Otázky z obchodního práva ke státním zkouškám 1. Pojem, předmět a systém obchodního práva. 2. Evropské korporační právo. Shopping forum a jeho dopady. Volba práva. 3. Podnikatel a podnik a disposice s ním. 4. Jednání podnikatelů. 5. Firemní právo. 6. Obchodní a insolvenční rejstřík. 7. Nekalá soutěž. Význam generální klauzule. Základní skutkové podstaty. 8. Nedovolené omezování soutěže. 9. Zásady insolvenčního práva a celkový přehled možných řešení úpadku. Pojem úpadku. 10. Postavení věřitelů v insolvenčním řízení. Přihlášky, spory o ně, věřitelské orgány a jejich role. 11. Úpadek jako správa dlužníkova majetku, obsah majetkové podstaty a spory o její kvalitě a rozsahu. 12. Sanační řešení úpadku s alternativním akcentem na reorganizaci nebo oddlužení. 13. Neúčinnost a neplatnost právních jednání v insolvenčním řízení 14. Obchodní společnosti. Celková charakteristika. 15. Orgány obchodních společností. 16. Pravidla správy obchodní korporace, odpovědnost členů orgánů a fiduciární povinnosti 17. Pravidla odměňování členů orgánů korporace 18. Předběžná společnost, vklady a jejich správa. 19. Veřejná obchodní společnost. 20. Komanditní společnost. 21. Založení a vznik společnosti s.r.o. 22. Valná hromada s.r.o. 23. Jednatel. 24. Zánik společenského poměru s.r.o. 25. Založení a vznik akciové společnosti. 26. Cenné papíry vydávané akciovou společností. 27. Představenstvo a.s. 28. Valná hromada a.s. 29. Dozorčí rada a.s. 30. Funkce základního kapitálu v a.s. a jeho změny 31. Nabídky převzetí a jejich význam pro akcionáře 32. Družstvo. 33. Obchodní závazkové vztahy. Pojem obchodů. 34. Uzavírání obchodních smluv. 35. Obchodní veřejná soutěž, dražba a veřejný návrh smlouvy. 36. Nepojmenované a smíšené obchodní smlouvy 37. Zajištění obchodních závazkových vztahů. Celkový přehled. Význam zajištění pro případný úpadek dlužníka. 38. Smluvní pokuta. 1
39. Bankovní záruka. 40. Ručení v obchodě. 41. Finanční zajištění a jeho projevy v insolvenčním řízení. 42. Dlužnická a věřitelská solidarita. 43. Splnění. 44. Nemožnost plnění. 45. Odstoupení od smlouvy. 46. Prodlení. 47. Odpovědnost za škodu a jinou újmu. 48. Promlčení. 49. Obchodní kupní smlouva. 50. Odpovědnost za vady v úpravě obchodní kupní smlouvy. 51. Přechod vlastnického práva ke zboží a přechod nebezpečí škody na zboží. 52. Zvláštní doložky v obchodní kupní smlouvě. 53. Smlouva o nájmu podniku. 54. Licenční smlouva. 55. Smlouva o úvěru. 56. Obchodní smlouva o dílo. Celkový přehled. 57. Provádění díla a předání předmětu díla. 58. Úprava odpovědnosti za vady u smlouvy o dílo. 59. Mandátní smlouva. 60. Komisionářské smlouvy. 61. Smlouva zasílatelská. 62. Smlouva o zprostředkování. 63. Smlouva o obchodním zastoupení. 64. Bankovní obchody. Celkový přehled. 65. Akreditiv. Platební a zajišťovací funkce akreditivu. 66. Běžný a vkladový účet. 67. Smlouva o inkasu. 68. Tiché společenství. 69. Slib odškodnění. 70. Pojem cenných papírů. Základní třídění cenných papírů. 71. Směnka. 72. Směnečné protesty. 73. Šek a šekové právo. 74. Dluhopisy 75. Cenné papíry na zboží. 76. Smlouvy o převodech cenných papírů. 77. Úschova, správa a uložení cenných papírů. 78. Pojem derivátů cenných papírů a jejich význam. 79. Kapitálový trhu. Jeho funkce a rozdělení. Pojem kotace cenného papíru
1. Pojem, předmět a systém obchodního práva Pojem: ObchPr představují pr. instituty náležející k obchodu (Thöl). Jeho existence ve státě závisí na urč. materiálních podmínkách - existenci obchodu a trhu. Jako vědecká a pedagogická disciplina se souhrnně označuje jako komercialistika. Zprvu pojímáno v subjektivním smyslu jako právo obchodníků (ius mercatorum), od 19. stol. již v objektivním smyslu jako právo obchodu (rozhodující je věcná povaha pr. vztahu; ius commercium; spojeno s konstrukcí tzv. absolutních obchodů). Současné české OP stojí na principu smíšeném. Předmět: Pr. vztahy obchodu; jsou jím obch. společnosti (vč. družstev), soutěžní právo a obchody (závazky); někdy se sem řadí též CP, event. obch. rejstřík, právo živnostenské, konkurs a vyrovnání. Systém: 1/ systém ObchZ - část I (obecná ustanovení) část II (obch. společnosti a družstvo) část III (obchodní závazkové vztahy) část IV (ustanovení společná, přechodná a závěrečná) 2/ systém ObchPr a) obecná část - zákl. otázky komercialistiky, obecné pojmy b) zvláštní část - obch. společnosti, obch. smlouvy, postih nekalé soutěže.
2. Evropské korporační právo. Shopping forum a jeho dopady. Volba práva Evropské korporační právo???? – evropská spol.??? Evropská společnost, též Evropská akciová společnost neboli Societas Europaea (zkratka SE) je akciová společnost založená evropským právem. Je upravena nařízením Rady č. ES/2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti a Směrnicí Rady 2001/86/ES z téhož dne, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců Právní režim společnosti je mnohovrstevný. Pořadí aplikovatelnosti jednotlivých normativních zdrojů je následující: • nařízení o statutu společnosti (a příslušná směrnice) • stanovy společnosti, jestliže to nařízení výslovně stanovuje • v případě záležitostí tímto nařízením neupravených nebo záležitostí nařízením upravených pouze částečně ve věcech, které neupravuje: o právní předpis přijatý členským státem ve vztahu ke společnosti (v České republice je jím zákon č. 627/2004 Sb. o evropské společnosti) o právní předpis členského státu, které se vztahuje na akciovou společnost založenou podle práva sídelního státu (v České republice Obchodní zákoník a případně další předpisy) 3
stanovami společnosti stejným způsobem, jako u akciové společnosti založené v souladu s právními předpisy sídelního státu Pokud je předmět podnikání společnosti upraven zvláštními vnitrostátními předpisy, tyto právní předpisy plně na společnost uplatňují Způsob založení jsou taxativně vymezeny v příslušném nařízení. Jsou to tyto • fúze alespoň dvou akciových společností, které podléhají právním předpisům různých členských států. Výsledná společnost může mít sídlo i na území třetího členského státu. Tento způsob je rozšířený. • založení holdingové společnosti z akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, které se řídí právem různých členských států nebo mají alespoň dva roky dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu nebo pobočku nacházející se v jiném členském státě. Tento způsob není příliš rozšířený. • založení dceřiné společnosti úpisem akcií společnostmi dle čl. 48 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství (tedy veškeré právnické osoby, jejichž činnost má lukrativní povahu), které se řídí právem různých členských států nebo mají alespoň dva roky dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu nebo pobočku nacházející se v jiném členském státě nebo pobočku nacházející se v jiném členském státě. Tento způsob není příliš rozšířený. • transformací akciové společnosti založení podle práva členského státu a mající sídlo a správní ústředí v členském státu, pokud má alespoň dva roky dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu. Výsledná společnost musí mít sídlo na území členského státu původní akciové společnosti. Tento způsob je rozšířený. • založení dceřiné společnosti jiné evropské společnosti. Tento způsob je také rozšířený. Ve všech případech musí upsaný základní kapitál činit nejméně 120 000 euro. Společnost se může přeměnit na akciovou společnost řídící se právem členského státu, ve kterém se nachází její sídlo. To může být výhodné, vzhledem k možnostem změny sídla (viz níže). Rozhodnutí o přeměně však lze učinit nekjdřívo po uplynutí dvou let od jejího zápisu do obchodního rejstříku a po schválení prvních dvou ročních účetních závěrek Společnost musí mít sídlo na území některého ze států Evropské Unie. Na území stejného státu se musí nacházet i správní ústředí společnosti. Společnost může postupem dle nařízení své sídlo přemístit na území jiného členského státu, což patří mezi její největší výhody. Zakladatelé společnosti mohou volit mezi monistickou a dualistickou struturou společnosti. • v případě monistické struktury je v čele společnosti správní rada v čele s předsedou. Ten může být zároveň generálním ředitelem (tzv. francouzský model) nebo generálním ředitelem je odlišná osoba mimo správní řadu (v anglickém prostředí nazývaná Chief executive officer). Statutárním orgánem společnosti je předseda správní rady, který je zároveň generálním ředitelem; nebo generální ředitel, který není předsedou správní rady . Stejný rozsah jednatelského oprávnění mají delegovaní generální ředitelé a správní rada jako celek. • dualistická strutukra je prakticky shodná s pojetím akciové společnosti v českém právu - např. Alianz. o
1. Evropské hospodářské zájmové sdružení • • •
nařízení o evropském hospodářském zájmovém sdružení č. 2137/85, obsahuje 43 článků je nejstarší komunitární úpravou nadnárodní sdružovací formy do českého práva začleněno EHZS zákonem č. 360/2004 Sb.
• • • • • • •
hlavní výhodou je možnost volby sídla a zejména právního režimu s možností pozdějšího přemístění sídla sdružení z jednoho státu EU do jiného členského státu = organizační forma se sídlem na území Společenství vybavená alespoň v míře stanovené nařízením právní subjektivitou a sdružující osoby z alespoň dvou členských států ES, cílem je podpora hospodářské činnosti členů členové sdružení ručí solidárně a neomezeně za jeho závazky a jsou povinni přispět k úhradě ztráty zisk dosažený sdružením je považován za zisk jeho členů a je mezi ně rozdělen podle smlouvy, popř. rovným dílem jejím přímým předmětem není podnikání (preambule nařízení – cílem úpravy je umožnit efektivní přeshraniční kooperaci fyzických nebo právnických osob nebo jiných entit) sdružení vzniklé na základě smlouvy má způsobilost vlastním jménem žalovat a činit právní úkony, nabývat práv a závazků jakékoli povahy, uzavírat smlouvy, to vše od okamžiku registrace podle čl. 1 odst. 3 nařízení členský stát, na jehož území bude sdružení zapsáno do rejstříku, určí, zda sdružení je či není právnickou osobou
Shopping forum??? Římská úmluva z roku 1980, která vstoupila v platnost 1. dubna 1991, doplňuje Bruselskou úmluvu z roku 1968 (mezinárodní právo k otázce Příslušnost soudů). Ta stejně jako nařízení „Brusel I“, které ji dne 1. března 2002 nahradilo, v některých případech stanoví, že k rozhodování v jednom sporu mohou být příslušné soudy několika členských států. Hrozí tudíž, že si jedna strana vybere soud té či oné země nikoli proto, že se v daný okamžik jedná o nejlepší soud pro vyřešení tohoto sporu (například proto, že se nachází geograficky nejblíže důkazům), ale protože by tento soud používal hmotněprávní předpisy, jejichž řešení by bylo pro daný nárok nejvýhodnější; tomuto postupu se říká „forum shopping“. Sjednocení pravidel mezinárodního práva soukromého, které by zajistilo, že všechny soudy Evropské unie použijí na danou mezinárodní smlouvu stejné právní předpisy, snižuje riziko takzvaného forum shopping uvnitř Společenství.
Volba práva Vnitrostátní právní předpisy prakticky všech států umožňují účastníkům mezinárodního obchodního styku u závazkových smluv provést výběr práva, tak zvanou volbu práva. Volbou práva se rozumí shodný projev vůle účastníků určitého právního vztahu, že jejich vztah se bude řídit určitým právním řádem. Volbu práva připouštěl dříve i zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním (ZMPS) v § 9 pro smlouvy závazkového práva a v § 16 pro pracovní smlouvy, v ostatních vztazích byla volba práva vyloučena. Ustanovení ZMPS ohledně určení rozhodného práva se v současné době použije jen na ty smluvní vztahy, které vznikly před 1. 7. 2006. Přednost před ustanoveními ZMPS mají totiž od 1. 7. 2006 ustanovení Římské úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy z roku 1980 (č. 64/2006 Sb.m.s.). 5
Podle jejího článku 3 se smlouva řídí právem zvoleným stranami při splnění těchto podmínek: 1. volba práva musí být výslovná nebo musí vyplývat s dostatečnou jistotou z ustanovení smlouvy anebo z okolností případu, 2. volba práva může být učiněna pro celou smlouvu nebo její část, 3. volba práva může být stranami kdykoli změněna. Strany nejsou při volbě práva omezeny pouze na právo členských států EU, ale mohou si zvolit i právo nečlenského státu. Účastníci mohou provést volbu tak, že si zvolí obecně právo určitého státu nebo konkrétní právní předpis. 3. Podnikatel a podnik a dispozice s ním I.) 1. 2. 3. 4.
PO DN I KA T E L – D L E § 2 O D S T . 2 osoba zapsaná v OR osoba podnikající na základě živn. Oprávnění osoba podnikající na základě jiného než živn. Oprávnění dle zvláštních předpisů osoba provozující zem. Výrobu a je zapsána do evidence dle zvláštního předpisu
také má status podnikatele osoba dle §23 s oprávněním podnikat v zahrani í v zákoně o ČNB – pojem rozšířen – i když se nezapisuje do žádné evidence, je ČNB podnikatel Podnikatel p.o. i f.o. po – sdružení f.o. nebo p.o. – účelová sdružení majetku – jednotky územní samosprávy – jiné subjekty stanovené zákonem Sdružení bez p. subjektivity (konsorcium, Tiché spole enství, jiné sdružení s maj, substrátem) p. o. – i dle veřejnoprávních předpisů – z. o státním podniku, o FNM = zapisují se do OR – není nutné zkoumat, zda skutečně podnikají OSOBY ZAPSANÉ DO OR nemusí vykonávat podnikatelskou innost, ani není důl., zda obligatorní nebo fak. zápis osoby zapisované do OR – §3 obchodní spole nosti, družstva plus jiné po stanovené zák. (např. státní podniky – ČTK, Hosp. a agrární komora, komoditní burzy nebo státní fondy)
zapisují se také zahrani ní osoby – obecně platí, že mají stejné podmínky k podnikaní (zvýhodnění EU a EHP) dříve FO do OR jen fakultativně (povinnost dle zvl. Zákonů jen licence pro TV a dražby) – dnes dobrovolná u FO podnikajících dle §2 odst. 2-4 a povinná kromě zvl. Předpisů u FO provozujících prům. innost nebo sou et výnosů za posl. 2 období 120 mil (prům. způsob výroby – innost zahrnující v rámci jednoho prac. Procesu více díl ích inností, které samy o sobě naplňují znaky živnosti …dle ŽZ) – když vznikne FO povinnost, pak bez zbyt. Odkladu návrh na zápis OSOBY NEZAPSANÉ V OR fo – podnikateli většinou po splnění podmínek dle §2 odst. 2 – není zde rozdíl ve statusu podnikatele x různé důsledky - nelze mít prokuristu nebo zapsat org. složku A) osoby na základě Ž oprávnění – ohlašovací nebo koncesované živnosti – podnikatelem se stává ne zápisem ale reálným podnikáním dle živn. Oprávnění (musí být zapsaná v rejstříku plus podnikat) B) osoby podnikající na základě jiného ne živnostenského oprávnění advokáti, daň. Poradci, exekutoři, auditoři aj. – zapsáni v prof. Komorách, kde také povolení k činnosti osoby podnikající na základě zvl. Oprávnění –x nejedná se o svobodné povolání C) osoby zapsané do zvl. Evidence provozující zem. Výrobu dle zákona o zemědělství – jejich evidenci vedou obecní úřady s rozšířenou působností D) Fiktivní podnikatelé na základě fikce, pokud splní formální předpoklady – dle §56 a 221 fiktivními podnikateli družstvo, sro a as. – pokud přísl. Forma plus zapsání v OR E) Osoby podnikající neoprávněně vymykají se ze zák .kategorií – osoba nemá oprávnění nebo má podnikání zakázáno plus pokud překra uje oprávnění – dle §3a nemá nedostatek oprávnění za důsledek neplatnost pú, pokud zde není neplatnost z důvodu podst. Omylu (bez tohoto omylu by jednající v něm daný PÚ neu 7
inil a druhá strana omyl způsobila nebo musela vědět – pak relativní neplatnost dle ObčZ plus sankce odpovědnosti za škodu a odpovědnost dle zvláštních předpisů, sankce také dopadá na osoby neoprávněně jednající jménem nebo na ú et jiného) II.)
JI N É S UB JE KT Y O B C HO DN Í HO PR Á V A
A) Stát, státní orgány a organizace a) stát a samosprávné územní jednotky (kraje a obce dle Ústavy) stát – po, pokud se ú astní občanskoprávních vztahů – to, že je také ú astníkem obchodněprávních ukazuje §261 odst. 2 – stát plus podnikatel – pokud podnikatel v rámci podnikatelské innosti plus stát v rámci uspokojování veřejných potřeb b) státní organizace, které nejsou podnikateli státní dráhy, galerie, muzea (stejně jako stát subjektem jen při uspokojování veř. Potřeb) c) orgány veřejné moci ingerence veřejnoprávních předpisů do soukromého práva – rejstříkové soudy, antimonopolní úřad, příp. státní orgány, které se mohou domáhat zrušení obch. Spole nosti dle §68 odst. 6 III .) O S T A T N Í S UB JE KT Y O B C HO DN Ě P R ÁV N Í C H V Z T AH Ů a) soutěžitelé – dle §41-55 subjekty všechny osoby, které se ú astní hospodářské soutěže b)
jiné subjekty
1) dle §4 i jiné osoby, které podřizuje zákoník nebo zvláštní předpisy obchodněprávním vztahům, např. o ObčZ – likvidace obchodních spole ností na likvidaci jiných po – dle §20a odst. 4 o §89 CenP – odpovědnost za škodu způsobená porušením vlastní povinnosti 2) dle § 261 odst. 3,4, 6 – absolutní obchody 3) dle §262 – dobrovolné podřízení obchodnímu zákoníku – nutná pís. Forma 4) dle §14 – udělení prokury – prokurista – subjekt obchodněprávních vztahů
PODNIKÁNÍ ZAHRANIČNÍCH OSOB – PRINCIP NÁRODNÍHO ZACHÁZENÍ = ROVNÉ ZACHÁZENÍ – 3 VÝJIMKY a) odlišnosti dle zvláštní úpravy (spec. Úprava prodeje zbraní) b) stanovení jiného režimu dle mez. Smluv uveřejněných ve Sbírce c) lze vylou it dle ZMPS, pokud druhý stát neuplatňuje to samé Podnikání zahr. Osoby dle ObchZ – podnikání zahrani ní osoby s využíváním podniku nebo jeho organiza ní složky na území ČR – oprávnění vzniká zápisem do OR – na návrh zahrani ní osoby = podléhá i ŽZ, proto musí mít živnostenské oprávnění s odpovědným zástupcem v ČR zvláštní úprava pro EU a EHP - vylou ení použití §21 odst. 4 Zahrani ní subjekty nezapsané v OR s obchodními styky v ČR – neřídí se přísl. Ustanovení ObchZ o podnikání, nýbrž jednotlivými smluvními typy, pokud režim českého práva Zahrani ní osoba – FO s bydlištěm mimo ČR (ve smyslu domicilu) a po se sídlem mimo ČR (sídlo – dle ObčZ nutné při zřízení, dle §4 ObchZ sídlo – adresa zapsaná jako sídlo v OR, pojem skutečného sídla, nyní v zakl. Dokumentech sta í jen obec, v OR celá adresa) a) České po se zahrani ní majetkovou ú astí na území ČR– dle §24 odst. 1 – možnost zahrani ním osobám založit za stejných podmínek po nebo se stát jediným společníkem (pokud to jde dle ObchZ) – nelze založit eskou po podle jiného než českého práva b) Přemístění sídla zahrani ní po – lze dle §26 založení po za ú elem podnikání dle cizího práva, pokud sídlo v zahrani í, a následné přemístění do ČR, případně recipro ně z ČR do zahrani í – podmínky – platná mezinárodní smlouva, případně úprava ES ObchZ – ponechává i po přemístění právo založení x ochrana 3. osob – ru ení spole 9
níků nesmí být nižší ne dle práva ČR pro obdobnou formu – jinak nejsou žádné potřebné náležitosti kromě zápisu do OR – teprve pak je přemístění právně ú inné Ochrana majetkových zájmů zahrani ních osob při jejich podnikání v ČR – slouží zde §25 ObchZ – vyvlastňování jen na základě zákona plus veřejného zájmu za náhradu neprodlenou – nejvyšší přednost mezinárodní smlouvy Podnik - podnik je věc hromadná (universitas rerum, a to jako u. iuris, tj. věc konstruovaná jako hromadná objektivním právem) - souhrn jednotlivých majetkových hodnot navzájem spojených tím, že slouží k podnikatelskému účelu (nejsou však dotčeny zvl. pr. předpisy vztahující se k jednotlivým složkám tohoto souboru) Jde o: a) soubor hmotných (věci účelově určené k provozování podniku - nemovité i movité) b) jakož i osobních (struktura a kvalifikační úroveň ZC) c) a nehmotných složek podnikání (a- práva, zejm. pohledávky, b- jiné majetkové hodnoty, zejm. firma, goodwill, vynálezy, klientelaetc.) - k podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří PL a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit - jednotnost podniku je založena na společném účelu - provozování podniku, je však vázána i na osobu PL (není podnik bez PL a naopak - každý PL může mít jen 1 podnik - x §4b ZKV) - podnik nemá pr. subjektivitu - jde o obchodovatelný předmět pr. vztahů, jež nemůže činit pr. úkony - atrakční stránka podniku - klientela, goodwill, firma Zvl. pojmové znaky podniku - organizace (tvůrčí myšlenka nehmotné povahy) - obchodovatelnost (lze jej zcizit), příležitost k odbytu (vychází z něj prodejná produkce) Organizační složky podniku a) provozovna - prostor, kde se uskutečňuje podnikatelská činnost - člení se na ně každý podnik - musí být označena firmou (příp. jménem či názvem PL), k níž lze připojit název provozovny či jiné rozlišující označení
b) odštěpný závod
- urč. autonomně organizovaná hospodářská jednotka, prostorově i majetkově oddělená od zbývajících částí podniku - organizačně i funkčně vymezený dílčí celek podniku, nutná je však totožnost majitele a závislost na hl. závodu (jde o vedlejší závod) - v odštěpném závodu musí docházet k pr. jednáním (firma PL + dodatek „odštěpný závod“) - nemá pr. subjektivitu - je stále součástí podniku, může však být i předmětem samostatných majetkových dispozic - O zřízení (popř. zrušení) odštěpného závodu rozhoduje písemně obch. vedení společnosti - Závod se zapisuje do OR (konstitutivní účinky) - zapisuje se: a) označení odštěpného závodu (firmou PL s dodatkem, že jde o odštěpný závod) b) umístění c) předmět činnosti (zejm. podnikání) d) vedoucí (jméno a bydliště) - Je-li odštěpný závod v obvodu rejstříkového soudu hl. závodu, zapíše se odštěpný závod jen u tohoto soudu, je-li v obvodu jiného soudu, pak k oběma soudům (dříve vždy v zákl. rejstříkové evidenci) c) jiné organizační složky - také se zapisují do OR, pokud tak stanoví zvl. zákon. Dispozice s podnikem podnikatel je vlastníkem podniku - je oprávněn disponovat, na základě smluv smlouva o prodeji podniku / ObchZ smlouva o nájmu podniku /ObchZ vložení podniku do obchodní společnosti prodej podniku v konkurzu / nezahrnuje převod pasiv prodej podniku v exekuci prodej podniku v privatizaci /dříve darovací smlouva /OZ směnná smlouva /obchZ zástavní právo dědické právo - vlastníkem podniku je FO (zůstavitel), ustanoven správce dědictví / správce části dědictví (např. jeden z dědiců, notář) = osoba, která má zkušenosti s vedením podniku, eventuelně likvidace dědictví - v případě, že je dědictví předluženo, soud majetek zpeněží a uspokojí pohledávky věřitelů
4.Jednání podnikatelů FO jedná: 1) osobně 2) pomocí zástupce PO jedná: 11
1)
osobně statut. orgánem - ve všech věcech (§20/1 ObčZ); od jeho ustavení do fce; zápis do OR má jen deklaratorní význam; PO je vázána takovým jednáním, i když SO (likvidátor) překročil rozsah jejího předmětu podnikání, ledaže jde o jednání, které překračuje působnost, jež tomuto orgánu svěřuje, příp. dovoluje svěřit ObchZ. Omezení vyplývající ze stanov, spol. smlouvy či rozhodnutí orgánů PO, nelze uplatnit vůči třetím osobám, i když byla zveřejněna 2) v zastoupení Soukromé právo rozlišuje zastoupení: A. dle pr. důvodu 1) zákonné (zák. zástupce) a) ten, kdo byl při provozu podniku pověřen určitou činností, je zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází (při překročení není PL vázán jen, pokud o tom třetím osoba věděla či vědět mohla) b) vedoucí odštěpného závodu je okamžikem svého zápisu do OR zmocněn ke všem pr. úkonům ohledně této složky (§13/3) c) PL je zavázán i jednáním jiné osoby, pokud k němu dojde v jeho provozovně, pokud třetí osoba nemohla vědět, že jednající k tomu není oprávněn (tzv. fikce zastoupení; §16) d) instituty žaloby společníka s.r.o. (§ 131a) a žaloby akciové minority (§ 182/2). 2) založené rozhodnutím (opatrovník) 3) na základě dohody o plné moci (smluvní - prokura,plná moc; zmocněnec) B. dle způsobu jednání 1) přímá (zástupce jedná jménem a na účet zastoupeného; mandát) 2) nepřímá (zástupce jedná svým jménem na účet zastoupeného; z úkonů je tedy zavázán sám; komise). Osoba, která činí jménem OS písemný pr. úkon, jej podepíše a připojí firmu (její neuvedení nezakládá neplatnost). v.o.s. – § 85 – jedná každý ze společníků zvlášť, pokud spole enská smlouva neur í jinak
k.s. – komplementáři
s.r.o. – §133 – jednatelé
a.s. plus družstvo – představenstvo
oprávnění statutárního orgánu jednat – hned jeho ustavením – zápis do OR je deklaratorní x ochrana dobré víry dle §27 odst. 2 – proto po zavázána i z jednání předchozího statutárního orgánu po je vstupem do likvidace vázána také jednáním likvidátora – pouze v PÚ směřujících k likvidaci spole nosti x jednání statutárního orgánu nebo likvidátora zavazuje i při excesech z působnosti x pokud by ale bylo překro ení působnosti svěřené zákonem, pak nezavazuje
rozsah jednání statutárního orgánu – neomezený a neomezitelný – lze omezit stanovami nebo spole enskou smlouvou, nicméně ne vů i 3. osobám (porušení omezení vyvolá jen dopad v podobě odpovědnosti porušitele omezení) neú innost omezení – absolutní (není důležité, zda 3. osoba o omezení věděla) x lze ale ur it způsob jednání statutárního orgánu (znamená rozhodnutí, zda každý statutární orgán jedná samostatně, dohromady, případně někteří) – ObchZ vychází primárně ze samostatnosti jednání, pokud neur í spole enská smlouva jinak (u as v představenstvu každý člen zvlášť u družstva – jedná předseda nebo místopředseda, u písemných úkonů jednají min dva lenové představenstva bez ohledu na zařazení ozna ování právních listin = tato povinnost se vztahuje na všechny podnikatele – dle §13a je podnikatel povinen uvádět údaj o firmě, sídle nebo místě podnikání plus IČO plus povinnost uvést údaj o zápise v příslušném rejstříku včetně spisové zna ky (povinnost uvést, u kterého rejstříkového soudu jsou vedeni) – údaje se musí objevit na všech objednávkách, obchodních dopisech, fakturách, s ohledem na obchodní zvyklosti je povinnost dána obecně – další údaje jsou fakultativní (údaj o splacení ZK, jen pokud je ZK zcela splacen) – údaje musí uvádět i zahrani ní osoby (rozšíření požadavků o údaj o zápisu organiza ní složky, které se listina týká, do OR x z povinnosti uvádět zápis do OR jsou vyňaty zahrani ní osoby se sídlem mimo EU, kterým právo mateřské země zápis neukládá
5. Firemní právo Lat. firmare (utvrzovat); jde o pouhé jméno, které individualizuje PL; má též garanční fci (goodwill).
2. Firma - název, pod kterým je PL zapsán do OR - PL musí činit pr. úkony pod svou firmou (sankce - §24 PřestZ) - může být tvořena pouze slovy; skládá se z: a) kmene (corpus firmae) - osobní, věcný (náplň podnikání), fantazijní a smíšený b) dodatků - obligatorních (př. označení pr. formy, údaj o likvidaci) a fakultativních (firma PLFO) - obch. jméno je širším pojmem než firma (jde o název podniku jako předmětu užívaný v reklamě, na štítu, výrobcích apod. a chráněný právem nekalé soutěže; srov. př. §50a/2). 13
PL nezapsaný v OR nemá firmu - PLFO činí pr. úkony pod svým jménem a PLPO pod svým názvem (ochrana v ObčZ - ochrana osobnosti a názvu PO, §§11an., 19b ObčZ). U svého jména/názvu může užívat odlišující dodatek či další označení, pokud nepůsobí klamavě a není v rozporu s pr. předpisy a dobrými mravy soutěže. Dodatek či označení nejsou firmou, jsou však chráněny nekalosoutěžním právem. 1) Firma PLFO - jméno a příjmení + fakultativní dodatky (zpravidla druh podnikání či osoba PL) - při změně jména smí PL užívat pův. jméno, ale s dodatkem obsahujícím jméno nové 2) Firma PLPO - název, pod kterým je zapsán v OR (PO zapsané dle zvl. zákona a vzniklé před zápisem – jejich název) - firmu PO lze tvořit libovolně (výjimka - je-li součástí firmy jméno společníka či člena, který jím přestal být, může PO užívat dále jeho jméno jen s jeho souhlasem; v případě smrti či zániku se vyžaduje předchozí souhlas či souhlas dědice nebo pr. nástupce) Obligatorní dodatky: 1. veřejná obchodní společnost, veř. obch. spol., v.o.s., a spol. (jen když je kmen tvořen osobně; nelze tam dát jména všech společníků) 2. komanditní společnost, kom. spol., k.s. 3. společnost s ručením omezeným, spol. s.r.o., s.r.o. 4. akciová společnost, akc. spol., a.s. 5. družstvo 6. ost. PO - státní podnik nebo s.p.; banka, spořitelna, burza CP, investiční společnost, penzijní fond apod. 3) Zásady firemního práva 1) z. individualizační - označení podnikatele a jeho odlišení od ostatních; nelze užívat obec. označení, nesrozumitelné zkratky; svoboda tvorby firmy je limitována překážkou staršího práva - firma nesmí být zaměnitelná a nesmí působit klamavě - k odlišení nestačí rozdílný dodatek pr. formy, uvedení jiného sídla či předmětu činnosti - u FO postačí k odlišení uvedení jiného místa podnikání (působí-li v témže místě PL se stejným jménem, musí si FO doplnit firmu dostatečně odlišujícím dodatkem) - firmy PL, jejichž podniky přísluší k témuž koncernu, mohou obsahovat shodné prvky, obsahují-li dodatek o příslušnosti ke koncernu a jsou-li dostatečně navzájem rozlišitelné. 2) z. pravdivosti firmy (snížení rizika omylu veřejnosti o vlastnostech urč. podnikatele) a přiměřenosti (respektovat charakter podniku) 3) z. jasnosti firmy - nesmí zastírat osobu PL (př. cizojazyčnými názvy) 4) z. jednotnosti firmy - každý PL smí mít jen 1 firmu; množení firmy je nepřípustné (lze však zapsat cizojazyčné překlady firmy pro její obchody v zahraničí)
- označení odštěpných závodů není firmou - zapisuje se do OR a je tvořeno firmou podnikatele a doplňujícím označením (tzv. firemní štít). - podniká-li více osob pod spol. jménem bez založení PO, musí plnit závazky solidárně - jejich společné jméno není firmou PRAVIDLA PRO UŽÍVÁNÍ STARÉ FIRMY - vázanost převodu firmy - převod firmy bez současného (1smlouvou) převodu podniku je nepřípustný (avšak lze převést podnik bez firmy) - lze převést při převodu části podniku, pokud PL bude zbývající část provozovat pod jinou firmou nebo tato část zanikne likvidací - pod dosavadní firmou s nástupnickým dodatkem může (avšak nemusí ) podnikat: a) FO, když zdědí podnik - se souhlasem zůstavitele či dědiců b) FO/PO, když jej nabude smlouvou - se souhlasem pr. předchůdce. Firma PO přechází na nástupnickou PO s podnikem, zaniká-li pův. PO bez likvidace a nástupnická PO firmu převezme (srov. §220p/8) - má-li nástupnická PO jinou pr. formou, musí být dodatek zesouladněn. ochrana firmy - zásada priority (rozhoduje okamžik zápisu do OR) a) absolutní - §12 b) relativní - nekalá soutěž (zejm. §47) - absolutní ochrana - každý, kdo byl na svých právech neoprávněným užíváním firmy dotčen, může se domáhat zdržení se tohoto užívání a odstranění závadného stavu (petit žaloby na změnu firmy) - dále lze požadovat přiměřené zadostiučinění (i v penězích) a vydání bezdůvodného obohacení - k žalobě je aktivně legitimován každý, kdo byl na svých právech nějak dotčen - vznikne-li škoda, možno požadovat její náhradu dle Obchoz - soud může úspěšnému účastníkovi přiznat právo na uveřejnění rozsudku na náklady neúspěšného účastníka. užívání firmy - v podobě zapsané v OR - PL ji užívá k označení svého podniku a činí pod ní pr. úkony při podnikání (firma + podpis jednající osoby) - zkratky - nelze zapsat. 6. Obchodní a insolvenční rejstřík Obchodní rejstřík 15
- OR je veřejný seznam, do něhož se zapisují zákonem stanovené údaje o PL či organ. složkách jejich podniků - účelem je vést stálou evidenci urč. údajů o PL a zároveň umožnit veřejný přístup k těmto údajům. Princip publicity: 1) materiální (dobré víry) a) pozitivní - skutečnosti zapsané v OR jsou účinné vůči každému ode dne jejich zveřejnění (princip dobré víry v údaje publikované Obch. věstníkem; srov. §§3,4 vl. nař. 503/00 o Obch. věstníku) - avšak vůči tomu, kdo věděl o zápisu v OR, ode dne zápisu. Údaje v OR (vč. listin) tak může osoba, jíž se týkají, namítat vůči terciovi až od okamžiku jejich zveřejnění, pokud neprokáže, že mu byly známy dříve (zapsané údaje však nelze vůči těmto osobám namítat do 16 dní po zveřejnění, jestliže tyto osoby prokáží, že o nich nemohly vědět - př. zdrav. stav, pobyt mimo dostupné zdroje informací - jde o relativní pozitivní publicitu, po uplynutí lhůty se stává absolutní); b) negativní - proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti. 2) formální - seznam je veřejný, ale též veřejně přístupný - lze do něj nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy - na požádání soud vydá: úplný či částečný opis zápisu nebo listiny, výpis či potvrzení o urč. zápisu, příp. potvrzení, že v OR urč. zápis není. Nesoulad zapsaných a zveřejněných údajů (listin) - mají přednost zapsané údaje a vůči třetím osobám nelze namítat zveřejněné znění (tyto se však vždy mohou zveřejněného znění dovolat, neprokáže-li zapsaná osoba, že jim byly známy zapsané údaje). Porušení povinnosti zápisu -
a) § 125/2 TrZ b) třetí osoby se i tak mohou dovolat obsahu listin a údajů, pokud zápis
nemá konstitutivní účinek. Zápis orgánů PO - od zápisu osob, které smí PO zavazovat jako její orgány (členové orgánů) se vůči třetím osobám nikdo nemůže dovolávat porušení pr. předpisů, SS či stanov při volbě či jmenování (jejich jednání je pro OS závazné
- lze však podat žalobu na neplatnost usnesení VH), ledaže je prokázáno, že třetí osoba o porušení věděla. Pokud soud zamítne návrh na zápis těchto osob, považuje se volba/jmenování za neplatné (ex tunc; práva třetích osob nabytá v dobré víře jsou tím nedotčena) - soud zamítavé rozhodnutí po nabytí pr. moci zveřejní - až do tohoto zveřejnění nemůže PO osoba namítat neplatnost vůči třetím osobám, ledaže prokáže, že o neplatnosti věděly Členění OR 1) Vlastní rejstřík - skládá se z oddílů (A - samostatně podnikající FO, v.o.s., k.s., st. podniky, jiné PO; B - a.s., k.s. na akcie, C – s.r.o., Dr - družstva) - v příslušném oddílu se pro každý zapisovaný subjekt zřídí samostatná vložka, stejně tak pro odštěpné závody 2) Sbírka listin - veřejně přístupná stejně jako OR Obsah: obecně: a) zakladatelské dokumenty (SS, ZS či ZL, stejnopis not. zápisu o ustavující VH a.s. či ustavující schůzi družstva, stanovy a.s. a s.r.o. a družstva, zakládací listina st. podniku; jejich změny v úplném znění) b) doklady o vzniku a zániku fce některých představitelů společností (rozhodnutí o volbě či jmenování či odvolání z fce osob, které jsou SO nebo jeho členem, likvidátorem, konkursním či vyrovnacím správcem, nuceným správcem, vedoucím organ. složky nebo které jsou oprávněny zavazovat společnost či ji zastupovat před soudem; nutno uložit i podpisové vzory těchto osob) c) dokumenty o majetkových poměrech PL (výroční zprávy, účet. závěrky příp. i se zprávou auditora) d) dokumentace o zrušení PO (rozhodnutí o zrušení PO, rozhodnutí rušící předchozí a rušící rozhodnutí o přeměně, rozhodnutí soudu o neplatnosti společnosti) a její přeměně (rozhodnutí a zpráva o změně pr. formy; smlouva a zpráva a znalecká zpráva o fúzi, o převodu jmění nebo o ¨ rozdělení) e) jiné dokumenty - i. (posudek znalce oceňující nepeněžitý vklad při založení s.r.o. či a.s. a při zvýšení zákl. kapitálu; totéž u komanditisty; posudek oceňující jmění při přeměnách etc.), ii. (rozhodnutí soudu při konkursu a vyrovnání), iii. (smlouvy o převodu či nájmu podniku, usnesení soudu o nabytí podniku děděním), iv. (ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku), 17
v. (doklad o souhlasu druhého manžela s použitím majetku v SJM k podnikání; rozhodnutí soudu o zúžení SJM; v případě rozvodu pak dohoda o vypořádání SJM), vi. (smlouva o zastavení či převodu obch. podílu) etc. organ. složka podniku či podnik zahraniční osoby: a) účet. záznamy týkající se jejich činnost v souladu s pr. řádem, jímž se řídí b) SS či stanovy, jimiž byla zahraniční osoba založena, vč. jejich změn c) osvědčení o zápisu do OR či jiné evidenci v zemi jejího sídla d) údaj o zatížení jejího majetku v jiném státě - To neplatí pro pobočky zahraničních bank. Je-li na území ČR více organ. složek zahraniční osoby, mohou být uvedené dokumenty uloženy ve složce sbírky listin jen jedné z nich Postup - uvedené listiny se předkládají ve dvojím vyhotovení bez zbytečného odkladu. Rozhodnutí soudu zakládá soud. Je-li urč. skutečnost zapsána v OR, ale ve Sbírce není odpovídající dokument, soud vyzve PL, aby dokument bez zbytečného odkladu do Sbírky doplnil. Ve Sbírce se vede pro každého podnikatele a podnik zahraniční osoby zvl. Složka 3) Rejstříkové spisy - o každém zapsaném subjektu se vede spis; do něj se zakládají podání účastníků; není veřej. přístupný a smí do něj nahlížet jen účastníci rejstříkového řízení, event. i jiné osoby z vážných důvodů 4) Další spisová agenda a) souhrnný jmenný seznam b) všeobecný rejstřík (seznam podání a zápisů) c) seznam vystavených výpisů, opisů a potvrzení Subjekty a údaje zapisované do OR 1) Subjekty - OS, družstva, některé FO (§3/3), zahraniční osoby, st. podniky, FNM, Pozemkový fond, FO s licencí k provozování rozhlasového či televizního vysílání, banky, komoditní burzy, zdrav. pojišťovny (mimo VZP), ČTK, SCP, Č. dráhy, o.p.s., většina st. fondů etc. - PL musí nechat zapsat změny či zánik zapisovaných skutečností bez zbytečného odkladu 2) Zapisované údaje A) Obecné
- 1/ firma; u PO sídlo; u FO bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště - 2/ IČO; předmět podnikání (činnosti - s.r.o. či a.s.); pr. forma PO - 3/ id. osob, které jsou SO nebo jeho členy, s uvedením způsobu, kterým jednají jménem PO, a den vzniku/zániku jejich fce; (je-li SO PO, též jméno a bydliště osob, které jsou jejím
SO) - 4/ odštěpný závod - označení, umístění, předmět podnikání (činnosti), jméno vedoucího a jeho bydliště - 5/ prokurista (jméno a bydliště), určení způsobu, jakým za PL jedná - 6/ další skutečnosti dle ObchZ (zejm. §28/6) B) Zvláštní
- 1/ v.o.s. - společníci (id.) - 2/ k.s. - společníci (id.); určení, kdo je KD a kdo KL; u KD výše vkladu a rozsah jeho splacení - 3/ s.r.o. společníci (id.); výše vkladu každého společníka a rozsah jeho splacení; výše
zákl. kapitálu; výše obch. podílu každého společníka; jména a bydliště členů dozorčí rady, je-li zřízena, a den vzniku/zániku jejich fce; příp. zástavní právo k obch. Podílu - 4/ a.s. - výše zákl. kapitálu, rozsah jeho splacení; id. akcií, příp. omezení převoditelnosti akcií na jméno; jména a bydliště členů dozorčí rady, den vzniku/zániku jejich fce; id. jediného akcionáře - 5/ družstvo - výše zapisovaného zákl. kapitálu a výše zákl. člen. Vkladů - 6/ st. podnik - zakladatel, výše kmenového jmění, min. jeho výše, kterou musí podnik zachovat; určený majetek C) Podnik či organ. složka zahr. osoby - 1/ označení, sídlo, IČO, předmět podnikání - 2/ právo státu, kterým se řídí - 3/ stanoví-li tak uvedené právo, OR či jiná evidence, kde je zapsána zahr. osoba, a číslo zápisu - 4/ firma či název či jméno zahr. osoby, její pr. forma, předmět podnikání, příp. výše upsaného zákl. kapitálu - 5/ obecné údaje bod 3, vč. jména a bydliště vedoucího organ. Složky - 6/ zrušení zahr. osoby; jmenování, identifikace a oprávnění likvidátorů, ukončení likvidace - 7/ prohlášení konkursu či vyrovnání u zahr. osoby; uzavření organ. složky či podniku v ČR. Je-li u zahranič. osoby rozdíl mezi listinami a údaji o zápisu zahranič. osoby a listinami či údaji organ. složky či podniku, mají přednost ty druhé, jdeli o obchody uskutečněné s nimi Další zapisované údaje ukončení
- a) zrušení PO a jeho pr. důvod; vstup do likvidace, id. likvidátora,
likvidace a pr. důvod výmazu PL - b) prohlášení konkursu (id. konkursního správce), zamítnutí návrhu na konkurs z důvodu nedostatečnosti majetku; zahájení vyrovnání - c) rozhodnutí soudu o neplatnosti PO 19
- d) nařízení exekuce, vydání ex. příkazu k prodeji podniku či postižení obch. podílu společníka v s.r.o. a KD v k.s. U FO se do OR dále zapíše RČ, u PO vždy IČO
Zápisy přeměn PO (př. i st. podnik) - 1) fúze - a) u zanikající PO - že zanikla sloučením či splynutím + firma, sídlo a IČO (= id.) nástupnické PO - b) u nástupnické PO při sloučení - že na ni přešlo jmění zanikající PO; id. zanikající PO - c) u nástupnické PO při splynutí - kromě údajů zapisovaných při vzniku PO též, že vznikla splynutím; že na ni přešlo jmění zanikajících PO a id. PO, jejichž splynutím vznikla 2) převod jmění na společníka - u zanikající PO - že zanikla převodem; id. společníka, na nějž se převádí jmění; u společníka, že se na něj převádí jmění PO spolu s její id 3) rozdělení
- a) u zanikající PO - zánik rozdělením; id. všech nástupnických PO - b) u nástupnické PO při rozdělení založením - kromě údajů zapisovaných při vzniku
PO, že vznikla rozdělením a přešlo na ní jmění zanikající PO; id. zaniklé PO i všech PO nově vzniklých - c) u nástupnické PO při rozdělení sloučením - že na ni přešlo jmění z projektu rozdělení; id. zaniklé PO a všech PO, na něž přešly ost. části jmění 4) změna pr. formy - u PO, jež ji mění, že ji mění a údaje nutné při vzniku této pr. formy Návrh na zápis: a) fúze či rozdělení - všechny zanikající i nástupnické osoby, b) převodu jmění - zanikající osoba i společník c) změny pr. formy - měnící osoba - mají-li nástupnické i zanikající osoby sídla v obvodech různých soudů podává se návrh u kteréhokoliv z nich. - - soud rozhodne jediným rozhodnutím o všech údajích k témuž dni Insolvenční rejstřík Insolvenční rejstřík je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti ČR. Jeho základní úlohou je zajistit maximální míru publicity o insolvenčních řízeních a umožnit sledování jejich průběhu. Prostřednictvím insolvenčního rejstříku jsou zveřejňovány veškeré relevantní informace týkající se insolvenčních správců, dokumenty z insolvenčních spisů i zákonem stanovené informace týkající se dlužníků.
Insolvenční rejstřík je veřejně přístupný s výjimkou některých údajů (ustanovení § 422 a § 423 insolvenčního zákona) a každý má právo do insolvenčního rejstříku nahlížet a pořizovat si z něj kopie a výpisy. Kromě informační funkce má insolvenční rejstřík zásadní význam při doručování písemností, je totiž nástrojem pro doručování většiny soudních rozhodnutí a jiných písemností. V insolvenčním rejstříku se zahájení insolvenčního řízení oznamuje vyhláškou do dvou hodin od podání návrhu (resp. do dvou hodin v rámci pracovní doby soudu). Následně se v insolvenčním rejstříku zveřejňují veškerá rozhodnutí soudu a další písemnosti. Každý tak může mít přehled o insolvenčních řízeních, která se v České republice vedou. Insolvenční rejstřík navazuje na evidenci úpadců, ve které je možné vyhledat pouze dlužníky, proti kterým bylo zahájeno insolvenční řízení před 1. lednem 2008. 7. Nekalá podstaty
soutěž. Význam
generální
klauzule.
Základní
skutkové
2.1 Hospodářská soutěž (HS) - obecné výklady ( 34a.) Soutěž může být na straně nabídky (ekonomicky pozitivní) i poptávky (negativní); optimálně nabídka mírně převažuje poptávku. HS spočívá v rozvíjení soutěžní činnosti v zájmu dosažení hospod. prospěchu; podstatou je, že více osob žádá či nabízí totéž a zápolí mezi sebou (identita předmětu, pluralita soutěžících, soutěž o předmět); soutěž je dokonalá tehdy, nemůže-li žádný výrobce ani kupující působit svým jednáním na tržní cenu. 2.1.1
Právo HS
Právo HS se zabývá její přímou regulací (nepřímá regulace - dozor nad obchodem s urč. věcmi léky, zbraně, předpisy o daních, clech)HS je založena na principu neminem laedere HS spočívá v zabránění omezování či vyloučení soutěže (právo proti omezování soutěže; veřejnoprávní povaha) a v zákazu nekalých soutěžních aktivit (právo nekalé soutěže; soukromoprávní povaha; bojuje proti deformaci soutěžních pravidel).
2.2 Nekalá soutěž ( 34b.) Je zneužitím účasti v soutěži. Jde o delikty, které deformují soutěžní pravidla s cílem nekalým způsobem poškodit ost. soutěžitele; princip svobodné účasti na hospodářské soutěži je omezen povinností respektovat závazná soutěžní pravidla a zákazem zneužití účasti v soutěži. Nekalosoutěžní delikty jsou objektivní - bez zřetele na zavinění. ObchZ se nevztahuje na nekalosoutěžní jednání v rozsahu, v jakém má účinky v zahraničí. Podnikající zahr. osoby mají rovné postavení s českými, jinak ochrana dle mez. smluv, příp. vzájemnosti. 2.2.1
Subjekty:
a) soutěžitelé - FO a PO, které se účastní soutěže, i když nejsou PL (PL, umělci, kulturní instituce, stát a veřejnoprávní instituce) 21
Existence soutěžitele je podmíněna existencí soutěžního vztahu (vztah faktický) - jeho znaky: a) pluralita subjektů tržní nabídky b) existence relevantního trhu - určen předmětem (obecně substituovatelnost nabídky zboží a služeb), časem a prostorem (jen mezi osobami, k jejichž nabídkám může vzhledem k teritoriu potencionální zákazník přistupovat jako k nabídkám alternativním) Soutěžitelé se mohou sdružovat a vytvářet PO chránící jejich zájmy (aktivní legitimace u urč. žalob); b) pomocné osoby - při podplácení členové SO či jiných orgánů soutěžitele či osoby, jež jsou vůči soutěžiteli v poměru ZC; při porušení obch. tajemství osoby, které se o tomto tajemství dozvěděly a neoprávněně jej zpřístupnily jinému, anebo využily pro sebe c) spotřebitelé - sdružují se do PO chránících jejich zájmy (aktivní legitimace). 2.2.2
3 typy nekalosoutěžních deliktů
1) soutěžitel klame zákazníky šířením údajů o sobě (či jiném) nebo svém podniku, které vyvolávají omyl(př.bod 1) 2) soutěžitel šíří údaje, které poškozují jeho konkurenty (př. 6) 3) soutěžitel kořistí z výsledků práce svých konkurentů (př. 4). + Delikty doplňkové (př. 8,9).
2.3 Generální klauzule ( 35a.) Zakazuje jednání v HS, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům či spotřebitelům. Doplňuje kazuistické normy o abstraktně formulovaný generální zákaz (tzv. kombinovaný způsob); na jejím základě lze stíhat nepojmenované nekalosoutěžní delikty. Její znaky musí být naplněny i tehdy, jedná-li se o jednotlivé skutkové podstaty; jednání v nekalé soutěži může být komisivní i omisivní; dobré mravy zde vyjadřují faktickou morálku existující v obchodě vůbec či v příslušném obch. odvětví. Úprava má preventivní fci, neboť nekalá soutěž je ohrožovací delikt; postačí, je-li ohrožen jediný soutěžitel.
2.4 Zvláštní skutkové podstaty ( 36. – 41.) 1)
Klamavá reklama - šíření údajů (verbálně, písemně, tiskem, vyobrazením, televizí apod.; šíření veřejné i neveřejné) o vlastním či cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech, které je způsobilé vyvolat klamnou představu (i údaj pravdivý, pokud může uvést v omyl, vzhledem k okolnostem, za nichž byl učiněn) Jde o údaj, který je způsobilý (postačí riziko vzniku) vyvolat u části veřejnosti klamnou představu, a to z hlediska prům. zákazníka (nadsázka je dovolena - superlativní reklama) a zjednat tím vlastnímu či cizímu podniku v HS prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů (postačí jediný).
2)
Klamavé označení zboží a služeb - označení (názvem, značkou či jiným údajem o vlastnostech; může být na zboží, obalech, obch. listinách), které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží či služby pocházejí z urč. státu, oblasti či místa nebo od urč. výrobce, anebo že vykazují zvl. charakteristické znaky či zvl. jakost.
Deliktu se může dopustit výrobce i obchodník, který takové zboží rozšiřuje. Nesprávný údaj nezhojí ani dodatek k odlišení od pravého původu, jako výrazy „druh“, „typ“, „způsob“, pokud je označení stále způsobilé klamat. Klamavý je i údaj sám o sobě pravdivý, může-li vzhledem k okolnostem, za nichž je učiněn, uvést v omyl. Klamavá však nejsou označení, jež se v hospod. styku obecně vžila k označování druhu či jakosti, pokud k nim není připojen klamavý dodatek (př. pravý, původní). Nemusí zjednat přednost v soutěži. 3)
Vyvolání nebezpečí záměny 1) užití firmy či názvu osoby nebo zvl. označení podniku užívaného již po právu jiným soutěžitelem - neoprávněné užití cizí firmy, a to vůbec či př. pro označení výrobků; chráněné označení nemusí být firmou či vůbec slovním označením (př. logo) 2) užití zvl. označení podniku (různé podnikové značky) či zvl. označení (slovní i výtvarné; musí být dostatečně individualizující) nebo úpravy výrobků, výkonů anebo obch. materiálů podniku (př. tiskopisy, katalogy, reklamní prostředky, obaly), které v zákaznických kruzích platí pro urč. podnik či závod za příznačné (širší dosah) 3) napodobení cizích výrobků, jejich obalů nebo výkonů (nemusí být příznačné), ledaže by šlo o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky či esteticky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, které od něho lze požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil či alespoň podstatně omezil; Společné podmínky u 1-3 - postačí riziko, hledisko je objektivní; riziko může vzniknout jen u značek, výrobků, materiálů apod., které mají individualizující charakter; způsobilost vyvolat nebezpečí záměny či klamnou představu o spojení s podnikem, firmou, zvl. označením či výrobky jiného soutěžitele. 4)
5)
Parazitování na pověsti - využívání pověsti (goodwill, renomé) podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního či cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl (př. i vzbuzení zdání organizačního či obch. spojení); nemusí být přímý soutěžní vztah. Tzv. opěrná reklama. Podplácení aktivní - soutěžitel osobě, která je členem SO či jiného orgánu jiného soutěžitele nebo je v prac. či obdobném poměru k jinému soutěžiteli, přímo či nepřímo (prostřednictvím jiné osoby nebo příjemcem bude osoba blízká osobám výše uvedeným) nabídne, slíbí či poskytne (úmysl) jakýkoliv prospěch (materiální, ale i společenské a jiné výhody) za tím účelem (postačí pokus), aby jejím nekalým postupem docílil na úkor jiných soutěžitelů pro sebe či jiného soutěžitele přednost či jinou neoprávněnou výhodu v soutěži; nelze podplatit osobně soutěžitele 2) pasivní - osoba sub 1a prospěch přímo či nepřímo žádá, dá si slíbit nebo přijme, a to za stejným účelem. 1)
6)
Zlehčování - soutěžitel uvede či rozšiřuje (nemusí být autorem) o poměrech, výrobcích či výkonech jiného soutěžitele (prům. klientela či obch. kruhy musí poznat, o koho jde) nepravdivé údaje způsobilé přivodit tomuto soutěžiteli újmu (stačí riziko) 23
To platí i u údajů pravdivých, nejde-li o oprávněnou obranu (jednání, k němuž byl soutěžitel okolnostmi donucen). 7)
Srovnávací reklama - jakákoliv reklama, která výslovně či nepřímo identifikuje jiného soutěžitele anebo jeho zboží či služby. Je přípustná, pokud: a) není klamavá b) srovnává jen zboží či služby uspokojující stejné potřeby či určené ke stejnému účelu c) objektivně srovnává jen takové znaky zboží či služeb, které jsou podstatné, ověřitelné a reprezentativní; jen výjimečně se připouští srovnání v jediném znaku (pokud splňuje všechny uvedené podmínky) d) nevede k nebezpečí záměny na trhu mezi soutěžiteli, podniky, zbožím, službami, firmami či zvl. označeními, která se stala příznačnými e) nezlehčuje podnik, zboží, firmu, zvl. označení apod., ani jeho činnost, poměry či jiné okolnosti f) se vztahuje u výrobků s chráněným označením původu jen na výrobky se stejným označením původu g) netěží nepoctivě z dobré pověsti spjaté s ochrannou známkou, firmou, zvl. označeními či označením původu h) nenabízí zboží či služby jako napodobeniny jiných označených ochrannou známkou či firmou. Srovnání odkazující na zvl. nabídku musí uvést, kdy tato nabídka končí (datum) či že končí v závislosti na vyčerpání zásob; nezačala-li ještě, nutno uvést i datum začátku.
Reklama - forma hospod. propagace, která je určena k hromadné nabídce zboží či služeb a také k podchycení pozornosti a vyvolání zájmu možného zákazníka Přesvědčovací proces, kterým jsou hledáni uživatelé zboží etc. prostřednictvím komunikačních médií. Druhy: a) všeobecná - urč. zboží bez ohledu na výrobce b) značková c) instituční - vytváří či obnovuje image urč. Výrobce d) polemická - cílem získat podporu veřejnosti př. pro jaderné elektrárny e) zaváděcí - nové zboží na trhu f) udržovací. Reklama nesmí nabízet zboží extra commercium, nesmí uvádět nepravdivé údaje, nesmí urážet národnostní či náboženské cítění či ohrožovat mravnost, propagovat násilí, snižovat lid. důstojnost či využívat motiv strachu Nepřípustná je skrytá reklama či podprahová; spec. omezení u tabákových výrobků a alkoholu, léků, zbraní apod. 8)
Porušení obch. tajemství - jednající (nejen soutěžitel) jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe či jiného využije obch. tajemství, které může být využito v soutěži, a o němž se dověděl: a) bylo mu svěřeno či jinak (př. z tech. předloh, výkresů) se stalo přístupným na základě jeho prac. či jiného vztahu k soutěžiteli, příp. v rámci výkonu fce, k níž byl soudem či jiným orgánem povolán
b)
vlastním či cizím protiprávním jednáním (př. prům. špionáž); deliktu se může dopustit i PO Zavinění se nevyžaduje. 9)
Ohrožování zdraví a život. prostředí - jednání, jímž soutěžitel zkresluje podmínky soutěže tím, že provozuje výrobu, uvádí na trh výrobky či provádí výkony ohrožující zdraví či život. prostředí (zájmy chráněné zákonem; opakovaně), aby tak získal pro sebe či jiného prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů.
10) a) b) c) d) e) f)
Nepojmenované delikty - postih dle gen. Klauzule zvl. projevy nekalé reklamy - př. agresivní (př. využívající dětí), podprahová, skrytá (vyvolávající dojem objektivní reportáže) lavina - též pyramida či progresivní prodej; soutěžitel získává další zákazníky prostřednictví svých stávajících tím, že jim slíbí urč. výhodu, pokud seženou dalšího odběratele prémiování - soutěžitel své zákazníky neodůvodněně zvýhodňuje a získává je na úkor ost. soutěžitelů, a to v rozporu s dobrými mravy a obvyklými poměry (př. poskytování různých dárků, soutěže; zákazníka nelze k účasti nutit ani nepřímo) bojkot - a) primární - soutěžitel sám odmítá vstupovat do obch. vztahů s jiným; povolený, b) sekundární - soutěžitel působí i na jiné, aby i oni někoho bojkotovaly; nutný rozpor s dobrými mravy (nikoli př. obranný bojkot) a jednání v hospod. styku podstrkávání zboží - v obchodě, chce-li zákazník zboží urč. Značky přetahování ZC - plánovité odlákávání zkušených a kvalifikovaných ZC.
2.5 Obrana proti nekalé soutěži ( 34b.) 1) Aktivní legitimace a) soutěžitel, jenž nekalou soutěží utrpí újmu (stačí ohrožení) b) PO hájící zájmy soutěžitelů či spotřebitelů (vyjma 4-8; žaloba zdržovací a odstraňovací) c) spotřebitel (vyjma 4-8) U žalob zdržovací a odstraňovací rušitel musí prokázat, že se takového jednání nedopustil; platí i pro náhradu škody, satisfakci a vydání bez. obohacení (výši škody, závažnost a rozsah jiné újmy, povahu a rozsah bez. obohacení musí však prokázat vždy žalobce). 2) Svépomoc, jiné prostředky - možnost přiměřeným způsobem odvrátit hrozící neoprávněný zásah do práva; možná i dohoda o narovnání (vše ObčZ). 3) Soudní obrana - věcně příslušný je krajský soud; lze se domáhat: a) nečinnosti soutěžitele (zdržovací ž.; nekalé jednání trvá či hrozí nebezpečí jeho zopakování) b) jednání žalovaného (odstraňovací ž.; podmínkou existence závadného stavu; směřuje proti tomu, kdo jej vyvolal i proti tomu, kdo jej udržuje; pasivně legitimován tedy obecně rušitel) c) poskytnutí urč. plnění žalobci • peněžitého - relutární náhrada škody (kryje materiální ztráty; lucrum cessans i damnum emergens), vydání bez. obohacení (vůči tomu, v jehož majetkové 25
sféře se důsledky jeho deliktu příznivě projevily), satisfakce v penězích (kryje nemateriální ztráty; přiměřenost) • nepeněžitého - naturální náhrada škody (restituce; viz a), satisfakce nepeněžitá (kryje nemateriální ztráty; morální plnění; podmínka přiměřenosti) d) možnost domáhat se zveřejnění rozsudku (lze přiznat účastníku, který byl v řízení úspěšný, a to i bez návrhu; na náklady neúspěšného). Kumulace jednotlivých nároků je možná. Kumulace žalob je zakázaná - je-li řízení zahájeno či pravomocně skončeno (meritorním rozhodnutím), nejsou žaloby (zdržovací a odstraňovací) pro tytéž nároky (totožné, nikoliv druhově stejné) z téhož jednání přípustné; k již podané žalobě lze přistoupit jako vedlejší účastník, a to na návrh některého účastníka či z vlastního podnětu. Rozsudky jsou účinné vůči všem oprávněným, byť byly vydány k žalobě i jen 1 z nich. Zákaz kumulace u ost. žalob neplatí. Řízení lze vést i s vyloučením veřejnosti, došlo-li by k ohrožení obch. tajemství nebo veřejného zájmu.
8. Nedovolené omezování soutěže
2.6 Principy Dominantní postavení - PL díky svému postavení může soutěžní vztahy podstatně ovlivňovat, přestože má na trhu soutěžitele; zvl. případem jsou monopoly - PL ovládá celý relevantní trh (i. faktické - důvodem vzniku jsou př. přírod. podmínky či likvidace konkurence; ii. právní - stát pr. úpravou vyloučí konkurenční prostředí ve svůj prospěch či prospěch jiného). Způsoby pr. regulace: a) laissez faire (poč. 20. stol.) b) zákaz monopolu (Sherman Act) c) zákaz zneužití urč. postavení (v pr. normě či rozhodnutím soudu). Kartelové dohody - spol. jednání několika soutěžitelů s cílem omezit soutěž; kartel: a) horizontální - na stejné úrovni trhu zboží (př. komoditní); v pochybnostech a tzv. smíšených dohod je dohoda horizontální b) vertikální - sdružuje výrobce i distributory a kopíruje tak celý hospod. obor.
2.7 České antimonopolní (kartelové) právo 1) Prameny - §§ 41,42 ObchZ, z. OHS 143/01. 2) Předmět úpravy - ochrana HS na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, narušení a příp. i ohrožení, a to dohodami, zneužitím domin. postavení či spojením soutěžitelů. Předmětem je i jednání, k němuž došlo v cizině, pokud narušuje či může narušit soutěž v ČR. Zákon se nevztahuje na: a) jednání, jejichž účinky se projeví výlučně na zahraničním trhu b) na ochranu HS při poskytování veřej. podpory. 3) Subjekty
A. Soutěžitelé - FO a PO a jejich sdružení a jiné formy seskupování, pokud se účastní HS či ji mohou svou činností ovlivňovat, třebaže nejsou PL B. Orgány VS - orgány st. správy, pokud mají působnost ve věcech souvisejících se soutěží C. Úřad na ochranu HS (Brno)- působnost: a) rozhodovací - povoluje spojení soutěžitelů, výjimky z kartelů, rozhoduje o uložení pokuty, etc. b) dozorová - zda a jak soutěžitelé plní povinnosti ze zákona či rozhodnutí Úřadu c) informační - zveřejňuje návrhy na povolení výjimek z kartelů, na povolení spojení soutěžitelů a svá rozhodnutí D. Soudy - přezkum rozhodnutí ÚHS, soukromoprávní spory mezi soutěžiteli; vždy krajský soud. 4) Relevantní trh - trh zboží (služeb), které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné či vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. 5) Řízení u Úřadu A. účastník řízení - ten, o jehož P či P má být v řízení rozhodnuto (příp. ten, jehož P či P mají být dotčeny) B. povinnosti soutěžitelů - musí se podrobit šetření Úřadu (Úřad může od nich a od orgánů VS požadovat podklady a informace a prověřovat jejich správnost; lze vstupovat na pozemky, do objektů a doprav. prostředků, nahlížet do obch. knih, pořizovat si výpisy) C. jednání - Úřad může nařídit ústní jednání, k němuž lze předvolat svědky. Pokuty a) až 300 tis. - porušení povinností sub B b) až 100 tis. - nedostavení se k jednání c) až 10 mil. či 10% čistého obratu - u zakázaných dohod narušujících soutěž, zneužití domin. postavení, nepodání návrh na povolení spojení apod. d) 1 mil. - za nesplnění rozhodnutí. Pokuty a,b,d lze uložit opakovaně. Všechny lze uložit do 3 (subjektivní lhůta), resp. 10 let (objektivní lhůta); jsou příjmem st. rozpočtu. Lze též ukládat opatření k nápravě. 6) Kartelový rejstřík - Úřad vede rejstřík dohod: a) z jejichž zákazu povolil či zrušil výjimku, či b) u nichž na návrh soutěžitele určil, zda dohoda podléhá zákazu dohod. Účastníci musí max. do 15 dní oznamovat všechny změny zapisovaných údajů. Rejstřík je veřejný, lze si pořizovat výpisy.
2.8 Spojování (koncentrace) soutěžitelů ( 43.) A. Spojení soutěžitelů 1) přeměnou 2 či více na trhu dříve samostatných soutěžitelů (§69 ObchZ) 2) nabytí podniku jiného soutěžitele či jeho podstatné části smlouvou o prodeji podniku anebo společně kontrolovaný podnik (založení nového soutěžitele kontrolovaného více soutěžiteli, pokud toto spojení nemá za následek či cíl koordinaci soutěžního chování zakladatelů spol. podniku /jinak jde o kartel/) 27
3) 1 či více osob, které nejsou PL, ale kontrolují již aspoň 1 podnik, anebo 1 či více PL získá možnost přímo či nepřímo kontrolovat jiný podnik (zejm. nabytím účastnických CP či obch. podílů, smlouvou umožňující ovlivňovat soutěžní chování kontrolovaného). Spojením nejsou př. tzv. záchranné operace bank, standardní operace obchodníka s CP, přechod působnosti SO na likvidátora či správce KP. B. Spojení podléhající povolení Úřadu - podmínky: 1) celosvětový čistý obrat všech soutěžitelů za poslední účet. období přesahuje 5 mld. či 2) čistý obrat všech soutěžitelů za poslední účet. období na trhu ČR přesahuje 550 mil. a aspoň 2 ze soutěžitelů mají každý čistý obrat min. 200 mil. Čistý obrat - jen při činnosti, která je předmětem jejich podnikání (příp. k níž byli založeni). Do spol. obratu se započtou obraty dosažené (v koncernu) a) všemi spojujícími se soutěžiteli b) osobami, které bod a kontrolují či jsou jimi kontrolovány c) osobami, které kontroluje stejná osoba, jež kontroluje min. 1 z bodu a, etc. C. Zahájení řízení a rozhodnutí o spojení - na povinný návrh soutěžitele podaný max. do 7 dní od uzavření smlouvy či jiného způsobu získání kontroly; návrh obsahuje odůvodnění a potřebné doklady; Zahájení řízení o povolení spojení Úřad oznámí v Obch. věstníku a stanoví lhůtu pro podání námitek proti spojení. Rozhodnutí: 1) spojení nepodléhá povolení - Úřad o tom do 30 dní vydá rozhodnutí 2) spojení podléhá povolení a) nevznikne či nebude posíleno domin. postavení spojujících se soutěžitelů či některého z nich, které má za následek narušení HS - spojení se povolí b) jsou tu vážné obavy z podstatného narušení HS - oznámí se to účastníkům a pokračuje se v řízení (2. fáze), přičemž musí rozhodnout do 5 měs. od zahájení řízení (2 měs. u převzetí nabídky CP). Pokud Úřad ve lhůtách nevydá rozhodnutí, má se za to, že spojení povolil. D. Posuzování spojení - posoudí se zejm.: a) potřeba zachování účinné HS b) struktura spojením dotčených trhů c) podíl spojujících se soutěžitelů na těchto trzích, jejich hospod. a fin. sílu d) překážky vstupu na trh, e) vývoj nabídky a poptávky na dotčených trzích, etc. Spojení se zamítne, pokud by mělo za následek podstatné narušení HS na relevantním trhu. V rozhodnutí o povolení spojení lze stanovit přiměřené podmínky a omezení. E. Odklad uskutečňování spojení, sankce - před pr. mocí rozhodnutí nesmí soutěžitelé ovlivňovat soutěžní chování kontrolovaného soutěžitele (př. výkonem hlas. práv; lze povolit výjimku, pokud hrozí závažná újma - Úřad rozhodne max. do 30 dní). Pokud je spojení uskutečněno (vlivem na soutěžní chování), aniž byl podán návrh na jeho povolení, lze uložit povinnost (dekoncentrační opatření): a) prodat podíly b) převést nabytý podnik či jeho část c) zrušit smlouvu
d) jiná opatření. Soud může zrušit OS, která nesplní dekoncentrační povinnost (§68/6 ObchZ). F. Zrušení povolení spojení a) bylo povoleno na základě nepravdivých či neúplných údajů a podkladů b) účastníci jednají v rozporu s uloženými podmínkami či omezeními. Řízení lze zahájit do 1 roku od zjištění skutečností sub a,b, max. však do 5 let od doby, kdy k nim došlo.
2.9 Dohody narušující soutěž ( 44.) A. Gen. klauzule - zakazují se a zneplatňují dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání ve shodě, která vedou či mohou vést k narušení HS. Jde o kolektivní jednání (úmyslné) podložené společným plánem, na jehož základě volí zapojení soutěžitelé vzájemně koordinovaný postup. B. Typické dohody narušující soutěž 1) dohody o přímém či nepřímém určení cen (cenové kartely; prodej za urč. ceny znemožňující možnost volby či stanovení jednotné výkupní ceny), příp. jiných obch. podmínek (sjednání podmínek dovnitř kartelu) 2) o omezení či kontrole výroby, odbytu, výzkumu, vývoje či investic (nepatří sem interní vztahy př. v koncernu) 3) o rozdělení trhu či nákupních zdrojů (parcelace trhu) 4) o vázaných obchodech (smlouvy sjednány s podmínkou, že kupující odebere další plnění, jež s poskytovaným nesouvisí věcně ani dle obch. zvyklostí a zásad poctivého obch. styku) 5) diskriminační (dodavatelský kartel; při stejném plnění rozdílné obch. podmínky; bojkot) 6) omezující přístup na trh nečlenům kartelu (skupinový bojkot) C. Výjimky 1) dohody o převodu či poskytnutí práv duš. vlastnictví jsou: a) zakázané - omezují nabyvatele způsobem přesahujícím rozsah zákonné ochrany těchto práv b) povolené - omezení nabyvatele odůvodněné zájmem převodce či poskytovatele na řádném užití předmětu ochrany anebo závazky nabyvatele k výměně zkušeností či k poskytnutí licencí k patentům na zlepšení či na užití předmětu ochrany 2) bagatelní dohody a) horizontální - spol. podíl účastníků na relevantním trhu nepřesáhne 5% (vyjma bodů 1,3 typických dohod) b) vertikální - spol. podíl účastníků na relevantním trhu nepřesáhne 10% (vyjma určení cen kupujícím pro další prodej zboží). D. Působnost Úřadu a udělování výjimek - pokud Úřad zjistí uzavření zakázané dohody, rozhodnutím toto deklaruje a zároveň plnění této dohody zakáže. Soutěžitelé mohou podat návrh na určení, zda jejich dohoda podléhá zákazům bodů C 1,2. Udělování individuálních výjimek z gen. klauzule a převodu či poskytnutí práv duš. vlastnictví - na návrh aspoň 1 účastníka dohody, pokud dohoda: 29
a)
přispěje ke zlepšení výroby či distribuce zboží, podpoře tech. či hospod. rozvoje a vyhrazuje spotřebitelům podíl na výhodách z toho plynoucích b) ukládá soutěžitelům jen nezbytná omezení c) neumožní vyloučit HS na podstatné části trhu zboží, jež je předmětem dohody. Zahájení řízení o výjimce Úřad zveřejní v Obch. věstníku a stanoví lhůtu k podání námitek proti jejímu povolení. Výjimka se povolí max. na 5 let, lze stanovit podmínky a omezení; rozhodnutí o povolení výjimky či zamítnutí návrhu se vydá max. do 2 měs. od zahájení řízení (není-li rozhodnutí ve lhůtě vydáno, má se za to, že je výjimka povolena na dobu, na níž byla žádána - max. však na 2 roky); na návrh lze výjimku prodloužit. Úřad ex offo či na návrh účastníka dohody rozhodnutí o povolení výjimky zruší či změní, pokud: a) se změnily podmínky rozhodné pro její povolení b) účastníci dohody jednají v rozporu s podmínkami a závazky, výjimku zneužívají c) rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých či neúplných údajů. Blokové výjimky - může je povolit Úřad vyhláškou pro urč. druhy vertikálních dohod, dohod o specializaci, výzkumu a vývoji, v oblasti pojišťovnictví a dopravy (§26).
2.10 Zneužití postavení na trhu ( 46.) Domin. postavení - má jej soutěžitel či společně více soutěžitelů (společná dominance), kterým jejich tržní síla umožňuje chování ve značné míře nezávislé na jiných soutěžitelích či spotřebitelích. A. Posouzení tržní síly: dle: a) tržního podílu - hodnotové vyjádření zjištěného objemu dodávek či nákupu na trhu daného zboží dosažené soutěžitelem či soutěžiteli se spol. dominancí v urč. období, a b) dle hospod. a fin. síly, překážek vstupu na trh pro další soutěžitele, stupně vertikální integrace soutěžitelů, struktury trhu, velikosti tržních podílů nejbližších konkurentů. Neprokáže-li se dle posouzení tržní síly opak, má se za to, domin. postavení nemá soutěžitel (či spol. dominance), který ve zkoumaném období dosáhne na trhu menší než 40% tržní podíl. B. Gen. klauzule - zakazuje se zneužití domin. postavení na újmu jiných soutěžitelů či spotřebitelů. C. Typické zneužití domin. postavení – 1) přímé či nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek v obch. styku (zejm. plnění, které je v době uzavírání v nápadném nepoměru k protiplnění) 2) vázané obchody (plnění nesouvisí s předmětem smlouvy věcně ani dle obch. zvyklostí) 3) diskriminace (rozdílné podmínky při shodném plnění, jimiž jsou účastníci v HS znevýhodněni) 4) spekulace na trhu (zastavení či omezení výroby, odbytu, výzkumu či vývoje na úkor spotřebitelů) 5) cenové podbízení (dlouhodobé nabízení a prodej zboží za nepřiměřeně nízké ceny, které může způsobit narušení HS) 6) odmítnutí poskytnout jiným soutěžitelům za přiměřenou úhradu přístup k vlast. přenosovým a rozvodným sítím a infrastrukturním zařízení, ledaže to od nich nelze spravedlivě požadovat či to není tech. možné. D. Působnost Úřadu - pokud Úřad zneužití zjistí, rozhodnutím jej deklaruje a zakáže; soutěžitelé smí podat návrh na určení, zda je urč. jejich jednání zneužitím domin. postavení či nikoli.
1 Doplněk C: Právní postih omezování soutěže ( 42.) = právo kartelové (antimonopolní, proti omezení hospodářské soutěže) – snaží se zachovat existenci konkurenčního prostředí (existenční ochrana konkurence) - veřejnoprávní sféra práva – ochrana prostředků práva veřejného Cílem práva na ochranu hospodářské soutěže je vytváření zábran proti omezování soutěže. Omezování soutěže bez možnosti právního postihu a nápravy by zvyšovalo možnost omezovatele dosáhnout jeho ekonomických cílů na úkor ostatních soutěžitelů a na úkor funkčnosti ekonomického řádu založeného na svobodné soutěži. Právo hospodářské soutěže chrání svobodnou hospodářskou činnost primárně tím, že zakazuje omezování soutěže. Zákon o ochraně hospodářské soutěže – č. 143/2001 Sb. 1. základní charakteristika zákona § 1 – Předmět úpravy (věcná působnost)– zákon chrání hospodářskou soutěž na trhu zboží proti jejímu narušování třemi ataky: - dohodami soutěžitelů (kartelovými dohodami) - zneužitím dominantního postavení soutěžitelů - spojením soutěžitelů (fůze) Ze své věcné působnosti zákon výslovně vyčleňuje ochranu proti nekalé soutěži a nevztahuje se ani na taková narušení soutěže, která mohou vzniknout v důsledku poskytování veřejné podpory. Osobní působnost zákona a) Soutěžitelé = jakékoliv fyzické nebo právnické osoby účastnící se soutěže nebo osoby schopné svojí činností soutěž ovlivňovat (patří sem i stát či vyšší samosprávné územní celky) b) Tzv. veřejné podniky – zákon se nevztahuje na soutěžitele poskytující služby obecného hospodářského významu (tzv.veřejné podniky), pokud by to znemožnilo poskytovat tyto služby (jde např.o některé služby telekomunikační, bankovní,…) Teritoriální působnost Zákon se vztahuje i na jednání a činnosti, k nimž došlo v cizině, pokud se jejich účinky spočívající v narušení soutěže projevily na tuzemském trhu nebo by se na něm mohly potenciálně projevit (typicky jde o kartelové dohody se zahraničním partnerem). 2. Dohody narušující soutěž 3. Zákaz zneužití dominantního postavení Zákon vymezuje v §10/1 dominantní postavení soutěžitele především kvalitativně a jen podpůrně kvantitativně – připisuje je tomu soutěžiteli, který disponuje tržní silou, která mu umožňuje značně nezávislé chování na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích. Dominantní postavení může nabýt i více soutěžitelů společně = kolektivní dominance. OHS vychází z principu povolenosti monopolního a dominantního postavení na trhu a zakazuje se až zneužití tohoto postavení. Zneužívání dominantního postavení se musí deklarovat rozhodnutím ÚOHS, který je konkrétnímu soutěžiteli rozhodnutím zakáže. Tržní síla a tržní podíl §10/3 stanoví vyvratitelnou právní domněnku dominantního postavení soutěžitele – 40% tržního podílu (tržní podíl je pomocným a vyvratitelným indikátorem tržní síly, tržní podíl = hodnotové vyjádření objemu dodávek nebo nákupu na trhu daného zboží). 31
Generální klauzule §11/1 – zákaz jakéhokoli zneužívání dominantního postavení na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů. Demonstrativní skutkové podstaty 1. vykořisťovatelské zneužívání – spočívá v získání bezprostřední či dlouhodobější výhody z neexistence konkurence a ve vyžadování nepřiměřeného protiplnění za svoje výrobky a výkony od tržní protistrany a) vynucování nepřiměřených podmínek = takové plnění, které je v době uzavření smlouvy v nápadném nepoměru k poskytovanému protiplnění, zakazuje se - §11/1a, př.vyžadování nepřiměřených cen b) restrikce na úkor spotřebitelů – zastavení či omezení výroby, odbytu nebo výzkumu a vývoje 2. zabraňovací zneužívání – spočívá v podstatném omezování soutěžních možností jiných podniků bez věcně opodstatněného důvodu a) junktimace = vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku, že druhá smluvní strana odebere i další plnění, které s požadovaným předmětem smlouvy nesouvisí (za nedovolenou junktimaci se nebude považovat takové vázání produktů a služeb, které je pro řádnou funkci a užívání výrobku objektivně nezbytné) b) diskriminace = uplatňování rozdílných podmínek při shodném či srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníků trhu, jimiž jsou tito účastníci znevýhodňováni v soutěži (§11/1c) c) cenové podbízení – přípustná metoda soutěže, ale odmítá se jako nástroj ke zničení konkurenta, zákaz dlouhodobého nabízení a prodeje zboží za nepřiměřené nízké ceny, které může mít za následek narušení hosp.soutěže d) odmítnutí přístupu k infrastruktuře = dominant nesmí podle §11/1f odmítnout jiným soutěžitelům za přiměřenou úhradu přístup k vlastním přenosovým sítím nebo jiným obdobným rozvodným, pokud tito soutěžitele nemohou bez spoluužívání takového zařízení působit na stejném trhu jako dominantní soutěžitelé (možnost namítnutí, pokud to nelze spravedlivě požadovat) e) jiné formy zneužití – př.kontraktační povinnost
9. Zásady insolvenčního práva a celkový přehled možných řešení úpadku. Pojem úpadku. Jak probíhá insolvenční řízení Jestliže se dlužník (podnikatel) dostane do úpadku, nabízí nový insolvenční zákon, který začal platit 1.1.2008 dvě možná řešení: konkurz a reorganizace. Cílem tohoto zákona je uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů a k oddlužení dlužníka. Pro řízení zahájená před tímto datem platí dosavadní právní úprava (konkurzu a vyrovnání), která stojí na odlišných principech. Zásadním předpokladem k tomu, aby mohlo dojít ke konkurzu či reorganizaci, je existence úpadku dlužníka. Úpadek dlužníka může vzniknout dvojím způsobem:
1. 2.
Platební neschopností (insolvencí) - tedy má-li více věřitelů a peněžité dluhy po splatnosti delší než 30 dnů a tyto dluhy není schopen plnit. Předlužením – má-li více věřitelů a souhrn všech jeho závazků převyšuje souhrn jeho majetku, přitom se vždy přihlíží k očekávanému stavu budoucího provozu dlužníkova podniku.
Podle nového insolvenčního zákona není úpadek statický stav, dlužník mu proto může předejít tzv. hrozícím úpadkem. Když bude dlužník předpokládat, že
nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých dluhů, může “sám na sebe” podat insolvenční návrh. Tímto včasným zásahem – zvláště pokud bude spolupracovat od počátku se svými věřiteli a bude se s nimi snažit dojít k dohodě – se zvyšují šance na nelikvidační způsob řešení úpadku a také na jeho překonání. Návrh však podávat nemusí, může namísto toho začít s věřiteli vyjednávat o jiném řešení hospodářské krize. Průběh insolvenčního řízení Tato část pojednává o klíčových bodech, jimiž musí dlužník-podnikatel v průběhu insolvenčního řízení projít. Není zdaleka vyčerpávající a nepostihuje všechny detaily a okolnosti řízení a ani to není jejím cílem. Na mnoha místech je provedeno zjednodušení a zestručnění v zájmu toho, aby podstata věci zůstala zachována a text se nestal těžkopádným. Insolvenční řízení probíhá ve čtyřech stádiích(fázích):
1. 2. 3. 4.
Zahajovací fáze Zjišťovací fáze Rozhodnutí o úpadku Způsoby řešení úpadku – konkurz nebo reorganizace
1. Zahajovací fáze Insolvenční řízení lze zahájit pouze na návrh. Soud tedy sám od sebe řízení zahájit nemůže. Návrh může podat:
a. b.
dlužník věřitel
Oba si mohou zvolit buď cestu písemnou nebo elektronickou. Je-li návrh podáván písemně, musí být opatřen úředně ověřeným podpisem. Je-li podáván elektronicky, vyžaduje zaručený elektronický podpis. Pokud návrh podává dlužník sám na sebe, musí uvést, proč se domnívá, že je v úpadku, doložit to důkazy a dodat další informace, které vyžaduje zákon (seznam majetku, dluhů, závazků a některé další zákonem stanovené požadavky, dále může uvést, jak má být podle jeho názoru úpadek řešen). Podává-li návrh věřitel, uvede, proč si myslí, že daný dlužník je v úpadku, doloží to důkazy a připojí přihlášku své pohledávky. Soud tento návrh zašle dlužníkovi, kteří se k němu může vyjádřit. Je to ovšem v jeho zájmu. Ať už podává návrh dlužník nebo věřitel, musí být jasně specifikováno, kdo je navrhovatel a kdo dlužník a proč existuje předpoklad úpadku. Návrh musí směřovat na krajský soud, v jehož obvodu má bydliště nebo sídlo dlužník. Je-li podáno nesprávnemu soudu, soudy si mezi sebou návrh přepošlou. Insolvenční zákon nově odlišuje okamžik zahájení řízení a okamžik zjištěného úpadku. Po zahájení řízení soud především zkoumá, zda dlužník je či není v úpadku nebo v úpadku hrozícím. Pokud své jméno dlužník najde v insolvenčním rejstříku nebo bude-li mu oznámeno, že proti němu bylo zahájeno insolvenční řízení, znamená to, že soud zkoumá jeho majetkové poměry. Dokud soud nerozhodne o jeho případném úpadku, může dokázat, že v úpadku není nebo že ho již odvrátil. Soud o zahájení úpadku nijak nerozhoduje, pouze tuto skutečnost nejpozději do 2 hodin oznámí tzv. vyhláškou o zahájení insolvenčního řízení, kterou zveřejní v insolvenčním rejstříku. Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení však nastávají již okamžikem zveřejnení této vyhlášky v insolvenčním rejstříku (a na úřední desce soudu), tedy dříve než soud bude mít za zjištěné, že nastal úpadek. 2. Zjišťovací fáze Soud nařídí jednání o insolvenčním návrhu, závisí-li rozhodnutí na zjištění sporných skutečností o tom, zda dlužník je v úpadku. Pokud je dlužník v úpadku, může se pokusit o zmírnění dopadů insolvenčního řízení. Dlužník - podnikatel může soudu navrhnout vyhlášení moratoria (ochranu před věřiteli). Moratorium poskytuje dlužníkovi dočasnou ochranu (nejdéle čtyři měsíce) před věřiteli a před možným rozhodnutím o úpadku, především však otevírá prostor pro překonání úpadku nebo pro dosažení dohody s věřiteli. S návrhem na moratorium musí souhlasit většina dlužníkových věřitelů. V době trvání moratoria nelze jednak prohlásit úpadek, dlužníkovi se zároveň dávají zvláštní oprávnění – může přednostně hradit ty dluhy, které bezprostředně souvisejí se zachováním provozu jeho podniku a vznikly v posledních 30 dnech před vyhlášením moratoria nebo po něm, zároveň je dlužník po dobu moratoria chráněn před vypovězením takto plněných smluv na dodávky energií
33
a surovin, jakož i dalších smluv o dodávkách zboží a služeb, které ke dni vyhlášení moratoria trvaly alespoň po dobu 3 měsíců. Cílem moratoria je tedy snaha o udržení běhu podniku, a to i na úkor rovného postavení všech věřitelů. Ačkoliv zahájení řízení nevypovídá nic o tom, zda je dlužník v úpadku, aktivují se již některé základní mechanismy – blokuje se majetek a blokují se veřitelé. Proto od zveřejnění vyhlášky o zahájení řízení nesmí dlužník svůj majetek spravovat tak, že by snižoval jeho hodnotu. Další novinkou tohoto zákona je, že dlužníkovi umožňuje komunikovat pomocí webové služby a vyměňovat si přes internet údaje z aplikace insolvenčního rejstříku s jinými aplikacemi. Údaje poskytované webovou službou jsou shodné s daty dostupnými při interaktivním prohlížení insolvenčního rejstříku. Tyto údaje jsou určeny pro strojové zpracování. Služba je koncipována jako veřejná a je zdarma poskytována na adrese: https://isir.justice.cz/isir/common/index.do. Insolvenční rejstřík patří k novým informačním systémům veřejné správy, je spravován Ministerstvem spravedlnosti a je veřejně přístupný. Insolvenční rejstřík navazuje na dosavadní registr úpadců, nenahrazuje ho však. Oba systémy tedy poběží vedle sebe s tím, že řízení zahájená do 1.1.2008 budou evidovaná pouze ve starém registru úpadců. 3. Rozhodovací fáze Věřitelé mají vliv na základní rozhodnutí činěná v průběhu insolvenčního řízení. V porovnání s předchozí právní úpravou insolvenční zákon zejména umožňuje věřitelům ovlivnit způsob úpadku a vybrat osobu insolvenčního správce. Zákon umožňuje věřitelům, aby v případě, kdy je možnost volby, zvolili, zda formou řešení bude konkurz nebo reorganizace. Zákon vychází z toho, že věřitelé jsou tzv. „ekonomickými vlastníky“ dlužníkova majetku – dlužník již všechno co měl, utratil, a již pouze dluží – všechen jeho majetek tak vlastně ekonomicky patří věřitelům a insolvenční zákon je zde jen proto, aby to procesně zrealizoval. Věřitelé prostřednictvím věřitelských orgánů vykonávají dohled nad činností správce. Zajištění věřitelé mohou dávat správci pokyny ke správě věcí, které slouží k zajištění jejich pohledávky. Každý věřitel se ovšem musí o své dlužníky starat – a to jak před insolvenčním řízením, tak v jeho přůběhu. Proto by věřitel, který chce insolvenční řízení ovlivňovat buď tím, že sám podá návrh na jeho zahájení anebo podá přihlášku své pohledávky, měl zvažovat důvodnost těchto kroků. Jak návrh, tak přihláška podléhají přísnému přezkumu a riziko chyby nese vždy věřitel sám. Zákon nikoho nenutí, aby své pohledávky do insolvenčního řízení přihlašoval. Bude-li však úpadek řešen reorganizací, dojde jejich splněním k tomu, že i nepřihlašené pohledávky bude dlužník povinen plnit. Chce-li věřitel, aby jeho pohledávky byly v rámci insolvenčního řízení uspokojovány a aby mohl ovlivňovat řízení, musí je uplatnit přihláškou, a to i takové, které již byly žalobou uplatněny u soudu nebo jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají na stanovením formuláři u insolvenčního soudu, a to od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty, která je stanovená v rozhodnutí o úpadku (nejdéle 2 měsíce). Insolvenční správce přezkoumá podané přihlášky pohledávek zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka nebo jeho účetní evidence. Přihlášky pohledávek, které nebyly přes výzvu včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží – na základě rozhodnutí soudu pak tyto pohledávky z insolvenčního řízení vypadávají (neuspokojují – se). Bude-li přihláška pohledávky obsahovat chybné informace, může být věřitel, který takovouto přihlášku podal, i sankcionován. Bude-li totiž přezkoumání přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené pohledávce se nebude přihlížet ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna. Navíc soud věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, uloží, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna. Povinnost zaplatit uvedenou částku však nelze uložit věřiteli, který (všechna) práva spojená s nezjištěnou pohledávkou v průběhu řízení nevykonával (většinou tak, že nehlasoval nebo nebyl členem věřitelského výboru), zákon tím však nebrání, aby věřitel vedl o svou pohledávku spor nebo aby ji prodal. Věřitel se může svým aktivním jednáním vyhnout pouze „pokutě“, nikoliv tomu, že jeho „nadhodnocená“ pohledávka bude z insolvenčního řízení zcela vyloučena. Osoby, které přihlášku pohledávky podepsaly, ručí za splnění povinnosti zaplatit částku společně a nerozdílně s přihlášeným věřitelem, pokud je však toto „podepsání“ součástí jejich běžné náplně práce. Jde-li o zástupce na základě plné moci (advokát apod.), pak za splnění této povinnosti ručí osoby, které zástupce k takovému úkonu zmocnily.
4. Způsoby řešení – konkurz nebo reorganizace Pokud je možné a žádoucí, umožní soud podnikateli řešení jeho úpadku reorganizací – toto řešení má přinést věřitelům vždy lepší výsledek než konkurz. Reorganizace nabízí celkové hospodářské ozdravení dlužníka a rozumné uspořádání jeho vztahů s věřiteli. Reorganizace se nesnaží udržovat zaměstnanost nebo sledovat jiné sociální účely. Reorganizace je sice možná pouze u velkých podniků, jejichž obrat přesáhne za poslední účetní období 100 milionů korun nebo které zaměstnávají více než 100 lidí , nicméně zákon nebrání dohodě dlužníka s věřiteli, že se tyto limity nepoužijí. Hlavní slovo při schvalování reorganizace mají věřitel a soud, reorganizace bude schválená tehdy, jestliže skutečně nabídne věřitelům nejlepší řešení.
Dne 1. ledna 2008 nabyl účinnosti zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) a nahradil tak dosavadní zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Od 1. ledna 2008 se tedy na nově zahájená řízení o úpadku bude aplikovat insolvenční zákon, avšak pro úpadková řízení zahájená před tímto datem platí nadále zákon o konkursu a vyrovnání. Cílem insolvenčního zákona je zejména: • Zajištění větší transparentnost a předvídatelnost úpadkového řízení • Posílení postavení věřitelů • Motivace dlužníka ke snaze řešit svůj úpadek včas • Možnost sanace dlužníka tam, kde je to vhodné • Celkové zrychlení a zefektivnění úpadkového řízení Insolvenční zákon se vztahuje na řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka v rámci soudního řízení, a to některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem, k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů. Toto soudní řízení se nazývá insolvenční řízení a zákon výslovně stanoví zásady, na nichž dané řízení spočívá. Patří mezi ně zejména spravedlnost, rychlost, hospodárnost, způsob vedení řízení tak, aby bylo dosaženo co nejvyššího uspokojení věřitelů, ochrana práv věřitele nabytých v dobré víře a zároveň povinnost věřitelů zdržet se jednání směřujícího k uspokojení svých pohledávek mimo insolvenční řízení. Insolvenční zákon se aplikuje na řešení úpadku všech fyzických i právnických osob, podnikatelů i nepodnikatelů, vyjma České republiky (vč. ministerstev), obcí, krajů, České národní banky, Všeobecné zdravotní pojišťovny, veřejných vysokých škol, apod. Zásady ins. Řízení a) insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů; b) věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti; c) nestanoví-li tento zákon jinak, nelze práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení omezit rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce; d) věřitelé jsou povinni zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon.
2.11 Způsob řešení úpadku (hrozícího úpadku) 2.11.1 Konkurs Způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají. 35
2 Účinky prohlášení konkursu Účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku a úřední desce soudu. Prohlášení konkursu má zejména tyto účinky: • přerušuje se likvidace právnické osoby, končí nucená správa, zaniká předběžné opatření; • dlužníkova způsobilost k právním úkonům a jeho procesní způsobilost zůstává nedotčena; • oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou, přechází na insolvenčního správce; • právní úkony, které dlužník učinil poté, co oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přešlo na insolvenčního správce, jsou proti jeho věřitelům neúčinné; • právní úkon, kterým dlužník po prohlášení konkursu odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, je neplatný. Totéž platí, jestliže dlužník uzavře bez souhlasu insolvenčního správce dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl; • insolvenční správce je po prohlášení konkursu oprávněn vypovědět nájemní smlouvu, podnájemní smlouvu, leasingovou smlouvu nebo smlouvu o koupi najaté věci; • druhý účastník nemůže nájemní, podnájemní, leasingovou smlouvu nebo smlouvu o koupi najaté věci po rozhodnutí o úpadku vypovědět nebo od ní odstoupit pro prodlení dlužníka s placením nájemného nebo jiné úhrady, ke kterému došlo před rozhodnutím o úpadku, anebo pro zhoršení majetkové situace dlužníka; • zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela; • nesplatné pohledávky proti dlužníku se považují za splatné; • zanikají všechny jednostranné právní úkony dlužníka, které se týkají majetkové podstaty, zejména jeho příkazy, pověření a plné moci včetně prokury; • insolvenční správce je oprávněn požadovat vrácení vypůjčené věci; • věcná břemena zatěžující majetkovou podstatu, která vznikla za nápadně nevýhodných podmínek poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, se stávají v insolvenčním řízení neúčinnými; • přerušují se soudní, správní a jiná řízení o právech a povinnostech, která se týkají majetkové podstaty, nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, jejichž účastníkem je dlužník. Provoz dlužníkova podniku nekončí prohlášením konkursu, ale skončí až • prodejem podniku jednou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty; • rozhodnutím insolvenčního soudu vydaným na návrh insolvenčního správce po vyjádření věřitelského výboru. 3 Úkony navazující na prohlášení konkursu Insolvenční správce zejména: • vykonává činnost k zjištění, zajištění a soupisu, k dokončení seznamu přihlášených pohledávek, k přípravě přezkumného jednání a k přípravě schůze věřitelů; • sestaví mezitímní účetní uzávěrku ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky prohlášení konkursu; • sestaví zprávu o hospodářské situaci dlužníka ke dni prohlášení konkursu.
4 Zpeněžení majetkové podstaty Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Zpeněžením majetkové podstaty zanikají: • účinky nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, • věcná břemena. Majetkovou podstatu lze zpeněžit: • veřejnou dražbou, • prodejem movitých věci a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí, • prodejem majetku mimo dražbu. Dlužník, osoby mu blízké a osoby, které s ním tvoří koncern, nesmí nabývat majetek náležející do majetkové podstaty, a to ani v případě, že k jeho zpeněžení došlo dražbou; tento majetek nesmí být na ně převeden ani ve lhůtě 3 let od skončení konkursu. Právní úkony uskutečněné v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné. 5 Uspokojení pohledávek Všichni věřitelé zahrnutí do rozvrhu se uspokojují poměrně vzhledem k výši jejich pohledávky tak, jak byla zjištěna. Před rozvrhem se uspokojí dosud nezaplacené pohledávky, které se uspokojují kdykoli v průběhu konkursního řízení; a to: • pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jím postavené na roveň • zajištěné pohledávky. Zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna. 6 Zrušení konkursu Insolvenční soud rozhodne o zrušení konkursu: • zjistí-li, že nebyl ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek; to neplatí, došlo-li již ke zpeněžení podstatné části majetkové podstaty, • zjistí-li, že zde není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny, • po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení, • zjistí-li, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující; přitom se nepřihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, • na návrh dlužníka, jestliže dlužník k tomuto návrhu připojil listinu, na které všichni věřitelé a insolvenční správce vyslovili se zrušením konkursu souhlas. 7 Nepatrný konkurs Nepatrný konkurs je určen k řešení menších konkursů dle rozsahu majetku a počtu věřitelů (celkový obrat dlužníka za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu nepřesahuje dva miliony korun a dlužník nemá více než 50 věřitelů), případně k řešení konkursů vedených na majetek fyzických osob – nepodnikatelů. Jedná se o efektivní a rychlé řešení konkursu zjednodušeným procesním postupem s odchylkami od klasického konkursu. Rozhodnutí o tom, že jde o nepatrný konkurs, může insolvenční soud vydat i bez návrhu a spojit je s prohlášením konkursu nebo je vydat kdykoli v průběhu insolvenčního řízení po prohlášení konkursu. 37
2.11.2 Reorganizace Způsob řešení dlužníkova úpadku, při kterém dlužník může i nadále vyvíjet podnikatelskou činnost, avšak pouze v mezích tzv. reorganizačního plánu, který sleduje mj. ozdravení provozu dlužníkova podniku a uspořádání vzájemných vztahů mezi dlužníkem a jeho věřiteli. Možnosti řešení dlužníkova úpadku v rámci reorganizace je mnoho a limity klade jen to, zda navržené řešení není českým právem zakázáno, a zda s ním souhlasí věřitelé. Podle výsledku se rozdělují do skupin, které pak plán reorganizace schvalují. Věřitelé tak činí na schůzi věřitelů, která je za tímto účelem svolána. Věřitelé dále mají právo průběžně provádět kontrolu, jak dlužník plní reorganizační plán. Pro věřitele má takové řešení výhodu v tom, že pokud se podaří reorganizaci zrealizovat, s velkou mírou pravděpodobnosti budou jejich pohledávky uspokojeny ve větším rozsahu než by tomu bylo v případě, kdy byla podnikatelská činnost dlužníka zastavena, a dlužníkův úpadek by se řešil konkursem. Reorganizace připadá v úvahu jen u podnikatelů, kteří: • nejsou v likvidaci, • nejsou obchodníky s cennými papíry nebo osobami oprávněnými k obchodování na komoditní burze podle zvláštního právního předpisu, • jejichž celkový obrat za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň sto milionů korun, nebo zaměstnávají-li alespoň 100 zaměstnanců v pracovním poměru. Oprávněným k podání návrhu na povolení reorganizace je dlužník nebo přihlášený věřitel. Návrh na povolení reorganizace podaný dlužníkem musí vedle obecných náležitostí obsahovat: • dlužníkovi známé údaje o kapitálové struktuře a majetku osob, které dlužníka ovládají nebo které tvoří s dlužníkem koncern; • údaj o způsobu navrhované reorganizace. Lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že návrhem na povolení reorganizace je sledován nepoctivý záměr insolvenční soud jej zamítne. Na nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení reorganizace lze usuzovat zejména tehdy, jestliže ohledně dlužníka, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo člena jeho kolektivního statutárního orgánu: • v posledních 5 letech probíhalo insolvenční řízení nebo jiné řízení řešící úpadek, a to v závislosti na výsledku takového řízení, • podle výpisu z rejstříku trestů v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení proběhlo trestní řízení, které skončilo pravomocným odsouzením pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy; Rozhodnutí o povolení reorganizace obsahuje • výrok o povolení reorganizace, • informaci o tom, kdo je insolvenčním správcem, • výzvu, aby dlužník ve lhůtě 120 dnů předložil reorganizační plán nebo aby bez zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu sdělil, že jej předložit nehodlá, • informaci o tom, za jakých podmínek mohou předložit reorganizační plán další osoby, • výrok o jiných opatřeních týkajících se majetkové podstaty a nezbytných k zajištění účelu reorganizace. Splatnost závazků a pohledávek se rozhodnutím o povolení reorganizace vždy vrací do původních termínů. Dlužník v průběhu reorganizace je dlužníkem s dispozičními oprávněními. Právní mocí rozhodnutí o povolení reorganizace se ruší omezení dispozičních oprávnění dlužníka, ke kterým došlo ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v dosavadním průběhu insolvenčního řízení.
Ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky povolení reorganizace, sestaví dlužník mezitímní účetní uzávěrku. Rozhodnutím o povolení reorganizace se pozastavuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze dlužníka a místo valné hromady nebo členské schůze dlužníka rozhoduje v její působnosti insolvenční správce. V řízení o reorganizaci se dlužníci dělí do několika skupin, a to tak, aby v každé skupině byli věřitelé se zásadně shodným právním postavením a se zásadně shodnými hospodářskými zájmy. Rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin obsahuje reorganizační plán. 8 Reorganizační plán Reorganizační plán vymezuje právní postavení dotčených osob v důsledku povolené reorganizace. Reorganizační plán musí povinně obsahovat: • rozdělení věřitelů do skupin, s určením, jak bude nakládáno s pohledávkami věřitelů v jednotlivých skupinách, • určení způsobu reorganizace, • určení opatření k plnění reorganizačního plánu, zejména z hlediska nakládání s majetkovou podstatou, a s určením osob, které s ní mohou nakládat, včetně rozsahu jejich práv k nakládání s ní, • údaj o tom, zda bude pokračovat provoz dlužníkova podniku nebo jeho části a za jakých podmínek, • uvedení osob, které se budou podílet na financování reorganizačního plánu nebo převezmou některé dlužníkovy závazky anebo zajistí jejich splnění, včetně určení rozsahu, v němž jsou ochotny tak učinit, • údaj o tom, zda a jak reorganizační plán ovlivní zaměstnanost v dlužníkově podniku, a o opatřeních, která mají být v tomto směru uskutečněna, • údaj o tom, zda a jaké závazky vůči věřitelům bude mít dlužník po skončení reorganizace. Způsob provedení reorganizace není závazně stanoven, nicméně lze ji provést zejména prostřednictvím těchto opatření: • restrukturalizací pohledávek věřitelů, spočívající v prominutí části dluhů dlužníka včetně jejich příslušenství nebo v odkladu jejich splatnosti, • prodejem celé majetkové podstaty nebo její části anebo prodejem dlužníkova podniku, • vydáním části dlužníkových aktiv věřitelům nebo převodem těchto aktiv na nově založenou právnickou osobu, ve které mají věřitelé majetkovou účast, • fúzí dlužníka – právnické osoby s jinou osobou nebo převodem jeho jmění na společníka se zachováním nebo změnou práv třetích osob, připouštějí-li to právní předpisy o hospodářské soutěži, • vydáním akcií nebo jiných cenných papírů dlužníkem nebo novou právnickou osobou, • zajištěním financování provozu dlužníkova podniku nebo jeho části, • změnou zakladatelského dokumentu nebo stanov anebo jiných dokumentů upravujících vnitřní poměry dlužníka. V reorganizačním plánu může být uplatněno i několik způsobů reorganizace současně, pokud to jejich povaha připouští. Od účinnosti reorganizačního plánu se zejména: • obnovuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze družstva, • zanikají práva všech věřitelů vůči dlužníkovi, 39
zanikají ze zákona práva třetích osob k majetku, který náleží do majetkové podstaty. Účinnost reorganizačního plánu se nedotýká práv věřitelů vůči spoludlužníkům a ručitelům dlužníka. Po účinnosti reorganizačního plánu lze proti dlužníku nařídit a provést výkon rozhodnutí nebo exekuci k vymožení pohledávek. •
9 Skončení reorganizace Insolvenční soud zruší rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu • do 6 měsíců od jeho účinnosti, zjistí-li, že některému věřiteli byly poskytnuty zvláštní výhody, aniž s tím ostatní věřitelé stejné skupiny souhlasili, nebo že schválení reorganizačního plánu bylo dosaženo podvodným způsobem. • do 3 let od jeho účinnosti, pokud byl dlužník, jeho statutární orgán nebo člen statutárního orgánu pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, kterým dosáhl schválení reorganizačního plánu nebo podstatně zkrátil věřitele. Rozhodne-li insolvenční soud o zrušení reorganizačního plánu, mohou věřitelé bez dalšího požadovat uspokojení pohledávek a jiných práv, která měli před jeho schválením. Práva věřitelů a třetích osob založená reorganizačním plánem nejsou dotčena. Insolvenční soud rozhodne o přeměně reorganizace v konkurs, jestliže • reorganizace byla povolena na návrh dlužníka a ten její přeměnu v konkurs po tomto povolení navrhl, • oprávněná osoba nesestaví ve stanovené lhůtě reorganizační plán ani po jejím případném prodloužení soudem nebo předložený reorganizační plán vezme zpět, • insolvenční soud neschválil reorganizační plán a oprávněným osobám uplynula lhůta k jeho předložení, • v průběhu provádění reorganizačního plánu dlužník neplní své podstatné povinnosti stanovené tímto plánem nebo ukáže-li se, že podstatnou část tohoto plánu nebude možné plnit, • dlužník neplatí řádně a včas úroky nebo v podstatném rozsahu neplní své jiné splatné peněžité závazky, nebo • dlužník po schválení reorganizačního plánu přestal podnikat, ačkoli podle reorganizačního plánu podnikat měl. 2.11.3 Oddlužení Oddlužení umožňuje řešit úpadek právnických i fyzických osob, v obou případech pak za splnění předpokladu, že nejde o podnikatele. Oddlužení je způsob řešení úpadku, při němž se konsolidují dlužníkovy dluhy tak, aby nezajištění věřitelé byli uspokojeni částečně (ne však méně než 30 %, ledaže by s takovým plněním věřitel vyslovil souhlas) a zajištění v zásadě zcela z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění a od placení zbytku dluhů byl dlužník osvobozen. Jedním z cílů tohoto institutu je kromě konsolidace ekonomické situace dlužníka rovněž dlužníkovo „hospodářské ozdravení". Toto řešení má umožnit dlužníkovi „nový start" a současně snížit náklady veřejných rozpočtů na sanaci těch, kdo se ocitli v sociální krizi. O návrhu na oddlužení, který může podat pouze dlužník-nepodnikatel na stanoveném formuláři, doloženým zákonem předepsanými dokumenty, rozhoduje soud. Věřitelé následně hlasují o způsobu oddlužení, které může být provedeno jednak zpeněžením majetku dlužníka, kdy se postupuje obdobně jako v případě konkursu, anebo plněním formou splátkového kalendáře, kdy je dlužník povinen po dobu pěti let měsíčně splácet věřitelům částku ve výši stanovené zákonem, tj. ve stejném rozsahu, v jakém mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny tzv. přednostní pohledávky.
Výhoda, kterou institut oddlužení přináší pro věřitele, spočívá v tom, že od dlužníka získají alespoň částečné uhrazení svých pohledávek. Institut oddlužení vychází z předpokladu, že pokud je dána dlužníkovi možnost osvobození od placení zbytku dluhu, dlužník sám se mnohem aktivněji zapojí do umořování svého dluhu vůči věřiteli. V konečném důsledku může věřitel docílit větší míry uspokojení svých pohledávek. Principiálně se vychází z toho, že oddlužení sleduje uspokojení těch dlužníků, kteří se do úpadku nedostali v důsledku své podnikatelské činnosti, ale činnosti běžné – zejména provozu domácnosti. Návrh na oddlužení je oprávněn podat jen dlužník. Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři zveřejněném Ministerstvem spravedlnosti a musí obsahovat: • označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat, • údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech, • údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky. Osoby ochotné zavázat se při povolení oddlužení jako spoludlužníci nebo ručitelé dlužníka musí návrh spolupodepsat. Dále musí návrh podepsat i dlužníkův manžel a výslovně uvést, že s povolením oddlužení souhlasí. Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže: • jím je sledován nepoctivý záměr, nebo • hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. • jej znovu podala osoba, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve rozhodnuto, nebo • dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení. Na nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení oddlužení lze usuzovat zejména tehdy, jestliže ohledně dlužníka, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo člena jeho kolektivního statutárního orgánu: • v posledních 5 letech probíhalo insolvenční řízení nebo jiné řízení řešící úpadek takové osoby, a to v závislosti na výsledku takového řízení, nebo • podle výpisu z rejstříku trestů v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení proběhlo trestní řízení, které skončilo pravomocným odsouzením pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy. Oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře. 10 Zpeněžení majetkové podstaty Postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu. Do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení. V rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, insolvenční soud: • uvede informaci o tom, kdo je insolvenčním správcem, a rozhodne o jeho dosavadní odměně a náhradě hotových výdajů a o tom, jak budou uspokojeny, • označí majetek, který podle stavu ke dni vydání rozhodnutí náleží do majetkové podstaty, • označí nezajištěné věřitele, kteří souhlasili s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jejich pohledávky, a uvede nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. 41
11 Plnění splátkového kalendáře Dlužník je povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu. Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen: • vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat, • hodnoty získané dědictvím a darem zpeněžit a jejich výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře, • bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání, • vždy k 15. lednu a k 15. červenci kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců, • nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání plánu oddlužení, • neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody, • nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit. zpět na Obsah dokumentu 2.11.4 Zvláštní způsoby řešení úpadku Zvláštním způsobem jsou řešeny úpadky finančních institucí – bank, subjektů bankám obdobných a pojišťovacích institucí. 2.11.5 Odpovědnost 12 Odpovědnost dlužníka za škodu Osoba, která v rozporu se svými povinnostmi nepodala insolvenční návrh, odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti. Dlužník, který v době trvání moratoria poruší své povinnosti stanovené tímto zákonem, odpovídá věřitelům za škodu nebo jinou újmu, kterou jim tím způsobí. 13 Odpovědnost insolvenčního správce za škodu Insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí. 14 Odpovědnost věřitele za škodu Jestliže řízení o insolvenčním návrhu věřitele bylo zastaveno nebo insolvenční návrh byl odmítnut vinou insolvenčního navrhovatele, má dlužník nebo jiný dlužníkův věřitel proti insolvenčnímu navrhovateli právo na náhradu škody nebo jiné újmy, která mu vznikla zahájením insolvenčního řízení
a opatřeními přijatými v jeho průběhu. Právo na náhradu škody nebo jiné újmy má dlužník nebo jiný dlužníkův věřitel také tehdy, byl-li insolvenční návrh zamítnut. 15 Trestní odpovědnost Trestného činu porušení povinnosti v insolvenčním řízení se dopustí kdo v insolvenčním řízení maří nebo ztěžuje výkon funkce insolvenčního správce, a tím ohrozí účel insolvenčního řízení. Trestného činu pletich v insolvenčním řízení se dopustí ten: • kdo jako věřitel v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení přijme nebo si dá slíbit majetkový nebo jiný prospěch, • kdo věřiteli v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch. • kdo jako insolvenční správce, člen věřitelského výboru nebo zástupce věřitelů v insolvenčním řízení přijme nebo si dá slíbit pro sebe nebo jiného ke škodě věřitelů majetkový nebo jiný prospěch, který mu nepřísluší.
10. Postavení věřitelů v insolvenčním řízení. Přihlášky, spory o ně, věřitelské orgány a jejich role Zajištěný věřitel Zajištěným věřitelem je věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem náležícím do majetkové podstaty, a to zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva, postoupením pohledávky k zajištění nebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy. Právo na uspokojení ze zajištění mají podle insolvenčního zákona na rozdíl od předchozí úpravy také věřitelé, kteří tato práva získali v době dvou měsíců před podáním insolvenčního návrhu. Zajištění věřitelé uplatňují své pohledávky přihláškou pohledávky, v níž se musí dovolat svého zajištění, uvést okolnosti, které je osvědčují, a připojit listiny, které se toho týkají. To platí i tehdy, jde-li o zajištěné věřitele, kteří mohou pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění. Zajištěným věřitelům je dána možnost významně ovlivňovat průběh insolvenčního řízení. Pro přijetí usnesení o způsobu řešení úpadku (konkursem nebo reorganizací) musí vždy na schůzi věřitelů hlasovat nejméně polovina všech přítomných zajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek. Zajištěný věřitel má dále možnost udělovat insolvenčnímu správci pokyny při správě předmětu zajištění, kterými je insolvenční správce vázán. To platí i pro zpeněžení majetku určeného k zajištění příslušné pohledávky. Insolvenční správce se může od pokynů zajištěného věřitele odchýlit jen tehdy, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji, musí však nejprve požádat insolvenční soud o přezkoumání. Zpeněžením věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty v konkursu zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele, a to i v případě, že nepodal přihlášku své pohledávky. Zajištění věřitelé se uspokojují ze 100% výtěžku zpeněžení po odečtení částky připadající na odměnu správce a nákladů na správu a zpeněžení (ty jsou však limitovány maximální částkou 9% z výtěžku zpeněžení), a to kdykoliv v průběhu řízení. Respektuje se přitom doba vzniku zajištění. Přihlášení věřitelé mohou svá práva v insolvenčním řízení uplatňovat také prostřednictvím věřitelských orgánů, kterými jsou schůze věřitelů a věřitelský výbor, případně zástupce věřitelů. Schůze věřitelů 43
Schůzi věřitelů přísluší: • volba a odvolání členů věřitelského výboru a jeho náhradníků nebo zástupce věřitelů • rozhodování o tom, zda ponechá ve funkci prozatímní věřitelský výbor • není-li ustanoven věřitelský výbor ani zástupce věřitelů a není-li v insolvenčním zákoně stanoveno jinak, vykonává schůze věřitelů i jejich působnost Schůzi věřitelů svolává a řídí insolvenční soud. Svolá ji z vlastní iniciativy, nebo na návrh insolvenčního správce, věřitelského výboru anebo alespoň 2 věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle výše činí alespoň desetinu přihlášených pohledávek Právo zúčastnit se schůze věřitelů mají přihlášení věřitelé, dlužník, insolvenční správce a státní zastupitelství, pokud se účastní insolvenčního řízení. Má-li dlužník zaměstnance, má právo zúčastnit se schůze věřitelů také odborová organizace, která u dlužníka působí. K platnosti usnesení schůze věřitelů se vyžaduje prostá většina hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů (nestanoví-li zákon jinak), počítaná podle výše jejich pohledávek, přitom platí, že na každou 1 Kč pohledávky připadá jeden hlas. Právo hlasovat mají všichni na schůzi přítomní věřitelé. Nejde-li o volbu věřitelského výboru, nesmí žádný z věřitelů hlasovat ve vlastní věci nebo ve věci osoby věřiteli blízké anebo osoby, která tvoří s věřitelem koncern. Na schůzi věřitelů, která nejblíže následuje po přezkumném jednání, se mohou věřitelé usnést, že insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správce odvolávají z funkce a že ustanovují nového insolvenčního správce. Toto usnesení je přijato, jestliže pro ně hlasovala nejméně polovina všech věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek. Odporuje-li usnesení schůze věřitelů společnému zájmu věřitelů, může je insolvenční soud zrušit. Věřitelský výbor Je-li přihlášených věřitelů více než 50, je schůze věřitelů povinna ustanovit věřitelský výbor. Věřitelský výbor chrání společný zájem věřitelů a v součinnosti s insolvenčním správcem přispívá k naplnění účelu insolvenčního řízení. Ve věřitelském výboru mají být zastoupeny všechny skupiny věřitelů podle povahy jejich pohledávek. Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky volí schůze věřitelů. Věřitelský výbor má nejméně 3 a nejvýše 7 členů. O počtu členů rozhoduje schůze věřitelů. Členy a náhradníky věřitelského výboru mohou být jen přihlášení věřitelé, kteří se svým zvolením souhlasí. Členové a náhradníci věřitelského výboru jsou povinni při výkonu své funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídají za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobili porušením svých povinností nebo neodborným výkonem své funkce. Společnému zájmu věřitelů jsou při výkonu funkce povinni dát přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob. Nabývat majetek z majetkové podstaty mohou jen se souhlasem schůze věřitelů. Odpovídají i za své zaměstnance a jiné osoby, jejichž prostřednictvím plnili či měli plnit své povinnosti. Věřitelský výbor zejména dohlíží na činnost insolvenčního správce a je oprávněn podávat insolvenčnímu soudu návrhy týkající se průběhu insolvenčního řízení. Jeho další kompetence jsou upraveny v ustanovení § 58 insolvenčního zákona. Zástupce věřitelů Není-li volba věřitelského výboru povinná, může schůze věřitelů místo něho zvolit zástupce věřitelů a jeho náhradníka. Ustanovení o věřitelském výboru platí pro zástupce věřitelů a jeho náhradníka obdobně. Incidenční spor Nová právní úprava však incidenční spory zahrnula do insolvenčního řízení s tím, že jsou nedělitelnou složkou insolvenčního řízení a rozhoduje o nich stejný soud jako v insolvenčním řízení. Výjimku tvoří
v souladu s ust. § 160 odst. 2 insolvenčního zákona reálné nebezpečí průtahů insolvenčního řízení. V tomto případě je incidenční spor přikázán jinému soudci Ust. § 159 odst. 1 insolvenčního zákona podává tento výčet incidenčních sporů: a) spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek, b) spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty nebo o vydání výtěžku zpeněžení c) spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, d) spory na základě odpůrčí žaloby, e) spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insolvenčním správcem, f) další spory, které zákon označí jako spory incidenční. 11. Úpadek jako správa dlužníkova majetku, obsah majetkové podstaty a spory o její kvalitě a rozsahu
2.12 Úpadek Dlužník je v úpadku, jestliže má • více věřitelů (nestačí pouhá pluralita závazků) a • peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a • tyto závazky není schopen plnit (musí se jednat o objektivní neschopnost nikoli pouze o neochotu plnit). Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže (vyvratitelné domněnky platební neschopnosti): • zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo • je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo • není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo • nesplnil povinnost, kterou mu uložil insolvenční soud, předložit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, seznam svých zaměstnanců. Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen, tj.: • má-li více věřitelů a • souhrn jeho závazků (nikoli jen splatných) převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. 2.12.1 Hrozící úpadek Dlužník (nikoli však věřitel) může podat návrh na insolvenční řízení nejen tehdy, když se dlužník ocitl v úpadku, ale i tehdy, kdy dlužníkovi úpadek teprve hrozí. O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se 45
zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků 2.12.2 Rozhodnutí o úpadku Je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku. Rozhodnutí o úpadku musí obsahovat: • výrok o tom, že se zjišťuje úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, • výrok, jímž insolvenční soud ustanovuje insolvenčního správce, • údaj o tom, kdy nastávají účinky rozhodnutí o úpadku, • výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve stanovené lhůtě, • výzvu, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci, • výzvu, aby věřitelé insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách, • výrok, jímž se určí místo a termín konání schůze věřitelů a přezkumného jednání, • výrok, jímž se uloží dlužníku, který tak dosud neučinil, aby ve stanovené lhůtě sestavil a odevzdal insolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů, • označení hromadných sdělovacích prostředků, ve kterých bude insolvenční soud zveřejňovat svá rozhodnutí. Lhůta k přihlášení pohledávek stanovená v rozhodnutí nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek 30 dnů. 2.12.3 Účinky rozhodnutí o úpadku Po rozhodnutí o úpadku: • účinky spojené s předběžným opatřením nařízeným insolvenčním soudem trvají, • započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele je po rozhodnutí o úpadku přípustné, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku. Započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele však není přípustné, jestliže dlužníkův věřitel: • se ohledně své započitatelné pohledávky nestal přihlášeným věřitelem, nebo • získal započitatelnou pohledávku neúčinným právním úkonem, nebo • v době nabytí započitatelné pohledávky věděl o dlužníkově úpadku, anebo • dosud neuhradil splatnou pohledávku dlužníka v rozsahu, v němž převyšuje započitatelnou pohledávku tohoto věřitele. 12. Sanační řešení úpadku s alternativním akcentem na reorganizaci nebo oddlužení SANAČNÍ ZPŮSOBY: Reorganizace:
Provoz podniku je zachován, ale je podroben sanačním opatřením, která schválil soud a jejichž provádění je průběžně kontrolováno ← D musí být podnikatelem Pro střední a velké podnikatele s ročním obratem nad 100 mega nebo nad 100 zaměstnanců. 1. postupné a poměrné uspokojování D pohledávek 2. jednorázová opatření a jejich realizace směřující k restrukturalizaci podniku nebo poskytujících kapitálové přínosy K návrhu je oprávněn D a přihlášený V. Soud zamítne, lze – li předpokládat nepoctivý záměr. O povolení soud rozhodne do 3 měsíců od rozhodnutí o úpadku, avšak po schůzi věřitelů. Po povolení je D s dispozičními oprávněními, ale zásadní úkony činí jen se souhlasem V výboru. Základním dokumentem je reorganizační plán, který obsahuje způsob R, rozdělení V do skupin, rozsah jejich uspokojení, sanační opatření. Na jeho zpracování má přednostní právo D. Pak se projednává na schůzi věřitelů, která je k tomu svolána soudem. Pro se musí vyslovit nadpolovina dle výše pohledávek. Musí být pak ještě schválen rozhodnutím soudu. Účinným se stává PM, a vůči všem. R končí splněním R plánu. Lze však předčasně zrušit, když při schvalování došlo k pochybením. Oddlužení: Pro nepodnikatele. Návrh musí podat D společně s I návrhem s předepsanými náležitostmi. Soud: Odmítne pro nezhojitelné vady Vezme na vědomí zpětvzetí Zamítne ze zákonem daných důvodů → tyto tři případy → konkurz Jinak povolí oddlužení. 1. zpeněžení MP 2. po dobu 5 let bude D nezajištěným V plnit ze zabavitelné části jeho příjmů v poměru stanoveném soudem, a zajištění se uspokojí z výtěžku předmětu zajištění Účinky schváleného oddlužení: D nabývá opět dispoziční oprávnění, ale jen s některými omezeními. Jestliže D řádně splnil své povinnosti vyplývající z oddlužení, soud jej rozhodnutím osvobodí od placení zbylé části pohledávek. + viz výše
13. Neúčinnost a neplatnost právních jednání v ins. řízení Další důležitou změnou zaváděnou insolvenčním zákonem je nová úprava neplatnosti a neúčinnosti právních úkonů. Základním účelem úpadkového práva je co nejvyšší, spravedlivé a zpravidla poměrné uspokojení věřitelů z majetku úpadce. Jedním z předpokladů dosažení tohoto účelu je jednak ujasnění, co je součástí majetkové podstaty, a dále zabránění úkonům, kterými dochází k vyvádění aktiv z majetkové podstaty na její úkor, případně přebírání nepřiměřených závazků v neprospěch podstaty. 47
Zákon o konkursu a vyrovnání za účelem zabránění takových úkonů obsahoval úpravu odporovatelnosti a neúčinnosti právních úkonů, která však působila časté problémy, byla nekoncepční a vyžadovala dotváření ze strany soudní praxe. Insolvenční zákon se zabývá, v porovnání se zákonem o konkursu a vyrovnání, touto problematikou podrobněji, přičemž upravuje jednak neúčinnost (§ 235 a násl.) a nově také neplatnost (§ 231 a násl.) právních úkonů. NEPLATNOST PRÁVNÍCH ÚKONŮ Jak bylo naznačeno výše, neplatnost právních úkonů týkajících se majetku podstaty má značný význam pro zjištění majetkové podstaty. Insolvenční zákon se zabývá především následky neplatnosti právních úkonů a procesněprávním vymezením možnosti domáhat se neplatnosti. Důvody neplatnosti přitom vyplývají z obecné úpravy občanského práva. V některých případech pak sankci neplatnosti stanoví přímo insolvenční zákon (např. § 246 odst. 4, § 269, § 354 odst. 4). Po dobu insolvenčního řízení posuzuje platnost či neplatnost právních úkonů týkajících se majetku nebo závazků dlužníka pouze insolvenční soud, a to jako otázku předběžnou nebo v rámci incidenčního sporu, jehož předmětem je neplatnost konkrétního právního úkonu. Insolvenční soud přitom není vázán rozhodnutím jiného soudu či jiného orgánu, kterým v průběhu insolvenčního řízení došlo ke zjištění neplatnosti právního úkonu. Je však vázán rozhodnutím soudu o neplatnosti, jestliže toto rozhodnutí nabylo právní moci před zahájením insolvenčního řízení. K podání žaloby jsou aktivně legitimovaní účastníci insolvenčního řízení s výjimkou dlužníka, který je oprávněn podat žalobu pouze tehdy, pokud je dlužníkem s dispozičními oprávněními, dále insolvenční správce a státní zástupce. Žalobcem nebo žalovaným přitom musí být vždy insolvenční správce. Ustanovení § 231 odst. 3 insolvenčního zákona přiznává insolvenčnímu správci oprávnění dovolat se relativní neplatnosti právního úkonu namísto osoby, jež je relativní neplatností právního úkonu dotčena. Následkem zjištění neplatnosti právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka je vznik povinnosti účastníků dotčeného právního vztahu vydat majetkový prospěch získaný plněním z neplatného právního úkonu. Insolvenční správce však může vydání majetkového prospěchu druhému účastníkovi neplatného úkonu odmítnout, jestliže nedošlo k obohacení majetkové podstaty nebo je-li požadováno více, než činí případné obohacení (§ 233 odst. 1). Tomuto postupu insolvenčního správce se může oprávněná osoba bránit excindační žalobou podle § 233 odst. 2 insolvenčního zákona. V případě, že správce zpeněží plnění z neplatného právního úkonu, lze se neplatnosti smluv, kterými tak učinil, domáhat zvláštní žalobou podanou k insolvenčnímu soudu, přičemž je takový spor považován rovněž za spor incidenční. Pro vyloučení pochybností v případech, ve kterých by bylo možné považovat neplatný právní úkon současně i za neúčinný, stanoví insolvenční zákon v souladu s rozhodovací praxí preferenci neplatnosti (§ 234). Vychází se zde ze zásady, že jen platný právní úkon může být neúčinný. Neúčinnost právních úkonů dlužníka Neú innými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo
zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. O neú innosti rozhoduje insolven ní soud pouze na návrh insolven ního správce. Osoby, v jejichž prospěch byl neú inný právní úkon u iněn nebo které z něho měly prospěch, mají povinnost vydat dlužníkovo plnění do majetkové podstaty. Může jít o tyto právní úkony: a) Právní úkon bez přiměřeného protiplnění (tím se rozumí právní úkon, jímž se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož cena je podstatně nižší než cena obvyklá) – tomuto lze odporovat, byl-li u iněn v posledních 3 letech před zahájením insolven ního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby která s dlužníkem tvoří koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolven ního řízení ve prospěch jiné osoby. V případě právního úkonu ve prospěch jiné osoby musí být ještě splněna podmínka, dle které se jedná o úkon u iněný v době, kdy již byl dlužník v úpadku nebo který vedl k dlužníkovu úpadku. b) Zvýhodňující právní úkon (tím se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu náleželo v konkursu. – např. když dlužník splnil dluh dříve, než se stal splatným) – tomuto lze odporovat byl-li u iněn v posledních 3 letech před zahájením insolven ního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby která s dlužníkem tvoří koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolven ního řízení ve prospěch jiné osoby. I zde musí být u právního úkonu ve prospěch jiné osoby ještě splněna podmínka, dle které se jedná o úkon u iněný v době, kdy již byl dlužník v úpadku nebo který vedl k dlužníkovu úpadku. c) Úmyslně zkracující právní úkony – odporovat lze taktéž právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám (u osob dlužníku blízkých a osob jež s ním tvoří koncern toto zákon presumuje ). Takovému to úkonu lze odporovat, byl-li u iněn v posledních 5 letech před zahájením insolven ního řízení.
14. Obchodní společnosti. Celková charakteristika 49
Obch Z pouze obchod. společnost charakterizuje: jako právnickou osobu, založenou za účelem podnikání, nestanoví-li právo Evropských společenství či zákon jinak - obch. společn. je PO, je také podnikatelem – vždy se zapisuje do obchodního rejstříku - za podnikatele se považují i ty obch. společn., které nevyvíjí podnikatels. činnost a jsou založ. za jiným než podnikatels. účelem 3.
4. Pojem obchodní společnost (OS) Pojmy: 1) korporace - sdružení osob 2) nadace (society) - účelově vyčleněný majetek. Korporace se liší od nadace tím, že má pr. subjektivitu. Definice: OS je spojení osob, které se společenskou smlouvou dobrovolně zavazují, že spjaty urč. organizační formou budou sledovat cíl, který si vymezily, a přispívat k jeho dosažení (Pokorná). ObchZ - PO založená za účelem podnikání. Úprava OS je družstvům subsidiární (§260). Dle ObčZ jsou všechny normy 1.,2.,4. části ObchZ dispozitivní, pokud odchýlení zákon výslovně nezakazuje a pokud z ustanovení nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit. U nás tax. výčet OS (4 OS, které jsou zároveň PO a PL). OS je PO založenou za účelem podnikání (s.r.o. a a.s. lze založit i za jiným účelem). Zakladateli a společníky OS mohou být FO i PO (české i zahraniční). FO či PO může být společníkem s neomezeným ručením jen v jediné společnosti (zápověď dvojího ručení). Jediný zakladatel smí být u s.r.o., a.s (jen PO; akcionářem však může být 1 FO), u ost. min. dva. FO smí být 1 zakladatelem max. 3 s.r.o. 1-členná s.r.o. nesmí být 1 zakladatelem či společníkem jiné s.r.o. Max. počet jen u s.r.o. (50 zakladatelů). Zneužití většiny a menšiny - zneužití většiny i menšiny hlasů se zakazuje; zakazuje se též jednání, jehož cílem je některého ze společníků zneužívajícím způsobem znevýhodnit (preference zájmů společnosti).
5. Charakteristika jednotlivých forem OS Obchodní zákoník charakterizuje obchodní společnosti jako právnické osoby založené za účelem podnikání, což není zcela přesné, protože existují i obchodní společnosti založené za jiným účelem než je podnikání. Jedná se o společnost s ručením omezeným a akciovou společnost. Obchodní společnost je jednak právnickou osobou a jednak podnikatelem. A vždy se zapisuje do obchodního rejstříku. Za podnikatele se považují i ty společnosti, které nevyvíjí žádnou podnikatelskou činnost a jsou založeny za jiným než podnikatelským účelem. Podnikatelem je tedy každá osoba zapsaná do obchodního rejstříku.
• -
Znaky obchodní společnosti. jde o sdružení osob je vyloučeno, aby a.s. založila jediná FO jedna FO může být jediným zakladatelem a společníkem nejvýše tří společností, spol.s r.o. s jedním společníkem nemůže být zakladatelem ani společníkem jiné společnosti,
-
zakladatelem a ani společníkem obchodní společnosti s neomezeným ručením nemůže být FO ani PO, která je společníkem jiné společnosti s neomezeným ručením. sdružení osob spočívá na smluvním základě – k založení je třeba souhlasného projevu vůle zakladatelů, obchodní společnost je zakládána a vzniká k naplnění určitého účelu – účel může být podnikatelský nebo nepodnikatelský. K podnikatelskému účelu se zakládají veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být založeny i k jinému účelu než podnikatelskému.
• •
Dělení obchodních společností Zakládány mohou být pouze obchodní společnosti vyjmenované v ObchZ: veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Obchodní společnosti lze dělit na kapitálové a osobní. Kapitálové jsou společnost s ručením omezeným a akciová společnost, osobní jsou komanditní společnost a veřejné obchodní společnosti. Komanditní společnost je někdy řazena mezi smíšené obchodní společnosti.
1)
Osobní výši vkladu nepředepisuje zákon a ta neovlivňuje společníkův podíl na zisku obch. podíl je nepřevoditelný os. zapojení společníka do společnosti vnitřní organ. strukturu zákon nepředepisuje o záležitostech rozhodují společníci ve sboru, zejm. jednomyslně ručení společníka je neomezené zánik členství společníka zaniká často i společnost účel je výlučně podnikatelský. v.o.s, k.s 2) Kapitálové • vkladová povinnost; výše vkladu ovlivňuje velikost obch. podílu a tím i účast na rozhodování a na zisku • obligatorní vytvoření zákl. kapitálu • vnitřní organ. struktura předepsána • váha hlasu se odvozuje z velikosti majetkového podílu; rozhoduje se většinově • obch. podíl je převoditelný • zánik členství neovlivňuje existenci společnosti • ručení společníků za závazky společnosti je limitováno. a.s., s.r.o. 3) Smíšení společnosti – vykazují znaky jak společností osobních tak i kapitálových. Lze považovat též k.s. za společnost smíšenou, někdy i s.r.o. (spíše však kapitálová s prvky osobní).
• • • • • • • •
1) Evropská společnost – nadnárodní forma obchod. společn. - práv. úprava vychází přímo z konunitár. předpisů - lze ji zakládat na celém území EU 2) Evropské hospodářské zájmové sdružení – nadnárod. forma obchod. společn. - na území ČR je nařízení Rady účinné od 1. 5. 2004, tj. ode dne vstupu ČR do EU
51
15. Orgány obchodních společností
5.1 Veřejná obchodní společnost Pokud společenská smlouva nestanoví jinak, je statutárním orgánem v.o.s.každý společník; to znamená, že každý společník může jednat jménem společnosti ve všech věcech, bez dohody s ostatními společníky. Společenská smlouva však může vymezit statutární orgány odchylně (zejména stanovit, že statutárními orgány jsou jen někteří společníci). Vztah mezi v.o.s. a společníkem, který je statutárním orgánem, při vyřizování záležitostí společnosti se řídí dohodou mezi společníkem a společnosti a pokud to taková dohoda nevylučuje, řídí se tento vztah též přiměřeně ustanoveními obchodního zákoníku o mandátní smlouvě. Zřízení dalších orgánů obchodní zákoník pro v.o.s.nepředpisuje.
5.2 Komanditní společnost Statutárním orgánem společnosti jsou komplementáři. Pokud ze společenské smlouvy nevyplývá něco jiného, je každý komplementář oprávněn jednat jménem společnosti samostatně.
5.3 Společnost s ručením omezeným 5.3.1 5.3.2 -
Valná hromada nejvyšší orgán společnosti členy: společníci s.r.o. působnost: viz §125/1 Obch.z (př.schvalování stanov a jejich změn, jmenování, odvolání a odměňování jednatelů a členů dozorčí rady, rozhodování o fůzi, převodu jmění na společníka, rozdělení a změně právní formy,…) rozhoduje o věcech, které jsou jí svěřeny, usnesením (valná hromada je schopna usnášení, jsouli na ní přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů), každý společník má jeden hlas na každých 1000 Kč svého vkladu (nestanoví-li spol.smlouva jinak) valná hromada rozhoduje: prostou většinou hlasů přítomných společníků (výjimka – př. u schvalování stanov a jejich změn je nutný souhlas alespoň 2/3 většiny všech společníků – o takovém rozhodnutí musí být pořízen notářský zápis) svolává ji – 1.jednatel - nejméně 1x za rok (nemá-li společnost jednatele, pak je oprávněn ji svolat každý společník), 2.společníci – pouze ti, jejichž vklady převyšují 10% základního jmění, 3. dozorčí rada – pokud to vyžadují zájmy společnosti každý společník, jednatel, likvidátor, správce konkurzní podstaty, vyrovnací správce nebo člen dozorčí rady se může domáhat, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady má-li společnost jediného společníka, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento společník Jednatel statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů (je-li jich více, je každý z nich oprávněn jednat jménem společnosti samostatně)
5.3.3 -
jednatele jmenuje valná hromada z řad společníků nebo jiných fyzických osob (jednatelem může být jen FO, která splňuje podmínky provozování živnosti dle § 6 Živnostenského zákona a u níž nejsou dány překážky provozování živnosti dle §8) jednateli náleží obchodní vedení společnosti, povinni vést řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vést seznam společníků vztahuje se na ně zákaz konkurence (§136) Dozorčí rada kontrolní orgán společnosti (zřizuje se, stanoví-li tak společenská smlouva) působnost: §138 (př.dohlíží na činnost jednatelů, přezkoumává roční účetní závěrku,..) členy volí valná hromada, členem nemůže být jednatel společnosti dozorčí rada musí mít alespoň tři členy na členy se vztahuje zákaz konkurence (§136) členové mají ze zákona právo účastnit se valné hromady s.r.o.
5.4 Akciová společnost Povinně vytvářenými orgány jsou: 5.4.1 5.4.2 -
Valná hromada nejvyšší orgán společnosti působnost: viz §187 Obch.z (př. rozhodování o změně stanov, rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu, volba a odvolání členů představenstva a dozorčí rady, rozhodnutí o fúzi, o zrušení společnosti s likvidací,…) členy: akcionáři a.s. svolává ji: 1.představenstvo (nejméně 1x za rok), 2.člen představenstva – pokud je představenstvo dlouhodobě neschopné se usnášet, 3.dozorčí rada – pokud to vyžadují zájmy společnosti, 4.akcionář - §181/3 – zmocnění soudem schopnost se usnášet: pokud přítomní akcionáři mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30% základního kapitálu společnosti (není-li valná hromada schopna se usnášet, svolá představenstvo náhradní valnou hromadu) valná hromada rozhoduje: většinou hlasů přítomných akcionářů (pro některé případy však zákon určuje kvalifikovanou většinu -§186/2,3,4,5 – o těchto rozhodnutích se vyžaduje notářský zápis) má-li společnost jen jediného akcionáře, nekoná se valná hromada a působnost v.h.vykonává tento akcionář Představenstvo statutární orgán, který řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady za představenstvo jedná navenek jménem společnosti každý člen představenstva členové: nejméně 3 (to neplatí jde-li o společnost s jedním akcionářem), FO, která splňuje podmínky provozování živnosti a u níž nejsou dány překážky pr.ž. členy představenstva volí a odvolává: valná hromada, 53
5.4.3 -
funkční období jednotlivých členů – určují stanovy (pokud to neurčují, pak 5 let), nesmí přesáhnout 5 let pro členy platí zákaz konkurence – viz § 196 Dozorčí rada kontrolní orgán společnosti, dohlíží na výkon působnosti představenstva a na uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti členové: nejméně 3, počet jejich členů musí být dělitelný třemi členy volí: valná hromada, pokud však má a.s.v době volby více než padesát zaměstnanců v hlavním pracovním poměru, volí třetinu členů zaměstnanci společnosti funkční období člena: nesmí přesáhnout 5 let, první funkční období členů dozorčí rady činí 1 rok od vzniku společnosti člen dozorčí rady nesmí být zároveň členem představenstva, prokuristou nebo osobou oprávněnou podle zápisu v OR jednat jménem společnosti právo účastnit se valné hromady, povinnost seznamovat valnou hromadu s výsledky své kontrolní činnosti dozorčí rada rozhoduje: na základě souhlasu většiny hlasů svých členů (každý člen má jeden hlas), o zasedání dozorčí rady se pořizuje zápis
16. Pravidla správy obchodní korporace, odpovědnost členů orgánů a fiduciární povinnosti
17. Pravidla odměňování členů orgánů korporace
18. Předběžná společnost, vklady a jejich práva 6.
6.1 PŘEDBĚŽNÁ SPOLEČNOST: -
od podpisu společenské smlouvy (zakladatelské listiny) do zápisu do OR. mezidobí mezi založením a vznikem společnosti v tomto mezidobí je možno již jménem založené společnosti činit právní úkony
Rozdíl mezi založením x vznik: 7. Založení – společenskou smlouvou (výjimka: a.s. – zakladatelskou smlouvou) Vznik – návrh na zápis do obchodního rejstříku, musí být podán do 90 dnů od založení společnosti či obdržení živnostenského oprávnění JEDNÁNÍ JMÉNEM SPOLEČNOSTI PŘED ZÁPISEM DO OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU: - jménem společnosti lze jednat již před jejím vznikem
-
v současné době může jménem neexistující společnosti jednat kdokoli (budoucí zaměstnanec, zakladatel atd.) a to i před založením společnosti. Z toho plyne, že nejde o neplatné jednání, přestože subjekt, jehož jménem bylo jednáno, doposud neexistuje.
-
jednat může kdykoliv, i když není zakladatelem nebo budoucím orgánem společnosti nebo jeho členem ⇒ kdo jedná jménem společnosti před jejím vznikem, je z tohoto jednání zavázán sám. Pokud takto jedná více osob, jsou zavázáni solidárně (společně a nerozdílně)
-
jednající osoby přestanou být z takto učiněných jednání zavázány pouze tehdy, pokud společnost účinky těchto jednání převezme na sebe, a to do 3 měsíců od svého vzniku zakladatelé jsou povinni pořídit seznam jednání učiněných před vznikem společnosti a předložit jej ke schválení společníkům nebo orgánu oprávněném je schválit tak, aby byla dodržena zákonná lhůta ⇒ pokud zakladatelé poruší tuto povinnost, odpovídají společně a nerozdílně věřiteli za škodu, která má v důsledku toho vznikne. ⇒ pokud společnost tyto závazky převezeme, platí, že je z těchto jednání zavázána od počátku (právní fikce)
-
-
8. statutární orgán je povinen bez zbytečného odkladu po schválení jednání, učiněných před vznikem společnosti, dát všem zúčastněným (účastníkům závazkových vztahů) najevo, že se tak stalo → porušení oznamovací povinnosti má za následek vznik odpovědnosti za škodu 8.1 založení
vznik 90 dnů
-
schválení / fikce 3 měsíce
jednání učiněná před vznikem spol. schvalují buď společníci nebo příslušný orgán společnosti u V.O.S. - všichni společníci, nestanoví-li společenská smlouva, že postačí souhlas většiny společníků u K.S. - komplementáři společně s komandity většinou hlasů, pokud společenská smlouva nestanoví jinak u S.R.O. a A.S. - valná hromada SPRÁVA A SPLÁCENÍ VKLADŮ PŘED VZNIKEM SPOLEČNOSTI
U Kapitálových obchodních společností musí být před zápisem výše základního kapitálu do OŘ prokázáno, že byly příslušné části vkladů splaceny, resp. nepeněžité vklady ve 100% a na každý peněžitý vklad alespoň 30%. Za trvání společnosti má tuto povinnost statutární orgán. Před vznikem společnosti spravuje splacené vklady správce vkladu – zakladatel tím pověřený ve společenské nebo zakladatelské smlouvě. 55
Správou peněžitého vkladu může být pověřena i banka. Pokud jde o splácení peněžitých vkladů, musí být splaceny u banky na zvláštní účet, který za tím účelem zřídí správce vkladu na firmu zakládané společnosti. Banka neumožní disponovat se splacenými vklady na tomto účtu dříve, než bude společnost zapsána do OŘ. Výjimku tvoří úhrada zřizovacích výdajů, nebo vrácení vkladů, nedojde-li ke vzniku společnosti. Pokud jsou předmětem nepeněžitého vkladu věci movité, považují se za splacené předáním věci správci vkladu, pokud nebylo ve společenské smlouvě, zakladatelské listině nebo smlouvě stanoveno něco jiného. Zákon specifiky upravuje případ, kdy je předmětem nepeněžitého vkladu nemovitost. V tomto případě musí vkladatel předat osobě správce vkladu písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem. Předáním tohoto prohlášení spolu s předáním nemovitosti správci vkladu je vklad splacen. Na základě tohoto prohlášení společnost po svém vzniku podává návrh na vklad do katastru nemovitostí. Splácení nepeněžitých vkladů před vznikem společnosti je zásadně založeno na principu, že ke splacení vkladu je třeba uzavření zvláštní smlouvy mezi vkladatelem a správcem vkladu, který jedná jménem společnosti ⇒ smlouva o vkladu. Vlastnické právo ke vkladům, které jsou splaceny před vznikem společnosti, popř. jiná práva k těmto vkladům, přechází na společnost dnem jejího vzniku. Výjimkou je nabytí vlastnického práva k majetku, ke kterému se podle zvláštních právních předpisů nabývá vlastnické právo až zápisem do zvláštní evidence. Jde např. o nemovitosti, jež jsou evidovány v kat. nemovitostí – vlastnické právo nabývá společnost až vkladem do kat. nemovitostí. Po vzniku společnosti je správce vkladu povinen splacené vklady předat i s plody a užitky společnosti. Tato se nevztahuje na peněžité vklady, jež jsou uloženy na zvláštním účtu banky. Pokud společnost nevznikne, je správce vkladu povinen vrátit splacené vklady spolu s plody a užitky vkladateli. Správce vkladu ručí za závazky společnosti do výše rozdílu mezi částkou, o níž potvrzení vydal, a částkou, která byla skutečně splacena. Toto jeho ručení je časově omezeno na dobu pěti let od vzniku společnosti. Splacení v případě know-how ⇒ předáním dokumentace
19. Veřejná obchodní společnost Sdružení min. 2 osob, založené za účelem podnikání jako PO, jejíž společníci ručí za její závazky solidárně a neomezeně. Vývoj - vznik ze societas iuris civilis v ŘP; ve středověku funguje (Itálie) jako compagnia; v čes. zemích ve středověku označována jako tovaryšstvo; pr. upravena v ObchZ 1863. Výhody - min. fin. nároky na založení, zákon nenormuje vnitřní organ. strukturu. Nevýhody neomezené a solidární ručení.
9.
Založení a vznik, společenská smlouva
Zakladatelé (společníci) - FO i PO (zahr. i čes.; vyjma př. bank); min. 2; max. počet není. Lze být neomezeně ručícím společníkem jen v 1 OS (netýká se však př. tichého společenství). • FO - splnění obec. podmínek provozování živnosti, absence překážek provozování živnosti (bez ohledu na předmět podnikání v.o.s; nestává se tak z něj PL). • PO - společnická P a P vykonává její SO, příp. jím pověřený zástupce (musí však splňovat podmínky stanovené pro FO). Zakladatelé musí mít pr. subjektivitu. Společenská smlouva (SS) - písemná s ověřenými podpisy (lze ji uzavřít i v zastoupení, §57/2) Náležitosti: a) firma a sídlo b) id. Společníků c) předmět podnikání - v mezích §2/1 d) podpisy. Nepodstatné části - př. a) trvání v.o.s. (jinak je založena na dobu neurčitou) b) sjednání vklad. Povinnosti c) určení SO, pravidla obch. vedení d) úprava dělení zisku (nelze sjednat, že na zisku se bude podílet jen některý a ost. jen na ztrátě - societas leonina) e) jiné důvody zrušení v.o.s. Změny - písemně s ověřenými podpisy; nutný souhlas všech společníků, nestanoví-li ObchZ jinak (SS může stanovit, že ke změně stačí souhlas většiny). Vznik 1) uzavření SS 2) nutno opatřit pod. oprávnění (zakladatelé ustanoví pro výkon živnosti odpovědného zástupce; oprávnění vzniká dnem vzniku v.o.s.) Advokacii lze vykonávat jen formou v.o.s. Je třeba prokázat: a) výkon urč. činnosti jen pomocí osob zvlášť oprávněných (§30) b) pr. důvod užívání místností, kde sídlí. V.o.s. vzniká dnem, k němuž byla zapsána do OR; návrh na zápis podepisují všichni společníci, přiloží SS a listiny osvědčující údaje zapisované do OR. Není-li návrh podán do 90 dní od založení v.o.s. či od doručení živnost. či jiného pod. oprávnění, nelze již na základě tohoto oprávnění podat návrh na zápis. 57
10.
Právní postavení společníků
Rozsáhlá soustava P a P (určeno zejm. v SS); společníci sami řídí v.o.s., jejich pr. postavení je zásadně stejné; povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře. 1) vkladová povinnost (je-li smluvena) - je splatná bez zbytečného odkladu po vzniku v.o.s. (dis), příp. po vzniku účasti ve v.o.s.; majitelem vkladů se stává v.o.s. Prodlení se splácením peněžitého vkladu - úrok z prodlení 20% dlužné částky (dis); společník smí podat žalobu na jiného o splacení vkladu, pokud ji již nepodala sama v.o.s.; v.o.s. se smí domáhat vyloučení společníka, který závažně porušuje své povinnosti. Lze vložit více vkladů, ty se pro účely výpočtu podílu sčítají. 2) os. účast na aktivitách v.o.s. - vyplývá z os. povahy v.o.s.; konkrétní povinnosti budou v SS. 3) zákaz konkurence (dis) - bez svolení ost. nesmí společník podnikat (nepatří sem účast na jiných OS) v předmětu podnikání v.o.s. (ani ve prospěch jiných osob), ani zprostředkovávat obchody v.o.s. pro jiného. Nemůže být SO či jiným orgánem OS s obdobným předmětem podnikání. Důsledky porušení - 12.7. 4) podíl na zisku a ztrátě (dis) - zjišťují se z účet. závěrky a) zisk - dělí se rovným dílem (veškerý, zdaňují jej až společníci - zpět do v.o.s do lze poskytnout jako úvěr či vklad); splatnost - do 3 měs. od schválení účet. závěrky (dis), a to v bydlišti či sídle společníka na své náklady a nebezpečí (§337) b) ztráta - rovným dílem. 5) právo na vypořádání (dis) - při zániku účasti společníka či při zrušení v.o.s. (obojí by mělo splývat, jsou však výjimky /§88/2/ > v. podíl se proto vypočte jako podíl na l. zůstatku /základ a splatnost dle §61/). Dělení likvidačního zůstatku a) zůstatek pokrývá hodnoty splacených vkladů - pak se vrací hodnota vkladů a zbytek se dělí rovným dílem b) zůstatek nedosahuje hodnoty splacených vkladů - pak se dělí v poměru splacených vkladů. 6) právo podílet se na řízení v.o.s. - obch. vedení i jako SO; postavení je rovné, účast třetích osob vyloučena. 7) právo na informace a kontrolní práva - společník pověřený obch. vedením má informační povinnost; každý společník smí nahlížet do všech dokladů v.o.s. a kontrolovat tam obsažené údaje či k tomu zmocnit auditora nebo daňového poradce 8) právo žalovat jménem společnosti - podat jménem v.o.s. žalobu: a) o náhradu škody proti společníkovi (který za ni v.o.s. odpovídá) b) o splacení vkladu (proti prodlévajícímu společníkovi). Společník v řízení zastupuje v.o.s. (jiná osoba nemůže činit v řízení úkony jménem v.o.s.). Žalobu nelze podat, pokud již jedná SO.
11.
Podíl na v.o.s
Podíly jsou shodné a odvozují se od počtu společníků; práva z nich vyplývající však může SS kvantifikovat různě (př. §79/3, §82/3). Dispozice podílem: a) převod - zcela výjimečně za souhlasu všech společníků (část teorie to nepřipouští) b) přechod - SS dědění/přechod připouští a ve v.o.s. jsou ještě aspoň 2 společníci
c) zastavení – vyloučeno d) spolumajitelství - možné (př. mnohost dědiců) e) exekuce - možná; postižena je pak pohledávka povinného z práva na podíl na l. zůstatku (§88/1/f; srov. i §320a OSŘ).
12.
Vznik a zánik účasti na v.o.s
Vznik a) b)
originárně - zakladatelé; přistoupení společníka (změnou SS) derivativně - sukcesí: • univerzální (přechod) - po FO či PO • singulární (převod) - jde o změnu SS; výjimečné.
Zánik a) vystoupení společníka - změnou SS (musí zůstat min. 2 společníci) b) výpověď - jednostranný pr. úkon; nutno podat max. 6 měsíců (dis) před uplynutím účet. období; jen u SS na dobu neurčitou a pokud se ost. dohodli na pokračování c) prohlášení konkursu - na majetek některého společníka či jeho zamítnutí pro nedostatek majetku d) ztráta či omezení svéprávnosti společníka e) smrt společníka (dědic smí účast vypovědět ve lhůtě 3 měs. od rozhodnutí soudu o dědictví /prekluze/, i když je v.o.s. založena na dobu určitou; výpovědní lhůta je 3 měs.; dědic, který ji podal, se nemusí os. podílet na činnosti v.o.s., i když to SS stanoví); zánik PO f) zánik v.o.s. g) nařízení exekuce podílu společníka (příp. ex. příkaz) h) ztráta předpokladů - obec. podmínky a absence překážek provozování živnosti u FO i)vyloučení - v.o.s. se může domáhat u soudu vyloučení společníka, který závažně porušuje své povinnost, ač byl k jejich plnění vyzván a na možnost vyloučení pís. upozorněn; s podáním takového návrhu musí souhlasit společníci s min. polovičním podílem na v.o.s. (§90/2). V případě sub f náleží likvidační podíl, jinak vzpořádací podíl.
51. Komanditní společnost. Celková charakteristika OS, v níž 1 či více společníků ručí za závazky k.s. do výše svého nesplaceného vkladu = komanditista (KD) a 1 či více ručí celým svým majetkem = komplementář (KL); KD tedy vkládá majetkové hodnoty, KL pak os. vklad. Na k.s. se přiměřeně užijí ustanovení o v.o.s., na pr. postavení KD pak ustanovení o s.r.o. Vývoj - nejstarší OS; vyvinula se z foenus nauticum (námořní zápůjčka k uskutečnění nám. obch. plavby); později se věřiteli místo vrácení peněz s úroky zajišťuje podíl na zisku z uskutečněných obchodů vznikají societates maris; rozvoj v Itálii.
13. Založení a vznik, společenská smlouva Zakladatelé - FO i PO; min. 2, max. počet není.
59
KL - jen osoba, splňující obec. podmínky provozování živnosti a nemající tyto překážky (bez ohledu na předmět podnikání k.s.); u KLPO vykonává P a P spojené s účastí v k.s. její SO, příp. jím pověřený zástupce (splňující podmínky pro KL). Společenská smlouva (SS) - pís. forma; a) Náležitosti • id. k.s. • id. společníků • předmět podnikání (jen za účelem podnikání) • určení, kteří společníci jsou KD a KL • výše vkladu každého KD b) Další náležitosti - př. • způsob rozhodování ost. záležitostí (§97/2) • pravidla dělení zisku a ztráty (§100) • pravidla dělení l. zůstatku • jiná úprava zákazu konkurence. Vznik - zápisem do OR; návrh na zápis podávají všichni společníci (ověřené podpisy); nutno přiložit SS a listiny prokazující údaje zapisované do OR (+ §30).
14. Právní postavení společníků k.s. KL - jejich pr. postavení je shodné s v.o.s. 1) Vkladová povinnost - min. 5 tis. Splacen musí být bez zbytečného odkladu po vzniku k.s. (dis), příp. účasti KD v k.s.; znalecké ocenění se nevyžaduje. Výše zákl. kapitálu se nezapisuje do OR. Vkladovou povinnost KL může založit jen SS; sankce za prodlení - 20% úrok, žaloba u soudu na splacení (§82a) či na vyloučení (§90/2). 2) Podíl na zisku a na ztrátě 1) zisk - rozdělí se na část připadající k.s. a část připadající KL (tuto zdaňuje vždy jednotlivý KL) na polovinu (dis); část pro: a) KD - po zdanění se rozdělí mezi KD dle poměru splacených vkladů (dis) b) KL - dělí se rovným dílem (dis). Vyplácí se na náklady a riziko k.s. v sídle či bydlišti společníka 2) ztráta a) KL - rovným dílem (dis) b) KD - na ztrátě se nepodílí (dis - pak však na její úhradu nemusí vracet již vyplacené podíly na zisku). 3) Zákaz konkurence a) KL - viz v.o.s. (dis) b) KD - zákaz neplatí (dis). 4) Právo na vypořádání a) při zániku účasti na k.s. - v. podíl (počítá se jako podíl na l. zůstatku) b) při zrušení k.s. - podíl na likvidačním zůstatku (dis): • zůstatek stačí na vrácení splacených vkladů - vrátí se a zbytek se dělí jako zisk • zůstatek stačí na vrácení vkladů KD - vrátí se a zbytek se dělí jako zisk • zůstatek nestačí na vrácení vkladů - dělí se jako zisk. 5) Podílet se na řízení k.s. a) zásadní otázky - KL i KD b) obch. vedení - jen KL
c) SO - jen KL. 6) Kontrolní oprávnění - KD i KL může nahlížet do účet. knih a účet. dokladů a kontrolovat tam obsažené údaje či k tomu zmocnit auditora; má právo na vydání stejnopisu účet. závěrky a požadovat od KL informace o všech záležitostech k.s.
15. Podíl na k.s. Podíly společníků jsou stejné (dis); práva z nich vyplývající může SS kvantifikovat různě (př. §97/3, §100).
3) 4) 5)
Dispozice podílem Převod a) KL - výjimečně za souhlasu všech společníků b) KD - se souhlasem všech společníků (dis) Nutná je smlouva o převodu (pís., ověřené podpisy, určení podílu, prohlášení o přístupu ke SS, úplatnost). Převodce ručí za závazky, které převodem přešly (za splacení vkladu); účinky převodu nastanou doručením účinné smlouvy k.s. SS může stanovit, že k převodu se nevyžaduje souhlas ost. společníků Přechod a) KL - pokud to SS připustí b) KD - pokud to SS nevyloučí (pak přísluší dědici v. podíl) Dědic se smí u soudu domáhat zrušení své účasti na k.s. (§116); pokud zemřel 1 KD a SS dědění vylučuje, musí se zbývající KL dohodnout na přeměně na v.o.s., jinak k.s. zruší soud (§68/6) Zastavení - sporné (učebnice to nepřipouští ani u KD) Společný podíl, jeho rozdělení u KD - možné se souhlasem všech společníků (§97/4) Exekuce - možná (§320a OSŘ).
16.
Členství v k. s.
1)
2)
1) 2) 1) 2) 3)
4) 5) 6)
KL - viz v.o.s. Pro KD platí: Vznik původně - zakladatelé, přistoupení (změnou SS; na rozdíl od s.r.o. kam společník nemůže nijak přistoupit) odvozeně - sukcese (16.3) singulární (převod obch. podílu) a univerzální (přechody). Zánik zánik k.s. smrt/zánik KD vyloučení KD a) rozhodnutím soudu pro závažné porušování povinností (ač byl k plnění vyzván a na možnost vyloučení pís. upozorněn, §149) b) rozhodnutím k.s. (§97/4) kvůli prodlení se splacením vkladu (k.s. ho vyzve k plnění v dodatečné lhůtě min. 3 měs., §113) prohlášení konkursu na majetek KD či jeho zamítnutí pro nedostatek majetku - účast se obnovuje, je-li konkurs zrušen jinak než po splnění rozvrhu či pro nedostatek majetku (KD musí do 2 měs. nahradit vyplacený v. podíl) nařízení exekuce či vydání ex. příkazu k postižení podílu - i zde se účast příp. obnovuje vystoupení a) KL- výpovědí (§88/1/a) b) KD - může vystoupit dohodou všech o změně SS, nikoli však jednostranně vypovědět 61
7) rozhodnutím soudu - pokud na něm nelze spravedlivě požadovat, aby v k.s. setrval (§148/1). Při zániku k.s. (bod 1) náleží podíl na l. zůstatku, jinak v. podíl
21. Založení a vznik s.r.o. OS, jejíž zákl. kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do OR. Znaky: a) PO, PL dle formy b) povinně vytvářený zákl. kapitál (vkladová povinnost) c) omezené ručení společníků (rozsahem i časem). Os. rysy s.r.o.: a) ručení společník b)omezená převoditelnost podílů (s.r.o. je uzavřená s vázaným členstvím). Nejoblíbenější forma OS (výhody - oddělení kapitálu od os. majetku a zároveň garance věřitelům formou zákl. kapitálu; ideální pro střední a malé podnikání). Vývoj - vytvořena uměle na konci 19. stol. v Německu za účelem podpory malého a středního podnikání; v čes. zemích platil z. o s.r.o. z r. 1906 (až do r. 1950); parciální úprava v HospZ v r. 1990. Zakladatelé (společníci) - FO i PO; 1-50 zakladatelů (společníků); jednočlenná s.r.o. nemůže být jediným zakladatelem (společníkem) jiné společnosti; 1 FO může být jediným společníkem max. 3 s.r.o.
17.
Založení a vznik
18. SS/ZL Společenská smlouva (více zakladatelů) i zakladatelská listina (jeden zakladatel) musí mít formu not. zápisu; Náležitosti a) firma a sídlo b) id. společníků c) předmět podnikání či činnosti (fiktivní PL) - př. i aktivity, jež lze provozovat jen pomocí osob zvláště oprávněných (§30) d) výše zákl. kapitálu a výše vkladu každého společníka (vč. způsobu a lhůty splácení vkladu; u nepeněžitých vkladů - předmět a částku, kterou se započítávají na vklad, a cenu dle posudku znalce) e) jména a bydliště prvních jednatelů s.r.o. a způsob, jakým jednají jménem s.r.o. (u ost. jednatelů, kolik jich bude a způsob jednání jménem s.r.o.) f) jména a bydliště členů první DR (zřizuje-li se) g) určení správce vkladu h) ujednání o rezervním fondu (srov. §124/1) i) jiné údaje dle ObchZ; Další náležitosti - př. a) u vkladové povinnosti - odchylná výše úroků z prodlení
b) c)
u podílu na zisku/ztrátě - poměr dělení zisku, příplatková povinnost u obch. podílů - odchylné určení jeho velikosti
d) e)
u organizačních poměrů - vydání stanov, pravidla svolávání VH, zřízení DR u zrušení s.r.o. - důvody a podmínky atp.
Stanovy - organizační předpis, který se vydá, stanoví-li to SS; písemné; o jejich přijetí a změně rozhoduje VH 2/3 většinou všech hlasů společníků; forma not. zápisu.
19.
Zápis do OR - podmínky:
a) zajištění průkazu pod. oprávnění b) splnění vkladové povinnosti v urč. rozsahu - na zákl. kapitál celkem min. 100 tis; nepeněžité vklady zcela splaceny; každý peněžitý min. 30% + splacení celého emisního ážia; je-li 1 zakladatel, pak v plném rozsahu c) prokázání pr. důvodu užívání místností, v nichž je sídlo s.r.o. Návrh na zápis podepisují (ověřené) všichni jednatelé (návrh se podává jménem s.r.o.) a přiloží a) SS/ZL
b) c) d)
se:
doklad o min. splacení vkladů posudek znalce oceňující nepeněžité vklady listiny osvědčují údaje zapisované do OR. V OR se s.r.o. zapíše do oddílu C.
22. Valná hromada s.r.o. Jde o nejvyšší orgán, kterému náleží zejm. přijímání rozhodnutí koncepční povahy a kontrola ost. orgánů; prostřednictvím VH společníci vykonávají své právo účastnit se na správě a řízení s.r.o.; VH je orgán kolektivní povahy, přítomnost všech společníků se nevyžaduje.
20. Působnost VH, způsob jejího rozhodování 21. Působnost a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m)
schválení jednání učiněných jménem s.r.o. před jejím vznikem (§64) schválení všech účet. závěrek, rozdělení zisku a úhrady ztrát schvalování stanov, vč. změn změna SS, nedochází-li k ní na základě jiných pr. skutečností, rozhodování o změnách zákl. kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči s.r.o. proti pohledávce na splacení vkladu jmenování, odvolání a odměňování jednatelů a DR, vyloučení společníka v kadučním řízení jmenování, odvolání a odměňování likvidátora a rozhodování o zrušení s.r.o. s likvidací, pokud to SS připouští (jinak souhlas všech společníků) převod a nájem podniku (příp. uzavření takové smlouvy ovládanou osobou) přeměny schválení smluv: ovládací, o převodu zisku, o tichém společenství, o výkonu fce (§66/2) další otázky, které do působnosti VH svěřuje zákon (př. převod a rozdělení obch. podílu, příplatková povinnost) či SS VH uděluje a odvolává prokuru (dis). VH si může vyhradit rozhodování věcí, které jinak náleží do působnosti jiných orgánů s.r.o. (nikoli však věci svěřené k rozhodnutí všem společníkům).
63
22. Způsob rozhodování a) prostou většinou hlasů přítomných (dis) b) kvalifikovanou většinou - u rozhodnutí sub c,d,e + zrušení s.r.o. s likvidací (2/3 většina všech hlasů), pokud ObchZ či SS nestanoví vyšší počet
c) souhlas všech - při snížení zákl. kapitálu, pokud se vklady snižují nerovnoměrně. Rozhodnutí sub b,c vyžadují formu not. zápisu. Usnášení schopnost VH - přítomnost společníků s min. 1/2 všech hlasů (pokud SS nestanoví vyšší kvórum); každý společník má 1 hlas na každých 1 tis. Kč svého vkladu (dis). Společník nemůže vykonávat hlas. právo, pokud VH rozhoduje: a) o jeho nepeněžitém vkladu b) o jeho vyloučení či o podání takového návrhu c) o tom, zda mu (osobě, s níž jedná ve shodě) má být poskytnuta výhoda či prominuto splnění povinnosti anebo zda má být odvolán z fce orgánu s.r.o. pro porušení povinností při výkonu fce (nikoli však rozhodování o jeho jmenování do orgánu s.r.o.) d) je v prodlení se splacením vkladu e) pokud tak ještě stanoví ObchZ. Zákaz výkonu hlas. práv neplatí, pokud všichni společníci s.r.o. jednají ve shodě. Dohody o výkonu hlas. práv jsou neplatné - společník se zavazuje: a) dodržovat při hlasování pokyny s.r.o., jejího orgánu b) hlasovat pro návrhy, které předloží orgány s.r.o. c) hlasovat urč. způsobem jako protiplnění za poskytnuté výhody.
23. Jednání VH Svolání - jednatelé svolají VH jako: 1) řádnou (VH schvalující řádnou účet. závěrku) - min. 1x ročně (nestanoví-li ObchZ, SS či stanovy kratší lhůtu; pokud se v posledních 2 letech nekonala, může soud s.r.o. zrušit), a to max. do 6 měs. od posledního dne účet. období 2) mimořádnou a) bez odkladu poté, co zjistí (na základě jakékoliv účet. závěrky), že ztráta s.r.o. dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů s.r.o. by neuhrazená ztráta dosáhla 1/2 zákl. kapitálu, nebo pokud zjistí, že se s.r.o. dostala do úpadku (navrhne se obvykle zrušení s.r.o.) b) na žádost minority (jejich vklady dosahují min. 10% zákl. kapitálu) - pokud jednatelé do 1 měs. od doručení žádosti VH nesvolají, může ji minorita svolat sama. VH může svolat i kterýkoli společník (nemá-li s.r.o. jednatele) a likvidátor. Termín a program VH se oznamuje společníkům pís. pozvánkou min. 15 dní předem (dis; nevčasná pozvánka brání platnému konání VH); záležitosti v pozvánce neuvedené lze pak projednat, jen jsou-li přítomni všichni společníci. Společník se svého práva na včasné svolání VH (či způsob svolání) může vzdát prohlášením, které musí být obsaženo v zápisu z VH, či formou not. zápisu. Účast na VH - společníci (os. či v zastoupení dle písemné plné moci; zmocněncem nesmí být jednatel či člen DR), jednatelé, členové DR, příp. notář, jiné osoby jen dle SS či se souhlasem přítomných společníků. Společníci, kteří se VH neúčastnili, mohou projevit souhlas s rozhodnutím i distančně - souhlas musí být doručen do 1 měsíce ode dne, kdy se VH konala (měla konat); u rozhodnutí s formou not. zápisu, musí mít i souhlas tuto formu; pokud je usnesení tímto postupem přijato, oznámí toto jednatelé písemně všem společníkům do 14 dní od jeho přijetí. Sistace hlas. Práva a) ad hoc - 19.1 b) uvolněný obch. podíl.
Takové hlasy se nepočítají ani do usnášení schopnosti, společníky však nelze vyloučit z účasti VH. Průběh jednání - VH zvolí svého předsedu a zapisovatele; až do zvolení předsedy řídí VH jednatel, příp. pověřený společník; sčítání hlasů provádí přesedající. Forma usnesení a) not. zápis - kvalifikovaná rozhodnutí (19.1) b) pís. - rozhodnutí o jakékoliv skutečnosti, jež má být zapsána do OR. Zápis z jednání - vyhotovení zajistí jednatel a zašle na náklady s.r.o. všem společníkům; obsahové náležitosti shodné se zápisem u a.s.; zápis podepisuje předseda VH a zapisovatel; Jednočlenná s.r.o. - působnost VH vykonává tento společník (VH se nekoná); rozhodnutí musí být písemná a podepsána; forma not. zápisu nutná stejně jako u VH; sistace hlas. práv se zde neužije. Společník může žádat, aby se jeho rozhodování účastnil i jednatel a DR; jeho rozhodnutí musí být těmto orgánům doručena; smlouvy uzavřené mezi s.r.o. a 1 společníkem, pokud tento jedná rovněž jménem s.r.o., musí mít formu not. zápisu či pís. formu a listina musí být podepsána před orgánem pověřeným legalizací; Pr. povaha usnesení VH - pr. úkon.
24. Rozhodování mimo VH Osoba, která jinak může svolat VH, předloží návrh (per rollam - koluje, či korespondenčně) usnesení společníkům k vyjádření s uvedením lhůty (mlčení, nesouhlas i opožděný souhlas se pokládají za hlasy proti usnesení). Osoba, která návrh předložila, pak oznámí výsledky jednotlivým společníkům. Většina se počítá z celkového počtu hlasů všech společníků; vyžaduje-li se pro urč. usnesení forma not. zápisu (zápis o pr. úkonu), musí mít tuto formu i souhlas (spolu s uvedením obsahu usnesení).
25. Neplatnost usnesení VH Legitimace a) aktivní - společník, jednatel, likvidátor, správce k. podstaty, vyrovnací správce, člen DR b) pasivní - s.r.o. (za ni jedná jednatel, jinak člen DR, jinak zástupce určený VH, jinak soudem stanovený opatrovník - VH neurčila zástupce do 3 měs. od doručení návrhu); Obsah žaloby a lhůty - na určení neplatnosti usnesení VH (pro rozpor s pr. předpisy, SS, ZL či stanovami); toto právo nutno uplatnit (prekluze) do 3 měs. od konání VH, popř. ode dne, kdy se žalobce o jejím konání mohl dovědět (nebyla řádně svolána), max. však do 1 roku od konání. Soud neplatnost nevysloví - pokud: a) jde jen o nepodstatné porušení práv oprávněných osob či takové porušení nemá závažné pr. následky b) došlo by k podstatnému zásahu do práv získaných v dobré víře třetími osobami, c) zápis přeměny do OR byl pravomocně povolen d) vyslovení neplatnosti se pro svolání VH v rozporu s předpisy domáhá ten, kdo ji takto svolal, nebo na takové VH byli přítomni všichni společníci anebo ti, kteří tam nebyli, projevili následně s usnesením souhlas; Nároky osob, jež z neplatného usnesení utrpěli škodu a) p. na náhradu škody b) p. na přiměřené zadostiučinění za porušení zákl. práv společníka (a to i v penězích; nutno uplatnit ve lhůtě pro návrh na neplatnost usnesení či v prekluzi 3 měs. od pr. moci rozhodnutí soudu, jímž neplatnost nevysloví). Obě práva mají dotčené osoby, i když nebyla vyslovena neplatnost. Jednatelé, kteří porušili postup dle §§127/8, 129, 135/2 ručí za výše uvedené závazky s.r.o. solidárně; Závaznost rozhodnutí - výrok je závazný pro každého. Jestliže nebyl návrh podán anebo nebyl úspěšný, lze platnost usnesení přezkoumávat: a) v rejstříkovém řízení při povolení zápisu
65
b) v řízení k dosažení shody mezi skutečným stavem a rejstříkovým zápisem - do 3 let od zápisu usnesením založené skutečnosti (pokud je dán veřej. zájem a nebude dotčena práva třetích osoba nabytá bona fide) c) kdykoli - usnesením VH o změně SS či stanov se dostal jejich obsah do rozporu s ius cogens,
Zpětvzetí návrhu na vyslovení neplatnosti - má-li se řízení zastavit kvůli zpětvzetí návrhu, příp. pro jinou překážku (kterou lze odstranit vstupem dalšího navrhovatele do řízení) a je tu zvl. zájem společníků (hodný pr. ochrany), kteří návrh nepodali, soud řízení nezastaví a vydá usnesení (vyvěsí se na úřed. desce soudu), kde uvede: a) jaké věci se řízení o neplatnost usnesení VH týká, z jakého důvodu má být zastavení a jak lze překážku odstranit b) poučení, že řízení se zastaví, pokud do 3 měs. od vyvěšení nepřistoupí další navrhovatel a neodstraní překážku. Usnesení se též doručí osobám s aktivní legitimací. Všechna řízení o neplatnosti téhož usnesení jsou spojena do spol. řízení.
26.
Změny SS
Souhlasem všech společníků (pís. s ověřenými podpisy) či rozhodnutím VH (dis). Za změnu SS (pro účely stanovení potřebné většiny hlasů) se nepovažují: a) rozhodování při kadučním řízení (§113,121), u převodu a rozdělení podílu b) jmenování a odvolávání jednatelů, DR a likvidátora. Přijme-li VH rozhodnutí, jehož důsledkem je změna SS, toto nahrazuje rozhodnutí o změně. Pokud se při změně SS rozhodnutím VH zasahuje: a) do práv jen některých společníků - nutný souhlas i těchto společníků b) do práv všech společníků - nutný souhlas všech. Rozhodnutí VH o změně SS musí mít formu not. zápisu (vyjma bodu b) - obsahem zápisu je i schválený text změny a jmenovité uvedení společníků, kteří pro změnu hlasovali. Ať už došlo ke změně SS na základě jakékoliv pr. skutečnosti, musí jednatel bez odkladu poté, co se o tom dozví, vyhotovit ú.z. SS a uložit je spolu s listinami prokazujícími změnu SS do sbírky listin na OR. Pokud SS ke změnám výslovně neurčí VH, rozhodují o změnách (má-li k nim docházet z jejich vůle) vždy společníci (doc. Pokorná). 60. Jednatel s.r.o. Jednatel je výkonný orgán 1) navenek - SO (os. jednání s.r.o.)
2) dovnitř: a) obch. vedení (provoz s.r.o.) b) společenské záležitosti (př. svolání VH). Statutární orgán (SO) je 1 či více jednatelů (počet je uveden v SS; §110/1/e). S.r.o. existující bez jednatele déle než 1 rok, může být soudem zrušena. Více jednatelů jsou kolektivním orgánem (sbor jednatelů); každý z nich může jednat jménem s.r.o. samostatně (dis). Užijí se §194/2,4-7. 1) Vznik a zánik fce
Vznik: a) ujednání v SS (před vznikem s.r.o.; dnem vzniku s.r.o.)
b) rozhodnutí VH (po vzniku s.r.o.; dnem platné volby). Podmínky - FO, 18 let, svéprávnost, bezúhonnost a absence překážek dle ŽZ (jinak se jednatelem nestane, příp. jeho fce zaniká). Jednatelem může být společník či jiná FO. Zánik: a) odvolání VH b) uplynutím doby c) odstoupení z fce d) obec. důvody - dohoda, smrt jednatele, zánik s.r.o. Zápisy o vzniku či zániku fce jsou deklaratorní. Poté, co stávající jednatel odpadne, musí VH zvolit do fce novou osobu do 3 měsíců (nejsou-li z toho důvodu jednatelé schopni plnit své fce, jmenuje chybějící členy na návrh osoby s pr. zájmem soud, a to do doby nové volby, jinak lze nařídit zrušení s.r.o.). Fce jednatele zaniká volbou nového , max. však uplynutím 3 měs. od konce jeho funkčního období. 2) Působnost Úkony ve všech věcech, které se s.r.o týkají vyjma těch, které patří do působnosti jiných orgánů. Omezit jednatelská oprávnění může jen SS, stanovy či VH (to je však neúčinné navenek); při jednání jménem s.r.o. se jednatel prokazuje výpisem z OR. Jednateli též náleží obch. vedení s.r.o. (je-li více jednatelů, pak se k takovému rozhodnutí vyžaduje souhlas většiny - dis). 3) Vztah jednatele vůči s.r.o. Jednatel pracuje na základě smlouvy o výkonu fce (příp. mandátní); fci nelze vykonávat v prac. poměru. Jednatelé musí zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vést seznam společníků a informovat společníky o záležitostech s.r.o. Jednatel se řídí pokyny VH, jsou-li v souladu s pr. předpisy a SS (porušení nemá vliv navenek). Nikdo nesmí jednateli dávat pokyny ohledně obch. vedení. Jednatel je dále povinen: a) Zachovávat mlčenlivost b) respektovat usnesení VH c) jednat osobně a s péčí řádného hospodáře (v pochybnostech nese důkazní břemeno). 4) Odpovědnost Odpovědnost za škodu vzniklou s.r.o. při výkonu své působnosti odpovídají jednatelé solidárně (smlouvy vylučující či omezující odpovědnost jsou neplatné); pokud vznikla plněním pokynu VH, odpovídají jen, byl-li pokyn v rozporu s pr. předpisy. Jednatelé dále solidárně ručí za závazky s.r.o., pokud odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé se nemohou uspokojit z majetku s.r.o.; rozsah ručení je dán rozsahem povinnosti k náhradě. 5) Zákaz konkurence Jednatel nesmí: a) podnikat ve stejném či obdobném oboru b) vstupovat s s.r.o. do obch. vztahů c) obstarávat či zprostředkovávat pro jiné osoby obchody s.r.o. d) účastnit se podnikání jiné osoby jako neomezeně ručící společník e) být SO či členem SO či jiného orgánu jiné PO se stejným či obdobným předmětem podnikání (sankce tu však bývá vyloučena), ledaže jde o koncern; etc. Následky porušení - 12.7. SS může určit v jakém rozsahu se zákaz vztahuje i na společníky. 6) Práva 67
a) na odměnu b) být informován o zájmech s.r.o. (účastnit se VH a žalovat neplatnost jejího usnesení). 24. Zánik společenského poměru v s.r.o.
a) b) c) d) e) f)
II) Zánik členství - důvody: smrt/zánik společníka, zánik s.r.o., převod obch. podílu – viz ot. 55, vyloučení společníka (soudem - § 149 či na VH -§113 /4,5,6), zánik účasti v důsledku rozhodnutí soudu - § 148/1, dohoda - § 149a. K bodům d-f viz dále. ad d) vyloučení společníka (soudem - § 149 či na VH -§113 /4,5,6), vyloučení společníka rozhodnutím VH – tzv. kaduční řízení (fakultativní) - důvody - a) prodlení s plněním vkladové povinnosti (při založení, při zvýšení zákl. kapitálu), b) prodlení s plněním příplatkové povinnosti. S.r.o. společníka pod pohrůžkou vyloučení vyzve, aby splnil svou povinnost (ve lhůtě min. 3 měs.); jinak jej může VH vyloučit prostou většinou přítomných (nestanoví-li SS vyšší počet hlasů; vylučovaný společník nehlasuje). Důsledky: a) zánik členství, b) uvolnění obch. podílu, c) vznik nároku vyloučeného na vypořádání. Uvolněný podíl přechází na s.r.o., která je může převést (vč. rozdělení) na jiného společníka či tercia (o převodu rozhoduje VH) - pokud se převod nezdaří, rozhodne VH do 6 měsíců od vyloučení: a) o snížení zákl. kapitálu o vklad vyloučeného, nebo b) o tom, že ost. společníci převezmou jeho podíl v poměru svých obch. podílů za úplatu ve výši vypořádacího podílu. Pokud by k tomu nedošlo, může soud i bez návrhu s.r.o. zrušit s likvidací (před vydáním rozhodnutí vyzve k odstranění protiprávního stavu a určí k tomu lhůtu). Pokud k převodu došlo, přechází uhrazovací povinnost na nabyvatele.
ad e) zánik účasti v důsledku rozhodnutí soudu - § 148/1, Zrušení účasti společníka rozhodnutím soudu 1) dle § 149 - s.r.o. se může u soudu domáhat vyloučení společníka, který: a) závažným způsobem porušuje své povinnosti, b) byl k jejich plnění vyzván a na možnost vyloučení byl pís. upozorněn. S podáním návrhu musí souhlasit společníci, jejichž vklady představují min. 1/2 zákl. kapitálu. 2) dle § 148/1 - společník může navrhnout (není-li 1 společníkem), aby soud jeho účast v s.r.o. zrušil (jinak společník vystoupit jednostranně nemůže), nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby v s.r.o. setrval. Zvl. případem je dědic, který se toho smí domáhat jen 3 měs. od rozhodnutí soudu o dědictví. 3) prohlášení konkursu na majetek společníka či jeho zamítnutí pro nedostatek majetku anebo nařízení exekuce postižením podílu společníka či vydání ex. příkazu k postižení podílu. Je-li konkurs zrušen jinak než po splnění rozvrhu či pro nedostatek majetku (příp. zastavena exekuce) a s.r.o. zatím nevyřešila uvolněný obch. podíl, společníkova účast se obnovuje (byl-li vyplacen v. podíl, je nutno jej
do 2 měs. od zrušení konkursu nahradit). Pokud má s.r.o. 1 společníka, na kterého je prohlášen konkurs - jeho podíl se pak stává součástí k. podstaty, práva s ním spojená vykonává správce k.p. a přijatá plnění náleží do k. podstaty. Uvolněný obch. podíl - uvolňuje se ve všech případech (1-3) a s.r.o. s ním musí naložit jak je uvedeno u kaučního řízení - § 113/4,5,6. ad f) dohoda - § 149a. Dohoda o ukončení členství v s.r.o. dle § 149a- pís. dohoda všech společníků s ověřenými podpisy; takto nemůže skončit 1 společník anebo vystoupit všichni; uvolňuje se obch. podíl. K zániku členství obecně Vypořádací podíl - při zániku s.r.o. náleží podíl na likvidačním zůstatku , při převodu smluvená cena, v ost. případech vypořádací podíl (zejména při zániku členství v s.r.o. - býv. společníku nebo jeho pr. nástupci).
25. Založení a vznik a.s. OS, jejíž zákl. kapitál je rozvržen na urč. počet akcií o urč. jmenovité hodnotě. Jde o PO, korporaci, PL (může být i jako PL fiktivní). Akcionáři se zásadně na činnosti a.s. nepodílí os. výkony; jména akcionářů se nezveřejňují (též anonymní společnost); je to uzavřená korporace (počet akcionářů omezen počtem akcií), s vázaným členstvím (nelze účast vypovědět, lze jen převést akcie na jiného); složitá organ. struktura. A.s. odpovídá za závazky celým svým majetkem; akcionář za závazky a.s. neručí (po zániku a.s. však ručí do výše podílu na l. zůstatku). A.s. jsou ideální pro provoz velkých podniků, kdy se vyžadují vysoké a dlouhodobě návratné investice. . 1) Seznam akcionářů (akciová kniha) - a.s., jež vydala akcie na jméno, vede seznam akcionářů; do něj se zapisují údaje o akciích (druh, forma, nominále, id. akcionáře). Za jeho řádné vedení odpovídá PD. Opis se vydává na žádost akcionáře do 7 dní za úhradu nákladů; u zaknihovaných akcií může být seznam nahrazen evidencí SCP. Pokud dojde k převodu akcie na jméno, musí to strany a.s. oznámit a prokázat (převod je vůči a.s. účinný až zápisem). Práva spojená s akcií může vykonávat jen osoba zapsaná v seznamu, ledaže se prokáže, že zápis neodpovídá skutečnosti (pak práva vykonává majitel akcie - pokud si to zavinil sám, nemůže se domáhat neplatnosti VH proto, že se jí nemohl účastnit či tam hlasovat).
27.
Založení a.s., zakladatelská smlouva (listina)
A.s. může založit i 1 osoba, jde-li o PO (soustředění akcií v rukou 1 FO však není důvodem pro zrušení a.s. či příčinou její neplatnosti). 4 kroky: a) uzavření ZS/ZL b) vyhotovení stanov c) upsání a min. částečné splacení vkladů d) kolektivní rozhodnutí o založení a.s. a jejích stanovách. 1) Zakladatelská smlouva (ZS) 69
2 a více zakladatelů; váže jen zakladatele mezi sebou; forma not. zápisu; jde o pr. řešení přípravné fáze vznikání a.s. Obsah a) firma, sídlo, předmět podnikání (činnosti) b) navrhovaný zákl. kapitál c) údaje o akciích (id. akcií; práva s nimi spojená, příp. vinkulace) d) úpis akcií (počet, EK, způsob a lhůta splacení EK a specifikace vkladu) e) splácí-li se EK nepeněžitým vkladem, pak jeho předmět, způsob splacení a id. akcií vydaných za tento vklad f) přibližné náklady spojené se založením g) správce vkladů h) návrh stanov i) u sukcesivního založení též údaje dále sub a-g. Při sukcesivním založení musí KCP schválit prospekt (příp. užší) dle ZCP a veřej. nabídka musí obsahovat též (kromě výše uvedeného sub a-h): a) místo a doba upisování (ne méně než 2 týdny) b) postup při upisování (zejm. při překročení navrhované výše zákl. kapitálu - dle doby úpisu či krácení dle poměru nominále) c) je-li připuštěno upisování nad navrhovaný zákl. kapitál, pak jeho postup d) určení, že EK lze splácet jen peněžitými vklady e) místo a doba splacení EK f) EK akcií (stejný pro všechny upisovatele) g) způsob svolání ustavující VH a místo jejího konání h) způsob tvoření RF a podmínky výkon hlas. práva. Nikoho nelze zprostit závazku splatit vklad (vyjma případu, kdy se snižuje zákl. kapitál); proti pohledávce a.s. na splacení EK není možné započtení, ledaže s tím souhlasí VH při zvyšování zákl. kapitálu. Nikomu, kdo se podílel na založení a.s. nelze přiznat žádnou zvl. výhodu.
2) Zakladatelská listina (ZL) - jediný akcionář musí být zapsán v OR, jinak vše jako u ZS.
28.
Založení a.s. na základě veřejné nabídky akcií (tzv. sukcesivní způsob) ( 74a.)
Zakladatelé nemohou (nechtějí) upsat celý zákl. kapitál sami - část zákl. kapitálu (nad hodnotu jejich vkladů), je tedy opatřena upsáním akcií (veřej. nabídkou). Základní kapitál musí činit min. 20 mil. (pokud a.s. se zákl. kapitálem nižším než 20 mil. zvyšuje svůj zákl. kapitál veřej. nabídkou, nutno jej zvýšit min. na tuto částku). 1. Subskripční výzva - veřej. nabídka se vhodně uveřejní (nejpozději s ní se zveřejní prospekt, který schválila KCP /před schválením nesmí být veřej. nabídka uveřejněna/ + další podmínky dle ZCP); její obsah nelze měnit. Veřej. nabídka obsahuje i určení lhůty, v níž se upisování uskuteční, a určení upisovacích míst. 2. Subskripční prohlášení - na každém upisovacím místě je listina upisovatelů, do které se zápisem upisovatel zavazuje splatit EK ve stanovené lhůtě. Obsah (jinak neúčinnost úpisu): a) id. upisovatele b) id. akcií c) EK akcií a lhůty pro splácení d) podpis (nemusí být úřed. ověřen).
Úpis nelze vázat na podmínky. U veřej. nabídky nelze upisovat apporty (x zakladatelé). Právně se jedná o smlouvu (úpis je akceptací). Pr. jednání spojená se subskripcí jsou absolutními obchody. Na každém upisovacím místě musí být k nahlédnutí návrh stanov. Akcie se upisuje za EK: a) ten se rovná nominále (úpis al pari), nebo b) jej převyšuje (nad pari; rozdíl tvoří emisní ážio). Upisovatel musí v době uvedené ve výzvě splatit na účet banky (jinak je úpis neúčinný): a) emisní ážio b) 10% nominále upsaných akcií. 3. Výsledek subskripce a) upsáno tolik akcií, kolik jich bylo vyloženo k subskripci - pak lze za urč. podmínek svolat VH a a.s. založit b) poptávka po subskripci je vyšší než nabídka - užije se postup stanovený v ZS a veřejné nabídce: • odmítnutí dalšího upisování zakladateli - ZS jej nepřipouští či umožňuje odmítnout • zakladatelé další upisování neodmítnou - o osudu dalších úpisů rozhodne ustavující VH (odmítne-li, vrátí zakladatelé upisovateli složenou částku i s úrokem) c) poptávka po subskripci je nižší než nabídka - subskripce je neúčinná (P a P upisovatelů zanikají a zakladatelé jsou solidárně zavázáni vrátit složené částky i s úroky; náklady spojené s pokusem o založení nesou zakladatelé); zakladatelé mohou neúčinnost zvrátit, pokud sami upíší dodatečně zbývající akcie (do 1 měs.). 4. Splacení povinné části vkladů ve stadiu zakládání a.s. - upisovatelé (vč. zakladatelů) musí splatit min. část upsaných vkladů způsobem a ve lhůtě dle listiny upisovatelů (příp. ZS); podmínkou konání VH je splacení emisního ážia a min. 30% nominále upsaných akcií. Při splacení vkladu (jeho části) vydá správce vkladu upisovateli pís. potvrzení, kde uvede: a) id. upsaných akcií b) jejich celkový EK c) rozsah splacení EK. Po vzniku a.s. se toto potvrzení vymění za ZL (EK nebyl zcela splacen) či akcie (EK splacen).
29. Ustavující VH - sukcesivní způsob 1. Podmínky jejího svolání a konání 1) subskripce všech akcií - po jejím ukončení zakladatelé svolají VH tak, aby se konala do 60 dní ode dne, kdy: a) upisovatelé upsali do konce lhůty uvedené v upisovací výzvě min. sumu vyloženou k upisování, či b) kdy zakladatelé dodatečným úpisem odvrátili neúčinnost subskripce. Zmeškání lhůty nelze nijak zhojit a upisování je neúčinné 2) splacení EK - celé emisní ážio a min. 30% nominále upsaných akcií, a to do okamžiku zahájení VH, jinak se nemůže VH konat (lze ji svolat znovu, pokud ještě neuplynula lhůta 60 dní). Náklady svolání nové VH či ztráty vyvolané nemožností a.s. založit nesou ti, kteří prodlením s uhrazovací povinností tento následek vyvolali. 2. Svolání ustavující VH - zakladatelé (příp. kterýkoli z nich) způsobem, kterým se svolává VH a.s. s akciemi na jméno (§184); pozvánka se pošle každému zakladateli a upisovateli (lhůta se řídí povahou věci); pozvánka obsahuje: označení svolavatelů VH; údaje o a.s.; údaj, že VH je ustavující; místo a čas konání, program.
71
3. Jednání ustavující VH - jednání zahájí zakladatelé; přednesou tzv. zakladatelskou zprávu a zorganizují volbu předsedy. Předsedající ověří podmínky platného konání: a) přítomnost notáře b) subskripční prohlášení a seznam upisovatelů c) splacení povinné části EK (postačí prohlášení správce vkladů). VH je schopna usnášení, jsou-li přítomni upisovatelé min. 1/2 upsaných akcií, kteří splnili aspoň v min. rozsahu svou uhrazovací povinnost a mají právo hlasovat. VH musí přijmout tato rozhodnutí: a) o založení a.s. b) o schválení stanov (měnit návrh lze jen se souhlasem všech přítomných upisovatelů; jinak se většinou hlasů přijmou či odmítnou) c) volba orgánů a.s. - DR a PD (to se nevolí, má-li jej dle stanov volit DR). 4. Rozhodování při vyšším úpisu ve prospěch zákl. kapitálu - zda další upisování připustí, a pokud ano, do jaké výše. Lze uznat:
1) 2)
všechny další úpisy, nebo jen část z nich do limitu určeného VH a) účinný je úpis těch, kdo se na dalším upisování účastnili nejdříve (až do vyčerpání limitu) b) je-li více akcií upsáno ve stejné době, podílejí se na nově stanoveném zákl. kapitálu všichni souběžní upisovatelé poměrně dle nominále akcií, které takto upsali (odmítnutí dostanou zpět částky složené při úpisu spolu s úrokem) c) ZS a subskripční výzva mohou umožnit poměrné krácení dalších úpisů; na nové výši zákl. kapitálu se tak účastní všichni další upisovatelé, jen se jim krátí úpisy (poměr je dán poměrem nominále akcií, které upsali) Ve zbylém rozsahu se jejich úpisy považují za neúčinné a částky se jim vrátí spolu s úroky. Ti, jejichž úpisy byly takto uznány (a v rozsahu uznání), nabývají poté právo na ustavující VH hlasovat (právo účasti je od začátku). 5. Rozhodování o založení a.s. s přínosy (apporty) - VH schvaluje v souladu s posudkem znalce jejich předmět a id. akcií, které mají být jako protiplnění na vklad vydány; částka, která je započtena ve prospěch zákl. kapitálu musí odpovídat hodnotě vkladu nebo být nižší (emisní ážio); možné jen u zakladatelů. 6. Rozhodování na ustavující VH a zápis z ní - každý přítomný s hlas. právem (možná je sistace, §186c) disponuje 1 hlasem z každé upsané akcie; rozhodnutí se přijímají většinou hlasů přítomných. Průběh VH se osvědčuje not. zápisem (obsah - usnesení, seznam upisovatelů, nominále akcií upsaných každým z nich, údaje o splacených částech EK, údaje o osobách zvolených do orgánů a.s.); not. zápis nutno pořídit i o schválení stanov, vč. jejich textu. Od ZS se může ustavující VH (vyjma zvýšení zákl. kapitálu) odchýlit jen se souhlasem všech přítomných akcionářů.
30. Simultánní založení - založení a.s. bez veřej. nabídky akcií Zakladatelé se v ZS zaváží splatit celý zákl. kapitál sami; nedochází k úpisu akcií ani ustavující VH (místo ní rozhodují zakladatelé ve sboru). Rozhodnutí, které jinak přijímá ustavující VH, musí být již v ZS. Apporty, 30% peněžitých vkladů a e. ážio je třeba splatit před zápisem a.s. do OR. I zde je nutno vyhotovit not. zápis (taktéž použije-li simultánní způsob 1 zakladatel). Základní kapitál tu činí min. 2 mil. Kč.
31. Vznik a.s. Návrh se podává ve lhůtě 90 dní od založení a.s. (ustavující VH) či doručení živnost. oprávnění. Rejstříkový soud zápis povolí, je-li mu prokázáno, že se: a) řádně konala ustavující VH (u sukcesivního způsobu) b) je upsána celá výše zákl. kapitálu, splaceno příp. emisní ážio a min. 30% nominále všech akcií (peněžité vklady) a apporty c) byly schváleny stanovy d) bylo zvoleno PD a DR e) stanovy ani založení a.s. nejsou v rozporu se zákonem f) u sukcesivního způsobu - byla uveřejněna veřej. nabídka a prospekt v souladu se schválením KCP. K návrhu se přiloží zejm.: ZS (ZL), not. zápis o schválení stanov, příp. o konání ustavující VH, příp. posudek znalce oceňující apporty, příp. prospekt (užší) schválený KCP, veřej. nabídka akcií. Návrh na zápis podává PD (jako orgán s procesní způsobilostí ze zákona) a podepisují ho všichni jeho členové.
26. Cenné papíry vydávané a.s. Akcie je cenný papír, se kterým jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle zákona a stanov na řízení akciové společnosti, jejím zisku a na likvidačním zůstatku. Náležitosti akcie stanovuje ObchZ. Každá akcie musí obsahovat: a) firmu a sídlo společnosti b) jmenovitou hodnotu c) označení formy akcie d) výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise e) datum emise 32. Podoba akcií – listinné, zaknihované Podoba akcií může být buď akcie listinná nebo zaknihovaná akcie. Listinná akcie může být nahrazena zápisem do zákonem stanovené evidence (zaknihovaná akcie), pokud tak stanoví zákon. Zákonem stanovená evidence je evidence vedená Střediskem cenných papírů. Zákon o cenných papírech (591/1992) upravuje možnost přeměny zaknihovaného cenného papíru na listinný a naopak. O přeměně zaknihované akcie na listinnou a naopak rozhoduje valná hromada a.s., neboť takové rozhodnutí je rozhodnutím o změně stanov dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných akcionářů. 33. Forma akcií – na jméno, na majitele Akcie může znít na jméno nebo na majitele. Akcie znějící na jméno je cenným papírem na řad, akcie znějící na majitele je cenným papírem na doručitele. Společnosti, která vydala akcie na jméno, je uložena povinnost vést seznam akcionářů, do kterého se zapisuje druh a forma akcia, její jmenovitá hodnota, firma nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, popř. -jde-li o listinné akcie- číselné označení akcie. Práva spojená s akcií na jméno je oprávněna vykonávat osoba zapsaná v seznamu akcionářů. 73
Jak akcie na jméno tak i na majitele jsou převoditelné. ObchZ však připouští, aby stanovy a.s. omezily převod akcií na jméno. Vyloučení převoditelnosti však není dovoleno. Převoditelnost akcií na majitele nelze omezit. ObchZ neurčuje, jak se stanoví cena za odkupované akcie, pouze vyslovuje požadavek, že musí být přiměřená jejich hodnotě. Pokud se akcionář a společnost nedohodnou na tom, jaká cena je přiměřená, může se akcionář domáhat u soudu odkoupení za cenu určenou jako přiměřenou znalcem. Účinnost převodu akcií na jméno je podmíněna zápisem do seznamu akcionářů. Společnost je povinna provést zápis do seznamu akcionářů týkající se změny akcionáře bez odkladu poté, co jí byla taková změna prokázána. Akcie na majitele je neomezeně převoditelná. Její převoditelnost nemohou omezit či vyloučit ani stanovy společnosti. Práva spojená s listinnou akcií na majitele je oprávněn vykonávat ten, kdo ji předloží nebo ten, kdo písemným prohlášením osoby, která vykonává úschovu nebo uložení, prokáže, že je pro něho akcie uložena. Práva spojená se zaknihovanou akcií na majitele vykonává osoba, vedená v evidenci zaknihovaných cenných papírů vedené Střediskem cenných papírů. Pro převod listinných akcií na majitele a zaknihovaných akcií se uzavírá smlouva, která nemusí být písemná. K převodu listinných akcií na majitele dochází jejich předáním nabyvateli. K převodu zaknihovaných akcií dochází registrací převodu, tj. provedením zápisu k tíži účtu převodce ve prospěch účtu nabyvatele. Jak akcie na majitele, tak akcie na jméno může být společným majetkem více osob. Nepřipouští se, aby práva spojená s akcií vykonával pouze některý ze spolumajitelů bez dohody s ostatními. Pro případ, že akcionář zemře, je práva spojená s akcií oprávněn vykonávat dědic. 34. Druhy akcií – prioritní, kmenové, zlaté ObchZ rozlišuje dva druhy akcií – prioritní a kmenové. Je možno vydávat i tzv. zlaté akcie, se kterými je spojeno zvláštní právo při výkonu hlasovacího práva. Výslovně se zakazuje vydávat jiné druhy akcií. Kmenové akcie – akcie, se kterými nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti Prioritní akcie – s těmito akciemi jsou spojena přednostní práva týkající se dividendy nebo podílu na likvidačním zůstatku. Vydání prioritních akcií je však limitováno tím, že souhrn jejich jmenovitých hodnot nesmí překročit polovinu základního kapitálu. S prioritními akciemi mohou stanovy spojit právo přednostního vyplacení dividendy nebo podílu na likvidačním zůstatku, právo na vyšší dividendu nebo vyšší podíl na likvidačním zůstatku. S jednou akcií mohou být spojena obě práva. Stanovy mohou určit vydání prioritních akcií s nimiž není spojeno hlasovací právo na valné hromadě. Výjimkou je situace, kdy zákon vyžaduje hlasování podle druhu akcií. Pokud valná hromada rozhodne o tom, že prioritní dividenda nebude vyplacena nebo v případě prodlení s výplatou dividendy, nabývá držitel prioritních akcií hlasovací právo do doby výplaty dividendy z prioritních akcií. Toto přechodně nabyté hlasovací právo mohou akcionáři (majitelé prioritních akcií bez hlasovacího práva) uplatnit ještě na valné hromadě, která rozhoduje o vyplacení prioritní dividendy a to v rozsahu celého jejího programu. Zlaté akcie – jsou s nimi spojena zvláštní práva týkající se hlasování. Tato práva lze uplatňovat pouze tehdy, je-li majitelem uvedených akcií Fond národního majetku ČR nebo Pozemkový fond ČR. Převodem těchto akcií na nabyvatele nepřechází na tyto zvláštní právo hlasování, takže uskutečněním převodu vlastně dochází ke změně druhu akcie.
35.
Zatímní list (interimní list)
36.
Zatímní listy jsou dalším cenným papírem, může vydávat pouze akciová společnost. Zatímní list nahrazuje všechny akcie jednoho druhu upsané jedním akcionářem, jejichž emisní kurs tento akcionář dosud nesplatil. Pokud akcionář upsal několik druhů akcií a nesplatil jejich emisní kurs vydá mu společnost výměnou za potvrzení podle § 168 odst.3 ObchZ tolik zatímních listů, kolik druhů akcií upsal.
Zatímní list je cenným papírem na řad a to i když nahrazuje akcii na majitele. Se zatímním listem jsou spojena práva, která vyplývají z akcií, které nahrazují a povinnost splatit emisní kurs. Po splacení emisního kursu nesplacených akcií vyzve představenstvo akcionáře, aby předložil zatímní list k výměně za akcie, nebo na jeho žádost zatímní list za akcie vymění. Bude-li splacen emisní kurs jen některých akcií, vymění společnost akcie za zatímní list, těch akcií, jejichž kurs byl splacen, a za nový zatímní list o jmenovité hodnotě tvořené součtem jmenovitých hodnot dosud nesplacených akcií. Jestliže upisovatel nesplatí emisní kurs upsaných akcií nebo jeho splatnou část, vyzve jej představenstvo, aby ji splatil ve lhůtě, kterou určí stanovy společnosti, jinak ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy. Po marném uplynutí uvedené lhůty vyloučí představenstvo upisovatele ze společnosti a vyzve jej, aby vrátil zatímní list v přiměřené lhůtě, kterou mu určí, pokud nepřijme v souladu se zákonem a stanovami společnosti jiné opatření. Vyloučený upisovatel ručí společnosti za splacení emisního kursu jím upsaných akcií. Pokud vyloučený upisovatel v určené lhůtě zatímní list nevrátí, prohlásí představenstvo tento zatímní list za neplatný. Toto rozhodnutí uveřejní představenstvo způsobem určeným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady; písemné oznámení o tom zašle upisovateli a současně rozhodnutí zveřejní. Pokud představenstvo prohlásí zatímní list za neplatný, vydá místo něho nový zatímní list nebo akcie osobě schválené valnou hromadou, která splatí emisní kurs těchto akcií. Majetek, který získá společnost prodejem vráceného zatímního listu nebo vydáním nového zatímního listu anebo akcií, použije k vrácení plnění poskytnutého vyloučeným upisovatelem na splacení emisního kursu akcií upsaných vyloučeným upisovatelem a po započtení nároků vzniklých společnosti z porušení jeho povinností.
37. Dluhopisy (§§160, 204a, 207, z. o dluhopisech) Podmínky a) stanovy b) rozhodnutí VH (2/3 hlasů). Mohou mít obě podoby. Druhy 1) vyměnitelné (konvertibilní) - právo majitele požadovat ve lhůtě na nich uvedené výměnu za akcie o téže jmen. hodnotě (nominále akcií nesmí být vyšší než součet nominále dluhopisů); právo není samostatně převoditelné; majitel má nárok: a) na úroky (na ně lze vydat kupóny), a ba) na splacení jeho nominále, či bb) výměnu za akcie 2) prioritní - právo na přednostní úpis akcií při podmíněném zvýšení jejího zákl. kapitálu; právo je samostatně převoditelné (od zápisu podmíněného zvýšení do OR; i při uplatnění prioritního práva zůstává nárok na proplacení nominále) - u listinných cessí, u zaknihovaných je nutné vydat opční listy. Náležitosti usnesení: a) nominále dluhopisu a určení jeho výnosu b) počet c) místo a lhůtu pro uplatnění práv z obou dluhopisů (nikoli kratší než 2 týdny) d) id. akcií, které lze za 1 dluhopis vyměnit či upsat e) EK akcií upisovaných s uplatněním přednostního práva etc.
75
S rozhodnutím o vydání se musí VH zároveň usnést i o podmíněném zvýšením zákl. kapitálu (částka zvýšení nesmí přesáhnout 1/2 stávajícího zákl. kapitálu). V usnesení se uvedou: a) důvody zvýšení b) zda je určeno pro vykonání výměnných či přednostních práv c) rozsah zvýšení, etc. Usnesení o zvýšení nutno do 30 dní zapsat do OR a zveřejnit v Obch. věstníku - až pak lze dluhopisy vydávat. Přednostní právo na získání dluhopisů (právo je samostatně převoditelné) mají akcionáři, a to v rozsahu jejich podílů na zákl. kapitálu (o tomto právu musí být zvlášť informováni;§204a/2); toto právo nelze omezit či vyloučit stanovami (lze jej však vyloučit či omezit usnesením VH ad hoc v důl. zájmu a.s. - a to jen pro všechny, resp. ve stejném rozsahu). Majitelé dluhopisů se mohou rozhodnout, zda svá práva uplatní, či nikoli: a) výměnné - pís. žádostí o výměnu (doručení žádosti nahrazuje upsání a splacení akcií) b) přednostní - upsáním akcií a.s. dle §204. Zaknihované dluhopisy: obě práva uplatňuje osoba vedená v evidenci SCP v rozhodný den k převodu prioritního práva se vyžaduje opční list. Jen v rozsahu skutečně uplatněných práv z dluhopisů lze zákl. kapitál zvýšit a zapsat do OR; až po tomto zápisu lze vydat akcie majitelům dluhopisů, kteří svá práva uplatnili. Pokud jsou vyměnitelné dluhopisy: a) zaknihované a vydávají se za ně akcie zaknihované - podá se na SCP příkaz k provedení změn b) listinné a vydávají se akcie zaknihované - PD musí vyzvat jejich majitele k předložení; nepředloží-li, provede se amortizace. Emise dluhopisů podléhá režimu z. o dluhopisech, nutno tedy splnit i jeho podmínky (př. schválení tzv. emisních podmínek a příp. i prospektu CP - KCP).
38.
Kupóny (§12 ZCP)
CP (obě podoby) na doručitele, které se vydávají pro uplatnění práv na výnos z akcie, ZL a dluhopisu. Náležitosti: a) údaj o CP, k němuž byl vydán (př. druh, emitent) b) výše výnosu c) datum a místo uplatnění práva na výnos. Kupón se převádí tradicí; jeho součástí bývá talón, což je legitimační lístek, který opravňuje svého předkladatele k vydání nového kupónového archu (po využití celého předchozího).
39.
Opční listy
Opční list je cenným papírem, s nímž je spojeno právo za úplatu přednostně nabýt určité množství cenných papírů ve stanovené době a za stanovený emisní kurs. Opční list je vedlejším cenným papírem, který může být vydán jen k akcii akciové společnosti nebo jen prioritnímu dluhopisu. Předpokladem vydání opčních listů k akciím nebo zatímním listům je, že valná hromada rozhodla o zvýšení základního kapitálu upisováním akcií nebo o podmíněném zvýšení základního kapitálu. Opční listy lze vydávat jen jako cenné papíry na doručitele, i když se vydávají k cenným papírům na řad nebo na jméno. Opční listy jsou neomezeně převoditelným cenným papírem a proto mohou být i předmětem obchodování.
K převodu opčních listů v listinné podobě dochází jejich předáním nabyvateli, nestanoví-li dohoda stran něco jiného. Práva z opčních listů zanikají buď marným uplynutím lhůty pro vykonání přednostního práva nebo vykonáním tohoto práva. Pokud společnost vydala zaknihované opční listy, podá osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů, příkaz k vydání cenných papírů, pokud mají být vydány v zaknihované podobě a současně vydá příkaz na zrušení zaknihovaných opčních listů, z nichž má být přednostní právo uplatněno. Pokud mají být na základě práva ze zaknihovaných opčních listů vydány listinné cenné papíry, podá společnost pouze příkaz ke zrušení opčních listů, z nichž bylo přednostní právo uplatněno. Náležitosti opčního listu: a) firma a sídlo společnosti, která opční listy vydává b)počet akcií, jakého druhu, formy a podoby, nebo kolik vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, jaké jmenovité hodnoty lze uplatněním práva z opčního listu získat c) doba a místo pro uplatnění přednostního práva d)emisní kurs akcií nebo dluhopisů, k nimž lze uplatnit přednostní právo, nebo způsob jejich určení e) údaj o tom, že zní na doručitele
40.
Poukázka na akcie (§204b)
CP (obě podoby) na doručitele, s nímž jsou spojena všechna práva upisovatele. Vydává se při zvýšení zákl. kapitálu úpisem nových akcií s neomezenou převoditelností, a to již před zápisem zvýšení do OR, pokud: a) upisovatel zcela splatil EK akcie, a b) rozhodla o tom VH. Lze je vydat i jen k některým upsaným akciím. S 1 poukázkou se pojí všechna práva vyplývající z úpisu 1 akcie (u listinných poukázek může VH rozhodnout, že 1 poukázkou bude spojena práva vyplývající z úpisu více akcií). Poukázky mají stejnou podobu jako akcie, které za ně mají být vyměněny (nerozhodne-li VH jinak). Náležitosti: a) „poukázka na akcie“ b) firma a sídlo a.s. c) id. akcií, které lze nabýt d) částka, kterou upisovatel splatil, a kdy. Listinné dále: a) datum emise b) podpisy PD. Poukázka na CP dle ObčZ se neužije (§540). Výměna za akcie: a) zaknihované>zaknihované - příkazem na SCP b) listinné>listinné - výměnou, příp. amortizace c) listinné>zaknihované - jako při změně podoby CP (§9 an. ZCP). Neplatný či neúčinný úpis - právo na vrácení splacené částky (§167/2) náleží majiteli poukázky (k uplatnění tohoto práva je PD vyzve způsobem pro svolání VH). 77
27. Představenstvo a.s.
41. Pojem a působnost Představenstvo je statutárním orgánem, který řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Představenstvo rozhoduje o všech věcech, které nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Pokud není ve stanovách dohodnuto jinak, jedná za společnost navenek každý člen představenstva. Členové představenstva, kteří zavazují společnost se zapisují do obchodního rejstříku, kde se zapisuje i způsob, jakým tak činí. Představenstvu náleží rozhodovat o obchodním vedení společnosti včetně vedení účetnictví a jednat pod firmou společnosti. Předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou i konsolidační uzávěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty. Představenstvo je kolektivní orgán a jako takový se také usnáší. Z každého jednání se musí vyhotovit zápis. V tomto zápisu musí být mj. jmenovitě uvedeni ti, kdo nehlasovali pro přijetí návrhu usnesení. Pokud nejsou takto uvedeni, má se za to, že neuvedení členové přítomní na tom kterém zasedání hlasovali pro přijetí návrhu usnesení. Tyto zápisy se vyhotovují jako soukromé listiny a podepisují je předseda představenstva a zapisovatel, ale např. pokud se zvyšuje základní kapitál rozhodnutím představenstva, musí být pro toto rozhodnutí vyhotoven notářský zápis. Představenstvo podléhá pravidelné kontrole valné hromady a stálé kontrole dozorčí rady.
42. Složení představenstva a požadavky na členy Představenstvo musí mít alespoň tři členy. Výjimkou je, pokud má společnost jen jednoho akcionáře, může mít představenstvo jen jednoho nebo dva členy. Kolik bude mít představenstvo členů určují stanovy. Členem představenstva může být pouze fyzická osoba, která dosáhla 18 let věku, je plně způsobilá k právním úkonům a je bezúhonná ve smyslu živnostenského zákona (bezúhonný není: kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný tr.č. souvisící s předmětem podnikání; pro úmyslný tr.č. s odnětím svobody na aspoň jeden rok; pro jiný nedbalostní tr.č., pokud je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování živnosti) a u níž nenastala skutečnost, která je překážkou v podnikání podle živnostenského zákona (pokud je na majetek osoby prohlášen konkurs; pokud byl osobě uložen zákaz činnosti, týkající se provozování živnosti v oboru nebo oboru příbuzném). Tyto zásady musí člen předst. splňovat v okamžiku volby i po celou dobu výkonu své funkce. Pokud bude i přesto zvolen, je taková volba nicotná a členem předst. se nestane. Pokud tyto podmínky nastanou v době výkonu funkce, pak tato jeho funkce zaniká ex lege. Člen představenstva nemusí být zároveň akcionářem společnosti. Platí však zásada, že člen představenstva nesmí být členem dozorčí rady v téže a.s.
43. Vznik a zánik funkce v představenstvu Určitá osoba se může stát členem představenstva pěti možnými způsoby: a) členy představenstva volí valná hromada b) ve společnosti s jedním akcionářem jmenuje členy tento jediný akcionář c) ve stanovách může být působnost k ustavování členů předst. přenesena na dozorčí radu
d) ve stanovách může být upravena možnost kooptace (povolání za člena) pro rychlé řešení případů, kdy některý člen předst. náhle odpadne. Kooptací je povolaný člen zvolen jen na dobu určitou, omezenou nejbližším konáním valné hromady. e) člena představenstva jmenuje soud. Tato možnost přichází v úvahu, pokud není volné křeslo v představenstvu obsazeno ve lhůtě tří měsíců od jeho uvolnění. To však jen pokud představenstvo není z tohoto důvodu schopno plnit své funkce. a) b) c) d)
K zániku funkce může dojít z několika důvodů: z vůle člena představenstva odstoupením (rezignací) z vůle společnosti může být člen předst. odvolán a to buď valnou hromadou nebo dozorčí radou, jak je určeno ve stanovách. uplynutím doby, tj. vypršením funkčního období jehož délku určují stanovy a nesmí přesahovat pět let. Funkce odstupujícího člena zanikne volbou nového člena. ex lege, pokud člen předst. přestane splňovat podmínky pro výkon jeho funkce podle ObchZ nebo jiného souvisejícího předpisu automaticky tím ve své funkci končí.
44. Obsah závazku z výkonu funkce Mezi členem představenstva a akc. spol. vzniká vztah, který má povahu obligace podřízené obchodnímu právu. Tento vztah se posuzuje podle ustanovení o mandátní smlouvě. Smlouva samotná se označuje jako smlouva o výkonu funkce. Ten, kdo pro společnost působí v nějakém jejím orgánu, musí svou funkci vykonávat osobně, s odbornou péči a v jejím zájmu. Je kladen důraz na loajalitu, tedy stálý zřetel a důraz na zájmy společnosti a umění držet jazyk za zuby tam, kde se to patří. To vše zákonodárce shrnuje pod označením péče řádného hospodáře.
45. Zákaz konkurence a) b) c) d)
Člen představenstva nesmí, pokud není ve stanovách uvedeno jinak, : podnikat v oboru stejném nebo obdobném ani vstupovat se společností do obchodních vztahů zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti účastnit se na podnikáni jiné společnosti jako společník neomezeně ručící nebo jako osoba ovládající jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání vykonávat činnost jako statutární orgán nebo jeho člen jiné PO se stejným nebo obdobným předmětem podnikání
Za porušení těchto zákazů se uplatní sankce podle § 65, pouze tyto a ne jiné. Společnost je oprávněna požadovat vrácení toho prospěchu, který získala osoba, která zákaz konkurence porušila. Tento nárok musí společnost uplatnit u odpovědné osoby do tří měsíců ode dne, kdy se o skutečnostech dověděla, nejpozději však do jednoho roku. Společnost je oprávněna požadovat i náhradu škody.
46. Odpovědnost členů představenstva za škodu Klíčovým ustanovením je § 194 odst. 5, podle něhož ti členové představenstva, kteří způsobili škodu porušením svých povinností, za to škodu odpovídají solidárně. Důkazní břemeno nese ten člen představenstva, který musí sám prokázat, že kritéria péče řádného hospodáře neporušil. 79
Představenstvo jedná podle pokynů valné hromady nebo dozorčí rady. Z výkonu působnosti valné hromady nejsou členové představenstva odpovědní. Členové představenstva odpovídají pouze za škodu vzniklou splněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právními předpisy. V ostatním je podstatná obecná úprava odpovědnosti za škodu podle § 373 a násl., která je konstruována jako odpovědnost objektivní, tedy bez ohledu na zavinění. Takto odpovídají členové představenstva za škodu akciové společnosti, z čehož vyplývá, že nárok na náhradu škody nemůže uplatnit statutární orgán společnosti. Proto tyto nároky vůči členům představenstva vymáhá dozorčí rada a za určitých podmínek i minoritní akcionáři. V § 194 odst. 5 se zdůrazňuje, že smlouvou mezi společností a členem představenstva ani stanovami nelze předem odpovědnost za škodu tohoto člena omezit ani vyloučit. Akciová společnost, jako soukromoprávní korporace, může svůj nárok na náhradu škody vůči škůdci uplatnit, ale také nemusí. Zákoník umožňuje akciové minoritě, aby vůči dozorčí radě vznesla požadavek na vymáhání náhrady škody vůči představenstvu. Pokud tak dozorčí rada neučiní, mohou škodu vymáhat sami menšinoví akcionáři. Pokud některý z členů představenstva nesplní svoji povinnost k náhradě škody vůči společnosti, stává se do výše náhrady ručitelem společnosti pro případ její platební neschopnosti anebo pokud společnost zastaví platby.
28. Valná hromada a.s.
47. Pojem a působnost Akciová společnost má relativně složitou organizační strukturu, v níž má centrální místo valná hromada jako orgán nejvyšší. V ní se rozhodují otázky života a dalších osudů společnosti, zde skládají účty ze své činnosti ostatní orgány a rozhoduje se tu o jejich složení. Valná hromada neexistuje ve společnostech s jedním akcionářem. Na rozdíl od představenstva se valná hromada schází jen jednou za čas. Valná hromada je tedy nejvyšším orgánem společnosti, jejíž význam je dán rozhodovací působností. Většina kompetencí valné hromady se soustřeďuje v ustanovení § 187 odst. 1. působnost valné hromady lze rozdělit do několika okruhů: a) Rozhodování o obsahu a tedy i o změně stanov. V rámci změny stanov rozhoduje valná hromada o změně druhu nebo formy akcií, o změně práv spojených s určitým druhem akcií a též vinkulovat (omezit převoditelnost) akcií na jméno. Do působnost v.h. náleží dále rozhodování o výši základního kapitálu. b) Rozhodování o majetkových otázkách. Jde o schvalování účetních závěrek, zejména řádných, a také rozhodování, jak bude naloženo se ziskem společnosti či s její ztrátou. Dále jde o schvalování určitých smluv, které se týkají základních materiálních hodnot v majetku společnosti, nebo takových dispozic se ziskem společnosti, které zbaví do budoucna v.h. možnosti rozhodnout o naložení se ziskem anebo poskytnutí plnění osobám, které jsou ke společnosti ve zvláštním postavení. (poskytování úvěrů, půjček nebo ručení takovým osobám). Patří sem i rozhodování o nabytí vlastních akcií společnosti, o použití apportů ve prospěch zvýšení základního kapitálu či vydání dluhopisů. c) Rozhodování, které se vztahuje k postavení akcionářů. Práva a povinnosti akcionářů mají upravovat stanovy a.s. Přesto je možné, aby o určitých otázkách rozhodla v.h. mimo stanovy (vyloučení nebo
omezení jednak přednostního práva akcionářů na dluhopisy, jednak prioritního upisovacího práva na tzv. mladé akcie). Valná hromada může dále mimo stanovy určit dobu a místo splatnosti dividendy, rovněž tak rozhodný den pro účast na valné hromadě. Nejdůležitější působností z tohoto okruhu je možnost rozhodnutí o registraci akcií k veřejnému obchodování a o zrušení této registrace. d) Působnost v rozhodování o otázkách vnitřní organizace společnosti. Předně jde o volbu a odvolání členů představenstva a dozorčí rady. V.h. dále rozhoduje o odměnách členům představenstva a dozorčí rady. V.h. může také omezit jednatelské oprávnění představenstva a rozhodnout o rozšíření zákazu konkurence. e) Valná hromada se usnáší o zapojení společnosti do koncernu. f) V.h. také rozhoduje o zrušení společnosti a zvláště o přeměně (fúzi) akciové společnosti.
48. Svolání valné hromady Řádná valná hromada se svolává k projednání řádné účetní závěrky, k rozhodnutí, jak se naloží se ziskem či případnou ztrátou. Ta musí být svolána každoročně, vždy v termínu určeném ve stanovách, nejpozději však do šesti měsíců od posledního dne účetního období, kterým je kalendářní rok, tedy nejpozději do 30. června. Pokud se nebude valná hromada konat v průběhu dvou let, hrozí společnosti nucené soudní zrušení. Kdo svolává? Valnou hromadu svolává představenstvo. Ve zvláštních případech ji svolává i někdo jiný. Jde o tyto případy: a) pokud představenstvo není schopno z různých důvodů schopno plnit své funkce, může valnou hromadu svolat i zbývající člen představenstva bez usnesení statutárního orgánu a to dokonce i takový člen, který jinak není oprávněn za společnost jednat; b) v určitých případech svolává valnou hromadu dozorčí rada; c) s pověřením soudu může valnou hromadu svolat akciová minorita, tedy akcionáři, jejichž podíl na základním kapitálu převýší určitý limit. Způsob ohlášení Rozlišuje se oznámení o valné hromadě a pozvánka na ni. Pokud jsou vydány akcie na jméno, svolává společnost akcionáře písemnou pozvánkou na jejich adresu. Pokud jsou vydány akcie na majitele, musí být jednání valné hromady vždy oznámeno v tisku a to alespoň v jednom celostátně distribuovaném deníku. Pravidelné sledování denního tisku držiteli akcií na majiteli může být z různých důvodů složité. Proto zákon založil akcionářům s akciemi na majitele právo žádat, aby jim společnost zaslala na jejich náklady oznámení o konání valné hromady na adresu, kterou sami uvedou. V tomto případě musí tento akcionář zřídit ve prospěch společnosti zástavní právo aspoň k jedné své akcii jako jistotu, že tyto náklady skutečně uhradí. Pozvánka na valnou hromadu musí obsahovat alespoň: a) firmu a sídlo společnosti b) místo, datum a hodinu konání valné hromady c) pořad jednání valné hromady d) rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud společnost vydala zaknihované akcie e) pokud má být na pořadu jednání valné hromady změna stanov společnosti, musí pozvánka nebo oznámení charakterizovat podstatu navrhovaných změn a návrh změn musí být akcionářům k nahlédnutí v sídle společnosti. Ohlášení valné hromady se musí provést včas, obecně v třicetidenním předstihu. Zkrácená lhůta se uplatní při svolání v.h. akciovou minoritou a při svolání náhradní valné hromady.
81
49. Vznesení protinávrhů k navrženým bodům. Doplňování programu Každý akcionář má oprávnění vznášet na valné hromadě návrhy a protinávrhy. Každý akcionář, který chce vznést k bodům jednání protinávrh, musí to oznámit představenstvu v předstihu 10ti dnů, výjimkou jsou návrhy a protinávrhy týkající se obsazení funkcí v orgánech společnosti. Představenstvo má povin-nost toto oznámení zveřejnit, pokud možno, i se svým stanoviskem, aspoň tři dny před oznámeným datem konání valné hromady.
50. Odložení termínu valné hromady. Odvolání zasedání Oznámení změny termínu je možné podle týchž pravidel, jaká platí pro svolání valné hromady, a to aspoň týden před původně oznámeným konáním. Stejným způsobem je možné valnou hromadu odvolat. Pokud se odvolání v.h. neprovede podle zákonem stanovených podmínek a včas, nemá to význam na platnost odvolání, ale společnost je pak zavázána k náhradě nákladů těm, kteří se na ni marně dostavili.
51.
Zasedání
Organizační otázky valné hromady upravují stanovy, rámcově i zákoník. Běžně se vyskytují i jednací řády valných hromad. Organizační otázky Valná hromada se k zasedání musí sejít jako usnášeníschopná. Podle zákona je tak požadována přítomnost tolika akcionářů, aby reprezentovali více než 30% základního kapitálu. Stanovy akciové společnosti mohou stanovit přísnější pravidlo. Pokud se sejde dostatečný počet akcionářů, může být jednání zahájeno. Osoba, která prohlašuje jednání za zahájené (pověřený člen představenstva), má za úkol zajistit volbu předsedy valné hromady. Dalšími funkcionáři valné hromady jsou zapisovatel, ověřovatelé zápisu (verifikátoři) a osoby pověřené sčítáním hlasů (skrutátoři). Předseda valné hromady má povinnost probrat jednotlivé body podle ohlášeného pořadu jednání. U každého bodu jednání musí být dána příležitost k rozpravě. Akcionáři mají právo požadovat vysvětlení jednotlivých bodů valné hromady. Pokud se jim ze strany společnosti nedostane bez příčiny dostatečného vysvětlení, mohou tyto informace vymoci soudně. Pokud není akciová společnost schopná usnášení, rozpustí se. Pak je možné svolat náhradní valnou hromadu. Tu je možné svolat novou pozvánkou nebo novým oznámením, ale pouze k projednání totožného programu jako na původním zasedání. Svolat náhradní valnou hromadu není povinností. Pokud se společnost rozhodne pro náhradní valnou hromadu, musí se její zasedání konat do šesti týdnu od data původního zasedání. Pro náhradní valnou hromadu neplatí pravidlo o schopnosti usnášet se. Tato valná hromada může přijímat rozhodnutí vždy bez zřetele na počet a váhu hlasů přítomných akcionářů. Hlasování na valné hromadě Hlasy akcionářů se určují ve stanovách v návaznosti 1) na akcie nebo 2) na jejich jmenovitou hodnotu. Ad 1) užije se pokud společnost vydala jen akcie o stejné jmenovité hodnotě, opak lze určit, že na jednu akcii připadá určitý počet hlasů. Ad 2) pokud společnost emituje akcie o různé jmenovité hodnotě, stanoví, že na určitou celkovou sumu jmenovitých hodnot připadá určitý počet hlasů. V určitých případech nelze hlasovací právo z akcií uplatnit.
• To může nastat v prvním případě jako sankce za porušení povinností akcionář, čímž byla ohrožena rovnováha společnosti (prodlení se splácením emisního kursu akcií, porušení oznamovací povinnosti, neučinění povinné nabídky převzetí, nepředložení akcií k výměně při změně jejich jmenovité hodnoty, porušení zákona při nabídce převzetí apod.). • Ve druhém případě nelze hlasovací právo z akcií uplatnit, pokud by příležitost svými hlasy vlastní zájem na úkor společnosti byla příliš lákavá. Sem spadají případy, kdy valná hromada rozhoduje o nepeněžitém vkladu některého z akcionářů nebo zda sním společnost uzavře smlouvu mimo běžný styk. Rozhodování Usnesení valné hromady je přijato, pokud se pro něj vysloví potřebný počet hlasů z přítomných. Podle obecného pravidla rozhoduje valná hromada prostou (nadpoloviční) většinou. V některých případech však zákon požaduje většinu kvalifikovanou a to dvoutřetinovou, nebo tříčtvrtinovou. - dvoutřetinová většina se vyžaduje : a) při rozhodování o změně stanov b) při rozhodování o změně výše základního kapitálu c) při pověření představenstva zvýšit základní kapitál podle § 210 d) při zrušení společnosti likvidací e) pro rozhodnutí o rozdělení likvidačního zůstatku - tříčtvrtinová většina se vyžaduje pro rozhodnutí : a) o vyloučení nebo omezení přednostního práva akcionářů na získání dluhopisů b) o vyloučení nebo omezení přednostního práva akcionářů na upsání nových akcií při zvyšování základního kapitálu c) o schválení ovládací smlouvy a jejích změn d) o schválení smlouvy o převodu zisku a jejích změn e) o zvýšení základního kapitálu apporty Kromě hlasování v celém plénu je při určitých rozhodnutích vyžadováno oddělené hlasování v určitých akcionářských skupinách, např. držitelů akcií stejného druhu, nebo stejné formy, při rozhodování o změně tohoto druhu resp. formy akcií.
52.
Zápis z valné hromady
Z každé valné hromady musí být pořízen zápis, jež musí zajistit představenstvo. U každého rozhodnutí musí být uvedeno, jak bylo o něm hlasováno, někdy i se jmenovitým uvedením akcionářů, kteří hlasovali pro přijetí určitých rozhodnutí. Zápis podepisují zapisovatel, předseda valné hromady a oba ověřitelé. V určitých případech, kdy je rozhodnutí přijímáno kvalifikovanou většinou, se vyžaduje vyhotovení notářského zápisu, který má vlastnost kvalifikovaného osvědčovacího zápisu. Při vyhotovení tohoto zápisu se předpokládá aktivní činnost notáře a jeho kontrola nad zákonností při přijímání usnesení.
53.
Neplatnost usnesení
O neplatnosti usnesení valné hromady podle § 183 platí obdobně § 131, jako u s.r.o. Výrok o neplatnosti usnesení vynese soud na základě žaloby akcionáře, likvidátor, správce konkursní podstaty nebo člen dozorčí rady. Soud nevysloví neplatnost rozhodnutí pokud bylo důvodem žaloby jen 83
nepodstatné porušení práv osob oprávněných domáhat se rozhodnutí soudu. Za nepodstatné porušení práv se považuje zejména to, že pozvánka na valnou hromadu nebo oznámení neobsahují požadované náležitosti. Právo podat žalobu na neplatnost usnesení musí být uplatněno do tří měsíců ode dne konání v.h., nejdéle však do jednoho roku, jinak zaniká.
29. Dozorčí rada a.s. dozorčí orgán s kontrolními pravomocemi kolektivní = Dozorčí rada musí mít nejméně 3 členy, počet jejích členů musí být dělitelný třemi volí si předsedu Člen dozorčí rady nesmí být zároveň členem představenstva, prokuristou nebo osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat jménem společnosti. 2/3 členů dozorčí rady volí valná hromada a 1/3 zaměstnanci společnosti, má-li společnost více než 50 zaměstnanců v pracovním poměru na pracovní dobu přesahující 1/2 týdenní pracovní doby stanovené zvláštním právním předpisem v 1. den účetního období, v němž se koná valná hromada, která volí členy dozorčí rady. Stanovy mohou určit vyšší počet členů dozorčí rady volených zaměstnanci, avšak tento počet nesmí být větší, než počet členů volených valnou hromadou; mohou rovněž určit, že zaměstnanci volí část členů dozorčí rady i při menším počtu zaměstnanců společnosti. Členové dozorčí rady jsou voleni na dobu určenou stanovami. Funkční období člena dozorčí rady nesmí přesáhnout 5 let. 1. funkční období členů činí 1 rok od vzniku společnosti. Zvolena může být pouze FO, která je v době volby v pracovním poměru ke společnosti nebo je zástupcem nebo členem zástupce zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu. K platnosti volby nebo odvolání členů dozorčí rady volených zaměstnanci se vyžaduje, aby hlasování bylo tajné a aby se voleb zúčastnila alespoň 1/2 oprávněných voličů nebo zvolených volitelů. Zvolen je kandidát s nejvyšším počtem odevzdaných hlasů Člen dozorčí rady zvolený zaměstnanci může být zaměstnanci odvolán. působnost dozorčí rady kontrolní působnost - Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti Dozorčí rada přezkoumává řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a předkládá své vyjádření valné hromadě. respektuje žádosti minority řídící působnost - Dozorčí rada svolává valnou hromadu, jestliže to vyžadují zájmy společnosti, a na valné hromadě navrhuje potřebná opatření. Dozorčí rada určí svého člena, který zastupuje společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti členu představenstva. Členové dozorčí rady jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů a zápisů týkajících se činnosti společnosti a kontrolují, zda účetní zápisy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností a zda podnikatelská činnost společnosti se uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady. rozhodování dozorčí rady
Dozorčí rada rozhoduje na základě souhlasu většiny hlasů svých členů, neurčují-li stanovy vyšší počet. Každý člen dozorčí rady má 1 hlas. O zasedání dozorčí rady se pořizuje zápis podepsaný jejím předsedou. V zápise se uvedou i stanoviska menšiny členů, jestliže tito o to požádají, a vždy se uvede odchylný názor členů dozorčí rady zvolených zaměstnanci. Dozorčí rada podléhá valné hromadě - Členové dozorčí rady se účastní valné hromady společnosti a jsou povinni seznámit valnou hromadu s výsledky své kontrolní činnosti. práva a povinnosti členů dozorčí rady Jestliže zákon nebo stanovy vyžadují k určitým jednáním představenstva předchozí souhlas dozorčí rady a dozorčí rada souhlas k takovému jednání nedá nebo využije-li dozorčí rada svého práva zakázat představenstvu určité jednání jménem společnosti, neodpovídají členové představenstva společnosti za škodu, která jí z důvodu splnění takového rozhodnutí dozorčí rady vznikne. Za škodu takto vzniklou odpovídají společně a nerozdílně ti členové dozorčí rady, kteří při rozhodování o jednáních uvedených v první větě nejednali s péčí řádného hospodáře. Jestliže dá dozorčí rada souhlas k jednáním uvedeným, za škodu vzniklou z takového jednání odpovídají společně a nerozdílně členové představenstva i dozorčí rady, kteří při rozhodování nevykonávali funkci s péčí řádného hospodáře. VNITŘNÍ OBCHODOVÁNÍ: smlouvy: • o úvěru • o půjčce • obsahující zajištění závazku osob • o bezplatném převodu majetku a.s. na osoby osoby / sistace hlasovacího práva na valné hromadě - členové představenstva / členové dozorčí rady / prokurista, osoba, která je oprávněna jménem a.s. smlouvu uzavřít, osoby blízké tyto smlouvy lze uzavřít jen se souhlasem valné hromady smlouvy o úplatných převodech majetku: zakladatel / akcionář členové představenstva / členové dozorčí rady / prokurista osoba, která a.s. ovládá osoba, se kterou a.s. tvoří koncern jednání - a.s. nabývá majetek od těchto osob / převádí majetek na tyto osoby za úplatu ve výši 10% základního kapitálu povinnost stanovit hodnotu majetku posudkem znalce nabytí – souhlas valné hromady
30. Základní kapitál v a.s. a jeho změny Základní kapitál (ZK)
-
peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti musí být vyjádřen v jednotkách české měny společník se účastní na ZK vkladem
85
-
má základní význam pro kapitálové OS
a) vlastní zdroje - tzv. vlastní kapitál, náleží sem ZK, nerozdělený zisk - zdroje financování, kt. společnosti získává- vlastní činností - od společníků společnosti - významné – nezatěžují společnost povinností po určité době finanční prostředky vracet
b) cizí zdroje - pocházejí zpravidla od 3. osob - úvěry - představují závazek, spočívající, že společnost po určité době vrátí osobě, kt. je poskytla nominál. hodnotu toho, co bylo poskytnuto, a příslušný úrok - mohou pocházet i od společníků – odlišné od vkladů
-
z účetního hlediska – vlastní i cizí zdroje financování jsou uváděny na pasivní straně účetní rozvahy
fce ZK: a) měřítko zisku a ztrát OS, b) ochrana věřitelů (garanční funkce) c) poměru, v jakém se společníci podílejí svými vklady na ZK společnosti, se tito společníci zásadně podílejí na jejím zisku.
-
vytváří se povinně v a.s., s.r.o. a k.s., fakultativně i u v.o.s. výše ZK může být měněna jen změnou společens. smlouvy nebo stanov;
změna: • efektivní (absolutní) – zvýšení nebo snížení obchod. jmění, • nominální (relativní) – vyjadřuje majetkový stav, kt. nastal - společníci nemohou požadovat na společnosti vrácení svých vkladů, mají jen právo na výnos z činností, kt. společn. realizovala, majetkový výnos: - forma podílu na zisku - forma vypořádacího podílu, pokud končí účast společníka na společnosti - forma podílu na likvid. zůstatku, pokud se OS ruší a následuje její likvidace - hodnota ZK se zapisuje do OR
54.
55. Změny základního kapitálu Při vzniku má a.s. zákl. kapitál ve výši dle ZS (v příp. modifikaci provedené ustavující VH). Časem lze řešit potřebu jeho: a) zvýšení - hospod. vývoj je natolik příznivý, že a.s. disponuje urč. objemem volně použitelného kapitálu a a.s. jej neužije k rozdělení jako dividendu
b) snížení - při nepříznivém stavu bilance nebo je-li zájem uvolnit dosud vázané zdroje a uvolnit je mezi akcionáře jako dividendu. O změnách rozhoduje VH (2/3; popř. PD). Změny se zapisují do OR (konstitutivní význam).
56. Zvýšení základního kapitálu - obecný výklad V ohlášení VH se též uvede:
a) jeho důvod, rozsah a způsob b) id. nových akcií c) ke kterým akciím budou vydány poukázky, vydávají-li se (22.6). Zvl. náležitosti: a) pokud se rozhoduje o vyloučení či omezení přednostního práva akcionářů na úpis – důvod b) pokud se EK u zvýšení upsáním nových akcií splácí apporty - předmět a ocenění znalcem c) pokud VH souhlasí se započtením - pohledávky, které mají být takto započteny d) při zvýšení úpisem nových akcií, uvede se i lhůta pro úpis, navrhovaná výše EK, etc. Způsoby zvýšení 1) upsání nových akcií („mladých“) 2) podmíněné 3) z vlast. zdrojů a.s. 4) kombinované zvýšení. Možnost zvýšit je podmíněna splacením EK dříve upsaných akcií.
57. Zvýšení úpisem nových akcií - efektivní zvýšení Jen, je-li zcela splacen EK dříve upsaných akcií (ledaže se EK splácí pomocí apportů). Obsah usnesení VH o zvýšení a) částku zvýšení a zda se připouští vyšší úpis (neomezeně či s omezením) b) id. upisovaných akcií c) údaje o přednostním právu akcionářů na úpis (místo, lhůta, cena za akcii, příp. jeho vyloučení či omezení) d) zda akcie, které se neupíšou pomocí přednostního práva, budou upsány akcionáři (§205), budou nabídnuty urč. zájemci nebo se vyloží k veřej nabídce e) místo a lhůta pro úpis bez využití přednostního práva a EK akcií f) lhůta a část EK ke splacení g) jde-li o apporty, pak předmět a výši ocenění, id. akcií, které se za něj vydají. PD musí do 30 dní od přijetí usnesení podat návrh na zápis do OR (tzv. předběžný) - až pak lze začít upisovat (ledaže jde o úpis s rozvazovací podmínkou zamítnutí návrhu na zápis). 1) Postup - shodný s postupem úpisu při založení a.s.; úpis zajistí PD; EK nesmí být pod pari; listiny upisovatelů na upisovacích místech. Úpis: a) peněžitými vklady - splacení emisního ážia a 30% ve lhůtě určené VH, jinak je úpis neúčinný (peněžité vklady na zvl. účet u banky, lze však i uzavřít dohodu o započtení; banka neumožní s vklady disponovat před zápisem zvýšení do OR) b) apporty - plné splacení. Nezdaří-li se do konce upisovací lhůty upsat vyložené akcie, pak je úpis neúčinný (vrácení i s úroky).
87
2) Přednostní právo akcionářů - je dáno rozsahem podílu akcionáře na zákl. kapitálu, upisuje-li se peněžitými vklady. PD musí způsobem určeným pro svolání VH zveřejnit tyto informace: a) místo a lhůtu (ne méně než 2 týdny, pak zaniká) pro jeho výkon b) počet nových akcií, které lze upsat na 1 dosavadní akcii urč. nominále c) id. nových akcií, vč. EK (může se lišit od akcií upisovaných jinak) d) rozhodný den u zaknihovaných akcií (tj. den, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé). Přednostní právo je samostatně převoditelné od zápisu usnesení o zvýšení do OR (ledaže jde o úpis s rozvazovací podmínkou) - je-li akcie vinkulována, platí to i pro přednostní právo jen, pokud na 1 pův. akcii připadá 1 nová. Přednostní právo nelze ve stanovách omezit či vyloučit - to lze jen ad hoc usnesením VH v důl. zájmu a.s. (pak to lze jen pro všechny stejně). Práva se lze vzdát i před usnesením VH o zvýšení zákl. kapitálu. 3) Úpis mimo přednostní právo - emise není zcela upsána využitím přednostních práv; podílí se akcionáři mimo rozsah svého přednostního práva a jiné osoby. Možnosti: 1) volné akcie se vyloží k veřej. nabídce (uplatní se vždy, neobsahuje-li usnesení VH jiný způsob) 2) VH se usnese, že se akcie nabídnou k úpisu urč. zájemci - smlouvou o upsání akcií (pís., s ověřenými podpisy, náležitosti jako dohoda akcionářů dle §205) mezi předem určeným zájemcem či 1 akcionářem a a.s.; k úpisu musí být lhůta min. 14 dní od doručení oferty smlouvy 3) dohoda akcionářů o rozsahu, v němž se budou na zvýšení podílet (mimo prioritní právo) dohoda nahrazuje listinu upisovatelů a musí mít formu not. zápisu; obsah - a) vzdání se prioritního práva, b) id. upisovaných akcií, vč. EK a lhůty pro splacení, etc. 4) Smlouva o obstarání emise CP s obchodníkem s CP - obchodník upíše všechny akcie a zaváže se prodat akcie osobám s přednostním právem (v rozsahu tohoto práva) za stanovenou cenu, v určené lhůtě a na jejich žádost (postup jako u využití prioritního práva). 4) Úpis s využitím apportů - jen v důležitém zájmu a.s., a to usnesením VH. PD předloží VH zprávu, kde uvede důvody úpisu pomocí přínosů a důvody urč. výše EK; není nutné úplné splacení vkladů dříve upsaných; Už v pozvánce musí být předmět a jeho ocenění, vč. posudku znalce (při rozhodování sistace hlas. práva); přínosy je nutno splatit před zápisem zvýšení do OR. 5) Zápis do OR - jakmile je zvýšení zcela upsáno a splacena min. povinná část EK (30% nominále + ážio), podá PD návrh na zápis nové výše zákl. kapitálu do OR (tzv. definitivní; je-li zápis zamítnut, je upisování neúčinné) Soud může o zápisu rozhodnout (a to do 3 dní) i jen na základě not. zápisu, kde PD potvrzuje, že všechny akcie byly v souladu s právem upsány a EK byl zcela splacen peněžitými vklady. Po zápisu do OR vydá a.s. upisovatelům ZL, popř. akcie (EK zcela splacen) - příp. se akcie vymění za poukázky na akcie, které byly vydány už před zápisem do OR (22.6). Je-li zvýšení již zapsáno do OR, musí upisovatel splatit EK, i kdyby bylo upsání neplatné či neúčinné (ledaže soud prohlásí usnesení VH o zvýšení za neplatné, §183).
58. Podmíněné zvýšení Obligatorně provází usnesení VH o vydání dluhopisů (ObchZ), a to v rozsahu, v jakém mohou být práva z dluhopisů uplatněna, max. však do 1/2 zákl. kapitálu. PD nechá usnesení zapsat do OR a pak lze začít vydávat dluhopisy.
Samotný úpis probíhá běžným způsobem (§204). Po uplynutí lhůt k uplatnění práv z dluhopisů nechá PD zapsat novou výši zákl. kapitálu v rozsahu skutečně uplatněných práv z dluhopisů - teprve po zápisu zvýšení vydá a.s. akcie, které se vymění za dluhopisy. Dále viz 22.3.
59. Zvýšení z vlastních zdrojů a.s. - nominální zvýšení Jde o účet. operaci (aktiva vázaná jako přebytek ve prospěch jedné pasivní položky se uvážou ve prospěch jiného účtu pasiv). Předpoklady 1) účet. závěrka sestavená z údajů nikoli starších než 6 měs. byla auditorem ověřena bez výhrad (zjistí-li se z mezitímní závěrky snížení vlastních zdrojů, musí se vycházet z této závěrky) 2) a.s. vykázala zisk (příp. jiné zdroje ve vlast. kapitálu) - užije se čistý zisk po provedení přídělu do RF 3) vlast. kapitál (a to i po zvýšení) > zákl. kapitál + upsané nominále akcií (došlo ke zvýšení a zvýšený zákl. kapitál nebyl dosud zapsán v OR) + obligatorní RF 4) nelze užít prostředky RF či účelově vázaných zdrojů 5) zvýšit lze max. o částku rozdílu mezi vlast. kapitálem a zákl. kapitálem dle bodu 3. Při tomto způsobu dochází k jedinému zápisu do OR (zapisuje se kapitál již zvýšený).
1) Obsah usnesení o zvýšení: a) částku zvýšení a označení jeho zdroje b) určení, zda se vydají nové akcie či se zvýší nominále starých c) jde-li o listinné akcie, jejichž nominále má být takto zvýšeno, pak lhůtu k předložení kvůli vyznačení vyššího nominále. Na zvýšení se podílejí: a) akcionáři v poměru nominále jejich akcií b) vlastní akcie v majetku a.s. c) akcie a.s. v majetku jí ovládané osoby. 2) Postup po zápisu zvýšení do OR 1) a.s. vydá nové akcie a bezplatně je rozdělí mezi akcionáře a) listinné - PD vyzve (stejně jako se svolává VH) akcionáře, aby se dostavili k převzetí nových akcií a upozorní, že a.s. může nové akcie prodat, pokud je akcionář nepřevezme do 1 roku od výzvy (jeho právo se promlčuje; a.s. je prodá na burze či ve veřej. dražbě a výtěžek s akcionářem vypořádá, §214/4) b) příkaz na SCP 2) a.s. zvýší nominále starých akcií a) nové akcie s vyšším nominále, či b) vyšší nominále vyznačí na starých akcií (jen u listinných; tzv. překolkování). Postup: a) listinné - PD vyzve (stejně jako se svolává VH) akcionáře k jejich předložení. Zmeškání lhůty způsobí nemožnost vykonávat práva s nimi spojená a amortizaci akcií (§214); PD pak namísto neplatných akcií vydá nové se zvýšeným nominále a prodá je veřej. dražbě či na veřej. trhu (registrované); z výtěžku se pak vyrovná s pův. akcionářem, přičemž si započte vzniklé náklady b) zaknihované - příkazem vůči SCP (musí být doložen výpisem z OR o zvýšení).
60. Kombinované zvýšení EK kurs nových akcií je zčásti kryt z vlast. zdrojů a zčásti se splácí peněžitými vklady.
89
Podmínky:
1) 2) 3)
umožní to stanovy předchozí vklady jsou zcela splaceny (neboť úpis apporty je vyloučen) pokud: a) zákl. kapitál zvyšuje a.s. s registrovanými akciemi, jejichž kurs v době rozhodnutí VH nedosahuje nominále akcie, či b) zákl. kapitál se zvyšuje úpisem ZC-akcií. Přednostní právo akcionářů nelze omezit ani vyloučit (až po úpisu lze užít další způsoby pro zbytek srov. bod3 in 26.3). Každý upisovatel musí ve lhůtě dle rozhodnutí VH splatit min. 50% EK (až pak smí PD podat návrh na zápis zvýšeného zákl. kapitálu). Obsah usnesení VH - př. a) částku zvýšení a id. Akcií b) údaje nutné k uplatnění prioritního práva a jak se popř. bude upisovat mimo přednostní právo c) jaká část EK nepodléhá splacení d) uvedení vlast. zdrojů a.s., z nichž se bude krýt zvýšení etc.
61. Zvýšení představenstvem Způsoby a) úpisem nových akcií b) z vlast. zdrojů. Předpoklady - usnesení VH, které PD zvýšením pověří (na tuto VH jsou stejné nároky, jako by sama rozhodovala o zvýšení, tj. náležitosti pozvánky, not. zápis, kvalifikovaná většina, usnesení se však nezapisuje do OR). Rozsah zvýšení je omezen 1/3 zákl. kapitálu v době rozhodování VH. Pověření se uděluje: a) ad hoc b) na dobu určitou, max. však na 5 let (zde lze i opakovaně, nikoli však nad 1/3). Pověření určí: a) id. akcií, které mají být vydány b) lze-li zvýšení provést i s využitím přínosů, pak musí být určeno, který orgán rozhodne o jeho ocenění. Rozhodnutí PD vyžadují formu not. zápisu a zapisují se do OR. Zvýšení - užijí se postupy 26.3-26.5. ZC-akcie - pokud to vyplývá ze stanov, může PD rozhodnout, že akcie budou upisovat ZC a.s. a že podíl ZC na zisku bude použit jen ke splácení těchto akcií. Zápisy do OR - předběžný i definitivní; pověření se nezapisuje. Nelze rozhodnout o kombinovaném zvýšení a o zvýšení z nerozděleného zisku.
62. Snižování základního kapitálu, zisk a ztráta, rezervní fond Snížení nelze provést pod zákonnou mez výše zákl. kapitálu a nesmí zhoršit dobytnost pohledávek věřitelů. Povinnost snížit zákl. kapitál vyplývá z §161c ohledně vlast. akcií v majetku a.s. Snížení: a) efektivní - snížení majetku; uvolní se aktiva, která lze mj. užít k plnění akcionářům b) deklaratorní - vyvažuje nepoměr mezi pasivními a aktivními položkami bilance. Obsah usnesení VH (+ pozvánky na VH):
a) b) c) d)
důvod (vč. toho, jak se naloží se získanými prostředky), rozsah a způsob snížení u vzetí akcií z oběhu losováním - pravidla losování a výši úplaty za vylosované akcie u vzetí akcií z oběhu návrhem - zda jde o vzetí úplatné (výše úplaty) či bezplatné lhůtu k předložení listinných akcií. PD nechá usnesení do 30 dní zapsat do OR.
1)
Způsoby: 1) snížení nominále akcií a ZL 2) vzetí akcií z oběhu losováním a na návrh 3) upuštění od vydání akcií. Tyto způsoby lze i kombinovat, přičemž akcionářům nelze poskytnout jakékoliv plnění (či prominout nesplacené části nominále jejich akcií), dokud není snížení zapsáno do OR a věřitelům poskytnuto zajištění (za škodu způsobenou porušením této povinnosti odpovídá a.s. a věřitelům solidárně PD; zprostit se nelze). K obligatornímu snížení užije a.s. vlastní akcie a ZL, má-li je v majetku (o tyto se také zákl. kapitál snižuje i v ost. případech v první řadě, ledaže by tento způsob nesplnil účel snížení; tyto vlast. CP se po snížení zničí a jde-li o zaknihované, tak se dá SCP příkaz k jejich zrušení). I zde dvojí zápis v OR: a) předběžný - zápis usnesení VH o snížení b) definitivní - zápis sníženého kapitálu; konstitutivní účinek.
2)
Zajištění věřitelů : PD musí do 30 dní od účinnosti usnesení VH o snížení zákl. kapitálu oznámit rozsah snížení všem známým věřitelům (s pohledávkami vzniklými před účinností tohoto usnesení) - to se zveřejní v Obch. věstníku 2x za sebou s odstupem 30 dní s výzvou pro věřitele, aby se přihlásili - ti pak mají 90 dní (od oznámení či 2. zveřejnění) k uplatnění požadavku na zajištění svých pohledávek (ledaže je pohledávka splatná; v případě sporných pohledávek rozhodne o zajištění soud). Návrh na definitivní zápis lze dát až po uplynutí oněch 90 dní, ledaže se a.s. již dohodla se všemi věřiteli na zajištění či uspokojení pohledávek; respektování zájmů věřitelů musí a.s. rejstříkovému soudu prokázat.
3)
Postup bez zajištění věřitelů : Pokud a.s rejstříkovému soud prokáže, že: a) snižuje zákl. kapitál za účelem úhrady ztráty, či b) snižuje zákl. kapitál za účelem převodu do RF na úhradu budoucí ztráty a převáděná částka nepřesáhne 10% zákl. kapitálu (v tomto rozsahu vytvořený RF lze užít jen na úhradu ztráty či ke zvýšení zákl. kapitálu, pokud RF přesahuje částku, ve které je vytvářen obligatorně); pak a.s. nemusí pohledávky věřitelů zajišťovat. Při tomto snížení nelze akcionářům poskytnout jakékoliv plnění, jinak jej musí vrátit (a za to solidárně ručí PD).
63. Snížení jmenovité hodnoty akcií a ZL
a) b)
Snižuje se poměrně u všech akcií a.s. (ledaže je účelem snížení prominutí nesplacené části EK). Postup: a) vydání nových akcií o nižším nominále a jejich výměna za původní, či b) vyznačení nižšího nominále na starých akciích. A to u akcií: zaknihovaných - příkazem vůči SCP (doloženo výpisem z OR o snížení) listinných - akcionáři je předloží k výměně či k vyznačení nižšího nominále; k předložení (ve lhůtě dle rozhodnutí VH) akcií (ZL) PD akcionáře vyzve postupem, jímž se svolává VH; u výměny a.s. zajistí zničení vrácených akcií po zápisu snížení do OR
91
Pokud nebudou akcie předloženy: akcionář ztrácí po dobu prodlení možnost vykonávat s nimi spojená práva a PD vyzve akcionáře k předložení akcií v dodatečné lhůtě a upozorní na možnost amortizace akcií; pokud je výzva marná provede se amortizace (§214).
64. Vzetí akcií z oběhu na základě losování Vylosuje se dostatečný počet akcií dle čísel (u zaknihovaných očíslování provede SCP ad hoc; po dobu očíslení nelze s akciemi nakládat a losování musí proběhnout do 10 dní od příkazu k očíslení). Podmínky a) stanovy musí tento způsob umožňovat už v době jejich úpisu b) rozhodnutí VH se zveřejní v Obch. věstníku. Losování se osvědčuje not. zápisem a jeho výsledek se akcionářům oznámí stejně, jako se svolává VH (obsah - čísla vylosovaných akcií, lhůtu proplácení akcií - od zápisu snížení do 3 měs. po zápise, výši úplaty za vylosované akcie, etc. Akcie: 1) listinné - majitelé vylosovaných akcií jsou vyzváni k jejich předložení - prodlení: a) sistace akcionářských práv b) amortizace 2) zaknihované - zpráva SCP spolu s pokynem k zrušení očíslování; příkaz ke zrušení lze dát až po zápise snížení do OR. Majitelé vylosovaných akcií mají právo na vypořádání - a.s. akcie vykoupí za cenu přiměřenou jejich hodnotě (dle posudku znalce).
65. Vzetí akcií z oběhu na základě návrhu VH se usnese na tom, že dojde k snížení vzetím akcií z oběhu na základě veřej. návrhu (i bezplatně) a že zákl. kapitál se sníží: 1) o pevnou částku - zájem je: a) nižší - nelze snížení provést (leda se VH znovu sejde a pův. snížení či sníží, příp. se usnese na druhém postupu) b) vyšší - pak se potvrdí uzavření smlouvy všem zájemců, ovšem jen na množství poměrně krácené (§183a/6/b) 2) o rozsah nominále těch akcií, které budou vzaty z oběhu - do OR se dává návrh na zápis výše zákl. kapitálu v rozsahu, v jakém bude akcionáři přijat veřej. návrh. Postupuje se způsobem určeným pro dobrovolnou nabídku převzetí (§183a). Cena za vykupované akcie je splatná do 3 měs. od zápisu snížení zákl. kapitálu do OR. Lhůta splatnosti ceny a lhůta pro předložení listinných akcií nesmí předcházet dni zápisu sníženého kapitálu do OR - nejsou-li akcie předloženy: a) sistace akcionářských práv b) amortizace (§214). Pokud a.s. vydala zaknihované akcie, může dát vůči SCP příkaz k pozastavení práva nakládat s akciemi, ohledně nichž byl přijat veřej. návrh (po zápisu snížení do OR se dá příkaz na zrušení těchto akcií).
66. Snížení upuštěním od vydání akcií Majitelé ZL prodlévají se splácením EK, pak se sníží zákl. kapitál v rozsahu jejich prodlení (ledaže je a.s. vyloučí dle §177 či vymáhá splacení vkladu). Představenstvo vyzve upisovatele k předložení ZL (ve lhůtě dle rozhodnutí VH) s tím, že a.s. nevydá akcie, ale vrátí mu již splacenou část EK (po zápisu snížení do OR); a.s. si přitom započte své nároky vůči této osobě. Není-li ZL vydán:
a) sistace a. práv b) amortizace (§214).
67. Současné a souběžné snížení i zvýšení základního kapitálu 1) Současné - na 1 VH lze snížit i zvýšit zákl. kapitál jen, pokud se zákl. kapitál snižuje upuštěním od vydání akcií či za účelem úhrady (budoucí) ztráty (§216a/1). Zvyšovat zákl. kapitál lze až poté, co je do OR zapsáno jeho snížení. Subsidiarita vůči souběžnému snížení a zvýšení.
2) Souběžné - podmínky: a) snižuje za účelem úhrady (budoucí) ztráty (§216a) b) účelem je přizpůsobení nominále registrovaných akcií jejich ceně na veřej. trhu v souvislosti se zvýšením zákl. kapitálu úpisem nových akcií. V usnesení může VH: a) určit rozsah snížení zákl. kapitálu tak, že stanoví způsob výpočtu částky snížení v závislosti na EK nových akcií, který bude určen později b) pověřit PD, aby snížení zákl. kapitálu a tomu odpovídající nové nominále stávajících akcií bez odkladu zveřejnilo způsobem určeným ke svolání VH. O zápisu usnesení VH rozhodne soud 1 usnesením (nejprve částka snížení a pak částka zvýšení). Po tomto souběžném způsobu musí zákl. kapitál stále dosahovat částky 20 mil.
31. Nabídky převzetí a jejich význam pro akcionáře
68. Nabídka převzetí - oferta kupní či směnné smlouvy ohledně akcií či jiných účastnických CP (př. ZL), kterou se navrhovatel veřejně obrací na jejich majitele s cílem tyto CP koupit (příp. vyměnit za jiné CP). Nabídka: i. dobrovolná (§ 183a) ii. povinná (§§183b,c) iii. spol. ustanovení (§§183e-g).
69. Dobrovolná nabídka převzetí - oferent zamýšlí nabýt CP cílové a.s. v rozsahu, který mu umožní její ovládnutí. Předpoklady: i. informování PD a DR cílové a.s. - oba orgány vypracují k nabídce stanovisko (se zřetelem na zájmy akcionářů, věřitelů, ZC), které se pak zveřejní souběžně s nabídkou; současně se musí vyvarovat všeho, co by mohlo nabídku zmařit; informují ZC ii. navrhovatel má dostatek fin. prostředků. Nabídka se uveřejní způsobem, jež zákon či stanovy cílové a.s. určují pro svolání VH a min. v 1 celostátním deníku Omezení nabídky: a) nejvyšším počtem CP, o něž jde b) dobou závaznosti - mezi 4 a 10 týdny od zveřejnění v tisku.
93
Obsah nabídky a) id. navrhovatele b) id. CP, o něž jde c) cenu za 1 CP d) způsob oznámení o přijetí nabídky e) doba závaznosti nabídky f) postup při převodu CP a podmínky zaplacení, etc. Odvolání či změna nabídky - jen je-li to v ní uvedeno, ze závažných důvodů, a to pouze do doby, než navrhovatel obdrží první akceptaci (ledaže jde zlepšení podmínek prodeje, př. zvýšení ceny); nutno uveřejnit stejně jako nabídku. Smlouva se na základě nabídky uzavírá: 1) na veřej. Trhu 2) mimo veřej. trh a. doručením akceptace (nabídka neomezena urč. počtem CP) b. doručením potvrzení oferenta o uzavření smlouvy (omezení urč. počtem CP). Akceptaci lze odvolat do uzavření smlouvy. Po dobu závaznosti nabídky nesmí navrhovatel: a) smluvně nabývat či zcizovat CP cílové a.s. (výjimky vázané na povolení KCP - př. uplatnění práv z vyměnitelných dluhopisů) b) nabývat či zcizovat opce na tyto CP. Sankcí je př. sistace hlas. práv po dobu závaznosti nabídky, povinnost zaplatit stejnou cenu i dle nabídky.
70. Povinná nabídka převzetí při ovládnutí cílové a.s. (má-li registrované CP) - urč. osoba (skupina) ovládne cílovou a.s. a musí proto umožnit ost. akcionářům vyvázat se z účasti na a.s. tím, že mu prodají své akcie. Akcionář, který získal podíl na hlas. právech umožňující ovládnutí a.s. (popř. jeho podíl dosáhne 2/3 či 3/4 hlas. práv), musí do 60 dní učinit nabídku všem majitelům CP cílové a.s. Do podílu na hlas. právech se nezapočítávají urč. hlas. práva u obchodníka s CP, pojišťovny, banky etc.. Nabídková povinnost se nevztahuje na: a) ČR, st. organizace, obce, ČNB - v souvislosti s privatizací b) pr. nástupce akcionáře, který ji již splnil, etc. Nelze: a) ji omezit na urč. počet CP b) odvolat c) měnit jinak než pro zájemce výhodněji. Zánik nabídkové povinnosti-rozhodnutím KCP na jeho žádost (do 15 dní, jinak presumpce schválení), neboť: 1) snížil svůj podíl na hlas. právech pod rozsah, který zakládá nabídkovou povinnost tím, že převedl CP na jinou osobu (nikoli však v rámci koncernu, příp. jiného majetkového či os. propojení) 2) podíl na hlas. právech bude dosažen v důsledku zvýšení zákl. kapitálu za účelem: a. odvrácení úpadku a.s. b. dosažení či udržení kapitál. přiměřenosti, či c. zajištění jeho závazku. Jednání ve shodě - pokud k získání podílu na hlas. právech došlo jednáním ve shodě, mají nabídkovou povinnost všechny takto jednající osoby (postačí, učiní-li nabídku kterákoliv z nich). Cena (směnný poměr) - přiměřené hodnotě CP (přihlédne se k vážen. průměru z cen, za něž byly CP obchodovány 6 měs. před vznikem povinnosti; pokud však akcionář či osoba jednající ve shodě nabyli v
posledních 6 měs. tyto CP za cenu vyšší /prémiová cena/, pak cena v nabídce nesmí být nižší než prémiová o více než 15%); přiměřenost nutno doložit znalec. posudkem (nepřiměřenost způsobí možnost domáhat se u soudu doplacení rozdílu až na cenu přiměřenou). Sankce-nabídka učiněna protiprávně, příp. neučiněna vůbec; pak osoby, které mají právo na odkoupení: a) které nabídku nepřijaly - mohou navrhnout uzavření smlouvy za přiměřenou cenu samy a není-li návrh přijat, mohou se u soudu domáhat uzavření smlouvy, příp. náhrady škody b) které nabídku přijaly - mohou žádat náhradu škody.
71. Veřejný návrh smlouvy ze strany a.s. (a.s. nemůže sebe sama převzít) 1) a.s. - při rozhodnutí o zrušení registrace CP, změně druhu akcií či vinkulaci - vůči akcionářům, kteří pro to nehlasovali (§186a) 2) v případě snižování zákl. kapitálu vzetím akcií z oběhu na základě návrhu (§213c). Použijí se přiměřeně ustanovení o dobrovolné nabídce (body 21.9.1a 21.9.4).
72. Společná ustanovení k nabídce převzetí 1) Specifikace postupu při nabídce týkající se registrovaných CP - navrhovatel musí učinit taková
1)
opatření, aby zabránil předčasnému a nerovnému šíření informací o svém záměru učinit nabídku registrovaných CP či o záměrech, které mohou založit jeho nabídkovou povinnost. O svém nabídkovém záměru (povinnosti) musí: informovat KCP 2) tuto informaci uveřejnit (zejm. tehdy, pokud došlo ke značnému pohybu kursu či spekulacím ve vztahu k připravované nabídce; toto nutno oznámit i PD a DR cílové a.s.). PD a DR cílové a.s. mají povinnost mlčenlivosti, ale i povinnost zveřejnění, dochází-li ke spekulacím na kap. trhu. Souhlas KCP - navrhovatel nabídku Komisi předloží do 5 dní od uveřejnění informace o nabídkovém záměru s tím, že samotnou nabídku smí zveřejnit jen se souhlasem KCP. KCP může: a. uložit urč. změny (př. ceny, druhu a počtu CP nabízených ke směně) b. nabídku zakázat - rozpor s pr. předpisy či neprovedení změn, c) žádat prokázání původu a dostatku fin. prostředků. Nabídka se po souhlasu KCP zveřejní; smlouvu lze uzavřít jen na burze. 2) Konkurenční nabídka převzetí - nabídka jiného oferenta v době závaznosti pův. nabídky; cena v ní uvedená musí být min. o 2 % vyšší než v pův. nabídce; pův. oferent se může bránit tím, že zvýší svůj cenový návrh min. o 2% nad nabídku konkurenční, přičemž nesmí CP, které již na základě své nabídky získal, prodat konkurenčnímu oferentovi. 3) Sankce za porušení nabídky převzetí Navrhovatel: a) učinil nabídku v rozporu se zákonem b) neučinil ji Pak: 1) sistace jeho hlas. práv v cílové a.s. (při nepodstatném porušení to může KCP prominout) 2) při podstatném porušení a) může KCP rozhodnout, že nesmí vykonávat ani jiná práva spojená s CP cílové a.s. (příp. ani práva spojená s CP, které vlastní) b) může akceptant odstoupit od smlouvy (cenu má na výběr).
95
73. Nabídka na odkoupení - akcionář (+ osoby jednající ve shodě) má v a.s. min. 95% hlas. práv a a.s má registrované CP: 3) může učinit nabídku na odkoupení ost. majitelům CP s tím, že následně dojde ke zrušení registrace CP (stejný efekt jako při zrušení registrace CP dle §186a, ovšem jednodušší postup) 4) musí tuto nabídku učinit, pokud mu to uloží KCP na žádost menšinového akcionáře, když to odůvodňují závažné skutečnosti (žádost se zamítne, pokud lze CP kdykoliv prodat na veřej. trhu). Pro nabídku na odkoupení platí přiměřeně nabídka převzetí.
74. Oznamovací povinnost - o soba (podíly osob jednajících ve shodě se sčítají), která nabude či zcizí registrovaný CP, a tak dosáhne její podíl na hlas. právech a.s. hranice 5% a více (vždy po 5%) či se pod tyto hranice sníží. Oznámení se činí vůči a.s., KCP a SCP, a to do 3 dní poté, co se o nabytí či zcizení své účasti na a.s. doví (po dobu prodlení nelze př. nabývat další CP či vykonávat hlas. práva z CP nabytými nad limit). Povinnosti podléhá i zvýšení či snížení podílu na hlas. právech v důsledku změn zákl. kapitálu. Povinnost nemá př. majitel zaknihovaných CP (podíl se zjistí z evidence SCP).
32. Družstvo Společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání či zajišťování hospod., soc. anebo jiných potřeb (př. bytových u byt. družstev) svých členů. Účelem družstev je svépomoc a vzájemná podpora členů. Družstvo musí mít min. 5 členů (popř. min. 2 PO); PO; fiktivní PL; samo odpovědné ze svých závazků celým svým majetkem (členové za jeho závazky neručí). Družstva nevyžadují značné kap. vklady, předpokládají se os. výkony a os. zájem na prosperitě družstva. Užijí se obec. předpisy o OS. Vývoj - zač. 19. stol. v Anglii a Francii jako reakce drobných výrobců na koncentraci kapitálu; u zrodu myšlenky utopického socialismu; pr. úprava tzv. friendly societies v Anglii pod tlakem tzv. rochdalského hnutí (1846). V čes. zemích propagátory př. Kampelík, Chleborád; prvním družstvem Potravní a úsporný spolek v Praze (1847); z. o společenstvech výrobních a hospod. z r. 1873. V letech 1948-89 se pr. úprava liší dle předmětu činnosti družstva (zemědělská; nezemědělská výrobní, bytová, spotřební) - jsou postavena pod st. kontrolu a jejich majetek je soc. vlastnictvím; všechna podléhají Ústřednímu svazu družstev, který mohl vydávat závazné směrnice. Současná úprava - ObchZ; z. 42/92 transformační (upravuje majetková vypořádání družstev se členy a se státem), ObčZ, z. 87/95 o SÚD.
75.
Založení a vznik družstva
1)Přípravná činnost - jednotlivec či tzv. přípravný výbor zveřejní úmysl založit družstvo; vypracuje se návrh stanov; určí se osoba, která přijímá přihlášky zájemců. 2)Ustavující člen. schůze - tu organizují svolavatelé; právo k účasti a hlasování na schůzi vzniká podáním přihlášky do družstva; přítomno musí být min. 5 zájemců (či 2 PO). Osoby takto zúčastněné jsou zakladateli a rozhodnutí přijímají většinou hlasů přítomných; schůzi do volby předsedajícího řídí svolavatel; nutná rozhodnutí:
a) o založení družstva b) o výši zapisovaného zákl. kapitálu (ZZK) - dle stanov, min. však 50 tis.; uchazeči o členství se musí každý jednotlivě zavázat k vkladům v takové výši, aby jejich celková suma dosáhla výše tohoto ZZK; při závazku k nepeněžitému vkladu se vyžaduje dohoda všech členů schůze o způsobu jeho ocenění (později pak dle stanov); schůze také určí, kterému členu PD a jakým způsobem se budou vklady splácet c) schválení stanov - zájemce o členství, který nesouhlasí s obsahem schválených stanov, může vzít svou přihlášku ihned po hlasování zpět; o schválení se pořizuje not. zápis obsahující schválený text; d) volba členů prvního PD a KK. O konání schůze se pořizuje not. zápis (t.j. již 2. zápis); jeho přílohou je seznam členů družstva a výše jednotlivých člen. vkladů, k nimž se zavázali. 3)Lhůty - od konání ustavující schůze: a) 15 dní - v ní musí být splaceny upsané vklady (určenému členu PD); jde o podmínku vzniku členství - stanovy mohou určit zákl. člen. vklad a v jeho rámci i tzv. vklad vstupní; pak postačí, je-li splacen vklad vstupní a zbývající část zákl. člen. vkladu je nutné splatit max. do 3 let (stanovy mohou určit, že pokud dojde ke ztrátě, budou muset členové zbytek splatit dříve, rozhodne-li tak ČS); vždy však musí být splacena min. 1/2 ZZK b) 90 dní - v ní se musí podat návrh na zápis do OR (pokud družstvo podniká, pak je to od doručení př. živnost. oprávnění). K jednání jménem družstva před zápisem srov. §64. 4)Vznik - zápisem do OR; návrh podává PD a podepisují jej všichni jeho členové (úřed. ověřené). K návrhu se přiloží: a) not. zápisy - o ustavující schůzi a o schválení stanov b) stanovy c) doklad o splacení stanovené části ZZK (min. 1/2). Rejstříkový soud zkoumá, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu stanovené pr. předpisy. Je-li návrh zamítnut, musí člen, k jehož rukám byly spláceny člen. vklady, tyto vrátit i s přírůstky (za to ručí zakladatelé družstva solidárně; §60/3). K zapisovaným údajům srov. §28. Firma obsahuje dodatek „družstvo“. Je nutné, aby byla do 3 měsíců od vzniku svolána ČS (s ohledem na §64).
76.
Stanovy
Zákl. vnitřní dokument; schvalují se na ustavující schůzi; neplatnost stanov (rozpor se zákonem) - návrh na vyslovení neplatnosti usnesení VH (popř. řízení k dosažení shody) či absolutní neplatnost dle ObčZ. O změně rozhoduje ČS (PD musí: i. do 30 dní o tom uvědomit OR, ii. bez odkladu po jakékoliv změně vypracovat ú.z. stanov). Obsah: a) firma, sídlo, předmět podnikání (činnosti) b) znik a zánik členství, P a P členů c) výši zákl. člen. vkladu (příp. i vstupního vkladu), způsob splácení vkladů a vypořádání člen. podílu při zániku členství 97
d) orgány (počet členů, funkční období, způsob ustavování, působnost, způsob svolávání a jednání) e) způsob užití zisku a řešení ztráty; tvorba a užití nedělitelného fondu f) ostatní (př. zřízení fakultativních orgánů - ředitel, různé komise etc.; úprava prac. vztahu člena k družstvu, je-li podmínkou členství).
77.
Vznik a zánik členství
1)Podmínky vzniku členství: a) svéprávnost (vyjma prac. vztahu a dědění) b) vkladová povinnost c) ve stanovách lze členství podmínit prac. vztahem k družstvu (jen FO nad 15 let s ukončenou povinnou školní docházkou; úprava ve stanovách smí být jen výhodnější než úprava PracPr). Vztahy členů k družstvu jsou obchodními závazkovými vztahy. Členství je zákl. vztahem k družstvu, nikoli však jediným. 2)Vznik: I. Originárně 1) osoby účastné na ustavující schůzi - dnem vzniku družstva 2) za trvání družstva podáním pís. přihlášky a splacením zákl. člen. vkladu do 15 dní (příp. dnem sjednaným jako den vzniku prac. poměru); II. Derivativně 1) převodem člen. podílu (dohoda o převodu člen. P a P; bezformální; nabyvatel neskládá zákl. člen. vklad): a) mezi členy družstva - volná převoditelnost (pokud to stanovy nevylučují) b) na tercia - nutný souhlas PD (stanovy mohou určit případy, kdy se souhlas nevyžaduje či kdy musí být udělen; mohou však i převod vůbec vyloučit); není-li souhlas udělen, lze se odvolat k ČS; c) u byt. družstev (smlouva o převodu členství) - vázanost převodu na souhlas orgánu družstva je vyloučena; účinky převodu vůči družstvu nastanou předložením smlouvy jednou ze stran, příp. písemným oznámením převodce (spolu se souhlasem nabyvatele) 2) přechodem: a) smrt FO - na dědice přechází majetkové nároky vůči družstvu, které se vypořádají úhradou v. podílu; dědic však může požádat PD o udělení souhlasu k jeho členství (souhlas se nevyžaduje v případech určených stanovami a u byt. družstev); Členství se tu nedědí (jen se upravuje jeho vznik v návaznosti na jednostranný pr. úkon dědice; je-li jich více, musí se dohodnout - pokud k dohodě nedojde, soud rozhodnout nemůže) b) zánik PO s pr. nástupcem - automatický vstup do člen. P a P. 3)Seznam členů družstva - za jeho vedení odpovídá PD. Obsah - id. členů, výše člen. vkladu a rozsah jeho splacení, změny. Účinnost změny vůči družstvu však není vázána na provedení zápisu. Seznam je přístupný všem členům (lze nahlížet, žádat o vydání potvrzení o obsahu zápisu) i třetím osobám - pokud osvědčí pr. zájem.
4)Zánik členství: a) dohoda - pís.; členství končí uzavřením dohody či sjednaným dnem b) vystoupení - pís. odhláška; zánik max. 6 (dis) měs. od jejího doručení PD; c) zánik prac. poměru - je-li dle stanov podmínkou vzniku členství; d) vyloučení - rozhodnutím PD (příp. jiného orgánu, nikoli však ČS); Důvody: a) porušování člen. povinností, a to opakovaně a přes výstrahu b) úmyslný TČ proti družstvu či družstevníkovi c) jiné důvody dle stanov. Rozhodnutí nutno pís. Oznámit Vyloučený člen se smí odvolat k ČS (prekluze 3 měsíců ode dne, kdy se dověděl či mohl dovědět o vyloučení) a není-li mu zde vyhověno, pak příp. návrhem na neplatnost usnesení u soudu (pro rozpor s pr. předpisy či stanovami); zde prekluze 3 měs. Od konání ČS nebo ode dne, kdy se člen mohl dovědět o konání ČS (nebyla řádně svolána), max. však do 1 roku od konání a nebo ode dne, kdy se člen dověděl o tvrzeném rozhodnutí (rozhodnutí ČS nepřijala, neboť o něm nehlasovala či obsah rozhodnutí neodpovídá tomu, co ČS přijala), max. do 1 roku od jejího konání; e) konkurs a exekuce (na majetek člena) a) prohlášením konkursu b) zamítnutím pro nedostatek majetku c) nařízením exekuce či vydáním ex. příkazu k postižení člen. P a P. Je-li konkurs zrušen z jiných důvodů než po splnění rozvrhu či pro nedostatek majetku nebo zastavena exekuce, členství se obnovuje (je-li vyplacen již vypořádací podíl musí se do 2 měs. od zrušení konkursu nahradit) f) zánik družstva g) smrt člena h) zánik PO - vstupem do likvidace, prohlášením konkursu či zánikem s pr. Nástupcem i) zánik v důsledku převodu člen. práv - viz výše j) převod člen. P a P na pr. nástupce družstva - nesouhlasící člen může z družstva vystoupit ke dni, kdy má k tomuto převodu dojít (nutno oznámit PD do 1 týdne od usnesení ČS); jeho vypořádací podíl mu uhradí pr. nástupce do 1 měs. ode dne, kdy na něj přešlo jmění družstva (§255/2). 5)Vypořádací podíl - při zániku členství náleží býv. členovi (příp. dědici, který se nestal členem) Nároku nelze člena zbavit - výjimky: při převod člen. P a P, exekuce (postih ve prospěch oprávněného), konkurs (zahrnutí do k. podstaty). Výpočet (dis): a) hodnota splaceného člen. vkladu se násobí počtem ukončených let (reálných) členství b) pak se zjistí hodnota souhrnu splacených vkladů všech členů a násobí se počtem ukončených let jejich členství c) suma sub b se dělí sumou sub a, přičemž vyjde procentní poměr, jenž je základem výpočtu d) stanoví se hodnota vlast. kapitálu družstva dle účet. závěrky za rok, v němž členství zaniklo (od toho se odečtou hodnota kapitálu v nedělitelném fondu (příp. jiných 99
zajišťovacích fondech, plyne-li to ze stanov, a hodnota vkladů členů, jejichž členství je kratší 1 roku e) v. podíl = procento (c) ze zjištěné částky (d). Podíl je splatný (v penězích) ve lhůtě 3 měs. od schválení účet. závěrky za rok, v němž členství zaniká. Vklad nemovitosti a jiného věc. plnění - určí-li to stanovy (u zem. půdy bez ohledu na stanovy), člen může žádat vypořádání jejím vrácením, a to v hodně, která je evidována v majetku družstva (tj. účetní); je-li výše v. podílu menší než hodnota vrácené nemovitosti, musí býv. člen doplatit družstvu rozdíl v penězích. Družstvo odpovídá členovi, pokud nakládá s majetkem způsobem, který by toto vrácení znemožňoval.
33. Obchodní závazkové vztahy, pojem obchodů
78. Třídění obchodních závazkových vztahů I. Obchody… a) absolutní (podrobené režimu obch. kodexu bez ohledu na vlastnost účastníka), relativní (jejich vznik je možný jen mezi obchodníky)
b) oboustranné (obchodník na každé straně), jednostranné (obchodník - spotřebitel) c) základní (jsou výkonem obchodnické profese; jejich provozování charakterizuje urč. osobu jako obchodníka), akcesorické (provádí se při provozu podniku, vytváří tech. a organ. předpoklady).
II. Obch. závazkové vztahy - české právo; poměrně komplexní povaha v ObchZ; jde o soukromoprávní závazkové vztahy s těmito specifiky: a) subjekty mají vlastnost PL (příp. min. fiktivního PL) b) vznikají jako obchodní v souvislosti s podnikatelskou činností účastníků nebo z jejich vůle (§261/1,2;§262) c) obsah je podroben zejm. úpravě ObchZ. Postačí naplnění jediného znaku. III.
Relativní obch. závazkové vztahy - jde o závazkové vztahy: mezi více PL či mezi PL a státem a) při vzniku vztahu je zřejmé, že se týká podnikatelské činnosti subjektů, či b) týká podnikatelské činnosti 1 subjektu a druhým subjektem je stát či samosprávná úz. jednotka, pokud jde zároveň o uspokojování veřej. potřeb - to musí být zřejmé vzhledem k okolnostem při vzniku závazku. U vztahu mezi PL a st. organizací, která není PL, musí uspokojování veřej. potřeb vyplývat přímo z obsahu smlouvy 2) jednání jménem OS před jejím vznikem jejími zakladateli (i když nejsou PL;§64) 3) fiktivní PL (dnes př. do OR zapisují příspěvkové organizace) - vždy u smlouvy mezi fiktivním PL a PL; u smlouvy mezi 2 fiktivními PL je to nutno vázat na souvislost s předmětem jejich činnosti. Neoprávněné podnikání: a) osoba předstírá vlastnost PL b) PL předstírá oprávnění podnikat nad rámec své činnosti.
1)
Takové smlouvy jsou platné (ovšem lze se dovolat neplatnosti vinou omylu vyvolaného druhou stranou, jenž byl pro uskutečnění pr. úkonu rozhodující; §49a ObčZ); smlouvy se podrobí režimu ObchZ (vč. odpovědnosti).
IV. Absolutní obch. závazkové vztahy - závazkový vztahy se zcela podrobí režimu ObchZ (bez ohledu na povahu účastníků) a) vztahy z obch. smluv a jednostranných pr. úkonů: 1) smlouvy - burzovní obchody a jejich zprostředkování, úplatné smlouvy ohledně CP, smlouva o prodeji podniku či jeho částí, o nájmu podniku, zástavní právo k obch. podílu, smlouva o úvěru, o kontrolní činnosti, zasílatelské, o provozu dopravního prostředku, o tichém společenství, o otevření akreditivu, o inkasu, o bankovním uložení věci, o běžném účtu a o vkladovém účtu 2) jednostranné úkony - bankovní záruka, cestovní šek a slib odškodnění b) vztahy vznikající při zakládání OS či družstev a) vztahy mezi zakladateli OS či družstev b) vztahy mezi zakladateli či společníky (členy) a těmito OS či družstvy c) vzájemné vztahy mezi společníky OS či členy družstev, jde-li o vztahy: vyplývající z jejich společenského (členského) poměru, ze smluv o převodu obch. podílu (příp. převodu člen. P a P v družstvu) d) vztahy osob, které jsou orgány (jejich členy) OS či družstev, vůči těmto OS či družstvům e) vztahy mezi zakladateli a správcem vkladu
c) vztahy vzniklé z protisoutěžních deliktů - jak u nekalé soutěže, tak u nedovoleného omezování soutěže, ale i neoprávněného užívání obch. firmy.
V. Fakultativní obch. závazkové vztahy - strany se mohou pís. dohodnout, že se jejich pr. vztah podrobí režimu ObchZ, třebaže nejde o relativní ani absolutní obchod; volba práva není vyhrazena jen PL; Ujednání se však smí týkat jen aplikace ObchZ jako celku (strany si mohou nepřímo sjednat i aplikaci některých norem ObchZ, smlouva však bude podrobena ius cogens ObčZ); ObchZ se pak vztahuje i na zajištění těchto smluv, pokud s tím osoba poskytující zajištění souhlasí či v době vzniku zajištění o volbě ObchZ ví. Dohoda o volbě práva smí být zrušena (řada komplikací s účinností ve změně pr. režimu). Smlouva je neplatná, směřuje-li ke zhoršení pr. postavení účastníka, který není PL. VI. Užití ObchZ/ObčZ - na závazky z obchodů (§§261,262) se užijí ustanovení ObchZ pro obě strany Výjimky ve prospěch strany, která není PL: a) vždy se užijí ustanovení ObčZ o spotřebitelských či adhezních smlouvách a o zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení k ochraně spotřebitele b) tato strana odpovídá dle ObčZ a také její spol. závazky se dle ObčZ posoudí. VII.
Zajišťovací smlouvy - řídí se vždy ObchZ, jde-li o zajištění:
a) zřízené jako zástavní právo k CP (totéž u bankovní záruky) b) závazků relativní i absolutní povahy (§261/1,2,3). VIII.
Absolutní neobchody - vztahy, které jsou z úpravy ObchZ vždy vyloučeny
(rozhoduje obsah závazku) a) smlouvy o převodu nemovitostí (výjimky - př. je-li nemovitost součástí převáděného podniku) b) nájemní smlouvy (vč. podnikatelského nájmu movitostí, vyjma nájmu dopravního prostředku),
101
c) konsorciální smlouvy (§829 ObčZ) d) pojistné smlouvy e) nakladatelské smlouvy. Body d,e jsou přitom typickými jednostrannými obchody. Pokud tyto smlouvy nejsou uvedeny jako smluvní typ v ObchZ, ale v ObčZ, řídí se normou o smluvním typu ObčZ a obch. zákoníkem (př. ručení, náhrada škody, promlčení, uzavírání smlouvy).
79. Společné závazky - dílčí, nedílné a solidární Znaky: a) na věřitelské či dlužnické (příp. obou) straně vystupuje několik účastníků b) spol. pr. důvod (týkající se vzniku dluhu všech spoludlužníků, příp. pohledávky všech spoluvěřitelů, anebo předmětu plnění). Dílčí závazky - každý spoludlužník je zavázán, resp. každý spoluvěřitel oprávněn do výše svého dílu Předpokladem je dělitelnost plnění; v pochybnostech jsou spoludlužníci zavázáni (spoluvěřitelé oprávněni) rovným dílem; Každý spoludlužník, resp. spoluvěřitel má co do svého dílu stejné pr. postavení, jako by byl dlužníkem, resp. věřitelem samostatným (jediným); musí být nepochybně určeno, že jde o dílčí závazek, jinak nastupuje presumpce solidarity závazku. Nedílné závazky - předpokladem je nedílnost a nedělitelnost plnění a) více věřitelů - dlužník je oprávněn plnit kterémukoliv ze spoluvěřitelů a ten je musí přijmout s účinky pro všechny; dlužník si může vybrat komu bude plnit, zároveň však nemusí plnit žádnému z nich bez souhlasu ostatních b) více dlužníků - nedílnost hmotného předmětu plnění nebo nedílnost (nerozlučnost) chování, k němuž se dlužníci zavázali (§295). Solidární závazky: a) pasivní solidarita - v ObchPr častá; je-li k plnění zavázáno společně několik osob, má se za to, že jde o pasivní solidaritu (§293) Věřitel se může domáhat splnění celé pohledávky na kterémkoliv z dlužníků; věřitel musí přijmout plnění, které nabídne jiný než vyzvaný spoludlužník - jeho plněním povinnost všech ostatních vůči věřiteli zaniká Pokud věřitel požaduje od spoludlužníka více než na něj připadá (či takto dlužník plní), vzniká dlužníkovi právo postihu vůči ost. spoludlužníkům: a) předběžný - uplatňuje se notifikací ost. dlužníkům b) následný - dlužník již splnil (více)
b)
aktivní solidarita - více věřitelů má vůči dlužníkovi spol. pohledávku, přičemž každý z nich může požadovat od dlužníka splnění celé pohledávky, a ten mu ji musí uhradit Plnění poskytnuté 1 věřiteli působí vůči všem ostatním (spoluvěřitelé se pak mezi sebou vypořádají dle výše svých podílů); zásada předstihu - dlužník plní tomu věřiteli, který o to požádá první.
34. Uzavírání obchodních smluv Vznik obchodních závazků - uzavírání obchodních smluv (88.+89.) Obch. závazky vznikají (pr. důvody jejich vzniku):
a) b) c) d)
ze zákona (ex lege, př.§332/2) ze soud. rozhodnutí (§290/2) z pr. úkonů, typ. ze smluv (ex contractu) z protiprávních úkonů (ex delicto), e) z jiných zákonem uznaných důvodů (ex variis causarum figuris).
Vznik závazků z pr. úkonů - pr. úkon je projev vůle směřující zejm. ke vzniku, změně či zániku těch P a P, které pr. předpisy s takovým projevem spojují; lze je uskutečnit jednáním i opominutím. Náležitosti: a) vůle - svobodná, vážná b) projevu - určitý, srozumitelný c) shoda vůle a projevu - vůle musí být projevena způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co účastník projevit chtěl
a)
b)
interpretace pr. úkonů: • projev se vykládá dle úmyslu jednajícího (ne však rozporně s projevem jazykovým); dle úmyslu se však vykládá jen tehdy, pokud byl tento úmysl druhé straně znám (příp. jí musel být znám; ochrana dobré víry) • pokud nelze takto pr. úkon interpretovat, pak se vyloží: a) dle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev určen (hledisko řádného obchodníka) b) výrazy užívané v obch. styku se vykládají dle významu, který se jim zpravidla v tomto styku přikládá (př. absolutorium, storno) • dále se při výkladu přihlíží ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, a to vč.: a) jednání o uzavření smlouvy b) praxe, kterou mezi sebou strany zavedly c) následného chování stran (připouští-li to povaha věci) • pokud urč. výraz připouští různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži strany, která jej první použila • pokud je ve smlouvy pro urč. závazek relevantní určení místa (sídlo, bydliště, místo podnikání, místo provozovny), pak je rozhodné místo uvedené ve smlouvě, a to až do doby oznámení změny druhé straně obch. závazky z jednostranných pr. úkonů :
• úkony směřující ke vzniku obch. smlouvy - př. veřej. návrh na uzavření smlouvy, vyhlášení obch. veřej. soutěže • úkony zakládající akcesorické závazky - př. vystavení ručitelského prohlášení či záruční listiny bankou, potvrzení akreditivu • úkony směřující k novaci či modifikaci již existujících P a P - př. odstoupení od smlouvy
c) závazky z 2 a vícestranných pr. úkonů - obligační smlouva (dohodou jsou dvoustranná pr. jednání, jejichž uzavření je podmíněno smlouvou; srov. př. §272/2; podobně také tzv. ujednání); vícestrannými jsou SS a ZS v právu společností d)
závazky z deliktů - závazek:
a) k náhradě škody b) z prodlení 103
c) z vadného plnění d) zvl. případy (př. vystavení nepravdivého prohlášení správcem vkladů - §60/4) e)
ex variis causarum figuris - př.: a) uvedení jména komanditisty či tichého společníka ve firmě (vznik jejich ručení) b) vznikem OS vzniká závazek správce předat jí vklady c) prohlášením konkursu proti dlužníkovi může věřitel požadovat plnění přímo na ručiteli (§306/1).
80. Kontraktační proces Pr. úkon dvoustranný složený ze 2 jednostranných úkonů (oferta, akceptace).
81. Oferta Pojem - návrh na uzavření smlouvy; může být určen 1 či více stranám (na každé může být více účastníků); oferta musí být určitá (př. o jakou smlouvu má jít), srozumitelná, dovolená (x res extra commercium), možná Obsah :
1) 2)
projev vůle být vázán podstatné náležitosti zamýšlené smlouvy (u smlouvy innominátní pak dostatečné určení předmětu závazků stran) Sdělení oferty - návrh působí od doby dojití adresáta; Forma: a) ústní či konkludentní - pokud smlouva nevyžaduje písemnou formu b) písemná (tj. i telegraficky, dálnopisem, elektron. prostředky) - písemná forma smlouvy se vyžaduje, nutný je podpis (razítko nikoli) Vázanost oferenta návrhem - oferent je ofertou vázán a nemůže ji odvolat po urč. dobu (akceptační lhůta). Ofertu nelze odvolat: a) je-li neodvolatelná (pokud mlčí, pak je odvolatelná) b) během lhůty pro přijetí, ledaže si oferent vymíní právo odvolat i zde. Ofertu lze odvolat: a) zrušením - projev o zrušení dojde před či současně s ofertou (a to i když je oferta neodvolatelná) b) oferta bez akceptační lhůty – kdykoli c) oferta s akceptační lhůtou - oferent si vymínil právo odvolat Zánik oferty:
a) b)
odvoláním uplynutím akceptační lhůty (není-li určena, pak je to lhůta přiměřená povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků užitých k zaslání) c) odmítnutím oblátem.
82. Akceptace Pojem - včasné prohlášení obláta anebo jiné jeho včasné jednání, z něhož lze dovodit jeho souhlas (mlčení však znamená nesouhlas); Oblát se stane akceptantem přijetím nabídky; Akceptace je účinná okamžikem dojití oferentovi; akceptace je tedy včasné a bezvýhradné přijetí oferty; zpětvzetí akceptace je možné jen do okamžiku dojití přijetí k oferentovi Akceptace:
1) 2)
ústní oferta - bez odkladu, ledaže z oferty vyplývá jinak písemná oferta - lze akceptovat i konkludentně (nepožaduje-li oferta či smluvní typ písemnou formu; přihlíží se k ofertě, zavedené praxi stran a obch. zvyklostem); Akceptant musí doručit přijetí oferentovi v akceptační lhůtě (není-li určena, pak lhůta přiměřená povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků užitých k zaslání); 2 výjimky: a) akceptant souhlasí opožděně - účinky včasné akceptace jen, pokud jej o tom oferent bez odkladu vyrozumí b) z opožděné akceptace vyplývá, že by došla včas, kdyby přeprava probíhala obvyklým způsobem - akceptace je včasná, ledaže oferenta akceptanta bez odkladu vyrozumí o jejím zániku. Pokud je oferta předložena více osobám, pak smlouva vzniká jen, pokud ji všichni akceptují.
83. Jednání o uzavření smlouvy Smlouva: a) typické - smlouva musí zahrnovat podstatné náležitosti typu b) innominátní - nutné dostatečné určení předmětu závazku; Neúplnost smlouvy - dohodu o urč. podstatné části smlouvy lze nahradit dohodou o způsobu, který umožňuje dostatečné určení závazku stran; ten nesmí záviset jen na vůli 1 strany; dohoda musí být písemná, má-li být chybějící část doplněna soudem či urč. osobou; Informace - strana, s níž bylo jednáno nesmí sdělené důvěrné informace (nutno takto výslovně označit) prozradit třetí osobě nebo je užít k vlast. prospěchu v rozporu s účelem, pro který jí byly sděleny, ať už je smlouva uzavřena či nikoli; Punktace (pactum praeparatorium) - zápisy z jednání o uzavření smlouvy jsou základem definitivní podoby smlouvy; pokud však z nich neplyne úmysl považovat je za nezávazné, budou považovány za obch. smlouvu, vyhoví-li min. požadavkům (srov. s bodem smlouva) ; Vedlejší doložky - nepodstatné části smlouvy, o kterých se strany nedohodly - mohou si je vyhradit k následnému jednání (tato dohoda se pak považuje za odkládací podmínku platnosti celé smlouvy, ledaže si strany dohodou opak). Písemně lze sjednat, že obsah vedlejší doložky stanoví soud, rozhodce či určená osoba - k návrhu je legitimována stran, kterou k tomu určí dohoda, jinak kterákoli z nich; do této doby nenabude ona část smlouvy účinnosti (platnost pozbude zánikem závazku doplnit chybějící obsah smlouvy, §270/2). Formulářové smlouvy - text smlouvy je předtištěn, vč. obch. podmínek (na rubu), a doplní se jen specifické údaje.
84. Zvláštní ujednání v obch. smlouvě Odkazy na obch. zvyklosti: a) smlouva stanoví, že se k nim má přihlížet - mají přednost před ius dispositivum b) smlouva na ně neodkáže - přihlíží se k obch. zvyklostem zachovávaným obecně v příslušném obch. odvětví, pokud nejsou v rozporu s obsahem smlouvy či se zákonem Odkazy na obch. podmínky - tzv. nepřímé sml. ujednání; stávají se součástí smlouvy; odchylná sml. ujednání mají před podmínkami přednost; a) všeobecné - strany na ně jen odkáží (názvem, číslem a údajem o vydávající organizaci) a vyjádří úmysl se jim podrobit
105
b) vlastní (podnikové) - užívají se u adhezních smluv; strany zavazují jen, jsou-li jim známy (postačí opět odkaz) anebo přiloženy ke smlouvě Užití doložek z vykládacích pravidel - nepřímé sml. ujednání; zejm. Incoterms (ICC, Paříž); pokud strany užijí doložku, má se za to, že chtěli dosáhnout účinků stanovených vykládacími pravidly, na něž se ve smlouvě odvolaly, příp. pravidly obvykle užívanými (smlouva mlčí).
85. Aukce Přihazovací prodej; soukromoprávní dražba; jde o veřej. úplatný převod urč. předmětu, který se nabízí neurčitému počtu osob s tím, že jej získá ten, který nabídne nejvíce, pokud současně splní dražební podmínky; Licitátor bývá smluvním či zákonným zástupcem vlastníka draženého předmětu; výzva licitátora je výzvou k ofertám, příhozy jsou ofertou, příklep pak akceptací.
86. Neplatnost smluv, odporovatelnost a neúčinnost pr. úkonů 87. Neplatnost obch. smluv Rozšíření relativní neplatnosti - pokud je neplatnost stanovena na ochranu jen 1 účastníka, může se jí dovolat jen tento účastník (v ObčZ je pr. úkon odporující zákonu či jej obcházející neplatný absolutně); Neplatnost §49 ObčZ - odstoupení od smlouvy uzavřené v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek (PL nese podnikatelské riziko); neplatný je však úkon z donucení či pod nátlakem (nesvobodná vůle); Neplatná smlouva obsahuje rozhodčí doložku či dohodu o volbě práva - tyto dohody jsou neplatné jen, pokud se důvod neplatnosti vztahuje i na ně (a naopak - jejich neplatnost nezpůsobí automaticky neplatnost smlouvy); Odpovědnost za neplatné úkony - kdo neplatnost způsobí, odpovídá za ni osobě, jíž byl úkon určen; musí této osobě nahradit škodu (§373 an.), ledaže ta o neplatnosti úkonu věděla.
88. Odporovatelnost a neúčinnost pr. úkonů Úspěšný odpor má za následek neúčinnost pr. úkonu (jde o vlastnost pr. úkonu, kdy se urč. osobě dovoluje ignorovat pr. stav jím založený a hledět na něj, jako by se vůbec nestal, zatímco pro ost. osoby je pr. úkon závazný); neúčinným může být jen platný pr. úkon.
89. 35. Obchodní veřejná soutěž, dražba a veřejný návrh smlouvy. Jde o jednostranný pr. úkon, jímž počíná proces zvl. způsobu uzavření smlouvy (v ObčZ vzniká již přímo závazek); vyhlašovatel vyhlásí neurčitým osobám soutěž o nejvhodnější návrh na uzavření smlouvy a činí tak výzvu k podávání návrhů; celá úprava je kogentní.
90. Úprava v ObchZ Vyhlášení soutěže - uveřejněním výzvy k podávání návrhů (sám se staví do pozice obláta); vyhlášení musí být písemné; Obsah: 1) Obligatorně: a) předmět závazky
b) zásady obsahu budoucí smlouvy, jež mají být zapracovány do oferty (vyhlašovatel na nich trvá) c) způsob podávání návrhů (zejm. kam se mají podávat) d) lhůta k jejich podávání (tzv. soutěžní) e) lhůta pro oznámení vybrané oferty 2) Fakultativně: a) výhrada změny podmínek soutěže či jejího zrušení b) rozsah přípustných odchylek od podmínek soutěže c) vyloučení možnosti oprav návrhu d) stanovení práva na náhradu nákladů spojených s účastí v soutěží oferentům etc. Není-li obligatorní obsah podmínek respektován, jde o prostou výzvu k podávání návrhů, z níž vyzyvateli neplynou žádné povinnosti. Obsah podmínek nutno vhodně uveřejnit (př. Obch. věstník); se zveřejněním jsou spojeny pr. účinky vyhlášení soutěže. Přihlášky do soutěže (oferty soutěžitelů) - jen do konce lhůty stanovené k podávání (pozdější návrhy nelze zahrnout; stejně tak i návrhy neodpovídající zveřejněným, příp. i změněným podmínkám). Oferta je odvolatelná po dobu lhůty k podávání návrhů (odchylku mohou stanovit soutěžní podmínky); jen po tuto dobu lze též návrh měnit či doplňovat (vyjma oprav chyb vzniklých při vyhotovování oferty, ledaže to podmínky vyloučí). Vyhlašovatel může připustit i tzv. užší soutěž, do níž je vybrán urč. počet ofert a oferenti pak mají možnost je po urč. dobu měnit a doplňovat. Vyhlašovatel smí měnit podmínky i zrušit soutěž, pokud si to vyhradí v podmínkách a změnu či zrušení uveřejní stejně účinným způsobem. Výběr návrhu, vznik smlouvy - způsob výběru bývá uveden v podmínkách, jinak je na volné úvaze vyhlašovatele; Vyhlašovateli vzniká kontraktační povinnost min. k 1 ofertě (ledaže podmínky stanoví jinak; i tehdy, pokud se nabídne jen 1 oferta), a to ve lhůtě stanovené v podmínkách; Akceptací se smlouva stává perfektní; opožděná akceptace má účinky včasné, ledaže to vybraný oferent bez odkladu po dojití akceptace odmítne. Vyhlašovatel musí bez odkladu po ukončení soutěže vyrozumět neúspěšné účastníky, že jejich návrhy odmítl (jinak tito mají právo na náhradu škody).
91. Úprava zadávání veřej. zakázek Zakázky hrazené z veřej. prostředků; z.199/94 o zadávání veřej. zakázek; jeho úprava je vůči ObchZ speciální.
92. Veřejný návrh na uzavření smlouvy Projev vůle, kterým se oferent obrací na neurčité osoby za účelem uzavření smlouvy. Náležitosti - sleduje-li se: a) typická smlouva - údaje o jejích podstatných částech b) innominátní - dostatečné určení předmětu závazků stran. Podněty, které tyto obsahové požadavky nesplňují jsou jen výzvami k ofertám. Celé ius cogens.
107
93. Kontraktační proces: 1) Oferta - veřej. návrh se uveřejní písemně; musí být adresován neurčitému počtu osob (může tu však být požadavek jejich urč. vlastnosti či znaku). Veřej. návrh zanikne: a) nedojde-li k akceptaci - akceptační lhůta může být stanovena, jinak je to lhůta přiměřená; b) odvoláním - návrh je zásadně odvolatelný, a to stejně účinným způsobem, jakým došlo ke zveřejnění; odvolat nelze návrh již mezitím akceptovaný. 2) Akceptace - akceptanti tak musí učinit v akceptační lhůtě, později je tu riziko odmítnutí; Akceptant, který návrh přijme jako první, se stává sml. stranou (pokud se oferta a akceptace kryjí výhrady, změny či doplňky se považují za novou ofertu); akceptace je účinná doručením oferentovi (rozhoduje den doručení či sdělení). Pokud veřej. návrh přijme několik osob zároveň, je na oferentově úvaze, kterému z nich potvrdí uzavření smlouvy (smí tedy odmítnout všechny vyjma 1; lze však též uzavřít smlouvu s každým, kdo jej v určené lhůtě přijme, pokud to návrh výslovně stanoví).
3) Potvrzení - k perfekci smlouvy dochází potvrzením oferenta; teprve potvrzením smlouva vzniká, a to zpětně ke dni akceptace (forma závisí na uvažovaném sml. typu). Povinnost potvrdit je vůči: a) prvnímu (příp. komukoliv ze souběžných akceptantů) b) všem (návrh to stanoví, §280). A to bez zbytečného odkladu (v praxi 7-15 dní) - pokud tak neučiní, smí akceptant: a) odmítnout uzavření smlouvy (písemně) b) domáhat se u soudu, aby byl oferent nucen smlouvu uzavřít c) uplatnit náhradu škody.
94. 36. Nepojmenované a smíšené obchodní smlouvy Smlouvy smíšené: sml.smíšená je smlouva, jejíž smluvní články tvoří jednotu, ačkoli neodpovídají jedinému smluvnímu typu, ale typům několika při 1 jednání je uzavřeno několik smluv, § 257 / 1, 2 obch.z. několik smluv zahrnuto do 1 listiny; každá se smluv se posuzuje samostatně zásadně platí, že neplatnost jedné z těchto místně sjednocených smluv nevyvolá neplatnost smluv ostatních Výjimka: 2 situace: 1. z povahy těchto smluv plyne, že tyto sml. na sobě vzájemně závisí, pak je vznik kterékoli z nich podmínkou vzniku smluv ostatních; 2. z účelu smluv vyplývá jejich vzájemná závislost – ale jen je-li tento účel stranám znám = zánik jedné smlouvy (kromě soluce) zároveň vyvolá zánik všech ostatních (na ní závislých) smluv: a to s obdobnými práv. účinky; - tzn.že způsobí-li někdo neplatnost jedné z několika závislých smluv zahrnutých do smíšené smlouvy způsobem, kt.zakládá jeho odpovědnost za škodu (§ 268), pak odpovídá i za škodu vyvolanou ostatním stranám zánikem ostat.(závislých) smluv
Smlouvy závislé – sml.(jevově oddělené) uzavírané na různých listinách spolu věcně souvisí; - závislé sml.mohou existovat ve 2 spolu věcně podmíněných souvislostech: • smlouvy, jejichž obsah vzájemně souvisí věcně nebo účelem (při 1 jednání uzavřeno více smluv); – platí, že vznik kterékoli z nich podmiňuje existenci smluv ostatních (§ 275/2) – platí, že zánik kterékoli sml.ze smluv navzájem souvisících jiným způs.než splněním (způsobem splnění nahrazujícím, př.započtením) způsobuje zánik ostatních závislých smluv; a to s obdobnými účinky • jen jediná smlouva (anebo několik z většího počtu uzavř.smluv) věcně / účelem podmiňuje existenci ostatních, které na ni navazují – platí, že pouze vznik rozhodné sml. podmiňuje existenci (popř. zánik) smluv ostatních – platí, že zánik rozhodné sml.jinak než splněním (způs.splnění nahraz.) způsobí zánik všech ostatních smluv, kt.na ústřední smlouvu navazují Smlouvy nepojmenované – praxe ve většině situací vyvolaných životem vystačí se smluvními typy výslov.upravenými zákonem; to vychází z poznatku, že právo podrobuje své úpravě především ty vztahy, kt.se ve sféře společenských a hospodářs.styků soukromopr.subjektů vytvořily jako typické (normální) – vychází ze zásady smluvní svobody, příp. dispozitivnosti práv. úkonů; principu bezformálnosti smluv – = účastníkům obch.vztahů je výslovně povoleno uzavřít takovou smlouvu, kterou obchod.z.jako smluvní typ nezná – tyto sml.se označují jak inominátní (nepojmenované) – podmínkou uzavření je: a) dostatečně určité určení předmětu závazků smluvních stran – vymezení, jak budou strany sml.povinny se vůči sobě chovat (tedy jednání subjektů) b) obsah závazku – práva a povinnosti stran, lze vymezit odkazem na způsob, jak bude určen; také platí, že způsob nesmí záviset na vůli jen jedné strany; strany se mohou písem.dohodnout, že určitá část smlouvy bude dodatečně doplněna určitou osobou /soudem (§ 269/3) – o nepojmen.smlouvách mluvíme tehdy, jestliže je zákon jako smluvní typ nezná , a neoznačuje je tudíž ani názvem, třebaže jde i o smlouvy, kt.se v obch.praxi vyskytují běžně a mají i své pojmenování, jsou to např.sml.o dodávce pracovních sil (personal-leasing), franchising, dealerská nebo šeková smlouva…. (teoreticky je někdy obtížné přesně oddělit smlouvu smíšenou a smlouvu inominátní) 95.
37. Zajištění obch. záv. vztahů. Přehled. Význam zajištění pro případný úpadek dlužníka Cílem je zajistit záruku, že dlužník bude schopen či ochoten k plnění.
109
Jistota (kauce) - pokud se někdo zaváže dát věřiteli jistotu, příp. tato povinnost plyne ze zákona, lze ji splnit zřízením zástavního práva či způsobilými ručiteli; Nikdo nemusí přijmout jako jistotu právo či věc do částky vyšší, než 2/3 její odhadní ceny (jistotou v celé své výši jsou vklady v bankách a st. cenné papíry). Zajišťovací prostředky: a) zástavní právo b) právo zadržovací c) sml. pokuta d) ručení e) bankovní záruka f) dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů g) zajišťovací převod práva h) postoupení pohledávky i) uznání dluhu Způsoby vzniku zajištění: 1) pr. úkonem a) dvoustranným - smlouvou (a) či dohodou (c) b) jednostranným - věřitele (b), dlužníka (i), tercia (d) 2) soud. či úřed. výrokem - (a) 3) ze zákona - (a - př. §§608,628/1), (d- př. §§56/6,194/6). Zajišťovací smlouvy - akcesorická povaha, tj. závislost na platné existenci hl. pr. poměru.
96. Zadržovací (retenční) právo (§463) Vzniká jednostranným úkonem věřitele, kdy k zajištění své splatné peněžité pohledávky zadrží dlužníkovu věc, kterou má po právu u sebe a kterou by byl jinak povinen vydat. Předmětem je jen movitost; věřitel je povinen o zadržení věci a jeho důvodech bezodkladně dlužníka vyrozumět.
97. Uznání závazku Jednostranný pr. úkon dlužníka, jehož účinkem je vyvratitelná domněnka, že uznaný závazek v době uznání v uznané výši trval. Fce: a) preventivní - odklad promlčení b) zajišťovací. Uznání: 1) výslovné - písemná forma 2) konkludentní (jen pokud není právo promlčeno) a) placení úroku se považuje za uznání té částky, z níž byl úrok zaplacen b) částečné plnění závazku se považuje za uznání zbytku dluhu, pokud lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek závazku. Uznání musí obsahovat výši závazku a jeho specifikace (účastníci, předmět závazku). Uznání závazku je účinné, i když je uznáván promlčený závazek. Účinky uznání: 1) uznání má účinky i vůči ručiteli bez ohledu na jeho vůli (to lze vyloučit předem v ručitelském prohlášení)
2)
zakládá se běh nového 4letého promlčení od okamžiku uznání - celkové promlčení však nesmí být delší než 10 let od doby, kdy počalo poprvé běžet; v případě uznání nepromlčeného závazku jde o přetržení promlčení; Běh nové promlčecí doby je spojen jen s výslovným uznáním závazku (§407/1; i když je závazek promlčen); konkludentní uznání závazku nemá vliv na právo již promlčené.
98. Zástavní právo v obchodě 99.
Právo zástavní
Právo absolutní; právo věcné, je-li zastavena věc. Funkce: a) zajišťovací - pobízí dlužníka ke splnění závazku b) uhrazovací - možnost z. věřitele dosáhnout uspokojení. Subjekty - a) z. věřitel, b) zástavce (z. dlužník) c) dlužník z hl. pr. vztahu. Zástava - movitost i nemovitost, pohledávka (postupitelná), jiná majetková hodnota (pokud to její povaha připouští), obch. podíl, CP, předmět prům. vlastnictví (zápis do rejstříku), podnik (věc hromadná). Vznik z. práva: 1) dobrovolně – smlouvou. Věc nutno označit tak, aby její zastavení bylo každému zřejmé. a) nemovitosti - vklad do katastru (praxe povoluje i zápisy práv u nemovitostí, které nejsou předmětem evidence) b) movitosti - odevzdáním z. věřiteli (tradice) - vyznačením z. práva v listině osvědčující vlastnictví k zástavě, která je nezbytná k nakládání se zástavou - odevzdáním třetí osobě (sekvestor). 2) nuceně - ze zákona či rozhodnutím soudu, příp. orgánu VS. Obsah z. práva: Pokud má z. věřitel zástavu u sebe, má povinnosti schovatele (starat se o ni s péčí řádného hospodáře, chránit ji před poškozením, ztrátou či zničením); z. věřitel nesmí zástavu užívat ani z ní čerpat užitky, pokud k tomu zástavce nedal výslovný souhlas. Má-li zástavce věc u sebe či jde-li o nemovitost, musí se zdržet všeho, čím se zástava zhoršuje na újmu z. věřitele - pokud klesne cena zástavy smí z. věřitel žádat po dlužníkovi, aby zajištění doplnil, jinak se stává nezajištěná část pohledávky splatnou. Zajištěná pohledávka - pohledávka platná a žalovatelná (nikoliv naturální); Zajistit lze pohledávku peněžitou (uvedení její výše a úroky) či nepeněžitou (pokud lze ovšem vyjádřit penězi); může být zajištěna i pohledávka, která má v budoucnu vzniknout, nebo pohledávka, jejíž vznik je závislý na splnění podmínky.
111
Realizace z. práva - zástavu lze zpeněžit na návrh z. věřitele ve veřej. dražbě nebo soud. prodejem (nutný je exekuční titul) zástavy; není dotčeno právo z. věřitele domáhat se uspokojení pohledávky u soudu; Každý, kdo tvrdí, že prodej zástavy ve veřej. dražbě či soud. prodejem není přípustný, smí podat žalobu u soudu proti z. věřiteli na určení nepřípustnosti prodeje zástavy; žalobci, který bezdůvodně podá žalobu, může soud na návrh věřitele uložit, aby věřiteli nahradil škodu, která mu oddálením prodeje vznikla.
100.
Podzástavní právo
Zajištění věřitelovy pohledávky zastavením pohledávky zajištěné z. právem (jen pokud zástavou u pův. pohledávky je hmotná věc); Vzniká písemnou smlouvou a odevzdáním zastavené movitosti podzástavnímu věřiteli či vkladem podzástavního práva do katastru; Souhlas vlastníka zastavené věci se ke vzniku p. práva nevyžaduje (p. je však vůči němu účinné, jen když mu jeho vznik byl písemně oznámen). Význam pro úpadek dlužníka základní skupiny věřitelů, a to zajištěné věřitele, nezajištěné věřitele a tzv. podřízené věřitele. Zajištěným věřitelem (dle terminologie zák. č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání odděleným věřitelem) je věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy. Z obsahového hlediska tak definice zajištěného věřitele odpovídá úpravě zákona o konkursu a vyrovnání s dodatkem, podle kterého je zajištěným věřitelem i ten věřitel, který je nositelem práva obdobného podle zahraniční právní úpravy. Zajištěný věřitel podle zahraniční právní úpravy dokládá své zajištění osvědčením vydaným příslušným orgánem cizího státu. Práva na uspokojení ze zajištění mají podle insolvenčního zákona narozdíl od předchozí právní úpravy i věřitelé, kteří tato práva získali v době dvou měsíců před podáním insolvenčního návrhu. Postavení zajištěného věřitele ovšem nemá věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem třetí osoby (nikoli tedy majetkem dlužníka spadajícím do majetkové podstaty). Takový věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem třetí osoby, má možnost domáhat se uspokojení své pohledávky z tohoto majetku mimo insolvenční řízení. V důsledku toho třetí osoby, od nichž lze toto plnění požadovat, mohou přihlásit svoji pohledávku podmíněně, která jim proti dlužníku vznikne až tehdy, jestliže budou plnit namísto dlužníka. Zajištění věřitelé tvoří v insolvenčním řízení skupinu, která se svým postavením a svými zájmy výrazně odlišuje od ostatních skupin věřitelů. Právě s ohledem na jejich práva ze zajištění nabytá před zahájením insolvenčního řízení je jim dána možnost významně ovlivňovat průběh insolvenčního řízení. Pro přijetí samotného usnesení o způsobu řešení úpadku (konkursem nebo reorganizací) musí vždy na schůzi věřitelů hlasovat nejméně polovina všech přítomných zajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek. Zajištěný věřitel má dále možnost udělovat insolvenčnímu správci pokyny při správě předmětu zajištění, kterými je insolvenční správce vázán. Obdobné platí i pro zpeněžení majetku určeného k zajištění příslušné pohledávky. Insolvenční správce se může od pokynů zajištěného věřitele odchýlit jen tehdy, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji; v takovém případě musí nejprve požádat insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti. Zpeněžením věci, práva, pohledávky
nebo jiné majetkové hodnoty v konkursu zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele, a to i v případě, že nepodal přihlášku své pohledávky. Zvláštním problémem dosavadního českého konkursního práva byla i okolnost, že oddělení / zajištění věřitelé se v konkursním řízení uspokojovali jen do výše 70% výtěžku zpeněžení majetku, který zajišťoval jejich pohledávku. Uvedené mělo za následek významné oslabení zajišťovací funkce zajišťovacích institutů. Insolvenční zákon takovéto omezení již neobsahuje. Zajištění věřitelé se tak uspokojují ze 100% výtěžku zpeněžení po odečtení nákladů na správu a zpeněžení, které jsou ovšem limitovány maximální částkou 9% z výtěžku zpeněžení a po odečtení částky připadající na odměnu správce. Nutno podotknout, že i odměna správce, pokud jde o její výši, doznala značných změn. Zajištění věřitelé se uspokojí podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod zajištění, z té části výtěžku, který na ně připadá, nedohodnou-li se písemně jinak. Neuspokojená část jejich pohledávky se považuje za pohledávku přihlášenou a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky. Aby byl věřitel posuzován jako zajištěný věřitel a měl i odpovídající práva, musí v přihlášce uvést, že uplatňuje právo na uspokojení své pohledávky ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku; nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo. Pro úplnost uvádím, že zcela specifické postavení mají zajištění věřitelé v rámci reorganizace. V oddlužení pak naopak tito věřitelé žádná práva nemají, neboť oddlužením nemohou být ani dotčeni 38. Smluvní (konvenční) pokuta Vzniká písemnou dohodou sml. stran pro případ porušení smluvní (i jiné) povinnosti. Má fci zajišťovací i uhrazovací. Dohoda o sml. pokutě musí být písemná spolu s určením výše pokuty (či způsobu jejího určení) a povinnosti, jejíž plnění je pokutou zajištěno. Akcesorita - závislost na existenci platného hl. závazku; pokuta není příslušenstvím pohledávky; pokutu lze sjednat před, při i po uzavření hl. závazku; pokud by strany chtěly pokutou zajistit plnění zákonné povinnosti, musely by ji učinit obsahem smlouvy. Povinnost splnit pův. závazek trvá i po zaplacení sml. pokuty. Odpovědnostní princip - absolutní odpovědnost; okolnosti vylučující odpovědnost nemají povinnost platit pokutu vliv. Výše pokuty a moderační právo - pokud je pokuta nepřiměřená, může ji soud snížit (vzhledem k hodnotě zajišťované povinnosti), a to až do výše škody vzniklé do doby soud. rozhodnutí porušením pokutou zajištěné pr. povinnosti (lze se domáhat i škody vzniklé později); za nepřiměřenou lze považovat i pokutu příliš nízkou (obcházení §386/1). Splatnost pokuty: 1) zánik závazku či jeho neplatnost působí zánik (neplatnost) ujednání o sml. pokutě 2) lze si sjednat i pokutu jinou než peněžitou 3) nárok na pokutu vzniká až uplynutím lhůty (bez odkladu) poté, co věřitel dlužníka požádal o její zaplacení (§340). Odstoupení od smlouvy se nedotýká nároku na zaplacení pokuty. Vztah pokuty a náhrady škody: 1) porušitel povinnosti musí zaplatit pokutu i tehdy, pokud z porušení zajištěné povinnosti nevznikla škoda
113
2)
paušalizovaná náhrada škody - věřitel nemůže požadovat náhradu škody vzniklou porušením zajištěné povinnosti (lze odvrátit odlišným ujednáním); věřitel se smí domáhat náhrady škody přesahující pokutu jen, je-li to sjednáno. U náhrady škody se však již mohou uplatnit okolnosti vylučující protiprávnost
92. Bankovní záruka - garancie
101. Bankovní záruka – garancie ) Ze záruky vzniká bance povinnost k peněžitému plnění, pokud se naplní urč. podmínky; jde o abstraktní závazek, který může poskytnout jen banka; Vylučuje se princip akcesority (banka př. nemůže vůči věřiteli uplatnit námitky, které by jinak mohl vznášet dlužník) i princip subsidiarity (věřitel smí s nárokem nastoupit rovnou na banku; věřitel může své nároky vůči bance cedovat jiné osobě bez současné cesse hl. závazku, ledaže je záruka vázána na podmínku nesplnění závazku dlužníkem). Na b. záruku nemá vliv částečné plnění závazku dlužníkem, pokud nesplněný zbytek závazku je stejný či vyšší, než činí částky, na kterou zní záruční listina. V bankovní praxi se uplatňují př.: záruka za úvěr, za nabídku, za konosament etc. Jde o absolutní obchod. Vznik b. záruky - vystavením záruční listiny bankou (předchází uzavření smlouvy s bankou); Listina obsahuje závazek banky k uspokojení věřitele do urč. peněžní částky (jinak jde o prosté ručení), jestliže dlužník nesplní svůj závazek, či splní se jiné podmínky stanovené v listině. B. záruky: 1) Podmíněné: a) dokumentární - plnění banky závisí na předložení urč. dokladů b) termínované - na urč. dobu 2) Nepodmíněné - na první výzvu, bez námitek. Společná záruka bank - záruka může být: a) Potvrzená - jinou bankou; vzniká solidární závazek obou bank poskytnout věřiteli plnění (potvrzující banka má pak nárok na úhradu od pův. banky) b) Oznámená - jinou bankou; ta pouze odpovídá za škodu způsobenou příp. nesprávným oznámením. Vztah věřitele a banky - věřitel nemusí uplatnit své právo předem proti dlužníkovi (ledaže to stanoví záruční listina) a banka nesmí uplatňovat vůči věřiteli námitky, které by jinak mohl uplatnit dlužník (banka smí vznést jen námitky dle záruční listiny); Banka se může zavázat jen k peněžitému plnění - pokud je zárukou zajištěna nepeněžitá pohledávka, má se za to že je zajištěn peněžitý nárok, který by věřitel vůči dlužníkovi měl při porušení závazku dlužníkem. Podmínkou vzniku povinnosti banky k plnění je písemná výzva věřitele; pokud pro uplatnění nároku nutno splnit podmínky ze z. listiny, musí věřitel jejich splnění prokázat (př. předložení dokumentů, doklad o výzvě dlužníkovi); pokud dle záruční listiny musí banka plnit ve prospěch věřitele jiné bance, musí plnit na jeho účet u této banky. Plnění bankou není podmíněno souhlasem dlužníka.
Vztah banky a dlužníka - banka má vůči dlužníkovi nárok, aby jí zaplatil to, co ona poskytla věřiteli banka však musí splnit povinnosti ze záruční listiny, která je vystavena v souladu se smlouvou uzavřenou s dlužníkem (přiměřené užití smlouvy mandátní); Dlužník nesmí vůči bance uplatnit námitky, které by jinak směl uplatnit vůči věřiteli - to neplatí, pokud banka měla dle jejich smlouvy zahrnout do záruční listiny urč. podmínky a to neudělala, nebo na splnění těchto podmínek netrvala. Vztah dlužníka a věřitele - věřitel, který na základě b. záruky získal plnění, na něž vůči dlužníkovi neměl nárok, musí mu toto plnění vrátit a nahradit mu způsobenou škodu (ius cogens). Zánik b. záruky - uplynutím urč. doby - pokud je tato doba vymezena přímo v záruční listině (věřitel v této době opominul oznámit bance písemně své nároky ze záruky).
40. Ručení
102. Ručení Pr. vztah mezi ručitelem a věřitelem, jehož obsahem je závazek ručitele uspokojit věřitele, pokud dlužník nesplní svůj závazek; vzniká tu zvl. trojstranný pr. vztah mezi ručitelem, věřitelem a dlužníkem. Jedná se o závazek: a) zajišťovací b) akcesorický (avšak ručením lze zajistit i závazek dosud nevzniklý a někdy i neplatný. srov. §304), c) subsidiární - ručitel je zavázán k plnění až po dlužníkovi (x přistoupení k dluhu). Vznik ručení:
1) dobrovolné - vzniká písemným prohlášením (ve chvíli doručení) urč. osoby vůči věřiteli s tím, že jej jako ručitel uspokojí, pokud dlužník svůj závazek nesplní; souhlas věřitele není nutný (ručení se však stává neefektivní, neboť věřitel plnění z ručení nemusí přijmout). Náležitosti prohlášení - písemnost (jinak jen naturální obligace), obec. náležitosti (zejm. označení dlužníka). Ručením lze zajistit i závazek podmíněný nebo takový, jež má teprve vzniknout. Vzniku ručení nebrání neplatnost dlužníkova závazku, pokud vznikla jen pro nedostatek způsobilosti dlužníka brát na sebe závazky, jestliže ručitel v době svého prohlášení o tomto nedostatku věděl 2) zákonné - v ObchZ časté (př. řada ustanovení v rámci OS). Akcesorita ručení • nelze se zavázat za naturální závazky - pokud vznikne ručení za již promlčený dluh, jde o tzv. nepravé ručení - jde vlastně o přistoupení k dluhu, přičemž vůči jednomu ze spoludlužníků je nárok promlčen • ručitel se nemůže platně zavázat k plnění ve větším rozsahu, než k jakému je povinen dlužník; smí však naopak rozsah svého ručení limitovat urč. částkou (plnění dlužníka se započítává nejprve na nezajištěnou část dluhu) • oba závazky jsou svázány - věřitel nesmí nároky proti ručiteli samostatně cedovat na jinou osobu; jinak je cesse vůči ručiteli účinná až jejím oznámením postupitelem (pův. věřitelem) či prokázáním postupníkem;
115
• právo věřitele proti ručiteli se nepromlčí před promlčením jeho práva proti dlužníkovi - pokud dlužník
vlast. prohlášením prodlouží promlčecí dobu anebo uzná-li písemně svůj dluh, má obojí automaticky účinky i vůči ručiteli (nemusí se to ani oznamovat) • zanikne-li hl. závazek, zrušuje se i závazek ručitele - urč. výjimky (srov. s zánik ručení). Subsidiarita ručení - rukojmí je vázán teprve v druhém sledu; věřitel musí nejprve nastoupit na dlužníka, teprve až dlužník neplnil (splatný závazek) ani v přiměřené době poté, co k tomu byl věřitelem písemně vyzván (postačí př. předložení faktury); Výjimky: 1) výzva není třeba, pokud: a) věřitel ji nemůže uskutečnit - př. dlužník je neznámého pobytu b) je nepochybné, že dlužník závazek nesplní - zejm. prohlášení konkursu na dlužníka (pak musí věřitel svou pohledávku do konkursu přihlásit; podobně §56/5) 2) ručení za schodek - ručitel se k ručení zaváže jen s podmínkou, že věřitel nastoupí vůči dlužníkovi soudně a exekučně, a jen v rozsahu toho, co věřitel takto na dlužníkovi nevymůže. Vzájemná P a P věřitele a ručitele:
• věřitel musí bez odkladu ručiteli na požádání sdělit výši své zajištěné pohledávky; • ručitel je povinen plnit za dlužníka na základě průkazu, že k plnění byl vyzván dlužník (a neplnil) anebo že výzvy nebylo třeba • ručitel smí uplatnit vůči věřiteli všechny námitky, které by jinak směl uplatnit obligační dlužník (může užít i dlužníkovi pohledávky vůči věřiteli k započtení anebo své započitatelné pohledávky) • jakmile ručitel splní závazek z ručení, nabývá vůči dlužníkovi práva věřitele - věřitel mu musí vydat všechny doklady a pomůcky, která má a jichž je třeba k uplatnění nároku vůči dlužníkovi.
Vzájemná P a P dlužníka a ručitele: • ručitel musí dlužníkovi písemně oznámit, že věřitel proti němu uplatnil nároky z ručení - dlužník pak musí upozornit ručitele bez odkladu na všechny námitky, které lze proti věřitelově pohledávce uplatnit (pokud to neučiní, nebude je moct později uplatnit vůči ručiteli); pokud jsou námitky neúspěšné, musí pak dlužník nahradit ručiteli náklady, které mu jejich uplatněním vůči věřiteli vznikly • pokud ručitel uspokojí věřitele bez vědomí dlužníka, smí pak dlužník uplatnit vůči ručiteli všechny námitky proti pohledávce, které měl vůči věřiteli; totéž platí, pokud dlužník ručiteli své námitky sdělit, ale ten je neuplatnil • regres (subrogace) - ručitel smí žádat po dlužníkovi, aby splnil to, co on za něho plnil sám. Spoluručení - více ručitelů se zaručí za týž závazek; pak ručí každý z nich za celý závazek; ručitel má vůči ost. ručitelům práva spoludlužníka (vyrozumět o uplatnění nároku věřitelem, prostor k námitkám, regres). Zánik ručení:
1) zánikem hl. závazku - výjimky: a) při zániku PO b) hl. závazek zanikl pro nemožnost plnění dlužníka a závazek je splnitelný ručitelem c) privativní novací (bez souhlasu ručitele však jen v rozsahu pův. závazku, §572/1 ObčZ) d) částečný zánik při potvrzení vyrovnání (ručení trvá v nezměněném rozsahu;§ 63 ZKV) e) ručení se neomezuje př. limitací děd. odpovědnosti za dluhy zůstavitele. 2) při existenci hl. závazku a) věřitel se práv z ručení vzdal b) splynutí práva s povinností
c) uplynutím doby (termínované ručení) d) splněním rozvazovací podmínky. e)
41. Finanční zajištění a jeho projevy v insolvenčním řízení Obchodní zákoník upravuje v ust. § 323a institut finančního zajištění, který byl v českém právním řádu zřízen coby implementace příslušné evropské směrnice. Dle řady odborníků byla implementace provedena poněkud nešťastně, když tato ustanovení systematicky nepatří do obchodního zákoníku coby obecné normy, ale spíše do zvláštního zákona. Úpravu finančního zajištění lze vztáhnout pouze na vymezené právní vztahy přesně vymezených subjektů (viz ust. § 323a obchodního zákoníku). Z důvodu praktické neužitečnosti pro naprostou většinu podnikatelů nebude tento institut v tomto článku dále rozebírán Finanční zajištění je relativně nový, avšak významný zajišťovací instrument, který přinesl do české právní úpravy první náznaky posilování postavení věřitele – příjemce zajištění – včetně například zlomového zavedení možnosti užití tzv. propadné zástavy. Neopominutelným aspektem finančního zajištění je rovněž automatické užití příslušných ustanovení upravujících tento institut (nedojde li k jejich explicitnímu vyloučení) jsou li splněny zákonem stanovené podmínky. Fakticky tak spadá pod režim finančního zajištění každé zajištění pomocí zástavního práva či zajišťovacího převodu práva, jsou li předmětem zajištění peněžní prostředky či investiční nástroje nebo i práva s nimi související, je li jednou ze stran příslušného ujednání některý ze zákonem stanovených kvalifikovaných subjektů (např. banka, obchodník s cennými papíry, nebo pojišťovna) a je li zajišťována pohledávka jejímž předmětem jsou výlučně peněžní prostředky, finanční nástroje či práva a pohledávky s nimi související (pohledávka finančního charakteru). K výše jmenovaným zástavám ve formě peněžních prostředků a investičních nástrojů, přibudou v důsledku Směrnice pohledávky z úvěru jako nový způsobilý předmět zajištění. Právě v českém právním prostředí, kde je finanční zajištění využíváno – když sporadicky – především v bankovním sektoru, představuje tato změna významný posun v možnostech poskytování tohoto druhu zajištění. Směrnice pokračuje v duchu minimalizace formálních požadavků na zřízení i uplatnění nároků z finančního zajištění směrnic předchozích a nadále tedy umožňuje, v případě rozhodné skutečnosti, například přivlastnění či prodej poskytnutého finančního kolaterálu (zástavy) bez nutnosti předchozího upozornění poskytovatele zajištění (dlužníka), schválení soudem nebo uskutečnění obvyklým prodejem skrze veřejnou dražbu. Novinkou, ve vztahu k užití pohledávek z úvěrů, je explicitní vyloučení povinnosti informovat dlužníka z této pohledávky o jejím poskytnutí jakožto kolaterálu v režimu finančního zajištění, dále pak stanovení výjimky z úpravy směrnice o spotřebitelských službách, které umožní dlužníkům v úvěrových vztazích se platně vzdát svých práv na započtení vůči věřiteli z příslušné pohledávky (i vůči osobě, na kterou je tato pohledávka převedena jako finanční kolaterál) a svých práv vyplývajících z úpravy bankovního tajemství, která by užití příslušné pohledávky jakožto kolaterálu znemožňovala. Cílem dvou výše jmenovaných výjimek je evidentně umožnit maximální flexibilitu v převoditelnosti, ale i v dalším užití úvěrové pohledávky v rámci úpravy finančního zajištění. Směrnice tak reaguje na doporučení Evropské centrální banky adresované Komisi v srpnu minulého roku. 117
Směrnice sice umožňuje členským státům, aby z její působnosti vnitrostátní úpravou vyňali pohledávky z úvěrů, kde jsou v postavení dlužníka spotřebitelé nebo malé a střední podniky, je však otázkou nakolik český zákonodárce této možnosti využije. Stejně tak je otázkou, kdy zákonodárce přistoupí k příslušné novelizaci a zda k tomu dojde, po zkušenostech s laxním přístupem vůči směrnici, která finanční zajištění do české úpravy zaváděla, do předepsaného data 30. prosince 2010. Pod pojmem finanční zajištění se jednoduše skrývá zástavní právo nebo zajišťovací převod práva k určitému předmětu zajištění, například k akcii jako cennému papíru. Finanční zajištění slouží věřiteli k zajištění pohledávek finančního charakteru vůči dlužníku. Pro upřesnění definuje nový zákon pohledávku finančního charakteru jako pohledávku z obchodů, jejichž předmětem jsou například peněžní prostředky, investiční nástroje nebo emisní povolenky. Jde tedy i o úvěrové obchody. Předmětem finančního zajištění mohou být například akcie, dluhopisy, samostatně převoditelná práva spojená například s akciemi, jako je právo na výplatu dividendy, pohledávky na výplatu peněz, úvěrové pohledávky. Pro předmět finančního zajištění je použit pojem „finanční kolaterál“, zřejmě z anglického slova „collateral“, jenž znamená jistotu nebo zajištění. Stranou finančního zajištění je příjemce finančního zajištění a jeho poskytovatel. Jde tedy o věřitele pohledávky finančního charakteru a toho, který tuto pohledávku zajišťuje finančním kolaterálem. Výhody finančního zajištění Ke vzniku finančního zajištění možná překvapivě není nutná písemná smlouva. Vzniká již odevzdáním předmětu zajištění věřiteli, případně připsáním na jeho účet nebo jiným odevzdáním podle druhu poskytovaného finančního zajištění. Stačí, aby byly splněny zákonné požadavky a finanční zajištění vznikne bez dalšího přímo ze zákona. Strany takové smlouvy o zajištění však mohou dohodou působnost nového zákona vyloučit, tím pak režim jejich zajištění bude podléhat obecné právní úpravě. Oproti ostatním způsobům zajištění závazků má finanční zajištění několik podstatných výhod, a to volnější způsob výkonu práva na uspokojení věřitele. Finanční zajištění totiž nepodléhá omezení, která vyplývají pro zástavní právo a zajišťovací převod práva z jejich obecné úpravy. Neuplatní se na něj zákaz sjednat propadnutí zástavy nebo povinnost věřitele zpeněžit zástavu pouze ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy. V případě prodlení s plněním zajištěné pohledávky může věřitel prodat předmět finančního zajištění a uspokojit svou pohledávku z výtěžku. Prodej předmětu zajištění se může řídit ujednáním stran ve smlouvě o finančním zajištění, nebo není-li určen, způsobem obvyklým na finančním trhu. Věřitel může započíst hodnotu finančního kolaterálu na svou neuhrazenou pohledávku, možné je i propadnutí předmětu zajištění ve prospěch věřitele. Tyto způsoby uspokojení občanskoprávní úprava zástavního práva vylučuje. Výkon práva na uspokojení z finančního kolaterálu může tedy vést k rychlejšímu uspokojení dlužné pohledávky a k menší administrativní a finanční zátěži věřitele, která je jinak s výkonem práva spojená. Odpadá nutnost podávat žalobu na zaplacení a následně návrh na zpeněžení předmětu zástavy ve veřejné dražbě, což je nákladné a zdlouhavé. Další výhodou finančního zajištění, je jeho vyčlenění mimo insolvenční a exekuční řízení. To zvyšuje pravděpodobnost, že dlužná pohledávka bude v případě výkonu práv z finančního zajištění uhrazena. Finanční zajištění je však určeno pouze subjektům jmenovaným v zákoně a vztahuje se na omezené typy pohledávek 42. Dlužnická a věřitelská solidarita
Solidární závazky: c) pasivní solidarita - v ObchPr častá; je-li k plnění zavázáno společně několik osob, má se za to, že jde o pasivní solidaritu (§293) Věřitel se může domáhat splnění celé pohledávky na kterémkoliv z dlužníků; věřitel musí přijmout plnění, které nabídne jiný než vyzvaný spoludlužník - jeho plněním povinnost všech ostatních vůči věřiteli zaniká Pokud věřitel požaduje od spoludlužníka více než na něj připadá (či takto dlužník plní), vzniká dlužníkovi právo postihu vůči ost. spoludlužníkům: c) předběžný - uplatňuje se notifikací ost. dlužníkům d) následný - dlužník již splnil (více)
d)
aktivní solidarita - více věřitelů má vůči dlužníkovi spol. pohledávku, přičemž každý z nich může požadovat od dlužníka splnění celé pohledávky, a ten mu ji musí uhradit Plnění poskytnuté 1 věřiteli působí vůči všem ostatním (spoluvěřitelé se pak mezi sebou vypořádají dle výše svých podílů); zásada předstihu - dlužník plní tomu věřiteli, který o to požádá první.
43. Splnění
103.
Splnění (soluce))
Typické; dosahuje se kauzy závazky; Ke splnění dochází v důsledku jednostranného pr. úkonu dlužníka za příp. součinnosti věřitele; splnění vždy představuje zánik závazku, nikoli naopak (mohlo však být plněno, nikoli však splněno). Pr. povaha splnění: pr. úkon - zpravidla konkludentní povahy 2) soluční smlouva - ke splnění dochází, pokud se potkají projevy vůle obou stran (nutné jen v urč. případech) 3) synallagma: a) genetické - závazky jsou podmíněné již při vzniku smlouvy, neplatný závazek 1 strany působí neplatnost druhého b) funkcionální - závazky jsou podmíněny za trvání smlouvy - plnění se smí domáhat jen ta strana, která svůj závazek již splnila nebo je připravena a schopna jej splnit současně s druhou stranou 4) právo odepřít plnění (námitka nejistoty) - strana, která musí plnit dříve, může plnění odepřít, dokud jí není poskytnuto či dostatečně zajištěno plnění druhé strany, pokud se po uzavření smlouvy stane zřejmým, že druhá strana nesplní svůj závazek vzhledem ke své nezpůsobilosti poskytnout plnění či vzhledem ke svému chování při přípravě plnění závazku; Oprávněná strana může od takové smlouvy odstoupit: a) po dodatečné přiměřené lhůtě dané k zajištění plnění 119
b) bez poskytnutí lhůty, je-li na druhou stranu prohlášen konkurs. K odepření plnění se nelze dovolávat př. závazku z jiné smlouvy. Účinky splnění - závazek zaniká, je-li splněn řádně a včas (s ním zanikají též akcesorické pr. vztahy) - s urč. výjimkou regresů. Subjekty plnění 1) poskytující: a) dlužník, b) tercius - plnění není vázáno na osobu dlužníka a dlužník s tím souhlasí (souhlas není nutný, pokud tercius zajišťuje dlužníkem porušený závazek); Pokud z pr. vztahu dlužníka a tercia neplyne něco jiného, vstupuje po splnění tercius do práv věřitele, který mu musí vydat všechny důkazní prostředky; za plnění tercia dlužník odpovídá tak, jako by plnil sám 2) přijímající: a) věřitel b) osoba způsobilá (poukázaná) ze smlouvy přijmout plnění; Tercius s tím musí souhlasit. Kvitance - věřitel musí dlužníku vydat potvrzení o předmětu a rozsahu plnění, jinak může dlužník odepřít plnění; toto potvrzení (věřitele) může předložit i tercius, kterému pak dlužník musí plnit stejně jako věřiteli. Otevření akreditivu, vystavení směnky či šeku a) nemají vliv na trvání závazku b) věřitel smí na dlužníku žádat splnění peněžitého závazku, jen pokud ho nemůže dosáhnout z akreditivu, směnky či šeku. Předmět plnění - to, co je dlužník povinen věřiteli poskytnout; Genericky určené plnění - nutno poskytnout věc, jež se hodí pro účely, pro něž se věc téhož druhu zpravidla užívá na základě obdobných smluv; Náhradní plnění (surogát) lze poskytnout jen se souhlasem věřitele (to platí i pro pozměněný předmět plnění - aliud). Alternativní závazek - pr. úkonem či zákonem je určeno více předmětů závazku, přičemž konkretizace předmětu je ponechána volbě (k ní musí dojít nejpozději v době splnění; jednostranný pr. úkon adresovaný 2. straně); nebylo-li dohodnuto jinak, má právo volby dlužník. Alternativa facultas - předmět závazku je jediný, kdežto předměty plnění jsou dva; dlužník je oprávněn k tomu, aby se za urč. okolností (objektivních) zprostil závazku plněním jiného předmětu, než k jehož plnění se zavázal. Způsob plnění: 1) volba způsobu plnění Určení: a) ve smlouvě b) věřitelem (stanoví tak smlouva) c) dlužníkem (neurčil jej věřitel ve stanovené době, příp. pokud o tom smlouva mlčí); takto určený způsob plnění nelze po oznámení druhé straně měnit;
Pořadí plnění závazků, pokud je plnění nepostačující: a) určeno dlužníkem b) jinak závazek nejdříve splatný (nepeněžitý; nejprve se plní příslušenství) anebo závazek, jehož plnění je nezajištěno či nejméně zajištěno (peněžitý; jinak ten, který je nejdříve splatný; plnění se započítá nejprve na úroky a pak na jistinu; teprve po uhrazení peněžitého závazku se plnění započítává na náhradu škody); 2) varianty splnění a) splnění včasné a řádné b) splnění opožděné (pokud věřitel už předtím neodstoupil od smlouvy) c) uspokojením nároků věřitele z vadného plnění (pokud závazek nezanikl dříve z jiného důvodu), d) věřitel musí přijmout i částečné plnění - pokud to neodporuje povaze závazku či hospod. účelu sledovanému věřitelem, je-li tento účel ve smlouvě vyjádřen nebo v době uzavření smlouvy dlužníkovi znám; částečné plnění může mít účinky uznání dluhu. Místo plnění: 1) Určeno ve smlouvě (příp. vyplývá z povahy závazku); 2) Jinak Nepeněžité závazky: a) sídlo či místo podnikání (bydliště) dlužníka b) pokud závazek vznikl v souvislosti s provozem závodu, pak v místě tohoto závodu či provozovny Peněžité závazky a) sídlo či místo podnikání (bydliště) věřitele - na náklady a nebezpečí dlužníka (v případě přemístění, nese věřitel takto zvýšené náklady a nebezpečí) b) pokud závazek vznikl v souvislosti s provozem závodu věřitele, pak v místě tohoto závodu či provozovny, jestliže se plnění obou stran mají uskutečnit zároveň c) u banky věřitele ve prospěch jeho účtu. Doba plnění - dospělost (splatnost) závazku; 1) stanovení času plnění a) ve smlouvě, b) v pochybnostech může věřitel žádat splnění ihned po uzavření smlouvy a dlužník musí plnit bez odkladu poté, co byl požádán c) pokud má určit dobu plnění dlužník a neučiní to v přiměřené době, určí ji na návrh věřitele soud; 2) předčasné plnění - čas plnění lze stanovit: a) ve prospěch dlužníka - dlužník může plnit dříve, ale věřitel nesmí dříve žádat b) ve prospěch věřitele - věřitele smí dříve žádat, ale dlužník nesmí dříve plnit, c) ve prospěch obou - nikdo nesmí plnit/žádat dříve. V případě předčasného peněžitého plnění si dlužník nesmí bez souhlasu věřitele odečíst od dlužné částky úrok odpovídající době, o kterou plnil dříve; 3) fixní smlouvy - vazba plnění na urč. termín, po jehož uplynutí ztrácí plnění smysl; Automaticky nastávají účinky odstoupení od smlouvy počátkem prodlení dlužníka, pokud věřitel ještě před touto dobou neoznámí, že trvá na plnění; 121
4) plnění prostřednictvím banky či pošty - závazek je splněn: a) připsáním částky na účet věřitele b) vyplacením částky věřiteli.
44. Nemožnost plnění
16 Nemožnost plnění.) a) b)
Nemožnost: počáteční - neplatnost pr. úkonu, následná - působí zánik závazku; Uplatní se úprava ObchZ (dis) i ObčZ (cogens); Nemožnost:
1) faktická: a) objektivní - plnit nelze vůbec (zejm. zanikl-li předmět plnění) Nikdo tedy nemůže být nucen k nemožnému plnění, i když to způsobil (to se netýká př. nároku na náhradu škody). Může být u věcí zastupitelných, je-li tato omezena individualizačními znaky; b) subjektivní - plnění je možné, nikoli však osobou zavázanou; obecně se závazek považuje za splnitelný, lze-li jej splnit pomocí jiné osoby (dlužník to musí zajistit a sám nese náklady); výjimkou je plnění vázané výlučně na osobu dlužníka 2) právní - plnění zakazují pr. předpisy vydané po uzavření smlouvy, jejichž účinnost není časově ohraničena, příp. tyto předpisy vyžadují k plnění vydání úřed. povolení (pokud dlužník o vydání usiloval a nedostal jej; stíhá jej pak závazek k náhradě škody, ledaže uzavřel smlouvu s odkládací podmínkou). 3) teoretická - absolutní nemožnost, 4) praktická čili hospodářská - splnění je teoreticky možné, ale pro obtížnost nesmyslné (častěji nepůjde o nemožnost, nýbrž o šikanu); plnění není nemožné, zejm. lze-li jej uskutečnit i za ztížených podmínek, s většími náklady nebo až po sjednané době; 5) úplná, 6) částečná - zde zaniká povinnost jen v této části plnění; ohledně zbytku plnění však může věřitel od smlouvy odstoupit, pokud tato část (vzhledem ke své povaze a účelu smlouvy, který z ní vyplývá či byl znám dlužníkovi v době uzavření) ztrácí pro věřitele hospod. význam. To platí i u plnění dílčího. V případě alternativního plnění se závazek omezuje na plnění zbývající pokud však nemožnost způsobí osoba, která nemá právo volby, smí druhá strana od smlouvy odstoupit. Notifikace - dlužník musí bez odkladu oznámit věřiteli skutečnost, jež činí plnění nemožným (jinak odpovídá věřiteli za škodu tím vzniklou). Následky zániku závazku - nastávají účinky jako při odstoupení od smlouvy - strany si vrátí vzájemná plnění (peněžité i s úrokem); Ten, na jehož straně nemožnost vznikla, musí uhradit druhé straně náklady spojené s vracením vzájemných plnění a uhradit škodu vzniklou věřiteli nemožností plnění (ledaže je tato způsobena okolnostmi vylučujícími odpovědnost). Nemožnost plnění prokazuje dlužník.
45. Odstoupení od smlouvy
104. Odstoupení od smlouvy Jednostranný pr. úkon, který je možný jen v případě, že tak stanoví zákon či smlouva. Odstoupení se váže na porušení sml. povinnosti (jen výjimečně nikoli), a to existující či hrozící. Důsledky: a) zánik všech P a P ze smlouvy b) poskytnutá plnění musí být vrácena c) nedotčeny jsou nároky na náhradu škody či sml. pokutu, pokud vznikly před zánikem smlouvy d) nedotčeny jsou sml. ujednání, která dle projevené vůle stran či dle své povahy mají trvat i po ukončení smlouvy, a dále ujednání o volbě práva či ObchZ (§262), rozhodčí doložky. Odstoupení je účinné okamžikem doručení projevu druhé straně; nelze odstoupit poté, co byla doručena zpráva, že již byla splněna povinnost, jež má být příčinou odstoupení. U fixních smluv nastanou účinky odstoupení počátkem prodlení dlužníka, pokud věřitel před touto dobou neoznámí, že trvá na plnění. Částečné a dílčí plnění - analogicky částečné nemožnosti (105). Sankční odstoupení: a) při podstatné porušení smlouvy - podstatné = jednání, o němž se dalo v době uzavření smlouvy předpokládat (vědění či rozumná předvídavost s ohledem na účel smlouvy), že druhá strana v jeho důsledku ztratí zájem na plnění porušené povinnosti; v pochybnostech je porušení nepodstatné. Povinnost může být podstatně porušena i v důsledku vyšší moci (to má vliv na odpovědnost za škodu, nikoli na možnost odstoupení); Oprávněná strana může od smlouvy ihned odstoupit a tuto skutečnost musí oznámit druhé straně bez odkladu poté, co se o porušení dověděla; Pokud není oznámení učiněno ve lhůtě anebo pokud oprávněná strana prohlásí, že na plnění trvá, postupuje se dále způsobem sub b; b) při nepodstatném porušení smlouvy - odstoupení je možné, jestliže oprávněná strana poskytne dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění, a druhá strana povinnost nesplní ani tentokrát. Pokud však prodlévající strana oznámí, že povinnost nesplní, smí druhá strana po tomto oznámení okamžitě odstoupit. Není-li lhůta stanovena jako přiměřená (příp. vůbec), nastávají účinky odstoupení až uplynutím přiměřené lhůty. Předběžné odstoupení a) ještě před dobou pro splnění je nepochybné (z chování povinné strany či z jiných okolností), že povinnost bude porušena podstatně a povinná strana neposkytne bezodkladně po vyzvání dostatečnou jistotu, b) povinná strana prohlásí, že svou povinnost nesplní (není nutno žádat o jistotu).
105. Odstupné Mimoodpovědnostní a výlučně smluvní způsob zániku závazku. Strany si sjednají, že 1 či všechny strany mohou smlouvu kdykoli zrušit zaplacením urč. částky; strana musí druhé straně zrušení oznámit a zaplatit odstupné. Důsledky: a) smlouva se zrušuje ex tunc (od uzavření)
123
b) shodné jako u odstoupení (vyjma náhrady škody a sml. pokuty); zrušit smlouvu nesmí strana, která již aspoň částečné plnění přijala či poskytla.
46. Prodlení
106. Odpovědnostní závazky Obch. závazky vznikají též z porušení zákonné pr. povinnosti - vzácné, častěji se porušením povinnosti závazek mění či zaniká. Pr. odpovědnost působí: a) preventivně (odrazuje) b) reparačně (obnovuje majetkovou rovnováhu). Druhy: a) za prodlení - důsledek opožděného plnění b) za vady - důsledek plnění nikoli řádného c) za škodu - nesplnění vůbec. Mimoodpovědnostní závazky - subjekt je povinen nést urč. náklady či nahradit škodu, přestože nedošlo k porušení pr. povinnosti.
107. Odpovědnost za prodlení ObčZ i ObchZ sem řadí plnění nevčasné i nenáležité; splnění nikoli řádné znamená plnění nevčasné. V obojím jde tedy o prodlení, v němž se může octnout dlužník i věřitel. Jde o objektivní odpovědnost - prodlení nastává nezávisle na zavinění (na vůli) stran a mění obsah pův. závazku. Odpovědnosti se tu nelze zbavit ani poukazem na okolnosti vylučující odpovědnost či na vyšší moc. Prodlení dlužníka (mora debitoris) - dlužník nesplní závazek řádně a včas; Prodlení nenastane, je-li v prodlení věřitel, jinak nastává přímo ex lege bez ohledu na zavinění; prodlení trvá až do doby poskytnutí řádného plnění či do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Prodlení věřitele (mora creditoris) - věřitel je v prodlení, pokud v rozporu se svými závazkovými povinnostmi nepřevezme řádně nabídnuté plnění či neposkytne součinnost nutnou ke splnění závazku dlužníka. Účinky prodlení - prodlení zásadně nezbavuje druhou stranu práva trvat na splnění pův. povinnosti, pokud něco jiného nestanoví zákon (u prodlení dlužníka i smlouva). Důsledky prodlení: a) možnost odstoupení od smlouvy - podle porušené povinnosti, lze odstoupit okamžitě či následně (s poskytnutím dodatečné přiměřené lhůty); srov. §344 an. b) placení úroků z prodlení - jen při prodlení s plněním peněžitého závazku; Výše úroků: a) smluvní b) dle ObčPr (tj. 2x diskontní sazby ČNB); Jde o paušalizovanou náhradu škody, pokud její výše nepřesáhne částku úroků (o zaplacené úroky se tedy náhrada snižuje); Vedle úroku lze sjednat i sml. pokutu, která však nesmí být nepřiměřená, jinak ji soud sníží (§301)
c) přechod nebezpečí škody na věci (rizika) - výjimka z obec. zásady, že riziko ztráty, zničení či poškození věci (periculum rei) nese vlastník; Toto riziko přechází na dlužníka či na věřitele, pokud jsou v prodlení s předáním (převzetím) věci, která jim nepatří, anebo s ní nakládají v rozporu s povinnostmi ze závazku; Jde o objektivní odpovědnost (příp. vyřešení škody mezi prodlévající stranou a skutečným škůdcem je věcí jejich vzájemného vztahu). Liberační důvod: a) u dlužníka - škoda byla způsobena věřitelem či vlastníkem věci nebo že by k ní došlo i při splnění dlužníkových povinností (př. živelná událost) b) u věřitele - škoda byl způsobena porušením povinností dlužníka; d) odpovědnost za škodu - pokud 1 strana způsobí prodlením škodu druhé straně, musí ji nahradit. Kumulace nároků - náhradu lze žádat vedle požadavku na splnění závazku či odstoupení od smlouvy. Předpoklady: a) ke škodě došlo v důsledku prodlení b) řádnému a včasnému splnění nebránila okolnost vylučující odpovědnost. Důsledkem prodlení upraveným smluvně může být sml. pokuta.
108. Odpovědnost za vady Nenáležité plnění je species odpovědnosti za prodlení. Vadné plnění je též důvodem změny závazku (ex lege, §324/3 - pokud pův. závazek nezanikne odstoupením věřitele, mění se jeho obsah v závislosti na nárocích věřitele a zanikne až jejich uspokojením; důsledkem vad tedy není vznik odpovědnostního závazku, ale změna pův. závazku). Druhy vad: 1) Faktické: a) množstevní a jakosti (tj. kvantity a kvality) b) ne/odstranitelné c) skryté a zjevné d) ne/podstatné e) mimo/záruční. V ObchZ je nyní úprava založena na principu sml. záruky; stejně tak vlastnosti předmětu plnění vyplývají v prvé řadě ze smlouvy (podpůrně se při rozporu s pr. předpisy uplatní jakost přípustná k užívání, §759); 2) Právní. Rozhodující pro vznik odpovědnosti za vady je okamžiku přechodu nebezpečí škody (pokud v této době vada prokazatelně existovala, odpovídá za ni prodávající, ať už byla zjevná či skrytá).
47.Odpovědnost za škodu a jinou újmu
Škoda je majetková újma vyjádřitelná v penězích, k níž došlo v důsledku porušení pr. povinnosti (srov. však náhradu škody mimoodpovědnostní). Odpovědnost se řídí ObchZ, když:
125
a)
škoda byla způsobena porušením povinnosti ze závazku, který vznikl dle ObchZ, vč. fakultativních obchodů b) škoda byla způsobena porušením povinností dle ObchZ.
Prevence 1) 2)
dle ObčZ oznamovací povinnost - strana, která svou závazkovou povinnost porušuje či s přihlédnutím ke všem okolnostem má vědět, že ji poruší, musí druhou stranu informovat o povaze překážky a o jejích důsledcích bez odkladu poté, co se o překážce dověděla (max. počátkem prodlení povinného) či při řádně péči dovědět mohla; Notifikaci je třeba splnit, i když tu budou dány okolnosti vylučující odpovědnost (nesplnění notifikace zakládá náhradu škody, §377); notifikace je splněna až doručením zprávy o překážce 3) zakročovací povinnost - osoba, které škoda hrozí, musí s přihlédnutím k okolnostem učinit opatřením k jejím odvrácení či zmírnění; povinná osoba pak nemusí hradit škodu vzniklou nesplněním této povinnosti poškozeným; Zakročující poškozený má nárok od povinné osoby na náhradu nákladů k zakročení. Druhy odpovědnosti za škodu 1) obecná - ObčZ se tu neužije. Zavinění za volbu - porušení povinnosti způsobeno třetí osobou, které povinná strana svěřila plnění své povinnosti - zde zásadně odpovídá povinná strana (x ObčZ). Škoda způsobená několika škůdci - škodu hradí solidárně a pak se mezi sebou vypořádají dle rozsahu své odpovědnosti. 2) odpovědnost za škodu způsobenou provozní činností - užije se ObčZ; objektivní princip; Liberační důvody - způsobení škody: a) neodvratitelnou událostí nemající původ v provozu b) vlastním jednáním poškozeného. Nelze se zprostit ani odkazem na §374 ObchZ.
109. Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu 110. Předpoklady: Zavinění se nevyžaduje (objektivní odpovědnost);
a) protiprávnost - porušení pr. povinnosti: a) ze závazku či b) z ObchZ; b) c)
d)
e)
Protiprávní není jednání, které odvrací hrozící nebezpečí vyvolané jiným, nelze-li jej odvrátit jinak a způsobený následek není min. stejně závažný jako ten, který hrozil (KN) hrozící či trvající útok (NO) vznik škody - (96); k. nexus - protiprávnost musí být aspoň 1 z hl. příčin vzniku škody (nesmělo by ke škodě dojít i bez ní); Kdo způsobí první příčinu, odpovídá ze následky, které přivodila další událost z ní vzniklá za předpokladu, že řetěz příčin není přerušen; rozhodující je, že dle obecné zkušenosti za pravidelného průběhu věci by škoda nebyla nastala bez škůdcova jednání; předvídatelnost vzniku škody - jen u škod smluvních, nikoli i deliktních (!!!); Povinnost k náhradě dopadá jen na tu škodu, kterou povinná strana v době vzniku závazku jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala, anebo kterou bylo možné předvídat se zřetelem ke skutečnosti, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát; Předvídatelnost je objektivním měřítkem - urč. důsledek lze předpovídat s ohledem na skutečnosti, které při obvyklé (odborné) péči měla povinná strana znát (ač třeba in concreto neznala); neexistence okolností vylučujících odpovědnost - je dána protiprávnost i škoda, přesto nemusí nastoupit odpovědnost (§373).
111. Okolnosti vylučující odpovědnost Pr. skutečnost, která nevede ke vzniku, změně či zániku pr. vztahu, ale její existence brání vzniku odpovědnostních závazků; (pozn. - pokud se dlužník brání následnou nemožností plnění, závazek sice zaniká, zůstává však povinnost k náhradě škody). Vymezení okolností: 1) Pozitivní: a) překážka nastala nezávisle na vůli povinné strany (neovlivnitelnost) b) překážka plnění znemožňuje trvale či po nezanedbatelnou dobu c) překážka je v době vzniku závazku objektivně nepředvídatelná d) překážka (či její následky) je v době určené ke splnění rozumnými prostředky neodvratitelná či nepřekonatelná 2) Negativní: a) překážka vznikla v době, kdy povinná strana již byla v prodlení b) překážka vznikla z hospod. poměrů dlužníka (nikoli př. tech. nezpůsobilost dlužníka).
112. Rozsah a způsob náhrady škody ObchZ nezná morální škody. 1) škoda skutečná: a) zmenšení majetku poškozeného (zničení, ztráta, poškození věci) b) náklady vynaložené poškozeným v důsledku škodné události (př. oprava) c) marně vynaložené náklady d) nemožnost vykonávat urč. majetková práva; 2) ušlý zisk: předpokládané rozmnožení majetku poškozeného, k němuž nedošlo v důsledku škodné události; tzv. abstraktní zisk - nedosažení zisku, který se zpravidla dosahuje v poctivém obch. styku za podmínek obdobných podmínkám porušené smlouvy a v okruhu podnikání poškozeného. Limitace náhrady škody: a) volním projevem (až po vzniku škody) b) sml. pokutou c) při porušení peněžitého závazku - hradí se jen nad úroky z prodlení d) poškozený porušil povinnost prevence e) poškozený neposkytl potřebnou součinnost anebo povinná strana porušila povinnost vinou porušení povinnosti poškozeným f) pokud poškozený při odstoupení od smlouvy (sankce za porušení sml. povinnosti povinným) nevyužil možnosti uzavřít náhradní smlouvu (stejného účelu k jakému sloužila smlouva zrušená). Způsob náhrady: a) relutární (v penězích), b) restitucí - poškozený o to požádá a je to možné a obvyklé. Nároku na náhradu škody se nelze předem vzdát. Moderační právo soudu zde není.
113. Bezdůvodné obohacení Vzniká mimosmluvně za splnění urč. podmínek; zaměření je čistě reparační. Povinnost vydat BO má každý, kdo se na úkor jiného obohatí (zaviněně i jinak). Jde o majetkový prospěch: 1) z plnění: a) bez pr. důvodu
127
b) pr. důvody, který odpadl, c) z neplatného pr. úkonu, d) poskytnutého jinou než povinnou osobou, 2)
z nepoctivých zdrojů. Prioritně se uplatní naturální restituce, podpůrně pak relutární restituce
48. Promlčení
114. Počítání času 1) lhůta dle dní - počíná dnem následujícím po dni, kdy nastala událost pro ni rozhodná; 1/2 měsíce = 15 dní; 2) lhůta dle týdnů, měsíců či let - posledním je den, který je pojmenováním či číslem shodný se dnem, kdy nastala rozhodná událost (jde-li o SO, NE či svátek, pak posledním je první prac. den), 3) lhůta kratší než denní - a momento ad momentum; právo se nabývá již počátkem prvního dne a pozbývá až koncem posledního dne.
115. Prekluze, zánik P a P, promlčení Prekluze - právo zaniká, pokud není uplatněno v prekluzivní (propadné) lhůtě; nezůstává ani naturální obligace; lhůta se zpravidla nestaví ani nepřerušuje (vyjma př. reklamace). Zánik P a P - pokud je P či P omezeno na urč. dobu, pak jejím uplynutím zaniká. Promlčení - právo nezaniká; zaniká však nárok na uplatnění práva, pokud je v průběhu řízení vznesena námitka promlčení; příp. plnění je však plněním debite, lhostejno, zda dlužník plní v omylu, že dluh promlčen dosud není. Ovšem i po promlčení smí věřitel své právo uplatnit při obraně či při započtení, pokud: a) se obě práva vztahují k téže smlouvě či souboru smluv uzavřených v rámci 1 jednání (příp. souvisejících jednání) b) věřitel mohl právo použít kdykoliv před promlčením k započtení vůči dlužníkovu nároku. Celé promlčení je v ObchZ ius cogens. Fcí promlčení je uznání déle trvajícího stavu (chrání se pr. jistota dlužníka, pro věřitele platí vigilantibus iura).
116. Předmět promlčení Promlčují se všechna práva ze závazkových vztahů (vč. práv nemajetkových), vyjma práva vypovědět smlouvu (na dobu neurčitou i určitou). Nepromlčují se: a) právo vlastnické b) právo k firmě a k obch. tajemství (promlčí se však práva na ochranu - §12) c) právo zástavní d) právo věřitele vůči ručiteli se nepromlčí před promlčením práva vůči dlužníkovi.
117. Počátek běhu promlčecí doby 118. Actio nata: Okamžik, kdy lze nárok uplatnit u soudu (pokud je právo u soudu vymahatelné), příp. u rozhodce; je to okamžik splatnosti (dospělosti) nároků; to jest: A) u práv na splnění závazku: • dnem, kdy mělo být plněno (je-li určen den) • dnem, kdy se mělo započít s plněním, má-li se plnit v několika dnech (urč. období) • dnem, kdy se mělo poskytnout dílčí plnění • dnem, kdy se mělo poskytnout dílčí plnění, a to je-li sjednána splatnost celého závazku pro nesplnění dílčí splátky (ztráta lhůt, promlčuje se celý závazek) • dnem porušení povinnosti, pokud jde o závazek facere (nepřetržitý výkon činnosti), omittere, pati. B) u práv z porušení povinnosti - dnem jejího porušení; Výjimky: a) u odpovědnosti za vady: • práva z vad věcí - ode dne předání oprávněnému; ode dne porušení povinnosti věc převzít • práva ze záruky za jakost - ode dne včasného oznámení vady během záruční doby • právní vady - ode dne, kdy tercius oznámil své nároky b) u odpovědnosti za škodu: • obecně - ode dne porušení povinnosti (objektivní lhůta); ode dne, kdy se poškozený dověděl či dovědět mohl o škodě a tom, kdo ji musí nahradit • škoda na dopravovaných věcech a z opožděného dodání zásilky - při celkovém zničení (ztrátě) zásilky ode dne, kdy měla být doručena příjemci; u jiných škod ode dne doručení zásilky • škoda způsobená neplatností pr. úkonu (§268) - ode dne, kdy se pr. úkon stal neplatným; C) u práv na vydání věci (věci uložené či skladované) - od zániku smlouvy (platí i pro uložené CP a peněžní prostředky na běžných či vkladových účtech) D) u zvl. práv: • práva z odstoupení od smlouvy - ode dne odstoupení • práva na vrácení vzájemných plnění z neplatných smluv - ode dne plnění.
119. Promlčení práva uskutečnit pr. úkon: Př. smluvené právo odstoupit od smlouvy (§344); ode dne, kdy pr. úkon mohl být učiněn; účinky takového promlčeného úkonu nenastanou vůči osobě, která promlčení namítne.
120. Délka promlčecí doby ObchZ má lhůty: a) subjektivní - jen u náhrady škody b) objektivní - všechny ostatní;
a) obecnou - 4 roky b) zvláštní • náhrada škody na dopravovaných věcech a z opožděného doručení zásilky (nejde-li o škodu způsobenou vědomě) - 1 rok
129
•
právo na určení obsahu budoucí smlouvy (příp. náhrady škody z neuzavření této smlouvy) - 1 rok (§292/2; platí i u dohod o dodatečném určení obsahu smlouvy, §291) • právo na náhradu škody (lhůta obecná, objektivní) - 10 let. Prolongace promlčení - dobu lze prodloužit: a) jednostranným písemným prohlášením zavázané strany; lze učinit před počátkem i v průběhu promlčení; lze i opakovaně; max. délka veškerého promlčení je však 10 let b) ve smlouvě o smlouvě budoucí (§292). Běh promlčení - změna v osobách dlužníka či věřitele nemá ne běh vliv.
121. Stavení a přetržení promlčení 122. Stavení Lhůta urč. dobu pro urč. překážku neběží a po jejím odpadnutí pokračuje tatáž lhůta dál;
1) věřitel učinil úkon považovaný za zahájení soud. či rozhodčího řízení (dle rozhodčí smlouvy; subsidiárně je jeho počátkem okamžik doručení návrhu na zahájení řízení druhé straně,§403) 2) věřitel uplatní své právo v již zahájeném řízení (př. jako vedlejší účastník či vzájemným návrhem, §§93,97 OSŘ; v případě uplatnění protinároku přestává promlčení běžet ke dni zahájení řízení ohledně práva, proti němuž nárok směřuje, pokud se oba nároky vztahují k téže smlouvě, příp. více smlouvám z téhož jednání). Je zde nevyvratitelná domněnka, že lhůta nepřestala běžet, pokud se v řízení nerozhodlo meritorně (zákaz šikany) - pokud však v době skončení řízení promlčení uběhlo či do jeho konce zbývá méně než 1 rok, prodlužuje se tak, že neskončí dříve než 1 rok od skončení řízení. V případech pasivní solidarity se zahájením řízení vůči jednomu z dlužníků staví promlčení i vůči ostatním, pokud je věřitel o zahájeném řízení písemně vyrozumí. Pokud tercius zažaluje věřitele (kterému běží promlčení) ohledně závazku, k jehož splnění věřitel užil plnění poskytnuté dlužníkem, pak se staví promlčení ohledně věřitelova práva, pokud o zmíněném řízení dlužníka písemně vyrozumí. V obou naposled zmíněných případech po skončení řízení platí, že promlčení nepřestalo běžet, ovšem to neskončí dříve než 1 rok po skončení řízení (OSŘ, ZRŘ).
123. Přetržení Lhůta předčasně skončí a počíná běh lhůty nové; Př. uznání dluhu - pokud dlužník závazek písemně uzná, běží nová 4letá doba od tohoto uznání (i opakovaně, max. však 10 let); konkludentní uznání - placení úroků, částečné plnění (97.2).
124. Absolutní délka promlčení 10 od počátku prvého běhu; Námitku promlčení nelze vznést, je-li řízení zahájeno před uplynutím této lhůty; Pokud bylo právo pravomocně přiznáno méně než 3 měsíce před promlčením (příp. i po něm) zůstává i nadále exekvovatelné, je-li výkon nařízen do 3 měsíců ode dne, kdy mohlo být exekuční řízení poprvé zahájeno.
49. Obchodní kupní smlouva
Prodávající se zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě či podle druhu a převést na něj vlast. právo k ní a kupující se zavazuje zaplatit cenu. Nespadají sem obchody s nemovitostmi, prodej podniku, úplatné převody práv a jiných majetkových hodnot (CP, průmyslová p.). Odlišení od sml. o dílo - předmětem sml. o dílo je činnost, u KS věc. U věci dosud nezhotovené je rozdíl v tom, kdo dodal podstatnou část materiálu - pokud odběratel, jde o smlouvu o dílo; pokud materiál opatřuje ten, kdo se zavázal k dodávce věci, jde o KS. Výjimky (vždy jde o sml. o dílo): a) poměr hmoty a práce - převažuje-li práce b) součástí závazku i montáž c) zhotovení, montáž, oprava či úprava stavby. Směnná smlouva - přiměřené užití ustanovení o KS; při plnění závazku dodat zboží má každá ze stran postavení prodávajícího a při převzetí zboží postavení kupujícího Určení předmětu koupě - jen movitost - hmotný předmět se samostatným určením (vyloučeny neobchodovatelné věci); zboží včetně všech součástí (i doklady, návod k použití); předmětem může být i příslušenství. Jednotlivě určené zboží - i věc odlišená od jiných věcí téhož druhu (př. výrobním číslem); nezastupitelné. Genericky určené zboží - určeno min. vymezením množství; jakost a provedení netřeba zvlášť sjednávat (pak dle sjednaného či obvyklého účelu). Výslovnou dohodu o druhu a množství lze nahradit sjednáním způsobu jejich dodatečného určení; nesmí záviset jen na vůli jedné sml. strany. Zvláštnosti existují u dodávky energií (nemají věcnou povahu) a CP (zvl. úprava ZCP). Závazek prodávajícího dodat předmět koupě - přepuštění prodávané věci kupujícímu či osobě oprávněné k převzetí, možnost nabytí detence kupujícím. Závazek prodávajícího k převodu vlast. p. - okamžiky dodání a převodu vlast. p. nemusí být totožné. Závazek kupujícího zaplatit cenu - ve sml. cena stanovena částkou nebo sjednán způsob jejího dodatečného určení, ledaže z jednání o uzavření sml. vyplývá vůle stran uzavřít sml. i bez určení KC (určení KC není podstatnou náležitostí, tou je úplatnost). Cena - v penězích vyjádřená částka sjednaná při nákupu a prodeji zboží či vytvořená při oceňování k jiným účelům. U nás téměř ve všech oblastech obch. vztahů možnost volného sjednávání cen (x zákaz př. cen diskriminačních, diferenčních /pro někoho neodůvodněně nižší ceny/, diskontních /sleva podmíněna dalším obchodováním/, dumpingových /ceny pod úrovní N/). Dohoda o způsobu určení ceny - výpočet ceny: a) způsob nákladový - prokazatelné N a marže 131
b) způsob katalogový, tarifní - dle ceníku, často rabat (sleva při zaplacení do urč. doby, při odebrání urč. množství) c) dohoda o podmínkách dodávek - odkaz na normativní rámcovou sml. Možná i cenová arbitráž (§291) - písem. ujednání, že cenu určí třetí osoba, příp. soud. Uzavření KS bez sjednání KC - musí být patrné, že strany neopomněly KC sjednat a že hodlají přijmout obvyklou cenu (§448).
125. Povinnosti prodávajícího z kupní smlouvy - povinnost dodat zboží ( 109.) Místo dodání: Sjednáno smluvně (př. i odkazem na obch. podmínky), jinak ObchZ: a) předáním prvnímu dopravci, pokud prodávající zboží odesílá b) není-li v KS povinnost odeslání prodávajícím a zboží je zde jednotlivě určeno nebo určeno sice dle druhu, ale má být dodáno z urč. zásob nebo má být vyrobeno a strany při uzavření KS věděly, kde se zboží nachází či má být vyrobeno, je toto místo místem dodání c) jinak je místem dodání sídlo (místo podnikání, příp. bydliště) prodávajícího dle KS. (x místo určení). Čas dodání: a) smluvně (urč. den či způsob jeho určení) - den stanovený určitě a srozumitelně; dobu dodání lze vymezit urč. denní dobou, jinak se vychází ze zvyklostí, zavedené praxe; jinak b) kdykoli během lhůty, která je v KS určena nebo je tam způsob jejího určení (ledaže z KS či jejího účelu, který byl prodávajícímu znám, vyplývá, že dobu dodání v rámci lhůty určí kupující). Lhůta určena buď počátkem a koncem, nebo jen posledním dnem - pak začíná dnem uzavření KS, resp. dnem, kdy kupující poskytl součinnost. Včasným splněním není předčasné plnění, kupující je může přijmout i odmítnout. Dispozitivní vymezení lhůt: začátek období - prvních 10 dní, polovina měsíce - od 10. do 20. dne měs., polovina čtvrtletí - 2. měsíc, konec období - posledních 10 dní, ihned - u potravin a surovin do 2 dnů, u strojíren. výr. 10 dní, ost. 5 dní. Není-li doba dodání smluvena, musí prodávající bez vyzvání kupujícího dodat zboží ve lhůtě přiměřené s přihlédnutím k povaze zboží a místu dodání. Možno sjednat, že čas dodání určí jeden z účastníků až po uzavření KS; nevyužije-li to, určí to na návrh soud. Uskutečňuje-li se dodání zboží odesláním a při předání dopravci není zjevně a dostatečně označeno jako zásilka pro kupujícího, nastanou účinky dodání, jen když prodávající bezodkladně oznámí kupujícímu odeslání a zboží v oznámení blíže určí (jinak až předáním zboží dopravcem kupujícímu). Dodání menšího množství zboží ve sjednaném čase plnění - odpovídá-li skutečně dodané menší množství tomu, co je uvedeno v prohlášení prodávajícího, jde o částečné plnění a prodávající se stran nedodaného zboží ocitá v prodlení; jinak jde o kvantitativní vadu (112). Doklady vztahující se ke zboží - prodávající musí předat kupujícímu doklady nutné k převzetí, užívání zboží či jiné doklady podle KS.
Nutné doklady - doklady potřebné k převzetí přepravovaného zboží, k nakládání se zbožím, k jeho proclení při dovozu; tyto doklady musí být předány kupujícímu v místě placení, má-li k jejich předání dojít při placení, jinak v sídle (místě podnikání, příp. bydlišti) kupujícího. Dodání jiných dokladů - dle smlouvy, jinak při dodání zboží v místě dodání
126. Povinnost kupujícího zaplatit cenu a) smluvní, jinak b) obvyklá, za kterou se prodávalo takové či srovnatelné zboží v době uzavření sml. za obdobných sml. podmínek. Je-li cena stanovena dle hmotnosti, v pochybnostech je určující čistá hmotnost. Doba placení: a) smluvní, jinak b) okamžikem, kdy prodávající umožní nakládat se zbožím či s doklady umožňujícími nakládání se zbožím; Prodávající může předání zboží či dokladů podmínit zaplacením; i při dodání odesláním lze zajistit, aby dopravce provedl před předáním zásilky inkasní úkon. Kupující nemusí zaplatit, dokud nemá možnost si zboží prohlédnout (neodporuje-li to dohodnutému způsobu dodání či placení) Platební podmínky: a) smluvní, jinak b) dle ObchZ; Placení při dodání, placení předem, obch. úvěr - riziko nezaplacení lze částečně snížit zajištěním (bylo-li smluveno zajištění zaplacení, musí kupující ve smluvené době či včas před dodáním předat prodávajícímu doklady prokazující zajištění; jinak může být odepřeno dodání zboží; jestliže kupující zaplacení v přiměřené době nezajistí, může prodávající odstoupit od KS). V praxi i prodej na zálohu, dokument. inkaso a akreditiv, placení s využitím směnek. Platební místo: a) smluvní b) sídlo prodávajícího (na N a nebezpečí kupujícího), příp. místo organizační složky prodávajícího c) místo předání zboží či dokladů, má-li být placeno při předání.
127. Povinnost kupujícího převzít dodané zboží Kupující musí učinit úkony, aby prodávající mohl dodat zboží. Dodané zboží musí převzít, pokud ze smlouvy či ObchZ nevyplývá možnost převzetí odmítnout. Převzetí má právotvorné účinky - přechod nebezpečí škody (někdy i bez převzetí), odpovědnost za vady. Oprávněné nepřevzetí: a) závazek z KS zanikl před vznikem povinnosti převzít zboží (dohodou, odstoupením) b) kupující uplatní při nabídce zboží k převzetí takový nárok z odpovědnosti za vady, který je s převzetím neslučitelný (odstoupí, vyžaduje náhrad. plnění). 133
128. Opatření k uchování zboží Zboží může kupující odmítnout i dříve, než je dopraveno do místa určení, někdy i později. Pokud je však zboží do místa určení již dopraveno a kupující má možnost s ním nakládat a uplatní p. je odmítnout, musí zboží převzít a mít je u sebe na účet prodávajícího, může-li tak učinit bez zaplacení ceny a bez nepřiměřených obtíží a výloh. Nemusí je převzít, je-li přítomen prodávající či osoba, kterou prodávající pověřil péčí o zboží. Ať kupující odmítne převzít zboží nebo je převezme s úmyslem odmítnout je, musí zboží uchovat. Pokud kupující po převzetí zboží oprávněně odmítne, vzniká prodávajícímu povinnost zpětného převzetí. Dokud prodávající neuhradí N, kupující může zboží zadržet. Povinnost prodávajícího k uchování zboží - je-li kupující v prodlení s převzetím či zaplacením, ač tak měl učinit při převzetí, a má-li prodávající zboží u sebe nebo s ním může nakládat; p. zadržet zboží až do uhrazení N kupujícím. Zboží lze i uložit ve skladišti třetí osoby na účet druhé strany, p. žádat úhradu N. Strana, která je v prodlení, může být k plnění své povinnosti vyzvána, k tomu je jí stanovena lhůta, po marném uplynutí možno zboží vhodným způsobem prodat (před prodejem nutno na něj upozornit). Podléhá-li zboží rychlé zkáze nebo jsou s jeho uchováním nepřiměřené N, povinnost prodat zboží; druhou stranu pokud možno vyrozumět. Strana, která zboží prodala, může si ponechat částku ve výši přiměřených N na uchování a prodej, zbytek bezodkladně uhradí druhé straně.
129. Povinnost k prohlídce zboží a povinnost součinnosti Prohlídka - kupující musí prohlédnout zboží co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na zboží. Plní-li prodávající odesláním, lze prohlídku odložit na dobu, kdy je zboží dopraveno do místa určení (více viz 112). Součinnost - má-li kupující určit dodatečně formu, velikost či vlastnosti zboží a neučiní-li tak ve lhůtě smluvené či přiměřené, může je prodávající sám určit s přihlédnutím k potřebám kupujícího, jsouli mu známy. Svou volbu musí oznámit kupujícímu a stanovit přiměřenou lhůtu, v níž může být kupujícím určeno odchylně; nestane-li se tak, je specifikace učiněná prodávajícím závazná (součást smlouvy). Prodávající může požadovat, aby kupující splnil své povinnosti, dokud prodávající neuplatnil své právo z porušení smlouvy, které je s tímto požadavkem neslučitelné.
50. Odpovědnost za vady v úpravě obchodní kupní smlouvy + 51. Přechod vlastnického práva ke zboží, přechod nebezpečí škody na zboží
130.
Odpovědnost za vady v kupní smlouvě
Odpovědnost prodávajícího za: a) vlastnosti zboží - odp. za vady, záruka za jakost b) odp. za škodu.
131. Odpovědnost za vady Zboží je vadné, má-li nedostatky v rozporu se smlouvou či pr. předpisem. Není-li ve sml. sjednáno jinak, odpovídá prodávající za vady zboží aspoň v rozsahu vymezeném v ObchZ (dis). Vady plnění = nedostatky jeho smluvených či předepsaných vlastností. 132.Faktické vady Nedostatek reálných vlastností zboží (smluvených, podmíněných účelem či obvyklých). Vznikají v důsledku porušení povinnosti prodávajícího dodat zboží v množství, jakosti, provedení, balení sjednaných v KS nebo porušení povinnosti opatřit zboží dohodnutým způsobem pro přepravu. Vadou je i dodání jiného zboží či vady v dokladech nutných k užívání. Vady kvality - jakost, provedení zboží. Jakost: a) smluvní (v tuzemských vztazích nelze sjednat horší jakost, než kterou vyžadují pr. předpisy; jinak povinnost dodat zboží v kvalitě dle předpisů); jinak b) jakost k sjednanému či obvyklému účelu. Má-li být zboží dodáno dle vzorku či předlohy, musí je prodávající dodat s vlastnostmi vzorku či předlohy (při rozporu s textem smlouvy, má přednost smluvní určení; není-li v určeních rozpor, má mít vlastnosti dle obou určení). Vadou je i dodání jiného než smluveného zboží (aliud). O dodávku jiného zboží nejde, když prodávající toto avizuje - oznámení je návrhem na změnu smlouvy, není-li akceptován, pův. závazek se považuje za nesplněný.
a) b)
a) b)
Vady kvantity - dodání jiného než sjednaného množství. Jestliže z přeprav. či jiného dokladu, příp. z prohlášení prodávajícího plyne, že dodává méně, nejde o vadu zboží, ale o částečné plnění. Deklaruje-li se v dokladech dodání většího množství oproti množství skutečně dodanému, jde o množstevní vadu. Je-li fakticky dodáno větší množství zboží, posuzuje se dodávka přebytku jako konkludentní návrh na změnu sml. - kupující může přijmout i odmítnout; přijme-li dodávku aspoň části přebytečného zboží, musí za ně zaplatit stejnou cenu. Množství určené ve smlouvě jen přibližně, pokud to plyne: ze smlouvy - pak smí prodávající určit přesné množství (ledaže sml. toto p. přiznává kupujícímu); odchylka nesmí přesáhnout 5% sjednaného množství (dis) z povahy zboží - může rozdíl mezi sjednaným a dodaným množstvím činit max. 5% množství (pokud z KS, praxe stran či obch. zvyklostí nevyplývá něco jiného). Prodávající má v těchto případech tolerance nárok na zaplacení KC za zboží skutečně dodané. Vady balení - způsob zabalení či opatření pro přepravu: smluvní, jinak způsobem obvyklým (nelze-li jej určit, pak způsobem potřebným k uchování a ochraně zboží) Vady v dokladech - jde-li o absenci či vadnost dokladů nutných k nakládání se zbožím, nesplnil prodávající povinnost dodat; neodstraní-li nedostatek včas, je v prodlení. 135
U jiných dokladů jde o kvalitativní vadu. Předal-li prodávající tyto doklady před termínem dodání, může do té doby jejich vady odstranit, nezpůsobí-li tím kupujícímu nepřiměřené obtíže či výlohy; nárok na náhradu škody není dotčen (totéž platí i pro vady předčasné dodávky - § 426). 133.Právní vady Zboží je bez souhlasu kupujícího zatíženo právem třetí osoby. Princip ochrany dobré víry kupujícího - kupující nabude vlast. právo, pokud nevěděl (při uzavření smlouvy) o právu tercia (prodávající pak pův. vlastníkovi odpovídá za škodu); naopak nárok z pr. vad nevzniká, jestliže kupující o p. třetí osoby věděl v době uzavření smlouvy (příp. prodávající musel dle smlouvy postupovat podle podkladů předložených kupujícím). Uplatnění práva třetí osobou a povahu tohoto p. musí kupující prodávajícímu oznámit bezodkladně (jinak právo nelze přiznat v soud. řízení, je-li tu námitka nesplnění notifikační povinnosti; to neplatí, věděl-li o uplatnění práva třetí osobou prodávající v době, kdy se o něm dozvěděl kupující). 134.Další druhy vad a) b) c) d)
dle doby vzniku - před přechodem nebezpečí škody na věci či po něm (význam pro rozsah práv) dle míry porušení KS - porušení podstatné, nepodstatné (význam pro obsah práv) dle odstranitelnosti vad - odstranitelné, neodstranitelné (význam pro volbu konkrétního nároku) vady zjevné a skryté, vědomé a nevědomé (význam pro uplatnění nároku).
135. Věcný a časový rozsah odpovědnosti za vady Věcný: a) vady vzniklé před přechodem nebezpečí škody na kupujícího - objekt. odp. prodávajícího za vady, které má zboží v okamžiku přechodu nebezpečí, bez ohledu na to, zda jsou už zjevné a kdo je způsobil. Odp. i za vady způsobené kupujícím (zmírněno - prodávající odpovídá za vady, i pokud při výrobě zboží užil věci, které mu kupující předal, jestliže tyto věci vadnost vyvolaly, ale jen mohl-li při vynaložení odborné péče odhalit, že jde o věci nevhodné; zjistil-li nevhodnost, musí na to kupujícího upozornit; pokud ten trvá na užití věcí, je prodávající odp. zbaven). Určí-li kupující vadný postup, nesmí to prodávající respektovat, jinak odpovídá za vady. Prodávající neodpovídá za vady, o kterých kupující v době uzavření KS věděl či musel vědět (vady zjevné), ledaže se vady týkají vlastností vymíněných v KS b) vady vzniklé po přechodu nebezpečí škody - prodávající odpovídá za vady poté vzniklé, jen pokud je sám svým protiprávním jednáním způsobil (vady skryté). Časový - doba, po kterou může kupující uplatnit vůči prodávajícímu nároky z vad (p. reklamovat, p. volit jeden z nároků přiznaných zákonem či smlouvou). Vadnost plnění sama o sobě nezakládá povinnost prodávajícího nést následky - nutná notifikace (reklamace) v reklamační lhůtě. Počátek subjektivní reklamační lhůty: a) kdy kupující vadu zjistil b) kdy ji měl zjistit při povinné prohlídce či c) kdy ji měl při vynaložení odborné péče zjistit později. Reklamovat nutno bezodkladně poté, co lhůta začala běžet.
U zjevných vad je rozhodující povinná prohlídka - tu má kupující provést pokud možno co nejdříve poté, co na něj přešlo nebezpečí škody (při odeslání zboží, lze prohlídku odložit až do doby dopravení zboží do místa určení); prohlédne-li je později, p. reklamace zachováno jen pokud prokáže, že zboží mělo vady již v době přechodu nebezpečí. Skryté vady (nezjistitelné a vady vzniklé po přechodu nebezpečí) - subjekt. lhůta zde běží od okamžiku, kdy kupující při vynaložení odborné péče mohl vady zjistit; objekt. lhůta 2 roky od dodání. Vědomé vady (o nichž jen prodávající v době uzavření sml. věděl či musel vědět) - časově neomezená reklamační lhůta (x nároky promlčitelné). Důsledkem včasné reklamace je možnost volby mezi nároky; při reklamaci nevčasné je p. volby nároku, jen pokud prodávající nevčasnost nenamítne (jinak nelze práva z odp. za vady přiznat).
136. Obsah odpovědnosti za vady Kupující si může zvolit některý z nároků, jež mu vznikly - rozhoduje míra porušení smlouvy (106). Podstatné porušení smlouvy - kupující smí: a) odstoupit od smlouv b) požadovat řádné plnění: • u vad kvalitativních - dodání náhrad. zboží či opravu odstranitelných vad • u kvantitativních - dodání chybějícího množství • u pr. vad - jejich odstranění c) žádat snížení ceny. Volbu nároku musí kupující oznámit prodávajícímu včas (v reklamaci či bezodkladně po ní) jinak má nároky jako při porušení nepodstatném. Již provedenou volbu nelze jednostranně změnit (2 výjimky: žádá-li původně kupující odstranění vady a pak se ukáže, že jde o vadu neodstranitelnou nebo je oprava nepřiměřeně nákladná, lze žádat náhradní dodávku; neodstraní-li prodávající vadu v přiměřené dodatečné lhůtě nebo předem oznámí, že ji neodstraní, může kupující odstoupit od sml. nebo žádat přiměřenou slevu z ceny). Kromě nároků a-c má kupující nárok i na náhradu škody a případnou smluvní pokutu. Nepodstatné porušení smlouvy - lze žádat: a) dodání chybějícího množství - u vad kvantitativních b) odstranění vady či slevu z ceny - u ost. vad. Dokud kupující neuplatní nárok na slevu či neodstoupí od smlouvy (viz dále), musí prodávající dodat chybějící zboží a odstranit pr. vady; ost. vady odstraní dle své volby opravou či náhradní dodávkou. Požaduje-li kupující odstranění vad, nemůže před uplynutím přiměřené dodatečné lhůty uplatnit jiné nároky z vad zboží (kromě nároku na náhradu škody a na smluvní pokutu; ledaže prodávající oznámí, že své povinnosti nesplní). Pokud dodatečnou lhůtu kupující nestanoví (nebo neuplatní nárok na slevu), může prodávající sám určit, že vady odstraní a v jaké lhůtě; jestliže kupující bezodkladně neoznámí nesouhlas, je lhůta stanovena. Do doby odstranění vad nemusí kupující platit část ceny odpovídající slevě pro případ, že vady odstraněny nebudou. 137
Neodstraní-li prodávající vady v této dodatečné lhůtě, může kupující uplatnit slevu nebo od sml. odstoupit, jestliže na tuto možnost prodávajícího upozornil. Náhradní dodávka (jde též o podmínku odstoupení od smlouvy) - kupující ji může žádat jen tehdy, je-li s to vadnou dodávku prodávajícímu vrátit ve stavu, v jakém ji obdržel. To neplatí: a) jestliže ke změně nedošlo jednáním či opomenutím kupujícího nebo b) sice jednáním kupujícího, ale při řádném provedení prohlídky za účelem zjištění vad (př. otevření konzerv); Byla-li už část zboží dále prodána, spotřebována či pozměněna, kupující na žádost prodávajícího vrátí zboží neprodané a nespotřebované (i pozměněné) a poskytne prodávajícímu náhradu ve výši, v níž měl z vadného zboží prospěch. Nárok na slevu - v rozdílu mezi hodnotou zboží bez vad a zboží vadného (v době, kdy mělo být řádně plněno). Nárok může kupující uplatnit započtením své pohledávky (pokud dosud nezaplatil) nebo uplatněním nároku na zaplacení slevy včetně úroků. Odstoupení od smlouvy - jen: a) je-li to smluveno b) jde-li o podstatné porušení smlouvy c) u jakýchkoliv vad, pokud je prodávající v dodatečné lhůtě neodstranil. Kupující nemůže odstoupit, jestliže vady včas neoznámil či nemůže zboží vrátit ve stavu, v jakém je obdržel - viz výše Nárok na slevu.
137. Záruka za jakost Prodávající přejímá písemně závazek (jednostranný pr. úkon, který je součástí KS, normativní smlouvy, záručního listu či vyznačeno na obalu), že dodané zboží bude mít po stanovenou dobu urč. smluvené či obvyklé vlastnosti nebo bude použitelné ke smluvenému či obvyklému účelu. Záruka kryje i vady, které se vyskytnou po přechodu nebezpečí škody, je-li na ně výslovně zaměřena. Odp. prodávajícího nevzniká, jestliže vady byly způsobeny po přechodu nebezpečí vnějšími událostmi a nezpůsobil je prodávající ani osoby, s jejichž pomocí plnil závazek. Nevyplývá-li z obsahu sml. či záručního prohlášení něco jiného, běží záruční doba ode dne dodání zboží; musí-li je prodávající odeslat, od jeho dojití. Záruční doba neběží po dobu, po kterou kupující nemůže zboží užívat pro vady, za něž prodávající odpovídá. Konec lhůty je dán jejím uběhnutím. Práva vzniklá ze záruky se promlčují v obecné 4leté lhůtě; p. odstoupit od sml. uplynutím záruční doby zaniká.
138. Souběh nároku z vad a náhrady škody Hl. fce odpovědnosti za vady je v reparaci. Nároky kupujícího z odp. za vady a ze záruky jsou vůči jeho nárokům na jiná sankční plnění (sml. pokuta, náhrada škody) nezávislé. Pokud však uplatní kupující nárok na slevu z ceny, souhlasí tím s existencí těch vad, pro něž mu má být sleva poskytnuta - nemůže proto uplatnit nárok na náhradu ušlého zisku z tohoto důvodu (má však nárok na náhradu skutečné škody).
Uspokojení, kterého lze dosáhnout uplatněním některého z nároků z vad zboží, nelze dosáhnout uplatněním nároku z jiného pr. důvodu.
139. Náhrada škody v případě odstoupení od smlouvy Za podmínek ObchZ smí od KS odstoupit prodávající i kupující. Odstoupením závazek zaniká, což se však nedotýká event. nároků na náhradu škody. Nezaviněné náhradní obchody - pokud některá strana v přiměřené době od odstoupení uskutečnila náhradní obchod (kupující koupil od jiného, prodávající prodal jinému), nárok na náhradu škody zahrnuje rozdíl mezi cenami dle pův. sml. a v náhradním obchodu (+ náhrada zbylé škody); nedojde-li k náhradnímu obchodu vůbec nebo ne v přiměřené době a přiměřeným způsobem, má oprávněná strana nárok na rozdíl mezi cenou dle pův. sml. a běžnou cenou dosahovanou u zboží téhož druhu a téže či obdobné jakosti za obdobných sml. podmínek (rozhodující jsou ceny v době odstoupení od sml., bylo-li zboží převzato dříve, ceny v době převzetí), + náhrada zbylé škody. 17 Doplněk K: Přechod vlastnického práva ke zboží a přechod nebezpečí škody na zboží Převedení vlast. p.: a) okamžikem sjednaným v KS; jinak b) předáním zboží kupujícímu; c) je-li zboží přepravováno - okamžikem, kdy kupující získal právo nakládat se zásilkou. Strany si mohou písemně dojednat, ze vlast. p. přejde: a) dříve - jde-li o zboží jednotlivě určené nebo určené podle druhu, je-li v době přechodu vlast. p. dostatečně označeno k odlišení b) později (výhrada vlast. p.) - není-li dohodnuto jinak, přechází vlast. právo úplným zaplacením. Kupující nabývá vlast. právo i od nevlastníka, ledaže v době, kdy měl p. nabýt, věděl nebo vědět měl a mohl, že prodávající není vlastníkem a že není ani oprávněn zbožím nakládat za účelem jeho prodeje. Nebezpečí škody na zboží - nesení rizika ztráty, zničení či jiného poškození. Nebezpečí přechází na kupujícího v době, kdy zboží převezme, nebo kdy mu prodávající umožní se zbožím nakládat a kupující je v rozporu se sml. nepřevzal. Tento princip lze dohodou změnit, je-li zboží v okamžiku přechodu rizika přesně identifikovatelné jako zboží určené pro kupujícího. Výjimky: a) má-li kupující zboží převzít od jiného - v době stanovené pro dodání, jestliže v této době bylo kupujícímu umožněno nakládat se zbožím a on o tom věděl. Je-li jinou osobou dopravce, přechází nebezpečí v místě určeném v KS pro předání dopravci, není-li místo určeno, pak odesláním zboží do místa určení (předáním prvnímu dopravci) b) nebezpečí škody na zboží určeném druhově a kupujícím nepřevzatém nepřechází, dokud není jasně vymezeno c) je-li v době uzavření KS zboží již přepravováno, přechází nebezpečí jeho předáním prvnímu dopravci (zpětný přechod nebezpečí). Věděl-li prodávající při uzavírání KS nebo měl vědět, že již došlo ke škodě, nese škodu on. 139
Důsledky přechodu nebezpečí - přechod spojen se vznikem odpovědnosti za vady. Nese-li nebezpečí prodávající a dojde ke ztrátě, zničení etc., může kupující žádat řádné a včasné dodání; nese-li jej kupující, musí zaplatit cenu, i když se zatím nestal vlastníkem (ledaže ke škodě došlo porušením povinnosti prodávajícího anebo kupující oprávněně žádá náhradní dodávku či odstoupil od smlouvy). ¨
přechod vlastnického práva
Strany si mohou písemně dojednat, že kupující nabude vlastnické právo před dobou uvedenou, jestliže předmětem koupě je zboží jednotlivě určené nebo zboží určené podle druhu a v době přechodu vlastnického práva bude dostatečně označeno k odlišení od jiného zboží, a to způsobem sjednaným mezi stranami, jinak bez zbytečného odkladu sděleným kupujícímu. Strany si mohou smluvit, že kupující nabude vlastnického práva ke zboží později. Nevyplývá-li z obsahu této výhrady vlastnického práva nic jiného, má se za to, že kupující má nabýt vlastnického práva teprve úplným zaplacením kupní ceny. Kupující nabývá vlastnické právo i v případě, kdy prodávající není vlastníkem prodávaného zboží, ledaže v době, kdy kupující měl vlastnické právo nabýt, věděl nebo vědět měl a mohl, že prodávající není vlastníkem a že není ani oprávněn zbožím nakládat za účelem jeho prodeje. Kupující nabývá vlastnického práva ke zboží, jakmile je mu dodané zboží předáno. Před předáním nabývá kupující vlastnického práva k přepravovanému zboží, když získá oprávnění zásilkou nakládat.
52.Zvláštní doložky v obchodní kupní smlouvě 18 Vedlejší ujednání v souvislosti s kupní smlouvou ) Za vedlejší ujednání se zpravidla považují taková ujednání, která v návaznosti na určité právní skutečnosti umožňují modifikovat obsah práv a povinností jedné nebo obou z kupní smlouvy. a) Výhrada vlastnictví b) Koupě na zkoušku c) Právo zpětné koupě a zpětného prodeje d) Výhrada lepšího kupce e) Předkupní právo f) Cenové a měnové doložky 1 Výhrada vlastnictví Ve smlouvě lze sjednat, že kupující získá vlastnictví ke zboží později než k datu předání – až zaplacením kupní ceny. Nutno sjednat písemně. § 445 ObchZ a)
2 Koupě na zkoušku Koupě na zkoušku (potestativní koupě)
§ 471: Podmínka, že kupující koupi do uplynutí zkušební doby schválí. Jedná se o velmi starý právní institut. Účinky závazku nastávají či pomíjejí v závislosti na schválení. Zkušební doba je dispozitivně vymezena na 3 měsíce a počíná běžet uzavřením smlouvy. b) Koupě po zkoušce Náš právní systém na toto nemá zvláštní úpravu. Jedná se o podmínky objektivního charakteru. Případná ujednání se podřizují §36 ObčZ c) Koupě podle zkoušky Smluvní vztah není závislý na podmínce, ale strany se výslovně dohodly k určení zboží k určitému účelu. Pokud se zkouškou dodaného zboží zjistí, že se nehodí k danému účelu, nastávají účinky vadného plnění. Stejně tak i př. koupě podle vzorku. d) Koupě s výhradou výměny Právo kupujícího požadovat výměnu zboží věci, které mu sice byly podle určení ve smlouvě řádně dodány, ale v prospěch kupujícího se sjedná, že může po vyzkoušení požadovat výměnu za zboží jiného druhu nebo jiného provedení. 3 Právo zpětné koupě Prodávající je do určité doby oprávněn požadovat zboží zpět – proti vrácení kupní ceny. Institut není upraven ObchZ, ale pouze ObčZ (§607 a nasl.) 4 Právo zpětného prodeje U nás není upraven. Kupující vymiňuje vůči prodávajícímu právo prodat mu věc zpět a prodávající ji musí koupit. 5 Výhrada lepšího kupce Dle povahy věci má rozvazující nebo odkládací charakter. Podstata je ve výhradě prodávajícího dát přednost jinému kupujícímu, pokud bude lepší. 6 Předkupní právo Upraveno dle ObčZ (§602 a násl.). prodávající má přednostní právo na koupi věcí, které kupujícímu prodal, pro případ, že je chce kupující prodat. 7 Cenové a měnové doložky Cenové (§ 473 a násl. ObchZ) a měnové (§744 a násl. ObchZ) znamenají, že konečná cena bude dodatečně upravena v souvislosti na výrobní náklady nebo pohyb kurzu měn
53. Smlouva o nájmu podniku
140. Smlouva o nájmu podniku Pronajímatel se zavazuje přenechat svůj podnik (část jako samost. organ. složku) nájemci, aby jej samostatně provozoval a řídil na vlastní N a nebezpečí a aby z něj pobíral užitky, a nájemce se zavazuje zaplatit nájemné. Smlouva musí obsahovat výši nájemného (příp. způsob určení); písemná forma; smlouva nabude účinnosti před zveřejněním zápisu v Obch. věstníku; podnik nelze přenechat do podnájmu. 141
Subsidiární užití urč. ustanovení ObčZ o nájemní smlouvě. Nájemce smí být jen PL zapsaný v OR, který má příslušné podnikatelské oprávnění; jinak neplatnost smlouvy. Nájemce provozuje podnik pod svou firmou. I zde se uplatní konkurenční doložky (po dobu trvání nájmu lze omezit činnost pronajímatele, po skončení činnost nájemce). − Povinnost nájemce provozovat podnik s odbornou péčí, bez souhlasu pronajímatele nesmí změnit předmět podnikání!!! − účinnost smlouvy o nájmu vzniká NEJDŘÍVE zveřejněním zápisu o nájmu podniku v OR Firma nepřechází – nelze užít firmu pronajímatele, nájemce používá svou firmu!!! Obsah závazku: • povinnost provozovat podnik s odbornou péčí • bez souhlasu pronajímatele zákaz měnit předmět podnikání • P a závazky náležející k podniku přecházejí účinností sml. na nájemce - k přechodu viz ot. 114 • pronajímatel ručí za závazky náležející k podniku, které vznikly před účinností smlouvy • věřitel se může domáhat u soudu prohlášení splatnosti všech závazků pronajímatele ke dni účinnosti sml., je-li nájmem jejich plnění ohroženo (prekluzivní lhůta k uplatnění 3 měsíce od účinnosti) • ke dni skončení nájmu přechází na pronajímatele a) P a závazky z pracovněprávních vztahů trvajících ke dni skončení nájmu b) P a závazky ze smluv o nájmu nebytových prostor přecházejí na pronajímatele c) ost. závazky se stávají splatnými (nikoli však pohledávky!) • nájemce může užívat označení, know-how a předměty prům. vlast. náležející pronajímateli a související s podnikem v rozsahu, v jakém je toho třeba pro řádné provozování podniku, a to po dobu trvání nájmu (úhrada za to je součástí nájemného), příp. do zápisu zániku licence • účinností smlouvy přechází na nájemce vlast. p. ke zboží na skladě, k materiálu, k náhrad. dílům a jiným genericky určeným věcem, jež se spotřebovávají v souvislosti s provozem podniku; přechod jen dohodne-li se úplata za ně v rámci nájemného či mimo ně; sepíše se zápis o převzetí těchto věcí a jejich soupis. Vlastnictví přechází zpět na pronajímatele skončením nájmu (zápis o předání věcí), pronajímatel uhradí cenu dle zvl. dohody. Prodloužení nájmu, výpověď z nájmu - není-li dohodnuto jinak, prodlužuje se nájem o dobu, na kterou byla sml. uzavřena, a to i opakovaně, pokračují-li obě strany po uplynutí sjednané doby v plnění smlouvy. Byla-li sml. uzavřena na dobu neurčitou, lze ji vypovědět nejpozději 6 měs. před uplynutím účet. období k poslednímu dni účet. období (dis).
54. Licenční smlouva
Nehmotný statek - majetková hodnota vytvářená konkrétním duševním obsahem, jehož objektivní výraz je způsobilý být předmětem spol. vztahů, aniž je třeba jeho ztělesnění ve hmotné podobě; hodnota vyjádřená objektivně, seznatelnou formou. Práva k nehmotným statkům: a) p. autorská a jim příbuzná b) průmyslová p. c) p. k firmě, obch. tajemství, k důvěrným informacím, p. na ochranu dobré pověsti podnikatele, ochrana osobnosti, utajení os. údajů.
141.
Průmyslová práva
1) Vynálezy - tech. řešení, nové, je výsledkem vynálezecké činnosti, průmyslově využitelné. Novost - není součástí stavu techniky (stavem techniky je vše, co bylo před podáním přihlášky zveřejněno).
Vynálezecká činnost - pro odborníka z dosavadního stavu techniky zřejmým způsobem nevyplývá. Průmyslová využitelnost - možnost opakovaného využívání při hospod. činnosti. a)
p. na původcovství - jen FO, více osob dle svého podílu; byl-li vynález vytvořen ke splnění úkolu z prac. poměru, přechází p. na patent na ZL a p. na původcovství má ZC b) p. na patent - neuplatní-li ZL p. na patent ve lhůtě 3 měs., přechází na původce; uplatníli, má původce p. na odměnu. Patent = forma pr. ochrany výlučného práva užívat vynález a disponovat s právem využívat vynález Úředně založené absolutní p.; platí 20 let od podání přihlášky; za udržování se platí poplatky. Náleží majiteli, lze s ním smluvně disponovat. Patent uděluje Úřad prům. vlastnictví (ÚPV) v SprŘ; dokladem je patentová listina. Úřad vede patentový rejstřík. P. z patentu je výlučné (nepůsobí však proti tomu, kdo využíval vynález nezávisle na původci či majiteli patentu). Svolení k užívání vynálezu = licence; eviduje se v patentovém rejstříku. Nabídka licence - majitel u Úřadu prohlásí, že poskytne licenci komukoli; p. vznikne tomu, kdo nabídku přijme a písemně mu to oznámí. Nucená licence - jestliže majitel vynález neužívá dostatečně a neuzavře dobrovolně licenční smlouvu, může Úřad po urč. době udělit nucenou l.; také z důvodu ohrožení důl. veřejného zájmu. Patent lze i prodat, zastavit, je předmětem dědictví. 2) využitelné.
Užitné vzory - tech. řešení, nové, přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti, prům.
Předuveřejnění v době kratší 6 měs. není na překážku.
Zápis v rej. užitných vzorů u ÚPV. Ochrana na 4 r., 2x možné prodloužení o 3 roky. 3) Průmyslové vzory - vnější úprava výrobků, nová, průmyslově využitelná (není jím tech. a konstrukční řešení, přenesení známé vnější úpravy na výrobek jiného druhu, zvětšení či zmenšení známé úpravy, záměna materiálu, architektonické řešení stavby aj.). Zápis do rej. průmyslových vzorů u ÚPV.Ochrana 5 let od podání přihlášky,možno 2x prodloužit o 5 let. Právo priority od podání přihlášky; výstavní priorita - přihláška musí být podána do 3 měs. po skončení výstavy.
143
4) Zlepšovací návrhy - tech., výrob. či provoz. zdokonalení, řešení problémů BOZP a živ. prostředí, s nímž má zlepšovatel p. nakládat. Vznik zejm. v prac. poměru (povinnost zlepšovatele nabídnout jej ZL; v případě přijetí nabídky má p. na odměnu; v případě nepřijetí může ZC nabídnout řešení jinému). Žádná registrace ani zvl. forma ochrany. 5) Nové odrůdy rostlin a plemen zvířat - odlišnost, vyrovnanost, stálost, novost (nebyla prodávána na území ČR před více než 1 r., jinde před více než 4 či 6 lety). Formou ochrany je šlechtitelské osvědčení vydávané MinZem. Původcovství je nepřenosné. Doba platnosti šlechtitelského osvědčení - u odrůd 25 či 20 let, u plemen po dobu trvání plemene; k udržení nutné ověřovací zkoušky. 6) Topografie polovodičových výrobků - výsledek tvůrčí činnosti původce; není v průmyslu polovodičových výrobků běžná. Zápis do rejstříku u ÚPV. P. na podání přihlášky trvá po dobu 15 let od vytvoření topografie, pokud nebyla obchodně využívána jinak než skrytě; jinak po dobu 2 let od prvního neskrytého využití. Doba ochrany končí uplynutím 10 let od podání přihlášky nebo prvního neskrytého využití. 7) Nové způsoby diagnostiky chorob a léčení - osvědčení (jen ochrana původcovství; ne p. na výlučné obch. či jiné využívání), tato práva nemohou být předmětem licencí či převodů; jen p. na jednorázovou odměnu. 8) Ochranné známky - označení tvořené slovy, písmeny, číslicemi, kresbou nebo tvarem výrobku či jeho obalu, určené k rozlišení výrobků či služeb různých PL, pokud je zapsáno do rejstříku OZ u ÚPV. Vydává se osvědčení a výpis. Ze zápisu jsou vyloučeny: a) absolutně - označení, jež nelze znázornit graficky; odporující veřej. pořádku či dobrým mravům; způsobilá klamat veřejnost zejm. o povaze, jakosti či zeměpisném původu; tvořené jen tvarem výrobku, který vyplývá z povahy výrobku či dává výrobku užitnou hodnotu b) relativně - označení bez rozlišovací schopnosti; tvořená výlučně ze značek či údajů sloužících v obchodě k určení druhu, jakosti, množství, z údajů o zeměpisném původu či době výroby; výlučně sestávající z označení obvyklých v běžném jazyce nebo užívaných v dobré víře Mohou být zapsána, jestliže přihlašovatel prokáže, že označení užíváním v obch. styku min. po dobu 2 let získalo rozlišovací způsobilost pro jeho výrobky či služby. Relativně vyloučena jsou i označení zasahující do práv 3. osob - tj. označení: zaměnitelná s již zapsanou či prioritní OZ pro stejné či podobné výrobky nebo zaměnitelná s již používanou všeobecně známou značkou či OZ (i neregistrovanou); zaměnitelná s autorským dílem; shodná či zaměnitelná s firmou, logem, názvem PO, jménem FO - tato označení ÚPV nezapíše, podá-li dotčená osoba námitky v prekluzivní lhůtě 3 měs. Zvlášť jsou chráněny všeobecně známé známky - majitelé mohou Úřadu navrhnout, aby shodné či zaměnitelné známky byly z rej. vymazány, zjistí-li se, že jejich užívání může neoprávněně těžit z dobré pověsti všeobecně známé známky nebo jí být jinak na újmu (nelze, pokud majitel vědomě strpěl užívání napadené známky po dobu 5 let). Majitel OZ má výlučné p. označovat svou OZ výrobky a služby, pro které je zapsána, nebo ji ve spojení s nimi užívat, p. používat spolu s OZ ®.
Majitel může disponovat s OZ. Může se domáhat zákazu porušování jeho p., stažení neoprávněně označených výrobků či žádat celnici o nepropuštění do režimu volného oběhu. U všeobecně známé známky má majitel tato p. i ve vztahu k výrobkům, pro něž nemá OZ registrovanou, jestliže jejich užívání naznačuje vztah poskytovaných výrobků k majiteli OZ a on je tím poškozován. Povinnost OZ užívat, jinak po 5 letech možnost úřed. výmazu; totéž platí i pro nositele licence. Ochrana po dobu 10 let, prodlužuje se vždy o 10 let. Kolektivní OZ - chce-li více PL užívat tutéž OZ s originárním p., musí založit PO. Tato OZ nemůže být předmětem licence či zástavy, nelze ji převést. 9) Označení původu výrobků - zeměpisný název země, oblasti či místa, který se stal obecně známý jako údaj o tom, odkud pochází výrobek, jehož jakost nebo znaky jsou dány výlučně či podstatně zeměpisným prostředím, včetně činitelů přírodních a lidských. Podmínkou je vžitost označení ve spojitosti s urč. vlastnostmi výrobku ve veřejnosti. Zápis v rej. označení původu u ÚPV. Požádat o zápis může jen uživatel (avšak do 6 měs. po této registraci může požádat i další uživatel, vyhovují-li jeho výrobky podmínkám stanoveným pro již zapsané označení původu). Výlučné p. užívat zapsané označení, p. domáhat se ochrany proti jeho napodobování či používání s přívlastky. Nelze poskytnout licenci.
142.
Licenční smlouva k předmětům prům. vlastnictví
Dispozice s právy: 1) úplný převod: a) relativních práv = cesse b) absolutních práv = převod práv 2) dílčí převod PNS = pacht, při němž jde o kvalifikované užívání > sml. licenční. Licenční smlouva (LS) v ObchZ je relativním obchodem a je omezena jen na prům. práva (u jiných předmětů duš. vlastnictví se užije analogie - LS v režimu innominátních kontraktů). Konkrétní vztahy je ještě nutno podřídit zvl. úpravě poskytování licence ve zvl. předpisech (př. 527/90,478/92,137/95). LS a její podstatné náležitosti - poskytovatel opravňuje nabyvatele ve sjednaném rozsahu a na sjednaném území k výkonu (ne převodu) práv z prům. vlastnictví a nabyvatel se zavazuje k poskytování urč. úplaty nebo jiné majetkové hodnoty. Náležitosti: strany; určení práv z prům. vlast., k jejichž výkonu se nabyvatel opravňuje; vymezení rozsahu jejich využití; úplata či jiná protihodnota (zpravidla licenční poplatky); písemná forma. •
•
Obsah závazku: poskytnutí licence je: a) nevýlučné (dis) - poskytovatel je nadále oprávněn k výkonu práv i k jejich souběžnému poskytnutí jiným osobám b) výhradní (dis) - nabyvatel nesmí přenechat výkon práva sublicencí jiným poskytovatel musí bezodkladně po uzavření LS poskytnout nabyvateli veškeré podklady a informace potřebné k výkonu práva; nabyvatel musí tyto informace utajovat před 3. osobami, ledaže z LS či povahy podkladů vyplývá, že poskytovatel nemá na utajení zájem; za 3. osoby se nepovažují osoby, jež se účastní na podnikání podnikatele a které PL zavázal mlčenlivostí. 145
• • •
Po zániku LS musí nabyvatel podklady vrátit a dále utajovat informace do doby, kdy se stanou obecně známými nabyvatel musí právo vykonávat, pokud jeho trvání závisí na jeho výkonu poskytovatel musí po dobu trvání LS udržovat právo, pokud to jeho povaha vyžaduje. Zanikne-li p. poskytovateli, zaniká i užívací p. založené licencí (může se pak užívat jako p. nechráněné). LS k využití vynálezu, ochr. známky či užitného vzoru nabývají vůči 3. osobám účinnosti až zápisem do rejstříků (cogens).
Ochrana výkonu práv - poskytovatel je oprávněn k ochraně práv (lze převést na nabyvatele). Dojde-li k porušení p. či omezení jeho výkonu, musí nabyvatel bezodkladně podat zprávu poskytovateli; ten musí bezodkladně učinit potřebná pr. opatření (za spolupůsobení nabyvatele, je-li to třeba). Ukončení závazku - LS se uzavírá: a) na dobu určitou - zpravidla; bez možnosti výpovědi b) na dobu neurčitou - výpověď dle smlouvy, jinak uplynutím 1 r. od konce měsíce, v němž byla výpověď doručena 2. straně.
143.
Smlouva o know-how a převod práv k předmětům prům. vlastnictví
Know-how - předmětem jsou také hodnoty v duš. vlastnictví, ale chráněné právem jen rámcově. Majitel nemá výlučné p. s řešením nakládat (nejde-li o obch. tajemství). Nelze bránit jinému subjektu v užívání řešení, je-li mu jeho obsah znám. Jinak se smlouva uzavírá analogicky k LS. Převod - předmětem převodu jen p. převoditelná (ne př. označení původu výrobků). Náležejí-li práva z patentu či prům. vzoru spolumajitelům, použijí se ustanovení ObčZ o spoluvlastnictví. ObchZ neupravuje zvl. sml. typ pro převod - innominát analogicky ke KS. Písemná forma, nastává-li účinnost sml. vůči terciovi až zápisem do rejstříku.
1.1.2 55. Smlouva o úvěru Věřitel se zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do urč. částky, a dlužník se zavazuje je vrátit a zaplatit úroky (= sml. o sml. budoucí + sml. o půjčce). Absolutní obchod.
144. Úvěry a) b) c) d) e)
dle splatnosti - dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé dle zajištění - zajištěné a nezajištěné dle způsobu zajištění - směnečné, lombardní (movitá zástava či CP), hypotekární, ručitelské etc. dle účelu - spotřebitelské, překlenovací etc. dle toho, zda je úvěr účelově vázán etc.
Účelem poskytování úvěru bývá zajištění úrokového výnosu z úvěrové sumy (úvěr umísťovací).
145. Obsah smlouvy, její zánik Písemná forma není předepsána (x v praxi vždy). Obsah: a) individualizace stran; určení, která je věřitelem a která dlužníkem (banka, klient) b) vymezení úvěrové sumy co do měny a objemu (měna - i jiná než česká, není-li to v rozporu s DevZ; není-li jiné dohody, vrací dlužník prostředky v téže měně, v níž mu byl poskytnut úvěr, a v téže měně platí úroky; objem - pevná suma či limit; omezení ČNB) c) dlužníkův závazek zaplatit úvěrovou sumu a úroky z ní. Netřeba sjednat splatnost dluhu a sazbu úroků či účel. Může být sjednána i úplata za sjednání úvěru, je-li poskytování úvěru předmětem podnikání věřitele. Strany - poskytovatel úvěru = věřitel, příjemce úvěru = dlužník (v 1. fázi trvání závazku je to však naopak). Povinnosti věřitele (poskytovatele) - poskytnout dlužníkovi peníze, pokud je o to dlužníkem požádán, a to v době stanovené v požadavku, jinak bez odkladu. Pokud je dle smlouvy úvěr účelově vázán, může věřitel omezit poskytnutí peněz jen na tento účel. O poskytnutí úvěru může dlužník požádat ve lhůtě určené smlouvou, jinak kdykoli, dokud některá ze stran smlouvu nevypoví. Povinnosti dlužníka (příjemce): 1) vrátit úvěrovou sumu věřiteli - ve sjednané lhůtě, jinak do 1 měsíce ode dne, kdy byl věřitelem požádán; prostředky může vrátit před sjednanou dobou, úroky pak platí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků 2) platit od doby poskytnutí úvěru úroky ve sjednané výši; jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem - nejsou-li úroky takto stanoveny, musí platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy; Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné dle zákona či na jeho základě, je dlužník povinen platit úroky nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednání výše úroků se týká ročního období. Splatnost úroků - spolu s úvěrovou sumou; je-li lhůta pro vrácení úvěrové sumy delší než 1 rok, jsou úroky splatné koncem každého roku; v době, kdy má být vrácen zbytek úvěrové sumy, jsou splatné i úroky z něj; majíli být poskytnuté prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatné i úroky z ní. 3) zaplatit příp. sjednanou odměnu Zánik závazku: a) splněním b) výpovědí - před uplatněním nároku na vyplacení úvěrové sumy; Může vypovědět kterákoli strana - účinky výpovědi příjemce úvěru, jsou okamžité a nastávají doručením výpovědi; výpověď poskytovatele je účinná ke konci měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena c) odstoupením - důvody: 1) obecné 2) zvláštní (lze požadovat vrácení částky i s úroky): a) zanikne-li či zhorší-li se zajištění závazku vrátit úvěr, musí dlužník doplnit zajištění na původní rozsah – neučiní-li tak v přiměřené lhůtě, může věřitel od smlouvy odstoupit
147
b) použije-li dlužník úvěr k jinému účelu či stane-li se sjednané použití nemožným, může věřitel od smlouvy odstoupit c) je-li dlužník v prodlení s vrácením více než 2 splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce. Odstoupení věřitele nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.
56. Smlouva o dílo – pojem a celkový přehled
Zhotovitel se zavazuje k provedení urč. díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Odlišení od jiných smluv a) od prac. smlouvy - rozlišující je charakter práce (jde-li o podnikatelské aktivity, jde o obch. závazkový vztah) Rozdíl v pr. postavení osob zavázaných k výkonu činnosti - zhotovitel je nezávislý, jedná svým jménem na vlast. účet a riziko (x zaměstnanec je v závislém postavení, práce je mu přidělována, omezen ve volbě prac. postupu, menší odpovědnost); zhotovitel nemá pr. možnost zasahovat do vnitřních poměrů podniku objednatele; zhotovitel musí zajistit věci k provedení díla sám (x může jít i jen o opravu, zkompletování); práce zhotovitele musí navíc splňovat ještě znaky provedení díla dle § 536/2 b) od kupní smlouvy – viz kupní smlouva c) od jiných smluv - smlouvy mandátní, komisionářská, o obch. zastoupení, o zprostředkování, sml. přepravní a zasilatelská - není zde zákonný požadavek na provedení díla jako hmotně zachyceného výsledku smluvené činnosti.
146. Podstatné náležitosti smlouvy o dílo 1) sml. strany - zhotovitel a objednatel (příp. jiné označení - zadavatel, investor, dodavatel) 2) určení díla - dílo = cílově zaměřená činnost zhotovitele (vykonávaná samostatně a podnikatelsky), směřující k jejímu hmotně zachycenému výsledku; zhotovení věci (nejde-li o KS), montáž, údržba, oprava, úprava věci či hmotně zachycený výsledek jiné činnosti; dílem je vždy zhotovení, montáž, oprava či úprava stavby či její části. Montáž - umístění a sestavení věci či souboru věcí na sjednaném místě tak, aby byly schopné provozu. Jiná činnost - i činnost nehmotné povahy (např. vyřešení technického problému), je-li zachycena na hmotném médiu. 3)
a) b)
úplatnost - cena: a) smluvní - výše či způsob určení (ledaže z jednání vyplývá vůle uzavřít smlouvu i bez tohoto určení); jinak, b) cena obvyklá za srovnatelné dílo v době uzavření sml. za obdobných obch. podmínek. Cena dle rozpočtu - je-li součástí sml. nebo byl objednateli do uzavření sml. sdělen, je podstatné, zda byl stanoven jako úplný a závazný; zhotovitel má postupovat odborně a do rozpočtu zahrnout všechny práce, jež povedou k dosažení díla (presumuje se úplnost rozpočtu, nevyplývá-li ze sml. opak). Rozpočet: dle smlouvy nezávazný - možné zvýšení o částku, o níž N účelně vynaložené zhotovitelem nevyhnutelně převýší N dle rozpočtu (př. inflace) dle smlouvy bez záruky za úplnost - zhotovitel může žádat přiměřené zvýšení ceny, objeví-li se potřeba nezahrnutých prací, jež byly nepředvídatelné (v době uzavření smlouvy)
c)
dle smlouvy úplný - nelze žádat přiměřené zvýšení ceny a zisku, dala-li se potřeba nezahrnutých prací při uzavírání smlouvy předvídat. Pro body a,b pak platí, že požaduje-li zhotovitel zvýšení o víc než 10%, může objednatel bezodkladně od sml. odstoupit, musí ale nahradit část ceny odpovídající rozsahu částečného provedení díla (dle rozpočtu); nárok na zvýšení zaniká, neoznámí-li zhotovitel nutnost nevyhnutelného překročení rozpočtu a zvýšenou cenu bezodkladně po zjištění. Nesouhlasí-li objednatel se zvýšením ceny, určí její zvýšení soud na návrh zhotovitele. Zaplacení - nárok vzniká dle sml., jinak provedením díla (možné zálohy). Odstoupil-li zhotovitel od sml. pro prodlení objednatele a nespočívá-li překážka splnění v okolnostech vylučujících odpovědnost (§374), náleží zhotoviteli cena dle smlouvy; odečte se to, co zhotovitel ušetřil neprovedením díla v plném rozsahu.
57. Provádění díla a předání předmětu díla Provedení díla - zhotovitel jej musí provést na vlastní N a nebezpečí. Při provádění díla postupuje zhotovitel samostatně a není při určení způsobu provedení vázán pokyny objednatele, ledaže se k tomu zavázal. Zhotovitel může provedením díla pověřit jiného (neplyne-li ze sml. či z povahy věcí něco jiného); nese ale odp., jako by dílo prováděl sám. Doba - dle smlouvy, jinak v doba přiměřená povaze díla (nezakáže-li to smlouva, pak i před sjednanou dobou). U stavebních smluv určeny termíny, k nimž je třeba stavbu dovést do urč. stavu - jinak p. požadovat odstranění vad plnění; neučiní-li tak zhotovitel v přiměřené době a jeho postup vede nepochybně k podstatnému porušení smlouvy, může objednatel od sml. odstoupit. Místo - je-li nová věc zhotovována u objednatele, na jeho pozemku či na pozemku jím opatřeném, je on vlastníkem této věci; jinak zhotovitel. Vlastník nese nebezpečí škody na věci. Na zhotovitele nepřechází nebezpečí škody na věci (ani vlastnictví), jež je předmětem údržby, opravy či úpravy (většinou přebírá věci do opatrování a odpovídá jako skladovatel). Vlast. právo k věci: a) má zhotovitel a závazek provést dílo zanikne z důvodu, za který neodpovídá objednatel objednatel smí žádat zaplacení věcí zhotovitelem od něj převzatých, jež zhotovitel zpracoval či je nelze vrátit (nárok na náhradu škody není dotčen); zanikl-li závazek kvůli objednateli, může objednatel požadovat úhradu toho, oč se zhotovitel obohatil b) má objednatel a věc nelze vrátit či předat zhotoviteli - objednatel musí uhradit to, oč se obohatil, jestliže závazek zanikl z důvodu, za nějž objednatel neodpovídá; jestliže objednatel odpovídá, může zhotovitel požadovat úhradu za věci, které účelně opatřil a jež se zpracováním staly součástí zhotovované věci (obdobně u montáže, opravy, úpravy a údržby). Věci určené k provedení díla (př. materiál, dokumentace, přístroje) - opatřuje zhotovitel, nezavázal-li se k tomu objednatel (zhotovitel má zde postavení prodávajícího; cena věcí je zahrnuta v ceně díla). Opatřuje-li věci objednatel, musí je předat dle sml. či bezodkladně po uzavření smlouvy (domněnka, že o cenu těchto věcí se nesnižuje cena provedení díla); neopatří-li věci objednatel včas, po marném uplynutí přiměř. lhůty a předchozím upozornění může věci opatřit zhotovitel na účet objednatele (uhradí cenu i účelné N). Objednatel nese nebezpečí škody na věcech, které opatřil, a je jejich vlastníkem (až do jejich zpracování); zhotovitel i zde odpovídá jako skladovatel (neodpovídá, nemohl-li škodu odvrátit ani při vynaložení odborné péče). Věci opatřené objednatelem, jež zhotovitel převzal, ale nepoužil, musí vrátit. Způsob provádění díla:
149
a)
nevhodnost převzatých věcí či pokynů objednatele - zhotovitel musí na ně písemně bez odkladu upozornit; v nezbytném rozsahu musí provádění díla přerušit do doby výměny věcí (změny pokynů) či do písem. sdělení, že objednatel na nich trvá (o tuto dobu se prodlužuje lhůta k dokončení); Nárok zhotovitele na náhradu N za dobu, než mohla být nevhodnost zjištěna. Pokud na nich objednatel písemně trval, neodpovídá zhotovitel za nemožnost dokončení díla či jeho vady způsobené věcmi či pokyny (při nedokončení má nárok na cenu sníženou o to, co ušetřil neprovedením díla). Jestliže zhotovitel nevhodnost neoznámí, odpovídá za všechny vady způsobené nevhodnými věcmi či pokyny b) skryté překážky - zjistí-li zhotovitel skryté překážky, týkající se věci, na níž má být provedena oprava či úprava, nebo místa, na němž má být dílo provedeno, musí je bezodkladně oznámit a navrhnout řešení (a přerušit práce); Nesjedná-li se v přiměřené době změna sml., může kterákoli strana od ní odstoupit (jestliže zhotovitel neporušil svou povinnost, nemá nikdo nárok na náhradu škody; zhotovitel má nárok na cenu části díla provedené do doby, než mohl zjistit překážku při odborné péči) c) kontrolní práva objednatele - kontroluje: a) provádění díla - pokud zhotovitel porušuje povinnosti, může objednatel žádat odstranění vad (pokud to zhotovitel neučiní ani v přiměřené lhůtě a jde o podstatné porušení smlouvy, může objednatel odstoupit) b) smlouva může oprávnit objednatele ke kontrole na urč. stupni provádění díla - zhotovitel ho musí včas pozvat, jinak musí umožnit dodatečnou kontrolu na své N; nedostavil-li se objednatel, možno pokračovat v provádění (šlo-li u objednatele o neodvratitelnou překážku, může bezodkladně požadovat dodatečnou kontrolu, ale na své N). Změna díla - strany se po uzavření smlouvy dohodnou (přičemž nesjednají důsledky na cenu) na: změně díla - platí se cena zvýšená či snížená s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných N spojených se změnou b) omezení rozsahu díla - platí se cena přiměřeně snížená c) rozšíření díla - cena přiměřeně zvýšená.
a)
Součinnost objednatele (§§638,639 ObčZ) - je-li nutná, zhotovitel určí přiměřenou lhůtu; po marném uplynutí může odstoupit od sml., upozornil-li na to objednatele (totéž platí, provádí-li se dílo u objednatele a ten nevykoná nutná zdrav. a bezpečnostní opatření pro osoby provádějící dílo). Poskytne-li součinnost řádně a včas, ale zhotovitel nezačne provádět dílo, nárok na náhradu nutných N (uplatnit v prekluzi 1 měsíce od převzetí věci či odstoupení od smlouvy). Splnění závazků ze smlouvy - zhotovitel musí dílo: řádně ukončit - vlastnosti dle smlouvy, jinak odpovídající dohodnutému či obvyklému účelu; (x provedení díla bez vad; větší díla bývají ukončena řádně, ale často mívají ještě drobné vady); Řádném ukončení: a) bez vad - zánik závazku solucí b) s vadami - obsah závazku se mění a trvá až do uspokojení nároků objednatele z vadného plnění. Povinnost zaplatit se váže na řádné ukončení díla 2) předat jeho předmět objednateli - na místě: a) dohodnutém, jinak b) při odeslání díla (je-li smluveno) - předáním 1. dopravci c) místě, v němž se mělo dílo provádět, jinak d) sídlo (místo podnikání, bydliště) zhotovitele. Předáním věci nabývá objednatel vlast. právo k ní (měl-li jej dosud zhotovitel) a přechází naň nebezpečí škody na věci. Obvykle stvrzeno zápisem o předání předmětu díla, požádá-li kterákoli strana; podepíší obě.
1)
Zkouška díla - řádné provedení díla se má dle smlouvy prokázat provedením zkoušek; dílo dokončeno až jejich úspěšným provedením; k účasti na zkouškách musí včas pozvat zhotovitel - neúčast objednatele pak nebrání jejich provedení (možné opakování z vážných důvodů). Výsledek zkoušek se zachytí v zápisu; místo nepřítomného objednatele podepíše hodnověrná, nestranná osoba přítomná u zkoušek. Nehmotné statky - dílo, v němž jde o vytvoření nehmotného statku, musí být s odbornou péčí hmotně zachyceno a objednateli se předá příslušné médium; výsledek vlastní činnosti může zhotovitel poskytnout i jiným osobám, pokud to smlouva nezakazuje a není to v rozporu se zájmy objednatele. Je-li předmět díla chráněn právem duš. vlastnictví, smí jej použít jen objednatel a jen k účelu vyplývajícímu ze sml., k jiným účelům jen se souhlasem zhotovitele Dílo má vady, pokud jeho provedení neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě.
58. Úprava odpovědnosti za vady u smlouvy o dílo
147. Odpovědnost ze zákona Objednatel musí dílo prohlédnout či zařídit prohlídku co nejdříve po předání (v průběhu provádění díla kontrola není povinná). 2 druhy zákonné odp. zhotovitele za vady: a) objekt. odp. za všechny vady v době předání díla či přechodu nebezpečí, pokud nastává později b) subjekt. odp. za vady vzniklé až po předání předmětu díla (přechodu nebezpečí), byly-li způsobeny porušením zhotovitelových povinností. Vyloučení odpovědnosti - u vad způsobených použitím nevhodných věcí či pokynů, jestliže na nich objednatel trval nebo je zhotovitel nemohl ani při odborné péči zjistit (119). Reklamace - objednatel musí vady oznámit zhotoviteli v reklamační lhůtě (zde volí některý z reklamačních nároků), tj. bezodkladně poté, kdy: a) vady zjistí, či b) je měl při vynaložení odborné péče zjistit při povinné prohlídce (u vad v době předání), či c) mohly být zjištěny později (objektivní lhůta 2 roky, u staveb 5 let; u vad, na něž se vztahuje záruka, platí místo toho záruční doba). Neomezená možnost reklamace u vad, o jejichž existenci zhotovitel věděl nebo musel vědět v době předání. Soud nároky z vad nepřizná, jen jestliže zhotovitel namítne nedodržení těchto lhůt.
148.
Odpovědnost ze záruky
ObchZ nezná zákonnou záruční dobu; může být dohodnuta či stanovena jednostranným prohlášením zhotovitele (vždy písemně). Záruka, že po urč dobu bude dílo způsobilé k použití ke smluvenému či obvyklému účelu nebo že si zachová smluvené či obvyklé vlastnosti. Záruka nepokrývá vady vzniklé po přechodu nebezpečí škody vnějšími událostmi, nezpůsobil-li je zhotovitel ani osoby pomáhající plnit jeho závazek. Záruční doba (i když je kratší) má přednost před objektivní reklamační lhůtou. Záruka počíná běžet předáním díla; při odeslání dojitím do místa určení.
151
149.
Nároky z vad
Řídí se přiměřeně KS 1) Provedením díla je smlouva porušena podstatným způsobem - objednatel může požadovat: a) odstranění vad provedením náhradního díla, lze-li pův. předmět zhotoviteli vrátit, jinak doplnění toho, co chybí, nebo odstranění pr. vad, opravu díla b) slevu c) odstoupit od smlouvy. Volba mezi nároky jen při včasném oznámení; nelze jednostranně měnit (x lze požadavek na opravu měnit na požadavek náhradního díla - oznámil-li zhotovitel, že vady jsou neopravitelné nebo by s tím byly spojeny nepřiměřené N). Pro opravu musí objednatel určit přiměřenou lhůtu; jinak ji navrhne zhotovitel, objednatel může protestovat. 2) Nepodstatné porušení smlouvy a) odstranění vad či doplnění b) sleva. Odstoupení od smlouvy možné jen, neodstranil-li zhotovitel vady v přiměřené lhůtě a objednatel nechce slevu. Odstoupení nebrání skutečnost, že dílo nelze zhotoviteli vrátit. Nemůže odstoupit, neoznámil-li vady včas. 59. Mandátní smlouva
Mandatář se zavazuje, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu urč. obch. záležitost uskutečněním pr. úkonů jménem mandanta či uskutečněním jiné činnosti a mandant se zavazuje zaplatit mu za to odměnu; forma se nevyžaduje. Náležitosti: a) označení stran b) určení obch. Záležitosti c) sjednání úplatnosti závazku (pokud je zařízení záležitosti předmětem podnikání mandatáře, má se za to, že úplata byla smluvena). Obch. záležitost: a) pr. úkony (jménem mandanta; nutno ještě vystavit písemnou plnou moc) b) faktická činnost. a)
b) c) d) e)
Povinnosti mandatáře: postupovat s odbornou péčí, uskutečňovat záležitost dle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy (mandatář musí oznámit všechny skutečnosti, které zjistil a které mohou mít vliv na změnu pokynů); od pokynů se smí odchýlit, je-li to nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas (nelze vůbec, pokud to smlouva či mandant zakážou) mandatář musí zařídit záležitost osobně jen, pokud to stanoví smlouva ve smlouvě lze též sjednat, že mandatář ručí za splnění závazků převzatých jinými osobami v souvislosti se zařizováním záležitostí (§573) mandatář jedná jménem mandanta (pro pr. úkony potřebuje plnou moc, jinak by byl zavázán sám) mandatář musí bez odkladu předat věci, které za mandanta převzal při vyřizování záležitosti.
Povinnosti mandanta: a) předat mandatáři včas věci a informace nutné k zařízení záležitosti b) vystavit písemnou plnou moc (pokud půjde o pr. úkony) c) zaplatit odměnu mandatáři - nárok vzniká v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná určenou činnost, a to bez ohledu na to, zda výsledek nastal či nikoli; není-li odměna smluvena, pak je obvyklá v době uzavření smlouvy za obdobnou činnost; lze-li při zařizování očekávat značné náklady, smí mandatář žádat zálohu d) uhradit mandatáři náklady, které účelně či nutně vynaložil při plnění svého závazku (pokud již nejsou zahrnuty v odměně). Odpovědnost - mandatář - za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařizování záležitosti a na věcech převzatých při zařizování od třetích osob (ledaže škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče; tyto věci musí pojistit jen, pokud to stanoví smlouva či určí mandant, a to na účet mandanta). Zánik závazku: a) solucí b) smrtí (zánikem) mandatáře c) výpověď mandant - zcela či zčásti kdykoliv (bez uvedení důvodů); výpověď je účinná dnem, kdy se o ní mandatář dověděl či mohl dovědět (pokud ve výpovědi není pozdější účinnost) - od té chvíle je mandatář povinen non facere, musí však mandanta upozornit na opatření nutná k odvrácení škody hrozící nedokončením činnosti; mandatáři náleží úhrada vynaložených náklady a část odměny mandatář - kdykoliv bez uvedení důvodů; výpověď je účinná ke konci měsíce následujícího po měsíci jejího doručení - od té chvíle zaniká závazek facere, i zde musí mandanta upozornit na opatření k prevenci škod (k nim je povinen mandatář, pokud je nemůže mandant učinit sám); nárok na úhradu nákladů a část odměny.
60. Komisionářská smlouva
Komisionář se zavazuje zařídit vlastním jménem pro komitenta na jeho účet urč. obch. záležitost a komitent se zavazuje zaplatit úplatu. Náležitosti: a) označení stran b) určení záležitosti c) závazek komisionáře jednat vlastním jménem (x mandatář), ale na účet komitenta d) sjednání úplatnosti závazku. Zařízení obch. záležitosti spočívá převážně v pr. úkonech (x zprostředkování). Forma se nevyžaduje. Pokud je předmětem závazku komisionáře trvalá činnost, použije se na vztah obou stran přiměřeně smlouva o obch. zastoupení. 153
a) b) c) d) e) f) g)
Povinnosti komisionáře: jednat s odbornou péčí a řídit se pokyny komitenta (odchýlení možné jen v zájmu komitenta, nelze-li si vyžádat jeho včasný souhlas; při porušení komitent odmítne činnost za uskutečněnou na svůj účet - musí tak učinit bez odkladu poté, co se o jednání doví) chránit zájmy komitenta a oznámit mu všechny okolnosti, jež mohou mít vliv na změnu jeho pokynů; zprávy o činnosti podává dle smlouvy, jinak na výzvu komitenta; pokud tak určí smlouva či komitent, musí obstarat pojištění (na účet komitenta) ke splnění závazku musí použít jinou osobu, pokud jej nemůže splnit sám (odpovídá však, jako by to obstarával sám) po zařízení záležitosti předá komitentovi o výsledku zprávu (vč. označení osoby, s níž uzavřel smlouvu, jinak na něm smí komitent vymáhat nárok na plnění závazku) a provede vyúčtování delcredere - komisionář ručí za splnění závazku terciem v případě, že: a) tento závazek převzal, či b) porušil příkazy komitenta ohledně tercia pokud tercius poruší své závazky musí komisionář: a) vymáhat jejich splnění na účet komitenta, či b) postoupit komitentovi odpovídající pohledávky (pokud s tím tento souhlasí) převést bez odkladu na komitenta práva získaná při zařizování záležitosti a vydat vše, co při tom získal.
Povinnosti komitenta – zaplatit odměnu - nárok vzniká splněním závazku (zejm. povinností sub d a f); v Vše úplaty: a) dle smlouvy b) přiměřená uskutečněné činnosti a dosažnému výsledku s přihlédnutím k úplatě obvykle poskytované za obdobnou činnost v době uzavření smlouvy b) uhradit nutně či užitečně vynaložené náklady (v pochybnostech se má za to, že jsou součástí úplaty). a)
Nepřímé zastoupení - z jednání komisionáře nevznikají komitentovi vůči třetím osobám P ani P (oprávněn a zavázán je sám komisionář) - komitent však může na terciovi žádat vydání věci či splnění závazku, které pro něho zařídil komisionář, pokud tak nemůže komisionář učinit pro okolnosti, které se týkají jeho osoby (př. zemřel; tzv. samovstup - komitent jen prokáže, že komisionář jednal na jeho účet). Vlast. právo: a) věci předané komisionáři pro zařízení záležitosti - zůstávají vlastnictvím komitenta, dokud je nenabude tercius b) movitosti získané komisionářem pro komitenta - vlastnictví nabývá komitent již okamžikem jejich předání komisionáři ( u nemovitostí musí komisionář na komitenta převést vlastnictví a věc mu vydat, vč. užitků). Odpovědnost - komisionář - za škodu na věcech převzatých od či pro komitenta (odpovídá jako skladovatel). Zánik závazku - viz zánik závazku u mandátní smlouvy.
61. Smlouva zasilatelská Zasilatel se zavazuje příkazci, že mu vlastním jménem na jeho účet obstará přepravu věci z urč. místa do urč. jiného místa, a příkazce se zavazuje zaplatit zasilateli úplatu; jde o absolutní obchod; Celá úprava je dispozitivní (vyjma §608); jde o zvl. formu komisionářské smlouvy (proto se tato užije podpůrně, §609). Náležitosti: a) určení stran b) závazek zasilatele obstarat přepravu vlast. jménem a na účet příkazce c) určení věci d) místo určení a místo odeslání e) sjednání úplatnosti. Forma není předepsána - pokud smlouva není písemná, může zasilatel žádat, aby byl vydán písemný příkaz k obstarání přepravy (zasilatelský příkaz), který je potvrzení o obsahu smlouvy.
150. Obsah závazku Povinnosti zasilatele: a) obstarat přepravu - zejm. zařídit příslušné pr. úkony; s odbornou péčí sjednat způsob a podmínky přepravy co nejlépe odpovídající zájmům příkazce, jež vyplývají ze smlouvy, z příkazů či jsou zasilateli jinak známé b)plnit pokyny příkazce - upozornit příkazce na zjevnou nesprávnost jeho pokynů; žádat o doplnění potřebných pokynů (při nebezpečí z prodlení postupuje i bez nich tak, aby co nejvíce chránil zájmy příkazce, jež jsou mu známy) c) učinit inkasní úkon - před vydáním zásilky příjemci - před předáním dokladu umožňujícího disponovat se zásilkou příjemci; Stanoví-li to smlouva; přiměřené užití dok. inkasa (§697) d)pojistit zásilku jen, je-li to smluveno e) podat příkazci zprávu o škodě, která zásilce hrozí či na ní vznikla, jakmile se to doví, jinak odpovídá za škodu vzniklou nesplněním této povinnosti f) může prodat zásilku (vhodně, na účet příkazce) , pokud hrozí bezprostředně podstatná škoda a není čas si vyžádat pokyny příkazce (nebo s nimi tento prodlévá). Právo samovstupu, mezizasilatel - zasilatel může přepravu uskutečnit sám, a to pokud: a) to neodporuje smlouvě b) příkazce to nezakázal max. do začátku přepravy; Tehdy za provedení přepravy odpovídá jako dopravce a má vůči příkazci stejná P a P jako dopravce vůči odesilateli. Mezizasílatel - zasilatel může použít dalšího zasilatele; odpovídá pak, jako by přepravu obstaral sám. Povinnosti příkazce: a) dát správné údaje o obsahu zásilky a její povaze, příp. jiných skutečnostech nutných k uzavření smlouvy; jinak odpovídá za škodu, která vznikla porušením této povinnosti b) zaplatit úplatu - smluvní, jinak obvyklou v době sjednání smlouvy při obstarání obdobné přepravy 155
c) uhradit nutné a užitečné náklady, které zasilatel vynaložil pro splnění svého závazku d) uhradit další účelné náklady vynaložené při plnění závazku e) poskytnout zasilateli přiměřenou zálohu na náklady spojené s plněním závazku zasilatele (dříve než zasilatel začne s plněním). Splatnost úplaty a úhrady nákladů - bez odkladu poté, co zasilatel obstaral přepravu uzavřením potřebných smluv s dopravci (příp. mezi zasilateli) a podal o tom příkazci zprávu. K zajištění těchto nároků vůči příkazci má zasilatel zástavní právo k zásilce, dokud je zásilka u něho či u někoho, kdo ji má u sebe jeho jménem (příp. dokud má listiny opravňující disponovat zásilkou).
151. Odpovědnost za porušení povinností Odpovědnost zasilatele: a) za další zasilatele, b) za nesplnění oznamovací povinnosti o škodě c) odpovědnost za škodu na převzaté zásilce vzniklou při obstarání přepravy - ledaže ji nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče d) odpovědnost jako dopravce Příkazce odpovídá za škodu způsobenou nesprávnými údaji o obsahu a povaze zásilky. Promlčení - 4 roky; nároky vůči zasilateli ze škody na přepravovaných zásilkách a z opožděného dodání zásilky - 1 rok. Zasilatelské obch. podmínky, formuláře - užijí se na základě § 273; Zasilatelské podmínky: a) Svazu spedice a skladování - jde o obec. obch. podmínky (součást smlouvy, ledaže se strany dohodnou výslovně jinak) b) zvl. zasilatelské podmínky vydané zasilatelem - smlouvy se na ně musí odvolat nebo je nutno je přiložit.
62. Smlouva o zprostředkování Zprostředkovatel se zavazuje, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby měl zájemce příležitosti uzavřít urč. smlouvu s terciem a zájemce se zavazuje zaplatit za to úplatu (provizi); jde o jednorázovou činnost (x obch. zastoupení). Náležitosti: a) určení smlouvy b) určení provize. Povinnosti zprostředkovatele: a) sdělovat zájemci okolnosti důležité pro rozhodování o uzavření smlouvy b) uschovat pro potřeby zájemce doklady, které nabyl v souvislosti se svou činností, a to po dobu, kdy mohou pro zájemce významné c) na žádost zájemce sdělit údaje nutné k posouzení důvěryhodnosti tercia;
Zprostředkovatel neručí za splnění závazku terciem (ručení však lze sjednat) - nesmí však zprostředkovat smlouvu s terciem, o jehož důvěryhodnosti jsou důvodné pochybnosti (jinak náhrada škody). Povinnost zájemce: a) sdělovat zprostředkovateli skutečnosti rozhodné ohledně zamýšlené smlouvy b) zaplatit provizi - smluvní, jinak obvyklá v obdobných případech v době vzniku zprostředkování c) uhradit náklady zprostředkování jen, pokud to bylo smluveno (v pochybnostech jen, pokud vzniká nárok na provizi). Nárok na provizi: Vznik: a) uzavřením zprostředkované smlouvy (pokud není uzavřena, závazek se zprostředkování je splněn, avšak nevznikne nárok na provizi) b) obstaráním příležitosti (pokud je předmětem smlouvy jen obstarání příležitosti) c) splněním závazku terciem (pokud to stanoví smlouva; nárok vzniká, i když závazek tercia vůči zájemci zanikl či se jeho splnění oddálilo z důvodů, za které odpovídá zájemce). Nárok nevzniká: a) smlouva je uzavřena bez součinnosti zprostředkovatele b) zprostředkovatel byl v rozporu se smlouvou činný též pro tercia. Zánik závazku: a) solucí b) uplynutím doby (je-li smluvena) c) oznámením druhé straně (pokud není určena doba trvání závazku). Pokud je vznik nároku na provizi vázán na uzavření smlouvy či zaplacení ceny, pak jeho vzniku nebrání to, že mezitím již zanikla zprostředkovatelská smlouva. 63. Smlouva o obchodním zastoupení
152. o § 652 - § 672a ObchZ o Podpůrně: o § 658 odst. 1 ObchZ – smlouva o zprostředkování o § 654 odst. 2 ObchZ – smlouva mandátní o = dohoda, kterou se jedna strana (obchodní zástupce) zavazuje dlouhodobě pro druhou stranu (zastoupeného) vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv (obchodů) nebo sjednávat a uzavírat obchody jménem zastoupeného na jeho účet o není zde stanovena úplata, ale závazek zaplatit provizi jistě je nutný, neboť obchodní zástupce musí být podnikatelem (§ 652 odst. 1), ustanovení o obchodním zastoupení se nepoužijí na zástupce, jehož činnosti není placena (§ 652 odst. 3) a dle kogentních ustanovení § 659a a 659b má obchodní zástupce právo na provizi Podstatné části smlouvy: 157
a) závazek obchodního zástupce vyvíjet dlouhodobě pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv nebo sjednávat a uzavírat smlouvy jménem zastoupeného na jeho účet b) vymezení druhu smluv (obchodů), kterých se závazek týká c) závazek zastoupeného zaplatit provizi - musí být písemná ! - 2 varianty závazkového vztahu: → činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv – dlouhodobá zprostředkovatelská smlouva → sjednávání a uzavírání určitého druhu smluv jménem zastoupeného a na jeho účet – dlouhodobý mandátní vztahy obsahem závazku mohou být obě činnosti, ale každá k jinému okruhu smluv Zvláštnosti závazkového vztahu: · dlouhodobost · povinnost spolupůsobit při uskutečňování obchodů · povinnost poskytnout odškodnění · nutnost plné moci !!! Sám závazek zástupce sjednat a uzavírat obchody neopravňuje zástupce uzavírat obchody či cokoli pro zastoupeného přijímat¨ 2 podoby obchodního zastoupení: a) výhradní obchodní zastoupení · zastoupený nesmí ve stanoveném území a pro určený okruh obchodů používat jiného zástupce · obchodní zástupce nesmí v tomto okruhu vykonávat obchodní zastoupení pro jiné osoby nebo uzavírat obchody na vlastní účet nebo na účet jiné osoby · zastoupený může uzavírat vyhrazené obchody sám, ale zástupci náleží právo na provizi (nestanoví-li smlouva jinak) · takové zastoupení musí být sjednáno, jinak jde o nevýhradní zastoupení b) nevýhradní obchodní zastoupení · zastoupený může pověřit i jiné osoby · zástupce může činnost, k níž se zavázal vůči zastoupenému, vykonávat i pro jiné osoby, může uzavírat obchody, které jsou předmětem zastoupení, na vlastní účet nebo účet jiné osoby 152.1.1
Práva a povinnosti smluvních stran
1) obchodní zástupce (povinnosti) · vykonávat činnosti, ke které se ve smlouvě zavázal (vyhledávání zájemců o uzavření smluv) → zástupce není povinen ani oprávněn smlouvy uzavírat, to by musela stanovit smlouva a zástupce by musel mít plnou moc → výkon s odbornou péčí, poctivě, v dobré víře (soulad se zásadami poctivého obchodního styku a dobrými mravy), v souladu s pověřením a rozumnými pokyny zastoupeného · sdělovat zastoupenému nutné informace, zprávy o vývoji trhu atd. · spolupůsobit při uskutečňování uzavřených obchodů, dle pokynů zastoupeného a v jeho zájmu · zákaz sdělovat (i po ukončení smlouvy) údaje získané během činnosti od zastoupeného jiným osobám, nebo tyto údaje využívat pro sebe nebo jiné osoby v rozporu se zájmy zastoupeného · uzavírat obchody jménem zastoupeného, dle obchodních podmínek stanovených zastoupeným
·
ručení za splnění povinnosti třetí osobou – jestliže se k tomu písemně zavázal a obdržel zvl. odměnu · oznámit zastoupenému, že nemůže činnost vykonávat – bez zbytečného odkladu · konkurenční doložka – byla-li sjednána, nesmí zástupce po skončení smlouvy po stanovenou dobu (max. 2 roky) vykonávat činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zastoupeného (§ 672a) · vrátit zastoupenému poklady a pomůcky, které zástupce při plnění nepotřeboval · uchovat doklady – po dobu, po kterou můžou být významné pro ochranu zájmů zastoupeného 2) zastoupený (povinnosti) · povinnost platit provizi – stanovena smlouvou, jinak provize obvyklá, jinak odměna rozumná (dle okolností uskutečněného obchodu – místo činnosti, druh zboží, prům. provize na trhu) → úkony, za něž náleží provize: § 659a, § 659b, § 659c → rozlišení, zda byl obchod uzavřen v době trvání smlouvy, či po jejím skončení a) za trvání – provize náleží za uzavření obchodu v důsledku součinnosti zástupce, nebo s osobou, kterou zástupce získal pro takový obchod již před smlouvou, nebo došlo k uzavření obchodu se zákazníkem, který spadá do okruhu osob, pro něž bylo sjednáno výhradní obchodní zastoupení b) po ukončení smlouvy – obchod uzavřen v důsledku činnosti zástupce a v rozumnou dobu po ukončení smlouvy, nebo když objednávka dojde zástupci před ukončením smlouvy → může dojít ke vzniku práva na provizi novému i starému zástupce – obecně nový zástupce právo na provizi nemá, ledaže se na obchodu významně podílel, pak se provize dělí → právo na provizi vzniká okamžikem, kdy zastoupený splní (nebo má splnit) závazek ze smlouvy se třetí osobou, nebo když třetí osoba splní závazek → právo na provizi zaniká, když je zřejmé, že smlouva mezi zastoupeným a třetí osobou nebude splněna (a nesplnění není důsledkem okolností přičitatelných zastoupenému) – odchylně lze smluvit jen ve prospěch zástupce - obdržel-li zástupce provizi, musí ji vrátit – kogentní (662(2)) → splatnost provize – dle smlouvy (od ObchZ se ale lze odchýlit jen ve prospěch zástupce), jinak poslední den měsíce, který následuje po skončení čtvrtletí, ve kterém na ni vzniklo právo → náklady – má se za to, že jsou zahrnuty v provizi, samostatné právo na náhradu nákladů má zástupce, jen přiznává-li to smlouva o obchodním zastoupení (pak dle ObchZ je nárok na náklady z obchodu, ze kterého získal zástupce provizi – ale lze sjednat odlišně) · povinnost jednat s obchodním zástupcem poctivě a v dobré víře → poskytovat dokumentaci vztahující se k předmětu obchodu → obstarávat informace nezbytné k plnění závazků → informovat, že přijal/odmítl/nesplnit úkon obstaraný zástupcem → předat výkaz o dlužné provizi nejpozději poslední den měsíce následujícího po čtvrtletí, ve kterém se provize stala splatnou → na žádost zástupce poskytnout veškeré údaje – výpis z účetních knih – k ověření výše provize → poskytnout odškodnění (při splnění zákonných podmínek) 159
152.1.2
Zánik obchodního zastoupení a jeho důsledky
a) smlouva na dobu určitou – uplynutím sjednané doby, pokud by se smlouvou dále řídili, mění se na smlouvu na dobu neurčitou b) smlouva na dobu neurčitou – výpovědí – ObchZ stanoví min. délku výpovědní lhůty (dle délky trvání smluvního závazku – 1 měsíc pro první rok, 2 měsíce pro druhý rok…) – lze sjednat delší lhůtu (stejná pro oba, nebo delší pro obchodního zástupce) c) smlouva o výhradním obchodním zastoupení na dobu určitou – obě strany ji mohou vypovědět, lhůty jako u smlouvy na dobu neurčitou (podmínkou je, že za posledních 12 měsíců nedosáhl objem obchodu objemu stanovenému ve smlouvě, případně objemu obchodu přiměřenému odbytovým možnostem) → dále mají oba právo od smlouvy odstoupit (zástupce: jestliže zastoupený používá jiného zástupce; zastoupený: jestliže zástupce vykonává tutéž činnost i pro jiné osoby) 1 Právo obchodního zástupce na odškodnění · zástupce získal nové zákazníky, či rozvinul obchod s dosavadními zákazníky, a v době ukončení smlouvy má zastoupený stále podstatné výhody vyplývající z obchodů s nimi · placení odškodného je spravedlivé vzhledem k okolnostem (ztráta provize, konkurenční doložka) · právo na odškodnění je uplatněno včas – prekluzivní lhůta 1 rok od ukončení smlouvy nutnost splnění všech podmínek (kumulativní podmínky) - právo na odškodnění nevzniká: · zastoupený ukončil smlouvu pro takové porušení závazku zástupcem, které by ho opravňovalo k odstoupení od smlouvy · smlouvu ukončil zástupce, bez okolností na straně zastoupeného nebo odůvodnění věkem či zdravím zástupce · zástupce dle dohody se zastoupeným převede práva a povinnosti ze smlouvy o OZ na třetí osobu - výše odškodnění – zákoník ji neurčuje, přihlíží se k mnoha okolnostem, ale nesmí překročit roční provizi vypočtenou zákonem stanoveným způsobem · · · ·
· · · ·
1 Konkurenční doložka ochrana podnikání zastoupeného před konkurenčním jednáním bývalého zástupce není obligatorní součástí smlouvy, ale dle § 672a ObchZ ji lze sjednat jde o závazek zástupce, že po ukončení smlouvy nebude vykonávat na vlastní nebo cizí účet činnost, který byla předmětem obchodního zastoupení, nebo jinou činnost, který by měla soutěžní povahu vůči podnikání zastoupeného podmínky (kogentní): → písemná forma dohody ve smlouvě o obchodním zastoupení (či jako dodatek nebo změna již uzavřené smlouvy) → určení na kterém území doložka platí, nebo okruh osob, vůči kterým platí → doba po kterou doložka platí (max. dva roky po ukončení smlouvy) → obsahem jen závazek nevykonávat výše uvedenou činnost dle § 672a odst. 3 ObchZ by měla být přiměřená – tj. neomezovat více než je třeba (ale nepřiměřenost není důvodem neplatnosti) dle § 672a odst. 3 ObchZ má soud právo, aby v případě pochybnosti konkurenční doložku omezil nebo ji prohlásil za neplatnou (tato formulace je pochybná, jde spíše o zrušení doložky)
64. Bankovní obchody. Celkový přehled = obch. smlouvy, jejichž min. 1 účastníkem (a to jako poskytovatel služby) je banka. Demonstrativní výčet bankovních obchodů v z. o bankách. Obchody: a) pasivní (atrakční) - banka si opatřuje peníze k obchodování a vystupuje jako dlužník b) aktivní (distribuční) - banka kapitál rozděluje mezi své dlužníky a vystupuje jako věřitel; faktoring, forfaiting 1) Faktoring - faktor je fin. zprostředkovatel, tj. osoba, která převezme (krátkodobé) pohledávky z dodávek zboží či za poskytnuté služby vzniklé z činnosti další osoby, spravuje je a je připravena zálohovat je po dobu od jejich převzetí do jejich splacení a převzít na stejnou dobu riziko za jejich dobytnost. Subjekty: a) faktor (zejm. banka, příp. faktoringová společnost), b) klient c) klientův dlužník (zákazník). Faktor se stává věřitelem zákazníků svého klienta a vůči vlastnímu klientovi vystupuje jako dlužník. Funkce: a) financující - klient neváže svůj kapitál v pohledávkách, b) doprovodné služby - klient nemusí vést účetnictví, upomínat dlužníky a vymáhat pohledávky. Faktor vyplatí za cedovanou pohledávku její nominále minus faktoringová sazba (= riziková položka - provize, výlohy spojené s evidencí, diskont - úroková srážka, aj.). Faktoring bývá dlouhodobý sml. vztahy, kdy faktor: b) získává všechny klientovi pohledávky, nebo c) získává pohledávky do urč. procenta, přičemž splácení předchozí uvolňuje místo pro další (revolvingový faktoring). Faktoring: a) nepravý - klient se cessí nezbavuje odpovědnosti za dobytnost pohledávek (v našem právu lze sjednat jako ručení za dobytnost dle § 527/2 ObčZ, příp. jako vázanost cesse na rezolutivní podmínku) b) otevřený - cesse se vůči klientovým dlužníkům deklaruje notifikací c) tichý - cesse se dlužníkům neoznamuje (dlužník plní věřiteli, který přijaté platby převádí na faktora). 2)
Forfaiting - odlišnost od faktoringu: a) úplatné převzetí středně a dlouhodobých pohledávek (1-10 let) b) vyžaduje se ručení (zejm. bankou), příp. jiné zajištění (př. neodvolatelný akreditiv) 161
c) forfaitér přejímá všechna rizika (vč. politických, nejen plateb. neschopnost dlužníka) bez možnosti postihu pův. věřitele. Prvotní je vztah mezi odběratelem a dodavatelem, jehož předmětem je nákladná dodávka a odběratel si vyžaduje dodavatelských úvěr - proto se dodavatel obrací na forfaitéra (obvykle už předem - forfaitingový příslib) a ten kupuje jeho pohledávky; řešit to lze i tak, že dodavatel vystaví ve prospěch forfaitéra a k tíži odběratele směnku. Při uzavírání obchodu již v prvotním stadiu dodávky si forfaitér zpravidla účtuje tzv. pohotovostní provizi současně s vystavením příslibu; krom toho mu náleží i forfaitingová sazby (fin. ekvivalent rizika, odměna za fin. zajištění klienta, paušalizované náklady správy pohledávek, diskont). c) přidružené - zprostředkování plateb a oběhu peněz (nákup a prodej CP, devizové a směnárenské obchody); př. akreditiv. Bankovní obchody představují : 1. soustřeďování peněžních prostředků, které se uvolňují v důsledku nerovnoměrnosti přílivu a odlivu peněžních příjmů klientů, což vede k odkládání příjmů k pozdějšímu použití; jde tedy o nesoudobost příjmů a jejich potřeby, 2. úvěrovou innost, při níž banky zprostředkovávají přesuny peněz od věřitelů k dlužníkům, přeměnu nečinných peněžních prostředků v činné; tím, že usměrňují volné prostředky k jejich využití subjekty podnikání, jejich obory a odvětvími, přispívají k vytváření ekonomické rovnováhy a podporují ekonomický růst, 3. zprostředkování platebního styku, při němž banky provádějí z vkladů klientů na jejich bankovních účtech a na základě příkazů těchto klientů hotovostní a bezhotovostní platby určeným subjektům; prováděním těchto operací efektivně, bezpečně a rychle, snižují náklady platebního styku, 4. obchodování na finan ním trhu s devizami a cennými papíry buď ve vlastním podnikání nebo na příkaz a v zájmu klientů, 5. poskytování dalších finan 6. ních a poradenských služeb.
4.1. Členění bankovních obchodů Bankovní obchody lze členit z různých hledisek, avšak nejobvyklejší je členění podle jejich návaznosti na jednotlivé položky bilance banky a podle vztahu banky ke svým klientům. Na základě toho se pak rozlišují bankovní obchody: pasivní, aktivní a neutrální.
4.1.1. Obchody pasivní Pasivní obchody navazují na položky pasivní strany bankovní bilance. Tyto obchody představují transakce, při nichž obchodní banka přijímá v různých formách dočasně volné finanční prostředky od jednotlivých klientů, tj. nakupuje vklady, depozita apod. Banka se tak stává dlužníkem těchto klientů a platí těmto věřitelům úrok. Nejvýznamnějšími položkami pasivních obchodů jsou vklady klientů a vklady a úvěry od bank.
K pasivním obchodům bank v ČR patří zejména : vklady na viděnou, termínové vklady, vkladní knížky, dluhopisy, depozitní certifikáty, vkladové listy, stavební spoření a penzijní připojištění. Vklady na viděnou jsou vklady na běžných či žirových účtech a vkladních knížkách, s nimiž může klient disponovat bez prodlení. Název „na viděnou“ (nebo na požádání, a vista, at sight, on demand) značí, že je lze vybírat (v hotovosti, šekem, platební kartou, příkazem k úhradě) bez předchozí výpovědi a bez lhůt pro uvedené manipulace. Vkladní knížky byly a v dosti značné míře i dosud patří k nejrozšířenějším instrumentům přijímání vkladů bankami od obyvatelstva. Výběry z vkladních knížek mohou být na viděnou (bez výpověďní lhůty), s výpověďní lhůtou nebo s termínem na 3, 6, 9 měsíců, 1 nebo 2 roky. Přitom banky uplatňují progresivní úročení, tj. čím je delší doba vkladu, tím vyšší úrokovou sazbu banky poskytují. Depozitní certifikáty jsou cenné papíry peněžního trhu vydávané bankami, mají však poměrně nízkou likviditu před uplynutím sjednané lhůty certifikátu. Vkladové listy osvědčují jednorázové vklady sjednané na dobu 2-5 let a splatné po uplynutí sjednané doby vkladu. Jsou určeny především drobným vkladatelům, a proto mívají nízké nominální hodnoty. Termínové vklady ukládá klient u banky na pevně stanovenou dobu a sjednanou úrokovou sazbu, která je tím vyšší, čím delší je doba, na níž jsou peněžní prostředky ukládány a čím vyšší je vklad. Tyto vklady byly v minulém desetiletí v ČR poměrně oblíbeny, zvláště pokud úrok z nich převyšoval míru inflace. V současnosti této oblíbenosti již pozbývají. Dluhopisy (obligace) jsou cenné papíry, v nichž se dlužník (emitent) zavazuje věřiteli splatit nominální hodnotu dluhopisu k určitému termínu a vyplatit (vyplácet) určitý výnos (úrok). Bankovní dluhopisy představují pro investory poměrně bezpečnou investici, neboť výnosy z nich se vyplácí v předem sjednané výši, bez ohledu na aktuální hospodářské výsledky bank. Riziko změn tržních úrokových sazeb ovlivňujících výhodnost obligací může do jisté míry odstranit variabilní úročení, umožňující automatické změny úročení v závislosti na pohybu tržní úrokové sazby, inflace apod.
4.1.2. Obchody aktivní Aktivní obchody souvisejí s aktivní stranou bankovní bilance a v obecné podobě představují půj ování peněz. Značnou část aktivních obchodů bank tvoří poskytování úvěrů, banka se tak stává věřitelem a účtuje svým dlužníkům úrok. Druhy úvěrů se rozlišují podle různých hledisek. Nejčastější členění je podle časového hlediska (doby splatnosti) na úvěry : _ krátkodobé se splatností do cca 1 roku, úroková sazba bývá nižší, 163
_ střednědobé se splatností zpravidla do 4 let, úroková sazba bývá vyšší než u předchozího druhu, _ dlouhodobé se splatností nad 4 roky, úroková sazba je ještě vyšší. Podle ú elu se dělí na spotřební, provozní, investiční, překlenovací, hypoteční, exportní, importní, apod. Podle odvětví příjemce úvěru na průmysl, zemědělství, stavebnictví, obchod vnitřní a zahraniční, apod. Podle zajištění úvěru na nekrytý (bianko nebo též blanko úvěr) a krytý osobním zajištěním (ručením, směnkou apod.) nebo reálným zajištěním (zástavou). Podle metody úvěrování na jednorázový, kontokorentní (tj. variabilní čerpání) a revolvingový (poskytovaný opakovaně v dílčích částkách). Nejvýznamnější položkou aktivních obchodů bank v ČR jsou úvěry klientům, dále pak vklady u jiných bank a jim poskytnuté úvěry. Každodenní průměrná sazba, za níž banky poskytují na mezibankovním trhu úvěry jiným bankám, se označuje PRIBOR (Prague Interbank Offered Rate). Obdobně např. LIBOR, FRIBOR, VIBOR pro Londýn, Frankfurt, Vídeň.
153.
65. Akreditiv, platební a zajišťovací funkce
= nástroj úvěrování; zvl. poukázka vystavená na 1 či několik bank s příkazem vyplatit doručiteli, příp. jiné osobě, na niž je akreditiv vystaven, peněžitý obnos až do výše sumy v akreditivu uvedené či poskytnout jiné plnění (př. přijmout směnku) za tam stanovených podmínek. Prodávajícímu dává jistotu řádné platby, kupujícímu jistotu, že prodávající kupní cenu získá až poté, co splní své smluvní povinnosti. Smlouva - banka se vůči příkazci zavazuje, že na základě jeho žádosti poskytne určité osobě (oprávněnému) na příkazcův účet určité plnění za předpokladu, že oprávněný splní stanovené podmínky; příkazce se zavazuje zaplatit bance za otevření akreditivu odměnu. Písemná forma; absolutní obchod. Obsah závazku - pr. vztah 3 osob (příkazce, banka, beneficient). 1) Pr. důvod vzniku závazku: a) mezi příkazcem a bankou - smlouva o otevření akreditivu b) banky vůči oprávněnému - oznámení oprávněnému, že byl akreditiv v jeho prospěch otevřen c) mezi bankami - smlouva mandátní. Smlouvou o akreditivu není založen přímý obligační poměr mezi příkazcem a oprávněným (mají vzájemná P a P př. z kupní smlouvy). Závazek banky z akreditivu je na pr. vztahu příkazce a beneficienta nezávislý.
2) Banka sdělí oprávněnému písemně, že v jeho prospěch otevírá akreditiv a oznámí mu jeho obsah. V akreditivní listině musí být určeno: a) plnění, k němuž se banka zavazuje (př. zaplacení, akceptace směnky) b) doba platnosti akreditivu c) akreditivní podmínky, jež má oprávněný splnit. Toto sdělení banka učiní bezodkladně po uzavření smlouvy, ledaže tak má dle smlouvy učinit až na příkazcův pokyn. 3) Otevřením akreditivu vzniká příkazci vůči bance závazek k úplatě za otevření akreditivu - výše obvykle sjednána odkazem na sazebník banky (jinak úplata obvyklá v době uzavření smlouvy). 4) Provedením oznámení může banka pověřit jinou banku = avizující banku, která zpravidla jako zmocněnec i plní dle akreditivu. Banka, jež jen avizuje, odpovídá za škodu způsobenou nesprávností oznámení, není však přímo zavázána z akreditivu, který sama neotevřela ani nepotvrdila. Druhy akreditivů: 1) neodvolatelný - presumován; banka jej může změnit či zrušit jen se souhlasem příkazce i oprávněného 2) odvolatelný - musí to akreditivní listina výslovně uvést; banka jej může změnit či zrušit písemně do doby, než oprávněný splní podmínky 3) potvrzený - je-li neodvolatelný akreditiv z podnětu banky, jež je jím vázána, potvrzen další bankou, vzniká oprávněnému nárok na plnění vůči této bance od doby, kdy mu potvrzení bylo oznámeno; banky jsou zavázány solidárně; Typicky je plněno potvrzující bankou - té pak vzniká nárok vůči bance, jež o potvrzení požádala; ke změně či zrušení potvrzeného akreditivu je nutný i souhlas potvrzující banky 4) nepotvrzený 5) dokumentární - banka musí poskytnout oprávněnému plnění, jsou-li jí během platnosti akreditivu předloženy dokumenty určené v akreditivní listině (př. listiny potvrzující odeslání zboží). Dokumenty banka přezkoumá s odbornou péčí a prověří, zda jejich obsah zjevně odpovídá podmínkám. Jsou-li dokumenty bez závad a včas předloženy, nemůže příkazce zabránit proplacení. Banka odpovídá za škodu způsobenou příkazci ztrátou, zničením či poškozením dokumentů převzatých od oprávněného (ledaže ji nemohla odvrátit ani při vynaložení odborné péče) 6) jiné - bod 5 platí přiměřeně i na jiné druhy akreditivů, dle nichž se lze domáhat plnění při splnění jiných podmínek, než je předložení dokumentů.
1.1.3 66. Běžný a vkladový účet
165
154. Smlouva o běžném účtu Banka se zavazuje zřídit od urč. doby a na urč. měnu pro jeho majitele běžný účet (kontokorent); písemná forma; absolutní obchod. Zřízením BÚ vzniká mezi bankou a majitelem účtu obch. vztah, kdy účet slouží jako forma zúčtování vzájemných pohledávek a závazků mezi nimi (účelem je provádění hladkého platebního styku). Je-li zřízení účet pro několik osob, má každá z nich postavení majitele účtu. Odlišnými osobami mohou být majitel účtu a osoba oprávněná disponovat prostředky na účtu. Povinnosti banky: a) přijímat na BÚ peněžité vklady či platby v měně, na níž účet zní, ve prospěch majitele účtu a z peněžních prostředků na účtu vyplácet dle příkazů majitele či jiných, majitelem určených osob, a za podmínek stanovených ve smlouvě požadované částky nebo provádět z účtu platby ve prospěch jiných účtů. Nevyplývá-li z příkazu doba, kdy má být platba provedena, musí ji provést v den, který následuje po doručení příkazu; b) je-li to smluveno, musí banka provést platby do urč. částky, i když nemá potřebné peníze na účtu (P a P se řídí smlouvou o úvěru) c) připsat ve prospěch účtu peněžní prostředky ke dni, kdy získala p. s nimi nakládat, a od toho dne náleží majiteli účtu úroky. Částky, jež majitel z účtu odčerpal, účtuje banka k tíži účtu dnem, kdy je vyplatila v hotovosti či kdy uskutečnila hladké platby (za tento den již nenáležejí úroky) d) ze zůstatku účtu platit majiteli úroky - splatné koncem každého čtvrtletí (dis) a připisují se ve prospěch BÚ. Není-li sjednána výše úroků, platí se úroky stanovené zákonem, jinak úroky obvyklé pro účty vedené za obdobných podmínek e) oznámit majiteli účtu údaje o přijatých a provedených platbách (ve smluvené, jinak bezodkladné lhůtě); majitel může požadovat, aby banka provedení plateb prokázala f) oznámit bezodkladně majiteli výši zůstatku ke konci kalendářního roku g) odstranit bez odkladu chybné účtování (nedotčen nárok na náhradu škody). Povinnosti majitele - uhradit bance náklady spojené s provedením plateb (nejde o odměnu) - ta může k jejich započtení užít prostředků na účtu (cog.) Zánik závazku – výpověď: a) majitel - kdykoliv písemně; účinnost nastává doručením b) banka - písemně ke konci měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena majiteli. Zůstatek banka vyplatí majiteli nebo dle jeho příkazu převede na jiný účet u této banky či po odečtení N s tím spojených na účet u jiné banky.
155. Smlouva o vkladovém účtu Banka se zavazuje zřídit pro majitele vkladový účet v urč. měně a platit mu z peněz složených na účtu úroky; majitel se zavazuje složit na účet prostředky v sumě určené smlouvou a přenechat je k využití bance. Písemná forma; absolutní obchod. Není-li určena měna, je účet v Kč.
Majitel přenechává bance na urč. dobu k využití peníze, jež sám dočasně nepotřebuje (bezpečné uložení a úročení vyšší sazbou). Banka získává na určitou dobu předmět vkladu k vlastnímu obch. využití, nemusí mít prostředky pohotově. Dispozice s prostředky - termín vkladu: a) relativně pevný - použije-li majitel prostředky před uplynutím dohodnuté doby (resp. výpovědní lhůty), ztrácí nárok na úrok nebo, je-li to sjednáno, náleží mu úrok nižší b) absolutně pevný - vyloučeno p. majitele disponovat s prostředky na účtu před uplynutím dohodnuté doby či výpovědní lhůty (musí to být smluveno). Úroky - banka platí úrok ve smluvené výši, jinak ve výši stanovené zákonem, jinak v obvyklé výši s přihlédnutím k délce doby, po kterou byly prostředky na účtu vázány. Splatnost úroků: a) u účtu sjednaného na dobu neurčitou či nad 1 rok - koncem každého roku b) ost. - po uplynutí sjednané doby či po vypovězení smlouvy. Úroky se počítají ode dne, kdy banka získala p. nakládat s prostředky; za den, kdy s nimi nakládá majitel, mu úroky nenáleží. Zánik závazku: a) uplynutím doby b) výpovědí - lhůta: smluvní, jinak (u výpovědi podané majitelem) 3 měsíce ode dne, kdy majitel doručil bance písemnou výpověď; vypovědět lze i jen část vkladu. 1.1.4
156.
Při zániku závazku banka uvolněné prostředky majiteli vyplatí nebo je převede na
PODROBNĚJI: A) Smlouva o běžném účtu
157. Právní úprava - § 708 an. Obch. z. - smlouva o úvěru dle Obch.z.( podpůrně pro kontokorent, v případě, že je sjednán) - zákon o platebním styku - odkaz v § 713 odst. 2 - zákon o opatřeních proti legalizaci trestné činnosti (jen pro fajnšmekry, nebude rozebráno)
158. Účel Účelem smlouvy o běžném účtu je umožnit majiteli používat prostředky na jeho běžném účtu v bezhotovostním platebním styku.
159. Obecná charakteristika - smlouva má konsensuální povahu = nevzniká složením peněz na účet, ale sepsáním smlouvy, čímž se liší od vkladové smlouvy z občanského zákoníku, která je smlouvou reálnou. - obligatorně písemná forma. Pokud by nebyla dodržena, byla by smlouva absolutně neplatná. - zásadně dispozitivní až na výjimky. - absolutní obchod ( § 261 odst.3 písm.d ) - možnost sjednat kontokorent - jde pak vlastně o kombinaci smlouvy o běžném účtu s úvěrovým účtem. Kontokorent stanoví povinnost banky provést i platby, pro které není momentálně na účtu dostatečné množství prostředků. Není-li sjednán, má banka povinnost provádět platby, jen pokud je na účtu dostatek peněžních prostředků. - často jsou sjednávány tzv. bankovní podmínky, které mají povahu obchodních podmínek podle § 273 ObchZ.
167
160. části smlouvy • I) Obligatorní - závazek banky zřídit od určité doby běžný účet, který musí být v určité měně - závazek banky přijímat na účet vklady a platby - závazek banky uskutečňovat z účtu výplaty a platby - přesné určení smluvních stran (jako v každé smlouvě)
•
II) Fakultativní (demonstrativně v § 709 odst.2) - mohou být předmětem všeobecných obchodních podmínek
a) b)
Osoby oprávněné nakládat s peněžními prostředky + způsob nakládání
c)
Lhůty a formu oznámení banky majiteli účtu o přijatých a provedených platbách. Samotná oznamovací povinnost banky plyne ze zákona o platebním styku.
d)
Stanovení výše úplaty a způsobu jakým ji majitel bance zaplatí.
160.1.1
Výše úrokové sazby. Není- li stanovena smlouvou, užije se podpůrně § 714 odst.4, který stanoví, že: Nejsou-li výše úrokové sazby nebo způsob jejího stanovení sjednány ve smlouvě o běžném účtu, činí úroková sazba polovinu diskontní sazby stanovené Českou národní bankou ke dni, k němuž se úroky připisují k zůstatku peněžních prostředků na účtu.
•
5. Nakládání
I) S účtem
- Nakládáním s účtem = zřízení, jakákoli změna (včetně výše úroků, nákladů na vedení účtu a podpisových vzorů) a ukončení vedení účtu. - oprávněn nakládat s účtem je:
a) b)
majitel účtu. jiná osoba která k tomu musí být zmocněna na základě zvláštní plné moci udělené majitelem účtu, podle kogentního ustanovení § 709 odst. 3 obch. zák. Podpisy na udělené plné moci musí být úředně ověřeny, nebo musí být tato plná moc udělena před bankou, tedy jejím pověřeným pracovníkem.
- V případě, že je účet zřízen pro více osob, stávají se spolumajiteli tohoto účtu a každá z nich má postavení majitele. Jsou oprávněni nakládat s ním společně, pokud se nedohodnou, že s ním bude nakládat jeden nebo více z nich. Zákon v § 709 odst. 4 presumuje, že podíl na zůstatku peněžních prostředků je u všech spolumajitelů stejný. Toto ustanovení je dispozitivní - Majitelem účtu může být jak fyzická, tak právnická osoba, bez ohledu na to, jestli je nebo není podnikatelem. U osobních účtů může s účtem nakládat jeho majitel, popřípadě zákonný zástupce nezletilého nebo způsobilosti omezeného majitele. U podnikatelských účtů je osobou oprávněnou k nakládání s účtem vždy statutární orgán (popřípadě likvidátor nebo insolventní správce a prokurista, pokud se jedná o provoz podniku)
•
II) S peněžními prostředky na účtu
- Nakládat s peněžními prostředky mohou naproti tomu osoby, uvedené v podpisových vzorech předaných bance majitelem účtu nebo ve smlouvě samotné. Poslední novelou bylo do textu ustanovení § 710 odst. 2 obch. zák. doplněno, že podpisové vzory musí mít náležitosti plné moci. Dokonce i majitel musí být uveden v podpisových vzorech, protože by jinak nebyl oprávněn nakládat s prostředky na účtu. - Jediným, kdo je dále oprávněn nakládat s prostředky na účtu je banka na základě smlouvy o běžném účtu nebo na základě občanského soudního řádu v případě výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky.
160.1.2
6. Povinnosti banky
• I) Přijímat nebo uskutečňovat vklady a platby v měně, na kterou účet zní = základní povinnost - Platby musí být provedeny v den určený majitelem účtu nebo oprávněnou osobou, popřípadě v den stanovený smlouvou. Pokud není den určený ani jedním tímto způsobem, musí banka odepsat peněžní prostředky nejpozději následující pracovní den po předání příkazu. - Platby musí být připsány dle kogentního ustanovení obch. zák., které odkazuje na zákon o platebním styku, a to na § 8, který obsahuje lhůty u jednotlivých typů převodu. Obecně lze říci, že platí pravidlo připsání na účet nejpozději následující pracovní den po získání práva na jejich nakládání u převodů na území ČR a u přeshraničních převodů (tj. u převodů „mezi členskými státy Evropské unie a dalšími stáry tvořícími Evropský hospodářský prostor do výše protihodnoty 50 000 EUR“) je stanovena lhůta pěti pracovních dnů.
•
II) Informační povinnost
- zákon stanoví bance povinnost oznamovat pravidelně majiteli účtu výši zůstatku ve lhůtách, které si s ním dohodne ve smlouvě o běžném účtu v § 712 Obch.zák. „Pokud nejsou tyto lhůty dohodnuty platí, že banka je povinna oznámit majiteli účtu po skončení kalendářního měsíce všechny přijaté vklady a platby a každou výplatu a provedenou platbu v tomto kalendářním měsíci.“ Totéž musí banka učinit na konci každého kalendářního roku tzv. výpisem z účtu.
•
III) Povinnost platit úroky
- Majitel účtu má právo na úroky z peněžních prostředků uložených na svém běžném účtu. Výše úrokové sazby záleží na tom, jak se banka s majitelem účtu dohodne. Zákon kogentně stanoví úrokovou sazbu ve výši poloviny diskontní sazby stanovené Českou národní bankou jako podpůrný prostředek v případě, že si ji banka s klientem nesjedná. Úroková sazba se obvykle stanoví jako roční. Úroky náležejí majiteli účtu ode dne, k němuž byly peněžní prostředky na jeho účet připsány, a to do dne, kdy byly odepsány nebo vyplaceny.
160.1.3
7. Zánik smlouvy
- Smlouva zaniká - kromě obecných způsobů platících pro všechny smlouvy – výpovědí, a to buď klientem nebo bankou. Obch. zák. v § 715 stanoví, že majitel účtu i banka mohou smlouvu kdykoli vypovědět, majitel i když byla uzavřena na dobu určitou. Výpověď vyžaduje písemnou formu pod sankcí absolutní neplatnosti. Smlouva vypovězená majitelem účtu zaniká dnem doručení výpovědi bance. Pokud smlouvu vypovídá banka, smlouva o běžném účtu zaniká teprve ke konci kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, kdy byla smlouva doručena majiteli účtu. Zákon dává bance možnost „vypovědět smlouvu o běžném účtu s okamžitou účinností v případě, kdy majitel účtu podstatným způsobem porušil povinnosti ze smlouvy vyplývající.“
160.1.4
8. Vypořádání pohledávek a závazků
- Po zániku smlouvy musí banka neprodleně vypořádat pohledávky a závazky týkající se účtu a poté účet zrušit. - Banka má právo započítat si své pohledávky, které má vůči majiteli účtu. Majitel účtu má zase povinnost vrátit bance platební karty a tiskopisy šeků, které mu banka k jeho běžnému účtu vydala. - Po tomto vypořádání banka účet zruší a převede zůstatek na jiný účet stejného majitele, pokud jí k tomu dá pokyn, nebo ho přímo vyplatí majiteli.
160.1.5
9. Smrt majitele účtu
- Ustanovení § 715a odst. 1 obch. zák. stanoví, že smrtí majitele účtu smlouva o běžném účtu nezaniká. V tomto případě má banka povinnost pokračovat v přijímání a výplatách peněžních prostředků. - Pokud majitel účtu stanovil, že po jeho smrti nemá banka ve výplatách a platbách pokračovat, banka poté, co se hodnověrně dozví, že majitel účtu zemřel, následujícím dnem platby a výplaty zastaví. Nadále je oprávněna disponovat s prostředky na účtu zmocněná osoba, ledaže by jí udělená plná moc byla omezena jen na dobu života majitele účtu. Pokud byl po smrti majitele účtu ustanoven správce dědictví, stává se nositelem práv a povinností majitele z běžného účtu.
160.2
B) Smlouva o vkladovém účtu
160.2.1
1. Právní úprava
- § 716 an. Obch. zák. - odkazy na smlouvu o běžném účtu. Přiměřeně se tedy použije hlavně: povinnost označit majitele účtu, zásady nakládání s účtem, s peněžními prostředky na účtu, vypořádání zrušeného účtu, smrt majitele účtu
160.2.2
2. Účel
- Hlavním účelem vkladového účtu je dlouhodobé ukládání a zhodnocování úspor klienta. Ten přenechává bance své peněžní prostředky k finančnímu využití převážně na dobu stanovenou ve smlouvě. S přihlédnutím k tomu jsou sjednané úroky ze zůstatku vkladového účtu v praxi značně vyšší než úroky ze zůstatku běžného účtu.
160.2.3
3. Obecná charakteristika
169
- obligatorně písemná forma. Pokud by nebyla dodržena, byla by smlouva absolutně neplatná. - absolutní obchod ( § 261 odst.3 písm.d )
160.2.4 •
4. Části smlouvy I) Obligatorní
- závazek banky zřídit účet a platit úroky - závazek majitele vložit peněžní prostředky a přenechat jejich využití bance na dobu určitou nebo neurčitou s předem stanovenou výpovědní lhůtou.
•
II) Fakultativní (§ 716a) - mohou být předmětem všeobecných obchodních podmínek
160.2.5
a) b)
Osoby oprávněné nakládat s peněžními prostředky na účtu
c) d) e)
Lhůty a formu oznámení banky majiteli účtu o přijatých a provedených platbách.
Výši nebo způsob stanovení výše úrokové sazby. Pokud smlouva nestanoví výši nebo způsob určení úroků, použije se ustanovení obch. zák. § 718 odst. 1, kdy úroková sazby činí polovinu lombardní sazby stanovené Českou národní bankou ke dni, k němuž se úroky připisují k zůstatku peněžních prostředků na účtu. Není zde výše úplaty a způsob jakým ji majitel bance zaplatí. V praxi banky úplatu nepožadují. ujednání ohledně nakládání s prostředky na účtu před uplynutím doby určené ve smlouvě na dobu určitou (tzv. termínované smlouvy) nebo před uplynutím výpovědní lhůty u smluv na dobu neurčitou. - Smluvní strany se mohou ve smlouvě dohodnout na tzv. absolutně pevném termínu vkladu, což znamená, že majitel není vůbec oprávněn nakládat s peněžními prostředky na účtu, například je předčasně vybrat. Pokud toto neučiní, potom i v případě, že se o tom smlouva vůbec nezmiňuje, bude vklad uzavřen jako tzv. relativně pevný, kdy majitel může předčasně disponovat s vkladem případně s jeho částí (u smlouvy na dobu neurčitou). Pro majitele účtu toto není výhodné, protože když nakládá se svým vkladem před uplynutím zmíněných lhůt, znamená to pro něj finanční ztrátu v podobě ztráty nároku na úroky. Ve smlouvě lze dohodnout, že úroky nezaniknou, pouze se sníží způsobem, který smlouva stanoví. To se podle § 717 obch. zák. týká pouze úroků z částky, u níž nebyla dodržena výpovědní lhůta, protože majitel vkladového účtu na dobu neurčitou může vypovědět i jen část vkladu.
5. Úročení
- Smlouva o vkladovém účtu je zásadně dispozitivní kromě základního ustanovení, požadavku písemné formy a zásady úročení. „Úročení vkladu je jedním z pojmových znaků smlouvy o vkladovém účtu, a není proto možno úročení vkladů smlouvou vyloučit.“ Pokud smlouva nestanoví výši nebo způsob určení úroků, použije se ustanovení obch. zák. § 718 odst. 1, kdy úroková sazby činí polovinu lombardní sazby stanovené Českou národní bankou ke dni, k němuž se úroky připisují k zůstatku peněžních prostředků na účtu. - splatnost - pokud neurčí smlouva, stanoví zákon. -Jsou-li peněžní prostředky uloženy méně než 1 rok, pak jsou úroky splatné po uplynutí lhůty, po kterou jsou peněžní prostředky na účtu vázány, nebo po účinnosti výpovědi. - Jsou-li peněžní prostředky uloženy déle než 1 rok, pak jsou úroky splatné po uplynutí kalendářního roku, za předpokladu, že o to majitel účtu požádá. - Pokud byla smlouva sjednána na dobu neurčitou, jsou úroky splatné nejpozději koncem každého kalendářního roku.
1.1.5 67. Smlouva o inkasu
Smlouvou o inkasu se zavazuje banka obstarat pro příkazce přijetí plnění určité peněžní pohledávky od určitého dlužníka nebo obstarat jiný inkasní úkon. Smluvní stranou je banka ve smyslu zák. č. 21/1992 Sb., o bankách, v novelizovaném znění, popřípadě jiná oprávněná osoba ve smyslu § 762. Druhou smluvní stranou může být kterákoli osoba.
Smlouva o inkasu má vždy povahu absolutního obchodu, vztah vzniklý na jejím základě se vždy řídí obchodním zákoníkem, bez ohledu na povahu účastníků. Celá její úprava je dispozitivní, a tak strany mají možnost se dohodou od jednotlivých ustanovení odchýlit nebo je vyloučit. K platnosti smlouvy se nevyžaduje její uzavření v písemné formě. V praxi se smlouva zpravidla uzavírá tak, že její návrh činí formou písemného požadavku na inkaso příkazce a banka tento návrh akceptuje konkludentně tím, že začne obdržený požadavek (příkaz) realizovat. Závazek banky -spočívá v obstarání přijetí plnění určité peněžité pohledávky nebo obstarání jiného inkasního úkonu. Ve smlouvě musí být provedeno vymezení peněžité pohledávky (její výše) a dlužníka nebo vymezení jiného inkasního úkonu. Jiným inkasním úkonem bude zejména obstarání přijetí (akceptu) směnky nebo obstarání směnečného rukojemství (avalu). „Obstarání“ záleží ve vyvíjení činnosti, která směřuje k tomu, aby dlužník poskytl plnění určité peněžité částky nebo aby určitá osoba uskutečnila inkasní právní úkon. Bance ze smlouvy nevzniká povinnost poskytnout plnění. Tím se liší od smlouvy o otevření akreditivu i od bankovní záruky. Pro smlouvu o inkasu mají mimořádný význam „Jednotná pravidla pro inkasa“ vydaná Mezinárodní obchodní komorou v r. 1978. Vyjadřují obchodní zvyklosti a mají podpůrnou platnost ve smyslu § 264, 730. Podpůrně platí pro smlouvu o inkasu též ustanovení o smlouvě mandátní (§ 699). Postup banky vůči dlužníkovi - Banka požádá dlužníka o zaplacení peněžní částky nebo provedení úkonu vyžadovaného podle smlouvy uzavřené s příkazcem. Odmítne-li dlužník požadovanou částku zaplatit nebo uskutečnit požadovaný právní úkon anebo jestliže tak neučiní bez zbytečného odkladu, podá o tom banka ihned zprávu příkazci. Při obstarávání inkasa je banka povinná postupovat s odbornou péčí podle pokynu příkazce, avšak neodpovídá za to, že inkaso se neuskuteční. Porušení povinnosti postupovat při obstarávání inkasa s odbornou péčí může mít za následek povinnost k náhradě škody podle obecných ustanovení (§ 373 an. a § 757). Takovou povinnost by mohl mít pro banku, která je smluvní stranou, za následek také nedostatek odborné péče u bank použitých ke splnění jejích povinností ze smlouvy. Vyloučení odpovědnosti banky podle odstavce 2 se týká jen případu, kdy inkaso bylo neúspěšné, ačkoli při jeho obstarávání banka postupovala s odbornou péčí podle pokynu příkazce. Banka by však odpovídala za škodu způsobenou neúspěšností inkasa, jestliže by příčinou této škody bylo porušení povinnosti postupovat s odbornou péčí podle pokynu příkazce. Předání přijatých hodnot - Přijatou peněžní částku nebo cenné papíry, jež byly předmětem inkasního úkonu, je povinna banka předat bez zbytečného odkladu příkazci. Banka odpovídá za škodu způsobenou ztrátou, zničením nebo poškozením těchto dokumentů, ledaže jim nemohla zabránit při vynaložení odborné péče. Povinnost předání peněžní částky se v případě částečného plnění dlužníka týká částky skutečně přijaté, nikoli částky, jejíž plnění mělo být bankou podle smlouvy obstaráno. Z cenných papírů se bude většinou jednat o cizí směnku (i když není vyloučena ani směnka vlastní). V případě protestu směnky se povinnost předání vztahuje také na protestní listinu, i když není cenným papírem. Pro způsob předání přijaté peněžní částky bude určující obsah smlouvy. V něm by měl být způsob předání 171
podrobněji upraven zvláště pro případ, že banka ke splnění svého závazku použije další banky. Nesplnění povinnosti předat přijaté hodnoty včas, tj. ve lhůtě „bez zbytečného odkladu“ (rozumí se od přijetí), může mít za následek odpovědnost za škodu tím příkazci způsobenou. Dokumenty, na které se vztahuje odpovědnost za škodu způsobenou jejich ztrátou nebo poškozením, jsou cenné papíry, zejména směnky, které byly předmětem inkasního úkonu. Od toho je třeba odlišovat odpovědnost banky za škodu způsobenou ztrátou, poškozením nebo zničením dokumentů, které měla banka předat třetí osobě (§ 697, 698).
Inkaso prostřednictvím jiné banky - Má-li podle smlouvy banka obstarat inkaso prostřednictvím jiné banky určené příkazcem, uskutečňuje se inkaso touto bankou na účet a nebezpečí příkazce. Banka, která se ve smlouvě zavázala inkaso obstarat, tak může učinit buď sama, nebo prostřednictvím jiné banky. Z formulace „má-li podle smlouvy“ mohou vznikat pochybnosti, zda možnost obstarat inkaso prostřednictvím jiné banky musí být ve smlouvě o inkasu uvedena. Z podpůrné platnosti ustanovení o mandátní smlouvě pro smlouvu o inkasu lze usuzovat, že takovou možnost má banka ze zákona a neměla by ji pouze v případě, že by tak smlouva o inkasu stanovila (§ 568 odst. 1). Na druhé straně toto ustanovení jako ustanovení zvláštní vyžaduje, aby jinou banku, která má inkaso obstarat, určil příkazce, tedy nikoli banka. V praxi proto bude patrně třeba rozlišovat, kdy inkaso obstarává jiná banka určená příkazcem, a případy, kdy inkaso obstarává banka určená bankou, která je smluvní stranou. V prvním případě se inkaso uskutečňuje příkazcem určenou bankou na účet a nebezpečí příkazce. V druhém případě banka odpovídá za porušení povinností použitou bankou tak, jako kdyby závazek plnila sama (§ 331). Určení jiné banky příkazcem může být buď obsaženo ve smlouvě o inkasu, nebo může být provedeno dodatečně. V druhém případě je třeba, aby příkazce provedl určení v dohodnuté lhůtě, aby mohla banka plnit svůj závazek obstarat inkaso prostřednictvím určené banky
Úplata za obstarání inkasa - Z vymezení smlouvy o inkasu v § 692 vyplývá, že jde o smlouvu povinně úplatnou. Výše úplaty nebo způsob jejího určení však nemusí být ve smlouvě stanoven. Podpůrná platnost § 566 odst. 2 (§ 699) znamená, že ve smlouvě nemusí být ani výslovný závazek příkazce za obstarání inkasa zaplatit úplatu. Obstarání inkasa za úplatu se předpokládá, protože je tato činnost předmětem podnikatelské činnosti banky. Výše úplaty může být ve smlouvě určena odkazem na sazebník banky. Základem pro určení obvyklé odměny bude rovněž sazebník podle stavu ke dni uzavření smlouvy, pokud ovšem nebude vybočovat z obvyklosti ve srovnání s jinými bankami. Vedle nároku na úplatu má banka nárok také na náhradu nutně nebo účelně vynaložených nákladů při plnění svého závazku, které nelze považovat za zahrnuté v dohodnuté ani v obvyklé odměně (§ 572). Jejich součástí jsou i náklady a odměna banky, jejímž prostřednictvím je inkaso obstaráváno. V Jednotných pravidlech pro inkasa (čl. 22) je řešena situace, kdy podle smlouvy o inkasu mají jít úplata za obstarání inkasa a náklady bank za takové obstarání k tíži dlužníka a dlužník je odmítne zaplatit. K obchodním zvyklostem podle Jednotných pravidel pro inkasa patří možnost banky si úplatu (odměnu) a náklady srazit z výnosu inkasa.
Bankovní dokumentární inkaso
- Ve srovnání s obecnou úpravou smlouvy o inkasu smlouva o bankovním dokumentárním inkasu obsahuje navíc závazek banky vydat třetí osobě dokumenty. Může jít jak o dokumenty opravňující nakládat se zbožím (náložný list apod.), tak i o jiné doklady. Nemusí být ve smlouvě uvedeny a jejich určení záleží na příkazci. Zpravidla se jedná o doklady týkající se dodání zboží (faktura, doklady o dopravě zboží). Doklady je banka oprávněna a povinna vydat proti zaplacení určité peněžní částky nebo provedení jiného inkasního úkonu. Částka, která má být zaplacena nebo inkasní úkon, který má být proveden, musí být ve smlouvě určeny. O zaplacení peněžní částky a provedení jiného inkasního úkonu platí to, co bylo uvedeno obecně u smlouvy o inkasu (§ 692). Jiný inkasní úkon může záležet také ve výměně dokladů týkajících se jedné dodávky zboží za doklady týkající se jiné dodávky zboží jako způsobu realizace výměnného obchodu. Dokumenty uvedené ve smlouvě je banka povinna převzít a opatrovat s odbornou péčí. Za dokumenty, které musí banka opatrovat s odbornou péčí, je nutné považovat také ty, které banka převzala a ve spojení s nimi přistoupila k vyřizování inkasa. Pro odpovědnost za škodu způsobenou ztrátou, zničením nebo poškozením dokumentů platí § 570. Pro práva a povinnosti stran je určující především obsah smlouvy o inkasu. Vedle toho mají význam dispozitivní ustanovení § 692–698. Podpůrné použití ustanovení o mandátní smlouvě přichází v úvahu až v případě, že práva a povinnosti stran se neřídí podle smlouvy, ani podle ustanovení obchodního zákoníku o smlouvě o inkasu. V úvahu přicházejí zejména tato ustanovení: § 566 odst. 2, § 567, 570, § 571 odst. 2, § 572, 574, 575.
1.1.6 68. Tiché společenství
Tiché společenství je právní vztah dvou účastníků, z nichž jeden, označovaný jako tichý společník, se podílí vkladem na podnikání podnikatele - druhého účastníka. Z účasti mu vzniká právo na podíl na zisku Smlouva o tichém společenství je smlouva, kterou uzavřou mezi sebou podnikatel a tzv. tichý společník. Je jednou z vedlejších forem podnikání. Smlouva o tichém společenství nachází svoji úpravu v § 673 až § 681 obchodního zákoníku. U tohoto smluvního typu jsou čtyři ustanovení kogentní (§ 673, § 678, § 679 odst. 1, § 680). Podle § 263 odst. 2 se přitom strany nemohou dohodou odchýlit od ustanovení, která předepisují povinnou písemnou formu právních úkonů. Ostatní ustanovení jsou dispozitivní (viz § 263 obchodního zákoníku) a právní úprava není nijak bohatá. Je tedy možno konstatovat širokou možnost pro různá smluvní řešení. Ujednání v konkrétní smlouvě budou mít přednost před dispozitivním řešením zákonným. Aby šlo o smlouvu podle citované právní úpravy, musí odpovídat základnímu ustanovení. Současně se musí respektovat pro tuto smlouvu stanovená písemná forma. Smlouvu o tichém společenství řadíme do 173
kategorie typových (absolutních) obchodů, kterých se použije bez ohledu na povahu účastníků (viz § 261 odst. 3 obchodního zákoníku). ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Aby se jednalo o pojmenovanou smlouvu o tichém společenství (podle § 673 až § 681 obchodního zákoníku), musí smlouva obsahovat podstatné části základního ustanovení této smlouvy. Podle základního ustanovení (§ 673) se smlouvou o tichém společenství: - "zavazuje tichý společník poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se jím na jeho podnikání" a - "podnikatel se zavazuje k placení části čistého zisku po odečtení povinného přídělu do rezervního fondu, je-li podnikatel povinen tento fond vytvářet, vyplývající z podílu tichého společníka na výsledku podnikání." Ve smlouvě o tichém společenství musí být dohodnutý rozsah účasti tichého společníka na zisku a na ztrátě stejný. (Dříve použité slovo "dohodnut", zvolené harmonizační novelou, změnila tzv. technická novela na "dohodnutý".) Před harmonizační novelou nebyl podíl na zisku a na ztrátě stanoven jako stejný. Přitom podíl na ztrátě nebyl uveden v základním ustanovení, ale byl mimo základní ustanovení v dispozitivní úpravě. To obecně umožňovalo sjednávat podíl na ztrátě nižší než podíl na zisku. Realizovala se však opačná smluvní řešení. Novelizovaný text se tedy jeví pro tichého společníka příznivější. Podstatnými částmi smlouvy1) - kromě přesného určení smluvních stran a vkladu (předmětu a hodnoty) - tedy je: - závazek tichého společníka poskytnout podnikateli vklad a podílet se tímto vkladem na podnikání, - závazek podnikatele k placení části zisku, charakterizovaný základním ustanovením, - dohodnutý rozsah účasti na zisku a na ztrátě, a to stejný. U společnosti s ručením omezeným a u akciové společnosti schvaluje smlouvu o tichém společenství a její změny valná hromada (s účinností od 1. 1. 2001). SMLUVNÍ STRANY Z textu zákona vyplývá, že není specifikováno, kdo může být tichým společníkem, zatímco druhého účastníka označuje zákon za podnikatele. Otázku, zda může být v pozici podnikatele jiný subjekt, řešil již K. Eliáš2) a podle našeho názoru správně uvedl, že v této situaci nelze uzavřít smlouvu o tichém společenství, ale pokud by taková situace vůbec nastala, pak jen smlouvu nepojmenovanou podle § 51 občanského zákoníku, případně za provedení § 262 obchodního zákoníku nepojmenovanou smlouvu podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku. Někdy se dovozuje, že se na nepojmenovanou smlouvu vztáhnou analogicky § 673 a násl. obchodního zákoníku, a to podle § 853 občanského zákoníku. Tento názor nezastáváme. Domníváme se totiž, vzhledem k textu kogentního § 269 odst. 1 obchodního zákoníku, že na jiné než jen (jak zákon v § 269 odst. 1 uvádí) pojmenované smlouvy (obsahující podstatné části smluv uvedených v základních ustanoveních smluvních typů) nelze ustanovení druhé hlavy třetí části obchodního zákoníku analogicky použít.3) Analogické použití § 673 až § 681 obchodního zákoníku by tedy podle našeho soudu nebylo
pro tzv. nepojmenovanou smlouvu (uzavřenou podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku) možné. Je však možné ve smlouvě uzavřené podle § 269 odst. 2 dohodnout použití zvolených ustanovení zákona, a to i z právní úpravy věnované smlouvě o tichém společenství. Další otázkou je, zda jeden podnikatel může mít více tichých společníků na základě jednotlivých smluv. Přestože to zřejmě oslabí "tichost" společníka, zákon takové situace po našem soudu nezakazuje. Nic ani nebrání tomu, aby se někdo stal tichým společníkem na podnikání většího počtu podnikatelů, a to na základě samostatných smluv. PŘEDMĚT VKLADU Předmětem vkladu může být určitá peněžní částka, určitá věc, právo nebo jiná majetková hodnota využitelná při podnikání. "Sporné je, zda-li vkladem tichého společníka mohou být osobní výkony. V současné době spíše převládá názor, že osobní výkony (práce) nemohou být vkladem tichého společníka, i když to zákon výslovně nezakazuje. Jde o otázku spornou, zatím nejudikovanou."4) Tichý společník je povinen předmět vkladu předat podnikateli nebo mu umožnit jeho využití při podnikání v době smluvené, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. Nestanoví-li se smlouvou jinak, stává se podnikatel převzetím věci, s výjimkou nemovitých věcí, jejím vlastníkem. Je-li předmětem vkladu nemovitá věc, je podnikatel oprávněn k jejímu užívání po dobu trvání smlouvy. Je-li předmětem vkladu právo (a smlouva nestanoví něco jiného), je podnikatel oprávněn po dobu trvání smlouvy k jeho výkonu. Bude-li vkladem nemovitost nebo výkon práva a dojde-li ke ztrátě při podnikání, neztrácí tichý společník vlastnictví nemovitosti ani vložené právo. Jeho vklad však bude při stejném rozsahu užívání a výkonu práva zkrácen. Tichý společník se podnikání přímo neúčastní, a nemůže tedy jednat a rozhodovat v konkrétních obchodních případech. Protože se ovšem jedná o jeho případný profit či ztrátu, je třeba umožnit mu nahlížet do obchodní dokumentace a znát účetní závěrku. Zákon proto stanoví, že je tichý společník oprávněn nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů týkajících se podnikání, na němž se účastní, a je oprávněn požadovat stejnopis účetní závěrky. PODÍL Pro určení podílu tichého společníka na výsledku podnikání je rozhodná účetní závěrka. Tichému společníkovi vzniká nárok na podíl ze zisku do třiceti dnů po vyhotovení účetní závěrky. Je-li podnikatelem právnická osoba, běží tato lhůta, v souladu s jejími stanovami, společenskou smlouvou nebo zákonem, "do 30 dnů" od schválení účetní závěrky. Zákon dále stanoví, že se o podíl na ztrátě zkracuje vklad tichého společníka. O podíl na zisku se v dalších letech snížený vklad zvyšuje a nárok na podíl na zisku vzniká společníkovi po dosažení původní výše vkladu. Tichý společník přitom není povinen při podílu na ztrátě z podnikání svůj vklad doplňovat a na ztrátě se účastní jen do výše svého vkladu.
175
Při eventuálním podílu na zisku a případné ztrátě v následujícím období, nelze požadovat vrácení zisku. Pokud by docházelo jen ke ztrátám, není sice podle obchodního zákoníku společník povinen vklad nijak doplňovat, jestliže by však byl celý jeho vklad vyčerpán, zaniká účast tichého společníka. Smluvně je však zřejmě možno dohodnout, aby tichý společník při ztrátě svůj vklad doplnil. VZTAH KE TŘETÍM OSOBÁM U tichého společenství vznikají práva a povinnosti z podnikání vůči třetím osobám pouze podnikateli (§ 678 odst. 1). Tichý společník však ve stanovených případech za závazky podnikatele ručí (§ 678 odst. 2): - jestliže je jeho jméno obsaženo ve firmě podnikatele, nebo - jestliže prohlásí osobě, s níž jedná podnikatel o uzavření smlouvy, že oba podnikají společně. Smyslem tichého společenství je právě jeho "skrytost"; vůči třetím osobám by se nemělo nijak projevovat. Pokud k projevení dojde určeným způsobem, má to zákonem stanovené důsledky. ZÁNIK ÚČASTI Smlouva může být uzavřena na dobu určitou i neurčitou. Účast tichého společníka podle obchodního zákoníku zaniká (§ 679 odst. 1): - uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, - výpovědí, nebyla-li smlouva uzavřena na dobu určitou, - dosáhne-li podíl tichého společníka na ztrátě výše jeho vkladu, - ukončením podnikání, na něž se smlouva vztahuje, - prohlášením konkursu na majetek podnikatele nebo zamítnutím návrhu na prohlášení tohoto konkursu pro nedostatek majetku (viz zákon č. 328/1991 Sb., ve znění novel), - prohlášením konkursu na majetek tichého společníka; § 148 odst. 3 obchodního zákoníku se přitom použije přiměřeně. Z odkazu na § 148 odst. 3 plyne, že se podíl tichého společníka stává součástí konkursní podstaty a práva tichého společníka je oprávněn vykonávat pouze správce konkursní podstaty s tím, že přijatá plnění náležejí do konkursní podstaty. Nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, lze smlouvu vypovědět nejpozději šest měsíců před koncem kalendářního roku (§ 679 odst. 2). Kromě možností zániku účasti tichého společníka na podnikání, uvedených v obchodním zákoníku pro smlouvu o tichém společenství (§ 679), ne-lze vyloučit zánik i jiným zákonným způsobem, např. odstoupením od smlouvy podle § 344 a násl. obchodního zákoníku, zmařením účelu smlouvy podle § 356 a násl. obchodního zákoníku, dohodou podle § 570 občanského zákoníku. Před uplynutím doby stanovené pro trvání tichého společenství je možno domáhat se u soudu zrušení závazků z této smlouvy, jsou-li pro to důležité důvody. Bude vždy záležet na posouzení daného případu. To platí i pro smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Jde o novou právní úpravu (§ 679a)
přijatou harmonizační novelou. Otázkou však je, jak pružně se jí podaří provádět. Jde o to, aby např. nebyl eventuálně dříve zkonzumován vklad tichého společníka, než dojde ke zrušení závazků. Podnikatel je povinen vrátit tichému společníkovi vklad zvýšený nebo snížený o jeho podíl na výsledku podnikání (§ 680). Pokud by byly vkladem individuálně určené věci, které mezitím zanikly, musela by se poskytnout náhrada. V posledním ustanovení obchodního zákoníku k tomuto smluvnímu typu je určeno, že pokud z § 673 až § 680 nevyplývá něco jiného, má tichý společník ohledně svého vkladu právní postavení, jaké má věřitel ohledně své pohledávky, není však oprávněn požadovat vrácení svého vkladu před zánikem smlouvy. Tiché společenství, a v tom je jeho smysl, umožňuje soustředit u podnikatelů jistý rozsah volných prostředků (jež by jinak nebyly k podnikání přímo určeny), a tím přispívá k tomu, aby se do podnikatelské činnosti zapojily subjekty, které se z nejrůznějších důvodů nechtějí podílet na podnikání jinými formami. Vzhledem k dispozitivnosti a stručnosti právní úpravy jsou otevřeny nejrůznější široké možnosti smluvních ujednání (s výjimkou respektování kogentních ustanovení) "ušitých na míru" pro daný případ. Protože tichými společníky bývají často fyzické osoby bez zkušeností v oblasti podnikatelské i smluvní (kteří se odhodlávají, jak praxe ukazuje, ke konzultaci až v případě reálné hrozby ztráty svého vkladu), lze říci, že konstatování o právní pomoci, která je vhodná obecně při přípravě a vzniku smlouvy, zde platí ve zvýšené míře. Pro případ eventuálního sjednávání nepojmenovaných smluv, které by nemohly obsahovat podstatné části tohoto smluvního typu a místo podnikatele by byl jiný subjekt, nedoporučujeme spoléhat na analogické použití ustanovení smluvního typu o tichém společenství a nepojmenovanou smlouvu doporučujeme koncipovat s bohatým obsahem a případným odkazem na použití ustanovení tohoto smluvního typu. Hlavním předmětem smlouvy většinou bývá to, že tichý společník za určitý vklad, který do společnosti vloží, že se bude podílet na jejím chodu a zároveň i získá podíl na jejím zisku. Tichým společníkem může být jakákoliv právnická a fyzická osoba, nemusí to být nutně podnikatel.
161. Náležitosti smlouvy Smlouva, která je mezi oběma stranami uzavřena, musí mít písemnou podobu a musí být vyhotovena ve dvou stejnopisech, musí zde být dohodnut přesný podíl obou stran na případném zisku či ztrátě. Jako předmět smlouvy nemusí být ale vždy peníze, může se jednat také o práva, licence, nemovitosti i o jiné nepeněžité věci.
162. Ukončení smlouvy V případě, že je smlouva o tichém společenství ukončena, je podnikatel povinen tichému společníkovi vyplatit jeho vklad, a to zvýšený nebo snížený o rozdíl vzniklý výsledkem hospodaření podniku na základě dohodnutého podílu. 177
1.1.7 69. Slib odškodnění - indemita
Slibující (oferent) se zavazuje, že nahradí příjemci slibu škodu, jež mu vznikne z určitého jeho jednání, o něž ho slibující žádá a k němuž není příjemce slibu povinen. Absolutní obchod; písemná forma; užíván v mez. obchodu. Slib odškodnění v praxi nejčastěji v souvislosti se ztrátou CP, s přenesením rizik, např. u ready made spol. z případného sporu z pr. vad zboží, v bankovním styku; pojmovým znakem není úplatnost. Subjekty - slibující (oferent), příjemce slibu (akceptant). a)
b) c) d)
Obsah závazku: závazek slibujícího k náhradě škody vzniká doručením písemného prohlášení slibujícího jeho příjemci; Škoda musí vzniknout v souvislosti s jednáním, o něž byl příjemce požádán; nelze tu uplatnit okolnosti vylučující odpovědnost (= absolutní odpovědnost, nastanou-li podmínky uvedené ve slibu). Nahrazují se N a veškerá škoda, jež vznikly v přímé souvislosti s jednáním, o něž slibující žádal právo slibujícího na výkon požadovaného jednání - vznik nároku je podmíněn výslovným závazkem příjemce slibu (není nutná písemná forma); pak je možno splnění povinnosti vynucovat příjemce slibu má právo žádat náhradu v rozsahu a způsobem dle zákona či smlouvy (i tehdy, nezaváže-li se výslovně k uskutečnění jednání a jedná fakticky); Povinnost k výkonu jednání vzniká příjemci slibu výslovnou akceptací návrhu příjemce musí učinit na účet slibujícího včas ta opatření, která mají odvrátit či minimalizovat příp. škodu. Zánik závazku - obec. úprava.
1.1.8 70. Pojem cenných papírů. Základní třídění c.p. •
• •
CP je listina (resp. hmotný substrát), ve které je inkorporováno subjektivní soukromé majetkové právo a s touto listinou se subjektivní soukromé majetkové právo vykonává, převádí, zaniká. Jinými slovy jde o každou listinu, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že bez něho nemůže být uplatněno ani převedeno („stojí a padá s ním“) – to je definice ze švýcarského práva Podstatou cenného papíru je spojení: - subjektivního práva – to představuje „cennost“ cenného papíru, jeho hodnotu, a to jak ve smyslu právním, tak ekonomickém, a
•
- hmotného substrátu – nejčastěji jde o listinu, ale může jít i o např. kůru stromu, kůži, atd. Charakteristické znaky cenných papírů: • cenný papír nemůže existovat bez hmotného (nebo nehmotného) substrátu, • obsahem cenného papíru musí být platný, písemný projev vůle, se kterým právní předpisy spojují určité právní důsledky, zejména určitá oprávnění osoby z cenného papíru oprávněné, • hodnota cenného papíru kvantifikuje hodnotu v cenném papíru inkorporovaných práv
•
Podstata cenného papíru z právního hlediska: o Podle § 1 odst. 2 zákona o CP se na cenné papíry se vztahují ustanovení o věcech movitých, nestanoví-li zákon jinak. Ovšem CP nejsou věcmi v právním slova smyslu, jsou považovány za jiné majetkové hodnoty. V rekodifikaci bude i cenný papír chápán jako věc v právním smyslu.
•
Funkce cenného papíru: o funkce převodní (distribuční), jejíž podstata spočívá v rychlém a efektivním převodu práv, v cenném papíru inkorporovaných, do míst, kde je jich v danou chvíli nejvíce potřeba. o funkci mobilizační - kapitál dočasně nevyužitý se dostává do míst, kde bude zapojen výhodněji (např. v podnikání), dochází k mobilizaci majetkových hodnot o funkce legitimační-majiteli usnadněna legitimace k výkonu práva, pouhé předložení cenného papíru je dostatečnou legitimací k výkonu inkorporovaných práv o funkce průkazní osvědčuje existence práva, které je v cenném papíru inkorporováno o funkce liberační usnadňuje dlužníkovi jeho postavení, není dlužník povinen zkoumat, zda plní osobě, která je skutečně z cenného papíru oprávněna nebo nikoli ( povinnost zkoumat pouze u cenných papírů na jméno) o Dílčími speciálními funkcemi jsou u některých cenných papírů např. funkce translace vlastnického práva (u zemědělských skladních listů), funkce platební (typicky u šeků) nebo funkce úvěrová (u akcií, podílových listů nebo dluhopisů).
Prameny práva cenných papírů: • zákon o cenných papírech – vymezuje soustavu CP a základní ustanovení o smlouvách o CP, • zákon směnečný a šekový, • zákon o dluhopisech, • ObchZ a ObčZ, • ZPKT. Soustavu cenný papírů tvoří: - akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, investiční kupóny, kupóny (§12 ZCP), opční listy, směnky, šeky, náložné listy, skladištní listy, zemědělské skladní listy Třídění CP podle předmětu: – věcněprávní – je s nimi spojeno právo na nepeněžité plnění (skladištní list, náložný list, konosament), 179
– obligačněprávní – je s nimi spojeno právo na peněžité plnění (směnky, šeky, dluhopisy, kupóny), – účastnické (korporační) – ztělesňují právo účasti na podnikání (akcie, zatímní listy, podílové listy). Třídění podle podoby: − listinné – právo je inkorporováno v listině; mohou být jak zastupitelné (akcie v listinné podobě), tak nezastupitelné (směnka), − zaknihované (dematerializované) –pouze CP zastupitelné : akcie, opční listy, dluhopisy, podílové listy, investiční kupóny, kupóny; právo je inkorporováno v záznamu v zákonné evidenci; − výhodou je bezpečnost (ochrana proti poškození, proti ztrátě, zničení) a levný provoz; nevýhodou je − ztráta anonymity; − možná změna podoby cenného papíru z jedné na druhou Třídění podle formy:závisí na emitentovi, v jaké formě vydá cenný papír, pokud zákon obligatorně neurčuje. Rozlišujeme: – na jméno (rekta papíry) – v CP je uvedeno jméno majitele a je ztížena převoditelnost, neboť se CP převádí podle ObčZ postoupením pohledávky (cesse) a tradicí, – na řad (ordre papíry)- je uvedeno jméno majitele a převádí se rubopisací (jednostranným písemným úkonem převodce umístěným na rubu CP) na osobu uvedenou v indosačním prohlášení a tradicí – na doručitele (au porteur) – v CP není jméno majitele, oprávněnou osobou je držitel CP, převoditelnost nelze omezit a k převodu dochází tradicí. U zaknihovaných CP je majitelem osoba, která je evidována na účtu vlastníků v CD. U listinných CP je majitelem osoba, která je uvedena na CP (na jméno), nebo která je uvedena na CP jako poslední indosatář (na řad), nebo osoba, která předloží CP (na doručitele). Třídění podle funkce: − úvěrové CP – slouží emitentovi k získání vratných prostředků (dluhopisy), − majetkové CP – slouží emitentovi k získání nevratných prostředků (akcie), − platební CP – nástroj hotovostního platebního styku – nahrazují peníze (směnky, šeky), − ukládací CP – slouží k uložení peněžních prostředků (dluhopisy, podílové listy), − spekulační CP – mění kurs v závislosti na výsledcích obchodování na trhu (akcie, dluhopisy), − − − −
oběžné CP – papíry na řad, papíry na doručitele, ukládací CP – papíry na jméno, kauzální CP – je v nich uveden hospodářský důvod (akcie či dluhopisy), abstraktní CP – není v nich uveden hospodářský důvod (směnky či šeky),
zastupitelné CP (§ 2 ZCP) – CP stejného emitenta, stejného druhu, stejné podoby, stejné formy, stejných práv; obvykle jsou hromadně emitované (akcie či dluhopisy jedné emise), − nezastupitelné CP – obvykle individuálně emitované (směnky, šeky), −
veřejné – vydává je veřejnoprávní subjekt (st. dluhopisy, komunální dluhopisy, dluhopisy ČNB), − soukromé – vydává je soukromoprávní subjekt (ale u některých CP se vyžaduje státní povolení – např. dluhopisy), −
obchodovatelné – možnost získání CP na primárním trhu a na sekundárním trhu, v případě získání na sekundárním trhu se platí úplata za převod (kótované cenné papíry – viz § 44 ZPKT – akcie, dluhopisy); neveřejně obchodovatelné mohou být např. směnky či šeky z povahy věci nemohou podléhat kótaci), − neobchodovatelné – možnost získání CP na primárním trhu, −
− −
umořitelné – papíry na jméno, papíry na řad, neumořitelné – papíry na doručitele,
konstitutivní – vydání CP je předpokladem vzniku práv spojených s CP (např. směnka), − deklaratorní – vydání CP není předpokladem vzniku práv spojených s CP, právo existuje už před vydáním CP (akcie a zatímní listy), −
− −
hlavní – hlavní právo, vedlejší – vedlejší právo, které vyplývá z hlavního práva (kupóny – § 12 ZCP).
Náležitosti cenných papírů stanoví zvláštní zákony - ObchZ nebo jiný právní předpis na základě zákona (§ 4 odst. 1 ZCP). Evidenci zaknihovaných cenných papírů upravuje část sedmá § 91 ZPKT1. Vzhledem k tomu, že doposud stále nevznikl Centrální depozitář, který by měl převzít evidenci zaknihovaných cenných papírů, nadále se postupuje podle zrušené části zákona o cenných papírech, a nadále vede evidence zaknihovaných cenných papírů Středisko cenných papírů2. Tento stav bude trvat, dokud CD nevznikne. Principy evidence: 1
Zastupitelné listinné cenné papíry mohou být nahrazeny zápisem do centrální evidence cenných papírů, v případě podílových listů otevřeného podílového fondu do samostatné evidence, nebo do evidence České národní banky podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost České národní banky (dále jen „zaknihovaný cenný papír“).
2
§ 202 odst. 1 ZPKT: Do doby, než centrální depozitář převezme evidenci zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů vedenou Střediskem cenných papírů, a) se nepoužijí ustanovení tohoto zákona upravující činnost centrálního depozitáře, b) Středisko cenných papírů vede evidenci zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů, evidenci rozhodnutí Komise a plní informační povinnosti podle dosavadního zákona, c) identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů přiděluje Komise podle dosavadního zákona.
181
Evidence bude nově dvoustupňová: 1) centrální evidence (§ 92 ZPKT) – zde se budou centrálně evidovat veškeré zaknihované CP kromě CP kolektivního investování, jsou-li vedeny v samostatné evidenci, a zaknihovaných CP, které vede ČNB; vede ji CD(centrální depozitář) a osoby oprávněné vést evidenci navazující centrální evidenci (obchodníci s CP, investiční společnosti, ČNB, zahraniční osoby), 2) samostatná evidence (§ 93 ZPKT) – zde mohou být evidovány zaknihované CP kolektivního investování , listinné investiční nástroje v úschově, zahraniční investiční nástroje; samostatnou evidenci může vést CD a osoby v závislosti na povolení vedoucí evidenci navazující na samostatnou evidenci (obchodník s CP, investiční společnosti, banky, zahraniční osoby). Účty: - účet vlastníka,- pro osobu , která je vlastníkem - účet zákazníků –pro osobu, která není vlastníkem, bude dostupný jen CD a osobám oprávněným vést evidenci navazující na centrální evidenci – – –
Centrální depozitář (§ 100 an. ZPKT): - právn. osoba, jejímiž akcionáři budou MF, banky, obchodníci s CP. Musí ke své činnosti získat povolení ČŇB. Vede centrální evidenci CP, přiděluje cenným papírům číslo ISIN, provozuje vypořádací systém, může vést i samostatnou evidenci. Navazující evidence na centrální depozitář: Vedou ji obchodníci s CP (zejména banky), pokud mají povolení ČNB. Zde budou teprve vedeny účty klientů. ČNB: Vede evidenci pro dluhopisy s dobou splatnosti do 1 roku (pokladniční poukázky).
Vydávání cenného papíru – CP je vydán dnem (§ 5 odst. 1 ZCP)- den vydání CP: − kdy splňuje všechny náležitosti stanovené pro něj zákonem (nebo jiným právním předpisem) a − kdy se stane majetkem prvního nabyvatele a to v souladu se zákonem. − datum emise cenného papíru je den, kdy může dojít k vydání cenného papíru prvému nabyvateli. Toto datum si může určit emitent, pokud zákon nestanoví jinak. − Akcie, poukázky na akcie, podílové listy nebo dluhopis mohou být vydány jako tzv. hromadné listiny (§ 5 odst. 3 ZCP), práva nelze dělit na podíly Proces vydávání cenných papírů: − rozhodnutí emitenta o vydání cenného papíru, − provedení skripturního prohlášení, − vydání cenného papíru. – –
Vydávání listinných cenných papírů je poměrně jednoduché, neboť po emitentově rozhodnutí vydat cenný papír následuje provedení skripturního aktu. K vydání pak dochází na základě smlouvy tradicí cenného papíru od emitenta k nabyvateli. U vydávání zaknihovaných cenných papírů následuje po přijetí rozhodnutí o vydání cenného papíru příkaz emitenta, na základě kterého se provede zápis do evidence investičních nástrojů (§ 95 odst. 2 ZPKT).
162.1.1
Smlouvy o cenných papírech
• Jde o smlouvy, které obsahují závazek jedné ze stran, jehož předmětem je plnění vztahující se k CP.
• Dělení smluv ( ZCP): • převodech: kupní smlouva, smlouva o půjčce CP • obstaravatelské smlouvy: komisionářská, mandátní, o zprostředkování koupě nebo prodeje CP • smlouvy o úschově, správě, uložení a obhospodařování CP • smlouva o zastavení CP • Právní úprava: − ZCP – neupravuje komplexní úpravu, stanoví odchylky od úpravy v ObchZ či ObčZ, − ObchZ a OZ – upravují smlouvy neupravené ZCP (bezplatná smlouva příkazní, bezplatná smlouva o úschově, zajišťovací převod CP, právo zpětné koupě, innominátní smlouva, smíšené smlouvy – např. obhospodařování CP na účet klienta – portfolio management). − Úplatné smlouvy o CP jsou v ZCP a v ObchZ (absolutní obchod) a bezúplatné smlouvy o CP, které nejsou v ZCP, se řídí ObčZ. Smlouva o úplatném převodu CP (koupě):řídí se podle ZCP a ObchZ (ustanovení o kupní smlouvě). Prodávající se zavazuje převést vlastnictví k CP určeným genericky (druh či počet) nebo jednotlivě (identifikace CP vč. čísla) a kupující se zavazuje zaplatit. Náležitosti: Označení stran, označení CP (převoditelnost), úplatnost. Určení výše ceny: určeno ve smlouvě, smluven dodatečný způsob určení, projev vůle uzavřít smlouvu bez určení ceny: − kótovaný CP – nejnižší cena, za kterou byl CP prodáván v den uzavření smlouvy na regulovaných trzích, nebo kurz, za který byl CP prodáván naposledy na regulovaných trzích, pokud není právě obchodován, − nekótovaný CP – hodnota. Smlouva nemá translační účinek: CP se převede podle své formy a podoby (tradice, indosace, zápis do CD). Převoditelnost CP na jméno a CP na řad lze omezit podle zákona vlastníkem CP se stává nabyvatel v dobré víře (v pochybnostech – dobrá víra se předpokládá). Smlouva o převodu listinného CP na jméno musí být uzavřena písemně! Smlouva o bezúplatném převodu CP (darování): Řídí se podle ObčZ podle ustanovení o darovací smlouvy. Smlouva o půjčce CP: Věřitel se zavazuje, že převede na dlužníka konkrétní počet zastupitelných CP, a dlužník se zavazuje, že převede na věřitele po uplynutí sjednané doby stejný počet zastupitelných CP a zaplatit za půjčení cenu pokud byla sjednána její výše. Řídí se podle ZCP a ObchZ, jde-li o úplatná smlouvu. Podle ObčZ se bude řídit bezúplatná (ale v ObčZ je to smlouva reálná a v ZCP je to smlouva konsenzuální). Komisionářská smlouva o obstarání koupě nebo prodeje CP: 183
Komisionář (obchodník s CP) se zavazuje, že zařídí vlastním jménem na účet komitenta koupi nebo prodej CP nebo že uskuteční činnost k dosažení koupě nebo prodeje CP a komitent se zavazuje zaplatit úplatu. Řídí se podle ObchZ ZCP upravuje odchylky Jde o nepřímé zastoupení (subsidiárně se užije ObchZ). Smlouva je uzavřena v písemné formě (i písemná forma pro pokyn komitenta, i písemné potvrzení komisionáře pro pokyn komitenta). Práva povinnosti komisionáře: − vyhledává zájemce,postupuje odborně podle pokynů komitenta, − je oprávněn žádat zálohu při koupi CP, − je oprávněn žádat listinný CP či žádat blokaci zaknihovaného CP při prodeji CP, − cena – je povinen dosáhnout nejvyšší ceny při prodeji, je povinen dosáhnout nejnižší ceny při koupi (této povinnosti se nelze zprostit), − event. je oprávněn prodat komitentovi či koupit od komitenta CP ze nebo do svého majetku (samovstup komisionáře), pokud to smlouva umožňuje. Práva a povinnosti komitenta: − nesmí nakládat s CP po dobu pokynu k prodeji CP, − zaplatit. Přechod vlastnictví k CP: − listinné CP • prodej majetek komitenta majetek třetí osoby, • nákup majetek třetí osoby majetek komitenta dnem předání komisionáři /komisionář je povinen předat CP bez odkladu po zaplacení, • zaknihované CP – komisionář je povinen bez odkladu po uzavření smlouvy dát CD příkaz k převodu CP ve prospěch nebo v neprospěch komitenta. Mandátní smlouva o obstarání koupě nebo prodeje CP: Mandatář se zavazuje, že jménem a na účet mandanta koupí nebo prodá CP podle pokynů mandanta nebo že uskuteční činnost k dosažení koupě nebo prodeje CP a mandant se zavazuje zaplatit úplatu. Jde o přímé zastoupení (subsidiárně se užije ObchZ). Je nutná písemná forma. Smlouva je úplatná (cena smluvená či obvyklá). Obsah závazku je obdobný jako u komisionářské. Smlouva o zprostředkování koupě nebo prodeje CP: Zprostředkovatel se zavazuje vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost prodat nebo koupit CP a zájemce se zavazuje zaplatit úplatu (provizi). Subsidiárně se užije ObchZ. Je nutná písemná forma. Závazek je splněn vyhledáním osoby. Nárok na provizi vzniká podle smlouvy (uzavřením smlouvy nebo obstaráním smlouvy). Smlouva o úschově CP: Schovatel se zavazuje převzít listinný CP k uložení do samostatné nebo do hromadné úschovy a uschovatel se zavazuje zaplatit úplatu. Předmětem úschovy jsou listinné CP. Užijí se přiměřeně ustanovení o zaknihovaných CP. Účelem smlouvy je chránit CP před ztrátou, zničením nebo poškozením. Rozlišujeme úschovu:
1) samostatná úschova CP jsou uloženy odděleně, nedochází k přechodu vlastnictví, 2) hromadná úschova CP jsou dohromady jako zastupitelné CP, dochází k přechodu vlastnictví všechny CP jsou majetkem všech uschovatelů, 3) úschova investičních CP provádí ji obchodník s CP. Smlouva o uložení CP: Opatrovatel se zavazuje listinný CP převzít, uložit a spravovat a uložitel se zavazuje zaplatit úplatu. Předmětem jsou listinné CP. Jde o kombinaci předchozích smluv. Správu a uložení investičních CP provádí obchodník s CP. Smlouva o správě CP: Správce se zavazuje činit po dobu trvání smlouvy veškeré právní úkony nutné k výkonu a zachování práv spojených s konkrétním CP a vlastník CP se zavazuje zaplatit úplatu. Předmětem jsou listinné CP či zaknihované CP. Správu investičních CP provádí obchodník s CP. Smlouva o obhospodařování CP (portfoliomanagement): Obhospodařovatel se zavazuje obhospodařovat majetek zákazníka spočívající v CP nebo v peněžních prostředcích určených ke koupi CP (portfolio) a zákazník se zavazuje zaplatit úplatu. Vyžaduje se písemná forma. Obhospodařování investičních CP provádí obchodník s CP. Imobilizace CP (§ 38 ZCP): Smlouva o hromadné úschově CP uzavřená emitentem cenných papírů, čímž může zajistit ochranu emitovaných cenných papírů a zlevnit manipulaci s nimi. Smlouva o zastavení CP: Jde o zajišťovací prostředek, proto se subsidiárně užije ObčZ. Nelze však užít podzástavní právo.
1.1.9 71. Směnka
Právní úprava: • Zákon č. 191/1950 Sb. směnečný a šekový (ZSŠ). Transpozice podle Ženevských směnečných úmluv 1930, které ČSR podepsala, ale neratifikovala, i přesto převzala tyto závazky do ZSŠ. • Subsidiární aplikace: ZCP a ObčZ. Pojem směnka: – Směnka je listinný CP s předepsaným obsahem a předepsanou formou. Rozlišuje se směnka: vlastní, ve které výstavce (vydatel) bezpodmínečně slibuje osobě ve směnce uvedené (remitent), že jí zaplatí v určené době a na určeném místě směnečnou sumu (podstatou je bez podmínečný slib) nebo 185
cizí (tzv. trata), ve které výstavce (vydatel) bezpodmínečně přikazuje třetí osobě
(směnečník), aby za něj osobě ve směnce uvedené (směnečný věřitel, remitent) zaplatila v určené době a na určeném místě směnečnou sumu (podstatou je bezpodmínečný příkaz). Směnka je CP, ve kterém je inkorporováno právo směnečného věřitele na peněžité plnění, přičemž bez směnky nelze toto právo uplatnit. Charakteristika směnky jako cenného papíru: − dokonalý – trvání práva závisí na trvání směnky a převod práva se uskutečňuje převodem směnky, − prezentační – výkon práv se děje předložením směnky, − abstraktní – není stanovena kauza, neexistence kauzy nebo vady kauzy nemohou být namítány proti nabyvateli směnky, − nezastupitelný, − listinný, − na řad (zákonný orderpapír forma směnky na řad tedy vyplývá přímo ze zákona), směnku však lze s pomocí rektadoložky změnit na CP na jméno (nelze na doručitele). Směnečná přísnost (rigor cambialis): − hmotněprávní stránka – náležitosti směnky (v případě, že chybí podstatné náležitosti směnky – nejde o směnku) − procesněprávní stránka – směnečný platební rozkaz (§ 175 OSŘ) – směnečné nároky lze uplatnit ve zkráceném řízení; soudce vydá směnečný platební rozkaz, kterým odpůrci uloží, aby do tří dnů zaplatil částku vč. nákladů řízení nebo aby podal námitky; v případě, že odpůrce nepodá námitky má směnečný rozkaz účinek pravomocného rozsudku. Funkce směnky: – Směnka slouží ke zprostředkování plateb, jde o obligační CP, který zastupuje peníze. Poskytuje vysokou jistotu, že směnečná suma bude zaplacena nebo bude vymožena, pročež osoba ze směnky oprávněná má lepší procesní postavení pro tyto vlastnosti jsou předmětem obchodu i směnky před dobou splatnosti (tzv. eskont). – Eskont směnky znamená prodej směnky před splatností po srážce diskontu. Směnka slouží k poskytnutí úvěru a k zajištění (rektasměnky) – věřitel je oprávněn je uplatnit v případě, že dlužník nesplní dluh – Význam směnek: – Směnky jsou oblíbené pro jednoduchý způsob vystavení směnky, který se sestává ze skripturního aktu, podpisu směnečníka a uvedení budoucího směnečného dlužníka (jádro směnky). Směnka může být napsána na papíře či na tiskopise, napsána rukou nebo strojem. Vždy je však povinnost uvést vlastnoruční podpisy výstavce, směnečníka, indosanta, avalisty. – Směnka může být používána pouze vnitrostátně, ale též mezinárodně. – Směnečná způsobilost: aktivní - způsobilost být směnečným věřitele pasivní směnečná způsobilost- způsobilost být směnečným dlužníkem Náležitosti směnky: Vždy je nutná písemná forma. Podle čl. I, § 1 ZSŠ musí směnka obsahovat:
− označení, že jde o směnku pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve
− − − −
3 4 5
kterém je tato listina sepsána, − bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu, − jméno toho, kdo má platit (směnečníka), − údaj splatnosti, − údaj místa, kde má být placeno, − jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno (remitent), − datum a místo vystavení směnky, − podpis výstavce. Náležitosti jsou stejné pro směnku cizí i pro směnku vlastní. Na směnce vlastní není údaj o směnečníkovi a místo příkazu k placení obsahuje směnka vlastní bezpodmínečný slib placení. Označení „směnka“: Text „směnka“ nelze nahradit jiným textem Bezpodmínečný příkaz zaplatit směnečnou sumu: Částka je určena jak číselně tak slovně, uvedena cizí měna- lze zaplatit v tuzemské měně podle kursu v den platby. Směnečník: Ve směnce musí být uvedeno, kdo je povinen platit směnečnou sumu (u směnky cizí – trasát). Údaj splatnosti (skadence): ( pokud je uvedeno jinak je směnka neplatná) 1) na určitý den směnka fixní, 2) na určitý čas po datu vystavení (ode dneška za měsíc) datosměnka, 3) na viděnou (na viděnou zaplaťte) vistasměnka – povinnost předložit ji do 1 roku (event. lze určit jinou lhůtu prostřednictvím prezentační doložky), 4) na určitý čas po viděné (za měsíc po viděné zaplaťte) lhůtní vistasměnka, Údaj místa, kde má být placeno: 1 v případě, že je uvedeno platební místo směnka domicilovaná („splatná v Praze“), umisťuje se vlevo dole, 2 v případě, že není uvedeno platební místo místo uvedené u jména výstavce (vlastní) nebo u jména směnečníka (cizí), event. i osoba, u které je směnka splatná (např. „splatno u Komerční banky, Praha 1“; tuto osobu – domiciláta – je oprávněn vepsat pouze výstavce nebo směnečník) Jméno osoby, které nebo na čí řad má být placeno (remitent): jméno uprostřed textu směnky. Může jít o FO i PO. Může jím být i výstavce – směnka cizí na vlastní řad („zaplaťte na náš řad vlastní“). Datum a místo vystavení směnky: Nahoře vlevo. V případě, že chybí místo místo uvedené u jména výstavce. Podpis výstavce: Pod text směnky dole vpravo. Musí být vlastnoruční. Lze mít zmocněnce, který ovšem musí napsat své vlastní jméno a posléze jméno zastoupeného a musí k tomu účelu mít písemnou plnou moc.
Platnost směnky: – V případě, že směnka neobsahuje podstatnou náležitost a nelze ji nahradit zákonnou domněnkou není to směnka. Směnka nemusí obsahovat údaj o splatnosti, údaj o platebním místě či údaj o místě vystavení. Stejnopis směnky: 187
–
Směnka se vyhotovuje jedna. V případě směnky cizí lze vyhotovit dva nebo více stejnopisů, všechny stejnopisy představují stejný závazek. uspokojením práva majitele jednoho ze stejnopisů ostatní stejnopisy nejsou platné.
Převod směnky: každou směnku, i když nebyla vystavena na řad, lze převést indosamentem ( rubopisem) − cessí podle ObčZ, - výstavce uvedl nikoliv na řad (rektasměnka) − indosamentem podle ZSŠ − Indosament je skripturní akt, kterým směnečný věřitel (majitel směnky – indosant, remitent) směnku převede na jiného směnečného věřitele. Je uveden na rubu směnky nebo na přívěšku směnky (alonž). Když není uvedeno jméno osoby, jedná o blankoindosament, kdy majitel směnky je oprávněn převést směnku na dalšího majitele směnky zjednodušeně, neboť není povinen vepsat jméno nabyvatele, ale pouze předá směnku. Nebezpečí ovšem spočívá v odcizení směnky nebo ve ztrátu směnky. V posledním případě musí být indasoment, aby byl platný, napsán a na rub nebo na přívěšek. Směnečný věřitelem je: 1) první vlastník směnky (remitent), 2) poslední indosatář, jemuž svědčí souvislá řada rubopisů. Účinky rubopisu: − transportní – rubopis musí být bezpodmínečný převádí se všechna práva ze směnky, indosatář nenabývá právo předchůdce, ale právo ze směnky (směnka je skripturní obligace) – tzn. mimosměnečná práva a povinnosti indosatáře nepřechází, − garanční – indosant ručí každému dalšímu majiteli směnky za přijetí a za zaplacení směnky; toto ručení lze vyloučit doložkou „sine obligo“, „bez ručení“, „bez postihu na mne“, „bez mého rizika“, − legitimační – vůči dlužníkovi se za majitele směnky považuje osoba, která má směnku a které svědčí nepřetržitá řada indosamentů. Uplatnění práv ze směnky: – Akceptace směnky: – Akceptací je skripturní akt, kterým se směnečník (trasát) stává přímým směnečným dlužníkem a je povinen směnku zaplatit v době splatnosti směnky.Musí být písemné s podpisem směnečníka. Přijetí musí být bezpodmínečné: − ale lze, aby směnečník omezil akceptaci pouze na část směnečné sumy („přijato do částky …“), − ale lze, aby směnečník přeškrtl směnku odepření akceptace směnky, odepření je nutno zjistit protestem. Přijetím směnky se směnečník zavazuje zaplatit směnku při splatnosti. Směnečné rukojemství (aval): – Směnečné ručení je zvláštní způsob ručení za směnečného dlužníka. Vzniká písemným prohlášením rukojmího (avalisty) na směnce nebo na přívěšku – Ručení za přímého dlužníka ručí solidárně jako spoludlužník a věřitel je oprávněn požádat dlužníka nebo avalistu. – ručení za indosanta (ručení postižní) věřitel je oprávněn nejprve požádat dlužníka a potom avalistu. Placení:
– Směnku je nutno předložit (prezentovat) směnečnému dlužníkovi k zaplacení v den splatnosti nebo do dvou pracovních dnů ode dne splatnosti v místě uvedeném na směnce, v sídle PO nebo v místě podnikání nebo v místě bydliště FO. Den splatnosti se nemusí rovnat dnu placení, ale den splatnosti se také může shodovat s dnem placení. V případě, že není dodržen ztráta postihu proti směnečnému dlužníkovi. – Prezentace: Majitel směnky nebo zmocněnec majitele směnky předloží směnku osobě, která má platit směnečnému dlužníkovi nebo výstavci vlastní směnky. – Placení: v případě zaplacení je majitel směnky povinen při placení potvrdit svým podpisem na směnce zaplacení směnky a předat směnku směnečnému dlužníkovi (kvitance) – dlužník se zprostí svého závazku za podmínky, že nejedná nedbale (např. nedbalost je případ, kdy dlužník nezjistí přerušení řady indosamentů). Postih za nepřijetí a neplacení směnky: – nebyla-li směnka zaplacena, může majitel při splatnosti směnky vykonat postih proti indosantům, výstavci a jiným osobám směnečně vázaným. – Stejné právo má majitel ještě před splatností: • v případě, bylo-li přijetí zcela nebo částečně odepřeno • v případě, že na majetek směnečníka bylo vydáno rozhodnutí o úpadku, nebo o zamítnutí insolventního návrhu pro nedostatek majetku • případě, že na majetek výstavce směnky, který zakázal její předložení k přijetí, vydáno rozhodnutí o úpadku, nebo o zamítnutí insolventního návrhu pro nedostatek majetku
1.1.10 72. Směnečný protest
Protest: – Odepření přijetí nebo zaplacení musí být zjištěno veřejnou listinou. – směnečným protestem, který sepíše soud, notář nebo OÚ. Nesmí být zmeškán musí být uplatněn ve lhůtě pro předložení nebo ve lhůtě pro zaplacení ( § 44 ZSŠ) . Je možné připojit doložku „bez útrat“, „bez protestu“ je možnost protest vynechat při zachování postihových práv. – Informační povinnost majitele směnky: Vyznačení protestu na rubu směnky. – Notifikační povinnost majitele směnky: Oznámení protestu vůči svému indosantovi a vůči výstavci (do 4 dnů) indosant oznámení protestu vůči svému indosantovi, atd. Při porušení notifikační povinnosti vzniká odpovědnost za náhradu škody ale nedojde ke ztrátě regresního nároku. Postihový nárok: − uplatnění práv majitel směnky je oprávněn postihová práva uplatnit vůči všem indosatářům, všem avalistům a výstavci; toto právo má i ta osoba, kt. směnku podepsala a vyplatila, − majitel je oprávněn žádat (první postih – čl. I, § 48): • směnečnou sumu, 189
• • •
6% úroky ode dne splatnosti, útraty protestu a podaných zpráv a jiné útraty, odměnu ve výši 0,33% směnečné sumy, − osoba, která směnku vyplatila smí žádat na svých předchůdcích (druhý postih – čl. I, § 49): • vyplacenou částku, • 6% úroky z částky ode dne, kdy zaplatil, • své útraty, • odměnu ve výši 0,33% směnečné sumy. • V případě, že směnku zaplatí směnečný dlužník (např. do rukou st. org.), proti kterému se vykonal postih je oprávněn žádat, aby mu při zaplacení postihové částky byla vydána směnka s protestem. V případě, že indosant vyplatil směnku je oprávněn škrtnout svůj indosament a indosamenty následující. • Zmeškání lhůt k protestaci směnky nebo k prezentaci směnky: Majitel směnky nemá právo vůči indosantům, avalistům a výstavci s výjimkou směnečného dlužníka. Změna směnečného závazku: – Prolongace směnky: Posunutí splatnosti směnky je možné na základě dohody mezi směnečným věřitelem, směnečníkem a výstavcem. Ale z prolongace jsou zavázány pouze ty osoby, které podepsaly směnku prolongovanou ne předchozí osoby (je lepší vystavit směnku novou). Zánik směnečného závazku: – Kromě obecných důvodů se mohou z důvodu směnečné přísnosti uplatnit ještě zvláštní směnečněprávní způsoby zániku: • zmeškání směnečných lhůt k protestu či k akceptaci, • zničení a ztráta směny – umoření, • promlčení-§ 70 ZSŠ Směnečné obohacení: výstavce nebo příjemce, jejichž závazek zanikl promlčením nebo prekluzí, zůstávají majiteli směnky vázáni, jen pokud se na jeho škodu obohatili. Proti indosantům není tento nárok.
1.1.11 73. Šek a šekové právo
ŠEKY zákon 191/1950 Sb. směnečný a šekový transpozice podle Ženevských šekových úmluv 1931 (ČSR podepsala – ale neratifikovala) subsidiárně: ZoCP a OZ Šek = obligační listinný cenný papír s předepsaným obsahem a předepsanou formou, ve kterém výstavce přikazuje bance (šekovník), která vede jeho účet, aby za něj zaplatila částku v šeku uvedenou osobě v šeku uvedené nebo osobě šek doručující
podobnost se směnkou cizí, ale směnka je prostředkem pro obchodní úvěry a šek je prostředkem pro obchodní platby a pro bezhotovostní platební styk šek je cenný papír ve kterém je inkorporováno právo věřitele na peněžité plnění – bez šeku nelze toto právo uplatnit CENNÝ PAPÍR (jako směnky) - dokonalý - prezentační - abstraktní - přísnost - šekový platební rozkaz - nezastupitelný - listinný - na řad / na doručitele - převoditelný indosamentem, převoditelný tradicí DRUHY podle toho ve prospěch koho je šek vystaven šek na řad - ordrešek / určitá osoba + doložka „na řad“ (lze vystavit ve více stejnopisech) - rektašek / určitá osoba + doložka „nikoliv na řad“ - šek na řad výstavce šek na doručitele - auporteuršek biankošek = výstavce podepíše formulář šeků a nevyplní ostatní údaje (částku) – riziko podle toho jak má být šek vyplacen šeky hotovostní - šekovník vyplácí vlastníkovi šeku v hotovosti nebo v rámci jeho volby šeky k zúčtování - „jen k zúčtování“ - šekovník nevyplácí vlastníkovi šeku v hotovosti; zákaz / bezhotovostní převody podle toho, kdo šek vystavil šeky bankovní - výstavce je banka šeky soukromé - výstavce je majitel šekového účtu u banky křižovaný šek ochrana před zneužitím - šek lze proplatit jen zákazníkovi banky nebo jiné bance 2 rovnoběžné čáry na líci šeku všeobecný = mezi čárami není nic, šek lze proplatit jen zákazníkovi banky nebo jiné bance zvláštní = mezi čárami je konkrétní banka, šek všeobecný lze změnit na zvláštní / šek zvláštní nelze změnit na všeobecný, šek lze proplatit jen zákazníkovi banky garantovaný šek užívaný spolu s šekovou kartou, banka je povinna šek proplatit do určité sumy bez ohledu na stav účtu majitele šeku obyčejný šek užívaný bez šekové karty, banka je povinna šek proplatit pouze v případě, že na účtu majitele šeku je hotovost NÁLEŽITOSTI písemná forma - banky mají šekové formuláře, které dávají zákazníkům v podobě šekové knížky obsah: označení, že jde o šek, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána (v nadpise + v textu) bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu (úrokové doložky jsou neplatné) jméno toho, kdo má platit (šekovníka) – banka podkladem šeková smlouva, jsou vystaveny regulérní šeky 191
šek je splatný u banky X šek je splatný u jiné banky / domicilát údaj místa, kde má být placeno (v případě, že chybí - místo u jména šekovníka) datum a místo vystavení šeku (v případě, že chybí - místo u jména výstavce) podpis výstavce PRINCIPY ŠEKOVÉHO PRÁVA za zaplacení šeku šekovníkem odpovídá výstavce šeku, doložky, které by vylučovaly tuto odpovědnost jsou neplatné šekovník není přímým dlužníkem, je na jeho vůli jestli šek proplatí nebo neproplatí výstavce je nepřímým dlužníkem, je jeho povinností šek proplatit (šek se prezentuje, šek se neakceptuje) šeková způsobilost je stejná jako směnečná způsobilost ztracené a zničené šeky lze umořit CESTOVNÍ ŠEK Cestovní šek je cenným papírem, který opravňuje osobu v něm uvedenou k přijetí částky v něm určené při jeho předložení k výplatě, a to podle podmínek stanovených výstavcem šeku. ObchZ / absolutní obchod - Na cestovní šek se nevztahují právní předpisy upravující směnky a šeky (ZSŠ), platí pro cestovní šeky vystavené českými subjekty (banky aj.) praxe: mezinárodní cestovní ruch - za účelem snížení rizika ztráty nebo odcizení peněz. V současnosti se ve vnitrostátním styku používají šeky podle ZSŠ a kreditní karty Osoba, která cestovní šek vydala (výstavce), je povinna cestovní šek proplatit nebo obstarat jeho proplacení (např. zahraniční banka) Cenný papír na jméno / na doručitele měna - CZK / zahraniční měna Cestovní šek musí obsahovat:označení, že jde o cestovní šek,příkaz nebo slib vyplatit určitou částku oprávněné osobě,firmu, název nebo jméno výstavce, jeho podpis nebo dostatečnou náhradu podpisu. místo pro podpisy majitele šeku - 1 místo pro podpis při převzetí šeku, 1 místo pro podpis při proplacení šeku - kontrola (podpis + průkaz totožnosti) Obsahuje-li cestovní šek příkaz k placení, musí obsahovat i označení osoby, které je příkaz určen. Není-li v cestovním šeku uvedeno označení oprávněné osoby, může proplacení šeku požadovat, kdo šek předloží. Cestovní šek lze vystavit i na jinou než českou měnu. Při předložení cestovního šeku je proplácející osoba oprávněna požadovat průkaz totožnosti předkladatele a jeho kontrolní podpis na cestovním šeku. Proplacení šeku musí být na něm potvrzeno podpisem oprávněné osoby. převod šeku šek je možno převádět: cesí podle OZ nebo indosamentem / rubopisem podle ZSŠ - záměna vlastníka šeku indosament šek je cenný papír na řad, ale je to zákonný ordre papír / „na řad“ není na šeku uvedeno je převoditelný - v případě, že by určitá os. napsala na šek na doručitele indosament - šek zůstane na doručitele, ale osoba se stane nepřímým dlužníkem není převoditelný - v případě, že je indosace vyloučena doložkou „nikoli na řad“ - rektašek – indosament je neúčinný, lze převést cesí podpis osoby na kterou se šek převádí na rubu šeku nebo na přívěsku šeku a podpis osoby, na kterou byl šek vystaven za vlastníka šeku je považována:
u šeků na řad – osoba, která je držitelem šeku a která prokáže své právo nepřetržitou řadou indosací u šeků na doručitele – osoby, která je držitelem šeku 163. UPLATNĚNÍ PRÁVA ZE ŠEKU šekové rukojemství (jako u směnky) splatnost šeku splatnost na viděnou - jiný údaj o splatnosti je neplatný splatnost během stanovené lhůty od data vystavení - šek je nutno prezentovat šekovníkovi ve lhůtě splatnosti = do 8 dnů v případě, že je šek splatný ve státě ve kterém byl vystaven, do 20 dnů v případě, že je šek splatný ve světadíle ve kterém byl vystaven, do 70 dnů v případě, že je šek splatný v jiném světadíle než ve kterém byl vystaven po uplynutí lhůty je šek zastaralý a šekovník není povinen šek vyplatit / je oprávněn, ale není povinen, protože šek mohl být odvolán postih za nepřijetí a neplacení šeku, v případě, že šekovník nepřijme nebo nezaplatí šek majitel šeku má právo postihu proti indosantu / výstavci / ručitelům zajištění odepření placení protest písemné prohlášení šekovníka na šeku, které nese datum dne předložení písemné prohlášení odúčtovny na šeku, které nese datum dne předložení zachovají se práva postihu proti indosantu / výstavci / ručitelům - notifikační povinnost majitele šeku, oznámení protestu vůči svému indosantovi a vůči výstavci (do 4 dnů) - indosant oznámení protestu vůči svému indosantovi, atd. postihový nárok - majitel šeku je oprávněn postihová práva uplatnit vůči všem indosatářům, všem ručitelům, výstavci do 6 měsíců po uplynutí doby k prezentaci šeku 1 Kolizní normy zákona směnečného a šekového O našem směnečném právu platí následující: Pro způsobilost osoby směnečně se zavazovat je rozhodující právo státu (lex patriae), jehož je tato osoba příslušníkem. Postačí však, je-li tato osoba způsobilá směnečně se zavazovat podle práva toho státu, kde se na směnku podepsala. Pro formu směnečného prohlášení je rozhodující právo místa (lex loci actus), tedy právo, kde byl směnečný projev učiněn. Toto neplatí pro účinky závazných prohlášení příjemce cizí směnky, které se řídí právem platebního místa (lex loci solutionis) Dle práva místa vystavení směnky se posuzují lhůty k výkonu postihových práv. Toto platí i pro otázku, zda nabyvatel cizí směnky nabyl pohledávky, které byly podkladem pro její vystavení. Protest a forma úkonu se řídí právem státu, kde je třeba je vykonat.
1.1.12 74. Dluhopisy + 75. Cenné papíry na zboží
193
Dluhopis = Cenný papír, ve kterém je inkorporováno právo na zaplacení částky odpovídající nominále a výnosu. Dluhopis je zastupitelný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit. Z o dluhopisech 190/2004 upravuje vydávání dluhopisů v České republice, bez ohledu na to, kdo je emitentem dluhopisů výnos: pevná úroková sazba, pohyblivá úroková sazba, podíl na zisku, prémie, rozdíl mezi hodnotou a emisním kursem; právo na výnos může být odděleno a spojeno s kupónem jako samostatným cenným papírem splatnost k určitému datu / k určitým datům, lze splatit i dříve / lze žádat splacení i dříve emise: PO (existence aspoň 2 roky) FO, která je bankou v členském státě EU / EHP a je oprávněna na území ČR poskytovat služby seznam vlastníků dluhopisů vede emitent u listinných na jméno, vede SCP u zaknihovaných práva mohou vykonávat pouze zapsané osoby, při převodu je proto nutno zapsat po schválení ČNB schválí emisní podmínky informativní povaha normativní povaha - údaje o emisním kursu, údaje o úpisu, údaje o omezení převoditelnosti schválí prospekt (v případě registrace dluhopisů) po zveřejnění - zveřejnění emisních podmínek - v novinách, v sídle PO, v Obchodním věstníku změny emisních podmínek: povinný souhlas majitelů dluhopisů, povinný souhlas ČNB / v případě, že se změní ekonomické podmínky za kterých byly dluhopisy emitovány vydání dluhopisů emitentem osoba, která je 1. nabyvatelem emise; osoba, která je 1. nabyvatelem emise, kterou se nepodaří vydat v případě, že není poptávka, lze snížit emisi, ale max. částka snížení je 200 tisíc Eur (v případě nižší částky je emitent povinen vrátit částku i s úrokem) v případě, že je poptávka, lze zvýšit emisi schůze majitelů dluhopisů svolává emitent svolává majitel program: změny emisních podmínek změny emitenta - např. změna dluhopisového programu, přeměna emitenta, nabídka převzetí emitenta jiným subjektem, uzavření ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku, prodej podniku kvórum: vlastníci dluhopisů min. s 30% hodnoty emise hlasování: prostá většina eventuelně majitelé dluhopisů mají pověřeného zástupce - jedná jménem majitelů na schůzi majitelů + kontrola emise v případě, že majitelé dluhopisů vysloví záporné stanovisko k návrhu: emitent je povinen splatit do 1 měsíce dluhopis každému majiteli dluhopisu (bez ohledu na to jak hlasoval) práva z dluhopisů a z kupónů k dluhopisům se promlčují za 10 let náležitosti: firma / sídlo emitenta, název dluhopisu + ISIN, hodnota dluhopisu, výnos dluhopisu, forma dluhopisu, datum splatnosti dluhopisu, datum emise DĚLENÍ:
podle formy: na doručitele X na jméno - u dluhopisu na jméno lze omezení převoditelnosti, v případě, že by omezení nebylo dodrženo = neplatnost převodu podle podoby: listinné nebo zaknihované podle emitenta: státní X komunální X bankovní X průmyslové podle charakteru: běžné X zvláštní (státní X komunální X vyměnitelné a prioritní X podřízené X hypotéční zástavní list) DRUHY: sběrný - sui generis reprezentuje určitý počet dluhopisů; ale nevztahuje se OZ Sběrný dluhopis je listinný dluhopis, který představuje souhrn jednotlivých dluhopisů dané emise, které jsou v rámci emisní lhůty upsány v upisovací listině. Každý sběrný dluhopis je samostatnou emisí. Počet upsaných dluhopisů každého vlastníka představuje jeho podíl na sběrném dluhopisu. státní vydává ČR podle Z o státním dluhopisovém programu - stanoví podmínky emise ve SbZ podle MF prostřednictvím ČNB, prostřednictvím ČNB i státní pokladniční poukázky (dluhopisy do 1 roku) komunální - vydává obec / odpovědnost obce, souhlas MF Dluhopisy vydávané územním samosprávným celkem jsou komunálními dluhopisy. Součástí názvu tohoto druhu dluhopisu je označení komunální. Jiné dluhopisy nesmí toto označení obsahovat. vyměnitelný a prioritní Vyměnitelný dluhopis je dluhopis, s nímž je spojeno právo na jeho výměnu za jiný dluhopis nebo jiné dluhopisy anebo právo na jeho výměnu za akcii nebo akcie téhož emitenta, které jejich emitent vydá podle zvláštního právního předpisu. Toto právo může být uplatněno namísto práva na splacení dluhopisu.; právo není samostatně převoditelné Prioritní dluhopis je dluhopis, s nímž je spojeno právo na jeho splacení a vyplacení výnosu z dluhopisu, jakož i právo na přednostní upisování akcií, které jeho emitent vydá podle zvláštního právního předpisu. Skutečnost, že jde o vyměnitelný nebo prioritní dluhopis, musí být zřetelným způsobem vyznačena na listinném dluhopisu nebo v evidenci zaknihovaných dluhopisů a ve všech materiálech používaných k propagaci takového dluhopisu. a.s. - podmínky: stanovy rozhodnutí valné hromady, 2/3 většina - hodnota dluhopisu + výnos dluhopisu, počet, místo a čas pro uplatnění práv z dluhopisů, akcie, které lze za 1 dluhopis vyměnit / upsat emisní kurs s rozhodnutím o vydání dluhopisů rovnou i rozhodnutí o podmíněném zvýšením základního kapitálu, částka zvýšení základního kapitálu nesmí přesáhnout ½ základního kapitálu v usnesení o zvýšení základního kapitálu důvody zvýšení, zda je určeno pro výměnná / přednostní práva usnesení o zvýšení základního kapitálu do 30 dní zápis do OR / potom lze dluhopisy vydat 195
přednostní právo na získání dluhopisů mají akcionáři; v rozsahu jejich podílů na základním kapitálu nelze omezit stanovami, lze omezit usnesením valné hromady ad hoc v rámci zájmů a.s. (pro všechny stejně) uplatnění: majitelé dluhopisů se mohou rozhodnout, jestli práva uplatní / neuplatní výměnné - žádost o výměnu / nahrazuje upsání a splacení akcií přednostní - upsání akcií v rozsahu skutečně uplatněných práv z dluhopisů lze základní kapitál zvýšit a zapsat do OR, až po zápisu do OR lze vydat akcie majitelům dluhopisů, kteří práva uplatnili podřízený oslabená pozice majitele dluhopisu v poměru k ostatním věřitelům emitenta, pohledávky majitele dluhopisu jsou poslední v rámci likvidace / konkurzu / vyrovnání je rizikový, ale je vysoce hodnocen pouze na jméno hypotéční zástavní list souvislost s hypotéčními úvěry, banka poskytuje hypotéční úvěry zajištěné zástavním právem k nemovitosti na území EU / EHP / OECD emise hypotéčních zástavních listů v návaznosti na hypotéční úvěry zajištění povinnosti emitenta – banky splatit hodnotu + výnos hypotéčních zástavních listů pohledávkami z hypotéčního úvěru řádné krytí - pohledávka banky z hypotéčního úvěru náhradní krytí - hotovost, vklady u ČNB, státní dluhopisy, cenné papíry vydané ČNB do výše 10% hypotéčních zástavních listů ZBOŽOVÉ CENNÉ PAPÍRY Cenné papíry na zboží = obligační cenné papíry, které představují pohledávku na zboží NÁLOŽNÝ LIST Cenný papír v rámci přepravy věcí na základě smlouvy o přepravě věci dopravce se zavazuje, že přepraví věc z jednoho místa na jiné místo a odesílatel se zavazuje zaplatit úplatu dopravce se zavazuje vydat odesílateli při převzetí zásilky k přepravě náložný list, ObchZ Cenný papír, se kterým je spojeno právo požadovat na dopravci vydání zásilky v souladu s obsahem listiny; dopravce je povinen vydat zásilku osobě oprávněné podle listiny v případě, že mu tato osoba listinu předloží a potvrdí na ní, že zásilku převzala, ale není nárok na vydání listiny obvykle se převzetí zásilky potvrdí na nákladním listu, pouze v případě, že je dohodnuto jinak potom listina zastupuje zboží, na které byla vystavena; převod listiny = převod zboží (vlastnictví) na doručitele převod tradicí na řad / v případě, že není stanovena osoba na řad - presumpce odesílatele (převod rubopisem) náležitosti - označení odesílatele, označení věci, zda je na jméno nebo na řad, místo určení, místo a den vydání, podpis dopravce lze vydat ve více stejnopisech, na každém stejnopise počet, všechny mají jednu platnost; platnosti pozbudou po vydání zásilky na jeden z nich v případě ztráty / zničení listu je dopravce povinen vydat nový list – označení jako „náhradní“ , v případě zneužití původního listu odpovídá odesilatel dopravci za škodu
pro nároky osoby z oprávněné listiny - rozhodný je obsah listiny; dopravce je oprávněn proti osobě z oprávněné listiny uplatnit námitky, které plynou z obsahu listiny nebo ze vztahu dopravce a oprávněné osoby KONOSAMENT – NÁMOŘNÍ NÁLOŽNÝ LIST Cenný papír v rámci námořní přepravy věcí Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů 160/1956 o podmínkách přepravy nákladů po moři Haagská a Hamburská pravidla o konosamentech - mezinárodní smlouvy /unifikace Cenný papír, se kterým je spojeno právo požadovat na dopravci vydání nákladu převzatého k námořní dopravě; dopravce je povinen vydat náklad osobě, která mu předloží konosament s potvrzeným přijetím nákladu konosament je potvrzení o nalodění zboží podepsané provozovatelem lodi nebo zmocněncem provozovatele lodi udávající podmínky, za kterých bylo zboží dodáno na loď a přijato na lodi se závazkem provozovatele lodi k vydání zboží v přístavu určení oprávněné osobě funkce: Cenný papír - listina zastupuje zboží, na které byla vystavena; převod listiny = převod zboží (vlastnictví) dělení: konosament na jméno - uveden příjemce zboží; zboží lze vydat pouze příjemci, cese konosament na řad - uvedena osoba / neuvedena osoba; presumpce na řad naloďovatele, rubopis konosament na doručitele - tradice důkaz o smlouvě důkaz o převzetí zboží provozovatel lodi vydá zboží osobě, která předloží konosament; legitimační a prezentační význam konosamentu, s výjimkou, že provozovatel lodi ví, že se jedná o osobu, která konosament získala nelegálně náležitosti : označení lodi, označení dopravce , označení odesílatele, místo nalodění, místo určení, forma - na řad, na jméno, název zboží, stav zboží a obalů / zjevný, dopravné, místo a den vydání, počet konosamentů, podpis dopravce druhy konosament palubní - na zboží skutečně naloděné na jmenovanou loď konosament přejímací - na zboží přijaté k nalodění na jmenovanou / na nejmenovanou loď dopravcovy linky konosament průběžný - na dopravě se podílí 2 a více dopravců a větší úsek dopravy se děje po moři SKLADIŠTNÍ LIST Cenný papír v rámci sladování na základě smlouvy o skladování skladovatel se zavazuje skladovat zboží, je povinen písemně potvrdit převzetí věci; v případě, že má povahu cenného papíru - skladištní list, ObchZ Cenný papír, se kterým je spojeno právo žádat vydání skladované věci - skladovatel je povinen vydat zboží osobě, oprávněné podle listiny v případě, že mu tato osoba listinu předloží a potvrdí na ní, že zboží převzala, ale není nárok na vydání listiny obvykle se převzetí zboží potvrdí na potvrzení, pouze v případě, že je dohodnuto jinak, potom listina zastupuje zboží, na které byla vystavena; převod listiny = převod zboží (vlastnictví) 197
osoba nemusí platit skladné, ale v případě, že není skladné zaplaceno, skladovatel není povinen zboží vydat – lze uplatnit zadržovací právo na doručitele - převod tradicí na jméno - převod cesí, převod rubopisem / v případě, že není vyloučen (zákonný ordrepapír) náležitosti : označení skladovatele, označení ukladatele, označení a množství uskladněného zboží, zda na doručitele nebo na jméno (v případě, že toto není stanoveno – je na řad ukladatele), místo a doba uskladnění, místo a den vydání listu, podpis skladovatele. ZEMĚDĚLSKÝ SKLADNÍ LIST Z 307/2000 o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech vydává provozovatel zemědělského veřejného skladu po převzetí zboží do skladu - inkorporuje vlastnické právo a zástavní právo ke zboží, listinný cenný papír na řad náležitosti: označení listu, označení provozovatele skladu, označení skladu, označení ukladatele, množství, druh, jakost a cena zboží, doba uskladnění, datum a místo vystavení listu, podpis 1.1.13 76. Smlouvy o převodech cenných papírů + 77. Úschova, správa a uložení cenných papírů
SMLOUVY O PŘEVODECH CENNÝCH PAPÍRŮ změna majitele cenných papírů SMLOUVA O ÚPLATNÉM PŘEVODU CENNÝCH PAPÍRŮ /KOUPĚ podle ZCP + ObchZ (kupní smlouva) prodávající se zavazuje převést vlastnictví k CP určeným genericky (druh / počet) nebo jednotlivě (identifikace CP vč. čísla) a kupující se zavazuje zaplatit náležitosti: označení stran označení CP / převoditelnost úplatnost cena - určitá výše / určení způsob určení výše; eventuelně i projev vůle uzavřít smlouvu bez určení ceny kótovaný CP - nejnižší cena za kterou byl CP prodáván v den uzavření smlouvy na regulovaných trzích; kurz, za který byl CP prodáván naposledy na regulovaných trzích nekótovaný CP - hodnota smlouva nemá translační účinek - CP se převede podle své formy a podoby / tradice, indosace, registrace v SCP převoditelnost CP na jméno a CP na řad lze omezit podle zákona; vlastníkem CP se stává nabyvatel v dobré víře (v pochybnostech – dobrá víra se předpokládá) smlouva o převodu listinného CP na jméno nutná písemně SMLOUVA O BEZÚPLATNÉM PŘEVODU CENNÝCH PAPÍRŮ /DAROVÁNÍ podle OZ (darovací smlouva) SMLOUVA O PŮJČCE CENNÝCH PAPÍRŮ věřitel se zavazuje, že převede na dlužníka konkrétní počet zastupitelných CP, a dlužník se zavazuje, že převede na věřitele po uplynutí sjednané doby stejný počet zastupitelných CP a eventuelně zaplatí za půjčení cenu v případě, že byla sjednána výše nebo nezaplatí za půjčení cenu v případě, že nebyla sjednána výše, ale převede na věřitele větší počet zastupitelných CP
podle ZoCP + ObchZ (?o úvěru nebo o půjčce podle OZ) / úplatná podle OZ / bezúplatná, ale v OZ je to smlouva reálná a v ZoCP je to smlouva konsenzuální SMLOUVY O OBSTARÁNÍ A ZPROSTŘEDKOVÁNÍ KOUPĚ NEBO PRODEJE CENNÝCH PAPÍRŮ podle ObchZ, ZoCP upravuje odchylky KOMISIONÁŘSKÁ SMLOUVA O OBSTARÁNÍ KOUPĚ NEBO PRODEJE CENNÝCH PAPÍRŮ komisionář (obchodník s CP) se zavazuje, že zařídí vlastním jménem na účet komitenta koupi nebo prodej CP nebo že uskuteční činnost k dosažení koupě nebo prodeje CP a komitent se zavazuje zaplatit úplatu nepřímé zastoupení / subsidiárně ObchZ písemná forma - i pro pokyn komitenta, i potvrzení komisionáře pro pokyn komitenta práva povinnosti komisionáře vyhledává zájemce postupuje odborně podle pokynů komitenta je oprávněn žádat zálohu při koupi CP je oprávněn žádat listinný CP / žádat blokaci zaknihovaného CP při prodeji CP cena: je povinen dosáhnout nejvyšší ceny při prodeji / je povinen dosáhnout nejnižší ceny při koupi (této povinnosti se nelze zprostit) event. je oprávněn prodat komitentovi / koupit od komitenta CP ze / do svého majetku (samovstup komisionáře) práva a povinnosti komitenta nesmí nakládat s CP po dobu pokynu k prodeji CP zaplatit přechod vlastnictví k CP listinné CP prodej - majetek komitenta - majetek 3. osoby nákup - majetek 3. osoby - majetek komitenta dnem předání komisionáři / komisionář je povinen předat CP bez odkladu po zaplacení zaknihované CP komisionář je povinen bez odkladu po uzavření smlouvy dát SCP příkaz k převodu CP ve prospěch nebo v neprospěch komitenta MANDÁTNÍ SMLOUVA O OBSTARÁNÍ KOUPĚ NEBO PRODEJE CENNÝCH PAPÍRŮ mandatář se zavazuje, že jménem a na účet mandanta koupí nebo prodá CP podle pokynů mandanta nebo že uskuteční činnost k dosažení koupě nebo prodeje CP a mandant se zavazuje zaplatit úplatu přímé zastoupení / subsidiárně ObchZ písemná forma úplatnost - cena smluvená / obvyklá (obsah závazku je obdobný jako u komisionářské) SMLOUVA O ZPROSTŘEDKOVÁNÍ KOUPĚ NEBO PRODEJE CENNÝCH PAPÍRŮ zprostředkovatel se zavazuje vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost prodat nebo koupit CP a zájemce se zavazuje zaplatit úplatu (provizi) subsidiárně ObchZ písemná forma závazek je splněn vyhledáním osoby 199
nárok na provizi – podle smlouvy / uzavřením smlouvy / obstaráním smlouvy SMLOUVA O OBSTARÁNÍ VYDÁVÁNÍ NEBO VRACENÍ CENNÝCH PAPÍRŮ v případě investičních CP - obchodník s CP / IS, IF písemná forma zastupitelné CP SMLOUVA O ZPROSTŘEDKOVÁNÍ VYDÁVÁNÍ NEBO VRACENÍ CENNÝCH PAPÍRŮ v případě investičních CP - obchodník s CP / IS, IF písemná forma zastupitelné CP SMLOUVY O ÚSCHOVĚ, ULOŽENÍ, SPRÁVĚ, OBHOSPODAŘOVÁNÍ CENNÝCH PAPÍRŮ podle smluv o skladování podle ObchZ + kombinace smlouvy mandátní a smlouvy o dílo podle ObchZ SMLOUVA O ÚSCHOVĚ CENNÝCH PAPÍRŮ schovatel se zavazuje převzít listinný CP k uložení do samostatné nebo do hromadné úschovy a uschovatel se zavazuje zaplatit úplatu předmětem listinné CP / ustanovení se užijí přiměřeně na zaknihované CP – účelem je chránit před ztrátou / zničením / poškozením u samostatné - odděleně (není přechod vlastnictví) u hromadné - dohromady / zastupitelné CP (je přechod vlastnictví; všechny CP jsou majetkem všech uschovatelů) úschova investičních CP - obchodník s CP / UNIVYC úplatnost obsah závazku schovatel: je povinen CP převzít a uložit; eventuelně druhotná úschova (schovatel je oprávněn CP předat do úschovy jinému schovateli i bez souhlasu uschovatel)e odpovídá za škodu na CP (chrání CP před ztrátou, zničením, poškozením, znehodnocením) evidence CP zástavní právo k CP k zajištění práv ze smlouvy uschovatel: je oprávněn vyzvednout CP kdykoliv a je oprávněn předat CP znovu schovateli v případě, že uschovatel vyzvedne CP smlouva nezaniká / zaniká pouze v případě, že uschovatel vyzvedne všechny CP a neprojeví, že má smlouva trvat zaplatit zánik závazku • smlouva na určito - uplynutí doby • smlouva na neurčito - výpověď : uschovatel okamžitě, schovatel ke konci měsíce následujícího po měsíci výpovědi • uschovatel vyzvedne všechny uložené CP • konkurs na schovatele - CP nejsou součástí podstaty (schovatel / správce konkurzní podstaty je vydá uschovatelům) imobilizace cenných papírů smlouva o hromadné úschově CP uzavřená emitentem k vydání CP dochází dnem předání listiny schovateli ve prospěch majitele CP; v případě úschovy listinných CP na jméno nebo na řad - emitent neuvede jména vlastníků; vlastník je oprávněn požadovat vydání CP, emitent je povinen doplnit jméno vlastníka
přiměřeně ustanovení o zaknihovaných CP / jsou v evidenci SCP – lze obchodovat; eventuelně k vydání CP došlo (stažení - nutno zveřejnit v Obchodním věstníku povinnost předložit CP ve lhůtě 2–6 měsíců) SMLOUVA O ULOŽENÍ CENNÝCH PAPÍRŮ opatrovatel se zavazuje listinný CP převzít, uložit a spravovat a uložitel se zavazuje zaplatit úplatu předmětem listinné CP kombinace předchozích smluv / subsidiárně obě úpravy (ale druhotná úschova nebo druhotná úschova a správa jsou možné pouze se souhlasem uložitele a osoby v druhotné úschově nebo druhotná úschově a správě nemůže být zmocněna k výkonu hlasovacích práv) v ObchZ – novela a vznik smlouvy o bankovním uložení věci / předmětem nemohou být CP správa a uložení investičních CP - obchodník s CP / UNIVYC obsah závazku: opatrovatel: podat zprávu o stavu uložených CP složitel: je oprávněn smlouvu omezit pouze buď na úschovu nebo pouze buď na správu (úplata se sníží) SMLOUVA O SPRÁVĚ CENNÝCH PAPÍRŮ správce se zavazuje činit po dobu trvání smlouvy veškeré právní úkony nutné k výkonu a zachování práv spojených s konkrétními CP a vlastník CP se zavazuje zaplatit úplatu předmětem listinné CP / zaknihované CP správa investičních CP - obchodník s CP / UNIVYC úplatnost podobnost s mandátní smlouvou a s komisionářskou smlouvou - uskutečňování právních úkonů obsah závazku správce: je povinen činit úkony k výkonu a k zachování práv z CP s pokyny vlastníka / písemné pokyny; je povinen upozornit vlastníka na nesprávné pokyny /správce má odbornost bez pokynů vlastníka požadovat splnění závazků vykonávat výměnná a předkupní práva vykonávat účast na valné hromadě (nejedná se o součet hlasovacích práv správce, nejedná se o ovládání) právní úkony činí jako mandatář nebo jako komisionář / dispozitivní nesmí CP prodat vlastník: zaplatit předat správci listinný CP (po úkonu správce CP vrátí; během dispozice s CP odpovídá za škodu na CP) registrovat správce v SCP předat správci PM v případě, že to vyžaduje to povaha právního úkonu zánik závazku: smlouva na určito - uplynutí doby smlouva na neurčito - výpověď SMLOUVA O OBHOSPODAŘOVÁNÍ CENNÝCH PAPÍRŮ (portfoliomanagement) obhospodařovatel se zavazuje obhospodařovat majetek zákazníka spočívající v CP nebo v peněžních prostředcích určených ke koupi CP (portfolio) a zákazník se zavazuje zaplatit úplatu písemná forma 201
obhospodařování investičních CP - obchodník s CP úplatnost kombinace úschova + správa + koupě a prodej CP obsah závazku: obhospodařovatel: obstarává koupě / prodeje / prvotní nabytí CP podle vlastní úvahy v rámci smlouvy; dlouhodobá odborná péče o portfolio zákazník: úplata, je oprávněn omezit závazek pouze na obstarání koupě a prodeje a prvotního nabytí CP (úplata se sníží); zákazník je oprávněn žádat o vydání CP kdykoliv SMLOUVA O ZASTAVENÍ CENNÝCH PAPÍRŮ zajištění - subsidiárně OZ, ale nelze podzástavní právo, ale nelze zastavení zastavených CP (s výjimkou zákonného zástavního práva) subjekty o zástavní věřitel o zástavní dlužník o zástavce - zástavní dlužník / 3. osoba obsah - označení pohledávky, označení CP, označení stran písemná forma vznik ze zákona z rozhodnutí smlouvou listinný CP předáním zástavnímu věřiteli; u CP na řad zástavní rubopis / písemné prohlášení vlastníka CP na CP + doložka „k zastavení“ a označení zástavního věřitele zástavní věřitel není oprávněn zastavený CP převést, při zániku pohledávky zástavní věřitel škrtne zástavní rubopis předáním do úschovy nebo do úschovy a správy + předání prvopisu nebo ověřené kopie zástavní smlouvy; zastavení se vyznačí v evidenci schovatele nebo opatrovatele; zastavený CP nelze vrátit bez souhlasu zástavního věřitele zaknihovaný CP registrací zástavního práva v SCP na návrh zástavního věřitele / zástavního dlužníka / zástavce + předání prvopisu nebo ověřené kopie zástavní smlouvy vztahuje se i na výnosy z CP obsah CP předaný zástavnímu věřiteli Zástavní věřitel je povinen o CP pečovat a chránit před ztrátou / zničením / poškozením; zástavní věřitel není oprávněn vykonávat práva spojená s CP / dispozitivní v případě, že vznikne z CP právo na plnění - emitent je povinen plnit zástavnímu věřiteli, který provede započtení proti pohledávce při výměně CP zástavní právo přejde na nový CP CP předaný do úschovy nesmí být vydán uschovateli bez souhlasu zástavního věřitele. při nakládání s CP působí zástavní právo i vůči nabyvateli výkon v případě, že není pohledávka řádně a včas splněna
zástavní věřitel je oprávněn prodat CP skrz obchodníka s CP / informuje zástavce obchodník s CP prodá CP jako komisionář: na veřej. trhu (registrovaný CP) nebo na veřejné dražbě (neregistrovaný) z výnosu: obchodník s CP odečte odměnu a náklady; zástavní věřitel odečte pohledávku a náklady; zbytek zástavce zánik zánik CP zástavce složí jinou zástavu zástavní věřitel se vzdá zástavní věřitel a zástavce se dohodnou uplynutí doby splynutí zástavce a zástavního věřitele realizace u zaknihovaného CP - registrace zániku zástavního práva na návrh zástavního věřitele / zástavního dlužníka / zástavce - musí doložit
1.1.14 78. Pojem deriváty cenných papírů a jejich význam
•
cenné papíry, které ztělesňují právo na budoucí nakládání s jinými cennými papíry
Deriváty souvisí s obchody s cennými papíry, jsou od nich odvozené. Deriváty se využívají nejen u cenných papírů kapitálového trhu, ale i u deviz. U derivátů dochází k nejvyšší míře abstrakce ve finančních operacích, protože předmětem koupě nebo prodeje je pouze určité právo, nikoliv věc hratelná. U termínovaných obchodů uzavíráte smlouvu, aniž znáte skutečný kurz cenného papíru nebo deviz, který v onom budoucím okamžiku bude dosažen. Je to váš odhad a odhad vašeho obchodního partnera – oba spekulujete. Podle skutečného vývoje se pak za daný čas ukáže, kdo na obchodě vydělá a kdo prodělá. V zásadě rozlišujeme následující druhy derivátů: • futures, forwardy – pevné termínové obchody k určitému budoucímu datu za předem dohodnutou cenu. Takto se firma může zajisti při plánování budoucích kontraktů, očekává-li výraznější nárůst kurzu. Futures je právo i povinnost uskutečnit sjednaný obchod na rozdíl od opce, kterou nemusíte nakonec realizovat. • swap – prodej cenného papíru či deviz v aktuálním kurzu se současným podpisem smlouvy o budoucím odkoupením zpět za předem dohodnutou cenu. Je to výhodná forma např. pro organizace zahraničního obchodu, které vědí, že určitou dobu devizy nepotřebují a mohou je prodat. Ale chtějí se zabezpečit proti náhlým výkyvům kurzu, až budou devizy časem nakupovat. • opce – je právo k budoucímu datu uskutečnit obchod s cenným papírem nebo devizami za předem sjednanou cenu. Za tuto opci musíte zaplatit dosti vysoký poplatek, ale u velkých obchodů je to pro vás méně bolestivé, než riskovat a spoléhat se na štěstí. Bude-li vývoj kurzu pro vás příznivý – opci nemusíte využít. Bude-li nepříznivý – uplatníte opci a neriskujete ztrátu. S deriváty se můžete v Česku setkat především v bankovním sektoru. Rozhodujícími partnery bank ČR 203
jsou u měnových derivátů zahraniční finanční instituce (80%), na druhém místě jsou české finanční instituce (13%) a na klienty připadlo v roce 1998 7%
164.
Opční listy - opce
Opční list je cenným papírem, s nímž je spojeno právo za úplatu přednostně nabýt určité množství cenných papírů ve stanovené době a za stanovený emisní kurs. Opční list je vedlejším cenným papírem, který může být vydán jen k akcii akciové společnosti nebo jen prioritnímu dluhopisu. Předpokladem vydání opčních listů k akciím nebo zatímním listům je, že valná hromada rozhodla o zvýšení základního kapitálu upisováním akcií nebo o podmíněném zvýšení základního kapitálu. Opční listy lze vydávat jen jako cenné papíry na doručitele, i když se vydávají k cenným papírům na řad nebo na jméno. Opční listy jsou neomezeně převoditelným cenným papírem a proto mohou být i předmětem obchodování. K převodu opčních listů v listinné podobě dochází jejich předáním nabyvateli, nestanoví-li dohoda stran něco jiného. Práva z opčních listů zanikají buď marným uplynutím lhůty pro vykonání přednostního práva nebo vykonáním tohoto práva. Pokud společnost vydala zaknihované opční listy, podá osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů, příkaz k vydání cenných papírů, pokud mají být vydány v zaknihované podobě a současně vydá příkaz na zrušení zaknihovaných opčních listů, z nichž má být přednostní právo uplatněno. Pokud mají být na základě práva ze zaknihovaných opčních listů vydány listinné cenné papíry, podá společnost pouze příkaz ke zrušení opčních listů, z nichž bylo přednostní právo uplatněno. Náležitosti opčního listu: a) firma a sídlo společnosti, která opční listy vydává b)počet akcií, jakého druhu, formy a podoby, nebo kolik vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, jaké jmenovité hodnoty lze uplatněním práva z opčního listu získat c) doba a místo pro uplatnění přednostního práva d)emisní kurs akcií nebo dluhopisů, k nimž lze uplatnit přednostní právo, nebo způsob jejich určení e) údaj o tom, že zní na doručitele
1.1.15 79. Pojem kapitálového trhu. Jeho fce a rozdělení. Pojem kotace cenného papíru
164.1 Pojem kapitálového trhu • •
finanční trh lze dělit na dvě základní části – trh peněžní a trh kapitálový peněžní trh je trhem krátkodobých peněz, kam řadíme instrumenty se splatností vyjádřenou řádově ve dnech až měsících, maximálně do jednoho roku; poskytuje prostředky pro překonání moment.
•
nedostatku likvidity; typické nástroje: krátkodobé bank. vklady, půjčky, úvěry, pokladniční poukázky, depozitní certifikáty, apod. kapitálový trh je trhem dlouhodobých peněz, kam řadíme instrumenty se splatností vyjádřenou řádově v jednotkách a desítkách let, vždy nad 1 rok; slouží pro poskytování dlouhodobých investic; typické nástroje: dluhopisy, hypoteční úvěry, majetkové CP (akcie, podílové listy), které vlastně právně stanovenou splatnost vůbec nemají3
164.2 Právo kapitálového trhu • prameny práva vnitrostátní: o z. č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu o z. č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu (dříve z. o Komisi pro CP), upravuje působnost a pravomoci České národní banky při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem a stanoví některá práva a povinnosti subjektů, které na tomto trhu působí. o z. č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování – relativně samostatná oblast o z. č. 21/1992 Sb., o bankách – některá ustanovení zákona - investiční bankovnictví • rychlý rozvoj právní úpravy, dnes lze mluvit o zvláštní právní disciplíně, převážně veřejnoprávní, obsahující i významné prvky soukromoprávní, která se konstituovala jak v národních právních řádech, tak na komunitární úrovni • prameny práva komunitárního: - podpora 1 ze 4 základních svobod=volný pohyb kapitálu – proto komplexní změny v sekundárním právu pomocí tzv. Lamfalussyho procesu4 Směrnice č. 2004/39/ES (MiFID) o trzích s finančními instrumenty: • Směrnice č. 2004/39/ES o trzích s finančními nástroji (MiFID) nahrazuje směrnici č. 93/22/EHS o investičních službách (ISD). MiFID byl vydán v intencích Lamfalussyho procesu („výbor moudrých“). Je tedy směrnicí rámcovou, na kterou navazuje prováděcí úprava. Konkrétně se jedná o nařízení Evropské komise č. 1287/2006 a směrnici č. 2006/73/ES. Členské státy Evropské unie mají povinnost transponovat příslušné předpisy do 31. ledna 2007, datum implementace je 1. listopadu 2007 – na ČR byla podána žaloba...
3
Je to ale relativní – např.: akcie – nemají žádný časový horizont - v praxi se lze setkat se spekulativními nákupy s velice krátkou dobou splatnosti (např. tzv. day traiding). Spíše bych to dělil na peněžní trh=řízení cash flow x kapitálový trh=zásadnější investice.
4
Lamfalussyho proces je plán založený na 4 úrovních, jehož smyslem je urychlení pokroku v zavádění evropské legislativy a zároveň umožňuje širokou konzultaci se všemi hráči na trhu. Na první úrovni má dojít ke shodě v zásadních principech, které se stanou součástí směrnice. Ve druhé úrovni Komise ve spolupráci s Výborem evropských regulátorů na trzích s cennými papíry (CESR) formuluje detailnější prováděcí legislativu. CESR ve třetí úrovni zajišťuje konzistentní interpretaci a aplikaci legislativy na národních úrovních. Na čtvrté úrovni provádí vynucování a dohled opět Evropská komise.
205
•
MiFID5 upravuje zejména podmínky podnikání na kapitálovém trhu. Oproti původní úpravě přichází s novým pojetím finančních nástrojů a investičních služeb, nově upravuje kategorizaci zákazníků a rozsáhle řeší pravidla nejlepšího provedení pokynů zákazníků (best execution). MiFID také vymezuje alternativní tržní platformy a rozšiřuje pojetí opatření k transparenci trhu.
Směrnice č. 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění: • novela OBCHZ: §332a-333i finanční zajištění6, novela 344/2007 Sb., • účelem směrnice je: o snížení úvěrových rizik při finančních transakcích upravuje poskytnutí cenných papírů či finančních prostředků jako zajištění o směrnice zakazuje vázat vznik, platnost, úplnost, vymahatelnost či prokazatelnost zajištění na učinění jakéhokoli formálního úkonu. Mezi subjekty má zajištění vznikat snadno a bezformálně o Hlavním prostředkem k dosažení uvedeného hlavního záměru je zjednodušení právní úpravy jak poskytování tak uplatňování finančního zajištění, kdy lze jako jednotlivé dílčí cíle k dosažení uvedeného záměru označit např. odstranění formálních požadavků vyžadovaných pro poskytnutí či uplatnění dohod o finančním zajištění či zefektivnění způsobů realizace zajištění.7 • způsobilí příjemci fin. zajištění: libovolná PO, odpadávají 3 kvantitativní kritéria • automaticky v režimu fin. zajištění, ale dohodou stran mohu stanovit něco jiného. Např. banka poskytne úvěr s.r.o. To zajistí úvěr pomocí CP. - Pak automaticky v režimu fin. zajištění. - Tento režim je poměrně liberální, ale přísný zároveň – např. propadnutí zastavených CP. • §323f OBCHZ – zajišťovací převod práva. Částečně v rozporu evropským právem (přitom šlo o harmonizační novelu...). Celý převod se řídí JEN smlouvou, nepoužije se dispozitivně ani OZ. Max. svoboda pro smluvní strany. Ale co se bude dělat, pokud smlouva na nějaký aspekt zapomene?? Publicita na kapitálovém trhu, tranparence Směrnice č. 2004/109/ES – tzv. transparenční směrnice: -
povinnost emitenta, aby povinnosti byly čitelné, zaručit doručování informací propojit oba systémy – domovský stát/hostitelský stát už i v novele k MiFIDu jsou určité části transparence oznamovací povinnosti – nejen transparence emitenta, ale i akcionáře
5 O MiFIDu od Z. Hustáka: http://finweb.ihned.cz/c4-10108850-20949330-P00000_d-co-je-to-mifid-aco-prinese-do-ceskeho-pravniho-radu
6
novela na objednávku fin. institucí, aby se okruh subjektů finančního zajištění co nejvíce rozšířil
7 Podrobnosti pro náročné zde: http://www.epravo.cz/top/clanky/evropske-pravo-posiluje-pozice-veritelupri-financnich-transakcich-27237.html
- velký zásah v §122 zpkt na základě plné moci – oznamovací povinnost pro advokáta – prováděcí směrnice 2007/14 o možnost oznámit 1 oznámením oba úkony – zvýšení/snížení hlasovacích práv pro účely valné hromady 104/2008 Sb. o nabídkách převzetí - zásah do zpkt – §118 – rozšířil se okruh info v závěrečné zprávě 1. musí být zřejmé, jak daná společnost je vhodná pro případné převzetí (např. zlaté padáky, atd.) - §118 odst.8 zpkt Povinnosti emitenta kótovaných cenných papírů: 1) pravidelná informační povinnost – zpracování výroční a pololetní zprávy; informační povinnost se plní prostřednictvím centrálního mechanismu pro ukládání a uchovávání dat (u nás přes ČNB), uveřejňují se na internetu, musejí být ve všech dotčených jazycích (ZPKT tyto otázky reflektuje v § 118, § 119) – to znamená v jazyku domovského státu a hostitelských států, případně v jazyku běžném ve světě mezinárodních financí (angličtina), 2) distanční hlasování –povinnost zavést mechanismy umožňující akcionářům výkon jejich práv bez ohledu na stát, kde se akcionáři právě nachází 3) oznamovací povinnost – při dosažení určitého významného podílu na všech hlasovacích právech emitenta je pov. oznámit tuto skutečnost ČNB a emitentovi (§ 122 a v § 11 odst. 2 ZPKT) Směrnice č. 2003/71/ES o prospektu: • • •
sjednocuje doposud roztříštěnou úpravu prospektu a jejich náležitostí, jeho uznávání, nakládání s ním atd. základní povinnost emitentů: uveřejnit prospekt dříve, než dojde k veřejné nabídce CP nebo před kótací prospekt musí obsahovat veškeré informace, které jsou s ohledem na konkrétní povahu emitenta a nabízených CP či CP přijímaných ke kótaci nezbytné k tomu, aby si investoři učinili informovaný obraz o majetku a závazcích, finanční situaci, ziscích a ztrátách a vyhlídkách emitenta, případných ručitelů a o právech plynoucích z CP. Nově musí prospekt obsahovat tzv. povinné shrnutí, které umožňuje rychlou informovanost se základními charakteristikami
Ochrana kapitálového trhu před zneužitím Směrnice č. 2003/6/ES o zneužití trhu: • • •
ochrana před zneužitím musí být přísně jednotná, aby bylo možné v rámci celé EU chránit integritu kapitálového trhu požadavky směrnice zakotvuje § 124 – 127 ZPKT patří sem zákaz užití vnitřních informací, zákaz manipulace s trhem, atd.
164.3 Subjekty kapitálového trhu •
na kapitálovém (resp. finančním trhu) nalezneme následující subjekty: 207
a/ investoři = subjekty pociťující relativní přebytek peněžních prostředků +dělení zákazníků podle MiFIDu8: klasifikace klientů o §2a-2d o způsobilá protistrana – vůči nim neplním žádné povinnosti jako vůči zákazníkům, jsou profesionální, tak nepotřebují péči, o profesionální zákazníci – odpadají povinnosti především v předsmluvní fází, informační povinnosti o retailoví zákazníci - problém – relativní provázanost pojmů způsobilé protistrany a profesionálních zákazníků, v zákoně chybí použití pojmu způsobilá protistrana...9 b/ emitenti = příjemci investic, subjekty pociťující relativní nedostatek peněžních prostředků c/ finanční zprostředkovatelé = mají za úkol zprostředkovat tok peněžních prostředků, jakož i protisměrný tok instrumentů finančního trhu mezi investory a emitenty, spolupůsobit směrem k vytváření střetu nabídky a poptávky; tato kategorie je velmi rozmanitá d/ vázaný zástupce = jeho prostřednictvím může obchodník s cennými papíry nebo investiční zprostředkovatel poskytovat některé investiční služby. Institut vázaného zástupce odpovídá výhradnímu obchodnímu zastoupení s tím, že obchodník s cennými papíry plně a bezvýhradně odpovídá za činnost vázaného zástupce při poskytování investičních služeb 1) dle z. o dohledu v oblasti kapitálového trhu je finančním zprostředkovatelem (neboli názvoslovím tohoto zákona „poskytovatelem služeb na kapitálovém trhu“): • obchodník s cennými papíry = PO, která na základě povolení ČNB poskytuje investiční služby, může to být a.s. nebo s.r.o+náležitosti – viz. níže • zahraniční obchodník s cennými papíry, který poskytuje na území České republiky investiční služby prostřednictvím pobočky • osoba provádějící přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů za podmínek stanovených zvláštním zákonem (tzv. investiční zprostředkovatel) - § 29 8
zavedení detailní klasifikace zákazníků, která obchodníkům umožní větší flexibilitu zejména při poskytování služeb profesionálním zákazníkům a kvalifikovaným protistranám. Dojde k rozšíření pravidel pro informování zákazníků a zavedení postupu hodnocení vhodnosti služeb poskytovaných zákazníkům z hlediska odborných znalostí a zkušeností zákazníka (approprietness, suitability). Zákon bude upravovat taktéž pravidla pro provádění pokynů za nejlepších podmínek (best execution) a pro zpracování pokynů zákazníků.
9
Čech seminář: §2a profesionální zákazník odst.1 = automaticky profesionální zákazníci a zároveň způsobilé protistrany odst.2 = automaticky profesionální zákazníci, ale už ne způsobilé protistrany odst.3 = nutná dohoda s obchodníkem s CP profesionální zákazník chce klesnout na retailového zákazníka odst.4 = obchodník s CP může všechny (odst.1 a 2) prohlásit za retailové zákazníky – z organizačního hlediska výhodné, ale náročné na
povinnosti §2b profesionální zákazník na žádost („upgrade“) odst.3 = nutná zkušenost zákazníka/žadatele odst.5 = průběžně kontroluje plnění podmínek podle odst.1 odst.4, resp. odst.6 = prof. zák., který nechce být prof. zákazníkem – retail. zák. §2d odst.1 = způsobilá protistrana automaticky §2d odst.2 = způsobilá protistrana na žádost+předešlé podmínky (prof. zák.+žádost) §2d odst.5 = ze způsobilé protistr. na retailového zákazníka
• • • • • • • • 164.3.1
institucionální investor (tj. • banka provádějící obchody na vlastní účet s investičními nástroji na kapitálovém trhu, • investiční společnost, • investiční fond, • penzijní fond10 a pojišťovna) depozitář organizátor regulovaného trhu (tj. Burza CP Praha, a.s., RM-Systém) osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry provozovatel tiskárny oprávněné k tisku cenných papírů centrální depozitář (resp. do jeho zřízení Středisko CP) Česká národní banka v rozsahu vedení evidence cenných papírů + systematická internalizace (investiční služba) - obchodník vystupuje jako market maker v rámci určitého "quasi-trhu", který organizuje výhradně pro své zákazníky Obchodníci s CP
• pramen: ZoPKT = PO, která poskytuje investiční služby na základě povolení ČNB k činnosti obchodníka s CP Hlavními investičními službami jsou: − přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů, − provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů na účet jiné osoby, − obchodování s investičními nástroji na vlastní účet, − obhospodařování majetku zákazníka na základě smlouvy se zákazníkem, je-li součástí majetku investiční nástroj, − upisování nebo umisťování emisí investičních nástrojů. Doplňkovými investičními službami jsou: − správa investičních nástrojů, − úschova investičních nástrojů, − poskytování úvěru nebo půjčky zákazníkovi za účelem umožnění obchodu s investičním nástrojem, na němž se poskytovatel úvěru nebo půjčky podílí, − poradenská činnost týkající se struktury kapitálu, průmyslové strategie a s tím souvisejících otázek, jakož i poskytování porad a služeb týkajících se přeměn společností nebo převodů podniků, − poradenská činnost týkající se investování do investičních nástrojů, − provádění devizových operací souvisejících s poskytováním investičních služeb, − služby související s upisováním emisí investičních nástrojů, − pronájem bezpečnostních schránek − správa vlastního majetku+pod dohledem ČNB. •
10
obchodníkem s CP může být a.s. nebo s.r.o. se sídlem zapsaným i skutečným na území ČR, která má pouze zaknihované akcie nebo listinné akcie na jméno a která splňuje další podmínky
Rozdíl mezi investičním fondem a investiční společností – viz. otázka kolektivní investování
209
• •
•
• • •
povolení obchodníka s cennými papíry se uděluje na žádost a po přezkoumání celé řady náležitostí a věcných, personálních a organizačních předpokladů žadatele – zpřísnění náležitostí transparenční směrnicí mezi tyto předpoklady patří např. dostatečná kapitálová vybavenost budoucího obchodníka s cennými papíry, personální předpoklady včetně obsazení jeho představenstva a dozorčí rady (ČNB zkoumá, zda tyto osoby mají dobrou pověst, potřebnou kvalifikaci nebo dostatečné zkušenosti, zda u nich není dána neslučitelnost funkcí) + odbornost obchodníka ČNB ve vydaném povolení musí stanovit, které hlavní a vedlejší investiční služby, které je obchodník oprávněn poskytovat ve vztahu ke kterým investičním instrumentům; obchodník s cennými papíry nesmí vykonávat jinou činnost vykazující znaky podnikání + s výjimkou: správa vlastního majetku svou odbornou obchodní činnost může obchodník s cennými papíry vykonávat pouze pomocí FO, která k tomu má povolení ČNB = makléř+další osoby (např. vázaný zástupce) makléř musí být vůči obchodníkovi s CP v pracovním poměru a může vykonávat činnost pouze pro jednoho obchodníka s cennými papíry povolení působit jako makléř (tzv. makléřská licence) lze vydat FO, která je bezúhonná, má dobrou pověst a dostatečnou kvalifikaci nebo zkušenosti a složila úspěšně odbornou, tzv. makléřskou zkoušku
164.3.2
Investiční zprostředkovatelé
= osoba (FO nebo PO), která poskytuje investiční službu přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních cenných papírů nebo cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, avšak: • nepřijímá peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků, a • pokyny předává pouze: bance, obchodníkovi s cennými papíry, investiční společnosti, investičnímu fondu • jedná se o výjimku z principu, že hlavní investiční služby směji poskytovat pouze obchodníci s CP • investiční zprostředkovatel nepotřebuje ke své činnosti povolení, stačí mu pouze se registrovat u ČNB, pro registraci musí splnit zákonem stanovené podmínky vázaný zástupce: - viz. subjekty d/ 164.3.3
Regulované trhy CP
Finanční trh lze dělit na: a/ regulovaný trh = je institucionalizován, vysoký stupeň vázanosti pravidly, tržní aktivity se koncentrují okolo určitého subjektu regulujícího, organizujícího a obsluhujícího; dle ZoPKT je regulovaným trhem s investičními nástroji trh: a) který má stanovená pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování, b) na kterém se obchoduje pravidelně, c) který má stanovená pravidla pro tvorbu kurzů investičních nástrojů,
d) který pravidelně uveřejňuje kurzy investičních nástrojů dosažené při obchodování, e) který podléhá dohledu orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo, f) uvedený v seznamu regulovaných trhů zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie, který uveřejňuje Česká národní banka podle zvláštního právního předpisu. b/ neregulovaný trh – nesplňuje výše uvedené podmínky • regulovaný trh může v ČR provozovat jen osoba, která k tomu má povolení ČNB Regulované trhy lze dále členit na: - toto dělení po MiFIDu není relevantní a/ trhy burzovní = je organizován na členském principu, přímo se jej tedy může účastnit pouze omezený počet členů burzy; ostatní investorská veřejnost se obchodování může účastnit pouze nepřímo prostřednictvím členů burzy, které si najímá jako obstaravatele nákupu / prodeje určitého investičního nástroje b/ trhy mimoburzovní (tzv. OTC trhy = over-the-counter) = ač jde také o trh regulovaný, tj. se stanovenými pravidly pro obchodování a přístup, v zásadě se neuzavírá před investorskou veřejností, není organizován na členském principu • •
pro stávající tuzemskou úpravu je příznačné, že konkrétní instituce organizující regulované trhy nejsou v zákoně specifikovány a jejich možný počet není de lege lata uzavřen; tyto subjekty však ke své činnosti potřebují povolení ČNB, proto lze jejich počet účinně regulovat v současné době v ČR existují pouze 2 organizátoři regulovaného trhu: Burza CP Praha, a.s., která organizuje burzovní trh, a společnost RM-Systém, a.s., která organizuje mimoburzovní trh
164.4 Burzovní trh - Burza cenných papírů Praha, a.s. •
•
•
specifickou burzovní činností je spekulace = zvláštní podnikatelská činnost založená na uvážení určitých na burzu působících okolností, které vytvářejí burzovní pohyb; v závislosti na predikci okolností dochází k nákupu / prodeji CP s cílem dosáhnout zisku (který tvoří rozdíl mezi prodejním a nákupním kurzem) základní podoba burzovní spekulace má dvě formy: a/ spekulace na vzestup kurzu = CP jsou nakupovány za předpokladu, že jejich kurz stoupne, takže je bude možné prodat za vyšší kurz (tito spekulanti se nazývají tzv. býci – bulls) b/ spekulace na pokles kurzu = spekulant počítá s poklesem kurzu, proto CP prodá, aby je k určitému pozdějšímu termínu koupil za nižší kurz (tzv. medvědi – bears) lze rozlišovat dvě základní formy burzy: a/ burza mající soukromoprávní charakter – hl. commom law, burzy zakládány na základě obchodního a občanského práva skupinou obchodníků; burza je v podstatě autonomní instituce regulovaná především samosprávně bez zásahů administrativy, de iure však podléhá státnímu dozoru b/ burza mající veřejnoprávní charakter – hl. kontinentální systém; burza je zakládána státem
•
burza v ČR: a.s. s určitými odchylkami od běžného právního režimu, jde tedy o soukromoprávní instituci (X většina evropských zemí), která podléhá veřejnoprávní regulaci a státnímu dozoru 211
Burza cenných papírů Praha, a.s. (BCPP) • pramen: ZoPKT, dříve samostatný z. o burze CP, byl koncipován úžeji • vznikla v r. 1992 • obchodovat na BCPP mohou pouze členové BCPP • členem se automaticky stává každý akcionář a dále osoby přijaté burzovní komorou za členy • členem však může být jen obchodník s CP, který splňuje stanovené podmínky a zaplatil poplatek za členství (tzv. zápisné ve výši 13 mil. Kč) • dnes má BCPP 21 členů, zejména finanční instituce (např. Česká spořitelna, KB, Patria...) Struktura orgánů BCPP • vychází ze struktury orgánů a.s., ale vykazuje určitá specifika • valná hromada akcionářů – vrcholný orgán; žádný akcionář nemůže disponovat více než 20% hlasů, bez ohledu na počet jeho akcií • burzovní komora – je statutárním orgánem (místo představenstva v klasické a.s.) • dozorčí rada • generální ředitel burzy • v rámci struktury BCPP působí i burzovní rozhodčí soud, zřízený burzovní komorou k rozhodování sporů z burzovních obchodů BCPP 164.4.1 • •
Mimoburzovní trh - RM-Systém, a.s. název = systém registračních míst jde o nestátní, soukromou a.s.
Specifické rysy: • lze obchodovat pouze se zaknihovanými CP • na trh může vstoupit kterákoliv osoba, jež má veden účet u Střediska CP (později v centrálním depozitáři) • neexistuje exkluzivita členství • zájemci mohou obchodovat přímo a vlastním jménem, nemusejí využívat služeb obchodníků s CP • mimo podmínky stanovené obecně závaznými pr. předpisy pro kótaci CP na regulovaném trhu neexistují v zásadě žádné další podmínky k přijetí CP k obchodování •
•
2 úrovně: a/ centrální pracoviště – zde se zpracovávají obchodní pokyny, stanovuje se kurz b/ detašovaná pracoviště – zde jsou soustřeďovány obchodní pokyny od veřejnosti
zájemce o služby může pokyn předat osobně v písemné podobě v některém z pracovišť nebo prostřednictvím terminálové stanice či prostřednictvím internetu
kotace cenných papírů Přijetí cenného papíru k obchodování na určitém regulovaném veřejném trhu (v ČR na oficiálním trhu), např. na burze. Jednou z podmínek přijetí k obchodování na oficiálním trhu je
uveřejnění tzv. prospektu akcií nebo dluhopisů. Z pohledu emitenta znamená kotace jeho cenného papíru nutnost uveřejňovat velké množství informací (hospodářské výsledky, struktura akcionářů, velikost vlastního kapitálu, atd.)
213
