Operace s platebními kartami studie

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Operace s platebními kartami – studie Diplomová práce

Autor:

Bc. Stanislava Bečvářová Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Marcela Soldánová

Duben 2014

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

Ve Strakonicích dne 29. 4. 2014

Bc. Stanislava Bečvářová

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala paní Ing. Marcele Soldánové za vstřícný přístup, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování mé diplomové práce, dále panu Daliboru Z. Chvátalovi, šéfredaktoru finančního serveru Měšec.cz, za zveřejnění dotazníkového šetření prováděného v rámci této diplomové práce a rovněţ všem, kteří se ho zúčastnili. Poděkování bych touto cestou ráda vyjádřila také panu Ing. Václavu Adamcovi z odboru Rozvoje platebních karet České spořitelny, a. s. za poskytnutí informací k této diplomové práci.

Anotace Tato diplomová práce se zabývá problematikou platebních karet a je zaměřena na vývoj jejich pouţívání. V jednotlivých kapitolách se dotýká náleţitostí, druhů a zejména moţností pouţití platebních karet, včetně jejich výhod a nevýhod. Poukazuje na bezpečnost platebních karet a zmiňuje i zahraniční případové studie v této oblasti. Na výsledcích výzkumů a statistických ukazatelích dokládá vývoj tohoto segmentu a v praktické části zkoumá uţivatelské chování drţitelů platebních karet v České republice. V závěrečné části pak přináší moţné návrhy řešení k lepšímu vyuţití platebních karet.

Klíčová slova: platební karta, drţitel karty, operace s kartami, bezpečnost platebních karet, zneuţití platebních karet, vývoj pouţívání platebních karet

Annotation The diploma thesis deals with the issue of payment cards, focusing mainly on development of their use. In particular chapters, it takes a closer look on different types of payment cards, their features, and – above all – possibilities of thein use, taking their advantages and disadvantages into consideration. It points out the area of payment card security, mentioning several foreign case studies in this field. Based on survey results as well as statistic figures, the development of this segment are illustrated whilst the user behaviour of payment card holders in the Czech Republic is being analysed. The final part of the thesis gives ideas towards possible improvement of payment card use.

Key words: payment card, card holder, card operations, payment card safety, payment card abuse, development of payment cards use

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 6 ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ ................................................................................. 8 1

PLATEBNÍ KARTY Z POHLEDU UŢIVATELE ........................................................ 9 1.1 Vymezení pojmu a náleţitosti platebních karet ........................................................... 9 1.2 Moţnosti pouţití platebních karet prostřednictvím bankomatů ................................ 10 1.3 Moţnosti pouţití platebních karet dalšími způsoby .................................................. 14 1.4 Výhody a nevýhody platebních karet ........................................................................ 16

2

BEZPEČNOST PLATEBNÍCH KARET ..................................................................... 20 2.1 Zneuţití platebních karet – případové studie ............................................................. 20 2.2 Právní úprava ............................................................................................................. 24

3

ANALÝZA VÝVOJE POUŢÍVÁNÍ PLATEBNÍCH KARET ................................... 28 3.1 Východiska vývoje platebních karet v ČR ................................................................ 28 3.2 Vývoj pouţívání platebních karet v ČR .................................................................... 29 3.3 Česká spořitelna, a. s. jako vydavatel platebních karet v ČR .................................... 34 3.4 Vývoj pouţívání platebních karet v EU a Eurozóně ................................................. 42

4

STUDIE POUŢÍVÁNÍ KARET A ODHAD VÝVOJE................................................ 49 4.1 Studie pouţívání karet – realizovaný vlastní výzkum ............................................... 49 4.2 Odhad budoucího vývoje ........................................................................................... 72

5

NÁVRHY ŘEŠENÍ K LEPŠÍMU VYUŢITÍ PLATEBNÍCH KARET ..................... 75 5.1 Moţné návrhy řešení ................................................................................................. 75 5.2 Opatření z pohledu vydavatele .................................................................................. 77

ZÁVĚR .................................................................................................................................... 80 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .................................................................................. 84 SEZNAM OBRÁZKŮ............................................................................................................ 93 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................ 93 SEZNAM GRAFŮ.................................................................................................................. 93 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 94

5

ÚVOD Co je to platební karta dnes ví snad uţ kaţdý a většinou si ani nedokáţeme představit, ţe bychom se bez ní obešli. Stala se plnohodnotným platebním prostředkem a běţnou alternativou hotovostního způsobu placení za zboţí a sluţby. Platební karty dnes v mnoha ohledech finanční hotovost nahrazují a staly se doslova nezbytnou součástí našich peněţenek. Jsou obchodníky akceptované a svými drţiteli hojně vyuţívané ve většině kamenných i internetových obchodů, na čerpacích stanicích, ale i v restauracích a na dalších mnoha místech. Díky nim mnohdy ani nemusíme mít u sebe ţádnou hotovost. V posledních letech došlo v České republice k prudkému rozvoji pouţívání platebních karet. Stalo se tak především díky nástupu moderních technologií – čipové a následně bezkontaktní. Drţitelé karet nyní nakupují a platí způsobem, který jim nejlépe vyhovuje a odpovídá jejich potřebám a ţivotnímu stylu. To mě vedlo, společně s mým dlouholetým působením v bankovním sektoru, k myšlence zmapovat stávající uţivatelské chování drţitelů platebních karet a z tohoto výstupu přinést nové návrhy řešení pro jejich ještě lepší vyuţití. Předmětem mé diplomové práce a souvisejícího výzkumu jsou tedy operace s platebními kartami. V návaznosti na vymezený předmět diplomové práce byl formulován následující cíl: Analýza vývoje pouţívání platebních karet. Provedení odhadu budoucího vývoje tohoto segmentu včetně nástinu moţných návrhů řešení a opatření z pohledu vydavatele. Diplomová práce bude sestávat ze dvou základních částí, teoretické a výzkumné. V teoretické části bude nejprve vymezen pojem a uvedeny náleţitosti platební karty, vytvořen stručný přehled druhů platebních karet a popsány moţnosti jejich pouţití jak prostřednictvím bankomatů, tak i dalšími způsoby včetně uvedených výhod i nevýhod. Dále bude zmíněna bezpečnost platebních karet včetně zahraniční případové studie z této oblasti. Na výsledcích výzkumů a statistických ukazatelích bude doloţen vývoj tohoto segmentu a v závěrečné části pak práce přinese moţné návrhy řešení k lepšímu vyuţití platebních karet.

6

Výzkumná část mé diplomové práce bude reprezentována vlastním výzkumem uţivatelského chování drţitelů platebních karet v České republice, jehoţ cílem bude zmapovat nejen chování, ale i zkušenosti, názory a preference uţivatelů platebních karet ve všech oblastech moţného vyuţívání tohoto platebního prostředku se zaměřením i na bezpečnostní rizika související s pouţíváním platebních karet. Poznatky získané tímto výzkumem budou zhodnoceny a na jejich základě a základě poznatků získaných z odborné literatury, dalších informačních zdrojů a rovněţ z analýzy vývoje pouţívání platebních karet, bude proveden odhad budoucího vývoje a formulovány návrhy řešení k jejich lepšímu vyuţití. Práce se v souvislosti s vytčeným cílem zcela záměrně nezabývá poplatkovou politikou platebních karet, která by jistě vydala na samostatnou práci, obzvláště v souvislosti s očekávanou regulací mezibankovních poplatků z karetních transakcí, o kterou dlouhodobě usiluje Evropská komise. Pouze se jí dotýká v realizovaném vlastním výzkumu, na který klade v této práci důraz.

7

ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ Při zpracování mé diplomové práce jsem adekvátně pouţila několik vědeckých metod, a to deskripci, dedukci, analýzu, popisnou statistiku, komparaci, syntézu. Nejprve jsem se zaměřila na sběr a studium informací z odborné literatury, článků, legislativy a internetových zdrojů týkající se tématu mé práce. Velkou pozornost jsem věnovala dostupným statistickým údajům veřejným i interním. V první kapitole jsem metodou deskripce popsala náleţitosti platebních karet, vybrané moţnosti jejich pouţití jak prostřednictvím bankomatu, tak i dalšími způsoby. Za pouţití dedukce jsem následně metodou komparace porovnala jejich výhody a nevýhody. Metodu deskripce jsem rovněţ pouţila i v druhé kapitole, zabývající se bezpečností platebních karet, jejich zneuţitím a také právní úpravou. V třetí kapitole jsem metodou analýzy provedla rozbor vývoje pouţívání platebních karet v České republice, EU a Eurozóně a prostřednictvím interních statistik také modelově v České spořitelně, a. s. V kapitole čtvrté jsem se věnovala studii pouţívání platebních karet – vlastnímu výzkumu, jehoţ výsledky jsem zpracovala metodou popisné statistiky a následně metodou syntézy provedla spojení a souhrn výsledků. Dále jsem za pomoci metody dedukce na základě zjištěných poznatků provedla odhad budoucího vývoje platebních karet. V páté kapitole jsem za pouţití metod dedukce, deskripce a syntézy zpracovala návrhy řešení k lepšímu vyuţití platebních karet včetně opatření z pohledu vydavatele. K získání dat potřebných pro vlastní výzkum v rámci této práce bylo vyuţito dotazníkového šetření elektronickou cestou z důvodu jeho kvantitativního i kvalitativního charakteru.

8

1 PLATEBNÍ KARTY Z POHLEDU UŢIVATELE Platební karty dnes nabízejí svým drţitelům velmi široké moţnosti pouţití. S ohledem na jejich typ je můţeme vyuţít nejen k výběrům hotovosti z bankomatů, ale také k bezhotovostním platbám za zboţí a sluţby u obchodníků, a to jak v České republice, tak i v zahraničí. Právě o těchto moţnostech pouţití a dalších sluţbách, které nám jednotlivé druhy platebních karet nabízejí i o jejich výhodách i nevýhodách, bude následující kapitola. Nejprve se však stručně zmíním o definici, náleţitostech a druzích platebních karet. Platební karty lze dělit podle nejrůznějších hledisek. Při jejich členění je nutné brát v úvahu, ţe se jednotlivé druhy karet vzájemně prolínají, a proto kaţdé dělení je vţdy závislé na kritériu, podle něhoţ je na karty nahlíţeno. Z tohoto důvodu jsem vytvořila přehlednou tabulku nejčastějších kritérií, podle nichţ se karty obvykle dělí (viz příloha 2).

1.1

Vymezení pojmu a náleţitosti platebních karet

Přesné vymezení platební karty v našem právním řádu ani odborné literatuře nenajdeme. Šenkýřová (2010, str. 169) a Bakeš (2012, str. 415) definují platební kartu jako „moderní platební nástroj ve formě plastikové karty a druh elektronického platebního prostředku odpovídající mezinárodním normám, kterým oprávněný držitel může provádět bezhotovostní platby a výběry hotovostí z běžného účtu, k němuž je karta vystavena“. Jak uvádí Dvořák (2005, str. 370) a Máče (2006, str. 55), platební karta představuje moderní instrument bezhotovostního platebního styku, vyuţívaný zejména k úhradě spotřebních výdajů a výběru hotovosti. Dle Poloučka (2006, str. 180) je platební karta samostatným nástrojem a prostředkem vzdáleného přístupu k účtu klienta, pouţívaným v rámci moderního elektronického bankovnictví, jehoţ nástupu se rychle přizpůsobil. Schlossberger (2012, str. 135) charakterizuje platební kartu jako platební instrument, jenţ umoţňuje vzdálený přístup majitele karty k peněţním prostředkům na účtu a kterým uţivatel platebních sluţeb dává platební příkaz poskytovateli. Můţeme tedy říci, ţe jde o elektronický platební prostředek, jehoţ prostřednictvím se realizují hotovostní a bezhotovostní platební operace na účtu, ke kterému je karta vydána. Na rozdíl 9

od ostatních platebních instrumentů však platební karta podléhá standardizaci prostřednictvím mezinárodní normy ISO 3554 a musí tedy splňovat touto normou stanovenou velikost (85,6 x 54,0 x 0,76 milimetrů) a následující náleţitosti (viz příloha 1): označení logem vydavatele karty a kartové společnosti; číslo platební karty a část tzv. BIN1; jméno a příjmení drţitele platební karty; platnost platební karty; nosič elektronického záznamu (magnetický prouţek, mikročip); ochranné prvky platební karty (podpisový prouţek se vzorovým podpisem drţitele, CVC22 a CVV23, hologram). Platební karty lze dělit podle nejrůznějších hledisek. Při jejich členění je nutné brát v úvahu, ţe se jednotlivé druhy karet vzájemně prolínají, a proto kaţdé dělení je vţdy závislé na kritériu, podle něhoţ je na karty nahlíţeno. Z tohoto důvodu jsem vytvořila přehlednou tabulku nejčastějších kritérií, podle nichţ se karty obvykle dělí (viz příloha 2).

1.2

Moţnosti

pouţití

platebních

karet

prostřednictvím

bankomatů Bankomaty jsou dnes uţ velmi rozšířené a zvláště ve větších městech je najdeme doslova „na kaţdém rohu“. Jejich nespornou výhodou je většinou nepřetrţitá dostupnost, protoţe jsou obvykle umisťovány buď do samoobsluţných zón nově koncipovaných poboček bank, nebo do míst mimo vlastní prostory bank. Zdaleka uţ nejsou určeny jen k výběru hotovosti, tak jako tomu bývalo dříve, ale poskytují řadu dalších sluţeb. Jaké funkcionality mají a k čemu je můţeme prostřednictvím platebních karet pouţívat, o tom bude následující kapitola. 1

Bank Identification Number – první 4 numerické znaky přidělené karetní asociací příslušné bance vytištěné pod číslem karty. 2 Card Verification Code – bezpečnostní trojčíselný kód společnosti MasterCard nacházející se na podpisovém prouţku vpravo. 3 Card Verification Value – bezpečnostní trojčíselný kód společnosti VISA nacházející se na podpisovém prouţku vpravo.

10

Výběr hotovosti Výběr hotovosti z bankomatu je velmi pohodlným, rychlým a také nejčastějším způsobem, jak hotovost ze svého bankovního účtu získat. Transakci lze provést po vloţení platební karty do bankomatu a zadání PIN4. Některé bankomaty umoţňují výběr nominálů, tzn., ţe si drţitel karty můţe zvolit skladbu a počet nominálních hodnot jednotlivých bankovek obsaţených v konkrétním bankomatu, které v součtu tvoří vybíranou částku (např. u UniCredit Bank5) anebo si můţe vybrat z nabídky přednastavených kombinací bankovek (např. u České spořitelny). Na kaţdé kartě je nastaven dle přání drţitele karty limit pro výběr hotovosti, který bankomat nedovolí při výběru překročit.

Vklad hotovosti Vybrané bankomaty některých bank jiţ také umoţňují vklady bankovek (nikoliv mincí) v české měně na účty vedené v dané bance v české nebo i cizí měně, ke kterým je vydána karta (např. bankomaty Komerční banky6) a také i vklady na účty vedené v jiných bankách (např. bankomaty České spořitelny7). Vkládat mohou majitelé debetních příp. kreditních karet vţdy v bankomatu banky, která kartu vystavila. Obvykle se bankovky vkládají ve srovnaném balíčku, není nutné je vkládat jednotlivě. Vklady jsou limitovány maximální částkou dle podmínek jednotlivých bank, pohybující se zpravidla v rozmezí od 300 000-350 000 Kč včetně a maximálním počtu bankovek od 200-300 ks na jeden vklad.8

Informace o zůstatku účtu

4

Personal Identification Number – osobní identifikační číslo stanovené bankou a předané drţiteli karty za účelem jeho identifikace a prokázání oprávnění k provádění platebních transakcí při uţívání karty. PIN můţe být drţitelem karty následně změněn. 5 UNICREDIT BANK. Příručka pro držitele platební karty [online]. 12/2013 [cit. 2014-01-24]. Dostupné z: http://www.unicreditbank.cz/files/download/karty/Prirucka_pro_drzitele_platebni_karty.pdf 6 Bankomaty: Vkládám hotovost. Komerční banka [online]. © 2014 [cit. 2014-01-24]. Dostupné z: http://www.kbkarty.cz/cs/bankomaty/vkladam-hotovost/ 7 Bankomaty: Vkladový bankomat. Česká spořitelna [online]. [cit. 2014-01-24]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/sc_3701.xml 8 tamtéţ; Bankomaty: Proč chodit dvakrát, kdyţ můţete jít jednou. UniCredit Bank [online]. 12/2013 [cit. 201401-24]. Dostupné z: http://www.unicreditbank.cz/files/download/vklady/iQ_bankomaty.pdf; Vkladové bankomaty. Československá obchodní banka [online]. ©2014 [cit. 2014-01-24]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/lide/Platebni-karty/Stranky/Vkladove-bankomaty.aspx

11

Informaci o disponibilním zůstatku účtu lze získat v bankomatu kaţdé banky, která tuto sluţbu poskytuje. Zpravidla se jedná o finanční částku, kterou má klient v daném okamţiku k dispozici na účtu. Ta můţe být navýšena o povolený debet či kontokorent nebo naopak sníţena o blokace na účtu (např. z důvodu exekuce). Je však třeba mít na zřeteli, ţe jeho výše ještě nemusí zahrnovat poslední transakce provedené kartou a zůstatek není moţné zjišťovat pomocí sluţebních karet vydaných k firemním účtům.

Zadání jednorázového příkazu k úhradě Tato sluţba na tzv. transakčních bankomatech umoţňuje po vloţení platební karty zadávat jakékoli příkazy k úhradě. Od března letošního roku umoţňuje Česká spořitelna svým klientům zatím jako jediná banka na českém trhu nově platit sloţenky a faktury pomocí QR kódů9 v bankomatech (tzv. QR Platba). Po platbomatech a aplikaci SERVIS 24 Mobilní banka tak ČS nabízí další způsob, jak snadno, rychle a pohodlně hradit pravidelné platby. Není nutné přepisovat všechny údaje z faktury, ale stačí jejím pouhým přiloţením jednoduše načíst QR kód v bankomatu a daná faktura se automaticky převede na platební příkaz, který stačí jen zkontrolovat a potvrdit. K úhradě QR Plateb v bankomatu či platbomatu je zapotřebí pouze platební karty ČS a faktury či sloţenky obsahující QR kód. Všechny platbomaty navíc mají čtečku čárových kódů, která umoţňuje pohodlnější úhradu plateb SIPO České pošty a také umoţňují skenování sloţenek či příkazů k úhradě.10 Obsluha je velmi intuitivní a po zadání a kontrole transakce obdrţí klient potvrzení o provedené platbě.

Dobíjení předplacených karet mobilních operátorů Dobíjení kreditu mobilního telefonu s předplacenou sluţbou v síti Telefónica O2 (O2 karta), Vodafone (Vodafone karta) nebo T-Mobile (TWIST karta) je jedním z mnoha dalších funkcionalit moderních bankomatů většiny bank v ČR. Dobíjení je bezplatné a probíhá on9

Quick Response Code je nástroj pro rychlý přenos dat, který umoţňuje libovolnému výstavci zakódovat jeho prostřednictvím celý předvyplněný platební příkaz. Pomocí čteček se převede na platební příkaz, který klient pouze zkontroluje a potvrdí. Výhodou je jeho absolutní přesnost a eliminace moţných chyb. QR kód dokáţe zakódovat mnohem větší mnoţství dat neţ klasický čárový kód. 10 Česká spořitelna jako jediná banka na českém trhu umoţňuje platbu sloţenek a faktur pomocí QR kódů v bankomatech. Česká spořitelna [online]. Praha, 05. 03. 2014 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/news_ie_2090.xml

12

line, takţe během pár okamţiků daný mobilní operátor zašle SMS potvrzující dobití kreditu nejen na dobíjené mobilní číslo, ale případně i na číslo zadané při dobíjení pro účely potvrzení, protoţe dobít kredit je moţné nejen sobě, ale i komukoliv jinému. Pak má ten, kdo dobíjení prováděl, zpětnou vazbu o tom, ţe dobití proběhlo korektně. Po dobití kreditu bankomat vytiskne stvrzenku, která slouţí jako daňový doklad.

Změna PIN ke kartě Pokud drţiteli platební karty přidělený PIN bankou nevyhovuje, můţe si jej kdykoliv změnit v kterémkoliv bankomatu své banky. Při volbě nového PIN je zapotřebí dbát základních bezpečnostních pravidel: nezadávat čtyři stejná čísla, část čísla karty nebo svého data narození ani jiné číselné údaje, které je moţné jednoduše zjistit a neprovádět změnu za asistence dalších osob. Pokud je změna úspěšně provedena, bankomat vytiskne stvrzenku. Z bezpečnostních důvodů však na ní uveden nový PIN není, proto je velmi důleţité si změněný PIN dobře zapamatovat. Pokud ale zbývají do konce platnosti karty méně neţ dva měsíce, bankomat odmítne změnu provést z důvodu jiţ probíhající výroby nové karty. PIN pak bude moţno změnit u ní. Nový PIN je platný ihned.

Jiné sluţby dle nabídky jednotlivých bank Prostřednictvím bankomatů mohou klienti vyuţívat i další sluţby jednotlivých bank, které jsou jimi postupně rozšiřovány. Bankomaty České spořitelny umoţňují např. aktivaci platební karty zaslané klientovi na jeho přání poštou. iQ bankomaty UniCredit Bank zase sluţbu Minivýpis11, která zobrazí posledních aţ 30 pohybů na účtu. Některé banky také ve svých bankomatech informují drţitele karty o blíţícím se konci platnosti právě pouţívané platební

11

Bankomaty: Proč chodit dvakrát, kdyţ můţete jít jednou. UniCredit Bank [online]. 12/2013 [cit. 2014-01-24]. Dostupné z: http://www.unicreditbank.cz/files/download/vklady/iQ_bankomaty.pdf

13

karty. Děje se tak zpravidla 30 dnů před koncem její exspirace. Dalšími sluţbami informačního charakteru jsou např. nastavené limity karty, informace o předschváleném úvěrovém limitu nebo informace o produktech banky a věrnostních programech k platebním kartám.

1.3

Moţnosti pouţití platebních karet dalšími způsoby

Platební karty je dále moţno pouţívat zejména k úhradám nákupů zboţí a sluţeb, a to buď přímo v obchodech, nebo k platbám na internetu. Lze k tomu vyuţít většinu debetních i kreditních karet. Ovšem pro platbu u obchodníka, který nemá platební terminál, ale pouze mechanický snímač, tzv. imprinter, je moţné pouţít pouze kartu embosovanou, tedy s reliéfním (plastickým) písmem typu Visa či MasterCard. Pro platbu na internetu je moţné zase navíc vyuţít i virtuální (internetovou) kartu, kterou u nás některé obchodní banky vydávají. Rozhodujícím kritériem pro pouţití té které platební karty jsou většinou pro jejího drţitele výhody spjaté s danou kartou v podobě slev u obchodníků, věrnostních programů bank či v případě kreditních karet navíc bezúročného období. Je důleţité také zmínit, ţe kaţdá karta má pro jednotlivé transakce (pro výběry hotovosti, pro platby u obchodníků a pro platby na internetu) nastavené limity, které si její drţitel můţe podle svých potřeb měnit.

Platba u obchodníka v kamenném obchodu Platební kartou můţe její drţitel zaplatit své nákupy v obchodních místech, která jsou označena stejným logem jako jeho karta. Tu buď předloţí na pokladně, nebo sám vloţí do terminálu, ale s rostoucím mnoţstvím vydaných bezkontaktních karet i platebních terminálů umoţňujících tento způsob platby, zpravidla kartu jen přiloţí ke čtečce bezkontaktního terminálu v obchodech, které jsou označeny níţe uvedeným symbolem na obrázku 1, stejně jako bezkontaktní platební karta. Pokud výše nákupu nepřekročí 500 Kč, není třeba PIN zadávat a úspěšné provedení platby terminál potvrdí zvukovým signálem. U nákupů nad 500 Kč je po přiloţení karty k bezkontaktnímu terminálu zadání PIN nutné.

14

Obrázek 1: Označení bezkontaktní karty a obchodu a terminálu pro bezkontaktní placení

Zdroj: ČESKÁ SPOŘITELNA. Jak platit kartou: Bezkontaktní karta [online]. [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/jpk?_nfpb=true&_pageLabel=jpk_doc&docid=internet/cs/sc_1186 9.xml, vlastní úprava

Platba u obchodníka na internetu Pro placení zboţí a sluţeb na internetu je nutné mít na platební kartě nastavený dostatečný limit. Drţitel karty při platbě nikdy nezadává PIN své karty, ale 3 následující údaje z ní: číslo karty, platnost karty, CVV2/CVC2 kód. Kde je na platební kartě najdeme, především pak CVV2/CVC2 kód, ukazuje obrázek v příloze 3. Doporučuje se platit jen v bezpečných internetových obchodech, jejichţ internetová adresa stránky začíná http:// a je na ní zobrazena ikona zlatého visacího zámku. Na stránce jsou také zobrazena níţe uvedená loga na obrázku 2. Obrázek 2: Loga zabezpečených internetových stránek

Zdroj: ČESKÁ SPOŘITELNA. Jak platit kartou: Internet [online]. [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/jpk?_nfpb=true&_pageLabel=jpk_doc&docid=internet/cs/sc_1188 3.xml

15

Výběr hotovosti při platbě kartou u obchodníka (Cashback) Na vybraných obchodních místech, která poskytují sluţbu Cashback a jsou označena tímto logem (viz příloha 4) má drţitel platební karty současně moţnost výběru hotovosti aţ do výše 1500 Kč přímo na pokladně, kde uskutečňuje platbu kartou za zboţí v minimální výši alespoň 300 Kč.12 Tato transakce je na účtence uvedena odděleně a její výše se započítává na dané kartě do limitu pro výběr hotovosti.

Výběr hotovosti na pobočce jiné banky nebo směnárny (Cash Advance) Cash Advance je sluţbou, která umoţňuje drţitelům karet vybírat hotovost v bankách a směnárnách prostřednictvím POS terminálu či imprinteru nejen v tuzemsku, ale především v zahraničí, a to pomocí platební karty a po předloţení průkazu totoţnosti, tj. občanského průkazu nebo cestovního pasu. Tuto sluţbu majitelé karet ocení zejména v případech, kdy nemohou u obchodníka platit kartou, při poruše či absenci bankomatu v blízkém okolí nebo potřebují vyšší finanční částku, kterou z důvodu niţšího limitu na kartě nelze získat z bankomatu.

1.4

Výhody a nevýhody platebních karet

Vzrůstající obliba pouţívání platebních karet souvisí s výhodami, ale i nevýhodami, které tyto instrumenty přinášejí nejen svým drţitelům, ale také obchodníkům akceptujícím platební karty při platbách za zboţí a sluţby i vydavatelům karet. Zde jsou ty nejzásadnější, které jsem pro přehlednost rozdělila podle výše uvedených hledisek.

12

MASTERCARD. Osobní karty: Cashback [online]. © 1994-2014 [cit. 2013-11-07]. Dostupné z: http://www.mastercard.com/cz/personal/cz/viceokartach/cashback.html

16

Výhody pro drţitele karet: jednoduché a rychlé pouţití; stálý přístup k finančním prostředkům; moţnost provádění neplánovaných nákupů; vyšší bezpečnost oproti hotovosti; úrokový výnos v důsledku pozdějšího zúčtování transakcí; tuzemské i mezinárodní pouţití; úspora času a poplatků spojených se směnou zahraničních měn; výhodnější kurz pro zúčtování plateb; přehled o provedených transakcích platební kartou – kontrola nad výdaji; doplňkové sluţby a výhody pro drţitele spojené s danou platební kartou (pojištění ke kartě, slevové a věrnostní programy, moţnost volby designu karty); zvýšení osobní či firemní prestiţe; nouzové sluţby při ztrátě nebo krádeţi karty. Výhody karet pro firmy: optimalizace a kontrola cash-flow; zjednodušení administrativy spojené s výdaji zaměstnanců; vyšší bezpečnost (absence hotovosti); zvýšení firemní prestiţe; doplňkové sluţby (pojištění, asistenční sluţby, slevové a věrnostní programy).13

13

MASTERCARD. Výhody firemní karty [online]. © 1994-2014 [cit. 2013-11-08]. Dostupné z: http://www.mastercard.com/cz/firemni-karty/vyhody-firemni-karty.html

17

Výhody pro obchodní místa akceptující karty: jednoduché a rychlé pouţití; vyšší bezpečnost oproti hotovosti; niţší náklady na zpracování, úschovu a odvody trţeb do banky; zvýšení obratu obchodního místa; udrţení stávajících zákazníků a získání nových včetně zahraničních turistů; posílení konkurenceschopnosti obchodníka; zvýšení prestiţe obchodníka; garance provedené platby při dodrţení podmínek a bezpečnostních pravidel pro přijímání platebních karet. Výhody pro vydavatele karet: vyšší výnosy z poplatků za vydané platební karty, u kreditních karet i z úroků; vyšší výnosy za transakce platebními kartami a za výpis z karetních transakcí; udrţení stávajících zákazníků a získání nových; udrţení se v konkurenčním boji; niţší náklady na zpracování, úschovu a převozy hotovostí; rozšíření nabídky sluţeb – tzv. produktové balíčky dle poţadavků jednotlivých segmentů se zakomponováním platební karty; marketingové vyuţití platebních karet.14

14

SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. 1. Vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005, 276 s. ISBN 80-726-5073-4. s. 43–44.

18

Nevýhody pro drţitele karet: poplatky spojené s vydáním a následným pouţíváním platební karty; moţnost zneuţití karty v případě její ztráty či odcizení; ztráta anonymity; moţnost zvýšení výdajů. Nevýhody pro obchodní místa akceptující karty: nezbytnost odpovídajícího technického a technologického vybavení pro přijímání plateb; provize placené obchodníky bankám či organizacím zajišťujícím zúčtování transakcí; nutnost proškolení zaměstnanců.

19

2 BEZPEČNOST PLATEBNÍCH KARET Bezpečnosti platebních karet je věnována velká pozornost nejen na poli odborném, ale i mezi laickou veřejností. V souvislosti nejen s prevencí podvodů, ale i s případy zneuţití platebních karet se o ní hovoří otevřeně a je velmi často medializována. Obezřetné chování drţitelů platebních karet při jejich pouţívání je jistě na místě a mělo by být samozřejmostí. Bohuţel, ne vţdy tomu tak je. Z vlastní zkušenosti mohu říci, ţe za léta mé praxe v bankovnictví, jsem měla moţnost vidět bezpočet platebních karet, na kterých byly klienty – majiteli karty napsány PIN. Právě sami drţitelé karet jsou mnohdy nezodpovědní, zapomínají na bezpečnost svých financí a nedostatečně ochraňují spolu se svými platebními prostředky nejen své bezpečnostní ale i osobní údaje. Touto neopatrností pak můţe velmi snadno dojít ke zneuţití ztracené nebo odcizené platební karty nejen osobou cizí, ale mnohdy i osobou blízkou. Podvodných praktik v oblasti platebních karet je celá řada, počínaje prostou krádeţí karty, jejím paděláním či dalšími podvodnými technikami jako je skimming, phishing, instalace dotykových senzorů, skryté kamery nebo tzv. libanonské smyčky. Opomenout samozřejmě nelze ani zneuţití platebních karet pomocí internetu či obchodníkem. O těchto podvodných praktikách bylo jiţ napsáno mnoho, proto, abych vnesla trochu jiný pohled na problematiku bezpečnosti platebních karet a s ohledem na cíl mé práce a její praktickou část, podíváme se na bezpečnost a konkrétní zkušenosti s moderní a veřejností stále více ţádanější bezkontaktní technologií plateb u karet v zahraničí, kde jsou tyto platby vyuţívány déle neţ u nás. Následně se budu věnovat právní úpravě segmentu platebních karet, která s jejich bezpečností úzce souvisí.

2.1

Zneuţití platebních karet – případové studie

S postupným technologickým vývojem je soustava bezpečnostních prvků doplňována a zdokonalována. Přechod od platebních karet vybavených pouze magnetickým prouţkem pro čtení karty a zabezpečených pouze prostřednictvím podpisu ke kartám chráněným čipem a PIN kódem a následné bezkontaktní technologii přinesl zcela novou dimenzi v zajištění

20

bezpečnosti platebních karet a významným způsobem omezil případná podvodná jednání. Je však i tato technologie zcela bezpečná? V poslední době si i díky obchodní strategii českých bank získaly mezi klienty – uţivateli platebních karet – obrovskou popularitu platební karty umoţňující tzv. bezkontaktní platby u obchodníků. Hlavními argumenty pro vyuţití této technologie je nepopiratelné zrychlení transakcí oproti standardním platbám prováděným přes standardní platební terminály na pokladnách, které klientům přinášejí vyšší uţivatelské pohodlí a zároveň umoţňují bankám ovlivňovat

návyky

uţivatelů

karet

a

frekvenci

jejich

pouţívání

směrem

ke kaţdodenním drobným platbám. Zároveň byla aţ dosud ze strany českých, ale i zahraničních bank (kde je tato technologie jiţ delší dobu vyuţívána, u nás od roku 2011) akcentována i vysoká úroveň bezpečnosti těchto plateb15, která omezuje vyuţití bezkontaktního způsobu placení bez zadávání ochranného PIN kódu (tedy pouze pouhým přiloţením karty ke čtecí zóně terminálu) pomocí limitů pro počet a výši transakcí (soft limity pro online/offline terminály, hard limit, územní limity16). Tvrzení o bezpečnosti plateb prováděných prostřednictvím bezkontaktních karet a údajů k uţivatelům karet na nich uloţených dostala pováţlivou trhlinu na jaře roku 2012, kdy Velkou Británií otřásl skandál týkající se 13 milionů klientů Barclays, jednoho z největších britských bankovních domů a průkopníka na domácím trhu bezkontaktních platebních karet.17 Vyšlo najevo, ţe z bezkontaktních platebních karet (a to kreditních i debetních), které banka Barclays vydávala svým klientům, je moţné za pomoci jednoduše upraveného chytrého mobilního telefonu přečíst citlivé údaje o platební kartě a jejím drţiteli – konkrétně jeho jméno, datum platnosti karty a celé číslo karty, a to pouhým přiloţením přístroje do blízkosti platební karty. Tyto údaje nejsou na kartě ţádným způsobem šifrovány či jinak chráněny a přitom jsou u některých internetových obchodníků dostačující pro uskutečnění nákupu

15

BARCLAYS. Barclays contactless debit cards [online]. [cit. 2013-11-26]. Dostupné z: http://www.barclays.co.uk/Helpsupport/Barclayscontactlessdebitcards/P1242561764200 16 Měšec.cz. Bezpečnost bezkontaktních karet [online]. © 1998 – 2014 [cit. 2013-11-26]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/platebni-karty/bezkontaktni-platby/pruvodce/bezpecnostbezkontaktnich-plateb/ 17 HOUGH, Andrew. TELEGRAPH. Barclays "contactless" cards exposed to fraud [online]. 23. 03. 2012 [cit. 2013-11-26]. Dostupné z: http://www.telegraph.co.uk/technology/news/9163969/Barclays-contactless-cardsexposed-to-fraud.html

21

prostřednictvím Internetu. Na problém upozornili britští novináři z televizní stanice Channel 4, kteří v televizní reportáţi a na internetu názorně předvedli, jak lze výše popsaným způsobem data z karty jednoduše získat, a to bez vědomí oprávněného drţitele karty.18 Novináři obdobným způsobem testovali platební karty všech britských bank. Výsledek byl ten, ţe údaje bylo moţné získat pouze z debetních a kreditních karet Visa vydávaných bankou Barclays, u karet vydávaných ostatními britskými bankami zmiňovaný problém odhalen nebyl. Amazon.com se přes opakované výzvy britských médií nevyjádřil, Barclays i Visa v prvotních reakcích pochybení na své straně odmítly s tím, ţe ochrana základních údajů o platební kartě není nutná, neboť tyto údaje samy o sobě nemohou být zneuţity. Ţe není problém takto získaná data efektivně zneuţít např. pro podvodný nákup zboţí na internetu, dokázal úspěšný pokus novinářů uskutečněný prostřednictvím největšího internetového obchodu Amazon.com, kdy se novinářům opakovaně podařilo nakoupit a nechat si doručit zboţí na adresu, která neměla s majitelem karty nic společného. K zaplacení karty přitom stačilo vyuţít data, která získali načtením údajů ke kartě přes mobilní telefon. Novináři pouze vyuţili standardní obchodní politiky obchodníka, který při úhradě zboţí platební kartou poţaduje k autorizaci platby pouze číslo karty a jméno jejího majitele. Třímístný CVV kód na rubové straně platební karty jako dodatečný bezpečnostní prvek je v takovém případě pro majitele karty bezcenný, neboť ke staţení údajů o jeho kartě můţe dojít velmi snadno a nenápadně, především na veřejně přístupných místech s velkým pohybem lidí (typicky prostředky veřejné dopravy, eskalátory metra či zastávky autobusů, frekventované ulice, nákupní centra, ale i banky, úřady apod.) Ţe se nejedná o náhodné prolomení bezpečnostní ochrany karet vydávaných bankou, ale naopak o závaţný systémový problém týkající se konkrétního typu platebních karet, potvrdila

18

CHANNEL4. Millions of Barclays card users exposed to fraud [online]. 23. 03. 2012 [cit. 2013-11-26]. Dostupné z: http://www.channel4.com/news/millions-of-barclays-card-users-exposed-to-fraud

22

i odborná studie Centra počítačové bezpečnosti univerzity v Newcastlu.19 Banky následně přijaly taková opatření, která by měla znemoţnit takovýmto způsobem data z karty přečíst20. Dle společnosti Visa bylo v praxi jméno majitele karty zablokováno proti bezdrátovému datovému přenosu. Je však nutno poznamenat, ţe se to týká pouze nově vydávaných karet, protoţe banky zpravidla vyměňují klientům karty aţ po uplynutí jejich platnosti a ani odhalení britských novinářů nepřimělo Barclays k plošné výměně ohroţených platebních karet. Z aktuální zprávy národní karetní asociace UK Cards Association vyplývá, ţe právě podvodné transakce s platebními kartami prostřednictvím internetu a telefonických/poštovních objednávek (transakce typu „card-not-present“, CNP), ke kterým není samotná platební karta zapotřebí, zaznamenaly od roku 2002 prudký narůst v řádu desítek procent a dle posledních údajů tvoří ve Velké Británii více neţ 60% z celkového objemu podvodných transakcí (2012).21 I v průběhu roku 2013 britská média opakovaně informovala o dalších problémech týkajících se pouţívání bezkontaktních platebních karet. Deník The Guardian upozornil na opakované případy, kdy cestujícím v londýnském metru za jeho pouţití nevědomky platili dvakrát, neboť čtečky u vstupních turniketů metra a v autobusech automaticky provedly platbu jednorázové jízdenky prostřednictvím bezkontaktní platební karty, i kdyţ měli cestující nahrán elektronický předplatní kupón na městské kartě Oystercard.22 Rovněţ se objevily stíţnosti zákazníků významných britských obchodníků (mj. Marks & Spencer, Pret A Manger), kterým

19

EMMS, Martin. Practical Attack on Contactless Payment Cards. s. 1-2. [cit. 2013-11-26]. Dostupné z: http://homepages.cs.ncl.ac.uk/paul.dunphy/hwit/Emms.pdf 20 BRITTEN, Nick. TELEGRAPH. Your contactless card could be hacked by mobile phone [online]. 03. 06. 2013 [cit. 2013-11-26]. Dostupné z: http://www.telegraph.co.uk/finance/personalfinance/borrowing/creditcards/10095303/Your-contactless-cardcould-be-hacked-by-mobile-phone.html 21 FRAUD THE FACTS 2013: The definitive overview of payment industry fraud and how to prevent it. UK Payments Administration Ltd., London 2013, [online]. [cit. 2013-11-26]. Dostupné z: http://www.theukcardsassociation.org.uk/wm_documents/3533%20Fraud%20The%20Facts%20FINAL.pdf 22 JONES, Ruppert a Jill PAPWORTH. Why contactless cards can leave you with a losing deal. The Guardian [online]. 25. 05. 2013 [cit. 2013-11-26]. Dostupné z: http://www.theguardian.com/money/2013/may/25/contactless-cards

23

byla při placení kartou platebním terminálem automaticky strţena částka i z jejich druhé bezkontaktní karty, uvedl v této souvislosti zpravodajský server BBC.23

2.2

Právní úprava

Jak uţ jsem se zmínila v první kapitole, přesné vymezení platební karty v našem právním řádu nenajdeme. Obdobnou definici platební karty, tak jak nám ji předkládají autoři odborných monografií24, lze nalézt v zákoně č. 284/2009 Sb., o platebním styku platném od 1. 11. 2009. Tento zákon v §2 odst. 1 písm. d) a §2 odst. 3 písm. d) hovoří o zařízení či souboru postupů dohodnutých mezi poskytovatelem a uţivatelem, jeţ jsou vztaţeny k osobě uţivatele, a kterými dává platební příkaz, tj. pokyn, jímţ ţádá o provedení platební transakce. Tou se ve smyslu §2 odst. 1 písm. a) zákona rozumí vklad, výběr nebo převod peněţních prostředků z platebního účtu. Tyto transakce obecně spadají pod platební sluţby, kterým se věnuje celý §3 zákona a rozsáhle vyjmenovává, co platební sluţbou je a co nikoliv. Za platební sluţbu je tak moţné označit i vydávání platebních karet, jejich pouţívání v platebních terminálech a samotné provozování platebních terminálů. I kdyţ je současná právní úprava poněkud obecnějšího charakteru neţ předchozí úprava z roku 2002, je schopna pojmout elektronické a další platební prostředky a současně oddělit pojem elektronických peněţních prostředků od pojmu elektronických platebních prostředků. Mezi elektronické platební prostředky je tedy moţné zařadit zařízení splňující zákonnou definici, která fungují na elektronickém principu, tj. platební karty. V tomto zákoně byly kromě veřejnoprávní úpravy pro výkon platebních sluţeb zavedeny i změny soukromoprávních vztahů vznikajících mezi poskytovateli a uţivateli platebních sluţeb, např. v oblasti autorizace, způsobu a lhůt provádění platebních transakcí, úpravy informačních povinností nebo odpovědnosti.

23

HOWARD, Bob. Contactless 'charging errors' at Marks and Spencer. BBC [online]. 18. 05. 2013 [cit. 2013-11-26]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/business-22545804 24 Viz kapitola 1 této práce

24

Dalšími důleţitými právními normami v oblasti platebních karet jsou: Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách – zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem bank se sídlem na území České republiky, včetně jejich působení mimo území České republiky, a dále některé vztahy související s působením zahraničních bank na území České republiky; zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance; zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – platný od 1. 1. 2014, s dopadem na oblast platebních karet ve smyslu nutných smluvních ujednání s nimi spojených, které jsou podmínkou pro obdrţení platební karty a PIN jí přidělené; zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu; zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník – v hlavě šesté, trestní činy hospodářské, díl 1 trestné činy proti měně a platebním prostředkům; zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi – finanční arbitr je oprávněn v oblasti platebních karet rozhodovat konkrétní spory týkající se např. nevydání hotovosti při výběru z bankomatu, zneuţití platební karty při platbě u obchodníka třetí osobou, nebo neautorizovaných platebních transakcí. Některá ustanovení se v České republice transponovala pomocí vyhlášek České národní banky. Byla to především ustanovení technického rázu. Aktuálně jsou to: vyhláška č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku; vyhláška č. 140/2011 Sb., o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování; vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních sluţeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu odůvodnění k této vyhlášce; vyhláška č. 142/2011 Sb., o předkládání informací platebními institucemi, institucemi elektronických peněz, poskytovateli platebních sluţeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu České národní bance. Dále jsou to následující směrnice Evropského parlamentu a Rady:

25

směrnice 2007/64/ES o platebních sluţbách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES. Směrnice musela být transponována všemi členskými státy k 1. listopadu 2009. Byla přijata v souladu s principy volného pohybu sluţeb a kapitálu na vnitřním trhu a její úlohou bylo sjednotit principy úpravy platebních sluţeb v členských státech Evropské unie. Zavedla např. povinnosti poskytovatelů platebních sluţeb, poskytování informací uţivatelům platebních sluţeb a posílila ochranu spotřebitele jak proti nedůvodným poplatkům za poskytování informací, tak proti klamavým praktikám. Evropská komise dne 24. 7. 2013 publikovala v rámci tzv. platebního balíčku návrh revize této směrnice. Hlavní navrhovanou změnou je větší ochrana spotřebitele a úprava tzv. sluţby iniciování platby. Zvýšení ochrany spotřebitele před podvody či moţným zneuţitím platebního prostředku spočívá v případě neautorizovaných transakcí ve sníţení maximální spoluúčasti klienta ze 150 na 50 EUR. Ochrana spotřebitele se zvyšuje i pro poukazování a převody peněz mimo Evropskou unii a platby v jiných měnách neţ členských států EU. Sluţba iniciování platby je taková sluţba, která probíhá mezi prodejcem a bankou kupujícího, a která umoţňuje provádění elektronických plateb bez pouţití platební karty. Na poskytovatele těchto sluţeb se jiţ budou uplatňovat tytéţ standardy regulace a dohledu jako na všechny ostatní platební instituce. Současně budou muset všichni poskytovatelé platebních sluţeb zvýšit zabezpečení internetových transakcí pomocí sofistikovanějšího ověření totoţnosti zákazníka. Výsledkem budou lepší podmínky pro všechny zúčastněné strany a srozumitelnější platebně-právní rámec. Vzhledem k počtu změn, které je třeba provést, by měla být směrnice zrušena a nahrazena;25 směrnice 2009/110/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a obezřetném dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES.

25

Ministerstvo financí České republiky: Platební balíček [online]. © 2005-2013 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/regulace/platebni-sluzby-a-vyporadani-obchodu/zakladniinformace/2013/platebni-balicek-navrh-revize-smernice-13630

26

Důleţité je ještě zmínit tato nařízení a doporučení: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001. Tato právní norma mj. charakterizuje základní pojmy z oblasti platebních sluţeb nebo stanovuje povinnosti členských zemí v oblasti cenové politiky při provádění převodů v rámci domácího a přeshraničního platebního styku; nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1409/2013 o statistice platebního styku (ECB/2013/43), které upravuje metodiku shromaţďování statistických informací; doporučení Evropské centrální banky (EU) „Recommendations for the security of internet payments“ z 31. 1. 2013, jedná se o konečnou verzi „Doporučení pro zabezpečení internetových plateb" po dvouměsíční veřejné konzultaci v roce 2012.

Rada guvernérů ECB vzala 13. února 2014 na vědomí třetí zprávu o podvodech s platebními kartami, kterou připravil Výbor pro platební styk a zúčtování, a schválila její zveřejnění na internetových stránkách ECB společně s tiskovou zprávou.26 Obě zprávy byly zveřejněny 25. února 2014. Z publikace „Third report on card fraud“27 vyplývá, ţe podvody s platebními kartami vzrostly od roku 2008 poprvé v roce 2012, a to díky vyšší četnosti CNP podvodů, tj. zejména plateb internetových, telefonických či poštou. Podvodné operace měly celkově do té doby klesající tendenci. V této souvislosti Evropské fórum pro bezpečnost retailových (maloobchodních) plateb zdůraznilo potřebu vyšších bezpečnostních standardů a norem nezbytných především pro internetové platby s cílem sofistikovanější ochrany ukládání dat a poskytnutí tak vyšší ochrany uţivatelům platebních karet.

26

27

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Rozhodnutí přijatá Radou guvernérů ECB: Třetí zpráva o podvodech s platebními kartami [online]. 02/2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: https://www.ecb.europa.eu/press/govcdec/otherdec/2014/html/gc140221.cs.html EUROPEAN CENTRAL BANK. Third report on card fraud [online]. © European Central Bank, February 2014 [cit. 2014-04-23]. ISBN 978-92-899-1253-2 (online). Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/cardfraudreport201402en.pdf

27

3 ANALÝZA

VÝVOJE

POUŢÍVÁNÍ

PLATEBNÍCH KARET Platební karty v dnešní době pouţíváme tak automaticky, ţe málokoho z nás napadne myšlenka, kdy se vůbec tento nápad zrodil a jakým vývojem musely platební karty projít, neţ se staly tak samozřejmými. Letos je tomu právě jubilejních 100 let, kdy americká telefonní a telegrafní společnost Western Union Telegraph Company vydala roku 1914 první platební kartu.28 U nás se však platební karty začaly akceptovat mnohem později a ještě déle se začaly vydávat. Pojďme si stručně tyto základní milníky připomenout.

3.1

Východiska vývoje platebních karet v ČR Rok 1968 – první akceptované karty v ČSSR byly karty Diners Club, zprostředkované cestovní kanceláří ČEDOK; r. 1988 – zcela první plastová karta v ČSFR - Ţivnostenská banka vydává dispoziční kartu k Tuzexovým účtům29, vedených v "bonech"30; r. 1989 – Česká státní spořitelna a Slovenská štátna sporiteľňa vydávají první domácí kartu k výběru hotovosti v off-line bankomatech (tzv. spořitelní karta); r. 1990 – první mezinárodní kartu v ČR pod známkou VISA vydává Ţivnostenská banka; r. 1991 – první mezinárodní kartu v ČR pod známkou Eurocard/MasterCard vydává Komerční banka; první VISA Business karty vydané ve střední Evropě Ţivnostenskou bankou; r.

1992

–

zaváděny

první

bankomaty

napojené

na

mezinárodní

síť

Eurocard/MasterCard a VISA/Plus;

28

JUŘÍK, Pavel. Platební karty: ilustrovaná historie placení. 1. vyd. Praha: Libri, 2012, 204 s. ISBN 978-8072774-982. str. 50 29 účty, na které se konvertovaly zahraniční „západní“ měny v podobě tuzexových korun 30 papírové peníze nazývané „tuzexové poukázky“

28

r. 1992 – první autorizační terminál (Ţivnostenská banka) k prevenci podvodů; r. 1992 2. pol. – Česká státní spořitelna otevřela síť 7 ks bankomatů; r. 1993 – první platební terminály (Komerční banka); r. 1994 – ČSOB a Komerční banka vstupují do Asociace VISA a stávají se prvními "duálními" bankami; r. 1995 – první VISA GOLD karta v ČR vydaná Ţivnostenskou bankou; r.

1998

červenec

–

Česká

spořitelna

zapojila

své

bankomaty

do

sítě

Europay/MasterCard a začala vydávat katy Maestro a privátní karty Variant začala vyměňovat za domácí karty Eurocard/MasterCard; r. 1998 – zaloţení společnosti Diners Club Czech, s.r.o.; r. 1998 – mezi vydavatele karet patřilo 7 aktivních bank a počet vydaných karet dosáhl počtu 1 693 500 karet; r. 2000 – vydání první VISA PLATINUM karty v ČR (Ţivnostenská banka).31

3.2

Vývoj pouţívání platebních karet v ČR

Historie platebních karet v České republice není nikterak dlouhá. První karty se začaly vydávat a bankomaty k jejich pouţití instalovat v roce 1989. O rok později uţ jich bylo vydáno 10 tisíc a následující rok 121 tisíc. Miliónová hranice byla překonána roku 1996 a v roce 2011 uţ počet vydaných karet u nás přesáhl 10 milionů kusů, jak dokládá níţe uvedená tabulka 1. Počet bankomatů tak dramaticky nerostl. V roce 1989 to byly pouhé dva, o rok později sedm a roku 1991 rovných sto. Větší nárůst nastal aţ od poloviny 90. let, kdy na území ČR bylo jiţ přes 1 000 bankomatů. Nyní je jich bez mála 4 500. Z hlediska hustoty bankomatů na geografickou oblast je v ČR 54 bankomatů/1 000 km2.

31

SDRUŢENÍ PRO BANKOVNÍ KARTY. Profil ČR [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://profily.cardzone.cz/cr/profil_cr.pdf

29

Tabulka 1: Vývoj počtu vydaných karet a instalovaných ATM v ČR (1989-2013)

1989 Vydané karty (tis.ks) Instalovaných ATM

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

1

10

121

193

375

528

839

1285

1415

1861

2539

3961

2

7

100

214

564

795

979

1156

1337

1424

1502

1589

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Vydané karty 5296 6374 6867 7390 7865 8623 8931 9054 9268 10030 10172 10250 (tis.ks) Instalovaných 2350 2557 2850 2892 3096 3363 3534 3679 3868 4082 4299 4433 ATM Zdroj dat: SDRUŽENÍ PRO BANKOVNÍ KARTY. Profil ČR: Souhrnné statistiky ke stažení [online]. [cit. 201404-01]. Dostupné z:http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html; zpracování vlastní

Růst obliby karet v ČR názorně dokládá i níţe uvedený graf 1 za celé období 25 let. Zahrnuje všechny druhy karet, tj. debetní, kreditní i charge. Z grafu je zřejmý masivní nárůst vydávaných karet od roku 1998, kdy se začaly vydávat i jako karty čipové.

Graf 1: Vývoj počtu vydaných karet a instalovaných ATM v ČR (1989-2013) 12000 10000 8000

Vydané karty (tis.ks)

6000

Instalovaných ATM

4000 2000 0

rok

Zdroj dat: SDRUŽENÍ PRO BANKOVNÍ KARTY. Profil ČR: Souhrnné statistiky ke stažení [online]. [cit. 2014 -04-01]. Dostupné z: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html; zpracování vlastní

30

Tabulka 2: Vývoj počtu obchodních míst a terminálů EFT POS v ČR (1988-2013)

1988 Obchodní místa Terminály EFT POS

554

2001

1989 635

2002

1990 743

2003

1991 925

2004

1992 1175

2005

1993 3100

2006

1994 5930 4 2007

1995

1996

1997

1998

1999

2000

8200 12000 13500 20050 24730 26330 65 2008

200 2009

2985 2010

4838 2011

6887 10283 2012 2013

Obchodní 34016 40224 48723 51393 54667 53265 54340 58007 62614 65293 69878 73991 83500 místa Terminály EFT POS 16816 25439 31678 37394 42909 41875 45539 49928 53376 57637 59838 64365 70734 Zdroj dat: SDRUŽENÍ PRO BANKOVNÍ KARTY. Profil ČR: Souhrnné statistiky ke stažení [online]. [cit. 201404-01]. Dostupné z:http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html; zpracování vlastní

Platební karta se stala nejprve velmi oblíbeným prostředkem k výběru hotovosti v bankomatech a postupně se začala vyuţívat i k bezhotovostním platbám u obchodníků. Obchodníků akceptujících platební karty začalo přibývat a roku 1996 jejich počet dosáhl 12 000, jak vyplývá z tabulky 2. V současnosti počet obchodních míst činí téměř 84 000 a úměrně s tímto trendem stoupá i počet POS terminálů, jak ukazuje následující graf 2. Pouze v letech 2006-2007 došlo u obou ukazatelů k mírnému poklesu v důsledku konsolidace obchodních míst. Rozdíl mezi počtem POS terminálů a počtem obchodních míst je dán větším počtem POS terminálů v jedné provozně, jako je tomu zejména na pokladnách supermarketů. Graf 2: Vývoj počtu obchodních míst a terminálů EFT POS v ČR (1988-2013) 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0

Obchodní místa Terminály EFT POS

rok Zdroj dat: SDRUŽENÍ PRO BANKOVNÍ KARTY. Profil ČR: Souhrnné statistiky ke stažení [online]. [cit. 201404-01]. Dostupné z: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html; zpracování vlastní

31

Čipové karty32 se v České republice začaly vydávat roku 1998. Zavádění čipové technologie mělo a samozřejmě i nadále má, vzhledem k vyšší bezpečnosti a rychlejší obsluze u terminálů na obchodních místech, vysoký podíl na počtu vydávaných těchto a hybridních platebních karet vůči kartám jen s magnetickým prouţkem. Graf 3: Vývoj trhu čipových karet v ČR (2006-2013)

12000 10000 8000

Vydané karty (tis. ks)

6000 EMV konvertovaných ATM

4000 2000 0

rok

Zdroj dat: SDRUŽENÍ PRO BANKOVNÍ KARTY. Profil ČR: Statistiky čipových karet ke stažení [online]. [cit. 201404-01]. Dostupné z:http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html; zpracování vlastní

Z výše uvedeného grafu 3 lze vyčíst, jak se od roku 2006, kdy banky začaly masově vydávat čipové, resp. hybridní karty, migrovalo na čipovou technologii. Drtivá většina karet byla zmigrována do tří let. Koncem roku 2006 byl zmigrován významný počet platebních karet a elektronických zařízení pro jejich akceptaci, a to 97,5 % bankomatů, 84,3 % POS terminálů, 44,2 % debetních a 32,6 % kreditních karet v oběhu. Koncem roku 2010 bylo pro standard EMV zmigrováno v tu dobu všech 4 082 bankomatů, 77 597 POS terminálů (99,93 %) a 9 464 549 čipových karet (96,94 %).33

32

Dle standardu vytvořeného konsorciem společností Eurocard-Mastercard-VISA, který umoţňuje jejich komunikaci s elektronickými zařízeními, se označují také jako EMV karty. 33 SDRUŢENÍ PRO BANKOVNÍ KARTY. Profil ČR [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://profily.cardzone.cz/cr/profil_cr.pdf

32

Výsledky a statistiky Z uvedených statistických údajů je zřejmé, ţe vydaných platebních karet, instalovaných bankomatů, obchodních míst i POS terminálů v České republice kontinuálně přibývá. Z analýzy České bankovní asociace34 vyplývá, ţe česká populace platební kartou u obchodníků platí stále častěji, a to i menší částky. Ve srovnání s rokem 2012 došlo k výraznému sníţení výše průměrné platby kartou z 600 na 205 Kč v roce loňském. Tato situace je bezpochyby dána rozvojem bezkontaktní technologie placení, ať uţ prostřednictvím platebních karet, nálepek či mobilních telefonů s NFC technologií. Bezkontaktní platební karty tvořily k říjnu loňského roku 36 % všech vydaných platebních karet v ČR. Dá se očekávat, ţe i v roce letošním bude tento trend pokračovat a poměr kontaktních a bezkontaktních karet se bude postupně vyrovnávat. Překvapivě také došlo k nárůstu objemu transakcí v bankomatech o necelá 2 %, tedy o 12,35 mld. Kč na 641,86 mld. Kč. Podobný procentuální nárůst vykázal i celkový počet výběrů z bankomatů, který se zvýšil o 3,5 mld. Kč na 175,83 mld. Kč. Z komparace objemu bezhotovostních transakcí u obchodníků a objemu výběrů z bankomatu tak vyplývá, ţe platební karta je stále v hojné míře vyuţívána především jako nástroj pro platbu v hotovosti, nikoli pro platbu bezhotovostní. V celkovém součtu tvořily v loňském roce výběry z bankomatu téměř 70 % objemu všech karetních transakcí, platby u obchodníků pak zcela logicky pouhých 30 %. Z hlediska počtu transakcí je však tento poměr opačný. Vysvětlení má prosté. Platební kartou jsou totiţ díky masivnímu pouţívání bezkontaktních karet a NFC transakcí v průměru hrazeny niţší částky, neţ jaké jsou vybírány z bankomatů. Objem zahraničních plateb platebními kartami na celkovém objemu činil v loňském roce 12 %, čímţ se sníţil ve srovnání s předchozím rokem 2012 o pouhé 1 %.

34

BUBÁK, Zdeněk. Transakce platebními kartami - vedou bankomaty, ale bezkontaktní placení raketově roste. Bankovnipoplatky.com [online]. Copyright © 2005 - 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/transakce-platebnimi-kartami-vedou-bankomaty-ale-bezkontaktniplaceni-raketove-roste-22596

33

Kontinuální pokles také zaţívá sluţba Cash Advance, tj. výběr hotovosti na přepáţkách bank a směnáren. Meziročně došlo k úbytku počtu těchto transakcí o více jak 16 %. Vedle stále populárnějších bezkontaktních plateb dochází ke zvyšování nejen počtu, ale i objemu tzv. NFC transakcí, bezhotovostních plateb prostřednictvím platební karty v mobilním telefonu. Tuzemské banky provozují tuto sluţbu ve spolupráci s mobilními operátory od počátku roku 2013. V posledním čtvrtletí loňského roku se uskutečnily transakce pomocí této sluţby v objemu jiţ téměř 12 miliard Kč. Během prvního čtvrtletí letošního roku byla s vyuţitím bezkontaktní technologie uskutečněna platební kartou kaţdá třetí transakce. Český trh má nejlepší výsledky na jednu bezkontaktní kartu Visa v regionu Visa Europe. Připadají na ni dvě bezkontaktní transakce za měsíc. Například v Polsku je to 1,4 transakce a na Slovensku 1,3. Česká republika se tak v tomto ohledu řadí k nejvyspělejším evropským zemím. V oběhu je 4,32 milionu bezkontaktních karet, které lze pro bezkontaktní platby vyuţít na více neţ 31 tisících obchodních míst.

3.3

Česká spořitelna, a. s. jako vydavatel platebních karet v ČR

Česká spořitelna je moderní banka orientovaná na drobné klienty, malé a střední firmy a na města a obce. V České republice je bankou s největším počtem klientů (přes 5,3 mil.) a nejširší sítí poboček, bankomatů a platbomatů ve srovnání s ostatními bankami. Jako první banka v ČR masově zavedla bezkontaktní technologii a jiţ více neţ 600 000 jejích klientů ji vyuţívá. Na poli inovací se jí podařilo stát se jednou z prvních bank na trhu, nabízejících svým klientům moţnost platit bezkontaktními nálepkami (od srpna loňského roku). Tyto důvody, mé působení v ní a tím i přístup k interním statistickým údajům mne vedly k myšlence analyzovat vývoj pouţívání platebních karet právě na příkladu České spořitelny, a. s. jako jednoho z největších vydavatelů platebních karet v České republice. K níţe uvedeným statistickým údajům je nutné uvést, ţe od roku 2010 se interní statistiky v ČS, a. s. vytváří v jiné struktuře, z čehoţ vyplývá, ţe data do časové řady, která jsem měla k dispozici, jsem musela třídit a vybraná poté slučovat, přičemţ nynější statistická data se vykazují měsíčně, předchozí jsou roční agregace.

34

ČS, a. s. začala vydávat platební karty jiţ v roce 1989 a jejich přijímání v obchodní síti zahájila v roce 1991. Počtem vydaných karet a výší obratu plateb kartou u obchodních partnerů, patří mezi nejvýznamnější banky na českém trhu. Ke konci loňského roku banka vydala více neţ 3,2 mil. karet. Z níţe uvedeného grafu 4 je zřejmé, ţe mezitímco o debetní karty je stále větší zájem a jejich počet roste, u kreditních karet je trend opačný. Graf 4: Vývoj počtu vydaných platebních karet – ČS, a. s. (2007-2013)

počet karet (v tis.ks)

4,000 3,500 3,000 2,500 2,000 1,500 1,000 500 0

karet celkem debetní kreditní + charge

2007

2008

2009

2010 rok

2011

2012

2013

Zdroj dat: ČS, a.s., interní zdroj, nepublikováno; zpracování vlastní

Na následujícím grafu 5 můţeme vidět stále se zvyšující podíly u oblíbených debetních karet ve výběrech hotovosti z bankomatů, tak i v platbách u obchodníků. ATM je stále významný kanál, neboť i přes současné moderní trendy je objemově významnější neţ POS transakce. Je to dáno jednak tím, ţe klienti České spořitelny mají výběry velmi často zdarma (sluţba v rámci některého typu účtu) a navíc síť bankomatů ČS je velmi rozšířená, čítá 153035 ATM a platbomatů včetně. Dalším důvodem je samozřejmě skutečnost, ţe drtivé většině zaměstnané populace je mzda zasílána na bankovní účet, kterou vybírají právě prostřednictvím sítě bankomatů. Jak je z grafu zřejmé, o sluţbu Cash Advance je zájem minimální – v uvedeném objemu transakcí je tak zanedbatelná, ţe se ani graficky neprojeví.

35

ČESKÁ SPOŘITELNA. O nás: Profil České spořitelny [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/profil-ceske-sporitelny-d00014413

35

Graf 5: Vývoj objemu transakcí – debetní karty – ČS, a. s. (2001-2009)

400 350

mld. Kč

300 250 200 150 100 50 0 2001

2002

2003

Obchodníci

2004

2005

ATM (bankomaty)

2006

2007

Cash Advance

2008

2009

Celkem


Nárůst obliby transakcí platebními kartami vydanými Českou spořitelnou dokládá níţe uvedený graf 6. Tento vývoj odpovídá ochotě drţitelů platebních karet pouţívat je i pro běţné nákupy a ochotě bank uzavírat smlouvy s dalšími obchodníky, včetně internetových obchodů.

počet uskutečněných transakcí (v mil.)

Graf 6: Vývoj počtu karetních transakcí (issuing) – ČS, a. s. (2001-2013)

250 200 150 100 50 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Zdroj dat: ČS, a.s., interní zdroj, nepublikováno; zpracování vlastní

36

Vývoj objemu transakcí platebními kartami České spořitelny měl zpočátku velmi vzestupnou tendenci, která se od roku 2007, kdy dosáhla hodnoty 300 mld. Kč, zvyšuje jen pozvolna. Viz následující graf 7.

objem uskutečněných transakcí (v mld. Kč)

Graf 7: Vývoj objemu karetních transakcí (issuing) – ČS, a. s. (2001-2013)

400 300 200 100 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Zdroj dat: ČS, a.s., interní zdroj, nepublikováno; zpracování vlastní

Mezitímco vývoj počtu a objemu karetních transakcí ve výše uvedených grafech 6 a 7 asi příliš nepřekvapí, vývoj hodnoty průměrné karetní transakce v grafu 8 je překvapivý na první pohled. Vysvětlení je však jednoduché. Vzhledem k tomu, ţe hotovost se tradičně a hojně pouţívala a stále pouţívá pro nízké nákupy (kde spotřebitelům "nestálo za to vytahovat kartu"), při zmíněném vytlačování hotovosti jdou banky obecně s kartami právě do segmentů nízkých plateb s masivní podporou bezkontaktních technologií, o čemţ právě svědčí vývoj v grafu 8.

hodnota transakce v Kč

Graf 8: Vývoj hodnoty průměrné karetní transakce (issuing) – ČS, a. s. (2001-2013) 2,400 2,300 2,200 2,100 2,000 1,900 1,800 1,700 1,600 1,500 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Zdroj dat: ČS, a.s., interní zdroj, nepublikováno; zpracování vlastní

37

Z níţe uvedených grafů 9 a 10 je patrné, ţe nejen samotný počet, ale také objem transakcí realizovaných prostřednictvím POS terminálů rok co rok roste. Svědčí to o stále větší oblíbenosti tohoto druhu platby za zboţí a sluţby mezi drţiteli karet.

Počet realizaovaných transakcí (v mil.)

Graf 9: Vývoj počtu transakcí POS (acquiring) – ČS, a. s. (2006 - 2013)

250 200 150 100 50 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013


Oba grafy mají na první pohled shodnou stoupající tendenci. Počet transakcí však k poměru jejich objemu roste mnohem dynamičtěji.

Objem realizovaných transakcí (v mld. Kč)

Graf 10: Vývoj objemu transakcí POS (acquiring) – ČS, a. s. (2006 - 2013)

500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013


Pokud je tento trend navíc podporován bezkontaktní technologií, která útočí zejména na segment low value payments, jak uţ jsem zmiňovala, jde růst vývoje počtu i objemu bezkontaktních transakcí opravdu strmě vzhůru, jak můţeme vidět na následujících grafech

38

11 a 12. Drţitelé karet si bezkontaktní technologii za poslední roky velmi oblíbili i pro transakce s PIN nad 500 Kč.

počet transakcí (v tis.)

Graf 11: Vývoj počtu bezkontaktních transakcí – ČS, a. s. (2011-2013) 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2011

2012

2013


Poznámka: K uvedeným grafům 11 a 12 je nutno uvést, ţe vzhledem k datu počátku vydávání bezkontaktních platebních karet, byla za rok 2011 k dispozici data pouze za období 8-12/2011.

objem transakcí (v mil. Kč)

Graf 12: Vývoj objemu bezkontaktních transakcí – ČS, a. s. (2011-2013)

14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 2011

2012

2013


Dalším trendem je skutečně dramatický růst internetových transakcí co do počtu (graf 13) i objemu (graf 14). Uţivatelé karet i internetu se naučili a zvykli, ţe platba kartou přes internet je jedním z nejjednodušších a nejbezpečnějších kanálů. Na následujících grafech můţeme vidět kontinuální nárůst, který se za poslední 4 roky u obou ukazatelů s malým 39

rozdílem takřka shodně ztrojnásobil. Tento trend Česká spořitelna ve velmi brzké době podpoří sluţbou 3D Secure, tj. zavedením zabezpečených internetových plateb, kdy veškeré tyto transakce budou zabezpečeny autorizačním kódem, jenţ bude zaslán na mobilní telefon klienta formou SMS. Graf 13: Vývoj počtu internetových transakcí – ČS, a. s. (2010-2013)

počet transakcí (v tis.)

7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2010

2011 2012 2013 Zdroj dat: ČS, a.s., interní zdroj, nepublikováno; zpracování vlastní

Očekává se, ţe oblíbenost těchto transakcí mezi uţivateli a vývoj počtu i objemu transakcí na internetu se bude velmi pravděpodobně i do budoucna zvyšovat.

Objem transkací ( v mld. Kč)

Graf 14: Vývoj objemu internetových transakcí – ČS, a. s. (2010-2013)

7 6 5 4 3 2 1 0 2010

2011

2012

2013


Česká spořitelna začala jako první banka na českém trhu vydávat bezkontaktní karty a vytvářet síť míst pro jejich pouţití. Po více neţ dvou letech je bezkontaktní technologie velkým hitem, o čemţ svědčí její masová rozšířenost. Všechny karty se postupně mění 40

na bezkontaktní. Pokud to však klient z jakéhokoliv důvodu odmítne, je moţné mu bezkontaktní funkci vypnout.

Výsledky a statistiky Celkový počet platebních karet vydaných Českou spořitelnou překročil ke konci roku 2013 hranici 3,2 mil. kusů, coţ je v meziročním srovnání nárůst o 2 %. Banka tak stále potvrzuje své dominantní postavení na trhu platebních karet. V celkovém součtu je zahrnuto jiţ více neţ 1,7 mil. bezkontaktních karet. Miliontá bezkontaktní platební karta byla vydána začátkem června loňského roku. V srpnu pak ČS uvedla na trh bezkontaktní nálepku s funkcí debetní karty, která si mezi klienty získala velkou oblibu. Bezkontaktní nálepky jsou totiţ ještě pohodlnější neţ bezkontaktní karty a jsou přitom stejně bezpečné. Za 4 měsíce jich bylo vydáno 44 tis. V roce 2013 klienti České spořitelny utratili platebními kartami 105 mld. Kč, coţ je v porovnání s předchozím rokem o 7 % více. Počet transakcí meziročně rostl ještě rychleji, a to o 15 % na téměř 140 milionů. Rostoucí počet transakcí je důsledkem masového rozšiřování bezkontaktních karet a stále častějšího vyuţívání platebních karet i u menších nákupů. Na jednu kartu bylo u obchodníků provedeno v průměru 43 transakcí. Průměrná roční útrata u obchodníků na jednu kartu byla 32 469 Kč. Rovněţ se kontinuálně zvyšuje oblíbenost nakupování u internetových obchodníků, kde bylo v roce 2013 kartami České spořitelny nakoupeno za 5,9 mld. Kč, coţ je v průměru 1 833 Kč na jednu kartu. Během loňského roku bylo uskutečněno přes platební terminály České spořitelny více neţ 163 mil. transakcí, jejichţ celkový objem přesáhl 135,3 mld. Kč. V meziročním srovnání jde o nárůst o 14 % v počtu a o 8 % v objemu transakcí. Výše průměrné transakce byla 824 Kč a v porovnání s předchozím rokem se sníţila o 44 Kč, a to hlavně zásluhou stále častějšího vyuţívání platebních karet včetně bezkontaktních transakcí.

41

V ČR si Česká spořitelna rozsahem své bankomatové (ATM) sítě dlouhodobě udrţuje vedoucí pozici na trhu. V průběhu roku 2013 opět navýšila počet bankomatů a platbomatů o 64 na celkových 1 530, z toho je ATM pouze pro výběry 1 362, pro výběry i vklady 41, pouze pro vklady 13 a platbomatů je 114. ČS provozuje více neţ 250 bankomatů, které mohou obsluhovat i nevidomí klienti. Jejich počet se neustále rozšiřuje, stejně jako síť vkladových bankomatů, které kromě standardních sluţeb umoţňují svým klientům vloţit hotovost nejen na účet vedený Českou spořitelnou, ale i na účet vedený u jiné banky v ČR. Těchto v současné době provozuje 54 a za rok 2013 jich přibylo 13. Od počátku loňského roku si klienti mohou při výběru z bankomatů České spořitelny zvolit nominální hodnotu vybíraných bankovek. Bankovky v nominální hodnotě 200, 1 000 a 2 000 Kč, které bankomaty České spořitelny nabízely doposud, nově doplnila i hodnota 500 Kč. Ve všech platbomatech je od května 2013 moţné platit faktury přes QR kódy. V roce 2013 bylo v ATM síti České spořitelny provedeno téměř 93 mil. výběrů hotovosti. Objem výběrů hotovosti dosáhl částky 307,5 mld. Kč. Průměrná částka výběru činila 3 312 Kč.

3.4

Vývoj pouţívání platebních karet v EU a Eurozóně

Po téměř dokončené migraci úhrad a přímých inkas na Jednotnou oblast pro platby v eurech (SEPA36), obrací nyní Eurosystém svou pozornost na harmonizaci kartových plateb. Nová komplexní zpráva „Card payments in Europe – a renewed focus on SEPA for cards“37, připravená Evropskou centrální bankou, vysvětluje základní pojmy, poskytuje souhrnnou statistiku na úrovni Evropské unie (EU) a rovněţ přibliţuje názory a opatření Eurosystému v oblasti SEPA pro platební karty. Ta má za konečný cíl harmonizovanou, konkurenční a inovativní evropskou oblast pro platby kartou.

36 37

Single Euro Payments Area EUROPEAN CENTRAL BANK. Card payments in Europe – a renewed focus on SEPA for cards [online]. © European Central Bank, April 2014 [cit. 2014-04-29]. ISBN ISBN 978-92-899-1363-8 (online). Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/cardpaymineu_renfoconsepaforcards201404en.pdf

42

Platby kartou jsou nejčastěji pouţívaným a nejrychleji rostoucím nástrojem pro retailové platby v Evropě. Zatímco v roce 2000 bylo jimi provedeno téměř 13 mld. transakcí, o 12 let později uţ to bylo takřka 40 mld. (viz graf 15 a tabulka 3). Počet těchto plateb navíc nadále roste v kaţdé zemi EU bez výjimky. Graf 15: Vývoj počtu transakcí platebními kartami v EU a Eurozóně (2008-2012) 50

v mil.

40 30

Eurozóna EU

20 10 0 2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: EUROPEAN CENTRAL BANK. Statistical Data Warehouse [online]. 23. August 2013 [cit. 2014-0411]. Dostupné z: http://sdw.ecb.europa.eu/reports.do?node=1000004051; zpracování vlastní

Kontinuální nárůst karetních transakcí v letech 2008-2012 můţeme vidět na výše uvedeném grafu 15. Tento trend má jak v Eurozóně, tak i v celé Evropské unii takřka symetrickou úroveň, která se v posledních letech zvětšuje. Tabulka 3: Vývoj počtu transakcí platebními kartami v EU a Eurozóně (2008-2012) 2008

2009

2010

2011

2012

Eurozóna (v mil.)

18,087.52

19,142.69

20,617.89

22,189.07

23,581.19

EU (v mil.)

29,667.64

31,562.25

34,173.56

37,124.25

39,817.84


Podíváme-li se na vývoj počtu transakcí v konkrétních číslech v uvedené tabulce 3, můţeme z ní vyčíst, ţe v roce 2012 bylo v Eurozóně ve srovnání s rokem 2008 realizováno o 5,5 mil. transakcí více a v EU dokonce o 10,2 mil. Ve vzájemné komparaci pak činil rozdíl v roce 2008 mezi transakcemi kartou v Eurozóně a v EU 11,6 mil., v roce 2012 uţ to bylo 16,2 mil.

43

Co se týče objemu transakcí platebními kartami znázorněných v grafu 16, tam uţ vývoj zdaleka tak kontinuální není. Povšimněme si zejména propadu objemu transakcí za EU v roce 2009, přičemţ v Eurozóně jejich hodnota nadále, i kdyţ nepatrně, rostla. Graf 16: Vývoj objemu transakcí platebními kartami v EU a Eurozóně (2008-2012) 2500

v mld. EUR

2000 1500

Eurozóna EU

1000 500 0 2008

2009

2010

2011

2012


Z konkrétních údajů v následující tabulce 4 je zřejmé, ţe mezitímco za celou EU došlo v roce 2009 k propadu objemu transakcí platebními kartami o téměř 37,5 mld. EUR, v Eurozóně i nadále přetrvával rostoucí trend a objem transakcí se v daném roku zvýšil o 18,6 mld. I přes zmíněný pokles zaznamenal objem transakcí v EU oproti roku 2008 navýšení o 378,31 mld. EUR, zatímco v Eurozóně se zvýšil jen o 221,3 mld. EUR. Ve vzájemné komparaci pak činil rozdíl v roce 2008 mezi objemem v Eurozóně a v EU takřka 683 mld. EUR, v roce 2012 uţ to bylo 840 mld. EUR. Tabulka 4: Vývoj objemu transakcí platebními kartami v EU a Eurozóně (2008-2012) 2008

2009

2010

2011

2012

Eurozóna (v mld. EUR)

982,94

1001,52

1074,06

1144,9

1204,21

EU (v mld. EUR)

1665,86

1628,43

1781,61

1913,53

2044,17


44

Jedním z dalších parametrů umoţňující srovnávat rozvinutost kartového trhu a oblibu karet u spotřebitelů, je počet transakcí platebními kartami na jednoho obyvatele. Níţe uvedený graf 17 znázorňuje u populace v EU i Eurozóně kontinuální růst, vykazující totoţný trend s vývojem počtu transakcí platebními kartami obecně (viz graf 15). Graf 17: Vývoj počtu transakcí kartami na 1 obyvatele v EU a Eurozóně (2008-2012) 80 70

Eurozóna EU

60 50 2008

2009

2010

2011

2012


Z údajů v následující tabulce 5 je patrné, ţe oproti roku 2008 vzrostl počet transakcí platebními kartami na 1 obyvatele v Eurozóně průměrně o 14,67 a v EU o 19,46. Ve vzájemné komparaci pak činil rozdíl v roce 2008 mezi počtem v Eurozóně a v EU průměrně 3,43 transakce, v roce 2012 uţ to bylo průměrně 8,22 transakce ve prospěch EU. Tabulka 5: Vývoj počtu transakcí kartami na 1 obyvatele v EU a Eurozóně (2008-2012) 2008

2009

2010

2011

2012

Eurozóna

56,09

58,17

62,47

66,75

70,76

EU

59,52

63,11

68,1

73,83

78,98


45

Následující graf 18 zachycuje v uvedeném období zpočátku diametrálně odlišný vývoj průměrné hodnoty jedné transakce. Zatímco v roce 2008 původně vyšší průměrná hodnota jedné transakce v EU poměrně dramaticky propadla v roce následujícím pod úroveň průměrné hodnoty v Eurozóně, ta zdaleka nezaznamenala takový výkyv a její tendence je za celé uvedené období sestupná. O to zajímavější je naprostá shoda této hodnoty v roce rok 2010 a následný společný klesající trend. Graf 18: Vývoj průměrné hodnoty jedné transakce v EU a Eurozóně (2008-2012) 57 56 v EUR

55 54

Eurozóna EU

53 52 51 50 2008

2009

2010

2011

2012


Z hodnot v následující tabulce 6 je za poslední 3 roky uvedeného období patrná postupná vyrovnanost průměrné hodnoty jedné transakce v EU i Eurozóně. Zatímco v roce 2008 činila v EU 56,2 a v Eurozóně 54,3, o 2 roky později dosáhla vzácné shody s hodnotou 52,1. Ta nadále u obou klesá. Tabulka 6: Vývoj průměrné hodnoty jedné transakce v EU a Eurozóně (2008-2012) 2008

2009

2010

2011

2012

Eurozóna (v EUR)

54,3

52,3

52,1

51,6

51,1

EU (v EUR)

56,2

51,6

52,1

51,5

51,3


46

Výsledky a statistiky Přestoţe počet transakcí platebními kartami kontinuálně stoupá a celkový objem transakcí zaznamenal v EU i Eurozóně po roce 2009 výrazné oţivení, průměrná hodnota jednotlivých transakcí stále zaostává za úrovněmi, jichţ spotřebitelské výdaje dosahovaly v předchozích letech, a stále klesá. Tento pokles můţe být způsoben niţšími spotřebitelskými útratami a sniţováním maloobchodních cen vybraného zboţí, lze jej však vysvětlit i tím, ţe rostoucí počet spotřebitelů -- drţitelů karet, začal platební karty vyuţívat i pro menší transakce. Takové vysvětlení má oporu v rostoucím počtu transakcí na jednoho obyvatele i na jednu platební kartu. Pouţívání karet, ačkoli je efektivní, bezpečné a spolehlivé, stále nedosahuje v EU svého potenciálu, byť řada faktorů ukazuje na jeho existenci. Počet plateb kartou na obyvatele za rok vykazuje totiţ, ačkoliv tomu výše uvedený graf a tabulka souhrnně neodpovídají, vysokou různorodost. Zatímco průměrný Švéd provede za rok 230 plateb kartou, Bulhar, Rumun a Řek méně neţ 10. Češi jsou na tom s 30 transakcemi jen o něco málo lépe. Hůře uţ jsou na tom, kromě tří zmiňovaných, jen Italové a Maďaři. Portugalští spotřebitelé uhradí prostřednictvím karty více neţ dvojnásobek (5 200 EUR) toho, co Španělé (2 300 EUR) a Italové (2 100 EUR). Obecně je pouţívání kartových plateb ve většině zemí střední a jihovýchodní Evropy mimořádně nízké, coţ představuje výrazný růstový potenciál. Avšak i země s tak rozšířeným pouţíváním platebních karet, jako je Francie, by musela zvýšit počet kartových plateb o 72 %, aby dosáhla úrovně tří vedoucích zemí – Lucemburska (12 000 EUR), Švédska a Anglie. SEPA pro platební karty má za cíl harmonizovat zásady, obchodní postupy a pravidla a technické normy související s platbami kartou. V tomto ohledu Evropská centrální banka vítá návrh nařízení o mezibankovních poplatcích za platební transakce zaloţené na kartách i návrh směrnice o platebních sluţbách na vnitřním trhu, neboť nařízení potvrzuje jednu z klíčových zásad SEPA pro platební karty, a to oddělení kartového systému od zpracování plateb a nařízení i směrnice se zabývají několika překáţkami integrace vyplývajícími ze stávajících obchodních postupů a pravidel.

47

Bude nezbytné, aby účastníci trhu a další zainteresované strany hráli v tomto procesu aktivní roli, zejména při vymezení strategických zásad pro evropský trh platebních karet, tvorbě konkurenčního trhu zpracování kartových plateb i přípravě a provádění technických norem. Eurosystém bude v tomto ohledu nadále poskytovat odborné vedení a usnadňovat spolupráci.38

38

EUROPEAN CENTRAL BANK. Card payments in Europe – a renewed focus on SEPA for cards [online]. © European Central Bank, April 2014 [cit. 2014-04-29]. ISBN ISBN 978-92-899-1363-8 (online). Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/cardpaymineu_renfoconsepaforcards201404en.pdf

48

4 STUDIE

POUŢÍVÁNÍ

KARET

A

ODHAD

VÝVOJE V této části práce budou prezentovány výsledky vlastního výzkumu uţivatelského chování drţitelů platebních karet v České republice. Cílem výzkumu bylo zmapovat nejen chování, ale i zkušenosti, názory a preference uţivatelů platebních karet v České republice ve všech oblastech moţného vyuţívání tohoto platebního prostředku se zaměřením i na bezpečnostní rizika související s pouţíváním platebních karet. Cílovou skupinou byli „finančně gramotnější“ uţivatelé platebních karet navštěvující finanční server Měšec.cz, jehoţ šéfredaktora, pana Dalibora Z. Chvátala, jsem s ţádostí o zveřejnění mého výzkumu oslovila.

4.1

Studie pouţívání karet – realizovaný vlastní výzkum

Výzkum měl kvantitativní charakter. Sběr dat probíhal elektronickou formou na výše uvedeném serveru pod názvem „Jak pouţíváte platební karty?“ od 13. 3. 2014 do 3. 4. 2014 prostřednictvím dotazníku vytvořeného na sluţbě Google Docs. Dotazník obsahoval celkem 20 povinných otázek, u nichţ měli respondenti označit jednu odpověď (nebylo-li uvedeno jinak), která se nejvíce blíţí skutečnosti nebo jejich názoru, příp. se mohli k dané otázce jinak vyjádřit. Otázky mají logický sled a jsou koncipovány tak, aby měly náleţitou vypovídací hodnotu

pro

cíl

mé

diplomové

práce.

Zcela

záměrně

jsem vynechala

otázky

sociodemografického charakteru, neboť pro můj výzkum není důleţité „kdo“, ale „jak“ platební kartu pouţívá. S ohledem na cílovou skupinu jsem rovněţ záměrně vypustila i typicky první nabízející se otázku, zda vůbec respondent je drţitelem karty či nikoliv. Úvodní text k výzkumu zveřejněný na serveru Měšec.cz a sadu otázek obsahuje příloha 7. V následujícím textu budou pomocí metod popisné statistiky postupně prezentovány výsledky provedeného výzkumu k jednotlivým otázkám, které jsem zpracovala do přehledné grafické podoby. Celkem na dotazník odpovědělo 461 respondentů.

49

Graf 19: Nejpouţívanější typ karty – otázka č. 1

Jaký typ platební karty pouţíváte nejčastěji? 1%

3%

debetní kreditní

39%

charge

57%

nevím, jaký mám typ karty

Zdroj a zpracování dat: vlastní; výzkum na mesec.cz, výzkumu se zúčastnilo 461 respondentů

Jak můţeme vidět v grafu č. 19, s 57 % respondentů vítězí pouţívání debetní karty nad kartou kreditní, kterou vyuţívá 39 % respondentů. Pouhé 1 % zbývá na kartu charge, přičemţ 3 % respondentů rozdílu mezi typy platebních karet nerozumí a přiznali, ţe nevědí, jaký typ karty vlastní.

50

Graf 20: Doba pouţívání platební karty – otázka č. 2

Jak dlouho platební kartu přibliţně pouţíváte?

12%

od r. 1990

10%

od r. 1995 24%

22%

od r. 2000 od r. 2005 od r. 2010

32%


Ze získaných dat z grafu č. 20 plyne, ţe mezitímco do roku 1999 pouţívalo platební kartu pouhých 34 % respondentů, během následujících pěti let došlo k nárůstu o 32 %. Jen o 10 % méně respondentů uvedlo, ţe kartu pouţívá téměř 9 let a 12 % připadá na ty, kteří uvedli, ţe kartu pouţívají teprve čtvrtým rokem.

51

Graf 21: Frekvence pouţívání platební karty – otázka č. 3 Jak často platební kartu pouţíváte? 2% 1% denně nebo téměř denně

7% 10%

přibliţně 2-3x týdně průměrně 1x týdně

41%

přibliţně 2-3x měsíčně průměrně 1x měsíčně 39%

platební kartu téměř nepouţívám


Ze shora uvedeného grafu č. 21 vyplývá, ţe platební kartu pouţívá 41 % respondentů denně nebo téměř denně vs. pouhé 1 % těch, kteří uvedli, ţe platební kartu téměř nepouţívají. Na druhém místě skončila frekvence přibliţně 2-3 týdně (39 % respondentů), a na třetím místě s 10 % respondentů frekvence průměrně 1x týdně. Respondenti, kteří platební kartu pouţívají přibliţně 2-3 měsíčně, činí 7 %. Pouze 2 % respondentů ze zkoumaného vzorku uvádí, ţe platební kartu pouţívají průměrně 1x měsíčně.

52

Graf 22: Sluţby bankomatů – otázka č. 4

Jaké sluţby vyuţíváte, anebo jste jiţ vyuţili prostřednictvím bankomatů? Můţete zvolit více moţností. 0%

5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40%

výběr hotovosti vklad hotovosti informace o zůstatku účtu zadání jednorázového příkazu k úhradě dobíjení předplacených karet mobilních… aktivace platební karty došlé poštou změna PIN ke kartě zjištění limitů karty informace o produktech banky jiné sluţby dle nabídky jednotlivých bank bankomat nevyuţívám Zdroj a zpracování dat: vlastní; výzkum na mesec.cz, výzkumu se zúčastnilo 461 respondentů

Co se týče sluţeb, které drţitelé platebních karet vyuţívají prostřednictvím bankomatové sítě, jednoznačně vítězí výběr hotovosti, coţ uvedlo 38 % respondentů. Druhou nejpouţívanější sluţbou je se 17 % informace o zůstatku účtu. Třetí příčku obsadilo dobíjení předplacených karet mobilních operátorů s 10 % a o další pozici se dělí s 9% podílem hned tři sluţby najednou, a to vklad v hotovosti, aktivace platební karty došlé poštou a změna PIN ke kartě. 3 % respondetů uvedla, ţe vyuţívá bankomat k zadání jednorázového příkazu k úhradě a pouhé 1 % ke zjištění limitů své karty a jiných sluţeb dle nabídky jednotlivých bank. 2 % respondetů pak uvedla, ţe bankomat nevyuţívá. Pouze 3 respondenti, coţ je ve zkoumaném vzorku 461 respondentů nulové procentuální vyjádření, uvedli ţe v bankomatu vyuţívají informací o produktech banky. Podrobněji viz graf č. 22.

53

Graf 23: Další nejčastější pouţití platební karty – otázka č. 5

Kde a jak nejčastěji platební kartu dále pouţíváte? Můţete zvolit více moţností. 1% 5%

40%

1% platba u obchodníka v kamenném obchodu (POS) platba u obchodníka na internetu Cashback – výběr hotovosti při platbě kartou u obchodníka Cash Advance – výběr hotovosti na pobočce jiné banky nebo směnárny ţádné z uvedených, kartu pouţívám výhradně jen v bankomatu

53%


Pokud jde o další nejčastější pouţití platební karty, 53 % respondentů uvedlo, ţe nakupuje u obchodníků v kamenných obchodech, 40 % respondentů vyuţívá karty k placení zboţí a sluţeb na internetu, 5% podíl zaujímá výběr hotovosti při platbě kartou u obchodníka (Cashback) a o 1 % se shodně dělí výběr hotovosti na pobočce jiné banky nebo směnárny

(Cash Advance) a tvrzení respondentů, ţe kartu pouţívají výhradně jen v bankomatu. Podrobněji viz graf č. 23.

54

Graf 24: Pouţívání platebních karet v zahraničí – otázka č. 6

Pouţíváte platební kartu při cestách do zahraničí?

ano, výhradně – k placení veškerého zboţí a sluţeb, k výběru hotovosti ji téměř nepouţívám

9%

spíše ne – mám-li na výběr, preferuji platbu v hotovosti

33% 58%

rozhodně ne – platební kartu v zahraničí zásadně nepouţívám


V otázce pouţívání platebních karet při cestách do zahraničí uvedlo 58 % respondentů, ţe kartu výhradně pouţívá k placení veškerého zboţí a sluţeb a k výběru hotovosti ji téměř nepouţívá. 33 % respondentů přiznalo, ţe kartu v zahraničí spíše nevyuţívá a má-li na výběr, preferuje platbu v hotovosti. Zbylých 9 % respondentů platební kartu v zahraničí zásadně nepouţívá. Viz graf č. 24.

55

Graf 25: Zboţí a sluţby placené kartou nejčastěji – otázka č. 7

Jaké zboţí a sluţby platíte platební kartou nejčastěji? Můţete zvolit více moţností. 0%

5%

10%

15%

20%

25%

cokoli, co lze kartou platit zboţí denní potřeby (potraviny) oděvy, obuv, drogerie apod. elektrospotřebiče, elektronika apod. nábytek a bytové doplňky, hračky apod. kredit do mobilního telefonu pohonné hmoty, auto – moto apod. cestování/ubytování (zájezd, letenky, hotel,… restaurace, bar, kavárna, fastfood, cukrárna a jiné sport (potřeby, fitness apod.) kultura, knihy apod. lékař, léky apod. slevové vouchery jiné Zdroj a zpracování dat: vlastní; výzkum na mesec.cz, výzkumu se zúčastnilo 461 respondentů

Na otázku jaké zboţí a sluţby platí respondenti platební kartou nejčastěji, odpovědělo 23 % respondentů, ţe cokoli, co lze kartou platit. Z podrobného výčtu rozličného zboţí a sluţeb v grafu č. 21 lze vyčíst, ţe shodných 10 % respondentů platí kartou nejen zboţí denní spotřeby (coţ jsou nejčastěji potraviny), ale také elektroniku, elektrospotřebiče a podobné zboţí. O pouhé 1 % zaostávají oděvy, obuv, drogerie apod. a pohonné hmoty spolu s automoto příslušenstvím či doplňky, které kartou platí 9 % respondentů. Bez zajímavosti není uţivatelské chování respondentů ani u dalších poloţek. Moţnost vyjádřit se do poloţky „Jiné“ ţádný z respondentů nevyuţil. Podrobněji viz graf. č. 25.

56

Graf 26: Oblíbené sluţby pro platbu kartou – otázka č. 8

Které z těchto sluţeb nejvíce vyuţíváte a přáli byste si je platit kartou? Můţete zvolit více moţností. 0%

2%

4%

6%

8% 10% 12% 14% 16% 18%

doprava (MHD, autobus, vlak, taxi sluţba,… občerstvení (bufet, jídelna, kiosek, fastfood,… sport (návštěva sportovních utkání, fitness apod.) ubytování a wellness kultura (kino, divadlo, koncerty, výstavy apod.) platby za poštovní sluţby platby na úřadech (správní poplatky, kolky a jiné) platby u lékaře (regulační poplatky, vystavení… trafika (denní tisk, časopisy, sázky, losy apod.) bankomat k jakýmkoliv platbám jiné Zdroj a zpracování dat: vlastní; výzkum na mesec.cz, výzkumu se zúčastnilo 461 respondentů

Ze sluţeb, které respondenti nejvíce vyuţívají a přáli by si je platit kartou, připadá nejvyšší procentuální část (uvedlo 16 % respondentů) na platby na úřadech (správní poplatky, kolky a jiné). O pouhé 1 % méně respondentů (15%) by si přálo platit kartou dopravu (MHD, autobus, vlak, taxi sluţba, parkovací automat apod.). Další v pořadí jsou se 13 % platby za poštovní sluţby a se 12 % občerstvení (bufet, jídelna, kiosek, fastfood, nápojový automat apod.). V těsném závěsu jsou platby u lékaře (regulační poplatky, vystavení potvrzení, provedení lékařského úkonu apod.), které by si přálo platit kartou 11 % respondentů. Poté následuje s 9 % kultura (kino, divadlo, koncerty, výstavy apod.) a na shodných 7 % následují sport (návštěva sportovních utkání, fitness apod.), ubytování a wellnes a trafika (denní tisk, časopisy, sázky, losy apod.). Předposlední v pořadí je bankomat, který by k jakýmkoliv platbám kartou vyuţily 3 % respondentů. V poloţce „jiné“, kde měli respondenti moţnost se vyjádřit slovně, uvedlo celkové 1 % respondentů shodně, ţe by si přáli platit kartou všechny uvedené sluţby.

57

Graf 27: Ochota k poplatku u obchodníků – otázka č. 9

Jak vysoký poplatek jste ochotni zaplatit za pouţití karty? 0% 2%

1%

ţádný, raději zaplatím hotově

13%

do 1 % z částky

3%

do 1,5 % z částky do 2 % z částky

14% 67%

do 3 % z částky vyšší neţ 3 % z částky procentní poplatek platit nechci, ale souhlasil/a bych s nízkým paušálním poplatkem


Vzhledem k faktu, ţe přibývá obchodníků, kteří si účtují přiráţku za platbu kartou, zeptala jsem se v následující otázce č. 9 respondentů, jak vysoký poplatek jsou ochotni zaplatit za pouţití karty. Většina respondentů (67 %) odpověděla, ţe ţádný a raději zaplatí nákup v hotovosti. 14 % respondentů by bylo ochotno zaplatit za pouţití platební karty u obchodníka poplatek do výše 1 % z částky nákupu, do 2 % z částky 2 % respondentů a do 3 % pouhé 1 % respondentů. Poplatek vyšší neţ 3 % z částky nebyl z respondentů ochoten platit nikdo. Respondentů, kteří procentní poplatek platit nechtějí, ale souhlasili by s nízkým paušálním poplatkem, je 13 %. Viz graf č. 27.

58

Graf 28: Vyhovující způsob úhrady zboţí a sluţeb – otázka č. 10

Jaký způsob úhrady zboţí a sluţeb Vám nejvíce vyhovuje? Můţete zvolit více moţností. 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

bezkontaktní platební kartou bez ohledu na výši částky bezkontaktní nálepkou platební kartou s pouţitím PIN i při částce menší neţ 500 Kč elektronickými penězi (PayPal, PaySec, GoPay apod.) na internetu pomocí platebního tlačítka (Platba 24, ePlatba, mPeníze, MojePlatba apod.) prostřednictvím SMS m-commerce QR kód bankovním převodem v hotovosti niţší částky platím hotově, vyšší částky kartou platební příkaz předaný na přepáţce / do sběrného boxu / typovaný v ATM nepreferuji ani jeden z uvedených způsobů, je mi to lhostejné


Pokud jde o způsob úhrady zboţí a sluţeb, 25 % respodentů uvedlo, ţe jim nejvíce vyhovuje bezkontaktní platební karta bez ohledu na výši částky, kterou platí. Naopak hned z druhého nejvyššího procentního údaje vyplývá, ţe 16 % respondentů raději preferuje platební kartu s pouţitím PIN i při částce menší neţ 500 Kč. Třetí příčku se 13 % obsadil bankovní převod. 10 % respondentů uvedlo, ţe niţší částky platí hotově a vyšší částky kartou. Shodně na další pozici skončily s 9% podíly elektronické peníze (PayPal, PaySec, GoPay apod.) a platba na internetu pomocí platebního tlačítka (Platba 24, ePlatba, mPeníze, MojePlatba apod.). Úhrada zboţí a sluţeb v hotovosti nejvíce vyhovuje 6 % respondentů, bezkontaktní nálepka 59

5 % a 3 % respondentů uvedla, ţe jim vyhovuje QR kód. Pouhé 1 % připadlo na platbu prostřednictvím SMS a stejný počet respondentů uvedl, ţe nepreferuje ani jeden z uvedených způsobů a je mu to lhostejné. M-commerce a platební příkaz předaný na přepáţce / do sběrného boxu / typovaný v ATM nikdo z respondentů neuvedl. Podrobněji viz graf č. 28.

Graf 29: Vyuţívání bezkontaktní platební karty – otázka č. 11

Pokud Vaše platební karta umoţňuje bezkontaktní formu placení, vyuţíváte ji? 1% ano, je to rychlé a pohodlné

17%

ano, ale mám určité obavy ne, nedůvěřuji tomu

12% 9%

ne, má karta to neumoţňuje

61%

nevím, zda to má karta umoţňuje


Většina respondentů (61 %) odpověděla na následující otázku č. 11, ţe pokud jejich platební karta umoţňuje bezkontaktní formu placení, vyuţívají ji, protoţe je to rychlé a pohodlné. Naopak 12 % respondentů uvedlo, ţe tuto formu placení nevyuţívá, protoţe tomu nedůvěřuje. 9 % respondentů uvedlo, ţe sice bezkontakní formu placení vyuţívá, ale má určité obavy. Tento způsob placení neumoţňuje 17 % respondentů jejich karta a 1 % respondentů přiznalo, ţe neví, zda to jejich karta vůbec umoţňuje. Blíţe viz graf č. 29.

60

Graf 30: Zabezpečení karty pro platbu na internetu – otázka č. 12

Jak zabezpečujete svou kartu pro platbu na internetu? Můţete zvolit více moţností. 0%

5%

10% 15% 20% 25% 30% 35% 40%

nákupem výhradně na zabezpečených a… nastavením limitu platební karty pro platbu… odemknutím/zamknutím karty pomocí autorizačního kódu (SMS zpráva na… platím pouze virtuální platební kartou platím pouze dobírkou platím pouze prostřednictvím elektronického… na internetu nenakupuji jinak Zdroj a zpracování dat: vlastní; výzkum na mesec.cz, výzkumu se zúčastnilo 461 respondentů

Na otázku jak respondenti zabezpečují svou kartu pro platbu na internetu jich 34 % uvedlo, ţe nákupem výhradně na zabezpečených a důvěryhodných stránkách (ověřené e-shopy) s podporou pokročilých ochranných technologií (3D Secure, Verified by Visa, MasterCard SecureCode) a 28 % nastavením limitu své karty. Další nejčastější ochranou je pro 16 % respondentů autorizační kód (SMS zpráva na mobilní telefon) a 7 % respondentů volí moţnost odemknutí a zamknutí karty. O shodné 5% podíly se dělí respondenti, kteří platí své nákupy na internetu pouze dobírkou nebo pouze prostřednictvím elektronického bankovnictví. Pro platbu na internetu vyuţívají virtuální platební kartu pouhá 2 % respondentů a 3 % respondentů uvedla, ţe na internetu nenakupují. V poloţce „jinak“, kde měli respondenti moţnost se vyjádřit slovně, uvedla nejčastěji celková 2 % respondentů, ţe má platební kartu navázanou na účet s nulovým zůstatkem, kam převádí peníze těsně před platbou anebo pouze ponechává na svém bankovním účtu nízký zůstatek.

61

Graf 31: Bezpečnostní prvky platebních karet – otázka č. 13

Jaké bezpečnostní prvky platebních karet povaţujete za bezpečné? Můţete zvolit více moţností.

17%

magnetický prouţek + PIN

10%

čip + PIN 11% 12%

CVVC/CVV nevím

50%

ţádné nejsou bezpečné


Ze shora uvedeného grafu č. 31 vyplývá, ţe přesně polovina (50 %) respondentů povaţuje za nejbezpečnější bezpečnostní prvky platebních karet čip s PIN. 17 % respondentů se domnívá, ţe je to magnetický prouţek a PIN. Další příčku obsadil CVVC/CVV kód, který uvedlo 12 % respondentů. 11 % respondentů toto nedokáţe posoudit a uvedli, ţe nevědí a 10 % respondentů tvrdí, ţe ţádné bezpečnostní prvky nejsou dost bezpečné.

62

Graf 32: Další ochranné prvky při placení kartou - otázka č. 14

Uvítali byste nějaké další ochranné prvky při placení kartou? Můţete zvolit více moţností. 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% 14% 16% 18% autorizační SMS při transakci kartu s displejem a klávesnicí pro vygenerování jednorázového kódu kartu s 3D Secure technologií kartu opatřenou fotografií jejího drţitele biometrickou autentizaci (scan otisku prstu, verifikaci duhovky či sítnice oka drţitele… speciální pouzdro na kartu proti kopírování údajů z ní ne, stávající zabezpečení je dostatečné nevím Zdroj a zpracování dat: vlastní; výzkum na mesec.cz, výzkumu se zúčastnilo 461 respondentů

Na otázku, zda by respondenti uvítali při placení kartou nějaké další ochranné prvky, uvedla největší část respondentů (17 %) autorizační SMS při transakci. 15 % respondentů by přivítalo biometrickou autentizaci (sken otisku prstu, verifikaci duhovky či sítnice oka drţitele karty). Rovněţ dalších 15 % respondentů o tom nepřemýšlelo a uvedlo, ţe neví. Ţe je stávající zabezpečení dostatečné a není tedy zapotřebí nějakých dalších ochranných prvků při placení kartou, se domnívá rovněţ dalších 15 % respondentů. Kartu s 3D Secure technologií by uvítalo 13 % respondentů a 10 % respondentů by mělo zájem o speciální pouzdro na kartu proti kopírování údajů z ní. Kartu opatřenou svou fotografií by preferovalo 9% respondentů a 5 % respondentů by uvítalo kartu s displejem a klávesnicí pro vygenerování jednorázového kódu. Blíţe viz graf č. 32.

63

Graf 33: Ochota připlatit za vyšší ochranu karty – otázka č. 15

Byli byste ochotni zaplatit vyšší cenu za pouţití takové ochrany?

9% 4% rozhodně ano 21%

spíše ano spíše ne

33%

rozhodně ne 33%

nevím


V souvislosti s předchozí otázkou na další ochranné prvky při placení kartou jsem se v další otázce respondentů zeptala, zda by byli ochotni za pouţití takové ochrany zaplatit vyšší cenu. Zamítavě odpovědělo 66 % respondentů, přičemţ přesně polovina z tohoto mnoţství, tj. 33 % respondentů, zaujala rozhodně negativní stanovisko a druhá polovina se k němu spíše přikláněla. Kladně se vyjádřilo 25 % respondentů, přičemţ 21 % z nich bylo k ochotě zaplatit vyšší cenu pouze nakloněno, kdeţto zbylá 4 % z nich by si rozhodně připlatila. 9 % respondentů o tom nepřemýšlelo a uvedlo, ţe neví. Blíţe viz graf č. 33.

64

Graf 34: Zkušenost se zneuţitím platební karty - otázka č. 16

Máte osobní zkušenost se zneuţitím Vaší platební karty? Můţete zvolit více moţností. 0%

20%

40%

60%

80%

100%

ano mám, vydavatel karty to řešil refundací (náhradou škody) v plné výši ano mám, vydavatel karty to řešil pouze částečnou refundací ano mám, ale má reklamace byla zamítnuta ano mám, mou stíţnost vyřešil aţ finanční arbitr ano mám, mou stíţnost finanční arbitr neřešil ne, nemám osobní zkušenost Zdroj a zpracování dat: vlastní; výzkum na mesec.cz, výzkumu se zúčastnilo 461 respondentů

Má další otázka se týkala zkušenosti zneuţití platební karty. Drtivá většina respondentů (90 %) odpověděla, ţe naštěstí nemá s tímto osobní zkušenost. Jen 7 % respondentů uvedlo, ţe tuto zkušenost má a vydavatel karty to řešil refundací (náhradou škody) v plné výši. Pouhým 3 % respondentů, kteří se se zneuţitím své platební karty setkali, byla jejich reklamace zamítnuta. Zkušenost s finančním arbitrem či s následnou částečnou refundací při zneuţití platební karty neuvedl nikdo z respondentů. Podrobněji viz graf č. 34

65

Graf 35: Moţnost sjednání pojištění proti zneuţití platební karty – otázka č. 17

Víte o moţnosti sjednání pojištění proti zneuţití platební karty? Byla Vám tato moţnost bankou nabídnuta?

11%

ano vím, a tuto sluţbu vyuţívám

19%

ano vím, ale tuto sluţbu kvůli její vysoké ceně nevyuţívám 32%

ano vím, ale tuto sluţbu nevyuţívám, nemám obavy ze zneuţití karty 38%

ne nevím, tato moţnost mi nebyla nabídnuta


Co se týče povědomosti o moţném sjednání pojištění proti zneuţití platební karty, odpovědělo 89 % respondentů kladně s tím, ţe 19 % z nich tuto sluţbu i vyuţívá, 38 % z nich sice o této moţnosti ví, ale tuto sluţbu nevyuţívá kvůli její vysoké ceně a 32 % z nich s tím, ţe i kdyţ o této sluţbě ví, nevyuţívá ji, protoţe nemá obavy ze zneuţití karty. 11 % respondentů pak o této moţnosti ani neví, protoţe mu nebyla bankou nabídnuta. Blíţe viz graf č. 35.

66

Graf 36: Motivace k pouţívání platební karty – otázka č. 18

Co Vás motivuje k pouţívání platební karty? Můţete zvolit více moţností. 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

komfort - nemusím mít u sebe hotovost

snadný a pohodlný výběr z bankomatu doma i v zahraničí snadný a bezpečný nákup u obchodníků doma i v zahraničí (bez nutnosti výměny hotovosti) výhodnější podmínky při nákupech u internetových obchodníků oproti jiným způsobům placení (bankovní převod, dobírka) slevový a věrnostní program

bezúročné období u kreditních karet bezpečí – případnou ztrátu nebo odcizení karty mohu řešit jejím zablokováním, ale ztracenou či odcizenou hotovost mi nikdo nevrátí v rámci svého účtu mám vedení a pouţívání platební karty zdarma


Z výše uvedeného grafu č. 36 jasně vyplývá, ţe nejvíce respondentů (25 %) motivuje k pouţívání platební karty komfort, tj. ţe nemusí mít u sebe hotovost. Snadný a bezpečný nákup u obchodníků doma i v zahraničí (bez nutnosti výměny hotovosti) označilo jako motivující 17 % respondentů. 13 % respondentů uvádí jako motivační důvod, ţe v rámci svého účtu má vedení a pouţívání platební karty zdarma. Se shodným procentním podílem (13 %) skončil i snadný a pohodlný výběr z bankomatu doma i v zahraničí. Bezúročné období u kreditních karet je lákavé pro 10 % respondentů a o pouhé 1 % hůře jsou na tom slevové a věrnostní programy, které motivují k pouţívání platební karty 9 % respondentů. Se shodnými 7% podíly následují výhodnější podmínky při nákupech u internetových obchodníků oproti jiným způsobům placení (bankovní převod, dobírka) a dále bezpečí, kdy případnou ztrátu nebo odcizení karty mohou respondenti řešit jejím zablokováním, kdeţto ztracenou či odcizenou hotovost by jim nikdo nevrátil. 67

Graf 37: Hodnocení počtu akceptačních míst platebních karet – otázka č. 19

Domníváte se, ţe je v současné době dostatek obchodních míst s akceptací platebních karet?

2% 6%

rozhodně ano

12%

spíše ano

15%

spíše ne rozhodně ne nevím

65%


Na otázku, zda je v současné době dostatek obchodních míst s akceptací platebních karet, odpovědělo kladně 77 % respondentů, přičemţ 12 % z nich je o tom přesvědčeno a zbylých 65 % z nich se k tomuto názoru přiklání. 21 % respondentů, se naopak domnívá, ţe je obchodních míst s akceptací platebních karet nedostatek. Z toho je o tom přesvědčeno 6 % respondentů a 15 % respondentů se k tomuto názoru přiklání. 2 % respondentů nemá na tuto otázku vyhraněný názor a uvedla, ţe neví. Blíţe viz graf č. 37.

68

Graf 38: Návrhy podpory častějšího pouţívání platebních karet – otázka č. 20

Co by podle Vašeho názoru podpořilo častější pouţívání platebních karet? Můţete zvolit více moţností. 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

vyšší počet obchodníků přijímajících platební karty sluţba Cashback u všech obchodníků přijímajících… niţší ceny poplatků spojených s platebními kartami rozšíření slevových a věrnostních programů zvýšení bezpečnosti transakcí platebními kartami nevím nic, platební karty nejsou bezpečné jiný neţ shora uvedený důvod Zdroj a zpracování dat: vlastní; výzkum na mesec.cz, výzkumu se zúčastnilo 461 respondentů

Cílem poslední otázky bylo zjistit, co by podle názoru respondentů podpořilo častější pouţívání platebních karet (viz graf č. 38). Nejvíce respondentů (31 %) na otázku odpovědělo, ţe vyšší počet obchodníků přijímajících platební karty. O pouhé 1 % méně (tj. 30 %) respondentů uvedlo, ţe niţší ceny poplatků spojených s platebními kartami. 15 % respondentů se domnívá, ţe častější pouţívání platebních karet by podpořilo rozšíření slevových a věrnostních programů a 14 % respondentů si myslí, ţe zvýšení bezpečnosti transakcí platebními kartami. Poskytování sluţby Cashback u všech obchodníků přijímajících platební karty, by podpořilo častější pouţívání platebních karet podle 5 % respondentů. 3 % respondentů o této otázce nepřemýšlela a uvedla, ţe neví a dle názoru 1 % respondentů by nepodpořilo častější pouţívání platebních karet nic, protoţe nejsou bezpečné. V poloţce „jiný neţ shora uvedený důvod“, kde měli respondenti moţnost se vyjádřit slovně, uvedlo celkové 1 % respondentů tyto nejčastější odpovědi: rychlejší potvrzení transakce; vrácení procent z transakcí i u debetních karet; nezatěţování obchodníků a uţivatelů platebních karet poplatky; 69

konkurence mezi kartovými asociacemi. Mezi dalšími odpověďmi bylo např. vytvoření takových podmínek, aby platební karty akceptovali i drobní ţivnostníci a drţitelé karet jimi mohli hradit takové sluţby, jako jsou např. masáţe, pedikúra, kosmetické procedury apod. Z odpovědí uvedených respondenty lze jednoznačně vyzdvihnout návrh zavést platební kartu jako zákonný způsob placení.

Shrnutí výsledků výzkumu K hlavním zjištěním realizovaného výzkumu patří následující: Nejpouţívanějším typem platební karty je karta debetní, jejíţ vyuţívání uvedlo 57 % respondentů; k největší progresi (o 32 %) v pouţívání platebních karet došlo v letech 2000-2005, kdy kartu pouţívalo jiţ 66 % respondentů; nejčastěji respondenti (41 %) pouţívají platební kartu denně nebo téměř denně; nejvyuţívanější sluţbou prostřednictvím bankomatů je výběr hotovosti, coţ uvedlo 38 % respondentů; dalším nejčastějším způsobem pouţití platební karty je platba o obchodníka v kamenném obchodu prostřednictvím POS, kterou vyuţívá 53 % respondentů; v zahraničí vyuţívá svou platební kartu 58 % respondentů; 23 % respondentů nejčastěji platí platební kartou cokoli, co lze kartou platit; 16 % respondentů by si přálo platit kartou platby na úřadech (správní poplatky, kolky a jiné); většina respondentů (67 %) není ochotna zaplatit za pouţití karty u obchodníků ţádný poplatek a raději by zaplatila hotově; 25 % respondentů vyhovuje bezkontaktní platební karta bez ohledu na výši částky, kterou platí; většina respondentů (61 %), pokud jejich platební karta umoţňuje bezkontaktní formu placení, ji vyuţívá, protoţe je to rychlé a pohodlné; 70

34 % respondentů uvedlo, ţe zabezpečují svou kartu pro platbu na internetu nákupem výhradně na zabezpečených a důvěryhodných stránkách (ověřené e-shopy) s podporou pokročilých ochranných technologií (3D Secure, Verified by Visa, MasterCard SecureCode); za nejbezpečnější ochranné prvky platebních karet povaţuje 50 % respondentů čip + PIN; z dalších ochranných prvků by byla 17 % respondentů nejvítanější autorizační SMS při transakci; většina respondentů (66 %) není ochotna zaplatit vyšší cenu za pouţití vyšší ochrany platební karty, přičemţ polovina z nich, tj. 33 % respondentů, zaujala rozhodně negativní stanovisko a druhá polovina se k němu spíše přikláněla; osobní zkušenost se zneuţitím platební karty má 10 % respondentů, 90 % respondentů se se zneuţitím platební karty naštěstí nesetkalo; povědomost o moţném sjednání pojištění proti zneuţití platební karty má 89 % respondentů s tím, ţe 19 % z nich tuto sluţbu i vyuţívá, 38 % z nich sice o této moţnosti ví, ale tuto sluţbu nevyuţívá kvůli její vysoké ceně a 32 % z nich s tím, ţe i kdyţ o této sluţbě ví, nevyuţívá ji, protoţe nemá obavy ze zneuţití karty. 11 % respondentů pak o této moţnosti ani neví, protoţe mu nebyla bankou nabídnuta; nejvíce respondenty (25 %) motivuje k pouţívání platební karty komfort, kdy nemusí mít u sebe hotovost; 77 % respondentů se domnívá, ţe je v současné době dostatek obchodních míst s akceptací platebních karet, přičemţ 12 % z nich je o tom přesvědčeno a zbylých 65 % z nich se k tomuto názoru přiklání; častější pouţívání platebních karet by dle názoru 31 % respondentů podpořil vyšší počet obchodníků přijímajících platební karty. Z odpovědí u otázek, ke kterým se respondenti měli moţnost slovně vyjádřit, vyplývá jejich zájem o další vývoj oblasti platebních karet a vytvoření nových moţností a podmínek, které by vedly k jejich širšímu a současně bezpečnějšímu pouţití.

71

4.2

Odhad budoucího vývoje

Výsledky průzkumů a studií v oblasti platebních karet jasně dokládají, ţe jejich obliba mezi veřejností roste. Důkazem jsou bezpochyby kromě vzrůstajícího počtu vydaných karet i nárůsty objemů a počtů uskutečněných transakcí, vykazovaných ve statistikách, ze kterých je přechod od hotovostních plateb k bezhotovostním více neţ zřejmý. S tím také úzce souvisí rostoucí zájem vydavatelů karet o obrácení pozornosti směrem ke kartám kreditním před debetními. Toho je moţné dosáhnout zaměřením na přidané sluţby a vydávat tyto karty ve spolupráci s dalšími partnery jako co-brandované

nebo affinity s neziskovými

organizacemi. Otázkou však je, zda právě na toto nebude mít vliv očekávaná regulace v souvislosti s rozhodnutím o omezení mezibankovních poplatků, které obchodníci odvádějí bankám z přijatých částek za platbu kartami a o jejímţ návrhu budou jednat v Evropském parlamentu nový poslanci, kteří vzejdou z letošních květnových voleb. Moţnosti jsou dvě. Buď mohou začít v projednávání tzv. „od nuly“, spíše se ale předpokládá, ţe se poslanci seznámí s návrhem svých předchozích kolegů, a pak k němu zaujmou stanovisko. Tzn., ţe původně očekávaná účinnost této regulace v roce 2016 by neměla být výrazně časově posunuta. Pokud skutečně ke sníţení mezibankovních poplatků dojde, pak velmi pravděpodobně bude ze strany vydavatelů karet jako první dotčena oblast přidaných sluţeb k platebním kartám, tj. věrnostních a bonusových programů, a to jejich omezením, případně i zrušením. Toto stanovisko zaujali všichni zástupci bank i kartových asociací Visa Europe a MasterCard na odborné konferenci „Soumrak hotovosti, nebo platebních karet?“39 dne 19. března 2014 v Praze, které jsem se osobně téţ zúčastnila a jejímţ hlavním tématem byl právě výše zmiňovaný regulační návrh nařízení Evropské komise a jeho dopady. Co se týče dalšího vývoje platebních karet, fenoménem současnosti uţ je a nadále bezpochyby i bude bezkontaktní platební karta. Předpokládá se, ţe se do budoucna zjednoduší i výběr hotovosti z bankomatu. Kartu totiţ nebude nutné vkládat do štěrbiny bankomatu, ale

39

TUESDAY. Odborná konference: Soumrak hotovosti, nebo platebních karet? [online]. Praha, 19. 03. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.tuesday.cz/akce/soumrak-hotovosti-nebo-platebnich-karet/

72

pouze ji přikládat na snímací zařízení. Zadávání PIN ale zůstane, protoţe jiným způsobem prozatím nelze autorizaci provést. V tomto případě se nabízí další bezpečnostní prvek do budoucna, a to biometrie. Stále větší pozornosti se v České republice těší platby prostřednictvím mobilního telefonu. Zájem mají uţivatelé i provozovatelé různých druhů mobilních platebních systémů. Podle zástupců karetní asociace MasterCard je v současnosti největší prioritou zavádění a šíření systémů, které pouţívají NFC. Pruţnější nástup technologie však poněkud blokuje sloţitost dohod mezi bankami, provozovateli sluţeb a mobilními operátory. Další komplikací rychlejšího rozvoje NFC je omezené mnoţství typů telefonů, které s NFC spolupracují. Na českém trhu jiţ existuje několik projektů, které nabízí řešení pro mobilní platby. ČSOB ve spolupráci se společnostmi T-Mobile a MasterCard zahájila v říjnu loňského roku pilotní provoz bezkontaktních NFC plateb prostřednictvím chytrých telefonů. Sluţbu bude aţ do května letošního roku testovat 400 klientů ČSOB/Ery spolu se 100 zaměstnanci banky a mobilního operátora T-Mobile. Platební kartu bude moţné párovat s mobilním telefonem, stejně jako je tomu u konkurenčního projektu GE Money Bank a společnosti O2. Jedná se o řešení se zabezpečeným elementem na SIM kartě operátora T-Mobile a potřeba nové SIM karty s podporou NFC technologie je tedy nutností.40 Protoţe pomalý nástup NFC plateb dvě největší karetní asociace – Visa a MasterCard – zcela logicky trápí, vydávají se cestou „HCE – Host Card Emulation“. Oba totiţ představili plán na vyuţití HCE při platebních řešeních.41 S pomocí tohoto systému budou moci spotřebitelé provádět bezkontaktní platby kartami obou společností nahranými v mobilních telefonech s podporou NFC. Nesporná výhoda je v tomto směru v absenci nutnosti vydávat nové speciální NFC SIM karty a také se tím výrazně zjednodušuje a zrychluje zavádění mobilních sluţeb vyuţívajících NFC finančními institucemi. Zájemce o tento druh placení tak nemusí kontaktovat svou banku a ţádat o novou NFC SIM kartu od operátora. Platba probíhá

40

NÁPRSTEK, Miloslav. NFC mobillem zaplatí brzy uţ i zákazníci T-Mobile a ČSOB. NFCtech.cz [online]. 22. 10. 2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.nfctech.cz/nfc-mobilem-zaplati-brzy-uz-i-zakaznicit-mobile-a-csob/#more-2119 41 NÁPRSTEK, Miloslav. Visa a MasterCard brzy vyuţijí emulaci karet. NfCtech.cz [online]. 24. 02. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.nfctech.cz/visa-a-mastercard-brzy-vyuziji-emulaci-karet/

73

na základě emulace karty a tedy úplně shodným způsobem, jako by uţivatel měl kartu, resp. nálepku nalepenou na mobilním telefonu. Lze předpokládat, ţe všechny způsoby mobilních plateb se budou dále rozvíjet, neboť jsou dalším přirozeným krokem ke zjednodušení placení a budou se rozšiřovat řady jejich uţivatelů jak na straně zákazníků, tak na straně obchodníků a poskytovatelů sluţeb. Tím, ţe je aplikace pohodlně uloţena v „bezpečí“ mobilního telefonu, vytváří tak přímou konkurenci nejen klasickým platebním kartám, ale i jejich modifikacím v podobě minikaret, nálepek, klíčenek či hodinek (viz příloha 5). Zatím je ale celá oblast ve svých začátcích a na svůj boom teprve čeká. Zástupci karetní asociace Visa odhadují, ţe v roce 2020 bude polovina transakcí v jejich sítích uskutečněna právě prostřednictvím mobilních telefonů.42

42

Cardmag: Magazín nejen o kartách. [online]. 01/2012 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://cardmag.cardzone.cz/archiv/cm1_2012.pdf

74

5 NÁVRHY ŘEŠENÍ K LEPŠÍMU VYUŢITÍ PLATEBNÍCH KARET „Preferujeme hotovost, nemáme rádi obchodníky, platbu kartou povaţujeme za moc nóbl, či dokonce za nástroj tunelářů.“43 Tolik vyplývá z loňské analýzy českého platebního prostředí asociace Visa Europe, která veškeré negativní postoje a domněnky české populace vůči kartám mapovala. Uplynul pouhý rok a dle generálního ředitele společnosti MasterCard Europe pro Českou republiku a Slovensko Ing. Miroslava Lukeše se u nás měsíčně realizuje nejvíce bezkontaktních transakcí na kartu z celé Evropy.44 Není pochyb, ţe bezkontaktní placení se v poměrně krátkém čase stalo hitem a zaţívá svůj boom. Jaké nové příleţitosti jeho rozvoj přinese nejen drţitelům, ale i obchodníkům či vydavatelům karet? Na to se pokusím najít odpověď v této kapitole.

5.1

Moţné návrhy řešení

Jak uţ jsem zmínila v předchozí kapitole, bezkontaktní technologie placení bude jednoznačně ovlivňovat veškerý vývoj do budoucna. Nevyhnou se mu ani bankomaty, které se velmi pravděpodobně budou ubírat právě cestou bezkontaktní technologie, kdy jiţ nebude nutné vkládat do bankomatu platební kartu, ale postačí její pouhé přiloţení ke snímacímu zařízení, jak jej obdobně známe z bezkontaktních plateb u obchodníků.

43

PENÍZE.CZ. Proč to mají karty v Česku tak těžké? [online]. 28. 04. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://penize.ihned.cz/ostatni/c1-59754770-proc-to-maji-karty-v-cesku-tak-tezke-podivejte-se-na-vysledkystudie-visa-europe 44 Retail Info Plus: Češi jsou přeborníci v bezkontaktním placení [online]. 03. 02. 2014 [cit. 2014-04-05]. ISSN 1805-0042. Dostupné z: http://www.retailinfo.cz/plus/2014/1-2/

75

Dalším vyuţitím se nabízí různé modifikace bezkontaktní platební karty, nejčastěji v podobě nálepky, kterou je moţné nalepit na jakýkoliv předmět a poté vyuţít jako klasickou platební kartu. Zcela logicky v tomto směru vítězí její nalepení na zadní stranu mobilního telefonu. S trochou nadsázky lze říci, ţe tím vlastně fyzicky částečně řeší placení prostřednictvím mobilního telefonu. Fenomén smartphonů (chytrých mobilních telefonů) a jejich moţností v oblasti plateb bude bezpochyby hrát velkou, a troufám si říci, ţe klíčovou úlohu v lepším vyuţívání platebních karet. Samozřejmě nelze opomenout virtuální platební karty k platbám prostřednictvím internetu. Ne však zdaleka všechny banky u nás je svým klientům nabízejí. Zpravidla pro ně mají opačné řešení, a to komfort jediné karty, která „umí“ vše, tedy včetně výběrů z ATM, coţ virtuální karta při nejlepší vůli nedokáţe. Nicméně i jedna karta na vše můţe být velmi vhodná, protoţe není nutné spravovat a opatrovat více platebních karet a přemýšlet, kterou z nich je zrovna v dané situaci nejhodnější pouţít. Pak samozřejmě záleţí na klientovi, potenciálním drţiteli karty, co preferuje. Při hledání nových vyuţití platebních karet jde o to, proniknout do těch zbývajících oblastí, kde ještě dominuje hotovost, přičemţ je samozřejmě nutné hlídat ekonomické hledisko těchto případů a tomu pak přizpůsobit technické řešení. Jednou z takovýchto oblastí je např. doprava v celém svém rozsahu, tzn. MHD, autobus, vlak, taxi sluţba, parkovací automat apod., která je, i dle mého výzkumu k této práci, u drţitelů karet velmi ţádaná. Pokud by se podařilo dostat na bezkontaktní platební karty dopravní aplikaci, mohlo by jít o velmi zajímavý projekt (včetně placení u řidiče za jednotlivé jízdenky). Další oblastí jsou poštovní sluţby a platby typu SIPO, sloţenky apod., tedy bezhotovostní převody. Zde se platební karty také dají lépe vyuţít, protoţe banky v ČR jsou efektivně přes kartové asociace propojeny. Jde ale o to, dostat terminály na Českou poštu a nastavit poplatkovou politiku tak, aby byla zajímavá jak pro Českou poštu a jejího acquirera, tak i pro vydavatele karty. Další oblastí je boj s dobírkou. Spousta e-shopů platební karty stále neakceptuje a inkasuje při předání balíku formou dobírky, ať uţ přes kurýra, nebo přes Českou poštu. I zde je to nikoliv technický, ale čistě ekonomický problém. Pokud očekávaná 76

regulace sníţí poplatky, je sice moţné, ţe bankám vznikne větší prostor pro aktivní nasmlouvávání obchodů, to však nic nemění na skutečnosti, ţe banky na tom kvůli razantnímu poklesu poplatků budou stejně tratit i při vyšší četnosti pouţití karet zákazníky. Jednou z dalších oblastí by mohly být papírové ceniny, které by byly technicky převedeny na platební (předplacené) karty, coţ by bylo pro jejich uţivatele jistě mnohem pohodlnější, neţ stávající řešení. Konkrétně mám na mysli např. stravenky nebo Flexipassy. Nicméně, zde to opět závisí na poptávce firem typu Sodexo nebo Chéque Déjeneur, které tyto ceniny provozují a rovněţ by to muselo být zajímavé i pro firmy, které stravenky objednávají. Rovněţ by musela být zajištěna dostatečná akceptační síť POS terminálů, která ve stravovacích zařízeních stále absentuje. Další potenciál spatřuji u plateb na úřadech (správní poplatky, kolky a jiné) a u institucí obecně, kde se jakékoliv (bez)hotovostní převody realizují. Týká se to zejména státních institucí, jakoţto objednatelů této sluţby pro své klienty. Na některých městských úřadech uţ lze hradit platebními kartami např. poplatky za psy, za rybářské nebo lovecké lístky či za komunální odpady, poplatky u agendy občanských průkazů, cestovních pasů a dokladů a na majetkových odborech, kde se platí nájmy a kauce. Dále také veškeré úkony odborů dopravy, tj. poplatky nejen za nové řidičské průkazy, ale i za registraci a změny u vozidel nebo i za udělené pokuty za dopravní přestupky. Terminály uţ mají navíc na některých místech k dispozici také stráţníci. S výhodou je mohou vyuţít nejen tehdy, kdyţ pokutovaný řidič u sebe nemá patřičnou hotovost, ale zejména v případech, kdy pokutují cizince, kteří většinou nemají hotovost v českých korunách. Opět to ale závisí na kartových asociacích a jejich poplatcích, aby akceptaci karet zatraktivnili pro instituce natolik, aby o ni měli zájem.

5.2

Opatření z pohledu vydavatele

Co se týče budoucích trendů a moţností vývoje, stálým tlakem drţitelů platebních karet na banky je spojení karty a mobilního telefonu. Provizorním (dočasným) řešením je mnou uţ zmiňovaná nálepka, kterou si klienti často lepí právě na mobilní telefon a tím z něj udělají „falešnou kartu“. Cílovým řešením je však spíše integrace karty přímo do mobilního telefonu, 77

např. na SIM. Tato řešení, zejména pro chytré telefony, se jiţ na trhu vyskytují. Nicméně, technických moţností je více, tudíţ vydavatelé karet budou moţná vyčkávat, kterým směrem se vývoj bude ubírat. K bezkontaktním nálepkám by mohli svým klientům nabízet ještě další modifikace platebních karet v podobě minikaret, klíčenek či hodinek (viz příloha 5). Do budoucna by mohla být také zajímavá moţnost transportních aplikací na platebních kartách. Tzn., ţe na bankovní kartě by byla aplikace, kterou by vyuţívaly jednotlivé systémy, např. MHD apod. To však samozřejmě závisí na ochotě jednotlivých dopravních podniků (případně i přepravců) do takového systému jít. Jednou z dalších moţností a potenciálu pro platební karty, jsou platby mezi dvěma kartami, obdobně, jako se dnes zadává platební příkaz z účtu na účet. To by mohlo být zajímavé např. pro příhraniční, tj. cizoměnové transakce, kde jsou dnes vysoké náklady na konverzi a tudíţ i vysoké poplatky vůči klientům. Mezinárodní kartové systémy mají potřebné sítě i technologie (konverze měn) k dispozici, tudíţ toto by mohlo rovněţ vést k zefektivnění. Podíváme-li se na tuto problematiku z druhé strany, hrozbou pro další rozvoj platebních karet v oblasti POS transakcí, tj. např. plateb na POS terminálech přes kartu v mobilu, jsou uţ zmiňované aktivity Evropské komise, která usiluje o regulaci mezibankovních poplatků (interchange fees). Tyto regulace, tzn. sníţení poplatků za národní transakce, povedou k tomu, ţe se do platebních karet bankám nevyplatí investovat prostředky, protoţe návratnost takových investic se prodlouţí, případně zcela zanikne. Vedlejší hrozbou z toho plynoucí vůči klientům je i snaha výpadek výnosů z mezibankovních poplatků kompenzovat jiným způsobem, např. v ročním, resp. měsíčním paušálním poplatku za vedení karty. Z hlediska bezpečnosti platebních karet, na které kladou jejich uţivatelé stále větší důraz, by se měli jejich vydavatelé ubírat mimo jiné cestou 3D Secure, tj. zavedením zabezpečených internetových plateb, kdy transakce budou zabezpečeny potvrzovací SMS. V rámci poskytování komplexních sluţeb pro své klienty by bylo ze strany vydavatelů platebních karet vhodné uvaţovat, v souvislosti s NFC technologií, o nabídce RFID bezpečnostních pouzder na platební karty. Tyto stíněné obaly (viz příloha 6) dokáţí zabránit bezdrátovému přečtení osobních údajů z karty. 78

Dalším potenciálem pro lepší vyuţití platebních karet z hlediska bezpečnosti je dle mého názoru biometrie. Tento vědní obor udává zcela nový směr v oblasti zabezpečení a do budoucna představuje velice perspektivní prostředek ochrany, který nemá adekvátní alternativu v současných zabezpečovacích systémech. Biometrická identita kaţdého člověka je totiţ jedinečná a nelze ji napodobit ani pozměnit. Poskytuje řadu moţností identifikace, jako je sken otisku prstu nebo geometrie tváře, které jsou pouţívány např. v agendě cestovních pasů. Pro vyuţití biometrie v oblasti platebních karet se jeví jako nejvhodnější metoda skenu mapy krevního řečiště v dlani, kterou nelze tak snadno kopírovat jako otisk prstu. Tento autentizační systém PalmSecure vyvinul a jiţ v loňském roce představil japonský výrobce Fujitsu. Jeho bezkontaktní technologie PalmSecure, kterou mají ultrabooky zabudovány „přímo v těle“, je pro svou větší bezpečnost neţ snímače otisků prstů a finanční dostupnost neţ skenery oční sítnice nebo duhovky mimo jiné určena právě pro finanční systémy (např. bankomaty).45 V neposlední řadě je nutné ze strany vydavatele platebních karet dbát na uţivatelsky přívětivé prostředí nových technologií, aby se i konzervativnější a technicky méně zdatní drţitelé karet, tedy zejména starší generace, nemuseli obávat své platební karty pouţívat. S tím je ruku v ruce spojena i finanční gramotnost, kterou je v dnešní době potřeba rozvíjet a podporovat jiţ u školní mládeţe.

45

VÁCLAVÍK, Lukáš. Zapomeňte na otisky prstů. PalmSecure od Fujitsu skenuje ţíly v dlani [CeBIT]. In:Cnews.cz [online]. 10. 3. 2014. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.cnews.cz/zapomente-na-otiskyprstu-palmsecure-od-fujitsu-skenuje-zily-v-dlani-cebit

79

ZÁVĚR Oblast platebních karet se neustále vyvíjí, zavádějí se nové, rychlejší a sofistikovanější moţnosti jejich vyuţití. Moderní technologie přinášejí nejen uţivatelsky příjemnější prostředí, ale i zvýšení četnosti pouţívání platebních karet pro nejrůznější účely, jak je patrné ze statistických údajů Sdruţení pro bankovní karty, mého vlastního výzkumu a rovněţ dalších výzkumů, které si zpracovávají kartové asociace VISA a MasterCard či nedávno prováděného výzkumu Sdruţení českých spotřebitelů ve spolupráci s výzkumnou agenturou Perfect Crowd. Současně se od těchto moderních postupů očekává i zvýšení bezpečnosti prováděných transakcí. Bohuţel je ale třeba si zároveň uvědomit, ţe těmto postupům se rovněţ přizpůsobují i podvodné praktiky nepoctivců a útočníků působících ve světě platebních karet. Proto jsem toho názoru, ţe je v této souvislosti vţdy na místě velká obezřetnost při manipulaci s platební kartou a současně si dovoluji apelovat na všechny zúčastněné subjekty k neutuchajícím opatřením sniţujícím bezpečnostní rizika při pouţívání platebních karet. Česká republika dnes patří k rozvinutým trhům s poměrně dobrou technologickou vybaveností. Drţitelé platebních karet mají příleţitost vyuţívat karty v celé škále moţností, ať uţ se jedná o výběry finanční hotovosti z bankomatu, platby v obchodních místech, resp. na internetu anebo vyuţívat celou řadu dalších přidaných sluţeb. Domácí populace, zejména mladší generace, má všechny předpoklady intenzivně vyuţívat nejen platební karty s čipovou kontaktní a bezkontaktní technologií, ale i nástupce platebních karet, tedy chytré mobilní telefony, které jiţ dnes lze pouţívat k bezkontaktním platbám, resp. k platbám s vyuţitím NFC technologie. Jejich počet podporující tuto technologii neustále stoupá. Integrací platebních karet do mobilních telefonů bude vytvořen multifunkční platební nástroj, který bude téměř kaţdý nosit neustále při sobě. Na základě provedené analýzy v kapitolách 3 a 4 lze konstatovat, ţe na vývoji platebních karet se podílejí všechny subjekty, které jsou do něho zapojeny a mělo by být v zájmu všech těchto subjektů usilovat o co nejefektivnější a nejbezpečnější vyuţívání tohoto platebního instrumentu. Zákazníci s bezkontaktními kartami a nálepkami, případně s kartami v mobilu, postupně upouštějí od vyuţívání hotovosti a kartami platí stále častěji i drobné částky.

80

Dle statistických údajů Sdruţení pro bankovní karty vzrostl počet vydaných platebních karet v České republice ke konci roku 2013 meziročně o téměř 1% na 10,250 milionu kusů. Klienti bank tak vlastnili ke konci loňského roku téměř 7,95 milionu debetních karet, přes 2 miliony kreditních karet a bez mála 230 000 charge karet. Počet transakcí platebními kartami v obchodech se meziročně zvýšil o téměř pětinu na více neţ 380 milionů a celkový objem stoupl o 4 % na 306 miliard korun. Počet obchodních míst akceptujících platební karty vzrostl meziročně o 9 509 na 83500. Z toho počet internetových obchodů přijímajících karty stoupl o 421 na 4 188. Počet bankomatů se zvýšil meziročně o 134 na 4 433. Počet transakcí na nich vzrostl o zhruba 3 miliony na 182,5 milionu a objem se zvýšil o téměř 10 miliard na 664,2 miliardy Kč. Z mnou realizovaného výzkumu vyplynulo, ţe: Nejpouţívanějším typem platební karty je karta debetní, jejíţ vyuţívání uvedlo 57 % respondentů; k největší progresi (o 32 %) v pouţívání platebních karet došlo v letech 2000-2005, kdy kartu pouţívalo jiţ 66 % respondentů; nejčastěji respondenti (41 %) pouţívají platební kartu denně nebo téměř denně; nejvyuţívanější sluţbou prostřednictvím bankomatů je výběr hotovosti, coţ uvedlo 38 % respondentů; dalším nejčastějším způsobem pouţití platební karty je platba o obchodníka v kamenném obchodu prostřednictvím POS, kterou vyuţívá 53 % respondentů; v zahraničí vyuţívá svou platební kartu 58 % respondentů; 23 % respondentů nejčastěji platí platební kartou cokoli, co lze kartou platit; 16 % respondentů by si přálo platit kartou platby na úřadech (správní poplatky, kolky a jiné); většina respondentů (67 %) není ochotna zaplatit za pouţití karty u obchodníků ţádný poplatek a raději by zaplatila hotově; 25 % respondentů vyhovuje bezkontaktní platební karta bez ohledu na výši částky, kterou platí; většina respondentů (61 %), pokud jejich platební karta umoţňuje bezkontaktní formu placení, ji vyuţívá, protoţe je to rychlé a pohodlné; 81

34 % respondentů uvedlo, ţe zabezpečují svou kartu pro platbu na internetu nákupem výhradně na zabezpečených a důvěryhodných stránkách (ověřené e-shopy) s podporou pokročilých ochranných technologií (3D Secure, Verified by Visa, MasterCard SecureCode); za nejbezpečnější ochranné prvky platebních karet povaţuje 50 % respondentů čip + PIN; z dalších ochranných prvků by byla 17 % respondentů nejvítanější autorizační SMS při transakci; většina respondentů (66 %) není ochotna zaplatit vyšší cenu za pouţití vyšší ochrany platební karty, přičemţ polovina z nich, tj. 33 % respondentů, zaujala rozhodně negativní stanovisko a druhá polovina se k němu spíše přikláněla; osobní zkušenost se zneuţitím platební karty má 10 % respondentů, 90 % respondentů se se zneuţitím platební karty naštěstí nesetkalo; povědomost o moţném sjednání pojištění proti zneuţití platební karty má 89 % respondentů s tím, ţe 19 % z nich tuto sluţbu i vyuţívá, 38 % z nich sice o této moţnosti ví, ale tuto sluţbu nevyuţívá kvůli její vysoké ceně a 32 % z nich s tím, ţe i kdyţ o této sluţbě ví, nevyuţívá ji, protoţe nemá obavy ze zneuţití karty. 11 % respondentů pak o této moţnosti ani neví, protoţe mu nebyla bankou nabídnuta; nejvíce respondenty (25 %) motivuje k pouţívání platební karty komfort, kdy nemusí mít u sebe hotovost; 77 % respondentů se domnívá, ţe je v současné době dostatek obchodních míst s akceptací platebních karet, přičemţ 12 % z nich je o tom přesvědčeno a zbylých 65 % z nich se k tomuto názoru přiklání; častější pouţívání platebních karet by dle názoru 31 % respondentů podpořil vyšší počet obchodníků přijímajících platební karty. A budoucnost platebních karet? Výsledky průzkumů a studií v oblasti platebních karet jasně dokládají, ţe jejich obliba mezi veřejností roste. Důkazem jsou bezpochyby kromě vzrůstajícího počtu vydaných karet i nárůsty objemů a počtů uskutečněných transakcí, vykazovaných ve statistikách, ze kterých je přechod od hotovostních plateb k bezhotovostním více neţ zřejmý. Odhaduje se, ţe do tří let bude bezkontaktní platební kartu vlastnit drtivá většina populace. Velký potenciál je rovněţ v mobilních bezkontaktních platbách, a protoţe 82

zájem klientů o ně stoupá, lze očekávat, ţe budou postupně této oblasti dominovat. Bezkontaktní transakce zjednoduší i výběr hotovosti. Kartu jiţ nebude nutné vkládat do štěrbiny bankomatu, ale pouze ji přikládat ke snímacímu zařízení. Zadávání PIN prozatím zůstane, protoţe do doby, neţ jej nahradí některá z biometrických metod, nebude moţné jiným způsobem provést autorizaci. S trochou fantazie si tedy lze představit dobu, a nemusí být v nedohlednu, kdy budeme platit jinak – třeba jen pouhým mávnutím ruky. Bez pouţití platebních karet a mobilních telefonů…

83

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY

Tištěné monografie: 1. BAKEŠ, Milan. Finanční právo. 6. upr. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, 519 s. Právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-440-7. 2. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005, 681 s. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 80-720-1515-X. 3. JUŘÍK, Pavel. Platební karty: ilustrovaná historie placení. 1. vyd. Praha: Libri, 2012, 204 s. ISBN 978-807-2774-982. 4. JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. 2. přeprac. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001, 175 s. příl. ISBN 80-247-0195-2. 5. MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 220 s. ISBN 80-247-1725-5. 6. POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 716 s. ISBN 80717-9462-7. 7. SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2012, 325 s. ISBN 978-80-7261-238-3. 8. SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. 1. Vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005, 276 s. ISBN 80-726-5073-4. 9. ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava. Bankovnictví. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2010, 253 s. ISBN 978-80-7408-029-6. 84

Internetové zdroje: 1. Bankomaty: Proč chodit dvakrát, kdyţ můţete jít jednou. UniCredit Bank [online]. 12/2013 [cit. 2014-01-24]. Dostupné z: http://www.unicreditbank.cz/files/download/vklady/iQ_bankomaty.pdf 2. Bankomaty: Vkládám hotovost. Komerční banka [online]. © 2014 [cit. 2014-01-24]. Dostupné z: http://www.kbkarty.cz/cs/bankomaty/vkladam-hotovost/ 3. Bankomaty: Vkladový bankomat. Česká spořitelna [online]. [cit. 2014-01-24]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/sc_3701.xml 4. Cardmag: Magazín nejen o kartách. [online]. 01/2012 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://cardmag.cardzone.cz/archiv/cm1_2012.pdf 5. BARCLAYS. Barclays contactless debit cards [online]. [cit. 2013-11-26]. Dostupné z: http://www.barclays.co.uk/Helpsupport/Barclayscontactlessdebitcards/P1242561764200 6. BRITTEN, Nick. TELEGRAPH. Your contactless card could be hacked by mobile phone [online].

03.

06.

2013

[cit.

2013-11-26].

Dostupné

z:

http://www.telegraph.co.uk/finance/personalfinance/borrowing/creditcards/10095303/You r-contactless-card-could-be-hacked-by-mobile-phone.html 7. BUBÁK, Zdeněk. Transakce platebními kartami - vedou bankomaty, ale bezkontaktní placení raketově roste. Bankovnipoplatky.com [online]. Copyright © 2005 - 2014 [cit. 2014-04-07].

Dostupné

z:

http://www.bankovnipoplatky.com/transakce-platebnimi-

kartami-vedou-bankomaty-ale-bezkontaktni-placeni-raketove-roste-22596 8. ČESKÁ SPOŘITELNA. Jak platit kartou: Bezkontaktní karta [online]. [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/jpk?_nfpb=true&_pageLabel=j pk_doc&docid=internet/cs/sc_11869.xml

85

9. ČESKÁ SPOŘITELNA. Jak platit kartou: Cashback [online]. [cit. 2013-11-07]. Dostupné

z:

http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/visa-classic/cash-back-

d00021835 10. ČESKÁ SPOŘITELNA. Jak platit kartou: Internet [online]. [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/jpk?_nfpb=true&_pageLabel=jpk_doc&d ocid=internet/cs/sc_11883.xml 11. ČESKÁ SPOŘITELNA. O nás: Profil České spořitelny [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/profil-ceske-sporitelny-d00014413 12. ĆESKÁ SPOŘITELNA. Příručka pro držitele platební karty [online]. 06/2013 [cit. 201311-05]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/Prirucka_drzitele_ PK.pdf 13. Česká spořitelna jako jediná banka na českém trhu umoţňuje platbu sloţenek a faktur pomocí QR kódů v bankomatech. Česká spořitelna [online]. Praha, 05.03.2014 [cit. 201403-07]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/news_ie_2090.xml 14. EMMS, Martin. Practical Attack on Contactless Payment Cards. s. 1-2. [cit. 2013-11-26]. Dostupné z: http://homepages.cs.ncl.ac.uk/paul.dunphy/hwit/Emms.pdf 15. EUROPEAN CENTRAL BANK. Card payments in Europe – a renewed focus on SEPA for cards [online]. © European Central Bank, April 2014 [cit. 2014-04-29]. ISBN 978-92899-1363-8

(online).

Dostupné

z:

http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/cardpaymineu_renfoconsepaforcards201404en.p df 16. EUROPEAN CENTRAL BANK. Statistical Data Warehouse [online]. 23. August 2013 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://sdw.ecb.europa.eu/reports.do?node=1000004051

86

17. EUROPEAN CENTRAL BANK. Third report on card fraud [online]. © European Central Bank, February 2014 [cit. 2014-04-23]. ISBN 978-92-899-1253-2 (online). Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/cardfraudreport201402en.pdf 18. EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Rozhodnutí přijatá Radou guvernérů ECB: Třetí zpráva o podvodech s platebními kartami [online]. 02/2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: https://www.ecb.europa.eu/press/govcdec/otherdec/2014/html/gc140221.cs.html 19. FRAUD THE FACTS 2013: The definitive overview of payment industry fraud and how to prevent it. UK Payments Administration Ltd., London 2013, [online]. [cit. 2013-11-26]. Dostupné z: http://www.theukcardsassociation.org.uk/wm_documents/3533%20Fraud%2 0The%20Facts%20FINAL.pdf 20. HOUGH, Andrew. TELEGRAPH. Barclays "contactless" cards exposed to fraud [online].

23.

03.

2012

[cit.

2013-11-26].

Dostupné

z:

http://www.telegraph.co.uk/technology/news/9163969/Barclays-contactless-cardsexposed-to-fraud.html 21. HOWARD, Bob. Contactless 'charging errors' at Marks and Spencer. BBC [online]. 18. 05. 2013 [cit. 2013-11-26]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/business-22545804 22. CHANNEL4. Millions of Barclays card users exposed to fraud [online]. 23. 03. 2012 [cit. 2013-11-26]. Dostupné

z:

http://www.channel4.com/news/millions-of-barclays-card-

users-exposed-to-fraud 23. JONES, Ruppert a Jill PAPWORTH. Why contactless cards can leave you with a losing deal. The Guardian [online]. 25. 05. 2013 [cit. 2013-11-26]. Dostupné z: http://www.theguardian.com/money/2013/may/25/contactless-cards 24. MASTERCARD. Osobní karty: Cashback [online]. © 1994-2014 [cit. 2013-11-07]. Dostupné z: http://www.mastercard.com/cz/personal/cz/viceokartach/cashback.html

87

25. MASTERCARD. Výhody firemní karty [online]. © 1994-2014 [cit. 2013-11-08]. Dostupné z: http://www.mastercard.com/cz/firemni-karty/vyhody-firemni-karty.html 26. Měšec.cz. Bezpečnost bezkontaktních karet [online]. © 1998 – 2014 [cit. 2013-11-26]. Dostupné

z:

http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/platebni-karty/bezkontaktni-

platby/pruvodce/bezpecnost-bezkontaktnich-plateb/ 27. Ministerstvo financí České republiky: Platební balíček [online]. © 2005-2013 [cit. 201311-28]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/regulace/platebni-sluzby-avyporadani-obchodu/zakladni-informace/2013/platebni-balicek-navrh-revize-smernice13630 28. NÁPRSTEK, Miloslav. NFC mobilem zaplatí brzy uţ i zákazníci T-Mobile a ČSOB. NFCtech.cz

[online].

22.

10.

2013

[cit.

2014-03-28].

Dostupné

z:

http://www.nfctech.cz/nfc-mobilem-zaplati-brzy-uz-i-zakaznici-t-mobile-a-csob/#more2119 29. NÁPRSTEK, Miloslav. Visa a MasterCard brzy vyuţijí emulaci karet. NfCtech.cz [online]. 24. 02. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.nfctech.cz/visa-amastercard-brzy-vyuziji-emulaci-karet/ 30. PENÍZE.CZ. Proč to mají karty v Česku tak těžké? [online]. 28. 04. 2013 [cit. 2014-0405]. Dostupné z: http://penize.ihned.cz/ostatni/c1-59754770-proc-to-maji-karty-v-ceskutak-tezke-podivejte-se-na-vysledky-studie-visa-europe 31. Retail Info Plus: Češi jsou přeborníci v bezkontaktním placení [online]. 03. 02. 2014 [cit. 2014-04-05]. ISSN 1805-0042. Dostupné z: http://www.retailinfo.cz/plus/2014/1-2/ 32. SDRUŢENÍ PRO BANKOVNÍ KARTY. Profil ČR [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://profily.cardzone.cz/cr/profil_cr.pdf

88

33. SDRUŢENÍ PRO BANKOVNÍ KARTY. Profil ČR: Souhrnné statistiky ke stažení [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html 34. SDRUŢENÍ PRO BANKOVNÍ KARTY. Profil ČR: Statistiky čipových karet ke stažení [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html 35. TUESDAY. Odborná konference: Soumrak hotovosti, nebo platebních karet? [online]. Praha, 19. 03. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.tuesday.cz/akce/soumrakhotovosti-nebo-platebnich-karet/ 36. UNICREDIT BANK. Příručka pro držitele platební karty [online]. 12/2013 [cit. 2014-0124]. Dostupné z:http://www.unicreditbank.cz/files/download/karty/Prirucka_pro_drzitele_ platebni_karty.pdf

37. VÁCLAVÍK, Lukáš. Zapomeňte na otisky prstů. PalmSecure od Fujitsu skenuje ţíly v dlani [CeBIT]. In:Cnews.cz [online]. 10. 3. 2014. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.cnews.cz/zapomente-na-otisky-prstu-palmsecure-od-fujitsu-skenuje-zily-vdlani-cebit

38. Vkladové bankomaty. Československá obchodní banka [online]. ©2014 [cit. 2014-01-24]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/lide/Platebni-karty/Stranky/Vkladove-bankomaty.aspx

Právní předpisy: 1. ČESKO. Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku. [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=284~2F2009&rpp=15#seznam

89

2. ČESKO. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=21~2F1992&rpp=15#seznam 3. ČESKO. Zákon č. 254/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. In: [online].

[cit.

2014-03-03].

Dostupné

z:

http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=254~2F2012&part=&na me=&rpp=15#seznam 4. ČESKO. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=61~2F1993&rpp=15# seznam 5. ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=89~2F2012&part=&n ame=&rpp=15#seznam 6. ČESKO. Zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele. [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=634~2F199 2&part=&name=&rpp=15#seznam 7. ČESKO. Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti

a

financování

terorismu.

[online].

[cit.

2014-03-03].

Dostupné

z:

http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=253~2F2008&rpp=15#seznam 8. ČESKO. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=40~2F2009&part=&na me=&rpp=15#seznam 9. ČESKO. Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi. [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=229~2F2002&rpp=15 #seznam

90

10. ČESKO. Vyhláška č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku.

[online].

[cit.

2014-03-03].

Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/platebni_styk/pravni_predpisy/d ownload/vyhl_169_2011.pdf 11. ČESKO. Vyhláška č. 140/2011 Sb., o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování. [online].

[cit.

2014-03-03].

Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/platebni_styk/pravni_predpisy/d ownload/vyhlaska_140_2011.pdf 12. ČESKO. Vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních sluţeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu odůvodnění k této vyhlášce. [online]. [cit. 2014-0303]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/platebni_styk/p ravni_predpisy/download/vyhlaska_141_2011.pdf 13. ČESKO. Vyhláška č. 142/2011 Sb., o předkládání informací platebními institucemi, institucemi elektronických peněz, poskytovateli platebních sluţeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu České národní bance. [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/platebni_styk/pravni_predpisy/d ownload/vyhlaska_142_2011.pdf 14. Směrnice 2007/64/ES o platebních sluţbách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES. [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu 15. Směrnice 2009/110/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a obezřetném dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES. [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu 91

16. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001. [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu 17. Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1409/2013 o statistice platebního styku (ECB/2013/43).

[online].

[cit.

2014-03-03].

Dostupné

z:

http://www.ecb.europa.eu/ecb/legal/pdf/l_35220131224cs00180044.pdf 18. Doporučení Evropské centrální banky (EU) „Recommendations for the security of internet payments“.

[online].

[cit.

2014-03-03].

Dostupné

z:

https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/recommendationssecurityinternetpaymentsoutco meofpcfinalversionafterpc201301en.pdf

92

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Označení bezkontaktní karty a obchodu a terminálu pro bezkontaktní placení .... 15 Obrázek 2: Loga zabezpečených internetových stránek .......................................................... 15

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Vývoj počtu vydaných karet a instalovaných ATM v ČR (1989-2013) ................ 30 Tabulka 2: Vývoj počtu obchodních míst a terminálů EFT POS v ČR (1988-2013) .............. 31 Tabulka 3: Vývoj počtu transakcí platebními kartami v EU a Eurozóně (2008-2012)............ 43 Tabulka 4: Vývoj objemu transakcí platebními kartami v EU a Eurozóně (2008-2012) ........ 44 Tabulka 5: Vývoj počtu transakcí kartami na 1 obyvatele v EU a Eurozóně (2008-2012) ..... 45 Tabulka 6: Vývoj průměrné hodnoty jedné transakce v EU a Eurozóně (2008-2012) ............ 46

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Vývoj počtu vydaných karet a instalovaných ATM v ČR (1989-2013) ...................... 30 Graf 2: Vývoj počtu obchodních míst a terminálů EFT POS v ČR (1988-2013) .................... 31 Graf 3: Vývoj trhu čipových karet v ČR (2006-2013) ............................................................. 32 Graf 4: Vývoj počtu vydaných platebních karet – ČS, a. s. (2007-2013) ................................ 35 Graf 5: Vývoj objemu transakcí – debetní karty – ČS, a. s. (2001-2009) ................................ 36 Graf 6: Vývoj počtu karetních transakcí (issuing) – ČS, a. s. (2001-2013) ............................. 36 Graf 7: Vývoj objemu karetních transakcí (issuing) – ČS, a. s. (2001-2013) .......................... 37 Graf 8: Vývoj hodnoty průměrné karetní transakce (issuing) – ČS, a. s. (2001-2013)............ 37 Graf 9: Vývoj počtu transakcí POS (acquiring) – ČS, a. s. (2006 - 2013) ............................... 38 Graf 10: Vývoj objemu transakcí POS (acquiring) – ČS, a. s. (2006 - 2013) .......................... 38 Graf 11: Vývoj počtu bezkontaktních transakcí – ČS, a. s. (2011-2013) ................................ 39 Graf 12: Vývoj objemu bezkontaktních transakcí – ČS, a. s. (2011-2013) ............................. 39 Graf 13: Vývoj počtu internetových transakcí – ČS, a. s. (2010-2013) ................................... 40 93

Graf 14: Vývoj objemu internetových transakcí – ČS, a. s. (2010-2013) ................................ 40 Graf 15: Vývoj počtu transakcí platebními kartami v EU a Eurozóně (2008-2012) ............... 43 Graf 16: Vývoj objemu transakcí platebními kartami v EU a Eurozóně (2008-2012) ............ 44 Graf 17: Vývoj počtu transakcí kartami na 1 obyvatele v EU a Eurozóně (2008-2012) ......... 45 Graf 18: Vývoj průměrné hodnoty jedné transakce v EU a Eurozóně (2008-2012) ................ 46 Graf 19: Nejpouţívanější typ karty – otázka č. 1 ..................................................................... 50 Graf 20: Doba pouţívání platební karty – otázka č. 2 .............................................................. 51 Graf 21: Frekvence pouţívání platební karty – otázka č. 3 ...................................................... 52 Graf 22: Sluţby bankomatů – otázka č. 4 ................................................................................ 53 Graf 23: Další nejčastější pouţití platební karty – otázka č. 5 ................................................. 54 Graf 24: Pouţívání platebních karet v zahraničí – otázka č. 6 ................................................. 55 Graf 25: Zboţí a sluţby placené kartou nejčastěji – otázka č. 7 .............................................. 56 Graf 26: Oblíbené sluţby pro platbu kartou – otázka č. 8........................................................ 57 Graf 27: Ochota k poplatku u obchodníků – otázka č. 9 .......................................................... 58 Graf 28: Vyhovující způsob úhrady zboţí a sluţeb – otázka č. 10 .......................................... 59 Graf 29: Vyuţívání bezkontaktní platební karty – otázka č. 11 ............................................... 60 Graf 30: Zabezpečení karty pro platbu na internetu – otázka č. 12.......................................... 61 Graf 31: Bezpečnostní prvky platebních karet – otázka č. 13 .................................................. 62 Graf 32: Další ochranné prvky při placení kartou - otázka č. 14 ............................................. 63 Graf 33: Ochota připlatit za vyšší ochranu karty – otázka č. 15 .............................................. 64 Graf 34: Zkušenost se zneuţitím platební karty - otázka č. 16 ................................................ 65 Graf 35: Moţnost sjednání pojištění proti zneuţití platební karty – otázka č. 17 .................... 66 Graf 36: Motivace k pouţívání platební karty – otázka č. 18 .................................................. 67 Graf 37: Hodnocení počtu akceptačních míst platebních karet – otázka č. 19 ........................ 68 Graf 38: Návrhy podpory častějšího pouţívání platebních karet – otázka č. 20 ...................... 69

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Náleţitosti platební karty ............................................................................................ I Příloha 2: Druhy platebních karet ..............................................................................................II Příloha 3: Údaje pro platbu kartou na internetu ....................................................................... III 94

Příloha 4: Označení obchodních míst se sluţbou Cashback .................................................... IV Příloha 5: Moţné umístění bezkontaktní technologie ............................................................... V Příloha 6: Stíněný RFID obal na platební kartu ....................................................................... VI Příloha 7: Dotazník: Jak pouţíváte platební karty? .................................................................VII

95

PŘÍLOHY Příloha 1 Příloha 1: Náleţitosti platební karty

Zdroj: ĆESKÁ SPOŘITELNA. Příručka pro držitele platební karty [online]. 06/2013 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/Prirucka_drzitele_PK.pdf

I

Příloha 2 Příloha 2: Druhy platebních karet Kritérium

Druh karty debetní

Způsob zúčtování

kreditní charge bankovní

Vydavatel

karta nebankovních subjektů tuzemská

Teritorium

mezinárodní osobní

Osoba drţitele

sluţební s reliéfním záznamem

Typ písma na kartě

s hladkým tiskem s magnetickým prouţkem s čipem

Typ elektronického záznamu

hybridní s laserovým záznamem bankomatová elektronická

Funkce a způsob pouţití

univerzální virtuální záruční šeková základní

Úroveň sluţeb spojených s kartou

specializovaná prestiţní výběrová co-branded

Marketingový význam

affinity minikarty

Provedení

nálepky

Zdroj: SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2012, 325 s. ISBN 978-80-7261-238-3. s. 136-142; vlastní úprava; JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. 2.přepr.vyd. Praha: Grada Publishing, 2001, 175 s. příl. ISBN 80-247-0195-2. s. 42; zpracování vlastní

II

Příloha 3

Příloha 3: Údaje pro platbu kartou na internetu

Zdroj: ČESKÁ SPOŘITELNA. Jak platit kartou: Internet [online]. [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/jpk?_nfpb=true&_pageLabel=jpk_doc&docid=internet/cs/sc_1188 3.xml

III

Příloha 4

Příloha 4: Označení obchodních míst se sluţbou Cashback

Zdroj: ČESKÁ SPOŘITELNA. Jak platit kartou: Cashback [online]. [cit. 2013-11-07]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/visa-classic/cash-back-d00021835

IV

Příloha 5

Příloha 5: Moţné umístění bezkontaktní technologie

Zdroj: http://cardmag.cardzone.cz/archiv/cm1_2008.pdf

V

Příloha 6

Příloha 6: Stíněný RFID obal na platební kartu

Zdroj: http://www.cryptalloy.cz/obaly/stineny-obal-na-kartu-s-rfid-ci-nfc/prod_1.html

VI

Příloha 7 Příloha 7: Dotazník: Jak pouţíváte platební karty?

Kdyby po vás chtěl obchodník přiráţku za platbu kartou, pouţijete raději hotovost? A oslovují vás věrnostní programy, nebo vás nechávají chladnými? Podělte se o své zkušenosti v anketě. Server Měšec.cz společně se studentkou Bankovního institutu vysoké školy Stanislavou Bečvářovou připravil anketu o pouţívání platebních karet. Budeme rádi, kdyţ se podělíte o své praktické zkušenosti s pouţíváním platebních karet. Výsledky ankety budou zveřejněné na Měšci a zároveň budou pouţité v připravované diplomové práci. Anketa je zcela anonymní. Pokud vám v anketě chybí otázky, anebo máte další připomínky, napište je do diskuse pod článkem. Děkujeme vám za spolupráci a za váš čas!

Jak pouţíváte platební karty? 1. Jaký typ platební karty pouţíváte nejčastěji? debetní kreditní charge nevím, jaký mám typ karty 2. Jak dlouho platební kartu přibliţně pouţíváte? od r. 2010 od r. 2005 od r. 2000 od r. 1995 od r. 1990 VII

3. Jak často platební kartu pouţíváte? denně nebo téměř denně přibliţně 2-3x týdně průměrně 1x týdně přibliţně 2-3x měsíčně průměrně 1x měsíčně platební kartu téměř nepouţívám 4. Jaké sluţby vyuţíváte, anebo jste jiţ vyuţili prostřednictvím bankomatů? Můţete zvolit více moţností. výběr hotovosti vklad hotovosti informace o zůstatku účtu zadání jednorázového příkazu k úhradě dobíjení předplacených karet mobilních operátorů aktivace platební karty došlé poštou změna PIN ke kartě zjištění limitů karty informace o produktech banky jiné sluţby dle nabídky jednotlivých bank bankomat nevyuţívám 5. Kde a jak nejčastěji platební kartu dále pouţíváte? Můţete zvolit více moţností. platba u obchodníka v kamenném obchodu (POS) platba u obchodníka na internetu Cashback – výběr hotovosti při platbě kartou u obchodníka Cash Advance – výběr hotovosti na pobočce jiné banky nebo směnárny ţádné z uvedených, kartu pouţívám výhradně jen v bankomatu 6. Pouţíváte platební kartu při cestách do zahraničí? ano, výhradně – k placení veškerého zboţí a sluţeb, k výběru hotovosti ji téměř nepouţívám spíše ne – mám-li na výběr, preferuji platbu v hotovosti rozhodně ne – platební kartu v zahraničí zásadně nepouţívám VIII

7. Jaké zboţí a sluţby platíte platební kartou nejčastěji? Můţete zvolit více moţností. cokoli, co lze kartou platit zboţí denní potřeby (potraviny) oděvy, obuv, drogerie apod. elektrospotřebiče, elektronika apod. nábytek a bytové doplňky, hračky apod. kredit do mobilního telefonu pohonné hmoty, auto – moto apod. cestování/ubytování (zájezd, letenky, hotel, wellness apod.) restaurace, bar, kavárna, fastfood, cukrárna a jiné sport (potřeby, fitness apod.) kultura, knihy apod. lékař, léky apod. slevové vouchery jiné 8. Které z těchto sluţeb nejvíce vyuţíváte a přáli byste si je platit kartou? Můţete zvolit více moţností. doprava (MHD, autobus, vlak, taxi sluţba, parkovací automat apod.) občerstvení (bufet, jídelna, kiosek, fastfood, nápojový automat apod.) sport (návštěva sportovních utkání, fitness apod.) ubytování a wellness kultura (kino, divadlo, koncerty, výstavy apod.) platby za poštovní sluţby platby na úřadech (správní poplatky, kolky a jiné) platby u lékaře (regulační poplatky, vystavení potvrzení, provedení lékařského úkonu apod.) trafika (denní tisk, časopisy, sázky, losy apod.) bankomat k jakýmkoliv platbám jiné/ţádné z uvedených 9. Přibývá obchodníků, kteří si účtují přiráţku za platbu kartou. Jak vysoký poplatek jste ochotni zaplatit za pouţití karty? IX

ţádný, raději zaplatím hotově do 1 % z částky do 1,5 % z částky do 2 % z částky. do 3 % z částky. vyšší neţ 3 % z částky. procentní poplatek platit nechci, ale souhlasil/a bych s nízkým paušálním poplatkem 10. Jaký způsob úhrady zboţí a sluţeb Vám nejvíce vyhovuje? Můţete zvolit více moţností. bezkontaktní platební kartou bez ohledu na výši částky bezkontaktní nálepkou platební kartou s pouţitím PIN i při částce menší neţ 500 Kč elektronickými penězi (PayPal, PaySec, GoPay apod.) na internetu pomocí platebního tlačítka (Platba 24, ePlatba, mPeníze, MojePlatba apod.) prostřednictvím SMS m-commerce QR kód bankovním převodem v hotovosti niţší částky platím hotově, vyšší částky kartou platební příkaz předaný na přepáţce / do sběrného boxu / typovaný v ATM nepreferuji ani jeden z uvedených způsobů, je mi to lhostejné 11. Pokud Vaše platební karta umoţňuje bezkontaktní formu placení, vyuţíváte ji? ano, je to rychlé a pohodlné ano, ale mám určité obavy ne, nedůvěřuji tomu ne, má karta to neumoţňuje nevím, zda to má karta umoţňuje X

12. Jak zabezpečujete svou kartu pro platbu na internetu? Můţete zvolit více moţností. nákupem výhradně na zabezpečených a důvěryhodných stránkách (ověřené eshopy) s podporou pokročilých ochranných technologií (3D Secure, Verified by Visa, MasterCard SecureCode) nastavením limitu platební karty pro platbu na internetu odemknutím/zamknutím karty pomocí autorizačního kódu (SMS zpráva na mobilní telefon) platím pouze virtuální platební kartou platím pouze dobírkou platím pouze prostřednictvím elektronického bankovnictví jinak na internetu nenakupuji 13. Jaké bezpečnostní prvky platebních karet povaţujete za bezpečné? Můţete zvolit více moţností. magnetický prouţek + PIN čip + PIN CVVC/CVV nevím ţádné nejsou bezpečné 14. Uvítali byste nějaké další ochranné prvky při placení kartou? Můţete zvolit více moţností. autorizační SMS při transakci kartu s displejem a klávesnicí pro vygenerování jednorázového kódu kartu s 3D Secure technologií kartu opatřenou fotografií jejího drţitele biometrickou autentizaci (sken otisku prstu, verifikaci duhovky či sítnice oka drţitele karty) speciální pouzdro na kartu proti kopírování údajů z ní ne, stávající zabezpečení je dostatečné nevím XI

15. Byli byste ochotni zaplatit vyšší cenu za pouţití takové ochrany? rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne nevím 16. Máte osobní zkušenost se zneuţitím Vaší platební karty? Můţete zvolit více moţností. ano mám, vydavatel karty to řešil refundací (náhradou škody) v plné výši ano mám, vydavatel karty to řešil pouze částečnou refundací ano mám, ale má reklamace byla zamítnuta ano mám, mou stíţnost vyřešil aţ finanční arbitr ano mám, mou stíţnost finanční arbitr neřešil ne, nemám osobní zkušenost 17. Víte o moţnosti sjednání pojištění proti zneuţití platební karty? Byla Vám tato moţnost bankou nabídnuta? ano vím, a tuto sluţbu vyuţívám ano vím, ale tuto sluţbu kvůli její vysoké ceně nevyuţívám ano vím, ale tuto sluţbu nevyuţívám, nemám obavy ze zneuţití karty ne nevím, tato moţnost mi nebyla nabídnuta 18. Co Vás motivuje k pouţívání platební karty? Můţete zvolit více moţností. komfort - nemusím mít u sebe hotovost snadný a pohodlný výběr z bankomatu doma i v zahraničí snadný a bezpečný nákup u obchodníků doma i v zahraničí (bez nutnosti výměny hotovosti) výhodnější podmínky při nákupech u internetových obchodníků oproti jiným způsobům placení (bankovní převod, dobírka) slevový a věrnostní program bezúročné období u kreditních karet bezpečí – případnou ztrátu nebo odcizení karty mohu řešit jejím zablokováním, ale ztracenou či odcizenou hotovost mi nikdo nevrátí XII

v rámci svého účtu mám vedení a pouţívání platební karty zdarma 19. Domníváte se, ţe je v současné době dostatek obchodních míst s akceptací platebních karet? rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne nevím 20. Co by podle Vašeho názoru podpořilo častější pouţívání platebních karet? Můţete zvolit více moţností. vyšší počet obchodníků přijímajících platební karty sluţba Cashback u všech obchodníků přijímajících platební karty niţší ceny poplatků spojených s platebními kartami rozšíření slevových a věrnostních programů zvýšení bezpečnosti transakcí platebními kartami jiné nevím nic, platební karty nejsou bezpečné

XIII

Operace s platebními kartami studie

Recommend Documents