictvím usnesení rady města


aktivně se procesu kp od počátku účastnilo cca 40 – 50 lidí, kteří se nějakou formou zapojili do realizace procesu

a) charakter, role a vymezení různých pracovních skupin a struktur: - jediným pevným prvkem organizační struktury je triáda - organizační struktura funguje na neformální bázi, což je možné na malém městě a při daném rozsahu procesu kp - nevýhodou tohoto fungování je, že není jasně řečená, formalizovaná a stanovená odpovědnost za proces kp a jeho výsledky - v r. 2003 fungovala pracovní skupina zaměřená na řešení problematiky bariér ve městě, její členové (zadavatelé, poskytovatelé, uživatelé) přispívali k realizaci a organizaci jednotlivých aktivit projektu a sběru informací, připomínek a názorů veřejnosti - výsledkem průběhu procesu kp v roce 2004 bylo vytvoření pracovní skupiny na protidrogovou prevenci - v letošním roce je připravována organizační struktura v rámci žádosti o dotaci na realizaci procesu kp v roce 2006, která bude podávána na SROP, žadatelem bude město Týn nad Vltavou či mikroregion Sdružení měst a obcí Vltava, realizátor předpokládá vedení a administraci projektu pro další období subjektem, který zpracovává žádost o finanční dotaci b) postupy a způsoby utváření organizačních struktur (jak byly ustaveny): - další prvky organizační struktury vedle triády vznikaly podle potřeby a úkolů v daném momentě - k účasti na jednání pracovní skupiny fungující v r. 2003 byly obyvatelé města, úředníci i poskytovatelé osloveni prostřednictvím regionálního měsíčníku Vltavín, osobně či prostřednictvím veřejných setkání c) 81

jejich fungování, vzájemné vazby a zacílení:



-

v roce 2004 si členové triády rozdělili odpovědnost a aktivity za jednotlivé oblasti procesu kp v tomto roce (problematika drog v Týně nad Vltavou, Sociální služby poskytované seniorům, Potřebnost sociálního bydlení)

d)

zastoupení představitelů jednotlivých skupin (zejména uživatelů, poskytovatelů, zadavatelů) v organizačních strukturách: v pracovní skupině fungující v roce 2003 byli zastoupeni: - 3krát zadavatel (radní města, pracovnice Informačního centra regionu a pracovník odboru hospodářské správy a školství) - 4krát poskytovatel (jedním ze zástupců poskytovatelů byl také člen sociální komise města) - 9krát uživatel pracovní skupina využívala také konzultací s CpKP jižní Čechy a s předsedou komise pro výstavbu rady města

-

-

e) frekvence pracovních setkání a jednání (jak často a kde): - v roce 2003 se uskutečnila 4 setkání pracovní skupiny f) návaznost na další oblasti veřejného života: - nezjištěno g) -

plán činnosti a jeho sestavování, stanovování cílů, úkolů a zodpovědností, sledování jejich plnění: cíle, harmonogram činnosti vč. předpokládaných výsledků stanovila triáda

Data, informace, mapování zdrojů, potřeb a přání 18. Popište, jakým způsobem se u Vás v průběhu procesu komunitního plánování zjišťovaly, zpracovávaly a využívaly informace a data popisující aktuální sociální situaci ve Vaší lokalitě, o jaké typy dat a informací se jednalo (např. popis oblasti sociálních služeb, údaje demografické či statistické povahy – sociálně demografická analýza atd.) Osvědčily či neosvědčily se Vám nějaké způsoby mapování zdrojů (lidské, finanční, materiální, duchovní atd.) pro plánování a zajišťování sociálních služeb? -

-

v roce 2004 byla rozpracována analýza žadatelů o sociální nebo krizové bydlení, byla analyzována možnost umístění bytů pro sociální nebo krizové bydlení a možných finančních zdrojů pro investice do krizového nebo sociálního bydlení sběr dat o žadatelích byl problematický – na sběru dat spolupracoval s realizátory kp sociální odbor a sociální komise rady města dále byla rozpracována demografická analýza obyvatelstva města a poskytovaných služeb a možností budování nových bytů s pečovatelskou službou zajímavostí je realizace ankety zjišťující osobní názory (podněty, připomínky) zastupitelů města k problematice sociálních služeb ve městě realizátor na základě zkušeností doporučuje ověřovat platnost získaných dat a informací

-

neosvědčila se pro efektivní sběr dat dotazníková forma

-

19. Jakým způsobem či cestou jste zjišťovali informace o přáních a potřebách uživatelů sociálních služeb a ostatních lidí v komunitě (kdo, koho, jak často a jakým způsobem se ptá na přání a potřeby), co byste doporučili a co je naopak zbytečné dělat? 82

názory dětí a mládeže byly zjišťovány prostřednictví literární a výtvarné soutěže „Bariéry“


-


názory veřejnosti byly zjišťovány formou anketa „Bariéry a sociální služby ve městě Týně nad Vltavou“ názory uživatelů byly zjišťovány formou akce „Vozíčkář na zkušené“, dotazníkového průzkumu mezi seniory a ankety a literární a výtvarné soutěže na téma drogy mezi mladými lidmi blíže k této otázce viz otázka č. 13


-

vize rozvoje sociálních služeb v oblasti bariér ve městě byla zpracována v pracovní skupině na základě dětské soutěže, ankety, písemných připomínek občanů, akce „Vozíčkář na zkušené“ a vzájemného informování členů pracovní skupiny byly v rámci pracovní skupiny navrhovány a projednávány způsoby řešení zjištěných problémů, návrhy řešení pracovní skupiny byly poté konzultovány s odborníky a podrobeny připomínkám, následně pracovní skupina rozpracovala cíle do opatření v roce 2004 již nebyly cíle rozpracovány do opatření ve formě stanovení termínu realizace opatření či aktivity, stanovení odpovědné osoby za realizaci a stanovení nákladů na realizaci aktivity


-

odpovědnost za plnění cílů nese Odbor hospodářské správy a školství Městského úřadu Týn nad Vltavou realizátor postrádal v závěru procesu kp v roce 2003 partnerské vyjednávání a dohodu o tom, které navržené aktivity je reálné realizovat a kdy, a také dohodu o způsobu kontroly či monitorování implementace komunitního plánu, z výše uvedeného vyplývá, že není stanoven jasný postup implementace komunitního plánu, komunitní plán z roku 2003 se realizuje živelně plněním dohodnutých cílů se zabývá triáda realizátor doporučuje realizovat 1 – 2krát ročně schůzky pracovní skupiny za účelem monitorování implementace komunitního plánu


nezjištěno

23. Další poznámky, postřehy, názory dotazovaných, úspěchy, neúspěchy,… -

83

pro proces komunitního plánování je velmi důležité a určující následující: kteří lidé proces realizují obecné, rámcové podmínky dané legislativou dokončit proces s jasně vymezenou odpovědností a realizovatelným harmonogramem – v tomto spatřuje realizátor největší úskalí procesu komunitního plánování


-


realizátor doporučuje nezaměřovat se v procesu kp na řešení velkého množství cílů a nestanovovat si velké množství úkolů, neboť není reálné jejich splnění jako nereálné také vidí situaci, kdy celý proces kp realizuje město či obec prostřednictvím svých pracovníků realizátor také upozorňuje na problém velkého namotivování účastníků procesu kp v souvislosti s tím, že výsledek celého procesu, tedy schválený a realizovaný komunitní plán, nemusí být dosažen proces kp v Týně nad Vltavou shrnuje realizátor následovně: jedná se o poloformální občanskou aktivitu, která realizuje dobré věci pod hlavičkou komunitního plánování, zároveň dodává, že takováto forma realizace procesu kp je možná v době neexistence zákonné povinnosti realizovat kp

Zadavatel – Mgr. Jana Kučerová, pracovnice Informačního centra mikroregionu Kontakt: [email protected] -

od roku 2002 zaměstnanec informačního centra a tedy Města Týna nad Vltavou od roku 2002 do roku 2004 členka triády, která koordinuje a realizuje proces kp ve městě od roku 2005 koordinátorka komunitního plánování v Týně nad Vltavou v roce 2002 se zapojila do spolupráce v triádě KP

-

informace o kp získala ze školení realizovaném Komunitním plánováním, o.p.s. a také studiem dostupných materiálů na webu – např. materiály z Přerova, Milevska, Písku či Třebíče

- co ji lákalo na procesu komunitního plánování: - možnost účastnit se na řešení některých problémů v sociální oblasti ve městě -

-

84

v souvislosti se současnou legislativní úpravou spatřuje nedostatek ve vymezení zadavatele sociálních služeb – zda to má být úředník, starosta, radní či zastupitel? úředník je spíše „servisman“, který vykonává samotnou činnost v procesu kp, představitelem zadavatele by měl tedy být radní (tzv. politický zadavatel), který je v procesu nezbytný průměrně se věnuje procesu kp 10 – 15 hodin měsíčně, její činnost zahrnuje: konzultace s poskytovateli sociálních služeb, pravidelné schůzky triády, komunikace s veřejností, zpracování údajů, správa webové stránky informující o kp, účast v radě a zastupitelstvu města ideální by bylo vyčlenit na koordinaci a realizaci kp 1 celý úvazek informace nezbytné pro realizaci procesu kp získávala z výcviku, z netu, z pořádaných konferencí, ze stáže v jiném městě přivítala by, kdyby kraj pořádal workshopy pro města a obce pro sdílení zkušeností s procesem kp ve městě se spíše zaměřují na proces, byly publikovány zprávy z jednotlivých tématických oblastí sociálních služeb, do současné doby pracovala spíše v terénu – sbírala náměty v oblasti problematiky sociálních služeb, konzultovala možnosti řešení, realizace výstupů KP převzaly místní NNO – v současné době je připravován shrnující dokument přínosem procesu kp ve městě bylo, že se začala věnovat pozornost problémům v sociální oblasti a o jednotlivých problémech se začalo mluvit výsledkem kp by mělo být vyčlenění financí na sociální služby v rozpočtu města pociťuje problém v nedostatečné informovanosti veřejnosti o sociálních službách a v nedostatku zpětné vazby poskytované zastupitelům města


-


co se týče zjišťování názorů a potřeb lidí, doporučuje spíše realizovat rozhovory s lidmi, než ankety problém spatřuje v tom, jak jednat se zadavatelem, jak mu předkládat výstupy vzešlé z procesu kp, jak přesvědčit vedení města o potřebě řešit určité problémy, problematické je také zajistit návaznost schválených cílů a opatření na rozpočet města pro oslovení zadavatele (radních) doporučuje realizovat vícekolově jednotlivě osobní kontakt – dlouhodobě oslovovat a informovat jednání s politiky by měl zajišťovat politik na stejné úrovni – byla by to velká podpora procesu v procesu kp v Týně nad Vltavou by uvítala komunikaci se sousedními města z hlediska poskytování sociálních služeb pro občany měst (lidé se stěhují, dojíždějí za prací atd.) dále navrhuje zahájení aktivnější komunikaci s dalšími městy, ve kterých probíhá proces kp – přenos zkušeností, použitých efektivních metod a způsobů v procesu kp V prosazování a realizaci priorit vyplývajících z procesu KP by se měli angažovat především poskytovatelé a zadavatelé sociálních služeb na základě potřeb uživatelů. V praxi je třeba dopracovat způsob prosazování těchto záměrů: po volbách do obecních zastupitelstev se změní politická reprezentace obce, tím dojde k posunu vztahu zadavatelů ke KP, bude třeba nové složení rady města znovu seznamovat s KP

Poskytovatel – Mgr. Jan Šesták, ředitel Domova sv. Anežky, o.p.s. Kontakt: [email protected] -

-

poskytovatel byl jediným poskytovatel v určité době v Týně nad Vltavou, zastupoval tedy v procesu kp sám sebe – měl lehkou roli myslí si, že by neuměl zastupovat zájmy dalších poskytovatelů co ho lákalo k účasti na procesu kp: - možnost získání finančních prostředků pro poskytovatele v budoucnu - osobně se mu to zdálo správné - byla to určitá alternativa ve městě v oblasti sociálních služeb - cítil potřebu pracovat na koncepci sociálních služeb ve městě průměrně se věnuje kp 3 hodiny týdně, ideálně by se měl kp věnovat 0,5 úvazkem náplní jeho činnosti je faktická realizace kp – výkonná organizačně administrativní činnost nejvíce ho naplňovala setkávání s lidmi, kde se konzultovaly problémy, a hledala společná řešení nejvíce času v kp zabere docházení za lidmi a komunikace s nimi – měl by na to být jeden člověk, v triádě toto nebylo možné moc realizovat doporučuje na setkání zvát lidi, kteří již mají znalosti o kp většina informací v rámci kp byla veřejná, byl zajištěn přístup veřejnosti k těmto informacím poskytovatel by měl přenášet informace o kp v rámci své organizace dalším zaměstnancům poskytovatel měl dostatečný prostor prosazovat a hájit své zájmy má pocit, že v rámci procesu kp nebyly dostatečně hájeny zájmy zadavatele – zúčastněná představitelka zadavatele neměla možnost kvalifikovaně hájit zájmy zadavatele v procesu kp občas nastává situace, kdy je zapotřebí po vyjednávání a diskuzích vyslovit konečné rozhodnutí proč dále zůstává v procesu kp: - zůstává z pocitu odpovědnosti a rád by, aby proces dospěl ke konci - nechce dále aktivně pracovat z časových důvodů

Uživatel – pí. Božena Poláčková, důchodkyně 85



-

zapojena do procesu kp od počátku, tj. od r. 2002, členka triády není uživatelem sociálních služeb, ani nikdo z rodiny před zapojením do kp neměla znalosti o komunitním plánování, ani o sociálních službách pro zapojení do procesu byla oslovena poskytovatelem soc. služeb z triády, který apeloval na její potřebu být pro společnost užitečná, něco užitečného společnosti přinášet a dávat (senioři v republice byli v tomto duchu vychováváni), I když není uživatelem sociálních služeb může se aktivně zapojit do zkvalitnění života seniorů (pohyb, kultura, setkávání,…)

-

na kp ji lákalo to, že lidé si budou moci říct, co chtějí, jaké sociální služby chtějí a potřebují potěšení ji přináší, když se najde odezva, např. z řad uživatelů přijde nějaký nápad, který je však následovaný realizací představovala si však, že proces kp bude realizován snadněji a že vše půjde lehce a rychleji na základě své zkušenosti si myslí, že starší uživatelé či účastníci kp se mohou zaleknout účasti na výcviku, toho, že budou muset někam dojíždět (v té době do Prahy) a že budou muset povídat před lidmi, plnit úkoly, skládat zkoušky – školení, kterým jako členka triády prošla, ji přineslo mnoho nového, zaujali ji i přednášející a zkušenosti poskytovatelů ss také proto je dobré oslovit uživatele či účastníky, kteří mají ještě dostatek rozumu, zdraví a energie, aby mohl být v procesu kp ještě aktivní čas, který kp věnuje: - jednou za měsíc či dva se účastní schůzky triády - v průměru věnuje kp cca 2–3 dny v měsíci – i když tento odhad může být hodně nepřesný, neboť si svoji činnost nikam nezaznamenává - kdyby věděla, že se procesem kp něco změní, že ta její práce povede k nějakým výsledkům, tak by tomu ráda věnovala více času její činnost v kp: např. pomáhala s realizací ankety pro veřejnost – přesvědčovala obyvatele města, své známé, aby na anketu reagovali, aby ji vyplnili – nejčastější jejich reakcí bylo, že nevěřili, že se tím něco změní v průběhu a zejm. na počátku realizace procesu kp by uvítala možnost sdílení zkušeností s realizací procesu kp návštěvou jiného města, kde se již proces kp realizuje z vlastní zkušenosti doporučuje oslovovat uživatele prostřednictvím osobního kontaktu, je dobré, když uživatele oslovuje člověk, který je spolehlivý efektivní je lidi osobně navštívit, pohovořit si s nimi, ale hlavně nějaký i malý úkol či cíl a zrealizovat ho dohledné době (ve městě dosáhli v průběhu procesu kp několika dílčích úspěchů – bezbariérové chodníky, rozšíření některých ss dále doporučuje při oslovování a zapojování uživatelů a veřejnosti navazovat na stávající osobní kontakty, které člověk již má, např. ředitelka místní charity zapojila do procesu kp mnoho starších obyvatel města, se kterými navázala kontakty v době povodní upozorňuje také na nutnost zvolit při komunikaci s uživateli jazyk odpovídající jejich znalostem, a ne jazyk „úřednický“ při oslovování potencionálních účastníků kp ze strany uživatelů sociálních služeb používala následující vysvětlení procesu kp: proces kp představuje plánování sociálních služeb ze zdola, od občanů, jde o to, aby si lidé řekli, jaké sociální služby chtějí a potřebují při oslovování a informování uživatelů z řad seniorů nefungoval v Týně nad Vltavou z logických důvodů internet nejtěžší na procesu kp spatřuje nalezení a zapojení aktivních uživatelů – Týn je menší město, tudíž se lidé vzájemně hodně znají, uživatelka hledala v okruhu svých známých takové jedince, kteří by se mohli o problematiku kp a sociálních služeb zajímat, když někoho takového objevila, hned ho podchytila pro spolupráci na kp také vzdělávacího kurzu se účastnilo málo uživatelů sociálních služeb – spíš to byli např. rodiče zdravotně postižených dětí bylo by dobré do procesu kp v Týně zapojit ještě více uživatelů, je tedy nezbytné pátrat po dalších aktivních jednotlivcích a oslovovat je

-

-

-

-

86


-

-

-


možnost oslovení aktivních uživatelů z řad seniorů spatřuje v oslovení účastníků kurzu výuky internetu pro seniory – kurz otevřela místní charita a je o něj velký zájem – je možné předpokládat, že účastníky kurzu budou lidé energičtí a aktivní, se zájmem o nové věci a také relativně v dobré kondici - zastává názor, že by bylo dobré také namotivovat obyvatele města, kteří čerstvě odcházejí do důchodu – ti mají ještě dost sil na aktivní činnost a také ještě u nich přetrvávají pracovní návyky – bylo by dobré tyto obyvatele získat pro myšlenku kp - aktivními uživateli ve městě jsou zejm. senioři, kteří se scházejí v klubu seniorů – nejdříve byli pasivní, teď aktivní – je zde snaha, aby byli aktivní, přišli s nějakou vlastní aktivitou - aktivní byla také maminka postiženého dítěte a studenti, kteří vyhodnocovali anketu (jeden student to dělal jako ročníkovou práci) – zapojení studentů do procesu kp ve městě hodnotí jako velmi prospěšné, ve městě triáda dobře spolupracuje s místním gymnáziem - prosazování zájmů a názorů uživatelů jde na městě ztuha, zastává názor, že triáda by měla být dost úderná, aby potřeby uživatelů prosazovala na městském úřadě, je těžké přesvědčit pracovníky úřadu i představitele města o tom, že kp je potřebné - z hlediska úspěšnosti procesu kp, tedy pro naplňování schválení komunitního plánu je důležité naladění zadavatele (jeho podpora sociální problematice a sociálním službám) - co se týče zadavatelů, je třeba je neustále informovat a oslovovat, aby věděli, že kp tu je a že se realizuje, zároveň je nutné si dávat pozor na hrozbu, že když proces kp bude úspěšný a nebude vnímán a brán jako úspěch radních, tak se to radních s největší pravděpodobností dotkne - proč zůstává stále v procesu kp: - jednak to pociťuje jako svoji povinnost dodělat to, co jednou začala, čeho se od počátku účastnila - jednak ji vnitřně uspokojuje to, že může být užitečná a společnosti prospěšná - je také ráda, když může něco dobrého, užitečného zrealizovat nebo k realizaci přispět – spíše ji uspokojuje přímá realizace, než vymýšlení možných řešení (není uživatelem sociálních služeb, proto těžko může přispět s nápady na zlepšení) - zapojení do procesu kp vůbec nelituje – bylo to pro ni ohromně přínosné (vč. školení v Praze) - přesto všechno bude hledat nějakého aktivního uživatele sociálních služeb, který by převzal její úlohu v procesu kp, aby mohla z procesu odstoupit práci v kp ve městě do budoucna vidí v tom, vyhledávat a zapojovat čím dál více aktivních účastníků, více spolupracovat s organizacemi uživatelů i poskytovatelů (seniorkluby, charita, sdružení invalidů) a také zapojovat více představitelů města (radních, zastupitelů) – to už se asi nepodaří vzhledem k blížícím se volbám největší nebezpečí procesu kp spatřuje v tom, namotivovat a zapojit obyvatele do procesu kp a pak nic nezrealizovat a nechat proces vyšumět!!!

87



Obec s rozšířenou působností Vsetín Základní údaje o lokalitě a procesu plánování sociálních služeb Informace o postupech procesu KP ve městě Vsetín byly získány od pana Martina Kučného, koordinátora procesu a jeho kolegů Kontakt: [email protected] 1.


Město Vsetín – obec s rozšířenou působností (v současné době plánují jen pro území města, výhledově pro celou správní oblast) 2.


Město má 30 – 40 tis. obyvatel (správní oblast 70 tis. obyv.) 3.

Stručný popis města, kde se plánování sociálních služeb uskutečňuje (výrazné charakteristiky, cokoliv je pro toto území specifické a má to vliv na plánování sociálních služeb):

-

politická reprezentace je nakloněna sociálním službám město založilo o.p.s., jejímž úkolem je pomáhat neziskovým organizacím, např. při vytváření partnerství mezi nimi a při zpracovávání projektových žádostí v roce 2001 město předalo provozování sociálních služeb nestátním neziskovým organizacím, město samo iniciuje vznik nových organizací v sociálních službách, v té době se zaváděl grantový systém města, který je v dnešní době již hodně rozvinutý působí zde 130 nestátních neziskových organizací v různých sférách s působností ve městě, 47 organizací působí v sociální oblasti nestátní neziskové organizace o sobě vzájemně nevěděli, to byl jeden z důvodů, proč chtěli komunitně plánovat město realizuje program Zdravé město (oficiálně členem NSZM od r. 2000) a Místní Agenda 21 (od r. 1995), projekt komunitního plánování přímo řeší oblast B Akčního plánu zdraví a kvality života pro rok 2004, oblast B je definována jako Zdravý životní styl / Sociální oblast proces komunitního plánování je realizován ve všech oblastech programu Zdravé město, metodicky k tomu slouží Místní Agenda 21, proces komunitního plánování sociálních služeb je tedy subprojektem Zdravého města obyvatelé města byli již zvyklí komunikovat s městem v rámci výše zmíněných programů – pro proces kp mělo město lepší startovací pozici v současné době je snaha propojovat strategický plán, kp a další programy ve městě – je to úkolem o.p.s., je to podloženo politickou vůlí zástupců města, pokud je zástupcům města tato problematika dobře vysvětlena, nemohou v podstatě říci ne MÚ Vsetín má certifikát jakosti ve veřejných službách působí zde mikroregion Vsetínsko je zde silná menšina Romů

-

-

88



-

tím, že se jedná o menší město, panuje zde „rodinná atmosféra“ – lidé se zde vzájemně znají, což usnadňuje komunikaci

4.


-

proces pod oficiálním názvem komunitní plánování běží od roku 2003 potřeba komunitního plánování vzešla od poskytovatelů sociálních služeb, po té v roce 2003 reaguje radnice na možnost získat finance v rámci grantu MPSV (mohou však žádat jen nestátní neziskové organizace) a pověřuje o. s. Ledňáček (Sdružení pro výchovu a vzdělávání) realizací projektu „Příprava podmínek pro zpracování komunitního plánu sociálních služeb ve městě Vsetín“, jehož cílem je vytvořit podmínky pro zpracování KP, cílem projektu je zjistit „Co lidé opravdu chtějí“ a „Jak zlepšit sociální služby ve městě“. po prvním roce realizace kp se proces „rozpliznul“, jedním z důvodů byla snaha o splnění velkého množství cílů projekt navazoval na tehdejší aktivity města v oblasti: Místní Agenda 21 a Zdravé město v roce 2004 proces pokračuje, ale již ho koordinuje o.p.s. Společnost pro komunitní práci Vsetín, založená městem – jedná se o placenou službu na základě zvláštní smlouvy s městem na projekt kp, dochází také k zúžení procesu na cílovou skupinu seniorů a osob se zdravotním postižením a k propojení procesu kp s dalšími komunitními procesy na území města a se strategickým plánováním

-

5.


-

triáda existuje od roku 2003, v počátcích nebyla funkční, od roku 2004 se činnosti realizují spíše přes sociální komisi rady města, která splňuje zastoupení partnerů (zadavatel, uživatel, poskytovatel) triáda byla proškolena v roce 2003 o.p.s. Komunitní plánování.

6.

Prošel nějaký účastník KPSS vzdělávacím kurzem, školením, stáží. Byl v kontaktu s účastníky KPSS z jiných měst a lokalit, kde již KPSS proběhlo?

-

účastníci procesu absolvovali přednášku realizovanou Centrem komunitní práce Ústí nad Labem na krajském úřadě mnoho poznatku realizátoři získávají v rámci platformy Národní sítě zdravých měst, kdy si v rámci školení a seminářů vyměňují zkušenosti a konzultují problémy realizátoři získávali poznatky zejm. z kp v Třebíči a Týně nad Vltavou

7.

Byla realizována v průběhu procesu KPSS ve Vašem městě supervize procesu KPSS?

-

realizátoři konzultovali problémy či nejasnosti s MPSV ČR a v rámci Národní sítě zdravých měst

8.


89


-


spolupráce s Agorou na realizaci tazatelského šetření (spolupráce na formulaci dotazů a zpracování) pro proces kp využili existující studie Socioklubu spolupráce s Masarykovou univerzitou na realizaci prvního dotazníkového šetření realizátor doporučuje zpracovat určité dílčí úkoly v kp dodavatelsky, ale je nezbytné zadat jasné zadání a ponechat si rozhodování, do budoucna předpokládá využití podpory v expertních oblastech, např. při řešení zdravotních otázek či sociologie

9.


-

garantem realizace procesu je p. Kučný, ředitel o.p.s. Společnost pro komunitní práci Vsetín (garantuje administraci procesu a metodické vedení) realizátorem procesu v roce 2003 bylo Sdružení pro výchovu a vzdělávání Ledňáček, Vsetín realizátorem procesu v roce 2004 byla a v současnosti je Společnost pro komunitní práci Vsetín, o.p.s.

-

10. Zda a jakým způsobem město a kraj, příp. mikroregion podporuje proces plánování sociálních služeb. Jakou podporu by realizátor od kraje/města přivítal, co mu chybělo? -

-

-

Zlínský kraj má zájem o KPSS, vydal v roce 2005 oficiální usnesení o podpoře kp, realizoval vzdělávání pro obce v kraji, poskytuje metodickou podporu prostřednictvím svého pracovníka, na kterého se mohou obce obracet s dotazy, zpracovává Katalog sociálních služeb Zlínského kraje a vydává informační leták o kp v kraji, kraj plánuje také dopisem oslovit všechny obce a motivovat je, aby se zapojily do kp, a uskutečnit 1. schůzku koordinátorů kp obcí a dalších zájemců a realizovat zde dohodu o další spolupráci a komunikaci, finanční podporu poskytuje pouze v rámci SROPu – vlastní dotační program kraj nerealizuje (Zlínský kraj je jedním ze dvou krajů, které jsou členem Národní sítě zdravých měst – spolu s krajem Vysočina) Město Vsetín má zájem o kp, realizuje kp, vydává usnesení podporující proces kp, finančně podporuje proces tím, že přispívá na provoz o.p.s. realizátor by přivítal: o větší metodickou podporu ze strany krajského úřadu o možnost získání finančního podpory ze strany krajského úřadu o realizaci vzdělávání o kp ze strany krajského úřadu o kraj by měl být nástrojem tlaku na MPSV o metodickou podporu ze strany MPSV o jasný signál ze strany MPSV, že proces kp je chtěný a žádoucí o finanční podporu ze strany MPSV realizátor si nedovede představit, že by kraj sám o sobě realizoval proces kp, spíše by se měl zaměřit na výše uvedené podpory obcím roli MPSV vidí realizátor podobnou, jako je role kraje co se týče města, potřeby realizátorů jsou uspokojovány v dostatečné míře

11. Existuje usnesení rady či zastupitelstva města, které legitimizuje proces plánování sociálních služeb (popř. komunitního plánování) ve vaší lokalitě? Existují nějaká další důležitá usnesení, která ovlivňují plánovací proces?

90


-


město realizuje program Zdravé město, v rámci kterého je zpracováván Akční plán zdraví a kvality života, přičemž proces kp řeší jednu oblast Akčního plánu dále město realizuje Místní Agendu 21 v neposlední řadě město připravuje strategický plán rozvoje města, který propojí všechny strategické dokumenty a programy


projekt byl podpořen zejména z prostředků MPSV ČR, města, v menší míře z Ministerstva životního prostředí ČR prostřednictvím programu Zdravé město a v současné době čekají na vyhodnocení žádosti o finanční podporu z fondů EU (SROP 3.2) zkušenosti realizátora jsou takové, že finančních prostředků v začátcích procesu kp není zapotřebí velké množství


-

-

91

v průběhu procesu kp byli partneři a veřejnost zapojováni do procesu následovně: - realizace kulatých stolů pro poskytovatele a „velkých komunitních setkání“ – probíhají 3 - 4krát do roka, účastní se jich 30 – 60 lidí, program setkání je projednán s řídícím orgánem (sociální komisí), o.p.s. zajišťuje moderování a organizaci setkání, členové sociální komise vypomáhají, na setkáních jsou diskutovány problémy v sociální oblasti, závěry ze setkání jsou pak jedním z podkladů pro definování cílů a opatření realizátor doporučuje účast nějakých významných osobností, autorit - dotazníková šetření u občanů, zejm. uživatelů formou anket, dotazníků - dále byly realizovány přednášky pro seniory v domovech důchodců - zapojování se také často realizuje prostřednictvím akcí, konaných v jiné oblasti, jiném programu (např. Zdravé město), ale i kulturních a jiných společenských akcí (výhodou je zde neformální atmosféra těchto setkání) - uživatelé jsou ke spolupráci přímo oslovováni na základě kontaktů nebo jsou oslovováni přes poskytovatele - zadavatel je zapojen prostřednictvím účasti v prvcích organizační struktury - poskytovatelé spolupracují na procesu od počátku bez problému, je to dáno také tím, že o.p.s. pro organizace poskytovatelů zajišťuje určitý servis, např. pravidelné rozesílání grantových možností realizátor upozorňuje na nebezpečí zklamání lidí v procesu kp – s některými uživateli, kteří byli zapojeni do procesu kp v 1. roce, již ve 2. roce pracováno nebylo – těžko se podaří opět tyto lidi přesvědčit k účasti na procesu kp je nezbytné a problematické najít vhodné správné formy komunikace s lidmi, aby jim stálo za to se do procesu kp zapojit (ve městě již bylo uplatněno velké množství prostředků pro zapojení zájemců do řešení veřejných věcí, metody již přestávají být efektivní a je nutné hledat stále nové a nové možnosti)


-


od roku 2004 se proces zaměřuje na seniory a zdravotně postižené, důvodem je i to, že se s těmito skupinami uživatelů pracuje nejlépe – realizátoři se zaměřili na řešení problémů, které se vyskytují u obou skupin


v průběhu procesu byly využívány následující prostředky pro informování: tiskové zprávy média – deníky, místní radniční noviny, časopisy, televize, rozhlas webová stránka města informační centrum informování na poradách starostů, zasedání zastupitelů a komisí rady prostřednictvím pravidelných zpráv v rámci akce 31 dní pro neziskový sektor: prezentace NO/uživatelů – výstava, setkání, kulatý stůl, tiskovka,… konference „Vsetín – město k životu“ – konference, dílny, powerpointová prezentace brožura poskytovatelů ss (r. 2003) plakáty na městských vývěskách poskytovatelé jsou informováni přes mailové konference – realizátor může doporučit sociální komise má také zřízenu mailovou konferenci, prostřednictvím které se na členy komise mohou obracet zájemci starosta města pravidelně navštěvuje jednotlivá sídliště a setkává se tam s občany (cca 130 -300 účastníků na setkáních), i na těchto setkáních jsou lidé informováni o kp realizátoři často také informují poskytovatele na jiných akcích a setkáních – jedná se o menší město, kde se lidé často setkávají na různých akcích realizátor má dobré zkušenosti s přímým zapojováním zadavatelů (členů rady, zastupitelstva, sociálního odboru či sociální komise) do procesu, např. prací v řídící skupině – výhodou je, že zadavatel pak může osobně informovat o procesu realizátor upozorňuje na problém, když se po nějakou dobu koná moc akcí, např. kulatých stolů, lidé již nereagují na pozvánky, toto oslovení ztrácí sílu málo efektivní jsou články v tisku, naopak nejefektivnější jsou osobní kontakty a setkání, vč. osobních pozvání na akce


jak již bylo výše uvedeno, některé způsoby oslovení a zapojení účastníků ztrácí na síle z důvodu konání velkého množství aktivit k různým agendám Zdravého města a dalším a je nutné neustále hledat nové

16. Pokoušeli jste se a podařilo se Vám zaktivizovat a zapojit uživatele s tzv. zvláštními potřebami (např. osoby z odlišného sociokulturního prostředí, lidé s psychiatrickou diagnózou)? Pokud ano, jak jste toho dosáhli?

92


-


realizátoři se pokoušeli zapojit drogově závislé a sociálně vyloučené, ale nepodařilo se to, důvodem bylo nepoužití speciálních metod a způsobů na malém městě je možné zapojit specifické uživatele (drogově závislé) jen prostřednictvím terénní práce realizátoři mají v plánu rozšířit proces na tyto uživatele – plánují setkávání s těmito uživateli v jejich přirozeném prostředí – snaha o zajištění setkání uživatelů u realizátora nebyla úspěšná


viz výše

Organizační struktury plánování sociálních služeb 18. Mohli byste stručně popsat organizační strukturu, která se u Vás zabývala/zabývá plánováním sociálních služeb (systém zapojení a propojení aktivně se účastnících osob, např. pracovní a jiné skupiny, místo koordinace a řízení, zastoupení představitelů zadavatele, uživatelů a poskytovatelů v těchto skupinách atd.), dále pak vývoj (kroky, akce, rozhodnutí), který vedl k vytvoření této struktury, vzájemné postavení a vazby mezi jednotlivými prvky této struktury a role jednotlivých částí struktury (co dělají). Zhodnoťte též, zda byla/je tato struktura funkční? V r. 2003 byla organizační struktura následující: - manažerský tým projektu, který připravoval podkladové materiály a studie ke zjištění stávajících podmínek a potřeb občanů - manažerský tým byl nejvyšším prvkem organizační struktury, který ale nebyl zakotven v organizační struktuře města – výsledky procesu kp nebylo možné přenášet dál na politiky a představitele města, což byla další příčina umrtvení procesu kp po prvním roce realizace - pracovní skupiny - fungovalo 7 pracovních skupin - členové zpracovali přehled organizací a služeb, zabývali se kvalitou, náklady, materiálním vybavením a dostupností služeb, komunikovali se zaměstnanci poskytovatelů, stanovovali priority a směry rozvoje - každá PS měla svého vedoucího a zapisovatele - v PS byli zastoupeni: pracovníci radnice (pracovníci odboru sociálních věcí zdravotnictví MěÚ Vsetín), členové komisí, zástupci poskytovatelů, odborníci na plánování, zástupci uživatelů, lidé z neziskových organizací - moc velký počet pracovních skupin, které navíc byly ustanoveny pouze formálně, nebyly tedy funkční, např. skupina pro duševně nemocné či závislé na drogách vyžaduje úplně jinou práci s uživateli sociálních služeb, než skupina pro seniory (uživatelé služeb pro drogově závislé se těžko účastní kulatého stolu) - Skupina pro zpracování KP, práci s analýzami a studiemi a pro hodnocení - Skupina pro PR a fundraising - Rada pro rozvoj sociálních služeb mikroregionu Vsetínsko

93


-

-


v roce 2004 došlo k transformaci manažerského týmu a jeho provázání s doplněnou sociální komisí rady města, sociální komise byla doplněna o uživatele sociálních služeb a o významné a nepostradatelné osoby působící v sociálních službách, nové členy sociální komise navrhla o.p.s., sociální komise je bez problémů schválila, 50% náplně komise představuje proces kp řídícím orgánem od tohoto roku je sociální komise, která se schází 1krát za měsíc, vrcholným orgánem procesu kp je rada města, podpůrný, realisátorský a koordinační tým zajišťuje o.p.s. od tohoto roku se zřizují také tzv. úkolové skupiny – jejichž zřizování realizátor doporučuje na rozdíl od pracovních skupin dle skupin uživatelů harmonogram úkolů v procesu kp a jejich definování navrhuje o.p.s. a sociální komise je schvaluje

Data, informace, mapování zdrojů, potřeb a přání 19. Popište, jakým způsobem se u Vás v průběhu procesu komunitního plánování zjišťovaly, zpracovávaly a využívaly informace a data popisující aktuální sociální situaci ve Vaší lokalitě, o jaké typy dat a informací se jednalo (např. popis oblasti sociálních služeb, údaje demografické či statistické povahy – sociálně demografická analýza atd.)? Osvědčily či neosvědčily se Vám nějaké způsoby mapování zdrojů (lidské, finanční, materiální, duchovní atd.) pro plánování a zajišťování sociálních služeb? -

94

v prvním roce kp bylo realizováno dotazníkové šetření – výstupy však nebylo možné použít, protože neměly vypovídací hodnotu v dalších letech byla data sbírána následujícím způsobem: - velké množství informací k dané problematice bylo již získáno v rámci programu Zdravé město – sumarizace dosavadních materiálů (MA 21, plán zdraví a kvality života, databáze poskytovatelů, přehled poskytovatelů zpracovaný KÚ atd.) - bylo realizováno tazatelské šetření s následujícími tématy: o Komplexnost, návaznost a finanční dostupnost sociálních služeb. o Mapování a odstraňování bariér, bezbariérový venkovní prostor. o Kultura a místa pro setkávání. - na realizaci tazatelského šetření spolupracovala Agora, výše uvedená témata vzešla z „velkých komunitních setkání“ a výsledků dotazníkového šetření, tazatelské šetření mělo ověřit získané informace z předcházejících zjišťování, do šetření bylo zapojeno 10 tazatelů a odpovědělo 200 lidí z databáze města, zdravotně postižení byli vytipováni prostřednictvím průkazek ZTP (vytipování a dotazování realizovali zaměstnankyně sociálního odboru) - výsledky tazatelského šetření budou konzultovány na komunitním setkání a z tohoto setkání by měly vzejít připomínky pro řídící a vrcholné orgány procesu kp k tomu, co by se ve Vsetíně mělo dělat - byla analyzována stávající situace (mapování, popis a analýza existujících zdrojů) – jaké služby, v jaké kvalitě, za kolik, pro koho jsou poskytovány – přehled údajů, zdrojů, poskytovaných služeb, potřeb, subjektů (poskytovatelů ss) a partnerů formou ankety, dotazníků a osobního oslovení, oslovení dopisem či telefonicky - byla zpracována nová sociálně demografická studie na základě sumarizace statistických, sociálních a demografických údajů a s využitím studie Socioklubu


-

-


informace a data byla získávána od poskytovatelů (databázi poskytovatelů vede průběžně o.p.s., informací získává prostřednictvím mailové konference – realizátor doporučuje jako hodně efektivní), ze zdrojů sociálního odboru (za určitých podmínek, zaměstnanci odboru byli proškolení a získávali finanční odměny), z městské nemocnice některé informace a data nebylo možné získat – např. informace o pečujících osobách (např. jejich potřeby)

20. Jakým způsobem či cestou jste zjišťovali informace o přáních a potřebách uživatelů sociálních služeb a ostatních lidí v komunitě (kdo, koho, jak často a jakým způsobem se ptá na přání a potřeby), co byste doporučili a co je naopak zbytečné dělat? -

bylo realizováno dotazníkové šetření u občanů a uživatelů ss za účelem zmapovat a zanalyzovat potřeby podle realizátora je nutné, aby došlo v určité fázi procesu k provázání s městem, např. za účelem získávání informací o uživatelích (zaměstnanci sociálního odboru realizují dotazování)

Vize rozvoje sociálních služeb, cíle a jejich vyhodnocování 21. Kdo (které části organizační struktury), do jaké míry a jakým způsobem se podílel nebo byl přizván k vytváření vize dalšího rozvoje sociálních služeb ve Vaší komunitě (tj. vytváření toho, kam chceme, aby se sociální služby vyvíjely, jak a v co by se měly měnit). Kdo se účastnil definování konkrétních cílů a kdo se podílel na stanovování jednotlivých opatření vedoucích k naplnění cílů. Jak tato jednání probíhala? -

vize rozvoje sociálních služeb je součástí „Strategické mapy města“ (tj. strategie města), vize se pak dál rozpracovává do opatření strategickou mapu vypracovali zastupitelé na jednom svém setkání


vrcholovou odpovědnou osobou za Akční plán je tajemník úřadu každá sekce Akčního plánu má svého garanta, který je vedoucí odboru úřadu každá sekce má také své komise za plnění opatření naplňujících jednotlivé vize ze strategické mapy jsou odpovědni pracovníci úřadu (za plnění opatření jsou finančně motivováni) při nenaplňování opatření se buď vypustí, nebo ji začne naplňovat někdo jiný, než uvedený realizátor monitorování naplňování opatření a cílů se realizuje prostřednictvím půlročních zpráv o naplňování, které se projednávají v sociální komisi a také v komisi Zdravého města

23. Uzavřeli jste během procesu zajišťování/poskytování služeb?

95

KPSS

nějaké

smlouvy

o

společném


-


nezjištěno


-

-

není dobré, když proces kp realizuje pouze formálně radnice, kde je vyčleněna část pracovního úvazku úředníka – ten není napojen na NNO, nemůže kontaktovat přímo tajemníka atd. realizátor doporučuje dávat si zpočátku malé cíle a na těchto cílech se naučit proces kp realizovat, po té je možné pokračovat v procesu dále, rada města měla zájem realizovat proces kp pro více oblastí, ale realizátor doporučuje toto odmítnout, nezahltit se velkými cíli na počátku komunitní plán jako takový (vytvořený dokument) neexistuje, není zpracováván, výstupy procesu kp jsou zpracovány prostřednictvím Akčního plánu kvality zdraví a života v příštích letech bude potřeba zahrnout do procesu kp i spádové území (cca 70 tis. obyv.), proces pak bude zřejmě realizován prostřednictvím mikroregionu, poskytovatelé zapojeni do současného procesu kp v poskytování sociálních služeb přesahují město město má poměrně vypracovaný grantový systém a systém finančních podpor do oblasti sociálních služeb – grantový systém se zaváděl a zprůhledňoval postupně, postupně byla zaváděna kritéria výběru žádostí atd.: grantový systém města je financován z Fondu veřejné podpory, který je naplňován vybranými pokutami a sankcemi a využívá se pro podporu NNO – pokud se pokutami a sankcemi nenaplní, doplní ho město ze svých zdrojů - poskytování grantů na provoz NNO na základě žádosti – grant administruje sociální odbor, o.p.s. zpracovává kritéria - poskytování grantů na celoroční činnost NNO – tzv. velký grantový systém – administruje o.p.s., každoročně cca 2,5 mil. Kč pro NNO - poskytování grantů na realizaci akcí a aktivit, které jsou zahrnuté či souvisí s aktivitami uvedenými v Akčním plánu – tzv. malý grantový systém, NNO mohou podávat 2 žádosti v roce, 1 organizace může obdržet max. 10 tis. Kč, celkově je rozdělováno cca 400 tis. Kč - dalším finančním zdrojem je tzv. grant na pracovníka – město spolu s úřadem práce poskytuje mzdu na jedno pracovní místo po dobu jednoho roku, přičemž žádat mohou jen nestátní neziskové organizace, z nichž převažují organizace poskytující sociální služby o.p.s. založená městem má garanci finančních prostředků z města po dobu 3 let, přičemž se výše finančních prostředků každoročně snižuje, další finanční prostředky získává o.p.s. z úspěšně podaných žádostí o granty a dotace

Poskytovatel, zadavatel – Květoslava Othová, Charita Vsetín, členka zastupitelstva města Kontakt: [email protected] -

96

poskytovatelka je zároveň představitelkou zadavatele sociálních služeb – členka zastupitelstva města byla také členkou manažerského týmu je členkou sociální komise rady města


-

-

-

-

-


organizace poskytovatelky se účastnila proškolení na kp v roce 2003, kdy proces kp koordinovalo o. s. Ledňáček (proškolení se účastnila kolegyně poskytovatelky, která se tak stala členkou triády) přímé práce v procesu kp (členství v pracovních skupinách a na komunitních setkáních) se účastní vedoucí jednotlivých zařízení charity pracovníků přímé péče v organizaci se proces kp nedotýká – v charitě se nerealizuje přenos informací z vedoucích až na řadové zaměstnance, spíše se proces kp dotýká managementu organizace tehdejší realizátor kp se úkolu zhostil s obrovskou chutí, realizátor měl dobré manažerské schopnosti, uměli proces řídit a facilitovat, ale chyběla mu znalost sociálního prostředí po proškolení triády se vytvořily pracovní skupiny – poskytovatelé vytvořili skupiny podle skupin uživatelů, výzva veřejnosti k účasti na pracovních skupinách byla realizována prostřednictvím novin vydávaných radnicí, oslovení k účasti na pracovních skupinách se realizovalo také prostřednictvím osobních kontaktů – jedná se o menší město, kde každý někoho zná dále byl ustaven manažerský tým – jeho členové byli vytipováni z osob, které měly o sociální oblast zájem (nemuseli v této oblasti pracovat), vytipování provedl Ledňáček spolu se sociálním odborem schůzky poskytovatelů měly pro poskytovatelku následující význam: o jednalo se o první neutrální setkání různých poskytovatelů sociálních služeb (státní, nestátní organizace), kde mohli poznat sami sebe navzájem o náplní schůzek bylo konzultování potřeb poskytovatelů a přístupu poskytovatelů k uživatelům, dále zde byly zpracovány SWOT analýzy schůzky se realizovaly na různých místech (úřad, kulturní dům) cca 1krát za 2 měsíce poznámka k facilitaci pracovních skupin – facilitátor by měl být proškolen a nezávislý (s nikým by neměl být provázaný), měl by být schopný vést jednání pracovní skupiny tak, aby z jednání vzešlo to, co je zapotřebí nejvíce akčními skupinami byli senioři a zdravotně postižení – skupiny řešily nejvíce problémů pro efektivní jednání pracovní skupiny je třeba, aby se lidé nejdříve lépe poznali, projednali stejné pohledy, což vyžaduje dostatek času (půl roku je málo), např. i problematika SWOT analýz je pro většinu zúčastněných nová – z těchto jednání pracovních skupin nebylo možné předložit zastupitelstvu nějaké návrhy či opatření na změny – bylo to pro realizátory (o. s. Ledňáček) velké sousto na začátek – bylo by dobré, kdyby existovaly jen 2 pracovní skupiny

-

v procesu kp je nutné nejprve pracovat a komunikovat s poskytovateli a pak teprve pracovat s uživateli tak, aby byli schopni říci a shrnout názory a potřeby uživatelů – problémem je, jak uživatele naučit komunikovat a nebát se říci před vedoucím zařízení sociální péče své názory a potřeby

-

proces kp je pro poskytovatele výborná věc, ale poskytovatelé si zároveň uvědomují, že v rámci kp může být poskytování jejich služeb ohroženo

-

manažerský tým z roku 2003 inicioval vznik městské o.p.s., jedním z důvodů byla nedostatečná komunikace s uživateli v rámci procesu kp, další potřebou kromě většího zapojení uživatelů bylo přinést nějaké výstupy pro veřejnost a účastníky kp (např. rozhodnutí zastupitelstva města)

97


-

-


pro poskytovatele pořád nejsou realizovány výstupy z procesu kp – je to již zdlouhavé ale dobrým výstupem byl průvodce sociálními službami, který byl realizován ještě o. s. Ledňáček a sociálním odborem – poskytovatelé spolupracovali poskytováním informací, dat a kontrolou zpracovaných informací, dobrým výstupem byl také výsledek 2. tazatelského šetření, kladně hodnotí vůbec možnost setkávání různých typů poskytovatelů služeb a možnost pro dialog bylo by dobré na konci 2. roku realizace procesu kp přinést nějaký výsledek procesu – je to nutné i pro další motivaci účastníků procesu

-

přenos informací pro poskytovatele funguje v rámci kp bezvadně

-

co ji lákalo na procesu kp jako poskytovatelku sociálních služeb: o možnost vyslechnout potřebu jednotlivých lidí a vědět, jaké služby potřebují o jako poskytovatele ji zaujala možnost poznat demografická data a trendy – důležité v procesu kp jsou demografické analýzy a průzkum názorů lidí a je vlastně jedno, kdo je zrealizuje; poskytovatelé i pro svoji každodenní činnost potřebují znát, jaké služby budou do budoucna zapotřebí – aby mohli rozvíjet svoji činnost, ale také pro možnost žádat finanční prostředky na fondy EU potřebují doložit poptávku po sociálních službách o možnost monitorovat další poskytovatele v dané oblasti sociálních služeb – důvodem pro účast poskytovatele v procesu kp je, že zjistí, kolik služeb je v dané oblasti zapotřebí a tudíž kolik poskytovatelů o možnost ovlivnit rozvoj oblasti sociálních služeb v dané oblasti o proces kp je pro poskytovatele také impulsem k poskytování kvalitních služeb

-

co ji lákalo na procesu kp jako zadavatelku sociálních služeb: o hlavní slovo bude patřit uživatelům služeb – je nejpodstatnějším, základním členem, od jeho potřeb a přání se začíná realizovat rozvoj sociálních služeb o může to být cesta ke kvalitě sociálních služeb

-

doporučení pro oslovení zadavatelů sociálních služeb: o zapojení a motivování zadavatelů je velmi složité o použít argument, že ze zákona o obcích město či obec zodpovídá za občany a služby, které jim budou poskytovány o pokud město poskytuje finančních prostředky na poskytování sociálních služeb, tak by mělo mít zájem na tom, vědět, kolik peněz, na jaké služby, v jaké kvalitě poskytuje a hlavně, jak moc potřebné dané služby jsou o trendem na kraji je převést sociální služby na obec nebo nestátní neziskové organizace (ale v některých krajích jsou jiné trendy, např. převedení služeb na krajské či státní organizace) uživatelé služeb v některých zařízeních charity se účastní procesu kp (např. pečovatelská služba či denní stacionář pro seniory), motivovala je vedoucí zařízení výběr uživatele je velmi důležitý, uživatel by měl být odvážný, schopný mluvit před skupinou a setkávat se s řediteli zařízení, představiteli města, neměl by si nechávat myšlenky pro sebe, ale měl by je šířit dál, neboť mluví za skupinu, uživatelé, kteří se účastní procesu kp, ovlivňují podobu sociálních služeb v budoucnu

-

-

98

doporučení, jak motivovat poskytovatele pro účast v kp: o poskytovatelé by měli chtít být ve středu dění a měli by chtít získávat různé informace a data, prací v pracovních skupinách mohou prosadit novou službu či


-

-

-

-

99


změnu stávající, zároveň provázanost výsledků kp na Akční plán způsobuje provázanost na finanční prostředky města sociální komise se schází 1krát měsíčně, přičemž každá druhá komise má v náplni jednání proces kp v charitě je proces kp řešen na poradách vedení organizace ráda by procesu kp věnovala více času byla realizována dvě šetření ohledně názorů a potřeb veřejnosti a uživatelů: o 1. dotazníkové šetření – 2 tisíce účastníků bylo dotazováno přes poskytovatele služeb – jednalo se o plošnější dotazování, jehož obecné výstupy nebyly použity pro komunitní plánování o 2. tazatelské šetření – získáno cca 153 odpovědí – výběr dotazovaných byl realizován přes PC, šetření realizovali vyškolení tazatelé ve spolupráci s Agorou kdo měl zájem se zapojit do procesu kp ve Vsetíně, měl možnost – informací o této možnosti proběhla celá řada, hojně čtené jsou Vsetínské noviny (NNO jsou vyčleněny 2 listy, kde má každá organizace svůj sloupek pro informování o svých akcích) a využívané je také regionální televizní vysílání jsou také využívány jiné akce pro získávání dat o potřebách uživatelů, např. Den seniorů či Den bez bariér problematické na procesu kp spatřuje: o udržení aktivity všech účastníků procesu o znovuoslovení a znovuzapojení již dříve aktivních účastníků procesu o velká prodleva mezi jednotlivými výstupy procesu – bylo by žádoucí realizovat min. 1krát ročně nějaký výstup schválený zastupitelstvem města o obsáhnout všechny problémy všech skupin ve městě o hledat způsoby, jak oslovit občany, veřejnost, uživatele o zajištění dostatečné informovanosti všech účastníků procesu (např. zajistit informování starosty pro realizaci „kotlů“ na sídlištích) a spojování informací z více zdrojů o oslovit takového uživatele služeb, který by dokázal zastoupit skupinu, a dát mu dostatečný prostor pro vyjádření důležité je také proškolit realizátory procesu kp, aby uměli proces řídit, řídit jednání pracovních skupin, důležité také je, aby byli vhodní pro zadavatele a poskytovatele, byli motivovaní a zapálení pro věc proces kp by měl mít dopad na kvalitu a dosah sociálních služeb zajistit prostředí otevřenosti a důvěry a podpořit tak ochotu poskytnout o sobě informace

Přehled a analýza průběhu procesů plánování sociálních služeb

Recommend Documents