Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí
Blížící se další výzva OPŽP blastí rozšiřuje spektrum oblastí ňují podpory, které umožňují snižování znečištění ovzduší v ČR. STR. 6
ČÍSLO 1 I LEDEN 2009 I zdarma I www.opzp.cz
ČÍSLO 1 I LEDEN 2009 I zdarma I www.opzp.cz
Ondřej Vrbický: Přetrvávající české problémy s čistotou ovzduší lze řešit za pomoci fondů EU
OPŽP pomáhá Česku k čistšímu ovzduší Snižování znečištění ovzduší je nejen jedním z globálních témat dneška, ale i významným praktickým úkolem Evropské unie i České republiky. V Česku mohou k jeho plnění výrazně pomoci finanční zdroje z OP Životní prostředí. Pro provozovatele zdrojů znečišťování ovzduší přitom program představuje možná poslední příležitost, jak se včas vyrovnat se stupňujícími se požadavky STRANA 9 na technickou úroveň, vybavení a provoz zdrojů.
Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí
Blížící se další výzva OPŽP blastí rozšiřuje spektrum oblastí ňují podpory, které umožňují snižování znečištění ovzduší v ČR. STR. 6
Ondřej Vrbický: Přetrvávající české problémy s čistotou ovzduší lze řešit za pomoci fondů EU
OPŽP již brzy otevře VIII. výzvu
OPŽP již brzy otevře VIII. výzvu
Další výzva pro předkládání žádostí bude vyhlášena pro prioritní osy 2, 5 a 7 OP Životní prostředí. STR. 2
Další výzva pro předkládání žádostí bude vyhlášena pro prioritní osy 2, 5 a 7 OP Životní prostředí. STR. 2
Ekologicky šetrný život vyžaduje spíše invenci než hi-tech metody
Ekologicky šetrný život vyžaduje spíše invenci než hi-tech metody
Britský projekt BedZED představuje inspirativní propojení ekologických, ekonomických a sociálních přístupů při budování obytných, pracovních a společenských prostor na úrovni komunity. STR. 30
Britský projekt BedZED představuje inspirativní propojení ekologických, ekonomických a sociálních přístupů při budování obytných, pracovních a společenských prostor na úrovni komunity. STR. 30
První rok OP Životní prostředí v číslech
První rok OP Životní prostředí v číslech
Od podpisu programového dokumentu OP Životní prostředí Evropskou komisí v Bruselu uplynul 20. prosince 2008 právě rok. Základní ukazatele dokumentují velký pokrok, kterého se za dvanáct měsíců podařilo v OPŽP dosáhnout. STR. 18
Od podpisu programového dokumentu OP Životní prostředí Evropskou komisí v Bruselu uplynul 20. prosince 2008 právě rok. Základní ukazatele dokumentují velký pokrok, kterého se za dvanáct měsíců podařilo v OPŽP dosáhnout. STR. 18
Boubínskému pralesu je 150 let
Boubínskému pralesu je 150 let
Chráněná krajinná území nejsou vymožeností druhé poloviny 20. století, jak se domnívá řada laiků. Příklad českého Boubínského pralesa
svědčí o tom, že osvícení majitelé půdy i dobří hospodáři začali s cílevědomou ochranou flóry a fauny výjimečných lokalit již podstatně dřív. STR. 32
OPŽP pomáhá Česku k čistšímu ovzduší Snižování znečištění ovzduší je nejen jedním z globálních témat dneška, ale i významným praktickým úkolem Evropské unie i České republiky. V Česku mohou k jeho plnění výrazně pomoci finanční zdroje z OP Životní prostředí. Pro provozovatele zdrojů znečišťování ovzduší přitom program představuje možná poslední příležitost, jak se včas vyrovnat se stupňujícími se požadavky STRANA 9 na technickou úroveň, vybavení a provoz zdrojů.
Chráněná krajinná území nejsou vymožeností druhé poloviny 20. století, jak se domnívá řada laiků. Příklad českého Boubínského pralesa
svědčí o tom, že osvícení majitelé půdy i dobří hospodáři začali s cílevědomou ochranou flóry a fauny výjimečných lokalit již podstatně dřív. STR. 32
2
3
AKTUALITY EDITORIAL Vážení čtenáři, jsem v pokušení začít svátečně novoročním odstavcem, ale je pravdou, že svátky SFŽP ČR vlastně ani nezaznamenal. Přelom let 2008 a 2009 byl ve znamení hodnocení projektů z loňských výzev pod bičem přísnéPETR ho harmoŠTĚPÁNEK nogramu ředitel SFŽP ČR administrace OPŽP, přípravy programu na podporu obnovitelných zdrojů energie a zateplování rodinných i bytových domů z prostředků, které ČR a SFŽP získá z prodeje emisních povolenek AAU, tedy tzv. GIS (Green Investment Scheme), a také (skoro již) nečekané distribuce půlmiliardy korun na pokrytí kurzových rozdílů projektů z Fondu soudružnosti a ISPA. V tomto tempu jsme ani neoslavili roční výročí podepsání programového dokumentu OPŽP (20. 12. 2008) ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem a komisařkou pro regionální rozvoj Danutou Hübner. To, co nás čeká v tomto roce, do jisté míry vyplývá z harmonogramu výzev, který v tomto čísle ještě jednou opakujeme. Budou-li v něm průběžné ještě nějaké změny, budou znamenat některé příležitosti pro žadatele navíc, nikoli naopak. Počínaje tímto číslem vás budeme seznamovat s hotovými projekty podpořenými z našeho operačního programu – to je rubrika, kterou doporučuji nepřehlédnout stejně jako nové výzvy publikované zde či na www.opzp.cz. Kromě databáze hotových projektů se nám rozrůstá i databáze půvabných příběhů o tom, jak starosta přes lobbyisty, poslance i ministry sháněl informace, které by mu bez jakýchkoli spiklenecky rituálních tanců sdělil operátor na bezplatné lince, příslušný projektový manažer nebo kdokoli z širšího vedení fondu přímo. Oživujeme jimi naše semináře, konference a pracovní obědy.
AKTUALITY
ČÍSLO 1 / LEDEN 2009
Díky OPŽP se již buduje více než 1 500 km kanalizace V rámci individuálních projektů, které byly loni podpořeny ze zdrojů Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) určených na zlepšování vodohospodářské infrastruktury, se kanalizační síť v České republice rozroste o 1 529 kilometrů. Realizátoři celkem 232 individuálních projektů, které byly schváleny do konce roku 2008, získali na tyto účely dotace v souhrnném objemu 17,8 miliardy Kč. Nejvíce si infrastruktura díky podpoře z OPŽP polepší v severních a východních Čechách, když se kanalizace na území tří krajů regionu soudržnosti (NUTS II) Severovýchod rozroste o téměř 327 km. Druhé místo v pomyslném žebříčku NUTS II obsadila Střední Morava s 287 km nové kanalizační sítě a třetí příčku Střední Čechy s 221 km. Pořadí podle krajů ČR viz tabulka. Detailnější analýza na úrovni okresů ukazuje jako nejúspěšnější Moravany. Na vrcholu neoficiálního žebříčku figuruje okres Frýdek-Místek, kde jsou z OPŽP podpořeny 4 rozsáhlejší individuální vodohospodářské projekty představující celkem skoro 100 km kanalizace. S nevelkým odstupem následuje okres Olomouc s 11 projekty se souhrnnou délkou kanali-
SFŽP usiluje o zjednodušení pravidel Švýcarských fondů
Přínosy individuálních projektů OPŽP schválených k financování v prioritní ose 1 podle krajů ČR a regionů soudržnosti NUTS II (data k 5. 1. 2009)
Délka kanalizace (v metrech) Jihočeský kraj
49 273
22 435
177 763
28 931
Karlovarský kraj
14 048
220
Královéhradecký kraj
40 680
5 620
Liberecký kraj
90 009
1 300
220 640
25 690
Jihomoravský kraj
Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj
181 272
15 557
Pardubický kraj
196 062
15 605
87 022
1 600
286 846
15 634
Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj
1 528
37 000
77 448
5 560
106 076
9 679
1 528 667
184 831
kraj Vysočina Zlínský kraj ČR celkem
zace 93 km a okres Svitavy s 8 projekty a celkem 87 km kanalizace. Druhým kritériem, podle kterého lze hodnotit reálný přínos vodohospodářských projektů podpořených z OPŽP, je kapacita čistíren odpadních vod vyjádřená počtem tzv. ekvivalentních obyvatel (EO), které pokrývá in-
326,8 km 22 525 EO
Kapacita ČOV (EO)
frastruktura nových ČOV. Také z tohoto hlediska byl v prvním roce OPŽP v kategorii individuálních projektů nejúspěšnější region soudržnosti Severozápad (37 220 EO), následovaný NUTS II Jihovýchod (34 491) a Moravskoslezsko (25 690). Pořadí podle regionů ČR ukazuje tabulka.
Signály EEA 2009 varují Neodbytní slimáci, vysloužilé televizory putující napříč světadíly, dusící se ryby. To jsou smutní hrdinové tří z osmi příběhů, jejichž prostřednictvím Evropská agentura pro životní prostředí ve své výroční publikaci Signály EEA 2009 upozorňuje na klíčová témata životního prostředí současné Evropy. Ač čtivě zpracované, staví Signály na exaktních a aktuálních datech, která má EEA k dispozici z monitoringu životního prostředí ve 32 státech Evropy. Díky českému předsednictví v Radě EU měla publikace, která je vydávána ve 26 jazycích a určena široké veřejnosti, tentokrát premiéru v Česku. V Praze ji 9. ledna spolu s ministrem životního prostředí ČR Martinem Bursíkem představila výkonná ředitelka EEA Jacqueline McGlade. „Potřeba řešit dopady změn klimatu na náš život je stále naléhavější, a s ní roste i nutnost ko-
ECHO
15,6 km 37 220 EO
287,3 km 25 236 EO
Střední Čechy
136,3 km 24 035 EO
Jihozápad
201,4 km 24 041 EO
Jihovýchod Obrovský přínos pro čistotu odpadních vod v ČR představují i velké vodohospodářské projekty podpořené z Operačního programu Životní prostředí, které však vzhledem k nákladům přesahujícím 25 milionů eur ještě podléhají schválení EK. Již v prvním roce existence OPŽP byly řídícím
VIII. výzva OPŽP se blíží
P0 5 – Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik, PO 7 – Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu. Sledujte proto webové stránky www.opzp.cz.
Moravskoslezsko 220,6 km 25 690 EO
286,8 km 15 634 EO
PO 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí,
naopak, protože cíle jsou stejné. Propojme proto plán ekonomické obnovy s modernizací, úspornými technologiemi a obnovitelnými zdroji,“ zdůraznil M. Bursík a připomněl paralelu s ropnou krizí, která se stala impulsem pro inovativní přístupy a nové efektivní technologie.
Střední Morava
Severozápad
K závěru se chýlí přípravy v pořadí již VIII. výzvy Operačního programu Životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR finalizují podmínky výzvy, která se bude týkat tří prioritních os (PO) programu:
munikace s občany na dané téma, jejich angažovanost,“ shrnula J. McGlade hlavní cíl Signálů. M. Bursík varoval před rizikem, že by současná finanční a ekonomická krize mohla odsunout řešení problémů spojených s klimatickými změnami na vedlejší kolej. „Mělo by to být právě
Severovýchod
orgánem programu doporučeny k financování dva velké projekty, jeden v Olomouckém kraji a jeden na Vysočině, se souhrnnou dotací ve výši 2,3 miliardy Kč. V jejich rámci bude vybudováno dalších 61 km kanalizační infrastruktury. „Z uvedených dat lze vyčíst reálný dopad finančních prostředků OPŽP na
EO = počet ekvivalnetních obyvatel
zlepšení kvality životního prostředí,“ říká Petr Valdman, náměstek ředitele Státního fondu životního prostředí ČR. „Realizátoři těchto projektů se podílejí i na splnění závazku České republiky k Evropské unii v oblasti zajištění čištění odpadních vod do konce roku 2010 u aglomerací nad 2 000 EO,“ dodává Petr Valdman.
Řídící výbor OPŽP schválil první dva velké vodohospodářské projekty Dva velké a deset individuálních vodohospodářských projektů doporučil ke schválení v prosinci loňského roku Řídící výbor Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Současně odsouhlasil i čtyři projekty na úspory energie formou zateplení nemocnic. Celkové náklady obou velkých projektů (Zlepšení kvality vod horního povodí řeky Moravy - II. fáze a Projekt ochrany vod povodí řeky Dyje - II. etapa) představují 3,6 miliardy Kč, z toho podpora z Fondu soudržnosti činí 2,2 miliardy Kč a podpora SFŽP ČR 129 milionů Kč.
Tyto projekty podléhají schválení Evropskou komisí. Kromě obou velkých doporučil řídící výbor ke schválení také 10 individuálních vodohospodářských projektů, které byly na jeho předchozím jednání odloženy. Celková podpora z Fondu soudržnosti pro tyto projekty činí 880 milionů Kč, ze SFŽP ČR 81 milionů Kč. ŘV také odsouhlasil čtyři projekty na úspory energie formou zateplení nemocnic, které byly podány v I. výzvě OPŽP a vzhledem k nevyjasněným otázkám veřejné podpory zůstaly v zásobníku projektů.
Vzdělávací kursy o OPŽP úspěšně pokračují V lednu končí druhý běh e-learningového kursu dotačního managementu se zaměřením na Operační program Životní prostředí. Vzhledem k zájmu o tento druh
vzdělávání SFŽP ČR připravuje jeho pokračování, třetí běh by měl být zahájen letos v létě. Bližší informace budou zveřejněny na webových stránkách OPŽP.
V rámci přípravy čerpání financí ze Švýcarských fondů byla Ministerstvem financí ČR zpracována metodika finančních toků a kontroly. Její návrh počítá s tak velkým počtem subjektů a dílčích procesů, že to může přinést značné komplikace a zdržení v rámci administrace jednotlivých projektů. Od počátku zpracování metodiky Státní fond životního prostředí (SFŽP) poukazoval na možnost využít v rámci dlouhých příprav implementace Programu švýcarsko-české spolupráce zkušeností subjektů, které mají bohaté zkušenosti z implementací jiných programů, a společnými silami dojít ke zjednodušení předpokládaného procesu. Vzhledem k objemu administrovaných finančních prostředků se zdá být systém implementace zbytečně složitý a nepřehledný. SFŽP se k tomuto problému vyjádřil i v rámci připomínkového řízení metodiky finančních toků švýcarsko-české spolupráce.
Členské země dostanou zvýšené zálohy z fondů EU Jednání o zvýšených zálohách ze strukturálních fondů Evropské unie, které jsou součástí „ozdravného balíčku“ Evropské komise a jejichž cílem je napomoci členským zemím realizovat plán evropské hospodářské obnovy, pokračují. Novým státům unie měly být podle původního návrhu EK z prosince loňského roku stávající zálohy zvýšeny o další 2 %, nyní se podle vyjádření resortu Ministerstva pro místní rozvoj, které jednání za Českou republiku vede, uvažuje až o 4 %. Podle Danuty Hubner, evropské komisařky pro regionální rozvoj, která jednala 6. ledna v Praze, by navýšení záloh mělo usnadnit možnost průběžného financování projektů, které získaly podporu z jednotlivých operačních programů.
Peníze z let 2004–2006 lze čerpat déle Evropská komise prodloužila dobu, v níž lze využít dotace ze SF z předchozího programovacího období, o šest měsíců. Konečné datum způsobilosti výdajů se tak posunulo na konec června 2009. Protože k 31. 11. 2008 využila ČR 88,6 % své alokace, díky prodloužení by se mohlo čerpání přiblížit její celkové výši.
4
5
ČÍSLO 1 / LEDEN 2009
Ministerstvo životního prostředí České republiky
Poznaň 2008: Svět udělal další významný krok k snižování emisí Prvních čtrnáct dní loňského prosince patřila polská Poznaň světovým klimatickým jednáním. V barvách ochrany klimatu byly vyvedeny nejenom městské autobusy a zastávky tramvají, odělo se do nich i celé hlavní poznaňské nádraží. Bylo proč – bez poznaňského summitu a jeho výsledků by šance na novou celosvětovou dohodu o snižování skleníkových emisí byla významně ohrožena. V Poznani se totiž zástupcům bezmála 190 zemí světa podařilo domluvit téměř na všem, co bylo v programu. Poznaňský summit schválil mandát a časový harmonogram mezinárodní skupině, která má navrhnout text dokumentů pro klimatický summit OSN v Kodani. Ten by měl novou světovou dohodu v prosinci 2009 schválit tak, aby mohla po roce 2012 nahradit současný Kjótský protokol. „Platí, že dohoda v Kodani by měla vést k snížení emisí u rozvinutých zemí o 25–40 % do roku 2020,“ říká šéf české delegace ministr životního prostředí Martin Bursík. Je přitom zjevné, že velcí znečišťovatelé se nepohrnou do vlastních závazků, když se k snížení nezavážou i ostatní. Proto bylo tak důležité, že Evropská unie mohla v Poznani oznámit schválení klimatického balíčku. „To obrovsky posílilo roli Evropy v jednáních, protože jako jediný velký region mohla přijít a říci: My máme svůj závazek jasně daný na papíře – snížíme emise o 30 % do roku 2020. Teď jste na řadě i vy,“ říká M. Bursík, který
se jménem unie jako nastupující předseda Rady EU pro životní prostředí velmi aktivně účastnil všech jednání spolu s Jean-Louisem Borloem, svým francouzským kolegou. Soudě podle toho, co jsme slyšeli v Poznani, Evropa dlouho sama nezůstane – nově zvolený prezident USA Barack Obama vzkázal do Poznaně naprosto zřetelně a jasně, že po jeho nástupu se americká administrativa k Evropě nejenom připojí, ale chopí se také iniciativy. Jeho vzkaz na summitu tlumočili jak bývalý
O všem po nástupu Obamovy vlády se to může začít velmi rychle měnit. V Poznani se země úmluvy OSN o změnách klimatu dohodly i na spuštění Adaptačního fondu, který byl založen loni na Bali. Po poznaňské konferenci už nic nebrání tomu, aby mohl již letos začít financovat konkrétní kroky k ochraně klimatu v nejhůře postižených zemích. Adaptační fond zatím dostává 2 % z objemu projektů tzv. mechanismu čistého rozvoje (CDM), čili projektů, které rozvinuté země financují v zemích rozvojových s cílem snížit další emise skleníkových plynů anebo Poznaň, prosinec 2008. pomáhat těmto zemím s adaptací na dopady změn klimatu. V Poznani došlo také k revizi a zefekMinistr životního prostředí tivnění způsobu hodnocení a rozMartin Bursík hovoří na hodování o projektech CDM. plénu ministerské části Jednání v Poznani tedy skončipoznaňského klimatického la úspěchem. Ten mimo jiné znasummitu OSN. mená i to, že okamžitě po návratu z Polska začali naši vyjednavači s maratónem jednání, schůzek, americký viceprezident a nositel korespondence i celoevropských Nobelovy ceny za mír Al Gore, workshopů s jediným cílem: Abytak i Obamův zvláštní vyslanec, chom za rok touto dobou měli senátor a bývalý prezidentský jasný a na papíře daný globálkandidát John Kerry. Evropa tak ní souhlas s novou dohodou na získá obrovského spojence v boji snižování emisí se zcela konkrétproti klimatu, i zdatného konku- ními závazky, ale i se vzájemnou renta. Ministr Bursík opakovaně solidaritou při vypořádávání se prohlásil, že současná ekonomic- s dopady klimatických změn. Ty ká krize je šancí pro rychlý obrat se projeví skutečně všude (včetně směrem k energetickým úsporám střední Evropy), nejničivěji však a k moderní nízkouhlíkové eko- dopadnou na ty nejchudší – na nomice. Obamovy ekonomické rozvojové země Afriky, Jihovýplány to jen potvrzují. Dnes má chodní Asie a Pacifiku. Evropa náskok pro klimatické JAKUB KAŠPAR tiskový mluvčí MŽP nicnedělání George W. Bushe.
MŽP vyjednalo mimořádné dotace projektům s kurzovými ztrátami Obavy z negativního dopadu kurzových ztrát na možnost dokončení velkých vodohospodářských projektů podpořených v letech 2004–2006 z Fondu soudržnosti a ISPA jsou zbytečné. Vláda v prosinci 2008 schválila materiál předložený Ministerstvem životního prostředí, na jehož základě byla ještě před koncem roku Státnímu fondu životního prostředí ČR převedena částka ve výši 500 mil. korun, jež je určena konečným příjemcům podpor z FS a ISPA, kterým vznikají finanční ztráty vlivem posilování české koruny. Na tyto projekty bylo alokováno přes 380 milionů eur, při-
čemž projektové žádosti musely být předkládány k schválení Evropské komisi v eurech. Protože doba realizace některých projektů je až pět let, konečným příjemcům dotace vlivem posilování české koruny (v roce 2004 byl kurz 33 korun/euro) vzniká kurzová ztráta, která celkově přesahuje částku 20 milionů eur. Finanční kompenzace ve výši 500 milionů korun, kterou poskytl státní rozpočet a na jejímž uvolnění má zásadní podíl MŽP, eliminuje riziko nedokončení projektů pro
nedostatek finančních prostředků. Schválená kompenzace se týká výhradně projektů z oblasti ochrany vod, které přispívají k splnění závazků vyplývajících ze směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod. Podpořeno bylo patnáct rozsáhlých infrastrukturních projektů, jejichž realizace významně přispěje ke kvalitě vod v dotčených regionech. V letošním roce se předpokládá kompenzace kurzových ztrát posledních čtyř projektů, které v současné době nemají ukončené zadávací řízení.
Vládou schválený materiál obsahuje také informace o způsobu eliminace potenciálního rizika kurzových ztrát u obdobných projektů, které budou schvalovány v programovacím období 2007–2013. U dotčených projektů bude uplatňován tzv. kurzový polštář, tj. posílení kurzu ve výši 5 %, jehož aplikace byla schválena Evropskou komisí. Státní fond životního prostředí ČR připravil metodiku rozdělení těchto prostředků a v druhé polovině prosince půl miliardy korun převedl. PETRA ROUBÍČKOVÁ Tiskové oddělení MŽP
KOMENTÁŘE
O pravidlech a koordinaci rých operačních programů však neexistuje ani a hodnocení žádostí, na ověření prvků jeho tato možnost, a před tím, než příjemce obdrží transparentnosti a na nediskriminační a rovjakékoli prostředky, musí být projekt zcela do- ný přístup k žadatelům. Vedle výsledků audikončen, a tedy i finančně vypořádán. tu u jednotlivých operačních programů bude Aktuální je i vyhlášení prvních, tzv. certifikací velmi zajímavé, zda a jak bude ze strany auPETR VALDMAN prostředků, kdy se na platební a certifikační or- ditorů hodnocena různost přístupu v našich Úsek řízení projektů, SFŽP ČR gán dokládá oprávněnost výdajů, které podchy- 26 operačních programech, například odlišcuje mj. i centrální monitorovaV letošním roce, třetím od zahájení plánovacího cí systém, a na základě těchto Bude zajímavé, zda a jak budou auditoři období 2007–2013, čeká všechny operační progra- dat jsou ze strany Evropské my několik důležitých procesů, které prověří sys- komise průběžně poskytovány Evropské komise hodnotit různost přístupu tém řídících i implementačních orgánů a správ- prostředky z fondů EU. Moniv našich celkem 26 operačních programech. nost nastavení všech pravidel. Vedle pokračujícího torovací systém tedy začne provyhlašování výzev a příjmu a schvalování žádostí cházet první velkou zatěžkávací se bude jednat zejména o financování schválených zkouškou; spousta dat z jednotliprojektů a jejich certifikaci. A lze očekávat i první vých žádostí o platbu, u nichž hraje klíčovou roli nosti v zpracování dokumentace pro žadatenávštěvu evropských auditorů. poměr prostředků EU k prostředkům veřejným, le, v požadavcích na povinný obsah žádosti Financování projektů se rozbíhá poměrně ověří správnost nastavení financování až na úro- či na proces hodnocení žádostí. Zajímavý pomalu, byť ti nejpřipravenější s ním začali již veň jednotlivých projektů. Nezbývá přitom než bude i pohled unijních auditorů na odlišnou v loňském roce. Finanční alokace na rok 2007 si přát, aby někdy v budoucnu došlo k vzájemné míru podrobnosti hodnotících kritérií zveřejjsou v jednotlivých programech poměrně velké, koordinaci mezi správcem informačního systé- ňovaných v rámci jednotlivých OP, na různě přičemž k jejich skutečnému vyčerpání, a tedy mu pro sledování strukturálních fondů a správ- dlouhou dobu administrace od podání žádosk poskytnutí prostředků příjemcům podpory cem systému pro programové financování, neboť ti k jejímu schválení, na způsoby vyřizování na účty zbývají již jen dva roky. Nízký stav reál- projekty předfinancované ze státního rozpočtu stížností neúspěšných žadatelů apod. Pohled ného financování projektů, jehož důvodem je se poměrně zbytečně potýkají s dvojím přístu- auditorů EU se tak možná stane i podnětem zejména financování projektů ex-post, příliš pem, daty i terminologií. k zamyšlení pro koordinátora operačních prooptimismu neslibuje. Škoda, že model průběžJiž na prahu nového roku je také dobré si gramů v ČR. Ovšem bohužel patrně již jen ného financování, který byl před zahájením uvědomit, že letos s největší pravděpodob- k zamyšlení, neboť stanovit závazně alespoň nového programovacího období velmi pro- ností všechny čeká i audit Evropské komise. základní společná pravidla a měnit odlišně pagován, byl u většiny operačních programů Pokud bude EK pokračovat v praxi z před- nastavené administrativní procesy půjde teď redukován na možnost čtvrtletního podávání chozího období 2004–2006, zaměří se prv- „uprostřed hry“ asi těžko. Vhodný čas je pryč. žádostí o platbu za uhrazené faktury. U někte- ní fáze auditu na kontrolu procesu příjmu Ke škodě žadatelů i příjemců dotací.
České předsednictví přišlo v době náročných výzev ho rámce (například v podobě revize směrnice o kapitálové přiměřenosti bank, směrnice regulující pojišťovací a investiční fondy, systém pojištění vkladů, perspektivně i otázky působnosti ratingových agentur apod.). Půjde také o účinné nástroje tlumící pokles ekonomické aktivity PETR ZAHRADNÍK EU Office České spořitelny v EU (např. o implementaci evropského plánu ekonomického oživení do podoby proveditelZávěr roku 2008 a nástup roku 2009 je v evrop- ných scénářů, o využití flexibility paktu stabiském dění bezpochyby ve znamení České repub- lity a růstu ve prospěch růstových opatření či liky a jejího předsednictví Radě EU. Obě klíčová o důraz na podporu konkurenceschopnosti); témata prosincového summitu rady – kompro- jejich implementace se přitom stává význammisní klimaticko-energetický balíček a opatření nou výzvou pro uplatňování nových úsporných k překonání finanční a ekonomické krize – budou a k životnímu prostředí šetrných technologií s největší pravděpodobností i dominantními té- a přístupů. maty českého předsednictví. Za povšimnutí stojí i vstup Slovenska do eurozóny, který může být příkladem cílevědomého přístupu k plnění K tématům českého předsednictví patří členských povinností v rámci EU a systematické snahy o naplňování i klimaticko-energetický balíček přijatý vstupních podmínek, jichž lze dona prosincovém summitu Rady EU. sáhnout jen cestou konsensu ohledně klíčových otázek perspektivy země Přijetí řady zásadních rozhodnutí lze čekat v EU napříč politickým spektrem i zájmovými především při nalézání východisek z krize, která skupinami. Snad i inspirována tímto příkladem se budou zaměřena primárně na ozdravení finanč- vláda odhodlala konečně k činu, který v českých ních trhů a tvorbu jejich účinnějšího regulační- politických podmínkách vyžaduje značnou míru
odvahy: Ústy premiéra Mirka Topolánka vyhlásila, že bychom se letos, 1. listopadu, měli i v ČR dozvědět hodnověrný termín vstupu do eurozóny, k němuž bude naše země směřovat. Závěr loňského a počátek letošního roku však našemu předsednictví přichystaly i velké zahraničně-politické výzvy, především nutnost aktivní role EU v opětovně eskalujícím konfliktu na Blízkém východě či při prosazení dohody mezi Ruskem a Ukrajinou ohledně dodávek strategických surovin, na nichž je závislá i podstatná část EU. Přelom let 2008 a 2009 tak naznačil, že pod českým vedením EU zažije období, které si můžeme představit ledasjak, rozhodně však nebude časem nudy. Nuda jistě nehrozí ani zájemcům o dotace z operačních programů financovaných ze strukturálních fondů EU, jejichž prostřednictvím ČR získá v letech 2007–2013 mimořádný objem finančních zdrojů, ani administrátorům operačních programů. A je potěšující, že některé z nich již jedou naplno a evropské peníze tak už směřují k realizátorům podpořených projektů. Mezi premianty patří OP Životní prostředí, v němž bylo do konce loňského roku schváleno 1 377 projektů s celkovou podporou ve výši 28,2 mld. korun.
6
7
TÉMA PRIORITY
TÉMA PRIORITY
ČÍSLO 1 / LEDEN 2009
OP Životní prostředí může pomoci zlepšení čistoty ovzduší v ČR ONDŘEJ VRBICKÝ vedoucí Odboru ochrany ovzduší a obnovitelných zdrojů energie, SFŽP ČR
Přestože má Česko problémy se znečištěním ovzduší, zájem o využití dotací z Operačního programu Životní prostředí v dané oblasti zatím pokulhával. Změní situaci právě vyhlašovaná VIII. výzva OPŽP, v níž byla rozšířena škála podporovaných oblastí?
České republice se zatím nedaří plnit úkoly Evropské unie, stanovené pro snižování znečištění ovzduší. Jedním z nástrojů, který může výrazně napomoci řešení této situace, je Operační program Životní prostředí (OPŽP), konkrétně prioritní osa 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí. Zájem o dotace z jejích zdrojů v rámci I. výzvy OPŽP však byl menší, než se očekávalo.
Překvapivě malý zájem
Vytápění tepelným čerpadlem, Hrádek.
První možnost ucházet se o podporu projektů zaměřených na zlepšování kvality ovzduší či na omezování emisí dostali zájemci již v červnu 2007 v rámci I. výzvy OPŽP, která se vztahovala i na prioritní osu 2 (PO 2). V této výzvě bylo možné žádat o dotace v oblasti podpory 2.1 – Zlepšování kvality ovzduší, tj. o dotace na projekty zaměřené na záměnu
zdrojů spalujících pevná či kapalná fosilní paliva za zdroje spalující zemní plyn, případně i v kombinaci se snížením energetické náročnosti zdrojem vytápěných budov, na rozšiřování teplovodních rozvodů CZT a na rekonstrukci CZT. Dále bylo možné žádat o dotace v oblasti podpory 2.2 – Omezování emisí, v které lze získat podporu na rekonstrukci spalovacích zdrojů s výkonem nad 5 MW s účelem snižování emisí NOx a prachových částic, na instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí NOx nebo prachových částic u stacionárních nespalovacích zdrojů a na technická opatření na zdrojích, která vedou k odstranění či snížení emisí VOC do ovzduší. V průběhu dvouměsíční lhůty pro podávání žádostí bylo fondu doručeno pouze 24 žádostí, z nich polovina v oblasti podpory 2.1 a polovina v oblasti podpory 2.2. Akceptováno bylo 19 žádostí, které splnily jak všechny předepsané formální náležitosti podmínky, tak podmínky tzv. obecné přijatelnosti (základní podmínky programu, finanční a legislativní předpoklady, principy politiky EU apod.) i přijatelnosti specifické (kritéria přijatelnosti daná Implementačním dokumentem OPŽP).
Akceptované žádosti byly poté podrobeny důkladnému technicko-ekologickému a ekonomickému vyhodnocení, které spočívalo v hodnocení technické kvality žádostí (například posouzení předpokládaných technických parametrů a finanční náročnosti opatření), ekologické relevance (mimo jiné posouzení environmentálních přínosů a plnění stanovených indikátorů) a ekonomiky žadatele (například posouzení bonity žadatele a jeho schopnosti dofinancovat celkové náklady na projekt nad rámec poskytnuté podpory).
Podpora pro polovinu předložených projektů Takto vyhodnocené žádosti byly poté předloženy řídícímu výboru OPŽP, který schválil přiznání podpory 12 projektům. Dalších 6 žádostí bylo zařazeno do zásobníku projektů, protože neměly vyjasněná pravidla veřejné podpory. U jedné žádosti nebyla podpora schválena pro nedostatky v předložené finanční analýze. Souhrnná tabulka ukazuje počet podaných, akceptovaných a schválených žádostí, předpokládané celkové realizační náklady každého z podpořených projektů a výši požadované dotace. Pomineme li projekty zařazené v zásobníku, je z tabulky zřejmé, že úspěšnější byly žádosti předložené v oblasti 2.1, které byly zaměřeny zejména na rekonstrukci spalovacích zdrojů vytápění, případně v kombinaci se snížením energetické náročnosti budov, na rozšiřování rozvodů CZT s účelem připojení nových odběratelů, a tím i odstavení neekologických lokálních zdrojů. V oblasti 2.2 byly podpořeny zejména projekty zaměřené na snižování emisí VOC do ovzduší.
možnost získat u takových projektů pouze podporu „de minimis“. Důvodem k těmto omezením byl fakt, že v době vyhlášení I. výzvy nebyla k dispozici nezbytná notifikace podpor a že Evropská komise ještě nepodepsala Programový dokument OPŽP; k tomu došlo až v prosinci 2007. Určitou bariérou či prvkem, který prodlužoval dobu potřebnou pro přípravu projektů a žádostí o jejich podporu, mohl být i požadavek na tepelné standardy budov, u nichž docházelo k výměně zdroje vytápění. To však mohli zájemci o dotaci řešit kombinovanou žádostí jak na výměnu zdroje, tak na zateplení, případně podáním žádosti na zateplení budovy v jiné prioritní ose OPŽP, specializované na tato opatření. Vzhledem k tomu, že řada existujících koncepčních dokumentů, jakými jsou např. národní i krajské programy k zlepšování kvality ovzduší, energetické koncepce apod., i další odborné studie dokládají velký potenciál přípravy projektů v dané oblasti, jsou hlavními problémy malého počtu žádostí nedostatečná informovanost a nepřipravenost možných žadatelů, a to zejména na úrovni municipalit.
Potenciálních žadatelů je dost
Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) a Ministerstvo životního prostředí (MŽP) proto zorganizovaly několik odborných seminářů zaměřených jak na určité typy potenciálních žadatelů z PO 2, tak na její jednotlivé oblasti podpory. Tyto semináře proběhly v několika krajích a účastníkům umožnily získat aktuální informace o stavu ovzduší v České republice, o podporách poskytovaných v ČR na zlepšení negativní situace a zejména o OPŽP, a to včetně konkrétních Klíčová je kvalitní a včasná informací o podmínkách získání příprava žádosti podpory, o její možné výši i o náMožných příčin nízkého počtu ležitostech nezbytných pro podání žádostí a schválených projektů je žádosti. Nedílnou součástí proněkolik. Významně se pravděpo- gramu seminářů byly i informace dobně projevilo omezení I. výzvy o chybách, jakých se žadatelé v žána projekty nepodléhající pravi- dostech nejčastěji dopouštějí, a dodlům veřejné podpory, respektive poručení, jak se chyb vyvarovat. PRIORITNÍ OSA 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí 2.1 Oblast podpory – Zlepšení kvality ovzduší 2.2 Oblast podpory – Omezování emisí
8
9
TÉMA PRIORITY Nově podporovaná opatření V rámci VIII. výzvy budou vedle oblastí vyhlášených již v I. výzvě přijímány i žádosti v oblastech zaměřených například na rozšíření stávající středotlaké sítě při současném zajištění přechodu na spalování plynných paliv u jednotlivých zdrojů. Jedná se o navázání na již v minulosti vybudované sítě s účelem připojování nových zákazníků a tím zamezení neekologicky spalovaných, zejména pevných fosilních paliv. Aby nedocházelo k problémům, které provázely realizace tzv. plošných plynofikací v rámci národních programů (nedostatečný počet připojených zákazníků a tím neplnění předpokládaných ekologických přínosů), bude kladen velký důraz na průběžnou kontrolu plnění parametrů deklarovaných v žádosti. V tomto případě se bude jednat zejména o garanci napojení nových odběratelů, a tím proto o zajištění změny způsobu vytápění. Další novou podoblastí, v níž bude možné žádat o podporu, je 2.1.3 – Snížení imisní zátěže omezením prašnosti z plošných zdrojů. Zde by se měly uplatnit projekty zaměřené na výsadbu a regeneraci izolační zeleně oddě-
lující obytnou zástavbu od průmyslových staveb či komerčních areálů nebo frekventovaných dopravních koridorů.
Podpora velkých projektů pokračuje Kromě možnosti žádat v VIII. výzvě o podporu na individuální projekty nadále pokračuje již v srpnu 2008 vyhlášená kontinuální IV. výzva pro podávání žádostí na tzv. velké projekty (celkové náklady nad 25 mil. eur včetně DPH). Ta
je relevantní jak pro oblast ochrany ovzduší (PO 2), tak pro oblast využívání obnovitelných zdrojů energie (PO 3). Pokud jde o PO 2, kontinuální výzva se týká zejména opatření realizovaných u velkých a u zvláště velkých spalovacích zdrojů s účelem významného snížení emisí NOx a prachových částic. Dalšími potenciálními projekty mohou být budované energetické systémy pro centrální zásobování teplem. Žádosti
Žádosti podané v I. výzvě OPŽP do PO 2 oblast podpory 2.1 Počet žádostí
Celková cena
Požadovaná podpora
Podané žádosti
12
95 789 227 Kč
67 930 523 Kč
Akceptované žádosti
8
69 189 442 Kč
47 179 232 Kč
Schválená podpora
8
69 189 442 Kč
47 179 232 Kč
oblast podpory 2.2 Počet žádostí Celková cena
Požadovaná podpora
Podané žádosti
12
141 532 914 Kč
91 518 455 Kč
Akceptované žádosti
11
75 051 914 Kč
43 609 017 Kč
Schválená podpora
4
39 740 050 Kč
15 903 866 Kč
v rámci této výzvy je sice možné podávat až do prosince 2009, ale vzhledem k větší náročnosti doporučuji přípravu a povinné konzultace (s Odborem PPP projektů SFŽP a Oddělením projektů II odboru fondů EU MŽP) zahájit co nejdříve.
Operační program Životní prostředí a ochrana ovzduší v České republice JAN KUŽEL
Využijme neopakovatelnou příležitost!
ředitel Odboru ochrany ovzduší, MŽP
Chystaná VIII. výzva OPŽP je příležitostí k apelu na všechny potenciální žadatele, jichž se dotýká problematika ochrany ovzduší, zejména na veškeré znečišťovatele. Neváhejte využít konzultací, které nabízí jak MŽP jako řídící orgán OPŽP, tak SFŽP v roli zprostředkujícího subjektu programu, a informujte se o možnostech ucházet se o dotaci z OPŽP. Je třeba si uvědomit, že šance snížit znečištění ovzduší na našem území, kterou ČR získala díky mimořádně velkému objemu unijních finančních prostředků pro léta 2007–2013, se nebude opakovat. Právě teď je proto vhodný okamžik nejen pro přípravu a realizaci projektů, které jsou vynuceny současnou legislativou v oblasti ochrany ovzduší, ale i těch, jimž by to právní úprava nařizovala v budoucnosti.
Snižování znečištění ovzduší je nejen jedním z globálních témat současnosti, ale také významným úkolem Evropské unie i České republiky. K jeho plnění v ČR mohou v následujících letech výrazně pomoci finanční zdroje z Operačního Na počátku 90. let patřilo znečišprogramu Životní prostředí. tění ovzduší k nejzávažnějším pro-
DOPORUČENÍ PRO PŘÍPRAVU ŽÁDOSTÍ Vzhledem k tomu, že v PO 2 bylo zatím přijato a hodnoceno celkem malé množství žádostí, nelze z nich vyvozovat obecnější závěry o nejčastějších chybách. Využijeme proto bohatších zkušeností z ostatních prioritních os, v nichž naopak nebyl výjimkou velký převis žádostí, respektive požadavků na dotace ve vztahu k alokovaným prostředkům. Administrátoři OPŽP v průběhu schvalovacího procesu narazili na spoustu nesrovnalostí a chyb žadatelů, jichž by se měli zájemci o dotace v následujících výzvách vyvarovat. Ještě před přípravou samotné žádosti o podporu určitě doporučuji všem žadatelům prostudovat veškeré dokumenty, které jsou k dispozici na internetových stránkách www.opzp.cz. Následně je nutné porovnat svůj záměr s podmínkami příslušné výzvy a s kritérii přijatelnosti, které jsou specifikované v kapitole 6 Implementačního dokumentu OPŽP (ID). Některá kritéria jsou vázána na investiční náročnost pro dosažení ekologických přínosů, proto je nutné již v této fázi znát jednak předpokládané celkové a případně i způsobilé výdaje, jednak technické a ekologické parametry vyplývající z opatření. Současně s vyhlášením výzvy (zpravidla 14 dnů až měsíc před zahájením příjmu žádostí) jsou
TÉMA PRIORITY
ČÍSLO 1 / LEDEN 2009
zveřejňovány i příslušná hodnotící kritéria, která mohou napovědět, čemu jsou dávány v jednotlivých oblastech priority. Nedílnou součástí každé žádosti jsou kromě formuláře i povinné doklady. Ty jsou definovány v příloze č. 1 směrnice MŽP č. 5/2008 (směrnice), případně mohou být blíže specifikovány i v Závazných pokynech pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP. Mezi nejdůležitější doklady patří projektová dokumentace, energetický audit nebo studie proveditelnosti, stanovisko místně příslušného krajského úřadu, odborný posudek, případně rozptylová studie. Některé tyto dokumenty jsou podkladem pro vyplnění formuláře žádosti, další mají přímou návaznost na jiné dokumenty. Je proto vhodné připravovat veškeré podklady koordinovaně a ve vzájemném souladu. Právě soulad údajů ve formuláři žádosti s relevantními doklady předkládanými jako přílohy k žádosti je jedním z kritérií přijatelnosti definovanými v ID. V neposlední řadě je nutné mít některé relevantní doklady podepsané, potvrzené či označené nabytím právní moci (například územní souhlas). V případě jakýchkoli nejasností je samozřejmě možné využít všech dostupných konzultačních
míst, která SFŽP pro žadatele vytvořil – od Zelené linky přes krajská pracoviště fondu až po manažery projektů příslušného odboru SFŽP (pro PO 2 je to odbor ochrany ovzduší a obnovitelných zdrojů energie). U některých projektů se výše možné podpory stanovuje buď na základě finanční analýzy (projekty generující příjmy dle článku 55 nařízení ES č. 1083/2006), nebo podle pravidel veřejné podpory (týká se zejména podnikatelských subjektů a subjektů vyvíjejících ekonomické aktivity a vstupujících do hospodářské soutěže). K této problematice je důležité prostudovat zejména kapitolu 8 ID. K žádostem, ke kterým se musí zpracovávat finanční analýza, jsou v prostředí Benefill k dispozici závazné nástroje včetně manuálů k jejich vyplňování. Pro projekty v rámci PO 2 jsou relevantní nástroje „Energetický model“, model „Plošná plynofikace“, případně „Jádrový model“. Většinu potřebných údajů pro zpracování finanční analýzy lze získat z energetického auditu či studie proveditelnosti. K projektům podléhajícím pravidlům pro veřejnou podporu je nutné prostudovat pokyny k relevantním podporám a mít k dispozici podklady definované v příloze č. 1 směrnice.
Z uhelných na plynové kotelny přešli i v Horažďovicích.
blémům životního prostředí České republiky. Emise všech hlavních znečišťujících látek, zvláště suspendovaných částic, oxidu siřičitého a oxidů dusíku, se řadily k nejvyšším na světě a znečištění ovzduší v některých regionech způsobovalo vážné zdravotní problémy obyvatelstvu i rozsáhlé poškození lesních ekosystémů. Proto hlavním cílem tehdejších právních předpisů v oblasti ochrany ovzduší bylo v krátkém čase dosáhnout významného snížení znečištění ovzduší. Podle legislativy z roku 1991 měla být opatření vedoucí k snížení emisí realizována do konce roku 1998. Z těchto důvodů ČR přijala rozsáhlý a z hlediska tempa změn ojedinělý plán snížení emisí. Jeho výsledkem bylo razantní snížení emisí všech základních zne-
čišťujících látek k roku 1999. Od té doby však již emise znečišťujících látek více méně stagnují a kvalita ovzduší se začíná spíše zhoršovat. Na této nepříznivé situaci nic významně nezměnil ani nový zákon o ochraně ovzduší přijatý v roce 2002 a k negativnímu vývoji kvality našeho ovzduší dochází i přesto, že současná česká legislativa v plné míře reflektuje legislativní požadavky ES v dané oblasti.
Evropa směřuje k nové legislativě Na základě vědeckých poznatků Evropská unie vytyčila významný úkol dosáhnout dalšího snížení znečištění ovzduší. Musí být eliminována zdravotní a environmentální rizika, která jsou důsledkem znečištění ovzduší a která byla prokázána uznávanými zdravotnickými institucemi včetně The World Health Organization (WHO); v Evropě se úkol týká zejména jemných prachových částic PM2,5. Náprava znečištění ovzduší a jeho následků pro zdraví obyvatel vyžaduje proto další regulaci nad rámec stávající legislativy. Z provedených analýz a nových právních předpisů ES vyplývá nezbytnost revize stávající právní úpravy a vytvoření nového legis-
lativního rámce ochrany ovzduší s úzkou vazbou na procesy řízení kvality ovzduší, na zdraví obyvatel a na ekosystémy. Pro Českou republiku je tento úkol o to složitější, že ji nečeká pouze snižování znečištění ovzduší, ale že je nejprve třeba zastavit nárůst znečištění ovzduší, ke kterému u nás dochází od roku 1999. Nezbytným krokem vyplývajícím z provedených analýz je komplexní úprava legislativního rámce ochrany ovzduší, která posune emisní chápání problému k novému základnímu imisnímu pojetí, čili k chápání znečištění ovzduší a jeho úzké vazby na zdraví obyvatel a na ekosystémy jako důvodu pro nutnost realizace dalších kroků.
Národní program snižování emisí Mimo jiné i proto byl Ministerstvem životního prostředí (MŽP) zpracován a v červnu roku 2007 usnesením vlády přijat Národní program snižování emisí České republiky (NPSE), který se zaměřuje na největší problémy ČR v této oblasti, tj. na znečištění ovzduší prachovými částicemi PM10 a PM2,5 (čísla určují velikost částic v mikrometrech) a na znečišťující látky, z kterých tyto částice mohou vznikat v atmosféře (zejména NOx). Smyslem opatření formulovaných NPSE je zajištění příznivého vývoje celkových emisí znečišťujících látek, pro které jsou ČR stanoveny tzv. národní emisní stropy (oxidy dusíku, oxid siřičitý, těkavé organické látky a amoniak). Zvláště náročné úkoly byly přijaty k snižování emisí látek, jejichž vysoké úrovně znečištění ovzduší představují významná zdravotní rizika, hlavně PM10, PM2,5 a polycyklické aromatické uhlovodíky, dále jen PAH (blíže viz box str. 10). Přijaté cíle NPSE však snížením zdravotních rizik plynoucích ze znečištění ovzduší nepřinesou pouze zvýšení kvality života obyvatel ČR, ale jsou i příležitostí pro podnikatelskou sféru, neboť nové závazky vytvářejí i trh s environmentálně šetrnými technologiemi. Současně se na kvalitativně vyšší úroveň dostává i uplatňování znalostí v oblasti ochrany ovzduší.
10
TÉMA PRIORITY Národní program snižování emisí ČR přitom zastřešuje a doplňuje – v žádném případě nenahrazuje – programové dokumenty krajů a obcí a zároveň tvoří systémový rámec pro čerpání finančních zdrojů z veřejných zdrojů, zejména z operačních programů ČR pro období 2007–2013, na podporu pozitivního vývoje v oblasti ochrany ovzduší u nás. Jedním ze základních předpokladů dosažení cílů NPSE tak je i úspěšná realizace prioritní osy 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Operačního programu Životní prostředí (OPŽP).
movacího období 2007–2013, které jsou určené na realizaci opatření vztahujících se k náhradě technicky zastaralých energetických zdrojů tepla (v celém rozsahu energetického výkonu), k zvyšování energetické účinnosti, k podpoře zavádění obnovitelných zdrojů energie a instalace koncových opatření k snižování emisí u zdrojů, u nichž kompletní obnova zdroje není výhodná z pohledu nákladové efektivity. Mezi oprávněné příjemce finanční podpory tvůrci OPŽP zařadili širokou škálu subjektů – od fyzických osob přes subjekty veřejné správy (obce, kraje) až po podnikatelský Nový zákon, nové nástroje a poplatky (nutné upravit tak, aby a aglomerací ČR překročeny pře- sektor. Avšak nejdůležitějším opatřením stimulovaly provozovatele zdrojů depsané imisní limity (limity pro Podoblast 2.1 – Zlepšování NPSE je nová legislativní úprava znečišťování k dalšímu snižování PM10 byly v daném období překro- kvality ovzduší PO 2 je zaměřena v oblasti ochrany ovzduší, jež je emisí znečišťujících látek pod sta- čeny na přibližně 30 % území státu na podporu snížení emisí a enerpřipravována MŽP tak, aby ji bylo novené limitní hodnoty). a nadlimitními koncentracemi bylo getické úspory u budov, vyjma bumožné předložit vládě k projedV nové právní úpravě je také zasaženo více jak 60 % populace), dov určených k bydlení (pořízení nání a schválení v prvním pololetí nutné zajistit propojení mezi emis- Evropská komise vyzvala ČR k in- nízkoemisního zdroje, pořízení roku 2009. Účinná by měla být od ním a imisním pojetím ochrany formování o krocích, které hodlá nízkoemisního zdroje a současná roku 2010. ovzduší. To znamená, že zdrojům realizovat k odstranění uvedeného realizace energetických úspor, sníZ provedených analýz vyplývá, znečišťování ovzduší (oblast emisí) nežádoucího stavu. Tato výzva byla žení emisí prostřednictvím nových že nástroje, které má současný zá- je potřebné stanovovat podmínky provázena upozorněním, že pokud energetických systémů), na podpokon o ochraně ovzduší k dispozi- vždy s ohledem na výslednou kvali- Česko nepodnikne příslušné kro- ru nově budovaných rozvodů tepla ci, jsou nedostatečné či nefunkční tu ovzduší (oblast imisí), která pak ky dle platné směrnice o kvalitě včetně centrálního zdroje v nových a nevedou k plnění cílů stanove- určuje účinky ovzduší na receptory ovzduší, bude zahájeno řízení pro lokalitách, rozšiřování stávajících ných platnou českou i evropskou (vliv na lidské zdraví, ekosystémy). porušování evropského práva. rozvodů za účelem připojení nolegislativou. Mezi nástroje, které vých zákazníků (za výstavbu noZavedením zmíněných nástroje třeba zefektivnit, patří přede- jů a principů do nového zákona Velký potenciál OPŽP vých rozvodů jsou považovány vším ty programové (Národní pro- o ochraně ovzduší by mělo být za- Finanční prostředky z operačních i projekty, při nichž dochází k celgram snižování emisí ČR a kraj- jištěno plnění cílů v oblasti kvality programů financovaných ze struk- kové rekonstrukci zdroje včetně turálních fondů EU, zejména pak rozvodů, například z důvodu přeské programy zlepšení kvality ovzduší. ovzduší), emisní limity (zpřísnění Neplnění legislativních poža- z alokace prioritní osy 2 OPŽP, kte- chodu z parního na teplovodní syssoučasných hodnot a možnost davků ve stanovených termínech rá byla od samého počátku zaměře- tém) i na rozšíření stávající středozavedení individuálních emisních s sebou přitom nese i riziko sankcí, na k řešení problémů ČR v oblasti tlaké plynovodní sítě. limitů), stanovování technicko- jež může Evropská komise uplat- ochrany ovzduší, tím nabývají na Podoblast 2.2 – Snižování organizačních podmínek na zdro- nit vůči těm členským státům EU, významu. Pro provozovatele zdro- emisí je zaměřena na podporu jích, zavádění plánů snížení emisí které je neplní, případně které ne- jů znečišťování ovzduší se stávají rekonstrukce spalovacích zdrojů nejen na zvláště velké spalovací přijímají vhodná opatření k řešení možná poslední příležitostí, jak se s instalovaným výkonem větším včas vyrovnat se stupňujícími se než 5 MW za účelem snížení emizdroje znečišťování ovzduší, širší vzniklé situace. aplikace emisních stropů (zavedeTyto souvislosti ukazují, jak ná- požadavky na technickou úroveň, sí NOx a prachových částic nad ní sektorových emisních stropů, ročné úkoly před ČR v dané oblasti vybavení a provoz zdrojů. rámec platných standardů ES, na V rámci OPŽP byly proto alo- rekonstrukce zdrojů nebo instalace emisních stropů pro jednotlivé stojí. Protože v letech 2005 i 2006 zdroje znečišťování nebo území) byly na území téměř všech regionů kovány finanční zdroje z progra- dodatečných zařízení pro záchyt emisí NOx nebo prachových částic u nespalovacích zdrojů, na technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí VOC RIZIKA SPOJENÁ SE ZNEČIŠTĚNÍM OVZDUŠÍM JEMNÝM PRACHEM do ovzduší (např. přechod na barExpozice suspendovanými částicemi frakce PM10 pravděpodobně vliv i na respirační alergie, jimiž vy, laky a lepidla ředitelné vodou, a PM2,5 představuje celou řadu zdravotních rizik. trpí zhruba 15 % českých dětí. instalace katalytických či termooxiÚčinek částic závisí na jejich velikosti, tvaru dačních jednotek) a na opatření na a chemickém složení. Částice označené PM10 se Expozice obyvatel suspendovanými částicemi vezdrojích, která vedou k odstranění dostávají do dolních cest dýchacích a jemnější likostních frakcí PM2,5 a PM10 proto podle současči snížení emisí NH3 do ovzduší. ných znalostí přispívá k zvýšení celkové předčasné Významné, či spíše rozhodující částice označené jako PM2,5, které nejvýznamněji ovlivňují úmrtnost (některé z nich mají mutaúmrtnosti populace. Toto zvýšení se podle míry pro Českou republiku i samotné genní, rakovinotvorný účinek), pronikají až do zátěže konkrétní lokality pohybuje od přibližně 1 % provozovatele zdrojů znečišťování plicních sklípků. Prachové částice zvyšují celkovou v čistých oblastech až po 15,5 % v oblastech zvláště ovzduší bude využití finančních nemocnost i úmrtnost, zejména na onemocnění intenzivně zatížených dopravou a průmyslem. zdrojů EU zejména v oblastech se srdce a cév, snižují plicní funkce při spirometriczhoršenou kvalitou ovzduší. Právě Evropská i česká legislativa stanovuje roční limitní kém vyšetření u dětí i dospělých, zvyšují spotřebu v těchto územích, v souladu s nově hodnotu znečištění ovzduší jemnými prachovými léků pro rozšíření průdušek při dýchacích obtížích přijatou legislativou ES i s nově částicemi frakce PM10 na úrovni 50μg/m3, krátkodou astmatiků a zkracují délku života (vyšší úmrtnost připravovanou právní úpravou ČR bý (denní) imisní limit je stanoven hodnotou 40μg/ na choroby srdce a cév a pravděpodobně i na v oblasti ochrany ovzduší, bude m3, jež nesmí být překročena více jak 35krát za rok. rakovinu plic atd.). Prachové znečištění má velmi totiž tlak na další snižování emisí znečišťujících látek nejvyšší.
11
ZAHRANIČÍ
ČÍSLO 1 / LEDEN 2009
Regulace vodárenství – zkušenosti z Portugalska Koncem loňského roku česká delegace pod vedením Ministerstva životního prostředí navštívila portugalského regulátora vodohospodářského a odpadového sektoru s cílem získat praktické informace a zkušenosti z dané oblasti, které jsou využitelné i v českém prostředí. Hlavním posláním portugalské organizace s názvem Instituto Regulador de Aguas e Resiudos (IRAR) je zajištění účinné, vyvážené a transparentní regulace trhů, které mají charakter přirozeného monopolu. Nás pochopitelně nejvíce zajímala oblast regulace vodohospodářských JAN KŘÍŽ služeb, protože ta ředitel Odboru je úzce spjata se zafondů EU, váděním tzv. podMŽP mínek přijatelnosti do českého vodárenského prostředí v souvislosti s vodohospodářskými projekty financovanými z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP).
Regulátor ve vodárenství obecně Pojem regulace zní možná poněkud „antiliberálně“ a jakoby proti principům tržního hospodářství, nicméně v oblastech přirozených monopolů je regulace naopak velmi žádoucí a zcela běžná. Vodárenství, resp. služby související s oborem vodovodů a kanalizací (VaK), takový přirozený monopol bezpochyby představují, přičemž jednotlivé státy přistupují k regulaci VaK po svém, a to v závislosti na struktuře vodárenského trhu, tj. na účasti soukromého sektoru, na modelech provozování, na institucionálním uspořádání a na celkové diverzifikaci sektoru. Celkově však lze odvodit jednoznačný celosvětový trend v přístupu k regulaci, kterým je právě zřizování nezávislých regulátorů. A jaká je role takového regulátora? Jaké jsou výhody jeho zřízení? V obecné poloze role regulátora spočívá v dosažení rovnováhy mezi veřejným zájmem a zájmy provozovatele, který má v prostředí přirozených monopolů logicky „navrch“ především nad koncovým
zákazníkem. Primární výhodou regulátorů bývá nezávislost, pro niž jsou schopni realizovat mnohá, pro obor důležitá opatření, ač ta nemusí být nijak politicky populární. Právě tato „oddělitelnost“ regulace od politiky přináší velmi pozitivní efekty především s ohledem na celkovou udržitelnost oboru s postupnou aplikací plně nákladového tarifu a ubývající závislosti na dotacích. Pokud totiž o výši vodného a stočného rozhoduje politik, ať už municipální nebo vládní (ministerský), málokdy najde odvahu podívat se za hranice svého volebního období a raději aplikuje co nejnižší tarif, aby „nenaštval“ voliče. Skutečnost, že výnos z provozu infrastruktur dlouhodobě nebude dosahovat ani poloviny nutných prostředků na obnovu a reprodukci, bývá pro politika druhořadou záležitostí. A to je v poslední době bohužel i smutná praxe českého vodárenství. Ještě smutnější však bude realita za několik let, až se zjistí, že prostředky na obnovu nejsou, a až bude dnes štědrá EU směřovat své dotace na východ od našich hranic. Ovšem mají-li se v zájmu zajištění udržitelnosti infrastruktury zvyšovat tarify vodného a stočného (přirozeně vždy při respektování jejich sociálně únosné výše pro sociálně slabé skupiny obyvatel), veřejnost bude logicky vyžadovat i vyšší kvalitu poskytovaných služeb a celkově vyšší míru transparentnosti „chování“ vodárenských společností. I zde má své nezpochybnitelné místo nezávislý regulátor, který umí vodárenské společnosti stimulovat k vyšší efektivitě, a to jak prostřednictvím účinně uplatňovaného vzorce pro výpočet vodného a stočného motivujícího k úsporám, tak i osvědčenou metodou porovnávání kvality poskytování služeb vodárenskými společnostmi (tzv. benchmarking) na podkladě vybraných standardů (např. počet stížností zákazníků, počet přerušení za rok, ztráty vody, zisky vodárenských společností atd.). I pouhé zveřejňování těchto standardů na internetu vede obvykle vodárenské společnosti k snaze se neustále zlepšovat, a tedy mít v očích veřejnosti pozitivní reputaci. České vodárenství bohužel metody tohoto druhu zatím na rozdíl od Portugalců nezná. Ti přitom mají systém benchmarkingu zpracován velmi sofistikovaně, přehledně a současně i s patřičnou vizualizací, takže každý zákazník se může snadno dozvědět, jak kvalitní
služby operátor v místě jeho bydliště poskytuje. Další podstatnou výhodou regulátora je schopnost zajistit účinnou ochranu veřejného zájmu proti zájmům privátním, především co se týče přiměřenosti zisků soukromých společností, transparentnosti soutěží a celkové vyváženosti smluvních vztahů se soukromými partnery. I u této role je přitom naprosto zásadní politická nezávislost.
Portugalský regulátor V případě Portugalska se tamní vláda odhodlala k zřízení nezávislého regulátora již v roce 1997. Mezi důvody, které ji k tomu vedly, patřila nízká kvalita poskytovaných služeb, nedostatek finančních zdrojů především na výstavbu infrastruktury související se zajištěním environmentálních evropských standardů, nedostatek kvalifikovaných lidských zdrojů a v neposlední řadě také obava ze ztráty peněz ze zdrojů Evropské unie, spojená s rizikem vzniku nepřiměřených výhod na straně soukromých operátorů. IRAR je nezávislý na politických strukturách a jeho provoz je hrazen z poplatků od provozovatelů, které představují přibližně 1 % z ceny vodného a stočného. Další informace o nezávislém regulátorovi najdete na www.irar.pt.
A co my? Pro portugalské vodárenství je charakteristická silná diverzifikace provozních modelů (včetně účasti privátních společností) a subjek-
tů, které poskytují vodohospodářské služby – čili je to obdobné prostředí jako v ČR. Je proto otázkou, proč k podobnému kroku ustavení nezávislého regulátora nepřistoupala v minulosti i česká vláda, když se výhody zřízení takové instituce jeví jako nesporné. Za připomínku určitě stojí, že v Česku již existují příklady úspěšných nezávislých regulátorů v rámci síťových odvětví – zmiňme například Energetický regulační úřad (ERÚ). Nemá smysl opětovně zmiňovat zásadní nedostatky fungování českého vodárenství, které byly po několik let zmiňovány ze strany Bruselu a jež se nakonec projevily v přijetí podmínek přijatelnosti jako součásti OPŽP. Tyto podmínky jsou jistě dobrým základem pro zlepšení stavu oboru, nicméně řeší pouze oblast „dotačních projektů“, a nikoliv trh jako takový. MŽP pod vedením M. Bursíka proto usiluje o to, aby podobné přístupy, které jsou uplatňovány v rámci podmínek přijatelnosti (omezení neúměrných délek provozních smluv, transparentní soutěže, vyčíslení přiměřenosti zisku, vzorec tarifu podporující efektivitu, výkonové parametry jako základu pro benchmarking, finanční model jako nástroj finančního plánování podporující udržitelnost atd.), byly aplikovány pro celý sektor, a to nejlépe z pozice nově zřízeného nezávislého regulátora, popř. regulátora přidruženého k ERÚ. MŽP již v tomto duchu zpracovalo studii, kterou prezentovalo vládním činitelům. Zřízení regulátora by současně napomohlo i celkově účinnější aplikaci podmínek přijatelnosti, a tím i bezpečného čerpání prostředků OPŽP.
IRAR – nástroje regulace v sektoru odpadového hospodářství Protection of the users interest
User service accessibility AR 01 – Service coverage (%) AR 02 – Average water charges (€/10 3) Quality of service supplied to users AR 03 – Flooding occurrence (nr/100 km of sewers or m2/100 km of sewers AR 04 – Response to written compaints (%) Oprator`s economical and financial sustainability AR 05 – Operating cost coverage ratio (-) AR 06 –Unit running costs (€/10 3) AR 07 –Debt equity ratio (-)
Sustainability of the operator
Operato infrastructural sustainability AR 08 –Treatment usilisation (%) AR 09 –Treatment of collected wastewater (%) AR 10 –Wastewater pumping capacity (%) AR 11 –Sewer rehabilitation (%) AR 12 –Service connection reabilitation (%) Operator oprational sustainability AR 13 –Sewer blockages (ns./100 km of sewers) AR 14 –Pump failures (hours/pump) AR 15 –Sewer collapses (nr./100 km of sewers Operator human resources sustainability AR 16 –Personnel (nr./100 km of sewers)
Environmental sustainability
AR 17 –Wastewater tests performed (%) AR 18 –Fulfilment of the wastewater discharge parameters (%) AR 19 –Energy resources efficiency use (kWh/m3/m) AR 20 – Sludge disposal (%)
20 výkonnostních indikátorů, které používá IRAR
12
13
INSPIRACE
INSPIRACE
ČÍSLO 1 / LEDEN 2009
O cestě do Svinibrodu a zase zpátky aneb Jak na revitalizace potoků, potůčků i řek po Bavorsku Proč to někde jde jednoduše, zatímco v českých podmínkách je často problém revitalizovat i velmi malé vodní toky, o větších revitalizacích v intravilánech ani nemluvě? Proč u nás zatím desítky milionů z fondů EU směřují většinou do revitalizací často haněných nádrží na kapry? Odpovědi na (nejen) tyto otázky jsme se s kolegy ze SFŽP vydali hledat k našim západním sousedům.
Jedná se tu – stejně jako v řadě jiných oblastí – hlavně o dědictví neblahé minulosti, a je tedy nutné počkat těch pověstných „dvacet třicet let“, než naše západní sousedy doženeme, nebo lze identifikovat jedMICHAL notlivé překážky SLEZÁK na cestě k „lepším vedoucí Odboru a větším“ revitaliochrany přírody, zacím, a ty se pak odpadů a EV pokusit překonat SFŽP ČR rychleji?
Z vesničky Memmelsdorf… První zastávkou na cestě ke kolegům do Bavorska je vesnička Memmelsdorf. Na okraji obce vzniklo revitalizací poměrně rozsáhlé území, ve kterém meandruje potok Leitenbach, který dříve procházel přímo obcí. V pozadí za rozlivovým územím jsme uviděli protipovodňovou zeď chránící zástavbu. V případě velké vody proto není obytná zóna ohrožena, voda se zcela bezpečně „vylije“ v území k tomu určeném a nenapáchá žádné škody. Po zbytek roku „zpřírodněný“ tok nerušeně teče ve svém korytě. Součástí zdejšího opatření je i biotop pro ještěrky – hromádky kamenů na ploše velikosti tenisového hřiště.
Pokusme se pojmenovat jednotlivé ingredience lákavého a chutného bavorského „revitalizačního dortu“ a porovnat je s podmínkami v tuzemsku. Existence vodohospodářských úřadů – kompetentních a materiálně i personálně vybavených organizací, které realizaci revitalizací iniciují i organizačně zajišťují. Organizačně spadají pod bavorské Ministerstvo životního prostředí. Českými protějšky těchto organizací jsou podniky povodí a zemědělská vodohospodářská správa, které jsou řízeny Ministerstvem zemědělství. Je známo, že rozdělení kompetencí v oblasti
vodního hospodářství mezi MŽP a MZe není pro revitalizace zrovna ideální živnou půdou. V poslední době se však i v Česku objevují signály, že postoj těchto organizací k revitalizacím se začíná měnit, že je začínají chápat jako nedílnou součást své činnosti. Téměř každá revitalizační akce, kterou jsme měli možnost navštívit, byla spojena s realizací protipovodňových opatření. To logicky znamená vyšší zájem obcí a krajů o tato opatření. Ty jsou pak ochotny se na těchto opatřeních finančně podílet a celkově je podporovat. I v našich podmínkách je třeba přestat striktně rozlišovat opatření „protipovodňová“ a opat-
Hned první zastávka naší pracovní skupiny v nás vzbuzuje údiv nad tím, jak jednoduše a účelně lze skloubit protipovodňovou ochranu s revitalizací vodního toku, čili činnosti, které jsou v tuzemsku zpravidla považovány za zcela protichůdné. Akce přitom byla financována bez příspěvku EU, pouze z národních zdrojů: Svobodný stát Bavorsko dal 50 % z celkových nákladů ve výši zhruba 1,3 mil. eur, kraj Horní Franky a obec Memmelsdof pak po čtvrtině výdajů. Pokračujeme dále proti toku Mohanu a navštěvujeme několik lokalit, které jsou součástí projektu Obermain. Řeka, jejíž tok byl v 19. století zkrácen o 20 % a která byla uzavřena do úzkého vydlážděného koryta, má být na úseku v délce 30 km uvedena do přírodě blízkého stavu. Tím bude zároveň vytvořen obrovský retenční prostor pro zadržování povodní a vznikne tu přírodě blízká říční niva a lužní les. Navštěvujeme lokality, na kterých revitalizace ještě probíhá nebo je projekt teprve v začátcích. A jsou to skutečně velkorysé projekty. Budují se nové říční meandry, slepá i průtoční ramena, rozsáhlé vodní plochy. Vše probíhá v režii vodohospodářů (samozřejmě ve spolupráci s ochranou přírody) buď s ome-
ření „revitalizační“. Revitalizace má významný protipovodňový efekt, zejména pokud je její součástí vytvoření retenčního prostoru. Kromě uvedení toku do ekologicky dobrého stavu tak významně zvyšuje retenční schopnost krajiny a zpomaluje průchod povodňové vlny. Je prostě nejvyšší čas připustit, že protipovodňovou ochranu lze dělat i jinak než pomocí vysokých hrází kolem vodních toků, kdy jedinými pomocníky jsou beton a kámen, které v konečném důsledku odtok vody zrychlují a povodeň jen přesunou jinam. Pravidelné záplavy v rámci přirozených rozlivů lesům ani loukám v nivách vodních toků jistě příliš neuškodí.
zeným příspěvkem fondů EU (do 50 %), nebo pouze z národních zdrojů. Další překvapení pro našince zvyklého slýchat, že vodohospodáři do revitalizací příliš nadšení nejsou a že 90% příspěvek z fondů EU je na revitalizace málo…
…přes lázeňský Bad Staffelstein… Během odpoledne se zastavujeme ještě v městečku Bad Staffelstein, kde mají revitalizovaný tok přímo v obydlené zóně. Místo opevněného koryta je pro bezpečné převedení toku intravilánem použita rozšířená berma s břehy v mírném sklonu, ohraničená zdí v duchu historizující fortifikace. Mírně meandrující kyneta slouží k odvádění běžných průtoků. Další zastávkou je rybí přechod v lokalitě Oberwallenstadt. Díky početným netykavkám žláznatým na březích dílo působí velmi esteticky, avšak kolegové z AOPK nahlas pochybují o jeho funkčnosti. Náš německý průvodce jakékoli nedostatky odmítá, ale pochybnosti našich odborníků se mu stejně rozptýlit nepodaří. Pochybují tedy nadále, ale už pouze v češtině, takže k mezinárodnímu incidentu nedojde. Poslední zastávkou je lokalita Redwitz poblíž městečka Rodach. Opět se jedná o komplex opatření: koryta vodních toků, rozsáhlé i malé vodní plochy, vše již osazené nelesní vegetací i množstvím křovin a stromů. Při pohledu z vyhlídkové plošiny Rodachsteg na všudypřítomné koruny stromů a vodu může mít člověk pocit, že se octl kdesi v Amazonii. Musím přiznat, že kvantita i kvalita „revitalizací po bavorsku“ překonává moje očekávání.
…a historický Kronech… Program zahajujeme na rozsáhlém dětském hřišti, které se chlubí nevídanou atrakcí – hřištěm prochází potok a vytváří jakýsi vodní „minibiotop“. Vodu je možno z jezírka čerpat do nerezových korýtek a různě ji mezi nimi přepouštět. Děti musí být nadšené! Spojení dětského hřiště a vodního živlu je originální myšlenka, která
Bad Staffelstein. Ebing. Rodach. Memmelsdorf.
je však v praxi dokonale funkční a v mnohém symbolická. Příjemnou procházkou podél řeky přicházíme do vsi Neuses. Ing. Just z AOPK nás upozorňuje na odběrný objekt, který odvádí vodu z řeky do podzemí směrem k centru obce. Zanedlouho se účel tohoto zařízení objasňuje. Na návsi voda vyvěrá z podzemí a pokračuje ve formě otevřeného vodního toku uličkami obce. Tento projekt byl financován z bavorského programu obnovy vesnice a kromě vytvoření vodních prvků, souvisle procházejících obcí, zahrnoval celkovou obnovu ulic a náměstí v obci. Z nevzhledných veřejných prostranství tvořených rozsáhlými plochami asfaltu s indiferentními stavbami pochybného vzhledu a funkce (známý obrázek z mnoha českých vesnic) byla vytvoře-
na esteticky vyvážená a německy vzorně upravená obec. Vodní tok prochází celou obcí, pomístně se rozšiřuje a vytváří až romantická zákoutí osázená vodními rostlinami, z chodníku je možno pozorovat ryby. Celá úprava je zakončena vodním hřištěm, tentokrát s jakousi replikou voru, na které je možno přeplout malé jezírko. Jde o hold místní vorařské tradici a zároveň vděčnou atrakci pro malé i velké.
...až do Svinibrodu Poslední den odpoledne se přesouváme do blízkosti města Schweinfurt (Svinibrod), kde navštěvujeme lokalitu Geldersheim s revitalizací říčky Wern. Opět máme domorodého průvodce, tentokrát Norberta Schneidera z vodohospodářského úřadu v Bad Kissingenu.
I v tomto případě je důležitou součástí revitalizačního projektu vytvoření retenčního prostoru sloužícího ochraně před povodněmi. Před koncem cesty navštěvujeme ještě dvě revitalizace skromnějších rozměrů a méně odvážných projektů. Podobné můžeme dnes najít již i v Česku. Vykročeno tedy máme správně. Obecně lze říci, že Německo je bohatá země, která je v oblasti ochrany životního prostředí jednou z nejaktivnějších v EU. To dokládá i fakt, že je realizace revitalizací podporována z patřičných míst a nechybějí ani finanční prostředky. Těch však máme v současné době dostatek i my díky strukturálním fondům Evropské unie. Jak už bylo zmíněno, revitalizace jsou v Německu v řadě
případů financovány pouze z národních zdrojů, minimální příspěvek z nich činí 50 %. Pokud jde o spolufinancování revitalizací z vlastních zdrojů žadatele v ČR, OP Životní prostředí vyžaduje jen 10 %! Projeví tedy kompetentní organizace dostatek vůle a schopnosti získat finanční prostředky na dofinancování a umožní tak realizaci revitalizačních projektů? Nebo výše uvedené prostředky z EU použijeme na odbahňování českých rybníků, jejichž majitelé si oněch 10 % rádi doplatí? Do konce probíhajícího programovacího období zbývá jen něco přes 5 let a za tímto horizontem se již podobná příležitost získat srovnatelné finanční zdroje s největší pravděpodobností opakovat nebude. Je proto nejvyšší čas začít brát revitalizace vážně.
14
15
ČÍSLO 1 / LEDEN 2009
OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
EVROPSKÁ UNIE Fond soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoj
Pro vodu,
OPERAČNÍ PROGRAM
vzduch a přírodu
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
EVROPSKÁ UNIE Fond soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoj
Pro vodu, vzduch a přírodu
IV. výzva OPŽP
VII. výzva OPŽP
PRIORITNÍ OSA 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí PRIORITNÍ OSA 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie
PRIORITNÍ OSA 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní
Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky IV. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí.
Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky VII. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí.
PRIORITNÍ OSA 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Oblast podpory 2.1 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí 2.1.2 Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí prostřednictvím nových energetických systémů včetně SZT
PRIORITNÍ OSA 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Oblast podpory 1.1 Snížení znečištění vod V rámci této oblasti podpory budou přijímány projekty, jejichž cílem je implementace směrnice Rady č. 91/271/ EHS, o čištění městských odpadních vod.
Oblast podpory 2.2 Omezování emisí 2.2.a Rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším než 5 MW za účelem snížení emisí NOX a prachových částic Omezení v rámci výzvy V oblasti podpory 2.2 budou přijímány pouze žádosti na zdroje znečišťování ovzduší, které jsou provozovány v teplárenském režimu (společná výroba elektřiny a tepla) a dodávají nebo budou dodávat minimálně 50 % tepla do veřejné distribuční sítě s tím, že do těchto 50 % se nezapočítávají dodávky tepla převyšující 35 tis. GJ/rok podnikatelským subjektům, která jsou zároveň jedním koncovým odběratelem. Předmětem podpory budou tedy pouze velké projekty, podle kterých daný zdroj dodává minimálně 50 % tepla pro domácnosti nebo pro malé a střední odběratele z řad podnikatelských a nepodnikatelských subjektů. Maximální výše dotace na jeden projekt v oblasti podpory 2.2 může dosáhnout 300 mil. korun. Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP – kapitola 3.2.6.
PRIORITNÍ OSA 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie Oblast podpory 3.1 Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny 3.1.1 Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla využívajících OZE 3.1.2 Výstavba a rekonstrukce zdrojů elektřiny využívajících OZE 3.1.3 Výstavba a rekonstrukce zdrojů pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla využívajících OZE Omezení v rámci výzvy V podoblasti 3.1.3 budou přijímány pouze projekty, za nichž dochází k využití vyrobeného tepla, mimo vlastní technologickou spotřebu, ve výši minimálně 20 %. Projekty s nižším využitím budou přijímány do podoblasti podpory 3.1.2. Maximální výše dotace na jeden projekt v podoblasti podpory 3.1.2 může dosáhnout 50 mil. korun. Maximální výše dotace na jeden projekt v podoblasti podpory 3.1.3 může dosáhnout 100 mil. korun. Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP – kapitola 3.3.6.
Žádosti o podporu velkých projektů (celk. nákl. nad 25 mil. eur vč. DPH) v rámci prioritní osy 2 a prioritní osy 3 jsou přijímány kontinuálně od 1. srpna 2008 do 18. prosince 2009. Žádosti o podporu (kritéria přijatelnosti, způsobilé výdaje) musí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Implementačním dokumentem OPŽP a výzvou pro podávání žádostí. Podmínky pro podávání žádosti jsou uvedeny ve Směrnici MŽP č. 5/2008. V případě zaslání žádosti poštou je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou.
Podoblast podpory 1.1.1 Snížení znečištění z komunálních zdrojů Podporované aktivity (typy projektů) v aglomeracích nad 2 000 EO: výstavba, rekonstrukce a intenzifikace centrálních ČOV v aglomeracích nad 2 000 EO včetně zavedení odstraňování dusíku a celkového fosforu a vhodného řešení kalového hospodářství v souladu s platnými předpisy ČR i EU; výstavba, rekonstrukce a dostavba stokových systémů sloužících veřejné potřebě v aglomeracích nad 2 000 EO. Omezení v rámci výzvy: Budou přijímány žádosti řešící aglomerace, na které se vztahuje naplňování požadavků směrnice Rady č. 91/271/ EHS, o čištění městských odpadních vod. Budou přijímány projekty řešící aglomerace uvedené na seznamu aglomerací v tabulce B1, B2, C1 a C2, který je přílohou Aktualizace strategie financování implementace směrnice Rady č. 91/271/ EHS, o čištění městských odpadních vod, dle Usnesení vlády ČR ze dne 4. 2. 2008 č. 113. Aktualizovaný seznam aglomerací k 26. 5. 2008 je nedílnou součástí této výzvy. Dále budou přijímány žádosti řešící aglomerace nad 2 000 EO (Aktualizovaný seznam aglomerací k 26. 5. 2008 je nedílnou součástí této výzvy), které byly v rámci III. výzvy OPŽP písemně podány a nebyly schváleny.
V rámci této kategorie budou přijímány projekty zahrnující rekonstrukce stokových systémů pouze za následujících podmínek: navrhovaná rekonstrukce stokových systémů bezprostředně souvisí s opatřením, jehož cílem je napojení nového znečištění (EO) na kanalizační systém (tzn. je technicky nezbytná pro napojení nového znečištění v rámci projektu); objem rozpočtových nákladů v žádosti o podporu na rekonstrukce stokových systémů bude nižší oproti rozpočtovým nákladům na výstavbu nové kanalizace, projekty řešící pouze rekonstrukce kanalizačních systémů nebudou přijatelné. Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP. Oblast podpory 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody Podporované aktivity (typy projektů): výstavba, rekonstrukce a intenzifikace úpraven vody a zdrojů pitné vody zásobujících více než 2 000 obyvatel; výstavba, rekonstrukce a dostavba přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody a souvisejících objektů sloužící veřejné potřebě v obcích nad 2 000 obyvatel. Omezení v rámci výzvy: Přijímány budou pouze projekty, které jsou součástí komplexního řešení zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod v dané lokalitě a na tato opatření bude souběžně podána žádost do podoblasti podpory 1.1.1. Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP.
Žádosti o podporu v rámci prioritní osy 1 jsou přijímány od 15. prosince 2008 do 23. února 2009. Žádosti o podporu (kritéria přijatelnosti, způsobilé výdaje) musí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Implementačním dokumentem OPŽP a výzvou pro podávání žádostí. Podmínky pro podávání žádostí jsou uvedeny ve Směrnici MŽP č. 5/2008. Žádost je třeba doručit na příslušná pracoviště SFŽP ČR do 16 hodin posledního dne lhůty. V případě zaslání žádosti poštou je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou.
16
17
ENVIPORADNA Rubrika OTÁZKY a ODPOVĚDI je připravována ve spolupráci se Zelenou linkou Operačního programu Životní prostředí a reaguje na aktuální dotazy zájemců o dotace.
ENVIPORADNA
ČÍSLO 1 / LEDEN 2009
PRIORITNÍ OSA 3 Je možné získat dotaci na pořízení ekologického zdroje tepla (např. kotel na dřevěné pelety pro vytápění objektu, sprchování klientů) pro náš nově budovaný domov pro seniory v situaci, kdy na samotnou výstavbu domova už žádáme o prostředky ze SZIF? Mohli byste si zažádat v OPŽP, v rámci prioritní osy 3, kde jste jako občanské sdružení uvedeni mezi možnými příjemci podpory. Váš projekt však musí být striktně oddělen od jiného operačního programu, ve kterém žádáte o podporu na výstavbu. Realizace předmětu podpory a výběrové řízení na dodavatele musejí být zahájeny nejdříve po akceptaci vašeho projektu.
Připravujeme k realizaci projekt solárního vytápění bazénové vody veřejného letního (otevřeného) koupaliště. V současné době je pro ohřev bazénové vody využívána teplá voda z místí teplárny (horkovod). Můžeme na tento projekt žádat o podporu? Čekají nás nějaká omezení? Také by nás zajímalo, jaký druh energetického auditu nebo odborného posudku bychom měli nechat zpracovat, když se jedná o venkovní bazén, nikoli o budovu. Lze zažádat v rámci prioritní osy 3 v OPŽP. Energetický audit lze zpracovat i na váš venkovní bazén, přičemž energetický auditor v něm popíše stávající stav a navrhne úsporná opatření. Případná omezení vyplývají z Implementačního dokumentu OPŽP (zejména z kapitoly Výběrová kritéria)
a také ze znění jednotlivých vyhlášených výzev.
Mohou být příspěvkové organizace (PO) kraje žadateli o podporu v rámci prioritní osy 3 OPŽP? Ptám se s ohledem na poznámku „U projektů v oblastech podpory 3.1 a 3.2 musí být žadatel vlastníkem předmětu podpory a zároveň musí mít vyřešený majetkoprávní vztah“, uvedenou v Implementačním dokumentu OPŽP. PO však nikdy nejsou vlastníky majetku, ale mají ve zřizovací listině uvedeno právo hospodaření k tomuto majetku. V ostatních operačních programech postačuje doložení výpisu z katastru, v kterém je jako vlastník nemovitosti uveden kraj, daná PO má poté právo hospodaření k tomuto majetku. Váš dotaz je přesně charakterizován v Implementačním dokumentu OPŽP na straně 19. Zde se uvádí: „Není-li dále v textu, nebo v rozhodnutí o poskytnutí dotace stanoveno jinak, poskytuje se podpora žadateli, který je, případně se po dokončení projektu stane vlastníkem předmětu podpory. Přitom se počítá s tím, že ve vlastnictví žadatele zůstane alespoň po dobu 5 let (případně po dobu určenou pro daný typ projektu) od dokončení projektu. Pro tento účel se jako vlastník posuzuje i subjekt, který předmět podpory podle zákona spravuje (například příspěvkové organizace, státní podniky).“
Neuvažuje se do budoucna o tom, že by mezi oprávněné žadatele v oblasti podpory 3.2 – Realizace úspor energie (zateplování) byly zařazeny i podnikatelské subjekty? Do budoucna se s takovou podporou nepočítá. Prioritní osa 3 je určena převážně pro veřejnoprávní subjekty.
Můžeme jako veřejná vysoká škola (zákon č. 111/1998 Sb.) zažádat v OPŽP, prioritní ose 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie, o podporu na rekonstrukci parovodní předávací stanice? Stanice je umístěna v našem objektu, vytápí náš objekt a je taktéž majetkem naší vysoké školy. Rekonstrukce předávacích (výměníkových) stanic bez návaznosti na rekonstrukci centrálního zdroje tepla a rozvodů není možné podpořit v rámci PO 3.
Chceme si ověřit plán vyhlášení výzvy v oblasti podpory 3.2. Platí, že to bude pouze kombinovaná žádost s 3.1.1, tedy způsobilými výdaji budou výdaje na plášť veřejné budovy (fasáda, otvory, střecha) a na náhradu stávajícího zdroje tepla na fosilní pevná a kapalná paliva za OZE. Ano. Jak píšete, výzva, která je momentálně plánovaná na květen až červen, má pro projekty z oblasti podpory 3.2.1 omezení. Pokud si tedy budete chtít zažádat v oblasti podpory 3.2.1 (zateplování), můžete žádat pouze v kombinaci s oblastí podpory 3.1.1 (změna zdroje tepla na pevná či kapalná fosilní paliva za obnovitelný zdroj – opatřením musí dojít k likvidaci či odstavení původního zdroje).
Naším klientem je město (5 600 obyvatel), jehož záměrem je zateplení budovy mateřské a základní školy. Lze na tento projekt podat žádost v OPŽP, prioritní ose 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie, oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry? Kdy bude vyhlášena výzva v této oblasti podpory? Jaká je stanovena maximální a minimální hranice způsobilých výdajů? Může si zažádat město, neboť v Implementačním dokumentu (ID) na straně 41 je uváděno mezi možnými příjemci podpory? Výzva v oblasti podpory 3.2 je plánovaná na květen–červen 2009, ale s omezením, že budou podporovány pouze projekty podané jako kombinované s podoblastí podpory 3.1.1 (změna zdroje tepla na pevná či kapalná fosilní paliva za obnovitelný zdroj – opatřením musí dojít k likvidaci či odstavení původního zdroje). Minimální způsobilé výdaje musejí být 0,5 milionu korun, jejich maximální hranice není stanovena (viz ID, kapitola 3). Veškeré potřebné informace naleznete na www.opzp. cz – v sekci Dokumenty ke stažení – Pro žadatele a příjemce.
Jsou možné dotace pro společnost s ručením omezeným, která plánuje stavbu fotovoltaické elektrárny s výkonem mezi 1 a 2 MWh? Odhadované náklady na výstavbu jsou zhruba 240 milionů korun, stavba bude financována pravděpodobně ČS, a. s. Jelikož nejste uvedeni mezi možnými příjemci podpory v oblasti podpory 3.1 v Implementačním dokumentu (strana 41),
nemůžete si zažádat o dotaci na výstavbu fotovoltaické elektrárny. Zažádat byste mohli pouze v případě, že byste byli obchodní společností vlastněnou obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty ze 100 % majetku. Doporučujeme jiné dotační programy.
Je možné žádat o dotaci na výstavbu kotle na biomasu (štěpky) pro kotelnu, ve které je v současné době kotel na plyn? Jednalo by se o záložní zdroj v obecném zájmu pro případ krizové situace, žadatelem by byl výrobce tepla. Nespecifikujete výrobce tepla, tudíž předpokládám, že se jedná o obec. Podpora v rámci PO 3 není zaměřena na záložní zdroje, ale na přechod z fosilních na obnovitelná paliva (zdroje). Pokud by toto bylo splněno, jedním ze specifických kritérií přijatelnosti v rámci PO 3 je, aby projektem nedošlo k zvýšení emisí látek, jejichž imisní limity jsou v lokalitě překračovány (stavební úřady, kde jsou limity překračovány, jsou uvedeny v příloze č. 3 Implementačního dokumentu). Při splnění výše uvedeného a dalších podmínek dle ID by mohl být váš projekt přijatelný.
V obci se nachází kotelna, která spaluje uhlí. Kotelna vytápí několik budov v obci prostřednictvím parovodu. Jednou z budov je škola, která by měla zájem o vlastní zdroj tepla využívající OZE a o zateplení budovy. Původní kotelna zůstane zachována pro ostatní odběratele. Bude tímto naplněna podmínka, která je v současné době vypsána pro oblast podpory 3.2.1 – Realizace úspor energie (omezení pouze na kombinované projekty s podoblastí podpory 3.1.1, jimiž dochází k náhradě stávajícího zdroje tepla na spalování pevných či kapalných fosilních paliv – opatřením musí dojít k likvidaci či odstavení původního zdroje)? Bohužel tato podmínka by v takovém případě nebyla splněna, protože kromě náhrady fosilního zdroje za obnovitelný je požadováno odstavení či likvidace původního zdroje.
Bude pro rok 2009 vypsána výzva pro prioritní osu 3 – Udržitelné využívání zdrojů v rámci podoblasti podpory 3.2.1 – Realizace úspor energie? Jedná se nám o opravu střechy, případně o zateplení
budovy základní školy a zateplení a výměnu oken v obecních bytovkách. Ve zveřejněném harmonogramu výzev není pro rok 2009 zatím taková samostatná výzva plánovaná, nicméně s jejím vyhlášením počítáme. Jednání s EU o možnost podpory zateplování bytových domů z OPŽP probíhají a jeví se jako optimistická. Kromě toho SFŽP ČR připravuje dotace z GIS.
Uvažujeme o tom, že na střechu úřadu umístíme fotovoltaické solární panely. Prosím o informaci, je-li nějaká cesta, jak na tuto akci získat nějakou státní dotaci. Mohli byste si zažádat v OPŽP v rámci prioritní osy 3, konkrétně v podoblasti podpory 3.1. O dotaci si může zažádat vlastník objektu, který je uveden v seznamu možných příjemců podpory v Implementačním dokumentu na straně 41. Veškeré potřebné informace naleznete na www.opzp.cz v sekci Dokumenty ke stažení – Pro žadatele a příjemce – Implementační dokument (hlavně kapitoly 3, 4, 5, 6, 8), směrnice MŽP č. 5/2008 včetně příloh, závazné pokyny, hodnotící kritéria, příručka pro žadatele a příjemce.
Je k opatření 3.2 vhodným žadatelem akciová společnost, kterou z 34 % vlastní město ( jedná se o kulturní dům)? V PO 3, oblasti podpory 3.2, jsou přijatelnými příjemci podpory pouze veřejnoprávní subjekty nebo neziskové organizace. Přehled možných příjemců o dotaci naleznete v kapitole 3 Implementačního dokumentu. Žadatelem o podporu může být v této oblasti obchodní společnost vlastněná obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty ze 100 % majetku.
ZELENÁ LINKA
Jsou v rámci OPŽP, opatření 3.1 (1. žádost– výzva 1–2/2009), způsobilými výdaji náklady na pořízení fotovoltaických článků (investice asi 10 mil. korun) s paralelním podáním žádosti do opatření 3.2.1 (2. žádost), kde se jedná o zateplení budovy kulturního domu (zhruba 70 mil. korun), nebo musí první žádost splňovat podmínku změny topného systému, aby bylo možné podat žádost do 3.2.1? Fotovoltaické články spadají do podoblasti podpory 3.1.2, která je součástí plánované výzvy (květen– červen 2009).
také systém rekuperace, resp. je rekuperace uznatelný náklad v této oblasti podpory? Pokud ne, v které oblasti podpory představuje uznatelnou položku? Prostudujte si směrnici MŽP č. 5/2008 včetně jejích příloh. Požadavky na energetický audit jsou uvedeny v směrnici MŽP č. 5/2008, v příloze 1. Solární systémy jsou podporovány v rámci podoblasti 3.1.1 a rekuperace je zahrnuta v podoblasti 3.2.2. Tyto podoblasti nelze kombinovat v rámci jedné žádosti, je nutné podat samostatné žádosti.
Budu předělávat kotel Viadrus U22 na automatický kotel s účinností 90 %. Kotel bude spalovat pelety, dřevěné brikety, černé a hnědé uhlí. Mám v tomto případě šanci získat státní dotaci? Předpokládaným palivem jsou pelety. Co pro to musím udělat a na koho se obrátit? Fyzické osoby mohou zažádat u SFŽP ČR o dotaci na změnu vytápění v rámci národních programů dle příloh II. Veškeré informace naleznete na našich stránkách www.sfzp.cz v sekci Národní programy – Přílohy II. Bohužel vámi vybraný kotel může spalovat i fosilní paliva, proto není možno na něj získat dotaci.
Mohou žádat fyzické osoby nebo fyzické osoby-podnikatelé o dotaci v prioritní ose 3 OPŽP na umístění fotovoltaických článků a následnou výrobu elektřiny pro rodinný dům? Přebytečná energie by se dodávala do veřejné sítě. V rámci prioritní osy 3 si zažádat nemůžete, neboť nejste uvedeni v seznamu možných příjemců podpory (viz strana 41 Implementačního dokumentu OPŽP). Fotovoltaické články u fyzických osob nejsou podporovány ani v rámci národních programů.
Povinnou přílohou projektu 3.1 je energetický audit (EA). Je nutné EA zpracovat na subjekt (žadatel) v plném rozsahu tak, jak to ukládá zákon, nebo stačí aktuální EA zpracovaný na objekt dotčený navrhovaným opatřením v rámci projektu (v tomto případě na objekt, kam chceme umístit soláry)? Lze do oblasti podpory 3.1 podat projekt zahrnující umístění solárů včetně souvisejících stavebních prací? Můžeme do projektu zahrnout
800 260 500
Kdy bude vyhlášena další výzva na zateplení škol a jaké budou podmínky žádosti? Lze očekávat, že budou podobné jako v minulých výzvách? Výzva na oblast podpory 3.2.1 je plánována na květen-červen 2009. Má však nastaveno omezení, které znamená, že budou podporovány pouze projekty kombinované s oblastí podpory 3.1.1 (změna zdroje tepla na pevná či kapalná fosilní paliva za obnovitelný zdroj – opatřením musí dojít k likvidaci či odstavení původního zdroje). Minimálně jednu výzvu bez této podmínky ještě připravujeme a budeme o ni informovat (www.opzp.cz, Priorita apod.)
Ve které prioritní ose (oblasti podpory) OPŽP může krajská nemocnice žádat o dotaci na pořízení specifických technologií (např. sterilizace) a na realizaci úspor energií? V rámci OPŽP není možné žádat o podporu na pořízení specifických technologií (např. sterilizace). Nejspíše byste se měli obrátit na Ministerstvo zdravotnictví ČR, které spravuje část Integrovaného operačního programu určenou na podporu zdravotnictví, případně na územně příslušný regionální operační program.
18
19
ENVIDATA ECHO Češi již požádali o více než 380 miliard korun O finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie, které Česko získalo na období 2007–2013, je velký zájem. Podle monitorovacího a informačního systému resortu Ministerstva pro místní rozvoj předložili do konce loňského roku žadatelé do všech operačních programů České republiky celkem 14 005 projektů, na něž požadovali dotace v souhrnné výši 380,5 miliardy korun, tedy zhruba polovinu celkové alokace ČR na stávající programovací období. Schváleno bylo ke stejnému datu 4 013 žádostí představujících celkovou dotaci 140,1 miliardy korun. Nejvíce projektů ze všech 26 operačních programů v ČR bylo schváleno v rámci OP Životní prostředí.
Martin Bursík představil environmentální priority českého předsednictví Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík prezentoval v průběhu ledna v Praze i v Bruselu priority českého předsednictví související se životním prostředím, a to v kontextu možností řešení stávajících ekonomických problémů jak v evropském, tak globálním rámci. V Praze seznámil s prioritami hned počátkem ledna média, zejména zahraniční novináře, i zainteresované odborníky, v Bruselu vystoupil 21. ledna 2009 ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu.
Evropský parlament podpořil regulaci v oblasti ochrany rostlin Ve druhém čtení schválil Evropský parlament 13. ledna 2009 novou právní úpravu týkající se regulace prostředků pro ochranu rostlin. Smyslem nové legislativy je zajistit vyšší ochranu lidského zdraví i životního prostředí, na které mohou mít některé z dosud využívaných produktů negativní vliv. Dalším cílem je rozšířit a prohloubit jednotný komunitární trh s prostředky na ochranu rostlin a současně posílit inovační aktivity na daném poli. Schválená legislativa totiž stanovuje zcela jednoznačná a transparentní kritéria pro schvalování nových produktů.
LIDÉ
ČÍSLO 1 / LEDEN 2009
Zájem o jednotlivé výzvy OPŽP a objem již uvolněných prostředků (k 5. 1. 2009) Výzva
Osa Podpora
I. I. I. I. I. I. I. I. I. II. II. II. II. II. II. III. III. ind. III. velké III. velké IV. IV. IV. V. V. V. VI. VI. VI. VI. VI. VI. VI. VI. VI. VII. Celkem
1 1 2 2 3 3 4 4 7 6 6 6 6 6 6 3 1 1 1 2 2 3 4 4 5 1 1 5 6 6 6 6 6 6 1
1.1. 1.2. 2.1. 2.2. 3.1. 3.2. 4.1. 4.2. 7.1. 6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.5. 6.6. 3.2. 1.1. 1.1. 1.2. 2.1. 2.2. 3.1. 4.1. 4.2. 5.1. 1.1. 1.3. 5.1. 6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.5. 6.6. 1.1.
Počet žádostí podaných 94 5 12 12 28 355 159 14 16 7 39 66 360 157 15 680 302 5 1 1 1 6 326 24 8 2 26 1 9 59 89 436 206 25 4 3 550
Počet žádostí schválených 47
Celková výše podpory (v Kč) 3 033 277 933
7 4 16 138 143 9 1 7 24 43 210 101 11 431 185
Noví lidé pro Operační program Životní prostředí
Prostředky uvolněné (v Kč) 47 789 601
44 710 046 17 670 962 55 037 462 1 801 783 922 1 479 080 287 863 764 050 66 964 644 50 523 541 161 921 746 65 418 939 993 572 132 295 279 905 36 409 109 4 071 849 974 15 176 271 866
5 601 101 10 665 700 284 645 621 297 587 035 15 817 605 2 660 204 10 359 103 677 685 59 610 341 2 357 732 1 009 628 355 281 121
Počet žádostí podaných v jednotlivých výzvách
Úsek řízení projektů SFŽP ČR posílila LENKA TÓTHOVÁ, která nastoupila do funkce vedoucí Odboru metodické a projektové podpory řízení projektů. K fondu přišla z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, kde působila jako vedoucí administrace finančních nástrojů. Zde získala mimo jiné i bohaté praktické zkušenosti z koordinace a metodického usměrňování administrace OPŽP, z kontroly formálních náležitostí projektových žádostí i jejich hodnocení z hlediska technických a ekologických kritérií OPŽP. Lenka Tóthová je absolventkou České zemědělské univerzity v Praze, kde studovala pětiletý obor rostlinolékařství, na Jihočeské univerzitě absolvovala kurzy ekologického zemědělství.
Do čela oddělení IV Odboru ochrany vod Státního fondu životního prostředí ČR byl jmenován MILAN ORGANIŠČÁK, který od roku 2006 při fondu působil ve funkci projektového manažera. Předchozí profesní zkušenosti v oboru získal jednak na Městském úřadu Slaný, kde se v rámci odboru životního prostředí věnoval problematice vodního hospodářství, jednak jako odborný technický pracovník Zemědělské vodohospodářské správy. Milan Organiščák je absolventem Českého vysokého učení technického, kde na stavební fakultě vystudoval obor životního prostředí.
Novým náměstkem ředitele SFŽP ČR pro úsek informačních technologií se stal LADISLAV RYCHTÁRIK. Do této funkce přišel ze společnosti ASEx RM zabývající se vývojem a instalací aplikačního programového vybavení, kde zastával pozici obchodního ředitele. Působil také nejprve jako programátor a později jako vedoucí analyticko-programátorského týmu akciové společnosti Centrotex. Ladislav Rychtárik je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze, kde studoval ekonomiku a řízení zahraničního obchodu a také automatizované systémy řízení.
Vedení oddělení I v rámci Odboru ochrany vod Státního fondu životního prostředí ČR se ujala DANIELA FLORIÁNKOVÁ. Ve své nové funkci bude moci uplatnit dlouhodobé zkušenosti z činnosti oddělení, v němž působila nejprve na pozici technika, poté jako projektová manažerka. Daniela Flroriánková je absolventkou Střední průmyslové školy zeměměřičské a poté Českého vysokého učení v Praze, kde vystudovala obor vodní hospodářství a vodní stavby.
Tiskové oddělení Ministerstva životního prostředí (MŽP) posílila PETRA ROUBÍČKOVÁ. V její kompetenci jsou především vztahy s médii a propagace Operačního programu Životní prostředí za řídící orgán, jímž je MŽP. Před příchodem na ministerstvo působila Petra Roubíčková na Britském velvyslanectví v Praze, mimo jiné jako tisková mluvčí. Před vstupem ČR do Evropské unie pracovala na twiningovém projektu strukturálních fondů EU realizovaném ve spolupráci ČR s Velkou Británií, Irskem a Francií. V současné době studuje Vysokou školu mezinárodních a veřejných vztahů v Praze.
853 680
365
396 358
302
6 I.
1 377
II.
III.
8
III. idn. III. velké IV.
28 213 536 518
V.
VI.
Celková výše podpory (v Kč) 18 209 549 799 0 18 209 549 799 44 710 046 17 670 962 62 381 008 55 037 462 5 873 633 896 5 928 671 358 1 479 080 287 863 764 050 2 342 844 337 50 523 541 161 921 746 65 418 939 993 572 132 295 279 905 36 409 109 1 603 125 372 66 964 644 66 964 644
4 VII.
1 094 062 477
Zájem o jednotlivé oblasti podpory a objem již uvolněných prostředků (k 5. 1. 2009) Podpora 1.1. 1.2. 1 2.1. 2.2. 2 3.1. 3.2. 3 4.1. 4.2. 4 6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.5. 6.6. 6 7.1. 7
Náměstkyní úseku kanceláře ředitele Státního fondu životního prostředí ČR se stala HANA BAKIČOVÁ. Má zkušenosti z oblasti médií i státní správy. Dlouhou dobu působila jako novinářka v ČRo, kde mj. vedla českou redakci vysílání do zahraničí, pracovala v týdeníku Ekonom, psala pro HN a další periodika, moderovala v ČT a jako tisková mluvčí reprezentovala firmu Seznam.cz. Vedla tým, který připravoval pro Úřad vlády ČR projekt Euroskop.cz, pracovala pro švýcarské ministerstvo zahraničních věcí, kde se podílela na implementaci finanční podpory projektů zmírňujících následky povodní. Před nástupem na SFŽP ČR pracovala jako ředitelka odboru. Hana Bakičová absolvovala VŠE a studia v Berlíně a Curychu.
Prostředky uvolněné (v Kč) 47 789 601 47 789 601 5 601 101 5 601 101 10 665 700 639 926 742 650 592 442 297 587 035 15 817 605 313 404 640 10 359 103 677 685 59 610 341 2 357 732 1 009 628 74 014 489 2 660 204 2 660 204
CHCETE SE PODÍLET NA ADMINISTRACI EVROPSKÝCH FONDŮ? Ministerstvo životního prostředí České republiky
Ministerstvo životního prostředí, Odbor fondů EU, přijme REFERENTA/REFERENTKU do ODDĚLENÍ PROGRAMŮ EU. Požadavky: VŠ vzdělání komunikativní znalost anglického jazyka uživatelská znalost PC znalost agendy evropských fondů výhodou znalost místní Agendy 21 výhodou věcná znalost problematiky životního prostředí výhodou řidičský průkaz sk. B Nástup dle dohody, možno od 1. března 2009. Nabídky s profesním životopisem zasílejte do 15. února 2009 na adresu Ministerstvo životního prostředí, vedoucí oddělení programů EU Michal Petrus, Vršovická 65, PSČ 100 10, Praha 10, nebo elektronicky:
[email protected].
ECHO Na WATENVI budou tématem i dotace Na Mezinárodním vodohospodářském a ekologickém veletrhu WATENVI, který proběhne ve dnech 26.–28. května v Brně, bude velká pozornost věnována i Operačnímu programu Životní prostředí (OPŽP). V rámci doprovodného programu veletrhu se bude hovořit zejména o prioritní ose 1 OPŽP a o možnostech, které poskytuje pro zlepšování vodohospodářské infrastruktury, zlepšení jakosti pitné vody, snižování znečištění vody z komunálních zdrojů a pro protipovodňová opatření.
Německý Meridian chystá v Česku solární elektrárnu První velká fotovoltaická sluneční elektrárna v Karlovarském kraji vyroste zřejmě na hlušinových haldách u Horního Slavkova. Jedno z největších zařízení tohoto druhu v Česku hodlá v této lokalitě vybudovat německá firma Meridian. V současné době proto vede s městem jednání o pronájmu 3,5hektarového pozemku v osadě Kounice, kde by se díky solárním panelům měnilo sluneční záření na elektřinu. Tu by pak firma prodávala do české energetické distribuční sítě.
V české expozici na EXPO 2010 bude ekologické jezírko
Na světové výstavě Expo 2010, která se bude konat v čínské Šanghaji, bude mít Česká republika i netradiční ekologickou sekci. Ve volné ploše imaginativní krajiny bude v pavilonu díky modulům pod podlahou v prohlubni černé jezírko. To bude na přicházející diváky reagovat tajuplným bubláním, které má kontrastovat se zrychleně rostoucí vegetací v okolí vodní hladiny. Česká republika patří v oblasti výstavnictví mezi špičky; proslulost získala především na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu.
20
21
GALERIE OPŽP
ČÍSLO 1 / LEDEN 2009
Snížení energetické náročnosti Mateřské školy Vidče
Zřízení kořenové čistírny odpadních vod v obci Cep
Realizace úspor energie v objektu mateřské školy v obci Vidče – zateplení obvodových stěn, výměna výplní a zateplení stropu nad nevytápěnou půdou a střechy spojovací chodby budovy. Hlavní přínosy Snížení spotřeby energie a snížení emisí CO2. Prioritní osa 3 / Oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla
Příjemce podpory obec Vidče Ukončení realizace září 2008 Celková výše podpory 3 275 937 Kč Dotace EU 3 093 941 Kč Dotace SFŽP ČR 181 996 Kč
Revitalizace Hostákovského potoka
GALERIE OPŽP
Výstavba kořenové čistírny odpadních vod a dostavba kanalizace v obci Cep. Hlavní přínosy Předpoklad pro připojení 185 ekvivalentních obyvatel na čistírnu odpadních vod v obci Cep. Možnost odstraňovat 6,72 t /rok CHSKCr a 3,27 t/rok nerozpuštěných látek. Vhodné začlenění kořenové čistírny odpadních vod do území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko.
Prioritní osa 1/ Oblast podpory 1.1 – Snížení znečištění vod Příjemce podpory obec Cep Ukončení realizace prosinec 2008 Celková výše podpory 10 898 000 Kč Dotace EU 10 291 000 Kč Dotace SFŽP ČR 607 000 Kč
Rekultivace prostoru „Staré Cihelny“ ve Vizovicích Vybudování průtočné vodní nádrže v katastrálním území Hostákov. Byla vybudována vodní nádrž se zemní hrází, bezpečnostním přelivem a výpustným zařízením. V prostoru nad vodní nádrží byly vytvořeny vodní tůně, revitalizován drobný vodní tok a zajištěna výsadba dřevin.
nebo zakládaných mokřadních biotopů – 0,025 ha.
Hlavní přínosy Celková délka revitalizovaného toku – 100 m, celkový objem akumulačního prostoru vodní nádrže nebo poldru při HMAX – 18 480 m3, celková vodní plocha obnovených nebo zakládaných vodních nádrží při HMAX – 0,875 ha, celková plocha obnovených
Ukončení realizace říjen 2008
Prioritní osa 6 / Oblast podpory 6.4 – Optimalizace vodního režimu krajiny Příjemce podpory Lesy České republiky, s. p.
Celková výše podpory 1 707 067,80 Kč Dotace EU 1 612 230,70 Kč Dotace SFŽP ČR 94 837,10 Kč
Stavební úpravy pro úspory energií Gymnázium Jaroslava Vrchlického, Klatovy Zateplení otvorové výplně, obvodové stěny, navíc dojde u hlavního objektu k zateplení podlahy půdy a u přístavby k zateplení střechy. Hlavní přínosy Plocha zateplení: 5 060 m2, snížení spotřeby energie: 713 GJ/rok, snížení emisí CO2: 40,58 t/rok. Prioritní osa 3 / Oblast podpory 3.2. – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla
Příjemce podpory Gymnázium Jaroslava Vrchlického v Klatovech Ukončení realizace prosinec 2008 Celková výše podpory 7 553 669 Kč Dotace EU 7 134 021 Kč Dotace SFŽP ČR 419 648 Kč
Projekt řeší problémy spojené s rekultivací prostoru bývalé panské cihelny ve Vizovicích, dříve využívané jako skládka tuhého komunálního odpadu. Cílový stav budou tvořit lesní společenstva na svahu pod cykloareálem, trvalé travní porosty, solitéry, skupiny stromů a aleje, které budou kromě ekologickostabilizační funkce začleňovat cykloareál do okolní krajiny. Hlavní přínosy Celková plocha regenerované zeleně 2,6 ha, celková plocha zakládané zeleně 1,4 ha, celkový počet vysazených dřevin 3 284 ks.
Prioritní osa 6 / Oblast podpory 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny Příjemce podpory město Vizovice Ukončení realizace prosinec 2008 Celková výše podpory 1 733 545,80 Kč Dotace EU 1 637 237,70 Kč Dotace SFŽP ČR 96 308,10 Kč
Zkvalitnění nakládání s odpady v mikroregionu Táborsko Rozšíření počtu sběrných míst a intenzifikace stávajících sběrných míst v obcích mikroregionu. Před zahájením projektu bylo v mikroregionu 355 kusů nádob a kontejnerů pro separovaný odpad. Bylo rozmístěno 60 kontejnerů o obsahu 1 500 litrů, 15 nádob o obsahu 240 litrů a 6 velkoobjemových kontejnerů pro obec Opařany a město Chýnov. Hlavní přínosy Navýšení kapacity systému odděleného sběru o 16, 5 %. Celkem tak dojde k navýšení množství separovaného odpadu o 244 tun za rok.
Prioritní osa 4/ Oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládání s odpady Příjemce podpory Mikroregion Táborsko Ukončení realizace prosinec 2008 Celková výše podpory 1 335 000 Kč Dotace EU 1 135 000 Kč Dotace SFŽP ČR 200 000 Kč
22
23
EVROPSKÁ KOMISE
EVROPSKÁ KOMISE
ČÍSLO 1 / LEDEN 2009
EK podporuje životní prostředí i formou komunitárních programů Klíčový zdroj dotací EU na environmentální aktivity představuje v ČR Operační program Životní prostředí, okrajově i některé další operační programy. Na určité specifické oblasti a aktivity však lze získat podporu i z programů spravovaných přímo Evropskou komisí.
Navštívíte-li stránky Evropské komise, sekci Životní prostředí, dočtete se, že „Ochrana životního prostředí má zásadní význam pro kvalitu života současné i budoucích generací. Prioritami EU je boj proti změně klimatu, ochrana biologické rozmanitosti, snižování dopadů znečištění na zdraví a lepší využívání přírodních zdrojů. Vysoká úroveň ochrany životního prostředí podněcuje inovace a napomáhá
vzniku obchodních příležitostí, takže ochrana životního prostředí a zachování hospodářské prosperity si vzájemně neodporují.“ K hlavním nástrojům pro naplňování této deklarace, jež v kostce shrnuje unijní politiku ochrany životního prostředí, patří dotace. Kromě strukturálních fondů EU, jejichž distribuci zajišťují přímo členské země unie prostřednictvím operačních programů šitých na míru environmentálním potřebám jednotlivých států, Evropská komise (EK) nabízí i tzv. komunitární programy. Ty EK přímo řídí a spravuje.
Informační vakuum jako bariéra Zatímco o možnostech získání podpory EU z operačních programů – v oblasti životního prostředí zejména z OPŽP – má již česká veřejnost celkem slušné obecné povědomí (v případě potřeby zná i cesty, jak získat i dostatek podrobných informací), u komunitárních dotačních programů je situace podstatně horší. Řada potenciálních českých žadatelů dosud ani neví o jejich existenci. Další o nich sice slyšeli, ale netuší, že z nich lze získat evropské pro-
LIFE+ (2007–2013)
LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost Ochrana, obnova a monitoring přírodních ekosystémů, stanovišť, planých rostlin a divoce žijících živočichů jako prevence snižování biodiverzity.
LIFE+ Politika a správa v oblasti ŽP Stabilizace produkce skleníkových plynů, zvyšování čistoty vody, dosažení čistoty ovzduší, která neohrožuje lidské zdraví, ochrana půdy, územní plánování, hluk, chemikálie, udržitelné využívání přírodních zdrojů a nakládání s odpady, lesnictví, inovace a strategické plánování.
LIFE+ Informace a komunikace Zajištění pravidelného a efektivního informačního toku pro tvorbu environmentálních politik a informovanost občanů. Oprávnění žadatelé: Veřejné a soukromé orgány a organizace z členských států EU (27). Maximální výše spolufinancování činí 50 % všech uznatelných nákladů, u projektů zaměřených na prioritní stanoviště a druhy 75 %. http://ec.europa.eu/environment/life/index.htm
středky i na environmentální aktivity. Jsou ale i zájemci, kteří narazí na zmínky o těchto dotacích na internetu, ale protože neznají širší souvislosti a přesné cíle daných programů, spojují s nimi naopak přehnaně optimistická očekávání. Této situaci odpovídá i dosud velmi slabé zastoupení subjektů z České republiky mezi reálnými příjemci dotací z komunitárních programů, což je škoda. Tyto programy totiž nabízejí podporu právě v řadě oblastí, které nepokrývají OPŽP ani další české operační programy, takže představují jejich dobrý doplněk. Proto jsme pro čtenáře Priority připravili sérii informativních článků o nejvýznamnějších z komunitárních programů, určených pro oblast životního prostředí. Pro některé čtenáře se mohou stát inspirací, pro další úsporou času a zbytečné námahy, spojených s podáváním žádosti do irelevantního programu. Tento úvodní příspěvek shrnuje základní charakteristiky všech klíčových komunitárních programů zaměřených na environmentální oblast, v navazujících článcích budou jednotlivé programy představeny podrobněji.
Podpora nevládních organizací, aktivních v oblasti ochrany přírody na evropské úrovni Podpora účasti nevládních organizací při tvorbě environmentálních politik a jejich implementaci, posílení pozice nevládních organizací jako zástupců veřejnosti. Specifické cíle: snižování dopadů změny klimatu, biodiverzita, zdraví a životní prostředí, udržitelné využívání přírodních zdrojů a nakládání s odpady. Oprávnění žadatelé: nevládní organizace, činné v oblasti ochrany přírody s nejméně dvouletou historií, ustanovené v členských státech EU (27). Maximální výše podpory činí 70 % všech uznatelných nákladů. http://ec.europa.eu/environment/ngos/index_en.htm
Finanční nástroj pro civilní ochranu Primárně ochrana občanů, ale i ochrana životního prostředí a vlastnictví včetně kulturního dědictví v případě přírodních a člověkem způsobených katastrof, teroristických útoků a technologických, radiologických a environmentálních nehod. http://ec.europa.eu/environment/civil/prote/finance.htm
7. rámcový program (2007–2013)
EU nebo asociovaných zemích, z nichž žádné novitelné zdroje energie) a STEER (energetická 2 nejsou ze stejného členského státu nebo aso- účinnost a obnovitelná energie v dopravě) + integrované iniciativy. ciované země. Koordinační a podpůrné akce: minimálně 1 nezávislý právní subjekt. http://cordis.europa.eu/fp7/home_en.html
Podpora výzkumu a technologického rozvoje, zvyšující konkurenceschopnost Evropy.
Specifický program Spolupráce Spolupráce ve výzkumu v Evropě a v dalších partnerských zemích v klíčových tematických oblastech:
Potraviny, zemědělství a rybářství a biotechnologie
Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace CIP (2007–2013) Podpora podnikání a zvyšování konkurenceschopnosti evropských podniků, především MSP, s ohledem na trvale udržitelný rozvoj.
Podnikání a inovace
Budování a rozvoj evropského znalostního biohospodářství, výzkum se zaměřením na udržitelné řízení, produkci a využívání biologických zdrojů.
Podpora inovativních MSP (rizikový kapitál pro vysoce inovativní podniky, mikropůjčky a záruky pro půjčky MSP (Evropský investiční fond EIF), podpora projektů tržní replikace (zejména v oblasti ekoinovací). V rámci tématu mohou být realizovány činnosti Ekoinovace jsou v tomto rámcovém prograv oblastech udržitelné produkce a řízení biolo- mu definovány jako formy inovace usilující gických zdrojů a reakce na poptávku spotřebite- o podstatný a prokazatelný pokrok směrem lů a na spotřebitelské návyky. k cíli udržitelného rozvoje snížením dopadů na životní prostředí nebo dosažením účinnějšího a zodpovědnějšího používání přírodních Energetika zdrojů, včetně energie. Snižování závislosti Evropy na dovážených palivech, racionalizace spotřeby a skladování energie, podpora obnovitelných zdrojů energie. Ekoinovace Podporu získají projekty v oblastech recyklací V rámci tématu mohou být realizovány činnosti (zlepšení metod třídění odpadu, nová řešení v těchto oblastech výroby energie z obnovitel- pro konkrétní odvětví apod.), udržitelné výstavby (podpora využívání recyklovaných ných zdrojů a výroby obnovitelných paliv materiálů a obnovitelných zdrojů, úsporné systémy spotřeby vody apod.), zpracovatelských Životní prostředí včetně změny klimatu potravinářských procesů (maximalizace využití Ochrana přirozeného i antropogenního životsurovin, snižování spotřeby vody apod.), ního prostředí před civilizačními tlaky (růst „zeleného podnikání a chytrého purchasingu“ populace, urbanizace, průmysl a zemědělství) (EMAS, eco-label). s ohledem na globální změny klimatu. V rámci tématu mohou být realizovány činnosti v oblastech podpory inovačních environmentálních technologií snižujících dopad lidských činností na životní prostředí, pozorování Země (GEO), výzkumných potřeb plynoucích z právních předpisů a politik společenství (např. Natura 2000, Reach), výzkumu modelování ekosystémů pro udržitelné řízení zdrojů.
Oprávnění žadatelé: právnické osoby z členských států EU (27), Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora, Izrael, Turecko a Albánie. Při výběru budou upřednostňovány MSP a soukromí podnikatelé. http://ec.europa.eu/environment/etap/ecoinnovation/ index_en.htm
Oprávnění žadatelé: Jakýkoliv právní subjekt (fyzická nebo právnická osoba) ustavený v členských zemích EU (27), ale také v asociovaných, kandidátských a třetích zemích.
Inteligentní energetika v Evropě (IEE)
Minimální počet účastníků závisí na režimu financování: Projekty spolupráce: minimálně 3 nezávislé právní subjekty založené v členských státech
Podpora akcí v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Jedná se o netechnologický program, jenž u akcí, které podporuje, klade důraz na přidanou hodnotu společenství. Program je strukturován do tří oblastí: SAVE (energetická účinnost), ALTENER (nové a ob-
Oprávnění žadatelé: organizace ustavené v 27 členských státech EU a také v Chorvatsku, Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku. Minimální počet účastníků: 3 partneři, obvykle jsou ovšem úspěšné projekty, na nichž se podílí 8–9 partnerů. Maximální doba realizace: 3 roky. Finanční alokace pro jednotlivé projekty: většinou se pohybuje v rozmezí 0,5–2,5 mil. euro. http://ec.europa.eu/energy/intelligent/
Marco Polo II (2007–2013)
Omezení přetížení dopravních komunikací, zlepšení fungování nákladní dopravy z hlediska dopadů na životní prostředí, podpora nákladní přepravy, logistiky apod. Projekty by se měly týkat následujících okruhů: Opatření zaměřená na přechod na jiný druh dopravy. Opatření s urychlujícím účinkem. Opatření zaměřená na omezování využívání silniční přepravy. Oprávnění žadatelé: podnikatelské subjekty (jejich vlastníkem mohou být veřejné organizace) z členských států EU, EHS a ESVO, kandidátské země, partnerské země Středomoří a země, které hraničí se členskými státy EU. Minimální počet účastníků: většinou 2 partnerské organizace z 2 různých zemí (z toho 1 země z EU). V současné době není otevřena žádná výzva. http://ec.europa.eu/transport/marcopolo/home/ home_en.htm http://www.mdcr.cz/cs/Legislativa/Programy+a+projekty/Program+Marco+Polo/marco_polo.htm
Dvoustranu připravil tým autorů spolupracujících s portálem eDotace.cz. V příštím čísle:
PROGRAM LIFE+
24
25
ZDRAVÁ MĚSTA
ZDRAVÁ MĚSTA
ČÍSLO 1 / LEDEN 2009
Uherské Hradiště sází na komunitní plánování Město, kde krásná slova o kvalitě života obyvatel a péči o životní prostředí nezůstávají frázemi na papíře, ale promítají se do cílevědomých projektů a aktivit realizovaných v těsné spolupráci s občany. I tak lze charakterizovat Uherské Hradiště. Pro řadu záměrů přitom dokáže získat podporu z národních a unijních dotačních programů.
Jedním z významných mezníků rozvoje Uherského Hradiště v novém tisíciletí byl jeho vstup do Národní sítě zdravých měst ČR (NSZM ČR), jejímž přidruženým členem se na základě rozhodnutí zastupitelstva město stalo v roce 2005. A ještě téhož roku začalo pořádat první akce související s idejemi zdravé municipality, které byly zaměřeny na zvýšení kvality života v městě. Na tyto aktivity poté logicky navázal projekt Uherského Hradiště připravený v rámci místní Agendy 21, k níž se město také přihlásilo. Většina jeho občanů si totiž přeje, aby se jejich obec dále rozvíjela a vytvářela příjemné prostředí pro práci i odpočinek jako základ k zlepšení
každodenního života. Právě tyto cíle přitom sleduje iniciativa OSN nazvaná Agenda 21, která je na lokální úrovni obcí realizována jako místní Agenda 21 (MA21). Klíčem je přitom propojení sociálních a ekonomických hledisek rozvoje s ochranou životního prostředí a péčí o jeho kvalitu, a to za aktivní účasti místních občanů. S využitím komunitního plánování k těmto cílům směřuje i projekt MA21A připravený v Uherském Hradišti, jehož realizace byla zahájena v září roku 2008 a který poběží celý letošní rok. O schopnostech Uherského Hradiště využít metod komunitního plánování svědčí mimo jiné i fakt, že za jejich aplikaci v oblasti sociálních
AGENDA 21 V UHERSKÉM HRADIŠTI Délka trvání projektu: 15. 9. 2008 – 15. 12. 2009 (15 měsíců) Celkový rozpočet: 743 210 Kč Celková výše podpory: 500 000 Kč (67 %) Podpora: grant z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí Spolufinancování města: 243 210 Kč (33 %) Cíle projektu: systematizovat stávající aktivity v souladu s konceptem místní Agendy 21 (MA21), propojit již vyzkoušené aktivity doplněním dalších prvků MA21, zkvalitnit a rozšířit aktivity MA21 a posílit jejich pozitivní dopad na kvalitu života v městě a na zapojování veřejnosti, intenzivněji zapojit cílové skupiny projektu, především veřejnost, neziskový sektor a veřejnou správu, upevňovat stávající a zavádět nové aktivity jako potenciální příklady dobré praxe v oblasti udržitelného rozvoje v regionu.
Uherské Hradiště. Město na jihovýchodě Moravy, které leží v Zlínském kraji, bylo založeno v roce 1257 českým králem Přemyslem Otakarem II. Odedávna je přirozeným středem Slovácka – regionu proslulého svébytným folklórem, cimbálovou muzikou, dobrým vínem, překrásnými kroji a řadou zachovaných lidových tradic. Historické jádro města bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. Uherskohradišťské gymnázium bylo založeno v roce 1884 a je nejstarší českou střední školou v regionu.
služeb získalo město vloni dokonce ocenění ministra vnitra ČR.
se aktivně podílí i na jejich přípravě a průběhu.
Cílové skupiny projektu
Zdravé město podporuje Den zdraví i Den Země
Projekt Agendy 21 je zaměřen na širokou neorganizovanou veřejnost, subjekty neziskového sektoru, veřejnou správu, školy a školská zařízení, spolkové organizace, ale také na místní podnikatelskou sféru. Čili na celou komunitu, na jejímž území je projekt realizován. Zdravé municipality se totiž promyšleně snaží utvářet město jako kvalitní a příjemné místo pro život na základě dohody jak s jeho obyvateli, tak i s firmami, které v něm působí, ať již na komerční, nebo neziskové bázi. Ti všichni působí na prostředí, v kterém žijí a pracují, a tím také ovlivňují kvalitu života v městě. Možnost participovat na plánování rozvoje města i péče o jeho prostředí přitom vytváří předpoklady pro to, aby k místu, krajině a komunitě, kde žijí, získali občané bližší vztah. Aby je spíše než za bydliště považovali za svůj domov a tak s nimi také zacházeli. Uherské Hradiště přitom není jediným členem NSZM ČR v regionu. Zařadilo se do společnosti dalších aktivních municipalit, které se k iniciativě připojily, jako jsou například Uherský Brod či Vsetín. Od roku 2005 byla v Uherském Hradišti zorganizována řada akcí, které směřují k naplnění cílů zdravého města. Každým rokem přitom přilákají větší počet lidí, z nichž řada
Kampaň Den zdraví je pořádána ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a za finanční podpory Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. V Uherském Hradišti se Den zdraví 2008 stal i součástí projektu Rozvoj místní Agendy 21, který je spolufinancován revolvingovým fondem MŽP.
Zajímavou akcí, která vyvolala velkou pozornost obyvatel Uherského Hradiště, byla globální kampaň Den Země. V rámci jejího loňského, již 38. ročníku se v městě uskutečnil Týden pro Zemi 2008, během kterého vyrostlo na Masarykově náměstí originální papírové město, které tu dostali příležitost vystavět žáci místních škol i široká veřejnost. A zájem byl veliký. Mimo jiné i proto, že tvůrci navazovali na zkušenosti z ročníku 2007, který se nesl ve znamení obřího barevného loga města z víček od
PET lahví, vytvořeného uprostřed Masarykova náměstí. Tehdy žáci místních škol šest týdnů sbírali a třídili barevné uzávěry plastových lahví. Akce vyvrcholila 18. dubna 2007, kdy se žáci účastnili vytváření loga na náměstí. Do obrazu o velikosti 10 x 11 m položili na 122 222 víček. Obyvatelé Uherského Hradiště posbírali v rámci akce 500 000 PET lahví, které byly odvezeny do zpracovatelské firmy, jež z nich vytvořila zatravňovací dlažbu. A peníze získané za uzávěry město pouká-
zalo Záchranné stanici pro handicapovaná zvířata v Buchlovicích. V rámci projektu Rozvoj místní agendy se loni také uskutečnila akce s tematikou udržitelného rozvoje nazvaná Den stromů. Na jejím programu bylo mimo jiné i vysazování lip v ulici J. E. Purkyně, školáci měli možnost zúčastnit se tematických kvízů a dalších soutěží. I tyto akce ukázaly zájem občanů Uherského Hradiště o aktivity spojené s konceptem zdravého města a místní Agendy 21.
ROZHOVOR
Při péči o životní prostředí spolupracujeme s občany
KVĚTOSLAV TICHAVSKÝ místostarosta Uherského Hradiště
Co pro vás znamená účast Uherského Hradiště v projektu Agenda 21? Projekty v rámci Agendy 21 jsou pro nás velice důležité, protože představují jednu z cest vedoucích ke zkvalitňování veřejné správy, například formou účasti veřejnosti v různých formách strategického i komunitního plánování. Součástí místní Agendy 21 je u nás rovněž zapojení samosprávy do osvětových ekologických akcí a kampaní, jakými jsou třeba Den stromů nebo Evropský týden mobility a jiné. Záměry a aktivity našeho města jsou úzce svázány s udržitelným rozvojem, stejně jako místní Agenda 21. Snažíme se tak formovat naše město jako kvalitní a příjemný prostor pro plnohodnotný život občanů. Uherské Hradiště je současně zdravým městem, že? Ano. Uherské Hradiště se stalo v roce 2005 členem Národní sítě zdravých měst ČR (NSZM) a tato spolupráce municipalit nám usnad-
Spolupracujete na některých projektech se Státním fondem životního prostředí ČR, resp. využili jste i dotací z OPŽP? Uherské Hradiště bylo úspěšné s několika žádostmi o dotaci na úspory energií v rámci prioritní osy 3 OPŽP, další projekty zaměřené na vodohospodářskou infrastrukturu a veřejnou zeleň připravujeme, i pro ně bychom rádi získali podporu z OPŽP. Podpořili jsme také rozvoj sítě environmentálních vzdělávacích, poradenských a informačních center ve Zlínském kraji. Tento záměr by měl být realizován s využitím zdrojů ňuje cestu ke zkvalitňování a zlepšo- z právě uzavřené první výzvy národvání zdraví a kvality života obyvatel ního dotačního programu. Proto věnašeho města. Vede nás stále blíže řím, že naše dosavadní společné úsilí k udržitelnému rozvoji. o zlepšování stavu životního prostředí a o rozvoj environmentálního Myslíte, že vaše město a jeho obča- vzdělávání bude úspěšně pokračovat né skutečně žijí v souladu s ideou i v budoucnu. udržitelného rozvoje? Cílevědomě se o to snažíme – A jaké ekologické projekty chysUherské Hradiště dlouhodobě a sys- táte do budoucna? tematicky podporuje aktivity a proVedle naší aktivní podpory protijekty přispívající k udržitelnému povodňových opatření v povodí řeky rozvoji města. A například u posled- Moravy je největším připravovaným ních ročníků kampaně Dne Země záměrem revitalizace prostoru býbylo vidět, že přípravami a reali- valého vojenského cvičiště Rochus, zací velkoplošných výtvarných děl které bylo pro své přírodní hodnoty vytvářených z odpadních materiálů zařazeno do soustavy území Natura žila nemalá část obyvatel města. 2000. Proto pro něj zpracováváme Udržitelný rozvoj je však tvořen záměr komponované krajiny s mulvyvážeností mnoha hrůzných hledi- tifunkčním přírodním areálem, který sek, a tak máme v řadě aspektů ještě unikátním způsobem propojí zájmy stále co zlepšovat. Mezi současnými ochrany přírody, udržitelné hospodazáměry lze vyzvednout například ření, osvětu, šetrnou rekreaci a bohaté úspory energií ve veřejných budo- kulturní tradice našeho regionu. vách, regeneraci veřejných prostranství, komunitní plánování sociálních Jaký mají o ekologii zájem občané služeb, rozvoj místní Agendy 21, Uherského Hradiště? ochranu přírody nebo ekologickou Péče o životní prostředí je pro výchovu a osvětu. občany důležitým tématem. Svědčí
o tom fakt, že v žebříčku oblastí, na něž by se podle občanů mělo město prioritně zaměřovat při investičních akcích, se objevuje na prvních místech. Ukazují to průzkumy názorů obyvatel, které realizujeme v rámci sledování indikátorů udržitelnosti ve spolupráci s Týmovou iniciativou pro místní udržitelný rozvoj. Uherské Hradiště totiž patří i mezi partnerská města této iniciativy. Máte v tomto směru srovnání s jinými městy u nás i v zahraničí? Třeba v oblasti ekologizace provozu veřejných budov v majetku města jsme ve srovnání s řadou jiných obcí v ČR výrazně pokročili. Avšak stále se můžeme v mnohém inspirovat od měst západní Evropy, jak nám ukázala nedávná výměna zkušeností s vlámskými samosprávami na poli projektů udržitelného rozvoje. Naopak naše koncepce rozvoje místní Agendy 21 byla kladně přijata v rámci I. výzvy revolvingového fondu MŽP ČR. A právě v oblasti systémového uplatňování místní Agendy 21 jsou některá česká a moravská města, zvláště členové Národní sítě zdravých měst ČR, příkladem dobré praxe i pro města a obce v ostatních státech Evropské unie. Myslíte, že vám stát v oblasti ekologie dostatečně pomáhá? Jestli ne, co by se v tomto směru mělo změnit? Možnosti jsou dostatečné, je třeba zjednodušit administrativu podávání žádostí a následného vyúčtování. Překážkami jsou také nevypořádané vlastnické vztahy.
26
27
ZDRAVÁ MĚSTA
ZDRAVÁ MĚSTA
ČÍSLO 1 / LEDEN 2009
BedZED – ekologicky šetrný život potřebuje spíše invenci než hi-tech metody Inspirativní propojení ekologických, ekonomických a sociálních přístupů při budování obytných, pracovních a společenských prostor na úrovni komunity představuje britský projekt BedZED.
BedZED se stal prvním a odborníky vysoce oceňovaným příkladem integrovaného přístupu komunity jako celku k životnímu prostředí.
V roce 2002 byl ve Velké Británii dokončen projekt ekokomunity s názvem BedZED (Beddington Zero Energy Development), jehož základem je program nulového využívání energie z fosilních paliv. Tvůrcům BedZEDu však v žádném případě nešlo pouze o citlivý environmentální přístup v oblasti vytápění a energie; BedZED se stal prvním a odborníky vysoce oceňovaným příkladem integrovaného přístupu komunity jako celku k životnímu prostředí a občanské pospolitosti ve Velké Británii. Důležitou součástí projektu je totiž i program sociální integrace, neboť více než 50 % bytů vybudovaných v rámci projektu bylo určeno pro rodiny s nízkým příjmem. BedZEDed tak prokázal, že v praxi lze uspokojovat současně ekologické, ekonomické i sociální potřeby komunity a zároveň vytvářet příjemné prostředí k životu i k práci. BedZED totiž není jen rezidenční čtvrť pro moderní byd-
lení, její součástí jsou i kancelářské a obchodní areály, které byly vybudovány s cílem oživit danou lokalitu a navíc zkrátit vzdálenosti, které obyvatelé na cestách do zaměstnání i za zábavou překonávají – v BedZEDu je vše při ruce. Kromě administrativních prostorů nebo obchodní sítě je tu například i automobilový klub, který komunita provozuje jako součást strategie Zelená doprava, díky které se počet kilometrů ujetých auty na benzín snížil o plnou polovinu. Komunita má i vlastní kulturně-společenský pavilon sloužící jako místo setkávání tamních obyvatel, kteří tak utužují společenské vazby.
Úspornost jako základní princip Promyšlená řešení významně snížila spotřebu energie nezbytné k vytápění objektů. Patří mezi ně například okna obytných prostor zabudovaná výhradně na jižní
stranu, vysoce kvalitní tepelná izolace, používání stavebních materiálů a technologií tepelných rezervoárů umožňujících akumulaci přebytečného tepla, trojitá lazura, padesáticentimetrové stěny, střešní zahrady s izolačními funkcemi,
ventilace s dvoustranným prouděním (teplo ze vzduchu opouštějícího místnost je zachyceno a přidáno do studeného vzduchu proudícího dovnitř) apod. Díky tomu došlo k 90% snížení spotřeby tepelné energie v obytných
muž směřují architekti nejen ve Velké Británii, ale i ve státech Evropské unie. V obytných domech se doposud využívají především neobnovitelné zdroje energie, což znamená, že asi čtyřicet procent spotřeby energie souvisí s pro-
BedZED prokázal, že lze uspokojovat současně ekologické, ekonomické i sociální potřeby komunity. prostorech. Využití přirozeného osvětlení a použití energeticky nenáročných spotřebičů vedlo zároveň k snížení spotřeby elektrické energie o čtvrtinu. Velmi efektivní je i cyklus čištění odpadních vod komunity.
Energetická soběstačnost Používání obnovitelných zdrojů energie (solární nebo z biomasy) učinilo z BedZED komunitu téměř energeticky soběstačnou. Elektřina, vytápění i teplá voda jsou produkovány přímo v místě, v kombinované tepelné elektrárně, která využívá spalování odpadního dřeva. V rámci komunity působí i vzdělávací centrum, které zvyšuje veřejné povědomí o ekologickém přístupu, a obyvatelé jsou motivováni k tomu, aby šetřili energií a vodou, recyklovali odpady apod. Všechna tato opatření vedou k tomu, že negativní dopad života obyvatel BedZEDU na životní prostředí je ve srovnání s průměrnými Brity téměř poloviční.
Nová architektonická škola BedZED i další podobné projekty jsou vzorem a cílem, k ně-
vozem milionů budov, většinou obytných. V souvislosti s globálním oteplováním se dnes hovoří především o negativních vlivech průmyslu a dopravy, ale zapomíná se, že jednou z hlavních příčin oteplování jsou právě neekologické obytné domy. Projekty jako BedZED přitom názorně dokazují, že je možné využívat energii slunce pomocí solárních panelů a že další zdroje, jako například větrná energie, mohou tvořit vhodný doplněk. Je pravda, že zmíněná zařízení jsou poměrně drahá a že jen málokdo bude ochoten a schopen opustit dosavadní zdroje a přejít k alternativním, bude-li návratnost investic dlouhodobá. Proto odborníci hledají další cesty, které povedou k „zeleným domům“. Vznikající nová architektonická škola, která se v této oblasti angažuje, si velmi zakládá na propracovaném designu a v žádném případě nerezignuje na estetická kritéria. Navrhované domy přitom mají spotřebu energie zhruba o polovinu nižší než klasické budovy a tyto stavby, jak dokazuje mimo jiné i BedZED, by měly být finančně dostupné i široké veřejnosti.
Automobilový klub – součást strategie Zelená doprava.
PĚT ZÁSAD EKOLOGICKÉHO OBYDLÍ 1. IZOLACE PŮDY Aby byla izolace skutečně efektivní, musí mít tloušťku nejméně 200–300 mm. Tak lze ušetřit až 25 % nákladů na vytápění. 2. IZOLACE STĚN Budovy, při jejichž stavbě nebyly použity duté materiály, lze alespoň izolovat. Ušetří se tím asi 1/3 energie. 3. IZOLACE ROZVODŮ TEPLÉ VODY Jsou-li rozvody izolovány, je třeba je občas zkontrolovat, případně izolaci nahradit modernějším a účinnějším izolačním materiálem. 4. INSTALACE ÚSPORNÝCH ŽÁROVEK I když se proti tradičním žárovkám zdají drahé, spotřebovávají mnohem méně energie a vydrží déle. 5. ÚSPORNÉ SPOTŘEBIČE Domácnost by měla být vybavena přístroji s nízkou spotřebou energie.
ECHO FOR WASTE v době problémů trhu druhotných surovin Kvalitní zpracování odpadů – budoucnost nás všech, tak zní motto 4. mezinárodního veletrhu nakládání s odpady, recyklace, průmyslové a komunální ekologie s názvem FOR WASTE 2009, který se uskuteční souběžně s veletrhy FOR INDUSTRY, FOR SUFACE a FOR 3P 15.–17. dubna 2009 tradičně v pražském veletržním areálu Letňany. Prezentace těsně spolu souvisejících oborů FOR INDUSTRY (strojírenství) FOR SURFACE (povrchové úpravy) › FOR 3P (obaly) FOR WASTE (odpadové hospodářství) v rámci jedné odborné akce dává letos opět možnost vzájemného propojení klíčových otázek všech těchto oblastí souvisejících s odpadovým hospodářstvím: optimální konstrukce i finální podoba strojírenských výrobků, dokonalý a ekologicky šetrný obal, likvidace vedlejších odpadních produktů i výrobků, které již dosloužily. V době, kdy se trh druhotných surovin dostává do velkých potíží, jde o velmi aktuální téma.
V Evropě odzvonilo neúsporným žárovkám Evropská unie směřuje k zákazu neúsporných žárovek od roku 2012. K nařízení Evropské komise, které by mělo pomalu z domovů Evropanů vytlačit tradiční vakuové žárovky a postupně je nahradit jejich ekologičtějšími alternativami, se nyní budou vyjadřovat jednotlivé členské státy Evropské unie a musí projít Evropským parlamentem. Předpokládá se, že by nařízení mohlo být schváleno ve zkrácené proceduře.
Ekologická soutěž pro evropské vysokoškoláky Energetická společnost GE Energy připravila soutěžní projekt pro studenty nazvaný GE Energy Ecomagination Challenge. Jde o ekologicky zaměřenou iniciativu na téma Jak můžete přispět k tomu, aby byl váš univerzitní kampus ještě zelenější? Soutěž je otevřena studentům magisterského a postgraduálního studia všech evropských univerzit. Přihlášky je možné podávat do 1. února 2009, uzávěrka pro předkládání soutěžních projektů je 1. května 2009.
28
29
OHLÉDNUTÍ
OHLÉDNUTÍ
ČÍSLO 1 / LEDEN 2009
150 let Boubínského pralesa Chráněná krajinná území nejsou vymožeností druhé poloviny 20. století, jak se domnívá řada laiků. Příklad českého Boubínského pralesa svědčí o tom, že osvícení majitelé půdy i dobří hospodáři začali s cílevědomou ochranou flóry a fauny výjimečných lokalit již podstatně dřív.
Na jižním úbočí Boubína leží jezírko z počátku 19. století, které sloužilo k plavení vytěženého dříví. Dnes je dokladem vzorného lesního hospodářství Schwarzenbergů, jimž zdejší lesy patřily.
Nejznámější chráněné území České republiky – Boubínský prales – patří k vůbec nejstarším lesním rezervacím v Evropě. Za to, že se zde od počátku existence chráněné oblasti, čili od poloviny 19. století, flóra a fauna vyvíjejí bez zásahu lidské činnosti, můžeme poděkovat knížeti Schwarzenbergovi a jeho lesmistru Josefu Johnovi.
Sůl nad zlato Na počátku 2. tisíciletí měly na Boubínsku hospodářský význam především tzv. Zlaté stezky, cesty, které vedly jižně od území Boubína a po kterých se dopravovala mezi Čechami a Bavorskem hlavně sůl. Jedna taková stezka směřovala z Vimperka podél Boubína do Horní Vltavice a pak dále do Bavor. K ochraně lidí a zboží přepravovaného po této stezce byl roku 1263 vybudován hrad Vimperk, který byl v roce 1622 přestaven na zámek. Není přitom bez zajímavosti, že přes boubínské lesy vedly také dvě pašerácké stezky. Vzhledem k poloze boubínské pralesní oblasti nedaleko trojmezí, tvořeného Českou republikou, Rakouskem a Německem, je její historie úzce spjata
s kulturní historií tohoto příhraničního regionu.
Les nelze degradovat jen na produkci dřeva Lesmistr Josef John (1802–1871) byl ve své době osvíceným lesním hospodářem. Starost mu působily ubývající druhová rozmanitost spravovaného území a chudnutí půd i náchylnost monokultur k polomům a kalamitám. Poznal, že les degradovaný na produkci dřeva ztrácí nejen mnohé funkce, které plní v kontextu přírodních procesů, ale přestává také hrát roli esteticky cenné složky krajiny, která je velmi důležitá pro člověka. Tento lesník proto usiloval o změnu myšlení a odborného pohledu na věc, přičemž sledoval cíle, které měly mnoho společného s tím, co dnes známe pod pojmy ekologické a udržitelné lesní hospodářství. Již v počátcích své činnosti v rozsáhlých schwarzenberských lesích John poznal význam pralesa jako rostlinného a zvířecího společenství, jež je potřeba zachovat, a to mimo jiné i pro účely přírodovědného výzkumu. K cenným biotopům daného druhu John počítal především Bou-
bínský prales. Právě na Johnův popud proto Jan Adolf Schwarzenberg roku 1858 vyhlásil výnos, jímž určil, že bude část lesa na jižním svahu hory Boubín trvale zachována v nedotčeném stavu pro vědecké účely. Původní plocha pralesa byla přibližně 144 ha, tedy podstatně větší, než je dnes. Po těžkých škodách způsobených vichřicemi v roce 1870, které znásobila následná kalamita lýkožrouta v letech 1873–1875, však lesní správa rozhodla, že za dané situace má smysl zachovat pouze nejméně poškozené jádro pralesa, jež se nacházelo podél Kaplického potoka. Určená plocha v rozloze 47 hektarů zůstala až do dneška v podstatě nezměněna. O tom, jak obrovský význam mělo osvícené rozhodnutí Jana Adolfa Schwarzenberga, svědčí i vyjádření Arnolda Englera. Tento odborník již v roce 1904 konstatoval, že v Evropě už prakticky nelze najít žádný prales, a to s jednou jedinou výjimkou: „Pouze v panství Vimperk na Šumavě patřícímu knížeti ze Schwarzenbergu se zachoval zbytek středoevropského pralesa, a tento má být navěky uchován,“ prohlásil Engler.
Boubín v roce 1920. Král smrků na Seidelově fotografii. Dnešní turistický ruch.
Prales jako srdce chráněného území V roce 1950 bylo okolo vlastního pralesa vymezeno zhruba 420 ha velké ochranné území, které bylo o osm let později ještě rozšířeno, takže jeho celková plocha dnes přesahuje 660 ha. Hlavní úlohou ochranného území bylo chránit pralesní jádro před nápory vichřice, proto se tu kmeny stromů netěžily. Výjimku obdrželo jen mimořádně cenné rezonanční dřevo pro výrobu hudebních nástrojů. Od roku 1958 však na celém území, které tehdy dostalo název „státní přírodní rezervace Boubínský prales“, platí přísná ochrana přírody. Prales leží 8 kilometrů jižně od Vimperka, a to na jihovýchodně orientovaném svahu Boubína (1 362 m n m.), druhé nejvyšší hory ve vnitrozemní části Šumavy. České jméno hory je doloženo v latinské listině z roku 1398 a znamenalo Bubův (Boubův) vrch. Německé obyvatelstvo na-
zývalo horu Kuboberg (poprvé doloženo v roce 1728) podle osady Kubohütten (Kubova Huť). V 19. století byl německý název uměle pozměněn na Kubany ve smyslu hora Kubanova. Prales pokrývá svah zhruba ve výšce 925 m n. m. Národní přírodní rezervace Boubínský prales není částí národního parku Šumava, neboť leží přibližně 7 km na sever od jeho hranice, avšak je začleněna v komplexu CHKO Šumava.
a výška stromu dosahovala úctyhodných 57,6 metrů. K populárnímu Králi smrků vedla stezka, která se nakonec stala i jednou z příčin jeho zkázy. Davy turistů,
Král smrků nepřežil
jichž bývalo až 100 tisíc ročně, znamenaly velkou zátěž na kořenový systém, což se podepsalo na stabilitě stromu. V roce 1969 tak smrk uschl a 4. prosince 1970 nevydržel nápor vichřice a padl. Tato událost se stala příslovečnou
Jednou z největších kuriozit Boubínského pralesa byl Král smrků. Minulý čas je bohužel realitou: Zhruba 440 let starý smrk ztepilý stál v tisícimetrové výšce, obvod jeho kmene měřil více než 5 metrů
poslední kapkou vedoucí k uzavření jádra pralesa pro veřejnost. I dnes je však možné na naučné stezce vidět alespoň zbytky Krále smrků a výřez z kmene velikána
Výnos Jana Adolfa Schwarzenberga z roku 1858 umožnil, aby byla část lesa na jižním svahu Boubína zachována nedotčená a určena pro vědecké účely.
z výšky 12 metrů je vystaven v loveckém zámečku Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Král smrků měl ještě donedávna svého následovníka, který se jmenoval Nástupce krále a nacházel se v bezprostředním
sousedství vývratu Krále smrků. Pravděpodobně mu bylo nejméně 400 let, obvod jeho kmene měřil 452 cm a dosahoval výšky kolem 60 metrů. Na jeho osudu se podepsala kůrovcová kalamita – v roce 2004 po napadení lýkožroutem smrkovým bohužel Nástupce krále uschl. Přesto je cesta přístupnou částí Boubínského pralesa velkým zážitkem a dokládá, co vše se díky J. Johnovi a J. A. Schwarzenbergerovi podařilo po 150 let zachovat. Současná naučná stezka, která začíná u Boubínského jezírka a měří téměř čtyři kilometry, provede návštěvníky osmi zastávkovými místy, z nichž jedno je zavede i k pozůstatkům velikána Krále smrků.
30
31
ROZHLEDNA
ČÍSLO 1 / LEDEN 2009
Slavnostní premiéra Signálů 2009 se konala v Praze. Výroční publikaci Evropské agentury pro životní prostředí, která je pravidelně vydávána pod názvem Signals EEA, představili 9. ledna letošního roku v Praze Martin Bursík, ministr životního prostředí České republiky, a Jacqueline McGlade, výkonná ředitelka agentury. Prezentace Signálů, které formou osmi čtivých příběhů upozorňují na klíčová environmentální témata současnosti, zcela zaplnila sál Zastoupení Evropské komise v ČR v pražské Jungmannově ulici.
Vyhlašuje výběrové řízení na pozici:
PROJEKTOVÝ MANAŽER/SPECIALISTA PRO OBLAST OCHRANY OVZDUŠÍ, ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV A OZE pro Krajská pracoviště SFŽP ČR v Ostravě, Olomouci, Brně, Jihlavě, Zlíně, Pardubicích, Hradci Králové, Praze a Středočeském kraji, Plzni, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem Požadované vzdělání a znalosti: ukončené VŠ vzdělání technického směru nebo výjimečně SŠ vzdělání + minimálně 4 roky praxe v oboru, zkušenosti v oblastech energetiky, ochrany ovzduší, zateplování budov a úspor energie, orientace v projektové dokumentaci, rozpočtech, výhodou znalost energetického auditu a relevantní legislativy, pokročilá znalost práce na PC, znalost AJ výhodou, spolehlivost, odpovědnost, flexibilita, komunikativní schopnosti, řidičský průkaz skup. B. Nabízíme: perspektivní a zajímavou práci na krajském pracovišti nebo v Praze, možnost dalšího vzdělávání, platové zařazení dle nařízení vlády č. 564/2006 a mimořádné odměny, 5 týdnů dovolené, nekuřácké pracovní prostředí, zaměstnanecké benefity.
Bohatý Ježíšek na Státním fodnu životního prostředí ČR. Pokud pátráte po tom, kdo je na fondu nejhodnější, pak platí-li přímá úměra mezi touto vlastností a množstvím dárků, je to zcela určitě odbor příjmu žádostí a krajských pracovišť. Důkazem budiž připojené fotografie hromady balíčků se žádostmi, které těsně před Vánocemi doručili žadatelé prostřednictvím Agentury pro ochranu přírody a krajiny ČR na fond. Jedná se o bezmála 800 žádostí podaných v rámci VI. výzvy v 6. prioritní ose. A protože každý takový balíček můžeme s jistou mírou nadsázky považovat za dárek pod stromeček, jsou nejhodnějšími pracovníky fondu pravděpodobně lidé právě z výše jmenovaného odboru.
Náplň práce: účast na přípravě a realizaci projektů financovaných SFŽP ČR a EU a na projektech z GIS (Green Investment Scheme), metodická a odborná podpora a kontrola projektů zabývajících se oblastí ochrany ovzduší, využíváním OZE a realizací energetických úspor, hodnocení připravovaných projektů z hlediska ekologických přínosů, technického řešení a ekonomiky projektu, kontrola fyzické realizace staveb a dodávek. Nástup: od 02/2009 nebo dle dohody Pracoviště: krajská města výše uvedených krajů (v nabídce uveďte, o jaký kraj máte zájem) V případě Vašeho zájmu o pozici zašlete nejpozději do 30. 1. 2009 Váš strukturovaný životopis (Europass) na e-mail:
[email protected]
Závěr roku 2008 oslavili pracovníci Státního fondu životního prostředí ČR v Divadle Komedie. Po divadelní hře Proces Franze Kafky oceněné titulem Inscenace roku program večera pokračoval v divadelním klubu a ve foyer divadla. Náměstkyně ministra životního prostředí Rut Bízková v divadle ve společnosti ředitele SFŽP ČR Petra Štěpánka pokřtila novou společenskou hru Dotace, která nejen propaguje Operační program Životní prostředí, ale i až příliš realisticky reflektuje jeho administraci.
OBJEDNACÍ LÍSTEK zasílejte na adresu: Státní fond životního prostředí ČR, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – Chodov
objednatel: .................................................................................................................................................................................................................................................................................................... veřejná správa
konzultant
odborník
žadatel o dotace
média
ostatní
kontaktní osoba: .................................................................................................................................................................................................................................................................................. adresa: ................................................................................................................................................................................................................................................................................................................. OPERAČNÍ PROGRAM
EVROPSKÁ UNIE
Pro vodu,
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Fond soudržnosti
vzduch a přírodu
priorita I měsíčník Operačního programu Životní prostředí I vydává Státní fond životního prostředí České Republiky I ročník 2 I číslo vydání 1 I vyšlo v lednu 2009 I časopis je distribuován bezplatně I adresa redakce: Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – Chodov, I kontakt na redakci:
[email protected], tel.: 267 994 533 objednávky: www.sfzp.cz, www.opzp.cz I redakce: šéfredaktorka Jelena Hanková, e-mail: jelena.hankova@sfzp, grafická úprava Eva Štanglová I redakční rada: Petr Štěpánek, Petr Valdman, Leo Steiner, Jan Kříž, Jakub Kašpar, Lenka Brandtová, Petra Roubíčková I číslo registrace: MK ČR E 18178
I
Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí
tel.: ................................................................................................................................................ fax:
...........................................................................................................................................................
e-mail: ................................................................................................................................................................................................................................................................................................................... Každý měsíc doručíme ZDARMA do Vašich schránek. Více informací na www.opzp.cz.
V případě zájmu o předchozí čísla časopisu Priorita nás neváhejte kontaktovat na telefonním čísle 267 994 300 či faxovém čísle 272 936 597.
příjem žádostí projednání žádostí Řídícím výborem OPŽP, schválení Řídícím orgánem OPŽP
Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Zkvalitnění nakládaní s odpady Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik Zlepšování stavu přírody a krajiny Implementace a péče o území soustavy Natura 2000 Podpora biodiverzity Obnova krajinných struktur Optimalizace vodního režimu krajiny Podpora regenerace urbanizované krajiny Prevence sesuvů a skal. řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírod. zdrojů včetně zdrojů podzem. vod Rozvoj infrastruktury pro environ. vzdělávání, poradenství a osvětu Rozvoj infrastruktury pro realizaci environ. vzdělávacích programů, poskytování environ. poradenství a environ. informací
Realizace úspor energie – pouze v kombinaci s podoblastí podpory 3.1.1, kde dochází k náhradě stávajícího zdroje tepla na spalování pevných či kapalných fosilních paliv. Opatřením musí dojít k likvidaci či odstavení původního zdroje.
Zlepšování vodohospod. infrastruktury a snižování rizika povodní Snížení znečištění z komunálních zdrojů – aglomerace nad 2 000 EO Zlepšení jakosti pitné vody – pouze v kombinaci s 1.1.1 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Zlepšování kvality ovzduší Omezování emisí Udržitelné využívání zdrojů energie Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny
Název prioritní osy/oblasti podpory/podoblasti podpory
příjem žádostí projednání žádostí Řídícím výborem OPŽP, schválení Řídícím orgánem OPŽP
Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Zkvalitnění nakládaní s odpady Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik Zlepšování stavu přírody a krajiny Implementace a péče o území soustavy Natura 2000 Podpora biodiverzity Obnova krajinných struktur Optimalizace vodního režimu krajiny Podpora regenerace urbanizované krajiny Prevence sesuvů a skal. řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírod. zdrojů včetně zdrojů podzem. vod Rozvoj infrastruktury pro environ. vzdělávání, poradenství a osvětu Rozvoj infrastruktury pro realizaci environ. vzdělávacích programů, poskytování environ. poradenství a environ. informací
Realizace úspor energie – pouze v kombinaci s podoblastí podpory 3.1.1, kde dochází k náhradě stávajícího zdroje tepla na spalování pevných či kapalných fosilních paliv. Opatřením musí dojít k likvidaci či odstavení původního zdroje.
Zlepšování vodohospod. infrastruktury a snižování rizika povodní Snížení znečištění z komunálních zdrojů – aglomerace nad 2 000 EO Zlepšení jakosti pitné vody – pouze v kombinaci s 1.1.1 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Zlepšování kvality ovzduší Omezování emisí Udržitelné využívání zdrojů energie Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny
Název prioritní osy/oblasti podpory/podoblasti podpory
3.1
3
2.2 a)
Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z energetických systémů včetně CZT
2.1.2
8
1
8
1
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
1
3
10
4
11
5
12
2
3
5
6
7
6
7
8
9
10
11
12
Kontinuální příjem a hodnocení žádostí od 08/2008 do 12/2009
2009
8
9
10
2008 11
12
2
3
1
5
6
7
8
9
2
Kontinuální příjem a hodnocení žádostí od 08/2008 do 12/2009
3
10
10
3
2010
Kontinuální příjem a hodnocení žádostí od 01/2009 do 12/2009
4
2009
Kontinuální příjem a hodnocení žádostí od 08/2008 do 12/2009
1
9
2
2010
Kontinuální příjem a hodnocení žádostí od 01/2009 do 12/2009
4
Kontinuální příjem a hodnocení žádostí od 08/2008 do 12/2009
1
2009
posuzování přijatelnosti a hodnocení žádostí vydání dokumentů – Registračních listů a Rohodnutích ministra
2
9
2008
posuzování přijatelnosti a hodnocení žádostí vydání dokumentů – Registračních listů a Rohodnutích ministra
2
2009
11
4
11
4
12
5
12
5
6
6
TAHÁK
Omezování emisí – rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším než 5 MW za účelem snížení emisí NOX a prach. částic Udržitelné využívání zdrojů energie Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny
Zlepšování vodohospod. infrastruktury a snižování rizika povodní Snížení znečištění vod Zlepšení jakosti pitné vody Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí
Název prioritní osy/oblasti podpory/podoblasti podpory 1 1 1.2 2
Číslo PO/ oblasti podpory
Plán výzev OPŽP pro rok 2009 – VELKÉ PROJEKTY
7.1
7
6.6
4 4.1 5 5.1 6 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5
3.2.1
3.1
1 1.1.1 1.2 2 2.1 2.2 3
Číslo PO/ oblasti podpory
Plán výzev OPŽP pro rok 2009 – INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY
3.1
3
2.2 a)
Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z energetických systémů včetně CZT
2.1.2
Omezování emisí – rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším než 5 MW za účelem snížení emisí NOX a prach. částic Udržitelné využívání zdrojů energie Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny
Zlepšování vodohospod. infrastruktury a snižování rizika povodní Snížení znečištění vod Zlepšení jakosti pitné vody Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí
Název prioritní osy/oblasti podpory/podoblasti podpory
1 1 1.2 2
Číslo PO/ oblasti podpory
Plán výzev OPŽP pro rok 2009 – VELKÉ PROJEKTY
7.1
7
6.6
4 4.1 5 5.1 6 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5
3.2.1
3.1
1 1.1.1 1.2 2 2.1 2.2 3
Číslo PO/ oblasti podpory
Plán výzev OPŽP pro rok 2009 – INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY
32 32
TAHÁK