OHROŽENÉ DĚTI V ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI VYŽADUJÍCÍ OKAMŽITOU POMOC

OHROŽENÉ DĚTI V ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI VYŽADUJÍCÍ OKAMŽITOU POMOC

Diplomová práce

Studijní program: Studijní obor:

N7508 – Sociální práce 6731T012 – Sociální práce

Autor práce: Vedoucí práce:

Bc. Jana Glaserová Mgr. Jana Pittnerová

Liberec 2014

Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Za neocenitelnou a nezištnou pomoc, cenné rady, připomínky a trpělivost při vypracování této práce děkuji Mgr. Janě Pittnerové. Poděkování patří také mému zaměstnavateli za umožnění a poskytnutí prostoru pro studium, a přístupu k dokumentacím důležitým pro průzkumové šetření.

Jana Glaserová

ANOTACE Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na sociální práci s ohroženými dětmi v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Zkoumá, zda je pomoc v těchto zařízeních dětem přínosem a pokouší se zjistit jakým, v čem takový přínos spočívá jak pro ně samotné, tak i pro jejich rodinu. Zda se tento typ zařízení může opravdu považovat za alternativu ústavní péče v rámci náhradní rodinné péče a je-li vyhledávanou službou pro rodiny v krizové životní situaci. Hlavním cílem této práce bylo charakterizovat obsah činnosti sociální práce v konkrétním zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Dílčím, ale důležitým cílem této práce bylo specifikovat péči o děti v krizové situaci umístěné v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dále ZDVOP) Hvězdička v Jablonném v Podještědí a to v období od roku 2008 do roku 2013. Strukturu předkládané diplomové práce tvoří dvě části. Teoretická část shrnuje a popisuje dosavadní poznatky o rodině, vývojové psychologii dítěte, legislativě týkající se sociálně-právní ochrany dětí. Další kapitoly se zabývají historií sociální práce až po její novodobé přístupy. Důležité jsou i podkapitoly, které se věnují sanaci rodiny, jako důležitému prostředí pro zdárný vývoj a výchovu dětí. Empirická část je věnována samotnému průzkumovému šetření, které směřuje do oblasti sociální práce v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Důraz je zde kladen na zmapování výsledků činnosti konkrétního zařízení. Přitom jako hlavní metoda je použita analýza sekundárních zdrojů a dotazování. Jako pomocná metoda, dodatečně určená pro průzkumové šetření, byla stanovena analýza dokumentace. Poznatky, které vyplynuly z této diplomové práce, charakterizují obsah sociální práce a její význam pro děti v krizových situacích, umístěných v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

KLÍČOVÁ SLOVA Rodina, krize, ohrožené děti, vývoj dítěte, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, sociálně-právní ochrana dětí

SUMMARY The present diploma thesis focuses on a social work with endangered children in a facility for children requiring immediate help. It examines if the help in these facilities is beneficial for children and tries to ascertain how and what this benefit is based on for themselves and for their families. Whether this type of facility is really possible to consider alternative to an institutional care in a framework of a substitute family care.Whether it is a sought after service for families in critical situations. The main point of this work was to describe a content of the social work in a concrete facility for children in a need of immediate help. Another partial but also important point of this work was to specify care about children in critical situation, placed in ZDVOP Hvězdička in Jablonne v Podjestedi from 2008 to 2013. The diploma thesis consists of foreword and two main parts. The first, theoretical part summarises and describes existing findings about family, child´s developmental psychology, law regarding social-legal protection of children. The other chapters inquire into the history of a social work up to contemporary approach to social work. Other chapters, inquiring into rehabilitation of family as important environment for development and upbringing of children, are equally important. The second, empirical part is focused on survey that aims into a filed of social work in a facility for children requiring immediate help. The emphasis is put on survey of work in a concrete facility. The main used method is analysis of secondary sources and questionnaire. As a supporting method was chosen analysis of documents. The findings emerging from this diploma thesis define the field of social work and its importance for children in critical situations placed in facility for children requiring immediate help.

KEY WORDS Family, Crisis, Vulnerable Children, Child Development, Facilities for Children Requiring Immediate Help

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................... 12 TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................................... 14 1

2

RODINA ...................................................................................................................... 14 1.1

HISTORICKÝ VÝVOJ RODINY....................................................................................... 14

1.2

ZÁKLADNÍ FUNKCE RODINY A TYPOLOGIE RODINY ...................................................... 16

1.3

ZMĚNY ROLÍ V RODINĚ, POSTOJE ................................................................................ 17

SOCIÁLNÍ PRÁCE S OHROŽENOU RODINOU, OHROŽENÝM DÍTĚTEM – MULTIDISCIPLINÁRNÍ PŘÍSTUP .......................................................................... 20

3

4

5

2.1

SOCIÁLNÍ PRÁCE S RODINOU ...................................................................................... 20

2.2

TYPY SLUŽEB V RÁMCI SOCIÁLNÍ PRÁCE S RODINOU ................................................... 21

2.3

SANACE RODINY, SOCIÁLNÍ PRÁCE S BIOLOGICKOU RODINOU ...................................... 23

2.4

OHROŽENÉ DÍTĚ ........................................................................................................ 25

2.5

POMOC DÍTĚTI V PŘÍPADĚ VÁŽNÉHO OHROŽENÍ – ÚLOHA ZDVOP ............................... 26

2.6

SYSTÉMOVÁ POMOC V RÁMCI RODINNÉ POLITIKY STÁTU ............................................. 27

VÝVOJ DÍTĚTE A JEHO POTŘEBY....................................................................... 28 3.1

VÝVOJOVÉ ETAPY ...................................................................................................... 29

3.2

SOCIÁLNÍ PRÁCE S OHLEDEM NA VÝVOJOVÉ POTŘEBY DÍTĚTE ...................................... 35

3.3

SYNDROM CAN (CHILD ABUSE AND NEGLECT) ............................................................. 38

3.4

SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÝ PŘÍSTUP K DĚTEM V KRIZI A V OHROŽENÍ ........................ 39

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY DĚTÍ ....................................................................... 40 4.1

HISTORICKÝ VÝVOJ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ VE SVĚTĚ ................................................. 40

4.2

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY DĚTÍ NA ÚROVNI ČR .......................................................... 42

4.3

ZÁKON O SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ, Č. 359/1999 SB....................................... 43

ZDVOP ........................................................................................................................ 47 ZDVOP ............................................................................... 47

5.1

LEGISLATIVNÍ UKOTVENÍ

5.2

ZPŮSOBY PŘIJETÍ

5.3

EVIDENCE DĚTÍ .......................................................................................................... 50

5.4

DOKUMENTACE ......................................................................................................... 50

5.5

ROZSAH POSKYTOVANÉ PÉČE DĚTEM V ZAŘÍZENÍ ........................................................ 51

5.6

NÁVŠTĚVY ................................................................................................................ 51

5.7

FINANCOVÁNÍ ZDVOP ................................................................................................. 52

5.8

PRACOVNÍCI ZDVOP ................................................................................................... 52

5.9

NEJČASTĚJŠÍ DŮVODY UMÍSTĚNÍ DÍTĚTE DO ZDVOP

....................................................................................................... 49

7

..................................................... 53

5.10

DÉLKA POBYTU ..................................................................................................... 53

EMPIRICKÁ ČÁST ............................................................................................................. 55 6

CÍL A HYPOTÉZY PRŮZKUMOVÉHO ŠETŘENÍ ................................................ 55

7

METODY A TECHNIKA SBĚRU DAT .................................................................... 57

8

ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA PRŮZKUMOVÉHO ŠETŘENÍ.................................. 60

9

8.1

ČASOVÝ HARMONOGRAM PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ A ETIKA PRŮZKUMU ...................... 61

8.2

CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO SOUBORU A PRŮBĚH PRŮZKUMU............................. 61

INTERPRETACE VÝSLEDKŮ PRŮZKUMOVÉHO ŠETŘENÍ ............................. 62 9.1

VÝSLEDKY ANALÝZY SPISOVÉ DOKUMENTACE ........................................................... 62

9.2

VÝSLEDKY ANALÝZY SEKUNDÁRNÍCH ZDROJŮ ........................................................... 74

9.3

VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ........................................................................ 77

9.4

VYHODNOCENÍ HYPOTÉZ ........................................................................................... 78

ZÁVĚR ................................................................................................................................. 81 DOPORUČENÍ DO PRAXE ................................................................................................ 83 DOPORUČENÍ DO PRAXE ZDVOP HVĚZDIČKA...................................................................... 84 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................. 86 ČLÁNKY V PERIODIKÁCH .................................................................................................... 88 SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................................. 90

8

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1.

Počet dětí přijatých od října 2008 do prosince 2013

Graf č. 2.

Počet dětí dle věku, přijatých od října 2008 do prosince 2013

Graf č. 3.

Počet dětí dle pohlaví přijatých od října 2008 do prosince 2013

Graf č. 4.

Počet dětí v sourozeneckých vazbách od října 2008 do prosince 2013

Graf č. 5.

Spádová oblast přijetí dětí dle příslušného oddělení sociálně-právní ochrany

Graf č. 6.

Rozdělení dětí ZDVOP Hvězdičce dle formy realizované péče

Graf č 7.

Důvody přijetí dětí do ZDVOP Hvězdička od října 2008 do prosince 2013

Graf č. 8.

Růst nezaměstnanosti v Libereckém kraji k počtu umístěných dětí v ZDVOP za období od roku 2008 do 2013

Graf č. 9.

Korelační diagram závislosti počtu přijímaných dětí na nezaměstnanosti v Libereckém kraji

Graf č. 10.

Průměrná délka pobytu dětí přijatých v jednotlivých letech

Graf č. 11.

Důvody přijetí dětí do ZDVOP Hvězdička od října 2008 do prosince 2013, u nichž trvala péče déle jak 3 měsíce

Graf č. 12.

Propuštění dětí po odchodu ze ZDVOP

9

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Počet dětí přijatých od října 2008 do prosince 2013 Tabulka č. 2 Počet dětí dle věku, přijatých od října 2008 do prosince 2013 Tabulka č. 3 Počet dětí dle pohlaví přijatých od října 2008 do prosince 2013 Tabulka č. 4 Počet dětí v sourozeneckých vazbách od října 2008 do prosince 2013 Tabulka č. 5 Forma realizované péče o děti v ZDVOP od roku 2008 do 2013 Tabulka č. 6 Data (a vypočtené hodnoty) ke korelačnímu diagramu, Liberecký kraj Tabulka č. 7 Důvody přijetí dětí do ZDVOP Hvězdička od října 2008 do prosince 2013, u nichž trvala péče déle jak 3 měsíce Tabulka č. 8 Umístění dítěte po odchodu ze ZDVOP Tabulka č. 9 Vyhodnocení dotazníkového šetření

10

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CAN

syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

NRP

náhradní rodinná péče

OSPOD

orgán sociálně-právní ochrany dítěte

ÚV

ústavní výchova

ZDVOP

zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

11

ÚVOD Po roce 1989 nastaly nové poměry, které zásadně zasáhly do života lidí a ukázaly na nutnost přetvoření zavedeného životního stylu. V současnosti ekonomické a společenské změny významně zasahují do života českých rodin formou oslabení životních jistot a nedostatkem pracovních míst. Tímto poměrně často způsobují nedostatečné zabezpečení rodin. Dnešní rodinné vztahy nezůstávají oproštěny od negativních vlivů. Vysoká rozvodovost, rostoucí počet rodin, kde jeden nebo oba rodiče podnikají a doma se vyskytují jen ve večerních hodinách, to vše nepochybně ovlivňuje vztahy v rodině. Složité situace vznikají například u velmi ctižádostivých rodičů, kteří prostřednictvím velmi přísné výchovy chtějí realizovat svoje představy o budoucnosti dětí. Nutné je zmínit i rodiče, kteří svoje děti používají jako nástroj k vyřizování vzájemných manželských nebo porozvodových sporů. V těchto a v dalších komplikovaných situacích se pak ocitají děti, u kterých musíme konstatovat ohrožení vlastním prostředím nebo i zneužíváním či fyzickým a psychickým týráním. Sociální práce s ohroženými dětmi a jejich rodinami spočívá mimo jiné i ve spolupráci s institucemi a organizacemi, zabývajícími se ohroženými dětmi. Jedním z nich je i zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které poskytuje péči dětem v náhlé krizové situaci. Od roku 2012 pracuji jako vychovatelka v ZDVOP Hvězdička v Jablonném v Podještědí. Do této doby jsem neměla s podobným zařízením žádnou zkušenost. Sociální a výchovná práce ve Hvězdičce je však pro mne natolik zajímavá, že se stala předmětem i mé diplomové práce. Teoretická část práce shrnuje a popisuje dosavadní poznatky o rodině, vývojové psychologii dítěte a legislativě týkající se sociálně-právní ochrany dětí. Další důležité kapitoly diplomové práce se zabývají teorií sociální práce, sociální prací s ohroženou rodinou v rámci multidisciplinárního přístupu a specifikací zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Veškerá teoretická témata jsou zpracována z hlediska jejich historického vývoje a s ohledem na měnící se legislativu. Empirická část je věnována samotnému průzkumovému šetření, které směřuje do oblasti sociální práce konkrétního, výše zmiňovaného, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Důraz je kladen na zmapování výsledků činnosti této instituce. 12

Přitom jako hlavní metoda je použita analýza sekundárních zdrojů a dotazování. Jako pomocná metoda, dodatečně určená pro průzkumové šetření, byla stanovena analýza dokumentace. Hlavním cílem diplomové práce je charakterizovat obsah činnosti sociální práce v konkrétním zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a její význam pro děti v krizových situacích. Účelem je ověřit, zda je pomoc poskytovaná v těchto zařízeních dětem a jejich rodinám přínosem a zda můžeme tento typ zařízení opravdu považovat za alternativu k ústavní péči v rámci náhradní rodinné péče. Dílčím, ale také důležitým cílem této práce je specifikovat péči o děti v krizové situaci umístěné v ZDVOP Hvězdička v Jablonném v Podještědí a to v období od roku 2008 (počátku provozu zařízení) do roku 2013.

13

TEORETICKÁ ČÁST 1

RODINA Rodina je základní jednotkou každé lidské společnosti, je biologicky významná

pro udržení lidstva. Model rodiny tvořený rodiči, jejich dětmi, případně prarodiči vykazuje neobyčejnou stabilitu ve všech epochách vývoje lidstva a ve všech známých současných společnostech. Lze se právem domnívat, že neexistuje žádný typ společnosti, který by se neopíral o rodinu jako o svůj základní článek. Existuje mnoho definic pojmu rodina, typů definovaných rodin, ale ve všech je minimálně jádrem rodiny vždy muž, žena a nedospělé dítě nebo děti (Matoušek 2003, s. 10–15). Život každého z nás začíná v rodině, která nás dále doprovází a náš život opět v rodině končí. Pohled na rodinu, i ona samotná, se s vývojem každé společnosti mění. Mění se rovněž její stabilita. V současné době, je často v našich podmínkách rodina označována jako rodina v krizi, či v nejistotě. Zdroje těchto potíží jsou spojovány s krizí celé západní společnosti, v dezorientaci postmoderní doby a v anomii hodnot (Rozhoň 2013, s. 51– 52).

1.1

HISTORICKÝ VÝVOJ RODINY Z historického pohledu se rodina až do dob industrializace, tzn. 19. století, dala

považovat za rodinu tradiční, stabilní i přes tehdejší nerovnost mezi mužem a ženou, včetně nerovnosti sexuální. Rodinné chování a funkce rodiny jako celku byly založeny na křesťanských základech, na respektování křesťanské manželské morálky. Spojení muže a ženy bylo považováno za nerozlučitelné. Posláním a smyslem takovéto rodiny bylo plození dětí jako budoucího finančního přínosu a zachování rodu. Tyto rodiny byly vícegenerační a tím v zásadě málo závislé na vnějším prostředí (Krebs 2007, s. 349). Jak bylo výše uvedeno, významným prvkem proměn v rodinném pojetí byla industrializace přímo spojena s urbanizací, doprovázená silnou migrací lidí do měst za prací. Toto přineslo rozpad vícegeneračního soužití rodin, do této doby běžného a způsobilo postupné zvyšování závislosti méněčlenných rodin, případně i bezdětných rodin na společnosti. Mezi další změny v období od dvacátých let 20. století patřilo více liberální rozvodové zákonodárství a klesající počet dětí v rodinách, převážně ve vyšších 14

příjmových a později i středních vrstvách, nejprve ve městech a později i na venkově. Nejvýrazněji se tyto tendence projevovaly v zemích západní Evropy a jejich rychlost se odvíjela od intenzity rozvoje dané demokracie a ekonomického vývoje země (Krebs 2007, s. 349). Dalším významným milníkem v pojetí rodiny byla druhá světová válka. Po jejím ukončení prošla podoba rodiny několika etapami a to např. po roce 1945 stabilizací reprodukčního chování. Toto období se vyznačuje tím, že mladí rodiče před početím potomka uzavřeli manželství. Svazek i početí prvního dítěte kleslo věkově pod hranici 25 let. Do rodin se zpravidla narodilo více dětí, někdy také až pět. V 60. letech rodinné postoje výrazně ovlivnila mladá generace poválečné populační vlny bránící se stereotypnímu zakládání a podobám rodiny. Mládež preferovala vzdělávání a získávání zkušeností, pracovních příležitostí před vlastním rodinným životem. Převážně u žen tyto preference způsobovaly pozdější narození prvního dítěte (30. rok věku), což omezilo reprodukci i z biologického hlediska (Krebs 2007, s. 250). V posledních letech je tendence vytváření partnerských svazků bez uzavírání manželství a tím i vzestup dětí narozených mimo manželství. To je známkou dovršení procesu oddělení reprodukce a sexuality, která byla dříve spojována a striktně vymezena do oblasti manželství. Dalším prvkem dnešního soužití je také postupná ztráta rozdělení ženských a mužských rolí. V důsledku postupných demokratizačních procesů se rodina přestala zakládat na ekonomické podstatě a základem pro vstup do manželství se stala láska dvou partnerů (Krebs 2007, s. 351–352). Pojmem rodina dnes nazýváme dvě dospělé osoby žijící společně na základě citové vazby, spolu s jejich potomky, někdy i z již minulých soužití každého dospělého jedince a další osoby žijící ve společné domácnosti. Na pohlaví dvou dospělých osob dnes již tolik nezáleží. (Matoušek, Pazlarová 2012, s. 12–13). V detailech se sice jednotlivá pojetí rodin v jednotlivých zemích liší, avšak v celém industrializovaném světě se setkáváme s podobnými trendy v jejím vývoji a směrování (Krebs 2007, s. 352). Lze konstatovat, že současná rodina prochází současně se společností krizí spojenou s nejistotou, jako je ekonomická krize, nezaměstnanost, mezigenerační problémy, stárnutí populace apod. Do této doby společnost na rodinu nahlížela převážně jako na instituci složenou z jednotlivců plnících svou roli, funkci, podobně jako je tvořena společnost. Z neplnění těchto jednotlivých 15

rolí, či funkcí rodiny vyplývá její nefunkčnost dávající prostor jednotlivým členům rodiny až k patologii. Zde přichází zakázka od společnosti pro sociální práci. Otázkou však zůstává, zda je tato zakázka koncipovaná od společnosti shodná se zakázkou od tzv. problémové rodiny a zda zaměření se na plnění funkcí rodiny není jedním z důvodů jejího zdroje potíží. Co je funkční a nefunkční rozhoduje společnost, její kultura, tradice vzhledem ke směřování a cíli společnosti, ne ke spokojenosti a růstu konkrétního jedince či rodiny. (Rozhoň 2013, s. 51–54). Pokud nahlédneme po zákonné specifikaci rodiny, tedy společensky daném pojmu, o rodině, jako institutu, se náš stát zmiňuje v rámci rodinného práva nejaktuálněji v občanském zákoníku za pomocí definice manželství. Kdy manželství definuje jako trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem stanoveným právě tímto zákonem. Dále zde uvádí, že hlavním účelem manželství je právě založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc (Zákon č.89/2012 Sb., § 655).

1.2

ZÁKLADNÍ FUNKCE RODINY A TYPOLOGIE RODINY Sociální práce počítá s pojetím a koncepcí rodiny jako se systémem funkcí

převážně z toho důvodu, že sociálním pracovníkům umožňuje vytvářet jasné postupy a programy pomoci na základě jakési měřitelnosti těchto funkcí. Pro naše potřeby zde uvádíme základní funkce rodiny, jak je definoval Dunovský (1999, s. 91–93): •

Biologicko-reprodukční funkce zajišťující jak reprodukci populace, tak i vytváření podmínek pro zdravý život a vývoj dítěte.

•

Sociálně-ekonomická, někdy také zabezpečovací: funkce zaopatřující po stránce finanční a materiální. Poruchy této funkce se projevují především ve hmotném nedostatku.

•

Ochranná, někdy také zaopatřovací, pečovatelská: funkce zahrnující uspokojování základních životních potřeb všech členů rodiny (biologických, hygienických, zdravotních aj.).

•

Výchovně-socializační: funkce, v rámci které si dítě osvojuje základní návyky a způsoby chování běžné ve společnosti a připravuje se na vstup do praktického samostatného života. 16

•

Emocionální funkce zabezpečující uspokojování psychických potřeb dítěte, zejména emocionální, citové, pocitu lásky, bezpečí a jistoty, smysluplnosti a otevřené budoucnosti. Na základě takto definovaných funkcí rodiny pak Dunovský (1999, s. 101–105)

formuluje poruchy rodičovství, které vznikají tím, že se rodiče nemohou, neumějí nebo nechtějí starat o dítě a dělat to, co je potřebné pro jeho zdárný vývoj. Z tohoto hlediska pak lze charakterizovat čtyři typy rodin z hlediska funkčnosti takto: •

Rodina funkční – v podstatě intaktní, je zajištěn dobrý vývoj a prospěch dítěte, v běžné populaci výskyt až 85 %.

•

Rodina problémová – výskyt poruch některých nebo všech funkcí, tyto poruchy vážněji neohrožují rodinný systém či vývoj dítěte. Rodina má schopnost tyto problémy vlastními silami řešit či kompenzovat za případné jednorázové nebo krátkodobé pomoci zvenčí. Potřeba zvýšené pozornosti a sledování od pracovníků Orgánu sociálně-právní ochrany dítěte (dále OSPOD). V populaci je zastoupeno okolo 12–13 % problémových rodin.

•

Rodina dysfunkční – výskyt vážných poruch některých nebo všech funkcí rodiny, které bezprostředně ohrožují nebo poškozují rodinu jako celek, zvláště potom vývoj a prospěch dítěte. Tyto poruchy již rodina není schopna zvládnout sama, je nutná řada opatření zvenčí známých pod pojmem sanace rodiny. Takové rodiny tvoří asi 2 %.

•

Rodina afunkční – přestávající plnit svůj základní úkol, dítěti závažným způsobem škodí nebo je ohrožuje v samotné existenci. Sanace takové rodiny je bezpředmětná a zbytečná. Jediné řešení, ve prospěch dítěte, je vyjmutí dítěte z rodiny a umístění do rodiny náhradní, popř. do zařízení náhradní rodinné péče. V populaci je výskyt těchto rodin asi 0,5 %.

1.3

ZMĚNY ROLÍ V RODINĚ, POSTOJE Na úvod kapitoly je třeba vymezit pojem role vyjadřující konkrétní očekávání

z hlediska určité situace, které na jedince klade jeho sociální okolí (Nakonečný 2009, s. 123). Příčinu změn těchto rolí v rodině a ztrátu jejích funkcí přikládá mnoho autorů 17

změnám celkového klimatu společnosti a to především od dob industrializace. Ztráta tradičních hodnot, ztráta tradičních rolí jednotlivých členů rodiny vedou ke změně pojetí dnešní postmoderní rodiny. Rodiny jsou dnes zakládány především pro uspokojování citových potřeb partnerů, což způsobuje jejich častý rozpad po vyprchání těchto potřeb. Dítě se stává především citovou investicí, jelikož z ekonomického hlediska je tato investice velká a nevratná (Matoušek 2008, s. 18–82). Za další příčinu můžeme označit tzv. úbytek funkcí rodiny. Jde o jev, kdy některé z funkcí rodiny, které v tradičním pojetí plnila právě ona, nyní přebírá stát. Dochází ke snížení soudržnosti rodiny na základě nepotřebnosti jednotlivých prvků, které tyto funkce plnily. Tím, že pojetí rodiny chápeme jako soustavu funkcí, naskýtá zde možnost nahrazení prvků nefunkčních prvky funkčními. To může být mnohokrát jednodušší, nežli náprava a snaha o nalezení řešení v rámci dané nefunkčnosti v rámci rodiny. Jako příklad jednoduchého nahrazení lze uvést rozvodovost, výměnu partnera z výše již zde uvedených důvodů (Rozhoň 2013, s. 52–53). Ve společnosti přibývá dětí vyrůstajících v neúplných rodinách nebo v rodinách s nevlastním rodičem. Zvyšuje se počet dětí, o které se vlastní rodiče nejsou schopni nebo nechtějí starat, tzv. sociálních sirotků. Častěji se vyskytují nesezdané páry nebo páry programově bezdětné. Slábne tradiční model sociální kontroly. Svobodné matky, homosexuální páry, sériová monogamie jsou dnes běžnou praxí, která je společností tolerována. Společnost se vyvíjí, mění a rodina, jako společenská instituce, se mění v návaznosti s ní. Nelze tedy očekávat, že dnešní rodina bude plnit funkce tradiční rodiny, které byly založeny na odlišných principech fungování společnosti, než je ta naše, postmoderní. Rodina však stále zůstává základní jednotkou naší společnosti, jen s novými, někdy trochu upravenými rolemi jejích členů (Matoušek 2008, s. 182–183). Postupné, společensky určené změny rolí jsou ovlivněny převážně přeměnou individuální identity, která se v postmodernistické době dostává i za stále více propustné zdi rodiny, která ještě do šedesátých let 20. století byla postavena na identitě kolektivní. To také způsobuje feministickému hnutí, které v těchto letech formulovalo jako jeden ze svých hlavních cílů přijetí individualistické perspektivy. V rodině se stále více upouští od trvalých závazků směrem k novým možnostem a otevřenosti, projevuje se odklon od vzájemné oddanosti směrem k respektu a plné nezávislosti. Dále se snižuje ochota vlastního obětování se na úkor vlastní realizace skrze vztah a nahrazování libiduální zdrženlivosti spontánní libiduální seberealizací. Konkrétně lze změnu role 18

ukázat na příkladu ženy, které byla dříve určena role matky, vychovatelky a pečovatelky. Zároveň měla být nositelkou lásky a emocí. Zatímco muži v tradičním pojetí rodiny byli nositelé rolí živitele rodiny a pracovní síly. Nyní se tyto role mísí a je na dohodě každé konkrétní rodiny jakou část dané role kdo bude zastávat. Od mužů se stále více očekává podíl na výchově a emocionální stránce společného života. Ženy si mohou plánovat vlastní život i nad rámec rodiny a významně se podílet na roli živitele rodiny (Navrátil 2005, s. 41–42). Změna určitého typu rolí či jejich ztráta bývá také v poslední době spojována s ekonomickou krizí a s celkovým stavem společnosti. Typickou ztrátou rolí v tomto případě může být nedobrovolná nezaměstnanost a s tím spojená ztráta role živitele rodiny. Další změny v pojetí rolí mohou nastat sňatkem, rozvodem či úmrtím člena rodiny. Rozvod v mnoha případech znamená pro rodinu nahrazení jednoho partnera novým, což pro jednoho znamená ztrátu role partnera a někdy i rodičovské role v menší či větší míře a pro nového partnera získání rolí nových (Špatenková 2004, s. 85). Veškeré tyto změny a ztráty můžeme označit za náročné životní situace, které se mohou stát precipitory (spouštěči) krize. Rozhodující význam má pro hloubku a intenzitu prožívání ztráty emocionální vazba jedince k danému objektu, člověku či v našem případě ke konkrétní roli (Špatenková 2004, s. 55). Ať už jde o změnu rolí danou postupným vývojem společnosti nebo o změnu způsobenou např. rychlým zvratem ve společnosti, např. finanční krizí, změny v pojetí rodiny jejími členy, či samotnou společností, ze všech těchto změn vyplývají i nové problémy jednotlivců a rodin, které nás nutí k novému pohledu a přístupu v rámci sociální práce s rodinou.

19

2

SOCIÁLNÍ PRÁCE S OHROŽENOU RODINOU, OHROŽENÝM DÍTĚTEM – MULTIDISCIPLINÁRNÍ PŘÍSTUP

2.1

SOCIÁLNÍ PRÁCE S RODINOU V případě sociální práce s rodinou můžeme mluvit o široce diferencované

problematice při využívání rozdílných pracovních metod a přístupů. Společným faktorem je úsilí o zajištění patřičné nabídky a účinné podpory a pomoci v co nejširším spektru problémů rodin nebo jejich jednotlivých členů. O snahu tyto problémy eliminovat nebo alespoň zmírnit (Šrajer, Chocová 2013, s. 103). Sociální pracovníci se většinou setkávají s problémovou rodinou v rámci řešení problému dětí a dospívajících. Daleko menším prvotním impulzem bývají problémy dospělých (Matoušek 2008, s. 190). Prvotním zaměřením sociálních pracovníků by měla být prevence sociálního vyloučení, pozitivní působení na jednotlivé členy rodiny, podpora rodinné stability a rodičovské zodpovědnosti. Častější variantou u nás však prozatím zůstává řešení již nastalé obtížné životní situace v rodině – problémy s výchovou dětí, s péčí o děti, s materiálním zabezpečením rodiny, zkrátka s poruchami jednotlivých funkcí rodiny (Šrajer, Chocová 2013, s. 103). To, že v praxi našich státních orgánů vykonávajících např. sociálně-právní ochranu dětí dosud přetrvává zaměření na deficity, komentuje více osobností zabývajících se sociální prací, např. i Matoušek v kapitole o hodnocení rodiny (Matoušek 2008, s. 191). Praxe toto může potvrdit, i když na druhé straně i díky rozrůstajícímu se neziskovému sektoru u nás vzniká stále více organizací zaměřujících se na prevenci a podporu rodinám, jako jsou např. rodinná a mateřská centra. Ta nabízejí rodinám podporu v péči o dítě, poradenské služby, kurzy zaměřené na rodičovství, výchovu dětí, zacházení s ekonomickými prostředky rodiny a společné trávení volného času. V každém případě lze potvrdit, že sociální práce s rodinou vyžaduje od sociálního pracovníka komplexní přístup od diagnostiky situace a očekávání sociálního prostředí, řešení konkrétní potřeby klienta, přes podporu a ochranu fyzické i emociální integrity jedince k odborným kompetencím. Mnohočetnost a různorodost problémů provázející rodinu (klienta) vyžaduje od sociálního pracovníka nejen 20

doprovázení, ale i odbornou znalost z dalších oblastí jako je např. ekonomie, psychologie, terapeutická práce apod. (Šrajer, Chocová 2013, s. 103–104). Základem a středem zájmu by měl být klient (rodina), umění hodnotit jeho potřeby a situace. To je požadavek vedoucí ke kvalitní sociální práci a to nejen s rodinou (Matoušek 2010, s. 18).

2.2

TYPY SLUŽEB V RÁMCI SOCIÁLNÍ PRÁCE S RODINOU Zřetelným trendem v posledním desetiletí při intervencích chránící dítě (jinou

osobu) před špatným zacházením jiným členem rodiny je příklon k intervencím posilujícím schopnost rodiny řešit problémy a neporušovat tak rodinné vazby. To vše za předpokladu, je-li takový postup možný. Řešení problému odsunutím některého z členů rodiny vyřazuje rodinu právě z celkového řešení problému. Dalším směrem ve vývoji sociální práce s rodinou je upřednostňování poskytování služeb v domácím prostředí před službou institucionální. Sociální služby pro rodiny se dají odlišit dle několika faktorů: délky trvání, prostředí, užité metody či podnětu (impulsu), který potřebu dané služby vyvolal (Matoušek 2008, s. 195–196).

Krizové služby Krizové služby jsou krátkodobé, vyžadují rychlé a kvalitní zhodnocení situace. Zařízení (krizová centra) musí mít kompetence poskytovat krátkodobou efektivní pomoc. Nabízí klientům komplexní služby v péči o člověka v náročných životních situacích. Pracují s profesionály, případně supervidovanými dobrovolníky pod záštitou odborných pracovníků. Další samozřejmostí je spolupráce s dalšími institucemi (policie, soud, OSPOD apod.). Dostupnost těchto služeb musí být nepřetržitá. Jejich součástí jsou azylová zařízení pro děti nebo pro matky s malými dětmi. Na tyto služby musí navazovat terapeutické programy (Matoušek 2008, s. 196–197). Mezi tyto služby patří také krizová intervence prezenční (ambulantní pomoc, krizová lůžka) a distanční (telefonická nebo internetová), (Mlčák 2011, s. 32).

Poradenské služby Poradenské služby specifikuje Matoušek (2008, s. 197) jako krátkodobé služby specializovaných institucí, ve kterých má rodina k dispozici tým profesionálů, který jim 21

je nápomocen při řešení akutních problémů. Forma pomoci má podobu několika dohodnutých schůzek.

Vzdělávací programy Vzdělávací

služby

jsou

služby

dlouhodobého

charakteru

s obecně

formulovanými cíly, např. podpora rodičovských kompetencí, rozvoj tvořivého řešení konfliktů, udržování kvalitních vztahů. Jejich časové poskytování je směřováno do odpoledních či večerních hodin, někdy jde i o pobytové akce víkendové či prázdninové. Často se poskytují v kombinaci s poradenskými službami, např. při poskytování služeb náhradním rodinám, pěstounským nebo adoptivním (Matoušek 2008, s. 197).

Terapeutické služby Terapeutická služba profesionálně vedená může být poskytována jak jedinci, tak i celým rodinám. Terapeutický program může nařídit i soud v případech, kdy došlo k porušení zákona, a věc byla prošetřována soudem. Terapie by měla být podložena smlouvou se stanoveným a jasně definovaným cílem terapie, aby mohlo docházet ze stran všech účastníků ke kontrole efektivity postupu terapie. Dalším bodem smlouvy je délka terapie. Po jejím skončení odpovědný pracovník vypracuje zprávu o jejím průběhu a rodina by měla mít možnost terapii celkově zhodnotit. V rámci další zpětné vazby jsou katamnestická přešetření po několika měsících (Matoušek 2008, s. 197– 198).

Preventivní programy Preventivní programy jsou dlouhodobou záležitostí. Cílovou skupinu tvoří převážně vznikající rodiny s vysokou pravděpodobností vážných obtíží nebo rodiny dítěte s hendikepem, které představuje zátěž pro rodinu. V tomto případě mluvíme o službách tzv. rané péče. Jednotlivými metodami a technikami jsou přímá pomoc, instruktážní videa a příručky, programy komunitních center zaměřené na konkrétní témata (stimulace malých dětí, programy pro otce apod.). Pomáhajícími pracovníky bývají profesionálové i proškolení dobrovolníci, jejichž kontakt s rodinou je pravidelný a dlouhodobý (Matoušek 2008, s. 198).

22

Terénní sociální práce Sociální práce v terénu je práce v přirozeném prostředí rodiny, která dává sociálnímu pracovníkovi možnosti načerpat velké množství informací o rodině, jejím fungování, rituálech, vztazích a postavení jednotlivých členů v rodině i o možnostech ve smyslu toho, co rodina může zvládat za podpory a co je již nad její síly a k čemu potřebuje pomoc zvenku. Terénní sociální práce s využitím eklektického přístupu s prvky na člověka orientovaného přístupu, systemického přístupu, metodou motivačních rozhovorů a ideového konceptu empowermentu – nepřebírání zodpovědnosti za klienta, podpora zvládání – stanovování přiměřených požadavků, podpora a rozvoj silných stránek, zdrojů a zdravého fungování, vedení k samopomoci (Holá, Molčanová 2010, s. 45).

2.3

SANACE RODINY, SOCIÁLNÍ PRÁCE S BIOLOGICKOU RODINOU Sanací rodiny se podle Bechyňové (2008, s. 18) rozumí soubor opatření z oblasti

sociálně-právní ochrany dítěte, sociálních služeb a dalších programů a opatření poskytující se rodině, tzn. rodičům a dětem, v situacích, kdy je ohrožen vývoj dítěte sociální, biologický či psychologický. Jde o podporu dítěte podporou jeho rodiny. V rámci sanace lze také dítě umístit mimo rodinu a to pouze v případě ohrožení dítěte v důsledku neřešení akutní situace v rodině. Cílem je udržet rodinu pohromadě jako celek. Předcházení, zmírnění či eliminování příčin, které vedou k ohrožení dítěte. V situacích, kdy již k odebrání dítěte z rodiny došlo, je cílem sanace upravit rodinné zázemí do té míry, aby bylo možné navrátit dítě do své původní biologické rodiny zpět, nebo alespoň zajistit pravidelný kontakt dítěte s jeho rodinou. Důležitou součástí sanace je udržení dosažených kvalitativních změn v rodině i po ukončení konkrétních kroků sanace, např. po návratu dítěte z ústavní výchovy (Bechyňová 2008, s. 18). Sanace rodiny je právně zakotvená zákonem č. 359/1999 Sb., který dává obecním úřadům s rozšířenou působností možnost uložit rodičům povinnost využití odborné pomoci v rámci odborného poradenství, pokud dítě takovou pomoc potřebuje, nebo rodiče nejsou samostatně schopni řešit problémy spojené s výchovou (Zákon č. 359/199 Sb., § 12 odst. 1, písm. a–b). Dále jim dává za povinnost poskytnout pomoc 23

při řešení životní a sociální situace rodiny po umístění dítěte do zařízení ústavní výchovy nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc tak, aby byl možný návrat dítěte do rodiny (Zákon č. 359/199 Sb., § 12 odst. 2). Dalším zakotvením jsou sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, které jsou nedílnou součástí soustavy služeb a programů využívající sanace rodiny. Tyto jsou zakotveny v zákoně o sociálních službách. Jde o služby sociální prevence zabraňující sociálnímu vyloučení např. z důvodů: životních návyků a způsobů života vedoucích ke konfliktu se společností, krizové sociální situace, sociálně znevýhodňujícím prostředím, ohrožením práv trestnou činností jinou fyzickou osobou apod. (Zákon č. 108/2006 Sb., § 65). Sanace rodiny je postavena na multidisciplinárním týmu, který má vždy určeného koordinátora. Mezi členy takového týmu patří pracovník OSPOD, pracovník centra pro sanaci rodiny a další odborníci pracující s dítětem či jeho rodinou jako jsou: pracovník ústavní výchovy či jiného zařízení, ve kterém je dítě umístěno, psycholog, lékař, speciální pedagog, učitel, soudce, apod. Rodiče se sanací musí souhlasit a podílet se na sestavování sanačního plánu, který obsahuje dílčí kroky s časovými úseky vedoucí k určenému cíli a konkrétní všem srozumitelné znaky a kroky, kterými bude vyhodnocován pokrok sanace v jejím průběhu (Bechyňová 2008, s. 18–19). Je třeba si uvědomit, že otázka multidisciplinarity je otázkou spolupráce nejen několika osob, ale i institucí, které zastávají různé profesní kultury s odlišujícími se hodnotami a normami, což může být zdrojem komplikací. Dále může jít také o různorodost až protichůdnost požadavků jednotlivých systémů, ze kterých jednotlivé spolupracující organizace čerpají finance, náležejí a zodpovídají se jim. Problémy ve spolupráci mohou nastat např. v oblasti nedostatku času a velké vytíženosti pracovníků OSPOD, kteří jsou velmi důležitými členy týmu. Mají totiž patřičné zákonem dané kompetence, které pracovníci neziskových a dalších organizací pro sanaci rodiny nemají. Je tedy potřeba jejich účast na více setkáních, než je mnohdy v jejich kapacitních možnostech (Janebová 2011, s. 17–18) Důležitou součástí sanace rodiny jsou případové konference. Což jsou plánovaná setkání multidisciplinárního týmu, který je pro rodinu podpůrnou sítí při řešení nastalé problémové situace. Účastníkem konference může být i rodič či dítě, kterého se tato konference týká. Toto je velice žádáno z důvodu aktivního zapojení rodiny při řešení celé situace. Cílem případové konference je objektivní posouzení celé situace, stanovení dílčích společných cílů, koordinace multudisciplinárního týmu a tím zamezení 24

rozdílných přístupů a stanovování rozdílných cílů jednotlivých profesí (institucí), stanovení konkrétního postupu při sanaci rodiny a pravidel pro vyhodnocování jednotlivých kroků. Výstupem případové konference je individuální plán sanace rodiny vycházející ze znalosti rodiny a její situace. Obsahuje konkrétní změny, určenou zodpovědnost konkrétní osobou, časový harmonogram a způsob získávání zpětné vazby. Jde o změny převážně v oblasti péče o dítě, výchovy, chodu domácnosti apod. (Bechyňová 2008, s. 91–93). Případové konference jsou také ukotveny v novele zákona o sociálně-právní ochraně dítěte od roku 2013, kdy zákon ukládá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností povinnost pořádat tyto konference pro řešení konkrétních situací rodin ohrožených dětí ve spolupráci s rodinou, či osobou zodpovědnou za výchovu dítěte. Zároveň podmiňuje účast na konferencích multidisciplinaritou, tzn. přizváním všech osob zainteresovaných v rámci svých profesí k dané rodině (Zákon č. 359/1999, § 10, odst. 3, písm. e).

2.4

OHROŽENÉ DÍTĚ V České Republice je pojem ohrožené dítě legislativně definován z hlediska

sociálně-právní ochrany dětí zákonem o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Za ohrožené jsou považovány děti ohrožované nejen svým okolím, ale i samy sebou. Jedná se o děti týrané, zneužívané a zanedbávané, děti zůstávající osamoceny mimo vlastní rodinu, děti cizinců bez doprovodu dospělé osoby, děti vyžadující

zvýšenou

pozornost,

děti

delikventní

a

predelikventní

(Zákon

č. 359/1999 Sb.). Souhrnně se tedy jedná o veškeré děti, které se dostaly nebo se měly dostat do kontaktu se sociálně právní ochranou dětí. A to jak z důvodu detekce jakéhokoliv náznaku negativních jevů, tak i nenaplňování jejich potřeb v plné míře. Nejedná se zde o diskriminační pojetí, ale o snahu předcházení nejasnému vymezení pojmu ohroženého dítěte (Ministerstvo vnitra ČR, 2007). Ucelené a jasné vymezení pojmu ohroženého dítěte, je důležité právě z hlediska jeho ochrany. Právní normy, mezinárodní i naše, se i tímto pojmem snaží definovat hranice mezi právem rodičů na autonomní rozhodování a právem na soukromí a ochranou zájmů dítěte, kterého zastupuje a ochraňuje stát v případě i jen potencionálního ohrožení. Zákon o sociálně-právní ochraně také zdůrazňuje, že hlavním způsobem řešení situace ohroženého dítěte má být ozdravění

25

rodinného prostředí, čímž upřednostňuje sociální práci s rodinou, před samoúčelným odebíráním takto ohrožených dětí z rodiny, jako jediným možným řešením (Matoušek 2008, s. 191). Podnět k hodnocení rodiny v rámci ohroženého dítěte může přijít jak od člena rodiny, či pracovníka organizace, se kterou již rodina nebo její člen spolupracuje, tak od zástupce státu hájícího zájmy dítěte nebo řešícího přestupky zákona. V případech, kdy je iniciátorem člen rodiny můžeme mluvit o tzv. pomoci, v dalších případech spíše o kontrole. Hodnocení je proces, který vzhledem k jeho cílovému zaměření a rozsahu trvá určitou obecně nespecifikovatelnou dobu. V případech podezření na bezprostřední ohrožení dítěte je tato doba co nejkratší, mluvíme zde o několika hodinách. Naopak pokud potřebujeme komplexní hodnocení rodiny, kde nehrozí bezprostřední ohrožení dítěte, je vhodné rodinu navštívit několikrát. Hodnocení rodiny by mělo probíhat v jejím přirozeném prostředí nebo prostředí pro hodnocení vytvořeném, které umožňuje rodině její přirozený pohyb (Matoušek, Pazlarová 2010, s. 105-108). Modelů či typů a způsobů hodnocení je několik. V českých poměrech se začíná využívat nejčastěji metodika modelu Velké Británie pod názvem Rámec pro hodnocení potřebných dětí a jejich rodin. Tato metodika je rozdělena do tří částí hodnotící vývojové potřeby dítěte, kapacitu rodičů a faktory vztahující se k rodině a prostředí. To vše za použití metod: rozhovoru týkající se vlastního chování posuzované osoby i chování dalších členů rodiny, pozorování spontánních reakcí i interakcí navozených určitým jednáním, dotazníku jako doplňkové metody použitelné pro dospělé a větší děti, posuzovacích škál, rozborů dokumentů, genogramu, ekomapy a strukturovaných technik (her, modelování, kreslení apod.). Matoušek s Pazlarovou poukazují s ohledem na více modelů hodnocení ohroženého dítěte na to, že autoři těchto modelů mají shodný pohled na potřebu kombinace pohledů zaměřených pouze na jednotlivce, dítě a dospělé zvlášť, a pohledu na rodinu jako celek. Pohled tedy důsledně systémové perspektivy zde nedoporučují, jelikož by se na chování podsystémů muselo hledět jako na funkci celého systému (Matoušek, Pazlarová 2010, s. 108–113).

2.5

POMOC DÍTĚTI V PŘÍPADĚ VÁŽNÉHO OHROŽENÍ – ÚLOHA ZDVOP Pokud se dítě ocitne bez péče přiměřené jeho věku, nebo je jeho život vážně

ohrožen, je povinnost obecního úřadu v rámci sociálně-právní ochrany dítěte takovému 26

dítěti pomoci. O takovouto pomoc může požádat i dítě samotné, a to bez vědomí rodičů či jiných právních zástupců. Jednou z možností řešení situace je umístění dítěte do ZDVOP, poskytující ochranu a pomoc dítěti v právě takovýchto případech. Dále musí neprodleně podat návrh soudu na vydání předběžného opatření, kterého by mělo být využíváno pouze jako krajního řešení. Využití tohoto institutu by měla vždy předcházet intenzivní sociální práce s rodinou, pokud se nejedená o případ, kdy další setrvání dítěte v rodině není, vzhledem k závažnosti situace, možné (Špeciánová 2003, s. 36).

2.6

SYSTÉMOVÁ POMOC V RÁMCI RODINNÉ POLITIKY STÁTU Rodina, nazývána nejstarší jednotkou společnosti, je ve většině států

podporována v rámci své rodinné politiky. V moderní politice se za rodinu označuje seskupení osob žijících společně v jedné domácnosti tzv. rodinná domácnost, ať jde o úplnou, neúplnou či rozšířenou rodinu. Ta je podporována konkrétními právními, ekonomickými či sociálními opatřeními (Krebs 2007, s. 348). V současnosti je v České republice (ČR) rodinná politika realizována skrze nástroje podpory rodiny. Konkrétně se jedná o přímou a nepřímou podporu rodin. Mezi přímou podporu rodin, která přináší řešení pro individuální situace v rodině, patří několik základních dávek finanční podpory, z nichž jsou některá závislá na výši příjmu rodiny, např. přídavek na dítě, sociální příplatek, porodné, rodičovský příspěvek apod. Mezi nepřímou podporu v ČR patří systém odpočitatelných položek daně z příjmu fyzických osob (Krebs 2007, s. 359–360).

27

3

VÝVOJ DÍTĚTE A JEHO POTŘEBY Rodina jako instituce má nenahraditelný význam pro vývoj a život člověka

ve společnosti. To, že tento vliv může být jak pozitivní, tak i negativní potvrzuje fakt, že mezi zásadní a časté příčiny sociálně-patologických jevů jedince, které jsou prokazatelně podmíněny komplexem biopsychosociálních faktorů, patří negativní působení rodiny (Fischer, Škoda 2009, s. 139). Kulturní orientace rodiny, rodinné hodnoty, struktura rodiny, transgenerační vazby, interakční vzorce a vývojový cyklus rodiny; dlouhodobé působení všech těchto vyjmenovaných prvků zásadně ovlivňuje vývoj dítěte a tedy jeho výchova, hlavně během prvních let života, mimo rodinu je nenahraditelná (Matoušek 2008, s. 183–188). Již výsledky prvních deprivačních studií, během 60. let, vedly v některých společnostech k prudkému odklonu od ústavnictví směrem k pěstounství, adopci a k posílení

sociálních

služeb

v rámci

rodinné

péče.

Zásada

respektování

a uvědomování si základních potřeb dítěte, jako je základní pocit životní jistoty a lásky, dále potřeby dostatku přiměřených podnětů citových i smyslových po dobu od dětství až po dospělost, nás vede opět k potvrzení významu rodiny pro zdárný vývoj dítěte, jako k instituci, ve které je toto vše obsaženo v rámci přirozeného vývoje (Matějček s. 178). Nesmíme však opomenout, že samotná socializace dítěte, aneb proces vývoje od biologického individua svého druhu k bytosti společenské, probíhající v interakci s rodiči a okolím je také ovlivněn vrozenou dispozicí. K té patří určité vlohy, dědičnost a to v rámci jak smyslových orgánů (stavby mozku a jeho funkcí), tak i vrozených způsobů chování (instinktů a reflexů), (Nakonečný 2009, s. 101). Vývoj dítěte začíná již od samého početí, kdy dostáváme ojedinělou výbavu v podobě genomu, naší dědičnou informaci organismu. Další druhou důležitou výbavou jsou zážitky ze svého vývoje v matčině těle. První část je závislá na obou rodičích, ta druhá pouze na matce, jejím chování a psychickém stavu v době těhotenství. Vývoj dítěte před narozením dnes mapuje např. prenatální psychologie. Ta přináší poznatky, že tento děj je rychlý, velmi složitý, dramatický a nezvratný. Dále, že mužský a ženský plod se vyvíjejí odlišně. Již v děloze si mozek každého z nich vybírá z jiné hormonální a stimulační nabídky, což směřuje později i k jeho rozlišným funkcím. Chlapcem nebo 28

dívkou, pomineme-li viditelné fyziologické znaky, se tedy již rodíme (Matějček 2005, s. 251–255). Důležitým poznatkem pro vývojovou psychologii je tzv. reakční norma genotypu, což je schopnost v rámci určitých hranic daného genotypu reagovat na podněty z vnějšího prostředí. Genetické předpoklady jsou tedy v interakci s vlivy prostředí již od počátku vývoje (Vágnerová 2012, s. 14). Psychický vývoj je realizován tzv. zráním a učením. Zrání je předurčeno genetickým programem. Jde o určitou posloupnost změn a můžeme ho nazvat určitou připraveností k dalšímu rozvoji jednotlivých psychických vlastností a funkcí. Ovlivňuje tedy předpoklady k rozvoji psychických procesů, které dále rozvíjí učení probíhající v interakci se sociálním prostředím (Vágnerová 2012, s. 21–23).

3.1

VÝVOJOVÉ ETAPY Následně je uveden přehled psychologického vývoje dítěte s ohledem na jeho

potřeby rozdělený do fází podle věku dle Vágnerové (2012) a s komentáři dalších autorů o možnostech vzniku deprivací právě z nedostatku uspokojování těchto potřeb.

Prenatální období Prenatální období trvá 40 týdnů, je to období vytváření veškerých potřebných předpokladů pro samostatný život plodu. Pro rozvoj plodu v tomto období je významným činitelem jeho spojení s mateřským organismem. Jejich vzájemná interakce.

Komunikace může být fyziologická (krev procházející placentou,

fyziologické reakce na stres apod.), smyslová (masírování břicha, hlas, změna polohy) či emoční (poskytování pozornosti plodu – těšení se na dítě apod.). To jsou zároveň i cesty pro jednotlivé potřeby plodu, které pokud nejsou uspokojovány, mohou být příčinou různých vývojových vad a ohrožení. Výsledkem komplexní prenatální zkušenosti by měl být bazální pocit bezpečí (Vágnerová 2012, s. 61–65). •

Potřeby dítěte: vhodná interakce mezi plodem a matkou (emoční stabilita matky, zdravá strava, stimulace plodu např. mluvení k budoucímu dítěti); vyvarování se škodlivým látkám a prostředí (kouření, drogy, alkohol, léky, hluk apod.)

29

Novorozenecké období Novorozenecké období je dobou adaptace na nové prostředí trvající přibližně jeden měsíc od narození (Vágnerová 2012, s. 65–70). •

Vývoj dítěte:

reakce pomocí vrozených reflexů (hledací, sací) a vrozených

způsobů chování (křik); rozvoj sluchového vnímání, doteků, teploty, změny polohy; omezené zrakové vnímání (dítě vnímá obrysy objektu vzdáleného 20 – 30 cm); učení je poznatelné po uplynutí 2–5 dní v oblasti krmení •

Potřeby dítěte: potřeba stimulace (zvuk, hmat, čich, zraková pozornost se rychle vyčerpá), vhodná a častá sociální interakce pro vývoj sebepojetí a sociálních kompetencí dítěte (s matkou, otcem), uspokojování biologických potřeb, klidné a bezpečné prostředí Předčasným narozením se dítě u nás dostává do péče specializovaného

pracoviště, kde je umístěno v inkubátoru, který částečně nahrazuje dělohu. Jde o péči převážně fyziologickou. Ztráta přirozeného prostředí pro vývoj, separace v rámci dlouhé hospitalizace (odtržení od matky) má následně vliv na další vývoj dítěte a to i v případě, že dítě je po fyziologické stránce v pořádku. V pozdějším věku se u těchto dětí častěji vyskytují poruchy soustředění pozornosti, vizuomotorické obtíže, lehčí poruchy řeči, zvýšená úzkostnost a specifické poruchy učení. Podstatným řešením a cestou ke zlepšení situace je větší důraz také na psychologickou péči i v rámci vývojové intervence. Jedná se např. o tzv. klokánkování (částečné zastoupení inkubátoru tělem matky), spolupráce vývojového psychologa s rodiči a personálem oddělení, úprava prostředí a péče dle individuálních potřeb (Langmeier, Krejčířová 1998, s. 25–27).

Kojenecké období Toto období navazuje na novorozenecké a trvá zhruba do jednoho roku dítěte. V tuto dobu dochází u dítěte k rychlému rozvoji mnoha kompetencí stimulovaných a podporovaných matkou, které jsou předpokladem pro další vývojovou fázi, osamostatňování v batolecím věku. Můžeme zde mluvit o jakési otevřenosti okolnímu světu a schopnosti přijímat informace. Vývoj v jednotlivých oblastech, např. v prožívání, chování a v celkovém vývoji nabírá různé rychlosti a odchylky u stejně

30

starých dětí. Dochází zde k viditelným

individuálním rozdílům závisejících

na dispozičních základech (aktivační úrovni, intenzitě citových prožitků, adaptabilitě, vegetativní stabilitě, apod.). Piaget tuto vývojovou fázi označil za fázi senzomotorické inteligence. •

Vývoj dítěte:

rozvoj

poznávacích

procesů,

dětské

chování

původně

subkortikálního řízení je nahrazeno kortikální kontrolou, což je důsledkem sepjetí psychomotorického vývoje se zráním centrální nervové soustavy, podmiňování operativní a nápodobou; senzitivní fáze zrakového vývoje – zlepšení zrakové ostrosti, vnímání pohybu a prostoru, rozlišování tváří a mimiky; motorické schopnosti – sezení, lezení, úchop, koordinace rukou; vnímání sebe sama, emoční vývoj – rozlišení základního pocitu libosti a nelibosti, vnímání emocí u cizích osob; rozvoj paměti a pozornosti – přechod od neúmyslnosti k úmyslnosti, počátek chápání kauzální souvislosti; rychlý rozvoj kognitivního využívání sluchového vnímání, nárůst sluchové ostrosti; systém jazykové podpory, základní řečové zvuky (od křiku, žvatlání, broukání po první slova), kategorická percepce, porozumění jednoduchému verbálnímu sdělení; socializace – poznání specifických aspektů sociálního světa a umožnění následné adaptace •

Potřeby dítěte: uspokojování biologických potřeb propojených podle Freuda na orální aktivitu, tzn. sání a kousání; uspokojování sociálních potřeb - přimknutí a vytvoření citové vazby na nejbližší osobu, většinou matku, potřeba bezpečí, potřeba přiměřené stimulace a interakce s okolím provázané následně na potřebou učení Celkový přísun podnětů v prvním roce života dítěte, tzv. období dyády, závisí na

adekvátním přístupu matky, je tedy sociálně podmíněn. Za normálních okolností, v rámci průměrného rodičovského chování, jde o spontánní saturaci potřeb stimulace a učení, které pro rozvoj zdravého dítěte postačuje. Extrémní varianta zahrnuje jak nedostatek, tak i nadbytek podnětů, což má za následek deprivaci. Dítěti v tomto období usnadňuje adaptaci na svět symbiotická vazba na matku, která zároveň pro dítě a představuje základ budoucího pocitu jistoty. Toto přimknutí k pečující osobě zpracovává v jednotlivých fázích teorie tzv. attachmentu (Vágnerová 2012, s. 71–119).

31

Batolecí věk V období od jednoho do tří let dochází k výraznému rozvoji celé osobnosti. Dítě se stává samostatnějším a aktivnějším subjektem uvědomujícím si své možnosti a svou vlastní existenci. Dle Eriksona toto období nazýváme také obdobím autonomie, obdobím první emancipace a uvolňování se z různých vazeb. •

Vývoj dítěte:

rozvoj motoriky všech svalových skupin, především kosterního

svalstva a svěrače, retence a eliminace a s tím související schopnost regulace vyměšování Postupné poznávací procesy vedou ke znalosti pravidel fungování okolního světa, které se často odráží v lpění na stereotypech a rituálech, ta jsou však pro dítě v tomto období důležitá pro jeho pocit bezpečí a jistoty. Nástup symbolického uvažování (odložená nápodoba, pochopení trvalosti vnějšího světa, symbolická hra) a emotivní hodnoty (vyrovnávání se s tlakem vnějšího světa, vcítění se do druhého). Dochází ke zlepšení orientace v prostoru, čase a v množství, rozvíjí se krátkodobá pracovní paměť i implicitní paměť uchovávající různé dovednosti, vyvíjí se aktivní i pasivní složky řeči (od holofráze, dvojslovné a telegrafické věty až k větám a jednoduchým souvětím). V emoční sféře mluvíme o sebeuvědomování s potřebou sebeprosazení, chápání významu pravidel, roste citlivost vůči normám a následnému hodnocení jejich chování, objevují vnitřní psychické stavy (pocity studu, lítosti, strachu, vzteku, hrdosti, zahanbení apod.). Socializace probíhá v rámci rodiny (rodinná identita, teritorium domova, bezpečí). Nastává konec období separační úzkosti, navazování a diferenciace dalších vztahů; učení nápodobou; přijetí generové identity; postupná samostatnost v sebeobsluze (jídlo, pití, vyměšování, oblékání). •

Potřeby dítěte: samostatná lokomoce (potřeba volného pohybu) = stimulace, potřeba aktivity, rituálů, stálosti hranic, rovnováha mezi potřebou emancipace a stabilitou, potřeba zpětné vazby, pocitu bezpečí, vřelé citové vazby, zabezpečení biologických potřeb Neuspokojená potřeba aktivity (nucená nečinnost) je příčinou vzniku napětí,

nepříjemné tenze, které má dítě potřebu vybít např. záchvatem vzteku. Neuspokojení této potřeby je v návaznosti na neuspokojení potřeby stimulace, kde vzniká následně kompenzační chování často autostimulačního charakteru, jako je dumlání palce, prstů 32

apod. V tomto věku poukazujeme na dva důležité mezníky signalizující dosažení adekvátního stupně rozvoje, schopnost separace od matky a uvědomění si vlastní osobnosti (Vágnerová 2012, s. 120–169).

Předškolní období Předškolní období je často označováno za období her a příprav na školu. Trvá od tří let do rozmezí šestého a sedmého roku, což je rozmezí určené především sociálně a to nástupem dítěte do školy. Pro toto období je charakteristická stabilizace vlastní pozice dítěte ve světě a také jeho diferenciace. Je možné tuto fázi chápat také jako přípravu dítěte na život ve společnosti. •

Vývoj dítěte:

vývoj poznávacích procesů (rozvoj fantazijní představivosti),

názorné a intuitivní uvažování; přetrvává egocentrismus, myšlení (útržkovité nekoordinované, nepropojené, konfabulace – nepravé lži); rozvoj vztahů s vrstevníky; vývoj kresby – od symbolického k zobrazení reality; rozvoj symbolické a tematické hry v rámci procvičování budoucích rolí; rozvoj chápání počtu a času (dny, týdny, před a po), v prostoru nepozná perspektivu; zlepšení krátkodobé i dlouhodobé paměti; zlepšení (zpřesnění) jemné i hrubé motoriky; rozvoj řeči (souvislé vyprávění), diferenciace způsobu komunikace; vzniká vědomí vlastní identity, sebehodnocení závislé na názorech ostatních, postupné poznávání a přijímání sociálních rolí, osvojení si norem chování (utváření individuality a osobnosti jedince) •

Potřeby dítěte: potřeba cíleného kognitivního rozvoje a specifického sociálního vývoje; potřeba cílené a regulované aktivity; biologické potřeby; bezpečí; interakce; vřelého citového vztahu (Vágnerová 2012, s. 177–254)

Školní věk Nástup do školy je pro dítě velmi důležitým sociálním mezníkem, kdy získává novou společenskou roli školáka. Tento věk lze chápat také jako oficiální vstup do společnosti, zařazením se do horizontálního společenství – vrstevnické skupiny. Dítěti začínají první povinnosti, plnění pracovních výkonů, tak jak daná společnost očekává. Období je spojeno s rozvojem osobnosti ovlivněné školním prostředím s velkým vlivem na oblast sebehodnocení. Hlavním cílem dítěte je prosadit se svým 33

výkonem, uspět. Školní věk je období, kdy dítě navštěvuje základní školu. Lze jej rozdělit do tří dílčích etap: raný školní věk (od 6 do 9 let), střední školní věk (od 9 do 11 nebo 12 let) a starší školní věk (do 15 let). V této kapitole zpracováváme pouze první dvě etapy a to z důvodu překrývání se období pubescence, tzn. staršího školního věku s obdobím dospívání, se kterým má více společných vývojových prvků. •

Vývoj dítěte:

zdokonalování motorických schopností; vnímání se přibližuje

dospělému člověku; zpočátku převládá mechanická paměť, která se později mění na logickou; přechod postupně od konkrétního k abstraktnímu myšlení; opouštění od egocentrismu, vícepohledovost na věc; sebepojetí – sebekontrola, sebeúcta, výkonová motivace; •

Potřeby dítěte: možnosti vytváření sociálních interakcí odpovídajících věku dítěte, identifikace se skupinou dětí stejného věku; podpora při integraci do školního prostředí; prostor pro vlastní iniciativu; bezpečí; zajištění biologických potřeb; potřeba emočně vřelého a uspokojivého vztahu; akceptace a respektu k osobnosti dítěte (Vágnerová 2012, s. 254–358)

Dospívání Do období dospívání, přechodné dobou mezi dětstvím a dospělostí, dle Vágnerové, je účelné zahrnou dvě fáze, a to období rané adolescence, tzv. pubescence (od 11 do cca 15 let) a období adolescence (od cca 15 let do 20 let). V této etapě života dochází ke komplexní proměně osobnosti ve všech oblastech (somatické, psychické, sociální). Celé období by mělo končit vyzrálou dospělou osobností, která umí nakládat se svou svobodou a odpovědností. •

Vývoj dítěte:

zhoršení motoriky vlivem bouřlivého tělesného vývoje, později

stabilizace tělesného vývoje, zvyšování fyzické odolnosti a výkonnosti; pohlavní dozrávání; chování – labilita, impulzivita, kritičnost, nestálost, emotivnost, sexuální zvídavost; dosažení vrcholu intelektuálního potenciálu; utváření strategií chování, později zlepšení sebeovládání a přijímání odpovědnosti; flexibilita uvažování, kognitivní komplexnost a abstraktní myšlení •

Potřeby dítěte: emočních prožitky; sociální vzory a identifikace se sociální skupinou; korekce sociálního chování; vlastní identita; samostatnost; vlastní 34

sebeurčení, seberozvoj a další výše již zmiňované základní potřeby (Vágnerová 2012, s. 367–471)

3.2

SOCIÁLNÍ PRÁCE S OHLEDEM NA VÝVOJOVÉ POTŘEBY DÍTĚTE V rámci prenatálního vývoje je sociální práce závislá převážně na monitorování

těhotných žen a dívek v ohrožených skupinách, sociálně vyloučených oblastech apod. Následuje možnost využití rané péče a posilování rodičovských kompetencí. Při prokazatelném neuspokojování potřeb dítěte po narození, např. při výskytu psychické poruchy matky po porodu, následuje opět v první řadě raná péče a posilování rodičovských kompetencí. V případě přetrvání potíží může být využita následně profesionální pěstounská péče na přechodnou dobu. Pro dítě je velmi důležité v rámci dalšího zdravého vývoje rozvoj primárního pouta, které může dítě rozvinout pouze s matkou nebo jinou primárně pečující osobou. Případné umístění dítěte v tomto a následně kojeneckém věku do ústavní výchovy nebo jeho dlouhodobá hospitalizace bez přítomnosti této osoby rozvoj primárního pouta neumožňuje. Dítě si nese následky v podobě problémů v navazování a udržování mezilidských vztahů, v častějším výskytu duševních poruch, nepřizpůsobivosti a ve vyšší kriminalitě po celý další život. Úlohou sociálního pracovníka je nejen zaměření se na uspokojování biologických potřeb dítěte a kvalitu materiálního zabezpečení ale převážně také na uspokojování potřeb v socioemoční oblasti (Ptáček, Kuželová 2013, s. 13, 24). Batolecí věk přináší potřebu zvýšené stimulace a volného pohybu pro dítě, které se začíná osamostatňovat. V tomto období je důležité, aby uměl sociální pracovník posoudit schopnosti a kapacitu rodičů v rámci přizpůsobování se těmto potřebám. V případě potřeby může rodičům nabídnout specializovanou pomoc v rámci mateřských a rodinných center, která se zaměřují na pořádání společných aktivit pro rodiče s dětmi podporující jak vztahovou rovinu, tak i rovinu rodičovských kompetencí. Tato centra dále nabízí řadu odborných a poradenských služeb. Odebrání dítěte z rodiny jev období možné vrcholící separační úzkosti, vždy až na posledním místě v rámci všech možných podpůrných řešení. Přetrhání bazálních sociálních kontaktů může být pro dítě v tomto období velmi silným traumatem. V případě nutnosti odebrání se opět doporučuje umístění dítěte do profesionální pěstounské péče na dobu nezbytně nutnou, kde může

35

být vzniklý stres dítěte částečně omezen vhodným citlivě zaměřeným kontaktem s pěstounem (Ptáček, Kuželová 2013, s. 31). Předškolní věk charakterizuje výrazný skok ve všech vývojových oblastech, což značí potřebu velké a specifické podpory vedoucí k přípravě na školu a na osamostatnění se dítěte. Důraz je zde kladen na kognitivní a sociální vývoj. Od rodiče je v tomto období požadována specifická stimulace a zároveň poskytování volného prostoru pro samostatnost. Zde mohou rodičovské kompetence, do této doby plně dostačující, selhávat a to např. z důvodu nižší intelektové úrovně rodičů nebo v důsledku sociálně vyloučeného (jinak problematického) prostředí. Sociální práce musí reflektovat tyto nároky a zajistit i nadále dítěti optimální rozvoj. Prostředky k tomuto jsou odpovídající sociální služby zaměřující se na přípravu dětí na školní docházku. Pokud je nezbytné umístění dítěte v tomto období do náhradní péče, je stále nejvhodnější pěstounská péče na dobu přechodnou. Od umístění dítěte v kojeneckém období je rozdíl v přístupu ke sdílení informací s dítětem, které je již v tomto věku schopno porozumět dění kolem sebe. Je potřeba dítě o takovém umístění informovat a s celou situací ho předem seznámit, jen tak je schopné tuto situaci zvládnout (Ptáček, Kuželová 2013, s. 36). Sociální práce s rodinou mající dítě ve školním věku vyžaduje zajištění podpory jeho integrace do školního prostředí, zvládání nových nároků (učebních, sociálních) a podporu rodičovských kompetencí ve schopnostech zvládat dohled a přípravu v rámci školní docházky a zároveň schopnost podporovat sociálně žádoucí chování dítěte vytvářením mu pozitivních vzorů vedoucím k upevnění dítěte v pozitivní adherenci narůstajících sociálních povinnostech. Toto je oblast, kde skupiny rodičů např. ohrožených sociálním vyloučením apod., často selhávají. Zde rozlišujeme dvě skupiny rodičů: ty které mohou, ale nechtějí a rodiče, kteří by chtěli, ale nemohou (rodiče s nízkou vzdělaností, mentální retardací apod.). V případě nutnosti umístění dítěte mimo rodinu přichází opět, jako nejlepší řešení, profesionální pěstounská péče na dobu přechodnou. Pokud toto není možné, lze v tomto věku již akceptovat institucionální péči (individualizované formy) vždy pouze na dobu nezbytně nutnou, ve které je zapotřebí aktivně hledat pro dítě v dané situaci stabilní řešení. Důležité je pracovat s dítětem jako s partnerem již od počátku, to je schopné situaci porozumět a pochopi ji (Ptáček, Kuželová 2013, s. 40–41).

36

V návaznosti na mladší školní věk je období středního školního věku, přechodu dětí z prvního stupně na druhý. Sociální práce zde spočívá především ve spolupráci se školou, monitoringu dětí, které selhávají a následné efektivní podpoře v rámci sociálních služeb na tuto problematiku zaměřených. Dočasné umístění dítěte do institucionální výchovy lze akceptovat. Dlouhodobé umístění mimo rodinu však potřebuje zajištění v rámci náhradní rodinné péče, které dítěti nabídne očekávané sociální vzory (Ptáček, Kuželová 2013, s. 43). Pubescence

je

období

velkých změn,

které

může

přivést

doposud

bezproblémové rodiny do středu zájmu sociálních pracovníků. Je to období, kdy je dítě ohroženo řadou sociálně patologických rizik a kdy je k těmto rizikům vlivem svého vývoje náchylnější (vandalismus, drogy, trestná činnost, nechráněný sex apod.). Může docházet k častějšímu výskytu specifických psychologicko-vývojovým potížím. Středem zájmu působení sociální práce je sledování osobnosti pubescenta v rámci další práce s rodinou. Toto vývojové období je prvním, kdy je možné uvažovat o určitých formách institucionální péče jako o péči vhodné. Nutnost odebrat dítě z rodiny v tomto období je většinou důsledkem emočně vypjaté situace v rodině, což inklinuje k potřebě emočně neutrálního prostředí umožňujícímu vlastní zpracování dané situace. Dalším případem, kdy rodina i při dlouhodobé podpoře selhává při řešení sociálně patologických jevů, může být vhodným řešením náhradní forma péče právě pro podporu v sociálně přijatelném vývoji a to pro zbývající čas před dosažením dospělosti (Ptáček, Kuželová 2013, s. 46–47). Sociální práce v období mladé dospělosti, adolescence, se začíná proměňovat od práce s rodinou více k samotné práci s adolescentem. Rodina zde přejímá roli více podpůrnou v rámci osamostatnění se mladého člověka, než roli doposud převažující, výchovnou. Důležitá je také role sociálních vzorů, která je stále důležitá. Sociální práce se více než na rodiny zaměřuje na skupiny adolescentů, které bývají stále více ovlivňovány různými sociálními skupinami. Adolescent je partnerem v případě řešení své situace, jeho názor musí být brán sociálními pracovníky v úvahu, pokud se nejedná o zajištění náhradní péče z důvodu jeho problematického jednání. Stále je zde možnost náhradní péče, ve které se již značně snižují nároky na individuální péči, jelikož adolescent je schopen si řadu potřeb naplňovat samostatně. Důležité je, aby náhradní péče zohledňovala potřebu osobního rozvoje identity a sebeurčení. V tomto případě

37

může být emočně neutrální prostředí preferovanou formou výchovy (Ptáček, Kuželová 2013, s. 50–51).

3.3

SYNDROM CAN (CHILD ABUSE AND NEGLECT) Syndrom označovaný zkratkou CAN je syndromem týraného, zneužívaného

a zanedbávaného dítěte. Jde o soubor nepříznivých příznaků označující převážně úmyslné ubližování dítěti, ke kterému dochází nejčastěji v okruhu blízké rodiny. Mezi projevy syndromu CAN patří: •

týrání, způsobované bytím, škrcením, kopáním a dalším fyzickým napadáním mající za následek nejrůznější poranění, někdy až smrt. K tomuto fyzickému týrání se přiřadilo časem i psychické a emocionální týrání, mezi které lze přiřadit izolování dítěte, vytváření nadměrného strachu, nadávání, ponižování a šikana,

•

zneužívání, sexuální zneužívání dítěte rozlišující se na formy kontaktní (osahávání, koitus v různých podobách, znásilnění, incest) a nekontaktní (fetišismus, voyeurství, exhibicionizmus, pornografie),

•

zanedbávání, úmyslné nepečování o dítě vedoucí k jeho neprospívání a také až ke smrti se řadí mezi fyzické zanedbávání, důsledky psychického zanedbávání často vyústí v deprivační syndrom dítěte a v důsledky nedostatečného uspokojování základních potřeb (Dunovský 1999, s. 235–237). Základní potřeby dítěte (Vaníčková 2009, s. 15–16):

•

tělesné potřeby: čisté ovzduší, výživa, voda, teplo, spánek, obydlí, oblečení, ochrana před úrazy a nemocemi

•

psychické potřeby: dostatečné množství kvalitních a proměnlivých podnětů, řád a smysl podnětů pro učení, potřeba identity, otevřené budoucnosti, citové vazby, sociální vazby

•

sociální potřeby: sociální dovednosti, vzory pravidel chování v sociální komunikaci, pocit jistoty a sounáležitosti v rámci sociální podpory, ochrana před interpersonálním násilím, zvládání stresových situací

38

•

emocionální potřeby: pozitivní výchova, akceptace dítěte, schopnost empatie, porozumění nonverbální komunikaci, uvědomělé prožívání situací, dobrý skutek, veřejně prospěné práce, apod.

•

duchovní potřeby: přiměřené sebepojetí, rodinná paměť, životní příběh, hierarchie životních hodnot

3.4

SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÝ

PŘÍSTUP

K DĚTEM

V KRIZI

A V OHROŽENÍ Dle dlouhodobého studia psychické deprivace, kterému se věnovali Langmeier spolu s Matějčkem již od šedesátých let 20. století (2011, s. 309), kdy svou práci stavěli také na studiu a srovnání výsledných zkoumání mnoha zahraničních autorů (např. Robertson, Bowlby, Wolleyová, Benderová, Goldfarb) zabývajících se stejným tématem, dospěli k názoru, že těžké a dlouhodobé deprivace působí v psychické struktuře dítěte hluboké změny, které mohou být trvalé. Záleží zde na věku dítěte, ve kterém je deprivováno, dále na délce trvání deprivace a četnosti jejího opakování. Čím je dítě mladší a čím déle deprivace trvá, tím menší je šance na úplné a trvalé odstranění jejich následků. Z těchto poznatků vyplývá přístup k dětem v krizi a v ohrožení, kde je důležité vystavovat dítě deprivačním činitelům v co možná nejkratší době a řešit krizové situace s ohledem na dítě, jeho věk a příčinu tzv. deprivačního syndromu, jehož příznaky jsou vzhledem k lidské psychice velice rozmanité. V přístupu k léčbě i nápravě je zapotřebí brát v úvahu celou škálu klinických obrazů deprivace a rozdílnost podmínek, za nichž se utváří. Každé dítěti tak vyžaduje individuální přístup vycházející ze znalosti jeho dosavadních životních podmínek a znalosti somatického a psychického stavu dítěte (Langmeier, Matějček 2011, s. 310).

39

4 4.1

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY DĚTÍ HISTORICKÝ VÝVOJ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ VE SVĚTĚ Mezi první sepsané dokumenty, které měly velký význam v mezinárodních

počátcích ochrany dítěte, patří tzv. Ženevská deklarace práv dítěte. Deklarace byla sepsána roku 1924 Společností národů. Poprvé zmiňuje potřebu zvláštní ochrany dítěte, mimo jiné i právní a to na základě duševní a tělesné nezralosti dítěte. Přiznává dětem jejich základní práva a státu uděluje morální povinnost tyto práva chránit a dohlížet na jejich plnění (Matoušková, Eger 2010, s. 2). Nesmíme však opomenout, že tento dokument není dokumentem právně závazným. I přesto se jedná o významný krok směrem k formování mezinárodního systému v sociálně-právní ochraně dítěte. Společnost národů byla jakousi předchůdkyní dnešní Organizace spojených národů (OSN), která iniciovala vznik dalších listin týkajících se jak všeobecně lidských práv, tak i konkretizací práv dítěte. Tyto dokumenty ratifikovalo velké množství dalších států i mimo OSN a tím rozšířilo jejich působnost téměř po celém světě. Jedná se konkrétně o tyto dokumenty: Všeobecná deklarace lidských práv z roku 1948, Úmluva o právech dítěte, která navázala na Deklaraci práv dítěte z roku 1959 atd. Deklarace práv dítěte (1959), také nazývána Charta práv dítěte obsahuje těchto deset základních bodů: •

právo na využívání práv stanovených touto úmluvou, bez výjimky

•

právo na zvláštní ochranu

•

právo na jméno a státní příslušnost

•

právo na výhody sociálního zabezpečení

•

právo na zvláštní zacházení v případě postižení

•

právo na šťastné a zabezpečené dětství

•

právo na vzdělání

40

•

právo na to, aby mu za všech okolností byla poskytnuta pomoc jako prvnímu

•

právo na ochranu před všemi formami nedbalosti, krutostí a vykořisťováním

•

právo na ochranu před činy podporující všechny formy diskriminace Mezi další důležité dokumenty v průběhu historie důrazně poukazující

na vysoké priority v problematice ochrany dětí a důležitost rodiny patří Deklarace sociálních a právních zásad ochrany a zajištění blaha dětí z roku 1986. Je dokumentem, který byl jedním z pramenů při vytváření Úmluvy o právech dítěte v roce 1989. Tento dokument je právně závazným pro všechny země, které ho ratifikovali. Je rozdělen na čtyři základní oblasti •

základní principy – práva na ochranu před diskriminací, dále např. právo na život, na rozvoj apod.;

•

práva na zdárný vývoj dítěte – např. práva na základní lidské potřeby, vzdělání, základní zdravotní péči apod.;

•

práva na zvláštní ochranu dítěte – ochrana proti zneužívání, diskriminaci, krutosti, ochrana v čase války apod.

•

práva na účast – práva v záležitostech kulturních, náboženských, politických, ekonomických, sociálních apod. Zejména poslední bod (právo na účast) je dalším obratem v pohledu na svobodu

dítěte, jde o právo na účast, což znamená, že se dítě může vyjádřit ke všemu, co se ho týká, sdělit svůj názor a mít slovo v záležitostech týkajících se jeho osoby. V článku 9 se tento dokument konkrétně zabývá důvody vedoucí k odloučení dítěte od rodiny a právem na pravidelný kontakt s rodinou i v případě nuceného a důvodného odloučení dítěte od rodiny, zmiňuje zde i práva dítěte na ochranu před rodinnými příslušníky, pokud jejich jednání je v rozporu se zájmy dítěte (Úmluva o právech dítěte 1989, část I.). Úmluva o právech dítěte z roku 1989 je v současnosti ratifikována skoro všemi členskými zeměmi OSN, několika nečleny a Svatým stolcem. USA a Somálsko smlouvu podepsalo, však neratifikovalo, jelikož několik článků je v rozporu s některými 41

zákony dané země. Tento dokument však neřeší veškerá práva dětí, ta jsou v průběhu let dopracovávána v jednotlivých úmluvách a dalších textech OSN dle aktuální problematiky týkající se práv dětí, např. otázek dětské práce, pornografie, adopce apod. V rámci OSN vznikl po válce roku 1946 fond UNICEF, který se zabývá právě dětskými právy a jejich ochranou (Matoušková, Eger 2010, s. 3–4). Z celosvětových dokumentů se odvozují evropské dokumenty a na nižších úrovních dále konkretizované dokumenty jednotlivých zemí dle jejich situace a individuálních potřeb.

4.2

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY DĚTÍ NA ÚROVNI ČR Mezi základní legislativu v otázce práv dítěte v rámci ČR stavíme tyto základní

dokumenty:

Ústava ČR V roce 1993 byl přijat Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava české republiky. Tento zákon uvádí Listinu základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku ČR. Tyto dva předpisy jsou nejen základem právního řádu ČR, ale i sociálně-právní ochrany dětí (Truhlářová, Levická, Machová 2011, s. 224).

Listina základních práv a svobod, zákon č. 2/1993 Sb. Ustanovení týkající se právní ochrany dětí je v této listině v hlavě druhé, prvním oddílu. Mezi tato ustanovení patří např. právo na život, nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, právo na to nebýt mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu, na zachování lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a ochranu svého jména. Promítnutí, v rámci poskytování sociálně právní ochrany dětí, ústavních principů z Listiny základních práv a svobod můžeme nalézt zejména v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Dalším zákonem, který reaguje především na ustanovení týkajícího se nedotknutelnosti obydlí a práva a nedovolení do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí je zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona je 42

policista oprávněn otevřít byt, vstoupit do něho a provést potřebný zákrok či jiné opatření k odvrácení bezprostředního nebezpečí, pouze v okamžiku je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby. Pracovník sociálně-právní ochrany dětí má nárok navštívit dítě a rodinu v obydlí, ve kterém žije, nemá však právo na vniknutí do tohoto obydlí, pokud ho rodiče sami nevpustí a to i za povinnosti rodičů toto učinit (Špeciánová 2003, s. 28).

Rodinné právo, Občanský zákoník, zákon č. 89/2012 Sb. Rodinné právo ukotvené v novém občanském zákoníku, který nabyl platnost dnem 1. ledna 2014, se v obecném smyslu zabývá právem, povinnostmi a úpravou vztahů mezi rodiči a dětmi. Tento zákon nahradil zákon č. 94/1963 Sb., Zákon o rodině. Ustanovuje rodičovskou zodpovědnost za péči a ochranu dítěte. V rámci právní ochrany dětí dle § 924–925 tohoto zákona, pokud není o dítě řádně pečováno, anebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý zájem vážně ohrožen či narušen, soud může i bez řádného zastoupení dítěte upravit předběžně poměry dítěte na nezbytně nutnou dobu. Opatření k tomuto možná jsou napomenutí (dítěte, rodičů apod.), stanovení dohledu nebo uložení omezení bránící škodlivým vlivům na dítě. Zákoník také upravuje situace, kdy není žádný z rodičů schopen vykonávat rodičovskou odpovědnost, jinými formami péče o dítě a to poručenstvím, opatrovnictvím, svěřením dítěte do péče jiné osoby, pěstounstvím nebo ústavní výchovou (Zákon č. 89/2012 Sb., § 928–975).

4.3

ZÁKON O SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ, č. 359/1999 Sb. Zákon o sociálně-právní ochraně prošel posledními úpravami v roce 2012, které

nabyly platnost dne 1. ledna 2013. Tato práci tedy reflektuje již nové platné znění zmiňovaného zákona. Sociálně-právní ochranou dětí se dle tohoto zákona rozumí ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění a veškerá působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny. Nově od roku 2013 je zmíněno i zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které 43

nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině (Zákon č. 359/1999 Sb., § 1, odst. 1). Z výše uvedeného vyplývá ochrana dítěte před jakýmkoliv týráním fyzickým či psychickým, jeho zneužíváním a případným zanedbáváním (Špeciánová 2003, s. 32). Dále tento odstavec zdůrazňuje a dle Matouška poukazuje na hlavní (prvotní) způsob řešení situace ohroženého dítěte právě ozdravením rodinného prostředí a zaměřením se přednostně na možnost a právo dítěte vyrůstat ve funkční rodině. Na způsob, který by měl být upřednostňován před řešením problémů formou odebírání dětí z biologických rodin a umisťováním jich do ústavní péče jako prvotní volby řešení problému (Matoušek 2008, s. 191). V § 2, odst. 1 tohoto zákona se specifikuje pojem dítě, kterým se rozumí nezletilá osoba. (Zákon č. 359/1999 Sb., § 2, odst. 1). Zákonem se dále vyzdvihuje zájem o blaho dítěte, a to §6, odst. 1. Tento zájem se stal rozhodujícím hlediskem právě pro činnost veškerých orgánů a subjektů působících v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Zájem dítěte je nadřazen zájmům jiných subjektů (rodičů, státu, jiných osob apod.). Dítě má také právo požádat o pomoc při ochraně svého života a dalších svých práv a to i bez vědomí rodičů či osob zodpovědných za výchovu dítěte. Požádat může orgány a zařízení sociálně-právní ochrany dětí, státní orgány, školská a zdravotnická zařízení. Veškeré tyto subjekty jsou povinny poskytnout dítěti odpovídající pomoc vyplývající právě ze zákona č. 359/1999 Sb., § 8. Na tuto pomoc má dítě nárok bezplatně (Špeciánová 2003, s. 32–35). Kvalita sociálně-právní ochrany je nově kontrolována a nastavena pomocí standardů kvality sociálně-právní ochrany, které jsou zároveň kritérii určujícími úroveň kvality poskytování sociálně-právní ochrany. Standardy jsou ukotveny v daném zákoně, §9a. Orgány sociálně-právní ochrany, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a pověřené osoby jsou povinny se jimi řídit při výkonu sociálně-právní ochrany. Plnění standardů kvality se hodnotí systémem bodů (Zákon č. 359/1999 Sb., § 9, písm. a, odst. 3). Standardy kvality sociálně-právní ochrany obsahují principy a bodové hodnocení

výkonu

sociálně-právní

ochrany,

standardy

sociální

práce

s klientem,standardy personálního a organizačního zajištění výkonu sociálně-právní 44

ochrany a technicko-provozní zajištění sociálně-právní ochrany (Zákon č. 359/1999 Sb., § 9, písm. a, odst. 4). Systém sociálně-právní ochrany specifikuje zařízení sociálně-právní ochrany, mezi která patří •

zařízení odborného poradenství pro péči o děti,

•

zařízení sociálně výchovné činnosti,

•

zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,

•

výchovně rekreační tábory pro děti (Zákon č. 359/199 Sb., § 39, odst. 1). Pro orgány sociálně-právní ochrany přinesla novela zákona povinnost

vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny, pokud je toto dítě v jejich evidenci. Takovému dítěti zpracovat individuální plán ochrany obsahující příčiny ohrožení, opatření k zajištění ochrany dítěte a pomoci jeho rodině k posílení funkcí. Dále časový plán těchto opatření. Toto vše ve spolupráci s rodiči nebo jinou zodpovědnou osobou za výchovu dítěte a dalšími odborníky podílejícími se na řešení konkrétního problému. Plán je zpracováván s důrazem na setrvání dítěte v rodině, nejdéle 1 měsíc po zavedení dítěte do evidence sociálně-právní ochrany dětí a je pravidelně aktualizován. Novým institutem a novou metodou pro práci OSPOD je v zákonu zakotvena případová konference, jako jeden z možných postupů při řešení v rámci ohrožených rodin a dětí. Jde o zapojení okruhu osob, které se jistým způsobem podílí na výchově dítěte, péči o dítě, ochraně dítěte a řešení jeho situace, např. rodiče, škola, pracovníci OSPOD, policie, pracovníci probační a mediační služby, psycholog a další odborní pracovníci. Okruh těchto zainteresovaných osoba subjektů určuje OSPOD, který posléze přihlíží k doporučením vzešlých z případové konference (MPSV 2013). Dalším institutem v rámci výchovných opatření ukotvených §13a daného zákona je dočasné (max. 3 měsíce) odejmutí dítěte z rodiny nebo od pečující osoby v případě uložených výchovných opatření nevedoucích k nápravě. Dítě je poté umístěno do výchovného zařízení, ZDVOP nebo zařízení pro osoby se zdravotním postižením (Zákon č. 359/1999 Sb., § 13, písm. a).

45

Změnou prošel také institut náhradní rodinné péče (NRP), zejména pěstounská péče aprofesionální pěstounská péče. Konkrétní změny se týkají zvýšení příspěvku pro pěstouna, změny v odměňování profesionálního pěstouna, v rozšíření služeb pro NRP, poradenství, nároku na respitní péči v délce 14 dnů v období jednoho roku, nároku na odbornou pomoc a vzdělávání.

46

5

ZDVOP ZDVOP, jak je v práci již zmiňováno výše, poskytuje ochranu a pomoc dětem,

které se ocitly bez jakékoliv péče nebo je vážně ohrožen jejich vývoj, dětem tělesně nebo duševně týraným či zneužívaným a dětem závažným způsobem ohrožených v rámci svých základních práv (Barvíková, Poloncyová 2012, s. 13). Naše průzkumové šetření jsme zaměřili do konkrétního ZDVOP pod názvem Hvězdička v Jablonném v Podještědí. ZDVOP Hvězdička vznikla původně jako doplňková služba při dětském domově v Jablonném v Podještědí. Svoji činnost zahájila 1. října. 2008. Vznik a činnost této služby se řídí Zákonem o sociálně právní ochraně dětí (Zákon č. 359/1999 Sb., § 42 odst. 1, písm. a). Hlavním důvodem vzniku ZDVOP bylo rychlé a pružné řešení problémových situací dětí, které se ocitají v krizových situacích a snaha o jejich následný návrat v rámci sanace rodiny zpět do rodin a to v co nejkratší možné době. Vytvoření služby alternativní ke službě ústavní výchovy v případech možného použití a tím omezování nařizování právě ústavní výchovy. Cílovou skupinu tvoří děti od tří let do plnoletosti vždy s ohledem na sourozeneckou vazbu. Jde o děti, které se ocitly bez jakékoliv péče, jejichž život či příznivý vývoj je vážně ohrožen nebo jsou závažně ohroženy v základních právech. Další závažnou skupinu potom tvoří děti nesoucí znaky syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (Dětský domov 2008). ZDVOP Hvězdička přešlo se všemi náležitostmi od 1. března 2013 pod organizaci Sanrepo o.p.s., které vzniklo za účelem poskytování sociálních služeb i dalšího charakteru, např. nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, denního stacionáře a odlehčovacích služeb (Sanrepo 2013).

5.1

LEGISLATIVNÍ UKOTVENÍ ZDVOP Prvním zakotvením ZDVOP do našeho právního systému bylo zavedení této

formy zařízení v roce 1999 do zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2000 a definoval ZDVOP jako zařízení, která poskytující: „ochranu a pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho 47

život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy, jde-li o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané, anebo dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva“(Barvíková, Poloncyová 2012, s. 13–14). Tento zákon, jak se zmiňujeme již výše, prošel několika úpravami. Ta poslední nabyla účinnost právě dnem 1. ledna 2013 a přinesla pro ZDVOP několik zásadních změn a upřesnění ve vymezení působení ZDVOP. Mezi tyto změny patří několik omezení dle § 42, odst. 2, 3, 5). Omezení počtu dětí v jednom zařízení na 28 osob a to i v případech, kdy je toto zařízení umístěno v několika budovách. Výjimku může udělit pouze MPSV (Ministerstvo práce a sociálních věcí) např. při umístění sourozenců a to na nezbytnou dobu. Další omezení je pro pracovníky ZDVOP, kdy se jeden pracovník ZDVOP může starat nejvýše o čtyři děti. Omezení délky pobytu patří mezi další změny (MPSV 2013). Tímse ale budeme podrobněji zabývat v příslušné kapitole uvedené níže v této práci. Právě nedodržování délky pobytu bylo jedním z mnoha kritizovaných bodů ZDVOP. V rámci výzkumu se potvrdilo, že děti v zařízeních pobývají daleko delší dobu, nežli předpokládala původní právní úprava. Toto je připisováno i faktu, že novela zákona o rodině platná od 1. ledna 2002 ukládala soudcům, před vydáním rozhodnutí o nařízení ústavní výchovy, povinnost zkoumat, zda nelze tuto péči o dítě poskytnout v rámci náhradní rodinné péče či ZDVOP, která je alternativou k péči ústavní a je označována za druh rodinné péče. V těchto případech se často do ZDVOP dostávaly i děti, které potřebovaly zabezpečit náhradní péči z důvodu dlouhodobých překážek na straně rodičů (Barvíková, Poloncyová 2012, s. 13, 42). Novela zákona přinesla změny také v činnosti ZDVOP dle § 42a, které se týkají hlavně povinnosti spolupráce s rodinou a poskytováním pomoci při vyřizování a zajišťování záležitostí týkajících se dítěte, např. v zajištění terapie, nácviku rodičovských dovedností apod. Dále spolupracovat v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte zpracovaným příslušným OSPOD. Důležitou změnou pro organizace a ZDVOPje výše příspěvku na dítě umístěné v ZDVOP bez závislosti na věku dítěte a úprava zániku tohoto příspěvku pro zřizovatele ZDVOP. Celkově by se dalo shrnout, že nová úprava zákona poskytuje přesnější rámec vymezení činnosti ZDVOP, což znamená jasnější a čitelnější pravidla jak

48

pro pracovníky OSPOD, ZDVOP, tak i pro další instituce zabývající se např. sanací rodiny a rodinou všeobecně.

5.2

ZPŮSOBY PŘIJETÍ Způsob přijetí dětí do ZDVOP udává zákon o sociálně-právní ochraně dětí (§ 42,

odst. 2). Jde tak učinit na základě rozhodnutí soudu, žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností, žádosti zákonného zástupce dítěte nebo na žádost dítěte samotného. Žádost obecního úřadu obce s rozšířenou působností a žádost dítěte – pokud nelze do doby, do níž musí o předběžném opatření rozhodnout soud, zajistit souhlas zákonného zástupce, musí příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí podat návrh soudu na nařízení předběžného opatření podle ust. § 76a občanského soudního řádu a soud je povinen o tomto návrhu rozhodnout bezodkladně, nejpozději do 24 hodin. Rozhodnutí soudu – podle výše uvedeného právního předpisu může být soudem nařízeno předběžné opatření podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. b) o odevzdání dítěte do péče druhého z rodičů nebo do péče toho, koho označí soud. Pro toto rozhodnutí ukládá občanský soudní řád lhůtu bezodkladně, nebo nejdéle do 7 dnů od podání návrhu (Barvíková, Poloncyová 2012, s. 28–29). Žádost zákonného zástupce – přijetí dítěte na základě smlouvy mezi ZDVOP a zákonným zástupcem. Tato smlouva obsahuje •

název zařízení, adresa zařízení a sídla zřizovatele,

•

jméno a příjmení dítěte, datum jeho narození, adresu místa trvalého pobytu dítěte, případně též jeho obvyklého bydliště,

•

jméno a příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu, případně též obvyklého bydliště zákonných zástupců dítěte,

•

údaje o zdravotním stavu dítěte a způsob zajištění zdravotních služeb,

•

důvody pro umístění dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,

•

důvody pro umístění dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, 49

•

souhlas zákonného zástupce s tím, že při pobytu v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc se budou na pobyt dítěte vztahovat pravidla stanovená ve vnitřním řádu tohoto zařízení,

•

podmínky a způsob osobního, telefonického a písemného styku dítěte s dalšími osobami a vymezení okruhu těchto osob,

•

způsob a výše úhrady příspěvku za pobyt dítěte v zařízení,

•

podpis dohody zástupcem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a zákonným zástupcem dítěte (Zákon č.359/1999 Sb., § 42, odst. 8).

5.3

EVIDENCE DĚTÍ ZDVOP je povinno vést evidenci přijatých dětí do zařízení dle zákona

č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Tato evidence musí obsahovat údaje o datu a času přijetí dítěte do zařízení, jméno a příjmení dítěte (pokud je známo), datum narození nebo jeho přibližný věk v případě neznámého data narození, místo trvalého pobytu nebo pobytu dítěte před umístěním, důvod přijetí dítěte do zařízení a datum a čas propuštění dítěte ze zařízení (Zákon č. 359/1999 Sb., § 42a, odst. 2). ZDVOP má při přijetí dítěte do tohoto zařízení povinnost tuto skutečnost neprodleně ohlásit zřizovateli a příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany (Zákon č. 359/1999 Sb., § 42, odst. 12).

5.4

DOKUMENTACE Obsah spisové dokumentace v ZDVOP je také předmětem úpravy zákona

o sociálně-právní ochraně dětí. Dokumentace má obsahovat veškeré údaje zaznamenané v části evidence; kopie rozhodnutí soudu nebo žádost Obecního úřadu obce s rozšířenou působností (dále OÚORP) o umístění dítěte v zařízení; doklad o přijetí dítěte a písemnou dohodu v případě žádosti o umístění zákonným zástupcem dítěte; záznamy o spolupráci zařízení s OSPOD a dalšími orgány, právnickými i fyzickými osobami; záznamy o léčbě a poskytnuté lékařské péči a jejích důvodech; kopie hlášení OÚORP o tom, že dítě pobývá v ZDVOP a další údaje potřebné pro poskytování sociálně-právní ochrany (Zákon č. 359/1999 Sb., § 42, odst. 2). 50

5.5

ROZSAH POSKYTOVANÉ PÉČE DĚTEM V ZAŘÍZENÍ

•

nepřetržitý provoz zařízení

•

přímé zaopatření dítěte (poskytování ubytování, stravování, ošacení)

•

výchovně-vzdělávací opatření – obohacení citové stránky osobnosti, sebeobslužné dovednosti, sociální dovednosti a kompetence, zájmové a relaxační aktivity

•

zajištění primární zdravotní péče, poskytnutí zdravotní péče zdravotnickým zařízením, zajištění péče na specializovaných pracovištích

•

zajištění povinné školní docházky na všech typech škol splňující požadavky na základní vzdělávání, zajištění dalšího vzdělávání na učilištích, středních školách

•

pomoc při domácí přípravě na školní vyučování, zajištění dopravy nebo doprovodu do školských zařízení

•

poradenství dítěti, rodičům nebo jiným zákonným zástupcům dítěte

•

poskytování odborné péče: logopeda, psychologa, sociálního pracovníka

•

zajištění odborné specializované péče

•

spolupráce s pracovnicemi OSPOD, umožnění jejich návštěv u dětí ve známém prostředí zařízení

5.6

NÁVŠTĚVY Pravidelné návštěvy dítěte pracovníkem OSPOD jsou ze zákona o sociálně-

právní ochraně stanoveny na jednu návštěvu minimálně za tři měsíce. Způsoby a pravidla návštěv rodičů, osob odpovědných za výchovu a blízkých osob jsou upraveny vždy konkrétním zařízením. Zařízení je povinno opět ze zákona umožnit a pomoci udržovat styk dítěte se svou rodinou. V případě umístění dítěte na základě soudního rozhodnutí musí být návštěva či pobyt dítěte mimo zařízení vždy písemně odsouhlasen obecním úřadem obce s rozšířenou působností. (Barvíková, Poloncyová 2012, s. 60-61) 51

5.7

FINANCOVÁNÍ ZDVOP Zákon upravuje dva různé finanční zdroje hrazení péče na dítě umístěné

v ZDVOP. Prvním je příspěvek na úhradu pobytu a péče, který mají povinnost hradit rodiče, rodič nebo jiná osoba povinná výživou dítěte. Výši příspěvku stanovuje ředitel zařízení a je limitována horní hranicí opět zákonem. Tento příspěvek se nevyžaduje, pokud daná osoba prokáže, že její příjmy (či příjmy společně posuzovaných osob) by po zaplacení příspěvku klesly pod hranici částky životního minima. Druhým příspěvkem je státní příspěvek pro zřizovatele ZDVOP. Tento příspěvek náleží zařízení za každé dítě, bez rozdílu věku a je určen výhradně na zajištění pobytu a péče nezletilému dítěti v daném zařízení. Jedná se o částku 22 800,- Kč na měsíc. Státní příspěvek se snižuje o jednu třicetinu za každý den, kdy dítě nepobývalo v zařízení alespoň po dva dny za sebou jdoucí. Takovým dnem je den, kdy dítě opustilo zařízení do 15. hodiny a den kdy se do zařízení vrátí po 15. hodině. O přiznání příspěvku rozhoduje krajský úřad. Zákon dále stanovuje pravidla a další náležitosti žádosti o příspěvek, způsobu jeho vyplácení a povinnosti ZDVOP týkající se např. hlášení změn v počtu dětí v zákonem stanovené lhůtě (Zákon č. 359/1999 Sb., § 42b – 42n).

5.8

PRACOVNÍCI ZDVOP Zákonem o sociálně-právní ochraně nebyly prozatím stanoveny žádné konkrétní

kvalifikační předpoklady pro osoby vykonávající sociálně-právní ochranu dětí v ZDVOP. Garantem sociálně-právní ochrany dětí i v tomto případě zůstává stát. Ze zákona pouze vyplývá povinnost poskytnout dítěti v tomto typu zařízení odbornou péči prostřednictvím psychologa a sociálního pracovníka, jehož odborná způsobilost je stanovena v zákonu o sociálních službách (Barvíková, Poloncyová 2012, s. 54). Základním pracovníkem pro ZDVOP je sociální pracovník, který by měl být v řádném pracovním poměru. Psychologická péče a další potřebná péče může být zajišťována externě. Mezi další pracovníky v těchto zařízeních patří především denní a noční vychovatelé, lékař, logoped, speciální pedagog, zdravotní sestra, právník. Ve většině zařízení se o děti starají vychovatelé (tety, strýcové) a v pravidelném kontaktu s dětmi je i sociální pracovník. Služby lékaře, psychologa, speciálního 52

pedagoga, logopeda, právníka apod. zajišťuje ZDVOP externě (Barvíková, Poloncyová 2012, s. 55–56).

5.9

NEJČASTĚJŠÍ DŮVODY UMÍSTĚNÍ DÍTĚTE DO ZDVOP Nejčastějšími důvody pro umístění dítěte do ZDVOP jsou bytové a finanční

problémy, na které dále navazují a úzce s nimi souvisí zanedbávání péče a výchovné problémy v rodině. Dalším důvodem bývá opuštění dítěte pečující osobou, což se týká ve většině případů dětí přicházejících přímo z porodnic. Mezi dalšími důvody se objevují útěky, syndrom CAN (zanedbávání, týrání a sexuální zneužívání dítěte), závislosti (alkohol, drogy), ztráta zaměstnání, apod. Častým jevem jsou také narušené vztahy v rodině a následné nezvládání problémového chování dítěte (Barvíková, Poloncyová 2012, s. 30–32). ZDVOP jsou také využívána v případech hospitalizace pečující osoby a absence další osoby, která by péči o dítě během pobytu zajistila. Jednou z důležitých otázek je také ta, z jakých prostředí děti do ZDVOP přicházejí. Dle výzkumu Barvíkové a Poloncyové (2012, s. 27) jde o děti přicházející z většiny přímo ze své biologické rodiny, z menší části potom z náhradní rodinné péče (6,4%) a minimální část potom připadá na porodnice a přesuny dětí z jiných zařízení. To, že děti přichází z biologické rodiny, neukazuje na typ rodiny. Pouze přes 28 % dětí v daném výzkumu pochází z úplné biologické rodiny.

5.10 DÉLKA POBYTU Délka pobytu dítěte v ZDVOP je omezena zákonem na 3 měsíce při umístění do zařízení na základě žádosti zákonného zástupce dítěte. Se souhlasem obecního úřadu obce s rozšířenou působností (OÚORP) může být o další 3 měsíce prodloužena. Při umístění na žádost dítěte nebo OÚORP, kdy s pobytem dítěte vyslovil souhlas rodič nebo jiná osoba odpovědná za jeho výchovu, může být pobyt stanoven na dobu 6 měsíců. Tuto dobu lze také výjimečně prodloužit, pokud si rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte prokazatelně upravují své poměry tak, aby mohli převzít dítě do osobní péče. Celková doba nepřetržitého pobytu dítěte v zařízení však nesmí přesáhnout 12 měsíců. Jinou délku pobytu umístění dítěte v ZDVOP může navrhnout soud v rámci rozhodnutí o výkonu výchovného opatření nebo umístění dítěte do ZDVOP (Zákon č. 359/1999 Sb., § 42, odst. 5). 53

Na základě všech informací a poznatků získaných studiem odborné literatury, jsme přistoupili k empirické části diplomové práce a to s vědomím, že sociální práce s ohroženými dětmi si zasluhuje hlubší průzkumové šetření a konkrétnější objasnění důvodů krizových situací, ve kterých se děti často ocitají.

54

EMPIRICKÁ ČÁST 6

CÍL A HYPOTÉZY PRŮZKUMOVÉHO ŠETŘENÍ Hlavním cílem průzkumového šetření je charakterizovat obsah činnosti sociální

práce v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Dílčím cílem našeho šetření je přiblížit význam jmenovaného zařízení pro děti, které se ocitly v krizové situaci. V kontextu uvedeného, mapujeme důvody přijetí, sledujeme původní rodinné zázemí a příčiny krize, která vede až k nutnosti umístění dětí mimo biologickou rodinu. Dnešní sociální práce reaguje na naléhavou situaci klientů, kteří se ocitají v náhlé, tíživé situaci. Možnost dočasného umístění dětí do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc se tak jeví jako alternativní forma řešení situací ohrožených dětí, které by jinak byly řešeny umístěním do dětských domovů a to nařízením ústavní výchovy. V rámci průzkumného šetření diplomové práce ohrožené děti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc považujme za důležité, z pohledu sociálních pracovníků, položit si následující otázky: Je sociální práce v péči o ohrožené děti ve zmíněném typu zařízení přínosná? A pokud ano, v čem lze spatřovat její hlavní přínos? Jakou roli sehrává zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc při překonávání závažné krizové situace dětí a jejich rodin? Z jakých důvodů rodiny využívají péči ZDVOP Hvězdička? Jaký je rozdíl mezi dětským domovem a zařízením pro děti vyžadující okamžitou pomoc? Je ZDVOP alternativní formou řešení krizových situací, oproti řešení krizové situace formou nařízené ústavní výchovy v rámci školských ústavních zařízení? Otázky, které jsme si v rámci našeho šetření položili, tvoří základní stavbu hypotéz, které jsme následně formulovali: H 1: Nezaměstnanost, ztráta bydlení a nedostatek finančních prostředků je častějším důvodem pro umísťování dětí do ZDVOP Hvězdička, než opuštění dítěte rodičem. Domníváme se, že tato trojkombinace (nezaměstnanost, ztráta bydlení a nedostatek finančních prostředků) je častějším důvodem pro umisťování dětí do

55

ZDVOP, jelikož rodiny se v krizových situacích nejčastěji ocitají právě z těchto důvodů, což často uvádí také do písemných dohod, které se s rodičem sepisují při převzetí dítěte do zařízení. Rodina se ocitá na hranici existenčního minima, a pokud nemá zázemí v širší rodině nebo u přátel, nedokáže řádně zabezpečit dlouhodobě dětem ani minimální podmínky pro jejich zdárný vývoj. Domníváme se také, že děti často zůstávají bezprizorní a bez dozoru rodičů, avšak že opuštění dětí jejich rodiči, není tak častým důvodem umisťování dětí do ZDVOP. To je jednou z posledních možností pro rodiny v tíživých situacích, jak své děti na určitou dobu zaopatřit a využít tento čas jejich pobytu v ZDVOP k řešení nastalé situace.

H 2: Čím vyšší je nezaměstnanost na Liberecku, tím vyšší je počet dětí v ZDVOP Hvězdička. Myslíme si, že finanční zajištění je důležité pro zabezpečení celé rodiny, považujeme za důležitý faktor právě zaměstnanost rodičů. Zaměřili jsme se tedy na srovnání křivky nezaměstnanosti na Liberecku s křivkou mapující data o počtu přijímaných dětí z okruhu OSPOD Liberce a jeho spádových oblastí. Děti přijaté z jiných oblastí jsme do tohoto srovnání nezahrnuli. Protože potřebujeme posoudit závislost dvou veličin, použijeme k ověření této hypotézy také výpočet Pearsonova korelačního koeficientu.

H 3: Příčinou dlouhodobých pobytů dětí v ZDVOP Hvězdička je častěji nedostatek finančních prostředků, než nezájem rodičů o děti. Jak jsme již uvedli v úvodu práce, ekonomické a společenské změny ve společnosti znamenají pro instituci rodiny velkou zátěž. Rodiče stále častěji tento převážně ekonomický tlak nezvládají a dostávají se do krizových situací, kdy jsou nuceni své děti svěřit do náhradní péče, jelikož nejsou schopny zajistit ani jejich základní životní potřeby. To neznamená v řadě případů, že o své děti nechtějí pečovat. ZDVOP jim tuto možnost poskytuje. Dle zákona o sociálně-právní ochraně dětí mají rodiče tři měsíce čas na to, aby si svou tíživou situaci, spojenou často s nezaměstnaností a bezdomovectvím, vyřešili. Toto je dle našich zkušeností doba nereálná. Za tři měsíce, ani s pomocí sociálního pracovníka, nejsou rodiče schopni zajistit příznivé podmínky 56

pro návrat dětí do rodiny. Mnohdy ani další prodloužení o tři měsíce tento problém nevyřeší.

H 4: Péče o děti v ZDVOP Hvězdička je více realizována formou dohody s rodiči, než na základě rozhodnutí soudů. Domníváme se, že péče o děti je realizována na základě dohody s rodiči, jelikož je tento způsob pro rodiče v rámci zákona o sociálně-právní ochraně dětí nejpřijatelnější. A to především z důvodu jeho pružnosti a rychlosti ošetření krizové situace. Jedná se především o možnost okamžitého převzetí dítěte do ZDVOP a naopak, předání dětí zpět do péče rodiny. Proto je tato péče dle našeho názoru nejvyhledávanější a nejčastěji realizovanou formou.

H 5: Průměrná délka pobytu dětí v ZDVOP Hvězdička je v roce 2013 nižší než v roce 2012. Předpokládáme, že tato hypotéza bude potvrzena a to díky změně legislativy v oblasti sociálně-právní ochrany dětí, která nabyla v platnost od 1. 1. 2013, kdy byla nastavena nová pravidla v rámci sociální práce. Změny nastaly také pro ZDVOP, jak se již zmiňujeme konkrétněji v teoretické části práce kapitola č. 4. 3 na str. 45.

7

METODY A TECHNIKA SBĚRU DAT Abychom mohli verifikovat stanovené hypotézy, bylo třeba problematiku

uchopit nejen z hlediska kvantitativního šetření, ale i z hlediska metod kvalitativního sběru dat. Bylo tedy nutné promyslet metody práce v rámci našeho šetření. Nejprve jsme zvolili metodu dotazování, konkrétně jsme se rozhodli pro jednoduchý dotazník vlastní konstrukce a rozhovor. Dále jsme zvolili analýzu sekundárních zdrojů, protože bylo nutné, se opřít o dostupné poznatky dalších autorů, kteří se danou problematikou již zabývali. Po zralé úvaze jsme se rozhodli využít i metodu analýzy spisové dokumentace, jelikož jsme náš průzkum zaměřili do konkrétního ZDVOP Hvězdička v Jablonném v Podještědí, které má šestileté zkušenosti s ohroženými dětmi. Struktura organizace, její chod, fungování a činnosti nelze jinak popsat než metodou analýzy 57

dokumentů, které se podrobně zaznamenávají a následně vyhodnocují ve jmenovaném zařízení. Analýza spisové dokumentace Studium spisové dokumentace nám poskytlo potřebná data ke zpracování informací o dětech, které využily služby ZDVOP Hvězdička. Dle Gavory (2000, s. 117– 118) jsme tuto analýzu uskutečnili kvantitativním způsobem opírající se o explicitně vyčleněné kategorie jednotlivých jevů zpracovávaných převážně numericky. Dle našich výzkumných záměrů jsme si určili analytické kategorie, jako jsou např. počty přijatých dětí, jejich věk, důvody přijetí, spolupráce s rodinou, u kterých jsme provedli kvantifikaci. Ta byla možná, jelikož jejich výskyt byl dostatečný. Do kvantifikace analytických kategorií patří dle Gavory (2000, s. 120) jejich frekvence, relativní počet, průměr apod. Dále jsme sledovali způsob sociální práce s rodinou, následné záznamy a zapsaná denní hlášení vychovatelů. Na základě rozborů získaných poznatků jsme získali ucelený vhled do organizace života dětí v ZDVOP. Poznatky pro nás byly nosné k verifikaci hypotéz. Dotazník vlastní konstrukce Pro dotazníkové šetření, ze kterého jsme se snažili zjistit spokojenost a užitečnost služeb ZDVOP, jsme zvolili nestandardizovaný dotazník. Dotazník vlastní konstrukce byl sestaven pro klientské rodiny využívající služby ZDVOP. Sestaveny byly jednoduché uzavřené a otevřené otázky pro rodiče, jejichž děti využily pobytu v ZDVOP. Při sestavování dotazníku jsme navázali na přesnou formulaci konkrétního cíle a úlohy dotazníku, což by mělo být dle Skalkové a kol. (1983, s. 83) přínosem k jeho cílevědomému obsahovému zaměření celku i jednotlivých položek. Samotným obsahem dotazníku jsme sledovali spokojenost se službami zařízení, dále jsme se dotazovali na jejich současnou životní situaci, tj. zda mají zaměstnání, bydlení, dostatek finančních prostředků, zda jejich děti prospívají ve škole apod. Délku dotazníku a samotné sestavení otázek jsme přizpůsobili konkrétnímu vzorku respondentů (jejich schopnostem), jak také uvádí např. Gavora (2000, s. 107). Abychom získali ucelený obraz o rodinách, kterým ZDVOP poskytlo pomoc, rozhodli jsme se dotazník následně doplnit o volný rozhovor s rodiči dětí.

58

Rozhovor Rozhovor neboli interview je metodou umožňující zachycení mimo fakt i hlubších motivů a postojů respondenta. Je vhodnější ke kladení otevřených otázek, nežli dotazník. Nabízí výzkumníkovi volnost a pružnost v případě potřeby otázku přeformulovat, jelikož je založeno na interpersonálním vztahu. Je vhodnou metodou i při komunikaci s respondenty s nízkou gramotností, kteří by dotazníkovému šetření nemuseli porozumět (Gavora 2000, s. 110), což jsme při práci při průzkumném šetření ocenili. V rámci získání dalších poznatků o rodině, byl zvolen vcelku jednoduchý nestrukturovaný rozhovor, jehož hlavní strategií bylo doplnit odpovědi z dotazníku o další poznatky. Dalším důvodem pro zařazení rozhovoru do našeho výzkumu byla obava z velmi nízké návratnosti dotazníků, což Gavora (2000, s. 110) také uvádí jako jednu z předností interview před použitím dotazníku. Rodič volně hovořil o situaci v rodině, vyprávěl o dětech, o jejich chování a prospěchu, hovořil o ekonomické situaci, a způsobu bydlení. Naším cílem bylo naslouchat a získat zpětnou vazbu o životě rodiny po opuštění ZDVOP. Jsme si vědomi toho, že kvalitativní výzkum je ovlivněn mnohými činiteli, jedním je například subjektivní zkreslení získaných odpovědí. Proto jsme se snažili při vedení rozhovoru, příliš komunikaci neusměrňovat a spíše jsme se snažili jen naslouchat našim bývalým klientům. Respondent nám prakticky poskytl zpětnou vazbu a potvrdil odpovědi, které zakroužkoval v dotazníku. Dotazník a rozhovor jsme zaměřili na tři rodiny, které využily pobytu v ZDVOP. Výběr rodin byl sestaven podle důvodu umístění dítěte v ZDVOP Hvězdička. Naší snahou bylo vytvořit reprezentativní vzorek rodin, které z různých důvodů využily péči jmenovaného zařízení. Některé rozhovory byly vedeny tváří v tvář a některé telefonicky. Dle Gavory (2000, s. 110) jsou obě tyto formy interview přípustné. Analýza sekundárních zdrojů Analýza sekundárních zdrojů je nezbytnou součástí přípravy průzkumového šetření sběru dat a informací. Tato technika umožňuje analyzovat data, která byla již dříve v jiném výzkumu na podobné téma shromážděna. Za sekundární zdroje proto byl zvolen výzkum autorů: Barvíkové a Poloncyové (2012) za externí spolupráce VÚPSV Praha, který se zabýval řešením projektu Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc umísťování dětí, podmínky péče o děti, financování provozu. Základním cílem tohoto výzkumu

bylo

získat

údaje

o stávajících 59

ZDVOP.

Pomocí

kvalitativních

i kvantitativních výzkumných metod se autorky zaměřily zejména na otázky spojené s činností těchto zařízení, otázky týkající se důvodů přijímání dětí do zařízení, charakteristikou dětí a otázky týkají se provozu a poskytování dalších služeb nejenom dítěti, ale i jeho rodině ze stran ZDVOP.

8

ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA PRŮZKUMOVÉHO ŠETŘENÍ Česká republika je stále na čelním místě v počtu dětí umístěných v ústavní péči

v rámci evropské části světa. Diplomová práce se zabývá dětmi, které ztrácejí částečně a někdy i trvale rodinné zázemí. Ocitnou-li se děti v krizové situaci, například v důsledku syndromu CAN, patologického rodičovství, protahovaných rozvodů a dalších problémových situací, je třeba více využívat alternativního řešení vzhledem k výchově ústavní. Sociální práce v zájmu ohrožených dětí je důležitou součástí řešení krizových situací. Řada dětí je v průběhu svého vývoje vystavena vysoké míře různých traumatických zážitků, s nimiž se musí vyrovnávat. Mnohdy mohou být za rozpadem rodiny různé důvody nejen rozvod rodičů. Je to například závažné onemocnění členů rodiny, domácí násilí, nezaměstnanost apod. Speciální skupinu tvoří děti přímo ohrožené prostředím, kterým se nedostává přiměřeného uspokojení tělesných nebo psychických potřeb nebo které jsou týrány či zneužívány ve vlastní rodině či mimo ni (Svoboda 2009, s. 694). Od roku 1990 postupně vznikla řada sociálních služeb na bázi státních a nestátních subjektů, které v praxi realizují politiku sociální ochrany, mají rozpracované koncepce poskytování sociálních služeb ohroženým rodinám s dětmi. V sociální praxi se jedná o různé aktivizační terénní programy, ale i služby na podporu zaměstnanosti. Většina těchto služeb je upravena Zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, některé jsou upraveny Zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí, nebo další legislativou. Hlavní roli však zaujímají především krizové služby poskytované rodinám s malými dětmi, které jsou případně ohroženy sociálním vyloučením.(Pešatová, Pittnerová 2012, s. 237–342).

60

8.1

ČASOVÝ HARMONOGRAM PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ A ETIKA PRŮZKUMU Samotné průzkumové šetření probíhalo od dubna 2013 do dubna 2014 a bylo

rozděleno do tří časových úseků. V prvním časovém období, od dubna do června 2013, jsme shromažďovali dostupnou literaturu a studovali jsme výzkumné práce, které se zabývaly problematikou zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Studovali jsme legislativu k dané problematice a pečlivě jsme zaznamenávali poznámky o tématu. V druhé etapě, od července do září 2013, jsme se zaměřili na tvorbu teoretické části diplomové práce. Třetí časový úsek, od října 2013 do března 2014, jsme věnovali samotnému průzkumovému šetření. Etika našeho průzkumného šetření vychází z obecně uznávaných základních pravidel etického chování výzkumných pracovníků. Tyto normy vychází z etických kodexů, chart a z etických principů správné praxe ve výzkumu v České republice (MŠMT Etický rámec výzkumu). Jednou z důležitých zásad, dle kterých se řídíme a kterou bychom zde chtěli vyzdvihnout, je respektování lidské důstojnosti a autonomie.Naše zjištění jsou založena na datech klientů ZDVOP Hvězdička, což jsou osobní údaje a údaje o sociální situaci celé rodiny. Ctíme v této práci anonymitu jednotlivých údajů a dobrovolnost na základě poučeného souhlasu jednotlivých respondentů při použití dotazníků a rozhovorů, kdy je vzorek respondentů seznámen s účelem výzkumu, mírou zachování důvěrnosti získaných informací a možností dotazování z jejich strany na případné otázky týkající se našeho šetření.

8.2

CHARAKTERISTIKA

ZKOUMANÉHO

SOUBORU

A

PRŮBĚH

PRŮZKUMU Pro analýzu spisové dokumentace jsme zvolili vzorek 129 dětí ve věku od 3 let do 17 let, které byly umístěny v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Hvězdička v necelých posledních šesti letech, tzn. v období od října 2008 do prosince 2013. Tento vzorek zahrnuje veškeré děti umístěné v ZDVOP v tomto období. Pro dotazník a rozhovor jsme vybrali vzorek tří rodin, jejichž děti využily služby ZDVOP Hvězdička. Při výběru rodin, na které jsme zaměřili naše dotazníkové šetření,

61

jsme se snažili ukázat nejčastější krizové situace a důvody, pro které musely být děti umístěny do Hvězdičky.

9 9.1

INTERPRETACE VÝSLEDKŮ PRŮZKUMOVÉHO ŠETŘENÍ VÝSLEDKY ANALÝZY SPISOVÉ DOKUMENTACE Ke konkretizaci a zjištění kvantitativních dat jsme využili spisové dokumentace

jednotlivých dětí umístěných v ZDVOP ve sledovaném období. Data jsme čerpali jak ze spisové dokumentace, tak i z elektronické verze informačního systému, kam jsou veškerá data o dítěti ukládána, což nám umožnilo následně podrobně analyzovat výsledky jednotlivých informací a poznatků. U každého respondenta jsme se zaměřili na tato data: datum přijetí a odchodu ze zařízení, důvod a způsob přijetí, věk dítěte při přijetí, pohlaví, datum narození, bydliště, spádovou oblast oddělení sociálně-právní ochrany po opuštění a místo umístění dítěte ZDVOP. Dále jsme sledovali osobu či úřad, na jehož návrhu či žádosti bylo dítě do zařízení přijato. Jmenované kategorie jsme zpracovali do přehledných tabulek a grafů tak, aby podali ucelený vhled do organizace ZDVOP Hvězdička. Ve většině případů nám postačilo pracovat s absolutní a relativní četností, počty a procentuálním vyjádřením, jelikož četnost zkoumaných jevů je dostačující pro představu o chodu ZDVOP a ověření některých hypotéz. Pro grafická znázornění těchto dat jsme použili většinou prstencové nebo sloupcové grafy. V případě, kdy se naše šetření zabývalo porovnáváním dvou veličin, jsme použili také výpočet Pearsonova korelačního koeficientu, který vyjadřuje korelační závislost. To je závislost (vzájemný vztah) mezi kvantitativními znaky. Koeficient se může pohybovat v intervalu <-1, 1>. Blízkost nule značí nezávislost veličin. Pokus se číslo přibližuje k jedničce, značí to silnou a přímou závislost, v případě blízkosti hodnoty mínus jedna zase naopak, silnou nepřímou závislost. Pokud se mezi dvěma veličinami ukáže korelace, je pravděpodobné, že jsou na sobě závislé. Tento fakt však nedokazuje, že by jedna veličina byla příčinou a druhá následkem. V rámci zjištění korelace rozeznáváme dva základní pojmy: korelaci a regresi. Korelace vyjadřuje těsnost, tedy stupeň závislosti a regrese její průběh pomocí matematické funkce. Prostředkem grafické prezentace dat jsme zvolili základní korelační bodový diagram zobrazující body jako dvojici souřadnic dvou veličin (x, y), 62

které jsme proložili regresní funkcí tzv. spojnicí trendu, udávající vývoj, směr a vyrovnání měřených veličin skutečným datům (Hindls a kol. 2007, str. 177–183). Tabulka č. 1: Počet dětí přijatých od října 2008 do prosince 2013

rok

2008 (10. - 12. m)

2009

2010

2011

2012

2013

celkem

10

21

21

22

19

36

129

7,75

16,28

16,28

17,05

14,73

27,91

100,00

děti (počet) děti (%)

2008 (10. - 12. m)

7,75 (%) 10

27,91(%)

2009

16,28 (%) 36

21 2010

2011 21

19

16,28 (%)

2012

14,73 (%) 22

2013 17,05 (%)

Graf č. 1: Počet dětí přijatých od října 2008 do prosince 2013

Od počátku existence ZDVOP Hvězdička přijala do konce roku 2013 z různých důvodů 129 dětí. Tabulka č. 1 a graf č. 1 znázorňují tyto počty zároveň vyhodnocené v procentech. Nejvíce dětí bylo přijato za rok 2013 a to 36 dětí, což činí 28% z celkového počtu. Následně v letech 2009 a 2010, kdy bylo přijato vždy 21 dětí, což z celku činí 16,28%. Tabulka č. 2: Počet dětí dle věku, přijatých od října 2008 do prosince 2013 věk dítěte při přijetí (roky) děti (počet) děti (%)

1

2

3

4

5

6

7

8

9

1

2

6

11

12

9

11

12

19

0,78

1,55

4,65

8,53

9,30

6,98

8,53

9,30

14,73

63

věk dítěte při přijetí (roky)

10

děti (počet) děti (%)

11

12

13

14

15

16

17

celkem

3

10

6

7

5

4

7

4

129

2,33

7,75

4,65

5,43

3,88

3,10

5,43

3,10

100,00

0,78 (%) 1,55 (%) 3,10 (%) 5,43 (%) 4,65 (%) 3,10 (%) 8,53 (%) 3,88 (%)

1 rok

2 roky

3 roky

4 roky

5 let

6 let

7 let

8 let

9 let

10 let

11 let

12 let

13 let

14 let

15 let

16 let

5,43 (%) 9,30 (%) 4,65 (%) 6,98 (%)

7,75 (%)

2,33 (%)

8,53 (%) 14,73 (%)

9,30 (%) 17 let

Graf č. 2: Počet dětí dle věku, přijatých od října 2008 do prosince 2013

Tabulka č. 2 a graf č. 2 popisuje věkovou skladbu dětí, přijatých za sledované období průzkumového šetření. Z grafického znázornění je evidentní, že nejvíce bylo přijato dětí ve věku devět let, poté jsou to děti osmileté a pětileté, dále potom sedmileté a čtyřleté. I když ZDVOP Hvězdička přijímá pouze děti od 3 let do plnoletosti, přesto se v zařízení mohou objevit výjimečně děti nižšího věku. To pouze v případě, že jde o sourozeneckou vazbu se staršími sourozenci. Znamená to tedy, že mohou existovat situace, kdy je potřeba umístit sourozence z důvodu ohrožení prostředím biologické či náhradní rodiny, protože jsou na sebe velmi citově vázáni a jejich rozdělení by jim způsobilo vážnou citovou újmu, a to mnohdy stejnou jakou jim přináší samotné ohrožení v rodině (syndrom CAN).

64

Tabulka č. 3: Počet dětí dle pohlaví přijatých od října 2008 do prosince 2013 gender/rok

2008

2009

2010

2011

2012

2013

ženské (počet)

3

11

15

13

12

17

71

mužské (počet)

7

10

6

9

7

19

58

celkem (počet)

10

21

21

22

19

36

129

gender/rok

2008

2009

2010

2011

2012

2013

ženské (%)

30,00

52,38

71,43

59,09

63,16

47,22

mužské (%)

70,00

47,62

28,57

40,91

36,84

52,78

celkem (%)

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

celkem

ženské 44,96 (%) 55,04 (%) mužské

Graf č. 3: Počet dětí dle pohlaví přijatých od října 2008 do prosince 2013

Tabulka č. 3 a graf č. 3 znázorňují pohlaví dětí, které jsme za sledované období zaznamenali. Ze znázornění plyne, že děvčata jsou do Hvězdičky umísťována častěji než chlapci.

Tabulka č. 4: Počet dětí v sourozeneckých vazbách od října 2008 do prosince 2013 2008 (10. -12. m)

2009

2010

2011

2012

2013

celkem

sourozenecká vazba (počet)

6

10

16

19

13

27

91

celkem dětí (počet)

10

21

21

22

19

36

129

sourozenecká vazba (%)

60,00

47,62

76,19

86,36

68,42

75,00

70,54

rok

65

(%)

100,00 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00

sourozenecká vazba

2008 (10. -12. m)

2009

2010

2011

2012

2013

(rok)

Graf č. 4: Počet dětí v sourozeneckých vazbách od října 2008 do prosince 2013

Tabulka č. 4 a graf č. 4 udává sourozenecké vazby dětí, které byly přijímány za sledované, téměř šestileté období. Nejvíce sourozenců evidujeme v roce 2011, 2010 a v roce 2013. Zajímavé zjištění ukazuje podíl sourozenců z celkového počtu 129 dětí, který činí 70,54 %. Tento údaj zdůrazňuje umisťování dětí do ZDVOP převážně z rodin s více dětmi.

1,55 (%) 3,10 (%)

7,75 (%)

5

Liberec

0,78 (%)

3,88 (%)

Česká Lípa

4 21 43,41 (%)

10

56

23

Jablonec nad Nisou Nový Bor Děčín

17,83 (%) Kadaň 28

Ústí nad Labem

21,71 (%)

Frýdlant

Graf č. 5: Spádová oblast přijetí dětí dle příslušného oddělení sociálně-právní ochrany

66

Graf č. 5 mapuje, kolik dětí pobývalo v ZDVOP Hvězdička z jednotlivých spádových oblastí dle působnosti jednotlivých oddělení sociálně-právní ochrany dětí (dále jen OSPOD). Nejvíce dětí bylo do zařízení umístěno z Liberce, neboť je to největší oblast co do počtu obyvatel, poté je to oblast Českolipska a město Jablonec nad Nisou. Tyto výsledky jsme očekávali, neboť Jablonné v Podještědí, místo kde se zařízení nachází, je zhruba 40 km od jmenovaných OSPOD, a právě proto existuje velmi úzká spolupráce mezi sociálními pracovníky z Hvězdičky a sociálními pracovníky z terénu daných lokalit. ZDVOP Hvězdička je strategicky umístěna v oblasti, ve které je odhalován největší počet ohrožených dětí. Za ohrožené jsou považovány děti ohrožované nejen svým okolím, ale i samy sebou. Děti týrané, zneužívané a zanedbávané, děti zůstávající osamoceny mimo vlastní rodinu, děti cizinců bez doprovodu dospělé osoby, děti vyžadující zvýšenou pozornost, děti delikventní a predelikventní (Zákon č. 359/1999 Sb.). Tabulka č. 5: Forma realizované péče o děti v ZDVOP od roku 2008 do 2013

žádosti (počet) žádosti (%)

OSPOD

dohoda s rodiči (rodičem) dítěte

celkem

8

8

109

129

6,20

6,20

84,50

100,00

dohoda s poručníky

Okresní soud (PO)

1

3

0,78

2,33

druh žádosti o umístění žádost dítěte dítěte

67

2,33% 0,78%

žádost dítěte

6,20% 6,20%

dohoda s poručníky

Okresní soud (PO)

OSPOD 84,50% dohoda s rodiči (rodičem) dítěte

Graf č. 6: Rozdělení dětí ZDVOP Hvězdičce dle formy realizované péče

Tabulka č. 5 a graf č. 6 vysvětluje, jakým způsobem je možné upravit péči o děti v ZDVOP Hvězdička. Z našeho šetření je evidentní, že téměř z 87 % vstupují děti do zařízení na základě dohody rodičů nebo poručníků a Hvězdičky. Na druhé straně jen ve výjimečných případech jsou děti do Hvězdičky umisťovány na základě návrhu OSPOD formou předběžného opatření nebo přímo rozsudkem soudů, či na samotnou žádost dítěte. H 4: Péče o děti v ZDVOP Hvězdička je více realizována formou dohody s rodiči, než na základě rozhodnutí soudů. Hypotézu se nám podařilo verifikovat.

68

0,78 (%) matka zemřela

2,33 (%) 3,10 (%) 3,88 (%) 1 3

4

zajištění krátkodobé péče

4,65 (%) dítě bez péče

5 6

4,65 (%) matka pohřešována 6 9

6,98 (%)

70

opuštění matkou rodiče ve vězení, vazbě

54,26 (%)

11

krize rodiny, výchovné problémy 8,53 (%) podezření CAN

14 rodič v nemocnici, léčebně, hospitalizace 10,85 (%) rodina bez bydlení,bez fin. prostředků

Graf č. 7: Důvody přijetí dětí do ZDVOP Hvězdička od října 2008 do prosince 2013

Graf č. 7 velmi podrobně analyzuje důvody, pro které byly děti umisťovány do ZDVOP Hvězdička a to bez ohledu na formu přijetí (viz. graf č. 6 a tab. č. 5). Naše průzkumové šetření odhaluje, že hlavním důvodem umisťování dětí do Hvězdičky je ztráta zaměstnání a tím nedostatek finančních prostředků, dokladem toho je 70 přijatých dětí, což představuje více jak 54 %, dále je to hospitalizace rodičů tj. 14 dětí, což přestavuje téměř 11 % a třetím nejčetnějším důvodem je podezření na CAN což je11 dětí, které představují až 9 % z celkového počtu dětí. Dětí, které byly opuštěny matkou (rodičem) je pouze 4,65 %. H 1: Nezaměstnanost, ztráta bydlení a nedostatek finančních prostředků je častějším důvodem pro umísťování dětí do ZDVOP Hvězdička, než opuštění dítěte rodičem. Hypotéza je verifikována. Ukazuje se, že většina rodičů umisťuje svoje děti do ZDVOP Hvězdička z důvodu nedostatku finančních prostředků, tím způsobené ztráty bydlení a prostředků na základní obživu. Společným jmenovatelem této krizové situace je nezaměstnanost, která velmi výrazně ovlivňuje život v rodinách. Domníváme se, že vzrůstající nezaměstnanost na Liberecku ovlivňuje počet dětí vstupujících do ZDVO Hvězdička. Z důvodu neutěšené finanční situace v rodinách. Viz. níže graf č. 8.

69

40 36

35 30 25

21

20

20

15

nezaměstnanost LBC kraj (%)

16

15 10 5

počet umístěných dětí LBC kraj

10

4,6

8,85

9,3

7,8

7

7,2

0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Graf č. 8: Růst nezaměstnanosti v Libereckém kraji k počtu umístěných dětí v ZDVOP za období od roku 2008 do 2013

Graf č. 8 znázorňuje růst nezaměstnanosti za sledované období na Liberecku vhledem k počtu dětí umístěných do ZDVOP Hvězdička z důvodu nedostatku finančních prostředků a ztráty bydlení v důsledku ztráty zaměstnání. Jedná se o děti, rodičů, kteří jsou dlouhodobě na hmotné nouzi, či dalších sociálních dávkách. Dle uvedeného grafu nezaměstnanost mírně stoupá, a vzrůstá i počet dětí vstupujících do Hvězdičky z důvodu krizové situace rodin, které se ocitají bez finančních prostředků, tím bez bydlení a prostředků na obživu. Tabulka č. 6: Data (a vypočtené hodnoty) ke korelačnímu diagramu, Liberecký kraj proměnná

2008

2009

X (nezaměstnanost)

4,4

Y (počet přijatých dětí)

10

aritmetický průměr

směrodatná odchylka

2010

2011

2012

2013

7,3

8

7,5

7,4

8,2

7,13

1,26

21

20

15

16

36

19,7

8,14

70

Graf č. 9: Korelační diagram závislosti počtu přijímaných dětí na nezaměstnanosti v Libereckém kraji

Tabulka č. 6 nastiňuje data, ze kterých jsme vycházeli při ověřování našeho předpokladu, že počet přijímaných dětí do ZDVOP je v závislém vztahu na nezaměstnanosti ve stejné oblasti, Liberecku. K tomuto ověření jsme použili Pearsonův korelační koeficient zjišťující korelační závislost mezi kvantitativními znaky. K výpočtu korelace jsme použili statistický program, postavený na uvedeném vzorci: n

∑ (x r=

i

− x )( yi − y )

i =1 n

∑ (x

n

i

− x ) 2 ∑ ( yi − y ) 2

i =1

i =1

Výsledný koeficient korelace r = 0,68, znamená, že mezi proměnnými X a Y je poměrně těsná vazba. Čím více se hodnota koeficientu blíží k číslu 1, tím je pevnější vazba závislosti. Samotné zjištění však neznamená, že jedna veličina je příčinou a druhá následkem zkoumaného jevu, toto výpočet korelace nedovoluje rozhodovat. Na korelačním grafu č. 9 lze vysledovat danou závislost také na tzv. spojnici trendů, která se používá v rámci regresní analýzy a získává se metodou minimálních čtverců . Spojnice trend ů se používá ke grafickému zobrazení orientace v datech a k matematické predikci úměrné velikosti korelační závislosti. K zobrazení spojnice trendů jsme použili polynomickou funkci, která je využívána u dat, která kolísají. Tato funkce byla nejbližší k vyrovnání měřených veličin. Čím blíže jsou jednotlivé body k dané přímce, tzv. ji obepínají, tím je větší závislost a koeficient korelace se blíží k číslu 1.

71

H 2: Čím vyšší je nezaměstnanost na Liberecku, tím vyšší je počet dětí v ZDVOP Hvězdička. Hypotézu se nám podařilo verifikovat. 350 314 300 250 219 200 průměrná doba pobytu (dny)

147

150

127

100

112

104

50 0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

rok

Graf č. 10: Průměrná délka pobytu dětí přijatých v jednotlivých letech

Tendence křivky grafu č. 10 je od roku 2008 do roku 2010 klesající, v roce 2011 je potom zřetelný nárůst průměrné délky pobytu, dále je křivka opět klesající. Průměrná délka pobytu dětí umístěných v zařízení v roce 2008 je nejvyšší a to 314 dnů, naopak nejnižší hodnota je za rok 2013, což je 112. Podíváme-li se na jednotlivé průměrné hodnoty, jedná se vždy o hodnoty vyšší nežli je zákonem o sociálně-právní ochraně dětí stanovena prvotní tříměsíční maximální doba pobytu dítěte v ZDVOP. Což nasvědčuje tomu, že průměrná rodina, která se ocitla v krizové situaci, není schopna tuto situaci vyřešit do tří měsíců. H 5: Průměrná délka pobytu dětí v ZDVOP Hvězdička je u dětí přijatých v roce 2013 nižší než u dětí přijatých v roce 2012. Hypotéza je potvrzena.

72

Tabulka č. 7: Důvody přijetí dětí do ZDVOP Hvězdička od října 2008 do prosince 2013, u nichž trvala péče déle jak 3 měsíce

důvod umístění dítěte do ZDVOP děti (počet) procenta (%)

rodina bez bydlení,bez finančních prostředků

opuštění matkou

celkem

2

9

11

18,18

81,82

100,00

18,18 (%) 2 (počet) opuštění matkou

rodina bez bydlení,bez finančních prostředků 9 (počet) 81,82 (%)

Graf č. 11: Důvody přijetí dětí do ZDVOP Hvězdička od října 2008 do prosince 2013, u nichž trvala péče déle jak 3 měsíce

Z grafické ho znázornění lze jednoznačně vyčíst důvody přijetí u dětí pobývající v ZDVOP déle jak tři měsíce, jsou to finanční důvody a s tím spojené problémy se zajištěním bydlení. H 3: Příčinou dlouhodobých pobytů dětí v ZDVOP Hvězdička je častěji nedostatek finančních prostředků, než nezájem rodičů o děti. Hypotéza je potvrzena. Tabulka č. 8: Umístění dítěte po odchodu ze ZDVOP

kam dítě odchází počet procenta (%)

DD (dětský domov)

PP (pěstounská péče)

rodina

celkem

11

1

109

121

9,09

0,83

90,08

100,00

73

0,83 (%) 9,09 (%)

DD (dětský domov)

PP (pěstounská péče)

rodina 90,08 (%)

Graf č. 12: Propuštění dětí po odchodu ze ZDVOP

Tabulka č. 8 a graf č. 12 ukazují jednoznačně, že děti se v 90,08% vrátily po pobytu v ZDVOP Hvězdička za sledované období zpět do své biologické rodiny. Pouze z 9,09 % bylo umístěno do ústavní výchovy a to konkrétně do dětského domova. Pro toto šetření jsme byli nuceni snížit celkový vzorek o děti, které do našeho zařízení přišly v roce 2013, ale k datu 31. 12. 2013, ukončení našeho průzkumového šetření, z něj neodešly. Jednalo se celkem o 8 dětí. Celkový vzorek tedy činí 121 dětí. Grafické znázornění potvrzuje naší domněnku, že ZDVOP je alternativním řešením k nařízené ústavní výchově soudem a proto je vyhledávaným zařízením pro rodiny v krizových situacích.

9.2

VÝSLEDKY ANALÝZY SEKUNDÁRNÍCH ZDROJŮ Shrnutí projektu „Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc – umísťování

dětí, podmínky péče o děti, financování provozu“, VÚPSV Praha, který za finanční podpory Ministerstva práce a sociálních věcí, vypracovaly autorky Barvíková a Poloncyová (2012). Charakteristika výzkumného vzorku: 49 organizací, konkrétně: 15 Klokánků – Fond ohrožených dětí (FOD), 14 ZDVOP zřizovaných při dětském centru/kojeneckém ústavu, 8 při dětském domovu, 1 při dětské ozdravovně, 8 při jiné organizaci poskytující

74

služby pro rodiny a děti, 3 ZDVOP fungující jako samostatné organizace – krajské příspěvkové organizace. Autorky tato zařízení shrnuly do základních čtyř kategorií: •

23 ZDVOP fungujících při ústavních zařízeních (23),

•

15 Klokánků FOD,

•

ostatních ZDVOP,

•

18 rodinných Klokánků FOD. Z územního hlediska byly zastoupeny všechny kraje

s výjimkou

Karlovarského,

kde

v danou

dobu

žádné

ZDVOP

neposkytovalo služby a také Kraje Vysočina, ze kterého se žádné zařízení nezúčastnilo. Výzkumný vzorek dětí v ZDVOP: 730 dětí ve stavu k 31. 5. 2011 a 874 dětech propuštěných před tímto datem. Za výzkumný nástroj si Poloncyová s Barvíkovou zvolily na základě předvýzkumu uskutečněného formou setkání se 14 zřizovateli různých typů ZDVOP soubor 3 dotazníků (Podmínky provozu, Děti ve stavu, Děti propuštěné). Tyto dotazníky byly jednotlivým ZDVOP odeslány elektronicky nebo prostřednictvím vyškolených tazatelů (rodinné Klokánky FOD). Základním cílem výzkumu Barvíkové a Poloncyové (2012, s. 9–10) bylo získat údaje o stávajících ZDVOP. Pomocí kvalitativních i kvantitativních výzkumných metod se zaměřily zejména na otázky spojené s činností těchto zařízení, s ohledem na relevantní návrhy změn v připravované novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí. V první části práce představují legislativní ukotvení samotných ZDVOP a jeho souvislosti s praxí, což obsahuje samotný vývoj právní úpravy a problémy v té době stávajících legislativní úprav. Zabývají se také srovnáním ZDVOP se školskými ústavními zařízeními. Pro naši výzkumnou část práce je nejvýznamnější část projektu, která se zabývá samotnými dětmi v ZDVOP, což je druhá část výzkumu, kde se autorky výzkumu zabývají otázkami týkajícími se důvody přijetí dítěte do zařízení, charakteristikou dětí – věkem, rodinnou situací, délkou pobytu dětí v ZDVOP a důvody ukončení jejich pobytu. Tato část je z našeho hlediska důležitá pro srovnání s ostatními 75

zařízeními podobného charakteru v rámci celé ČR. Další části výzkumu se týkají provozu a poskytování dalších služeb nejenom dítěti, ale i jeho rodině ze stran ZDVOP, do kterých bychom mohli zařadit: poradenství, psychologickou pomoc, sociální práci, zajištění zdravotní péče, spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany dětí a dalšími zainteresovanými subjekty. Další otázky řešené v rámci výzkumu se týkají financování ZDVOP. Poslední část je věnována tzv. Klokánkům a popsáním jejich charakteristiky a běžného provozu zařízení. V rámci projektu autorky zpracovali také 4 případové studie, každá jedna za určitý typ zařízení (ZDVOP při ústavních zařízeních, Klokánků FOD, ostatních a rodinných Klokánků FOD). Rodinným Klokánkům autorky, vzhledem k jejich odlišnostem, věnovaly samostatnou kapitola na závěr celé práce. Z grafického znázornění výzkumu se dá vyčíst, že nejvíce dětí přijímaných do ZDVOP je mezi 6 a 10 lety, následuje rozmezí věku 3–5 let a 11–14 let. Autorky zpracovaly tuto kategorii dále dle jednotlivých typů zařízení zaměřených na určitý věk dětí. Z hlediska genderu uvádí zhruba souměrný podíl obou pohlaví. Z celkového počtu vzorku 730 dětí umístěných v ZDVOP k 31. 5. 2011 přišlo 79 % z biologické rodiny. Toto je typické pro všechny typy ZDVOP, s výjimkou ZDVOP při dětských centrech (kojeneckých ústavech). Tam jedna třetina přichází přímo z porodnice. Mezi další prostředí, odkud děti do ZDVOP přichází, patří: příbuzenské rodiny, pěstounské nebo adoptivní rodiny, jiné zařízení stejného typu, zdravotnická a školská ústavní zařízení. Způsob přijetí dětí do ZDVOP autorky vyhodnotily následovně. V jedné třetině byly děti přijaty na základě žádosti zákonného zástupce. V další třetině na základě předběžného opatření. Každé páté dítě bylo přijato na základě žádosti OSPOD se souhlasem zákonného zástupce a přibližně 4 % byla umístěna na základě žádosti OSPOD bez souhlasu zákonného zástupce. Také 4 % dětí byla přijata na základě soudního rozhodnutí. Žádosti samotného dítěte o přijetí do ZDVOP byly marginální. Autorky se na způsob přijetí dále dívají také z hlediska kombinace s údajem, odkud dítě přišlo. Z tohoto hlediska pokud dítě přišlo z biologické rodiny (79 %), potom to bylo ze 42 % na žádost zákonných zástupců a z 32 % na základě předběžného opatření. Mezi nejčastější důvody přijetí dle výzkumu autorek se řadí bytové problémy z 50 %, finanční problémy rodiny ze 41 % a zanedbání péče z 31 %. Většinou je uváděno, že se jedná o kombinaci několika faktorů. 76

Další faktor sledovaný při výzkumu byla délka pobytu dětí v ZDVOP. Ta činila v průměru 5,5 měsíce, s minimem několika dní a maximem 58 měsíců. Podle typů zařízení nejdéle děti strávily čas pobytem v Klokáncích FOD 7 měsíců a nejkratší dobu v ZDVOP zahrnující samostatné organizace, ze kterých odešla více než třetina dětí do jednoho měsíce. Posledním sledovaným faktorem byl důvod propuštění dítěte ze zařízení. V 57 % byla důvodem k propuštění změna podmínek v rodině dítěte, u 15 % byla nařízena ústavní výchova a 13 % do náhradní rodinné péče. Žádné další podobné výzkumy dané problematiky zatím nebyly zveřejněny. To je jeden z důvodů, proč se tématu dětí v krizové situaci věnujeme. Domníváme se, že je důležité sledovat krizové situace rodin s dětmi, jejich řešení a možnosti intervence.

9.3

VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Vypracovali jsme stručný dotazník pro klientské rodiny, které využily péče

ZDVOP Hvězdička v Jablonném v Podještědí v období od roku 2008 do 2013. Vybrali jsme tři rodiny, které prezentují hlavní důvody umístění dětí do ZDVOP Hvězdička. Získané odpovědi jsme se snažili doplnit volným rozhovorem, jehož cílem bylo doplnit informace z dotazníku. Kombinace obou metod nám zaručila dostatek poznatků o současném životě rodiny. Využili jsme telefonického rozhovoru, osobního i elektronického rozhovoru. Především jsme se snažili doplnit otázku č. 4, která se týkala současného života rodiny. Kladli jsme doplňující otázky zaměřené na téma nynějšího zaměstnání, finanční situace, způsobu bydlení a školního prospěchu dětí. Užívali jsme techniku parafrázování, se snahou povzbudit respondenty k podrobnějšímu vysvětlení nynější životní situace. Užívali jsme otázky jako: můžete nám vysvětlit nebo chápeme

dobře, že ..., pokud bychom se mohli společně zamyslet nad

současným...apod. Byli jsme překvapeni, s jakou srdečností s námi účastníci hovořili. Popis krizových situací jsme zaznamenali do schématu (příloha B) a výsledky dotazníkového šetření do souhrnné tabulky č. 9 uvedené níže.

77

1

2

3

4

Bylo pro Vás dočasné umístění Vašeho dítěte (dětí) ve Hvězdičce pomocí?

Byli jste s péčí o Vaše dítě (děti) ve Hvězdičce spokojeni?

Pokud by nastala ve Vaší rodině krizová situace, využili byste opět službu tohoto zařízení?

Stručně popište, jak se Vám a Vašim dětem nyní daří?

Rodina č. 1

číslo otázky znění otázky

Tabulka č. 9: Vyhodnocení dotazníkového šetření

Rodina č. 2

ANO

Rodina č. 3

ANO

ANO

Dotazník vyplnil otec a v rozhovoru uvedl: v současné době se mojí dceři daří dobře, studuje střední školu, má nové kamarády. S matkou Ano, ale budu se ani jejím manželem se již osobně nestýká. Dcera dochází za klinickým snažit, aby se to už psychologem. Jsme spokojeni, já stále pracuji jako řidič a manželka je nestalo. v invalidním důchodu. Máme se dobře. Na Hvězdičku vzpomínáme jako na záchranu mojí dcery, jsme Vám vděční.

ANO

ANO

ANO

Dotazník vyplnila matka pěti dětí, hovořila o životě její rodiny. Otec je stále někde v cizině a na děti jí nepřispívá. Matka za pomoci sociálních pracovnic z OSPOD podala na otce trestní oznámení pro neplacení výživného. Matka nyní nemá práci, ale pečuje o dvě malé děti. Chlapci Ano, ale nyní toto nastupují nyní na podzim do 1. třídy. Matka se domnívá, že pak už není potřeba. práci určitě někde získá, třeba jen na půl úvazku.Starší děti navštěvují základní školu a učí se docela dobře. Školu mají blízko bydliště. Matka žije ze sociálních dávek, příliš to není, ale dá se z této částky vyžít. Na Hvězdičku doma vzpomínají společně s dětmi, určitě pro její rodinu byla pomocí v tíživé situaci.

Ano, ale snad k tomu už nikdy nedojde.

Dotazník vyplnila matka tří dětí, která využila péče ZDVOP Hvězdička v době, kdy musela do nemocnice. Dnes matka využívá pouze ambulantní léčby a děti má ve své péči. Mladší děti navštěvují základní školu a starší dcera se učí v učebním oboru kadeřnice. Matka pobírá invalidní důchod a děti pobírají sirotčí důchod po zemřelém otci. Rodina žije v pronájmu. Na Hvězdičku vzpomínají jako na dočasný pobyt.

Cílem dotazníkového šetření bylo prezentovat příklady častých krizových situací v rodinách, pro které jsou děti umisťovány do ZDVOP Hvězdička, tak jak je popisuje graf č. 7 na str. 69.

9.4

VYHODNOCENÍ HYPOTÉZ V této kapitole se pokusíme vyhodnotit pět hypotéz, které jsme si stanovili na

počátku průzkumového šetření. Kladením mnoha otázek jsme dospěli k jejich formulaci. H 1: Nezaměstnanost, ztráta bydlení a nedostatek finančních prostředků je častějším důvodem pro umísťování dětí do ZDVOP Hvězdička, než opuštění dítěte rodičem. Analýza dat ze spisové dokumentace ZDVOP Hvězdička potvrzuje hypotézu č. 1, která přepokládá, že nezaměstnanost, ztráta bydlení a nedostatek finančních prostředků je častějším důvodem umisťování dětí do tohoto zařízení, než opuštění dítěte rodičem. Vypovídá o tom graf č. 7, str. 69, ze kterého je patrné, že více jak 54 % dětí 78

vstupuje do ZDVOP Hvězdička na základě tíživé ekonomické situace v rodině, zatímco z důvodu opuštění rodičem pouze 4,65 %. Dalšími častými důvody jsou např. hospitalizace rodiče v nemocnici či léčebně, což představuje 14 dětí (11 %) a podezření na syndrom CAN, které představuje 11 dětí (9 %). Neméně závažné jsou i další důvody, jako krize v rodině a výchovné problémy, dítě bez péče, zajištění krátkodobé péče a úmrtí matky, tak jak je graficky znázorněno. H 1 se nám podařilo verifikovat.

H 2: Čím vyšší je nezaměstnanost na Liberecku, tím vyšší je počet dětí v ZDVOP Hvězdička. K ověření druhé hypotézy jsme použili data o průměrném ročním podílu nezaměstnaných osob ve věku od 15 do 65 let dle statistických zpráv MPSV a data udávající počet dětí umístěných do zařízení v jednotlivých letech sledovaného období. Tyto údaje jsme nejprve porovnávali dle tvaru a kolísání obou křivek, viz graf č. 8, str. 70. Naše zjištění poukazují na to, že křivka počtu umístěných dětí do ZDVOP mírně kopíruje křivku ročního podílu nezaměstnaných. Mírnější změny na křivce umístěných dětí připisujeme těmto faktům: rozdílu mezi produktivním věkem pro zaměstnanost a věkem, kdy se lidé starají o nezaopatřené děti (ten má menší rozptyl), kapacitou zařízení, která je omezena počtem 16 dětí a faktem, že nejsme jediným zařízením na Liberecku tohoto charakteru, což nezohledňuje reálný rozsah dat obsahující počty umístění dětí v rámci celého Liberecka. Dalším způsobem k ověření této hypotézy jsme použili

Pearsonův

korelační

koeficient

zjišťující

korelační

závislost

mezi

kvantitativními znaky. Výsledný koeficient korelace r = 0,68 ukazuje na poměrně těsnou vazbu mezi proměnnými X (nezaměstnaností) a Y (počtem přijatých dětí), čímž potvrzuje závislost mezi proměnnými. Jak se již zmiňujeme výše, samotné zjištění neurčuje příčinnost a náslekdovost zkoumaného jevu. Na korelačním diagramu (graf č. 9, str. 71) lze vysledovat danou závislost také na tzv. spojnici trendů, opět popsanou u zmiňovaného grafu. Čím blíže jsou jednotlivé body k dané přímce, tzv. ji obepínají, tím je větší závislost a koeficient korelace se blíží k číslu 1. H 2 se nám podařilo verifikovat.

79

H 3: Příčinou dlouhodobých pobytů dětí v ZDVOP Hvězdička je častěji nedostatek finančních prostředků, než nezájem rodičů o děti. Analýza spisové dokumentace a její kvantifikace prokázala fakt, že příčinou dlouhodobých pobytů dětí v ZDVOP, pro průzkumné šetření námi stanovených nad deset měsíců, je z velké části nedostatek finančních prostředků, než nezájem rodičů o dítě. Tato fakta jsou podložena grafem č. 11na str. 73, která nám udávají z celkových jedenácti dlouhodobých pobytů dětí za dané období nad deset měsíců 9 dětí (81.82 %) umístěných z důvodů nedostatku finančních prostředků a pouze 2 děti (18,18 %) pro opuštění matkou, tedy nezájem rodiče o dítě. Tento fakt poukazuje na složitost krizových situací rodin zapříčiněných nedostatečným finančním zázemím a zároveň poukazuje na dlouhodobost a složitost při odstraňování této příčiny. H 3 se nám podařilo verifikovat.

H 4: Péče o děti v ZDVOP Hvězdička je více realizována formou dohody s rodiči, než na základě rozhodnutí soudů. Z grafu a tabulky č. 6 na str. 68 lze vyčíst, že do zařízení děti umisťují z necelých 87 % nejčastěji rodiče a poručníci na základě dohody, což potvrzuje naší hypotézu č. 4. Znamená to, že rodiče jsou z velké části samotnými iniciátory, kteří vyhledávají tento druh pomoci v krizové situaci. Můžeme se domnívat, že tuto službu považují za významnou pomoc, jelikož jim umožňuje v případě vyřešení své rodinné krizové situace rychle reagovat a vzít si děti zpět do své péče. Služby ZDVOP lze tedy považovat pro rodiče za výhodnější řešení, než umístění svých dětí do ústavní péče. H 4 se nám podařilo verifikovat.

H 5: Průměrná délka pobytu dětí umístěných v ZDVOP Hvězdička v roce 2013 je nižší než dětí umístěných v roce 2012. Analýza dat ze spisové dokumentace ZDVOP Hvězdička potvrzuje hypotézu č. 5 předpokládající, že délka pobytu dětí umístěných v ZDVOP Hvězdička v roce 2013 je nižší než délka pobytu dětí umístěných v ZDVOP v roce 2012. Potvrzují to data 80

zaznamenaná v grafu č. 10, str. 72, ze kterého je patrné, že průměrná délka pobytu dětí umístěných v zařízení v roce 2013 je 112 dnů a v roce 2012 je to 127 dnů. Tendence křivky zmiňovaného grafu je od roku 2008 do roku 2010 klesající, v roce 2011 je potom zřetelný nárůst průměrné délky pobytu, dále je křivka opět klesající. Podíváme-li se na jednotlivé průměrné hodnoty, jedná se vždy o hodnoty vyšší nežli je zákonem o sociálně-právní ochraně dětí stanovena prvotní maximální doba pobytu dítěte v ZDVOP.

ZÁVĚR Diplomová práce je tematicky zaměřena na sociální práci s ohroženými dětmi v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. V rámci teorie předkládá témata současné rodiny, vývojových potřeb dítěte, legislativního ukotvení ZDVOP a vývoje legislativy sociálně-právní ochrany dítěte. Zkoumá, zda je pomoc v ZDVOP přínosem pro ohrožené děti a pokouší se zjistit jakým, v čem takový přínos spočívá jak pro ně samotné, tak i pro jejich rodinu. Dále se snaží odpovědět na otázky, zda se tento typ zařízení lze považovat za alternativu ústavní péče v rámci náhradní rodinné péče a je-li vyhledávanou službou pro rodiny v krizové životní situaci. Stěžejním cílem této práce bylo charakterizovat obsah činnosti sociální práce v konkrétním zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Tímto zařízením je ZDVOP Hvězdička v Jablonném v Podještědí. Dosaženo tohoto cíle bylo uskutečněním průzkumového šetření s důrazem na zmapování výsledků činnosti zmiňovaného zařízení v období od října roku 2008 (vzniku zařízení) do konce roku 2013 na výzkumném vzorku 129 dětí. Hlavní metodou, která byla použita, je analýza sekundárních zdrojů a dotazování. Jako pomocná metoda, dodatečně určená pro průzkumové šetření, byla stanovena analýza dokumentace. V rámci metody dotazování byl zvolen krátký dotazník vlastní konstrukce uzpůsobený charakteru respondentů. Problém s dotazníky nastal již při samotném adresném rozdávání, kdy bylo zjištěno, že nelze často dohledat jednotlivé respondenty. Po změně přístupu a vyplňování dotazníku osobně s klienty bylo nutné vzorek snížit na tři rodiny, které reprezentovaly tři hlavní důvody, pro které byly děti umisťovány do ZDVOP Hvězdička (syndrom CAN, celková finanční situace rodiny spojená se ztrátou bydlení a nezaměstnaností, hospitalizace rodiče). Dotazník 81

jsme obohatili o další kvalitativní údaje pomocí rozhovoru, který měl za cíl doplnit podrobnější údaje o současném životě rodiny a poskytnout nám zpětnou vazbu na péči, která byla poskytnuta jejich dětem v ZDVOP Hvězdička. Z této diplomové práce vyplývají mnohé poznatky, které jsme již podrobně popsali v praktické části. Tyto poznatky vychází z konkrétního zařízení, které však není možné zobecňovat v rámci celé ČR. Domníváme se však, že výsledky našeho průzkumu ohledně dané problematiky, lze zobecnit na oblast Libereckého kraje, neboť zde ZDVOP Hvězdička funguje. Naše průzkumové šetření ukázalo, že do Hvězdičky přichází velké procento dětí na základě nedostatku finančních prostředků v rodině v důsledku ztráty zaměstnání a ztráty bydlení (graf č. 7, str. 69). Tento údaj koresponduje i s výsledky výzkumu Barvíkové a Poloncyové (2012), který uvádí také většinou kombinaci více faktorů a na prvních příčkách uvádí finanční a bytové problémy (kap. č. 9.2, str. 76). Tyto důvody patří mezi indikátory sociálního vyloučení a to se všemi možnými důsledky. Naopak se ukázalo, že syndrom CAN není tak častým důvodem pro umístění do ZDVOP jak je veřejností všeobecně předpokládáno (graf č. 7, str. 69). Výsledky statistického rozboru získaných dat prokázaly závislost mezi nezaměstnaností na Liberecku a počtem přijatých dětí ze stejné spádové oblasti do ZDVOP (graf č. 9, str. 71). Dalším zkoumaným jevem byla dlouhodobost pobytů v závislosti na důvodu přijetí dítěte do zařízení. Analýza spisové dokumentace a její kvantifikace prokázala, že příčinou dlouhodobých pobytů dětí v ZDVOP, (pro průzkumné šetření jsme stanovili dobu nad 10 měsíců), je z velké části nedostatek finančních prostředků, než nezájem rodičů o dítě (graf č. 11, str. 73). Tento fakt poukazuje na složitost krizových situací rodin zapříčiněných nedostatečným finančním zázemím a zároveň poukazuje na dlouhodobost a složitost při odstraňování této příčiny. Při porovnávání průměrné délky pobytu za rok 2012 a 2013, došlo k mírnému snížení. Celkově však průměrná doba za každý rok přesahuje dobu 3 měsíců (graf č. 10, str. 72). V této souvislosti bychom chtěli zmínit vliv ustanovených omezení pobytu dětí v ZDVOP v novelizaci zákona o sociálně-právní ochraně dětí, platné od 1. 1. 2013 (kap. č. 4.3, str. 45). Výzkum z roku 2012 poukazuje na průměrnou dobu pobytu až 5,5 měsíce. Dalším důležitým poznatkem je, že do ZDVOP Hvězdička byla většina dětí umístěna na základě dohody s rodiči a poručníky, kteří vyhledávají tento druh pomoci v krizové situaci (graf č. 6, str. 68). Akutní krizovou situaci je však třeba urychleně řešit a jednou z možných řešení je umístění dětí do zařízení pro děti vyžadující okamžitou 82

pomoc. Tedy do takového zařízení, které je schopno převzít péči o dítě okamžitě, bez průtahů a na základě dohody. Dočasnost umístění dítěte mimo biologickou rodinu, je zásadním rozdílem v řešení krizové situace formou nařízení ústavní výchovy do dětského domova. Prvotní myšlenkou je tedy vyřešení krizové situace a rychlý návrat dítěte zpět do rodiny s důrazem na sociální prevenci. Tyto cíle ZDVOP zcela určitě plní. Služby ZDVOP lze tedy považovat vůči ústavní péči za služby alternativní a rodinou vyhledávané, což potvrzuje i zjištění, že velká většina dětí odchází ze zařízení zpět do rodiny (graf č. 12, str. 74). Z dotazníkového šetření a rozhovorů s respondenty jsme zaznamenali všeobecnou spokojenost se službami ZDVOP Hvězdička, rodiče by těchto služeb opět využili, ale všichni respondenti uvádí, že budou činit vše pro to, aby k tomuto již v budoucnu nemuselo dojít. Znamená to tedy, že i pro rodiče nebylo odloučení od dětí jednoduché.

DOPORUČENÍ DO PRAXE Z analýzy poznatků průzkumové šetření vyplývají některá doporučení do praxe sociální práce v Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Hvězdička, ale i do praxe sociálních pracovníků oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Další naše doporučení směřují ke státním opatřením, resp. do sociální politiky. Předkládaná doporučení se týkají jak všeobecného zaměření, tak i konkrétních opatření ZDVOP Hvězdička. •

Sociální pracovníci v terénu, ale i sociální pracovníci v ZDVOP musí účinně využívat mechanizmy identifikace rodin s dětmi ohrožených nedostatkem finančních prostředků, neboť to jsou hlavní důvody možných rizikových jevů.

•

Doporučujeme pravidelně každý rok zvyšovat výši hmotné nouze a dalších sociálních příspěvků, určené rodinám s dětmi ve svízelné ekonomické situaci. Současně doporučujeme v těchto rodinách pravidelně monitorovat jejich ekonomickou úroveň s ohledem na zabezpečení péče o děti.

•

Vhodné je zavádění nových sociálních služeb, které budou schopny pomáhat ohroženým rodinám. Na trhu sociálních služeb by měly být takové služby, které 83

umožní rodinám pružně a rychle řešit jejich problémy. Tyto služby by měly fungovat bezplatně. •

Nutné je podporovat efektivnějšího poradenství pro rodiny, které se ocitly v krizové situaci. Poradny by měly být zřízeny v každém městě, bez rozdílu počtu obyvatel (protidluhové poradenství, poradenství zaměřené na péči a výchovu dítěte, poradenství zaměřené na právní bezplatné služby, zastupování v zájmu klientů, doučování dětí, podpora služeb probace a mediace atd..).

•

Nutná je spolupráce se všemi subjekty, které se zabývají sanací rodiny, protože programy sanace rodiny jsou dle našeho mínění jeden z hlavních pilířů péče o ohroženou rodinu.

•

Při práci s ohroženými dětmi využívat interdisciplinárního přístupu, tj. spolupráce s odborníky z řad lékařů, psychologů, právníků, sociálních pracovníků, ale i volnočasových pracovníků a ergoterapeutů.

DOPORUČENÍ DO PRAXE ZDVOP HVĚZDIČKA •

Doporučujeme permanentní vzdělávání všech pracovníků, a to s ohledem na neustále se měnící legislativní opatření v péči o děti, svěřené do instituce.

•

Do budoucna bude nutné pokračovat v monitorování důvodů umisťování dětí do Hvězdičky a vytvářet možné strategie plánu péče o děti a jejich rodiny.

•

Důležité je vypracovávat individuální plány rozvoje dítěte.

•

Prohlubovat spolupráci se všemi aktéry péče o ohrožené dítě, nejen s rodinou samotnou, ale samotným prostředím, kde děti žijí.

•

Pořádat a organizovat aktivy na téma péče o děti v ZDVOP a informovat odbornou, ale i laickou veřejnost o činnosti a úloze tohoto zařízení.

•

Publikovat případové studie ze ZDVOP s ohledem na jejich dobrou praxi. 84

•

Pracovat s vyšší intenzitou s rodinou dítěte přímo v terénu, tedy v jejich přirozeném prostředí.

•

Aktivně se účastnit veřejných diskuzí na téma péče o ohrožené děti a to formou konferencí nebo publikací.

•

Přispívat svojí činností k sanaci rodin v České republice.

•

Podporovat přirozené vazby dětí v ZDVOP Hvězdička s biologickou rodinou.

•

Pomáhat dětem a rodičům překonávat problémy,

které mohou vést

k vzájemnému odcizení a napomáhat překonávat mnohdy složité překážky, které by mohly vést až k vyloučení dětí z rodinných vazeb.

85

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BARVÍKOVÁ, Jana, PALONCYOVÁ, Jana, 2012. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc - umísťování dětí, podmínky péče o děti, financování provozu. 1. vyd. Praha: VÚPSV. ISBN 978-80-7416-100-1. BECHYŇOVÁ, Věra, KONVIČKOVÁ, Marta, 2008. Sanace rodiny. Praha: Portál. ISBN 978-80-392-5. DUNOVSKÝ, Jiří a kol., 1999. Sociální pediatrie. Vybrané kapitoly. 1.vyd. Praha: Grada. ISBN 80-7169-254-9. FISCHER, Slavomil, ŠKODA, Jiří, 2009. Sociální patologie. 1.vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2781-3. GAVORA, Peter, 2000. Úvod do pedagogického výzkumu. 1.vyd. Brno: Paido. ISBN 80-85931-79-6. HINDLS, Richard, HRONOVÁ, Stanislava, SEGER, Jan, FISCHER, Jakub, 2007. Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional. ISBN 978-80-86946-43-6. KREBS, Vojtěch, 2007. Sociální politika. 4.vyd. Praha: Aspi. ISBN 978-80-7357-2761. LANGMEIER, Josef, MATĚJČEK, Zdeněk, 2011. Psychická deprivace v dětství. Praha: Portál. ISBN 978-80-2461-983-5. LANGMEIER, Josef, KREJČÍŘOVÁ, Dana, 1998. Vývojová psychologie. Praha: Grada. ISBN 80-7169-195-X. MATOUŠEK, Oldřich a kol., 2010. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-818-0. MATOUŠEK, Oldřich, PAZLAROVÁ, Hana, 2010.

Hodnocení ohroženého dítěte

a rodiny. 1.vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-739-8. MATOUŠEK, Oldřich, 2003. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: Slon. ISBN 80-86429-19-9.

86

MATOUŠEK, Oldřich a kol., 2008. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-502-8. MLČÁK, Zdeněk, 2011. Emergentní psychologie a krizová intervence. 2.vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě. ISBN 978-80-7368-950-6. NAKONEČNÝ, Milan, 2009. Sociální psychologie. Praha: Academia. ISBN 978-80200-1679-9. PEŠATOVÁ, Ilona, PITTNEROVA, Jana, 2012. Reflexe sociální prevence v praxi a výzkumu. In: TRUHLÁŘOVÁ, Zuzana, LEVICKÁ, Katarína, eds. Od teorie k praxi, od praxe k teorii. Hradec Králové: Gaudeamus. ISBN 978-80-7435-138-9. PTÁČEK, Radek, KUŽELOVÁ, Hana, 2013. Vývojová psychologie pro sociální práci. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. ISBN 978-80-7421-060-0. SVOBODA, Michal (ed.), KREJČÍŘOVÁ, Dana, VÁGNEROVÁ, Marie, 2009. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. 2. vyd. Praha. ISBN 978-80-7367-566-0. VÁGNEROVÁ, Marie, 2012. Vývojová psychologie. 2.vyd. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-2153-1. VANÍČKOVÁ, Eva, 2009. Interpersonální násilí na dětech. 1.vyd. Praha: Úřad vlády ČR. ISBN 978-80-7440-001-8. VODÁČKOVÁ, Daniela a kol., 2012. Krizová intervence. Praha: Portál. ISBN 978-80262-0212-7. ŠPATENKOVÁ, Naděžda, 2011. Krizová intervence pro praxi. 2.vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2624-3. ŠPECIÁNOVÁ, Šárka, 2003. Ochrana týraného a zneužívaného dítěte. Praha: Linde. ISBN 80-86131-44-0.

87

ČLÁNKY V PERIODIKÁCH KOPŘIVOVÁ, Jana, 2010. Sociální práce se skupinami ohroženými sociálním vyloučením. Sociální práce, roč. 10, č. 1, s. 11. ISSN 1213-6204. JANEBOVÁ, Radka, 2011. Spolupráce organizací v oblasti sanace rodiny. Sociální práce/Sociálna práca, č. 2, s. 17–19. ISSN 1213-6204. MOLČANOVÁ, Lenka, HOLÁ, Alena, 2010. Má to zmysel, ale chce to svoj čas, opodstatněnost dlhodobejodbornej práce s ohrozenou rodinou. Sociální práce/Sociálna práca, č. 3, s. 45–48. ISSN 1213-6204. NAVRÁTIL, Pavel, 2005. Sociální práce v pozdně-moderní společnosti. In: SMUTEK, Martin, ed. Možnosti sociální práce na počátku 21. století, Sborník příspěvků z minikonference. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, s. 37–52. ROZHOŇ, Michal, 2013. Rodina mezi systémem a domovem. Sociální práce/Sociálna práca, č. 3, s. 51–58. ISSN 1213-6204. ŠRAJER, Jindřich, CHOCOVÁ, Blanka, 2013. Vybraná problematika etiky sociální práce s rodinou. Sociální práce/Sociálna práca, č. 4, s. 102–109. ISSN 1213-6204. TRUHLÁŘOVÁ, Zuzana, LEVICKÁ, Jana, MACHOVÁ, Jana, 2011. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc - původní záměr a současná praxe. Speciální pedagogika: časopis pro teorii a praxi speciální pedagogiky, č. 21(3), s. 223–236. ISSN 1211-2720.

SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ DĚTSKÝ DOMOV Jablonné v Podještědí 2008. Hvězdička. [online]. [vid. 9. 4. 2014]. Dostupné na:http://www.ddjablonnevp.cz/?p=2 KRAJSKÁ SPRÁVA ČSÚ v Liberci. Zaměstnanost, nezaměstnanost.[online]. [vid. 26. 2. 2014]. Dostupné na: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/zamestnanost-xl

88

MATOUŠKOVÁ, Lenka, EGER, Ludvík, 2010. Práva dětí. Praha: Asociace pro mezinárodní otázky. [online]. [vid. 9. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.studentsummit. cz/data/1290603306807BRG_HRC_2010_1.pdf MPSV 2011. Evropská sociální charta [online]. [vid. 10. 2. 2014]. Dostupné z: http://w ww.mpsv.cz/files/clanky/1218/esch.pdf MPSV 2013. Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí [online]. [vid. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/14402/Prezentace_180113.pdf MPSV 2014. Průměrná míra zaměstnanosti od roku 1997 do roku 2012.[online]. [vid. 27. 2. 2014]. Dostupné z:http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady MV ČR 2007. Hodnocení systému péče o ohrožené děti. [online]. [vid. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/hodnoceni-systemu-pece-o-ohrozene-deti.aspx Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky 2012. Listina základních práv a svobod [online]. [vid. 10. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.ht ml SANREPO, o.p.s. 2013. [online]. [vid. 9. 4. 2014]. Dostupné na: http://sanrepo.cz/hvezd icka

SEZNAM PRÁVNÍCH NOREM Deklarace práv dítěte. [online]. [vid. 11. 2. 2014]. Dostupné z: http://icv.vlada.cz/assets /udalosti/Charta_detskych_prav.pdf Úmluva o právech dítěte. 1989. [online]. [vid. 11. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.osn .cz/dokumenty-osn/soubory/umluva-o-pravech-ditete.pdf Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. [online]. [vid. 13. 2. 2014]. Dostupné z: http:// obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/NOZ_interaktiv.pdf Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Sbírka zákonů České republiky [online]. [vid. 13. 2. 2014]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=359~2F1999&rpp= 15#seznam 89

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A

DOTAZNÍK

Příloha B

SCHEMA POPISU KRIZOVÉ SITUACE U RODIN

Příloha C

ZDROJOVÁ DATA PRŮZKUMU

90

Příloha A

DOTAZNÍK

Dobrý den, jsem studentkou Technické univerzity v Liberci oboru Sociální práce. V rámci studia realizuji průzkum, který se zabývá umisťováním dětí do Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Z tohoto důvodu bych Vás ráda požádala o vyplnění dotazníku. Na úvod bych Vám chtěla představit naše zařízení, ve kterém průzkum uskutečňuji. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) je jedním ze zařízení sociálně-právní ochrany poskytující pomoc dětem, které se ocitly v situaci ohrožující jeho základní lidská práva, bez přiměřené péče jeho věku, tělesně či duševně týrané a zneužívané. ZDVOP Hvězdička, Sanrepo o.p.s., Jablonné v Podještědí: se snaží o sanaci rodinných vztahů a následný návrat dětí zpět do rodinného prostředí v co nejkratší možné době. Tím se stává důležitou alternací ústavní péče. Hlavním důvodem vzniku tohoto zařízení je rychlé a pružné řešení problémových situací dětí, které se náhle ocitly v krizové situaci, například syndrom týraného, zneužívaného či zanedbávaného dítěte, problémové rodinné vztahy, patologické rodičovství, rozvody, nepříznivý zdravotní stav rodičů a další. Nyní Vás prosím o vyplnění krátkého dotazníku. Správnou odpověď zakroužkujte. U každé otázky máte prostor také k vyjádření Vašeho názoru.

Děkuji. Jana Glaserová Dne: 10. 1. 2014 v Jablonné v Podještědí

Příloha A 1. Bylo pro Vás dočasného umístění Vašeho dítěte (dětí) v tomto zařízení pomocí? ANO

NE

Nevím

…………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………

2. Byli jste s péčí o Vaše dítě (děti) ve „Hvězdičce“ spokojeni? ANO

NE

Nevím

…………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………

3. Pokud by nastala ve Vaší rodině krizová situace, využili byste opět službu tohoto zařízení? ANO

NE

Nevím

…………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 4. Stručně popište, jak se Vám a Vašim dětem nyní daří: (to znamená, zda máte bydlení, zaměstnání, dostatek prostředků, zda děti prospívají ve škole atd.)

finančních

…………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… Děkuji za Váš čas a vyplnění dotazníku.

Příloha C

SCHÉMA POPISU KRIZOVÉ SITUACE RODIN

Příloha C

ZDROJOVÁ DATA PRŮZKUMU Poř. číslo

Datum přijetí

Věk dítěte (roky)

Pohlaví

Důvody přijetí

Spádová oblast OSPOD

Datum propuštění

Propuštění do péče

Délka pobytu (dny)

Forma umístění

1

10.10.2008

9

M

krize v rodině, domácí násilí

Jablonec nad Nisou

31.10.2008

rodina

21

dohoda s matkou

2

23.10.2008

8

M

rodiče ve vězení

Liberec

04.06.2009

DD

224

dohoda s otcem

3

23.10.2008

7

M

rodiče ve vězení

Liberec

04.06.2009

rodina

224

dohoda s rodiči

4

23.10.2008

5

Ž

rodiče ve vězení

Liberec

04.06.2009

rodina

224

dohoda s rodiči

5

23.10.2008

11

M

rodiče ve vězení

Liberec

04.06.2009

rodina

224

dohoda s rodiči

6

23.10.2008

9

M

rodina bez bydlení, bez fin.prostředků

Liberec

06.03.2012

rodina

1230

dohoda s matkou

7

10.11.2008

6

M

zajištění krátkodobé péče

Česká Lípa

14.11.2008

rodina

4

dohoda s otcem

8

20.11.2008

8

Ž

rodina bez bydlení, bez fin.prostředků

Česká Lípa

28.08.2009

rodina

281

dohoda s matkou

9

20.11.2008

6

Ž

rodina bez bydlení,bez fin. prostředků

Česká Lípa

28.08.2009

rodina

281

dohoda s matkou

10

26.11.2008

15

M

opuštění matkou

Česká Lípa

29.01.2010

rodina

429

dohoda s otcem

11

21.01.2009

14

M

krize v rodině, výchovné problémy

Jablonec nad Nisou

15.03.2009

rodina

53

dohoda s matkou

12

28.01.2009

14

Ž

podezření na CAN

Liberec

23.02.2009

rodina

26

dohoda s matkou

14

09.03.2009

5

M

rodina bez bydlení, bez fin.prostředků

Liberec

31.07.2009

rodina

144

dohoda s matkou

13

09.03.2009

9

M

rodina bez bydlení, bez fin.prostředků

Liberec

01.08.2009

rodina

145

dohoda s matkou

15

08.04.2009

10

Ž

podezření na CAN

Česká Lípa

21.10.2009

rodina

196

dohoda s matkou

16

04.06.2009

6

Ž

opuštění matkou

Jablonec nad Nisou

03.04.2010

PP

303

Okresní soud (PO)

17

05.06.2009

15

Ž

rodič v nemocnici

Liberec

04.07.2009

rodina

29

dohoda s matkou

18

09.06.2009

6

Ž

rodina bez bydlení, bez fin.prostřdků

Liberec

30.06.2010

rodina

386

dohoda s matkou

19

21.07.2009

7

Ž

rodina bez bydlení,bez fin. prostředků

Česká Lípa

23.09.2009

rodina

64

dohoda s matkou

20

21.07.2009

3

M

rodina bez bydlení,bez fin. prostředků

Česká Lípa

23.09.2009

rodina

64

dohoda s matkou

21

28.08.2009

7

M

matka ve věznici

Česká Lípa

20.05.2010

rodina

265

dohoda s matkou

25

28.09.2009

4

M

rodina bez bydlení,bez fin. prostředků

Česká Lípa

06.10.2009

rodina

8

dohoda s matkou

22

28.09.2009

13

M

rodina bez bydlení,bez fin. prostředků

Liberec

26.11.2009

rodina

59

dohoda s matkou

23

28.09.2009

7

M

rodina bez bydlení,bez fin. prostředků

Liberec

26.11.2009

rodina

59

dohoda s matkou

24

28.09.2009

11

Ž

rodina bez bydlení,bez fin. prostředků

Liberec

26.11.2009

rodina

59

dohoda s matkou

26

29.09.2009

12

Ž

krize v pěstounské rodině

Jablonec nad Nisou

07.11.2009

rodina

39

dohoda s pěstouny

27

13.10.2009

8

Ž

matka v nemocnici

Liberec

13.11.2009

rodina

31

dohoda s matkou

28

22.11.2009

9

Ž

matka v nemocnici

Liberec

10.12.2009

rodina

18

dohoda s matkou

29

26.11.2009

17

M

rodina bez bydlení,bez fin. prostředků

Česká Lípa

01.09.2010

rodina

279

Okresní soud (PO)

31

01.12.2009

8

M

rodina bez bydlení,bez fin. prostředků

Liberec

30.01.2010

rodina

60

dohoda s matkou

30

01.12.2009

11

Ž

rodina bez bydlení,bez fin. prostředků

Liberec

30.06.2010

rodina

211

dohoda s matkou

32

06.01.2010

5

Ž

matka v porodnici

Ústí nad Labem

22.01.2010

rodina

16

dohoda s matkou

33

02.02.2010

13

M

podezření na CAN

Jablonec nad Nisou

26.05.2010

rodina

113

dohoda s matkou

34

02.02.2010

11

Ž

podezření na CAN

Jablonec nad Nisou

26.05.2010

rodina

113

dohoda s matkou

35

08.03.2010

9

Ž

poskytnutí krátkodobé péče

Jablonec nad Nisou

09.03.2010

rodina

1

OSPOD

36

08.03.2010

3

M

poskytnutí krátkodobé péče

Jablonec nad Nisou

09.03.2010

rodina

1

OSPOD

37

16.03.2010

8

Ž

rodina bez bydlení,bezfin.prstředků

Liberec

26.10.2011

DD

589

38

16.03.2010

4

Ž

rodina bez bydlení,bezfin.prostředků

Liberec

26.10.2011

DD

589

dohoda s matkou

39

11.04.2010

9

Ž

matka v nemocnici

Liberec

31.08.2010

rodina

142

dohoda s matkou

40

18.06.2010

10

Ž

matka v léčebně

Nový Bor

22.07.2010

rodina

34

dohoda s matkou

41

18.06.2010

8

Ž

matka v léčebně

Nový Bor

22.07.2010

rodina

34

dohoda s matkou

42

18.06.2010

4

Ž

matka v léčebně

Nový Bor

22.07.2010

rodina

34

dohoda s matkou

43

18.06.2010

2

Ž

matka v léčebně

Nový Bor

22.07.2010

rodina

34

dohoda s matkou

44

20.08.2010

16

Ž

podezření na CAN

Liberec

21.10.2010

rodina

62

dohoda s matkou

45

10.09.2010

5

M

matka bez bydlení,bezfin.prstředků

Liberec

20.12.2010

rodina

101

dohoda s matkou

46

10.09.2010

3

M

matka bez bydlení,bezfin.prstředků

Liberec

20.12.2010

rodina

101

dohoda s matkou

47

14.09.2010

9

Ž

matka zemřela

Liberec

10.12.2010

rodina

87

OSPOD

48

21.09.2010

2

Ž

opuštění matkou

Liberec

12.10.2010

rodina

21

dohoda s otcem

49

21.09.2010

1

M

opuštění matkou

Liberec

12.10.2010

rodina

21

dohoda s otcem

50

23.11.2010

9

Ž

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Liberec

22.12.2010

rodina

29

dohoda s rodiči

51

23.11.2010

7

Ž

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Liberec

22.12.2010

rodina

29

dohoda s rodiči

52

08.12.2010

9

M

otec ve vazbě

Liberec

07.01.2011

rodina

30

dohoda s otcem

54

17.01.2011

14

Ž

matka v nemocnici

Děčín

15.03.2011

rodina

57

dohoda s matkou

53

17.01.2011

11

Ž

matka v nemocnici

Děčín

16.04.2011

rodina

89

dohoda s matkou

55

17.01.2011

9

M

matka v nemocnici

Děčín

16.04.2011

rodina

89

dohoda s matkou

dohoda s matkou

57

21.01.2011

14

Ž

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Jablonec nad Nisou

15.02.2011

rodina

25

dohoda s matkou

56

21.01.2011

16

Ž

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Jablonec nad Nisou

25.02.2011

rodina

35

dohoda s matkou

58

21.01.2011

8

M

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Jablonec nad Nisou

25.02.2011

rodina

35

dohoda s matkou

59

21.01.2011

7

M

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Jablonec nad Nisou

25.02.2011

rodina

35

dohoda s rodiči

60

02.03.2011

9

Ž

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Liberec

22.03.2011

rodina

20

dohoda s rodiči

61

02.03.2011

7

Ž

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Liberec

22.03.2011

rodina

20

dohoda s matkou

Příloha C Poř. číslo

Datum přijetí

Věk dítěte (roky)

Pohlaví

Důvody přijetí

Spádová oblast OSPOD

Datum propuštění

Propuštění do péče

Délka pobytu (dny)

Forma umístění

62

02.04.2011

9

Ž

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Česká Lípa

09.04.2011

rodina

7

63

02.04.2011

4

Ž

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Česká Lípa

09.04.2011

rodina

7

dohoda s matkou dohoda s matkou

64

26.04.2011

8

M

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Kadaň

04.01.2012

DD

253

dohoda s matkou

65

26.04.2011

6

Ž

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Kadaň

04.01.2012

DD

253

dohoda s matkou

66

26.04.2011

5

Ž

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Kadaň

04.01.2012

DD

253

dohoda s matkou

67

26.04.2011

3

M

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Kadaň

04.01.2012

DD

253

dohoda s matkou

68

27.04.2011

4

M

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Liberec

20.05.2013

DD

754

dohoda s rodiči

69

27.04.2011

3

M

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Liberec

20.05.2013

DD

754

dohoda s rodiči

70

03.05.2011

16

Ž

krize v rodině, vých.problémy

Liberec

19.05.2011

rodina

16

dohoda s matkou

71

27.05.2011

9

Ž

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Liberec

12.07.2011

rodina

46

dohoda s matkou

72

15.07.2011

12

M

podezření na CAN

Liberec

27.02.2012

rodina

227

dohoda s otcem

73

17.12.2011

12

M

rodina bez bydlení,bez fin. prostředků

Liberec

21.12.2011

rodina

4

dohoda s matkou

74

17.12.2011

11

Ž

rodina bezbydlení,bez fin. prostředků

Liberec

21.12.2011

rodina

4

dohoda s matkou

76

05.01.2012

12

M

rodina bez bydlení,bez fin. prostředků

Česká Lípa

21.01.2012

rodina

16

dohoda s otcem

78

05.01.2012

9

M

rodina bez bydlení,bez fin. prostředků

Česká Lípa

21.01.2012

rodina

16

dohoda s otcem

75

05.01.2012

13

M

rodina bez bydlení,bez fin. prostředků

Česká Lípa

17.11.2012

rodina

317

dohoda s otcem

77

05.01.2012

10

M

rodina bez bydlení,bez fin. prostředků

Česká Lípa

17.11.2012

rodina

317

dohoda s otcem

79

05.01.2012

8

Ž

rodina bez bydlení,bez fin. prostředků

Česká Lípa

17.11.2012

rodina

317

dohoda s otcem

80

13.02.2012

12

Ž

rodina bez bydlení,nedost. péče rodičů

Česká Lípa

20.10.2012

rodina

250

dohoda s rodiči

81

13.02.2012

6

Ž

rodina bez bydlení,bez fin. prostředků

Česká Lípa

20.10.2012

rodina

250

dohoda s rodiči

82

17.02.2012

8

Ž

matka pohřešována, otec ve věznici

Liberec

29.08.2012

rodina

194

dohoda s otcem

83

17.02.2012

6

Ž

matka pohřešována, otec ve věznici

Liberec

29.08.2012

rodina

194

dohoda s otcem

84

21.02.2012

12

Ž

podezření naCAN

Nový Bor

18.09.2012

DD

210

Okresní soud (PO)

85

02.03.2012

16

Ž

dítě bez péče

Ústí nad Labem

02.03.2012

rodina

0

dohoda s poručníkem

86

09.04.2012

16

M

dítě bez péče

Liberec

22.04.2012

rodina

13

dohoda s matkou

87

27.04.2012

9

Ž

podezření na CAN

Česká Lípa

18.05.2012

rodina

21

dohoda s rodiči

88

11.06.2012

17

M

rodina bez bydlení,bez fin. prostředků

Liberec

15.06.2012

rodina

4

dohoda se zák.zást.

89

03.09.2012

11

Ž

rodina bez bydlení,bez fin. prostředků

Liberec

09.11.2012

rodina

67

dohoda s matkou

90

03.09.2012

5

Ž

rodina bez bydlení,bez fin. prostředků

Liberec

09.11.2012

rodina

67

dohoda s matkou

91

05.09.2012

17

Ž

rodina bez bydlení,bez fin. prostředků

Česká Lípa

02.10.2012

rodina

27

dohoda s matkou dohoda s matkou

92

27.09.2012

6

Ž

rodina bez bydlení,bez fin. prostředků

Děčín

30.11.2012

rodina

64

93

27.09.2012

3

M

ridna bez bydlení,bez fin. prostředků

Děčín

30.11.2012

rodina

64

dohoda s matkou

94

23.01.2013

16

Ž

krize rodiny, výchovné problémy

Liberec

31.01.2013

rodina

8

dohoda s matkou dohoda s matkou

95

08.02.2013

11

Ž

podezření CAN

Jablonec nad Nisou

28.02.2013

rodina

20

96

08.02.2013

9

Ž

podezření CAN

Jablonec nad Nisou

28.02.2013

rodina

20

dohoda s matkou

97

09.02.2013

8

M

matka pohřešována

Jablonec nad Nisou

22.02.2013

rodina

13

OSPOD

98

09.02.2013

4

Ž

matka pohřešována

Jablonec nad Nisou

22.02.2013

rodina

13

OSPOD

99

09.02.2013

4

Ž

matka pohřešována

Jablonec nad Nisou

22.02.2013

rodina

13

OSPOD

100

18.02.2013

4

Ž

podezření na CAN

Frýdlant

28.02.2013

rodina

10

Okresní soud (PO) OSPOD

106

26.02.2013

5

M

matka v porodnici

Liberec

28.02.2013

rodina

2

101

01.03.2013

13

M

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Nový Bor

23.12.2013

rodina

297

dohoda s matkou

102

01.03.2013

11

Ž

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Nový Bor

23.12.2013

rodina

297

dohoda s matkou

103

01.03.2013

7

M

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Nový Bor

23.12.2013

rodina

297

dohoda s matkou

104

01.03.2013

5

M

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Nový Bor

23.12.2013

rodina

297

dohoda s matkou

105

01.03.2013

4

M

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Nový Bor

23.12.2013

rodina

297

dohoda s matkou

116

05.04.2013

15

M

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Liberec

28.06.2013

rodina

84

dohoda s rodiči

117

05.04.2013

13

M

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Liberec

28.06.2013

rodina

84

dohoda s rodiči

118

05.04.2013

7

M

rodina bez bydlení, bez fin.prostředků

Liberec

28.06.2013

rodina

84

dohoda s rodiči

119

05.04.2013

14

M

rodina bez bydlení, bez fin.prostředků

Liberec

28.06.2013

rodina

84

dohoda s matkou

107

15.05.2013

13

Ž

rodina bez bydlení, bez fin.pro.

Česká Lípa

16.08.2013

rodina

93

dohoda s matkou

108

15.05.2013

13

Ž

rodina bez bydlení,bez fin. prostředků

Česká Lípa

16.08.2013

rodina

93

dohoda s matkou

109

20.06.2013

7

M

krize v rodině, výchovné problémy

Liberec

14.10.2013

DD

116

Okresní soud (PO) Okresní soud (PO)

110

25.06.2013

5

Ž

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Jablonec nad Nisou

28.02.2014

neukončen

248

111

25.06.2013

5

M

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Jablonec nad Nisou

28.02.2014

neukončen

248

Okresní soud (PO)

112

28.06.2013

17

M

krize v rodině, výchovné problémy

Jablonec nad Nisou

28.02.2014

neukončen

245

žádost dítěte

113

08.07.2013

9

M

opuštěni dítěte matkou

Česká Lípa

23.08.2013

rodina

46

dohoda s otcem

114

08.07.2013

11

M

opuštěni dítěte matkou

Česká Lípa

23.08.2013

rodina

46

dohoda s otcem

115

11.07.2013

16

Ž

krize v rodině, výchovné problémy

Liberec

31.07.2013

rodina

20

dohoda s pěstouny

124

29.08.2013

8

M

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Jablonec nad Nisou

28.02.2014

neukončen

183

dohoda s matkou

125

29.08.2013

5

Ž

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Jablonec nad Nisou

28.02.2014

neukončen

183

dohoda s matkou

126

29.08.2013

5

Ž

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Jablonec nad Nisou

28.02.2014

neukončen

183

dohoda s matkou

120

10.10.2013

7

M

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Česká Lípa

06.11.2013

rodina

27

dohoda s matkou

121

10.10.2013

6

Ž

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Česká Lípa

06.11.2013

rodina

27

dohoda s matkou

122

10.10.2013

4

Ž

rodina bez bydlení,bez fin.prostředků

Česká Lípa

06.11.2013

rodina

27

dohoda s matkou

127

24.10.2013

9

M

matka hospitalizována v léčebně

Liberec

28.02.2014

rodina

127

dohoda s matkou

123

12.11.2013

15

Ž

krize v rodině, šikana partnera matky

Liberec

06.01.2014

rodina

55

dohoda s matkou

128

16.12.2013

9

Ž

dítě bez péče, ponecháno u příbuzných

Liberec

28.02.2014

neukončen

74

OSPOD

129

17.12.2013

4

M

dítě bez péče, rodina bez bydlení

Liberec

28.02.2014

neukončen

73

Okresní soud (PO)