COMENIUS VÝSLEDKY PROJEKTU NA GYMNÁZIU PACOV

COMENIUS 2011–2013 VÝSLEDKY PROJEKTU NA GYMNÁZIU PACOV „PODPORA KOUZELNÝCH MÍST EVROPY – ŽIVÁ EVROPSKÁ MINULOST, PŘÍTOMNOST A BUDOUCNOST“

Tento projekt byl realizován za podpory Evropské unie. Za obsah publikací (sdělení) odpovídá výlučně autor. publikace (sdělení) nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise nezodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

Projekt COMENIUS: „PODPORA KOUZELNÝCH MÍST EVROPY – ŽIVÁ EVROPSKÁ MINULOST, PŘÍTOMNOST A BUDOUCNOST“

COMENIUS Comenius je mezinárodní program států EU zaměřený především na vzdělání a to od předškolních dětí až po studenty středních škol. K tomuto účelu poskytuje školám grant na uskutečnění práce na projektech a především pro vycestování studentů s profesory do zahraničních škol za účelem průběžného předávání a prezentování výsledků dvouleté práce. A jak taková práce v mezinárodním projektu probíhala? Oficiálním jazykem, kterým se žáci se svými vrstevníky z 10 zemí pracujícími v projektu domlouvali, byla angličtina. Tyto země jsou Litva, Lotyšsko, Německo, Česká republika, Portugalsko, Španělsko, Itálie, Řecko, Turecko a Kypr. Patnácti až osmnáctiletí studenti spolupracovali na společných úkolech s použitím facebooku, kde se seznamovali ještě před vlastními setkáními. Na osm zahraničních cest do uvedených zemí byli školou vysláni vždy jeden až tři studenti spolu s koordinátorkou projektu na škole Ing. Blankou Vondrášovou. Zde prezentovali své výsledky na naplánovaných mezinárodních schůzkách. Tento studijní pobyt byl hrazen z prostředků Evropské komise pro celoživotní vzdělávání NAEP Comenius. Gymnázium Pacov zastupovalo školu České republiky, která se podílela na vypracování projektu „PODPORA KOUZELNÝCH MÍST EVROPY – ŽIVÁ EVROPSKÁ MINULOST, PŘITOMNOST A BUDOUCNOST“. Hlavními cíli projektu bylo poznávání historických období, jako pohanství, gotika, renesance, secese, zámořské objevy, modernismus, ale i období byzantské říše a jejího prolnutí do dnešního života muslimů. Součastně s tím jsme se naučili základní fráze z jazyků účastníků a pokusili jsme se o zviditelnění i méně turisticky známých míst jako Vicopisano v Itálii, nebo Pacov v České republice. Co vše jsme v průběhu dvouletého období vytvořili? Obrazový materiál najdete dále v knize, zde tedy alespoň vyjmenováváme naše aktivity před odjezdem a po příjezdu z jednotlivých setkání v osmi z deseti spolupracujících zemí: Litva – Před odjezdem studentky připravily prezentaci o Gymnáziu Pacov a vybavily jsme se svíčkami na výstavu v Alytusské škole. Po návratu nás dívky informovaly o prožitém týdnu v Litvě formou prezentace. Dále už jen ve zkratce vyjmenováváme naše výsledky práce: Itálie – Prezentace „Národní znaky a symboly“, Umělecké ztvárnění renesančních i středověkých hradů na výstavu v naší škole, film Vicopisano o možnostech zviditelnění jinak zapomenutého hradu. Portugalsko – mapování historie Portugalska (zámořské objevy); fotodokumentace pamětihodností navštívených míst. Španělsko – video o ČR, přípravná prezentace k tématu Secese a A. Gaudí a závěrečná prezentace o navštívených místech. Česká republika – informativní prezentace o Českém Krumlově; připraven dotazník pro multinárodní skupiny o jednotlivých místech, která jsme společně poznali; letáky pro cizince k navštíveným místům a následně z nich skupiny vytvořily odpovědi formou prezentace; dotazník k poznání Pacova prostřednictvím dotazování pacovských obyvatel , následná tvorba videa pomocí Windows Live Movie Maker; zlepšení znalostí v IT – GIMP – koláže mezinárodních skupin. Řecko – před odjezdem upečení medovníku a přeložení receptu, který se stal součástí publikované knihy a závěrečná prezentace. Turecko – video „Co víme o Istanbulu“ a opět závěrečná prezentace o meetingu. Německo – video o všech předchozích meetinzích se zaměřením na naší zemi, příprava výstavy v Německu a následně v naší škole. V průběhu projektu jsme informovali pacovské občany o všech osmi setkáních v časopise „Z mého kraje“. Po ukončení aktivit dvouletého období jsme dokončili práci na knize, kterou právě držíte v ruce a na filmu o všech setkáních. Všechny výše zmíněné produkty můžete najít na stránkách naší školy mezi PROJEKTY, na adrese www.comeniuspacov.webnode.cz Koordinátorka projektu Ing. Blanka Vondrášová

4

Litva Pohanství 1. 10. – 8. 10. 2011 ź

5

Článek článek „ŽIVÁ EVROPA“ – LITVA 1.10. – 8.10. 2011 První mezinárodní setkání studentů GyPa v projektu Comenius

Proč jsme si vybrali zrovna Litvu? Možná proto, že je to země, která není tak často navštěvovaná jako Řecko, Itálie a podobně. A jak jsme se mohli přesvědčit, opravdu je to velmi krásná země plná zajímavých míst. První den, v den odletu, jsme byli všichni tak trochu nervózní, ale přitom natěšeni. Letěli jsme tři, p.uč. Vondrášová, Hana Nejdrová a Tereza Míková. Po úspěšném příletu do hlavního města Litvy, Vilniusu, jsme nastoupili do autobusu a jeli dlouhou cestu až do menšího města na jihu Litvy, Alytusu, kde se nacházela škola pořádající tento meeting. Celkový počet účastníků byl kolem 50ti lidí z 8 zemí, a to z Itálie, Německa, ČR, Turecka, Řecka, Lotyšska, Kypru a Portugalska. Hned po příjezdu jsme se rozdělili do rodin, které nás měly ubytovávat. Druhý den jsme šli na prohlídku školy, která celé toto setkání pořádala. Škola nás oslovila, měli zde spoustu nově zrekonstruovaných místností, hodně uměleckých výtvorů na chodbách a počítače, téměř v každé učebně. Ten den jsme ještě navštívili Alytus Mound. Při cestě jsme si všimli, jak je celé město plné zeleně. Proto se Alytusu říká „Green city“. Večer jsme si užili seznamovací diskotéku, kde jsme se učili lotyšské typické folklorní tance, při kterých jsme se navzájem ještě intenzivněji poznali. V pondělí nás čekal těžký workshop „discover Alytus“, kde jsme byli rozděleni do skupin složených ze zástupců z různých zemí. Každá skupina měla několik otázek ohledně poznávání města a museli jsme se ptát kolemjdoucích lidí, abychom otázky zodpověděli. Nebylo jednoduché se domluvit, protože místní lidé mluví spíše rusky než anglicky. Třetí den jsme navštívili pevnost Trakai, Uzutrakis mansion, Dalgedu homestead, kde jsme měli přednášku o výrobě litevského chleba a sami jsme si jeden mohli nechat upéct. Ale zábavnější byl ping-pong, který jsme si zahráli s tureckými a portugalskými přáteli.Ve středu jsme navštívili muzeum etnografie, kde jsme po prohlídce absolvovali přednášku o výrobě svíček a také jsme si je společné zkusili vyrobit. Večer nás čekal dlouho očekávaný Song večer, kde studenti z každé země měli zazpívat písničku typickou pro jejich vlast. Někomu se to povedlo víc, někomu míň, ale vyzkoušeli jsme si zpívat písně v různých jazycích. Ve čtvrtek jsme navštívili druhé největší město, Kaunas. Zde jsme ve starém městě navštívili Perkunas House, Devil Museum a Church of St. Gertrude. Poté jsme se jeli podívat do Prienai Cross, což bylo centrum, kde se vyráběly kříže ze dřeva. Kříže jsou pro Litvu typické. Mohli jsme si vyzkoušet práci se dřevem, což bylo velmi zajímavé. V pátek, poslední den pobytu, jsme navštívili Kernave. Poté jsme jeli do hlavního města Vilniusu a zde jsme podnikli dvouhodinovou prohlídku města, ale také volný čas na nakupování. Když jsme nakoupili všechny dárky domů, odjeli jsme do hotelu, kde celý meeting skončil. Mluvit celý tento týden anglicky bylo opravdu náročné, takže vrátit se zpět k češtině bylo uklidňující. Nejzajímavější na meetingu byla rozlišnost všech zemí. Všichni byli neskutečně milí a nakonec se nám vůbec nechtělo odlétat zpět.

6

Výstupy článek

7

Fotografie článek

8

Itálie Renesance 21. 1. – 27. 1. 2012

9

Článek článek „ŽIVÁ EVROPA“ – ITÁLIE 21. 1. – 27. 1. 2013 Druhé mezinárodní setkání studentů GyPa v projektu Comenius

Sobota – Po dlouhém plánování a dlouhých přípravách to bylo konečně tady – naše cesta na Italské setkání díky Commeniu. Naše cesta započala 21. ledna, v časných ranních hodinách. Na pražském letišti probíhalo vše bez problémů a pár minut po jedenácté jsme vyletěli směrem k frankfurtskému letišti, kde jsme přestupovali na další letadlo. Na tomto znatelně méně pohodlném letišti jsme byli nuceni čekat předlouhých 5 hodin, než jsme se dočkali odletu našeho dalšího spoje. Tentokrát byl na programu krátký let do Florencie a odtud vlakem do naší cílové stanice – Pontedery. Zde jsem s paní profesorkou Vondrášovou čekal na svého hostitele. Zanedlouho jsem se ho však dočkal. Nepřijel ale sám. Spolu s ním dorazilo i pár jeho přátel, s kterými jsem se bavili celý večer. Tento večer byl pro mě opravdovou zkouškou používání angličtiny. Neděle – Druhý den jsme museli vstávat brzy, poněvadž náš program pro tento den bylo pozorování Florencie, kde jsme měli možnost vidět spoustu fascinujících památek, jako je například Dóm, včetně soch od Michelangela Buonarottiho. Zároveň jsme se začali seznamovat se studenty z dalších zemí. Pondělí – V pondělí, podle již předem připraveného programu jsme pracovali v multikulturních skupinách, ve kterých jsme vyráběli keramiku, či se učili základy kryptografie. Odpoledne jsme zkoušeli tančit středověké tance a vyzkoušeli jsme si střelbu z luku. Díky těmto společným aktivitám probíhalo seznamování se zahraničními studenty mnohem lépe, než za jakékoli jiné situace. Úterý – V úterý jsme se jeli podívat na velice starý, zato ale strategicky důležitý hrad v Lari. Následně jsme zavítali na exkurzi do malého rodinného podniku, kde se podle tradiční receptury vyráběly typické italské těstoviny. Odpoledne každý student prezentoval jeden z významných hradů své země. My jsme si zvolili Česky Krumlov. Naše volba měla prostý důvod. Nejen, že jde o velice krásné město, ale navíc při konání Commenia v České republice bude tato stavba jednou z těch, které si budou moci zahraniční studenti prohlédnout „naživo“. Po prezentaci hradů následovala nudnější, ale zároveň kratší prezentace státních vlajek a státních symbolů. Po těchto prezentacích náš denní program skončil.

10

článek Středa – Ve středu jsme navštívili kouzelné městečko, které vypadalo, jako by se zde zastavil čas. Celé městečko zůstalo beze změny ve své středověké podobě. Toto místo člověka fascinuje a nikdo nemůže dělat nic víc, než obdivovat všechny ty působivé historické budovy. Ale toto místo se nedá popsat tak dokonale, jak vypadá, to musí vidět každý sám na vlastní oči. Po tomto úžasném zážitku jsme navštívili město Siena, ve kterém jsme měli možnost si prohlédnout spoustu kostelů a mnoho dalších památek, mezi které určitě patří i zdejší náměstí. Ale v tomto okamžiku se ukázala italská bezstarostnost. Cestou od autobusů jsme si všichni povídali o svých nových zážitcích a pozor jsme dávali, až když jsme dorazili k památkám. Po ukončení prohlídky města nám bylo sděleno, že máme ještě 3 hodiny na to, abychom se poohlédli po dalších místech, která nás zajímají, a potom se máme opět sejít u autobusů. To nás naprosto šokovalo, jelikož předtím téměř nikdo nedával pozor na cestu tam, tudíž si ani nikdo nemohl pamatovat cestu zpět… Naštěstí si ji pár lidí pamatovalo nebo se vždy našel někdo, kdo uměl anglicky a popsal studenům, kudy mají jít k autobusům. Já jsem ještě šel se svojí učitelkou podívat se do kostela sv. Marie a poté jsme společně vyrazili k autobusu. Čtvrtek – Ve čtvrtek jsme navštívili turisticky pomalu rozvíjející se městečko Vicopisano, které dříve bylo téměř neobydlené, ale dnes se tamější starý hrad začíná renovovat. V těchto končinách se pořádají různé karnevaly a podobné akce, které toto místo zatraktivňují. Po prohlídce města a hradu jsme obědvali na místní farmě, na které jsme ochutnali tradiční toskánské jídlo, které bylo velice chutné, až na polévku, ve které snad nebyla ani lžička vody a byla úplně studená., také italská specialita. Po obědě se konalo slavnostní ukončení týdenního programu v maskách, ale hlavní cílem této akce nebyly naše převleky. Cílem totiž bylo zajímavou událostí oživit a zaktrativnit toto malé městečko turistům. Pátek – V pátečních ranních hodinách jsem se rozloučil se svým hostitelem i jeho tatínkem za příslibu, že se jim co nejdříve opět ozvu. Poté jsme odjeli na letiště ve Florencii, odtud na frankfurtské letiště a potom domů, kde na nás čekali naše rodiny.

11

Výstupy článek

Každoročne probíhá ve Vicopisano karnevalový průvod

Nechybí zde tradiční tance

Merlin vám zde vyloží vaši budoucnost

Můžete si zatančit a zazpívat u otevřeného ohně

12

Fotogalerie článek

13

Portugalsko Zámořské objevy 4. 3. – 11. 3. 2012

14

Článek článek „ŽIVÁ EVROPA“ – PORTUGALSKO 4.3. – 11.3. 2012 Třetí mezinárodní setkání studentů GyPa v projektu Comenius

Neděle – Musíme vstávat už v pět, což je sebevražda, avšak pokud chci do Portugalska, musím to podstoupit. Nervózně stojím za školou, zvažuji své rozhodnutí. Nemůžu už couvnout, protože auto přijíždí a já do něj v kýčovitém východu slunce s těžkým srdcem nastupuji. Odjíždí směr Praha až k neuvěřitelnému letišti. Je tak velké a cizojazyčné! Zanechávám tašku na páse a procházím letištní kontrolou – mnohem míň strašidelnou, než jak jsem si ji představovala – prolétnu obchůdky a nastupuji do letadla. Vzlétáme. Zvláštní zážitek, něco jako sen. Ještě na okamžik spatřím zemi – je plná odstínů hnědé se stopami zeleného jara. Téměř hned přistáváme, ale dostat se z portugalského letiště je pěkně těžké a koupit si lístky do metra dvojnásob! Každý nám ale hned pomůže. K našemu údivu je metro nad zemí. Tady mu asi neříkají krtek, možná housenka. Z housenky přestupujeme na vlak a jsme v Aveiru, kde si nás rozeberou hostitelské rodiny, a angličtina začíná. Pondělí – Do školy jedu na kole. Vidím domy obložené kachlíky se soškami lvů na plotech, palmami v zahradách a náboženskými výjevy z dlaždiček. První místnost, kterou ve škole spatřím, je knihovna plná modelů lodí i přístrojů, jež k nim neodmyslitelně patří. Portugalská vedoucí projektu uvede projekt proslovem a rozdělí nás do budoucích skupin i s pracemi. Následuje občerstvení, kde jsou na praxi studenti číšníci, odtud odcházíme do jiné třídy, tam se pouštějí závěrečné práce z předchozího setkání v Itálii, z Vicopisana. Následuje oběd a nasedáme do autobusu, který nás má dovézt k majáku Costa Barra a k přilehlé pláži Costa Nova. Na maják vede 270 schodů, výhled však za námahu rozhodně stojí. Před odjezdem mi moře krásně zmáčí boty i s džínami a uskutečníme hon na racčí fotku. Do autobusu jdu bosa a zřetelně slyším mumlání v angličtině: Crazy czech girl. To nás tedy pěkně reprezentuji! Úterý – Juchů, dneska nás čekají vodní aktivity. Kánoe je super, vítr příznivý, sluníčko přímo žhne, na sobě mám plavky, co se takhle vykoupat, když už jsem u moře? O svůj nápad se podělím s druhou studentkou z českého týmu, Luckou Pultrovou a obě radostně skočíme do vody, čímž nabídneme ostatním lidem náramně zábavnou podívanou. Když se odcházím převlékat, slyším smích provázený větou: „Crazy czech girl“. Další na programu je mořské muzeum, kde nám vysvětlují lovení i přípravu místní speciality nazývané “cod fish“, což je obalovaná smažená treska. Přímo uprostřed muzea je obrovská loď, na které se provádí celý výklad o životě námořníků v 15. století. V dalších místnostech zhlédneme originály jiných lodí, sítí i mušlí. Po krátké cestě autobusem se zastavujeme v muzeu s porcelánem, které nese název Vista Alegre a zahrnuje ukázku porcelánu, shopík a překrásný kostel. Počasí se kapku kazí, 15 stupňů celsia, ale stejně je už večer, zítra bude líp.

15

článek Středa – Ráno začíná brzo a ještě dopravou autobusem na dlouhou trať. Zastavujeme se až po 130 km v Óbidosu, kde se projdeme po hradbách středověkého hradu, nakoupíme suvenýry a navštívíme místní školu. Další zastávka autobusu je až v Lisabonu, v Oceanáriu, kde se zamýšlíme nad workshopem v angličtině o životním prostředí. Odtud si odneseme nezapomenutelný zážitek v podobě obrovských oceánských ryb, překrásně barevných ryb útesů, a jiných mořských stvoření. Čtvrtek – Tento den startujeme prohlídkou s průvodcem po úchvatném Jeronýmově muzeu, snažíme se rozumět dalšímu výkladu v angličtině a pochopit provázanost historie Portugalska se Španělskem. Nedaleko uprostřed řeky střeží stále ještě vjezd do města věž Belém, kde se však moc dlouho nezdržíme, cesta domů je totiž velmi dlouhá. Poslední navštívenou památkou je kláštěr Batalha, který si bohužel smíme prohlédnout jen zvenčí, je už zavřeno. Pátek – Hned ráno po nás studentech chtějí práci a ještě v mezinárodních týmech! Vymáčkneme ze sebe veškeré nabyté znalosti a shrneme je do prezentace, jež je předem odsouzená ke kritice pod ostřížím dohledem profesora Roubala. K naší smůle mají Portugalci rádi efekty, hlavně prolínačky hvězdou (všechny prezentace můžete najít na našich školních webových stránkách – Projekty). Odpoledne už je lepší, jedeme totiž na prohlídku Aveira, kde jezdíme v typické lodi molicéru a také prolezeme skrz naskrz zdejší secesní muzeum. Večer nás pohostí na slavnosti, kde hrajeme, zpíváme, tancujeme a celkově si užíváme posledního dne. Škoda, že končí už o půlnoci. V sobotu s pláčem odjíždíme do Porta, v neděli odlétáme. Bylo to krátké. Týdenní splněný sen. Děkuji, Portugalsko! Děkuji moje gymnázium! Za český tým Michala Kropáčková

16

Výstupy

Odhalovali jsme historii věže Belém Tower

Jerónymo katedrála byla postavena v Manuelinském stylu

Portugalsko se stalo diplomatickým i obchodním „mostem“ mezi Evropou a Asií

Tím získalo význačné postavení v obchodu s Orientem a jeho bohatství rostlo

Využitím sporů mezi východními zeměmi bohatli na obchodu s japonským stříbrem a čínským hedvábím

Jídlo a bohatství nebylo jediné, co si Portugalci přivezli, k výměně došlo i v hudbě, kde vytvořili nové, do té doby neznámé rytmy a melodie a také i nové nástroje.

17

Fotogalerie

18

Španělsko Secese 26. 5. – 2. 6. 2012 ź

19

Článek článek „ŽIVÁ EVROPA“ – ŠPANĚLSKO 26.5. – 2.6.2012 Čtvrté mezinárodní setkání studentů GyPa v projektu Comenius

Čekám na signál, ten nepřichází…ale ne, už je tady. Telefon v mé kapse se rozdrnčí známou melodií. „Jsme před barákem“ ozve se rozesmátý hlas a žaludek mi nervozitou udělá kotrmelec. Popadnu věci čekající u vchodových dveří, zamknu byt, pro jistotu na dva západy, a vcházím do sluncem prozářeného dne. Tam už na mě čeká zbytek posádky – Janča a paní Vondrášová, pro posledního účastníka – paní Přibylovou se ještě musíme zastavit. A už jsme konečně všichni. Přemýšlíme, co jsme zapomněli, sdělujeme si očekávání a loučíme se s Pacovem. Na letišti panuje dopolední klid. Jen sem tam kolem nás projde zbloudilá duše. Po určité době procházíme letištní kontrolou. Těšíme se jak malé děti, až už budeme v letadle a až se letadlo odlepí od země. Je to něco úžasného, až neuvěřitelného. Konečně jsme tady. Barcelonské letiště od nás okamžitě získává titul „nejnablýskanější letiště“, protože v tamní podlaze se opravdu můžeme prohlížet jako v zrcadle. Ještě chvíli zde čekáme na odvoz a skupinu z Lotyšska. Auto už je tady, Lotyšky též, tudíž se můžeme vydat na poslední část cesty, do Artés, kde na nás čekají hostitelské rodiny. Tam stačíme vyslovit posledních pár českých slov, než nás úplně zachvátí angličtina. V neděli ráno se všichni potkáváme ve škole. Katalánci nás přivítají tradičními tanci a hudbou, rozdělením do skupin, kde nikdo nemluví jazykem druhého člena skupiny, a přidělením úkolů. Po potlesku se přesouváme do radnice, abychom prezentovali naše dovezené práce, které jsme připravili před odjezdem. Nutno říci, že naše prezentace o secesi, která byla hlavním tématem meetingu, sklidila značný úspěch. Obědváme v místní jídelně. Na jídelníčku je typické katalánské jídlo Paella, rýže s mořskými plody. Následuje romantická procházka historickým jádrem města s průvodcem. V pondělí nás čeká první velký výlet a to do samotné Barcelony, centra španělské secese, která je hlavním tématem našeho setkání. Zatím jsou naše pocity z města všelijaké. Snad na každém kroku stojí červeně zářící semafor nebo jeho kolegyně „stopka“. Najednou se před námi vynoří nejmonumentálnější stavba, jakou jsme kdy viděli – Sagrada Família. Jejím architektem je Antoni Gaudí, jeden z nejnápaditějších a nejoriginálnějších umělců. Na jeho stavbách rozhodně nenajdete žádné ostré hrany, vše je inspirováno přírodou, což vytváří dokonalou harmonii. Hned poté poznáváme další z jeho staveb – La Pedreru, buržoazní dům, který je ukázkovým příkladem jeho tvorby. V úterý nás čekají první workshopy. Popojíždíme do Sant Benet Monastery, kde dostáváme kuchařské zástěry a dovídáme se, co se bude dít dál. Hned se olizujeme až za ušima. Na programu je totiž vaření čokolády, příprava citronového džusu a nápoje z oříšků. Všichni se chopíme svých úkolů a za chvíli už všichni cítíme tu vábnou, všem známou vůni čokolády.

20

článek Když jsme posilnění, chystáme se na prohlídku domu jednoho z nejznámějších katalánských malířů-Ramona Casase. Dnes ještě absolvujeme prohlídku Manresy, města ležícího nedaleko od Artés. Ještě si poslechneme výklad španělských kamarádů o několika secesních domech a vracíme se do Artés.Ve středu se dočkáváme přivítání od starosty města, ředitele školy a dalších, kteří jsou pro náš projekt důležití. Pak prohlédneme stánky na místním trhu, vykoupíme stánek s náušnicemi a jdeme pracovat. Tak tady přestává veškerá legrace...nebo teprve začíná? Zjistit, kdo patří a kdo nepatří do jaké skupiny, kdo je s námi a kdo co zjistil z předem zadaných otázek…nakonec se však dáváme dohromady a odcházíme do počítačové učebny splnit náš úkol. Z dvouhodinové práce tak vylézá novinový článek obsahující námi zjištěné informace o dopředu zadaných pamětihodnostech, osobnostech a katalánské kultuře. Autobus nás pak odváží do Forn de la Calç, kde se rozdělujeme do dvou skupin. Odebíráme se do malého kamenného domku. Tam už zkoušíme tvorbu tradiční katalánské keramiky. Po hodině jsou na řadě tradiční katalánské tance. Chvíli nám trvá pochopit, co po nás vlastně náš lektor chce, jelikož neumí ani slovo anglicky, ale nakonec neverbální komunikace přeci jen vítězí a my se úplně poddáme katalánským rytmům. Je čtvrtek ráno a nás čeká snad nejnáročnější den ze všech. Autobus nás vyhodí v Montserrat Monastery a my sbíráme všechny síly pro výšlap až na nejvyšší vrchol těchto hor. Výsledek opravdu stojí za to. Ještě navštívíme místní chlapeckou školu, kde se učí zpěvu a hře na hudební nástroj, poslechneme si jejich vystoupení v místním kostele a jedeme domů. Večer se setkáváme v Can Vile na závěrečné večeři. K jídlu dostáváme tradiční katalánské jídlo-opečený chléb, sýr, salám a salát. Večer nám příjemně uteče, díky karaoke a tanci. Pátek je ve znamení balení a loučení. Vracíme se do Barcelony, tentokrát ale se všemi věcmi. Obchody jsou už sice otevřené, ale po zkušenosti s obchodními domy v Barceloně se raději vydáváme k přístavu. Horko nám nedá, a tak si zouváme boty a dopřáváme si pravé mořské osvěžení. Ještě si dáme zmrzlinu a vracíme se zpátky na náměstí. Teď už je čas vzít si svoje věci, nadobro se rozloučit s ostatními a zamířit směrem k hotelu. Nestrávíme tu ale moc času. Jakmile se trochu zkulturníme, vyrážíme do víru velkoměsta. Z obchůdků plných bižuterie a korálků nám opravdu přechází zrak. Barcelona v pozdním odpoledni ožívá. Všude je spousta lidí, stánků a vůní. Začíná se stmívat. Turistů ubývá, všichni se přesouvají do stovek restaurací. Před vchodovými dveřmi stojí číšníci se strojeným úsměvem, s jídelním lístkem v ruce a zvou vás do svého podniku. A vedle další. A vedle taky. Nic však netrvá věčně, tudíž ani loudání barcelonskými uličkami. Nadchází chvíle, kdy se musíme vrátit na hotel. Nikomu se nechce, ale nedá se nic dělat. Sotva se uložíme k spánku, v restauraci pod námi to začíná žít a tak místo ukolébavek posloucháme opilecké výkřiky. Je sobota, tři hodiny ráno a naše budíky zvoní ostošest. Hromadná sebevražda? Ne, jen musíme na letiště. V polospánku si sbalíme poslední zbytky věcí a nastupujeme do taxíku čekajícího před hotelem. Ten nás odváží na letiště. Teď už nám tak nějak pomalu začíná docházet, že všechno skončí. Že teď už nás čeká jenom cesta domů. Nikola Poutníková a Jana Pazderková

21

Výstupy

22

Fotogalerie

23

Česká republika Gotika 22. 9. – 29. 9. 2012

článek Článek „ŽIVÁ EVROPA“ – COMENIUS – ČESKÁ REPUBLIKA 22. 9. – 29. 9. 2012 Páté mezinárodní setkání studentů GyPa v projektu Comenius

Možná jste si koncem září všimli, že v Pacově na ulicích slyšíte častěji angličtinu. Možná jste právě vy potkali studenty z cizích zemí, kteří se vás, onou angličtinou, začali na něco ptát. A možná jste se divili, co se tu děje. Vysvětlení je jednoduché. V týdnu od 22. 9. – 29. 9. se v Pacově konal „meeting“ mezinárodního projektu Comenius, kterého se úspěšně účastní i Gymnázium Pacov. Tento projekt umožňuje propojení škol z různých zemí Evropy (od Španělska po Turecko) a jejich vzájemnou spolupráci. Tím, co je nám všem společné, je samozřejmě anglický jazyk. Studenti našeho gymnázia měli (a budou mít) možnost vycestovat na týden do různých zahraničních zemí. Teď však byla řada na nás. Přípravy tohoto setkání vypukly už měsíce předem. Vše se muselo dopodrobna naplánovat. Program jsme sestavili takový, aby si zahraniční studenti od nás odnesli trochu vědomostí a počítačové gramotnosti, ale také aby poznali naši kulturu a to, co je pro nás běžné. Během prvních 2 dnů po příletu účastníci projektu poznali Prahu a Karlštejn. V neděli večer už jsme je očekávali v Pacově, abychom je mohli ubytovat ve svých rodinách. Tam na týden našli své útočiště. Výjimkou byli učitelé, kteří byli ubytovaní v hotelu Peppino. Pondělí se neslo ve znamení tzv. „Evropského dne“. To znamená, že zástupci každé země si připravili „koutek“, kde pod svou vlajkou ukazovali fotografie ze svého domova, dávali ochutnat své typické dobroty, nebo nám předváděli tradiční kroje. Odpoledne přišla na řadu výuka. A to výroba prezentací na webu v PREZI a výroba koláží v rastrovém programu. Tomu samozřejmě předcházelo focení studentů v našem ateliéru, které si všichni moc užili. Po pár hodinách strávených u počítače jsme šli tančit. Od Litevců jsme se naučili některé jejich tradiční tance a my jsme se je snažili naučit tradiční českou polku. Nutno říci, že se cizincům zdála dost zábavná a „crazy“. Následovala pauza na odpočinek a hned první večer jsme zakončili diskotékou ve školním klubu. V úterý jsme vyrazili na výlet do Kutné Hory, kde jsme společně s průvodcem navštívili chrám sv. Barbory, historické centrum města i kostnici. Ve středu jsme odjeli poznat Český Krumlov. Na obou místech vyplňovali studenti pracovní listy s úkoly, ze kterých pak zpracovávali prezentace, které se díky naší výuce naučili.

článek Ve čtvrtek jsme na pacovském zámku navštívili starostu Bc. Lukáše Vlčka. Po jeho přivítání následoval workshop v muzeu Antonína Sovy, kde se 1. skupina inspirovala díly malíře Jana Autengrubera a pokoušela se podle jeho stylu nakreslit obraz. Druhá skupina mezitím chodila po městě a od lidí, které potkali na ulici, se snažila dozvědět informace (např. o A. Sovovi, J. Autengruberovi, sportu a kultuře v Pacově, zdejším ubytování…) na vypracování svých úkolů. To vše jsme zachycovali na kameru a z výsledných videí jsme je učili stříhat a sestavovat film v programu Windows Movie Maker. Ještě ve čtvrtek jsme si vzniklé práce promítali. Od 18. hodin vypukl závěrečný večer, kam byli pozvaní naši i zahraniční studenti a učitelé, účastnící se projektu i rodiče, kteří zahraniční studenty ubytovali. Po večeři následovala zábava, vystoupení sboru gymnázia a kdo chtěl, měl možnost si zatančit. Večer jsme si všichni náležitě užili a myšlenky na odjezd cizinců jsme raději odkládali. V pátek ráno jsme studenty už naposledy odvezli ke škole a rozloučili se s nimi. Jejich výlet však zdaleka neskončil. Vyšlapali si na Blaník a odpoledne odjeli opět do Prahy, kde už měli volný program a podle potřeby se začínali vracet do svých domovů. Věříme, že se jim tento meeting u nás líbil a že si podobný týden zase někdy zopakujeme… Děkujeme našim sponzorům: Město Pacov, VOD Jetřichovec, Bufet „Na Panské“, Pěstitelská pálenice Pacov, květinářství „Hortenzie“ Pacov, Ovoce-zelenina Nechvátalovi.

Výstupy

Hlavním cílem bylo naučit partnery práci s informační tecnikou, foto, video, koláže...

Koláže jsme vytvářeli v programu GIMP

Zajímavé seznámení s partnery projektu v naší škole

Studenti v multinárodních skupinách pracují na zpracování videí o Pacově

Poznávali jsme život Karla IV.

Seznamovali jsem se s nejznámějšími gotickými památkami České republiky

Fotogalerie

Řecko Zvuky starověkého a moderního Řecka 27. 10. – 4. 11. 2012

Článek článek „ŽIVÁ EVROPA“ – ŘECKO 27. 10. – 4. 11. 2012 Šesté mezinárodní setkání studentů GyPa v projektu Comenius

Letošní přelom října a listopadu byl pro nás zcela nezapomenutelný. A to díky jedinečnému osmidennímu pobytu v Řecku. Psalo se 27. října roku 2012. Ručičky na hodinách právě ukazovaly tři čtvrtě na dvanáct a my jsme netrpělivě čekali na odlet, netrpělivě jsme čekali dalších čtyřicet pět minut kvůli špatné viditelnosti a sněhu. I přes značné zpoždění jsme na athénské Venizelovo mezinárodní letiště dorazili včas. Den první, tzn. 27. října 2012 odpoledne, jsme trávili v centru Athén a posílali jsme posměšné sms zprávy našim krajanům, že musí prohrnovat. Večer jsme se procházeli ne zrovna čistým centrem Athén. Den druhý, tzn. 28. října 2012, jsme navštívili Národní archeologické muzeum, jehož prohlídku jsme si náramně užili. Kvůli fyzické vyčerpanosti jsme ho bohužel nedokázali projít celé. Pouze naše velmi aktivní učitelka ing. Blanka Vondrášová to dokázala. Poté následovala cesta na hlavní autobusové nádraží v Athénách, odkud jsme odjeli dálkovým autobusem do města Tripolis, kde na nás čekali naši hostitelé. Hned večer jsme vyrazili se studenty na menší neoficiální seznámení do kavárny. Den třetí, tzn. 29. října 2012, jsme společně s našimi hostiteli vyrazili školním autobusem do místní střední hudební školy. Tam jsme absolvovali několik hodin denní výuky, které byly velmi únavné, jelikož probíhaly v řečtině. V průběhu druhé hodiny vypadla kvůli silnému dešti a krupobití (kroupy byly velké jako Markovo oko) elektřina a další hodinu jsme se již neučili. Když se počasí uklidnilo, odjeli jsme zpět do Tripolisu, kde proběhlo oficiální přivítání se starostou města. Po obědě následoval workshop o světové poezii věnované Arcadii. Tímto dnešní den skončil a my šli večer opět s řeckou partou ven. Den čtvrtý, tzn. 30. října 2012, ráno jsme odjeli do Stemnitsy, vesnice položené vysoko v horách. Zde následoval druhý workshop v kovářské škole, kde jsme si vyrobili prsteny. Dále následovaly pouze procházky po další vesnici a oběd. Večer jsme opět šli ven s partou Řeků a Řekyní. Den pátý, tzn. 31. říjen 2012, byl dnem Mykénským. Mykény jsme absolvovali spolu s průvodkyní, která nám řekla mnoho zajímavého. Provedla nás nejen Mykénami, ale i Epidaurským divadlem a pevností v Naupliu, kde jsme si dali k obědu mega brutálně velkou pizzu. Po snězení pizzy Němky prohlásily: „Němci jedí moc, ale Češi, jak koukám, ještě víc.“

článek S přeplněnými bříšky jsme opět usedli do autobusu a potmě jsme se vraceli domů. Večer jsme opět strávili venku. Den šestý, tzn. 1. listopadu 2012, jsme se vydali do „partyzánské“ vesnice Dimitsana. Partizánské proto, že se zde za války o nezávislost vyráběl střelný prach. Po obědě v restauraci následovaly další workshopy a následná cesta domů, kde jsme opět šli ven. Den sedmý, tzn. 2. listopadu 2012 – odjezd do jeskyní Kapsia. Jeskyně a kostel postavený ze zbytků starověké Mantineie byly hezké a zajímavé. Ovšem nejzajímavější z celého dne byl večerní workshop s kubánským učitelem bubnů na závěrečné večeři, kde jsme si společně zahráli na bubny a posléze i s místní kapelou. Pár minut před koncem večera nastalo loučení, protože odjížděly Lotyšky. Den osmý, tzn. 3. listopadu 2012 – den plný emocí a loučení. Všichni jsme se rozloučili s našimi hostiteli, pobrečeli jsme si na ramenou, dostali jsme dárky a usedli jsme do zpátečního autobusu směr Athény. V Athénách jsme navštívili již v redukované sestavě Akropolis a její muzeum. A to bylo poslední, co jsme v Řecku absolvovali. Den devátý, tzn. 4. listopadu 2012. Ráno jsme šli nakoupit suvenýry domů a po obědě jsme se sbalili a odjeli na athénské Venizelovo mezinárodní letiště, kde jsme měli menší komplikace. Ale nakonec se vše vyřešilo a my jsme si spokojeně mohli odvézt všechny naše suvenýry. Bylo nám tam moc krásně, ještě bychom tam týden byli. Marek Kubů a Josef Peroutka

Výstupy

Vlastnoručně vyrobený prsten při workshopu ve zlatnické dílně

Ukázka tradiční řecké hudby, při závěrečném hudebním workshopu

Před odjezdem jsme pekli medový dort

Workshop - Řecká antická poezie

Pohled na řeckou krajinu z Mykén

Antické divadlo v Epidauru

Fotogalerie

Turecko Byzantské, románské a osmanské kulturní dědictví Istanbulu

2. 3. – 9. 3. 2013

34

Článek článek „ŽIVÁ EVROPA” – TURECKO 2.3. – 9.3.2013 Sedmé mezinárodní setkání studentů GyPa v projektu Comenius

Je 2. 3. 2013 brzy ráno. Ještě jednou kontrolujeme, zdali máme všechno, co potřebujeme, zdali náš kufr není příliš těžký, a poté už vyrážíme vstříc Istanbulu. Ani se nenadějeme a už jsme v Praze na letišti. Pro ty z nás, kteří letí poprvé, to bude zcela jistě velký zážitek. Náš let směrem na Vídeň byl zrušen, a tak během půl hodiny nastupujeme na letadlo směr Mnichov. Tento let uplynul velmi rychle, letěli jsme pouze hodinu. Poté přesedáme na letadlo do Turecka. Tentokrát jsme letěli mnohem delší dobu. Po třech hodinách se konečně ocitneme na tureckém letišti. Tam nás vyzvedli naši turečtí přátelé, spolu s nimi jsme jeli ke škole, kam si pro nás přišli naši noví přátelé. S nimi i s jejich rodinami jsme se velmi rychle spřátelili. Unaveni z cesty uleháme do naší nové postele a těšíme se na další zážitky. Tyto dny byly hlavně o angličtině, poznávání istanbulských památek a historie. Nutno říci, že turecká historie je nemálo zajímavá, objevuje se zde propojení mezi byzantskou říší, Římským impériem i Osmanskou říší. Památky vypovídající o velkých změnách jsou působivé. První den bylo na programu především představování a prezentování videí, které jsme dlouhou dobu pečlivě připravovali. Poté přišla na řadu krátká hodina turečtiny. Poobědvali jsme typické turecké jídlo a vyrazili na první výlet. Tím se rozumí Panorama History Museum, které vypovídá o vzniku sultanátu v Turecku. Zajímavé ovšem byly všechny turecké památky. Především tím, že styl staveb je zcela odlišný od toho, na který jsme zvyklí u nás, v České republice. Nejvýraznější odlišnosti týkající se náboženství jsme zaznamenali běžně na ulici, ať už v architektuře (mešity), či ve stylu oblékání žen (typické burky). Postupně jsme navštívili také asi nejznámější památku Hagia Sophia – původní byzantský kostel, poté přestavěna na mešitu a nyní sloužící jako muzeum, Topkapi palác – sídlo sultánů, dále také Modrou mešitu – nejznámější mešitu v Istanbulu, Cisternu Yerebatan – rezervoár na vodu z doby obléhání a z jiného soudku například Grand Bazaar, kde jsme si mohli nakoupit něco k jídlu, na sebe či dárek pro naši rodinu. Jiný, ale ne horší, je také život Turků, který jsme mohli poznat v rámci našeho ubytování v tureckých rodinách. Především jejich jídlo, náboženství a v neposlední řadě i turecký záchod. Po sedmi dnech, plní zážitků a se slzami v očích, opouštíme Istanbul a doufáme, že se sem brzy opět vrátíme.

Nelly Matoušková, Veronika Holubová a Adam Hanák

35

Výstupy

36

Fotogalerie

37

Německo Modernismus a textilní průmysl

6. 5. – 12. 5. 2013

38

Článek článek „MODERNISMUS A TEXTILNÍ PRŮMYSL” – NĚMECKO Osmé mezinárodní setkání studentů GyPa v projektu Comenius 6. 5. – 12. 5. 2013

Naše cesta začala 6. května odletem z letiště Václava Havla. Přistání v Düsseldorfu proběhlo hladce. Zde nám již bylo jasné, že není cesty zpět a že se budeme tedy muset velmi statečně vypořádat s úkoly, které nás tu čekaly. Odtud jsme se vlakem, s pár přestupy, dostali do našeho cíle- města Bocholt. Tam na nás již čekaly rodiny, které si nás odvezly do našich dočasných domovů. Druhý den ráno jsme prezentovali svoji zemi na Evropském dni v místní moderní a velmi příjemné škole Marien Gymnasium. Poté jsme všichni šli na městskou radnici, kde nás osobně přivítal starosta města. Zde jsme se pak snažili svými krátkými filmy ostatním žákům a učitelům přiblížit poslední setkání účastníků projektu Comenius v České republice. Ve středu 8. května jsme navštívili Textilní museum v Bocholtu. Nejdříve jsme si prošli prostory, kde se vystavovaly modely od počátku 20. století, až po současné módní trendy. Pak přišel náš první úkol. Totiž vytvořit z časopisů kolekci na příští jaro. V každé skupině se překvapivě nějaké prvky opakovaly. Pak přišla módní přehlídka! Na dobovou hudbu jsme se procházeli v modelech od období baroka do 20. století. Na začátku se všichni báli, ale ke konci jsme si to užívali. Další den jsme se autobusem vypravili do sousedního Nizozemska. Přesněji do jeho hlavního města Amsterodamu. Cesta sice trvala úmorné dvě a půl hodiny, ale rozhodně stála za to. Naše výprava směřovala k muzeu s názvem Rijksmuseum, kde nás náš překvapivě energický průvodce seznámil pomocí obrazů a dochovaných artefaktů s historií Nizozemí. V pátek nás naše cestování zavedlo hned do dvou měst. Tím prvním byl Düsseldorf, kde nás s jeho moderně vystavěným centrem seznámila naše velmi sympatická průvodkyně. Velký dojem na nás udělaly obrovské prosklené budovy, z jejichž výšky se až točila hlava. Naším dalším cílem byl Kolín. Město na řece Rýn nás dozajista nejvíce uchvátilo svou katedrálou. A i když je nyní z části rekonstruována, na kráse jí to rozhodně nijak neubírá. Hned se vstupem dovnitř na nás dýchla její gotická nádhera a velikost. Impozantnost katedrály překvapivě dobře posloužila v druhé světové válce. Byla dokonalým navigačním bodem pro letce, a proto byla ušetřena bombardování. Takový pohled nám všem zůstane uchován, myslím, ještě hodně dlouhou dobu. Poslední místo, na které jsme se vypravili, byl Münster - univerzitní město, s jehož krásami nás seznámila naše průvodkyně. Prohlédli jsme si mnoho budov z dávné historie, i takové, které se historicky pouze tvářily. Takovými byly například měšťanské domy v centru, jež byly vybombardovány za druhé světové války, a znovu postaveny podle původních nákresů. Výpravou do Münsteru končilo i naše poznání Německa jeho historie V neděli přišel den poslední. Na jedné straně smutný okamžik loučení se všemi nově získanými přáteli a kamarády, ale na straně druhé čas, kdy jsme již věděli, že se vracíme zpět domů. Nyní na tento výlet můžeme už jen s radostí vzpomínat jako na čas plný zážitků a zábavy. Ale především nových lidí, které jsme poznali. Eva Macková a Nikola Ďásková

39

Výstupy

40

Fotogalerie

41

OBSAH Comenius úvod

4

Setkání v zemích projektu: Litva

5

Itálie

9

Portugalsko

14

Španělsko

19

Česká republika

24

Řecko

29

Turecko

34

Německo

38

Obsah

42

42

EDITORIAL Vydavatel:

Gymnázium Pacov Hronova 1079 395 01 Pacov Česká republika

Hlavní dohled:

Ing. Pavel Roubal

Grafická úprava: Sazba:

Eliška Roubalová Lucie Pultrová

Revize:

Ing. Blanka Vondrášová

Připravili studenti: Tereza Míková Hana Nejdrová Dominik Mašek Lucie Pultrová Michala Kropáčková Jana Pazderková Nikola Poutníková Marek Kubů Josef Peroutka Adam Hanák Nelly Matoušková Veronika Holubová Eva Macková Nikola Ďásková