Partnerství Comenius Regio Název projektu: Quality Management in Education
Zpráva z průzkumu „Názory absolventek a absolventů středních škol na kvalitu vzdělávání“ II. část
březen 2013
Zpracovali: Martina Navrátilová a Radovan Výsmek Zlínský kraj
Úvod
Skladba respondentů
Plány po ukončení studia a jejich naplnění Úspěšnost ve studiu Informovanost o dalších kariérních možnostech Důležitost jednotlivých vyučovacích předmětů pro současné uplatnění Získání dalších dovedností a znalostí mimo hlavní předměty – očekávání a realita
Hodnocení kvality výuky vybraných vyučovacích předmětů Co ovlivňuje kvalitu výuky Styly výuky a jejich přínos Doporučená opatření pro zlepšení kvality vzdělávání
Úvod Tento průzkum navazuje na šetření z roku 2012, kdy byli osloveni žáci a žákyně všech ročníků vybraných středních škol ve Zlínském kraji s cílem zjistit jejich názory na kvalitu vzdělávání a získat od nich návrhy na zlepšení kvality výuky. V roce 2013 jsme s podobnými otázkami oslovili absolventky a absolventy výše zmíněných středních škol a zkoumali, zda u nich po ukončení studia došlo k názorovému posunu na kvalitu vzdělání. Předkládaná zpráva informuje o výsledcích průzkumu ve třech tematických blocích. První se týká identifikačních dat o absolventkách a absolventech, tedy zda jde o ženy nebo muže a v jak velkém městě nebo obci žijí. Druhý tematický blok srovnává plány absolventek a absolventů po ukončení studia na střední škole s realitou. Tato část zprávy informuje i o tom, do jaké míry se absolventky a absolventi cítili být školou připraveni na další profesní dráhu nebo jak důležité byly vybrané předměty pro jejich nynější uplatnění. Třetí blok se týká samotného hodnocení vyučovacích předmětů a jejich kvality. Absolventky a absolventi hodnotí, co ovlivňuje kvalitu výuky, a udávají, jaká forma výuky pro ně byla u určitých předmětů nejpřínosnější. Blok je uzavřen doporučeními, která by dle respondentů měla na kvalitu výuky pozitivní vliv. Průzkum se uskutečnil v rámci projektu partnerství Comenius Regio s názvem „Quality Management in Education“, který realizoval Zlínský kraj ve spolupráci s Úřadem zmocněnce ministra školství pro střední školy ve východním Bavorsku.
Údaje o výzkumu Typ výzkumu: sociologický kvantitativní výzkum Cílová skupina: absolventy a absolventi vybraných středních škol ve Zlínském kraji Technika dotazování: standardizované dotazování formou on-line dotazníku Termín konání výzkumu: únor 2013 Finální soubor: 75 respondentů Autorka výzkumu: Martina Navrátilová
1. Skladba respondentů Skupinu respondentů tvořili absolventky a absolventi Gymnázia Zlín - Lesní čtvrť a Integrované střední školy - Centra odborné přípravy a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Valašské Meziříčí. Tyto školy nebyly vybrány náhodně. Obě jsou zapojeny v projektu Quality Management in Education jako lokální partneři Zlínského kraje. Celkový počet respondentů je 75, průzkumu se účastnilo 50 absolventek a 25 absolventů. Většina respondentů (58%) pochází z města nad 50 tisíc obyvatel. Graf 1 - Skladba respondentů dle pohlaví
33% 67%
Graf 2 – Bydliště respondentů
muži ženy
2. Plány po ukončení studia a jejich naplnění V prvním kole výzkumu se žáci a žákyně v naprosté většině vyjádřili pro další vzdělávání, přičemž potřebu dalšího studia si uvědomují už od prvního ročníku. Hledat práci nebo odjet na zkušenou do zahraničí chce pouze 23% všech respondentů. Ve druhém kole jsme zjistili, že téměř 95% absolventů a absolventek pokračuje v dalším vzdělávání. Z toho plyne, že i ti, kteří během studia původně plánovali hledat zaměstnání, nyní studují. Pouze 1% respondentů uvádí, že jsou v dané chvíli nezaměstnaní, což považujeme za dobrý ukazatel kvality obou škol. Graf 2 - Plány po ukončení studia dle ročníků 0%
10%
20%
30%
1. ročník
40%
50%
60%
70%
33
2. ročník
80% 6
68
3. ročník
3
31
4. ročník
4
1
0
pokračovat na VŠ/univerzitě
odjet do zahraničí
pomaturitní jazykové studium
jiné
90%
100%
8
2
15
12
7
1
1
hledat práci
Graf 4 – Naplnění plánů po ukončení studia
2
pracuji
studuji na univerzitě/ vysoké škole
jsem nezaměstnaný
1
23
0
0%
muži
48
ženy
1
20%
40%
60%
80%
100%
3. Úspěšnost ve studiu V tomto kole výzkumu jsme se absolventek a absolventů, kteří pokračují v dalším studiu na vysoké škole/univerzitě, dotazovali, jak jsou ve srovnání se spolužáky z jiných středních škol ve studiu úspěšní. Více než polovina dotazovaných (56%) uvedla, že jejich studijní výkony jsou lepší. Přesně 40% respondentů uvedlo, že studijní výkony jsou rovnocenné a pouze 4% dotazovaných přiznala, že jejich výsledky jsou horší. Graf 5 – Hodnocení úspěšnosti v dalším studiu
4% 40% 56%
mé studijní výkony jsou horší naše výkony jsou rovnocenné mé studijní výkony jsou lepší
4. Informovanost o dalších kariérních možnostech Žáci a žákyně v prvním kole výzkumu uváděli, že kariérové poradenství nefunguje v mnoha ohledech uspokojivě. Respondenti dostávali informace o svých dalších možnostech zejména ve výuce, částečně od výchovného poradce ve škole nebo prostřednictvím projektů zaměřených na budoucí kariéru. Toto poradenství však funguje izolovaně od reálného trhu práce a vzdělávání. Více než polovina respondentů nenavštívila žádnou vysokou školu nebo univerzitu, nebyla na exkurzi u žádného zaměstnavatele a neabsolvovala žádný program v Informačním a poradenském středisku úřadu práce. Ve druhém kole výzkumu výsledky víceméně odpovídají tvrzením z předchozího roku.
Graf 6 - Jak byli respondenti informováni školou o dalších kariérních možnostech po ukončení studia (první kolo průzkumu – 2012)
140 116
120 100
112
108
91
84
80
71
60 40
0
43
42
32
28 30 17
20
57
54
50
ve výuce
14
9 exkurzí na VŠ/univerzitě
33
29
19
dostatečně
exkurzí u zaměstnavatele
částečně
25
33
15
9
exkurzí na úřadu práce
34
konzultace u kariérového poradce
velmi málo
62 49
15
konzultace u výchovného poradce
prostřednictvím projektů zaměřených na budoucí kariéru
vůbec
Graf 7 – Jak byli respondenti informováni školou o dalších kariérních možnostech po ukončení studia (druhé kolo průzkumu – 2013)
90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
velmi málo částečně dostatečně bez odpovědi
5. Důležitost jednotlivých vyučovacích předmětů pro budoucí uplatnění Absolventky a absolventi se měli vyjádřit k důležitosti jednotlivých předmětů s ohledem na jejich současnou kariéru, ať už studium či zaměstnání. Pozitivním výstupem prvního kola průzkumu byla uvědomělost mladých lidí o nutnosti učit se anglický jazyk a případně další cizí jazyky. Jen 3 respondenti uvedli, že znalost angličtiny není pro jejich další kariéru potřebná. Zajímavé bylo zjištění, že spolu s délkou studia roste u žáků a žákyň přesvědčení, že se ve škole neučí předměty užitečné pro jejich budoucí kariéru. Ve druhém kole výzkumu se potvrdila důležitost anglického jazyka. Jako nutný pro své současné uplatnění jej označilo 70% respondentů. Český jazyk, další cizí jazyk a Matematika jsou i nyní hodnoceny jako užitečné. Zajímavým překvapením je předmět Dějepis. Vprvním kole výzkumu jej pro svou kariéru jako nepotřebný označilo 70% respondentů, nyní je to pouze 55% z nich. Graf 8 - Užitečnost vybraných předmětů pro současnou kariéru respondentů
70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
nepotřebný užitečný nutný
6. Získání dalších dovedností a znalostí mimo hlavní předměty V souvislosti s rychle se měnící situací na trhu práce je nutné připravit žáky a žákyně na fakt, že během svého profesního života se budou stále vzdělávat, měnit zaměstnání, měnit dokonce svou odbornost či zaměření. K úspěšné adaptaci na tyto změny pomohou tzv. soft skills - měkké dovednosti jako například schopnost komunikace, orientace v problémech a další. Respondenti byli v prvním kole dotazováni, do jaké míry očekávají získání těchto dovedností během studia na střední škole. Výstupy týkající se soft skills vycházejí pozitivně. Většina studentů očekává, že schopnost učit se, komunikovat a řešit problémy získají během studia určitě nebo alespoň částečně. Méně optimismu však vyjadřují u získání podnikatelských znalostí a u dovedností voblasti ICT. Ve druhém kole výzkumu jsme se ptali absolventek a absolventů, zda tyto další dovednosti a znalosti hodnotí jako dobrou přípravu na současné studium či pracovní kariéru. Odpovědi jsou pozitivní. Pouze 6% respondentů uvedlo, že další dovednosti vyučované na škole pro ně nebyly užitečné. Zato 66% respondentů se kloní k názoru, že výuka komunikačních a prezentačních dovedností jim usnadnila současné pracovní či studijní uplatnění. Graf 9 - Užitečnost vyučovaných soft skills pro současnou kariéru respondentů
ano 21% 7% 6%
ne 66%
na střední škole žádné prezentační dovednosti vyučovány nebyly nedokáži posoudit
7. Hodnocení výuky u předmětů Český jazyk, Anglický jazyk, Matematika a u profilových předmětů Žáci a žákyně měli v prvním kole průzkumu subjektivně zhodnotit, jak na ně působí výuka klíčových předmětů (Český jazyk, Anglický jazyk a Matematika). Nejčastěji hodnotili výuku jako podnětnou, a to u všech tří předmětů. Nejvíce podnětná a zároveň nejméně stresující byla pro respondenty výuka angličtiny. Nejnáročnější hodinou pro ně byla hodina matematiky, která vycházela také jako nejvíce stresující. Nejvíc nezáživná byla hodina češtiny, ta je také ze všech předmětů nejvíce postavena na monologu učitele/učitelky. Ve druhém kole výsledky víceméně kopírují názory z kola prvního, ale z odpovědí lze vysledovat větší shovívavost v hodnocení výuky nebo přímo názorový posun. Výuku předmětu Český jazyk označila v obou kolech výzkumu většina respondentů jako podnětnou. Zatímco v roce 2012 takto hodnotilo 45% žákyň a žáků, v roce 2013 je to už téměř 70% respondentů. Podobný nárůst pozitivního hodnocení lze zaznamenat u všech hodnocených předmětů.
Graf 10 - Hodnocení výuky předmětů Český jazyk, Anglický jazyk, Matematika a profilové předměty
80% 70% 60% monologická
50%
náročná
40%
nezáživná
30%
podnětná
20%
stresující
10% 0% Český jazyk a literatura
Anglický jazyk
Matematika
Profilové předměty
8. Co ovlivňuje kvalitu výuky Respondenti se vyjadřovali k tomu, co má podle jejich názoru pozitivní vliv na kvalitu výuky u klíčových předmětů. V roce 2012 si žákyně a žáci přáli v hodinách předmětu Český jazyk více pracovat individuálně, v hodinách Anglického jazyka byl jako důležitá podmínka kvality výuky označen počet žákyň a žáků ve třídě a v Matematice hrála největší roli připravenost žákyň a žáků, využití moderních informačních technologií a odborné znalosti vyučujících. V roce 2013 vedou u všech předmětů pedagogické schopnosti vyučujících následované jejich odbornými znalostmi a jako důležitý pro kvalitu se jeví i obsah hodiny, čili v této otázce došlo k výraznému názorovému posunu. Graf 11 - Co ovlivňuje kvalitu výuky - celkový pohled z roku 2012
120 100 80 60 40 20 0
Anglický jazyk
Český jazyk
Matematika
Graf 12 - Co ovlivňuje kvalitu výuky - celkový pohled z roku 2013 60% 50%
atmosféra v hodině
40%
obsah hodiny
30%
odborné znalosti učitelky/učitele
20%
pedagogické schopnosti učitelky/učitele
10%
připravenost žáků/žákyň na hodinu počet žáků/žákyň ve třídě
0%
umožnění žákům/žákyním pracovat individuálně využití moderních technologií
9. Styly výuky a jejich přínos V odpovědích na otázku, jaký styl výuky je pro žáky a žákyně nejpřínosnější, nedocházelo mezi respondenty v prvním kole k jednoznačné shodě. Výuku založenou na monologu učitele/učitelky a skupinovou práci žáků v hodinách preferuje stejný počet respondentů. Také práce žáků ve dvojicích a projektové vyučování patřilo mezi ty vyhledávanější formy výuky. Graf 13 - Styly výuky a jejich přínos v roce 2012 45 1
40 35
7
8
30 25 20
12
5
4. ročník 3. ročník
14
10
0
9
24
15
5
13
18
19 9 založená na skupinová práce monologu žáků učitele/učitelky
2. ročník
15
7
7
7
práce žáků ve dvojicích
projektové vyučování
individuální práce žáků
1. ročník
1 1 6 jiná odpověď
V roce 2013 většina respondentů (36%) uvádí, že nejpřínosnější je pro ně výuka založená na monologu vyučujících. Pak teprve následuje možnost pracovat v hodinách individuálně či ve skupinách se spolužáky. Zdá se, že po ročním odstupu nabyl monologický styl výuky ve vnímání respondentů na důležitosti a možnost pracovat individuálně už není tak vyžadována.
Graf 14 - Styly výuky a jejich přínos v roce 2013
Dialog učitele a žáků
2% 1%
Diskuse učitele s žáky
27%
36%
Individuální práce žáků/žákyň Práce ve dvojicích nebo skupinová práce
10% 1%
22%
Projektové vyučování Semináře Záleží na předmětu
1%
Založený na monologu učitelky/učitele
10. Doporučená opatření pro zlepšení kvality vzdělávání V roce 2012 bylo 53% žáků a žákyň přesvědčeno, že kvalita vzdělávání by se zvýšila, pokud by k nim jejich vyučující změnil přístup. V tomto kole výzkumu jsme zaznamenali názorový posun respondentů. Po změně přístupu vyučujících volá už jen 43% dotazovaných, ale pořád je to většina. Na důležitosti nabylo také soustavné vzdělávání učitelky/učitele (19% respondentů) a lepší využití moderních informačních technologií ve výuce (18% respondentů). Nicméně komentáře dotazovaných potvrzují, že přístup pedagožky/pedagoga je alfou a omegou kvalitního vzdělávání: „Více projektového vyučování.“ „Větší propojení teorie s praxí.“ „Více snahy zaujmout žáky daným tématem (hlavně u humanitních předmětů), příklady z praxe. Nelze provést u každého předmětu.“ „Prezentace žáků na dané téma a poté diskuze.“ Objevují se další zajímavé komentáře: „Není to v učitelích, je to ve studentech, takže žádné vzdělávání učitelů, ti jsou podle mě vzdělaní k tomu, aby mohli učit naprosto správně.“
„Zavřít ty školy, které jsou zbytečné.“ „Výuka je kvalitní.“ Graf 15 – Čím by se kvalita výuky mohla zlepšit?
Lepším využitím moderních informačních technologií
8%
18%
19%
Změnou přístupu učitelky/učitele k žákům/žákyním
Používáním lepších učebnic/materiálů
12% 43%
Soustavným vzdělávání učitelky/učitele
Jinak
Závěr Závěrem shrneme nejdůležitější získané poznatky, přičemž zachováme strukturu dotazovaných oblastí: Skladba respondentů Skupinu respondentů tvořili absolventky a absolventi Gymnázia Zlín - Lesní čtvrť a Integrované střední školy - Centra odborné přípravy a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Valašské Meziříčí.
Celkový počet respondentů je 75, průzkumu se účastnilo 50 absolventek a 25 absolventů.
Plány po ukončení studia Naprostá většina respondentů po ukončení studia na střední škole pokračuje ve studiu na vysoké škole nebo na univerzitě.
Pouze 1% respondentů uvádí, že v době výzkumu jsou nezaměstnaní.
Úspěšnost v dalším studiu ve srovnání s absolventkami a absolventy jiných škol Více než polovina dotazovaných (56%) uvedla, že jejich studijní výkony jsou lepší. Přesně 40% respondentů uvedlo, že studijní výkony jsou rovnocenné
Pouze 4% dotazovaných přiznala, že jejich studijní výsledky jsou horší.
Informovanost o dalších kariérních možnostech Absolventi a absolventky se necítili být dostatečně informováni o svých kariérních možnostech po ukončení studia.
Hlavním zdrojem informací byla výuka, ale jen 20% respondentů hodnotí informace o kariérních možnostech získaných ve výuce jako dostatečné.
Důležitost jednotlivých vyučovacích předmětů pro budoucí uplatnění Jako absolutně nejdůležitější předmět pro svou budoucí kariéru označili respondenti Anglický jazyk.
Jako nepotřené byly nejčasněji označeny předměty Dějepis, Společenské vědy, Ekonomie, Chemie a Technické předměty.
Získání dalších dovedností a znalostí mimo hlavní předměty 66% respondentů uvedlo, že další vyučované dovednosti (otázka mířila zejména na softskills) jsou užitečné pro jejich současné studium nebo pracovní kariéru.
7% dotazovaných výuku soft skills postrádalo úplně.
Hodnocení výuky u předmětů Český jazyk, Anglický jazyk, Matematika a u profilových předmětů Ve druhém kole výsledky víceméně kopírují názory z kola prvního, ale z odpovědí lze vysledovat větší shovívavost v hodnocení výuky nebo přímo názorový posun.
Stoupl podíl pozitivního hodnocení (podnětnost výuky) u všech předmětů.
Co ovlivňuje kvalitu výuky V roce 2012 se výroky žákyň a žáků lišily předmět od předmětu. Pro Český jazyk byla jako důležitá podmínka kvality výuky označena možnost pracovat individuálně, v hodinách Anglického jazyka počet žákyň a žáků ve třídě a v Matematice hrála hlavní roli připravenost žákyň a žáků, využití moderních informačních technologií a odborné znalosti vyučujících.
V roce 2013 vedou u všech předmětů pedagogické schopnosti vyučujících následované jejich odbornými znalostmi.
Styly výuky a jejich přínos V roce 2012 si naprostá většina žáků a žákyň (73%) přála být do výuky více zapojena, a to buď přímým dotazováním ze strany vyučujících nebo možností pracovat samostatně či ve skupinách s ostatními žáky a žákyněmi.
V roce 2013 většina respondentů (36%) uvádí, že nejpřínosnější je pro ně výuka založená na monologu vyučujících. Pak teprve následuje možnost pracovat v hodinách individuálně či ve skupinách se spolužáky.
Doporučená opatření pro zlepšení kvality výuky Stejně jako v roce 2012 i nyní je více než polovina respondentů přesvědčena, že kvalita vzdělávání by se zvýšila, pokud by k nim jejich vyučující změnil přístup.
Respondenti doporučují rovněž soustavné vzdělávání vyučujících a lepší využívání moderních informačních technologií ve výuce.
This project has been funded with support from the European Commission. This publication [communication] reflects the views only of the author, and the Commission cannot be held responsible for any use which may be made of the information contained therein.
