ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Č Í M

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ČÍM

Textová část Listopad 2011

ÚDAJE O ZPRACOVATELI, POŘIZOVATELI A ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Zpracovatel: Ing. Jana Kalertová, projektová kancelář Autorský kolektiv:

Ing. arch. Jan Storch Ing. Eduard Žaluda Jakub Vik Ing. Vladimír Michalec RNDr. Tomáš Chuman, Ph.D. Ing. Michal Najman, návrh ÚSES Mgr. Blažena Matasová, demografie

Pořizovatel: Městský úřad Dobříš, odbor výstavby Mírové náměstí 119, 26301 Dobříš

Určený zastupitel, starosta obce Čím: Miloslav Haniš Základní údaje o řešeném území: ZUJ: 540081

Počet obyvatel: 321 (k počátku roku 2011)

ID obce: 2380

Průměrný věk: 37,6 (k počátku roku 2009)

Kraj: Středočeský

Pošta, policie, škola: Ne

Okres: Příbram

Zdravotnické zařízení: Ne

ORP: Dobříš

Kanalizace (ČOV): Ano

Katastrální území: Čím

Vodovod: Ne

Výměra: 618 ha

Plynofikace: Ne

2

OBSAH a) 

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem .....................5 

a.1 

Soulad s politikou územního rozvoje........................................................................................... 5 

a.2 

Soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací .............................................................. 5 

a.3 

Širší vztahy .................................................................................................................................. 5 

b) 

Údaje o splnění zadání, splnění pokynů pro zpracování návrhu ...........................5 

c) 

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje ...................................................................................................5 

c.1 

Vymezení řešeného území ......................................................................................................... 6 

c.2 

Východiska koncepce rozvoje obce ............................................................................................ 6 

c.2.1  Vyhodnocení účelného využití zastavěného území .................................................................................... 6  c.2.2  Demografické předpoklady ......................................................................................................................... 6  c.2.3  Urbanistická struktura, historický vývoj osídlení ......................................................................................... 8  c.2.4  Odůvodnění řešení urbanistické koncepce ................................................................................................ 9 

c.3 

Ochrana kulturních, historických a přírodních hodnot............................................................... 10 

c.3.1  Ochrana kulturních památek .................................................................................................................... 10  c.3.2  Archeologické památky ............................................................................................................................ 10  c.3.3  Ochrana přírody a krajiny ......................................................................................................................... 11  c.3.4  Územní systém ekologické stability .......................................................................................................... 11  c.3.5  Pozemky určené k plnění funkcí lesa ....................................................................................................... 12  c.3.6  Vodní plochy a toky .................................................................................................................................. 12  c.3.7  Ložiska, poddolovaná a sesuvná území, radonové riziko ........................................................................ 13  c.3.8  Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky.......................................... 14  c.3.9  Rekreace .................................................................................................................................................. 15 

c.4 

Východiska návrhu koncepce dopravní a technické infrastruktury ........................................... 15 

c.4.1  Doprava .................................................................................................................................................... 15  c.4.2  Zásobování vodou .................................................................................................................................... 18  c.4.3  Kanalizace a čištění odpadních vod ......................................................................................................... 21  c.4.4  Zásobování elektrickou energií................................................................................................................. 22  c.4.5  Telekomunikace ....................................................................................................................................... 25  c.4.6  Zásobování plynem .................................................................................................................................. 25  c.4.7  Občanské vybavení .................................................................................................................................. 25 

c.5 

Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny ................................................................................ 26 

c.5.1  Charakter krajiny ...................................................................................................................................... 26  c.5.2  Klimatické podmínky ................................................................................................................................ 26  c.5.3  Geomorfologické a geologické podmínky ................................................................................................. 27  c.5.4  Hydrogeologické podmínky ...................................................................................................................... 27  c.5.5  Navržené řešení ....................................................................................................................................... 28 

d) 

Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu s informacemi, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na

3

životní prostředí, případně zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno ................................................................................................29  e) 

vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa .........................................29 

e.1 

Zemědělský půdní fond ............................................................................................................. 29 

e.2 

Bonitované půdně ekologické jednotky ..................................................................................... 30 

e.3 

Důsledky navrženého řešení na ZPF ........................................................................................ 31 

e.4 

Přehled odnětí půdního fondu ................................................................................................... 31 

e.4.1  Předpokládané zábory ZPF ...................................................................................................................... 31  Pozemkové úpravy .............................................................................................................................................. 34  e.4.2  Opatření k zajištění ekologické stability.................................................................................................... 34  e.4.3  Investice do půdy ..................................................................................................................................... 34  e.4.4  Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám ........................................................... 34 

e.5 

Pozemky určené k plnění funkce lesa....................................................................................... 34 

f) 

Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ............................................................................................................................36 

f.1 

Obsah návrhu ÚP Čím .............................................................................................................. 36 

f.2 

Obsah odůvodnění ÚP Čím ...................................................................................................... 36 



4

a)

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

a.1

Soulad s politikou územního rozvoje

Řešené území neleží v rozvojových oblastech ani osách vymezených Politikou územního rozvoje a neleží ani ve vymezených specifických oblastech. Z tohoto dokumentu nejsou na řešené území kladeny speciální požadavky, vyplývající z navržených koridorů a ploch dopravy a technické infrastruktury.

a.2

Soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací

Územně plánovací dokumentace Zásady územního rozvoje Středočeského kraje nebyla dosud podle § 41 stavebního zákona vydána. Zadání ZÚR bylo schváleno Zastupitelstvem Středočeského kraje dne 18. 6. 2008. Veřejné projednání návrhu ZÚR se konalo 2. 5. 2011. Obec Čím je zahrnuta v ÚP VÚC okresu Příbram. Územní plán velkého územního celku okresu Příbram (dle předchozí právní úpravy), byl schválen 12. 6. 2002. Řešeného území se týká záměr na vymezení přírodního parku Střední Povltaví. Z technické infrastruktury pak návrh vodovodního přivaděče z vodního zdroje, navržený vodojem a čerpací stanice na jihu řešeného území. Veřejně prospěšné stavby nejsou pro řešené území vymezeny. Z hlediska širších vztahů je nutno respektovat návaznost prvků ÚSES nadregionálního, regionálního i lokálního charakteru.

a.3

Širší vztahy

Řešené území se nachází na jihu Středočeského kraje, v severovýchodní části okresu Příbram. Vazby řešeného území na okolí z hlediska hierarchie větších sídel jsou směrovány především na hl. město Prahu. Zázemí pro obyvatele obce v nabídce pracovních příležitostí i zařízení vyšší občanské vybavenosti představuje město Nový Knín (6 km) a Dobříš, vzdálený 15 km západním směrem. Poloha obce v dosahu jedné z hlavních urbanizovaných os regionu (Praha – Dobříš – Příbram) je předpokladem pro její intenzivnější rozvoj.

b)

Údaje o splnění zadání, splnění pokynů pro zpracování návrhu

Zadání ÚP Čím bylo zpracováváno a projednáváno na jaře roku 2009. Dne 13. 7. 2009 bylo zastupitelstvem obce Čím schváleno zadání územního plánu, které je územním plánem respektováno. Návrh ÚP Čím včetně odůvodnění byl zpracován v souladu se zákonem 183/2006 a jeho prováděcími vyhláškami. Ze Zadání ÚP Čím ani jeho projednávání nevyplynul požadavek na zpracování konceptu ÚP ani na zpracování vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj.

c)

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje

Navržené řešení vychází z potřeb a požadavků obce Čím a jejích občanů. Řešení bylo konzultováno se zástupci obce Čím, následně byl návrh vypracován podle požadavků zadání a

5

nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb., a prováděcích vyhlášek. Všechny jevy, limity využití území a další prvky udržitelného rozvoje jsou respektovány v navrženém řešení a koncepce rozvoje sídla z nich vychází.

c.1

Vymezení řešeného území

Územní plán je zpracován v rozsahu administrativního území obce Čím o celkové rozloze 618 ha. Administrativní území obce Čím tvoří jedno katastrální území. Čím náleží v rámci Středočeského kraje do správního obvodu ORP Dobříš, Dobříš je zároveň obcí s pověřeným obecním úřadem. K 31. 12. 2009 v obci žilo 297 obyvatel. Správní území obce Čím sousedí s následujícími katastrálními územími sousedních obcí:        

Buš Blaženice Jablonná nad Vltavou Křeničná Hněvšín Chotilsko Korkyně Křížov

c.2

Východiska koncepce rozvoje obce

c.2.1

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území

V rámci návrhu územního plánu bylo zhodnoceno účelné využití zastavěného území. V zastavěném území obce Čím se nachází stále velké množství volných parcel připravených pro budoucí výstavbu. Vzhledem k charakteru obce, terénním podmínkám, výrazným limitům využití území a současnému nenaplnění všech rozvojových ploch z platného územního plánu, nebylo účelné navrhovat nové plošně rozsáhlé zastavitelné plochy pro bydlení. Návrh přejímá a upravuje již schválené rozvojové plochy z platné územně plánovací dokumentace a zastavěné území doplňuje a rozšiřuje pouze dvěma lokalitami menšího rozsahu na východním okraji obce. Jedná se o tzv. plochy zastavitelné – s označením „Z“. Plochy územních rezerv nebyly po dohodě s DO do územního plánu zařazeny. Viz. kap. c.3. návrhu územního plánu. c.2.2

Demografické předpoklady

Odůvodnění koncepce rozvoje obce: Obec Čím leží v relativně atraktivní odpočinkové oblasti údolní nádrže Slapy. Samotná nádrž tvoří východní hranice katastru obce. V její blízkosti se nachází zóny staveb pro rodinnou rekreaci (největší z nich Hrdlička). Intravilán obce leží přibližně 2,5 km od vodní plochy. Zároveň je obec v denní dojížďkové vzdálenosti od Dobříše (17 km), Příbrami (37 km) a Prahy (42 km). Demografické předpoklady: V obci žilo v 19. a na počátku 20. století přibližné dvakrát více obyvatel než na konci 20. století (viz tab. 1). Úbytek počtu obyvatel z první a druhé světové války a následné demografické chování obyvatel (migrace mladých lidí do větších měst) způsobily zápornou bilanci počtu obyvatel. Vývoj počtu obyvatel obce Čím v letech 1869 – 2001 (podle výsledků sčítání od roku 1869) Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

434

461

447

412

411

367

340

1950

1961

1970

1980

1991

2001

235

235

234

235

221

215 Zdroj: Český statistický úřad

6

Zlom nastal v roce 2003 (viz tab. 2), kdy na počátku tohoto roku žilo v obci 219 obyvatel, na konci již 245. Do začátku roku 2008 se hodnota pohybovala kolem 250 obyvatel, ovšem do konce roku se zvýšila na 290 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel obce Čím v letech 1991 – 2009 (podle průběžné evidence) Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

219

226

227

215

213

215

213

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

217

209

204

214

218

219

245

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

259

258

240

257

290

297

321

Zdroj: Český statistický úřad Poznámka: Rozdíl údajů tab. 1 a tab. 2 je způsoben odlišným rozhodným okamžikem – v případě sčítání je to noc z 2. 3. na 3. 3. 1991 resp. noc z 28. 2. na 1. 3 2001, průběžná evidence uvádí počet obyvatel k 1. 1. daného roku.

Tato změna ve vývoji nastala díky novému migračnímu trendu. Migrační přírůstek je od roku 2001 (s výjimkou let 2005 a 2006) kladný a často se pohybuje v řádech desítek. Intenzita se zvýšila jak na straně imigrace, tak emigrace. Oproti tomu přirozený přírůstek se díky nízké porodnosti nezvyšoval, pohybuje se stále na hranici přírůstku a úbytku. Počet narozených dětí nezačal od roku 2001 růst, tak jako se to stalo na úrovni České republiky a zvláště Středočeského kraje, který se vyznačuje vysokou úhrnnou plodností, ale stále stagnuje. Demografické ukazatele obce Čím v letech (podle průběžné evidence)

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Narození

Zemřelí

3 2 4 3 3 1 3 1 3 3 1

4 2 1 2 4 3 2 2 4 3 1

Přistěhoval í 7 2 5 11 12 34 30 22 15 69 55

Vystěhoval í 14 7 6 8 10 6 17 22 32 52 22

Přirozený přírůstek -1 0 3 1 -1 -2 1 -1 -1 0 0

Migrační přírůstek -7 -5 -1 3 2 28 13 0 -17 17 33

Celkový přírůstek -8 -5 2 4 1 26 14 -1 -18 17 33

Zdroj: Český statistický úřad

Obci Čím se zcela nevyhnul ani jev stárnutí obyvatelstva, na počátku roku 2009 činila hodnota průměrného věku obyvatele 37,6 let, v roce 2003 to bylo 36,2. Je však nutné podotknout, že jsou to hodnoty přibližně o tři roky nižší než za Českou republiku, Středočeský kraj, okres Příbram i území obce s rozšířenou působností Dobříš. Z toho je možné usuzovat, že se do obce přistěhovávají mladší lidé. Odhad budoucího demografického vývoje: Pro takto malé území nelze vytvářet klasickou projekci počtu obyvatel založenou na úmrtnostních tabulkách a plodnosti podle věkových kategorií. Přesto lze odhadnout, jakým směrem se bude vyvíjet počet obyvatel. Podle „Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2065“, kterou vydal Český statistický úřad v lednu 2010, dojde ve všech krajích k růstu plodnosti (počtu dětí připadajících na jednu ženu v jejím reprodukčním období), který však nepřesáhne hranici prosté reprodukce pro přirozenou obnovu populace. Zároveň se bude zvyšovat věk matek při porodu. Projekce dále předpokládá snižování intenzity úmrtnosti (tedy zvyšování naděje dožití) a vysokou míru zahraniční migrace. Do roku 2016 by podle projekce měl trvat kladný přirozený přírůstek. Populace však bude výrazně stárnout.

7

Vzhledem k tomu, že průměrný věk obyvatel obce Čím je daleko nižší než republikový průměr, lze předpokládat vyšší plodnost i nižší úmrtnost, proto je možné očekávat přirozený (třebaže mírný) nárůst obyvatel v řádu jedinců. Vliv zahraniční migrace na obec Čím nelze bez podrobnějších údajů určit. Ale vzhledem k narůstající míře migrace jako takové a skutečnosti, že obec leží v denní dojížďkové vzdálenosti od Prahy, je možné předpokládat, že se jedná o suburbanizační oblast. Díky opožděnému nástupu tohoto procesu lze očekávat, že v příštích patnácti letech (a zvláště v prvních deseti letech) vroste počet obyvatel obce díky migraci, a to v řádu až několika desítek osob. c.2.3

Urbanistická struktura, historický vývoj osídlení

Historický vývoj osídlení Nejstarší písemné zmínky o Čími pocházejí z období panování krále Jana Lucemburského (1310 – 1346) a nacházejí se v zemských deskách půhonných. V roce 1316 je v nich zmínka o Jindřichu z Čími, který byl tehdy obviněn ze zákeřného přepadení vladyky Petra z Korkyně, když mu při jeho klidné jízdě „porubal“ s čeledí jeho koně. Další zmínka je z roku 1318, kdy v pozůstatcích „Desek zemských“ je uváděno jméno vladyky Beneše z Čími. Znamená to, že v té době se nalézala v místě obce vladycká tvrz. Možná, že jde o tvrz, která byla pravděpodobně umístěna v lese severně od obce, známá pod jménem „Dírná“. Z ní údajně vedla i podzemní chodba. Na místě se zachovaly zbytky opevnění a příkopu. V obci pak existovalo později několik statků, kde žili za panování krále Václava IV např. Bohuněk z Čími a jeho potomci, za doby krále Jiřího z Poděbrad Jindřich Škorně z Kralovic, později Nedamír z Březí, Alšík Netvorský a řada dalších potomků – synů a příbuzných, kteří vlastnili řadu obcí v blízkém i vzdálenějším okolí. Významějším majitelem byla Ludmila Ježovská z Lub, která se provdala do starobylého rytířského rodu za slavného Václava Vratislava z Mitrovic, který vlastnil i panství ve Starém Kníně. Majitelé statků se střídali až do roku 1948, kdy po změně politického režimu došlo ke konfiskaci statků, půdy i strojní kruhové cihelny v Ráji, jejímž majitelem byl Jan Novák. Čtyři statky, které se v obci Čím nalézaly, prohlásil Jan Lucemburský za tzv. manské statky, tj. statky podléhající pouze králi. Za tuto určitou míru svobody byli držitelé manských statků povinni zachovávat věrnost králi, vykonávat ve zbroji, jak bychom dnes řekli, vojenskou službu na obranu krále, hájit lesy a sloužit při královských honech. Nejznámější je manství, na kterém žil rod Čámských z Ostrého, mající v erbu dvě zkřížené sekery. U Nosákovského manského dvora stálo před rokem 1875 panské sídlo, barokní zámek. Kdy a kým byl zámek postaven, není přesně známo. Zámek stál v poplužním dvoře na vyvýšené terase se středním schodištěm. V zámku byla i zámecká kaple sv. Víta. Patrovou budovu s valbovou střechou zdobila věž. Zchátralý zámek a jeho zbytky byly zcela odstraněny až po roce 1970. Součástí obce Čím byly i dvě osady – Moráň a Malčany a dále řada samot a polosamot. Osada Moráň se rozkládala po obou březích Vltavy, Malčany tvořil statek, který mimo vlastní obytné budovy majitele statku měl i stavení pro pracovníky statku a jejich rodiny. Z odlehlých samot, které patřily k Čími, lze uvést následující: Jedliny, Jezírka, Zásadnice, Lada, mlýn Meredy a Olší. Po výstavbě Slapské přehrady v roce 1954 zmizela pod hladinou přehradní nádrže většina hospodářských usedlostí. Zmizely i památné plavecké hospody, které byly využívány voraři i plavci na šífech. Na břehu řeky v čímském katastru byly vybudovány rekreační osady: Hrdlička I – IV, Malčany , Pod Merendou, v Ráji. Z historického vývoje obce vyplývá, že Čím je přirozeným centrem místního osídlení. Zastavěná část Čími leží v ploché depresi hlavní odvodňovací vodoteče – Meredského potoka, který je situován mezi dvěma vyvyšujícími se zalesněnými hřebeny: Višňovkou a Nad Hesovnou na severní straně a vyšší hradbou tj. Spáleným vrchem a Ostrým vrchem na straně jižní. V druhé polovině 20. století byla hospodářská činnost v obci zaměřena takřka výlučně na zemědělskou výrobu. S probíhající transformací zemědělství a hospodářství vůbec byla činnost mnoha subjektů zrušena. Předimenzovaná bývalá Státní traktorová stanice, stejně tak bývalé objekty živočišné výroby jako kravín a řada dalších přidružených objektů našly nové, vhodnější využití. Dnes se v obci nachází řada soukromých výrobních subjektů, zajišťujících dostatek pracovních příležitostí. Jedním z nejvýznamnějších je firma Boca spol. s.r.o, zabývající se zpracováním přírodních obalů na uzenářské výrobky.

8

c.2.4

Odůvodnění řešení urbanistické koncepce

Perspektivy rozvoje obce Čím, jako rostoucího sídla s rostoucím počtem trvale bydlících osob, budou především orientovány na rozvoj obytné složky území a s tím související orientace na zlepšení životních podmínek v obci - na kvalitativní stránku rozvoje obce, zejména sítí technické a dopravní infrastruktury, a na rozvoj hospodářské činnosti. Bydlení v obci budou vyhledávat především obyvatelé, kteří budou mít zájem bydlet v klidném prostředí venkovského charakteru v obci, která je zasazena v příjemně členité krajině Středního Povltaví, skýtá pro své obyvatele velké rekreační zázemí a zároveň se nachází v denní dojížďkové vzdálenosti od Dobříše (17 km), Příbrami (37 km) a Prahy (42 km). Řešené území nabízí dobré podmínky pro další rozvoj, obec je místem příznivým pro trvalé bydlení. Nachází se zde řada podniků, nabízejících pracovní příležitosti. Obec je vybavena občanskou vybaveností pouze částečně, za chybějící základní a vyšší vybaveností dojíždějí obyvatelé obce do okolních obcí a vyšších center osídlení. V budoucnu je nutno se zaměřit na zlepšování úrovně technické infrastruktury, využít existující kvality obce a krajinného prostředí, posílit pocit sounáležitosti obyvatel s obcí. Koncepce rozvoje obce vychází z výše uvedené charakteristiky a odráží se v urbanistickém návrhu územního plánu. Základní principy rozvoje obce Čím:            





optimální členění funkcí urbanizovaného území, přednostní využití volných ploch v zastavěném území obce posílení přirozeného jádra obce doplněním veřejných prostranství důraz na obytnou složku řešeného území vymezením rozvojových lokalit umožňujících rozvoj obytné výstavby a dalších souvisejících funkcí podpora kvalitativní stránky života v obci, zejména doplnění a zkapacitnění sítí technické infrastruktury (realizace vodovodní sítě, zkapacitnění sítě splaškové kanalizace posílením kapacity stávající kořenové ČOV její intenzifikací) vytvářet předpoklady pro trvalou stabilizaci sociálního složení obyvatelstva a posílení ekonomické základny navržením ploch pro podnikatelské aktivity (nerušící výrobu) ochrana veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně a stanovení podmínek pro zkvalitnění krajinného zázemí obce zachování a rozvoj stávajících urbanistických, historických a kulturních hodnot zachování a rozvoj přírodních hodnot napojení obce na vyšší cykloturistickou síť řešení pěší dopravy - umožnit přirozené propojení zastavěného území a krajiny, propojení mezi jednotlivými místními částmi a rekreačními oblastmi obce, vytvářet předpoklady pro zachování krajinného rázu a posílení krajinného a rekreačního zázemí obce plošné vymezení zastavitelných ploch vychází z koncepce platného územního plánu, doplňuje stávající urbanistickou strukturu a zarovnává současné hranice zastavěného území plošně nejrozsáhlejší zastavitelná plocha pro bydlení v jižní části Čími, označená Z10, vychází z koncepce stanovené obcí v platné územně plánovací dokumentaci. Z důvodů hospodárného využití území a velké rozlohy lokality byla tato plocha rozdělena do dvou etap výstavby Z10A (I. etapa) a Z10B (II. etapa). Výhodou vymezení v přímé návaznosti na zastavěné území je dobrá napojitelnost dopravní a technické infrastruktury. Nevýhodu je orientace pozemků ke světovým stranám (na sever) a přítomnost kvalitních půd (II. třída ochrany). umístění dalších rozvojových ploch bydlení malého rozsahu vychází z předpokladu intenzifikace využití zastavěného území - doplňují strukturu obce v centrální poloze. Jsou zařazeny do první etapy výstavby. Koncepce vymezení ploch byla přejata z platné územně plánovací dokumentace. U zastavitelné plochy Z6 byl upraven její plošný rozsah vzhledem k výskytu blízkého významného krajinného prvku údolní nivy. Zastavitelná plocha Z1 a Z2 upravuje hranice již vymezené plochy a mění pouze směrové vymezení místní komunikace Z3. Výhodou je zcelení urbanistické struktury obce a výskyt méně kvalitních půd (III. třída ochrany), nevýhodou limity využití území – ochranné pásmo vrchního vedení el. energie a blízkost údolní nivy. jediná návrhem územního plánu nově vymezená zastavitelná lokalita (Z13 a Z14) pro výstavbu rodinných domů rozšiřuje zastavěné území na východním okraji obce v prodloužení páteřní komunikace III/10217. Toto území je zařazeno do třetí etapy výstavby a je připraveno pro případ, že by bylo zastavěno 70% ploch z předchozích dvou etap.

9

 





Východní směr je díky výrazným limitům využití území obce prakticky jediný možný směr rozvoje, proto jsou tyto zastavitelné plochy vymezeny i přes výskyt hodnotnějších půd (II. třída ochrany) a za respektování ochranného pásma vrchního vedení el. energie. v západní části území jsou vymezeny zastavitelné plochy pro výrobu a skladování – fotovoltaika Z4 a Z5 pro umístění fotovoltaické elektrárny. plochy pro výrobu a skladování – agroturistiku (Z7 a Z11) jsou vymezeny na jihozápadním okraji zastavěného území. Plochy jsou určeny pro umístění staveb a zařízení zemědělské malovýroby pro chov koní. Na tyto plochy navazují smíšené plochy nezastavěného území s funkcí zemědělskou a přírodní. Umístění a vzhled staveb bude respektovat požadavky orgánu OŽP MÚ Dobříš z hlediska ochrany rázu krajiny ve vyjádření č.j.: MDOB 2408/2011/For ze dne 10.2.2011, ke studii záměru výstavby stájí pro ustájení koní. téměř na severní hranici řešeného území v nezastavěném území je vymezena další plocha výroby a skladování – agroturistika Z9 pro umístění staveb a zařízení zemědělské malovýroby pro chov koní a westernovou drezuru. Umístění a vzhled staveb bude respektovat vyjádření OŽP ze dne 23.6.2010 č.j. MDOB 13970/2010/For. rychlý nárůst obyvatel v obci Čím a připojování nově postavených rodinných domů na sítě technické infrastruktury způsobilo potřebu rozšíření a intenzifikace kořenové čistírny odpadních vod. Územní plán vymezuje plochu Z8 pro její rozšíření. Projektová dokumentace je již zpracována a celková návrhová kapacita je 600 EO. Další plocha technické infrastruktury Z12 v jihozápadní části území byla vymezena pro umístění vodojemu.

Při návrhu všech rozvojových ploch bylo přihlíženo k tomu, aby nevznikaly zbytkové plochy zemědělské půdy nebo plochy špatně zemědělsky obhospodařovatelné, dále na stávající inženýrské sítě, dopravní řešení a to vše s ohledem na ochranu stávajících hodnot území.

c.3

Ochrana kulturních, historických a přírodních hodnot

c.3.1

Ochrana kulturních památek

V obci se nenachází žádný objekt, zapsán do ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR. Do památkového zájmu lze zařadit drobné sakrální stavby a stavby lidové architektury, jejichž historický příp. architektonický význam má lokální charakter.  kaple - zděná, čtvercová stavba, zaklenutá neckovitou klenbou, jehlancovitá střecha vrcholí zvoničkou. Původní okenní rámy a okna.  statek - dvůr čp. 63 - velká hospodářská usedlost v jižní části obce. Nejstarší objekty špejchar a stodola.  bývalý mlýn čp. 14 - na západním okraji obce, dnes rekreační objekt.  mlýn u Merendy čp. 20 - tradiční v jádře klasicistní stavení v malebné poloze na východním okraji obce  statek Malčany, zvonička u cesty od statku do vltavského údolí  čp. 21 - stáje a chlévy - pozůstatek dvora s demolovanou obytnou budovou. c.3.2

Archeologické památky

Katastrální území Čími lze považovat za „území s archeologickými nálezy“ ve smyslu § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Databáze Státního archeologického seznamu České republiky Praha uvádí tyto archeologické lokality: Archeologické lokality Poř. číslo

Název

Kategorie

Reg. správce

12-44-11/1 12-44-12/1 12-44-12/2 12-44-12/9

Středověké a novověké jádro obce Čím Výšinná eneolitická osada Čím (osada Hrdlička) Dvůr Malčany Vrch Spálený vrch

II I II II

Hornické muzeum Příbram Hornické muzeum Příbram Hornické muzeum Příbram Hornické muzeum Příbram

Zdroj: Databáze Státního archeologického seznamu České republiky Praha

10

Území s archeologickými nálezy (UAN) je definováno metodikou, kterou vypracoval Národní památkový ústav (ústřední pracoviště) pro „Státní archeologický seznam (SAS)“. Jedná se o území, na němž se primárně vyskytují archeologické nálezy nemovité povahy vytvořené člověkem, nebo vzniklé přírodním procesem na základě působení či využití člověkem a archeologické nálezy movité povahy. Kategorie UAN I představuje území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů Kategorie UAN II. představuje území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují, nebo byl prokázán zatím jen nespolehlivě; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů je 51-100% (např. svědectví písemných pramenů, výsledky geofyzikálního průzkumu, letecké prospekce apod.) Na řešené území je tedy nutno nahlížet jako na území s určitou pravděpodobností archeologických nálezů především v zastavěných územích dotčených místních částí a to v rozsahu daném jejich plochou na tzv. prvním vojenském mapování. c.3.3

Ochrana přírody a krajiny

V řešeném území není evidována lokalita s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin ani zvláště chráněné území. Významné krajinné prvky nejsou v řešeném území registrovány. Územním plánem jsou respektovány významné krajinné prvky dané ze zákona. V ÚP VÚC okresu Příbram je uveden záměr na vymezení přírodního parku Střední Povltaví. c.3.4

Územní systém ekologické stability

Podle § 4 zákona č.114/1992 Sb., v platném znění, zajišťuje vymezení systému ekologické stability uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivého působení na okolní méně stabilní části krajiny a na vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastnící pozemků, obce i stát. Systém ekologické stability je v řešeném území zastoupen těmito prvky: Prvky regionálního a nadregionálního systému ekologické stability:  

K60 Štěchovice – Hlubocká obora: Osa nadregionálního biokoridoru, vodní RBC 1388 – Nebřich: Biocentrum regionálního významu, umístěno na pravém a levém břehu Vltavy na zalesněných svazích vodní nádrže. Druhové složení: kyselé převážně zakrslé doubravy, habrové javořiny na sutích a xerotermní dřeviny, ostrůvky reliktních borů. Rozloha 16,6 ha.

Prvky lokálního systému ekologické stability:     



LBC 1: lokální biocentrum vymezené na severně orientovaném svahu v jihozápadní části zájmového území, v ploše 3ha. Na LBC 1 navazují LBK 3 a LBK 2 LBC 2: lokální biocentrum vymezené na severně orientovaném svahu v jižní části zájmového území, v ploše 3ha. Na LBC 2 navazují LBK 4 a LBK 3 LBC 3: lokální biocentrum vymezené na severně orientovaném svahu při zátoce řeky Vltavy, v ploše 3ha. Na LBC 3 navazují LBK 7, LBK 4, LBK 5 a zprostředkovaně také LBK 6 LBC 4: lokální biocentrum vymezené při vodním toku Vltava ve východní části zájmového území, v ploše 3 ha. Na LBC 4 navazují LBK 8 a LBK 7 LBK 1: biokoridor lokálního významu, je trasován po bezejmenném přítoku Meredského potoka, LBK 1 propojuje LBK 2 (zprostředkovaně LBC 1) a západní hranici zájmového území, při které je v sousedním katastrálním území lokalizován „Velký Chotilský rybník“. LBK 1 je navržen v délce 0,53km a šířce min 20 m. LBK 2: biokoridor lokálního významu, je trasován po severozápadně orientovaném lesním pozemku se vzrostlým lesním porostem až k místu dosažení bezejmenného přítoku Meredského potoka, po jehož překonání je trasován po stávajícím roli až k místu dosažení hranice zájmového území, propojuje LBC 1 a západní hranici zájmového území. LBK 2 je navržen v délce 0,55km a šířce min 15 m.

11

 





 

LBK 3: biokoridor lokálního významu, je trasován po severně orientovaném lesním pozemku se vzrostlým lesním porostem, propojuje LBC 2 a LBC 1. LBK 3 je navržen v délce 0,84 km a šířce min 15 m. LBK 4: biokoridor lokálního významu, trasovaný po severně orientovaném lesním pozemku od LBC 3 ke stávající silnici, před jejímž dosažením překonává stávající travní porost. Po překonání silnice je LBK 4 trasován podél její severozápadní strany až k jejímu odklonu východním směrem, kde LBK 4 dále pokračuje jihozápadním směrem přes lesní pozemky až k místu dosažení LBC 2. LBK 4 propojuje LBC 3 a LBC 2. LBK 4 je navržen v délce 0,86 km a šířce min 15 m. LBK 5: biokoridor lokálního významu, trasovaný po lesních pozemcích se stávajícím vzrostlým lesním porostem, v místě dosažení zastavěného území prochází mezi jeho východní hranicí a rozsáhlým oploceným pozemkem. Dále přechází do údolní nivy bezejmenného toku, kterou projde zastavěným územím obce, za kterým se zvedá do jižně orientovaného svahu lesních pozemků se vzrostlým lesním porostem až k místu dosažení hranice zájmového území. LBK 5 propojuje zprostředkovaně LBC 3 se severní hranicí zájmového území. LBK 5 je navržen v délce 1,06 km a šířce min 15 m. LBK 6: biokoridor lokálního významu, trasovaný po jihovýchodně orientovaném svažitém pozemku nad zátokou řeky Vltavy, po lesních pozemcích se stávajícím vzrostlým lesním porostem. V úseku při zastavěném území je LBK 6 trasován po východní hranici zastavěného území, po stávajících zatravněných pozemcích, až k místu dosažení hranice zájmového území. LBK 6 propojuje zprostředkovaně LBC 3 se severní hranicí zájmového území. LBK 6 je navržen v délce 1,03 km a šířce min 15 m. LBK 7: biokoridor lokálního významu, trasovaný po severně orientovaném svahu nad zátokou řeky Vltavy po lesních pozemcích, propojující LBC 4 a LBC 3. Navržen v délce 0,64 km a šířce min 15 m. LBK 8: biokoridor lokálního významu, trasovaný podél zastavěného území po lesních pozemcích, propojující LBC 4 a RBC1338. Navržen v délce 0,27 km a šířce min 15 m.

V širším území není zpracován jednotný generel ÚSES, proto bylo použito vlastní číslování lokálních prvků USES. ÚSES byl doplněn sítí interakčních prvků v podobě cest, mezí a drobných toků, které je nutné výhledově zkvalitnit formou ozelenění či technických opatření (PEO). Jejich realizace souvisí s vyřešením majetkoprávních vztahů a bude součástí komplexních pozemkových úprav. Většina prvků ÚSES má zajištěny prostorové parametry a zajištění jejich funkčnosti spočívá ve správném způsobu hospodaření (na LPF obnova přirozené dřevinné skladby dle stanoviště, na ZPF obnova květnatých luk v nivách vodotečí, doplnění břehových porostů vodotečí a rozptýlené zeleně). Stávající i navrhované prvky ÚSES jsou vymezeny jako Plochy přírodní – NP. Zlepšení ekologické stability krajiny je územním plánem podpořeno vymezením Smíšených ploch nezastavěného území – NS zejména na vodou ovlivněných plochách, kde je mimo zemědělské produkce vhodné podpořit funkci krajinotvornou. c.3.5

Pozemky určené k plnění funkcí lesa Viz kap. e.5. odůvodnění

c.3.6

Vodní plochy a toky

Hydrologie Po stránce hydrologické spadá řešené území do povodí Střední Vltavy. Povrchové vody odvádí Meredský potok, který je levostranným přítokem Vltavy (do Vltavy se vlévá pod chatovou osadou Hrdlička). Hydrologické číslo povodí 1-O8-O5-O77 má rozlohu 18,74 km2. Hydrologickou síť doplňují místní bezejmenné vodoteče - potok od Křížova a potok od Hesovny. Správcem Meredského potoka při průtoku obcí je SMS, od posledního objektu zástavby je potok ve správě Českých lesů - oblastní

12

správa toků Benešov. Z hlediska průtoku velkých vod v místních vodotečích se podle sdělení správce Meredského potoka (České lesy oblastní správa toků Benešov) a Obecního úřadu neprojevují závady. Záplavové území Q100 není na Meredském potoce stanoveno. Při velkých vodách v okolí však nedochází k záplavám v obci. Vodní dílo Slapy má stanovené záplavové území, hranice stoleté vody Q100 je zakreslená v grafické části. Vodní zdroje V současné době je obyvatelstvo obce Čím zásobováno z vlastních studní včetně bytovek v obci. Pro závodní jídelnu slouží studna s ochranným pásmem při vjezdu do obce od Korkyně. Výrobní areál je zásobován ze studní u vodoteče od Korkyně. Krajský dokument Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje (PRVK) stanovuje koncepci zásobování pitnou vodou obyvatel obce Čím pomocí skupinového vodovodu sdružení obcí Dobříšska a Novoknínska. Je navržen nový vodní zdroj z teras ÚVN Slapy. Dokument předpokládá počátek realizace po roce 2015. Vytipované vodní zdroje uvedené níže tedy budou sloužit jako záložní v případě změny koncepce řešení zásobování pitnou vodou v dokumentu PRVK (např. z důvodů vysokých investic tohoto řešení). Podle hydrogeologických podmínek území je vhodné umístění vodních zdrojů do jihozápadního okraje řešeného území na okraj lesních ploch, kde je pramenní oblast místní vodoteče. Umístění vrtů se předpokládá na poli těsně na okraji lesa pod stávajícím pramenem (studánkou), Toto území je navíc přístupné zpevněnou asfaltovou komunikací ze silnice Čím-Chotilsko.. Toto místo je chráněno na infiltrační ploše lesem, je proto dobře zajistitelná ochrana vodních zdrojů pásmem hygienické ochrany. Pokud hydrogeologický průzkum nepotvrdí zde požadovanou vydatnost, lze alternativně použít prostor u začátku strže-vodoteče a na okrajích lesa v okolí tak, aby nezasahovaly údolnice povrchového odtoku. V navržených lokalitách se provede podrobný hydrogeologický průzkum a následně dlouhodobý čerpací pokus. Místo je hydrogeologicky nadějné pro získání potřebného množství pitné vody. O nutnosti její eventuelní úpravy bude rozhodnuto podle výsledků rozborů čerpané vody. PHO bude navrženo podle příslušných hygienických předpisů (Směrnice č.51/79). Podle obecného geologického prostředí se předpokládá následující návrh PHO: Pásmo hygienické ochrany I.stupně - čtverec 20x20 m nad každým vrtem, oplocen. Pásmo hygienické ochrany II.stupně - vnitřní bude navrženo tak, aby zdržení vody v horninovém prostředí bylo min. 50 dnů. Podle obecných geologických podmínek se předpokládá 80-120 m. Bude upřesněno podle výsledků hydrogeologického průzkumu a laboratorním stanovením koeficientu filtrace a součinitele propustnosti horninového prostředí. Pásmo hygienické ochrany II.stupně - vnější bude zahrnovat hydrogeologické povodí zdroje, včetně chatové osady "V ráji", kde bude třeba zajistit bezporuchovou likvidaci odpadů ve všech rekreačních objektech. c.3.7

Ložiska, poddolovaná a sesuvná území, radonové riziko V řešeném území je evidováno následující ložisko prognózního zdroje :

Ložisko prognózního zdroje I.č.

Název

Surovina

Číslo ložiska

5152900

Ložisko nebilanc. plocha

Cihlářská surovina

515290000

V území se nenacházejí jiná výhradní či nevýhradní ložiska nerostných surovin, ani sesuvná či poddolovaná území. Dle mapy radonového rizika se řešené území nachází v oblastech s přechodným (v oblastech nehomogenních kvartérních sedimentů – žlutá barva), středním (oranžová barva) a vysokým radonovým rizikem (červená barva).

13

Mapa radonového rizika

http://nts5.cgu.cz/website/new_radon/

c.3.8

Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky

Zóny havarijního plánování Obec Čím nezasahuje do žádné vnější zóny havarijního plánování. V řešeném území se nenacházejí žádné objekty či areály, kde by hrozilo riziko vzniku mimořádné události. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události V obci nebyl vybudován žádný stálý úkryt, pro ukrytí obyvatelstva je možno využít improvizované úkryty, většinou sklepní prostory stávající zástavby, či vhodné části provozních a výrobních objektů. Návrhem územního plánu není vymezena plocha pro zřízení stálého úkrytu. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Jako shromaždiště obyvatel v případě mimořádné události budou sloužit místa určená krizovým štábem. K nouzovému ubytování obyvatel budou sloužit vhodné objekty a zařízení mimo řešené území, v obci se nevyskytuje pro příjem evakuovaných osob vhodný objekt. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci V řešeném území se nenachází žádný stálý sklad materiálu civilní obrany. V případě nutnosti budou určena místa pro jejich skladování a výdej například budova obecního úřadu. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek V obci se nevyskytuje provozovna se skladováním nebezpečných látek. V případě úniku nebezpečných látek budou tyto odvezeny mimo řešené území, kde se objekty či plochy vhodné pro jejich uskladnění nacházejí. Záchranné, likvidační a obnovovací práce V případě vzniku mimořádné události se na záchranných, likvidačních a obnovovacích pracích budou podílet právnické osoby a podnikající fyzické osoby dle charakteru mimořádné události (dle výpisu z havarijního plánu Středočeského kraje). Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Obec bude zásobována pitnou vodou z cisteren plněných ze zdroje VSVČ a ostatních obcí. Množství vody bude doplňováno dovozem balené vody. Užitkovou vodou bude obec zásobována z veřejných i soukromých studní. Pro zásobování elektrickou energií bude na určené objekty připojen mobilní náhradní zdroj energie.

14

Požární ochrana V obci působí sbor dobrovolných hasičů. Zdrojem požární vody je požární nádrž v Čími o použitelném objemu vody cca 600 m3. Dalším zdrojem vody pro hašení je Velký Chotilský rybník a případně i přímý odběr z Meredského potoka. Územní plán navrhuje veřejnou vodovodní sít, po zprovoznění bude dodávka požární vody zajištěna pomocí požárních hydrantů osazených na vodovodní síti. c.3.9

Rekreace

Řešené území leží v rekreačně atraktivním území vodní nádrže Slapy s přirozeným rekreačním zázemím, řeka Vltava tvoří prakticky východní hranici katastrálního území. V katastrálním území Čím je v současné době evidováno 260 evidenčních čísel rekreačních objektů - chat, doplněných několika rekreačními středisky. Chaty jsou soustředěny do několika chatových osad, z nichž největší je osada Hrdlička. Území chatových osad je prostorově a funkčně stabilizováno a územní plán nenavrhuje další rozšiřování zastavěného území. Výjimku tvoří využití volných parcel a doplňování proluk ploch individuální rekreace uvnitř zastavěného území. Umisťování rekreačních staveb v chatových osadách v plochách RI na lesních pozemcích PUPFL územní plán neumožňuje. S ohledem na velikost osady Hrdlička a z důvodů možného znečištění životního prostředí stávajícím systémem odkanalizování pomocí nepropustných jímek na vyvážení, či domovních čistíren odpadních vod, je navržena výstavba centrální čistírny odpadních vod. Výstavba kanalizační splaškové sítě a čistírny odpadních vod vyvolá vysoké investiční náklady, proto je území v územním plánu připraveno jako plocha rezervy. V ostatních osadách je uvažováno pro návrhové období se zachováním stávajícího systému odvádění splaškových vod pomocí nepropustných jímek na vyvážení, případně - při možnosti připojení na vodoteč domovními čistírnami odpadních vod. Zásobování vodou je v osadě Hrdlička realizováno veřejným vodovodem. V osadě V Ráji jsou tři veřejné studny. Ostatní osady a nemovitosti jsou zásobovány vodou z vlastních studní. Elektrická energie je zavedena do všech lokalit.

c.4

Východiska návrhu koncepce dopravní a technické infrastruktury

c.4.1

Doprava

Širší dopravní vztahy Řešené území je obsluhováno výhradně silniční dopravou spíše lokálního významu. Řeka Vltava s absencí mostu v řešeném území tvoří přirozenou komunikační bariéru ve východní části území. Obcí prochází silnice III/10217 vedená z Korkyně přes Čím do Buše, dále silnice III/11426 z Chotilska do Čími, III/11427 z odbočky za Chotilskem na Živohošť, kde končí a III/11429 z Čími do Křeničné. Jedinou nadřazenou komunikací v řešeném území je státní silnice II.třídy č. 114 vedoucí na Živohošť k mostu přes řeku Vltavu, která však prochází řešeným územím jen okrajově. Silnice II. a III tříd Silniční doprava má pro obsluhu řešeného území rozhodující význam. Řešeným územím jsou vedeny následující silnice: II/114 – Nový Knín – Živohošť (dále Dobříš – R4) III/10217 – Korkyně – Buš (dále Štěchovice – Praha) III/11426 – Chotilsko – Křeničná III/11427 – Chotilsko – Živohošť III/11429 – Čím – Křeničná Nejvýznamnějším dopravním tahem v území je silnice III/10217. Tvoří dopravní osu území ve směru východ - severozápad. V zastavěném území Čími z ní odbočuje silnice III/11429 , do které se na jihu zastavěného území Čími napojuje silnice III/11426. Z dopravního hlediska mají silnice v zastavěných územích většinou vyhovující směrové, výškové i šířkové parametry.

15

Místní komunikace V řešeném území jsou vedeny páteřní místní komunikace, které umožňují rovněž přímou obsluhu jednotlivých objektů. Na tyto komunikace navazují další, převážně zklidněné místní komunikace proměnlivých parametrů. V okrajových částech obce či v jejích místních částech mají komunikace charakter cest se zpevněným nebo částečně zpevněným povrchem bez chodníků v šířce kolem 3 m, vycházející z terénních podmínek a uspořádání zástavby. Kvalita krytů vozovek je rozdílná, od živičných po nezpevněné cesty. Síť místních komunikací doplňuje množství zemědělských cest, které umožňují obsluhu jednotlivých objektů mimo souvislou zástavbu obce. Intenzity dopravy Sčítání dopravy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané silnice III. třídy a místních komunikací. Výhledové intenzity jsou extrapolovány pomocí růstových koeficientů dle Ředitelství silnic a dálnic ČR Praha. Veškeré údaje jsou uváděny ve skutečných vozidlech za 24 hodin v obou směrech a představují celoroční průměr. Pro řešené území je využitelný následující sčítací úsek: Číslo silnice

Úsek

II/114

1 – 2650

Umístění Chotilsko, vyústění ze 102 – hranice okresů Příbram a Benešov

sčítací úsek 1 – 2650 Nákladní

Osobní

Motocykly

2000 2005

Celkem 785

151

927

10

1088

Na ostatních komunikacích v řešeném území dopravní sčítání prováděno nebylo, proto lze předpokládat, že intenzity nepřekročí hodnotu 500 vozidel za 24 hodin průměrného dne v roce. Dopravní závady Návrh předpokládá zkvalitnění stávající komunikační sítě. Dopravně závadné jsou směrové a šířkové parametry některých místních komunikací, nevyhovující jsou rovněž rozhledové poměry na některých křižovatkách, především při napojení některých místních komunikací na páteřní silnice, bude proto nutné tyto výjezdy technicky zabezpečit (vodorovné značení, zrcadla). S ohledem na intenzitu dopravy na těchto komunikacích se dají předpokládat pouze lokální úpravy některých návrhových parametrů. Funkční skupiny místních komunikací Dle "Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030 v ČR“ (zpracovatel Ředitelství silnic a dálnic ČR) není pro silnice III. třídy kategorie stanovena, s ohledem na dopravní význam a zatížení bude postačovat kategorie minimální - S 7,5/50. Charakteristiky místních komunikací jsou v závislosti na funkční skupině určeny ČSN 73 6110 z ledna 2006 Projektování místních komunikací. Dle této ČSN je nejmenší šířka mezi obrubami u dvoupruhové obousměrné komunikace 6,0 m, chodník při vozovce má mít minimální šířku 2,0 m, v odůvodněných případech lze dle ČSN šířku snížit na 1,5 m. Šířkové uspořádání dle ČSN je u některých místních komunikací nedostačující, je však dostačující provozu po nich uskutečňovanému. Tento rozpor je nutno řešit změnou způsobu provozu motorových vozidel a jejich souběhu s pěšími po komunikaci. Průtahy silnic II. a III. tříd mají úroveň D, ostatní (obslužné) komunikace C, zklidněné komunikace v obytných zónách D1. Komunikace pro pěší a cyklisty Je navrženo dobudování chodníků podél hlavních komunikací vedoucích zastavěným územím obce Čím.

16

Páteřní cyklotrasa třetí třídy č. 301 Krásná Hora - Kamýk n. Vlt. - Cholín - Čelina - Prostřední Lhota - Čím - Buš vedená po silnici III. třídy prochází územím z jihu na sever. Řešené území díky své rekreační atraktivitě má naplánovanou celou síť značených cyklotras, které jsou vedeny po silnicích III. tříd, místních a účelových komunikacích s nízkými intenzitami automobilové dopravy. Cyklistická doprava může přinést oživení oblasti především v letním období, optimální je spojení s pěší turistikou. Ke zvýšení prostupnosti krajiny a využití rekreačního potenciálu turisticky atraktivní oblasti Středního Povltaví je navrženo doplnění cestní sítě v krajině a obnovení nepoužívaných historických cest s napojením cestní síť v sousedních katastrálních územích. Komunikace pro pěší nejsou v návrhu územního plánu vymezeny samostatnou plochou, ale pouze osově jako určité doporučení řešení chybějících významných pěších propojení v krajině nebo v zastavěném území obce. Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je v řešeném území zajišťována autobusovou dopravou, kterou provozuje firma PROBO TRANS BEROUN,s.r.o. a) na příměstské lince č. 100361 27 – Praha – Nový Knín. Obsluha řešeného území hromadnou autobusovou dopravou zejména v pracovních dnech je dostatečná. Statická doprava Individuální parkování a odstavování vozidel probíhá převážně na soukromých pozemcích a v profilu místních komunikací. Větší parkovací plocha pro odstav osobních vozidel v obci vybudována není (menší se nachází např. u obecního úřadu) a vzhledem k menším kapacitám občanské vybavenosti není ani její potřeba nijak výrazná. Dostatečné plochy pro parkování a odstavování osobních vozidel je nutno dimenzovat u všech potenciálních cílů dopravy, tj. u obytných staveb, výrobních a administrativních zařízení, a zařízení občanské vybavenosti, sportu a rekreace. Potřeba parkovacích a odstavných stání se stanoví výpočtem dle ČSN 736110. Garážovací stání jsou reprezentována převážně garážemi na vlastním pozemku, tento stav je třeba preferovat i v budoucnosti. Lodní doprava Střední Vltava (tj. vodní tok Vltavy od říčního km 239,6: České Budějovice po říční km 91,5: Třebenice, zahrnující Slapskou přehradní nádrž) je dopravně významná vodní cesta využívaná pro malou a osobní plavbu (plavidla do nosnosti 300 tun). V oblasti Slapské nádrže je využívána především k rekreačním účelům. V řešeném území se nenachází přístaviště, přístaviště Hrdlička je situováno na druhý břeh řeky. Ochranná pásma Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: - 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II.třídy nebo III.třídy a místní komunikace II.třídy. V těchto pásmech je povolena stavební činnost pouze se souhlasem příslušného správního silničního orgánu a za podmínek v povolení uvedených. V zastavěném území se stanovují hygienická pásma s ohledem na hlukové poměry způsobené pozemní dopravou a nejvyššími přípustnými hlukovými hladinami pro konkrétní druh zástavby. Navrhované řešení Navržené místní obslužné komunikace v rozvojových lokalitách jsou vymezeny prostřednictvím funkčního využití Plocha veřejného prostranství – viz kapitola f.13 ve výrokové části Územního plánu.

17

V rámci koncepce dopravy jsou v územním plánu navrženy následující úpravy: rozloha (ha)

Ozn.

funkční využití

popis

Z3

Přístupová komunikace pro obsluhu Plocha veřejného prostranství rozvojových lokalit Z1 a Z2, vymezena 0,1 komunikace jako VPS

Dále je doporučeno v rámci rekonstrukcí a oprav zvyšovat kvalitu krytu vozovek a řešit odvádění srážkové vody z vozovky. V rámci jednotlivých nově navržených rozvojových lokalit, které jsou napojeny na silniční síť, případně místní komunikace budou zřízeny, resp. prodlouženy místní komunikace, které naváží na stávající dopravní systém. Podrobnější dopravní řešení v rámci rozvojových lokalit bude navrženo s ohledem na způsob jejich zastavění a bude řešeno v navazujících stupních projektových dokumentací. Při návrhu parcelace zastavitelných ploch je nutné stanovit dostatečný prostor pro vedení komunikací, chodníků a inženýrských sítí o minimální šířce 8 m mezi oploceními. Při návrhu je též nutno respektovat požadavky na plochy pro výstavbu křižovatek (napojení) a potřebných rozhledových polí. Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace šířky nejméně 2,5 m a ukončená nejdále 50 m od stavby. Úpravy dopravní sítě je nutno realizovat s ohledem na zajištění řádného příjezdu a průjezdu mobilní techniky hasičských záchranných sborů. Při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodržet požadované parametry a ustanovení příslušných platných ČSN a souvisejících předpisů. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Navrhované doplnění komunikační sítě je patrné z výkresové dokumentace. c.4.2

Zásobování vodou

Zásobování pitnou vodou V obci Čím převládá zástavba rodinných domů. Jsou zde také situovány dva hlavní výrobní objekty a to Boca s.r.o. a KOVOS s.r.o. Do řešeného území spadají místní části V Ráji, Luh, Zátiší, Hrdlička, Malčany a Pohodnice. V chatových osadách převládá zástavba rekreačních objektů. Objekty v zájmovém území jsou zásobovány vodou z obecních nebo individuálních studní. V místní části Hrdlička je v současné době vybudována sezónní veřejná vodovodní síť zásobená gravitačně z vodojemu na území sousední obce Buš. Vlastníkem i provozovatelem místního vodovodu je sousední obec Buš. Pro vodní zdroje byla stanovena ochranná pásma. Navržená koncepce vychází z platného znění „Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro území kraje“ (PRVKUK) pro Středočeský kraj a podle průzkumu obcí. Návrh Koncepce rozvoje v PRVKUK pro období po roce 2015 předpokládá, že otázka zásobování vodou bude řešena vybudováním vodovodní sítě z nového vodního zdroje z teras v ÚVN Slapy. V rámci sdružení obcí Dobříšska a Novoknínska byla zahájena příprava skupinového vodovodu Hubenov – Borotice – Nový Knín a Borotice - Dobříš, na který bude obec připojena z Novoknínské větve přívodním řadem z obce Chotilsko. V obci bude provedena výstavba vodovodních rozvodů v předpokládané délce cca 2,3 km. Z hlediska regionu se jedná o mimořádně velkou a náročnou stavbu. Je proto účelné připravit pro přechodné období takové řešení zásobování pitnou vodou obyvatel obce, které by v rozhodující části bylo využitelné pro konečné řešení, tj. skupinový vodovod. Pro toto období se navrhuje orientace na místní zdroje vody. Podle hydrogeologických podmínek území se doporučuje umístění vodních zdrojů do jihozápadního okraje řešeného území na okraj

18

lesních ploch, kde je pramenní oblast místní vodoteče. Toto území je navíc přístupné zpevněnou asfaltovou vozovkou- cestou ze silnice Čím - Chotilsko. Umístění vrtů se předpokládá na poli těsně na okraji lesa pod stávajícím pramenem (studánkou). Toto místo je chráněno na infiltrační ploše lesem, tudíž je dobře zajistitelná ochrana vodních zdrojů pásmem hygienické ochrany. Pokud hydrogeologický průzkum nepotvrdí zde požadovanou vydatnost, lze alternativně použít prostor u začátku strže-vodoteče a na okrajích lesa v okolí, tak aby vodní zdroje nezasahovaly do údolnice povrchového odtoku. V navržených lokalitách se provede podrobný hydrogeologický průzkum a následně dlouhodobý čerpací pokus. Místo je hydrogeologicky nadějné pro získání potřebného množství pitné vody. O nutnosti její eventuelní úpravy bude rozhodnuto podle výsledků rozborů čerpané vody. V blízkosti navrhovaných vodních zdrojů, u zmíněné komunikace se navrhuje umístit dvoukomorový vodojem o objemu 2x40 m3 (do kterého bude v budoucnu vyústěn zásobní řad ze skupinového vodovodu z Chotilska). V případě, že hydrogeologický průzkum nepotvrdí vydatnost vodních zdrojů v doporučených lokalitách, bude nutné vybudovat úpravnu vody v místní části Hrdlička, kam bude čerpána voda z jímacího zařízení vltavských teras a dále upravena tak, aby kvalita vody vyhovovala příslušným hygienickým předpisům. Z této úpravny vody s čerpací stanicí bude nově vybudovaným zásobním řadem a rozvodnými řady zásobována obec Čím s tím, že navržený vodojem bude umístěn za spotřebištěm (na výše popsaném místě). Ochranná pásma vodních zdrojů 1° a 2° budou navržena podle příslušných předpisů. V místní části Hrdlička je v současné době vybudována sezónní veřejná vodovodní síť zásobená gravitačně z vodojemu na území sousední obce Buš. Vlastníkem i provozovatelem místního vodovodu je sousední obec Buš. Pro vodní zdroje byla stanovena ochranná pásma. Zásobování vodou v ostatních místních částech je z vlastních studní. Popsané řešení pro všechny místní části bude zachováno. Bilance potřeby vody základní parametry Počet zásobených obyvatel Specifická potřeba vody (Vyhl.428/01Sb. 56m3rok) Potřeba vody obyvatelé Podnikatelská činnost Boca-potravinářská výroba-počet zaměstnanců Specifická potřeba vody(Vyhl.428/01Sb. 36m3/rok) Potřeba vody Boca Kovos-čistý provoz –počet zaměstnanců Ostatní podnikatel.činnost-počet zaměstnanců Specifická potřeba vody(Vyhl.428/01Sb. 30m3/rok) Kovos + ostatní podnikatelská činnost Zemědělská výroba-potřeba(dnes vlastní zdroj) Průměrná denní potřeba Maximální denní potřeba Hodinová maximální potřeba Potřebná vydatnost vodního zdroje

jednotka l/den

stav 290 126

návrh 490 126

l/den

36540

61740

l/den

120 100

150 100

l/den

12000 10 10 82

15000 10 20 82

l/den l/den m3/den m3/den m3/hod. l/s

1640 5000 55,18 82,77 8 1

2460 5000 84,2 126,3 9 1,5

l/den

Potřebné množství pro zásobování obyvatel bude možné dodat z navrhovaného vodovodního systému při vyhovujícím tlaku a s akumulací ve vodojemu s objemem cca 80 m3. Stávající i navrhovaná zástavba bude postupně napojována na nový vodovod. Do doby než bude vybudován vodovod, bude zásobování obyvatel řešeno stávajícím způsobem a to obecními nebo individuálními studnami.

19

Potřeba požární vody Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a obsahu nádrže Objekt potrubí DN Rodinné domy a nevýrobní objekty do 120 m2 80 Nevýrobní objekty 120 - 1500 m2 100 výr. objekty a sklady do 500 m2 Nevýrobní objekty větší 1500 m2 125 Výr. objekty a sklady 500 - 1500 m2 otevř. tech. zařízení do 1500 m2 Výr. objekty, sklady a otevř. tech. zař. do 1500 m2 150 Výr. objekty a sklady s vys. pož. zatížením větší 2500 m2 200

odběr Q l/s pro v=0,8m/s 4

odběr Q l/s pro v=1,5m/s 7,5

obsah nádrže m3 14

6

12

22

9,5

18

35

14 25

25 40

45 72

Plocha v m2 představuje plochu požárního úseku (u vícepodlažních požárních úseků je dána součtem ploch užitných podlaží).

Pokud není zřízena vodovodní síť, požární ochrana je zajištěna zřízením odběrných míst na vodním toku, nebo vodní nádrži. Nejmenší odběr musí být zajištěn podle tabulky v množství pro v = 1,5 m/s. Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (v metrech ) - od objektu / mezi sebou číslo položky 1 2 3 4 5

hydrant 200/400 150/300 120/240 100/200 80/160

výtokový stojan 600/1200 400/800 300/600 200/400 120/240

plnící místo 3000/5000 2500/5000 2000/4000 1500/3000 1000/2000

vodní tok nebo nádrž 600 400 300 200 150

Potřebné množství požární vody pro zásobování obyvatel je nyní zajištěna pomocí zdroje požární vody místních vodních ploch ploch (požární nádrž ve středu obce, rybník pod výrobním a skladovým areálem a přímo z Meredského potoka, který obcí protéká). Nouzové zásobování obyvatelstva vodou v krizových situacích Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den x obyvatele z vodovodu Chotilsko, případně Malá Hraštice. Zásobování pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování obyvatelstva užitkovou vodou bude zajišťováno z obecních studní a z domovních studní. Nouzové zásobování se řídí metodickým doporučením Státního zdravotního ústavu z roku 2007. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Ochranná pásma Podzemní vedení: Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu b) u vodovodních řadů do průměru 500 mm včetně - 1,5 m c) b) u vodovodních řadů nad průměr 500 mm - 2,5 m d) u vodovodních řadů o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. V ochranném pásmu vodovodního řadu lze provádět některé činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele (pokud tak vyplývá z provozní smlouvy). Jedná se zejména o následující činnosti: a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování. b) vysazovat trvalé porosty. c) provádět skládky jakéhokoliv odpadu.

20

d) provádět terénní úpravy. Stanovení ochranných pásem vodních zdrojů (1°a 2°) se řídí ustanovením § 30 vodního zákona (254/2001 Sb. v platném znění). a) u zdrojů podzemní vody se ochranné pásmo 1° stanovuje s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení b) ochranné pásmo 2°se stanoví vně ochranného pásma 1°, může být tvořeno jedním nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrogeologického povodí podle konkrétních podmínek. c.4.3

Kanalizace a čištění odpadních vod

Obec Čím má vybudovánu splaškovou kanalizaci v celkové délce 2,267 km, na kterou je napojeno 98% trvale bydlících obyvatel a 88% přechodně bydlících. Kanalizace, která je ve správě obce, byla vybudovaná z PVC trub DN 300 mm v celkové délce 2,178 km. Součástí stokové sítě je i jedna čerpací stanice a výtlačné PVC potrubí o profilu DN 63 mm, délky 89 m. Splaškové vody jsou svedeny KČOV Čím. Současná kapacita stávající kořenové čistírny odpadních vod je 42 m3/den ( BSK5 = 18 kg/den, EO = 300). Kaly ze štěrbinové nádrže jsou po dohodě s místním zemědělským podnikem zpracovány pro zemědělské využití. Vyčištěná odpadní voda je vypouštěna do Meredského potoka, protékajícího obcí. Zbylé odpadní vody se zachycují v bezodtokých jímkách, odkud jsou vyváženy k likvidaci oprávněnou osobou. Mimo odpadních vod běžného komunálního charakteru se vyskytují v obci ještě následující producenti většího množství odpadních vod a PRVKUK Středočeského kraje počítá s těmito ukazateli: Producenti většího množství odpadních vod v obci Čím Množ. CHSK N– Počet OV BSK5 NL N – NH4+ celk. Crg/de celk. zam. m3/de kg/den kg/den kg/den kg/den n kg/den n

Poř. číslo

Název producenta

Charakter výroby

1

Boca s.r.o.

Kalibrace střev pro potravinářství

120

28,15

11,4

10,445

20,9

0,179

0,075

0,037

2

KOVOS s.r.o.

Výroba sušáren. řeziva

10

0,7

0,28

0,26

0,51

0,04

0,02

0,01

V navrhovaném řešení zůstává koncepce odvedení odpadních vod zachována s tím, že se navrhuje stávající kořenová čistírna odpadních vod rozšířit a intenzifikovat na návrhovou 600 EO (včetně vybavenosti pro místní podnikání). V současné době (2010) je již připravena projektová dokumentace úpravy čistírny odpadních vod. Je navržena nová mechanicko-biologická ČOV s dalším stupněm čištění – dočištění na stávajících kořenových filtračních polích. Stávající filtrační kořenová pole budou využita jako třetí stupeň čištění a štěrbinová nádrž bude přebudována na kalojem s jímkou dovážených odpadních vod. Odpadní vody z obce na čistírnu přitékají gravitačně, avšak na kořenová pole bude nutné biologicky vyčištěné vody čerpat z důvodu ztráty spádu v nové technologické lince. Obtok celé čistírny s česlemi a bezpečnostní přepad z čerpací jímky (předčištěné odpadní vody) jsou zaústěny do stávajícího odtokového potrubí z KČOV. Součástí čistírny je jímka na dovážené odpadní vody pro umožnění občasného dovozu z rekreačního území v katastru obce. Vlastní možnost dovážení odpadní vody (množství, kvalita, atd.) bude podrobně specifikována v provozním řádu pro trvalý provoz, když prvotní podmínkou bude zajištění limitů znečištění na odtoku dle vodoprávního povolení. Intenzifikace stávající ČOV má za účel zhodnotit současný intravilán obce, zlepšit životní prostředí a kvalitu vody ve významném toku Meredského potoka (kaprové vody) – přítoku Vltavy ÚVN Slapy.

21

Základní kapacity stavby čistírny jsou uvedeny pro stávající počet obyvatel a výhled v obci včetně vybavenosti a dovážených odpadních vod z rekreační oblasti. Základní kapacity ČOV Čím

Parametr Q24 Qd=Qv Qh

Stávající stav 56,73 m3/dem 78,88 m3/den 12,0 m3/hod = 3,3 l/s

Návrh 76,53 m3/den 107,78 m3/den 12,46 m3/hod = 3,46 l/sec

Qr BSK 5 EO

21 000 m3/rok 27,10 kg/den 452

28 000 m3/rok 36,10 kg/den 600

Vzhledem k velikosti místní části Hrdlička je počítáno v rezervě s výstavbou budoucí samostatné ČOV. V ostatních místních částech zůstává zachováno stávající řešení s nepropustnými jímkami, případně lze využít domovní čistírny odpadní vod při možnosti napojení na místní vodoteč nebo při dostatečné ploše parcely s využitím na zalévání (nutné hydrogeologické posouzení). Dešťové vody jsou odváděny částečně (40 %) dešťovou kanalizací z betonových trub o profilech DN 300 - DN 500 v celkové délce 1,260 km, která je ve správě obce a částečně pomocí struh, příkopů a propustků do místní vodoteče. Ochranná pásma Čistírna odpadních vod: Ve zpracované studii kanalizace a čištění odpadních vod je u centrální čistírny počítáno s ochranným pásmem v rozsahu 50m, toto je nutno upřesnit na základě podrobnější projektové dokumentace. Podzemní vedení: Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu: a) u kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně - 1,5 m b) u kanalizačních stok nad průměr 500 mm - 2,5 m c) u kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět některé činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele (pokud tak vyplývá z provozní smlouvy). Jedná se zejména o následující činnosti: a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování b) vysazovat trvalé porosty c) provádět skládky jakéhokoliv odpadu d) provádět terénní úpravy c.4.4

Zásobování elektrickou energií Provozovatelem elektrické sítě je společnost STE, a.s., RZ Jih.

Způsob napájení Severní částí řešeného území prochází pásy vrchního vedení VVN 110 kV a VN 22 kV. Obec Čím s jejími místními částmi je napájena elektrickou energií vrchním primérním rozvodným systémem 22 kV.

22

Primérní vedení Území je napájeno z primérní sítě kmenové linky 22 kV. Z této kmenové linky jsou vrchními odbočkami připojeny trafostanice v jednotlivých částech obce. Vrchní vedení VVN 10 kV je součástí nadřazené energetické soustavy a nemá přímý vliv na zásobování řešeného území. Trafostanice VN/NN K transformaci VN na NN slouží v současné době v celém řešeném území 12 transformačních stanic v majetku ČEZ. V rámci obce Čím je umístěno 5 stanic, v místní části Hrdlička jsou osazeny 3 stanice, a v místní části V Ráji, Luh a Pohodnice po jedné trafostanici. Přehled rozmístění a osazení stávajících TS v řešeném území označení TS TS 1 TS 2 TS 3 TS 4 TS 5 TS 6 TS 7 TS 8 TS 9 TS 10 TS 11 TS 12 CELKEM v řešeném území

stávající osazení 100 kVA (do 250 kVA) 400 kVA 100 kVA(do 250 kVA) 400 kVA 100 kVA(do 250 kVA) 160 kVA 160 kVA 400 kVA 75 kVA 75 kVA 75 kVA 75 kVA

umístění v centru obce Čím u zemědělské farmy Čím u bytovek v Čími jižní část obce Čím východní hranice obce Čím osada Hrdlička osada Hrdlička osada Hrdlička místní část Luh místní část v Ráji místní část Pohodnice místní část Malčany

2120 kVA (do 2870 kVA)

Sekundérní rozvod Sekundérní rozvod je proveden normalizovanou napěťovou soustavou 3+PEN, 400/230V, AC, TN-C, převážně vrchním vedením. V transformaci VN/NN je menší rezerva výkonu (po výměně transformátoru za větší jednotku), využitelná vzhledem k nízké přenosové schopnosti vrchního vedení pouze v blízkosti TS. Potřeba elektrické energie V současné době je požadována dodávka elektrické energie v obci Čím dle následující tabulky: Č í m : stav rodinné domy bytovky restaurace obecní úřad Boca prostory po Capricornu Farma ZD CELKEM V ČÍMI

počet jednotek 53 25 1 1 1 1 1

Ps/jednotku [kW] 23 11 60 23 70 60 100

Ps celkem [kW] 1219 275 60 23 70 60 100 1807

soudobost 0,3 0,36 0,77 0,77 0,77 0,77 0,77

celkem 365,7 99,0 46,2 17,7 53,9 46,2 77,0 705,7

Návrh V rámci vymezených ploch návrhem územního plánu je počítáno se zvýšením množství rodinných domů v Čími o 34 domů. V ostatních místních částech není navrhována nová výstavba ani posílení trafostanic.

23

Potřeba elektrické energie: Č í m:

stav + návrh

počet jednotek

Ps/jednotku [kW]

Ps celkem [kW]

53 34 25 1 1 1 1 1

23 23 11 60 23 70 60 100

1219 782 275 60 23 70 60 100 2589

rodinné domy nové rodinné domy bytovky restaurace obecní úřad Boca prostory po Capricornu Farma ZD CELKEM

soudobost 0,3 0,3 0,36 0,77 0,77 0,77 0,77 0,77

Nově vznikající potřeba

celkem

[kW]

365,7 234,6 99,0 46,2 17,7 53,9 46,2 77,0 940,3 234,6

Zajištění příkonu - Trafostanice VN/NN Navržené lokality budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících trafostanic (TS1, TS2, TS3) přezbrojením trafostanice a z nových trafostanic vsazených přímo do distribuční sítě (TS4, TS5). Navrhované osazení stávajících TS označení TS TS 1 TS 2 TS 3 TS 4 TS5 CELKEM

stávající osazení 100 kVA (do 250 kVA) 400 kVA 100 kVA(do 400 kVA) 100 kVA(do 400 kVA) 100 kVA(do 400 kVA) 800 kVA (do 1850 kVA)

navrhované osazení 250 kVA 400 kVA 100 kVA(do 250 kVA) 250 kVA 250 kVA 1250kvA

umístění v centru obce u zemědělské farmy u bytovek nová lokalita Z10 nová lokalita Z12, Z13

Primérní rozvod Primérní rozvodný systém 22 kV zůstane zachován. Sekundérní rozvod Nová zástavba bude připojována vrchním nebo kabelovým sekundérním vedením (dle místních podmínek). Stávající vrchní rozvodná síť bude podle možnosti a požadavků na výkon postupně kabelizována. Navržený typ kabelu: AYKY 3x240+120 mm2. Ochranná pásma V rámci zástavby budou respektována ochranná pásma elektrických vedení. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče na obě jeho strany: Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 2000 a po 1. 1. 1995 platí ochranná pásma: a) Vrchní primérní vedení do 35 kV – 7 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). b) Vrchní primérní vedení do 110 kV – 12 m od krajních vodičů. c) Vrchní primérní vedení do 220 kV – 15 m od krajních vodičů. d) Vrchní primérní vedení do 400 kV – 20 m od krajních vodičů. e) Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV. f) Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná - 20 m od obvodové zdi. g) Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 1995 platí ochranná pásma:

24

a) Vrchní primérní vedení do 35 kV – 10 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). b) Vrchní primérní vedení do 110 kV – 15 m od krajních vodičů. c) Vrchní primérní vedení do 220 kV – 20 m od krajních vodičů. d) Vrchní primérní vedení do 400 kV – 25 m od krajních vodičů. e) Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV. f) Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná - 30 m od obvodové zdi. g) Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu. c.4.5

Telekomunikace

Telefonní síť provozuje Telefónica O2 Czech Republic. Telefonní rozvody jsou převážně kabelové. K ochraně stávajících telekomunikačních vedení a zařízení je nutno před jakoukoliv stavební činností si vyžádat stanovisko technické dokumentace Telefonica O2, a.s. Při navrhování tras inženýrských sítí bude respektována norma ČSN 736005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení. Na jihu řešeného území v souběhu se silnicí II/114 je veden dálkový optický kabel (směr Korkyně – Křeničná). Ochranné pásmo telekomunikačního kabelového podzemního vedení je 1,5 m na každou stranu od krajního kabelu. c.4.6

Zásobování plynem

Řešené území není plynofikováno, řešeným územím neprochází žádný vysokotlaký ani středotlaký plynovod. Zainvestovanost plynem v území SO ORP Dobříš je minimální, z obcí je připojena pouze Dobříš. Nejbližší další přivaděč VTL je ukončen v Mníšku pod Brdy. Dle vyjádření společnosti skupiny RWE se v návrhovém období územního plánu Čím plynofikace regionu nepředpokládá. Připojení obce na nejbližší ukončený VTL přivaděč (Dobříš, Mníšek pod Brdy) by bylo investičně značně náročné. Je nutné omezit používání fosilních paliv s vyšším obsahem síry a nespalitelných látek, které při spalování znečisťují přízemní vrstvu atmosféry. Návrh územního plánu doporučuje převádět topeniště postupně na ušlechtilejší ekologicky šetrné formy spalování (např. využití propan - butanu, zplynování dřeva, využití elektrické energie, tepelných čerpadel, využití sluneční a větrné energie. Jako vhodný způsob se pro dané území jeví využití biomasy – méně úrodných zemědělských půd lze využít pro pěstování rychle rostoucích energetických dřevin. c.4.7

Občanské vybavení

Plochy občanského vybavení specifikované v § 2, odst. 1, písm. k, Stavebního zákona a vyhláškou č. 501/2006 (§ 6, odst. 2) jsou v návrhu územního plánu členěny podrobněji na:  Občanské vybavení – veřejná infrastruktura – plochy převážně nekomerční občanské vybavenosti, sloužící např. pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva (§ 2, odst. 1, písm. k, Zákona č. 183/2006 Sb.). 

Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední – plochy převážně komerční občanské vybavenosti, sloužící např. pro administrativu, obchodní prodej, ubytování, stravování, služby, vliv činností na těchto plochách a vyvolaná dopravní obsluha nenarušuje sousední plochy nad přípustné normy pro obytné zóny.



Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení – plochy pro tělovýchovu a sport.

Drobná zařízení a stavby občanské vybavenosti jsou přípustná v nových objektech v rámci bydlení venkovského charakteru – území smíšené obytné – venkovské SV (ordinace lékařů, učebny pro soukromé učitele, kanceláře, pokoje pro ubytování, malé prodejny, restaurace apod.) viz kap. f 1.1 v návrhové části ÚP.

25

c.5

Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny

c.5.1

Charakter krajiny

Řešené území se nachází v členité krajině Dobříšské pahorkatiny, formované údolím Meredského potoka (o nadmořské výšce cca 298 m n. m – nejnižší bod ), ostře zaříznutým údolím Vltavy a okolními vrcholy. Nejvyšším vrcholem území je Ostrý vrch (465,7 m n.m). Z hlediska krajinné typologie lze majoritní část území charakterizovat jako lesozemědělskou krajinu. Na západní hranici katastrálního území krajina přechází do čistě lesního typu, s reliéfem krajiny zaříznutých údolí. Typ krajiny

Zdroj: http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal Poznámka: 3M2 : vrcholně středověká sídelní krajina Hercynica/ lesozemědělská krajina/ krajiny vrchovin Hercynica, 3L15 : vrcholně středověká sídelní krajina Hercynica/ lesní krajina/ krajiny zaříznutých údolí

Z pohledu vnitřní struktury se jedná o heterogenní, přechodový krajinný typ, charakteristický střídáním lesních a nelesních stanovišť. Zastoupení ploch porostlých dřevinnou vegetací je poměrně vysoké, okolo 41 %. Většina lesů je intenzivně hospodářsky využívaná a převažují zde nepůvodní druhy jehličnanů (borovice, smrk). Z hlediska druhové rozmanitosti patří území mezi bohaté. Nacházejí se zde druhy vázané na lesní prostředí i na nelesní stanoviště. Původní vegetací byly luhy a olšiny (v údolní nivě Meredského potoka) a acidofilní doubravy v okolí údolní nivy. Krajinnou formu tvoří mozaika lesních a zemědělských ploch, jejichž poměr je přibližně 1:1. Lesozemědělské krajiny zahrnují menší vodní plochy, zastavěná území sídel a ostatní plochy. Ze zemědělských kultur převažují louky a pastviny a orná půda. Významnými útočišti jsou kromě zbytků přirozených lesů, prvky rozptýlené vegetace v krajině. Součástí lesozemědělské krajiny jsou dále liniové porosty (břehové porosty, porostlé meze, aleje podél cest apod.). Krajina má polootevřený charakter. c.5.2

Klimatické podmínky

Řešené území leží dle mapy klimatických oblastí ČSSR (Quitt, Geografický ústav ČSAV Brno, 1971) v mírně teplé oblasti B, klimatickém okrsku B3 – mírně teplý, mírně vlhký s mírnou zimou. Nejnižší teplota vzduchu je v lednu, během jarních měsíců poměrně rychle stoupá, maxima přicházejí v červenci. Podzimní pokles teplot je rovněž rychlý. Letních dnů je průměrně 47 za rok, mrazových 130-135 , ledových 30-35 a počet dnů se sněhovou pokrývkou je 39-49. Průměrná teplota během vegetačního období (4-6) je 13,6oC, vegetační období trvá přibližně 152 dní. Nejmenší srážky spadnou v lednu a únoru, srážkové maximum přichází zpravidla v červenci. Během vegetačního období spadne průměrně 353 mm srážek.

26

Převládající směry větrů v území jsou západních směrů, tedy severozápadní, západní a jihozápadní. c.5.3

Geomorfologické a geologické podmínky

Z hlediska geomorfologického členění se zkoumané území nachází v provincii Česká vysočina, v subprovincii Česko-moravská soustava, podsoustavě Brdská oblast, v celku Benešovské pahorkatiny. Charakter krajiny je z větší části lesozemědělský, zčásti čistě lesní. Zájmové území sídelního útvaru Čím, je morfologicky poměrně členitá oblast. Skalní podloží zájmového území je tvořeno jednak horninami staršího proterozoika Barrandienu, jednak paleozoickými vyvřelinami, které náleží ke Středočeskému plutonu. Horniny skalního podloží jsou překryty kvartérními pokryvy především fluviálního, eolického a deluviálního původu. Místy je původní terén upraven antropogenními navážkami. systém

Hercynský

subsystém

Hercynská pohoří

provincie

Česká vysočina

soustava (subprovincie)

Česko-moravská soustava

podsoustava (oblast)

Brdská oblast

celek

Benešovská pahorkatina

podcelek

Dobříšská pahorkatina

okrsek

Jílovská vrchovina

Svrchní proterozoikum Barrandienu je zastoupeno břidlicemi a drobami, které jsou na styku se Středočeským plutonem postiženy kontaktní metamorfózou za vzniku především rohovců. Svrchní proterozoikum se objevuje v okolí toku Kocáby. Skalní podloží rozhodující části zájmového území budují vyvřeliny Středočeského plutonu, kde dominují amfibolicko - biotitické, středně až hrubě zrnité granodiority sázavského typu. Místy se v granodioritech objevují mocnější žíly světlých, jemnozrnných aplitických žul. U vyvřelin Středočeského plutonu je typický výrazný zvětralinový obal charakteru hlinitých, středně až hrubě zrnitých písků (až drobnozrnných štěrčíků) s kulovitými balvany až bloky navětralé matečné horniny. Skalní podloží je zčásti překryto kvartérními uloženinami fluviálního a deluviálního původu. Fluviální sedimenty jsou reprezentovány holocénními náplavy Meredského potoka ve dně údolí. Zrnitostně se jedná v bazální části o zahliněné štěrkopísky s valouny, ve svrchní části jsou náplavy obecně jemnozrnnější (písčité hlíny s valouny). Spíše však je nutno počítat jak s vertikální, tak i horizontální proměnlivostí zrnitostní skladby náplavů. Mocnost náplavů lze odhadnou kolem 2m. Deluviální sedimenty tvoří především zvětraliny hornin skalního podkladu přemístěné na krátkou vzdálenost soliflukčními svahovými pohyby nebo příležitostnými splachy. Jedná se většinou o hlinitokamenité sutě a jílové hlíny. U ostřejších svahů se objevují i deluvia charakteru zahliněných sutí. Mocnost deluvií je většinou velmi nízká a jen zřídka přesahuje hranici 2 metrů. c.5.4

Hydrogeologické podmínky

Po stránce hydrologické spadá řešené území do povodí Střední Vltavy. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Vltava, která lemuje celou východní část řešeného území v úseku od 98,1 říčního kilometru po 100. kilometr. Vodní dílo Slapy má stanovené záplavové území Q100, zakreslené v grafické části. Povrchové vody z území odvádí Meredský potok, který je levostranným přítokem Vltavy. Do Vltavy se vlévá pod chatovou osadou Hrdlička. Potok byl začátkem 70. let 20. století regulován. Hydrologické číslo povodí 1-08-05-077 má rozlohu 18,74 km2. Hydrologickou síť doplňuje místní bezejmenný vodoteč - potok od Křížova do Čími a potok od Hesovny. Správcem Meredského potoka při průtoku obcí je SMS, od posledního objektu zástavby je potok ve správě Českých lesů oblastní správa toků Benešov.

27

V řešeném území se nachází tato další vodní díla ve správě obce: požární nádrž v obci vybudována v druhé polovině 60. let, vodní zdroje pro bývalou zemědělskou farmu (kravín) a 3 veřejné studny v obci. U zregulovaných částí vodních toků v území se předpokládá provedení revitalizace, tedy především upravení výškových poměrů v korytě zejména vložením stupňů a skluzů pro snížení podélného spádu, odstranění splavenin, úpravy na lichoběžníkovém tvaru regulovaného koryta a doplnění břehových porostů. Podrobné řešení revitalizace bude součástí komplexních pozemkových úprav. Z hlediska průtoku velkých vod v místních vodotečích se podle sdělení správce Meredského potoka (České lesy oblastní správa toků Benešov) neprojevují závady. Záplavové území Q100 není na Meredském potoce stanoveno. c.5.5

Navržené řešení

Koncepce řešení krajiny je založena na ochraně krajinného rázu, vymezení prvků ekologické stability, vymezení prvků ke zvýšení prostupnosti krajiny a doplnění interakčních prvků. Územní plán vymezuje plochy ÚSES a doplňuje interakční prvky – především aleje podél polních cest a doprovodné zeleně vodotečí a přípotočních niv. Stabilizace obrazu krajiny a ochrana krajinného rázu je zajištěna vymezením ploch nezastavěného území (zejména pak ploch přírodních a smíšených nezastavěného území s převažující funkcí přírodní) a stanovením podmínek jejich využití. Prostupnost krajiny je v řešeném území, s ohledem na reliéf krajiny a velký podíl lesních ploch, na velmi dobré úrovni, na zemědělské půdě převládá kultura trvalých travních porostů. Jednotlivé zemědělské pozemky jsou často odděleny mezemi a prvky s ekologicko stabilizační funkcí. Územní plán řeší obnovu účelových komunikací – vesměs jde o obnovu zaniklých či málo používaných historických polních cest, jejichž parcely jsou nadále zaneseny v katastru nemovitostí a jsou proto uvedeny v územním plánu jako stav. Kromě významu pro dopravní obsluhu území, zvýšení prostupnosti krajiny a využití rekreačního potenciálu turisticky atraktivní oblasti Středního Povltaví, má obnova a doplnění cestní sítě také významný dopad na ochranu zemědělské půdy proti vodní a větrné erozi. Aspekt protierozních opatření musí být promítnut do technického řešení cest – jejich odvodnění bude provedeno zatravněnými příkopy s výsadbami. Podrobné řešení krajiny včetně přesného vymezení cestní sítě a stanovení protierozních opatření s ohledem na majetkoprávní vztahy, bude zpřesněno v pozemkových úpravách. Krajina je v návrhu územního plánu členěna na následující plochy s rozdílným způsobem využití:  Plochy vodní a vodohospodářské - W : zahrnují vodní toky a plochy (pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití) v zastavěném i nezastavěném území. Jejich funkce v řešeném území je především ekologicko-stabilizační a estetická. Vodní toky jsou často součástí chráněných přírodních ploch, (ÚSES, evidované lokality ochrany přírody). Návrh vytváří podmínky pro jejich obnovu a ochranu formou stanovení podmínek pro jejich využívání. 

Plochy zemědělské - NZ : zemědělské pozemky s výjimkou prvků ÚSES



Plochy lesní - NL : zahrnují veškeré pozemky určené k plnění funkce lesa bez jejich další specifikace využití. Rozsáhlé lesní komplexy jsou rozloženy v jihozápadní části řešeného území v hřebeni táhnoucím se od Chotilska (Hora) přes Ostrý vrch a Spálený vrch k silnici do Křeničné, dále v prostoru Halousné a Na Belvederu a podle pobřeží Vltavy. Lesní plochy pokrývají 41 % plochy řešeného území.



Plochy přírodní - NP : plochy, kde se uplatňují formy ochrany přírody, vymezeny za účelem vytvoření podmínek pro ochranu přírody a krajiny. Tyto plochy jsou v řešeném území tvořeny v prvky územního systému ekologické stability a významnými krajinnými prvky (údolní niva).



Plochy smíšené nezastavěného území: zahrnují pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů - plochy doprovodné zeleně komunikací a vodních toků, plochy mimolesní zeleně, apod.

28

d)

o

Plochy smíšené nezastavěného území – přírodní, zemědělská - NSzp: zaujímají nejvýznamnější podíl ploch v nezastavěném území. Jsou funkčně nejednoznačné, prolíná se v nich přírodní funkce, kde je nutné respektovat požadavky ochrany přírody a funkce zemědělské prvovýroby plnící také mimoprodukční funkci.

o

Plochy smíšené nezastavěného území – přírodní, sportovní – NSps: v řešeném území jsou zastoupeny plochami pláží na březích Vltavy. Jedná se o plochy v nezastavěném území s předpokládaným využitím pro účely sportovní funkce v krajině s omezením staveb (dle § 18, odst. 5 stavebního zákona) např. pláže, kotviště.

o

Plochy smíšené nezastavěného území – s funkcí zemědělskou, agroturistickou – NSza: v řešeném území jsou zastoupeny plochami pro chov koní. Jedná se o plochy v nezastavěném území s předpokládaným využitím pro účely agroturistiku v krajině s omezením staveb (dle § 18, odst. 5 stavebního zákona).

Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu s informacemi, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, případně zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí nebylo požadováno.

e)

vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa

e.1

Zemědělský půdní fond

Zemědělský půdní fond je zastoupen cca na ploše 260 ha (42,1% rozlohy obce). Tvoří ho především orná půda - 155 ha (59,62 % ze ZPF), trvalé travní porosty, zastoupeny na 85 ha (32,7 % ze ZPF), zahrady - 18 ha a ovocné sady - 2 ha. Druhy pozemků (údaje k roku 2007) Celková výměra pozemku (ha)

618

Podíly ploch (%)

Orná půda (ha)

155

Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)

Zahrady (ha)

19

Ovocné sady (ha)

2

Trvalé trávní porosty (ha)

85

Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské 32,7 půdy (%)

Zemědělská půda (ha)

260

Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%)

42,1

Lesní půda (ha)

254

Podíl lesů z celkové výměry (%)

41,1

Vodní plochy (ha)

37

Podíl vodních ploch z celkové výměry (%)

6

Zastavěné plochy (ha)

8

Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové 10,7 výměry (%)

Ostatní plochy (ha)

58

29

59,62

Zdroj: Český statistický úřad

Charakteristika klimatických podmínek je uvedena v kapitole d 1.2.

e.2

Bonitované půdně ekologické jednotky

BPEJ jsou výchozím podkladem pro ochranu půdního fondu při územně plánovací činnosti. Kód BPEJ se skládá z kódu klimatického regionu (číslo na první pozici), kódu hlavní půdní jednotky (následující 2 číslice) a označení vedlejší půdní jednotky (poslední 2 číslice). Stupeň ochrany ZPF v řešeném území je vysoký (II. třída), zbytek spadá pod III. a V., částečně také pod IV. třídu ochrany. V řešeném území jsou evidovány následující bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ): Druhy půd v řešeném území Třída ochrany I. II. III. IV. V.

Zastoupení BPEJ Nevyskytuje se 5.26.01 5.29.14 5.26.51 5.29.54

5.26.11 5.50.01

5.29.01

5.39.29

5.68.11

5.29.11

Základní charakteristiky půd v řešeném území: II. třída ochrany: 

5.26.01 Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy, středně těžké, na rovinatých plochách, hluboké až středně hluboké se slabou skeletovitostí 5.26.11 Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy, středně těžké, v mírném spádu 5.29.01 Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na rulách, žulách a svorech, středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité s dobrými vláhovými poměry na rovině, hluboké bez skeletovitosti 5.29.11 Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na rulách, žulách a svorech, středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité s dobrými vláhovými poměry, hluboké bez skeletovitosti na mírném svahu

  

III. třída ochrany: 

5.29.14 Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy, středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité s dobrými vláhovými poměry na rovině, mělké se slabou skeletovitostí 4.50.01 Hnědé půdy oglejené na různých horninách, hlavně žulách a rulách, rovinaté, hloubka stř. až hluboká, skeletovitost slabá.



IV. třída ochrany: 

5.26.51 Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy, středně těžké, v středním svahu

V. třída ochrany:   

5.29.54 Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně, středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité s dobrými vláhovými poměry na na středním svahu, mělké se slabou skeletovitostí 5.39.29 Půdy nevyvinuté na všech horninách s mělkou humusovou vrstvou na málo zvětralé skále, výsušné na mírném svahu 5.68.11 Glejová půda zrašeliněná, středně těžká až velmi těžká, úzká deprese, hluboké bez skeletovitosti na mírném svahu

30

e.3

Důsledky navrženého řešení na ZPF

Vzhledem ke skutečnosti, že návrh územního plánu přejímá z větší části zastavitelné plochy, již vymezené schváleným územním plánem a jen doplňuje zastavitelné území, nedojde návrhem územního plánu k velkým záborům ZPF. V řešeném území se vyskytují půdy s vysokým produkčním potenciálem - II. třídy ochrany. Tyto půdy se rovněž vyskytují (vyjma severní části sídla) v přímé návaznosti na zastavěné území Čími. Vzhledem k tomuto faktu, bude plošný rozvoj sídla nárokovat i zábory takových kvalitních půd. Část návrhových lokalit je tedy situována na kvalitnějších půdách (mimo lokalit pro bydlení Z1, Z2, Z6 a Z13 a lokality určené pro agroturistiku Z7 a Z11). Rozvojové lokality v Čími jsou situovány v enklávě zastavěného území ve střední části sídla, v rozšíření zastavitelných výrobních ploch na západním okraji sídla, v zarovnání zastavěného území na jižním okraji a v prodloužení podél stávajících komunikací na východním okraji Čími. Půdy II., III., IV. a V. tříd ochrany jsou vyznačeny v grafické části odůvodnění. Návrhem ÚP nedochází ve vztahu k příslušnému dílčímu povodí k ovlivnění odtokových poměrů v území (např. převodem dešťových vod z jednoho dílčího povodí do druhého). Všechny lokality jsou v jednom dílčím povodí. Charakteristika hydrologických podmínek je uvedena v kapitole c 2.6.

e.4

Přehled odnětí půdního fondu

e.4.1

Předpokládané zábory ZPF Zábory nových ploch představují tyto dílčí lokality:

31

Přehled odnětí půdního fondu ÚP Čím Číslo lokality

Úhrnná výměra lokality v ha Návrh funkčního využití lokality

Celkem

V zastav. Území

Výměra zemědělské půdy v lokalitě podle kultury v ha

Vně zastav. území

Z1

smíš. venkovské

0,39

-

0,39

Z2

smíš. venkovské

0,42

-

0,42

Z3

veřejná prostr.

0,10

-

0,10

Z4 Z5

výroba fotov.el. výroba fotov.el.

1,59 2,88

-

1,59 2,88

Z6

smíš. venkovské

1,71

-

1,71

Z7

výroba – agroturistika techn. infrastr.

Z toho v území BPEJ

Třída ochrany

Druh pozemku

Celkem

zastavěné

ZASTAVITELNÉ PLOCHY 5.29.14 III. t.t.p. orná 5.29.14 III. t.t.p. orná 5.29.14 III. t.t.p. orná 5.26.01 II. orná 5.29.01 II. orná 5.26.01 II. orná 5.29.14 III. t.t.p. 5.50.01 III. t.t.p. ostatní

0,08 0,31 0,34 0,08 0,06 0,04 1,59 2,44 0,44 1,05 0,58 -

-

nezastavěné

Výměra nezeměděl -ských pozemků

-

0,08 0,31 0,34 0,08 0,06 0,04 1,59 2,44 0,44 1,05 0,58 -

0,08

0,12

-

0,12

5.29.54

V.

orná

0,12

-

0,12

-

0,28

-

0,28

5.29.01 5.50.01

II. III.

t.t.p. t.t.p.

0,12 0,16

-

0,12 0,16

-

0,08

-

0,08

5.29.14

III.

orná

0,03

-

0,03

-

1,93 1,73

-

1,93 1,73

5.26.14 5.26.11 5.26.11

III. II. II.

orná orná orná ostatní

0,05 1,93 1,67 -

-

0,05 1,93 1,67 -

0,06

0,16

-

0,16

5.29.54

V.

orná

0,08

-

0,08

-

5.29.11

II.

orná

Z12 techn. infrastr. Z13 smíš. venkovské Z14 smíš. venkovské

0,04 0,95 1,19

-

0,04 0,95 1,19

Z15 Z16

0,08 0,08

-

0,08 0,08

5.29.14 5.29.14 5.29.01 5.29.14 5.29.14

III. III. II. III. III.

orná orná orná orná orná

0,08 0,04 0,95 0,10 1,09 0,08 0,08

-

0,08 0,04 0,95 0,10 1,09 0,08 0,08

-

Z8 Z9

výroba – agroturistika

Z10a smíš. venkovské Z10b smíš. venkovské

Z11

výroba – agroturistika

zeleň - přírodní zeleň - přírodní

Poznámka

I.etapa I.etapa

I.etapa

I.etapa II. etapa

III. etapa III. etapa III. etapa III. etapa

P1

veřejná prostr.

0,09

0,09

-

-

PLOCHY PŘESTAVBY ostatní

-

-

-

0,09

13,59

0

13,59

0,23

CELKOVÝ ZÁBOR Σ

13,82

0,09

13,73

-

-

-

Celková plocha záboru prvků Územního systému ekologické stability tvoří 5,54 ha pozemků zemědělského půdního fondu.

Pozemkové úpravy V řešeném území nebyly komplexní pozemkové úpravy realizovány ani započaty. e.4.2

Opatření k zajištění ekologické stability

Územním plánem jsou vymezeny prvky systému ekologické stability, které jsou v řešeném území zastoupeny prvky regionálního a lokálního charakteru. Jedná se převážně o lesní společenstva na lesních pozemcích, břehové partie vodních toků a další prvky zeleně liniového charakteru. Zábor zemědělské půdy se předpokládá pouze u některých prvků ÚSES. Jedná se především o doplnění stávajících částečně funkčních biocenter a biokoridorů, zejména ve formě doplnění břehové zeleně vodních toků, doprovodné liniové zeleně cest, podél nichž jsou prvky ÚSES vedeny. Plocha záboru pro prvky ÚSES je 5,54 ha zemědělských půd převážně nižší kvality. e.4.3

Investice do půdy

V řešeném území se nacházejí odvodněné zemědělské pozemky. Meliorační zařízení je částečně funkční a ve většině případů není využíváno. Při realizaci zástavby je nutno zachovat funkčnost odvodňovacích zařízení. e.4.4

Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám

Návrh vychází z možností řešeného území daných stávající urbanistickou strukturou zastavěného území, limity využití území, terénními podmínkami a výhledovými předpoklady obce pro další rozvoj. V rámci návrhu územního plánu bylo zhodnoceno účelné využití zastavěného území. V zastavěném území obce Čím se nachází stále velké množství volných parcel připravených pro budoucí výstavbu. Návrh přejímá a upravuje již schválené rozvojové plochy z platné územně plánovací dokumentace (plochy, ve kterých ještě nebyla vydána územní rozhodnutí na umístění RD, komunikace, inž. sítí atd., proto mají statut návrhových ploch) a zastavěné území doplňuje a rozšiřuje pouze dvěmi lokalitami menšího rozsahu. Rozsah zastavitelných ploch, přejatých z platného ÚP i nově vymezených, odpovídá předpokládanému demografickému vývoji obce v návrhovém období. Obec Čím nabízí potenciálním obyvatelům velmi atraktivní prostředí s přírodním zázemím rekreační oblasti v denní dojížďkové vzdálenosti od Dobříše (17 km), Příbrami (37 km) a Prahy (42 km). Většina rozvojových lokalit situovaných mimo zastavěné území je vymezena pro smíšenou obytnou zástavbu venkovského charakteru a pro rozšíření podnikatelských aktivit formou ploch výroby a skladování (ať už fotovoltaika či agroturistika). Při urbanistickém návrhu bylo upřednostněno lokalizování převážné části zastavitelných ploch na půdy nižších tříd ochrany. Avšak vzhledem k dominantnímu zastoupení cenných půd II. třídy v polohách navazujících na zastavěné území, musely být některé urbanisticky vhodné rozvojové lokality situovány také na půdy s II. třídou ochrany. Návrh ÚP přitom vychází z možností řešeného území - tj. struktury zastavěného území, limit využití území (ochranná pásma venkovního vedení el. energie), terénních podmínek, dostupnosti dopravní a technické infrastruktury a sociálněekonomických předpokladů obce pro další rozvoj. Zábor ZPF je lokalizován výhradně v návaznosti na zastavěné území, nejsou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování. Důsledky navrženého řešení na ZPF jsou vyhodnoceny podle zák.č.334/92 Sb. a vyhl. 13/94 Sb. v platném znění.

e.5

Pozemky určené k plnění funkce lesa

Lesní plochy se nacházejí na 142 parcelách na ploše 254 ha, což představuje 41 % celkové výměry obce. Rozsáhlé lesní komplexy jsou rozloženy v jihozápadní části řešeného území v hřebeni táhnoucím se od Chotilska (Hora) přes Ostrý vrch a Spálený vrch k silnici do Křeničné, dále v prostoru Halousné a Na Belvederu a podle pobřeží Vltavy. Jejich významnou část tvoří prvky nadregionálního, regionálního a lokálního systému ekologické stability. Lesy jsou zařazeny do kategorie lesů hospodářských, ochranných a lesů zvláštního určení. Lesy ochranné jsou situovány především na silně svažitém terénu vltavských břehů.

34

Stav lesních biocenóz a původní vegetace Lesy v katastrálním území mají věkovou skladbu velmi rozmanitou. Vyskytují se zde nově vysazené, jednoleté porosty až porosty dosahující stáří 125 let. Původní vegetací podle geobotanické mapy ČR byly luhy a olšiny v údolní nivě Meredského potoka a acidofilní doubravy v okolí údolní nivy. Společenstva luhů a olšin ( Alno-Ulmion, Alnion glutinosae ) zahrnují fytocenózy lesů listnatých, popř. jehličnato-listnatých s převahou listnáčů a jejich křovitá vývojová stadia, osidlující čtvrtohorní náplavy potoků a řek, pravidelně nebo občas zaplavované vystupující spodní vodou. Ve složení stromového patra se podílí zvláště topol černý (Populus nigra), dub letní (Quercus robur) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V křovitém patru je vysoká účast bezu černého (Sambucus nigra) a střemchy hroznové (Padus racemosa). Fyziognomii bylinného krytu určují hygrofilní a nitrofilní prvky: bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris), svízel přítula (Galium aparine), v prosvětlených prostorech kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a další. Regulační práce podmiňující silné omezení nebo vyloučení záplav způsobily postupné vystřídání fytocenóz topolových doubrav společenstvy jilmových doubrav. Společenstva acidofilních doubrav (Quercion robori-petraeae) mají subatlantský až atlantský charakter. Pod nadrostem z dubu zimního (Quercus petraea) a dubu letního (Quercus robur) bývají soustředěny tyto druhy: černýš luční, kručinka barvířská, rozrazil lékařský, považované za druhy lokálně význačné. K nim více méně konstantně přistupuje metlice křivolaká, kostřava ovčí, ostřice kulkonosná, bika bělavá, borůvka a nemnoho dalších. Zpravidla bývají uvedení a acidofilní průvodci převážnou součástí podrostu. Častý facielní vývoj v bylinném patře (facie tvoří černýš, konvalinka, ostružníky ,borůvka ap.) je známkou druhotného porušení vyváženého stavu původních porostů. Křovité patro z odpovídajících dřevin je ve srovnání s jinými doubravami chudé. Vedle dubu, popř. i lípy malolisté sestává z jeřábu, osiky, břízy. Charakter území je dán především údolní depresí místní vodoteče. V kategorii dřevin rostoucích mimo les převažuje doprovodná zeleň vodotečí ve skladbě dřevin: olše, vrby, topoly s menším podílem jasanů s introdukovaným trnovníkem a jírovcem maďálem, v pahorcích smíšené porosty dubohabrové s břízou, borovicí a modřínem. Zeleň individuální zástavby je tvořena převážně ovocnými stromy a vysazenými introdukovanými jehličnatými stromy. Dřeviny v řešeném území, které řadíme do kategorie "Dřeviny rostoucí mimo les", jsou chráněny podle zákona České národní rady č.114/92 Sb., O ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/92 Sb. Původní vegetace je zčásti nahrazena borovými a smrkovými lesy. Z tohoto hlediska bude nutné skladbu v budoucnu upravit ve prospěch listnáčů. V druhové skladbě převažuje borovice (tvoří průměrně 65%). Následuje smrk (průměrně asi 15%) a dále po deseti procentech má dub a společně buk a habr. Zbývajících 10% tvoří ostatní naše běžné dřeviny. Při posuzování lesních porostů jako nejstabilnějších prvků krajiny je nutno vycházet z přirozené dřevinné skladby a druhové diferenciace s ohledem na stanovištní podmínky. Dále je to vyspělost lesních společenstev, vertikální a horizontální členění porostů a celkový zdravotní stav lesa (imise, hniloba, kůrovec a pod.) Navrhovaná opatření Územním plánem není navržena žádná zastavitelná plocha ani veřejně prospěšná stavba na pozemcích určených k plnění funkce lesa. Zábory PUPFL nejsou v návrhu územního plánu navrženy. V návrhu územního plánu není nově navrhováno ani zalesnění, ekostabilizační přínos by však měla mít realizace navrhovaných prvků ÚSES. Pásmo 50 m od hranice lesa zasahuje do zastavěného území. Stavby v tomto pásmu podléhají souhlasu státní správy lesů (dle zák. 289/1995 Sb.,§ 14 odst. 2).

35

f) f.1

Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Obsah návrhu ÚP Čím

Textová část…………………………………………………………………

32 stran

Obsah grafické části ÚP: 1. Výkres základního členění území 2. Hlavní výkres 3. Výkres veřejně prospěšných staveb 4. Výkres pořadí změn v území

f.2

Obsah odůvodnění ÚP Čím

Textová část………………………………………………………………… Obsah grafické části odůvodnění ÚP: 1. Koordinační výkres 2. Výkres širších vztahů 3. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

36

36 stran