Organizace závodů ve vodním záchranném sportu

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd ve sportu

Organizace závodů ve vodním záchranném sportu Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Mgr. Oldřich Racek

Zuzana Stupková Tělesná výchova a sport MCR

Brno, 2011

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a jiné zdroje, které jsem pouţila.

Souhlasím, aby práce byla uloţena v knihovně Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně a byla zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně dne

…......................... Zuzana Stupková

Poděkování: Ráda bych poděkovala všem, kteří mně pomohli při vypracování této bakalářské práce, zejména pak panu Mgr. Oldřichu Rackovi za odborné vedení, trpělivost a ochotu, kterou mně v průběhu zpracování bakalářské práce poskytl, a také panu Mgr. Pavlu Plavinovi, za poskytnuté informace.

OBSAH

ÚVOD ...............................................................................................6 1. LITERÁRNÍ PŘEHLED............................................................7 1.1 Historie Vodní záchranné sluţby……………………………...7 1.1.1 Historie Vodní záchranné sluţby ve světě….............................7 1.1.2 Historie Vodní záchranné sluţby v ČR....................................10 1.2 Vodní záchranná sluţba ČČK………...……...........................12 1.2.1 Základní principy činnosti VZS ČČK………………………..13 1.2.2 Základní poslání VZS ČČK…………………………………..14 1.3 Vodní záchranný sport………………………………………..15 1.3.1 Světové šampionáty…………………………………………..16 1.3.2 Regionální šampionáty………………………………………..16 1.3.3 Národní šampionáty…………………………………………..18 1.3.4 Ostatní závody………………………………………………..18 1.4 Organizace závodů ve vodním záchranném sportu………...20 1.4.1 Rozpis soutěţe………………………………………………..21 1.4.2 Technická ustanovení…………………………………………21 1.4.3 Disciplíny podle ILS………………………………………….21 1.4.4 Doping………………………………………………………...23 2. CÍLE, ÚKOLY A METODIKA PRÁCE……………………..24 2.1 Cíle práce……………………………………………………….24 2.2 Úkoly práce……………………………………………………..24 2.3 Metodika práce…………………………………………………24

3. VÝSLEDKY PRÁCE……………………………………………25 3.1 Grand prix Moravie…………………………………………….25 3.1.1 Technické údaje………………………………………………...25 3.1.1.1 Bazén…………………………………………………………25 3.1.1.2 Termín………………………………………………………...27 3.1.1.3 Ubytování…………………………………………………….27 3.1.1.4 Stravování…………………………………………………….28 3.1.2 Přihlášené místní skupiny………………………………………28 3.1.3 Rozhodčí………………………………………………………..30 3.1.4 Disciplíny……………………………………………………….30 3.1.5 Harmonogram…………………………………………………..34 3.1.6 Doprovodný program…………………………………………..35 3.1.7 Finance………………………………………………………….36 4. DISKUZE…………………………………………………………39 5. ZÁVĚRY………………………………………………………….40 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ………………………………..41 RESUMÉ…………………………………………………………….43

ÚVOD Vodní záchrannou sluţbu zná většina naší populace. Ale uţ jen malé procento z ní dokáţe specifikovat pojem „ vodní záchranný sport“. Jedná se o specifický sport, ve kterém záchranáři zdokonalují své dovednosti, aby je následně vyuţili v praxi. V přímořských státech je vodní záchranný sport uznáván stejně jako jiné sporty a Česká republika se jim, i přes svůj handicap, úspěšně vyrovnává. Téma jsem si zvolila z několika důvodů. Tím prvním je fakt, ţe od školního věku jsem byla členkou Vodní záchranné sluţby Českého červeného kříţe Brno – město. Záměrně píši v minulém čase, neboť nyní, kvůli nedostatku času nemohu vykonávat povinnosti spojené s funkcí vodního záchranáře. Aţ tento rok na jaře jsem se vrátila na půdu vodní záchranné sluţby, avšak nikoli jako záchranář, ale zlákala mě nabídka stát se rozhodčí na juniorských závodech, pořádaných mou mateřskou místní skupinou Brno – město, Grand prix Moravie 2011. Dříve jsem se tohoto závodu účastnila jako závodník, a uţ v té době jsem byla překvapená, jakou má závod sportovní úroveň ve srovnání s obdobnými po celé Evropě. Nyní, kdyţ jsem tuto sportovní a společenskou akci zpoznala i z druhé stránky, rozhodla jsem se, ţe ji přiblíţím všem, kteří by se v budoucnu této akce chtěli zúčastnit, ať uţ pasivně jako diváci, nebo aktivně v podobě závodníků nebo organizátorů. Hlavním cílem této bakalářské práce je prostudovat veškerou dostupnou literaturu a internetové zdroje, které se zabývají vodní záchrannou sluţbou, pojmem vodní záchranný sport a organizací závodů v tomto sportu, a přiblíţit tuto méně známou, avšak velice důleţitou a zásluţnou aktivitu české veřejnosti.

6

1. LITERÁRNÍ PŘEHLED

1.1 Historie Vodní záchranné sluţby Historie vodního záchranářství úzce souvisí s historií plavání. Jakýkoliv pobyt a pohyb ve vodě (za účelem lovu, válečným, rekreačním a jiným) s sebou nesl moţnost tonutí a tím i nutnost záchrany (Miler, Kargerová, 2007).

1.1.1 Historie Vodní záchranné sluţby ve světě Největší rozmach plavání byl v otrokářské společnosti. Starými Řeky byli neplavci bráni jako méněcenní jedinci, např. Platón (427 – 347 př. Kr.) ve svých „ Zákonech“ pochybuje o schopnosti člověka zastávat nějaký úřad, kdyţ neumí číst ani plavat. Jeho názor nebyl ojedinělý, vyjadřoval postoj celé společnosti k lidem, kteří neuměli plavat (Dvořáček, 2010). Konfucius (552 - 479 před n. l.), který je povaţován celou čínskou tradicí za největšího mudrce všech dob a učitele národů, zastával názor, ţe "Zachránce jednoho člověka je větší, neţ přemoţitel jednoho města“. Literatura, ani jiné dostupné prameny se nezmiňují, ţe by záchrana lidského ţivota byla činnost, na kterou by se lidé v jejich době záměrně připravovali či jinak školili pro její lepší úroveň (Místní skupina Vodní záchranné sluţby ČČK Brno-město, 2003). První spolek záchranářů byl zaloţen v Amsterodamu roku 1767, jmenoval se "Maatschapy Tot Redding van Drenkelingen zu Amsterdam". O dva roky později (1769) byla zaloţena první německá záchranářská společnost "Hamburské záchranné zařízení". V dalším období následovaly další spolky a organizace pro záchranu tonoucích (Lille, Vídeň, Benátky, v roce 1772 v Kodani, 1773 v Paříţi, 1774 v Londýně). Tyto spolky se jednostranně zaměřovaly na bezprostřední záchranu tonoucích, avšak otázku prevence utonutí zatím neřešily. Skutečnou podstatu zabránění tonutí vyjádřil aţ Johann Fridrich Guts Muths (1759 - 1839), velká postava německé tělesné výchovy. První jasně formuloval myšlenku, ţe umět plavat znamená předejít smrti utopením. O záchranném 7

plavání říká: "Naše mládeţ má být vedena k pilnému koupání také proto, aby se při tom naučila plavat. Je to krásná muţná připravenost, podpora lidského přátelství, umět pomoci tonoucímu. Co platné, kdyţ musíme spěchat na břeh pro pomoc, místo abychom pomohli sami". (Gymnastika pro mládeţ - 1793). Sám vedl některá praktická cvičení záchranného plavání, ve svých spisech uvádí návody na plavání v šatech, potápění, plavání pod vodou i hmaty pro záchranu tonoucích. Společnost však přijímá záchranné plavání aţ kolem roku 1850. Organizované zachraňování lidských ţivotů má dnes jiţ více neţ stoletou tradici. Koncem devatenáctého století zahájilo několik národních záchranářských organizací spolupráci s podobnými organizacemi v zahraničí. V roce 1878, pod vedením francouzských záchranářských asociací, byl v Marseille uspořádán první mezinárodní kongres pro záchranu ţivotů, během kterého Středozemní institut pro záchranu ţivotů vyjádřil přání, aby se zavedlo mezinárodní těleso, které by sdruţovalo ty organizace, jeţ se zabývají záchranou ţivotů ve všech jejích formách. Kongres zaznamenal veliký úspěch a od té doby se mezi některými státy navázané kontakty uţ nepřerušily. V následujících letech se konalo ještě několik kongresů, ale ţádný z nich nevedl ke vzniku jedné mezinárodní záchranářské federace. V tomto období začaly vznikat záchranářské federace v některých státech Evropy, jako např. v Anglii, jejíţ Královská společnost vodní záchrany (RLSS) je všeobecně povaţována za mateřskou federaci všech federací na světě, neboť byla zaloţena jiţ v roce 1891, dále ve Francii (1893), v Itálii (1899), v Belgii (1902) a Dánsku (1907). V roce 1900 Francouz Raymond Pitet uspořádal u příleţitosti světové výstavy v Paříţi záchranářský kongres s hlavním záměrem vytvořit mezinárodní záchranářskou federaci, ale bohuţel neuspěl. V roce 1910 Paříţ trpěla mnohými povodněmi a právě záchranáři hráli v tomto období velice důleţitou roli. Tyto projevy lidské solidarity mezi muţi byly jedním z důvodů, proč Raymond Pitet opět svolal nový kongres v témţe roce v Saint - Quen, malém městě v sousedství Paříţe. Na tomto shromáţdění došlo k zaloţení mezinárodní federace pro záchranu ţivotů se stejným názvem Federation Internationale de Sauvetage (FIS) za účasti Belgie, Dánska, Francie, Velké Británie, Lucemburska, Švýcarska a Tunisu. Španělsko a Itálie, které se nemohli dostavit, ale také

8

podpořili vznik této mezinárodní federace. Sídlem FIS se stala Paříţ a v následujících letech se Francie s Belgií staly dějištěm všech kongresů a šampionátů. První světová válka rozmach FIS zastavila. V období mezi válkami se pozornost soustřeďovala nejen na vodní záchranu, ale i na oblast silniční a horské záchranné sluţby. Po druhé světové válce francouzská federace opět začala slučovat ostatní záchranářské organizace a uspořádala kongres ve švýcarském Lausanne, které bylo známé studiem nových resuscitačních technik. V padesátých letech se činnost FIS pomalu obnovovala a vstupovaly do ní nové členské státy. V roce 1952 se v Paříţi konal kongres, který je všeobecně povaţován za znovuzrození FIS. Na tomto shromáţdění nová organizace přijala i nové jméno Fédération Internationale de Sauvetage et de Secourisme et de Sport Utilitaires. Toto jméno se udrţelo do roku 1963, kdy bylo změněno na Fédération Internationale de Sauvetage et de Sport Utilitaires. Oficiální zkratka zůstala FIS a znakem se stal záchranný kruh s písmeny FIS na pozadí mapy světa. Pod záchranným kruhem jsou dvě zkříţené snítky. V roce 1985 FIS opět změnila název na Fédéretion Internationale de Sauvetage aquatique (Miler, Kargerová, 2007). 24. 3. 1971 byla v australském Cronulle ustanovena The World Life Saving Society (WLS). Byla zaloţena za účelem zřízení vzdělávacího programu bezpečnosti na moři a vodních programů zaloţených na základě vzájemné lidské pomoci. Zakládajícími členy WLS jsou: Austrálie, Velká Británie, Nový Zéland, Jihoafrická republika a Spojené státy americké. 24. února 1993 se za přítomnosti českých zástupců koná v Leuvenu (Belgie) jednání zástupců FIS a WLS o moţném spojení obou organizací. 3. září 1994 v Cardifu (Wales) vzniká sloučením FIS a WLS International Life Saving Federation (ILS). Plnoprávným členem nově vzniklé světové organizace se stává i ČR (obr. 1), (Karpíšek, 2010).

9

Obr. 1: Znak ILS [http://www.trebic.vzs.cz/]

1.1.2 Historie Vodní záchranné sluţby v ČR V roce 1857, tj. šest let před zaloţením Mezinárodního Červeného kříţe byl zaloţen Praţský dobrovolný sbor ochranný, který si vytknul za cíl chránit lidský ţivot a zdraví "povaţující člověka za nejcennější statek", a poskytoval první pomoc při hromadných neštěstích, především při tehdejších povodních, poţárech a podobně. Ale zmínka o sdruţení, které by se specializovalo výhradně na záchranu tonoucích, je aţ z období po první světové válce. Podle vzoru některých evropských států, jejichţ dobrovolné vodní záchranné spolky měly uţ více jak stoletou tradici (Holandsko, Německo, Anglie, Francie), organizují dobrovolné sbory zachránců tonoucích YMCA (Křesťanské sdruţení mladých muţů) a sokolské spolky. Těţiště jejich činnosti je především v osvětové práci (vydávání publikací) a organizování vodní záchranné sluţby v době konání letních táborů. Zejména YMCA věnuje velkou pozornost perfektnímu vyškolení svých záchranářů, jsou vypracována jednotná metodická pravidla výuky a přísný zkušební řád. Na základě let praxe a úspěšně vykonaných zkoušek bylo moţno získat hodnost zachránce - junior, zachránce - senior a zachránce instruktor, vymezující přesné povinnosti. Slibný rozvoj vodní záchranářské činnosti přerušuje druhá světová válka. V poválečné obnově státu není čas na znovuvybudování vodní záchranné sluţby. Více, neţ 10 let trvá, neţ se prosazuje myšlenka J. Řepy znovu organizovat vodní záchrannou sluţbu u nás. Jeho úsilí bylo vedeno narůstajícími počty utonulých, které byly ve srovnání s ostatními evropskými, dokonce i přímořskými státy

10

alarmující. Řepova dlouholetá snaha organizovat vodní záchrannou sluţbu pod patronací Červeného kříţe, jako tomu bylo i v jiných zemích, došla uplatnění teprve v druhé polovině šedesátých let. V roce 1966 přijímá plenární zasedání ČSČK (Československého Červeného kříţe) rozhodnutí prosazovat myšlenku zavedení Vodní záchranné sluţby ČSČK v ČSSR. O rok později doporučuje sekretariát Ústředního výboru KSČ zpracovat koncepci Vodní záchranné sluţby (VZS) a schvaluje Zásady VZS a akční plán jejich zajištění. Týţ rok schvaluje tyto Zásady a akční plán i předsednictvo ÚV ČSČK a ustavuje Ústřední radu VZS ČSČK. Formálně lze povaţovat rok 1967 za zaloţení VZS ČSČK, ale její aktivní práce nastala aţ v roce 1968, ÚR VZS organizuje první kurs pro instruktory v Olomouci a dokonce i první doškolovací kurs. Je zajímavé, ţe VZS ČSČK byla zaloţena přesně za 200 let, které uplynuly od zaloţení prvního spolku zachránců tonoucích ve světě, Maatshapy Tot Redding van Drenkelingen zu Amsterdam v r. 1767. VZS ČSČK vychovala dodnes desítky specializovaných záchranářů. Ve velké většině okresů byly zaloţeny organizace VZS, jejichţ činnost přispívá stále více k uskutečnění základního cíle VZS sníţit počet zbytečně utonulých osob (Miler, Kargerová, 2007). Od 9. září 1988 je VZS ČSČK přidruţeným členem FIS, od 12. srpna 1991 je VZS ČSČK plnoprávným členem FIS. V únoru 1993 (po rozdělení federace) VZS ČČK ţádá a stává se plnoprávným členem FIS. 3. září 1994 se VZS ČČK stává v Cardifu (Wales) plnoprávným členem nově vzniklé světové organizace vodní záchrany International Life Saving Federation (ILS), (Karpíšek, 2010).

11

1.2 Vodní záchranná sluţba ČČK Vodní záchranná sluţba Českého červeného kříţe (obr. 2) je občanské sdruţení, jehoţ hlavní činnost a poslání spočívá v péči a vzdělání členů a mládeţe, v zajišťování bezpečnosti při provozování různých sportovních akcí. Významně se podílí na osvětě při poskytování první pomoci na suchu a ve vodě v řadách široké veřejnosti.

Obr. 2: Znak VZS ČČK [http://www.trebic.vzs.cz/] VZS ČČK pořádá na základě akreditace MŠMT kurzy pro Plavčíky – Záchranář III. VZS ČČK a Mistry plavčí - Záchranář II. VZS ČČK a kurzy kvalifikací Záchranář – Hladinová sluţba a Záchranář na divoké vodě, má vycvičeno a vybaveno 18 záchranných týmů, jejichţ členové se v roce 2010 zúčastnili 65 součinnostních cvičení a výcviků a vyjíţděli na 75 výzev operačních středisek. VZS ČČK v roce 2010 registrovala 42 Místních skupin a v nich 1.575 členů, z toho 628 dětí a mládeţe do 18 let. V roce 2010 byla zajišťována hlídková činnost v 52 Stanicích první pomoci VZS ČČK u vodních ploch. V průběhu roku 2010 ošetřili členové VZS ČČK celkem 1.450 osob, uskutečnili 310 akcí na vodě i na břehu, které přispěly k záchraně lidských ţivotů. K záchraně majetku občanů bylo uskutečněno celkem 80 akcí. Svou připravenost zdokonalují členové VZS ČČK v propracovaném systému školení a doškolování (tab. 1) a při postupových soutěţích, které kaţdoročně vrcholí Mistrovstvími republiky jednotlivců, druţstev, dětí a mládeţe. Reprezentace VZS ČČK se podle moţností zúčastňuje mezinárodních závodů a mistrovství, coţ vyplývá z členství VZS ČČK v mezinárodní organizaci vodní záchrany – ILS (Švec, 2011). 12

Tab. 1: Kvalifikace členů VZS ČČK k 15. 1. 2009: Kvalifikace

Počet členů

Záchranář I. – Instruktor VZS ČČK

29 členů

Záchranář II – Mistr plavčí

128 členů

Záchranář III - Plavčík

355 členů

Záchranář IV

75 členů

Záchranář V

78 členů

Záchranář – Hladinová sluţba

71 členů

Záchranář – Divoká voda

52 členů

Rozhodčí VZS ČČK

67 členů

Vůdce malého plavidla

512 členů

Instruktor specialista VZS ČČK

16 členů

Lektor specialista VZS ČČK

4 členové

Zdravotník

283 členů

(Karpíšek, 2010) 1.2.1 Základní principy činnosti VZS ČČK Vodní záchranná sluţba je dobrovolným a nezávislým sdruţením registrovaným u Ministerstva vnitra ČR, sdruţujícím děti, mládeţ a dospělé občany, kteří dobrovolně respektují základní principy poslání a činnosti VZS a plní členské povinnosti stanovené Stanovami VZS ČČK a dalšími vnitřními předpisy VZS. VZS jako právnická osoba je kolektivním členem Českého červeného kříţe, stejně jako Horská sluţba ČR, Skalní záchranná sluţba CHKO Broumovsko, Svaz záchranných brigád kynologů ČR (SZBK ČR), Speleologická záchranná sluţba (SZS ČSS) a Česká unie námořního jachting (ČUNJ). Ve své činnosti vystupuje samostatně, vlastním jménem, s povinností dodrţovat právní řád ČR, Stanovy a další vnitřní předpisy VZS a plnit povinnosti člena ČČK, vyplývající ze Stanov ČČK.

13

VZS ČČK má téměř 3 000 členů. Při uskutečňování svého poslání spolupracuje s příslušnými orgány státní a místní správy a dalšími zájmovými organizacemi a institucemi,

zabývajícími

se

poskytováním zdravotnických, záchranných,

sociálních a dalších humanitárních sluţeb. Přitom respektuje principy hnutí ČČK, včetně

principu

jednoty

společnosti

ČČK

VZS je členem celosvětové organizace vodní záchrany - International Life Saving (ILS) se statutem zakládajícího člena (Stanovy VZS ČČK, 2006). 1.2.2 Základní poslání VZS ČČK Posláním VZS ČČK je organizovat a provádět preventivní a záchranou činnost a poskytovat první pomoc na bazénech, koupalištích, vodních plochách a tocích a v jejich bezprostřední blízkosti při sportovní a rekreační činnosti, v případě ţivelných katastrof a obecného ohroţení s cílem zabránit váţným úrazům, utonutím a ztrátám na materiálních hodnotách. VZS ČČK vychovává své členy k úctě k humánním hodnotám společnosti a k uvědomělému plnění povinností při ochraně ţivota a zdraví. VZS ČČK rozvíjí svoji činnost mezi mládeţí.

14

1.3 Vodní záchranný sport Stejně jako existuje poţární sport, při kterém hasiči prokazují svou zdatnost v disciplínách blízkých své praxi, jako je například poţární útok nebo výstup do druhého patra, jako záchranáři z Horské sluţby soutěţí v disciplínách záchrany horolezce nebo ve svozu a ošetření zraněného se svozným prostředkem, mají vodní záchranáři své závody a soutěţe ve vodě, na vodě či u vody. Vodní záchranný sport byl primárně zamýšlen k tomu, aby podnítil záchranáře vyvíjet, udrţovat a zlepšovat své fyzické a duševní schopnosti, které jsou potřeba k zachraňování ţivotů ve vodním prostředí. Záchranářské závody sestávají z různých disciplín, které dále rozvíjí a demonstrují záchranářské schopnosti, tělesnou zdatnost a motivaci [http://www.ilsf.org/index.php?q=en/lifesavingsport]. „V současné době můţeme soutěţe v záchranářském sportu rozdělit do dvou kategorií. První kategorií jsou soutěţe, které se konají podle mezinárodních pravidel a dělí se na mořské a bazénové soutěţe. Část mořských soutěţí bylo moţno zhlédnout v televizním seriálu Pobřeţní hlídka. Mezi disciplíny patří různé pláţové běhy, závody mořských kajaků či surfových plováků a samozřejmě plavecké disciplíny spojené se záchranou tonoucích. V bazénu jsou to disciplíny jako plavání s překáţkami, záchrana tonoucího, kterého představuje figurína, a to jak s poţitím ploutví nebo bez nich a záchrana tonoucího pomocí lana. To je jen přiblíţení soutěţí nikoliv přesné popisy a zdaleka nejsou vyjmenovány všechny soutěţní disciplíny. Ukázky záchranářského sportu byly k vidění na olympijských hrách v roce 2000 konaných v australském Sydney,“ vysvětlil vodní záchranář místní skupiny Těrlicko, Petr Urbánek (Běčák, Havířský deník, 28. 9. 2007). Vodní záchranáři v závodech prověřují a porovnávají svoje schopnosti umět zachránit lidský ţivot, vyměňují si navzájem svoje zkušenosti, které nadále prohlubují, aby mohli takto zachránit vrůstající počet tonoucích na rekreačních vodních plochách, krytých bazénech, případně při sjíţdění divokých řek vodáky.

15

1.3.1 Světové šampionáty Mistrovství světa ve vodním záchranném sportu Mistrovství světa ve vodním záchranném sportu podle pravidel ILS se pořádá od roku 2004 kaţdé dva roky. 10. – 27. září 2004 bylo mistrovství světa pořádané v krásném a slunném městě Viareggo, v Itálii 10. – 26. února 2006 byla hostitelem Austrálie a její města Geelong a Lorne 20. července – 2. srpna 2008 pořádalo šampionát Německo. Bazénové disciplíny se konaly v Berlíně, pláţové a mořské ve Warnemude. V roce 2010 bylo Mistrovství světa organizováno Egyptem a konalo se 2. - 17. Října v přímořském městě Alexandria. Šampionát v roce 2012 se bude konat v jiţní Austrálii, ve městě Adelaide. 1.3.2 Regionální šampionáty Mistrovství Evropy ve vodním záchranném sportu Evropské odvětví ILS pořádá tyto šampionáty také jednou za dva roky, a to kaţdý lichý rok mezi Mistrovstvími světa. Závody zahrnují jak bazénové, tak mořské a pláţové disciplíny. Těmto závodům předcházeli Evropské poháry pořádané FIS. Evropský pohár FIS 1982: Warendorf, Německo 1984 Roermond, Nizozemí 1986 Modena, Itálie 1988 Trento-Levico, Itálie 1992 Messina-Milazo, Itálie 1994 Alicante, Španělsko

16

Mistrovství Evropy ILS 1996 Warendorf, Německo 1998 Eindhoven, Nizozemí 1999 Antwerp, Belgie 2001 Mallorca, Španělsko 2003 Tylosand, Švédsko 2005 Luebeck-Travemuende, Německo 2007 Tenerife Santa Cruz de Tenerife,El Medano, Španělsko 2009 nekonalo se 2011 bude se konat v září v Alicante, Španělsko [http://europe.ilsf.org/about/commissions/sport/competitions/history]. Mistrovství Evropy juniorů ve vodním záchranném sportu Mistrovství Evropy juniorů (max. do 18 – ti let) se pořádá pod záštitou Evropské ILS a jsou pořádány kaţdoročně a konají se jak v bazénu, tak u moře. 1993 Reus-Cambrils, Španělsko 1994 Valenciennes, Francie 1995 Bardonecchia, Itálie 1996 Luckenwalde, Německo 1997 Riccione, Itálie 1998 Antwerp, Belgie 1999 Tenerife Puerto de la Cruz, Španělsko 2000 Valenciennes, Francie 2001 Liptovský Mikuláš, Slovensko 2002 Sozopol, Burgas, Bulharsko 2003 Viareggio, Itálie 2004 Gdynia, Polsko 2005 Alicante, Španělsko 2006 Canet en Roussillion, Francie 2007 Ostia, Itálie 2008 Eindhoven, Den Haag, Nizozemí 2009 Eindhoven, Nizozemí

17

2010 Antwerp, Belgie 2011bude se konat v září v Copenhagen, Dánsko [http://europe.ilsf.org/about/commissions/sport/competitions/history]. Závody Středního východu Muţské a ţenské záchranářské závody Středního východu se konají kaţdoročně. Účastní se jich regionální země, jako jsou Spojené Arabské Emiráty, Írák, Pákistán, Afgánistán, Ázerbajdţán a další. 1.3.3 Národní šampionáty Tyto šampionáty pořádá většina členských zemí ILS. 1.3.4 Ostatní závody Záchranný sport je také zařazován jako disciplína při jiných příleţitostech. Světové hry Světové hry se pořádají kaţdé čtyři roky, vţdy jeden rok po Olympijských hrách. Těmto hrám se často říká „Olympijské“ hry pro sporty, které na OH nejsou (např. in – line bruslení, karate, kulturistika, moderní gymnastika, skoky na trampolíně, silový trojboj, squash, sumo aj.). Vodní záchranný sport je na těchto hrách od roku 1985. 1981 Santa Cruz, USA 1985 London, Velká Británie 1989 Kahrsruhe, Německo 1993 Den Haag, Nizozemí 1997 Lahti, Finsko 2001 Akita, Japonsko 2005 Dursburg, Německo 2009 Kaochiung, Chinese Taipei – Taiwan [http://www.ilsf.org/index.php?q=es/lifesaving-sport/multi-sports/worldgames].

18

Dále se záchranný sport objevuje na: Vojenské světové hry Světové mistrovské hry Světový vojenský šampionát Šampionát britského společenství

19

1.4 Organizace závodů ve vodním záchranném sportu Podle Skořepy et al. (2002) se soutěţe VZS ČČK se rozdělují podle svého zaměření, funkce a účelu, podle územního rozsahu a podle způsobů jejich organizace při respektování poslání a úkolů VZS ČČK. Soutěţe podle svého zaměření, funkce a účelu jsou: -

výkonnostního charakteru, zaměřující se na zvyšování dovednosti a výkonnosti v záchranářské činnosti registrovaných členů VZS ČČK,

-

masového – náborového charakteru, které mají pouze popularizovat tuto činnost mezi dosud neorganizovanými občany, zejména pak mládeţí. Soutěţe podle územního rozsahu jsou organizovány:

-

v mezinárodním měřítku

-

v republikovém měřítku

-

v příslušné oblasti

-

v místním měřítku v rámci MS VZS ČČK Dále jsou soutěţe děleny do věkových kategorií:

-

ţáci C (7 – 10 let)

-

ţáci B (11-12 let)

-

ţáci A (13 14 let)

-

mladší dorostenci (15 – 16 let)

-

starší dorostenci (17 – 18 let)

-

muţi a ţeny (16 let a více) Plánování soutěţí VZS ČČK se řídí podle kalendáře akcí, který vydává

Prezidium VZS ČČK. Pokud nemůţe být akce z váţných důvodů konána, musí to být oznámeno nejpozději 48 hodin před stanoveným začátkem rozhodčím, závodníkům a Prezidiu VZS ČČK. Prezidium VZS ČČK také můţe z mimořádných důvodů závody zrušit, např. kvůli epidemii, karanténě, atd.

20

1.4.1 Rozpis soutěţe Rozpis soutěţe musí obsahovat: -

úplný název soutěţe

-

všeobecná ustanovení - pořadatele soutěţe a zajištění soutěţe po technické stránce - místo, datum a hodinu konání soutěţe - termín, adresu a způsob podávání přihlášek - místo, datum a hodinu losování - hospodářské podmínky soutěţe (úhrada cestovného, sboru rozhodčích,

cenu nocleţného a stravného soutěţících, vedoucích a rozhodčích) - adresu a telefonické, faxové nebo e-mailové spojení na vedoucího závodů (Skořepa et al., 2002). 1.4.2 Technická ustanovení - předpisy a popis disciplín, podle kterých se závody pořádají - disciplíny a jejich pořadí v jednotlivých dnech, případně limity, které je nutno splnit pro moţnost účasti v soutěţi, nebo další podmínky - jedná-li se o soutěţ jednotlivců, nebo druţstev - kdo se můţe závodů účastnit U všech soutěţí je provedeno losování před zahájením soutěţe za přítomnosti zástupců přihlášených místních skupin VZS ČČK (Skořepa et al., 2002). 1.4.3 Disciplíny podle ILS 50 m záchrana modelu 100 m taţení modelu s ploutvemi 100 m s překáţkami 100 m záchranný polohový závod 100 m záchrana modelu s ploutvemi

21

200 m s překáţkami 200 m superzáchranář 4 x 25 m štafeta záchrana modelu 4 x 50 m štafeta záchranný polohový závod 4 x 50 m štafeta s překáţkami Záchrana pomocí lana SERC Pláţové vlajky Pláţová štafeta Pláţový běh Pláţový sprint Surfový plovák Štafeta na surfovém plováku Záchrana na surfovém plováku IRB – záchrana na nafukovacím člunu IRB – záchrana na nafukovacím člunu se záchranným pásem IRB – týmová záchrana na nafukovacím člunu Mořský muţ / ţena Mořský muţ štafeta Závod se záchranným pásem Záchrana pomocí záchranného pásu Běh – plavání – běh Mořský závod na lodi Mořský závod Mořský závod na vodních lyţích Štafeta v mořském závodě na vodních lyţích Mořský týmový závod [http://www.ilsf.org/].

22

1.4.4 Doping Doping je i ve vodním záchranném sportu striktně zakázán a je definován jako pouţití nebo podávání jakékoliv zakázané látky nebo metody definované ILS. Kaţdý sportovec, který se účastní závodů nebo tréninku, můţe být podroben dopingové

kontrole

[http://www.ilsf.org/index.php?q=es/lifesaving-sport/anti-

doping].

23

2. CÍLE, ÚKOLY A METODIKA PRÁCE 2.1 Cíle práce Cílem této bakalářské práce je vysvětlit pojmy Vodní záchranná sluţba, Vodní záchranný sport a také ukázat, ţe v tomto mladém a méně známém sportu existují velice náročné a pro divácké oko jistě velmi zajímavé závody, ve kterých vodní záchranáři dokazují, ţe sport nemusí být prospěšný jen sobě samým, ale ţe se sportem můţeme zlepšovat v tom, jak pomoci ostatním. 2.2 Úkoly práce 1. Prostudovat dostupnou literaturu a ostatní zdroje týkající se Vodní záchranné sluţby, Vodního záchranného sportu a závodech v tomto sportu. 2. Spolupracovat s předsedou VZS ČČK Brno – město pro praktickou část. 3. Charakterizovat tématu práce. 3. Získat informace o závodech Grand prix Moravie. 4. Předat zajímavé a nové informace veřejnosti formou této práce. 2.3 Metodika práce Pro získávání informací jsem pouţila mimo literárních a internetových zdrojů zejména metodu individuálních rozhovorů hlavně s ředitelem závodu, ale také se závodníky, a v neposlední řadě se zástupci firem, jejich sluţby byly vyuţívány. Spoustu uţitečných poznatků jsem získala zapisováním poznámek z pořádané akce a pozorování průběhu celé akce, z čehoţ jsem odvodila spoustu informací pouţitých v této práci.

24

3. VÝSLEDKY PRÁCE 3.1 Grand prix Moravie (obr. 3) Jiţ pátým rokem pořádá Místní skupina VZS ČČK Brno – město o prvním březnovém víkendu v bazénu TJ Tesla Brno – Lesná pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje mezinárodních závody juniorů od 14 do 18 let ve vodním záchranném sportu. Do závodů se přihlásila česká špička a reprezentace z Polska a Belgie. Tento náročný závod byl letos poprvé také prvním ze čtyř nominačních závodů pro české závodníky na Mistrovství Evropy juniorů, které se uskuteční začátkem září v dánské Kodani.

Obr. 3: Logo Grand prix Moravie [http://www.vzs-brno.cz/gpm2011/gpm2011-logo.jpg]

3.1.1 Technické údaje 3.1.1.1 Bazén TJ Tesla Brno Tzv.

„domovským“

bazénem

brněnské

skupiny

záchranářů

je

bazén

Tělovýchovné jednoty Tesla Brno (obr. 4 a 5), která svojí členskou základnou představuje druhou největší tělovýchovnou jednotu v městě Brně o počtu 1400 členů. Hlavním a nejdůleţitějším prostorem pro sportovní činnost členů TJ Tesla včetně neorganizované veřejnosti je sportovní areál, který je umístěn v krásném

25

prostředí brněnského sídliště Lesná na Halasově náměstí. V areálu se nachází bazén 25m, sportovní hala, gymnastický sál a další sportovní zařízení, která slouţí potřebám sportovních oddílů i široké veřejnosti.

Obr. 4 a 5: Bazén TJ Tesla Brno [http://www.tjtesla.cz/bazen.php] Pro porovnání přidávám i další dva brněnské bazény, které by mohly být brány v potaz pro pořádání závodů. Bazén Kraví Hora Sportovní a rekreační areál Kraví hora (obr. 6 a 7) v Brně Veveří nabízí svým návštěvníkům krytý bazén 25 metrů, krytý bazén 15 metrů, vířivku, parní komoru. Jde o velmi moderní a architektonicky zajímavý areál. Závodníkům poskytuje výborné plavecké podmínky, ale na druhou stranu je tu málo místa pro fanoušky i pro závodníky samotné kolem bazénu.

Obr. 6 a 7: Bazén Kraví hora [http://www.kravihora-brno.cz/galerie.php]

26

Bazén Za Luţánkami (obr. 8 a 9) Jediný padesátimetrový bazén v Brně se skokanskou věţí a skokanskými prkny, rekreační bazén s teplotou vody aţ 28 stupňů Celsia, skluzavka, obchodní pasáţ, masáţní křeslo. Sportovní areál se nachází v těsné blízkosti hotelu Boby. Poslední dobou ale tento bazén dosti chátral, proto nebyl ideální k pořádání závodů. Naštěstí v těchto dnech jiţ probíhá rekonstrukce, protoţe bazén začalo spravovat město.

Obr. 8 a 9: Bazén Za Luţánkami [http://www.bazenzaluzankami.cz/index.php?option=com_content&view=article &id=13&Itemid=6] 3.1.1.2 Termín Termín se musí podřídit kalendářům akcí ILS a také kalendáři VZS ČČK. Tento termín byl letos stanoven na 4. – 6. března 2011. 3.1.1.3 Ubytování Vzhledem k poţadované kapacitě a ceně moc moţností v Brně nebylo, resp. nebyly jiné moţnosti, proto klidné a příjemné ubytování v přírodním prostředí v městské části Brno – Kohoutovice poskytl Hotel Juventus (obr. 10).

27

Obr. 10: Hotel Juventus [http://dmjuventus.cz/cs/foto/hotel#] 3.1.1.4 Stravování Stravovací servis je zařízen cateringovou společností. Začíná v sobotu ráno, kdy je pro závodníky, rozhodčí a organizátory připravena snídaně formou švédských stolů, v poledne teplý oběd a v neděli opět snídaně a balíček se svačinou na cestu. Při výběru jídel se klade důraz na lehkou stravitelnost, ale zároveň musí být jídla vydatná, aby byl zajištěn dostatečný energetický příjem pro závodníky.

3.1.2 Přihlášené místní skupiny Místní skupina VZS ČČK Brno-město jako kaţdý rok oslovila a pozvala všechny státy Evropy. Stabilními zahraničními účastníky jsou Poláci, větší zájem v zahraničí není kvůli bazénu – 25 m, standardně se plave na padesátimetrovém. Tento rok se závodů zúčastnilo 97 závodníků z těchto místních skupin: MS VZS ČČK Neratovice MS VZS ČČK Český Krumlov WOPR Polsko MS VZS ČČK Praha 15

28

MS VZS ČČK Soběslav MS VZS ČČK Těrlicko MS VZS ČČK Jablonec nad Nisou MS VZS ČČK Náchod BLSF Brasschaat MS VZS ČČK Klatovy MS VZS ČČK Brno-město MS VZS ČČK Plzeň-město II. WOPR Szczytno 4K MS VZS ČČK Krnov Kaţdá místní skupina musí své závodníky přihlásit on – line, pomocí formuláře na webových stránkách brněnské skupiny, a to ve třech termínech. Termíny se liší ve výši účastnického poplatku. Pro termín přihlášení 18. ledna 2011 – 31. ledna 2011 je částka stanovena na 800 Kč na osobu, 1. února 2011 – 10. února 2011 je to 1.200 Kč na osobu, a pro poslední termín přihlášení 11. února – 28. února 2011, který můţe být ukončen předčasně kvůli naplněné kapacitě závodů, je stanovena na 1.600 Kč na osobu. Poplatek na účastníka (závodník i doprovod) zahrnuje tyto poloţky – snídani, oběd a večeři v sobotu, v neděli snídani a balíček na cestu, ubytování na dvě noci, pitný reţim na bazéně, dopravu mezi ubytováním, bazénem a místem „Galapárty“.

29

3.1.3 Rozhodčí (tab. 2) Tab. 2: Nejmenší počet rozhodčích a jejich funkce při soutěţi VZS ČČK: Funkce

Počet

vrchní rozhodčí soutěže

1

vrchní rozhodčí disciplíny

1 pro každou disciplínu

Startér


pomocný startér

1

vrchní časoměřič

1

vrchní časoměřič disciplíny


Časoměřič


kontrolní časoměřič


vrchní cílový rozhodčí


cílový rozhodčí


rozhodčí na obrátce

1 na dvě dráhy

rozhodčí

provedení

disciplíny


Hlasatel

1, nemusí být rozhodčí

vrchní zapisovatel

1, nemusí být rozhodčí 1

pro

každou

disciplínu, nemusí být Zapisovatel

rozhodčí

(Skořepa et al. 2002) 3.1.4 Disciplíny 100 M ZÁCHRANA MODELU S PLOUTVEMI Závodník plave 75 m volným stylem s ploutvemi a potom se potopí pro ponořený model, se kterým se musí do 10 metrů od obrátkové stěny vynořit. Závodník doplave s modelem k cílové stěně bazénu, které se musí dotknout jakoukoliv částí těla.

30

50 M ZÁCHRANA MODELU Závodník plave 25 m volným způsobem a poté se potápí pro ponořený model, se kterým se musí vynořit ve vzdálenosti nejdéle 5 metrů od místa uloţení modelu. Závodník pak táhne model k cílové stěně bazénu, které se musí dotknout.

100 M SUPER ZÁCHRANÁŘ Závodník plave 25 m volným způsobem, pak se potápí pro ponořený model. Závodník se vynořuje s modelem před 5metrovou hranicí a přepravuje ho k obrátkové stěně. Po dotknutí stěny závodník pouští model. Ve vodě si závodník obléká ploutve a záchranný pás do vzdálenosti maximálně 5 metrů od stěny a plave 25 m volným způsobem. Po dotknutí se stěny závodník upevňuje záchranný pás kolem vznášejícího se modelu a to maximálně do 5 metrů od stěny a táhne ho k cílové stěně, kde následuje dohmat. 100 M ZÁCHRANNÝ POLOHOVÝ ZÁVOD Závodník plave 50 m volným způsobem k obrátkové stěně, po obrátce se musí potopit a plave pod vodou k ponořenému modelu, který je umístěn ve vzdálenosti 17,5 m od břehu. Závodník vytahuje model v 5metrovém pásmu a následně doplave s modelem zbývající úsek k cílové stěně. 4 X 25 M ŠTAFETA ZÁCHRANA MODELU Čtyři závodníci postupně táhnou model, kaţdý 25 m. První závodník startuje z vody a drţí model v jedné ruce (ústa nebo nos modelu jsou nad hladinou) a druhou rukou se drţí bazénové stěny. Na akustický signál závodník táhne model do vzdálenosti 25 m k obrátkové stěně, kde se dotkne a poté předá model druhému závodníkovi. Model musí být stále drţen jedním ze soutěţících. Druhý závodník se drţí obrátkové stěny alespoň jednou rukou, dokud se první soutěţící nedotkne obrátkové stěny. Druhý závodník se můţe dotknout modelu poté, co se první závodník dotkne obrátkové stěny. Takto pokračují i ostatní ve štafetě.

31

4 X 25 M ŠTAFETA SE ZÁCHRANNÝM PÁSEM První závodník plave 25 m volným způsobem bez ploutví. Po doteku prvního závodníka obrátkové stěny, startuje z vody druhý závodník, který se drţí alespoň jednou rukou obrátkové stěny a plave 25 m volným způsobem s ploutvemi. Po dotyku druhého závodníka stěny skáče do vody třetí, který plave 25 m volným způsobem se záchranným pásem. Po dotyku obrátkové stěny, třetí závodník předá záchranný pás čtvrtému, který je ve vodě, má ploutve a alespoň jednou rukou se drţí obrátkové stěny (čtvrtému závodníkovi je umoţněno stát na dně bazénu při čekání na předávku, ale i během předávky). Třetí závodník, který hraje tonoucího, se chytne oběma rukama záchranného pásu a je taţen čtvrtým závodníkem do cíle. ZÁCHRANA POMOCÍ LANA V této časované disciplíně soutěţící hodí nezatíţené lano druhému členu týmu, který je ve vodě, ve 12m vzdálenosti a táhne ho jako „tonoucího“ k cílovému břehu bazénu. SERC (Simulated Emergency Response Competition – Soutěţ ve schopnosti reagovat při simulované krizové situaci) Simulovaný závod schopnosti záchranáře reagovat na krizovou situaci. Simulovaná záchrana testuje rozhodnost, úsudek, znalosti a schopnosti 4 záchranářů, kteří vystupují jako tým – a dle pokynů vedoucího týmu vyuţívají záchranářských dovedností v situaci simulované záchrany neznámé před startem soutěţe. Tato soutěţ je hodnocena ve dvouminutovém časovém limitu. Všechny týmy reagují na identickou situaci a jsou hodnoceny stejnými porotci. Týmy se mohou skládat z jakékoli kombinace muţů a ţen. „V Česku a blízkém okolí je to pro juniory jediný závod, kde se závodí v této disciplíně, která je podle mezinárodních pravidel ILS (International Life Saving Federation).,“ říká ředitel závodu Mgr. Pavel Plavina. Disciplína SERC se mezi závodníky povaţuje za jednu z nejobtíţnějších disciplín z celého závodního klání. 32

Tento závod prověřuje schopnost záchranáře reagovat na krizovou situaci. Závodníci nejsou předem seznámeni s připravenou simulací na bazéně, základní informace se dovědí aţ pár minut před startem. Na signál vyráţejí do prostoru bazénu, kde mají 2 minuty na vyhodnocení situace a podniknutí záchrany figurantů. Jejich úkolem je danou situaci co nejefektivněji vyřešit. „Naše organizace se můţe z předešlých ročníků pochlubit originálními nápady,“ pokračuje předseda domácích vodních záchranářů Plavina. První SERC pořádaný Místní skupinou Vodní záchranné sluţby ČČK Brno – město byl zaměřen na záchranu vodáků, kteří se na divoké řece převrátili s raftem. V roce 2008 zachraňovali mladí vodní záchranáři uvízlého parašutistu, rok 2009 byl inspirován skutečnou událostí, která se stala na řece Hudson v New Yorku. Letadlo se po vzletu srazilo s hejnem ptáků a muselo nouzově přistát na řece Hudson. Organizátorům se podařilo dostat na bazén malého větroně, představující americký boeing. Letadlo bylo umístěno na vodní hladině uprostřed bazénu, figuranti byli rozmístěni ve vodě, v okolí letadla a také na něm. V roce 2010 šlo v simulované nouzové situaci o záchranu hokejových hráčů, kteří se propadli na ledě do rybníka. Led simulovala velká bílá plachta se dvěma otvory uprostřed vyznačující místo propadu. Figuranti byli umístěni na plachtě, nebo ve vodě. Kaţdý figurant měl svůj daný scénář a určení, jaké má zranění, či zda je v bezvědomí. Zatím poslední ročník nabídl nehodu nákladního automobilu, při které automobil i s cestujícími skončil v rybníce (obr. 11). Tato disciplína je povaţována za královskou, především kvůli největšímu přiblíţení skutečné práci vodních záchranářů.

33

Obr. 11: Taţení tonoucího při SERC [http://www.vzsbrno.cz/modules.php?name=coppermine&file=displayimage&album=278&pos=1 35] 3.1.5 Harmonogram (tab. 3) Tab. 3: Harmonogram: Pátek 4. března 2011 16.00 - 20.00 příjezd a prezence účastníků v místě hod. ubytování 21.00 hod. porada vedoucích druţstev a losování štafet Sobota 5. března 2011 06.30 - 07.00 společný přesun na bazén 07.00 - 07.30 snídaně 07.30 - 08.00 rozplavání 08.15 - 08.30 slavnostní zahájení 08.30 - 12.30 dopolední blok závodů (disciplíny 1, 2 a 3) 12.30 - 13.30 oběd 13.30 - 14.00 rozplavání 14.00 - 18.30 odpolední blok závodů (disciplíny 4, 5, 6 a 7) 18.30 - 19.00 společný přesun do hotelu JUVENTUS 19:00 - 19:30 příprava na Galapárty 19.30 - 20.00 společný přesun na Galapárty celkové vyhlášení výsledků jednotlivců 20.00 - 24.00 Galaparty se slavnostní večeří a programem Neděle 6. března 2011 08.00 - 08.30 společný přesun na bazén 08.30 - 09.00 snídaně

34

SERC (Simulated Emergency Response Competition – Soutěţ ve schopnosti reagovat 09.00 - 12.00 při simulované krizové situaci) 12.00 - 12.30 slavnostní vyhlášení soutěţe SERC 12.30 - 13.00 ukončení závodů a odjezd účastníků [http://www.vzs-brno.cz/gpm2011/gpm-2011-propozice-cz-final.pdf] 3.1.6 Doprovodný program Akvabely Zpestřením závodů je kaţdoročně vystoupení akvabel (obr. 12), které také trénují na bazénu TJ Tesla Brno a s vodními záchranáři mají dobré vztahy. Toto vystoupení probíhá v sobotu po poslední disciplíně, aby si ho mohli uţít jak závodníci, tak diváci.

Obr. 12: Akvabely TJ Tesla Brno [https://www.facebook.com/#!/photo.php?fbid=1675400724756&set=a.12539173 87936.2033810.1229591560&type=1&theater]

„Galapárty“ Protoţe jsou závody dvoudenní, vymysleli organizátoři na sobotní večer program – „Galapárty“, aby vše neprobíhalo jen na bazéně a závodníci se mohli odreagovat. Tato „Galapárty“ se kaţdý rok nese v jiném duchu, který vymýšlí právě mladí reprezentanti z Brna a zároveň celý večer organizují. Letos byl za téma zvolen Karneval v Benátkách (obr. 13). Mladí záchranáři si od kamarádů 35

vypůjčili oblečení a masky, domluvili si artisty, kteří zde měli vystoupení a také sami sehráli několik scének. Program: 20:00 - vyhlášení výsledků absolutních vítězů GPM 2011 21:00 - slavnostní večeře 22:00 - Karneval v Benátkách 24:00 - předpokládaný konec

Obr. 13: „Galapárty“ ve stylu Benátek [http://www.vzsbrno.cz/modules.php?name=coppermine&file=displayimage&album=278&pos=2 1]

3.1.7 Finance Bohuţel přesný finanční plán cen ubytování, bazénu, stravy, atd., ani sponzorských darů není veřejný, zkusila jsem zjistit alespoň orientační ceny pro představu (tab. 4). Pro porovnání jsem zjistila ceny více společností. Například bazény jsem vybrala tři brněnské největší. I kdyţ podle ceny by se mohl zdát vhodný bazén Kraví hora, neobstál by z hlediska kapacity. Stejně tak autobus DPMB, který se zdá být draţší, neţ soukromí dopravci, je ve výsledku levnější, protoţe opět kvůli kapacitě by byl jeden autobus soukromého dopravce nedostačující. DPMB disponuje velkými kloubovými autobusy a také je časově flexibilní. 36

Tab. 4: Cenové údaje: Název

Cena

Jednotka

TJ Tesla Brno

420 - 460 Kč dráha/hodina

Bazén Kraví hora


Bazén Za Luţánkami


Hotel Juventus

200 Kč

osoba/noc

Autobus MHD

60 Kč

1 km

Soukromý dopravce 30 - 40 Kč

1 km

Catering

osoba

cca 580 Kč

salónek pro 150 osob/4 Hotel Voroněţ

10 000 Kč

hodiny

200 - 5000 Odměna rozhodčích Kč

Závody

(vlastní zdroje) Sponzoři Vzhledem k tomu, ţe VZS ČČK je nezisková organizace, bez sponzorských darů by se závody nemohly konat. Závody se konají pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje. Jihomoravský kraj Město Brno AXA BROKER Městská část Brno-sever HIKO sport s. r. o. Student Agency VODÁK sport, s. r. o. Pro NELL KŘÍŢ, spol. s. r. o.

37

Královopolská slévárna, s. r. o. Česká spořitelna Electron, s. r. o. Envirotrend, s. r. o. T.G.A., s. r. o. Vema, s. r. o. Moss Logistic, s. r. o. lode.cz AS print Blended Café Maneo, s.r.o. - Velkoobchod nápojů a potravin online CRM systém INEX Kilion S-servis bke, s. r. o. Kancelářská technika - František Šopík, s. r. o. cestina.com

38

4. DISKUZE V první fázi přípravy na bakalářskou práci jsem měla problémy s nalezením vhodné literatury o tomto tématu. Existuje poměrně hodně literatury věnované Vodní záchranné sluţbě, většinou se ale jedná spíše o obrazové publikace, či broţurky, ve kterých se nachází pouze určité praktické informace o aktivitách vodních záchranářů, ale málo z teorie nebo z historie. Celkově historické údaje o vodním zachraňování mi přišlo, ţe byly ve spoustě zdrojů ty samé, resp. měly ten samý původ. Informace ekonomického charakteru se hledají velmi těţko, protoţe jsou většinou tajné, proto jsem kvůli alespoň přibliţným cenám musela zeptat přímo u firem, které mi ovšem přesnou částku, kterou mají ve smlouvě právě s Grand prix Moravie, také nesdělily. S postupem času jsem však nacházela potřebné zdroje, zejména z internetu, které mi umoţnili zjistit potřebné informace k dané problematice. Dozvěděla jsem se spoustu nových poznatků a informací jak o Vodní záchranné sluţbě, tak o pořádání závodů ve světě, u nás, i o samotném brněnském závodu, které jsem doposud nevěděla. Doufám, ţe moje práce přinese informace lidem, kteří se o vodní zachraňování zajímají a eventuelně by se chtěli i vodními záchranáři stát.

39

5. ZÁVĚRY Cílem mé bakalářské práce bylo zvýšit povědomí veřejnosti o Vodní záchranné sluţbě a také o tom, ţe existuje sport, ve kterém vodní záchranáři závodí a zdokonalují své dovednosti v zachraňování lidských ţivotů. Toto téma jsem si zvolila, protoţe jak jsem se jiţ zmiňovala, sama jsem byla dlouhá léta vodní záchranářkou a tato činnost mě velice bavila a naplňovala jak po stránce fyzické, protoţe jsme objíţděli závody po celé republice a některé i v Evropě, ale i po stránce psychické – díky „záchrance“ jsem i v kritických situacích dokázala zachovat chladnou hlavu a pomoci lidem v mém okolí. Zaměřila jsem se hlavně na akci, kterou pořádá moje „domovská“ místní skupina Brno – město, a to na závody juniorů Grand prix Moravie. Je to čtvrtý největší závod Evropy ve své kategorii a jako jediný v České republice překračuje svým významem regionální úroveň. Doufám, ţe má práce bude přínosná i pro ostatní, které tato tématika zajímá nebo se jí věnují.

40

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ 1. BĚLOHLÁVEK, J. PhDr. – HOFER, Z. Paeddr. Vodní záchranná služba ČČK - abeceda záchrany d). Praha: ČÚV Český červený kříţ, 1992. 1. vyd. 108 s. 2. ČESKÝ ČERVENÝ KŘÍŢ. Stanovy Českého červeného kříže. Praha: Úřad Českého červeného kříţe, 1999. 1. vyd. 32 s. 3. Havířský deník, 28.9.2007 4. KARPÍŠEK, O. Dis. ABSOLVENTSKÁ PRÁCE Vodní záchranná služba ČČK a Český červený kříž, Plzeň, 2010. 84 s. 5. MILER, T. Vodní záchranná služba ČČK – abeceda záchrany c) Praha: ČÚV Československého červeného kříţe, 1987. 1. vyd. 183 s. 6. SKOŘEPA, P. et. al. Soutěžní řád a pravidla soutěží VZS ČČK. 1 vyd. Praha: Tiskárna Visit, 2002. 43 s. 7. Stanovy Vodní záchranné sluţby Českého červeného kříţe 1. 12. 2006 8. http://www.bazenzaluzankami.cz/index.php?option=com_content&view=article& id=13&Itemid=6 9. http://www.cervenykriz.eu/cz/noviny/NovinyCck_2011_2.pdf 10. http://dmjuventus.cz/ 11. http://europe.ilsf.org 12. http://europe.ilsf.org/about/commissions/sport/competitions/history 13.http://firehistory.ihasici.cz/23-samaritska-sluzba/9-dil-historie-vodnizachranne-sluzby/ 14. http://www.ilsf.org/ 15. http://www.ilsf.org/index.php?q=en/lifesaving-sport 16. http://www.ilsf.org/index.php?q=es 17.http://www.ilsf.org/index.php?q=es/lifesaving-sport/anti-doping 18. http://www.ilsf.org/index.php?q=es/lifesaving-sport/multi-sports/worldgames 19. http://www.katastrofy.com/scripts/index.php?id_nad=19253 20. http://www.katastrofy.com/scripts/index.php?id_nad=19342 21. http://www.katastrofy.com/scripts/index.php?id_nad=9608 22. http://www.kravihora-brno.cz/galerie.php

41

23.http://www.orea.cz/cs/hotely/seznam-vsech-hotelu/orea-hotel-voronezi.html?pid=29653 24. http://www.tjtesla.cz/bazen.php 25. http://www.tjtesla.cz/index.php 26. http://www.trebic.vzs.cz/ 27. http://www.vzs-brno.cz/gpm2011/gpm2011-logo.jpg 28. http://www.vzs-brno.cz/modules.php?name=Content&pa=showpage&pid=2 29. http://www.vzs.cz/vzs_historie_c.php

42

RESUMÉ Předkládaná práce se zabývá charakteristikou Vodní záchranné sluţby, vodního záchranného sportu a organizace závodů v tomto sportu. Cílem práce bylo dostat do povědomí společnosti vodní záchranný sport a seznámit ji s organizací závodů vodních záchranářů. Hlavními zdroji k vytvoření práce byly prostudované materiály ve formě knih, webových stránek a také rozhovory s lidmi, kterých se vodní záchrana týká. Výsledkem je analýza organizace závodů juniorů v Brně a obohacení veřejnosti o informace o Vodní záchranné sluţbě, které jsou málo dostupné, ale zároveň velmi přínosné. SUMMARY This submitted work deals with characteristics of Water Rescue Service, lifesaving sport and with organizating the lifesaving tournament. The aim of the work is to introduce lifesaving sport and holding the lifesaving tournament to people. Main sources needed to create this bachleor thesis were books and websides which I read through and also interviews with people interested in water rescuing. The gain of this all is analysis of the Lifesaving Junior Tournament in Brno and the enrichment for people, who knew nothing about this beneficial theme.

43

Organizace závodů ve vodním záchranném sportu

Recommend Documents