Odbor dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje

Zpracovatel:

Odbor dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje původní zpracování I. aktualizace II. aktualizace III. aktualizace IV. aktualizace V. aktualizace VI. aktualizace VII. aktualizace VIII. aktualizace IX. aktualizace

KVĚTEN DUBEN BŘEZEN BŘEZEN BŘEZEN ÚNOR BŘEZEN ÚNOR BŘEZEN ÚNOR

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje (aktualizace 2011)

PATŘÍ VŠEM ZASTUPITELŮM LIBERECKÉHO KRAJE, KTEŘÍ PROJEVUJÍ VELKÝ ZÁJEM O PROBLEMATIKU DOPRAVY A PODPORUJÍ KROKY VEDOUCÍ K REALIZACI TAKOVÝCH ZMĚN V OBLASTI DOPRAVY, KTERÉ VEDOU KE ZKVALITŇOVÁNÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY A DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI LIBERECKÉHO KRAJE.

PODĚKOVÁNÍ

VEŠKERÉ

PODNĚTY A PŘÍPADNÉ PŘIPOMÍNKY PRO DALŠÍ AKTUALIZOVANÉ VYDÁNÍ BUDOU SHROMAŽĎOVÁNY V PRŮBĚHU CELÉHO ROKU 2011 NA E-MAILOVÉ ADRESE [email protected].

© LIBERECKÝ KRAJ, ÚNOR 2011

2 / 228


OBSAH 1.

Úvod .................................................................................................... 15

1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.2.4

Změny vyplývající ze vstupu České republiky do Schengenského prostoru ......... 19 Propustnost státních hranic na území Libereckého kraje po vstupu České republiky do Schengenského prostoru...................................................................20 Možnost znovuzavedení ochrany státních hranic.................................................. 21 Závěrečné shrnutí problematiky přeshraničních spojení ......................................22

2.1

Analýza silniční dopravy na území Libereckého kraje.................................24

1.1 1.2

2.

2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4

2.1.4.1

SWOT analýza jednotlivých problémových oblastí......................................16 Hraniční přechody a Schengenský prostor ..................................................19

Silniční doprava a silniční hospodářství..............................................24 Registr vozidel v Libereckém kraji.........................................................................24 Registr řidičů v Libereckém kraji...........................................................................27 Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích v Libereckém kraji.......................................................................... 31 BESIP .....................................................................................................................36

Pozemní komunikace....................................................................................................................... 37

2.1.4.1.1 Nehodovost v Libereckém kraji ....................................................................................................................... 37 2.1.4.1.2 Místa častých dopravních nehod na silnicích v Libereckém kraji ....................................................................... 40

2.1.4.2

Lidský činitel................................................................................................................................... 41

2.1.4.2.1 2.1.4.2.2 2.1.4.2.3 2.1.4.2.4

Dětská dopravní hřiště v Libereckém kraji...................................................................................................... 41 Dopravní výchova v Libereckém kraji formou systematického výcviku na dětských dopravních hřištích.............. 42 Dopravní soutěž mladých cyklistů v Libereckém kraji...................................................................................... 43 Dopravní soutěže vyhlašované Libereckým krajem ........................................................................................... 44

2.1.5 2.1.6

Silniční motorová doprava......................................................................................57 Zajišťování dopravní obslužnosti Libereckého kraje ............................................ 71

2.1.4.3 2.1.4.4 2.1.4.5 2.1.4.6 2.1.6.1

Aktivity v oblasti BESIP................................................................................................................ 46 Grantový fond v oblasti BESIP ....................................................................................................... 49 Přímá podpora technických zařízení ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích ...... 54 Shrnutí kapitoly BESIP.................................................................................................................. 57 Veřejná linková autobusová doprava................................................................................................ 72

2.1.6.1.1 2.1.6.1.2 2.1.6.1.3 2.1.6.1.4

Příprava jízdních řádů..................................................................................................................................... 79 Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje ................................................................................................ 82 Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje - KORID LK, spol. s r. o. ...................................................... 84 Žákovské jízdné.............................................................................................................................................. 85

2.1.7 2.1.8

Hipoturistika a hipostezky .....................................................................................90 Cyklistická doprava ................................................................................................ 91

2.1.6.2 2.1.6.3 2.1.6.4 2.1.8.1 2.1.8.2 2.1.8.3 2.1.8.4 2.1.8.5 2.1.8.6 2.1.8.7

Městská autobusová doprava............................................................................................................ 86 Taxislužba...................................................................................................................................... 89 Zvláštní linková autobusová doprava................................................................................................ 90 Aktivity v oblasti cyklistické dopravy v Libereckém kraji ................................................................. 91 Základní dělení cyklistických tras..................................................................................................... 92 Mezinárodní cyklokoridory v Libereckém kraji ................................................................................ 95 Nadregionální cyklokoridory v Libereckém kraji .............................................................................. 96 Regionální cyklokoridory v Libereckém kraji.................................................................................... 96 Dopravní cyklokoridory pro bezpečné a nízkoenergetické propojení sídelních útvarů ........................... 97 Grantový fond v oblasti rozvoje cyklodopravy .................................................................................... 97

3 / 228


2.1.8.8 2.1.8.9

Přeprava kol na linkách dopravní obslužnosti Libereckého kraje ...................................................... 99 Shrnutí kapitoly cyklistická doprava ..............................................................................................102

2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5 2.2.6 2.2.7 2.2.8 2.2.9 2.2.10 2.2.11

Majetková správa krajských silnic II. a III. třídy................................................. 106 Zimní údržba silnic v Libereckém kraji............................................................... 107 Vážení silničních vozidel...................................................................................... 109 Přehled údajů o státní silniční síti .........................................................................110 Intenzita silniční dopravy......................................................................................112 Stávající síť silnic, mostů, podjezdů a železničních přejezdů ..............................115 Stávající stavební stav silnic a mostů ....................................................................118 Stávající dopravně technický stav silnic ............................................................... 124 Výhledová kategorizace silniční sítě .................................................................... 125 Rekonstrukce a opravy na krajských silnicích II. a III. třídy .............................. 126 Škody na silnicích v Libereckém kraji po povodních .......................................... 135

2.2

3.

3.1 3.2 3.3

3.3.1 3.3.2 3.3.3

Analýza silničního hospodářství Libereckého kraje................................... 104

Železniční doprava............................................................................ 136

Kategorizace železničních tratí v Libereckém kraji ................................... 138 Základní pojmy ........................................................................................... 139 Železniční doprava v Libereckém kraji ...................................................... 140

3.3.4 3.3.5 3.3.6 3.3.7

Dálková osobní doprava ........................................................................................141 Regionální osobní doprava................................................................................... 143 Vozový park Českých drah a.s. nasazovaný v dálkové a regionální dopravě na území Libereckého kraje ................................................................................. 144 Celostátní tratě na území Libereckého kraje ....................................................... 147 Regionální tratě na území Libereckého kraje ...................................................... 162 Průměrný denní počet prodaných jízdenek v obcích s rozšířenou působností... 176 Objekty železniční infrastruktury na území Libereckého kraje ...........................181

4.

Letecká doprava ................................................................................ 195

3.4 4.1

4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5 4.1.6 4.1.7 4.1.8 4.1.9

4.2 4.3 4.4

5.

5.1 5.2

6.

Shrnutí kapitoly železniční doprava ........................................................... 193 Základní pojmy ........................................................................................... 195 Veřejné letiště ....................................................................................................... 195 Neveřejné letiště ................................................................................................... 196 Vnitrostátní letiště ................................................................................................ 196 Mezinárodní letiště............................................................................................... 196 Řízené letiště ........................................................................................................ 196 Letiště AFIS.......................................................................................................... 197 Neobsazené letiště................................................................................................ 197 Provoz letiště ........................................................................................................ 197 Využitelnost letiště ............................................................................................... 198

Letiště v Libereckém kraji .......................................................................... 199 Významná letiště v okolí Libereckého kraje ..............................................206 Shrnutí kapitoly letecká doprava ................................................................ 210

Ostatní druhy dopravy....................................................................... 211

Lanová doprava........................................................................................... 211 Lodní doprava ............................................................................................. 212

Závěr.................................................................................................. 214

4 / 228


SEZNAM MAP Mapa č. 1: Dopravní síť - silnice, železnice a letiště v Libereckém kraji.............................................. 15 Mapa č. 2: Působnost dopravních úřadů v Libereckém kraji, provozy a střediska KSS LK............. 15 Mapa č. 3: Smrtelné nehody na území Libereckého kraje v roce 2010 ................................................ 39 Mapa č. 4: Přehled úseků s nejvyšším počtem nehod v Libereckém kraji v roce 2010 ..................... 40 Mapa č. 5: Opakující se hm úseky s výskytem počtu nehod 4 a více v Libereckém kraji v letech 2009 a 2010 ............................................................................................................... 41 Mapa č. 6: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2010 - výběr ze zavinění....................... 41 Mapa č. 7: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2010 - nedání přednosti v jízdě ........... 41 Mapa č. 8: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2010 - smyk ............................................ 41 Mapa č. 9: Spádovost základních škol v Libereckém kraji na dětská dopravní hřiště........................ 42 Mapa č. 10: Rozložení tras autobusových linek dle dopravců VLAD na silniční síti Libereckého kraje v roce 2011 .............................................................................................. 72 Mapa č. 11: Urbanizované území mimo dostupnost 1 km od autobusových zastávek nebo železničních stanic na území Libereckého kraje - analýza stavu 2011 .................. 72 Mapa č. 12: Rozložení počtu autobusových spojů v zastávkách na území Libereckého kraje, mimo MHD - průměrná středa za únor 2011 .................................................................... 72 Mapa č. 13: Rozložení počtu autobusových spojů v zastávkách na území Libereckého kraje, včetně příměstské MHD - průměrná středa za únor 2011 ............................................... 72 Mapa č. 14: Tarifní zóny Integrovaného systému dopravní obslužnosti Libereckého kraje............. 84 Mapa č. 15: Schéma sítě mezinárodních a nadregionálních cyklokoridorů v Libereckém kraji........ 92 Mapa č. 16: Pilotní kostra cyklodopravy v Libereckém kraji ................................................................. 92 Mapa č. 17: Schéma rozložení nadmořských výšek ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji.......................................................................................................................................... 104 Mapa č. 18: Reliéf terénu ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji............................................. 104 Mapa č. 19: Majetkoprávní operace na silniční síti v Libereckém kraji v letech 2003 až 2007 ....... 107 Mapa č. 20: Majetkoprávní operace na silniční síti v Libereckém kraji v roce 2008 ........................ 107 Mapa č. 21: Majetkoprávní operace na silniční síti v Libereckém kraji v roce 2009 ........................ 107 Mapa č. 22: Majetkoprávní operace na silniční síti v Libereckém kraji v roce 2010 ........................ 107 Mapa č. 23: Zimní údržba silnic v Libereckém kraji dle technologie na rok 2010/2011 ................ 108 Mapa č. 24: Zimní údržba silnic v Libereckém kraji dle pořadí důležitosti na rok 2010/2011 ...... 108 Mapa č. 25: Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti Libereckého kraje (rok 2005)....... 115 Mapa č. 26: Výsledky sčítání dopravy - Česká Lípa (rok 2005) ........................................................... 115 Mapa č. 27: Výsledky sčítání dopravy - Jablonec nad Nisou (rok 2005) ............................................ 115 Mapa č. 28: Výsledky sčítání dopravy - Liberec (rok 2005) ................................................................. 115 Mapa č. 29: Výsledky sčítání dopravy - Semily (rok 2005) ................................................................... 115 Mapa č. 30: Výsledky sčítání dopravy - Turnov (rok 2005) ................................................................. 115 Mapa č. 31: Stav povrchu vozovek silnic v Libereckém kraji po opravách v roce 2010 ................. 119 Mapa č. 32: Výstavba na státní silniční síti - Českolipsko .................................................................... 125 Mapa č. 33: Výstavba na státní silniční síti - Liberecko ........................................................................ 125 Mapa č. 34: Výstavba na státní silniční síti - Jablonecko, Semilsko .................................................... 125 Mapa č. 35: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007, 2008, 2009 a 2010 - Českolipsko............................................................................................................. 134 Mapa č. 36: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007, 2008, 2009 a 2010 - Liberecko ................................................................................................................ 134 Mapa č. 37: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007, 2008, 2009 a 2010 - Jablonecko, Semilsko ............................................................................................ 134

5 / 228


Mapa č. 38: Dopravní síť – poškození po bleskových povodních 8/2010, Českolipsko................ 135 Mapa č. 39: Dopravní síť – poškození po bleskových povodních 8/2010, Liberecko ................... 135 Mapa č. 40: Železniční tratě v Libereckém kraji .................................................................................... 139 Mapa č. 41: Obsluha území Libereckého kraje železničními zastávkami........................................... 140 Mapa č. 42: Počet vlakových spojů na jednotlivých železničních tratích v Libereckém kraji v průměrný pracovní den - JŘ 2010/2011 ........................................................................ 147 Mapa č. 43: Průměrná frekvence cestujících (nástup + výstup) na zastávkách ČD v Libereckém kraji v průměrný pracovní den - JŘ 2009/2010 ...................................... 147

6 / 228


SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Fotodokumentace k akcím podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích realizovaných v roce 2006 ......... 50 Příloha č. 2: Fotodokumentace k akcím podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích realizovaných v roce 2007 ......... 51 Příloha č. 3: Fotodokumentace k akcím podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích realizovaných v roce 2008 ......... 52 Příloha č. 4: Fotodokumentace k akcím podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích realizovaných v roce 2009 ......... 53 Příloha č. 5: Fotodokumentace k akcím podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích realizovaných v roce 2010 ......... 54 Příloha č. 6: Fotodokumentace k projektům přímé podpory ke zklidnění dopravy v obcích - instalace informativních měřičů rychlosti v roce 2009 ................................................. 57 Příloha č. 7: Přehled počtu přepravených cestujících na území Libereckého kraje v typický den roku (dle prodaných jízdenek) na vybraných linkách osobní dopravy provozovaných na základě licence udělené Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem dopravy ................................................................................................................. 72 Příloha č. 8: Přehled licencí vydaných Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem dopravy, k provozování veřejné vnitrostátní linkové osobní dopravy na území Libereckého kraje platných v roce 2010................................................................................................... 73 Příloha č. 9: Přehled licencí odejmutých Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem dopravy, na základě žádostí dopravců v roce 2010 ......................................................... 73 Příloha č. 10: Přehled linek veřejné linkové osobní dopravy provozovaných na území Libereckého kraje v roce 2010 ........................................................................................ 73 Příloha č. 11: Zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje - podle obcí, rok 2011................... 73 Příloha č. 12: Přehled zvláštní linkové dopravy na území Libereckého kraje provozované v roce 2010 na základě platných udělených licencí ...................................................... 90 Příloha č. 13: Schéma s vyznačením jednotlivých dopravců železniční dopravy v ČR.................... 136 Příloha č. 14: Organizační struktura Českých drah, a. s. (platná od 1.1.2011) .................................. 136 Příloha č. 15: Tranzitní železniční koridory v ČR.................................................................................. 140 Příloha č. 16: Vozební ramena dálkové osobní dopravy v Libereckém kraji .................................... 142 Příloha č. 17: Vozební ramena regionální osobní dopravy v Libereckém kraji................................. 143

7 / 228


SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Přeshraniční silniční spojení na území Libereckého kraje k 31.12.2010....................... 21 Tabulka č. 2: Silniční hraniční přechody na území Libereckého kraje v případě znovuzavedení ochrany státních hranic........................................................................................................ 22 Tabulka č. 3: Počet vozidel v Libereckém kraji v roce 2010.................................................................. 24 Tabulka č. 4: Porovnání celkového počtu vozidel v Libereckém kraji a v České republice v letech 2006 až 2010........................................................................................................... 25 Tabulka č. 5: Porovnání motorizace v Libereckém kraji a v České republice v letech 2006 až 2010.......................................................................................................................... 25 Tabulka č. 6: Porovnání automobilizace v Libereckém kraji a v České republice v letech 2006 až 2010.......................................................................................................................... 26 Tabulka č. 7: Stanice technické kontroly v Libereckém kraji k 31.12.2010 ......................................... 26 Tabulka č. 8: Počet vyzkoušených žadatelů o řidičské oprávnění v Libereckém kraji v letech 2003 až 2010........................................................................................................... 27 Tabulka č. 9: Počet žadatelů o řidičské oprávnění v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010.......... 28 Tabulka č. 10: Počet obyvatel v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010 ............................................ 29 Tabulka č. 11: Počet řidičů v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010................................................. 29 Tabulka č. 12: Školící střediska zdokonalování odborné způsobilosti řidičů v Libereckém kraji k 31.12.2010 ....................................................................................................................... 30 Tabulka č. 13: Dopravní přestupky řešené v Libereckém kraji v letech 2006 až 2010 ...................... 32 Tabulka č. 14: Dopravní přestupky řešené obecními úřady obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji v roce 2010 ....................................................................................... 33 Tabulka č. 15: Pokuty uložené za dopravní přestupky v jednotlivých obcích s rozšířenou působností v Libereckém kraji v roce 2010 .................................................................. 34 Tabulka č. 16: Počet bodovaných řidičů v registru řidičů podle jednotlivých krajů k 31.12.2010 ... 35 Tabulka č. 17: Počet bodovaných řidičů v registru řidičů podle jednotlivých úřadů obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji k 31.12.2010.......................................... 35 Tabulka č. 18: Porovnání počtu dopravních nehod v Libereckém kraji v letech 2001 až 2010 ....... 37 Tabulka č. 19: Porovnání počtu zraněných osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2001 až 2010........................................................................................................ 38 Tabulka č. 20: Porovnání počtu usmrcených osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2001 až 2010........................................................................................................ 39 Tabulka č. 21: Dětská dopravní hřiště v Libereckém kraji..................................................................... 42 Tabulka č. 22: Výsledky krajského kola dopravní soutěže mladých cyklistů v letech 2003 až 2010........................................................................................................ 44 Tabulka č. 23: Soutěž pro děti s tematikou BESIP vyhlašovaná Libereckým krajem - „O pohár hejtmana Libereckého kraje“........................................................................................... 45 Tabulka č. 24: Soutěž pro děti s tematikou BESIP vyhlašovaná Libereckým krajem - „O kolo“... 45 Tabulka č. 25: Přehled akcí podpořených z Programu podpory zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích vyhlášeného v roce 2006 .............................................. 49 Tabulka č. 26: Přehled akcí podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích vyhlášeného v roce 2007 .............................. 50 Tabulka č. 27: Přehled akcí podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích vyhlášeného v roce 2008 .............................. 51 Tabulka č. 28: Přehled akcí podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích vyhlášeného v roce 2009 .............................. 52

8 / 228


Tabulka č. 29: Přehled akcí podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích vyhlášeného v roce 2010 .............................. 53 Tabulka č. 30: Přehled projektů přímé podpory technických zařízení ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v Libereckém kraji v roce 2009 ................... 54 Tabulka č. 31: Přehled projektů přímé podpory technických zařízení ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v Libereckém kraji v roce 2010 ................... 55 Tabulka č. 32: Přehled projektů přímé podpory ke zklidnění dopravy v obcích formou instalace informativních měřičů rychlosti spolufinancovaných z rozpočtu Libereckého kraje v roce 2009 ............................................................................................................... 56 Tabulka č. 33: Celkové počty podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní a osobní v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010...................................................................... 58 Tabulka č. 34: Počty podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010........................................................................................................ 59 Tabulka č. 35: Počty podnikatelů v silniční motorové dopravě osobní v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010........................................................................................................ 60 Tabulka č. 36: Počty provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě nákladní v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010...................................................................... 61 Tabulka č. 37: Počty provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě osobní v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010...................................................................... 61 Tabulka č. 38: Přehled dokumentů, které Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, vydal pro příslušné živnostenské úřady nebo pro podnikatele v SMD v letech 2008 až 2010........................................................................................................ 63 Tabulka č. 39: Výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě provedený pracovníky jednotlivých krajských úřadů v letech 2008 až 2010 .................................................... 64 Tabulka č. 40: Výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě provedený pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje v letech 2008 až 2010......................................... 66 Tabulka č. 41: Počet kontrolovaných vozidel a záznamů při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě provedeného Policií ČR a celními úřady v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010........................................................................................................ 67 Tabulka č. 42: Přehled vybraných kaucí v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010........................... 68 Tabulka č. 43: Přehled správních řízení v silniční dopravě vedených pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, v letech 2008 až 2010 ............................ 69 Tabulka č. 44: Úspěšnost žadatelů při zkouškách odborné způsobilosti k provozování silniční motorové dopravy pro cizí potřebu v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010 ...... 70 Tabulka č. 45: Maximální rozsah základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje ......................... 71 Tabulka č. 46: Zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje - celkem, rok 2011 ....................... 73 Tabulka č. 47: Zajištění základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje příměstskou veřejnou dopravou (podle dopravců) - srovnání 2005 až 2011 .................................................. 74 Tabulka č. 48: Kilometrický rozsah jízdních řádů dle dopravců, se kterými byla uzavřena smlouva o závazku veřejné služby - srovnání v letech 2004 až 2011 ........................ 76 Tabulka č. 49: Finanční prostředky na úhradu prokazatelné ztráty v letech 2005 až 2011 ............... 79 Tabulka č. 50: Počet připomínek k jízdním řádům veřejné linkové dopravy projednaných Krajským úřadem Libereckého kraje v letech 2003 až 2010....................................... 80 Tabulka č. 51: Přehled počtu emitovaných karet dle typů u jednotlivých dopravců k 31.12.2010 ....................................................................................................................... 83 Tabulka č. 52: Žákovské jízdné ve veřejné dopravě v Libereckém kraji v letech 2006 až 2009....... 85 Tabulka č. 53: Zajištění dopravní obslužnosti MHD v Libereckém kraji - podle dopravců, k 1.1.2011 ........................................................................................................................... 88 Tabulka č. 54: Zajištění dopravní obslužnosti MHD v Libereckém kraji - k 1.1.2011 ...................... 88 Tabulka č. 55: Počet provozovatelů taxislužby v Libereckém kraji v letech 2003 až 2010 ............... 89

9 / 228


Tabulka č. 56: Počet provozovaných vozidel taxislužby v Libereckém kraji v letech 2003 až 2010 ...................................................................................................................... 89 Tabulka č. 57: Možnosti vedení cyklistů dle ČSN 736110 ..................................................................... 94 Tabulka č. 58: Přehled projektů podpořených z programu na podporu rozvoje cyklodopravy v Libereckém kraji v roce 2009 ....................................................................................... 97 Tabulka č. 59: Přehled projektů podpořených z programu na podporu rozvoje cyklodopravy v Libereckém kraji v roce 2010 ....................................................................................... 98 Tabulka č. 60: Přehled projektů podpořených z rozpočtu Libereckém kraji v roce 2010................. 99 Tabulka č. 61: Obsaditelnost jednotlivých linek sezónních autobusů v Libereckém kraji v letech 2005 až 2010........................................................................................................ 99 Tabulka č. 62: Regionální vlakové spoje na území Libereckého kraje s rozšířenou přepravou jízdních kol v jízdním řádu 2010/2011........................................................................ 100 Tabulka č. 63: Dálkové vlakové spoje na území Libereckého kraje s rozšířenou přepravou jízdních kol v jízdním řádu 2010/2011........................................................................ 101 Tabulka č. 64: Rozložení nadmořských výšek na území Libereckého kraje ...................................... 104 Tabulka č. 65: Základní ekonomické ukazatele Krajské správy silnic Libereckého kraje v letech 2005 až 2011...................................................................................................... 106 Tabulka č. 66: Přehled majetkoprávních operacích zpracovávaných odborem dopravy KÚLK za období 2002 až 2010.................................................................................................. 107 Tabulka č. 67: Zimní údržba silnic I., II. a III. třídy v Libereckém kraji podle technologií v zimním období 2010/2011 (údaje v km) ................................................................. 108 Tabulka č. 68: Vážení vozidel provedená mobilní jednotkou Centra služeb pro silniční dopravu v Libereckém kraji v roce 2008 až 2010 ...................................................................... 109 Tabulka č. 69: Vážení vozidel provedená Celním úřadem Liberec v letech 2008 až 2010.............. 109 Tabulka č. 70: Státní silniční síť v Libereckém kraji ............................................................................. 110 Tabulka č. 71: Silnice zajišťující významná spojení Libereckého kraje se zahraničím ..................... 110 Tabulka č. 72: Přehled délek silnic I. třídy v Libereckém kraji k 1.1.2010 dle území....................... 111 Tabulka č. 73: Výstavba na státních silnicích v Libereckém kraji v roce 2010.................................. 111 Tabulka č. 74: Nejzatíženější úseky silnic I. - III. třídy v Libereckém kraji ....................................... 112 Tabulka č. 75: Nejzatíženější úseky silnic I. až III. třídy v Libereckém kraji - nárůst těžké nákladní dopravy v letech 2000 a 2005 ........................................................................ 114 Tabulka č. 76: Délka silniční sítě v jednotlivých krajích v ČR k 1.7.2010.......................................... 116 Tabulka č. 77: Délka silnic v Libereckém kraji podle území okresů k 1.1.2010................................ 117 Tabulka č. 78: Počet mostů v jednotlivých krajích v ČR k 1.7.2010................................................... 117 Tabulka č. 79: Počet podjezdů a železničních přejezdů v Libereckém kraji k 1.1.2010................... 118 Tabulka č. 80: Stav povrchu vozovek silnic II. třídy v Libereckém kraji v letech 2004 až 2010 .... 119 Tabulka č. 81: Stav povrchu vozovek silnic III. třídy v Libereckém kraji v letech 2004 až 2010 .. 120 Tabulka č. 82: Stav povrchu vozovek silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji v letech 2004 až 2010...................................................................................................... 121 Tabulka č. 83: Sumarizace stavebních stavů mostů ve stavebních 5 - 7 po hlavních mostních prohlídkách v roce 2010................................................................................................. 124 Tabulka č. 84: Délka silnic I. a II. třídy v normových kategoriích v jednotlivých krajích (2004)... 124 Tabulka č. 85: Změny v silniční síti krajských silnic za dobu existence Libereckého kraje............. 126 Tabulka č. 86: Úseky oprav financovaných z úvěru Libereckého kraje ............................................. 127 Tabulka č. 87: Úseky oprav financovaných z fondů EU...................................................................... 131 Tabulka č. 88: Úseky oprav financovaných z fondů Regionálního operačního programu ............. 133 Tabulka č. 89: Úseky oprav financovaných z rozpočtu Libereckého kraje a z dotace SFDI v roce 2010....................................................................................................................... 134 Tabulka č. 90: Přehled škod na silniční síti v Libereckém kraji ........................................................... 135 Tabulka č. 91: Nakládka a vykládka ČD Cargo, a.s. v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010 ..... 136 Tabulka č. 92: Kategorizace železničních drah ...................................................................................... 139

10 / 228


Tabulka č. 93: Výkony železničních dopravců na území Libereckého kraje v letech 2008 až 2010 .................................................................................................................... 140 Tabulka č. 94: Rychlíky a spěšné vlaky v Libereckém kraji v jízdním řádu 2007/2008, 2008/2009, 2009/2010 a 2010/2011 ........................................................................... 141 Tabulka č. 95: Srovnání jízdních dob rychlíků v GVD 1933, 2006/2007 a 2010/2011.................. 142 Tabulka č. 96: Taktová doprava regionálních spojů na železničních tratích v Libereckém kraji.... 144 Tabulka č. 97: Dálková doprava v Libereckém kraji obsluhována vozidly z dep kolejových vozidel (DKV) ................................................................................................................. 144 Tabulka č. 98: Regionální doprava v Libereckém kraji obsluhována vozidly z dep kolejových vozidel (DKV) ................................................................................................................. 145 Tabulka č. 99: Přehled motorových vozů používaných v regionální dopravě v Libereckém kraji........................................................................................................... 145 Tabulka č. 100: Přehled přípojných vozů používaných v regionální dopravě v Libereckém kraji ....................................................................................................... 146 Tabulka č. 101: Přehled motorových lokomotiv používaných v regionální dopravě v Libereckém kraji ....................................................................................................... 146 Tabulka č. 102: Přehled celostátních tratí na území Libereckého kraje.............................................. 147 Tabulka č. 103: Trať č. 030 Liberec - Jaroměř (- Pardubice)............................................................... 148 Tabulka č. 104: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 030 v letech 2002 až 2010....................................................................................... 149 Tabulka č. 105: Trať č. 037 Liberec - Černousy .................................................................................... 150 Tabulka č. 106: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 037 v letech 2002 až 2010....................................................................................... 151 Tabulka č. 107: Trať č. 040 Chlumec nad Cidlinou - Trutnov............................................................ 151 Tabulka č. 108: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 040 v letech 2002 až 2010....................................................................................... 152 Tabulka č. 109: Trať č. 041 Turnov - Jičín - Hradec Králové ............................................................. 153 Tabulka č. 110: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 041 v letech 2002 až 2010....................................................................................... 154 Tabulka č. 111: Trať č. 070 Turnov - Praha........................................................................................... 154 Tabulka č. 112: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 070 v letech 2002 až 2010....................................................................................... 155 Tabulka č. 113: Trať č. 080 Bakov nad Jizerou - Jedlová..................................................................... 156 Tabulka č. 114: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 080 v letech 2002 až 2010....................................................................................... 157 Tabulka č. 115: Trať č. 081 Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí - Rumburk - Děčín.................... 157 Tabulka č. 116: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 081 v letech 2002 až 2010....................................................................................... 158 Tabulka č. 117: Trať č. 086 Liberec - Česká Lípa ................................................................................. 159 Tabulka č. 118: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 086 v letech 2002 až 2010....................................................................................... 160 Tabulka č. 119: Trať č. 089 Liberec - Rybniště ..................................................................................... 160 Tabulka č. 120: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 089 v letech 2002 až 2010....................................................................................... 161 Tabulka č. 121: Přehled regionálních tratí na území Libereckého kraje............................................. 162 Tabulka č. 122: Trať č. 034 Smržovka - Josefův Důl ........................................................................... 163 Tabulka č. 123: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 034 v letech 2002 až 2010....................................................................................... 164 Tabulka č. 124: Trať č. 035 Tanvald - Železný Brod............................................................................ 164 Tabulka č. 125: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 035 v letech 2002 až 2010....................................................................................... 165

11 / 228


Tabulka č. 126: Trať č. 036 Liberec - Tanvald - Harrachov ................................................................ 166 Tabulka č. 127: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 036 v letech 2002 až 2010....................................................................................... 167 Tabulka č. 128: Trať č. 038 Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem..................................................... 168 Tabulka č. 129: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 038 v letech 2002 až 2010....................................................................................... 169 Tabulka č. 130: Trať č. 039 Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem................................. 169 Tabulka č. 131: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 039 v letech 2002 až 2010....................................................................................... 170 Tabulka č. 132: Trať č. 042 Rokytnice nad Jizerou - Martinice v Krkonoších ................................. 171 Tabulka č. 133: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 042 v letech 2002 až 2010....................................................................................... 172 Tabulka č. 134: Trať č. 064 Stará Paka - Mladá Boleslav ..................................................................... 172 Tabulka č. 135: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 064 v letech 2002 až 2010....................................................................................... 173 Tabulka č. 136: Trať č. 087 Česká Lípa - Lovosice............................................................................... 174 Tabulka č. 137: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 087 v letech 2002 až 2010....................................................................................... 175 Tabulka č. 138: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v České Lípě ........................................ 176 Tabulka č. 139: Průměrný denní počet prodaných jízdenek ve Frýdlantu......................................... 177 Tabulka č. 140: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jablonci nad Nisou.......................... 177 Tabulka č. 141: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jilemnici ............................................ 178 Tabulka č. 142: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Liberci ............................................... 178 Tabulka č. 143: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Novém Boru .................................... 179 Tabulka č. 144: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Semilech............................................ 179 Tabulka č. 145: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Tanvaldu ........................................... 180 Tabulka č. 146: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Turnově ............................................ 180 Tabulka č. 147: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Železném Brodě .............................. 181 Tabulka č. 148: Seznam železničních přejezdů na silnicích I. a II. třídy v Libereckém kraji .......... 184 Tabulka č. 149: Umělé stavby na železničních tratích v Libereckém kraji (obvod SDC Liberec).................................................................................................. 186 Tabulka č. 150: Nehody na železničních přejezdech a přechodech v Libereckém kraji v letech 2003 až 2010 .................................................................................................. 186 Tabulka č. 151: Kategorizace letišť ......................................................................................................... 195 Tabulka č. 152: Počet letišť v České republice a v Libereckém kraji v roce 2010............................ 198 Tabulka č. 153: Seznam letišť v Libereckém kraji................................................................................. 199 Tabulka č. 154: Letiště Česká Lípa - Lada .............................................................................................. 199 Tabulka č. 155: Letiště Česká Lípa - Ramš ............................................................................................. 201 Tabulka č. 156: Letiště Český Dub .......................................................................................................... 201 Tabulka č. 157: Letiště Druzcov .............................................................................................................. 202 Tabulka č. 158: Letiště Hodkovice nad Mohelkou................................................................................ 203 Tabulka č. 159: Letiště Hradčany - Ralsko ............................................................................................. 203 Tabulka č. 160: Letiště Lomnice nad Popelkou..................................................................................... 204 Tabulka č. 161: Letiště Liberec................................................................................................................. 205 Tabulka č. 162: Seznam významných letišť v okolí Libereckého kraje.............................................. 206 Tabulka č. 163: Letiště Mnichovo Hradiště - Středočeský kraj ........................................................... 206 Tabulka č. 164: Letiště Jelenia Góra - Polsko ........................................................................................ 207 Tabulka č. 165: Letiště Görlitz - Německo ............................................................................................ 208 Tabulka č. 166: Letiště Bautzen - Německo........................................................................................... 208 Tabulka č. 167: Letiště Rothenburg - Německo.................................................................................... 209 Tabulka č. 168: Lodní osobní doprava v Libereckém kraji.................................................................. 212

12 / 228


SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Motorizace v České republice a v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010 ....................... 25 Graf č. 2: Automobilizace v České republice a v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010 ............... 26 Graf č. 3: Porovnání počtu vyzkoušených žadatelů o řidičské oprávnění v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010 .............................................................................................................. 28 Graf č. 4: Počet obyvatel nad 15 let a počet řidičů v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010......... 30 Graf č. 5: Vývoj počtu řešených dopravních přestupků v Libereckém kraji v letech 2006 až 2010 ............................................................................................................................. 32 Graf č. 6: Procentuální vyjádření způsobu řešení dopravních přestupků v Libereckém kraji v roce 2010................................................................................................................................ 33 Graf č. 7: Procentuální podíl pokut uložených jednotlivými obecními úřady obcí s rozšířenou působností na celkovém počtu uložených pokut v Libereckém kraji za dopravní přestupky v roce 2010 ............................................................................................................. 34 Graf č. 8: Počet dopravních nehod v Libereckém kraji v letech 2006 až 2010................................... 38 Graf č. 9: Počet zraněných osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2006 až 2010 .............................................................................................................. 38 Graf č. 10: Počet usmrcených osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2006 až 2010 ............................................................................................................. 39 Graf č. 11: Příčiny dopravních nehod v Libereckém kraji v roce 2010................................................ 39 Graf č. 12: Příčiny dopravních nehod s úmrtím v Libereckém kraji v roce 2010............................... 40 Graf č. 13: Procentuální podíl jednotlivých obcí na celkovém počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2010 .......................................... 59 Graf č. 14: Procentuální podíl jednotlivých druhů dopravy na celkovém počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2010 .......................................... 60 Graf č. 15: Procentuální podíl jednotlivých kategorií vozidel na celkovém počtu vozidel v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2010 .......................................... 62 Graf č. 16: Počet kontrol v silniční dopravě provedených pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje v letech 2006 až 2010............................................................................. 67 Graf č. 17: Nejčastější závady zjištěné při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě v Libereckém kraji v roce 2010 ............................................................................. 69 Graf č. 18: Rozložení nadmořských výšek na území Libereckého kraje............................................ 104 Graf č. 19: Stav povrchu vozovek silnic II. třídy v Libereckém kraji v letech 2004 až 2010.......... 120 Graf č. 20: Stav povrchu vozovek silnic II. třídy v procentech v roce 2010..................................... 120 Graf č. 21: Stav povrchu vozovek silnic III. třídy v Libereckém kraji v letech 2004 až 2010 ........ 121 Graf č. 22: Stav povrchu vozovek silnic III. třídy v procentech v roce 2010 ................................... 121 Graf č. 23: Vývoj rozdělení stavu povrchu vozovek silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji v letech 2007 až 2010 ........................................................................................................... 122 Graf č. 24: Rozdělení stavu povrchu vozovek silnic II. a III. třídy dle okresů v Libereckém kraji v roce 2010.................................................................................................................... 122 Graf č. 25: Rozdělení stavu povrchu vozovek silnic II. a III. třídy ve vybraných obcích v Libereckém kraji v roce 2010........................................................................................... 123 Graf č. 26: Porovnání jízdních dob rychlíků v GVD 1933, 2006/2007 a 2010/2011 ..................... 142 Graf č. 27: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 030 v pracovní den v letech 2002, 2005 a 2010 ....................................................................... 149 Graf č. 28: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 037 v pracovní den v letech 2002, 2005 a 2010 ....................................................................... 150

13 / 228


Graf č. 29: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 040 v pracovní den v letech 2002, 2005 a 2010 ....................................................................... 152 Graf č. 30: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 041 v pracovní den v letech 2002, 2005 a 2010 ....................................................................... 153 Graf č. 31: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 070 v pracovní den v letech 2002, 2005 a 2010 ....................................................................... 155 Graf č. 32: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 080 v pracovní den v letech 2002, 2005 a 2010 ....................................................................... 156 Graf č. 33: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 081 v pracovní den v letech 2002, 2005 a 2010 ....................................................................... 158 Graf č. 34: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 086 v pracovní den v letech 2002, 2005 a 2010 ....................................................................... 159 Graf č. 35: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 089 v pracovní den v letech 2002, 2005 a 2010 ....................................................................... 162 Graf č. 36: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 034 v pracovní den v letech 2002, 2005 a 2010 ....................................................................... 163 Graf č. 37: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 035 v pracovní den v letech 2002, 2005 a 2010 ....................................................................... 165 Graf č. 38: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 036 v pracovní den v letech 2002, 2005 a 2010 ....................................................................... 167 Graf č. 39: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 038 v pracovní den v letech 2002, 2005 a 2010 ....................................................................... 168 Graf č. 40: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 039 v pracovní den v letech 2002, 2005 a 2010 ....................................................................... 170 Graf č. 41: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 042 v pracovní den v letech 2002, 2005 a 2010 ....................................................................... 171 Graf č. 42: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 064 v pracovní den v letech 2002, 2005 a 2010 ....................................................................... 173 Graf č. 43: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 087 v pracovní den v letech 2002, 2005 a 2010 ....................................................................... 174 Graf č. 44: Průměrná frekvence cestujících v pracovní den (nástup+výstup) na zastávkách ČD v roce 2010 – 10 nejvytíženějších stanic .................................................................... 175 Graf č. 45: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v České Lípě ................................................ 176 Graf č. 46: Průměrný denní počet prodaných jízdenek ve Frýdlantu................................................. 177 Graf č. 47: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jablonci nad Nisou.................................. 177 Graf č. 48: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jilemnici .................................................... 178 Graf č. 49: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Liberci ....................................................... 178 Graf č. 50: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Novém Boru ............................................ 179 Graf č. 51: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Semilech.................................................... 179 Graf č. 52: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Tanvaldu ................................................... 180 Graf č. 53: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Turnově .................................................... 180 Graf č. 54: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Železném Brodě ...................................... 181 Graf č. 55: Počet nehod na železničních přejezdech v letech 2003 až 2010 ..................................... 193

14 / 228


1.

ÚVOD Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje zahrnuje všechna odvětví dopravy z pohledu stavebního, technického i provozního, která jsou na území Libereckého kraje využívána. Největší důraz je kladen na silniční dopravu, která se Libereckého kraje týká přímo, a to jak majetkově tak legislativně.

Předmětem analýzy dopravy v Libereckém kraji je především soustředění dostupných a na sobě závislých informací pro potřeby rozvojových a rozhodovacích procesů na úrovni kraje. Dále pak zhodnocení soustředěných informací, které povedou ke zkvalitnění dopravní infrastruktury tak, aby bylo zajištěno napojení Libereckého kraje na republikovou a evropskou síť, a současně byla optimalizována vnitřní (krajská) dopravní obsluha území z hlediska životních podmínek občanů kraje, bezpečnosti a ochrany uživatelů, ekonomického rozvoje, cestovního ruchu, zemědělství a venkova. Původní zpracování bylo předkládáno v období krátce po zrušení okresních úřadů. Při provádění aktualizací se zpracovatelé snažili zachovat původní strukturu dokumentu, ale toto nebylo možné ve všech případech. Vzhledem k tomu, že se jedná o dokument zejména analytický, byly v minulých aktualizacích provedeny formální úpravy ve statích, kde došlo v průběhu let 2002 až 2010 ke změnám, nebo v částech, kde je nové uspořádání přehlednější. Devátá aktualizace zahrnuje období roku 2010 a časové řady umožňují porovnání s předešlým obdobím. V případech, kde je to možné, jsou uváděna data po rok 2011. Některá opatření, jak ukazují statistiky, naplňují „Strategii rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje“ schválenou Zastupitelstvem LK dne 19.11.2002 usnesením č. 200/02/ZK. Příkladem je úvěr, který kraj přijal na opravu silnic a po té následoval další úvěr tentokrát na opravu a revitalizaci mostů na krajských silnicích, tímto opatřením mělo dojít ke zvýšení stavebního a technického stavu mostů na krajských silnicích, ovšem povodně v srpnu 2010 tento cíl posunuly zpět a v současnosti je kraj připraven použít úvěr na spolupodíl při opravě povodní poškozených mostů společně s dotací MMR ČR. V současné době dokončuje Liberecký kraj další etapu projektu integrace veřejné dopravy, který by měl zvýšit zájem obyvatel o tento způsob dopravy.

Mapa č. 1: Dopravní síť - silnice, železnice a letiště v Libereckém kraji Mapa č. 2: Působnost dopravních úřadů v Libereckém kraji, provozy a střediska KSS LK

15 / 228


1.1

SWOT ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH PROBLÉMOVÝCH OBLASTÍ

SWOT ANALÝZA PRO OBLAST „SILNIČNÍ DOPRAVA“ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Výhodná geografická poloha Libereckého kraje - přirozené vazby na SRN a Polsko. Hustá síť silnic - průchod dvou silnic kategorie E (E 65 a E 442) a několika páteřních silnic I. třídy krajem (I/9, I/13…)

Přetíženost exponovaných úseků hlavní silniční sítě. Omezení přístupnosti do některých periferních oblastí kraje fyzicko-geografickými bariérami. Nevyhovující stavební a dopravně technický stav komunikací, zejména silnic II. a III. třídy a místních komunikací.

Kvalitní a rychlé silniční spojení krajského města s Prahou. Stabilita počtu osob přepravených veřejnou autobusovou dopravou v průběhu posledních let. Hustá síť autobusových linek. Rozsáhlá výstavba silnic I. třídy v Libereckém kraji v posledních letech. Možnost čerpání prostředků z fondů EU na rozvoj dopravní infrastruktury. Budování integrovaných dopravních systémů v hlavních aglomeracích, optimalizace systému dopravní obslužnosti. Možnost čerpání úvěru z KB na rekonstrukci mostů ve vlastnictví Libereckého kraje. Integrovaný dopravní systém IDOL, postupná optimalizace systému dopravní obslužnosti. PŘÍLEŽITOSTI

Nedostatečná dopravní obslužnost částí území veřejnou hromadnou dopravou. Absence obchvatů měst a obcí. Nárůst individuální dopravy - vysoká zátěž hlukem, emisemi a vibracemi z dopravy. Chybějící oddělení pěší a cyklistické dopravy od automobilové dopravy. Slabá dopravní obslužnost veřejnou dopravou ve večerních a nočních hodinách a o víkendech. Velké množství úrovňových železničních přejezdů. Vysoký počet dopravních nehod na silniční síti.

Dobudování a modernizace hlavních silničních tahů. Napojení regionu na dálniční systém EU.

OHROŽENÍ

Nedostatek finančních zdrojů na reprodukci a rozvoj infrastruktury. Nekoordinovanost rozvojových programů. Odkládání dostavby páteřních tras regionu Postupné odstraňování úrovňového křížení a napojení regionu na mezinárodní dopravní železnice a silnic - snížení nehodovosti. síť. Zajištění vyššího podílu veřejné hromadné Zhoršování dopravní obslužnosti, zejména dopravy na celkových přepravních výkonech. ve venkovských oblastech. Útlum veřejné dopravy, zvyšování Zlepšení systémů prevence a represe v oblasti koncentrace individuální dopravy zejména bezpečnosti silničního provozu. ve velkých městech. Zavedení dopravně bezpečnostního auditu Zvyšování koeficientu nezaměstnanosti pozemních komunikací při výstavbě a v kraji. opravách.

16 / 228


Zvýšení počtu telematických zařízení na síti Snižování počtu obyvatel ve věku 15 až 20 let. pozemních komunikací. Vybudování centralizovaného dispečerského řízení pro integrovaný dopravní systém IDOL Pomalá oprava silnic postižených povodní včetně systému podávání online informací v srpnu 2010. dopravcům i cestujícím.

SWOT ANALÝZA PRO OBLAST „ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA“ SILNÉ STRÁNKY

Stabilizovaná hustá síť železničních tratí propojující Liberec s ostatními významnými městy v kraji. Nejmenší negativní vliv na životní prostředí.

SLABÉ STRÁNKY

Zanedbaná údržba tratí, budov, mostů, tunelů, propustků, zastaralé a chybějící zabezpečovací a sdělovací zařízení.

Velká přepravní kapacita osob i nákladů. Existence přímého mezinárodního spojení Liberce s Drážďany a Jizerských hor se Sklářskou Porebou a Jelení Horou.

Na většině tratí zastaralý vozový park, nízká přepravní rychlost daná velmi zanedbanou infrastrukturou a nevyhovující kultura cestování. Chybějící kvalitní a rychlé napojení na páteřní Nejbezpečnější a relativně spolehlivý dopravní koridorovou síť, absence koridorové trati na systém s velkou přepravní kapacitou osob i území kraje. nákladů a nejmenším negativním vlivem na Velké množství úrovňových přejezdů, nízká životní prostředí, nejméně závislý na úroveň zabezpečovacích systémů. klimatických podmínkách. Neelektrizované tratě. PŘÍLEŽITOSTI

Propojení tří zemí SRN, Polsko a ČR modernizováním a optimalizováním stávajících tratí, resp. výstavbou nových tratí/přeložek. Převedení kamionové dopravy na železnici, rozvoj kombinované dopravy (kontejnery, výměnné nástavby, logistická centra). Podpora rozvoje cykloturistiky zavedením vhodných přepravních vozů a vlaků. Zrušení omezení na železničních hraničních přechodech v Libereckém kraji.

OHROŽENÍ

Rušení železničních tratí a omezování jejich provozu v důsledku nedostatku financí na obnovu a provoz železnice. Nekoordinovaná a separátní privatizace jednotlivých tratí. Další zanedbávání údržby a prosté reprodukce železniční infrastruktury a vozového parku.

SWOT ANALÝZA PRO OBLAST „LETECKÁ DOPRAVA“ SILNÉ STRÁNKY

Přítomnost fungujícího letiště v Liberci. Přítomnost dalších letištních zpevněných ploch v zájmové oblasti Libereckého kraje.

SLABÉ STRÁNKY

Omezené provozní možnosti letišť v Libereckém kraji (krátké VPD, travnatý povrch…).

17 / 228


PŘÍLEŽITOSTI

Možnost čerpání finančních prostředků z fondů EU na rozvoj letišť.

OHROŽENÍ

Zánik letecké dopravy na území Libereckého kraje v důsledku nedostatku zdrojů na modernizaci letišť.

Rozvoj regionálního letiště dobře dostupného Prodej letiště Liberec soukromé osobě. zejména z krajského města.

18 / 228


1.2

HRANIČNÍ PŘECHODY A SCHENGENSKÝ PROSTOR

Délka státní hranice Libereckého kraje s Polskou republikou je 130 km, se Spolkovou republikou Německo 22,7 km. Rozšíření sítí veřejné dopravy představuje v příhraničních regionech prioritu ve spojitosti s usnadněním mobility obyvatel mezi příhraničními regiony. Jsou také důležité při umožnění rychlé přepravy zboží a nákladů na širší trhy i pro usnadňování přístupu turistů do regionu. Vstupem do EU dne 1. května 2004 se Česká republika stala součástí společného území států EU a převzala příslušné unijní právní předpisy upravující způsob ochrany hranic. Jelikož zůstala obklopena podél celé své pozemní hranice pouze státy EU, staly se hranice ČR se sousedními státy tzv. dočasně vnějšími hranicemi EU. Z důvodu zapojení do jednotného vnitřního trhu EU resp. celní unie přestala ČR na hranicích se sousedními státy provádět kontroly zboží. Od května 2004 prováděly hraniční kontrolu pouze policejní orgány pověřené ochranou státních hranic ČR. Jejich činnost spočívala především v kontrole cestovních dokladů, víz a dalších náležitostí cizinců z hlediska oprávněnosti vstupu/výstupu na/z území České republiky a v pátrání po hledaných osobách a věcech. Možnost vyzvat osobu k prokázání totožnosti, provést prohlídku osoby, zavazadel a dopravního prostředku měli příslušní policisté v případě podezření rovněž v blízkosti státních hranic. Na těch hraničních přechodech, kde to umožňovaly dislokační podmínky, byla vytvořena společná odbavovací stanoviště pro policejní orgány ČR a sousedního státu. Zde docházelo při hraniční kontrole pouze k jednomu zastavení vozidel. Cílem tohoto způsobu provádění hraniční kontroly „na jedno zastavení“ schválené Radou EU bylo zjednodušení a urychlení odbavení občanů EU. Tato opatření směřovala k omezení prověřování občanů EU a k diferenciaci rozsahu kontroly mezi občany EU a příslušníky třetích zemí, na jejichž kontrolu je kladen důraz. Minimální kontrola občanů EU se přitom vztahovala i na rodinné příslušníky občanů EU. Posledním rokem, kdy existovaly hraniční přechody jako jediná místa určená pro překračování státních hranic České republiky za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou, byl rok 2007. Před 21.12.2007 bylo v Libereckém kraji 6 silničních hraničních přechodů, 14 přechodů na turistických stezkách a 2 železniční hraniční přechody. Seznam všech hraničních přechodů, které za stanovených podmínek mohli použít k překročení státních hranic státní občané České republiky a cizinci, včetně rozsahu provozu na jednotlivých hraničních přechodech, byl uveden v příloze ke sdělení Ministerstva vnitra č. 396/2006 Sb. Dne 21.12.2007 vstoupila Česká republika do schengenského prostoru, čímž se stala součástí území, v jehož rámci nejsou na společných státních hranicích vykonávány hraniční kontroly a hranice lze tedy překračovat kdykoli a na jakémkoli místě. Absenci hraničních kontrol nahrazuje rozsáhlá spolupráce všech států v mnoha oblastech, které sahají od policejní a justiční spolupráce přes vízové a konzulární záležitosti až po ochranu osobních údajů.

1.2.1

ZMĚNY VYPLÝVAJÍCÍ ZE VSTUPU ČESKÉ REPUBLIKY DO SCHENGENSKÉHO PROSTORU

Nejviditelnějším znakem schengenské spolupráce je zrušení kontrol na vnitřních hranicích a přesun aktivit spojených s ochranou hranic na tzv. vnější hranice států schengenského prostoru, tj. hranice se státy, které se plně nepodílejí na schengenské spolupráci. Hlavní praktický dopad schengenské spolupráce na každodenní život spočívá v odpadnutí povinnosti předkládat doklad totožnosti při překračování hranice mezi schengenskými státy (tzv. vnitřní hranice). Hraniční

19 / 228


kontroly se neprovádějí, hranice je možné překročit kdekoliv a kdykoliv - stále ovšem s platným dokladem totožnosti, tj. platným občanským průkazem nebo cestovním pasem, a při respektování souvisejících pravidel (např. omezení v chráněných krajinných oblastech, při překračování soukromých pozemků apod.). Překročení státních hranic není omezeno na otevírací dobu jednotlivých hraničních přechodů. Jakékoli zábrany na komunikační infrastruktuře jsou naopak odstraněny. Průjezd hranic probíhá jako na kterémkoli jiném místě ve vnitrozemí, stejně tak příjezd na území jiného státu oznamují pouze cedule příp. cizojazyčné nápisy. Aby odstranění kontrol na vnitřních hranicích nemělo negativní dopad na vnitřní bezpečnost společně sdíleného prostoru, zavedly schengenské státy vyrovnávací/kompenzační opatření, která jsou detailně stanovena v příslušných právních předpisech (tzv. schengenské acquis) a dále rozvedena v doporučeních pro jejich správnou aplikaci v praxi. Soubor těchto opatření tvoří schengenské standardy, které jsou závazné pro všechny zúčastněné státy.

1.2.2 PROPUSTNOST STÁTNÍCH HRANIC NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE PO VSTUPU ČESKÉ REPUBLIKY DO SCHENGENSKÉHO PROSTORU Volnost pohybu přes vnitřní hranice schengenského prostoru není absolutní. I po zrušení hraničních kontrol je třeba dbát na dodržování pravidel vyplývajících z předpisů daného státu. Schengen nijak nemění místní omezení vyplývající z pravidel silničního provozu, ochrany přírody, a krajiny či soukromého majetku. Je nutné nejen dodržovat místní dopravní omezení, ale také respektovat omezení pohybu v národních parcích a národních přírodních rezervacích. V souvislosti s rozšířením schengenského prostoru a tím souvisejícím zrušením kontrol na vnitřních hranicích bylo nutné sjednotit postupy při úpravách na hraničních přechodech států zapojených do schengenské spolupráce. Stanovení dopravního režimu mezi územími těchto států není nijak omezováno mezinárodními smlouvami a vychází přímo z jednání, které si dohodnou jednotlivé protistrany. Na základě jednání se zástupci německých a polských správců komunikací vedoucích ke státní hranici a navazujících na pozemních komunikace na českém území byla zpracována studie dopravního značení a postupně byly provedeny stavebně-technické úpravy na hraničních přechodech a na dalších místech umožňujících překračování státních hranic. Propustnost státních hranic na území Libereckého kraje po vstupu České republiky do schengenského prostoru se z pohledu silniční dopravy zvýšila. Omezení průjezdnosti je dáno dopravním značením na výjezdu z ČR, resp. na vjezdu na území sousedního státu, kde jsou umístěny dopravní značky se zákazem vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje vyznačenou mez. Od 21.12.2007 vzniklo na území Libereckého kraje nové přímé přeshraniční silniční spojení do Německa (Petrovice - Lückendorf) pro vozidla do 3,5 tuny a pro autobusy a tonážně se zvýšila propustnost silničního spojení do SRN přes polské území (Hrádek nad Nisou - Porajów) pro vozidla do 12 tun. V roce 2008 došlo ke zvýšení tonážní propustnosti silničního spojení do Polska v Habarticích pro vozidla do 12 tun. V roce 2010 bylo zprovozněno další přeshraniční spojení do Polska po silnici č. III/0353 v Černousích směrem k jezeru Witka. Propustnost státních hranic na území Libereckého kraje se prozatím nepodařilo změnit v možnost překračování státních hranic všemi motorovými vozidly bez tonážního omezení na silniční síti. Liberecký kraj, jako dopravní úřad příslušný pro rozhodnutí o dopravním značení na silnicích I. třídy, se v roce 2010 přiklonil ke zrušení jakýchkoli omezení na silnici č. I/35 a na silnici č. I/13, průjezdnost přes státní hranici je však omezena dopravním značením na polském území.

20 / 228


Tabulka č. 1: Přeshraniční silniční spojení na území Libereckého kraje k 31.12.2010 Místa protnutí státních hranic

Země

Specifikace

Průjezdnost vozidel

Petrovice

Lückendorf

SRN

II/270

S 132

do 3,5 tuny + BUS

Hrádek nad Nisou

Porajów

Polsko

I/35

1026

do 12 tun + BUS

Kunratice

Bogatynia

Polsko

III/03511

352

do 6 tun + BUS

Černousy - Ves

Zgorzelec - Spytków

Polsko

III/0353

-

do 3,5 tuny

Habartice

Zawidów

Polsko

I/13

355

do 12 tun + BUS

Srbská

Miloszów

Polsko

III/2918

12367 do 3,5 tuny + BUS

Nové Město pod Smrkem

Czerniawa Zdrój

Polsko

II/291

361

do 6 tun + BUS

Harrachov

Jakuszyce

Polsko

I/10

3

bez omezení

Pouze jedno přeshraniční silniční spojení do Polska bez tonážního omezení (Harrachov Jakuszyce) není zejména z hlediska regionální dopravy dostačující. Výstavbu nového silničního propojení silnice č. I/35 přes polské území s německou silnicí B 178 pro motorová vozidla bez tonážního omezení se stále nepodařilo dosud zrealizovat. Od listopadu 2009 probíhají na polském území stavební práce bez jejichž dokončení nelze propojení I/35 a B 178 realizovat. V železniční dopravě existují v současné době tři přeshraniční spojení, a to Hrádek nad Nisou - Žitava na železniční trati č. 089 přes polské území do Německa, v osobní dopravě nevyužívané přeshraniční spojení Frýdlant, Černousy - Zawidów na železniční trati č. 037 a v roce 2010 obnovené železniční přeshraničního spojení s Polskem na trati Harrachov - Jakuszyce - Szklarzska Poreba. Nejcennější přírodní lokality na hranicích ovšem i nadále budou muset zůstat v přísném ochranném režimu, protože neregulovaný vysoký počet návštěvníků by mohl znamenat jejich ohrožení. I nadále v těchto oblastech tedy platí, že vstup sem je možný pouze po značených trasách a nelze sem ani vjíždět motorovými vozidly mimo silnice a místní komunikace. Na území Libereckého kraje platí omezení propustnosti státních hranic spočívající v zákazu vstupu mimo značené cesty v NPR Rašeliniště Jizery v CHKO Jizerské hory a v I. zóně Krkonošského národního parku. Státní hranice v těchto lokalitách lze tedy překračovat pouze na vyznačených turistických trasách.

1.2.3 MOŽNOST ZNOVUZAVEDENÍ OCHRANY STÁTNÍCH HRANIC V souladu s schengenským hraničním kodexem může každý členský stát EU dočasně znovu zavést ochranu vnitřních hranic. Za takové situace mohou být státní hranice překračovány pouze na určených místech a za daných podmínek. Pro takovéto situace je rozsah provozu na jednotlivých hraničních přechodech uveden ve sdělení Ministerstva vnitra č. 373/2008 Sb., o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a rozsahu jejich provozu v případě dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic.

21 / 228


Tabulka č. 2: Silniční hraniční přechody na území Libereckého kraje v případě znovuzavedení ochrany státních hranic Místa protnutí státních hranic

Země

Specifikace komunikací

Hrádek nad Nisou

Porajów

Polsko

I/35

Kunratice

Bogatynia

Polsko

Habartice

Zawidów

Srbská

Miloszów

Nové Město pod Smrkem Harrachov x)

Provozní doba

p,c,m,oa,b,n/1

0:00 - 24:00

III/03511 352

p,c,m,oa,b,n/6

0:00 - 24:00

Polsko

I/13

355

p,c,m,oa,b,n/4

0:00 - 24:00

Polsko

III/2918

12367

p,c,m,oa

6:00 - 22:00

Czerniawa Zdrój Polsko

II/291

361

p,c,m,oa,b,n/4

0:00 - 24:00

Jakuszyce

I/10

3

p,c,m,oa,b,n

0:00 - 24:00

Polsko

1026

Omezení podle druhu dopravy x)

p = pěší, c = cyklista, m = osoba jedoucí na motocyklu, oa = osoba jedoucí osobním automobilem, b = osoba jedoucí autobusem, n = osoba jedoucí v nákladním vozidle; n/1 = nákladní vozidla do 3,5 t největší povolené hmotnosti, n/4 = nákladní vozidla do 3,5 t užitečné hmotnosti registrovaná v ČR nebo PR s výjimkou nebezpečných přeprav, n/6 = nákladní vozidla do 3,5 tuny užitečné hmotnosti

V případě dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic by na území Libereckého kraje bylo možné překračovat státní hranice pouze na oficiálně schválených místech za podmínek uvedených v předchozí tabulce. Kromě toho by byl na území Libereckého kraje v provozu také železniční hraniční přechod Hrádek nad Nisou - Zittau/Žitava. Dalšími místy určenými pro přechod státních hranic by v případě dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic na území Libereckého kraje byly pouze tyto turistické stezky protínající státní hranice mezi ČR a SRN: Dolní Světlá Waltersdorf, Dolní Světlá - Jonsdorf, Krompach - Jonsdorf, Krompach - Oybin / Hain, Petrovice - Lückendorf, Petrovice (Lví buk) - Lückendorf (Forsthaus) / Ringelshainer Weg, Česká brána Neu Hartau, Hrádek nad Nisou - Neu Hartau, Hrádek nad Nisou - Hartau a dále pak tyto turistické stezky protínající státní hranice mezi ČR a PR: Višňovská - Wigancice Zytawskie, Andělka - Lutogniewice, Černousy / Ves - Zawidów, Jindřichovice pod Smrkem - Świecie, Smrk Stóg Izerski, Jizerka - Orle, Harrachov - Polana Jakuszycka, Vosecká bouda (Tvarožník) - Szrenica.

1.2.4 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ PROBLEMATIKY PŘESHRANIČNÍCH SPOJENÍ Vstup České republiky do schengenského prostoru představuje významný krok k dosažení plnohodnotného členství v Evropské unii, zejména pokud se jedná o právo občanů EU na volný pohyb osob. Současně ale také znamená uznání schopnosti ČR zajistit ochranu vnější hranice a stát se spolehlivým partnerem při zajišťování bezpečnosti uvnitř společného prostoru. Mezi hlavní změny na státních hranicích, ke kterým došlo dne 21.12.2007 vstupem České republiky do schengenského prostoru, patří: odstranění hraničních kontrol; volný pohyb po schengenském prostoru; vnější schengenské hranice v ČR pouze na vybraných mezinárodních letištích; odstranění překážek bránících volnému průjezdu na místech hraničních přechodů; možnost dočasného znovuzavedení hraničních kontrol.

22 / 228


Znovuotevření a doplnění v minulosti používaných přeshraničních spojení na tradičních trasách je důležitým předpokladem pro obnovení přímých kontaktů lidí, jejich vzájemného poznávání a urychlení vzájemného hospodářského a sociálního rozvoje na obou stranách hranice. Po vstupu České republiky a Polské republiky do schengenského prostoru jsou připraveny podmínky pro další propojení České republiky, Spolkové republiky Německo a Polské republiky. Legislativa již nebrání dalším propojením, problémem zůstává pouze technický a stavební stav přístupových komunikací. Problematika týkající se přeshraničních spojení je průběžně projednávána dotčenými orgány veřejné správy. Lze předpokládat, že v nadcházejícím období dojde ke zrušení některých tonážních omezení, což přispěje ke zvýšení propustnosti státních hranic na území Libereckého kraje pro silniční dopravu. Na českém a německém území je již hotová výstavba nutná pro silniční propojení silnice I/35 přes polské území s německou silnicí B 178 pro motorová vozidla bez tonážního omezení, přesto se však toto propojení stále nepodařilo zrealizovat, neboť teprve od listopadu 2009 probíhají na polském území stavební práce bez jejichž dokončení nelze propojení I/35 a B 178 realizovat. Připravuje se nové silniční spojení pro motorová vozidla do 3,5 tuny celkové hmotnosti mezi obcemi Krompach a Jonsdorf.

23 / 228


2.

SILNIČNÍ DOPRAVA A SILNIČNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Kapitola silniční doprava a silniční hospodářství je, jak již z názvu vyplývá, rozdělena na dvě části. Jejím obsahem je provedení rozboru silniční dopravy a stanovení návrhu řešení na optimalizaci obslužnosti území s ohledem na zajištění udržitelné kvality, bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích a ochrany životní prostředí, a dále pak zhodnocení rozsahu stávající sítě silnic a mostů, provedení rozboru jejich současného stavebního a dopravně technického stavu a stanovení návrhu řešení na zkvalitnění dopravní infrastruktury. Největší dopad působnosti a hospodaření Libereckého kraje je právě v této oblasti.

2.1

ANALÝZA SILNIČNÍ DOPRAVY NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE

Analýza silniční dopravy je statistickým přehledem počtu vozidel, řidičů, uchazečů o řidičská oprávnění, ale také přestupků a dopravních nehod na území Libereckého kraje za období let 2006 až 2010. Kromě toho je přehledem podnikatelů v silniční motorové dopravě a zejména pak přehledem linkové osobní dopravy.

2.1.1

REGISTR VOZIDEL V LIBERECKÉM KRAJI

Problematika týkající se registru vozidel, registru řidičů, autoškol a dopravních přestupků, je řešena v I. stupni obecními úřady obcí s rozšířenou působností. Ke dni 31.12.2010 bylo v České republice evidováno 10 710 240 obyvatel a celkem 7 221 943 vozidel, z toho 4 491 955 osobních vozidel. Následující tabulka obsahuje údaje o provozovaných vozidlech ve správních obvodech jednotlivých obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji v roce 2010.

Tabulka č. 3: Počet vozidel v Libereckém kraji v roce 2010 Ukazatel

LK

Z toho obce s rozšířenou působností CL

FR

JN

Obyvatelé

435 933 79 067

Osobní vozidla

188 478 31 558 10 319 21 776

JI

LB

24 731 53 383 22 608 9 924

NB

SM

TA

TU

ZB

136 376 26 516 26 542 21 641 32 524 12 545 58 221 10 884 14 375

8 484 17 670

5 267

Nákladní vozidla

21 529

3 144

1 069

2 669

1 074

7 700

1 146

1 025

742

2 348

612

Speciální vozidla

1 935

394

92

83

133

482

18

519

147

25

42

976

83

34

38

12

314

18

422

18

26

11

33 348

6 128

1 354

3 823

3 125

6 570

1 718

2 083

2 170

4 142

2 235

5 642

957

554

198

737

1 064

164

994

186

612

176

12 406

2 002

958

1 204

864

4 068

565

1 011

430

1 051

253

3 304

650

383

82

335

693

83

442

141

401

94

19 982

3 311

1 052

2 068

1 302

5 497

1 213

1 862

845

2 040

792

84 609 15 809 22 733 13 163 28 315

9 482

Autobusy Motocykly Traktory Přívěsy NA Přívěsy T Přívěsy OA Celkem

287 600 48 227

15 815 31 941 17 506

Motorizace 1)

1,52

1,64

1,56

1,67

1,29

1,61

1,68

1,17

1,64

1,15

1,32

Automobilizace 2)

2,31

2,51

2,40

2,45

2,28

2,34

2,44

1,85

2,55

1,84

2,38

24 / 228


Legenda: LK = Liberecký kraj, CL = Česká Lípa, FR = Frýdlant, JN = Jablonec nad Nisou, JI = Jilemnice, LB = Liberec, NB = Nový Bor, SM = Semily, TA = Tanvald, TU = Turnov, ZB = Železný Brod NA = nákladní automobil, OA = osobní automobil, T = traktor 1) Motorizace = počet obyvatel na jedno motorové vozidlo 2) Automobilizace = počet obyvatel na jedno osobní vozidlo Počet obyvatel převzat od obcí s rozšířenou působností.

Následující tabulky a grafy znázorňují porovnání celkového počtu vozidel a porovnání motorizace a automobilizace v Libereckém kraji a v České republice v letech 2006 až 2010.

Tabulka č. 4: Porovnání celkového počtu vozidel v Libereckém kraji a v České republice v letech 2006 až 2010 Celkový počet vozidel

2006

2007

2008

2009

Změna 2010/2009

2010

(%)

Liberecký kraj Česká republika

255 552

288 204

283 958

283 198

287 600

+

1,55

6 375 548

6 720 371

7 081 145

7 119 323

7 221 943

+

1,44

4,01

4,29

4,01

3,98

3,98

Podíl LK/ČR (%)

0,00

Tabulka č. 5: Porovnání motorizace v Libereckém kraji a v České republice v letech 2006 až 2010 Motorizace

2006

2007

2008

2009

2010

Liberecký kraj

1,74

1,55

1,58

1,58

1,52

Česká republika

1,61

1,54

1,51

1,51

1,48

Graf č. 1: Motorizace v České republice a v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00

ČR

LK

CL

Motorizace - 2008

FR

JN

JI

LB

NB

Motorizace - 2009

25 / 228

SM

TA

TU

ZB

Mororizace - 2010


Tabulka č. 6: Porovnání automobilizace v Libereckém kraji a v České republice v letech 2006 až 2010 Automobilizace

2006

2007

2008

2009

2010

Liberecký kraj

2,63

2,32

2,39

2,40

2,31

Česká republika

2,54

2,42

2,42

2,42

2,38

Graf č. 2: Automobilizace v České republice a v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0

ČR

LK

CL

FR

Automobilizace - 2008

JN

JI

LB

NB


SM

TA

TU

ZB


K 1.5.2004 byl novelizován zákon číslo 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel, kterým byla dána další oprávnění pracovníkům krajských úřadu jak při udělování oprávnění a osvědčení k provozování STK, tak i při provádění státního odborného dozoru a ukládání sankcí při porušení tohoto zákona. V současné době neprobíhá proces výstavby a schvalování žádné stanice technické kontroly v rámci Libereckého kraje. Dle platného znění zákona č. 56/2001 Sb. je kapacita pokrytí kraje STK naplněna, a proto nebude možno dalším žádostem o vybudování STK ze zákona vyhovět. V Libereckém kraji bylo k 31.12.2010 celkem 14 stanic technických kontrol. V následující tabulce je přehled STK v Libereckém kraji.

Tabulka č. 7: Stanice technické kontroly v Libereckém kraji k 31.12.2010 P.č.

STK

č.

Adresa

1

TKV Liberec

35.04

Liberec 30, Tanvaldská 1106

2

Klimex Nový Bor

35.12

Nový Bor, Liberecká 558

3

Jablonec n.N. OA

35.17

Jablonec n.N., Želivského 1

26 / 228

Kategorie vozidel x) L, M1, N1, O1, O2, M2, M3, N2, N3, O3, O4, T, OT1, OT2, OT3, OT4. L, M1, N1, O1, O2, M2, M3, N2, N3, O3, O4, T, OT1, OT2, OT3, OT4. L, M1, N1, O1, O2.


P.č.

STK

č.

Adresa

Kategorie vozidel x)

4

Jablonec n.N. NA

35.18

Jablonec n.N., Belgická 5061

M2, M3, N2, N3, O3, O4, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

5

STEKO Liberec

35.19

Liberec 2, Mrštníkova 2

L, M1, N1, O1, O2.

6

Klimex Česká Lípa

35.22

Česká Lípa, Žitavská 3112

L, M1, N1, O1, O2.

7

Autorenova Č. Lípa

35.25

Česká Lípa, Mánesova 1477

L, M1, N1, O1, O2, T, OT1, OT2, OT3, OT4, S.

8

Folda Raspenava

35.26

Raspenava, Frýdlantská 772

L, M1, N1, O1, O2, M2, M3, N2, N3, O3, O4, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

9

Bělohradský Č. Lípa

35.28

Česká Lípa, Kovářova 3189

L, M1, N1, O1, O2, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

10

Klimex Liberec

35.29

Liberec, Londýnská 590/85

L, M1, N1, O1, O2.

11

Červa Liberec

35.30

Český Dub, Sobotice 15

L, M1, N1, O1, O2, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

12

Turnov

36.17

Turnov, Nudvojovická 1681

L, M1, N1, O1, O2, M2, M3, N2, N3, O3, O4, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

13

ISŠ Vysoké n.J.

36.21

Vysoké n.J., Dr. Farského 300

L, M1, N1, O1, O2, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

14

Jilemnice

36.37

Jilemnice, Luční 1075

L, M1, N1, O1, O2, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

x)

rozdělení vozidel do kategorií dle přílohy zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (viz seznam zkratek)

2.1.2 REGISTR ŘIDIČŮ V LIBERECKÉM KRAJI Výuka a výcvik nových žadatelů o řidičská oprávnění je prováděn v autoškolách, skládá se z teoretické a praktické části. Např. při základní výuce a výcviku pro skupinu B (osobní automobil), musí žadatel absolvovat celkem 34 vyučovacích hodin z praktického výcviku v řízení tohoto vozidla, praktické údržby vozidla a praktického výcviku zdravotnické přípravy, přičemž tato část je rozdělena od nejjednodušších úkonů až po ty nejsložitější. Co se týká teoretické výuky, tato je v současné době prováděna zejména podle individuálního studijního plánu, kdy žadatel pomocí samostudia se naučí předpisy potřebné k provozu vozidel a formou konzultačních hodin jsou tyto znalosti v autoškole ověřovány, přičemž pro skupinu B je nutných nejméně devět vyučovacích hodin konzultací.

Tabulka č. 8: Počet vyzkoušených žadatelů o řidičské oprávnění v Libereckém kraji v letech 2003 až 2010

Liberecký kraj

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

7 802

9 063

8 510

9 509

9 881

10 777

9 827

8 092

Následující tabulka znázorňuje počty žadatelů o řidičská oprávnění a úspěšnost při závěrečných zkouškách v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010. 27 / 228


Počet

%

Neúspěšné zkoušky

Počet

%

Vyzkoušeno - změna 2010/2009 (%)

Neúspěšné zkoušky

2010 Vyzkoušeno

2009 Vyzkoušeno

2008 Vyzkoušeno

Žadatelé o řidičské oprávnění

Tabulka č. 9: Počet žadatelů o řidičské oprávnění v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010 Neúspěšné zkoušky

Počet

%

CL

1 302

529

27,09

1 084

519

31,92

1 013

327

21,52

- 6,55

FR

470

275

39,01

420

266

42,22

307

235

51,03

- 26,90

JN

698

509

48,62

670

461

45,87

576

434

50,23

- 14,03

JI

580

368

42,30

525

195

24,76

604

253

27,92

+

LB

3 378

2 051

40,48

2 908

2 172

49,79

2 393

2 273

63,32

- 17,71

NB

1 587

881

37,01

1 320

874

44,14

943

756

53,45

- 28,56

SM

608

197

21,60

620

227

24,41

513

125

16,24

- 17,26

TA

1 010

321

21,19

1 084

361

22,20

986

356

24,07

- 9,04

TU

427

164

25,60

504

170

22,49

362

112

20,63

- 28,17

ZB

717

140

13,02

692

120

11,56

395

143

24,14

- 42,92

LK

10 777

5 435

33,62

9 827

5 365

36,40

8 092

5 014

41,31

- 17,66

15,05

Graf č. 3: Porovnání počtu vyzkoušených žadatelů o řidičské oprávnění v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010 4 000 3 500 3 000 2 500

2008

2 000

2009

1 500

2010

1 000 500 0 CL

FR

JN

JI

LB

NB

SM

TA

TU

ZB

Následující tabulka znázorňuje celkový počet obyvatel a počet obyvatel starších 15 let v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010 v členění podle pověřených obcí.

28 / 228


Tabulka č. 10: Počet obyvatel v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010 Počet obyvatel x)

x)

2008

2009 15 let a více

Celkem

2010 15 let a více

Celkem

15 let a více

Celkem

Celkem - změna 2010/2009 (%)

CL

79 174

67 620

79 058

64 898

79 067

67 451

+

0,01

FR

25 558

21 772

25 632

20 934

24 731

20 964

- 3,52

JN

56 110

48 684

53 268

45 908

53 383

45 328

+

JI

22 887

19 777

22 845

19 332

22 608

19 251

- 1,04

LB

144 628

125 552

145 129

116 663

136 376

106 859

- 6,03

NB

27 011

23 356

27 140

22 746

26 516

22 736

- 2,30

SM

26 950

23 487

26 847

22 533

26 542

22 537

- 1,14

TA

22 288

19 352

21 954

18 357

21 641

18 300

- 1,43

TU

32 449

28 298

32 647

27 366

32 524

28 251

- 0,38

ZB

12 586

10 983

12 626

10 423

12 545

10 748

- 0,64

LK

449 641

388 881

447 146

369 160

435 933

362 425

- 2,51

0,22

zdroj: www.mvcr.cz/clanek/statistiky-pocty-obyvatel-v-obcich.aspx

Následující tabulka znázorňuje celkový počet řidičů a procentuální vyjádření počtu obyvatel, kteří mohou být držiteli řidičského oprávnění (ve věku 15 a více let) v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010 v členění podle pověřených obcí.

Tabulka č. 11: Počet řidičů v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010 Počet řidičů

2008 Celkem

2009

Z obyvatel nad 15 let

Celkem

(%)

2010

Z obyvatel nad 15 let

Celkem

(%)

Z obyvatel nad 15 let (%)

Celkem - změna 2010/2009 (%)

CL

50 717

75,00

44 764

68,98

45 670

67,71

+

FR

14 860

68,25

15 192

72,57

13 858

66,10

- 8,78

JN

33 460

68,73

34 234

74,57

34 903

77,00

+

1,95

JI

14 677

74,21

14 810

76,61

15 254

79,24

+

3,00

LB

84 439

67,25

86 231

73,91

87 639

82,01

+

1,63

NB

14 991

64,18

15 341

67,44

15 575

68,50

+

1,53

SM

17 016

72,45

17 385

77,15

17 647

78,30

+

1,51

TA

12 681

65,53

12 661

68,97

15 749

86,06

+

24,39

TU

25 262

89,27

21 626

79,03

25 690

90,93

+

18,79

ZB

9 011

82,04

9 321

89,43

9 542

88,78

+

2,37

LK

277 114

71,26

271 565

73,56

281 527

77,68

+

3,67

29 / 228

2,02


Graf č. 4: Počet obyvatel nad 15 let a počet řidičů v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 CL

FR

JN

JI

LB

NB

SM

TA

TU

Počet obyvatel nad 15 let - 2008 Počet obyvatel nad 15 let - 2009

Počet řidičů - 2008 Počet řidičů - 2009

Počet obyvatel nad 15 let - 2010

Počet řidičů - 2010

ZB

Následující tabulka je přehledem školících středisek zdokonalování odborné způsobilosti řidičů v Libereckém kraji. Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů zahrnuje vstupní školení a následná pravidelná školení. Akreditaci uděluje na základě žádosti příslušný krajský úřad.

Tabulka č. 12: Školící střediska zdokonalování odborné způsobilosti řidičů v Libereckém kraji k 31.12.2010 Rozsah oprávnění

Oprávnění školit od

1 Horčička s.r.o., Česká Lípa

C1+E, C+E, D1+E, D+E

17.04.2008

2 Lukáš Stejskal, Liberec

C+E, D+E

28.04.2008

777 818 081

3 Vít Stejskal, Liberec

C+E, D+E

28.04.2008

486 112 020

4 Bc. Iveta Velechovská, Liberec

C1+E, C+E, D+E

28.04.2008

739 041 941

5 Jan Havlík, Liberec


28.04.2008

775 101 000

6 Josef Beneš, Liberec

C1+E, C+E

28.04.2008

7 Jiří Novotný, Železný Brod


28.04.2008

8 Miroslav Klásek, Liberec

C+E, D

28.04.2008

9 Karel Krolop, Doksy

C1, C+E, D1, D

29.04.2008

C+E, D

29.04.2008

P.č.

Název školícího střediska

10 Milan Hančín, Jezvé, Česká Lípa

30 / 228

Kontakt - telefon 604 643 281 723 876 052

603 454 183 482 739 790 603 213 026 483 390 504 603 275 165 603 507 460 487 872 111 602 611 108 736 773 854


P.č.

Název školícího střediska

Rozsah oprávnění

Oprávnění školit od

Kontakt - telefon

11 ISŠ Vysoké nad Jizerou

C+E, D+E

30.04.2008

481 593 900

12 Zdeněk Hlavatý, Jablonec nad Nisou

C+E, D+E

30.04.2008

777 583 911 483 711 411

13 Josef Fabián, Turnov

C+E, D

30.04.2008

602 962 727

14 Jaroslav Šeda, Frýdlant

C+E, D

30.04.2008

728 250 531 482 312 770

15 IOŠ a gymnázium Liberec

C+E, D+E

30.04.2008

485 151 099

16 Dopravní podnik města Liberce a.s.

C+E, D

23.10.2008

485 344 111

17 Školící středisko Křížek-Smékal v.o.s., Liberec

C, D

21.11.2008

602 169 639 603 771 475

18 Jiří Hádek, Bozkov

C

13.02.2009

602 422 495

19 Šárka Fabiánová, Turnov

C+E, D

29.04.2009

602 962 727

20 Ludmila Vojtíšková, Česká Lípa

C, C+E, D

16.06.2009

602 453 046

21 Luboš Bureš, Skalice u České Lípy

C, C+E, D

09.10.2009

607 842 814 487 834 019

22 Eva Sutnarová, Jablonec nad Nisou

C+D

14.12.2009

736 644 537

23 Jiří Křížek, Liberec

C+D

2.2.2010

603 771 475 485 105 366

Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem dopravy bylo rozhodnuto o udělení „Vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy“ ke zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, kteří mají v registru řidičů zaznamenány body v rámci bodového hodnocení řidičů, provozovateli školícího střediska: Miroslav Klásek, Liberec, IČ: 72584017, se sídlem Dobiášova 865/44, 46006 Liberec VI, telefon: 603 275 165, výukové a výcvikové prostory: areál AUTODROMU Sosnová u České Lípy 200, datum nabytí právní moci rozhodnutí: 4.9.2009.

2.1.3 PŘESTUPKY PROTI BEZPEČNOSTI A PLYNULOSTI PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH V LIBERECKÉM KRAJI Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a přestupky na úseku pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla se ve správním řízení projednávají obecními úřady obcí s rozšířenou působností. Některé uvedené přestupky lze řešit formou blokového řízení (většinou na místě, přestupce s porušením zákona souhlasí, přestupku si je vědom, souhlasí s výší pokuty a je ochoten ji uhradit), formou příkazního řízení (řeší správní orgán, není pochybnost o tom, že přestupku se dopustil obviněný, věc nebyla vyřízena v blokovém řízení, porušení zákona je prokázáno, jedná se o zjednodušené správní řízení, kdy není třeba ústního jednání) nebo formou správního řízení (řeší správní orgán, vždy je nutno nařídit ústní jednání se všemi účastníky řízení, kteří mají právo se ke všem skutečnostem vyjádřit, podávat návrhy, opravné prostředky, zvolit si zástupce apod.).

31 / 228


Tabulka č. 13: Dopravní přestupky řešené v Libereckém kraji v letech 2006 až 2010 Změna 2010/2009 (%)

2006

2007

2008

2009

2010

Celkový počet obyvatel

445 405

447 927

449 641

447 146

435 933

Celkový počet řidičů

275 027

269 214

277 114

271 565

281 527

2 169

2 169

1 949

1 709

2 525

Počet přestupků dle způsobů projednání

Dopravní přestupky

Správní řízení Pokuty (Kč) Příkazní řízení Pokuty (Kč)

16 681 100 21 659 900 16 833 900 16 263 300 32 875 600 3 954 6 572 800

Blokové řízení Pokuty (Kč) Celkem řízení

3 703

11 105

11 831

- 2,51 + + +

3,67

47,75

102,15

5 682

- 51,97

8 277 300 12 592 500 21 669 300 11 226 600

- 48,19

896

1 917

1 737

1 360

1 338

- 1,62

404 200

428 950

520 200

489 700

435 400

- 11,09

7 019

7 789

14 791

14 900

9 545

- 35,94

Celková výše 23 658 100 pokut (Kč) Průměrná výše pokuty uložená 3 371 za přestupek (Kč)

30 366 150 29 946 600 38 422 300 44 537 600 3 899

2 025

2 579

4 666

+

15,92

+

80,95

K téměř 50 % nárůstu počtu projednaných věcí ve správním řízení došlo zejména v důsledku zrušení trestného činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění (nový trestní zákoník účinný od 1.1.2010) a od tohoto data se tyto skutky projednávají jako přestupky se sankcí pokuty od 25.000,- Kč do 50.000,- Kč. Naopak ke stejnému poklesu věcí projednaných v příkazním řízení došlo zejména s poklesem o 10 000 počtu oznámených podezření z překročení povolené rychlosti jízdy na MÚ Turnov (pevné měřiče rychlosti jízdy).

Graf č. 5: Vývoj počtu řešených dopravních přestupků v Libereckém kraji v letech 2006 až 2010 12 000 10 000

Správní řízení

8 000

Příkazní řízení

6 000

Blokové řízení

4 000 2 000 0 2006

2007

2008

2009

32 / 228

2010


V roce 2010 bylo obecními úřady obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji projednáno celkem 27 640 přestupků, sankce byla uložena za 9 545 přestupků v celkové výši 44 537 600 Kč. Zbývajících 18 095 přestupků bylo odloženo, postoupeno nebo řízení zastaveno (více jak 15 000 odložených věcí jsou podklady k řešení přestupků rychlosti jízdy, zaznamenaným technickým zařízení ORP Turnov, kde byl uplatněn „princip osoby blízké“). V následující tabulce nalezneme počet dopravních přestupků projednávaných obecními úřady obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji v roce 2010 v členění dle jednotlivých obcí.

Česká Lípa

Výše pokut (Kč)

Převod 2011

Postoupeno

Zastaveno

Odloženo

Blokové řízení

Příkazní řízení

Správní řízení

Dopravní přestupky 2010

Celkem

Tabulka č. 14: Dopravní přestupky řešené obecními úřady obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji v roce 2010

1 913

583

491

285

308

99

147

504

7 680 700

281

116

83

28

37

6

11

20

2 162 700

1 376

211

212

434

426

15

78

162

3 938 700

391

53

167

66

52

30

23

67

1 090 100

2 854

905

707

378

769

83

12

672

15 170 200

Nový Bor

724

329

315

8

46

22

4

85

4 212 800

Semily

292

80

123

23

31

31

4

18

1 494 500

Tanvald

272

97

113

8

30

11

13

51

1 361 900

Turnov

19 380

102

3 416

91

15 704

58

9

7 338

6 679 900

157

49

55

17

24

3

9

12

746 100

27 640

2 525

5 682

1 338

17 427

358

310

8 929

44 537 600

Frýdlant Jablonec nad Nisou Jilemnice Liberec

Železný Brod Liberecký kraj

Graf č. 6: Procentuální vyjádření způsobu řešení dopravních přestupků v Libereckém kraji v roce 2010 1%

1%

Správní řízení

9%

21 %

Příkazní řízení Blokové řízení Odloženo Zastaveno

63 %

5%

33 / 228

Postoupeno


Nejvyšší sankce byly uloženy ve správním řízení, kde na této skutečnosti má největší podíl Magistrát města Liberec. Výše sankce, která je uložena, záleží na okolnostech, za jakých byl přestupek spáchán, míře zavinění a dalších okolnostech, ke kterým při stanovení výše a druhu sankce musí správní orgán přihlížet, přičemž u všech přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích je s účinností od 1.7.2006 při projednávání ve správním řízení stanoveno povinné rozpětí výše pokuty, tedy od do a stejně tak je to stanoveno u zákazu činnosti. Mimo běžných dopravních přestupků je u závažných dopravních přestupků stanovena pevně výše pokuty za jednotlivé přestupky i v blokovém řízení a ty nejzávažnější nemohou být v blokovém řízení projednány vůbec a musí být oznámeny k vyřízení ve správním řízení.

Tabulka č. 15: Pokuty uložené za dopravní přestupky v jednotlivých obcích s rozšířenou působností v Libereckém kraji v roce 2010 Pokuty za dopravní přestupky 2010

Správní řízení (Kč)

Příkazní řízení (Kč)

Blokové řízení (Kč)

Česká Lípa

6 573 000

1 009 000

98 700

7 680 700

Frýdlant

1 911 000

232 100

19 600

2 162 700

Jablonec nad Nisou

2 985 000

794 000

159 700

3 938 700

686 500

387 400

16 200

1 090 100

13 321 200

1 765 500

83 500

15 170 200

Nový Bor

3 481 700

726 400

4 700

4 212 800

Semily

1 168 700

317 700

8 100

1 494 500

Tanvald

1 063 000

297 500

1 400

1 361 900

Turnov

1 099 500

5 551 500

28 900

6 679 900

586 000

145 500

14 600

746 100

32 875 600

11 226 600

435 400

44 537 600

Jilemnice Liberec

Železný Brod Liberecký kraj

Celkem (Kč)

Graf č. 7: Procentuální podíl pokut uložených jednotlivými obecními úřady obcí s rozšířenou působností na celkovém počtu uložených pokut v Libereckém kraji za dopravní přestupky v roce 2010 15 %

2%

3%

17 % 5%

3%

9% 9% 35 %

2%

34 / 228

Česká Lípa Frýdlant Jablonec nad Nisou Jilemnice Liberec Nový Bor Semily Tanvald Turnov Železný Brod


Od 1.7.2006 byl novelou zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, zaveden bodový systém hodnocení řidičů. Řidičům jsou mimo pokuty a případného zákazu řízení motorových vozidel za spáchané přestupky přiděleny i body, dle tabulky uvedené v zákoně o silničním provozu. Pokud řidič dosáhne celkového počtu 12 bodů, pozbývá řidičské oprávnění na dobu jednoho roku a před vrácením řidičského oprávnění se musí podrobit přezkoušení ve smyslu zákona o silničním provozu, obdobně jako uchazeč o řidičské oprávnění po absolvování autoškoly.

Tabulka č. 16: Počet bodovaných řidičů v registru řidičů podle jednotlivých krajů k 31.12.2010

Tabulka č. 17: Počet bodovaných řidičů v registru řidičů podle jednotlivých úřadů obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji k 31.12.2010

35 / 228


2.1.4 BESIP V roce 2010 zemřelo na českých silnicích celkem 753 osob. Těžce zraněno bylo 2 823 osob. Celospolečenské ztráty v důsledku nehodovosti dosahují téměř 50 miliard Kč. Tato čísla zůstávají hrozivá, i když došlo k poklesu smrtelných zranění při dopravních nehodách oproti roku 2009. V roce 2004 byl usnesením vlády České republiky č. 394 ze dne 28. dubna schválen dokument „Národní strategie bezpečnosti silničního provozu“. Hlavním cílem této strategie do roku 2010 je snížení počtu usmrcených v silničním provozu na 50 % úrovně roku 2002. Tento dokument analyzuje situaci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v ČR a ukládá úkoly subjektům působícím v této oblasti. Mezi hlavní problémy, se kterými se realizace těchto úkolů potýká patří: ¾ skutečnost, že oproti motoristicky vyspělým státům není ve společnosti stále bezpečnost silničního provozu vnímána jako priorita; ¾ právní vědomí účastníků silničního provozu na pozemních komunikacích je oproti vyspělým státům na velice nízké úrovni; ¾ vymahatelnost práva je na nízké úrovni. Nápravu současného stavu lze docílit pouze koordinovaným přístupem v oblasti represe i prevence, včetně přijetí některých nutných změn v právní úpravě provozu na pozemních komunikacích. Nutné je zapojení všech zainteresovaných subjektů, a to jak z veřejné správy, tak i z oblasti podnikatelských subjektů v dopravě, nevládních organizací a občanských sdružení, ale i podpora široké veřejnosti celému projektu. S cílem maximálně podpořit zvyšování silniční bezpečnosti, zvláště plnění „Národní strategie bezpečnosti silničního provozu“, zřídila vláda České republiky ke dni 1. prosince 2004 usnesením č. 833 ze dne 1. září 2004 Radu vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu, která je stálým poradním orgánem vlády a vrcholným koordinačním orgánem v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Zastupitelstvo Libereckého kraje schválilo dne 18.11.2003 usnesením č. 366/03/ZK dokument zpracovaný Odborem dopravy Libereckého kraje „Koncepce BESIP v Libereckém kraji“. Cílem této koncepce bylo vymezit základní okruhy problémů v oblasti BESIP, které by mohl Liberecký kraj ovlivnit, vytyčit možná opatření a stanovit krátkodobé a dlouhodobé cíle, vedoucí ke zlepšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích Libereckého kraje. Každoročně probíhá vyhodnocení naplňování úkolů stanovených koncepcí a aktualizace koncepce. Konkrétní podoba jednotlivých aktivit v oblasti lidského činitele je pak rozpracována v Ročním plánu BESIP Libereckého kraje, který je schvalován Radou Libereckého kraje. Jedním z úkolů v oblasti BESIP byl vznik řídícího výboru BESIP a jeho pravidelná jednání. Členy řídícího výboru jsou odborníci z jednotlivých oblastí (správce komunikace, školství, autoškolství, Policie ČR,…), kteří jsou koordinátory aktivit BESIP ve své oblasti a na jednání informují ostatní o situaci ve své oblasti a navrhují opatření. Dne 22.1.2008 Rada Libereckého kraje schválila usnesením č. 69/08/RK připojení Libereckého kraje k Evropské chartě bezpečnosti silničního provozu (European Road Safety Charter). Charta je iniciativou Evropské komise, podporující snižování tragických následků dopravních nehod a to způsobem vzájemné spolupráce mezi subjekty působícími v této oblasti v jednotlivých členských zemích, výměnou informací a zkušeností ale i společnými kampaněmi pod logem iniciativy. Mezinárodní spolupráce probíhá dále např. v oblasti pozemních komunikací se zástupci kantonu St. Gallen, v oblasti agendy dopravy se zástupci Vládního prezidia Drážďany. V rámci Euroregionu Nisa jsou realizována jednání pracovních skupin v dopravě, které v rámci své činnosti řeší i problematiku bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.

36 / 228


Činnosti stanovené v Koncepci BESIP v Libereckém kraji jsou zaměřeny do dvou hlavních oblastí, a to: ¾ pozemní komunikace; ¾ lidský činitel.

2.1.4.1 Pozemní komunikace Stavebně technický stav pozemních komunikací se spolupodílí na vzniku dopravních nehod. V rámci jednání zástupců Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, Policie ČR, Ředitelství silnic a dálnic a Krajské správy silnic Libereckého kraje se monitorují místa a úseky častých dopravních nehod. V roce 2010 byly vyhodnocovány lokality dle jednotlivých příčin dopravních (srážka se zvěří, chodcem, nedání přednosti v jízdě, náledí, výtluky apod.), podrobně dále byly rozebírány úseky silnic, kde se na hektometr stalo 4 a více dopravních nehod zapříčiněných smykem, a úseky silnic, kde se na hektometr stalo 7 a více dopravních nehod zapříčiněných nedodržením bezpečné vzdálenosti. Méně problémové lokality jsou vyřešeny změnou místní úpravy provozu (například doplněním nebo posunutím svislého či vodorovného dopravního značení apod.), popřípadě navržením jiného bezpečnostního opatření (zajištění rozhledových poměrů, odstranění reklamních zařízení apod.). Problémovější nehodové lokality jsou zadány autorizovanému inženýrovi k podrobnějšímu posouzení a navržení opatření.

2.1.4.1.1

Nehodovost v Libereckém kraji

Dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie vozidla nebo srážka vozidla s jiným vozidlem či pevnou překážkou, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu. V roce 2010 bylo v Libereckém kraji evidováno 3 864 dopravních nehod, při kterých bylo zraněno 1 212 osob a usmrceno celkem 18 lidí. Nejvíce usmrcených osob bylo v okrese Liberec (6), ve zbylých okresech po 4 usmrcených osobách. K nárůstu usmrcených osob při dopravních nehodách oproti roku 2009 došlo pouze v okrese Semily, ve zbylých okresech došlo k poklesu počtu usmrcených osob při dopravních nehodách. Celkově došlo k poklesu o 7 usmrcených osob v Libereckém kraji.

Tabulka č. 18: Porovnání počtu dopravních nehod v Libereckém kraji v letech 2001 až 2010 Počet DN

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

CL

1 917

2 030

2 045

2 082

2 054

2 012

1 922

1 737

1 276

971

JN

1 765

1 915

1 856

1 837

1 913

1 758

1 593

1 309

753

669

LB

3 277

3 322

3 363

3 408

3 544

3 389

3 329

2 962

1 751

1 632

SM

1 360

1 375

1 373

1 430

1 507

1 405

1 149

1 080

586

592

LK

8 319

8 642

8 637

8 757

9 018

8 564

7 993

7 088

4 366

3 864

37 / 228

2010


Graf č. 8: Počet dopravních nehod v Libereckém kraji v letech 2006 až 2010 4 000 3 500 3 000

2006

2 500

2007

1 632

2 000 1 500

2009

971

1 000

2008 592

669

2010

500 0

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Tabulka č. 19: Porovnání počtu zraněných osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2001 až 2010 Počet zraněných osob při DN

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

CL

447

457

497

428

481

435

403

419

386

391

JN

288

314

296

280

289

223

286

266

231

195

LB

374

463

418

381

399

365

353

380

371

393

SM

282

308

280

292

255

225

230

226

285

233

LK

1 391

1 542

1 491

1 381

1 424

1 248

1 272

1 291

1 273

1 212

2010

Graf č. 9: Počet zraněných osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2006 až 2010 500 450

391

400 350

393 2006

300 250 200

233 195

2007 2008 2009

150 100

2010

50 0

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

38 / 228

Semily


Tabulka č. 20: Porovnání počtu usmrcených osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2001 až 2010 Počet usmrcených osob při DN

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

CL

13

15

25

19

21

15

21

15

9

4

JN

3

12

7

3

4

8

8

5

6

4

LB

11

14

22

11

11

18

9

14

7

6

SM

10

9

9

5

6

4

8

3

3

4

LK

37

50

63

38

42

45

46

37

25

18

Graf č. 10: Počet usmrcených osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2006 až 2010 25 20

2006 2007

15

2008 10

4

5

2009

6

4

4

0

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Mapa č. 3: Smrtelné nehody na území Libereckého kraje v roce 2010

Graf č. 11: Příčiny dopravních nehod v Libereckém kraji v roce 2010 Česká Lípa

Jablonec nad Nisou 22%

30% 5%

3% 61%

48%

12%

rychlost

předjíždění

přednost

39 / 228

19%

způsob jízdy

2010


Liberec

Semily 22%

30%

4% 2% 55%

13%

61%

způsob jízdy

přednost

předjíždění

rychlost

13%

Graf č. 12: Příčiny dopravních nehod s úmrtím v Libereckém kraji v roce 2010 Jablonec nad Nisou

Česká Lípa 0%

25 %

0%

0%

25 %

0%

75 %

25 %

0%

50 %

Semily

Liberec 33 %

0%

0%

0%

0% 50 %

rychlost

17 %

předjíždění

0%

50 %

přednost

způsob jízdy

50 %

ostatní

2.1.4.1.2 Místa častých dopravních nehod na silnicích v Libereckém kraji Nejvíce dopravních nehod na 100 m úseku silnice v Libereckém kraji bylo v roce 2010 zaznamenáno na křižovatce silnice I/9 a I/38 u Jestřebí, kde bylo šetřeno celkem 7 dopravních nehod. Následuje silnice I/9 v České Lípě se 6 ti dopravními nehodami. Podrobné vyjádření nehodových míst v Libereckém kraji je znázorněno v mapové příloze.

Mapa č. 4: Přehled úseků s nejvyšším počtem nehod v Libereckém kraji v roce 2010

40 / 228


Mapa č. 5: Opakující se hm úseky s výskytem počtu nehod 4 a více v Libereckém kraji v letech 2009 a 2010 Mapa č. 6: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2010 - výběr ze zavinění Mapa č. 7: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2010 - nedání přednosti v jízdě Mapa č. 8: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2010 - smyk Jedním z důvodů přesné evidence dopravních nehod by mělo být pravidelné zjišťování, zda příčinou nehodovosti není stavební či dopravně technický stav pozemní komunikace. Pokud ano, jsou navrhovány odpovídající úpravy součástí anebo příslušenství pozemních komunikací. Z přiložených map je zřejmé, že místa s nejvíce dopravními nehodami se oproti roku 2008 přesunula z průjezdních úseků v obcích a městech na místa mimo obce a města. Příčinu tohoto přesunu je zřejmě nutno spatřovat v tom, že v důsledku právní úpravy pro povinnost hlášení dopravní nehody Policii ČR došlo k značnému poklesu hlášených dopravních nehod Policii ČR a v tomto úbytku (až 50 %) je nutno spatřovat přesun míst nejčastějších dopravních nehod, neboť v obci dochází k dopravním nehodám při nižších rychlostech jízdy vozidel a tedy v převážné míře pouze k menší hmotné škodě, oproti nehodám mimo obec, ke kterým dochází převážně ve vyšších rychlostech s vyššími škodami a také újmou na zdraví lidí. Tyto nehody je povinnost hlásit Policii ČR a proto se promítají do statistik dopravních nehod, oproti nehlášeným drobným dopravním nehodám, ke kterým dochází v průjezdních úsecích obcí a měst. Zlepšení stavebního a dopravně technického stavu silnic je předpokladem pro zvýšení bezpečnosti při provozu na pozemních komunikacích.

2.1.4.2 Lidský činitel Oblast lidského činitele je rozsáhlým polem pro uplatňování dopravně bezpečnostních opatření. V jejím rámci lze působit na jednotlivce, společenské skupiny i na veřejnost jako celek. Lidský faktor je možno ovlivňovat dvojím způsobem, na jedné straně vzděláváním v oblasti znalostí právní úpravy a chování v dopravním prostředí, poskytováním aktuálních informací o dopravním prostředí a na straně druhé dohledem policie a jejími restriktivními opatřeními. Jednou z rizikových skupin účastníků silničního provozu je školní a předškolní mládež. K nejúčinnějším formám dopravní výchovy dětí patří výcvik a výuka na dětských dopravních hřištích (dále jen „DDH“). Systematický výcvik je soustředěn na žáky 4. a 5. ročníků základních škol, kteří se stávají účastníky silničního provozu jako cyklisté, a jeho obsahem je procvičení základních prvků jízdy na kole daných pravidly silničního provozu s příslušným teoretickým poučením. Po úspěšném absolvování zkoušek získá žák průkaz cyklisty. Žáci II. stupně základních škol jsou zapojeni do celoevropské postupové soutěže - dopravní soutěže mladých cyklistů. Problémem zůstává skutečnost, že dopravní výchova není na základních školách povinným předmětem, záleží tedy na preferenci konkrétní školy, zda bude dopravní výchově dán prostor a v jaké míře. 2.1.4.2.1 Dětská dopravní hřiště v Libereckém kraji V Libereckém kraji je celkem 9 dětských dopravních hřišť, která lze rozdělit do dvou skupin: ¾ „velká“ - mají vlastní zaměstnance, který se stará o výuku a výcvik na DDH a zajišťuje jeho údržbu, příp. je provozováno městskou policií, jedná se o:

41 / 228


- DDH Liberec, které je současně krajským DDH; - dále DDH Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Košťálov, Turnov; ¾ „malá“ - fungují u základních škol, jedná se o hřiště, která využívá konkrétní škola, příp. další po dohodě.

Tabulka č. 21: Dětská dopravní hřiště v Libereckém kraji P.č.

Místo

Vlastník / Provozovatel

Kontaktní osoba

Telefon

1 Česká Lípa

Centrum služeb pro silniční dopravu, v nájmu město Česká Lípa, provozovatel Městská policie Česká Lípa

Eva Sadílková

487 823 024

2 Český Dub

Město Český Dub

Miroslav Třešňák

485 147 052

3 Frýdlant

Město Frýdlant

Jan Havlík

427 312 209

4 Chrastava

Město Chrastava

Mgr. Aleš Trpišovský

485 143 331

Centrum služeb pro silniční dopravu, 5 Jablonec n. N. v nájmu město Jablonec nad Nisou, Bronislava Plešingerová provozovatel Městská policie Jablonec nad Nisou

483 320 396

6 Košťálov

Obec Košťálov

PaedDr. Miloslav Janata

481 689 200

7 Liberec

Liberecký kraj

Irena Polávková

488 880 499

8 Osečná

Obec Osečná

Mgr. Tomáš Johanovský

485 179 224

9 Turnov

Město Turnov, provozovatel Žlutá ponorka, středisko volného času dětí a mládeže

Ing. Tomáš Špinka

739 550 677

Mapa č. 9: Spádovost základních škol v Libereckém kraji na dětská dopravní hřiště

2.1.4.2.2 Dopravní výchova v Libereckém kraji formou systematického výcviku na dětských dopravních hřištích Na základě zpracování dat o počtu základních škol v Libereckém kraji, které ve školním roce 2002/2003 při výuce dopravní výchovy navštívily DDH bylo zjištěno, že se jedná pouze o necelých 55 % z celkového počtu škol. Vzhledem k tomuto nízkému číslu bylo jako cíl stanoveno zabezpečit výuku dopravní výchovy všech dětí 4. tříd ZŠ na DDH v LK včetně přezkoušení získaných znalostí a dovedností. V roce 2010 byl tento cíl splněn, neboť počet žáků ze 4. tříd ZŠ, kteří absolvovali výuku na DDH, byl 3 652, což je cca 90 % všech žáků 4. tříd v LK. Počet žáků, kteří úspěšně vykonali zkoušku na průkaz cyklisty je 3 143. Aktivity vedoucí k dosažení cíle: ¾ byla zpracována mapa spádovosti jednotlivých ZŠ na DDH v LK; ¾ byly osloveny všechny ZŠ v LK; ¾ využití manažera BESIP Ministerstva pro LK - hlavní činnosti směřují do oblasti dopravní výchovy dětí; ¾ základním školám vzdáleným od DDH byla učiněna nabídka na uhrazení dopravy dětí na DDH.

42 / 228


Systém výuky dopravní výchovy na DDH Jedním z úkolů přijatých vládou je zabezpečit přiměřenou systematickou dopravní výchovu předškolních a školních dětí, postavenou na využití zkušeností a na osvědčených zahraničních postupech a větší pozornost věnovat podpoře dopravní výchovy v rámci rodiny. Výcvik a výuka dětí na dětských dopravních hřištích patřily k účinným formám dopravní výchovy dětí. Je na nich prováděn výcvik pravidel provozu na pozemních komunikacích v souladu s Metodickým listem Ministerstva dopravy k činnosti DDH. Systematický výcvik je soustředěn na žáky 4. a 5. ročníků základních škol a jeho obsahem je procvičení základních prvků jízdy na kole daných pravidly silničního provozu s příslušným teoretickým poučením. To je dáno metodickou řadou výcviku v tomto minimálním rozsahu: ¾ význam dopravních značek na DDH v situacích (přednost v jízdě na křižovatkách, jednosměrný provoz, zákazy vjezdu, přikázané směry jízdy, zákazy odbočování apod.); ¾ nebezpečná místa pro cyklisty na DDH; ¾ vjíždění na vozovku z místa ležícího mimo provoz, vyjíždění od okraje vozovky; ¾ jízda u pravého okraje vozovky; ¾ zastavení u okraje vozovky; ¾ objíždění překážky, předjíždění cyklistů; ¾ odbočování, řazení do jízdních pruhů; ¾ projíždění křižovatkami. Při výcviku je kladen důraz zejména na uplatňování těchto úkonů: ¾ neustálé sledování provozu; ¾ rozhlédnutí, ohlednutí; ¾ dávání znamení o směru jízdy; ¾ včasné a postupné brždění; ¾ držení jízdní stopy při pomalé jízdě a řízení jednou rukou.

2.1.4.2.3 Dopravní soutěž mladých cyklistů v Libereckém kraji Zapojení žáků II. stupně ZŠ je realizované formou soutěže s dopravní tematikou. Na dopravních hřištích probíhá každoročně „Dopravní soutěž mladých cyklistů“, kterou vyhlašuje Rada vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky ve spolupráci s dalšími orgány a organizacemi. Soutěž probíhá ve dvou kategoriích: ¾ kategorie - 5. a 6. ročník ZŠ; ¾ kategorie - 7. a 8. ročník ZŠ. Soutěž má čtyři kola - základní, okresní, krajské a celostátní. Vítězové celostátního kola postupují do evropského finále. Škola je reprezentována čtyřčlenným smíšeným družstvem - 2 děvčata a 2 chlapci, kteří soutěží v těchto disciplínách: ¾ pravidla provozu na pozemních komunikacích - teoretická část (ve všech kolech soutěže); ¾ pravidla provozu vozidel - praktická část (od okresního kola); ¾ jízda zručnosti (ve všech kolech soutěže); ¾ první pomoc (od okresního kola). V Libereckém kraji se uskutečňují každoročně jednotlivá kola soutěže, v roce 2004 hostil Liberecký kraj i celostátní finále.

43 / 228


Tabulka č. 22: Výsledky krajského kola dopravní soutěže mladých cyklistů v letech 2003 až 2010 Rok

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Kategorie

Pořadí

I.

II.

1.

ZŠ Vesec, Liberec

ZŠ Rychnov u Jablonce nad Nisou

2.


ZŠ Vesec, Liberec

3.

ZŠ TGM Lomnice nad Popelkou

ZŠ LADA Česká Lípa

1.



2.


ZŠ Česká, Liberec

3.

ZŠ Šluknovská, Česká Lípa


1.



2.

ZŠ Lomnice nad Popelkou

ZŠ Lomnice nad Popelkou

3.

ZŠ Kokonín


1.



2.



3.



1.



2.



3.

ZŠ nám. 1 máje, Chrastava

ZŠ Jižní, Česká Lípa

1.



2.

ZŠ Křižanská Liberec


3.

MZŠ Zásada


1.



2.

ZŠ Broumovská Liberec


3.

ZŠ Šluknovská Česká Lípa


1.



2.



3.

ZŠ Dobiášova, Liberec


2.1.4.2.4 Dopravní soutěže vyhlašované Libereckým krajem Liberecký kraj každoročně vyhlašuje pro děti pravidelně soutěže s dopravní tématikou, a to výtvarnou soutěž „O pohár hejtmana Libereckého kraje“, soutěž „O kolo“, kdy účastníci (žáci 3.-5. tříd ZŠ) prokazují znalosti z oblasti pravidel silničního provozu a zdravovědy, a dále soutěže o reflexní předměty na www.deti.bezpecne-na-silnicich.cz.

44 / 228


Tabulka č. 23: Soutěž pro děti s tematikou BESIP vyhlašovaná Libereckým krajem - „O pohár hejtmana Libereckého kraje“ Typ soutěže výtvarná

Probíhá

Hlavní cena

podzim

výtvarné pomůcky, společenské hry

Mateřské školy

I. stupeň ZŠ

II. stupeň ZŠ

Vítěz 2004

Anna Suchá Zahrádky

Markéta Marholdová, ZŠ Lesní, Liberec

Vojtěch Hansal, ZŠ Dobiášova, Liberec

Vítěz 2005

Eliška Holá MŠ Vysoké nad Jizerou

Ivana Kratochvílová ZŠ Bulovka

David Svatek ZŠ E. Krásnohorské, Liberec

Zuzana Kvartová ZŠ Habartice

Veronika Leschingerová, ZŠ Cvikov

Anička Límová ZŠ B.Hynka, Cvikov Tereza Lásková, ZŠ TGM Lomnice nad Popelkou

Marie Skočovská ZŠ Dr. Miroslava Tyrše, Česká Lípa Ondřej Spálenský, ZŠ Dr. Miroslava Tyrše, Česká Lípa

Anna Skočovská ZŠ a MŠ Moskevská, Česká Lípa Viktorie Radovská, MŠ Nerudova, Česká Lípa Honzík Novotný, SMŠ Kvítko, Česká Lípa

Vítěz 2006 Vítěz 2007

Vítěz 2008 Vítěz 2009

Josef Bezvald, MŠ Lázně Libverda

Anežka Pokorná, ZŠ TGM Frýdlant

Jakub Suchý, ZŠ E. Krásnohorské, Liberec

Vítěz 2010

Kristýna Konrádová, MŠ Jeřmanická Liberec

Tomáš Haken, ZŠ Osečná

bez účasti

Tabulka č. 24: Soutěž pro děti s tematikou BESIP vyhlašovaná Libereckým krajem - „O kolo“ Typ soutěže

Probíhá

Hlavní cena

znalostní

jaro

jízdní kolo

Vítěz

Vítěz 2004

Pavel Holec, 4. třída, ZŠ Frýdlant

Vítěz 2005

Lenka Plachtová, 4. třída, ZŠ Frýdlant

Vítěz 2006

Tereza Vilhelmová, 5. třída, ZŠ Lesní Liberec

Vítěz 2007

Zuzana Vondráčková, 4. třída, ZŠ Skálova, Turnov Martin Veselovský, 6. třída, ZŠ Jabloňová, Liberec

Vítěz 2008

Jana Cendelínová, 4. třída, ZŠ a MŠ Velké Hamry Filip Bobvoš, 8. třída, ZŠ Lidická, Hrádek nad Nisou

Vítěz 2009

Dominika Mastníková, ZŠ Pěnčín Monika Horká, ZŠ Sever, Česká Lípa

Vítěz 2010

Veronika Prášilová, ZŠ Frýdlant Iva Nesibová, ZŠ Sever Liberec

45 / 228


Soutěž „O kolo“ probíhá od roku 2007 na webových stránkách www.deti.bezpecne-na-silnicich.cz. Tyto stránky vznikly v rámci realizovaného grantového projektu z Fondu malých projektů ERN a společně se stránkami www.bezpecne-na-silnicich.cz, které jsou zaměřeny na dospělé, poskytují informace z oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Dětské stránky obsahují počítačovou hru, kde účastník projíždí jako cyklista městem, musí dodržovat pravidla a zároveň plní úkoly. Dále zde děti mohou najít pravidla provozu, dopravní značky, akce, odkazy, informace o dopravních hřištích. Díky těmto stránkám pro děti byly zařazeny další soutěže vyhlášené Libereckým krajem, a to „O reflexní předměty“.

2.1.4.3 Aktivity v oblasti BESIP Mezi činnosti Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, které směřovaly do oblasti BESIP v roce 2010, patřilo zejména naplňování úkolů stanovených dokumentem „Koncepce BESIP v Libereckém kraji“, který byl schválen Zastupitelstvem Libereckého kraje v listopadu 2003. Činnosti v oblasti lidského činitele byly rozpracovány v Ročním plánu činností BESIP Libereckého kraje. Jednalo se například o tyto činnosti: Oblast lidský činitel ¾ Činnost týmu bezpečnosti Libereckého kraje byla zahájena v roce 2007. Členy týmu bezpečnosti Libereckého kraje jsou studenti středních a vysokých škol z Libereckého kraje, kteří byli proškoleni ze základů poskytování první pomoci, zákona o provozu na pozemních komunikacích, základech správného poutání dětí do autosedaček ad. oblastí dotýkajících se problematiky bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Cílem týmu bylo předat informace týkající se bezpečnosti silničního provozu veřejnosti nejen obvyklou formou novinových článků, webových stránek a televizních spotů, ale zejména osobním kontaktem na různých akcích pořádaných Libereckým krajem. Za rok 2010 se tým bezpečnosti Libereckého kraje zúčastnil 65 akcí. Jednalo se o: - dny s dopravní výchovou na školách v Libereckém kraji, - dětský den s dopravou, - účast na akcích týdnů bezpečnosti v Libereckém kraji, - společné dopravně-bezpečnostní akce s Policií České republiky a Městskou policií, - kurzy bezpečné jízdy pro matky s dětmi, - kurzy začínajících motocyklistů s názvem Učme se přežít II, - tématické akce na dětských dopravních hřištích v Libereckém kraji, - akce v rámci projektu Zima 2011. ¾ V roce 2010 pořádal Liberecký kraj dva „Týdny bezpečnosti“. Jedná se o kampaně, kdy je věnována soustředěná pozornost vždy určitému aktuálnímu problému. Týden bezpečnosti I-2010 byl pořádán 19.-24.4.2010 a nesl téma „Dopravní výchova a dopravní hřiště v kraji“. Projekt byl uskutečněn s polským partnerem Wojewódzki Ośrodek Ruchu Drogowego Jelenia Góra a byla podána žádost o spolufinancování z programu Fondu mikroprojektů Operační program přeshraniční spolupráce ČR – PL 20072013 „Cíl 3“. V rámci projektu se uskutečnily naučné dopravně-bezpečnostní akce na dětském dopravním hřišti v Liberci a Jablonci nad Nisou (DDH). Konkrétně: - 19.4. a 20.4.2010 na DDH v Liberci, které každý den navštívilo minimálně 90 dětí z Libereckého kraje a 45 dětí z Polska.

46 / 228


-

21.4. a 22.4.2010 na DDH v Jablonci nad Nisou, které každý den navštívilo minimálně 90 dětí z Libereckého kraje a 45 dětí z Polska. Tyto akce byly pořádány pro školní skupiny. Na akcích se zúčastnila Městská policie Liberec, Městské policie Jelenia Góra, společnost AZOS s.r.o. (škola poutání), Tým silniční bezpečnosti Libereckého kraje, Záchranný tým Českého červeného kříže Liberec, resp. Jablonec nad Nisou. Dne 23.4.2010 se konala prezentace projektu v OC Géčko za účasti partnera WORD Jelenia Góra a Městské policie Jelenia Góra. Dne 24.4.2010 se konal na DDH v Liberci den otevřených dveří pro veřejnost (zejména pro rodiče s dětmi) za účasti polského partnera WORD Jelenia Góra a Městské policie Jelenia Góra a závěrečný seminář, kde byl za účasti všech partnerů vyhodnocen projekt Týdne bezpečnosti. Cílem bylo seznámení dětí s bezpečným chováním na pozemních komunikacích, první pomocí. V rámci projektu se akcí na DDH v Liberci a Jablonci zúčastnilo přes 600 dětí z Libereckého kraje a Polska. V závěru roku Euroregion Nisa vyhodnotil nejlepší přeshraniční projekty z celkem 28 společných projektů uskutečněných v roce 2010. V oblasti Zdraví a bezpečnost získal 1. místo a Cenu ERN projekt "Týden bezpečnosti I-2010". Cena Euroregionu Nisa není pouze uznáním kvality projektu vzdělávání dětí v oblasti dopravní výchovy, ale zejména oceněním dlouhodobé přeshraniční spolupráce, která mezi odborem dopravy Libereckého kraje a organizací Wojewódzki Ośrodek Ruchu Drogowego Jelenia Góra probíhá již od roku 2007. Týden bezpečnosti II-2010 byl pořádán 20.-25.9.2010 a nesl téma „Ohleduplnost na našich silnicích“. V rámci týdne bezpečnosti se uskutečnily následující akce: dne 20.9.2010 DEN BEZ AUT na náměstí Dr. E. Beneše v Liberci (prezentace zádržných systémů, reflexních materiálů, hry s dopravní tématikou pro školní skupiny i veřejnost, ukázky vyproštění osob z havarovaného vozidla), dny pro rodiče s dětmi na dětském dopravním hřišti, ve dnech 20.9.2010 až 24.9.2010 Dny pro začínající řidiče na dětském dopravním hřišti v Jablonci, dopravně-bezpečnostní akce s Policií ČR – kontroly rychlosti vozidel, technického stavu a alkoholu u řidičů u vybraných základních škol v Libereckém kraji. Akce se účastnil tým silniční bezpečnosti Libereckého kraje a děti z jednotlivých vybraných ZŠ (od 21.9. do 24.9.2010), dne 22.9.2010 představení The Action! v centru Babylon Liberec pro žáky středních škol z Liberce, dne 23.9.2010 a 24.9.2010 prezentace týmu silniční bezpečnosti Libereckého kraje v obchodním centru Géčko společně s Českým červeným křížem Liberec, dne 25.9.2010 Setkání komisařů autoškol pod záštitou Libereckého kraje na autocvičišti v Kokoníně, dne 25.9.2010 DEN S BESIPem v Novém Městě pod Smrkem (společná prezentace Hasičského záchranného sboru, Policie ČR, Českého červeného kříže a týmem silniční bezpečnosti Libereckého kraje). ¾ „STOP smrtelným nehodám“ – výstava zaměřená na prezentaci dopravních nehod způsobených nepřiměřenou rychlostí, alkoholem nebo nedodržením dopravních předpisů. Akce se uskutečnily na KÚ LK a MML Liberec, MÚ Semily a Nový Bor. ¾ „Neber druhým budoucnost“ – kampaň probíhající ve vybraných restauracích v Libereckém kraji proti alkoholu za volantem. V rámci této kampaně se po 4 víkendy v termínu od 17.9. do 9.10.2010 uspořádali 4 výjezdní akce v restauracích v Jablonci nad Nisou, Liberci, Turnově a v České Lípě.

47 / 228


¾ „Bez tolerance“ – akce týmu silniční bezpečnosti ve spolupráci s DI Policie ČR. V rámci těchto akcí byly rozdávány letáčky a jednorázové alkotesty. ¾ „V jedné stopě“ – akce pro motocyklisty týmem bezpečnosti společně s DI Policie ČR (dne 22.5.2010 a 13.6.2010 v Liberci). ¾ Den s dopravou na letišti v Liberci dne 15.5.2010. ¾ Liberecký kraj vydal informační leták ZIMA s informacemi o zimních pneumatikách a jejich používání. Leták byl distribuován při akcích LK na podporu zvyšování provozu na pozemních komunikacích prostřednictvím týmu bezpečnosti LK. ¾ Grantový Program rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích - rozděleno 513 240,- Kč mezi 13 vybraných projektů, na realizaci opatření na ochranu zranitelných účastníků silničního provozu a výchovných programů podílejících se na zvyšování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. ¾ Finanční podpora jednotlivých kol dopravní soutěže mladých cyklistů a dopravní výchovy v Libereckém kraji (doprava dětí na DDH, provoz DDH). ¾ Organizace krajského kola dopravní soutěže mladých cyklistů v červnu 2010 ve Frýdlantu. ¾ Organizace znalostní soutěže „O kolo“ - květen až červen 2010, pro žáky I. a II. stupně základních škol. ¾ Organizace výtvarné soutěže „O pohár hejtmana Libereckého kraje“ - říjen až listopad 2010, ve 3 kategoriích, první stupeň ZŠ, druhý stupeň ZŠ a mateřské školy, 114 účastníků soutěže. ¾ Měsíční uveřejňování informací o dopravních nehodách dětí a jejich příčinách ve Zpravodaji odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Libereckého kraje - www.kraj-lbc.cz; dále zveřejňování informací o problematice bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v Měsíčníku Libereckého kraje a jejich další medializace prostřednictvím zejména místního tisku, www.bezpecne-na-silnicich.cz a sekce pro děti www.deti.bezpecne-na-silnicich.cz. Oblast pozemní komunikace ¾ přímou dotací z rozpočtu Libereckého kraje bylo podpořeny projekty v rámci zvýšení bezpečnosti silničního provozu; ¾ uskutečnilo se vyhodnocení nehodových lokalit, kde byly podrobně rozebrány nehodové úseky, dle jednotlivých příčin dopravních nehod (srážka se zvěří, chodcem, nedání přednosti v jízdě, náledí, výtluky apod.), podrobně byly rozebírány úseky silnic, kde se na hektometr stalo 4 a více dopravních nehod zapříčiněných smykem a úseky silnic, kde se na hektometr stalo 7 a více dopravních nehod zapříčiněných nedodržením bezpečné vzdálenosti; ¾ byl vyhlášen grantový program na podporu cyklodopravy; nad rámec grantového programu byly formou přímé podpory podpořeny projekty v oblasti cyklodopravy; ¾ Krajská správa silnic Libereckého kraje zajistila zpracování územně technické studie u páteřní cyklotrasy Odra – Nisa; ¾ byla provedena pilotní bezpečnostní inspekce na krajské silnici, konkrétně na silnici III/2904 Mníšek – Frýdlant; ¾ odborem dopravy byly zakoupeny a prostřednictvím jednotlivých mysliveckých sdružení byly v místech, kde dochází k častému střetu vozidel se zvěří aplikovány pachové ohradníky;

48 / 228


¾ byl realizován na silnici II. třídy číslo 268 v obci Bohatice první vjezdový ostrůvek na silnici ve vlastnictví Libereckého kraje; ¾ kontroly státního dozoru byly zaměřeny na dodržování osazení schváleného dopravního značení při uzavírkách pozemních komunikací; ¾ byly uskutečněny společné prohlídky železničních přejezdů na silnicích v Libereckém kraji, za účasti zástupců Policie ČR, správců silnic, správců drah a silničních správních úřadů.

2.1.4.4 Grantový fond v oblasti BESIP Grantový fond Libereckého kraje byl zřízen usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 24/04/ZK, ze dne 17.2.2004, jako trvalý účelový fond Libereckého kraje. Schválen byl Statut Grantového fondu Libereckého kraje, Zásady pro přidělení dotací z Grantového fondu Libereckého kraje a podmínky jednotlivých programů Grantového fondu Libereckého kraje. Statut Grantového fondu Libereckého kraje je obecný a platný neomezeně. Zásady pro přidělování dotací z Grantového fondu Libereckého kraje definují podmínky, za kterých je možné dotace poskytnout, čerpat, kontrolovat. Od ledna 2008 jsou v platnosti nové Zásady pro přidělení dotací z Grantového fondu Libereckého kraje. Jednotlivé resorty Libereckého kraje připravují své programy. Každý program Grantového fondu Libereckého kraje představuje soubor věcných, časových a finančních podmínek k realizaci cílů daného resortu. Program je schvalován zastupitelstvem kraje. Správci programů jsou dle Statutu Grantového fondu Libereckého kraje resortně příslušné odbory. Od roku 2004 připravuje odbor dopravy programy zaměřené na zvýšení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a na snížení nehodovosti na pozemních komunikacích. Programy vycházejí z opatření C 1.1.6 (Opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu a snížení nehodovosti odstraňováním provozních závad v kritických místech pozemních komunikací) Programu rozvoje Libereckého kraje. Předmětem podpory jsou jednak výchovné programy, výstavy a presentace, které jsou většinou zaměřeny na dopravní výchovu dětí předškolního a školního věku. Dále jsou podporovány drobné stavební úpravy na pozemních komunikacích jako např. opravy a vybudování chodníků, přechodů pro chodce a jejich nasvícení, výstavba zábradlí, opravy a přemístění autobusových zastávek, osazení dopravních zrcadel a umístění dopravního značení. Od roku 2007 je také možné poskytnout finanční podporu na vypracování projektových dokumentací, studií k opatřením na ochranu zranitelných účastníků provozu na pozemních komunikacích. V následujících tabulkách je přehled akcí, které byly podpořeny z programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v letech 2006 až 2009.

Tabulka č. 25: Přehled akcí podpořených z Programu podpory zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích vyhlášeného v roce 2006 P.č.

Příjemce dotace

Název projektu

Uhrazeno z Grantového fondu LK (Kč)

1

Obec Provodín

Přemístění a výstavba autobusové zastávky, značení

34 962

2

Město Turnov

Dopravní výchova dětí předškolního věku

39 382

3

Město Česká Lípa

Podpora dopravní výchovy v obci Česká Lípa

25 000

4

Obec Jílové u Držkova

Osazení dopravních odrazových zrcadel

16 000

49 / 228


P.č.

Příjemce dotace

Název projektu


5

Obec Bystrá nad Jizerou

Bezpečnost na místních komunikacích

50 000

6

Obec Košťálov

Dopravní hřiště CVČ Košťálov

50 000

7

Středisko pro volný čas dětí a mládeže Turnov, okres Semily

Dopravní výchova žáků IV. tříd ZŠ - oblast Turnov

48 000

8

Město Frýdlant

Dopravní bezpečnost dětí na Frýdlantsku

15 000

9

Obec Horní Libchava

Doplnění dopravního značení

15 000

10

Obec Prysk

Doplnění dopravního značení u ZŠ a MŠ Prysk

29 988

11

Město Jablonec nad Nisou

Nasvícení 5 přechodů pro chodce - Jablonec nad Nisou

50 000

12

Město Hodkovice nad Mohelkou

Projekt na zhotovení nového přechodu v Liberecké ulici

77 000

13

Město Hrádek nad Nisou

Děti - účastníci dopravního provozu

27 078

14

Dům dětí a mládeže "Sluníčko" Lomnice nad Popelkou

Úraz není náhoda

15

Obec Mníšek

Osvětlení přechodu pro chodce

Celkem uhrazeno z Grantového fondu Libereckého kraje, Program rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích

8 000 60 000 545 410

Příloha č. 1: Fotodokumentace k akcím podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích realizovaných v roce 2006 Tabulka č. 26: Přehled akcí podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích vyhlášeného v roce 2007 P.č.

Příjemce dotace

Název projektu


1

Město Turnov


25 000

2

Středisko pro volný čas dětí a mládeže Turnov

Dopravní výchova žáků IV. tříd ZŠ - oblast Turnov

5 000

3

Obec Horní Police

Zvýšení bezpečnosti v obci

15 000

4

Obec Radčice

Bezpečnost provozu v obci Radčice

15 000

5

Základní škola Liberec Barvířská

Vybudování dětského dopravního hřiště a následná vzdělávací činnost

44 900

6

Střední škola Doksy

Modernizace a vybavení účelových komunikací

13 900

7

Obec Loužnice

Dopravní zařízení - zrcadlo a dopravní značka

9 900

50 / 228


P.č.

Příjemce dotace

Název projektu


8


Úraz není náhoda

8 000

9

Základní škola Čistá u Horek

Ať je nás víc vidět

1 000

10

Obec Pěnčín

Přechod pro chodce s dělícím ostrůvkem

50 000

11

Obec Líšný

Dopravní značení - Líšný

15 000

12

Město Rokytnice nad Jizerou

Zvýšení bezpečností dětí před budovou ZŠ

40 000

13

Obec Košťálov

Košťálovský bumbác 2007

10 000

14

Město Jilemnice

Děti, pozor silnice!

20 000

15

Město Nové Město pod Smrkem

Instalace ukazatelů okamžité rychlosti

40 000

16

Město Frýdlant

Prevencí proti nehodovosti

15 000

17

Město Doksy

Informační panely pro měření rychlosti jízdy

40 000

18

Město Mimoň

Bezpečný pohyb osob u obchodního centra

50 000

19


Pět minut po dvanácté!

46 100

20


Pravidla platí pro všechny

Celkem uhrazeno z Grantového fondu Libereckého kraje, Program rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích x) odstoupení

0 x) 463 800

od smlouvy


Příjemce dotace

Název projektu


1

Obec Karlovice

Vypracování projektové dokumentace

50 000

2

Obec Radimovice

Projektová dokumentace - bezpečně obcí

22 000

3

Obec Studenec

Pořízení informačních měřičů rychlosti

40 000

4

Město Frýdlant

Bezpečný pohyb v dopravním prostředí

15 200

5

Obec Bílá

Osazení ukazatelů rychlosti Vlčetín a Petrašovice

40 000

6

Město Rokytnice nad Jizerou

PD chodníku s přechodem přes I/14 ve Vilémově

50 000

7

Obec Košťálov

KOŠŤÁLOVSKÝ BUMBÁC 2008

25 000

8


Úraz není náhoda

20 000

51 / 228


P.č.

Příjemce dotace

Název projektu


9

Město Turnov


25 000

10

Obec Rakousy

Nákup a instalace dopravně bezpeč. zrcadla

5 876

11

Město Smržovka

Doplnění dopravního značení - město Smržovka

15 339

12

Město Jilemnice

Instalace ukazatele okamžité rychlosti vozidel

40 000

13

Město Jilemnice

Děti, pozor silnice! II

25 000

14

Obec Tatobity

Ukazatel rychlosti

40 000

15

Obec Horní Police

Umístění ukazatele rychlosti 70.50RS

17 000

16

Obec Krásný Les

PROJEKT - Chodník při silnici III/2911, Krásný Les

39 000

17

Obec Oldřichov v Hájích

Montáž ukazatelů okamžité rychlosti v obci

25 000

18

LABYRINT BOHEMIA, o.p.s.

Dojeď bezpečně - lektorský program

50 000

Celkem uhrazeno z Grantového fondu Libereckého kraje, Program rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích

544 415


Příjemce dotace

Název projektu

Poskytnuto z Grantového fondu LK (Kč)

1

Klub přátel a sponzorů Domu dětí a mládeže, o. s., Lomnice nad Popelkou

Bezpečná cesta do školy

15 000

2

Obec Košťálov


10 000

3

Město Frýdlant

Bezpečnost v silničním provozu

15 200

4

Město Turnov


32 200

5


Kdo má pod čepicí, může na silnici!

80 000

6

Město Jablonné v Podještědí

Zvýšení bezpečnosti provozu u výjezdu z MK p.p.č.3102/4 na krajskou silnici III/27014 - Heřmanice v Podještědí

7 382

7

Město Jablonné v Podještědí

Zvýšení bezpečnosti provozu u výjezdu z MK - ul. Máchova na silnici II/270

7 382

Město Hrádek nad Nisou

Projektová dokumentace na zvýšení bezpečnosti zranitelných účastníků provozu na pozemní komunikaci - Liberecká

8

52 / 228

60 000


P.č.

Příjemce dotace

Název projektu


9

Město Železný Brod

Přechod pro chodce - nábřeží Obránců míru

26 275

10

Město Doksy

Křižovatka Valdštejnská - Zámecká

50 000

11

Mikroregion Jizerské hory

Nasvícení přechodů pro chodce 2009 - Mikroregion Jizerské hory

115 000

Národní institut pro integraci 12 osob s omezenou schopností pohybu a orientace ČR, o. s.

Bezbariérové úpravy komunikací v Libereckém kraji

50 000

13

Bezpečně přes silnici u školy

32 000

Obec Nová Ves nad Nisou

Celkem poskytnuto z Grantového fondu Libereckého kraje, Program rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích

500 239


Příjemce dotace

Název projektu


1

Obec Plavy

Plavy - semafor

70 000

2

Město Turnov


32 000

3

Město Frýdlant

Bezpečná cesta do školy

16 320

4

Obec Kryštofovo Údolí

Projektová dokumentace – chodníky v centru obce Kryštofovo Údolí

5

ELSET, s.r.o.

Dopravní soutěž NAJDI ZNAČKU a výchovný interaktivní program pro děti

10 000

6

Obec Okrouhlá

Dopravní opatření u ZŠ a MŠ Okrouhlá

118 096

7

Obec Horní Police

Studie alternativní cesty k základní škole

20 000

8

Obec Bohatice

Zvýšení bezpečnosti v obci Bohatice

61 824

9

Dům dětí a mládeže Sluníčko

Úraz není náhoda

10 000

10 Město Semily

Bezbariérové úpravy pěších komunikací v Semilech – III. etapa

50 000

11 Obec Košťálov


10 000

Celkem poskytnuto z Grantového fondu Libereckého kraje, Program rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích

53 / 228

115 000

513 240


Příloha č. 5: Fotodokumentace k akcím podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích realizovaných v roce 2010 Kromě výše uvedeného programu ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích byl od roku 2009 zřízen grantový fond na podporu rozvoje cyklodopravy. K této problematice blíže v kapitole zabývající se cyklistickou dopravou.

2.1.4.5 Přímá podpora technických zařízení ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích Na základě prohlášení Řídícího výboru bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích Libereckého kraje ze dne 14.1.2009 bude Liberecký kraj činit taková opatření, která povedou ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. V rozpočtu Libereckého kraje, odboru dopravy, kap. 914, byla v roce 2009 vyčleněna částka 4 928 038,- Kč jako přímá podpora technických zařízení ke zvýšení bezpečnosti na pozemních komunikacích v Libereckém kraji na konkrétních místech. Na základě uskutečněných jednání a místních šetření byly vybrány projekty uvedené v následující tabulce, které předkladatel navrhl realizovat částečně z výše uvedených finančních prostředků.

Tabulka č. 30: Přehled projektů přímé podpory technických zařízení ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v Libereckém kraji v roce 2009 P.č.

Obec

Název akce

Poskytnuté finanční prostředky (Kč)

1

Černousy

Oprava místní komunikace a zpomalovací prahy

300 000

2

Pertoltice pod Ralskem

Oprava místní komunikace

155 140

3

Kryštofovo Údolí

Ukazatel rychlosti a dopravní zrcadla

175 000

4

Ralsko

Soustava GEM CDU - zpomalovací semafor - reinvestice

284 946

5

Ralsko

Rekonstrukce chodníku a montáž obrubníků

283 282

6

Dlouhý Most

Oprava místních komunikací

53 000

7

Malá Skála


160 000

8

Nový Bor

Oprava místní komunikace

500 000

9

Česká Lípa

Zastávka a otočka autobusu v České Lípě

416 670

10

Černousy

Úprava křižovatky - otočka autobusů

100 000

11

Zásada


1 500 000

12

x)

Pořízení měřičů rychlosti

1 000 000

Celkem poskytnuto jako přímá podpora technických zařízení ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích z rozpočtu Libereckého kraje x)

4 928 038

Světlá pod Ještědem, Vysoké nad Jizerou, Český Dub, Dlouhý Most, Tatobity, Mníšek, Okna, Slaná, Nová Ves nad Popelkou, Koberovy, Janův Důl, Harrachov, Bulovka, Habartice, Smržovka, Velké Hamry, Dubá, Nová Ves (okr. Liberec), Čistá u Horek

54 / 228


V rozpočtu Libereckého kraje, odboru dopravy, kap. 914 působnosti a kap. 920 kapitálové výdaje, byla v roce 2010 vyčleněna částka 6 012 727,- Kč jako přímá podpora technických zařízení ke zvýšení bezpečnosti na pozemních komunikacích v Libereckém kraji na konkrétních místech. Na základě uskutečněných jednání a místních šetření byly vybrány projekty uvedené v následující tabulce, které předkladatel navrhl realizovat částečně z výše uvedených finančních prostředků.

Tabulka č. 31: Přehled projektů přímé podpory technických zařízení ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v Libereckém kraji v roce 2010 P.č.

Obec

Název akce

1

Jablonec nad Nisou

Humanizace komunikace I/14

2

Josefův Důl

Měřič rychlosti na průtahové silnice obcí

3

Proseč pod Ještědem

Rekonstrukce místních komunikací

4

Nová Ves nad Popelkou

Dopravná zrcadlo na výjezdu na silnici II. třídy

5

Kunratice u Cvikova

Místo pro přecházení na silnice I/13

Celkem poskytnuto jako přímá podpora technických zařízení ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích z rozpočtu Libereckého kraje

Poskytnuté finanční prostředky (Kč) 5 500 000 50 000 200 000 12 727 200 000 6 012 727

Na základě vyhodnocení nehodovosti v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008 proběhla jednání a místní šetření s Policií ČR, správci pozemních komunikací (Krajská správa silnic Libereckého kraje, Ředitelství silnic a dálnic) a zástupci jednotlivých obcí a byla vytipována místa na pozemních komunikacích, kde by umístění technických zařízení (ukazatele okamžité rychlosti vozidel, příp. světelné signalizace „STOP semafor“) výrazně pomohlo ke zklidnění dopravy, což by vedlo ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Jedná se o projekty, akce investičního charakteru, spočívající v umístění ukazatelů okamžité rychlosti na silnicích různých tříd. Ve dvou případech se jedná o úseky pozemních komunikací I. třídy (v Habarticích silnice č. I/13 a v Harrachově silnice č. I/10) silně zatížené dopravou, vedoucí k hraničním přechodům, přičemž v Habarticích byla společně s ukazatelem okamžité rychlosti vozidel instalována také elektronická světelná signalizace „STOP semafor“, která zastaví neukázněné řidiče překračující maximální povolenou rychlost jízdy. Důležitým podkladem pro výběr a hodnocení vytipovaných míst byly také závěry zpracované „Analýzy dopravního stavu v okolí základních škol“ (projekt vypracovala společnost HBH Projekt, spol. s r. o. v roce 2008), která je odborným posudkem bezpečnosti okolí škol v Libereckém kraji z pohledu bezpečnostního auditora. Na základě uskutečněných jednání a místních šetření byly odbornou komisí vybrány projekty - akce, které byly realizované částečně z výše uvedených finančních prostředků. Následující tabulka je detailním přehledem projektů přímé podpory ke zklidnění dopravy v obcích formou instalace informativních měřičů rychlosti spolufinancovaných z rozpočtu Libereckého kraje v roce 2009. Legenda k následující tabulce: ARK - ukazatel rychlosti na krajské silnici ARI - ukazatel rychlosti na silnici I. třídy ARH - ukazatel rychlosti, analýza HBH Projekt

55 / 228


Tabulka č. 32: Přehled projektů přímé podpory ke zklidnění dopravy v obcích formou instalace informativních měřičů rychlosti spolufinancovaných z rozpočtu Libereckého kraje v roce 2009 P.č.

Označení akce

Subjekt

Název akce

Místo

Částka (Kč)

1

ARK

Obec Světlá pod Ještědem

Umístění radaru

III/2783

40 000

2

ARK

Město Vysoké nad Jizerou

Prevence a aktivní dopravní výchova řidičů

II/290, učiliště, nemocnice

40 000

3

ARK

Město Český Dub

Radary pro měření rychlosti v Českém Dubu

II/278

40 000

4

ARK

Obec Dlouhý Most

Zvýšení bezpečnosti na pozemních komunikacích

III/27814

40 000

5

ARK

Obec Tatobity

Ukazatel okamžité rychlosti na silnici č. II/283, Tatobity - Žlábek

II/283, Žlábek

40 000

6

ARK

Obec Mníšek

Dodávka a montáž ukazatele okamžité rychlosti v obci

III/2904, škola

40 000

7

ARK

Obec Okna

Instalace ukazatele rychlosti na komunikaci II/273

II/273, ZŠ, MŠ, hřiště

40 000

8

ARK

Obec Slaná

Informace měření rychlosti vozidel (preventivní radar)

II/283, ZŠ, MŠ, přechod

40 000

9

ARK

Obec Nová Ves nad Popelkou

Ukazatel rychlosti

II/284, ZŠ, MŠ, centrum

40 000

10

ARK

Obec Koberovy

Bezpečná obec

II/282, ZŠ, MŠ (+ zrcadlo)

40 000

11

ARK

Obec Janův Důl

Pořízení a instalace ukazatele okamžité rychlosti

III/27239

40 000

12

ARI

Město Harrachov

Pořízení informačního měřiče rychlosti v Harrachově na I/10

I/10

13

ARI

Obec Bulovka

Měření rychlosti - Arnoltice

I/13, Arnoltice

14

ARI

Obec Habartice

Zklidnění dopravy Habartice

I/13, také "STOP semafor"

15

ARI

Město Smržovka

Pořízení ukazatele rychlosti vozidel

I/14

40 000

16

ARI

Město Velké Hamry

Opatření na ochranu zranitelných účastníků provozu ve Velkých Hamrech

I/10

40 000

17

ARI

Město Dubá

Panely pro měření rychlosti vozidel v Dubé a Deštné

I/9, ZŠ a Dětský domov

40 000

18

ARH

Obec Nová Ves (okr. Liberec)

Měření rychlosti u ZŠ Nová Ves

II/592, ZŠ

40 000

19

ARH

Obec Čistá u Horek

Informační radar před ZŠ na silnici I/16

I/16, ZŠ

40 000

Celkem poskytnuto na pořízení měřičů rychlosti z rozpočtu Libereckého kraje

56 / 228

160 000 40 000 160 000

1 000 000


Příloha č. 6: Fotodokumentace k projektům přímé podpory ke zklidnění dopravy v obcích - instalace informativních měřičů rychlosti v roce 2009

2.1.4.6 Shrnutí kapitoly BESIP V roce 2004 byl usnesením vlády České republiky č. 394 ze dne 28. dubna schválen dokument „Národní strategie bezpečnosti silničního provozu“. Hlavním cílem této strategie do roku 2010 je snížení počtu usmrcených v silničním provozu na 50 % úrovně roku 2002. Tento dokument analyzuje situaci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v ČR a ukládá úkoly subjektům působícím v této oblasti. Signatářstvím Evropské charty bezpečnosti silničního provozu se Liberecký kraj zavázal podílet na společném cíli, snížení počtu smrtelných následků dopravních nehod o polovinu do roku 2010 ve srovnání s rokem 2001. Tato výzva je známá pod heslem „25 000 lives to save“. V Libereckém kraji se tento cíl podařilo splnit, když z původních 37 smrtelných následků dopravních nehod v roce 2001, klesl tento počet na 18 v roce 2010. Z pohledu České republiky se tento společný cíl bohužel nepodařilo naplnit, neboť z původních 1 219 smrtelných následků dopravních nehod v roce 2001, klesl počet na 753 v roce 2010, tzn. že došlo ke snížení pouze o cca 38 %. Liberecký kraj provádí na základě ust. § 124 odst. 3 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších právních předpisů, prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích jak v přenesené, tak v samostatné působnosti na základě koncepce schválené Zastupitelstvem Libereckého kraje dne 18.11.2003 usnesením č. 366/03/ZK. Cílem veškerých činností v oblasti BESIP je snížení vážných následků dopravních nehod. Liberecký kraj se bude k tomu snažit přispět naplňováním úkolů stanovených v koncepci, každoročním vyhodnocováním a aktualizováním stanovených činností. Na konci roku 2007 byla zahájena činnost koordinátora BESIP LK, který zpracoval Roční plán BESIP Libereckého kraje pro rok 2008 a následně pro roky 2009, 2010 a 2011. Těmito ročními plány byly stanoveny konkrétní aktivity v oblasti BESIP - lidského činitele pro daný rok.

2.1.5 SILNIČNÍ MOTOROVÁ DOPRAVA Základní podmínky provozování silniční dopravy silničními motorovými vozidly prováděné pro vlastní a cizí potřeby za účelem podnikání upravuje zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Silniční motorová doprava je souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob (linková osobní doprava, kyvadlová osobní doprava, příležitostná osobní doprava, taxislužba), zvířat a věcí (nákladní doprava) vozidly, jakož i přemísťování vozidel samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu. Provozovatel silniční dopravy (dopravce) je právnická nebo fyzická osoba, která provozuje silniční dopravu silničními motorovými vozidly podle zákona o silniční dopravě. Podnikatel v silniční dopravě je dopravce, který podniká na základě živnostenského oprávnění s předmětem podnikání silniční motorová doprava. Před jeho vydání musí žadatel splnit zejména podmínku dobré pověsti, finanční způsobilost, odbornou způsobilost, pokud jsou tyto požadavky pro daný druh dopravy vyžadovány. Dopravními úřady jsou podle zákona o silniční dopravě krajské úřady. Pro městskou autobusovou dopravu a taxislužbu je dopravním úřadem Magistrát hlavního města Prahy, magistráty statutárních měst a obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

57 / 228


V souladu se zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, je provozování dopravy pro cizí potřebu umožněno na základě uděleného oprávnění s předmětem podnikání silniční motorová doprava, které je dále konkretizováno druhem dopravy, kterým může být: ¾ nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny; ¾ nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny; ¾ nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny; ¾ nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny; ¾ vnitrostátní příležitostná osobní; ¾ mezinárodní příležitostná osobní; ¾ vnitrostátní veřejná linková; ¾ vnitrostátní zvláštní linková; ¾ mezinárodní linková; ¾ mezinárodní kyvadlová; ¾ taxislužba. V následujícím textu a tabulkách je popisována pouze silniční motorová doprava nákladní a silniční motorová doprava osobní. Taxislužba je samostatnou kapitolou tohoto dokumentu. Následující tabulka znázorňuje počty podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní a silniční motorové dopravě osobní v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010. Údaje jsou vztaženy k aktivním dopravcům evidovaným dopravním úřadem v rozdělení dle jednotlivých obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji.

Tabulka č. 33: Celkové počty podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní a osobní v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010 Změna 2010/2009 (%)

2010

2009

2008

Změna 2010/2009 (%)

Celkem

2010

2009

2008

Osobní Změna 2010/2009 (%)

2010

2009

Nákladní

2008

Podnikatelé v silniční motorové dopravě CL

349

325

297

- 8,62

54

53

50

- 5,66

403

378

347

- 8,20

FR

101

105

101

- 3,81

8

6

6

0,00

109

111

107

- 3,60

JN

211

198

199

+

0,51

26

23

22

- 4,35

237

221

221

0,00

JI

109

105

109

+

3,81

17

19

17

- 10,53

126

124

126

LB

936

961

928

- 3,43

91

89

82

- 7,87

1 027

1 050

1 010

- 3,81

NB

87

83

81

- 2,41

3

4

3

- 25,00

90

87

84

- 3,45

SM

97

92

94

+

2,17

13

13

14

+

7,69

110

105

108

TA

107

106

103

- 2,83

17

19

20

+

5,26

124

125

123

- 1,60

TU

156

158

153

- 3,16

12

13

12

- 7,69

168

171

165

- 3,51

ZB

41

39

42

7,69

6

6

6

0,00

47

45

48

LK

2 194

2 172

2 107

- 2,99

247

245

232

- 5,31

2 441

2 417

2 339

+

58 / 228

+

+

+

1,61

2,86

6,67

- 3,23


Graf č. 13: Procentuální podíl jednotlivých obcí na celkovém počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2010 Česká Lípa Frýdlant 7%

5%

2%

Jablonec nad Nisou

15%

5%

Jilemnice

5%

Liberec

9%

4%

Nový Bor Semily Tanvald

5%

Turnov

43%

Železný Brod

Dopravci s bydlištěm resp. sídlem na území Liberecka představují téměř 50 % z celkového počtu 2 339 dopravců evidovaných dopravním úřadem v roce 2010. Další větší zastoupení mají dopravci z Českolipska, Jablonecka a Turnovska. Počet dopravců na Frýdlantsku, Jilemnicku, Novoborsku, Semilsku a Tanvaldsku je téměř stejný. Nejmenší zastoupení mají dopravci ze Železnobrodska. Následující tabulky znázorňují počty podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní a silniční motorové dopravě osobní a dále potom počty vozidel provozovaných při podnikání v silniční motorové dopravě nákladní a silniční motorové dopravě osobní v Libereckém kraji. Údaje jsou vztaženy k aktivním dopravcům evidovaným dopravním úřadem a rozděleny dle druhu dopravy ve vztahu k provozovaným vozidlům (nákladní doprava rozdělena na dopravu provozovanou vozidly o celkové hmotnosti do 3,5 tuny celkové hmotnosti a provozovanou vozidly bez omezení celkové hmotnosti, osobní doprava rozdělena na dopravu provozovanou osobními automobily s obsaditelností do 8 míst kromě místa řidiče a provozovanou osobními automobily a autobusy). Každý podnikatel a každé vozidlo jsou uvedeny vždy pouze v nejvyšší povolené kategorii.

Tabulka č. 34: Počty podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010 Podnikatelé v silniční motorové dopravě nákladní Celkem v LK

2008

2009

2010

Změna 2010/2009 (%)

2 194

2 172

2 107

- 2,99 - 18,24

- do 3,5 tuny celkové hmotnosti

vnitrostátní

458

488

399

mezinárodní

747

789

818

+

- bez omezení celkové hmotnosti

vnitrostátní

508

447

436

- 2,46

mezinárodní

481

448

454

+

59 / 228

3,68

1,34


Tabulka č. 35: Počty podnikatelů v silniční motorové dopravě osobní v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010 Podnikatelé v silniční motorové dopravě osobní

2008

2009

2010

Změna 2010/2009 (%)

Celkem v LK

247

245

232

- 5,31 - 6,86

- osobní vozidla s obsaditelností do 8 míst

vnitrostátní

101

102

95

mezinárodní

30

36

44

- osobní vozidla a autobusy

vnitrostátní

42

24

25

mezinárodní

74

83

68

+

22,22

+

4,17

- 18,07

Počet podnikatelů v silniční motorové dopravě ve výše uvedených tabulkách je přehledem aktivních dopravců evidovaných dopravním úřadem. Ovlivňuje ho především skutečnost, že v průběhu roku přibývají noví dopravci a někteří dopravci provozování živnosti přerušují. Procentuální vyjádření změn mezi rokem 2009 a 2010 je uvedeno ve výše uvedených tabulkách. Údaj závisí na počtu dopravců, ze kterého se při výpočtu vychází. Z tohoto důvodu jsou v dílčích kategoriích procentuální změny vyjádřeny vyšším číslem, než by tento nárůst nebo pokles způsobil v celkovém počtu evidovaných dopravců. Následující graf znázorňuje podíl jednotlivých druhů dopravy na celkovém počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2010. Údaje o dopravcích provozujících daný druh dopravy jsou vztaženy k aktivním dopravcům evidovaným dopravním úřadem a rozděleny ve vztahu k provozovaným vozidlům.

Graf č. 14: Procentuální podíl jednotlivých druhů dopravy na celkovém počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2010

4%

1%

1%

3% 20%

19%

18%

34%

nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly d o 3,5 tuny celkové hm otnosti nákladní mezinárodní provozovaná vozidly d o 3,5 tuny celkové hm otnosti nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly bez om ezení celkové hmotnosti nákladní mezinárodní provozovaná vozidly bez omezení celkové hmotnosti osobní vnitrostátní provozovaná osobními automobily osobní mezinárodní provozovaná osobními automobily osobní vnitrostátní provozovaná osobními automobily a autobusy osobní mezinárodní provozovaná osobními automobily a autobusy

60 / 228


Tabulka č. 36: Počty provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě nákladní v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010 Provozovaná vozidla v silniční motorové dopravě nákladní Celkem

2008

2009

2010

Změna 2010/2009 (%)

5 973

6 635

6 338

- 4,48

910

1 188

945

- 20,45

- do 3,5 tuny celkové hmotnosti

vnitrostátní mezinárodní

1 424

1 926

1 946

+

- bez omezení celkové hmotnosti

vnitrostátní

1 149

1 107

1 051

- 5,06

mezinárodní

2 490

2 414

2 396

- 0,75

1,04

Tabulka č. 37: Počty provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě osobní v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010 Provozovaná vozidla v silniční motorové dopravě osobní Celkem - osobní vozidla s obsaditelností do 8 míst - autobusy

2008

2009

2010

Změna 2010/2009 (%)

772

777

844

+ 8,62

vnitrostátní

169

172

167

- 2,91

mezinárodní

74

85

82

- 3,53

vnitrostátní

57

42

34

- 19,05

mezinárodní

472

478

561

+

17,36

Počet provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě ve výše uvedených tabulkách je přehledem vozidel, která dopravci nahlásili dopravnímu úřadu pro provozování dopravy pro cizí potřebu na základě živnostenského oprávnění s předmětem podnikání silniční motorová doprava (nejedná se o vozidla používaná výhradně pro veřejnou linkovou dopravu ani vozidla používaná pro MHD). Ovlivňuje ho skutečnost, že v průběhu roku přibývají noví dopravci a někteří dopravci provozování živnosti přerušují, ale především změny ve vozovém parku aktivních dopravců. Procentuální vyjádření změn mezi rokem 2009 a 2010 je uvedeno ve výše uvedených tabulkách. Údaj závisí na počtu vozidel, ze kterého se při výpočtu vychází. Z tohoto důvodu jsou v dílčích kategoriích procentuální změny vyjádřeny vyšším číslem, než by tento nárůst nebo pokles způsobil v celkovém počtu evidovaných vozidel. Následující graf znázorňuje podíl jednotlivých kategorií vozidel na celkovém počtu provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2010. Údaje jsou vztaženy k aktivním dopravcům evidovaným dopravním úřadem.

61 / 228


Graf č. 15: Procentuální podíl jednotlivých kategorií vozidel na celkovém počtu vozidel v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2010

1%

1%

6%

16%

2%

33%

26% 15%

nákladní vozidla do 3,5 tuny celkové hmotnosti, provozovaná ve vnitrostátní dopravě nákladní vozidla do 3,5 tuny celkové hmotnosti, provozovaná v mezinárodní dopravě nákladní vozidla bez omezení celkové hmotnosti, provozovaná ve vnitrostátní dopravě nákladní vozidla bez omezení celkové hmotnosti, provozovaná v mezinárodní dopravě osobní automobily, provozované ve vnitrostátní dopravě osobní automobily, provozované v mezinárodní dopravě osobní automobily a autobusy, provozované ve vnitrostátní dopravě osobní automobily a autobusy, provozované v mezinárodní dopravě

Dopravní úřady vydávají pro příslušné živnostenské úřady stanoviska k rozhodování o koncesi. Stanoviska jsou vydávána ve dvou případech, a to pokud se jedná o nového podnikatele v silniční dopravě nebo pokud vyprší časová platnost v minulosti vydaného stanoviska. Dopravní úřady vydávají potvrzení o prokázání finanční způsobilosti dopravce. Povinnost prokázat finanční způsobilost se týká dopravců, kteří provozují nákladní nebo osobní silniční motorovou dopravu vozidly, jejichž celková hmotnost přesahuje 3,5 tuny. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie došlo k rozšíření potvrzení vydávaných dopravními úřady. Od května 2004 začaly dopravní úřady vydávat eurolicence, které slouží jako doklad nahrazující zahraniční vstupní povolení a opravňují k provádění bilaterálních, tranzitních či třetizemních přeprav na území členských států EU. Eurolicenci musí tedy mít ten, kdo provozuje na území států Evropského společenství nebo z území členského státu Evropského společenství do státu, který není součástí Evropského společenství, anebo naopak pro část cesty na území členského státu silniční motorovou dopravu nákladní mezinárodní vozidly, jejichž celková hmotnost přesahuje 6 tun a jejichž užitečná hmotnost přesahuje 3,5 tuny, nebo silniční motorovou dopravu osobní mezinárodní autobusy. Eurolicence je vydávána na dobu 5 let. Dopravní úřady vydávají dopravci prvopis eurolicence a příslušný počet číslovaných opisů eurolicence na ta vozidla, která dopravce nahlásil u dopravního úřadu a pro která splňuje finanční způsobilost. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie dopravní úřady pro podnikatele v silniční dopravě, kteří k provozování mezinárodní nákladní dopravy v členských státech EU užívají jako řidiče občany státu, který není součástí Evropského společenství, vydávají osvědčení řidiče. Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, vydal v roce 2004 celkem 5 osvědčení, v roce 2005 celkem 8 osvědčení, v roce 2006 celkem 8 osvědčení, v roce 2007 celkem 8 osvědčení řidiče, v roce 2008 celkem 5 osvědčení řidiče, v roce 2009 celkem 4 osvědčení řidiče a v roce 2010 celkem 9 osvědčení řidiče. Následující tabulka je souhrnným přehledem všech dokumentů, které Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, vydává pro příslušné živnostenské úřady nebo pro podnikatele v oblasti silniční motorové dopravy v souvislosti s jejich podnikáním.

62 / 228


Tabulka č. 38: Přehled dokumentů, které Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, vydal pro příslušné živnostenské úřady nebo pro podnikatele v SMD v letech 2008 až 2010 Změna 2010/2009 (%)

2008

2009

2010

Stanoviska k rozhodování o koncesi

257

194

189

- 2,58

- SMD nákladní

232

172

176

+

25

22

13

- 40,91

Potvrzení o prokázání finanční způsobilosti dopravce 1)

854

825

799

- 3,15

- SMD nákladní

780

744

726

- 2,42

74

81

73

- 9,88

Vozidla, na která bylo vydáno potvrzení finanční způsobilosti 2)

3 431

3 708

3 173

- 14,43

- SMD nákladní

3 012

3 236

2 922

- 9,70

- SMD osobní

419

472

251

- 46,82

Eurolicence 3)

38

250

88

- 64,80

- SMD nákladní

33

201

77

- 61,69

5

49

11

- 77,55

Opisy eurolicencí 4)

233

1 639

514

- 68,64

- SMD nákladní

221

1 446

436

- 69,85

12

193

78

- 59,59

Vydávané dokumenty

- SMD osobní

- SMD osobní

- SMD osobní

- SMD osobní

2,33

dle evidence dopravního úřadu neodpovídá počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě provozujících druh dopravy, na který se povinnost prokázání finanční způsobilosti vztahuje (v počtu podnikatelů jsou uvedeni také dopravci, kteří nemají nákladní vozidla nad 3,5 tuny celkové hmotnosti nebo autobusy, přestože mají daný druh dopravy povolen; kromě toho existují dopravci, kteří povinnost prokázání finanční způsobilosti pro daný rok nesplnili) 2) dle evidence dopravního úřadu neodpovídá počtu vozidel, na něž se povinnost potvrzení finanční způsobilosti vztahuje (v počtu vozidel jsou uvedena také vozidla dopravců, kteří povinnost prokázání finanční způsobilosti nesplnili) 3) dle evidence dopravního úřadu neodpovídá počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě mezinárodní provozujících druh dopravy, na který se povinnost prokázání finanční způsobilosti vztahuje (v počtu podnikatelů jsou uvedeni také dopravci, kteří mají povolený druh dopravy mezinárodní, přestože jezdí pouze vnitrostátní - dopravci o vydání eurolicencí nepožádali) 4) dle evidence dopravního úřadu neodpovídá počtu vozidel provozovaných v mezinárodní dopravě, na něž se povinnost potvrzení finanční způsobilosti vztahuje (v počtu provozovaných vozidel jsou uvedena také nákladní vozidla nad 3,5 tuny celkové hmotnosti a autobusy u dopravců provozujících mezinárodní dopravy, přestože jsou vozidla využívána výhradně pro dopravu vnitrostátní - dopravci o vydání opisů eurolicence nepožádali) 1)

Počet vydaných stanovisek k rozhodování o koncesi zahrnuje nejen stanoviska vydávaná pro nové podnikatelské subjekty v silniční motorové dopravě, ale také stanoviska vydávaná pro subjekty, kterým končí platnost stanovisek vydávaných před pěti, příp. deseti lety. Povinnost prokázat finanční způsobilost se vztahuje na provozovatele dopravy vnitrostátní i mezinárodní. V posledních letech dochází k postupnému poklesu vydaných potvrzení finanční způsobilosti. Z celkového počtu vozidel, na něž se vztahuje povinnost finanční způsobilosti, je více než polovina vozidel využívána v dopravě mezinárodní a byly pro ně vydány opisy eurolicencí.

63 / 228


V letech 2006 až 2008 byly eurolicence vydávány pouze novým podnikatelům, případně náhradou za eurolicence ztracené či poškozené. Většina dopravců byla držitelem eurolicence od roku 2004 s platností na 5 let. V roce 2009 byly těmto dopravcům vydány nové eurolicence s platností na 5 let ode dne vydání, resp. ode dne ukončení platnosti eurolicence předchozí. V roce 2009 byly opisy k eurolicencím vydávány stejně jako eurolicence nově s platností na 5 let. Kromě toho jsou každoročně vydávány eurolicence novým podnikatelům a opisy k eurolicencím v případě nárůstu počtu vozidel, u kterých je tato povinnost vyžadována, nebo za opisy ztracené či poškozené. K 31.12.2010 bylo v Libereckém kraji 316 aktivních držitelů eurolicencí v nákladní dopravě (celkem 1 969 opisů eurolicencí) a 66 aktivních držitelů eurolicencí v osobní dopravě (celkem 292 opisů eurolicencí). Dopravní úřady vykonávají ve svém správním obvodu státní odborný dozor v silniční dopravě, a to buď formou kontroly dopravce ve firmě, příp. na úřadě, anebo formou silniční kontroly vozidel. Při výkonu státního odborného dozoru kontrolují, zda dopravci a řidiči dodržují povinnosti stanovené zákonem o silniční dopravě a předpisy souvisejícími. Ministerstvo dopravy vyhodnocuje statistiky počtu kontrolovaných záznamů o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku zasílané jednotlivými dopravními úřady. Následující tabulka znázorňuje přehled o výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě provedeného pracovníky jednotlivých krajských úřadů v letech 2008 až 2010.

Tabulka č. 39: Výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě provedený pracovníky jednotlivých krajských úřadů v letech 2008 až 2010 2010

Kontrola dopravce

Silniční kontrola

Kontrola dopravce

Silniční kontrola

Kontrola dopravce

Silniční kontrola

Celkem

2009 Celkem

2008 Celkem

Počet kontrolovaných tachograf. kotoučků nebo dat z digitálních tachografů KÚ Jihočeského kraje

47 606

34 131

13 475

46 398

35 909

10 489

49 948

39 774

10 174

KÚ Jihomoravského kraje

33 121

23 240

9 881

65 972

39 188

26 784

89 027

61 651

27 376

KÚ Karlovarského kraje

21 344

17 075

4 269

18 313

13 556

4 757

19 376

14 370

5 006

KÚ Kraje Vysočina

51 559

38 428

13 131

47 905

34 530

13 375

43 137

32 760

10 377

KÚ Královehradeckého kraje

94 157

61 655

32 502

79 376

48 150

31 226

66 662

53 460

13 202

KÚ Libereckého kraje

111 784

109 139

2 645

69 917

68 279

1 638

62 616

61 915

701

KÚ Moravskoslezského kraje

56 994

49 262

7 732

45 053

30 520

14 533

59 809

34 676

25 133

KÚ Olomouckého kraje

58 257

35 893

22 364

54 983

31 575

23 408

49 648

30 855

18 793

KÚ Pardubického kraje

28 958

15 127

13 831

29 293

14 845

14 448

33 757

20 138

13 619

KÚ Plzeňského kraje

36 869

23 962

12 907

32 129

20 279

11 850

39 411

27 299

12 112

332 520

306 917

25 603

168 741

137 787

30 954

148 315

117 353

30 962

KÚ Ústeckého kraje

17 908

4 093

13 815

38 451

24 007

14 444

17 810

9 782

8 028

KÚ Zlínského kraje

42 702

28 898

13 804

34 039

19 686

14 353

43 136

29 288

13 848

Mag. Hlavního města Prahy

53 196

48 277

4 919

125 948

120 928

5 020

79 477

72 356

7 121

986 975

796 097

190 878

856 518

639 239

217 279

802 129

605 677

196 452

KÚ Středočeského kraje

Celkem

64 / 228


Provádění kontrolní činnosti v oblasti silniční dopravy upravuje vyhláška Ministerstva dopravy č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě, která ukládá dopravním úřadům organizovat systém pravidelných kontrol tak, aby zahrnovaly nejméně 3 % pracovních dnů řidičů vozidel, na něž se vztahují Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85, a aby tyto kontroly proběhly nejméně ve 30 % ze všech kontrolních pracovních dnů na silnici a nejméně v 50 % v provozovnách podniků. Takto stanovený plán kontrolní činnosti znamenal pro Krajský úřad Libereckého kraje zkontrolovat v roce 2010 celkem 26 939 záznamových listů nebo dat z digitálních tachografů. Krajský úřad Libereckého kraje patří mezi nejaktivnější kraje v oblasti výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě prováděného pracovníky jednotlivých dopravních úřadů. Oproti plánovanému počtu 26 939 záznamových listů nebo dat z digitálních tachografů zkontrolovali pracovníci Krajského úřadu Libereckého kraje při provádění výkonu státního odborného dozoru v roce 2010 celkem 62 616 záznamů. Povinnost uskutečňovat kontroly podle směrnice rady č. 88/599/EHS je plněna zejména vlivem organizace práce a technickým vybavením oddělení silniční dopravy, které tuto činnost zabezpečuje, a také zaměřením činnosti především na kontroly dopravců s větším počtem provozovaných vozidel. Výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě v Libereckém kraji je rozdělen mezi více subjektů. Dohlídky ve firmě provádějí dopravní úřady a téměř vždy se týkají kontrol podnikatelů v silniční motorové dopravě, kteří provozují dopravu na základě živnostenského oprávnění s předmětem podnikání silniční motorová doprava. Při těchto kontrolách je sledováno roční časové období a kontrola je zaměřena na dodržování povinností, které stanoví zákon o silniční dopravě a předpisy s ním související dopravcům, resp. podnikatelům v silniční dopravě. Silniční kontroly jsou prováděny pracovníky dopravních úřadů, ale také Policií ČR a celními úřady. Jedná se o kontroly provozování dopravy nejen pro cizí potřebu (subjekty v silniční motorové dopravě, kteří podnikají na základě živnostenského oprávnění s předmětem podnikání silniční motorová doprava), ale také pro vlastní potřebu (doprava provozována v rámci jiných živností - nejedná se o předmět podnikání silniční motorová doprava). Při těchto kontrolách je sledována měsíční činnost řidičů a kontroly jsou zaměřeny na dodržování povinností, které stanoví zákon o silniční dopravě a předpisy s ním související nejen dopravcům, ale také řidičům. Při výkonu státního odborného dozoru se kontroluje především řádné vedení záznamu o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách, dodržování bezpečnostních přestávek a celkové denní doby řízení, platnost technické prohlídky vozidla a měření emisí, periodická kontrola záznamového zařízení (tachografu), ale také označení vozidla obchodním jménem provozovatelů silniční motorové dopravy a přítomnost dokladu o oprávnění k podnikání ve vozidle při jeho provozu. Od poloviny roku 2006 probíhá zásadní změna ve formě vedení záznamů o dobách řízení a bezpečnostních přestávkách. Jedná se o zavádění digitálních tachografů. Všechna nová vozidla, pro která předpisy stanoví povinnost být vybavena tachografem, musí byt vybavena digitálním tachografem. Jedná se o nákladní vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny včetně přívěsu a osobní vozidla s obsaditelností vyšší než 8 osob kromě místa řidiče, která byla uvedena do provozu po 1.7.2006. V Libereckém kraji jsou kontrolními kartami k digitálním tachografům vybaveny všechny subjekty, které jsou oprávněny k výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě, tj. pracovníci Krajského úřadu Libereckého kraje, Policie ČR i celních úřadů.

65 / 228


V souvislosti s prováděním kontrol dle zákona o silniční dopravě jsou příslušní pracovníci oddělení silniční dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, pro tuto činnost proškolováni. Každoročně se účastní seminářů zaměřených především na základní povinnosti související s předpisy týkajících se doby řízení, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku řidičů. Při výkonu státního odborného dozoru se u dopravců přepravujících nebezpečné věci mimo výše uvedené kontroluje také dodržování Dohody o ADR (vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů) a Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 13/2009 Sb.m.s., kterým se doplňují sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb., č. 93/2000 Sb.m.s., č. 6/2002 Sb.m.s., č. 65/2003 Sb.m.s., č. 77/2004 Sb.m.s., č. 33/2005 Sb.m.s., č. 14/2007 Sb.m.s. a č. 21/2008 Sb.m.s. o vyhlášení přijetí změn a doplňků "Přílohy A - Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů" a "Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě" Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). Mezi základní povinnosti dopravců přepravujících nebezpečné věci patří především použít vozidlo k této přepravě způsobilé, označit vozidlo výstražnými oranžovými tabulkami a bezpečnostními značkami dle charakteristiky přepravovaných látek, zabezpečit povinnou výbavu vozidla a zabezpečit školení osob podílejících se na přepravě.

Tabulka č. 40: Výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě provedený pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje v letech 2008 až 2010

Silniční kontrola

Kontrola dopravce

Celkem

2010 Silniční kontrola

Celkem

Kontrola dopravce


Kontrola dopravce

SOD

Celkem

2008

Celkem - změna 2010/2009 (%)

Počet kontrol

291

186

105

223

154

69

302

272

30

- bez závad

175

102

73

143

92

51

142

119

23

116

84

32

80

62

18

160

153

7

856

751

105

668

599

69

539

509

30

- 19,31

111 784

109 139

2 645

69 917

68 279

1 638

62 616

61 915

701

- 10,44

- se zjištěnými závadami Počet kontrol. vozidel Počet kontrol. záznamů

Při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě jsou kontroly provedené pracovníky oddělení silniční dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, zaměřeny především na kontroly dopravců, kdy je kontrolován několikanásobně vyšší počet vozidel a delší časové období než je tomu u silničních kontrol. V roce 2010 došlo ve srovnání s rokem 2009 ke zvýšení celkového počtu kontrol v rámci výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě, což je způsobeno především rozsáhlými kontrolami podnikatelů v silniční dopravě, kteří nesplnili povinnost nahlásit do evidence dopravního úřadu vozidla určená k provozování silniční motorové dopravy pro cizí potřebu. Silniční kontroly jsou prováděny více subjekty (dopravní úřad, celní úřad, Policie ČR), a proto je kladen větší důraz na dohlídky. Počet protokolů z kontrol dopravců v roce 2010 představoval 90 % celkového počtu sepsaných protokolů. 66 / 228

+

35,43 - 0,70

+

100,00


Graf č. 16: Počet kontrol v silniční dopravě provedených pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje v letech 2006 až 2010 300

272

250 200

175

183

186

163

154

150

kontroly dopravce silniční kontroly

105

100

69

60

30

50 0

2006

2007

2008

2009

2010

V rámci dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu kontrolují orgány Policie ČR a celní úřady, zda je vozidlo v provozu vybaveno předepsanými doklady, zda je stanoveným způsobem označeno nebo jinak vybaveno a zda jsou dodržovány doby řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a doby odpočinku řidičů. Jedná se zvláštní formu výkonu státního odborného dozoru, kdy zjištěná porušení jsou buď řešena na místě blokovou pokutou nebo oznamována příslušnému dopravnímu úřadu jako podnět pro správní řízení za porušení povinností dopravcem, příp. obcím s rozšířenou působností jako přestupek řidiče. Následující tabulka znázorňuje přehled o výkonu státního odborného dozoru formou silničních kontrol, které proběhly na území Libereckého kraje a byly provedeny Policií ČR a celními úřady v letech 2008 až 2010.

95 969

108

2 413

55 391

269

2 683

51 627

214

- KŘ PČR

-

-

-

-

-

-

192

3 108

32

1 335

37 648

12

663

11 271

137

1 053

26 286

78

- PČR Jablonec n.N.

432

12 196

21

478

12 544

24

519

497

35

+

- PČR Liberec

553

14 370

49

676

15 863

74

611

15 936

62

- 9,62

1 399

31 755

26

596

15 713

34

500

8 908

39

- 16,11

- PČR Česká Lípa

- PČR Semily

67 / 228

Počet zjištěných závad

3 719

Počet zjištěných závad Počet kontrolovaných vozidel Počet kontrolovaných záznamů

Policie ČR

Subjekt provádějící silniční kontrolu

Počet kontrolovaných vozidel Počet kontrolovaných záznamů


2010

Počet kontrolovaných záznamů

2009

Počet kontrolovaných vozidel

2008

Počet kontrolovaných vozidel - změna 2010/2009 (%)

Tabulka č. 41: Počet kontrolovaných vozidel a záznamů při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě provedeného Policií ČR a celními úřady v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010

+ +

11,19

100,00

+

58,82 8,58



Počet kontrolovaných vozidel - změna 2010/2009 (%)

7 147

109

921

17 264

126

794

12 668

83

- 13,79

23

646

0

6

174

0

0

0

0

- 100,00

447

6 501

109

915

17 090

126

794

12 668

83

- 13,22

4 189

103 116

217

3 334

72 655

395

3 477

64 295

297

- CÚ Česká Lípa - CÚ Liberec Celkem

Počet zjištěných závad Počet kontrolovaných vozidel Počet kontrolovaných záznamů

470

Celní úřad

Počet kontrolovaných vozidel Počet kontrolovaných záznamů


2010

Počet kontrolovaných záznamů

Subjekt provádějící silniční kontrolu

2009

Počet kontrolovaných vozidel

2008

+

4,29

Orgány Policie ČR a celní úřady jsou při provádění silniční kontroly v případě, že se jedná o dopravce, který má bydliště nebo sídlo mimo území České republiky, oprávněny vybírat kauci, a to v rozmezí od 10 000,- Kč do 50 000,- Kč podle závažnosti porušených povinností. Při výběru kauce jsou povinny vydat řidiči stvrzenku o převzetí kauce a o zjištěném porušení sepsat protokol. Nejpozději následující pracovní den po provedené silniční kontrole je kauce předána dopravnímu úřadu (kauce je složena v pokladně Krajského úřadu Libereckého kraje a doklady ke kauci předány osobně pracovníkům oddělení silniční dopravy anebo je kauce vložena na depozitní úřad Krajského úřadu Libereckého kraje a doklady ke kauci zaslány dopravnímu úřadu poštou). Doručením vyjádření dopravce k uložené kauci, příp. dostavením se k jednání na dopravní úřad nejpozději do dvou týdnů od silniční kontroly, je zahájeno správní řízení o pokutě. Po provedeném řízení o pokutě se kauce buď vrátí nebo se započte na zaplacení pokuty. Nevyjádří-li se subjekt, kterému byla uložena kauce, v požadované lhůtě nebo se nedostaví k jednání, správní řízení o pokutě se nezahájí, kauce bez dalšího propadá a je příjmem orgánu, u kterého mělo být vedeno správní řízení o pokutě. Následující tabulka je přehledem vybraných kaucí celními úřady a Policií ČR v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010.

Tabulka č. 42: Přehled vybraných kaucí v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010

35

724,5

28

7

675,5

27

615

21

6

568

Policie ČR

1

10

0

1

6

8

130,0

8

0

130,0

45

885

44

1

876

39

763

34

5

741

43

854,5

36

7

805,5

72

1 500

65

7

1 444

Celkem

68 / 228

Příjem z kaucí pro KÚLK (tis. Kč)

735

Výše vybraných kaucí (tis. Kč)

Počet vybraných kaucí

4


34


753


38


Celní úřad

Subjekt provádějící kontrolu



Počet propadnutých kaucí Počet vedených správních řízení

2010


2009


2008


Mezi nejčastější závady, které jsou v rámci výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě zjištěny patří nejen nedodržení bezpečnostních přestávek, doby odpočinku a denní doby řízení, ale také řádné nevedení záznamu o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách. V roce 2010 tvořily velké množství zjištěných závad také neumožněné kontroly, neboť výzvy byly právnickým osobám zasílány prostřednictvím datových schránek a ve velkém počtu došlo ke stanovení fikce doručení z důvodu nepřihlášení oprávněné osoby do datové schránky dopravce, což vedlo k následnému neumožnění kontroly. Následující graf znázorňuje procentuální vyjádření nejčastějších závad zjištěných při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje v roce 2010.

Graf č. 17: Nejčastější závady zjištěné při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě v Libereckém kraji v roce 2010 7%

12%

neumožnění kontroly

18%

řádné nevedení záznamu o době řízení vozidla

8%

nedodržení bezpečnostních přestávek nedodržení celkové denní doby řízení nedodržení doby odpočinku

34%

21%

ostatní závady

V návaznosti na provedené kontroly je v případě zjištění porušení stanovených povinností vedeno s dopravcem správní řízení. Kromě vlastních zjištění eviduje Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, také protokoly ze silničních kontrol postoupené Policií ČR a celními úřady. Následující tabulka znázorňuje přehled o správních řízeních s dopravci ve věci porušení povinností stanovených v silniční dopravě, které byly vedeny pracovníky oddělení silniční dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, v letech 2008 až 2010.

88

199

393

170

223

+

36,93

169

70

99

218

71

147

279

143

136

+

27,98

1 474

851

623

2 227

1 351

876

3 761

2 482

1 279

+

68,88

86

23

63

69

17

52

114

27

87

+

65,22

69 / 228

(%)

Silniční kontrola

287

Celkem

160

Celkem

95

Silniční kontrola

255

Kontrola dopravce

Kontrola dopravce

Počet vydaných rozhodnutí Výše udělených pokut (v tis. Kč) Nedořešené podněty - převod


Počet podnětů

Celkem

Správní řízení

2009 Kontrola dopravce

2008

Celkem - změna 2010/2009

Tabulka č. 43: Přehled správních řízení v silniční dopravě vedených pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, v letech 2008 až 2010


Mezi podněty pro správní řízení, které Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, jako příslušný dopravní úřad eviduje, představují více než polovinu podněty ze silničních kontrol. Nejedná se o podněty z vlastních silničních kontrol, jak je tomu u podnětů pro správní řízení na základě provedené kontroly dopravce, ale především o obdržené podněty ze silničních kontrol provedených Policií ČR a celními úřady. Nárůstem kontrolní činnosti Policie ČR a celních úřadů dochází ke zvyšování počtu zjištěných závad a tím k nárůstu podnětů pro správní řízení. V roce 2010 došlo oproti roku 2009 ke zvýšení počtu rozhodnutí vydaných Krajským úřadem Libereckého kraje ve věci porušení povinností daných dopravcům zákonem o silniční dopravě o 61, což představuje nárůst správních řízení o 28 %. Celková výše udělených pokut závisí nejen na množství vydaných rozhodnutí, ale také na závažnosti řešených porušení. Dopravní úřady také provádějí zkoušky odborné způsobilosti k provozování silniční motorové dopravy pro cizí potřebu. Účelem zkoušky je prokázat odbornou způsobilost žadatele k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby (u právnické osoby musí podmínku odborné způsobilosti splňovat statutární orgán nebo jeho člen, nebo odpovědný zástupce, pokud je ustanoven; u fyzické osoby musí podmínku odborné způsobilosti splňovat fyzická osoba sama nebo odpovědný zástupce, je-li ustanoven). Odborná způsobilost se prokazuje zvlášť pro každý druh dopravy a musí trvat po celou dobu provozování dopravy. Rozsah požadovaných znalostí je rozlišen podle druhu provozování silniční dopravy, pro niž uchazeč prokazuje odbornou způsobilost. Následující tabulka znázorňuje počet a úspěšnost žadatelů při zkouškách odborné způsobilosti k provozování silniční motorové dopravy pro cizí potřebu v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010 v členění dle druhu dopravy.

Tabulka č. 44: Úspěšnost žadatelů při zkouškách odborné způsobilosti k provozování silniční motorové dopravy pro cizí potřebu v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010

Osobní mezinárodní

Osobní vnitrostátní

Nákladní mezinárodní

Nákladní vnitrostátní

Celkem


2010 Osobní vnitrostátní



Celkem


2009 Osobní vnitrostátní



Zkoušky odborné způsobilosti k provozování SMD pro cizí potřebu

Celkem

2008

Počet žadatelů

85

39

27

13

6

50

13

12

14

11

45

17

13

10

5

Počet úspěšných žadatelů

57

25

17

11

4

40

11

11

10

8

32

12

9

7

4

67,1

64,1

63,0

84,6

66,7

80,0

84,6

91,7

71,4

72,7

71,1

70,6

69,2

70,0

80,0

Úspěšnost žadatelů (%)

Zkoušky odborné způsobilosti k provozování silniční motorové dopravy pro cizí potřebu skládalo na Krajském úřadě Libereckého kraje v roce 2010 celkem 45 žadatelů s trvalým pobytem na území Libereckého kraje. Termíny konání zkoušek jsou dány předem, v roce 2010 se zkoušky odborné způsobilosti dopravce konaly jednou v měsíci. Procentuální úspěšnost činila 71,7 %. Pokud žadatel u zkoušky neuspěl, je v případě další účasti vykazován jako nový žadatel.

70 / 228


2.1.6 ZAJIŠŤOVÁNÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI LIBERECKÉHO KRAJE Od 1. ledna 2003 převzal Liberecký kraj odpovědnost nad zajišťováním dopravní obslužnosti svého území. Podle ustanovení § 35 odst. 2 písm. h) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, stanovilo rozsah základní dopravní obslužnosti pro území Libereckého kraje v roce 2003 Zastupitelstvo Libereckého kraje na svém 8. zasedání dne 20. listopadu 2001 (usnesení č. 141/01/ZK). Od roku 2004 stanovilo maximální rozsah základní dopravní obslužnosti Zastupitelstvo Libereckého kraje usnesením č. 367/03/ZK (na 10. zasedání Zastupitelstva Libereckého kraje, konaném dne 18. listopadu 2003). Resort dopravy vypracoval na základě výstupů z projektu Optimalizace dopravní obslužnosti návrhy na změny v zabezpečení dopravní obslužnosti obcí LK. Zastupitelstvo Libereckého kraje pak na svém zasedání, konaném dne 18. května 2004 ustanovilo usnesením č. 121/04/ZK nový rozsah základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje následujícím způsobem: Definice základní dopravní obslužnosti (dále ZDO) je přiměřené zajištění dopravy po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji územního obvodu Libereckého kraje. Od roku 2010 byla tato definice novým zákonem o veřejných službách v přepravě cestujících (č. 194/2010 Sb.) upravena a rozšířena i o zajištění rekreačních potřeb, které byly již předtím v přiměřené míře v rámci Libereckého kraje do ZDO zahrnuty a nedošlo tak k zásadním změnám. Definice ZDO vycházela z příslušných ustanovení zákona silniční dopravě a zákona o drahách, od 1.7.2010 vychází z nového zákona o veřejných službách v přepravě cestujících a promítnuta do podmínek Libereckého kraje aktuálně představuje tyto prvky: ¾ osobní + spěšné vlaky a vybrané rychlíky vedené po regionálních tratích na území Libereckého kraje, ¾ tramvajovou trať č. 11 provozovanou jako příměstskou trať mezi městy Jablonec nad Nisou a Liberec, ¾ soubor linek veřejné linkové dopravy provozovaných na území Libereckého kraje, dále soubor linek veřejné linkové dopravy provozovaných po území několika krajů, kde ztráta je hrazena pouze zčásti a soubor linek provozovaných po území několika krajů, v zájmu Libereckého kraje, kde je ztráta hrazena po celé délce linky, případně alespoň u části spojů.

Tabulka č. 45: Maximální rozsah základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje ZDO pro rok 2003 Veřejná linková doprava (km/rok)

ZDO – platnost od 1.6.2004

11 915 000

13 854 000

Kolejová doprava (km/rok)

4 745 140

4 942 000

- drážní (vlkm/rok)

3 823 275

3 921 000

921 865

1 021 000

- tramvajová (vzkm/rok)

Jízdní řády pro rok 2003 schvalovaly v roce 2002 okresní úřady a od ledna 2003 vykonává Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, oddělení dopravní obslužnosti komplexní zajišťování výkonu státní správy (přenesenou působnost) a samosprávných činností na úseku dopravní obslužnosti podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, od roku 2010 nově také podle zákona č. 194/2010 Sb. o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů. 71 / 228


Od poloviny roku 2005 se na přípravě jízdních řádů vlakové dopravy podílí i společnost KORID LK, spol. s r.o., od přípravy jízdních řádů pro období 2006/2007 se tato společnost částečně podílí i na přípravě jízdních řádů autobusové dopravy, během roku 2007 pak plně převzala agendu přípravy a připomínkování jízdních řádů vlakové a autobusové dopravy, s Odborem dopravy KÚLK jsou však všechny větší zásahy do jízdních řádů i nadále konzultovány, zejména pokud mají tyto změny větší vliv na ekonomiku provozu veřejné dopravy (nárůst/úbytek ujetých km, zlepšení/zhoršení základní dopravní obsluhy obcí/území).

Příloha č. 7: Přehled počtu přepravených cestujících na území Libereckého kraje v typický den roku (dle prodaných jízdenek) na vybraných linkách osobní dopravy provozovaných na základě licence udělené Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem dopravy Mapa č. 10: Rozložení tras autobusových linek dle dopravců VLAD na silniční síti Libereckého kraje v roce 2011 Mapa č. 11: Urbanizované území mimo dostupnost 1 km od autobusových zastávek nebo železničních stanic na území Libereckého kraje - analýza stavu 2011 Mapa č. 12: Rozložení počtu autobusových spojů v zastávkách na území Libereckého kraje, mimo MHD - průměrná středa za únor 2011 Mapa č. 13: Rozložení počtu autobusových spojů v zastávkách na území Libereckého kraje, včetně příměstské MHD - průměrná středa za únor 2011

2.1.6.1 Veřejná linková autobusová doprava Liberecký kraj hradí dopravcům od roku 2003 ztrátu vzniklou provozováním veřejné linkové autobusové dopravy na základě smluv o zabezpečení stanoveného rozsahu základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje a na základě smluv o závazku veřejné služby. Současné smlouvy byly (stav na počátku roku 2009) až na výjimky uzavřené na období osmi let (2004 až 2011). V měsíci srpnu 2009 Zastupitelstvo Libereckého kraje schválilo záměr prodloužení platnosti smluv do konce roku 2014 uzavřené mezi Libereckým krajem a dopravci ČSAD Česká Lípa a.s.; ČSAD Jablonec nad Nisou a.s.; ČSAD Liberec, a.s. a ČSAD Semily, a.s. Po schválení záměru Zastupitelstvem kraje schválila Rada kraje samotné smlouvy s těmito dopravci na prodloužené období. V roce 2010 proběhla transformace společností ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. a ČSAD Semily, a.s. na společnou nástupnickou firmu BusLine a.s., která převzala závazky těchto společností, vč. smluv o závazku veřejné služby s Libereckým krajem. V únoru roku 2011 bylo Radou kraje schváleno prodloužení smluv s některými dalšími (objemem výkonů v Libereckém kraji méně významnými) dopravci do prosince roku 2013. Liberecký kraj již devátým rokem (od roku 2003) uzavírá s obcemi Libereckého kraje smlouvy o spolupráci při zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje. Na základě této smlouvy se obce zavazují ve čtvrtletních splátkách v roce 2011 uhradit téměř cca 25 mil. Kč, a tím přispět na zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje. Smlouva není uzavřena pouze se Statutárním městem Liberec a od roku 2010 je nově uzavřena i s Obcí Kravaře, která dříve disponovala vlastním autobusem na zajištění dopravy občanů ve vlastní režii. Statutární město Liberec financuje ze svých prostředků poměrně rozsáhlý systém městské hromadné dopravy (dále jen MHD), který slouží při návštěvách krajského města všem obyvatelům kraje a je proto od příspěvku na dopravní obslužnost osvobozeno.

72 / 228


Z důvodu řešení otázek dopravní obslužnosti na území Libereckého kraje byla zřízena pracovní skupina pod názvem Dopravní svaz. Její ustanovující zasedání se konalo dne 13. května 2003 v Liberci. Dopravní svaz je složen ze zástupců měst a obcí Libereckého kraje, zástupců Rady Libereckého kraje, zástupce Výboru dopravy Zastupitelstva Libereckého kraje a pracovníků dopravního úřadu. Veřejná linková doprava je provozována na základě vydaných licencí, které uděluje a odejímá příslušný krajský dopravní úřad, v Libereckém kraji tedy Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy (s výjimkou linek městské autobusové dopravy, i s přesahem mimo území města, na ty vydávají licence místně příslušné pověřené obecní úřady).

Příloha č. 8: Přehled licencí vydaných Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem dopravy, k provozování veřejné vnitrostátní linkové osobní dopravy na území Libereckého kraje platných v roce 2010 Příloha č. 9: Přehled licencí odejmutých Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem dopravy, na základě žádostí dopravců v roce 2010 Příloha č. 10: Přehled linek veřejné linkové osobní dopravy provozovaných na území Libereckého kraje v roce 2010

Následující tabulky podrobně informují o současném rozsahu dopravní obslužnosti na území Libereckého kraje. Legenda k následujícím tabulkám : DO - dopravní obslužnost veřejnou dopravou; X - pracovní den; S - sobota; N - neděle

Tabulka č. 46: Zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje - celkem, rok 2011 Počet obyvatel kraje x)

Počet obcí

Zajištění DO autobusem i vlakem X

S

N

Zajištění DO pouze autobusem X

S

N

Zajištění DO pouze vlakem X

DO veřejnou dopravou nezajištěna vůbec

S

N

X

S

N

34

29

0

47

28

počet obcí 439 027 x)

215

91

58

63

123

76

95

1

k 30.9.2010 (údaj převzat od ČSÚ)

Příloha č. 11: Zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje - podle obcí, rok 2011

73 / 228


Tabulka č. 47: Zajištění základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje příměstskou veřejnou dopravou (podle dopravců) - srovnání 2005 až 2011 Počet spojů za provozní den

Dopravce X

S

Ujeté km v ZVS N

km

Počet spojů za provozní den X

S

Ujeté km v ZVS N

2005

km

2006

1 ČSAD Česká Lípa a.s.

685

80

107

3 147 310

694

80

107

3 146 732

2 ČSAD Jablonec n. N. a.s.

399

77

85

2 039 027

399

75

78

1 780 483

216

124

123

392 837

218

129

129

386 963

4 ČSAD Liberec, a.s.

643

112

131

3 186 119

660

92

88

2 897 532

5 ČSAD Semily, a.s.

750

113

125

3 090 468

821

141

149

3 040 727

6 DPML a.s. - autobusy

107

48

46

93 185

94

40

38

81 093

19

0

0

41 760

19

0

0

45 180

7

2

4

40 498

18

2

4

53 448

2

2

2

23 496

2

2

2

23 760

10 VETT a.s.

28

9

6

9 434

28

9

6

9 382

11 OSNADO spol. s r.o.

33

2

2

48 438

33

2

2

48 880

14

0

0

23 340

14

0

0

20 704

44

3

8

89 741

40

3

8

89 923

476

421

417

4 115 480

565

492

475

4 135 702

120

72

72

278 472

122

76

76

286 191

3 543

1 065

1 128

16 619 604

3 727

1 143

1 162

16 046 700

3

ČSAD Jablonec nad Nisou - MHD

7 KAD, spol. s r.o. 8

Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s.

9 OAD Kolín, s.r.o.

Technické služby Mimoň, s.r.o. TRANSCENTRUM 13 bus s.r.o. 12

14 České dráhy, a.s. 15

Dopravní podnik města Liberce, a.s. - tramvaj

CELKEM

2007

2008


695

80

107

3 117 255

716

95

123

3 176 359


381

74

81

1 781 220

394

81

79

1 794 591

197

124

124

387 697

207

124

124

387 601


648

91

88

2 966 217

632

91

86

2 919 894

5 ČSAD Semily, a.s.

810

128

135

3 040 827

848

180

180

3 063 307

6 DPML a.s. - autobusy

93

40

38

81 781

104

44

44

87 133

7 KAD, spol. s r.o.

19

0

0

45 160

20

0

0

50 254

16

0

0

15 198

8

0

0

2 248

2

2

2

23 298

2

2

2

23 364

3

8

ČSAD Jablonec nad Nisou - MHD

Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s.


74 / 228


Počet spojů za provozní den

Dopravce X

S

Ujeté km v ZVS N


km

X

S

Ujeté km v ZVS N

km

MHD ČL (VETT a.s. /ČSAD Semily, a.s.)

28

9

6

9 395

31

14

14

10 516


33

2

2

48 763

35

2

2

50 265

14

0

0

20 704

14

0

0

21 200

46

6

11

108 087

46

6

11

104 669

561

483

489

4 122 026

561

487

491

4 115 560

124

76

76

280 467

144

122

112

313 941

3 667

1 117

1 159

16 048 095

3 762

1 248

1 268

16 120 902

10

Technické služby Mimoň, s.r.o. / 12 COMPAG SEVER s.r.o. od 20.10.2008 TRANSCENTRUM 13 bus s.r.o. 14 České dráhy, a.s. 15


CELKEM

2009

2010


709

89

116

3 116 181

683

82


400

85

80

1 743 716

440 x)

100 x)

ČSAD Jablonec nad 3 Nisou / DPMLJ a.s. – MHD Jablonec n.N.

207

124

124

389 783

206

118

118

391 653


625

98

108

2 948 809

657

109

115

3 014 164

846

182

172

3 072 057

758 x) 1 251 xx)

132 x) 210 xx)

142 x) 223 xx)

3 879 102

104

44

44

81 926

104

44

44

82 091

7 KAD, spol. s r.o.

22

0

0

54 404

30

0

0

51 184


2

2

2

23 166

2

2

2

23 166

ČSAD Semily, a.s. / 9 BusLine a.s. - MHD Česká Lípa

34

14

14

11 173

17

7

6

11 520


35

2

2

49 712

18

2

4

45 625

14

0

0

29 116

14

0

0

38 709

46

0

8

95 083

48

0

8

94 392

548

473

475

3 993 835

526

458

459

3 917 944

144

122

112

313 776

144

122

112

325 455

-

-

-

-

8

8

8

4 205

-

-

-

-

44

19

19

17 090

ČSAD Semily, a.s. / 5 BusLine a.s. od 12.12.2010 DPML a.s. / DPMLJ a.s. 6 - autobusy MHD Liberec

COMPAG SEVER s.r.o. 11 / COMPAG CZ s.r.o. od 11.1.2010 TRANSCENTRUM 12 bus s.r.o. 13 České dráhy, a.s. 14


15 VIAMONT a.s. 16

Vogtlandbahn-GmbH, organizační složka

75 / 228

114 98 x)

3 073 821 789 506 x)



Dopravce CELKEM

Ujeté km v ZVS


Ujeté km v ZVS

X

S

N

km

X

S

N

km

3 736

1 235

1 257

15 922 737

3 752 xx)

1 181 xx)

1 232 xx)

15 759 627

2011 - plán 1 ČSAD Česká Lípa a.s.

676

82

111

3 059 438

206

118

118

392 066

587

94

95

3 027 098

1 223

182

198

4 978 659

104

44

44

82 035

30

0

0

52 112

BusLine a.s. - MHD Česká Lípa

17

7

6

11 432


18

2

4

44145

9 COMPAG CZ s.r.o.

14

0

0

38709

TRANSCENTRUM bus s.r.o.

48

0

8

95 386

11 České dráhy, a.s.

495

433

434

3 688 737

Dopravní podnik měst 12 Liberce a Jablonce nad Nisou, a.s. - tramvaj

144

122

112

328 283

13 VIAMONT Regio a.s.

8

12

12

10 684

Vogtlandbahn-GmbH, organizační složka

44

19

19

314 995

3 614

1 115

2

DPMLJ a.s. – autobusy MHD Jablonec n.N.

3 ČSAD Liberec, a.s. 4 BusLine a.s. 5

DPMLJ a.s. – autobusy MHD Liberec

6 KAD, spol. s r.o. 7

10

14

CELKEM x)

1 61

16 123 779

ke 13.6.2010 proběhla transformace (spojení) se společností ČSAD Semily, a.s., takto označené údaje jsou do 12.6.2010 údaj ke stavu po 13.6.2010

xx)

Tabulka č. 48: Kilometrický rozsah jízdních řádů dle dopravců, se kterými byla uzavřena smlouva o závazku veřejné služby - srovnání v letech 2004 až 2011 Dopravce

Počet linek/tratí

Km

2004 1 ČSAD Česká Lípa a.s. x)

Počet linek/tratí

Km

2005

Počet linek/tratí

Km

2006

3 204 949

49

3 147 310

47

3 146 732

48

2 252 403

25

2 039 027

26

1 780 483

27

376 214

6

392 837

6

386 963

6

4 ČSAD Liberec, a.s x)

3 700 128

32

3 186 119

32

2 897 532

33

5 ČSAD Semily, a.s. x)

3 102 365

72

3 090 468

72

3 040 727

73

ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. x) ČSAD Jablonec nad 3 Nisou a.s. - MHD x) 2

76 / 228


Dopravce

Počet linek/tratí

Km

Počet linek/tratí

Km

Počet linek/tratí

Km

6 DPML a.s. x)

85 705

3

93 185

5

81 093

5

7 KAD, spol. s r.o. x)

44 980

3

41 760

3

45 180

3

-

-

40 498

3

53 448

4

7 722

1

23 496

1

23 760

1

5 386

1

9 434

1

9 382

1

44 294

5

48 438

5

48 880

5

23 340

1

23 340

1

20 704

1

70 344

6

89 741

6

89 923

6

12 915 005

204

12 225 652

208

11 624 807

213

3 884 190

17

4 115 480

17

4 132 562

17

326 821

1

278 472

1

286 191

1

8

Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s. x)

9 OAD Kolín, s.r.o. x) 10 VETT a.s. x) 11 OSNADO spol. s r.o. x) Technické služby Mimoň, s.r.o. x) TRANSCENTRUM 13 bus s.r.o. x) CELKEM veřejná linková doprava 12

1 České dráhy, a.s. xx) 1

Dopravní podnik města Liberce, a.s. xxx)


2008

2009

3 117 255

48

3 176 359

46

3 116 181

46

1 781 220

28

1 794 591

26

1 743 716

25

387 697

6

387 601

7

389 783

8

4 ČSAD Liberec, a.s. x)

2 966 217

33

2 919 894

33

2 948 809

34

5 ČSAD Semily, a.s. x)

3 040 827

73

3 063 307

75

3 072 057

74

6 DPML a.s. x)

81 781

5

87 133

6

81 823

6


45 160

3

50 254

3

54 404

3

Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s. 8 (do 2008) / Kokořínský SOK s.r.o. (od 2009) x)

15 198

2

2 248

2

3 325

1

9 OAD Kolín, s.r.o. x)

23 298

1

23 364

1

23 166

1

9 395

1

1 (do 29.2.) 2 (od 1.3. 10 516 do 30.4.)/ 1 (od 1.5.)

11 435

1

49 121

5

50 265

6

49 712

6

20 704

1

21 200

1

29 116

1

108 087

6

104 669

7

95 083

7

ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. x) ČSAD Jablonec nad 3 Nisou a.s. - MHD x) 2

10

MHD ČL (VETT a.s. /ČSAD Semily, a.s.) x)

11 OSNADO spol. s r.o. x) Technické služby Mimoň, s.r.o. / 12 COMPAG SEVER s.r.o. od 20.10.2008 x) TRANSCENTRUM 13 bus s.r.o. x)

77 / 228


Dopravce

Počet linek/tratí

Km

Počet linek/tratí

Km

Km

Počet linek/tratí

CELKEM veřejná linková doprava

11 645 960

212

11 691 401

214

11 618 610

213

1 České dráhy, a.s. xx)

4 122 026

17

4 115 560

17

3 993 835

17

280 467

1

313 941

1

313 776

1

1

Dopravní podnik města Liberce, a.s. xxx)


2011 - plán

3 073 821

46

3 059 438

46

789 506

27

x

x

391 654

8

x

x

2 983 984

34

3 027 098

34

3 091 309

73

4 978 659

90

82 085

6

474 101

14


48 668

3

52 112

3

8 OAD Kolín, s.r.o. x)

23 166

1

x

x

MHD ČL ČSAD Semily, 9 a.s. / BusLine a.s. od 12.12.2010 x)

11 520

1

11 432

1

45 625

6

44 145

5

38 709

1

38 709

1

94 392

7

95 148

7

10 674 439

213

11 780 842

201

3 917 943

17

3 688 738

17

4 205

1

10 684

1

17 090

1

314 995

1

CELKEM drážní doprava

3 939 238

19

4 014 417

19

DPML, a.s. / Dopravní podnik měst 1 Liberce a Jablonce nad Nisou, a.s. xxx)

325 456

1

328 283

1

ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. x) DPML a.s. – autobusy 3 MHD Jablonec n.N. x) 2

4 ČSAD Liberec, a.s. x) ČSAD Semily, a.s./ 5 BusLine a.s. od 12.12.2010 x) DPML a.s. – autobusy MHD Liberec / 6 DPMLJ a.s. – autobusy MHD Liberec + Jablonec n.N. x)

10 OSNADO spol. s r.o. x) COMPAG SEVER s.r.o. 11 / COMPAG CZ s.r.o. od 11.1.2010 x) TRANSCENTRUM 12 bus s.r.o. x) CELKEM veřejná linková doprava 1 České dráhy, a.s. xx) VIAMONT a.s. / 2 VIAMONT Regio a.s. od 1.1.2011 xx) Vogtlandbahn-GmbH, 3 organizační složka xx)

x)

veřejná linková doprava

xx)

drážní doprava

xxx)

78 / 228

tramvajová doprava


Veřejná doprava má nezastupitelné místo v životě obyvatel Libereckého kraje. Je to veřejná služby, která velmi výraznou měrou přispívá k dobrému fungování a rozvoji našeho regionu. Proto Liberecký kraj této službě věnuje značnou pozornost, se snahou o co nejlepší zajištění dopravní obslužnosti. Její provozování však vyžaduje úhradu ztrát, které dosahují značných hodnot a dle současných pravidel jsou z největší části hrazeny z rozpočtu kraje. Neopomenutelnou skutečností je i podíl obcí, které na úhradu ztráty přispívají na základě „Smlouvy o spolupráci při zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje“. V následující tabulce je rozbor finančních prostředků na úhradu prokazatelné ztráty vzniklé provozováním dopravy v závazku veřejné služby v letech 2005 až 2011.

Tabulka č. 49: Finanční prostředky na úhradu prokazatelné ztráty v letech 2005 až 2011 Zdroj

2005

Státní rozpočet - drážní doprava Státní rozpočet - autobusová doprava

2006

2007

2008

2009

2010

2011

xx)

xx)

xx)

xx)

165 000 000

85 462 000

xx)

xx)

xx)

xx)

xx)

xx)

8 285 280

-

196 365 000

196 365 000

201 369 860

207 080 960

228 897 650

252 467 000

252 000 000

144 000 000

154 000 000

158 158 000

170 234 040

192 834 820

194 682 000

197 435 000

Rozpočet kraje - žákovské jízdné

27 300 000

17 300 000

17 300 000

17 300 000

16 700 000

7 550 000

5 500 000

Obce

23 883 000

23 950 000

24 228 000

24 000 000

24 000 000

24 000 000

24 000 000

1 060 000

1 060 000

2 095 000

2 430 000

2 930 000

1 400 000

-

xx)

xx)

xx)

xx)

5 320 000

4 318 000

9 000 000

392 608 000

392 675 000

403 150 860

421 045 000

635 682 400

578 164 280

487 935 000

Dosažené tržby 185 555 106 - autobusová doprava x)

171 775 842

165 409 353

158 491 069

153 966 950

151 518 704

-

86 194 000

82 041 000

112 171 000

105 281 000

114 061 000

-

Rozpočet kraje - drážní doprava Rozpočet kraje - autobusová doprava

Jiné Protarifovací ztráta Celkem

Dosažené tržby - drážní doprava x)

73 868 056

včetně žákovského jízdného v ZVS v letech 2005 až 2008 byly položky součástí rozpočtu Libereckého kraje, v letech 2009 až 2011 se jedná o účelově vázané dotace ze státního rozpočtu, v době uzávěrky nebyla známa výše dotace pro rok 2011 xxx) od roku 2009 se zavedením Integrovaného dopravního systému IDOL x)

xx)

2.1.6.1.1

Příprava jízdních řádů

Po osmileté zkušenosti Odboru dopravy probíhal samotný harmonogram připomínkového řízení k jízdním řádům veřejné linkové autobusové dopravy následovně: Města, obce a široká veřejnost Libereckého kraje zasílaly v průběhu roku 2010 resortu dopravy připomínky ke stávajícím jízdním řádům veřejné vnitrostátní linkové osobní dopravy a veřejné drážní dopravy. Některé požadované změny jízdních řádů s platností od 13. prosince 2009

79 / 228


do 11. prosince 2010 byly provedeny v termínech vyhlášených Ministerstvem dopravy na 7. března 2010 a 13. června 2010. V rámci přípravy návrhů jízdních řádů s dopravci, byly všechny připomínky došlé během celého roku 2010 i nerealizované požadavky z období minulých důkladně posouzeny společností KORID LK, spol. s r.o., ve spolupráci s Odborem dopravy, zejména z hlediska účelnosti a naléhavosti a oprávněné požadavky byly dle možností do návrhů jízdních řádů zapracovány. Na webové stránky Odboru dopravy www.doprava.kraj-lbc.cz byl umístěn odkaz na server www.iidol.cz byl umístěn odkaz na „Návrhy jízdních řádů veřejné dopravy s platností od 12.12.2010 do 10.12.2011“, kde byly zveřejněny návrhy jízdních řádů linek ve formátu pdf. Pro lepší orientaci v provedených změnách v jízdních řádech zde byla umístěna i průběžně aktualizovaná tabulka obsahující všechny došlé připomínky s uvedením jejich realizace, případně důvod, pro který nebylo možno požadavku vyhovět. V období od 6. do 16. září 2010 tradičně proběhlo postupně 10 koordinačních porad ve všech pověřených obcích 3. stupně Libereckého kraje, k jízdním řádům veřejné linkové autobusové a drážní dopravy pro období platnosti od neděle 12. prosince 2010 do soboty 10. prosince 2011. Města a obce Libereckého kraje tak měly možnost se k těmto návrhům jízdních řádů vyjádřit ještě před konáním jednání, případně uplatnit své požadavky na místě. Na samotných koordinačních poradách pak byly zástupci Odboru dopravy a společnosti KORID LK sděleny obecné informace týkající se stavu dopravní obslužnosti, jednotlivé jízdní řády linek již nebyly projednávány, v některých případech byly projednány jen konkrétní problematické jízdní řády. Cílem Odboru dopravy je nabízet veřejnou dopravu cestující veřejnosti jako službu, která bude splňovat jejich potřeby a požadavky v dané kvalitě. Tento cíl se daří postupně naplňovat, a jeho měřítkem je i klesající či kolísající tendence počtu požadavků a připomínek k tvorbě jízdních řádů. V roce 2003 bylo Odborem dopravy řešeno celkem 1200 připomínek, v rámci platnosti jízdních řádů pro období roku 2004 bylo doručeno 431 připomínek, v roce 2005 projednáno 351 požadavků na změny jízdních řádů, v roce 2006 pak bylo před zahájením platnosti nových jízdních řádů posouzeno celkem 446 požadavků na změny jízdních řádů, do konce roku 2007 bylo zpracováno dalších 539 požadavků na změny, v roce 2008 počet nových připomínek opět klesl, na 411, stejně tak v roce 2009, na 348, růst počtu v roce 2010 byl vyvolán podle všeho zejména spuštěním prvních etap tzv. optimalizace veřejné linkové dopravy („pilotní“ část od 13.12.2009, ucelená první oblast – Jizerské hory jih a Krkonoše – pak od 13.6.2010).

Tabulka č. 50: Počet připomínek k jízdním řádům veřejné linkové dopravy projednaných Krajským úřadem Libereckého kraje v letech 2003 až 2010 2003

2004

2005

2006

2007

1 200

431

351

446

539

411

348

567

- do JŘ zapracováno

853

332

289

361

508

361

266

418

- do JŘ nezapracováno

347

99

69

85

31

50

82

149

Počet projednaných připomínek

2008 2009 2010

Do nových jízdních řádů byly zapracovány zejména požadavky na zajištění dopravy do a ze zaměstnání a na dopravu dětí do škol, spojení s krajským městem Liberec, tj. zajištění základních dopravních potřeb obyvatel Libereckého kraje. Podrobný zápis z projednání připomínek k jízdním řádům veřejné linkové autobusové dopravy je k dispozici na Odboru dopravy a u společnosti KORID LK, spol. s r.o. V roce 2009 se po důkladné přípravě podařilo nastartovat proces postupné optimalizace jízdních řádů příměstské autobusové dopravy, jako další prvek integrovaného dopravního systému.

80 / 228


Optimalizace má za cíl přinést vyšší kvalitu dopravní obslužnosti s maximálním využitím možností daných integrovaným tarifem IDOL a při zachování či snížení nároků na úhradu prokazatelné ztráty z provozu linek, hrazené z rozpočtu Libereckého kraje. Principiálně dochází také ke zjednodušení číslování linek tak, aby cestujícím stačilo znát koncové trojčíslí z oficiálního šestimístného čísla linky, nové číslování vychází ze schématu, kdy každé pověřené město „třetího stupně“ dostalo přiděleno své číslo (první z trojčíslí, 4. z celého čísla linky) a poslední 2 číslice jsou určeny až pro 100 linek které mají v tomto městě, či v jeho spádové oblasti (pověřené obce 3. stupně), svou výchozí zastávku, zahrnuty jsou i linky všech MHD (0 - Liberec, 1 - Jablonec nad Nisou, 2 - Česká Lípa, ... 9 - Jilemnice). Aby byla dostatečná rezerva u větších měst je vždy za výchozí zastávku brána ta v obvodu menšího města (linka Jilemnice - Liberec bude mít číslo 9XX, linka Liberec - Jablonec 1XX). Koncové trojčíslí je shodné i pokud danou linku provozuje více jak 1 dopravce: dopravci se licenčně odlišují v prvních 3 číslicích, které jsou i nadále přidělovány dle celostátně daných pravidel (dle číselných řad přidělených jednotlivým okresům) a při vydání souhrnného jízdního řádu linky pro cestující nejsou zveřejňovány. S platností od 13.12.2009 jsou dle nových pravidel očíslovány tyto nově zavedené linky: 141 Liberec-Jablonec nad Nisou (licenčně jde o linky 530 141 dopravce ČSAD Jablonec n.N. a.s. a 540 141 dopravce ČSAD Liberec, a.s., vč. náhrady dosavadních linek 530 160 a 540 020 stejných dopravců) 742 Jablonec n.Nisou-Nová Ves n.Nisou-Smržovka (licenčně 535 742, od 7.3.2010 i 530 742, náhrada dosavadních částečně integrovaných linek 530 010 - příměstská a 535 017 - MHD Jablonec n.N.) 744 Tanvald,aut.st.-Desná-Albrechtice v Jiz.h.-Tanvald,aut.st. (licenčně 530 744, vč. náhrady části dosavadní linky 530 120 a v menší míře i 530 010) 745 Tanvald-Šumburk n.D.-Český Šumburk-Světlá-Pustiny-Desná (530 745, vč. náhrady části dosavadní linky 530 145) 748 Tanvald-Desná,otočka (530 748, vč. náhrady části dosavadní linky 530 145) 948 Jilemnice-Benecko (670 948 ČSAD Semily, a.s., vč. náhrady části dosavadní linky 690 711) 949 Benecko,Mrklov-Vrchlabí (690 963 KAD,spol.s r.o., vč. náhrady části dosavadní linky) 963 Jilemnice-Horní Branná-Vrchlabí (670 963 ČSAD Semily, a.s. + 690 963 KAD,spol.s r.o., vč. náhrady dosavadních linek 670 072 a 690 710) S platností od 13.6.2010 jsou dle nových pravidel očíslovány a organizovány tyto nově zavedené linky: 741 Jablonec n.Nisou-Smržovka-Tanvald (náhrada částí dosavadních linek 530 030 a 530 031), od 12.12.2010 prodloužena o úsek Tanvald-Desná-Harrachov 743 Tanvald-Desná-Harrachov (náhrada částí dosavadních linek 530 030 a 530 031), od 12.12.2010 prodloužena o úseky Jablonec n.Nisou-Nová Ves n. Nisou-Tanvald a Harrachov-Rokytnice n.Jiz. 747 Tanvald-Desná-Kořenov-Vysoké n.Jiz. (náhrada části dosavadní linky 530 031) 841 Jablonec n.Nisou-Maršovice-Pěnčín,Alšovice-Železný Brod (náhrada dosavadní linky 530 090) 842 Jablonec n.Nisou-Maršovice-Skuhrov,Huntířov-Železný Brod (náhrada dosavadní linky 530 080) 843 Jablonec n.Nisou-Dol.Č.Studnice-Pěnčín,Bratříkov-Železný Brod (náhrada dosavadní linky 530 040) 851 Jablonec n.Nisou-Zásada-Držkov-Jílové u Držkova-Železný Brod (náhrada dosavadních linek 530 050 a 530 100) 852 Tanvald-Velké Hamry II-Zásada,Zbytky / Zásada (náhrada části dosavadní linky 530 110) 853 Tanvald-Velké Hamry-Držkov-Vlastiboř / Železný Brod (náhrada částí dosavadních linek 530 110, 530 120 a 530 130) 854 Železný Brod,Jirkov-Železný Brod-Koberovy,Prosíčka / Malá Skála (náhrada částí dosavadních linek 530 110 a 530 180)

81 / 228


861 Semily-Železný Brod (náhrada části dosavadní linky 530 110) 940 Liberec-Jablonec n.N.-Tanvald-Jilemnice-Vrchlabí-Trutnov (náhrada dosavadní linky 540 701) 941 Rokytnice n.Jiz.-Jablonec n.Jiz.-Jilemnice-Vrchlabí (náhrada části dosavadní linky 670 081 a částečně i 670 086) 942 Rokytnice n. Jiz.-Jablonec n. Jiz.-Harrachov (náhrada dosavadní linky 670 084 a částečně i 670 083 a 670 086) 944 Jablonec n.Jiz.-Rokytnice n.Jiz.-Paseky n.Jiz. (náhrada dosavadní linky 670 089) 945 Jablonec n.Jiz.,Horní Dušnice-Jablonec n.Jiz.-Rokytnice n.Jiz. (náhrada dosavadní linky 670 082) 946 Jestřabí v Krk.,Křížlice-Poniklá-Jilemnice-Víchová n.Jiz.,Vích.Lhota (náhrada dosavadních linek 670 067 a 670 070) 947 Jilemnice-Hrabačov-Vítkovice-Dol.Mísečky-Hor.Mísečky (náhrada dosavadní linky 670 064) 951 Rokytnice n.Jiz.-Jablonec n.Jiz.-Sklenařice-Vysoké n.Jiz.-Bozkov-Semily (náhrada dosavadní linky 670 031 a částečně i 670 039) 952 Jablonec n.Jiz.-Vysoké n.Jiz.-Příkrý-Semily (náhrada částí dosavadních linek 670 032 a 670 039) 953 Jablonec n.Nisou-Tanvald-Vysoké n.Jiz.-Jilemnice-Vrchlabí (náhrada částí dosavadních linek 530 020, 530 100 a 540 701) 961 Semily,Spálov-Semily-Háje n.Jiz.-Jilemnice (náhrada částí dosavadních linek 670 033, 670 041 a částečně i 670 031) 962 Semily,III Kolora-Semily,aut.nádr.-Benešov u Semil-Háje n.Jiz.-Víchová n.Jiz.-Jilemnice (náhrada částí dosavadních linek 670 033, 670 041 a 670 042) Pouze nově očíslovány byly od 13.6.2010 tyto linky: 151 Jablonec nad Nisou-Rádlo (původně linka 530 060) 341 Jablonec n.Nisou-Frýdštejn-Hodkovice n.M. / Turnov (původně linka 530 170) 746 Tanvald-Tanvald,sídliště-Desná (původně linka 530 070) Pro území Libereckého kraje byly tradičně vydány 4 jednoleté regionální jízdní řády (Českolipsko, Jablonecko, Liberecko a Semilsko), doplněné informacemi o plnohodnotném integrovaném dopravním systému Libereckého kraje (IDOL).

2.1.6.1.2 Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje Založením integrovaného dopravního systému (dále jen IDS) v Libereckém kraji je sledováno zkvalitnění veřejné dopravy jako systému veřejné služby na území Libereckého kraje. Integrovaný dopravní systém zajistí větší kvalitu přeprav při respektování omezených finančních možností kraje. Před zahájením dílčí fáze IDS v Libereckém kraji (tarifní integrace autobusových dopravců), provedl Odbor dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje důkladnou analýzu zkušeností z již funkčních neformálních IDS v Plzeňském kraji, Moravskoslezském kraji, Olomouckém kraji, Hradeckém a Pardubickém kraji, Jihomoravském kraji. Prvním krokem k integraci bylo zavedení jednotného systému odbavování cestujících prostřednictvím bezkontaktních čipových karet, které od 1. ledna 2004 již nabízejí cestujícím čtyři dopravci ČSAD Česká Lípa a.s.; ČSAD Jablonec nad Nisou a.s.; ČSAD Liberec, a.s.; ČSAD Semily, a.s. Ve spolupráci s Libereckým krajem se dále podařilo tento systém rozšířit i na území Středočeského kraje, kdy do vzájemného uznávání karet s ČSAD Jablonec nad Nisou a.s.; ČSAD Liberec, a.s. a ČSAD Semily, a.s., přistoupil dopravce Dopravní podnik Mladá Boleslav, s.r.o. a s platností od 1. listopadu 2005 do tohoto systému vstoupil i dominantní dopravce na Mladoboleslavsku, společnost TRANSCENTRUM bus s.r.o.

82 / 228


K 31. prosinci 2010 zůstalo na území Libereckého kraje ještě v oběhu 45 857 klasických dopravních karet (bez Českých drah), dopravce TRANSCENTRUM bus s.r.o. vydal celkem (včetně zaměstnaneckých) 12 333 karet, České dráhy již několik let vydávají také své čipové karty s obchodním názvem IN-karta, do konce roku 2010 jich na území LK emitovaly již 14 706. V roce 2006 byla pak zahájena emise Libereckých městských karet, na které byla standardně nahrávána aplikace pro předplatné MHD v Liberci (v současné době již více než 3 roky nejsou vydávány nové předplatní kupóny v papírové podobě) a se startem integrovaného systému IDOL došlo i k zavedení tzv. elektronické peněženky pro bezhotovostní prodej jednotlivého jízdného. Rok 2009 byl ve znamení nových krajských karet Opuscard, které postupně nahrazují starší dopravní karty vydávané jednotlivými dopravci, doplňují a od r. 2011 již i nahrazují dřívější emisi Libereckých městských karet, které bylo možné upgradovat na stejné funkcionality jako má Opuscard (pro veškeré možnosti dané tarifem IDOL), začíná jim ale dobíhat životnost (5 let od emise v roce 2006) a nově jsou tedy výměnou vydávány Opuscard. Přesné počty karet emitovaných či využívaných jednotlivými dopravci jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka č. 51: Přehled počtu emitovaných karet dle typů u jednotlivých dopravců k 31.12.2010 EMCard 1 kB

Mifare Standard 4 kB

Mifare Desfire

ČSAD Česká Lípa a.s.

8 576

1 291

ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. x)

1 461

7 711

ČSAD Liberec, a.s.

5 020

1 343

30 800

7 300

-

13 005

-

12 333

-

-

-

-

14 706

ČSAD Semily, a.s. x) / BusLine a.s. OSNADO spol. s r.o. xx) TRANSCENTRUM bus s.r.o. České dráhy, a.s. (IN-karty vydané v LK)

-

Liberecká IS, a.s. (Liberecká městská karta - LMK) DPML, a.s. / DPMLJ a.s. (počet LMK s aktivovanou dopravní aplikací IDOL) OpusCard - počet emitovaných karet (vše s aktivní dopravní aplikací IDOL)

-

65 214

-

-

36 091

-

-

39 562

-

Počet karet použitelných v IDOL

-

75 653

-

x) k

13.6.2010 došlo ke sloučení ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. do ČSAD Semily a.s. a od 12.12.2010 došlo k transformaci na novou společnost BusLine a.s. xx) dopravce působí i na území LK, není ale zahrnut do vzájemného clearingu s dopravci v LK

Zavedení systému čipových karet jednoznačně přineslo přehled o přepravních proudech na jednotlivých spojích, což umožňuje vyhodnocovat využití linek v libovolných úsecích. Neopomenutelným přínosem je transparentní přehled o tržbách po jednotlivých spojích. Druhým krokem integrace došlo ke sjednocení jízdného u krajských autobusových linek v pásmech do cca 50 km. K vyhlášení jednotných cen do 50 km došlo s platností od 1.1.2005 jednotlivými dopravci dle zákona o cenách a Cenového výměru MF č. 1/2005. Třetím krokem integrace došlo ke sjednocení smluvních přepravních podmínek.

83 / 228


S platností od 18. května 2009 došlo ke spuštění pilotního projektu Integrovaného dopravního systému veřejné dopravy Libereckého kraje IDOL na území Českodubska. Na celém území Libereckého kraje byl IDOL spuštěn dnem 1. července 2009. Základem integrovaného dopravního systému IDOL je bezkontaktní čipová karta Opuscard, na kterou je možné využívat elektronické přestupní jízdenky a časové kupóny. Integrovaný tarif IDOL je zónově-relační. Území kraje bylo rozděleno na 282 zón podle pravidla obec = zóna (existují i výjimky u územně členitých obcí, které jsou rozděleny na více zón). Každá tarifní zóna má své označení čtyřmístným číslem a názvem a je pro tarif prezentovaná vždy jednou tarifní zastávkou. Tarifní zastávky sousedních zón jsou propojeny tarifními úsečkami a každá úsečka má svoji délku, kterou nazýváme tarifní jednicí. Cena jízdného se odvíjí od součtu tarifních jednic mezi výchozí a cílovou zónou, v případě pohybu v rámci zóny je počet tarifních jednic roven 0 a pro zóny s MHD je cena stanovena separátně. Tarif byl vyhlášen nařízením Libereckého kraje o maximálních cenách ve veřejné dopravě (dostupný i SPP IDOL na www.iidol.cz) a v jednotlivých městech s MHD následně schválen radami měst.

Mapa č. 14: Tarifní zóny Integrovaného systému dopravní obslužnosti Libereckého kraje 2.1.6.1.3 Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje - KORID LK, spol. s r. o. Zastupitelstvo kraje na svém 9. zasedání dne 19.10.2004 schválilo svým usnesením č. 286/04/ZK záměr založení společnosti s ručením omezeným s názvem KORID LK, spol. s r. o., ve vlastnictví LK, dle předložené důvodové zprávy. Na 2. zasedání Zastupitelstva kraje dne 15. 2. 2005 pak bylo usnesením č. 30/05/ZK schváleno založení společnosti KORID LK, spol. s r. o., ve vlastnictví Libereckého kraje a zakladatelská listina dle upraveného návrhu. Hlavní předmět činnosti organizace: ¾ trvalá koncepční činnost v oblasti integrace dopravy a zabezpečování postupných kroků integrované dopravy; ¾ trvalé monitorování možností spolupráce, získávání informací, případně finančních prostředků z titulu členství ČR v EU; ¾ spolupráce s dopravními svazy Svobodného státu Sasko (ZVON); ¾ trvalá analýza dopravní sítě, přepravních potřeb a její přizpůsobování zabezpečení dopravní obslužnosti; ¾ spolupráce s dopravci při získávání informací (např. dopravní průzkumy); ¾ marketingová činnost v oblasti rozvoje veřejné dopravy. Při současné legislativě je Koordinátor pověřen zajišťováním organizačních úkolů a „servisu“ objednatelům dopravy, tj. kraji a obcím. Je subjektem prezentujícím dopravní zájmy kraje, měst a obcí ležících v LK. Plní roli odborného a výzkumného pracoviště pro místně příslušný dopravní úřad, zabývá se přípravou jízdních řádů zejména vlakové dopravy, dále přípravou a kontrolou clearingu v systému využívání jednotného tarifního odbavovacího systému. V současné době KORID LK, spol. s r. o. pracuje na těchto úkolech: ¾ příprava, implementace, projednání změn a doplňků jízdních řádů, ¾ optimalizace veřejné dopravy Libereckého kraje, ¾ připravuje Principy zúčtování IDOL a kontroluje jejich dodržování v praxi, ¾ organizační zajištění IDOL, ¾ rozšíření IDOL do sousedních krajů (spádové obce), 84 / 228

Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje (aktualizace 2011) ¾

administrace a zpracování odborných částí projektů LUISE - Přeshraniční studie proveditelnosti a udržitelnosti trati Liberec – Seifhennersdorf a LUBAHN - z programu Cíle 3/Ziel 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 20072013.

2.1.6.1.4 Žákovské jízdné Usnesením vlády č. 624 ze dne 23. června 2003 bylo rozhodnuto o kompenzaci rušené sociální dávky „příspěvek na dopravu“ znovuzavedením zlevněného jízdného a uloženo zapracování žákovského jízdného do výměru MF s tím, že dopravcům bude uhrazena prokazatelná ztráta vzniklá plněním závazku veřejné služby, tj. poskytováním žákovského jízdného pro žáky a studenty, včetně učňů a to s platností od 1. září 2004. Ztrátu z poskytování žákovského jízdného hradil Liberecký kraj na základě uzavřených dodatků ke smlouvám stávajícím, smluv nově uzavíraných a v případě dopravce ČSAD Ústí nad Orlicí a.s. na základě samostatné smlouvy o úhradě žákovského jízdného, celkem 12 dopravcům: 1) ČSAD Česká Lípa a.s., Lumiérů 181/41, 152 00 Praha 5, 2) ČSAD Jablonec nad Nisou a.s., Dušní 112/16, 110 00 Praha 1, 3) ČSAD Liberec, a.s., České mládeže 594/33, 460 06 Liberec 6, 4) ČSAD Semily, a.s., Na rovinkách 211, 513 25 Semily, 5) Dopravní podnik města Liberce, a.s., Mrštíkova 3, 461 71 Liberec III, 6) KAD, spol. s r.o., Krkonošská automobilová doprava Vrchlabí, Vápenická 475, 543 01 Vrchlabí, 7) Okresní autobusová doprava Kolín, s.r.o., Polepská 867, 280 52 Kolín, 8) OSNADO spol. s r.o., Nádražní 501, 542 24 Svoboda nad Úpou, 9) COMPAG CZ s.r.o., V Lukách 95/IV, 471 24 Mimoň, 10) TRANSCENTRUM bus s.r.o., Boleslavská 98, 293 06 Kosmonosy, 11) ČSAD Ústí nad Orlicí a.s., Třebovská 330, 562 00 Ústí nad Orlicí, 12) České dráhy, a.s., Nábřeží Ludvíka Svobody 122/12, 110 15 Praha 1. V následující tabulce je uveden přehled počtu jízdenek a čerpání finančních prostředků na úhradu žákovského jízdného ve veřejné linkové autobusové a drážní dopravě z rozpočtu Libereckého kraje za období 2006 až 2009 s rozdělením na žákovské jízdné od 6 do 15 let a od 15 do 26 let.

Tabulka č. 52: Žákovské jízdné ve veřejné dopravě v Libereckém kraji v letech 2006 až 2009 2006 Druh dopravy

Autobusy

Drážní doprava

2007

Žákovské jízdné

Počty jízdenek (ks)

Vyplacená dotace na žákovské jízdné (Kč)



žákovské jízdné do 15 let

1 148 798

1 591 832

1 192 717

1 512 550

žákovské jízdné 15-26 let

1 816 782

10 283 619

1 927 292

10 512 263

celkem

2 965 580

11 875 450

3 102 009

12 024 814


23 166

138 465

28 687

149 071


260 973

4 294 756

302 702

4 518 861

celkem

284 139

4 433 221

331 389

4 667 932

85 / 228


Celkem


1 171 964

1 730 297

1 221 404

1 661 621


2 077 755

14 578 375

2 229 994

15 031 124

celkem

3 249 719

16 308 672

3 451 398

16 692 745

2008 Druh dopravy

Autobusy

Drážní doprava

Celkem

2009

Žákovské jízdné






1 117 216

1 496 219

1 029 273

1 464 648


1 897 343

10 139 969

1 887 583

10 436 538

celkem

3 014 559

11 636 208

2 916 856

11 902 186


36 507

154 075

30 829

127 149


378 777

4 489 024

335 871

4 369 848

celkem

415 284

4 643 099

366 500

4 496 996


1 153 723

1 650 294

1 060 102

1 592 797


2 276 120

14 628 994

2 223 454

14 806 386

celkem

3 429 843

16 279 287

3 283 556

16 399 182

Během roku 2010 došlo ke změnám v systému poskytování úhrad žákovského jízdného v návaznosti na legislativní změny. U přeprav v rámci základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje byla nově úhrada ztráty z poskytování žákovského jízdného ve veřejné linkové dopravě zahrnuta do celkové prokazatelné ztráty (přestala být účtována odděleně), samostatné účtování úhrad zůstalo jen u linek a spojů provozovaných mimo závazek veřejné služby (tzv. komerční linky/spoje), tam byly úhrady Libereckým krajem hrazeny do 30.6.2010, poté jejich hrazení převzalo Ministerstvo dopravy. Ve veřejné drážní dopravě provozované na základě smlouvy s Libereckým krajem Českými dráhami, a.s. systém samostatného účtování úhrad žákovského jízdného během roku 2010 zůstal zachován a až ve druhém čtvrtletí roku 2011 dojde k smluvnímu zahrnutí těchto úhrad pod základní úhradu prokazatelné ztráty základě nově schváleného dodatku ke smlouvě. V kraji u nově působících drážních dopravců VIAMONT a.s. a VogtlandbahnGmbH, organizační složka bylo již od počátku hrazení ztrát z poskytování žákovského jízdného zahrnuto do poskytované kompenzace.

2.1.6.2 Městská autobusová doprava Liberec: Městská hromadná doprava (MHD) je provozována společností Dopravní podnik města Liberce, a.s. tramvajovými linkami (délka tratí 21 km) a autobusovými linkami. Dopravní obslužnost města včetně přilehlých obcí Stráž nad Nisou, Šimonovice a Kryštofovo Údolí je zajištěna autobusy. Tramvajová trať č. 11 zajišťuje spojení mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou. Provoz tramvajových tratí ve městě (mimo trať do Jablonce nad Nisou) byl již převeden z úzkého rozchodu 1 000 mm na standardní rozchod 1 435 mm. Od roku 2006 probíhá postupná rekonstrukce dílčích úseků meziměstské tratě za použití nové technologie kolejového

86 / 228


svršku, která umožňuje snadnou změnu rozchodu kolejí na standardních 1 435 mm. V letním období roku 2008 proběhla rekonstrukce části kolejiště v terminálu Fügnerova, které nově umožňuje obracení tramvají na rozchodu 1 435 (ve směru od Hanychova) a byla první etapou budoucího systematického přerozchodování a částečného zdvoukolejnění meziměstské tratě, která také souvisí s plánovanou stavbou odbočné tratě do Rochlic (z křižovatky U lomu). Na práce z r. 2008 navázala v létě 2009 rekonstrukce úseku od Fügnerovy přes zastávku Mlýnská na začátek areálu bývalé Textilany, se zdvoukolejněním a v tříkolejnicové podobě (splítka rozchodů 1 000 mm a 1 435 mm). V roce 2010 se rozeběhlo další pokračování, přes areál bývalé Textilany až k zastávce U Lomu (dokončení během roku 2011), kde bude v budoucnu odbočovat nová trať na Dobiášovu (sídliště Rochlice). Dále bylo na meziměstskou trať do Jablonce nad Nisou v letech 2006 až 2008 nasazeno 5 zásadně zmodernizovaných tramvajových vozů, které již díky střední nízkopodlažní části umožňují bezbariérový přístup do vozidel, bylo tak možné i zavedení garantovaných spojů zajišťovaných těmito tramvajemi. Jablonec nad Nisou: MHD byla do 31.12.2009 provozována společností ČSAD Jablonec nad Nisou a.s., včetně obcí v příměstském území (Bedřichov, Janov nad Nisou, Pulečný, Nová Ves nad Nisou, Rychnov u Jablonce nad Nisou a Lučany nad Nisou). Od 1.1.2010 se oficiálně dopravcem na všech linkách stal Dopravní podnik města Liberce, a.s. (dále jen DPML), pro cestující se k tomuto datu téměř nic nezměnilo, neboť na základě smlouvy mezi dopravci byla v Jablonci n.N. autobusová MHD i nadále provozována autobusy ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. (DPML se stal držitelem všech licencí linek MHD a výkony na linkách jablonecké MHD si u ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. smluvně objednával). Zachován zůstal i celodenní nástup jen předními dveřmi, vzhledem ke specifičnosti integrovaného tarifu IDOL se ale už i na jabloneckých linkách začali objevovat revizoři DPML, vybavení přenosnými čtečkami čipových karet – od 1.1.2010 má již i jablonecká MHD veškeré předplatné na nově emitovaných Opuscard (případně upgradovaných Libereckých městských kartách), výjimkou byly pouze papírové měsíční jízdenky pro žáky a studenty, které dobíhaly do konce školního roku, tj. do 30.6.2010. Smluvní dopravce (subdodavatel dopravních výkonů MHD) ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. se pak během roku 2010 spolu s ČSAD Semily, a.s. transformoval do společnosti BusLine a.s. a v roce 2011 tak převážnou většinu výkonů jablonecké MHD zajišťují autobusy s logy BusLine a.s., některé výkony jsou již ale zajišťovány vlastními autobusy (s pohonem na CNG – s ohledem na novou plnicí stanici v Rýnovicích) libereckého Dopravního podniku, který se k 21.10.2010 oficiálně přejmenoval na Dopravní podnik měst Liberec a Jablonec nad Nisou, a.s. Česká Lípa: MHD zajišťovala do února 2008 autobusy firma VETT a.s., od konce února 2008 převzala provozování MHD společnost ČSAD Semily, a.s., od 1.3.2008 pak byly spuštěny nové, optimalizované jízdní řády, které přinesly rozšíření provozu MHD, více linek, pravidelnější intervaly a zlepšení se dočkalo i spojení do městskou dopravou obsluhovaných předměstských částí České Lípy - Žizníkova, Dobranova, Vlčího Dolu, Dolní Libchavy a do samostatné obce Sosnová. Na počátku roku 2010 proběhlo výběrové řízení na provozovatele MHD v dalším období (od r. 2011), vítězem se stala společnost ČSAD Jablonec nad Nisou a.s., která se však během roku 2010 spolu s ČSAD Semily, a.s. transformovala do společnosti BusLine a.s. a tak je dopravcem na linkách českolipské MHD od 12.12.2010 dopravce BusLine a.s. Turnov: dopravu uvnitř města zajišťuje na dvou dlouhodobě stabilizovaných linkách dopravce ČSAD Semily, a.s., který se k 12.12.2010 transformoval do společnosti BusLine a.s.

87 / 228


Tabulka č. 53: Zajištění dopravní obslužnosti MHD v Libereckém kraji - podle dopravců, k 1.1.2011 Město

Dopravce

DPMLJ, a.s. - za hranicemi města x) Liberec DPMLJ, a.s. - celkem BusLine a.s. - za hranicemi města x) Česká Lípa BusLine a.s. - celkem DPMLJ, a.s. Jablonec - za hranicemi města x) nad Nisou DPMLJ, a.s. - celkem x)

BusLine a.s.

X

S

N

kolejová doprava

autobus

kolejová doprava

autobus

kolejová doprava

autobus

kolejová doprava

6

1

104

144

44

122

44

112

40

4

2 209

509

1 221

366

1 180

362

1

-

44

-

16

-

16

-

14

-

539

-

183

-

179

-

7

-

206

-

118

-

118

-

24

-

708

-

300

-

288

-

2

-

17

-

7

-

6

-

autobus

Turnov


Počet linek

hodnoty jen za linky vyjíždějící mimo katastr města, na které přispívá v rámci služeb v ZVS Liberecký kraj (tj. u DPML bez nočního provozu a v Jablonci n.N. bez rekreační l.21) x)

Tabulka č. 54: Zajištění dopravní obslužnosti MHD v Libereckém kraji - k 1.1.2011 Dopravce

Počet spojů za provozní den X

S

N

Ujeté km podle JŘ

Ujeté km celkem vč. režie

Dotace od LK

Dotace od města

(tis. km)

(tis. km)

(tis. Kč)

(tis. Kč)

Česká Lípa - autobusy BusLine a.s.

539

183

179

1 245

1 270

318

1 642

6 808

4 494

3 910

2 499

17 738

33 699

Jablonec nad Nisou - autobusy DPMLJ, a.s.

708

300

288

1 561

36 913 x)

Liberec - autobusy DPMLJ, a.s.

2 209

1 221

1 180

4 195

146 000

Liberec - tramvaj DPMLJ, a.s.

509

366

362

2 482

Liberec

80 000

Jablonec n. Nisou

8 924

Turnov

1 300

Turnov - autobusy BusLine a.s. x)

17

7

6

Turnov

69

Ohrazenice

dotace od DSOJ (Dopravní sdružení obcí Jablonecka)

88 / 228

2

Turnov Ohrazenice

72 2

0

Ohrazenice

47


2.1.6.3 Taxislužba Taxislužba je veřejná silniční doprava, kterou se zajišťuje přeprava osob a jejich zavazadel osobními vozidly s obsaditelností nejvýše osmi míst k přepravě osob kromě místa řidiče. Taxislužba je alternativou MHD.

Tabulka č. 55: Počet provozovatelů taxislužby v Libereckém kraji v letech 2003 až 2010 Provozovatelé taxislužby

2003

2004

2005

2006

2007

CL

109

97

76

79

FR

2

2

1

JN

26

27

JI

14

LB

Změna 2010/2009

2008

2009

2010

67

59

62

60

- 3,23

0

0

0

1

1

0,00

28

30

32

28

37

34

- 8,11

12

11

11

11

11

12

11

- 8,33

154

134

130

117

125

118

127

126

- 0,79

NB

16

16

19

15

13

14

13

9

- 30,77

SM

1

1

1

1

1

3

3

4

+

TA

20

11

19

16

11

7

8

7

- 12,50

TU

11

11

9

8

9

7

7

8

+

14,29

ZB

3

3

3

3

3

2

2

3

+

50,00

LK

356

314

297

280

272

249

272

263

(%)

33,33

- 3,31

Tabulka č. 56: Počet provozovaných vozidel taxislužby v Libereckém kraji v letech 2003 až 2010 Provozovaná vozidla taxislužby

2003

CL

121

107

80

80

72

66

71

68

- 4,23

FR

2

2

1

0

0

0

1

1

0,00

JN

29

37

32

37

36

44

60

52

- 13,33

JI

16

13

13

15

14

11

13

11

- 15,38

LB

157

148

157

141

155

137

145

149

NB

17

16

19

15

14

15

15

12

SM

1

1

1

1

1

3

3

4

TA

22

15

22

18

12

9

11

10

TU

17

18

12

12

10

9

9

11

+

22,22

ZB

3

3

3

3

3

2

2

3

+

50,00

LK

385

360

340

322

317

296

330

321

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Změna 2010/2009 (%)

89 / 228

+

2,76

- 20,00 +

33,33 - 9,09

- 2,73


Provozovatelé taxislužby s uděleným oprávněním s předmětem podnikání silniční motorová doprava, které je dále konkretizováno druhem dopravy taxislužba, mohou podnikat se svými vozidly po celém území České republiky. Dle zákona o silniční dopravě je provozovatel taxislužby povinen do sedmi dnů písemně oznámit zahájení provozování taxislužby na území obce nebo obcí dopravnímu úřadu, v jehož územním obvodu se obec nebo obce nachází. Jeden podnikatel příslušný k danému živnostenskému úřadu tak může být evidován ve více územních obvodech.

2.1.6.4 Zvláštní linková autobusová doprava Na základě licence k provozování zvláštní linkové osobní dopravy zajišťují dopravci také přepravu obyvatel do zaměstnání. V tomto případě se jedná o přepravu určených vybraných skupin cestujících s vyloučením ostatních osob. Licence pro provozování zvláštní linkové osobní dopravy uděluje příslušný krajský úřad.

Příloha č. 12: Přehled zvláštní linkové dopravy na území Libereckého kraje provozované v roce 2010 na základě platných udělených licencí S cílem rozšíření nabídky přepravních služeb všem cestujícím průběžně probíhá projednávání s dopravci a objednateli zvláštní linkové dopravy o změně formy dopravy na dopravu veřejnou. Počítá se přitom s účastí objednatelů dopravy na hrazení prokazatelné ztráty vzniklé dopravcům provozováním uvedené dopravy.

2.1.7 HIPOTURISTIKA A HIPOSTEZKY Tento druh dopravy spadá do oblasti venkovské turistiky, která se stává v současné době jednou z nejatraktivnějších forem rekreace a poptávka po možnostech agroturistiky roste v celé České republice. Venkovský cestovní ruch představuje specifickou součást struktury cestovního ruchu, která zahrnuje soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu spojených s cestováním a pobytem a trávením volného času ve venkovském prostředí. V Libereckém kraji není agroturistika systematicky rozvíjena a síť hipostezek ještě dostatečně proznačena. V současné době jsou tak zadávány studie na vznik a proznačení hipostezek a také vzniká koncepční materiál Libereckého kraje „Rozvoj venkovské turistiky se specifickým zaměřením na turistickou oblast Jizerské hory“. Tato koncepce byla měla vytipovat klíčové trasy pro vznik nových hipostezek a také možnosti rozvoje venkovské turistiky v Jizerských horách. První hipostezkou na Liberecku je trasa z Jablonce nad Jizerou do Albrechtic u Tanvaldu, která měří 25 kilometrů. Hipostezky na Českolipsku navazují na hustou síť tras v sousedním Německu. Více informací o stávajících a nově vznikajících stezkách je uvedeno na internetových stránkách Občanského sdružení Jezdecké stezky Libereckého kraje (www.jslk.wbs.cz). Jednotlivé hipostezky spojují tzv. stanice, které poskytují ustájení koňů a ubytování pro jejich majitele. Jedná se převážně o hipofarmy, které nabízejí kromě ubytování a ustájení také výcvik nejen začátečníků, vyjížďky na koních, jejich zapůjčení, tábory pro dospělé i děti a v neposlední řadě také hipoterapii, která je jednou z nejpřirozenějších léčebných metod založená na partnerství člověka a koně. Zatímco ještě před několika lety kraj evidoval jen desítku takovýchto farem, dnes jich je dvojnásobek a jejich počet se každým rokem zvyšuje. Agroturistické farmy se nacházejí ve všech regionech Libereckého kraje, například ve vesničce Čikvásky u Semil, v Machníně u Liberce, v Albrechticích v Jizerských horách, v Raspenavě, v Doksech, v Heřmanicích v Podještědí nebo v Pasekách nad Jizerou. V rámci analýzy stavu dopravy není tento druh dopravy podrobně sledován.

90 / 228


2.1.8 CYKLISTICKÁ DOPRAVA Cyklistika jako forma dopravy není již dnes menšinovým trendem, ale je alternativou k dalším druhům dopravy. Nabízí značnou flexibilitu v městské dopravní síti, umožňuje plynulý pohyb cyklistů a cykloturistů. Utváření bezpečných cest pro cykloturisty a budování dopravní funkce cyklotras je základním předpokladem změn v dělbě přepravní práce, zlepšování životních podmínek ve městech a zdravého životního stylu občanů. Cyklistika je vnímána jako integrální část, která se dělí z hlediska kompetencí do oblasti dopravní obsluhy území (resort dopravy) a oblasti cykloturistiky (resort cestovního ruchu).

2.1.8.1 Aktivity v oblasti cyklistické dopravy v Libereckém kraji Resort dopravy, se věnuje koordinaci cyklodopravy, spravuje Registr cyklotras Libereckého kraje (územně technický podklad ve struktuře geografického informačního systému), který obsahuje systém mezinárodních a nadregionálních tras, který je dále zahuštěn trasami regionálního a místního významu. Dohromady tvoří hustou síť, která cyklistům zpřístupňuje řadu atraktivních lokalit Libereckého kraje. Tento registr obsahuje stav vyznačených tras, kategorizaci tras, definuje začátky a konce tras, délku tras, nese údaje o typu značení, eviduje souběhy cyklotras se silnicemi I .-III.tř.…atd. Registr cyklotras v Libereckém kraji je „živý“ dokument, který i nadále podléhá řadě změn a aktualizací. Resort cestovního ruchu se věnuje marketingu cykloturistiky. V roce 2007 byl dopracován dokument „Koncepce rozvoje sítě cyklistické dopravy v Libereckém kraji - Technické a ekonomické zhodnocení problémů a záměrů rozvoje cyklistické dopravy včetně stanovení priorit etapizace řešení“. Cílem koncepce bylo stanovit priority etapizace řešení problémů a záměrů rozvoje cyklistické sítě i s ohledem na bezpečnost vedení tras a plnění dopravní funkce cyklotras a také aktualizace a stabilizace kategorizace cyklotras v Libereckém kraji. Zpracování díla vycházelo z Registru cyklotras LK, z dalších terénních šetření, spolupráce s cyklopartnery a došlo i na projednání návrhu koncepce se širokou cyklistickou veřejností a zainteresovanými institucemi. V témže roce byla oficiálně vytvořena Pracovní skupina pro podporu cyklistiky v LK - pro přípravu a realizaci rozvoje cyklodopravy na území LK. Skupina je složena ze zástupců: Odboru dopravy, Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu, Odboru regionálního rozvoje a evropských projektů, Odboru životního prostředí a zemědělství, Odboru školství, mládeže a tělovýchovy, Odboru územního plánování a stavebního řádu a Odboru zdravotnictví. Koncem roku 2008 byl dopracován „Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji pro období 2008 - 2013“. Cílem materiálu bylo definování toho, co je na území Libereckého kraje realizováno a co je potřeba v oblasti rozvoje cyklistiky ještě udělat. Pro implementaci zmíněného dokumentu bylo třeba ustanovit pozici cyklokoordinátora, zaktivnit činnost pracovní skupiny pro rozvoj cyklistiky v LK a vytvořit finanční nástroj na úrovni kraje pro rozvoj cyklistiky v LK. V polovině roku 2009 se podařilo naplnit všechny vytyčené pilíře „Programu rozvoje cyklistické dopravy v LK pro období 2008 - 2013“. Na odboru dopravy bylo : ¾ zřízeno nové funkční místo „cyklokoordinátora“; ¾ zřízen nový Grantový fond na podporu rozvoje cyklodopravy.

91 / 228


Odbor dopravy prováděl v roce 2009 analýzu stavu realizace mezinárodního cyklokoridoru Odra Nisa v úseku od Nové Vsi nad Nisou až po Hrádek nad Nisou. Jedná se o dominantní přeshraniční projekt v programu cyklostezek Euroregionu Nisa a navazuje na přilehlé části Německa a Polska. Vede se v délce 56 km od pramene Nisy v Nové Vsi n.N., bohužel však v současné době je trasa na české části vedena po stávajících místních komunikacích a cestách, nikoli jako oddělená samostatně vedoucí cyklostezka, ale jako značená cyklotrasa. Krajská správa silnic Libereckého kraje zpracovala v roce 2010 v rámci grantové podpory Libereckého kraje „Územně technickou studii ověření páteřní cyklotrasy ODRA-NISA v úseku Nová Ves n.N. - Hrádek n.N.“ Zpracováním této dokumentace získal Liberecký kraj studii, která prověřila technickou proveditelnost dané cyklotrasy. Studie vymezila řešené území s ohledem na širší vztahy, identifikovala údaje, navrhla technické řešení se stanovením časového harmonogramu realizace záměru. Zároveň byl stanoven odborný odhad rozsahu stavebních úprav, zemních prací, případných přeložek sítí, průchodnost ochranných pásem, proveditelnost navržené trasy z hlediska vlastnictví pozemků v jednotlivých katastrech. Studie vymezila trasu v délce 48 km podél říčního toku a trasa je situována též v souběhu s drážním koridorem a ze 75 % využívá stávající silniční komunikační síť. Odhad financí na realizaci celého díla je cca 378 miliónů Kč, jedná se o výstavbu 11,5 km novostaveb a 36,5 km s vedením po stávajících trasách s případnými úpravami.

Mapa č. 15: Schéma sítě mezinárodních a nadregionálních cyklokoridorů v Libereckém kraji Mapa č. 16: Pilotní kostra cyklodopravy v Libereckém kraji

2.1.8.2 Základní dělení cyklistických tras Kategorizace sítě cyklistických tras podle druhu: Podle trasování, geografické polohy a dopravního významu lze rozlišovat následující druhy cyklistické trasy, cyklokoridoru: ¾ cyklokoridory mezinárodního významu - cílem je přivádět turisty ze zahraničí, spojují vzdálené cíle, plní funkci rekreační, propojuje turisticky atraktivní cíle na trase; ¾ cyklokoridory nadregionálního významu - cílem je propojení ve vztahu k okolním krajům a sousedním regionům, plní funkci rekreační, propojuje turisticky atraktivní cíle na trase v sousedních regionech ; ¾ cyklokoridory regionálního významu - cílem je propojení sídel a významných lokalit uvnitř regionu a jejich napojení na síť mezinárodních a nadregionálních cyklokoridorů, pro jejich fungování je důležitá návaznost na síť místních cyklistických tras, plní obvykle funkci rekreační a i dopravní; ¾ trasy, které nezařazujeme do této struktury cyklokoridorů, označujeme jako trasy ostatní - jde o místní trasy a okruhy, které mají specifický místní význam, plní většinou funkci dopravní, lze je dále dělit na trasy základní a doplňkové. Základní spojují významné cíle cyklistické dopravy a jsou značeny orientačním značením, vytvářejí základní síť cyklistické dopravy v obci. Doplňkové trasy pak spojují méně významné cíle a nemusí být značeny orientačním značením.

92 / 228


Kategorizace sítě cyklistických tras podle funkce: Cyklistická trasa plní funkce: ¾ dopravní funkce - jízda na kole je přepravou k cíli, požadavkem je co nejkratší a nízkoenergetické propojení cílů; ¾ rekreační turistická funkce - cílem je samostatná jízda na kole, jedná se o dopravu za cíli mimo zastavěné území, základním požadavkem je bezpečnost a atraktivita prostředí; ¾ v některých případech lze navrhnout cyklistické trasy s oběmi funkcemi, ale mnohdy je nutno navrhnout souběžně dvě trasy. Kategorizace sítě cykloturistických tras podle typu: Komunikace pro cyklisty - je pozemní komunikace nebo její část, na které není zakázán provoz cyklistů („TP179“), tzn. všechny veřejně přístupné komunikace mimo: dálnic, rychlostních silnic a rychlostních místních komunikací (definované vyhláškou MDS ČR č. 30/2001 Sb. IP14a, IP15a); chodníků, stezek pro chodce a pěších zón, pokud do nich není vjezd cyklistům povolen; komunikace, na které je vjezd cyklistů dopravní značkou zakázán (definované vyhláškou MDS ČR č. 30/2001 Sb. B1, B8); úseků, kde je cyklistovi přikázáno dopravní značkou použít jinou komunikaci (definované vyhláškou MDS ČR č. 30/2001 Sb. C8a, C9a, C10a). Komunikace pro cyklisty rozlišujeme podle orientačního značení: ¾ cyklistická trasa je komunikace pro cyklisty upravená (dopravním značením, popř. i stavebně) pro provoz cyklistů (v označeném směru) „TP179“. Cyklotrasy vedou po silnicích a udržovaných místních a účelových komunikacích a pro jejich značení se používají dopravní značky IS19-IS21, definované vyhláškou MDS ČR č. 30/2001 Sb. (žluté směrové tabule, tabulky a návěst před křižovatkou s černým piktogramem kola a číslem cyklotrasy v záhlaví). Číselná řada je evidována KČT. Tyto cyklotrasy jsou kromě cyklistů určeny i pro ostatní účastníky silničního provozu; ¾ neznačené komunikace - všechny ostatní komunikace pro cyklisty. Komunikace pro cyklisty rozlišujeme podle prostorových možností vedení cyklistů, viz následující tabulka „Možnosti vedení cyklistů“: ¾ v obci: - v hlavním dopravním prostoru (místní komunikace I. - III. tř.); v přidruženém dopravním prostoru (součást místní komunikace I. - III. tř.); samostatné stezky (místní komunikace IV. tř.); ¾ mimo obec: - na silnici (součást silnice I. - III. tř.); - mimo silnice (účelová komunikace). Komunikace pro cyklisty rozlišujeme podle míry oddělení provozu, viz následující tabulka „Možnosti vedení cyklistů“: ¾ oddělený provoz cyklistů; ¾ společný provoz s ostatními vozidly; ¾ společný provoz s chodci.

93 / 228


Tabulka č. 57: Možnosti vedení cyklistů dle ČSN 736110 společný provoz

v hlavním dopravním prostoru v přidruženém prostoru samostatné stezky x)

oddělený provoz

v jízdním pruhu pro motorová vozidla místních komunikací funkčních skupin B a C x) a účelových komunikací v autobusovém nebo trolejbusovém pruhu v obytných a pěších zónách

samostatný jízdní pruh pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru komunikací funkční skupiny B a C x)

společný pruh/pás pro chodce a cyklisty

jízdní pruh/pás pro cyklisty v přidruženém prostoru

stezka pro chodce a cyklisty

stezka pro cyklisty

Prostor místní komunikace funkčních skupin B, C, D musí plnit v obci ve vzájemné rovnováze jak funkci dopravní, tak obslužnou a přiměřeně i pobytovou a společenskou v závislosti na významu komunikace a v závislosti na prostoru obce, kterým komunikace prochází. Důležitou součástí návrhu vedení cyklodopravy jsou Technické podmínky TP 131 ZÁSADY PRO ÚPRAVY SILNIC VČETNĚ PRŮTAHŮ OBCEMI, dle kterých je nutno hledat rovnováhu mezi funkcí dopravní (silnice I.třídy jsou zákonem určeny pro dálkovou dopravu), obslužnou, či dokonce pobytovou. Mezi pobytovou, obslužnou a spojovací funkcí stojí konflikty, které lze zmenšovat pouze prostorovým uspořádáním komunikační sítě vůči zástavbě. Komunikace mimo zastavěné území mají převládající funkci spojovací. Obslužná funkce se omezuje na obsluhu zemědělských ploch a rekreačních území. Rozšiřování obslužných zařízení podél komunikací zvyšuje konflikt obslužné funkce komunikace s funkcí spojovací.Uvnitř zastavěného území je překryv funkcí pravidlem. Překryv spojovací, obslužné a pobytové funkce je o to problematičtější, pokud jsou na všechny 3 funkce kladeny zvýšené nároky současně. V takovém případě, nebo při intenzivním využívání všech 3 funkcí současně, se kvalita funkcí navzájem snižuje a je třeba docílit kompromisu nebo některou funkci cíleně omezit.

POJMY: ¾ cyklostezka - pozemní komunikace nebo její část určená pro provoz cyklistů. Na pozemních komunikacích jsou označeny dopravními značkami C8a („stezka pro cyklisty“) podle přílohy č. 3 k vyhlášce MDS ČR č. 30/2001 Sb.; ¾ stezka pro chodce a cyklisty - pozemní komunikace nebo její část určená pro provoz chodců a cyklistů, včetně osob, které se pohybují na lyžích nebo kolečkových bruslích anebo pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy. Označují se: v případě společného pásu pro provoz chodců a cyklistů dopravní značkou č. C9a „Stezka pro chodce a cyklisty“; v případě odděleného pruhu/pásu pro chodce a pruhu/pásu pro cyklisty dopravní značkou č. C10a „Stezka pro chodce a cyklisty“; ¾ jízdní pruh pro cyklisty (někdy též pruh pro cyklisty) - část pozemní komunikace určená pro jeden jízdní proud cyklistů jedoucích za sebou, “TP179“; ¾ jízdní pruh pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru - je pruh vyhrazený pro provoz cyklistů dopravním značením IP20a „Vyhrazený jízdní pruh“ + vodorovné dopravní značení; ¾ pás pro cyklisty - pozemní komunikace nebo její část, která je složená z jízdních pruhů pro cyklisty,“TP179“; ¾ společný pás pro provoz cyklistů a chodců - pozemní komunikace nebo její část určená pro společný provoz chodců a cyklistů, “TP179“; ¾ terénní cykloturistické trasy - vedou převážně po účelových komunikacích a po cestách. Tento typ tras bývá značen i na území chráněných krajinných oblastí a národních parků. 94 / 228


¾

¾

¾

¾

¾

K jejich značení se používá pásových značek jako u pěších tras, ale se žlutými upozorňovacími pruhy, dle metodiky KČT. Obvykle zde platí dopravní omezení podle právních předpisů upravujících chování v lese anebo v CHKO; horské cyklotrasy - specifické značení na území KRNAPu. Značení je provedeno na dřevěných gravírovaných tabulkách, na kterých je zobrazen cyklista na kole na nakloněné rovině s číslem trasy. Tato číselná řada je evidována Správou KRNAPu; cyklokoridory - pro potřeby systémového začlenění do systému GIS a pro potřebu nakládat s registrem cyklotras jako s dopravní sítí pro cyklistiku vznikl název „cyklokoridor“. Každý dopravní úsek má tak jednoznačné číslo (identifikátor přiřazení k určité trase) a je hierarchicky řazen do stanovených kategorií. Cyklokoridorem se v této souvislosti rozumí průmět (redukce) registru cyklotras do dopravní sítě dle následujících zásad: - jestliže po příslušném úseku sítě vede více cyklotras, redukují se tyto do jednoho úseku cyklokoridoru; - je-li úsek sítě tvořen pouze jednou cyklotrasou, přechází tato do jednoho úseku cyklokoridoru; dopravní cyklokoridory pro bezpečné a nízkoenergetické propojení sídelních útvarů bezpečné komunikace pokud možno v přímém směru a bez větších převýšení, které jsou určeny pro rychlé a bezpečné propojení sídelních celků, pro jízdu za prací, zaměstnáním a do školy; tématické cyklokoridory - cyklotrasy, které vedou po jedné i více cyklotrasách a mají svůj vlastní název a logo, které se umísťuje na dopravní značku IS 21 (např. Odra Nisa, Greenway Jizera, Zelená cyklomagistrála Ploučnice); rekreační stezky pro terénní cyklistiku - rekreační cesta je určená především k rekreačním účelům, je vhodné ji realizovat jako vrstevnicovou cestu vedenou v plném zářezu. Rekreační cesty by měly být bezpečné pro sdílené užívání různých typů uživatelů nejlépe jednostopým vedením. Měly by být vizuálně pestré a dodržovat určitý rytmus. Terénní cyklistika je pak svébytnou formou rekreační cyklistiky, která se odehrává na lesních a polních cestách a stezkách. Je charakterizována potěšením jezdce z pobytu a pohybu v přírodě, z radosti z ovládání kola a překonávání překážek a z pěkných výhledů do kraje. V obtížných úsecích může být kombinovaná s tlačením, případně nesením kola (zdroj ČeMBA-Singtrek, rekreační stezky pro terénní cyklistiku).

2.1.8.3 Mezinárodní cyklokoridory v Libereckém kraji Mezinárodní cyklokoridory jsou napojeny na systém tras v sousedních státech. Územím Libereckého kraje prochází sedm mezinárodních cyklokoridorů:

trasa č. 14: Žitava - Jičín - Hradec Králové Libereckým krajem prochází v trase Hrádek nad Nisou - Liberec - Sychrov - Turnov - Pleskotský mlýn - Jičín

trasa č. 211: Spreeweg v Německu - Berlín - Praha Libereckým krajem prochází v trase Rožany - Kytlice - Kamenický Šenov - Horní Libchava Holany - Dubá - Tubož - hranice kraje

trasa č. 3055, č. 3045, č. 3054: Libereckým krajem prochází v trase Valy CZ/D - Krompach - Mařenice - Kunratice u Cvikova Svitava - Velenice - Zákupy - Provodín - Staré Splavy - Doksy - Bezděz - Bělá pod Bezdězem

95 / 228


trasa č. 241: Zittau - Ralsko - Praha Libereckým krajem prochází v trase Petrovice - Janovice v Podještědí - Stráž pod Ralskem Mimoň - bývalý vojenský výcvikový prostor Ralsko - Jabloneček - Mukařov

trasa č. 3016 „POHODOVÁ“: Ostritz - Smědava - napojení na trasu č. 22 a KR 3a Libereckým krajem prochází v trase Andělka - Frýdlant - Hejnice - Smědava - dále do Harrachova

trasa č. 14, č. 3036, č. 3038 „ODRA - NISA“: Zittau - Hrádek nad Nisou - Stráž nad Nisou - Nová Ves nad Nisou (pramen Nisy) - horská varianta Libereckým krajem prochází v trase Hrádek nad Nisou - Chrastava - Stráž nad Nisou - Liberec Dlouhý Most - Rychnov u Jablonce nad Nisou - Nová Ves nad Nisou (pramen Nisy)

trasa č. 3059, č. 3016, č. 3006, č. 3027 „KRAKONOŠOVA“: Karpatz - Zittau Libereckým krajem prochází v trase Kunratice - Frýdlant - Raspenava - Hejnice - Lázně Libverda Ludvíkov pod Smrkem - Nové Město pod Smrkem - hraniční přechod Swieradow Zdroj

2.1.8.4 Nadregionální cyklokoridory v Libereckém kraji Nadregionální cyklokoridory většinou propojují významná sídla na území regionu, případně propojují sousední regiony. Územím Libereckého kraje prochází 3 nadregionální cyklokoridory a 3 turistické rozvojové koridory (návrh dle ÚP VÚC).

trasa č. 21: Chrastava - Hřensko

Libereckým krajem prochází v trase Chrastava - Andělská Hora, elektrárna - Kryštofovo Údolí Křižanské sedlo - Jablonné v Podještědí - Kytlice - Česká Kamenice (již v Ústeckém kraji)

trasa č. 22 „Krkonošsko - jizerská magistrála“: Chrastava - Náchod

Libereckým krajem prochází v trase Chrastava - Oldřichov v Hájích - Smědava - Jizerka - Horní Polubný - Kořenov - Rokytnice nad Jizerou - Jilemnice (křižovatka Hrabačov) - Horní Branná

trasa č. 25 „MODO“: Most - Doksy

Libereckým krajem prochází v trase - Křižany - Osečná - Kuřivody - Ralsko - Doksy - Sukorady trasa č. 3007: Ještěd - Osečná Libereckým krajem prochází v trase Ještěd - Křižany - Osečná

2.1.8.5 Regionální cyklokoridory v Libereckém kraji Systém mezinárodních a nadregionálních cyklokoridorů je dále zahuštěn sítí regionálního významu, které propojují sídelní útvary a významné lokality uvnitř regionu. Dohromady vytváří hustou síť, která cyklistům zpřístupňuje většinu nejatraktivnějších lokalit Libereckého kraje. Samostatný problém představuje také cyklistická doprava v segregované podobě uvnitř obcí, která spolu s veřejnou dopravou představuje významný regulátor individuální automobilové dopravy a může tak přispět ke zlepšení životního prostředí ve městech. V současné době se však tyto systémy, až na výjimky, nachází pouze ve stadiu záměrů. Tématické rozvojové cyklokoridory: ¾ Cyklostezka ODRA – NISA - Libereckým krajem prochází v trase Hrádek nad Nisou Chrastava - Machnín - návrh Liberec - návrh Vratislavice nad Nisou - návrh Proseč nad Nisou - Jablonec nad Nisou - Nová Ves nad Nisou (pramen Nisy)

96 / 228


¾ Greenway Jizera - podél toku Jizery - pramen Jizery - Kořenov - Paseky nad Jizerou Jablonec nad Jizerou - Semily - Železný Brod - Malá Skála - Turnov - Svijany - Mnichovo Hradiště - Čelákovice ¾ Zelená cyklomagistrála Ploučnice - podél Ploučnice - pramen Ploučnice - Stráž pod Ralskem - Mimoň - Česká Lípa - Stružnice - Horní Police

2.1.8.6 Dopravní cyklokoridory pro bezpečné a nízkoenergetické propojení sídelních útvarů Systém bezpečných komunikací pokud možno v přímém směru a bez větších převýšení, které jsou určeny pro rychlou, pohodlnou a bezpečnou jízdu za prací, zaměstnáním a do škol. ¾ Segregovaná trasa VÝCHOD – ZÁPAD – úsek Tanvald – Liberec, Liberec – Nový Bor, Nový Bor – Mimoň. ¾ Segregovaná trasa SEVER - JIH – úsek Hrádek nad Nisou – Turnov.

2.1.8.7 Grantový fond v oblasti rozvoje cyklodopravy Grantový fond Libereckého kraje byl zřízen usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 24/04/ZK, ze dne 17.2.2004, jako trvalý účelový fond Libereckého kraje. Schválen byl Statut Grantového fondu Libereckého kraje, Zásady pro přidělení dotací z Grantového fondu Libereckého kraje a podmínky jednotlivých programů Grantového fondu Libereckého kraje. 8.zasedání zastupitelstva LK schválilo usnesením č. 294/09/ZK dokument „Program rozvoje cyklistické dopravy v LK pro období 2007 - 2013“, zřízení nového Grantového fondu na podporu rozvoje cyklodopravy včetně znění výzvy k předkládání žádostí o dotaci na rozvoj cyklodopravy. První výzva byla zveřejněna 12.10.2009 a ukončena 6.11.2009. Žádostí bylo předloženo celkem 30 ks. Všechny prošly administrativním hodnocením. Celkové náklady žádostí o dotaci v G26 byly 26 948 490,- Kč, z toho od LK bylo požadováno 16 365 477,- Kč. Alokace v G26 byla 5 000 000,- Kč. 11. zasedání zastupitelstva LK schválilo usnesením číslo 396/09/ZK poskytnutí účelových dotací z G26 10 projektům. V následující tabulce je přehled akcí, které byly podpořeny z Programu č. 26 Podpora rozvoje cyklodopravy Libereckého kraje v roce 2009.

Tabulka č. 58: Přehled projektů podpořených z programu na podporu rozvoje cyklodopravy v Libereckém kraji v roce 2009 P.č.

Příjemce dotace

1.

ARR - Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o.

2.

Krajská správa silnic Libereckého kraje

3.

Město Nový Bor

Název projektu Liberecký kraj - ideální místo pro cykloturistiku Územně technická studie cyklotrasy ODRA NISA (Nová Ves n. N. - Hrádek n. N. ) Cyklotrasa 3053 Česká Lípa Nový Bor

97 / 228

Částka uhrazená z grantového fondu LK (Kč) 57 050 1 898 400 800 000


P.č.

Příjemce dotace

4.

Město Mimoň

5.

Mikroregion Podralsko

6.

Mikroregion Podralsko

7.

Občanské sdružení BEZ NEHOD

8.

Obec Radostná pod Kozákovem

9.

Sdružení Český ráj

10.

Statutární město Liberec

Název projektu Projektová příprava pro cyklomagistrálu Ploučnice Zelená cyklomagistrála Ploučnice, projektová příprava úseku Osečná - Noviny pod Ralskem a Zákupy Propagační jízda po trase Zelené cyklomagistrály Ploučnice Na kole po cyklostezkách v Sasku 2010 - odborné exkurse Cyklostezka Lestkov - Tatobity Projektová dokumentace Greenway Jizera v úseku Svijany a Dolánky - Líšný Cyklostezka Nisa: Liberec centrum

Celkem uhrazeno z grantového fondu LK na podporu rozvoje cyklodopravy

Částka uhrazená z grantového fondu LK (Kč) 350 000 220 360 36 099 108 000 584 000 250 000 695 800 4 999 709

Druhá výzva z Programu č. 26 Podpora rozvoje cyklodopravy Libereckého kraje byla zveřejněna 25.8.2010 a ukončena 20.9.2010. Finanční prostředky pro tuto výzvu byly 1 003 850,- Kč. Bylo předloženo 8 žádostí, 6 žádostí bylo vyhovujících a 2 projekty byly podpořeny. V obou případech se jednalo o výstavbu cyklostezek.

Tabulka č. 59: Přehled projektů podpořených z programu na podporu rozvoje cyklodopravy v Libereckém kraji v roce 2010 P.č.

Příjemce dotace

1.

Obec Radostná pod Kozákovem

2.

Obec Tatobity

Název projektu Cyklostezka Tatobity (LestkovTatobity) Cyklostezka Tatobity I.etapa SO 125 km 2,425-2,673 a SO 131 km 5,252-5,410

Celkem uhrazeno z grantového fondu LK na podporu rozvoje cyklodopravy

Částka uhrazená z grantového fondu LK (Kč) 655 300 348 550 1 003 850

Nad rámec grantového programu na podporu rozvoje cyklodopravy byly účelovými dotacemi z rozpočtu Libereckého kraje podpořeny další 3 akce v celkové částce 626 746,- Kč. Jednalo se o úpravu cyklostezky a výstavby mobiliářů.

98 / 228


Tabulka č. 60: Přehled projektů podpořených z rozpočtu Libereckém kraji v roce 2010 P.č. 1.

Příjemce dotace

Název projektu

Novoborské dotační centrum, o.s.

2.

Krkonoše – svazek měst a obcí

3.

Obec Nová Ves

Částka uhrazená z rozpočtu LK (Kč)

Výroba a instalace mobiliářů

48 000

Výroba a instalace mobiliářů a orientačního značení na podkrkonošských cyklotrasách v Libereckém kraji Úprava veřejné účelové komunikace na cyklistickou stezku.

141 120

437 626

Celkem uhrazeno z rozpočtu LK na podporu rozvoje cyklodopravy

626 746

2.1.8.8 Přeprava kol na linkách dopravní obslužnosti Libereckého kraje Základní dopravní obslužnost (tj. zajištění dopravy zejména do zaměstnání, škol, úřadů a za zdravotnickými službami) není z pohledu turistiky a cykloturistiky příliš vyhovující. Tato situace je alespoň v turisticky nejexponovanějších lokalitách řešena umožněním přepravy kol na linkách zahrnutých do systému základní či ostatní dopravní obslužnosti Libereckého kraje, které propojují východiska turistických cest a významné lokality s velkými parkovišti, dále pak na linkách speciálních (cyklobusové linky). Autobusy jsou uzpůsobeny i pro přepravu jízdních kol a svým provozem umožňují plánovat pěší i cykloturistické výlety bez použití vlastního dopravního prostředku. Jízdní řády jsou sestaveny tak, aby byla zajištěna návaznost na vlakové spoje Českých drah. V roce 2010 proběhl zkušební provoz 2 linek v režii Města Česká Lípa, který potvrdil že i na Českolipsku existuje solidní potenciál zájmu cestujících o takovou službu. V následující tabulce je zachycen vývoj počtu přepravených osob na linkách zahrnutých do základní či ostatní dopravní obslužnosti Libereckého kraje s možností přepravy jízdních kol.

Tabulka č. 61: Obsaditelnost jednotlivých linek sezónních autobusů v Libereckém kraji v letech 2005 až 2010 Linka č.

Název linky

Česká Lípa – Hrádek nad 500 460 Nisou Česká Lípa – 500 470 Hamr na Jezeře Jablonec nad Nisou 530 210 Turnov - Bedřichov Liberec Jablonec nad Nisou 530 211 Liberec - Osečná - Hamr na Jezeře 540 250 / Frýdlant - Hejnice - Bílý 540 255 Potok - Smědava

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Změna 2010/2009 (%)

xxx)

xxx)

xxx)

xxx)

xxx)

2 541

-

xxx)

xxx)

xxx)

xxx)

xxx)

396

-

5 877

5 950

5 938

4 538

5 021

4 283

- 14,70

146

384

379

583

556

358

- 35,61

5 582

7 600

8 383

9 604

12 163

12 538

99 / 228

+

3,08


Linka č.

Název linky

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Změna 2010/2009 (%)

630 002 630 003 x)

630 004 630 005 670 001 670 002 670 003 xx) +

670 005 670 004

Jičín - Mladějov - Sobotka Vyskeř - Turnov Jičín - Holín, Prachov Rovensko p.Tr. - Kozákov - Koberovy - Malá Skála Turnov Kopidlno - Libáň Dětenice - Markvartice Sobotka Sobotka - Mladá Boleslav Bakov n.Jiz. - Kněžmost Vyskeř Turnov - Hrubá Skála Újezd p.Tr. - Libuň - Jičín Semily - Chuchelna, Kozákov, chata - Záhoří Železný Brod Harrachov (-Kořenov) Rokytnice n.Jiz. - Vrchlabí Jánské Lázně - Pec pod Sněžkou - Horní Malá Úpa Lomnice nad Popelkou Rovensko p.Tr. - Libuň Dětenice

Celkem

4 855

5 007

5 373

4 489

4 662

3 790

- 18,70

2 722

1 902

1 961

1 752

1 525

1 154

- 24,33

213

xxx)

xxx)

xxx)

xxx)

xxx)

-

1 203

1 618

1 486

1 218

1 336

1 358

+ 1,65

7 483

8 058

7 892

7 645

7 830

6 574

- 16,04

718

826

700

xxx)

xxx)

xxx)

-

20 943

(13 223 + 7 131)

(13 207 + 6 015)

19 222

16 047 (12 274

673

xxx)

xxx)

xxx)

50 415

51 699

51 334

45 876

20 354

20 154 (13 433

+ 3 773) + 6 711)

15 791

(9 297 +6 494)

xxx)

53 247

- 21,65

-

xxx)

48 783

x) linka

- 8,38

630003 byla v roce 2006 snížena na poloviční počet provozních dnů oproti roku 2005 rozdělení linky 670003 na linku 670003 a linku 670005 došlo od roku 2006 (linky mají identickou trasu i zastávky) xxx) linky nebyly v uvedených letech provozovány xx) k

Přeprava jízdních kol ve vlacích ČD se řídí smluvními přepravními podmínkami Českých drah, toto se týká zejména počtu přepravovaných kol v závislosti na nabízené soupravě, např. v motorovém vozu 814.2 (trojdílná Regionova) lze přepravit až 8 jízdních kol. Možnost přepravy jízdních kol je v jízdním řádu označena symbolem kola. Na některých, turisticky atraktivních tratích, jsou sezóně nasazeny upravené vozy, které pojmou větší množství jízdních kol, seznam vlaků s rozšířenou přepravou jízdních kol je uveden v následující tabulce.

Tabulka č. 62: Regionální vlakové spoje na území Libereckého kraje s rozšířenou přepravou jízdních kol v jízdním řádu 2010/2011

036 Liberec - Tanvald Harrachov

Železniční trať

Číslo vlaku

Trasa

Datové omezení

16207

Liberec (7:22) - Tanvald (8:13)

-

16211

Liberec (8:42) - Harrachov (10:11)

od 30.4. do 28.9.

100 / 228


080 Bakov nad Jizerou - Česká Lípa - Jedlová

030 Jaroměř - Turnov - Liberec a 041 Hradec Králové Turnov

Železniční trať

Číslo vlaku

Trasa

Datové omezení

985/1609

Liberec (8:02) - Turnov (8:42) - Jičín (9:33)

Liberec - Jičín v sobotu, neděli a svátky od 30.4. do 28.9. 2011; v úseku Liberec Rovensko pod Troskami denně od 30.5. do 31.8.2011, od 30.4. do 29.5. a od 1.9. do 28.9. v soboty, neděle a svátky

1608

Jičín (16:36) - Turnov (17:36) Liberec (18:25)

v sobotu, neděli a svátky od 1.5.do 28.9.2009

Sp 1914

Okna (4:45) - Svor (5:38) Rumburk (6:11)

Okna - Česká Lípa - pracovní dny; Česká Lípa - Nový Bor denně, kromě 25.12, a 1.1; Nový Bor - Rumburk - pracovní dny

6022

Doksy (8:01) - Jedlová (9:13)

-

Tabulka č. 63: Dálkové vlakové spoje na území Libereckého kraje s rozšířenou přepravou jízdních kol v jízdním řádu 2010/2011 Číslo vlaku

Trasa

Datové omezení

1138

Praha Vršovice (7:16) - Tanvald (10:04)

-

1140


Turnov – Tanvald v sobotu, neděli a ve státní svátek

1144


-

1148


-

1137

Tanvald (5:49) - Praha Vršovice (8:46)

v pracovní dny a v sobotu a 24.12, 28.9., 28.10., 17.11., nejede 25.12., 1.1.,29.10.

1143


-

1145


-

1147


v sobotu, neděli a ve státní svátek

1149


-

1108 1110 1112 1114 1116 1111 1113 1115

Kolín (7:46) - Bakov nad Jizerou (8:49) Nový Bor (9:55) - Rumburk (10:42) Kolín (9:46) - Bakov nad Jizerou (10:49) Nový Bor (11:55) - Rumburk (12:42) Kolín (13:46) - Bakov nad Jizerou (14:49) Nový Bor (15:55) - Rumburk (16:42) Kolín (15:46) - Bakov nad Jizerou (16:49) Nový Bor (17:55) - Rumburk (18:42) Kolín (17:46) - Bakov nad Jizerou (18:49) Nový Bor (19:55) - Rumburk (20:42) Rumburk (7:12) - Česká Lípa (8:24) - Kolín (10:10) Rumburk (11:12) - Česká Lípa (12:24) - Kolín (14:10) Rumburk (13:12) - Česká Lípa (14:24) - Kolín (16:10)

101 / 228

Nový Bor - Rumburk jede v pátek, sobotu, neděli a svátek Rumburk - Nový Bor jede v pátek, sobotu, neděli a svátek


Číslo vlaku

Trasa

Datové omezení

Rumburk (15:12) - Česká Lípa (16:24) - Kolín (18:10)

-

1119

Rumburk (17:12) - Česká Lípa (18:24) - Kolín (20:10)

Rumburk - Česká Lípa nejede 24.12.,25.12. a 31.12, Česká Lípa - Kolín jede v pátek a sobotu, neděli a svátek do 12.6.a od 9.9., nejede 24., 25.12., od 13.6. do 8.9. jede denně

980 - 996

Pardubice (4:55) - Liberec (7:58)

R v taktu 2h

981 - 997

Liberec (4:00) - Pardubice (7:02)

R v taktu 2h

1117

2.1.8.9 Shrnutí kapitoly cyklistická doprava Síť cyklistické dopravy v Libereckém kraji představuje jednu z významných forem zejména rekreační dopravy, která zatím patřičně nerespektuje požadavky na bezpečnou, dopravní funkci tras. Stávající síť cyklotras má charakter respektující sportovní a rekreační požadavky na cyklistickou dopravu. Trasy využívají z 99% stávající komunikace od polních cest a místních komunikací až po místní souběhy se silnicemi I. až III. tříd. Takto koncipovaná síť je nutně poznamenána výskytem velkého počtu závadových a rizikových míst na jednotlivých trasách, z nichž některé lze označit za velmi nebezpečné a rizikové z hlediska ochrany zdraví účastníků a bezpečnosti dopravy. Je proto zcela zásadní požadavek oddělení tras od motorové dopravy a návrh vedení zajišťující pro uživatele minimální energetickou náročnost. Trasy s touto společensky velmi důležitou funkcí v Libereckém kraji prakticky neexistují a bohužel se s nimi nesetkáváme zpravidla ani při návrhu nových silničních tahů. Podle Registru cyklotras bylo v Libereckém kraji v roce 2003 evidováno celkem 101 cyklotras v celkové délce 2 007 km, v roce 2004 to bylo 104 cyklotras v celkové délce 2 078 km. V roce 2006 máme 131 cyklotras v celkové délce 2 176 km. V dalších letech se již pomalu přestává zvyšovat počet celkových kilometrů cyklotras. Tento údaj se spíše stabilizuje a je i reálný předpoklad, že dojde k redukci stávající sítě o některé v současnosti vyznačené trasy, které nezapadají do optimální sítě. Liberecký kraj se snaží systém cyklistických tras koordinovat. Hustota cyklotras v kraji začíná být vyvážená, začíná se i důsledněji dodržovat metodika při značení tras a v některých turistických regionech a oblastech probíhá optimalizace sítě cyklotras. Do jisté míry začínají zúčastněné subjekty mezi sebou spolupracovat a začínají si uvědomovat své kompetence. Bohužel, jak již bylo zmíněno, se v minulých letech zatím nepodařilo zejména u investičně připravovaných akcí rozvoje silniční sítě včlenit požadavky na úpravy komunikačního uspořádání vedoucího ke zvýšení bezpečnosti cyklistů. Usnesením vlády ČR ze dne 7. července 2004 č. 678, byla schválena „Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR“ (dále „Cyklostrategie“). Na 5. zasedání Rady kraje dne 23.3.2004 byla usnesením č. 297/04/RK schválena podpora Libereckého kraje celostátní koncepci „Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR“. V dubnu 2004 byla podpora Libereckého kraje celostátní koncepci podepsána hejtmanem LK, a poté byla v květnu odeslána Odborem dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje Ministerstvu dopravy ČR. Cyklostrategie je k nahlédnutí na internetové adrese www.cdv.cz. Přijetím usnesení vládou ČR byla ukončena dlouhodobá přípravná fáze strategického materiálu a byl tak vytvořen prostor pro její realizaci. Vizemi Cyklostrategie se rozumí to, že obce, města a kraje České republiky budou bezpečné, zdravé, čisté, vzdělané, přátelské a atraktivní. Jednotlivé priority Cyklostrategie obsahují cíle a opatření. 102 / 228


Pro implementaci koncepčního dokumentu Programu rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji pro období 2008 - 2013 byly naplněny klíčové tři pilíře. Úkolem roku 2011 bude pokračování v naplňování aktivit programového dokumentu a zpracování „Akčního plánu 2011 - 2012“ Programu rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji pro období 2008 - 2013. Za zmínku stojí i nutnost naplňování dohod o spolupráci v rámci významných projektů ke zvýšení bezpečnosti v cyklodopravě mezi Libereckým krajem a subjekty LK. Jedná se především o „Dohodu o spolupráci v rámci projektu cyklotrasy Odra Nisa“ podepsanou mezi Libereckým krajem, Statutárním městem Liberec a Krajskou správou silnic Libereckého kraje, projednanou v RK dne 10.8.2010, dále o „Dohodu o partnerství na projektu Zelená cyklomagistrála Ploučnice“, která byla podepsána mezi Libereckým krajem a koordinátorem projektu Mikroregionem Podralsko, projednanou v RK dne 9. 6. 2009. V roce 2007 byla podepsána „Dohoda o partnerství na projektu Greenways Jizera“, která byla schválena RK 12.6.2007. Z hlediska civilizačního si vyžaduje rozvoj cyklodopravy maximální podporu. S platností od července 2009 vzniklo nové pracovní místo cyklokoordinátora. Důvodem byla především implementace koncepčního dokumentu k rozvoji cyklodopravy a vytvoření a realizace finančního nástroje na úrovni kraje pro rozvoj cyklistiky v LK. Cyklostrategie tak nezůstala pouze v oblasti teorie. Prvotním cílem musí být intenzivní hledání možnosti financování, neboť bez zajištění prostředků zůstane cyklostrategie Libereckého kraje pouze v oblasti teorie. Více informací o možnostech financování cyklodopravy v LK najdete na adrese: http://doprava.krajlbc.cz/Cyklodoprava-v-Libereckem-kraji/Financni-zdroje-na-cyklodopravu-v-LK. Aktuální stav sítě cyklotras v Libereckém kraji lze najít v oddíle Doprava – Cyklodoprava v Libereckém kraji.

103 / 228


2.2

ANALÝZA SILNIČNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ LIBERECKÉHO KRAJE

Obsahem analýzy silničního hospodářství je zhodnocení rozsahu stávající sítě silnic a mostů, provedení rozboru jejich současného stavebního a dopravně technického stavu, s ohledem na zajištění udržitelné kvality, bezpečnosti silničního provozu a ochrany životního prostředí. Liberecký kraj má většinou charakter členitých pahorkatin, vrchovin až hornatin. Na jeho území se rozprostírá několik pohoří - Lužické hory, Jizerské hory, západní část Krkonoš včetně jejich podhůří. Toto vše má velký význam pro vedení dopravní infrastruktury a jejího udržování v průběhu celého roku. Níže je znázorněn přehled rozložení nadmořských výšek na území Libereckého kraje.

Graf č. 18: Rozložení nadmořských výšek na území Libereckého kraje 1400 1164,6

plocha (v km2)

1200

986,3

1000 800 600

511,4

400

299 162,9

200

28,6

10,5

0 do 300

300-400

400-600

600-800

800-1000 1000-1200 nad 1200

výškový interval (v m)

Tabulka č. 64: Rozložení nadmořských výšek na území Libereckého kraje Výškový interval (m) do 300

Plocha (km2)

Plocha (%)

511,4

16,17

300 - 400

1 164,6

36,82

400 - 600

986,3

31,18

600 - 800

299

9,45

162,9

5,15

1 000 - 1 200

28,6

0,90

nad 1 200

10,5

0,33

3 163,3

100,00

800 - 1 000

Celkem

Mapa č. 17: Schéma rozložení nadmořských výšek ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji Mapa č. 18: Reliéf terénu ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji

104 / 228


Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, upravuje kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a jejich ochranu, práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů a výkon státní zprávy ve věcech pozemních komunikací příslušnými silničními správními úřady. Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie : ¾ dálnice; ¾ silnice; ¾ místní komunikace; ¾ účelové komunikace. Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům. Na území kraje není. Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť. Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd: ¾ silnice I. třídy (určena pro dálkovou a mezistátní dopravu); ¾ silnice II. třídy (určena pro dopravu mezi významnými sídly kraje); ¾ silnice III. třídy (určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace). Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do čtyř tříd (I až IV): ¾ místní komunikace I. třídy (zejména rychlostní místní komunikace); ¾ místní komunikace II. třídy (dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí); ¾ místní komunikace III. třídy (obslužná komunikace); ¾ místní komunikace IV. třídy (komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo komunikace, na které je umožněn smíšený provoz). Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Speciálním pojmem, který zákon nezná je pojem rychlostní komunikace. Rychlostní komunikace jsou dle zákona zařazeny v kategorii silnic I. třídy. Jedná se o pozemní komunikace přístupné pouze silničním motorovým vozidlům. Rychlostní komunikace jsou budovány podobně jako dálnice bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a mají směrově oddělené jízdní pásy. Na rozdíl od dálnic rychlostní komunikace nesplňují technické parametry dálnic v délkách připojovacích, odbočovacích pruhů, v poloměrech směrových a výškových oblouků, v šířkovém uspořádání apod.. Na území Libereckého kraje nachází dva úseky rychlostních silnic R 10 (hranice Libereckého kraje - Turnov) a R 35 (Liberec, Doubí - Ohrazenice).

105 / 228


2.2.1 MAJETKOVÁ SPRÁVA KRAJSKÝCH SILNIC II. A III. TŘÍDY K 1.1.2002 byla usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 140/01/ZK zřízena příspěvková organizace Krajská správa silnic Libereckého kraje, se sídlem České mládeže 632/32, Liberec 6. Zřizovací listina vymezuje účel činnosti zejména na: ¾ správu a údržbu silnic II. a III. třídy, jejich součástí a příslušenství na území LK; ¾ přípravu, zabezpečení a vypořádání staveb na silnicích II. a III. třídy na území LK. Majetek, který je této organizaci předán k hospodaření, převyšuje částku 5,1 miliard Kč. Tento materiál obsahuje pouze základní přehled finanční náročnosti letní a zimní údržby v porovnání základních ekonomických ukazatelů.

Tabulka č. 65: Základní ekonomické ukazatele Krajské správy silnic Libereckého kraje v letech 2005 až 2011 Ekonomické ukazatele Průměrný počet zaměstnanců

Rozpočet 2006

Rozpočet 2007

Rozpočet 2008

Rozpočet 2009

Rozpočet 2010

Rozpočet 2011

425

420

400

400

385

355

17 150

17 813

18 842

21 396

21 790

21 400

0 0 0

0 0 0

123 000 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

Finanční prostředky z LK (tis. Kč) - 913 (neinvest. příspěvek na provoz) - 914 (revital. silnic - škody po zimě) - 920 (kapitálové výdaje - investiční) - 923 (spolufinancování EU) - 924 (úvěr KB) - 930 (investiční fond)

281 430 0 5 261 90 409 229 235 8 100

283 559 38 800 0 49 801 337 226 0

295 956 72 500 27 187 59 574 156 635 45 000

316 047 93 717 6 500 45 976 25 227 15 000

292 835 5 000 45 497 85 937 0 0

295 000 0 22 500 0 200 000 0

Zimní údržba - silnice I. třídy (tis. Kč) - silnice II. a III. třídy (tis. Kč)

0 115 000

62 332 121 000

70 000 130 000

70 000 125 000

70 000 130 000

Průměrná mzda (Kč) Příspěvek SFDI - provoz (tis. Kč) -- z toho povodně (tis. Kč) - ISPROFOND (tis. Kč)

22 000 x) 90 000

Legenda:

SFDI Státní fond dopravní infrastruktury ISPROFOND Informační systém programového financování z rozpočtu SFDI x) KSS LK provádí pouze od 1.10.2007

Od 1.10.2007 vykoná na základě příkazní smlouvy opět Krajská správa silnic Libereckého kraje údržbu silnic I. třídy v Libereckém kraji, avšak na zajištění zabezpečení zimní a části letní údržby jsou v převážné míře Krajskou správou silnic smluvně zajištěny dodavatelské subjekty. V roce 2010 proběhla u Krajské správy silnic Libereckého kraje změna organizační struktury a ze současného rozdělení provozů na čtyři bývalé okresy, došlo ke změně rozdělení na dva provozy západ (Liberec, Česká Lípa) a východ (Jablonec nad Nisou, Semily). Cílem změny organizační struktury jsou zejména snížení provozních nákladů, zvýšení produktivity práce a zlepšení řízení provozu.

106 / 228


Tabulka č. 66: Přehled majetkoprávních operacích zpracovávaných odborem dopravy KÚLK za období 2002 až 2010 Rok

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 x)

Prodej, koupě, darování

Záměry do rady kraje

Smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene

Smlouvy o zřízení věcného břemene

Celkem (prodej, koupě, darování, věcné břemeno)

Vystavení platebních poukazů

27

18

22

1

50

0

44

29

26

21

91

10

37

30

73

20

130

18

74

22

65

28

167

33

72

x)

74

29

175

29

182

x)

214

29

425

50

121

x)

531

45

697

143

64

x)

497

115

676

46

132

x)

536

133

801

88

záměry do rady kraje byly předkládány odborem investic a správy nemovitého majetku

Mapa č. 19: Majetkoprávní operace na silniční síti v Libereckém kraji v letech 2003 až 2007 Mapa č. 20: Majetkoprávní operace na silniční síti v Libereckém kraji v roce 2008 Mapa č. 21: Majetkoprávní operace na silniční síti v Libereckém kraji v roce 2009 Mapa č. 22: Majetkoprávní operace na silniční síti v Libereckém kraji v roce 2010

2.2.2 ZIMNÍ ÚDRŽBA SILNIC V LIBERECKÉM KRAJI Zimní údržbou se podle pořadí důležitosti zmírňují závady vznikající povětrnostními vlivy a podmínkami za zimních situací ve sjízdnosti komunikací a ve schůdnosti místních komunikací a průjezdních úseků silnic. Zimní údržba se provádí podle plánu zimní údržby. V obvyklé zimní situaci vlastník (správce) komunikace odstraní nebo alespoň zmírní závady ve sjízdnosti (schůdnosti) komunikace v časových lhůtách stanovených plánem zimní údržby. K zajištění zimní údržby silnic I., II. a III. třídy v Libereckém kraji v sezóně 2009/2010 byly v souladu se zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, a jeho prováděcí vyhláškou zpracovány správci pozemních komunikací dva Plány zimní údržby silnic v Libereckém kraji. Plán zimní údržby silnic je závazným dokladem, který vychází z předpokladu celoplošného provedení zimní údržby a nasazení plánovaných vozidel, mechanizmů a pracovníků. Silnice jsou sjízdné jestliže umožňují bezpečný pohyb silničních a jiných vozidel přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu silnic a povětrnostním situacím a jejich důsledkům (§ 26 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích). Podle § 45 odst. 3 vyhlášky vlastními výkony posypu musí být zajištěna sjízdnost v těchto časových lhůtách od výjezdu posypových mechanizmů: na silnicích zařazených do I. pořadí do 3 hodin, do II. pořadí do 6 hodin a do III. pořadí do 12 hodin Podle § 45 odst. 4 vyhlášky - lhůty uvedené v odstavci 3 platí pro silnice zařazené do I. pořadí po celých 24 hodin, pro silnice zařazené do II. a III. pořadí po dobu stanovenou v plánu zimní údržby.

107 / 228


V Libereckém kraji je v zimním období udržována sjízdnost silnic I. třídy v úhrnné délce 395 km, včetně větví mimoúrovňových křižovatek. Všechny úseky jsou podle plánu ZÚS zařazeny do I. pořadí důležitosti. Udržuje se celá šířka a délka vozovky, náledí a zbytková vrstva sněhu po pluhování o tloušťce menší než 3 cm se odstraňuje posypy chemickými rozmrazovacími materiály; náledí a kluzkost sněhové vrstvy při neúčinnosti chemických rozmrazovacích materiálů se zdrsňuje posypem zdrsňovacími materiály. Na základě vládních výjimek z ochranných podmínek dotčených chráněných krajinných oblastí, Krkonošského národního parku a evropsky významné lokality Kokořínsko jsou všechny silnice I. třídy v Libereckém kraji chemicky ošetřovány za podmínek uvedených v příslušném usnesení vlády. Centrální dispečink, do kterého budou z celého kraje zasílány informace o sjízdnosti, bude mít pro okresy Liberec, Česká Lípa a Semily sídlo v Liberci, u dodavatele zimní údržby silnic I. třídy - společnosti EUROVIA CS, a.s., závod Liberec, pro okres Jablonec nad Nisou bude centrální dispečink v Liberci, v sídle provozu Krajské správy silnic LK. Celková délka silniční sítě silnic II. a III. třídy je 2 095,97 km. V plánu zimní údržby silnic jsou úseky silnic rozděleny dle způsobu technologie zimní údržby. Posypem chemickými rozmrazovacími materiály bude udržováno 503 km krajských silnic, 1 447 km bude udržováno zdrsňovacím posypovým materiálem, 43 km bude udržováno pluhováním a 83 km silnic zůstane v zimním období neudržovaných. Jedná se o silnice, na nichž není provozována osobní linková doprava a na nichž není nutno pro jejich nepatrný dopravní význam vykonávat zimní údržbu (na tuto skutečnost musí být uživatelé upozorněni způsobem stanoveným ve zvláštním předpise, tj. dopravními značkami). Na zbylých cca 20 km silnic bude prováděna zimní údržba za pomocí sousedních krajských správ silnic na základě smluvní dohody.

Tabulka č. 67: Zimní údržba silnic I., II. a III. třídy v Libereckém kraji podle technologií v zimním období 2010/2011 (údaje v km) Třída silnic

Celkem km

Chemické rozmrazovací materiály se zvlhčením

Zdrsňovací Jen materiály (drť, Neudržováno pluhováním písek)

I.

395,502

395,502

-

-

-

II.

488,874

314,209

162,827

-

11,838

III.

1 607,096

188,726

1 284,150

43,659

71,216

Celkem

2 491,472

898,437

1 446,977

43,659

83,054

799,928

370,557

292,915

34,015

-

1 691,544

527,880

1 154,020

9,644

-

395,502

395,502

-

-

-

Dodavatelsky Vlastními pracovníky x) Předané jiným správcům xx) x) EUROVIA xx) úseky

CS, a.s., KSS LK (silnice I. třídy); KSS LK (silnice II. a III. třídy) předané jiným krajským správám silnic v rámci jednotlivých smluv

Mapa č. 23: Zimní údržba silnic v Libereckém kraji dle technologie na rok 2010/2011 Mapa č. 24: Zimní údržba silnic v Libereckém kraji dle pořadí důležitosti na rok 2010/2011

108 / 228


2.2.3 VÁŽENÍ SILNIČNÍCH VOZIDEL Vážení silničních vozidel je důležitou kontrolní činností v oblasti nepřetěžování vozidel a ochrany stavu silnic. Kontrolní vážení zahrnuje kontrolu největší povolené hmotnosti silničního vozidla, kontrolu největší povolené hmotnosti na nápravu a skupiny náprav vozidla a kontrolu největších povolených rozměrů vozidel a jízdních souprav. Tyto kontroly probíhají při silničních kontrolách prováděných Policií ČR nebo celními úřady. Na silnicích Libereckého kraje se tyto kontroly provádí od 2. poloviny roku 2002. Měření celkové hmotnosti a hmotnosti připadající na jednotlivé nápravy vozidel se uskutečňuje na silnicích s potencionálně největším výskytem jízd vozidel, která překračují hmotnostní limity. V případě přetížení vozidla je porušení zákona o pozemních komunikacích řešeno na místě blokovou pokutou anebo jsou protokoly se závadami předávány příslušným silničním správním úřadům k řešení takto zjištěných porušení jako správní delikt dopravce (pokud se jedná o právnické osoby) nebo jako přestupek fyzické osoby podle zákona o přestupcích. Od roku 2003 byly v rámci příspěvkové organizace Ministerstva dopravy Centrum služeb pro silniční dopravu (CSPSD) vytvořeny tzv. mobilní jednotky pověřené vážením silničních vozidel. Počátkem února 2004 byla zřízena mobilní jednotka určená přímo pro Liberecký kraj, která započala s činností od dubna 2004. Od 1.5.2004 mají pravomoc provádět kontrolní vážení silničních vozidel také celní úřady.

Tabulka č. 68: Vážení vozidel provedená mobilní jednotkou Centra služeb pro silniční dopravu v Libereckém kraji v roce 2008 až 2010 2008 Místo vážení

Počet zvážených vozidel

2009



2010




CL

11

1

47

3

14

4

JN

8

1

15

0

9

2

Počet zvážených vozidel - změna - 29,79 2010/2009 (%) - 60,00

LB

19

2

51

5

17

1

- 33,33

SM

9

0

19

0

3

0

- 15,79

LK

47

4

132

8

43

7

- 32,56

Tabulka č. 69: Vážení vozidel provedená Celním úřadem Liberec v letech 2008 až 2010 Subjekt provádějící vážení vozidel CÚ Liberec







Počet zvážených vozidel - změna 2010/2009

131

14

59

26

39

26

- 33,90

2008

2009

2010

(%)

Je zřejmé, že vážení silničních vozidel je důležitou kontrolní činností v oblasti nepřetěžování vozidel a pozemních komunikací a má preventivní účinek vůči poškozování komunikací jejich uživateli. Procento přetěžovaných nákladních vozidel se s nárůstem počtu prováděných kontrol výrazně snížilo. Kromě toho přispívá vážení i ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. 109 / 228


Problém Libereckého kraje je nedostatek vhodných míst pro kontroly nákladních vozidel a dále nízký počet z kontrolovaných vozidel. V roce 2009 se podařilo připravit nové místo pro kontroly nákladních vozidel. Ředitelství silnic a dálnic ČR, Správa Liberec otevřelo nové kontrolní místo na silnici č. I/35 ve Ktové ve směru na Hradec Králové. V dalších letech připravuje Ředitelství silnic a dálnic ČR, Správa Liberec rekonstrukci stávajícího místa pro kontroly vozidel na silnici I/35 v Karlovicích, Sedmihorkách a výstavbu nového kontrolního místa na silnici I/35 v Bílém Kostele.

2.2.4 PŘEHLED ÚDAJŮ O STÁTNÍ SILNIČNÍ SÍTI Území Libereckého kraje leží ve výseči mezi dvěma plánovanými a částečně již realizovanými dálničními tahy D8 Praha - Ústí nad Labem - Dresden a D11 Praha - Hradec Králové - Lubawka - Legnica. K nejbližším dopravním uzlům multimodálních (vícedruhových) koridorů a evropské sítě železničních koridorů patří Praha, Děčín a Pardubice. K 1.1.2010 bylo v Libereckém kraji 332,4 km silnic I. třídy, 224 mostů na silnicích I. třídy o celkové délce 7 415 m.

Tabulka č. 70: Státní silniční síť v Libereckém kraji Silnice číslo

Trasa

I/9

Praha - Mělník - Česká Lípa - Svor - Rumburk

R 10 + I/10

Praha - Mladá Boleslav - Turnov - Harrachov

I/13

Karlovy Vary - Děčín - Nový Bor - Liberec - Habartice

I/14

Liberec - Tanvald - Trutnov - Náchod - Česká Třebová

I/15

Most - Litoměřice - Zahrádky

I/16

Řevničov - Mladá Boleslav - Jičín - Královec (hraniční přechod do PR)

I/35 + R 35

Hrádek nad Nisou - Liberec - Turnov - Hradec Králové - Valašské Meziříčí

I/38

Jestřebí - Mladá Boleslav - Hatě (hraniční přechod do Rakouska)

I/65

Rádelský Mlýn - Jablonec nad Nisou

Tabulka č. 71: Silnice zajišťující významná spojení Libereckého kraje se zahraničím Silnice číslo

Trasa silnice s hraničním přechodem

I/9

Praha - Česká Lípa - Rumburk (hraniční přechod Rumburk - Neugersdorf v okrese Děčín do SRN)

R 10 + I/10

Praha - Turnov - Harrachov (hraniční přechod Harrachov - Jakuszyce do Polska)

I/13

Karlovy Vary - Liberec - Habartice (hraniční přechod Habartice - Zawidów do Polska)

I/35 + R 35

Hrádek nad Nisou - Liberec - Hradec Králové (hraniční přechod Hrádek nad Nisou - Porajów do Polska a dále do SRN)

110 / 228


Tabulka č. 72: Přehled délek silnic I. třídy v Libereckém kraji k 1.1.2010 dle území Okresy

Délka silnic

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

96,700

64,200

111,000

60,600

Celkem (km) 332,200

Liberecký kraj má státní hranici v délce 22,7 km se Spolkovou republikou Německo, ale do 21.12.2007 neměl žádné přeshraniční silniční propojení. Vstupem České republiky do Schengenského prostoru vzniklo na silnici II/270 u Jablonného v Podještědí, místní část Petrovice, silniční propojení Libereckého kraje se Spolkovou republikou Německo pro vozidla do 3,5 tuny a autobusy. V roce 2010 bylo dokončeno a otevřeno nové silniční propojení do Polska po silnici III/0353 (Černousy, Ves - jezero Witka) a nadále Liberecký kraj pokračoval v přípravě nového silničního propojení do Německé republiky po silnici III/27017 (Krompach - Jonsdorf). Délka státní hranice Libereckého kraje s Polskou republikou je 130 km. V Libereckém kraji je celkem 7 silničních propojení do Polska. Silniční přeshraniční spojení na Frýdlantsku jsou hmotnostně omezeny, což brání jejich většímu využití. Omezení přímo souvisí se stavem silničního napojení na vnitrozemí, zejména v Polské republice. Jedno silniční propojení pro motorovou dopravu bez omezení v Harrachově na silnici I/10 kapacitně nestačí. Plánuje se výstavba nového silničního propojení v Hrádku nad Nisou pro vozidla bez omezení.

Tabulka č. 73: Výstavba na státních silnicích v Libereckém kraji v roce 2010 Název akce

Silnice č.

1

I/9

Sosnová MÚK

Přeložka

S 11,5

2

I/9

Šébr

Rekonstrukce

-

23

3

I/9

Sosnová – Česká Lípa

Rekonstrukce

-

22

4

I/13

Stráž nad Nis. - Krásná Studánka

Přeložka

S 11,5

5

I/13

Okrouhlá - Prácheň

Rekonstrukce

-

23

6

I/14

Jablonec n. Nis. - Tanvald

Rekonstrukce

-

378

7

I/14

Jablonec n. Nis. - most. ev. č. 14 - 006

Rekonstrukce

-

23

8

I/14

Jablonec n. Nis. - OK Tovární

Novostavba

-

26

9

I/14

Na mýtě - Prudký ručej

Rekonstrukce

-

23

10

I/14

Proseč n. N. most ev. č. 14-004

Rekonstrukce

-

7

11

I/35

Bílý Kostel nad Nis. - Hrádek nad Nis.

Přeložka

S 11,5

12

I/35

Liberec most ev. č. 35 - 016

Rekonstrukce

-

25

13

I/35

Turnov most ev.č. 35-052, 1.etapa

Rekonstrukce

-

23

14

I/38

Obora - Bezděz

Rekonstrukce

-

23

15

I/65

Jablonec nad Nis. - OK Turnovská

Novostavba

-

47

111 / 228

Charakter

Kategorie

Náklady (mil. Kč)

P.č.

785

810

2 080


Zpoplatněné úseky Od 1.1.2007 bylo na dálnicích a rychlostních silnicích zavedeno elektronické mýtné. Ve II. etapě od 1.7.2007 potom byly zpoplatněny i vybrané úseky silnic I. třídy. V Libereckém kraji nebyl žádný úsek silnice I. třídy zpoplatněn. Zpoplatněné komunikace jsou označeny symbolem M umístěným ve žlutém poli. Mýtnému podléhají nákladní vozidla o celkové hmotnosti vyšší než 12 tun a autobusy. Odpovědným za zavedení systému elektronického mýta (EMS) je Ministerstvo dopravy, které pověřilo odpovědností Ředitelství silnic a dálnic ČR. Provozovatelem systému EMS je firma KAPSCH. Sazbu za ujetý kilometr stanovuje Nařízení vlády České republiky č. 484/2006 Sb.. Rozhodující pro celkovou výši sazby na daném mýtném úseku je délka trasy, kategorie daného vozidla, která je závislá na počtu náprav vozidla, emisní třídě vozidla a denním období. Průměrná sazba mýtného činí 4,05 Kč/km. Bližší informace včetně kontaktních a distribučních míst lze nalézt na www.premid.cz. Zpoplatněné úseky v Libereckém kraji v roce 2010: a) Mýtné 1) R 10 … Svijany (hranice kraje) - MÚK Ohrazenice 2) R 35 … MÚK Ohrazenice - Horní Chrastava b) Dálniční známky 1) R 10 … Svijany (hranice kraje) - MÚK Ohrazenice 2) R 35 … MÚK Ohrazenice - MÚK Liberec, Doubí (křižovatka s III/27810) Pozn.: v roce 2010 byl Ministerstvem dopravy nově zařazen do systému mýta úsek silnice I/35 MÚK Liberec, Doubí (křižovatka s III/27810) - Horní Chrastava a to i přes nesouhlas Libereckého kraje, Statutárního města Liberec a Města Chrastava.

2.2.5

INTENZITA SILNIČNÍ DOPRAVY

V individuální automobilové dopravě byl v posledním desetiletí zaznamenán výrazný nárůst počtu osobních automobilů a jejich výkonů na úkor využívání veřejné dopravy. Největší dopravní výkony jsou na dálnicích a na silnicích I. třídy. Následující tabulka znázorňuje roční průměrnou intenzitu vozidel za den v obou směrech dle výsledků sčítání v uvedených letech.

Tabulka č. 74: Nejzatíženější úseky silnic I. - III. třídy v Libereckém kraji Silnice

Sčítací úsek

I/35 Liberec - sjezd Košická - Aral I/35

Liberec - před tunelem (od Děčína)

I/35 Liberec - Doubí I/65 Jablonec nad Nisou - Pražská ul.

1990

1995

2000

2005

Změna 2005/2000

-

-

23 121

36 739

158,90

9 295

20 191

25 707

34 128

132,76

7 371

10 258

16 028

23 247

145,04

10 032

13 428

16 450

22 952

139,53

112 / 228


Silnice

Sčítací úsek

R 10 Ohrazenice

1990

1995

2000

2005

Změna 2005/2000

7 214

11 241

15 500

21 799

140,64

10 430

13 847

21 697

18 538

85,44

-

-

15 165

18 137

119,60

7 526

11 553

14 788

18 040

121,99

8 413

12 122

14 587

15 819

108,45

6 658

10 256

12 859

16 527

128,53

-

9 515

12 487

16 430

131,58

8 201

9 812

12 398

13 623

109,88

8 312

9 715

11 338

12 352

109,94

6 896

8 723

10 340

11 805

114,17

3 298

5 190

9 551

17 982

188,27

I/13 Cvikov

5 006

7 987

9 540

10 704

112,20

I/13 Rozkoš

5 997

7 549

8 529

10 597

124,25

I/16 Horka u Staré Paky

4 072

6 229

8 512

9 563

112,35

I/38 Doksy

3 821

5 368

8 385

9 283

110,71

I/13 Mníšek

4 238

5 408

8 352

10 288

123,18

II/262 Česká Lípa - Dobranov

4 500

5 857

8 071

8 384

103,88

I/35 Bílý Kostel nad Nisou

6 529

7 117

7 966

11 037

138,55

I/13 Kamenický Šenov

3 747

4 569

7 252

5 952

82,07

6 084

6 860

7 142

10 378

145,30

4 403

7 086

6 871

10 874

158,26

2 242

4 698

6 871

9 701

141,19

3 248

4 534

5 521

9 154

165,80

3 298

3 566

6 825

7 161

104,92

4 606

5 228

6 796

7 023

103,34

3 402

4 777

6 618

9 161

138,43

I/65 Rychnov u Jablonce n. N.

4 186

5 415

6 546

10 554

161,23

I/14 Smržovka

5 122

7 120

6 247

7 832

125,37

4 763

4 615

5 938

6 563

110,53

4 004

5 156

5 845

6 592

112,78

R 35 Hodkovice n. M. - Rádelský Mlýn II/283 Turnov, nám. Českého ráje I/35 Stráž nad Nisou I/9 Česká Lípa - Pihel R 10 Svijany I/35 Turnov, průtah I/9 Česká Lípa I/9 + I/13 Nový Bor - Svor I/9 Česká Lípa - Sosnová III/2784 Liberec, České mládeže

I/9 Zahrádky I/14 Jablonec n.N., nám. B. Němcové III/29024 Liberec - Kunratice I/14 Jilemnice - Cutisin III/2784 Liberec - Vratislavice nad Nisou I/14 Vratislavice nad Nisou II/293 Horka u Staré Paky

II/268 Zákupy - Mimoň I/9 Šébr

113 / 228


V roce 2005 proběhlo celostátní sčítání dopravy na dálniční a silniční síti České republiky, při kterém se zjistily změny intenzit dopravy od celostátního sčítání v roce 2000. V tabulce jsou výsledky z celostátního sčítání dopravy 2005 u nejvíce zatížených silničních úseků v Libereckém kraji. Z výsledků je zřejmý výrazný nárůst dopravy, který je mimo jiné způsoben vstupem ČR do EU. Za zmínku jistě stojí nárůst maximální intenzity v Libereckém kraji o necelých 14 000 vozidel za den oproti roku 2000 (silnice I/35 - Liberec - sjezd Košická - Aral 36 739 vozidel za den v obou směrech). Po vstupu ČR do EU dne 1.5.2004 došlo k výrazným změnám v provozu mezinárodní těžké dopravy po komunikacích ČR jako důsledek zrušení celních kontrol. To se projevilo zvýšením nákladní dopravy na celé dálniční a silniční síti ČR. Výrazný nárůst těžké dopravy na silnicích v Libereckém kraji ukazuje následující tabulka, ze které je patrné, že těžká nákladní doprava stoupla skoro na všech silničních úsecích v Libereckém kraji.

Tabulka č. 75: Nejzatíženější úseky silnic I. až III. třídy v Libereckém kraji - nárůst těžké nákladní dopravy v letech 2000 a 2005 Silnice

Sčítací úsek

2000

I/35 Liberec - sjezd Košická - Aral

Změna 2005/2000

2005 -

-

-

I/35 Liberec - před tunelem (od Děčína)

4 300

6 222

145

I/35 Liberec - Doubí

3 968

5 827

147

I/65 Jablonec nad Nisou - Pražská ul.

2 121

4 166

196

R 10 Ohrazenice

2 847

4 111

144

R 35 Hodkovice n. M. - Rádelský Mlýn

5 528

5 095

92

1 276

1 689

132

2 753

3 912

142

2 632

2 783

106

R 10 Svijany

2 995

4 337

145

I/35 Turnov, průtah

2 062

2 771

134

2 273

3 457

152

1 819

3 038

167

2 632

3 133

119

1 926

4 012

208

I/13 Cvikov

1 750

2 735

156

I/13 Rozkoš

1 958

2 923

149

I/16 Horka u Staré Paky

2 025

2 293

113

I/38 Doksy

2 832

3 325

117

I/13 Mníšek

1 357

2 562

189

1 598

1 363

85

II/283 Turnov, nám. Českého ráje I/35 Stráž nad Nisou I/9 Česká Lípa - Pihel

I/9 Česká Lípa I/9 + I/13 Nový Bor - Svor I/9 Česká Lípa - Sosnová III/2784 Liberec, České mládeže

II/262 Česká Lípa - Dobranov

114 / 228


Silnice

Sčítací úsek

2000

2005

Změna 2005/2000

I/35 Bílý Kostel nad Nisou

1 857

3 663

198

I/13 Kamenický Šenov

1 838

1 752

95

1 589

2 765

174

910

2 297

252

600

1 365

228

1 605

2 358

147

626

1 157

185

979

1 018

104

1 605

2 358

147

953

2 378

250

1 263

1 235

98

845

1 447

171

1 634

2 539

155

I/9 Zahrádky I/14 Jablonec n. N., nám. B. Němcové III/29024 Liberec - Kunratice I/14 Jilemnice - Cutisin III/2784 Liberec - Vratislavice nad Nisou I/14 Vratislavice nad Nisou II/293 Horka u Staré Paky I/65 Rychnov u Jablonce n. N. I/14 Smržovka II/268 Zákupy - Mimoň I/9 Šébr

Z tabulek se dá vysledovat přítomnost dopravní indukce v podmínkách Libereckého kraje. Dopravní indukce vyjadřuje přímo úměrný vztah mezi kapacitou dopravní infrastruktury a objemem dopravy. Čím více prostoru danému druhu dopravy poskytneme, tím větší bude jeho podíl. Každá nová silnice má potenciál přitahovat automobilovou dopravu a zvyšovat po ní poptávku. Empirické výzkumy dokazují, že zvýšení celkové kapacity vede k nárůstu celkového objemu dopravy. Objem dopravy vzroste o dopravu přesměrovanou z jiné trasy či jiného druhu dopravy a o dopravu indukovanou, tedy o jízdy, které by se dříve vůbec neuskutečnily. Výsledky z celostátního sčítání dopravy, které proběhlo v roce 2010 budou známy koncem května roku 2011.

Mapa č. 25: Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti Libereckého kraje (rok 2005) Mapa č. 26: Výsledky sčítání dopravy - Česká Lípa (rok 2005) Mapa č. 27: Výsledky sčítání dopravy - Jablonec nad Nisou (rok 2005) Mapa č. 28: Výsledky sčítání dopravy - Liberec (rok 2005) Mapa č. 29: Výsledky sčítání dopravy - Semily (rok 2005) Mapa č. 30: Výsledky sčítání dopravy - Turnov (rok 2005)

2.2.6 STÁVAJÍCÍ SÍŤ SILNIC, MOSTŮ, PODJEZDŮ A ŽELEZNIČNÍCH PŘEJEZDŮ Současná úroveň silniční sítě a sítě místních komunikací v Libereckém kraji je kapacitně a technicky nevyhovující, neodpovídá nárokům dálkové a plošně rozprostřené regionální dopravy. Silniční tahy, zařazené do sítě evropských magistrál, nesplňují v řadě úseků požadované standardy. Problémy v silniční síti narůstají především na hlavních dálkových tazích, v blízkosti větších sídel a hospodářských aktivit, kde dochází ke značné kumulaci dopravy. Samostatným problémem na těchto tazích jsou chybějící obchvaty sídel, ve kterých dochází k enormní zátěži obytných území hlukem a exhalacemi z dopravy, snižuje se bezpečnost provozu. 115 / 228


Silnice II. a III. třídy a většina místních komunikací jsou v řadě úseků v nevyhovujícím technickém stavu, vyžadujícím zásadní rekonstrukci a údržbu. Nepříznivá situace v silniční síti se dále prohlubuje skokovým nárůstem individuální dopravy, která má v dopravních proudech převažující podíl. Největším dopravně technickým problémem na silniční síti je nalezení koridoru pro následné trasování v územním plánu Libereckého kraje (Zásady územního rozvoje Libereckého kraje) a optimální šířkové uspořádání rychlostní silnice R 35 v úseku Turnov - Jičín - Úlibice při případné etapové výstavbě (po polovinách čtyřpruhové silnice). Varianty koridorů pro rychlostní silnici R 35 obsahují podkladové studie, které slouží pro návrh Zásad územního rozvoje Libereckého kraje. V roce 2010 Zastupitelstvo Libereckého kraje schválilo doporučení vedení severní varianty rychlostní silnice R 35 v úseku Turnov - Jičín – Úlibice. V rámci analýzy stávající sítě silnic, mostů, podjezdů a železničních přejezdů v Libereckém kraji je pro srovnání uvedena v následujících tabulkách délka silniční sítě v jednotlivých krajích v ČR a počet a délka mostů v jednotlivých krajích v ČR. Celková délka silnic I. - III. třídy v Libereckém kraji na počátku roku 2010 činila 4,35 % délky silnic v ČR a celková délka mostů na silnicích I. - III. třídy v Libereckém kraji činí 5,2 % délky všech mostů v ČR.

Tabulka č. 76: Délka silniční sítě v jednotlivých krajích v ČR k 1.7.2010 Kraj Hlavní město Praha

Dálnice (délka v km)

Rychlostní (délka v km)

Silnice (délka v km) I. třídy

II. třídy

III. třídy

Celkem

10,6

33,6

9,6

29,5

0

83,3

194,1

152,2

655,2

2 372,4

6 255,4

9 628,2

Jihočeský

15,4

6,7

654,3

1 642,8

3 813,4

6 132,6

Plzeňský

109,2

0

420,9

1 500,0

3 099,3

5 129,4

0

27,2

208,7

470,9

1 348,5

2 055,4

52,6

14,4

479,1

906,4

2 749,5

4 202,0

0

22,2

310,2

486,6

1 606,5

2 425,5

16,8

0

443,0

892,9

2 420,1

3 772,8

8,8

3,2

459,1

912,4

2 220,8

3 604,4

92,5

0

419,2

1 637,0

2 939,7

5 088,4

134,5

28,4

418,2

1 474,0

2 428,7

4 483,9

33,2

90,5

348,5

923,8

2 171,8

3 567,9

7,6

2,7

338,8

572,5

1 196,7

2 118,3

53,5

32,0

652,2

803,4

1 887,5

3 428,6

728,8

413,2

5 817,0

14 624,7

34 137,0

55 720,7

Středočeský

Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem

116 / 228


Následující tabulka znázorňuje délku silnic v Libereckém kraji podle území okresů k 1.1.2010. Udržovaná délka silnic je větší o úseky v čtyř pruhovém uspořádání.

Tabulka č. 77: Délka silnic v Libereckém kraji podle území okresů k 1.1.2010 I. třída

II. třída

III. třída

Celkem

délka (km)

délka (km)

délka (km)

délka (km)

Okres Česká Lípa

96,7

141,5

413,1

651,3

Okres Jablonec nad Nisou

64,2

40,0

340,8

445,0

Okres Liberec

111,0

116,6

481,1

708,7

Okres Semily

60,6

188,4

372,7

621,8

Kraj Liberecký

332,4

486,6

1 607,6

2 426,7

Území

Tabulka č. 78: Počet mostů v jednotlivých krajích v ČR k 1.7.2010 Kraj Hl. město Praha

Dálnice

Silnice I. třídy

II. třídy

III. třídy

Celkem

8

243

48

-

299

220

378

675

1 148

2 421

Jihočeský

17

289

402

647

1 355

Plzeňský

125

166

368

592

1 251

-

148

139

302

589

66

344

280

602

1 292

-

224

172

494

890

Královéhradecký

29

219

300

570

1 118

Pardubický

12

224

256

554

1 046

Vysočina

100

152

371

496

1 119

Jihomoravský

159

270

488

703

1 620

Olomoucký

63

352

375

736

1 526

Zlínský

17

200

225

488

930

Moravskoslezský

108

458

399

708

1 673

Celkem

843

3 667

4 498

8 040

17 129

Středočeský

Karlovarský Ústecký Liberecký

Počet mostů v Libereckém kraji odpovídá rozloze druhého nejmenšího kraje, ale toto zjištění nemá vypovídací hodnotu. Mosty jsou nejohroženější částí silnic, jejich údržbě a opravě je věnována větší pozornost. Legislativa ukládá provádění běžných mostních prohlídek jednou až dvakrát za rok.

117 / 228


Tabulka č. 79: Počet podjezdů a železničních přejezdů v Libereckém kraji k 1.1.2010 Území

I. třída MÚK

II. třída

Přejezdy

MÚK

III. třída

Přejezdy

MÚK

Celkem

Přejezdy

MÚK

Přejezdy

Česká Lípa

3

2

3

5

14

14

20

21

Jablonec n. N.

6

2

2

0

14

10

22

12

Liberec

46

4

3

7

27

37

76

48

Semily

17

3

7

11

12

19

36

33

Liberecký kraj

72

11

15

23

67

80

154

114

Legenda:

MÚK Přejezd

Mimoúrovňové křížení (nadjezd nebo podjezd) Úrovňové křížení dráhy a silnice

2.2.7 STÁVAJÍCÍ STAVEBNÍ STAV SILNIC A MOSTŮ Stavebním stavem silnice se rozumí její kvalita, stupeň opotřebení povrchu, podélné nebo příčné vlny, výtluky, které nelze odstranit běžnou údržbou, únosnost vozovky, krajnic, mostů a mostních objektů a vybavení pozemní komunikace součástmi a příslušenstvím. Vzhledem ke skutečnosti, že silnice I. třídy jsou hodnoceny odlišným způsobem, jsou předmětem této kapitoly pouze silnice II. a III. třídy, které jsou ve vlastnictví Libereckého kraje. Stávající stavební stav silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji je nevyhovující. Klasifikace stavebního stavu je následující: I. výborný bez zjevných vad II. dobrý drobnější vady neovlivňující funkčnost a bezprostředně ani životnost III. vyhovující závažnější poruchy mající částečný vliv na funkčnost a bez provedení údržby také na životnost IV. nevyhovující závažné poruchy, téměř znemožňující funkčnost, životnost je minimální V. havarijní prvek je nefunkční V rámci stanovené klasifikace je určován další postup následujícím způsobem: I. výborný žádná opatření II. dobrý běžná údržba dle plánu III. vyhovující běžná nebo souvislá údržba, zařazení do plánu oprav IV. nevyhovující provedení opravy nebo souvislé údržby V. havarijní okamžité provedení opravy, rekonstrukce, dopravně organizační opatření Nejčastější závady stavebního stavu silnic v Libereckém kraji: ¾ nízká kvalita a tloušťka konstrukčních vrstev vozovek; ¾ nedostatečný příčný sklon vozovek; ¾ velký stupeň opotřebení povrchu obrusného krytu vozovek bez jakékoliv mnohaleté údržby; ¾ nedostatečné odvodnění pláně vozovek z důvodu neudržování příkopů, propustů při absenci trativodů; 118 / 228

Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje (aktualizace 2011) ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

neudržované krajnice, které se vlivem posypového materiálu zvedají, čímž neodtéká povrchová voda z vozovky; vznik příčných vln a výtluků, do nichž zatéká voda a způsobuje degradaci podloží konstrukčních a obrusných vrstev vozovek; náletová vegetace, která narušuje zemní těleso a způsobuje zanášení příkopů; absence silničních záchytných systémů (svodidel, zábradlí) a vodícího bezpečnostního zařízení (směrové sloupky); nevybavenost silnic vodorovným a někde i svislým dopravním značením; nevhodné umístění vegetačních úprav, které byly vysázeny na počátku minulého století.

Mapa č. 31: Stav povrchu vozovek silnic v Libereckém kraji po opravách v roce 2010 Stav povrchu vozovek silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji je vyhodnocován každoročně na základě sběru poruch vozovek. Sběr poruch se řídí technickými podmínkami TP 82 - Katalog poruch netuhých vozovek a TP 87 - Navrhování údržby a oprav netuhých vozovek. V roce 2010 byly TP 87 novelizovány a hodnoty pro zařazování vozovek do jednotlivých kategorií byly zpřísněny. Následující zatřídění vozovek je nadále dle původních TP 87. Sběr poruch pro potřeby sledování stavu povrchu vozovky se provádí metodou „pomalu jedoucího vozidla“ se záznamem dat do počítače. Tento sběr provádí firma Pavex, spol. s r.o., Brno, od roku 2000. Sběr poruch vozovek a sledování oprav vozovek je prvním krokem k sestavení podkladů pro plán údržby a oprav. Poslední sběr dat poruch vozovek na silnicích Libereckého kraje byl proveden v červnu roku 2010 na celé síti silnic II. třídy tj. 482 km a na cca 1/2 silnic III. třídy tj. 785 km. Po detailním zpracování poruch na každém úseku byla provedena jejich sumarizace do skupin se stejným charakterem porušení odpovídající i stejné technologii údržby, respektive opravy. Z analýzy poruch na základě TP 87 je následně provedeno zatřídění jednotlivých úseků sledované silniční sítě do 5 kategorií dle stavu porušení od hodnocení stavu „výborný“ po „havarijní“. Pro zatřídění úseků je rozhodující procento porušení plochy v úseku poruchou s největším - rozhodujícím rozsahem poruch. Z hodnocení vyplývá, že 303 km (14,5%) silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji je hodnoceno jako havarijní a u téměř 463 km (22,1 %) silnic je jejich stav nevyhovující, tedy takový, že silnice nesplňují podmínky provozní způsobilosti ze strany výskytu poruch a je třeba provést jejich opravu nebo údržbu. Po aktualizaci a přepočítání stavu k 31.12.2010, tedy s přihlédnutím ke skutečně opraveným úsekům silnic II. a III. třídy v roce 2010 vyplývá, že 20,2 % silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji je hodnoceno jako havarijní a 20,3 % silnic má stav nevyhovující.

Tabulka č. 80: Stav povrchu vozovek silnic II. třídy v Libereckém kraji v letech 2004 až 2010 Stav povrchu vozovek

Silnice II. třídy

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Výborný

118,505

88,822

91,072

124,466

110,700

148,517

116,870

Dobrý

167,867

188,092

223,163

172,260

178,008

141,366

148,406

Vyhovující

65,273

85,254

88,651

45,264

66,975

73,091

102,773

Nevyhovující

99,543

92,851

68,946

122,682

93,220

108,260

95,942

Havarijní

37,068

33,250

16,444

23,810

39,579

17,396

24,883

Celkem

488,256

488,269

488,276

488,482

488,482

488,630

488,874

119 / 228


Graf č. 19: Stav povrchu vozovek silnic II. třídy v Libereckém kraji v letech 2004 až 2010 250 2004

200

2005 2006

150

2007

100

2008 2009

50

2010

0 výborný

dobrý

vyhovující

nevyhovující

havarijní

Graf č. 20: Stav povrchu vozovek silnic II. třídy v procentech v roce 2010 5% 24%

výborný

20%

dobrý vyhovující nevyhovující havarijní 21% 30%

Tabulka č. 81: Stav povrchu vozovek silnic III. třídy v Libereckém kraji v letech 2004 až 2010 Stav povrchu vozovek

Silnice III. třídy

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Výborný

275,217

183,078

246,279

242,838

253,714

377,646

330,299

Dobrý

307,118

339,125

383,715

247,434

401,395

242,162

248,792

Vyhovující

181,071

190,221

250,396

299,752

184,279

285,534

296,831

Nevyhovující

379,431

404,380

370,260

393,569

453,554

293,499

330,057

Havarijní

475,250

502,254

363,768

427,929

318,292

403,931

398,545

1 618,087

1 619,058

1 614,418

1 611,522

1 611,234

1 602,772

1 604,524

Celkem

120 / 228


Graf č. 21: Stav povrchu vozovek silnic III. třídy v Libereckém kraji v letech 2004 až 2010 600 500

2004 2005

400

2004

300

2005 2008

200

2009

100

2010

0 výborný

dobrý

vyhovující

nevyhovující

havarijní

Graf č. 22: Stav povrchu vozovek silnic III. třídy v procentech v roce 2010 21%

24%

výborný dobrý vyhovující nevyhovující

16%

havarijní

21% 18%

Tabulka č. 82: Stav povrchu vozovek silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji v letech 2004 až 2010 Stav povrchu vozovek

Silnice II. a III. třídy

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Výborný

393,722

271,900

337,351

367,304

364,414

526,163

447,169

Dobrý

474,985

527,217

606,878

419,694

579,403

383,528

397,198

Vyhovující

246,344

275,475

339,047

345,016

251,254

358,625

399,604

Nevyhovující

478,974

497,231

439,206

516,251

546,774

401,759

425,999

Havarijní

512,318

535,504

380,212

451,739

357,871

421,327

423,428

2 106,343

2 107,327

2 102,694

2 100,004

2 099,716

2 091,402

2 093,398

Celkem

121 / 228


Graf č. 23: Vývoj rozdělení stavu povrchu vozovek silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji v letech 2007 až 2010

90%

3,80

80%

3,60

70%

3,40

60%

3,20 2,72

2,86

50%

2,80

4,00

2,93

100%

40%

3,00 2,80

30%

2,60

20%

2,40

10%

2,20

0%

2,00

prosinec 2007

výborný

dobrý

prosinec 2008

vyhovující

prosinec 2009

nevyhovující

prosinec 2010

havarijní

průměrné hodnocení

Graf č. 24: Rozdělení stavu povrchu vozovek silnic II. a III. třídy dle okresů v Libereckém kraji v roce 2010 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% CL

výborný

JN

dobrý

LB

vyhovující

122 / 228

nevyhovující

SM

havarijní


Graf č. 25: Rozdělení stavu povrchu vozovek silnic II. a III. třídy ve vybraných obcích v Libereckém kraji v roce 2010 100%

2,00

2,5 2,00

40%

2,19

2,29

2,34

50%

2,49

2,54

3 2,59

2,69

60%

2,77

2,85

2,86

2,91

2,98

70%

3,5 3,06

80%

3,16

3,21

3,60

90%

4

30% 20%

2 1,5

10%

výborný

dobrý

vyhovující

nevyhovující

havarijní

Liberec

Doksy

Česká Lípa

Nový Bor

Semily

Železný Brod

Chrastava

Cvikov

Jablonec nad Nisou

Jilemnice

Hrádek nad Nisou

Mimoň

Frýdlant

Lomnice nad Popelkou

Turnov

Rokytnice nad Jizerou

Český Dub

1 Tanvald

0%

průměrná známka

Na základě výsledků hlavních mostních prohlídek v roce 2002 až 2010 byla sestavena tabulka sumarizace stavebních stavů mostů na silnicích II. a III. třídy v Libereckém kraji. V roce 2010 bylo 40 % mostů na silnicích II. a III. třídy v Libereckém kraji zařazeno ve stavebním stavu 5 - 7, což představuje nárůst o 3 % oproti roku 2009. Tabulka nezachycuje mosty se stavebním stavem I. - IV., kdy stavební stav mostu nemá podstatný vliv na zatížitelnost, ale pokud se na těchto mostech neprovede důkladná údržba nebo oprava (zvláště vozovky, izolace, dilatace) bude proces chátrání objektu pokračovat tak, že v několika letech bude nutné do oprav a rekonstrukcí vložit několikanásobně větší finanční prostředky něž by bylo nutné vložit do údržby (jedná se především o mosty větší a vybudované v posledních 30-ti letech). Z výše uvedeného nadále vyplývá nutnost zvýšit objem finančních prostředků do rekonstrukcí mostních objektů. Z tohoto důvodu byl v roce 2009 schválen Zastupitelstvem Libereckého kraje záměr financování oprav mostů formou úvěru a v roce 2010 bylo vypsáno a ukončeno výběrové řízení na poskytovatele finančních prostředků.

123 / 228


Tabulka č. 83: Sumarizace stavebních stavů mostů ve stavebních 5 - 7 po hlavních mostních prohlídkách v roce 2010 Celkový počet mostů

Okres

Stavební stav V špatný

VI velmi špatný

Stavební stav (%) VII havarijní

V špatný

VI velmi špatný

VII havarijní

CL

170

48

27

15

28,24

15,88

8,82

JN

70

15

5

2

121,43

7,14

2,86

LB

256

55

17

11

21,48

6,64

4,30

SM

171

30

32

14

17,54

18,71

8,19

LK

667

148

81

42

22,19

12,14

6,30

2.2.8 STÁVAJÍCÍ DOPRAVNĚ TECHNICKÝ STAV SILNIC Dopravně technickým stavem silnice se rozumí její technické znaky (příčné uspořádání, příčný a podélný sklon, šířka a druh vozovky, směrové a výškové oblouky) a začlenění silnice do terénu (rozhled, nadmořská výška). Stávající dopravně technický stav silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji výrazně neodpovídá normám ČSN. Údaje za Českou republiku byly získány od Ředitelství silnic a dálnic ČR v roce 2002. O nevyhovujícím dopravně technickém stavu krajských silnic v Libereckém kraji částečně vypovídají údaje uvedené v přílohách koncepce „Kategorizace krajských silnic II. a III. třídy - 1. etapa“, která je blíže popsána v další části Analýzy, a to porovnáním pasportní (skutečné) šířky s kategorijní (návrhovou) šířkou příslušné silnice. Rovněž často nevyhovují podélné sklony a poloměry směrových oblouků na silnicích.

Tabulka č. 84: Délka silnic I. a II. třídy v normových kategoriích v jednotlivých krajích (2004) Silnice I. třídy Kraj

Hlavní město Praha

Celková délka v km

Normová kategorie v km

Silnice II. třídy

Upravenost v%



Upravenost v%

26

26

100

31

16

51

Středočeský

785

403

51

2 364

302

13

Jihočeský

668

317

48

1 636

212

13

Plzeňský

408

109

27

1 511

152

10

Karlovarský

222

139

63

562

42

8

Ústecký

502

264

53

886

115

13

Liberecký

332

125

38

487

45

9

Královéhradecký

429

190

44

865

85

10

Pardubický

445

149

34

913

53

6

Vysočina

355

121

34

1 737

221

13

124 / 228


Silnice I. třídy Kraj



Silnice II. třídy

Upravenost v%



Upravenost v%

Jihomoravský

429

202

47

1 463

324

22

Olomoucký

401

172

43

898

143

16

Zlínský

322

167

52

569

133

23

Moravskoslezský

707

323

46

766

263

34

6 031

2 707

44

14 688

2 106

14

Celkem

Mapa č. 32: Výstavba na státní silniční síti - Českolipsko Mapa č. 33: Výstavba na státní silniční síti - Liberecko Mapa č. 34: Výstavba na státní silniční síti - Jablonecko, Semilsko Nejčastější závady dopravně technického stavu silnic v Libereckém kraji: ¾ nedostatečné šířkové uspořádání silnic (malá šířka jízdních pruhů), chybí zpevněné a nezpevněné krajnice a zastavovací pruhy na průjezdních úsecích silnic v obcích; ¾ pěší a cyklistická doprava není oddělená od dopravy motorové; ¾ častý výskyt směrových oblouků malého poloměru zejména v obcích; ¾ nepřehledné výškové oblouky na niveletě silnice; ¾ nedostatečný rozhled na křižovatkách silnic II. a III. třídy a křižovatkách silnic s místními a účelovými komunikacemi; ¾ absence jakýchkoliv úprav pro tělesně a zrakově postižené občany.

2.2.9 VÝHLEDOVÁ KATEGORIZACE SILNIČNÍ SÍTĚ Cílem kategorizace silnic všech tříd je uvedení těchto silnic do souladu s parametry technických norem ČSN. V rámci záměru zkvalitnění dopravně technického stavu silnic s ohledem na další výstavbu a intenzity dopravy byl Ředitelstvím silnic a dálnic ČR zpracován koncepční dokument „Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2040“. Tento dokument respektuje změnu normy ČSN 736101 Projektování silnic a dálnic a stanovuje kategorie výhradně extravilánových úseků pozemních komunikací. Dokument „Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2040“ byl v roce 2010 schválen Ministerstvem dopravy. Zastupitelstvo Libereckého kraje schválilo koncepci „Kategorizace krajských silnic II. a III. třídy - 1. etapa“ usnesením ze dne 16. 3. 2004 č. 46/04/ZK. Tato kategorizace stanoví tzv. návrhové kategorie jednotlivých silnic podle ČSN 73 6101 anebo ČSN 73 6110 a tím i výhledové dopravně technické uspořádání krajských silnic. Vzhledem k nové kategorizaci dálnic a silnic I. třídy a vzhledem k revizi normy ČSN 736101 Projektování silnic a dálnic bude nezbytné, aby Liberecký kraj připravil aktualizaci koncepce „Kategorizace krajských silnic II. a III. třídy“.

125 / 228


V rámci kategorizace silniční sítě ve vlastnictví Libereckého kraje, ve které jsou navrženy úseky silnic, které jsou zařazeny do silniční sítě a nemají charakter silnice dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění k vyřazení. V roce 2010 byly Libereckým krajem vyřazeny ze silniční sítě silnice III/2842 a III/2942, které neměly charakter silnice dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění. Dále byl zařazen úsek o délce 0,301 km do silniční sítě v Obci Černousy, v místní části obce Ves a to z důvodu nového silničního propojení do Polska.

Tabulka č. 85: Změny v silniční síti krajských silnic za dobu existence Libereckého kraje P.č.

Číslo silnice

Délka úseku 1,560

Popis úseku

Zařazeno/vyřazeno

Právní moc

změna v síti 2701 a i 2702

vyřazeno a úsek zařazen do 2702

2.11.2004 Chlum

vyřazeno

30.8.2005 Horka u Staré Paky

Obec

1

2701

2

01612

3

2918

1,424/1,448 změna v síti

vyřazeno, zařazeno

9.9.2005 Horní Řasnice

4

2784

1,880/1,750 změna v síti

vyřazeno, zařazeno

4.1.2006 Liberec, České mládeže

5

27111

1,819 celý úsek

vyřazeno

6

29064

3,920 celý úsek

vyřazeno

3.11.2006 Vysoké nad Jizerou

7

28625

0,738 celý úsek

vyřazeno

26.5.2007 Benecko

8

2848A

0,382 celý úsek

vyřazeno

17.10.2007 Nová Ves nad Popelkou

9

2941

1,126 celý úsek

vyřazeno

5.5.2008 Rokytnice nad Jizerou

10

01017

0,555 celý úsek

vyřazeno

30.5.2008 Turnov

11

27916

1,037 celý úsek

vyřazeno

30.5.2008 Turnov

12

2844

0,431 celý úsek

vyřazeno

17.7.2008 Lomnice

13

29041A

0,191 celý úsek

vyřazeno

30.7.2008 Smržovka

14

29043A

0,215 celý úsek

vyřazeno

30.7.2008 Smržovka

15

2714

1,106 celý úsek

vyřazeno

9.10.2008 Uhelná

16

2712

1,390 koncový úsek

vyřazeno

9.10.2008 Uhelná

17

27017

1,759 celý úsek

vyřazeno

24.1.2009 Krompach

18

2842

1,128 celý úsek

vyřazeno

15.4.2010 Lomnice nad Popelkou

19

2942

0,162 celý úsek

vyřazeno

4.9.2010 Rokytnice nad Jizerou

20

0353

0,301 koncový úsek

zařazeno

0,501 celý úsek

27.10.2006 Hrádek nad Nisou

24.9.2010 Černousy, Ves

2.2.10 REKONSTRUKCE A OPRAVY NA KRAJSKÝCH SILNICÍCH II. A III. TŘÍDY Na základě sběru údajů a zpracování přehledů o stavu vozovek na krajských silnicích byl vypracován plán údržby a oprav vozovek pomocí „Malého systému hospodaření s vozovkou“ na síti silnic II. a III. třídy. Celková délka silnic zahrnutých do výpočtu plánu údržby a oprav je

126 / 228


2 100 km. Prvním krokem vytvoření plánu je sestavení finančního plánu optimální varianty, kdy je provedena optimální technologie v optimálním čase bez omezení finančních prostředků. Takto stanovený kompletní plán údržby a oprav silniční sítě II. a III. třídy v Libereckém kraje včetně zahrnutí i cyklických oprav v rámci 10ti-letého plánovacího období byl vypočten na 2,553 mld. Kč. Z podkladů Libereckého kraje byla sestavena jedna varianta rozpočtu, ve které je zohledněn roční příspěvek. Finanční částka rozpočtu na 10-ti leté období činí 1,5 mld. Kč. Z porovnání optimální potřeby finančních prostředků s reálnými možnostmi financování. Vyplývá, že se nedostává přibližně 1 mld. Kč k tomu, aby síť silnic II. a III. třídy byla opravena bez vzniku „rizikových úseků“, tedy takových úseků, které by vzhledem k jejich stavu a významu bylo třeba dle optimálního plánu opravit, ale v rámci rozpočtu se na tento úsek během plánovacího období nenajdou potřebné finanční prostředky. S ohledem na špatný stav vozovek krajských silnic byl koncem roku 2004 vypracován záměr financování oprav krajských silnic formou úvěru. Počátkem roku 2005 byl tento záměr předložen Radě a Zastupitelstvu Libereckého kraje. Rada i Zastupitelstvo Libereckého kraje schválily záměr financování oprav krajských silnic formou úvěru. Koncem roku 2005 byla Radou i Zastupitelstvem Libereckého kraje schválena smlouva o přijetí úvěru. V roce 2006 bylo zahájeno čerpání úvěru ve výši 750 mil. Kč. V roce 2009 bylo ukončeno čerpání úvěru. Finanční prostředky, které jsou zapotřebí na opravy úseků silnic, jež jsou zařazeny v kategoriích havarijní a nevyhovující, včetně mostů a propustků převyšují 5 miliard Kč, tedy několikanásobně výši plánovaného úvěru. Upřednostněny byly proto úseky silnic s vysokou intenzitou dopravy, úseky, které jsou využívány veřejnou autobusovou dopravou, a úseky silnic, které slouží jako jediný přístup do obce. V roce 2008 získal Liberecký kraj dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury v rámci jejího programu na zvýšení bezpečnosti provozu na silnicích II. a III. třídy v Libereckém kraji - odstranění bodových závad ve výši 123,0 mil. Kč. V roce 2009 Zastupitelstvo Libereckého kraje schválilo záměr financování oprav mostů na krajských silnicích formou úvěru a to ve výši 500 mil. Kč. Dále byly v roce 2009 dokončeny první akce, které byly realizovány z Regionálního operačního programu z oblasti dopravní infrastruktura a byly zahájeny přípravy na akcích, které Liberecký kraj plánuje realizovat prostřednictvím Regionálního operačního programu v letech 2010 a 2011. V roce 2010 se podařilo Libereckému kraji získat státní dotaci na odstranění škody po zimním období 2009/2010. Vláda České republiky stanovila Libereckému kraji částku 32 248 tis. Kč na odstranění škod na silnicích II. a III. třídy. Jednalo se o neinvestiční stavební akce. Dále rozpočet Krajské správy silnic Libereckého kraje obsahoval cca 6 500 tis. Kč, na opravy silnic II. a III. třídy.

Tabulka č. 86: Úseky oprav financovaných z úvěru Libereckého kraje Číslo komunikace

P.č.

Třída

1 x)

III

29052

2

III

3 4 x) 5

Akce

Staničení v km od

do

Příchovice - Tesařov

0,000

2,412

29053

Příchovice - Zlatá Olešnice

0,000

6,431

III

29054

Rejdice - Šumburk

0,000

0,994

III

29058

Zlatá Olešnice

8,525

9,830

III-M

29047

oprava mostu Desná 29047-3

127 / 228

1,077


P.č.

Třída

Číslo komunikace

Akce

Staničení v km od

do

6

II

292

Železný Brod - Pelechov

0,000

3,083

7

III

28719

Jenišovice

9,414

12,454

8

III

2887

Jesenný - Vysoké nad Jizerou

9,260

12,990

9 x)

II

268

Svojkov - Nový Bor

49,268

58,529

10

III

26838

Lindava - Radvánec

0,000

2,965

11

II

277

hranice kraje - Český Dub

11,120

18,370

12

III

26841

Mařenice - Cvikov

0,000

5,764

13

II

282

Železný Brod - Koberovy

11,815

16,242

14

II-M

289

oprava mostu ev.č.289-001

1,588

15

II-M

283


13,226

16

II-M

283


15,556

17

II-M

283


16,300

18

II-M

283


16,422

19

II

284

Zelený Háj - Lomnice

0,000

4,290

20

II

289

Semily - Bořkov

0,000

2,872

21

II

283

Zelený Háj - Slaná

12,003

16,500

22

III

28713

Radoňovice

4,093

4,893

23

III

2791

Radimovice

14,562

15,012

24

II

290

Raspenava

4,600

6,000

25

II

290

Hejnice

10,700

11,200

26

II

592

Chrastava ul. Žitavská

19,700

20,000

27

III

29024

Kunratice

3,700

4,200

28

III

2711

Chotyně u bytovek

5,100

5,400

29

III

2783

Modlibohov - Sobákov

0,000

0,800

30

III

26817

Cetenov

14,800

15,840

31

III

2791

Soběslavice Kobyly

7,039

7,291

7,469

7,886

32

II

270

Jablonné u náměstí

36,900

37,250

33

III

26836

Cvikov

1,350

1,600

34

II

262

Česká Lípa - u ČSAD

9,500

10,320

35

III

0381

Staré Splavy - od I/38

0,080

0,195

128 / 228


P.č.

Třída

Číslo komunikace

Akce

Staničení v km od

do

0,550

0,660

36

III

2621

Dobranov - kopec

0,700

0,940

37

III

26830

Mimoň - Hvězdovská

0,000

0,420

38

III

26315

Prysk

0,000

0,350

39

III

2629

Častolovice

0,890

1,300

40

III

26210

Skalice - směr Pihel

1,700

1,967

41

III

26219

Žandov - výjezd z obce

2,600

2,950

42

III

2624

Dubice

3,300

3,600

43

III

26320

Nový Bor - ul. Lipová

0,430

0,680

44

III

26834

Brniště - okolo hřbitova

7,150

7,350

45

III

28715

Rychnov nad Nisou

0,000

0,365

46

III

28724

Frýdštejn (okolo OÚ)

3,334

3,934

47

III

2881

Železný Brod (nad školou)

0,980

1,380

48

III

2879

Jablonec n.N. - Vrkoslavice

3,500

4,177

49

III

28734

Smržovka - náměstí

0,000

0,100

50

III

29041A

Smržovka (nádraží)

0,000

0,080

51

III

28748

Velké Hamry (domov)

0,143

0,991

52

II

292

Benešov Podolí

15,350

15,560

53

II

292

Benešov Hradišťata

13,040

13,380

54

III

2893

Semily Koštofrank

0,230

0,630

55

III

2892

Semily - Chuchelna

0,000

0,870

56

III

2936

Horní Branná

3,100

3,650

57

III

2833

Mírová p. K. - Záholice

1,120

1,410

58

III

2843

Lomnice - Rváčov

0,000

0,570

59

III

28315

Turnov - Výšinka

0,620

0,850

60 x)

III

01020

Harrachov - žel. stanice

0,000

0,680

61

II

292

Semily - Luční ul.

3,900

4,550

62

III

27926

Mašov - Kacanovy

2,210

3,430

63

III

2891

Semily nad nádražím

0,172

0,702

64

II

268

Svojkov - Sloup

49,268

53,298

65

II

262

Stružnice - hranice kraje

14,595

22,101

129 / 228


P.č.

Třída

Číslo komunikace

Akce

Staničení v km od

do

66

II

268

Sloup - Nový Bor

53,298

58,529

67

II

262

Česká Lípa - Zákupy

0,745

5,302

68

III

2639

Kamenický Šenov - Mistrovice

0,000

2,382

4,846

5,577

69

II

282

Opěrná zeď na silnici Koberovy

13,900

13,950

70

III

27252

Albrechtice - Vítkov

0,000

9,303

71

III

2773

hranice kraje - Český Dub

4,532

12,523

72

II

278

Řídícího Havla, Český Dub

21,524

21,584

73

III

2789

Domaslavice - Šimonovice

0,000

7,926

74

II

283

Košťálov - Libštát

21,821

23,258

75

III

28411

Roztoky - Jilemnice

8,995

12,152

76

III

2931

Horka u Staré Paky - Olešnice

0,000

4,452

77

III

2932

Bukovina u Čisté

0,000

4,526

78

III

28745A

Zbytky - Berany

0,000

1,706

79

III

2873

Vratislavice n.N. - Jeřmanice

0,000

4,186

80

III

2784

Výpřež - Semerink (havárie)

7,806

10,915

81

III

28724

Malá Skála - Frýdštejn, propustky

82 x)

III

29042

Smržovka - Albrechtice

0,000

3,538

83 x)

III

29022

Albrechtice - Žďár

8,604

9,106

84 x)

III

29046

Žďár - Desná

0,000

1,541

85

III

29045

Albrechtice - Josefův Důl

0,000

4,015

86

III

28310

Most 28310-1 Stružnice - Košťálov

87

III

28735

Skuhrov - Splzov

2,668

5,763

88

II

286

Bradlecká Lhota

8,604

9,106

89

II

283

Bělá

28,290

29,910

90

II

292

Opěrné zdi Železný Brod - Semily

3,850

3,878

91

III

2829

Kozákov

6,295

7,315

92

III

28614

Kruh

1,790

2,510

93

III

28624

Horní Štěpnice

0,000

0,738

94

III

01020

Harrachov

0,000

0,520

95

II

262

Stružnice

12,050

12,800

130 / 228

2,872

2,924

3,001

0,065


P.č.

x)

Třída

Číslo komunikace

Staničení v km

Akce

od

do

96

II

294

Sanace tělesa Rokytnice n.J.

14,198

14,216

97

III

28619

Jilemnice - Kunratice

0,280

2,070

98

III

2784

Semerink - Paseky

7,806

9,406

99 x)

III

26832

Božíkov - Srní

100

III

2784

Hanychov - Výpřež

12,274

13,950

101

III

289

Helkovice - Kozina

12,200

13,950

102

III

28215

Koberovy - Chloudov

5,641

7,448

103

III

28717

Jablonec nad Nisou BTV - křižovatka se silnicí III/2879

0,812

3,012

104

III

28741

Nová Ves - Dolní Černá Studnice

5,693

8,061

105

III

27710

Hradčany

2,734

3,312

106

III

27711

Český Dub - Trávníček

0,000

2,780

107

III

2787, 277

Český Dub

II/277

18,370

18,686

III/2877

0,000

0,354

108

III

28743, 28744

Zásada

III/28743

2,428

2,748

III/28744

1,505

1,871

109

II

262

Stružnice, propustek

14,494

110

II

268

Ploužnice, propustek

34,037

111

III

28313

112

II

279

akce zrušena

Svojek

1,873

1,950

Kobyly - Nechálov

0,633

1,426

akce nebyla realizována v rámci úvěru Libereckého kraje

Tabulka č. 87: Úseky oprav financovaných z fondů EU P.č.

Místo

1

Višňová - Andělka

2

Jablonec - Tovární ul.

3 4

Liberec - Rozstání most 2909-3 Raspenava

Silnice

Staničení v km

Délka v km

Program EU

od

do

III/0354

0,000

4,200

4,200

SROP

III/0353

4,582

5,846

1,264

SROP

III/29024

9,207

9,544

0,337

SROP

III/2783

3,554

4,718

1,164

SROP

III/2784

13,950

14,902

0,952

SROP

III/2784

5,690

7,806

2,116

SROP

-

SROP

III/2909

0,182

131 / 228


P.č.

Místo

Silnice

Staničení v km

Délka v km

Program EU

od

do

II/610

65,424

66,055

0,631

SROP

III/26322

11,444

12,999

1,555

INTERREG

III/26844

0,000

6,475

6,475

INTERREG

5

Turnov - Nádražní ul.

6

Nový Huť - Dolní Světlá

7

most 262-007 Dolní Libchava

II/262

8

Záhoří - Chuchelna

III/2921

1,918

9

Frýdlant - Nové Město p.S.

II/291

0,316

10

most 592-014 Andělská Hora

II/592

11

Horní Polubný - Jizerka

III/29019

12

Český Dub

13

12,295

-

SROP

4,959

3,041

SROP

12,416

12,100

17,630

-

INTERREG SROP

2,197

7,389

5,192

INTERREG

19,400

19,450

0,050

SROP

III/27716

0,000

0,362

0,362

SROP

Staré Splavy - křiž. se sil. II/270

III/0381

2,430

7,380

4,950

PHARE

14

Jablonné v P. - Petrovice

II/270

38,301

43,440

5,139

GSCBC

15

Jablonec n.N. - Novoveská ul.

III/28733

0,284

1,014

0,730

SROP

16

Velenice mosty

17

Košťálov - most 283-017

18

Jilemnice OK

19

Semily - Riegrovo nám.

20

Jablonec n.N. - Maršovická ul.

21

Turnov OK

II/283

22

Heřmanice v Podještědí - křižovatka se silnicí I/13

23

Černousy, Ves - Zgorzelec - nové propojení

24 25

II/277

26836-12

8,097

-

SROP

26836-13

8,139

-

SROP

II/283

21,775

-

SROP

OK silnic II/286 a II/293 OK silnic II/289 a II/292 OK silnic II/287 a III/2879

-

-

-

SROP

-

-

-

SROP

-

-

-

SROP

-

-

-

SROP

III/27014

0,368

4,221

3,853

INTERREG

III/0353

0,000

2,130

2,130

CÍL 3

III/0352

0,000

2,694

2,694

CÍL 3

Krompach - Jonsdorf, etapa I.

III/27014

4,221

11,129

6,908

CÍL 3

Rezek

II/294

0,000

10,200

10,200

CÍL 3

26 x) Bulovka - státní hranice

III/2914

0,000

8,623

8,623

CÍL 3

27

Heřmanice - Mařenice

III/27016

0,000

3,226

3,226

CÍL 3

28

Krompach - Jonsdorf, etapa II.

III/27017

0,000

1,742

1,742

CÍL 3

x)

akce nebude realizována

132 / 228


Tabulka č. 88: Úseky oprav financovaných z fondů Regionálního operačního programu od

do

1

III/2784 x I/35

2

II/592

3

III/28621

4

III/28311-1

5

III/28311-2

6

III/0143

Buřany

III/0143

0,000

3,142

3,142

7

III/29065

Poniklá - Jilem

III/29065

0,000

3,400

3,400

9 10 11 12

III/2715-4 III/2711-5 III/2634 III/2636 III/2634

Silnice

Délka v km

Silnice

8

Místo

Staničení v km

P.č.

-

-

-

Chrastava Ia

OK silnic III/2784 a I/35 II/592

19,411

19,744

0,333

Chrastava Ib

III/27251

1,171

1,322

0,151

Víchová nad Jizerou

III/28621

0,000

4,871

4,871

České mládeže

Libštát

Chotyně Valteřice - Kozly Kozly - sesuv

most

0,034

-

most

0,080

-

most

2,790

-

most

6,190

-

III/2634

2,165

5,830

3,665

III/2636

0,000

0,645

0,645

III/2634

5,830

6,813

0,983

III/25915

Bezděz

III/25915

5,226

7,200

1,974

III/26314

Dolní Prysk

III/26314

0,486

5,645

5,159

most 13

II/262

Dolní Libchava

14

II/270

15

II/278

16

II/268

Postřelná - Jablonné v Podještědí Český Dub Hodkovice nad Mohelkou Ploužnice

17

II/292

18

II/262

10,322

-

10,119

10,322

0,203

10,322

12,280

1,958

18,704

19,001

0,297

II/270

33,735

36,626

2,891

II/278

21,847

31,027

9,180

II/268

12,369

13,558

1,189

Semily, ul. 3. května

II/292

8,668

10,070

1,402

II/592

Osečná - Křižany

II/592

0,200

6,405

6,205

19

III/2627

Volfartice

20

III/27241

Dubnice

III/27241

7,469

11,751

4,282

21

III/28312

Bělá

III/28312

0,000

3,825

3,825

22

III/28313

Svojek

III/28313

0,000

1,873

1,873

23

III/28614

Kruh u Jilemnice

III/28614

5,199

6,514

1,315

24

III/28622


III/28622

0,000

1,015

1,015

most 2627-3

2,567

-

most 2627-7

4,524

-

133 / 228


P.č.

Silnice

Místo

Silnice

Staničení v km od

do

Délka v km

10,244

2,923

25

III/26832

Srní - Provodín

III/26832

7,321

26

III/2633

III/2633

0,000

27

III/27926

Kravaře - Taneček Turnov ul. Sobotecká

OK

3,642 3,642 křižovatka silnic III/27926 a II/283

Tabulka č. 89: Úseky oprav financovaných z rozpočtu Libereckého kraje a z dotace SFDI v roce 2010 P.č.

Silnice

Úsek

Staničení

Skutečná cena

1.

III 2893

Benešov u Semil

3,551 - 4,492

2 587 750,00 Kč

2.

III 28616

Roztoky u Jilemnice - úsek v obci

0,000 - 1,012

2 783 000,00 Kč

3.

III 29056

Paseky nad Jizerou v obci

1,257 - 1,633

4 039 750,00 Kč

4.

III 2796

Albrechtice

0,,525 - 0,825

660 000,00 Kč

5.

III 26832

Mezi obcemi Jestřebí a Provodín

10,500 - 11,200

4 000 000,00 Kč

6.

II

Horní Sytová - havárie silničního propustu

21,900 - 22,400

1 500 000,00 Kč

7.

III 2832

Rakousy - opěrná zeď

6,750 - 6,786

1 500 000,00 Kč

8.

II

290

Desná v Jiz. horách - SOUŠ (oprava opěrné zdi)

32,200 - 32,220

600 000,00 Kč

9.

II

270

Postřelná + most 270-013

34,000 - 34,250

3 000 000,00 Kč

10. II

287

Kokonín - Maršovice

3,470 - 4,031

1 697 025,00 Kč

11. III 2627

před obcí Horní Libchava

8,550 - 9,040

1 819 125,00 Kč

12. III 28411

Roztoky u Jilemnice (propustek)

6,880 - 6,890

1 000 000,00 Kč

13. II

sesuv Háje

18,200 - 18,265

2 000 000,00 Kč

0,000 - 1,500

3 300 000,00 Kč

21,600 - 21,900

1 000 000,00 Kč

0,000 - 1,897

6 146 250,00 Kč

292

292

14. III 29052

Příchovice - Světlá (Kořínek)

15. II

Chrastava (opěrná zeď)

592

16. III 29018

H. Polubný - křižovatka Souš

Celkem

37 632 900,00 Kč

Mapa č. 35: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007, 2008, 2009 a 2010 - Českolipsko Mapa č. 36: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007, 2008, 2009 a 2010 - Liberecko Mapa č. 37: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007, 2008, 2009 a 2010 - Jablonecko, Semilsko

134 / 228


2.2.11 ŠKODY NA SILNICÍCH V LIBERECKÉM KRAJI PO POVODNÍCH V srpnu roku 2010 postihly Liberecký kraj povodně, konkrétně menší měrou části okresů Česká Lípa a větší měrou část okresu Liberec. Povodněmi bylo zasaženo celkem 198 mostů na silnicích II. a III. třídy z celkového počtu 666 na celém území Libereckého kraje, z toho 121 mostů bylo narušeno tak, že byla či případně stále je omezena zatížitelnost mostu. Celkem 22 mostů vyžaduje kompletní rekonstrukci. Celkové škody na mostech na silnicích II. a III. třídy byly vyčísleny na 453,2 mil. Kč. Liberecký kraj požádal Ministerstvo obrany o výstavbu 8 mostních provizorií na silnicích II. a III. třídy, konkrétně se jedná o mosty na silnicích III/27250 v Chrastavě, III/26842 ve Svoru Rousínově (2 ks), na silnici III/26839 v Mařenicích, na silnici II/592 v Nové Vsi, na silnici III/03513 v Heřmanicích, na silnici III/0353 ve Višňové Vísce a na silnici II/290 v Raspenavě. Na silnicích II. a III. třídy v Libereckém kraji bylo zasaženo celkově 38 úseků, které byly či stále jsou neprůjezdné z důvodu sesuvu silnice, sesuvu půdy nad silnicí, zaplavení, poškození mostu apod.. U některých významně zasažených úseků se předpokládá s úplnou uzavírkou přes zimní období (například silnice II/592 u Andělské Hory apod.). Nejvíce byly zasaženy následující úseky silnic II. a III. třídy: silnice II/592 Kryštofovo Údolí – Chrastava – Nová Ves – Mníšek, silnice II/290 Frýdlant – Raspenava – Hejnice – Bílý Potok, silnice III/03513 Heřmanice – Dětřichov a III/0353 ve Višňové. Celkové škody na silniční síti v majetku Libereckého kraje byly vyčísleny na 1,59 mld. Kč.

Tabulka č. 90: Přehled škod na silniční síti v Libereckém kraji Výše škody v mld. Kč Silnice I. třídy

0,071

Silnice II. třídy

1,228

Silnice III. třídy

0,356

Mosty na silnicích II. a III. třídy

0,453

Celkem

2,108

Mapa č. 38: Dopravní síť – poškození po bleskových povodních 8/2010, Českolipsko Mapa č. 39: Dopravní síť – poškození po bleskových povodních 8/2010, Liberecko

135 / 228


3.

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

Dnem 1.1.2003 se České dráhy, státní organizace rozdělily na dva samostatné právní subjekty. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, zastupuje stát jako vlastníka infrastruktury dráhy. České dráhy, akciová společnost, zajišťuje provozování dráhy a provozování drážní dopravy. Transformací se vytvořily podmínky pro působení více dopravců na drážní infrastruktuře. V České republice provozují osobní drážní dopravu ještě tyto společnosti: Jindřichohradecké místní dráhy, a.s., Railtransport, s.r.o., Viamont Regio a.s., Veolia Transport Česká republika a Vogtlandbahn-GmbH.

Příloha č. 13: Schéma s vyznačením jednotlivých dopravců železniční dopravy v ČR České dráhy, a.s. V roce 2004 byla založena krajská centra Českých drah. Vznik center reflektoval vznik vyšších územně správních celků - krajů. Vznikem krajského centra se zkvalitnila komunikace mezi objednavatelem dopravy, Libereckým krajem a společností ČD, a.s. jako dopravcem. Pracovní náplň zaměstnanců krajských center tvoří veškeré činnosti související s osobní dopravou na území Libereckého kraje. V rámci akciové společnosti České dráhy dochází ke vzniku dalších dceřiných společností, např. 9.12.2007 vznikla dceřiná společnost ČD Cargo, a.s. Vznikem společnosti ČD Cargo, a.s., která je ve 100% vlastnictví ČD, a.s. došlo k oddělení ziskové nákladní dopravy a ztrátové osobní dopravy. Tímto krokem by mělo dojít ke zprůhlednění financování ztráty z provozování osobní železniční dopravy v rámci závazku veřejné služby.

Příloha č. 14: Organizační struktura Českých drah, a. s. (platná od 1.1.2011) ČD Cargo, a.s. Společnost ČD Cargo, a.s. vznikla v roce 2007 jako dceřiná společnost Českých drah. ČD Cargo, a.s. zajišťuje přepravu průmyslových a zemědělských komodit, surovin, paliva a pohonných hmot, zboží, kontejnerů a nadměrných nákladů. V Libereckém kraji poskytuje služby nákladní dopravy v celkem 60 železničních stanicích. Nejvýznamnější komoditou, která se v Libereckém kraji přepravovala byly zejména osobní automobily, díly k osobním automobilům, dřevo a sklářské písky. V letošním roce se nepředpokládá další pokles těchto přeprav v důsledku hospodářského poklesu způsobeného celosvětovou krizí.

Tabulka č. 91: Nakládka a vykládka ČD Cargo, a.s. v Libereckém kraji v letech 2008 až 2010 Rok

Nakládka v LK želez. vozů

tun

Vykládka v LK želez. vozů

tun

2008

33 368

890 538

9 422

229 577

2009

9 658

398 260

5 116

178 540

2010

16 661

642 758

12 171

397 773

136 / 228


V lednu 2006 bylo Libereckým krajem vypsáno výběrové řízení na provozovatele regionální železniční dopravy na tratích 034 Smržovka - Josefův Důl, 035 Tanvald - Železný Brod a 036 Liberec - Tanvald - Harrachov. Cílem výběrového řízení bylo zmodernizovat vozový park na nejvytíženějších tratích v Libereckém kraji. Z důvodu velké finanční náročnosti, kterou kladly předložené nabídky na krajský rozpočet, bylo výběrové řízení na pátém zasedání Rady Libereckého kraje dne 30.5.2006 zrušeno. V červnu 2006 podepsal Liberecký kraj s Českými drahami dodatek smlouvy o závazku veřejné služby v drážní dopravě na období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2006. Tento dodatek prodlužuje platnost smlouvy do konce platnosti jízdních řádů v roce 2011. V dodatku smlouvy jsou stanoveny standardy kvality v regionální dopravě a sankční postihy za jejich nedodržení. Standardy kvality se týkají zejména nasazování moderních vozidel a dodržování grafikonu vlakové dopravy. České dráhy, a.s. se smluvně zavázaly, že na regionální dopravu v Libereckém kraji budou nasazovat moderní vozidla. Konkrétně se jedná o pět motorových vozů řady 843, včetně dvou řídících vozů řady 943 a třech přívěsných vozů řady 043. V regionální dopravě budou nasazeny také dva modernizované motorové vozy řady 854. K prosinci 2007 byly na osobní vlaky postupně nasazované i modernizované třívozové motorové jednotky 814/014/814 - Regionovy, speciálně upravené pro provoz na sklonově náročnějších tratích. V únoru 2008 byla dodána pátá modernizovaná jednotka řady 814/014/814. V závěru roku 2008 vyhlásil Liberecký kraj výběrové řízení na „Provozovatele Jizerskohorské železnice“. Toto výběrové řízení se týká provozování drážní dopravy na tratích 034 Smržovka Josefův Důl, 036 Liberec - Tanvald - Harrachov, 037 Liberec - Frýdlant, 038 Raspenava Bílý Potok pod Smrkem a 039 Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem. Vítěz bude drážní dopravu provozovat od prosince 2011. V roce 2008 také bylo vyhlášeno výběrové řízení na provozovatele železniční trati SŽDC089/KBS236 Liberec - Hrádek nad Nisou Rybniště/Seifhenesdorf. Toto výběrové řízení bylo vyhlášeno jako mezinárodní, na základě dohody tří objednatelů - Libereckého kraje, Ústeckého kraje a německého dopravního svazu ZVON. Vítěz bude drážní dopravu provozovat od prosince 2010. Cílem výběrových řízení je poskytnout cestujícím kvalitní dopravu zejména na nejvytíženějších tratích. V roce 2009 byl vyhlášen vítěz výběrových řízení na provozování regionální železniční dopravy na železniční trati SŽDC089/KBS236 Liberec - Hrádek nad Nisou - Rybniště/Seifhenesdorf. Vítězem tohoto mezinárodního výběrového řízení se stala německá společnost VogtlandbahnGmbH. Od prosince 2010 tak jsou na mezinárodní trati SŽDC089/KBS236 provozovány moderní nízkopodlažní jednotky Desiro. Společnost Vogtlandbahn-GmbH bude na základě výběrového řízení provozovat vlaky až do prosince 2020. Provoz na celé trati se také stal efektivnějším, protože vlaky zastavují ve všech stanicích a zastávkách na trati bez ohledu na území kterého státu stanice či zastávka leží. Železniční trati SŽDC089/KBS236 se také týká mezinárodní projekt finančně podporovaný prostředky z Evropské unie s názvem LUISE - přeshraniční studie proveditelnosti a udržitelnosti trati Liberec - Seifhennersdorf. Úkolem tohoto projektu je udržet a zkvalitnit parametry provozu na trati zejména s ohledem na stav trati na území Polska, přes které trať prochází bez možnosti zastavení. Na tento projekt by měl navazovat mezinárodní projekt s názvem LUBAHN, který si klade za cíl realizovat některé dílčí úpravy z projektu LUISE, konkrétně výstavbu některých železničních zastávek. V roce 2009 byl také vyhlášen vítěz výběrového řízení na provozovatele Jizerskohorské železnice. Vítězem se stala akciová společnost České dráhy. České dráhy tak budou i nadále provozovat drážní dopravu také na tratích 034, 036, 037, 038 a 039. Kontrakt byl uzavřen na období od prosince 2011 do prosince 2026, tedy na 15 let. V podmínkách výběrového řízení je však mimo jiné nasazení moderních nízkopodlažních vozidel, dodržování jízdního řádu a další podmínky jejichž případné nedodržení bude ze strany objednatele sankcionováno. V roce 2009 byl také uzavřen dodatek smlouvy na provozování regionální drážní dopravy na ostatních tratích v Libereckém kraji se stávajícím dopravcem, akciovou společností České dráhy. 137 / 228


Dodatek byl uzavřen na období do konce jízdních řádů v roce 2019 a zajišťuje nasazení modernějších vozidel také na ostatních tratích Českých drah v Libereckém kraji. V dodatku smlouvy jsou také stanoveny další standardy kvality, které musí dopravce dodržovat a objednavatel může případné nedodržení sankcionovat. V srpnu 2009 přijala Vláda České republiky usnesení č. 1132, které se týká financování veřejné dálkové a regionální železniční dopravy v letech 2010 až 2019. Díky tomuto usnesení dochází k dofinancování ztráty vzniklé ze zajištění drážní dopravy. V Libereckém kraji byla aplikována výjimka pro roky 2010 a 2011, tato výjimka souvisí s uzavřenou dlouhodobou smlouvou s Českými drahami. Koncem roku 2009 vydal Liberecký kraj ve spolupráci s přednostou lanové dráhy ČD na Ještěd panem Pavlem Vurstou odbornou publikaci s názvem „Historie železniční dopravy v Libereckém kraji 1859-2009“. V srpnu 2010 zahájil provoz vlaků v Libereckém kraji nový dopravce, společnost Viamont, a.s., od 1.1.2011 Viamont Regio a.s. Viamont Regio a.s. provozuje drážní dopravu ve spolupráci s polským dopravce Przewozy Regionalne na nově zprovozněné trati z Harrachova do Szklarske Poreby, kde je dopravcem na území ČR

3.1

KATEGORIZACE ŽELEZNIČNÍCH TRATÍ V LIBERECKÉM KRAJI

V prvním čtvrtletí roku 2006 byl firmou KORID LK, spol. s r.o. zpracován dokument s názvem Kategorizace železničních tratí v Libereckém kraji. V tomto interním materiálu byly dle přepravních, dopravních a dalších kriterií ohodnoceny železniční tratě v Libereckém kraji a na základě tohoto ohodnocení byly tratě rozděleny do čtyř kategorií. Tratě 1. kategorie Jedná se o skupinu nejdůležitějších tratí, které jsou dobře konkurenceschopné autobusové i automobilové dopravě. Významnou funkcí tratí první kategorie je také svoz cestujících z autobusů, které ve stanovených uzlech trať napájí. Tratě 2. kategorie Také tratě druhé kategorie plní funkci páteře regionální dopravy. Zajišťují přepravu cestujících mezi hlavními uzly, do nichž sváží cestující autobusové přípoje. Z tohoto důvodu je i na těchto tratích třeba usilovat o nezbytné investice především do vozového parku, který by měl zajistit požadovaný komfort, rychlost i provozní efektivnost. Tratě 3. kategorie Tratě třetí kategorie slouží především pro regionální dopravu a svoz cestujících na páteřní tratě. Přestup z autobusů je méně častý a je spíše doplňkem v méně významných směrech, než aby byl základní přepravní nabídkou. Tratě 4. kategorie Tratě čtvrté kategorie jsou tratě, které jsou zpravidla pomalé, nekonkurenceschopné autobusům, nebo nemají vhodné trasování a míjí důležitá sídla. V řadě případů mají tyto tratě více ze zmíněných nevýhod. Na kategorizaci železničních tratí v Libereckém kraji bude navázáno strategickým dokumentem Librail - Železnice v Libereckém kraji v roce 2030.

138 / 228


3.2

ZÁKLADNÍ POJMY

Dráhou je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy (souhrnně infrastruktura). Provozování dráhy jsou činnosti, kterými se zabezpečuje a obsluhuje dráha a organizuje drážní doprava. Provozování drážní dopravy je souhrn činností, jimiž zajišťuje dopravce přepravu osob, zboží a nákladu. Provozovat drážní dopravu může právnická nebo fyzická osoba na základě platné licence a uzavřené smlouvy s provozovatelem dráhy (smlouva není v případě totožných osob). Problematiku drážní dopravy upravuje zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. Podle výše uvedeného zákona se dráhy dělí na: ¾ železniční; ¾ tramvajové a trolejbusové; ¾ lanové; ¾ speciální. Regionální železniční doprava v rámci základní dopravní obslužnosti je zajišťována na základě objednávky jednotlivých krajů a prokazatelná ztráta vzniklá objednávkou regionálních vlaků (Sp, Os) je hrazena z rozpočtu jednotlivých krajů. Dálková železniční doprava je zajišťována na základě objednávky Ministerstva dopravy a prokazatelná ztráta je hrazena z rozpočtu Ministerstva dopravy. Na území Libereckého kraje je provozována železniční dráha, tramvajová dráha a lanová dráha.

Tabulka č. 92: Kategorizace železničních drah Hledisko dělení

Kategorie celostátní

Podle významu, účelu a technických podmínek

regionální vlečka speciální

Podle druhu provozu (způsoby a podmínky řízení dopravy)

základní zjednodušené

Mapa č. 40: Železniční tratě v Libereckém kraji K zajištění bezpečnosti dopravní cesty slouží zabezpečovací zařízení. Podle druhu používání se dělí na: ¾ staniční zabezpečovací zařízení (SZZ); ¾ traťová zabezpečovací zařízení (TZZ); ¾ přejezdová zabezpečovací zařízení (PZZ). Podle způsobu obsluhy a rozsahu zajištění bezpečnosti se dělí do tří kategorií: ¾ bezpečnost zajišťuje obsluhující zaměstnanec; ¾ bezpečnost je zajištěna zařízením, obsluhující zaměstnanec zajišťuje vazbu na vlak; ¾ bezpečnost a kompletní vazby na dopravu zajišťuje zařízení.

139 / 228


Příloha č. 15: Tranzitní železniční koridory v ČR

3.3

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V LIBERECKÉM KRAJI

V Libereckém kraji neleží žádné tratě, které jsou součástí mezinárodní koridorové sítě. Do sítí tratí pro mezinárodní kombinovanou dopravu (tratě AGTC) náleží v Libereckém kraji část tratě Praha Liberec - Černousy st. hr., v úseku Příšovice - Liberec - Černousy st. hr., která je vhodná i pro přepravu kamiónů po železnici. Mezinárodní přechod pro osobní dopravu je do Německa v Hrádku n.N., pro nákladní přepravu do Polska je ve Frýdlantě v Čechách. Jiné vlakové přechody v kraji nejsou provozovány. V horské oblasti železniční tratě obecně vykazují mnoho oblouků a netvoří přímou spojovací trasu mezi městy a obcemi. Z obecného hlediska je návrhová rychlost nízká. V mnoha případech platí, že silnice byly vybudovány později a mají lepší návrhové parametry. Jízdní rychlost na železnici je v těchto oblastech obvykle velmi nízká v porovnání se silniční dopravou. Kopcovitý terén, zájmy jednotlivých měst a průmyslníků, nebo naopak nezájem některých měst mělo v době vzniku tratí vliv na trasování železničních tratí, které se současné době také odráží na skutečnosti jak kvalitně jsou města v Libereckém kraji, která leží poblíž železniční tratě touto tratí obsluhována. Kvalita plošné obsluhy železničními zastávkami je patrná z mapy v příloze dokumentu.

Mapa č. 41: Obsluha území Libereckého kraje železničními zastávkami Osobní drážní dopravu provozovali v roce 2008 a 2009 na území Libereckého kraje pouze dva dopravci: České dráhy, a.s. a Railtransport, s.r.o. (do roku 2009 byl název společnosti Railtrans, s.r.o.). V roce 2010 byla podepsána smlouva s dopravcem Viamont a.s. na zajišťování osobní dopravy na části trati 036 v obnoveném přeshraničním úseku Kořenov, resp. Harrachov – Jakuszyce (ve spolupráci se společností Przewozy regionalne, jež provozuje dopravu na přilehlém polském úseku). K 1.1.2011 došlo ke změně názvu společnosti na Viamont Regio a.s. Na trati 089 začala od 12. prosince 2010 provozovat drážní dopravu německá společnost Vogtlandbahn-GmBH, jež zajišťuje provoz všech osobních vlaků v relaci Liberec – Hrádek nad Nisou – Varnsdorf – Rybniště/Seifhennersdorf. Ke stejnému datu ukončila provozování osobní dopravy na této trati společnost Railtransport s r.o. Provoz vlaků spěšných vlaků Dresden - Liberec (- Tanvald) zajišťují nadále České Dráhy a.s.

Tabulka č. 93: Výkony železničních dopravců na území Libereckého kraje v letech 2008 až 2010 České dráhy, a.s.

Railtrans, s.r.o. / Railtransport

Viamont Regio a.s.

Rok

Výkon (tis. vlkm)

Přepravené osoby (tis. osob)

Výkon (tis. vlkm)


Výkon (tis. vlkm)


2008

4 115,6

8 138,9

45,3

101,0

-

-

2009

3 993,8

7 732,0

44,0

96,0

-

-

2010

3 915,0

7 793,0

42,3

91,0

4,2

3,2

140 / 228


3.3.1 DÁLKOVÁ OSOBNÍ DOPRAVA Dálková osobní doprava je na území Libereckého kraje zajišťována rychlíky a spěšnými vlaky. Rychlíky jsou objednávány Ministerstvem dopravy na čtyřech vozebních ramenech: ¾ Liberec - Turnov - Semily - Hradec Králové - Pardubice; ¾ Praha - Mladá Boleslav - Turnov - Tanvald; ¾ Kolín - Nymburk - Mladá Boleslav - Česká Lípa - Rumburk; ¾ Liberec - Česká Lípa - Děčín - Ústí nad Labem. Provozování rychlíkové dopravy na trati Liberec - Turnov - Semily - Hradec Králové - Pardubice bylo součástí výběrového řízení vypsaného Ministerstvem dopravy. V zadávacích podmínkách výběrového řízení bylo zkvalitnění dopravy na tomto rychlíkovém rameni a rozšíření přepravní nabídky. Výběrové řízení vyhrály České dráhy, a.s., které na základě objednávky provozují denně mezi Libercem a Pardubicemi devět párů rychlíkových spojů ve dvouhodinovém taktu. Na ostatních tratích doplňuje nabídku několik spěšných vlaků, které objednává Liberecký kraj. Liberecký kraj je na svém území také objednavatelem spěšných vlaků Dresden - Zittau - Liberec (- Tanvald).. Na těchto vlacích jsou nasazeny moderní motorové jednotky řady 612 DB Regio, které nabízejí vysoký komfort cestování. Na ostatních vlacích dálkové osobní dopravy jsou nasazovány motorové vozy řad 843 a 854, příp. klasické soupravy tažené lokomotivou.

Tabulka č. 94: Rychlíky a spěšné vlaky v Libereckém kraji v jízdním řádu 2007/2008, 2008/2009, 2009/2010 a 2010/2011 Počet párů rychlíků / den

Vozební rameno Liberec - Pardubice

Počet párů spěšných vlaků / den

Nasazovaná vozidla

2008

2009

2010

2011

2008

2009

2009

2011

2008

2009

2010

9

9

9

9

0

0

0

0

843, 043

843, 043

843, 043

854, 053, 054, 056, 749, Bt278, BDs450, Bvt453

854, 053, 054, 056, 749, Bt278, BDs450, Bvt453

5 x)

6

5

5

0

0

0

0

854, 053, 054, 056, 749, B256, Bt278

(Kolín - Nymburk -) Okna - Česká Lípa

5

6

6

6

0

0

0,5

0,5

854, 053

854, 053, 854, 053, 054, 954 954

Česká Lípa - Jedlová -(Rumburk)

2

5,5

5,5

5,5

3

1

1

1

854, 053

854, 053, 854, 053, 954 954

Praha - Tanvald

Liberec - Česká Lípa (- Děčín - Ústí nad Labem)

6

7

7

7

2 xx)

2 xx)

2 xx)

2 xx)

854, 053

854, 843, 854, 053, 053, 943, 750, 750, Bt278, Bt278, BDs450, BDs450,

Liberec - Dresden

-

0

0

0

4 xxx)

4

4

4

612 DB

612 DB

v úseku Turnov - Tanvald a zpět vedeny 4 páry rychlíků v úseku Děčín - Česká Lípa trasován 1 spěšný vlak xxx) kategorie vlaku na území České republiky - osobní vlak x)

xx)

141 / 228

612 DB

2011 843, Btn753 (043) 854, Btn755 (053), Bdtn756 (054), Bdt754 (056), 749, Bt278, BDs450, Bvt453 854, Btn755 (053), ABfbrdtn759 (954) 854, Btn755 (053), ABfbrdtn759 (954) 854, 843, Btn755 (053), Bdtn756 (054), Bftn791 (943), 750, B256, BDs450 612 DB


Se zavedením jízdního řádu 2006/2007 došlo ke zkrácení jízdních dob rychlíků na jednotlivých vozebních ramenech. K tomuto zkrácení došlo kvalitnější přípravou jízdních řádů (zejména zrušením zbytečných prostojů). Toto zrychlení se udržuje i v dalších jízdních řádech.

Tabulka č. 95: Srovnání jízdních dob rychlíků v GVD 1933, 2006/2007 a 2010/2011 Vozební rameno

Průměrná cestovní doba - R, Sp vlaky (hod.) GVD 1933

GVD 2006/2007

GVD 2010/2011

Liberec - Pardubice

2:51

3:01

3:00

Praha - Tanvald

3:45

2:49

2:39

Nymburk - Česká Lípa

2:04

1:31

1:28

Liberec - Ústí nad Labem

2:35

2:14

2:05

-

2:13

2:12

2:47

2:43

2:33

Liberec - Dresden Praha - Liberec

(GVD 1935)

Graf č. 26: Porovnání jízdních dob rychlíků v GVD 1933, 2006/2007 a 2010/2011 4:19 3:50 3:21 2:52 2:24 1:55 1:26 0:57 0:28 0:00

GVD 1933 GVD 2006/2007 GVD 2010/2011

Liberec Pardubice

Praha Tanvald

Nymburk Česká Lípa

Liberec Ústí nad Labem

Liberec Dresden

Liberec Praha

Mezi Libercem a Pardubicemi a Libercem a Ústím nad Labem jsou rychlíkové spoje vedeny v pravidelném dvouhodinovém taktu po celý den. Na ostatních vozebních ramenech dvouhodinový takt přechází v době přepravních sedel na takt čtyřhodinový.

Příloha č. 16: Vozební ramena dálkové osobní dopravy v Libereckém kraji

142 / 228


3.3.2 REGIONÁLNÍ OSOBNÍ DOPRAVA Regionální doprava na území Libereckého kraje je zajišťována spěšnými a osobními vlaky. Na jednotlivých železničních tratích je zavedena taktová doprava. Pro zlepšení dopravní obslužnosti byl v roce 2009 zřízen IDOL - integrovaný dopravní systém Libereckého kraje, který zajistil tarifní provázání železniční a autobusové dopravy. Další Fází zavádění IDOL bude optimalizace linkového vedení dopravní obslužnosti v jednotlivých oblastech Libereckého kraje. Při sestavě železničních jízdních řádů pro období platnosti 2006/2007 byla na základě sčítání cestujících a analýzy prodaných jízdenek přehodnocena stávající vozební ramena osobních vlaků, ke změnám došlo zejména v okolí Staré Paky. Nově byly trasovány vlaky na relaci Liberec Turnov - Stará Paka - Nová Paka a Jaroměř - Stará Paka - Martinice v Krkonoších (-Jablonec n.J.). Koncepce železniční dopravy, která byla nastavena od platnosti jízdního řádu 2006/2007 pokračuje i v jízdním řádu pro období 2007/2008. Tato osvědčená koncepce funguje s některými změnami i v jízdním řádu 2008/2009. Na základě analýzy počtu cestujících v jednotlivých vlakových spojích došlo pouze k dílčím změnám ve vedení některých těchto málo vytížených spojů. Na trati 030 byl v ranních hodinách přidán spěšný vlak ze Semil do Liberce s příjezdem do Liberce před sedmou hodinou. Tento spěšný vlak byl v jízdním řádu 2008/2009 pro nízký zájem cestujících zrušen. Významnou změnu od jízdního řádu 2008/2009 pociťují cestující na trati 040 ze Staré Paky do Martinic v Krkonoších a dále směr Jablonec nad Jizerou. Nasazením modernějších vozidel se podařilo dohodnout zastavování spěšných vlaků Chlumec nad Cidlinou Trutnov ve všech stanicích a zastávkách mezi Starou Pakou a Martinicemi v Krkonoších a z tohoto důvodu se vedení většiny osobních vlaků na tomto úseku stalo zbytečným. Provoz zůstává zachován na všech regionálních tratích v Libereckém kraji i v jízdním řádu pro období 2008/2009. Provoz zůstal zachován také na dvou v kraji nejméně vytížených tratích: 042 Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad Jizerou (týká se zejména úseku Jablonec nad Jizerou - Rokytnice nad Jizerou) a 064 Mladá Boleslav - Stará Paka (týká se zejména úseku Libuň - Lomnice nad Popelkou). V jízdním řádu pro období 2009/2010 zůstává zachován základní koncept z let minulých. Celkový rozsah dopravy zůstává takřka nezměněn. K omezením dochází na méně vytížených tratích v okolí Staré Paky, naopak nárůst počtu vlaků je možné zaznamenat na trati z Liberce do Frýdlantu. V průběhu platnosti jízdního řádu 2009/2010 dochází po 65 letech k obnovení přeshraniční dopravy v úseku Harrachov – Szklarska Poreba Górna (Polsko), prozatím v omezeném rozsahu 3 párů vlaků denně. V letních a podzimních měsících dochází k významnému narušení dopravy na části tratí následkem ničivých povodní. Rovněž v jízdním řádu 2010/2011 zůstává obdobný koncept a rozsah dopravy jako v předešlých letech s výjimkou trati 089, kde v souvislosti s novým provozovatelem drážní dopravy dochází k mírnému navýšení a zpravidelnění nabídky, tj. pravidelný takt 60 minut (s výjimkou časů, kdy jsou vedeny spěšné vlaky Liberec – Dresden a opačně), ve špičkách pracovních dnů v úseku Liberec – Hrádek nad Nisou a zpět interval 30 minut. Na přeshraniční trati Harrachov – Szklarska Poreba Górna je mírně navýšen počet spojů (4 páry v základní nabídce, v letní turistické sezóně 6 párů, časové polohy jsou nicméně dány vazbami na polské straně a neodpovídají tak zájmům a potřebám Libereckého kraje.

Příloha č. 17: Vozební ramena regionální osobní dopravy v Libereckém kraji

143 / 228


Tabulka č. 96: Taktová doprava regionálních spojů na železničních tratích v Libereckém kraji Takt (min.)

Železniční trať

v dopravní špičce

v dopravním sedle

030 Liberec - Turnov - Semily - Nová Paka

120

120

035 Tanvald - Železný Brod

60

120

034 Smržovka - Josefův Důl

40

40 / 80

036 Liberec - Tanvald

40

40 / 80

30 / 60

60 / 120

038 Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem

60

120

039 Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem

60

120

042 Martinice v Krkonoších - Jablonec nad Jizerou

120

120

080 Doksy - Nový Bor

60

120

080 Nový Bor - Jedlová

120

120

086 Česká Lípa - Liberec

120

120

087 Lovosice - Česká Lípa

120

120

089 Liberec - Hrádek nad Nisou

30

60

037 Liberec - Frýdlant v Čechách - Černousy

3.3.3 VOZOVÝ PARK ČESKÝCH DRAH A.S. NASAZOVANÝ V DÁLKOVÉ A REGIONÁLNÍ DOPRAVĚ NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE Zastaralý vozový park ČD je postupně modernizován. 100% vlaků v regionální dopravě a 93% vlaků v dálkové dopravě je vedeno motorovými vozy s příslušnými vozy přípojnými. Provoz takovýchto vlaků je úspornější než provoz klasických souprav vedených těžkými lokomotivami s osobními vozy.

Tabulka č. 97: Dálková doprava v Libereckém kraji obsluhována vozidly z dep kolejových vozidel (DKV) Depo kolejových vozidel

DKV Česká Třebová

DKV Praha

Nasazovaná vozidla Provozní jednotka Liberec nasazuje motorové lokomotivy řady 750 na tratích 081 a 086; motorové vozy řady 843 na trati 030, 086 a 081; přípojné vozy řady Btn753 (043) na trati 030; motorové vozy řady 854 na tratích 080, 086 a 081; modernizované přípojné vozy řady Bdtn756 (054) na tratích 086 a 081; řídící vozy řady ABfbrdtn795 (954); přípojné vozy řady Btn755 (053) na trati 080. Provozní jednotka Praha - Vršovice nasazuje lokomotivy řad 749 (750) na tratích 035 a 070; motorové vozy řady 854 na tratích 035 a 070; přípojné vozy řady Btn755 (053); modernizované přípojné vozy řad Bdtn756 (054) a Bdt754 (056) na tratích 035 a 070; přípojné vozy řady Btn755 (053) na tratích 035 a 070. Klasické soupravy jsou nasazovány v trase Praha - Tanvald z DKV Praha - ONJ a na trase Liberec - Ústí nad Labem z PJ Děčín (vozy z let výroby 1970-1980).

144 / 228


Tabulka č. 98: Regionální doprava v Libereckém kraji obsluhována vozidly z dep kolejových vozidel (DKV) Depo kolejových vozidel

DKV Česká Třebová

DKV Praha

DKV Plzeň

Nasazovaná vozidla Provozní jednotka Liberec nasazuje motorové a přípojné vozy řady 854 na tratích 030, 036, 081 a 086; motorové řady 843 na tratích 030, 035, 036, 037, 081 a 086; modernizované přípojné vozy Bdtn756 (054) na tratích 030, 037, 081 a 086; přípojné vozy Btn753 (043) na tratích 030, 037; přípojné vozy Btn755 (053) na tratích 080, 081 a 086 na tratích 080; řídicí vozy řady Bftn792 (943) na trati 036, 081 a 086; motorové jednotky ř. 814.2 „Regionova trio“ na tratích 030, 035, 036, 037, 039, 041, 080 a 086; motorové a přípojné vozy řady 810 na tratích 030, 034, 035, 036, 037, 038, 039, 040, 041, 080 a 086; přípojné vozy Btax780 (010) na tratích 037 a 039; přípojné vozy BDtax782 (012) na tratích 035, 036 a 037; přípojné vozy Bdtax785 (015) na tratích 030, 036 a 041. Provozní jednotka Trutnov nasazuje motorové vozy řady 854 na tratích 040 a 041; řídící vozy řady ABfbrdtn795 (954.2) na tratích 040 a 080; přípojné vozy řady Bdtn756 (054) na trati 041; motorové vozy řady 810 a 010 na tratích 030, 040, 042 a 064; přípojné vozy řady Btax780 (010) na tratích 030, 040 a 042. Provozní jednotka Pardubice nasazuje modernizované motorové jednotky řady 814/914 „Regionova“; soupravy složené z motorové lokomotivy ř. 714 a přípojných Btax780 (010) + BDtax782 (012) + Btax780 (010) na trati 041. Provozní jednotka Praha - Vršovice nasazuje motorové řady 854 a přípojné vozy řady Bdtn756 (054) na trati 070. Provozní jednotka Kolín nasazuje motorové jednotky řady 814/914 „Regionova“ na tratích 064 a 070. Provozní středisko Mladá Boleslav nasazuje motorové jednotky řady 814/914 „Regionova“ na tratích 064 a 070; motorové a přípojné vozy řady 810 a Btax780 (010) na trati 064 a 070. Provozní jednotka Děčín nasazuje motorové jednotky řady 814/914 „Regionova“ na tratích 030, 037, 080, 081 a 086. Provozní jednotka Rakovník nasazuje motorové a přípojné vozy řady 810 a BDtax782 (012) na trati 087.

V níže uvedených tabulkách jsou uvedeny počty vozidel potřebných pro obsluhu regionální dopravy v obvodu Libereckého kraje bez rozlišení příslušnosti k DKV.

Tabulka č. 99: Přehled motorových vozů používaných v regionální dopravě v Libereckém kraji Motorové vozy

Počet vozidel

Počet náprav

Konstrukční rychlost

Míst Roky výroby k sezení

řada 810

19

2

80 km/h

55

1974-1984

řada 814/914

9

4

80 km/h

83

2006-2009

řada 814.2

5

6

80 km/h

135

2007-2009

řada 843

4

4

120 km/h

59

1997

řada 854

9

4

120 km/h

48

1995-2006

145 / 228

Poznámka modernizace z m.v. a p.v. řad 810 a 010 modernizace z m.v. a p.v. řad 810 a 010 modernizace z m.v. řad 852 a 853


Tabulka č. 100: Přehled přípojných vozů používaných v regionální dopravě v Libereckém kraji Přípojné osobní vozy

Počet vozidel

Počet náprav


řada 010 (Btax780)

3

2

80 km/h

62

1974-1983

řada 012 (Bdtax782)

6

2

80 km/h

52

1993

řada 015 (Bdtax785)x)

3

2

80 km/h

26

2000

řada 043 (Btn753)

3

4

120 km/h

72

1997

-

řada 053 (Btn755)

1

4

120 km/h

88

1969-1970

-

řada 054 (Bdtn756)

5

4

120 km/h

88

2010

modernizace z vozů 053

řada 943 (Bftn792)

3

4

120 km/h

64

1997

-

řada 954 (ABfbrdtn795)

5

4

120 km/h

64

2007

přestavba z poštovních vozů

x)

Míst Roky výroby k sezení

Poznámka přeprava kol (6 ks), úprava vozů ř. 010 (Btax) přeprava kol, úprava vozů ř. 010 (Btax)

přípojné vozy řady 015 (Bdtax) jsou pravidelně nasazovány jen v období květen - září

Tabulka č. 101: Přehled motorových lokomotiv používaných v regionální dopravě v Libereckém kraji Motorové lokomotivy

Počet vozidel

Počet náprav


řada 714

1

4

90 km/h

Míst Roky výroby k sezení -

1992-1997

Poznámka přestavba z lok. ř. 735

Personální obsazení: ¾ Na všech tratích je každé hnací vozidlo (motorová jednotka) řízeno jedním strojvedoucím. ¾ Na trati 034 Smržovka - Josefův Důl je u 12 ze 48 vlaků (v době od 18:40 do 4:40 hod.) vedeno v režimu 0/0-S (POP) (strojvedoucí vybavený přenosnou osobní pokladnou). ¾ Na tratích 037 v úseku Frýdlant v Čechách - Černousy je u 16 vlaků (vlaky v relaci Frýdlant v Čechách - Černousy a zpět) zaveden provoz 0/0-S (strojvedoucí a vozidlo vybaveno prodejním automatem). ¾ Na trati 037 je v úseku Liberec - Frýdlant v Čechách - Černousy zaveden provoz 0/0-S (strojvedoucí a vozidlo vybaveno prodejním automatem) u 2 vlaků v celé trase. ¾ Na trati 038 Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem je zaveden 100% provoz 0/0-S (strojvedoucí a vozidlo vybaveno prodejním automatem). ¾ Na tratích 039 Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem je mimo 4 vlaků v úseku Frýdlant v Čechách – Nové Město pod Smrkem v pracovní dny, denně zaveden provoz 0/0-S (strojvedoucí a vozidlo vybaveno prodejním automatem). ¾ Všechny ostatní vlaky jsou vedeny s doprovodem 1/0 (1 vlakvedoucí / 0 průvodčích).

146 / 228


3.3.4 CELOSTÁTNÍ TRATĚ NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE Celostátní dráha je železniční dráha, kterou v Česku definuje zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, jako dráhu, „která slouží mezinárodní a celostátní veřejné železniční dopravě a je jako taková označena.“ Zatímco o regionálních dráhách se mluví a píše v množném čísle, celostátní dráha je v republice jedna, tvořená všemi úseky, které k ní patří. O zařazení dráhy do této kategorie (stejně jako do ostatních kategorií definovaných zákonem o dráhách) rozhoduje Drážní úřad. V současnosti všechny úseky celostátní dráhy spravuje Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (SŽDC, s.o.) a jejich provozovatelem je také SŽDC, s.o.. Všichni dopravci, kteří mají licenci k provozování drážní dopravy na celostátní nebo regionální dráze, mají mít podle zákona rovný přístup na tyto dráhy na základě kapacity, kterou jednotlivým dopravcům přidělí SŽDC, s.o..

Tabulka č. 102: Přehled celostátních tratí na území Libereckého kraje Trať č.

Název tratě

Délka tratě (v km)

030

Liberec - Jaroměř (- Pardubice)

83,213

037

Liberec - Černousy

39,173

040

Chlumec nad Cidlinou - Trutnov

21,974

041

Turnov - Jičín - Hradec Králové

12,191

070

Turnov - Praha

080

Bakov nad Jizerou - Jedlová

52,366

080

Srní u České Lípy - Žiznikov

2,954

081

Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí - Rumburk - Děčín

16,502

086

Liberec - Česká Lípa

58,034

089

Liberec - Rybniště

21,019

6,774

Celková délka celostátních tratí v Libereckém kraji

314,200

Mapa č. 42: Počet vlakových spojů na jednotlivých železničních tratích v Libereckém kraji v průměrný pracovní den - JŘ 2010/2011 Mapa č. 43: Průměrná frekvence cestujících (nástup + výstup) na zastávkách ČD v Libereckém kraji v průměrný pracovní den - JŘ 2009/2010

Legenda k následujícím tabulkám : Délka tratě: Rychlost:

délka tratě na území Libereckého kraje projektovaná maximální rychlost pro celou trať, která je v kratších úsecích omezená např. z důvodu malého oblouku, nezabezpečeného přejezdu atd.

Počty vlaků osobní a nákladní dopravy v tabulkách jsou uvedeny za jeden průměrný pracovní den. Frekvence cestujících udává součty nastupujících a vystupujících cestujících na zastávkách uvedené tratě za průměrný den uvedený v záhlaví.

147 / 228


Osobní doprava:

R Sp Os

Rychlík (jízdní řád 2008/2009) Spěšný vlak (jízdní řád 2008/2009) Osobní vlak (jízdní řád 2008/2009)

Nákladní doprava:

Počty průběžných a manipulačních vlaků podle grafikonu vlakové dopravy 2008/2009

Přejezdy: I. II. III. O Zabezpečené

komunikace I. třídy komunikace II. třídy komunikace III. třídy přejezdy na ostatních komunikacích (místní a účelové) na přejezdu je vybudováno zabezpečovací zařízení mechanické nebo elektrické

Tabulka č. 103: Trať č. 030 Liberec - Jaroměř (- Pardubice) Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

83,213

Rychlost (km/hod)

80

Druh provozu

Základní

Správce infrastruktury

SŽDC, s.o. - Správa dopravní cesty (SDC) Liberec

Vlastník infrastruktury

SŽDC, s.o.

Provozovatel drážní dopravy

ČD a.s.

Osobní doprava (počty vlaků)

R: Liberec - Pardubice 9/9 (Turnov - Železný Brod 14/14), Os: Liberec - Semily 10/11, Semily - Stará Paka 10/9

Nákladní doprava (počty vlaků)

Stará Paka - Turnov 1/1; Turnov - Liberec 3/3

Zabezpečovací zařízení

SZZ - 1.a 2. kat., TZZ - 1.a 2. kat.

Přejezdy (třída komunikace - počet)

I. - 0, II .- 2, III. - 14, O - 35, celkem 51, z toho zabezpečené 34

Doplňující projekt

Modernizace žel. spojení Euroregionu Nisa s Hradcem Králové a Prahou - „severní varianta“

Pro urychlení dopravy a zkvalitnění přestupních vazeb je nutno rekonstruovat zabezpečovací zařízení uzlů Turnov, Železný Brod a Stará Paka. Na tuto rychlíkovou trať byly počínaje jízdním řádem 2006/2007 nasazeny moderní motorové vozy řady 843, jejichž výkon splňuje požadavky na spolehlivost dodržování jízdních dob.

148 / 228


Graf č. 27: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 030 v pracovní den v letech 2002, 2005 a 2010 2 500 2 000

2002

1 500 2005

1 000

2010

Liberec

Pilínkov

Jeřmanice

Rádlo

Rychnov u Jablonce n.N.

Hodkovice n. Mohelkou

Sedlejovice

Sychrov

Doubí u Turnova

Turnov

Dolánky

Malá Skála

Líšný

Železný Brod

Semily

Nedvězí

Košťálov

Libštát

Bělá u Staré Paky

Horka u Staré Paky

0

Levínská Olešnice

500

Malá Skála

Dolánky

Turnov

Doubí u Turnova

Sychrov

Sedlejovice

Hodkovice n. Mohelkou

Rychnov u Jablonce n.N.

Rádlo

Jeřmanice

Pilínkov

Liberec

2010

Líšný

2009

Železný Brod

2008

Semily

2007

Nedvězí

2006

Košťálov

2005

Libštát

2004

Bělá u Staré Paky

2003

Levínská Olešnice

2002

Horka u Staré Paky

Tabulka č. 104: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 030 v letech 2002 až 2010

73 42 61 60 32 53 71 55 41 64 98 61 64 51 52 50 51 62 47 45 54 51 43 42 47 61 33

58 33 18 63 20 38 61 21 36 79 39 20 60 18 10 35 38 20 53 52 24 49 23 19 51 27 25

53 21 23 40 16 20 37 24 15 32 19 38 32 19 22 38 16 17 30 13 15 37 27 25 37 26 15

123 64 54 107 61 45 113 92 126 129 73 108 114 65 64 131 71 67 134 70 67 133 88 97 121 75 70

172 105 87 154 97 72 182 108 86 188 98 82 144 85 73 142 89 88 134 87 82 131 84 88 125 111 92

34 28 16 31 36 26 34 7 18 33 45 33 25 33 25 21 32 29 23 27 29 23 22 32 23 24 16

1 096 548 558 934 520 516 1 054 524 565 1 142 693 636 1 009 610 576 1 104 726 743 1 107 675 750 1 047 731 704 1 060 830 681

1 026 737 983 869 729 944 1 007 657 830 990 827 847 967 831 885 1 040 914 929 1 067 816 942 1 031 932 842 1 024 916 801

139 78 50 109 77 37 114 77 49 114 66 49 77 47 35 70 59 48 64 46 45 59 39 39 54 40 30

228 217 217 192 258 203 254 474 261 264 543 279 256 267 182 274 515 419 274 400 413 247 420 371 237 307 242

162 100 56 123 74 149 113 79 78 120 130 77 78 64 45 93 86 104 95 86 108 84 115 86 61 73 52

2 015 1 946 1 650 1 786 1 906 1 677 2 030 1 962 1 677 1 897 1 927 1 485 1 597 1 357 1 236 1 736 1 653 1 675 1 724 1 586 1 708 1 688 1 676 1 622 1 665 1 670 1 450

70 99 48 86 39 38 67 24 56 67 91 44 59 40 35 62 50 40 53 40 41 51 29 39 56 60 35

160 149 112 109 245 252 160 161 111 132 188 100 117 230 100 127 145 106 123 105 133 101 135 88 115 159 125

16 12 12 15 19 4 12 19 21 17 25 9 16 26 15 20 21 15 21 17 15 18 14 23 18 22 15

178 136 137 145 151 180 160 154 148 142 217 122 119 164 113 128 192 164 122 167 155 115 208 178 165 220 126

305 246 374 234 304 308 310 303 402 384 488 393 342 366 321 382 366 448 372 354 443 354 352 412 358 359 303

26 13 25 24 32 7 26 28 15 32 37 15 24 19 20 28 19 24 25 30 22 23 25 15 27 32 12

79 64 91 71 45 53 64 51 42 74 77 54 59 52 59 64 57 56 59 62 58 63 73 56 70 76 61

33 24 44 24 27 13 19 19 12 42 55 23 37 30 22 42 45 37 47 42 36 48 30 31 52 37 27

1 343 1 350 1 541 1 316 1 327 1 645 1 669 1 544 1 612 1 246 1 622 1 381 1 216 1 374 1 337 1 489 1 641 1 864 1 487 1 523 1 854 1 624 1 586 1 643 1 560 1 810 1 667

149 / 228


Tabulka č. 105: Trať č. 037 Liberec - Černousy Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

39,173

Rychlost (km/hod)

80

Druh provozu

Základní


SŽDC, s.o. - SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Liberec - Frýdlant v Čechách Sp - Os - 20/20, Frýdlant Čechách - Černousy Os - 15/15


3/3


SZZ - 1.a 2. kat., TZZ - 1.a 3. kat.


I. - 1, II. - 0, III. - 11, O - 34, celkem 46, z toho zabezpečené 35

Železniční trať je součástí Evropská dohody o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované přepravy a souvisejících objektech AGTC. V současné době je zařazena mezi tratě terciální, tedy menšího významu.

Graf č. 28: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 037 v pracovní den v letech 2002, 2005 a 2010 2 500 2 000 2002

1 500 2005

1 000

2010

500

150 / 228

Černousy

Filipovka

Višňová

Minkovice

Frýdlant v Čechách

Raspenava

Oldřichov v Hájích

Mníšek u Liberce

Krásná Studánka

Stráž nad Nisou

Liberec

0


Filipovka

Černousy

2010

Višňová

2009

Minkovice

2008


2007

Raspenava

2006

Oldřichov v Hájích

2005

Mníšek u Liberce

2004

Krásná Studánka

2003

Stráž nad Nisou

2002

Liberec


1 990 1 166 1 192 1 792 969 1 313 1 619 1 085 944 1 469 1 297 1 011 1 712 1 111 1 066 1 786 1 332 1 198 1 711 1 075 1 117 1 852 1 263 1 116 1 980 1 305 1 055

97 38 43 102 51 56 59 33 23 75 64 98 99 56 44 124 69 72 112 63 79 103 74 56 101 70 61

62 38 34 61 38 34 45 31 17 49 49 48 63 45 34 71 65 52 68 48 50 55 45 38 62 36 34

110 61 76 121 76 77 102 82 66 119 298 97 162 107 88 150 208 103 156 132 122 170 153 148 192 139 94

135 170 77 144 128 127 115 127 104 145 229 167 141 124 101 144 147 150 167 135 148 164 167 144 166 180 123

787 439 508 814 390 514 857 520 480 727 489 479 791 457 457 886 573 549 843 492 523 891 535 515 910 556 513

2 033 993 1 079 1 767 895 1 184 1 600 961 782 1 457 1 137 899 1 551 910 798 1 607 1 149 937 1 310 723 614 1 337 771 672 1 433 880 683

163 74 71 164 63 78 161 67 41 155 78 61 140 64 43 136 69 56 136 62 60 116 69 64 125 54 65

336 135 111 330 147 138 321 126 76 318 166 135 300 89 79 301 114 97 283 99 90 278 99 108 279 92 85

29 19 14 26 7 12 23 5 12 27 29 16 22 8 12 24 23 13 25 21 11 24 15 13 21 8 10

245 93 92 232 99 80 219 92 65 237 108 73 212 80 53 220 110 79 216 90 105 167 111 78 199 82 65

Tabulka č. 107: Trať č. 040 Chlumec nad Cidlinou - Trutnov Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

21,974

Rychlost (km/hod)

80

Druh provozu

Základní


SŽDC, s.o. - SDC Hradec Králové


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Chlumec nad Cidlinou - Trutnov Sp - 8/8, R - 6/7 Stará Paka - Martinice v Krkonoších Os - 1/1


1/1


SZZ - 1. a 2. kat., TZZ - 1. kat.



151 / 228


Graf č. 29: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 040 v pracovní den v letech 2002, 2005 a 2010 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

2002 2005 2010

Martinice v Krkonoších

Roztoky u Jilemnice

Tample

Bělá u Staré Paky, zast.

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Bělá u Staré Paky, zast.

2004

Tample

2003

Roztoky u Jilemnice

2002



393 248 372 339 243 329 402 277 358 383 265 346 393 301 340 301 213 279 368 268 319 382 268 276 383 307 335

108 46 58 96 41 53 111 41 55 126 58 67 123 67 76 125 69 79 126 95 86 102 57 62 100 60 60

41 12 19 35 14 15 32 11 10 34 15 14 27 16 12 29 11 13 30 17 8 28 22 16 27 18 13

52 10 23 49 19 22 41 13 14 36 14 16 30 22 14 17 13 11 28 13 10 37 21 10 41 21 16

152 / 228


Tabulka č. 109: Trať č. 041 Turnov - Jičín - Hradec Králové Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

12,191

Rychlost (km/hod)

60

Druh provozu

Základní




SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Turnov - Rovensko pod Troskami Os - 12/13, Rovensko pod Troskami - Jičín Os - 10/10


2/2


SZZ - 1. kat., TZZ - 1. kat.


I. - 1, II. - 1, III. - 6, O - 14, celkem 22, z toho zabezpečené 6 Modernizace žel.spojení Euroregionu Nisa s Hradcem Králové - „jižní varianta“


V roce 2004 byla dokončena komplexní rekonstrukce celé tratě podle původně vyprojektovaných parametrů. Trať by mohla být perspektivní pro napojení Libereckého kraje na koridor do Pardubic a propojení celku NUTS 2- Severovýchod.

Graf č. 30: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 041 v pracovní den v letech 2002, 2005 a 2010 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

2002

2005

153 / 228

Turnov

Turnov město

Karlovice - Sedmihorky

Hrubá Skála

Borek pod Troskami

Ktová

Rovensko pod Troskami

Semínova Lhota

Jivany

2010


2009

2010

59 18 28 62 24 13 53 27 18 66 47 21 59 36 21 58 37 20 56 40 21 48 35 17 47 34 19

39 9 24 29 12 4 26 9 3 31 24 10 32 24 9 33 23 11 35 26 12 19 30 12 21 21 7

327 177 162 296 157 104 291 161 116 266 225 128 264 199 120 262 176 164 232 133 134 259 281 150 236 164 123

45 36 18 29 37 13 35 62 20 46 67 37 35 33 24 38 61 44 35 26 26 23 45 20 22 40 12

38 116 45 31 98 83 47 115 59 65 187 101 46 101 33 41 124 106 42 55 52 39 108 59 34 76 38

181 141 101 304 107 102 198 133 94 167 205 87 117 135 76 145 146 110 122 112 83 130 222 124 129 143 69

94 159 75 50 123 91 77 247 132 130 260 154 61 125 78 80 216 198 76 112 116 84 238 148 60 177 85

390 805 286 795 181 881 287 787 180 953 137 1 036 268 587 247 745 156 593 319 533 285 828 204 607 251 481 198 492 138 388 300 493 251 565 169 567 259 462 145 433 104 453 235 481 204 688 135 469 224 434 156 484 107 327

Turnov

Turnov město

2008

Karlovice - Sedmihorky

2007

Hrubá Skála

2006

Borek pod Troskami

2005

Ktová

2004

Rovensko pod Troskami

2003

Semínova Lhota

2002

Jivany


Tabulka č. 111: Trať č. 070 Turnov - Praha Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

6,774

Rychlost (km/hod)

100

Druh provozu

Základní




ČD a.s.


Turnov - Praha R - 6/5, Turnov - Mladá Boleslav Sp - 1/1, Os - 10/10


1/1


SZZ - 2. a 3. kat., TZZ - 2. a 3. kat.




Modernizace žel.spojení Euroregionu Nisa s Prahou

154 / 228


Nejlépe technicky vybavená trať v Libereckém kraji, která by mohla být provozována i vyšší rychlostí, omezujícím prvkem možnosti využít traťovou rychlost je způsob zabezpečení železničních přejezdů a typ hnacích vozidel užívaných na této trati.


1 000 800

2005

600 2010

400 200 0 Příšovice

Turnov

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Turnov

2002

Příšovice


220 145 148 203 121 136 172 138 118 62 46 50 171 173 135 140 119 110 155 114 119 93 75 57 150 132 99

1 249 1 068 1 470 1 139 1 166 1 555 1 206 1 146 1 544 749 894 1 078 935 961 999 916 996 1 079 972 800 1 026 986 1 013 1 039 1 021 1 031 953

155 / 228


Tabulka č. 113: Trať č. 080 Bakov nad Jizerou - Jedlová Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

52,366

Rychlost (km/hod)

80

Druh provozu

Základní




SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Bakov nad Jizerou - Doksy R - 5/5, Os - 9/9; Doksy - Česká Lípa R - 5/5, Sp - 1/0 Os - 14/14; Česká Lípa - Nový Bor R - 5/6, Sp - 1/1, Os - 11/9; Nový Bor - Jedlová R - 4/5, Os - 7/7


Bakov - Česká Lípa 2/2, Česká Lípa - Jedlová 1/1


SZZ - 1., 2. a 3. kat., TZZ - 1. a 3. kat.



Součástí tratě je i spojka Srní u České Lípy - Žizníkov o délce 2,954 km na trať Lovosice - Liberec. Provoz je pouze příležitostný, např. odklonové vlaky nákladní dopravy. Z Bakova nad Jizerou do České Lípy je na trati zavedeno moderní dálkové řízení zabezpečující jízdu vlaků.


2002

1 500 2005

1 000 500

156 / 228

Jedlová zastávka

Svor

Nový Bor

Skalice u České Lípy

Česká Lípa, střelnice

Srní u České Lípy

Jestřebí

Staré Splavy

Doksy

Okna

0

Česká Lípa, hl.nádr.

2010


Svor

Jedlová zastávka

2010

Nový Bor

2009

Skalice u České Lípy

2008

Česká Lípa, střelnice

2007


2006

Srní u České Lípy

2005

Jestřebí

2004

Staré Splavy

2003

Doksy

2002

Okna


155 71 51 135 110 74 161 122 83 135 106 84 117 95 76 101 79 71 70 53 40 103 84 65 99 62 66

739 425 345 719 433 361 736 451 340 633 498 462 577 408 363 550 509 446 592 447 408 549 408 356 580 417 325

196 148 95 214 167 179 168 134 106 124 151 158 129 119 78 151 149 133 163 130 124 144 158 113 167 166 82

265 200 99 270 144 114 272 177 136 213 125 145 244 149 114 237 164 123 212 152 129 192 135 95 213 148 83

76 55 18 72 50 76 67 47 26 59 34 32 66 47 55 64 58 47 67 54 32 55 36 21 53 46 25

1 942 1 294 1 381 1 706 1 156 1 086 1 753 1 393 1 265 1 858 1 557 1 934 1 721 1 521 1 673 1 601 1 525 1 705 1 481 1 249 1 377 1 306 1 194 1 053 1 328 1 226 1 028

829 412 414 826 393 441 755 497 406 640 485 374 648 367 336 595 444 388 562 372 334 557 385 331 561 430 387

164 122 92 197 129 80 177 124 99 174 127 130 199 140 104 189 140 125 205 122 123 159 99 88 162 95 95

903 398 477 910 465 478 763 529 587 703 562 484 664 416 436 638 524 507 629 452 520 561 471 448 590 542 482

284 169 143 277 147 106 270 202 161 268 241 167 220 165 124 184 252 156 195 143 147 204 162 141 203 187 142

18 15 6 9 8 6 6 20 8 4 9 5 5 10 4 7 26 10 9 14 17 3 11 7 4 4 4

Tabulka č. 115: Trať č. 081 Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí - Rumburk - Děčín Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

16,502

Rychlost (km/hod)

80

Druh provozu

Základní




SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Česká Lípa - Benešov n. Pl. R - 8/8, Sp - 0/1, Os - 11/10


2/2


SZZ - 2. kat., TZZ - 1. a 3. kat. I. - 0, II. - 2, III. - 1, O - 13, celkem 16, z toho zabezpečené 13


157 / 228


V roce 2004 byla dokončena komplexní rekonstrukce železničního svršku na celém úseku trati a zrušeno trvalé omezení rychlosti, které bylo zavedeno z důvodu špatného technického stavu. Souběžně s opravou žel. svršku byly opraveny i propustky a opěrné zdi.

Graf č. 33: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 081 v pracovní den v letech 2002, 2005 a 2010 2 000 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0

2002 2005 2010

Žandov

Police Žandov

Stružnice

Česká Lípa Holý vrch


2006

2007

2008

2009

2010


2005

Česká Lípa - Holý vrch

2004

Stružnice

2003

Police - Žandov

2002

Žandov


254 128 136 234 170 155 226 105 107 202 146 103 298 217

101 73 49 103 70 77 89 45 39 121 78 60 152 127

76 58 42 82 44 68 55 31 33 84 45 36 88 73

0 0 0 149 59 146 187 81 45 226 124 94 343 181

1 879 1 412 1 448 1 550 1 088 1 335 1 778 1 242 1 325 1 448 1 308 1 408 1 680 1 141

154 139 117 107 182 147 127 161 139 108 153 173 113

73 93 90 66 88 62 64 80 78 65 78 91 83

51 55 62 50 66 66 54 66 59 43 59 64 55

110 1 322 167 906 146 715 91 719 203 985 124 731 118 716 175 975 102 682 107 749 178 944 147 782 92 711

158 / 228


Tabulka č. 117: Trať č. 086 Liberec - Česká Lípa Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

58,034

Rychlost (km/hod)

100

Druh provozu

Základní




SŽDC, s.o.



ČD a.s. Liberec - Jablonné v Podj. R - 7/7, Sp - 0/2 Os - 10/8; Jablonné v P. - Česká Lípa R - 7/7, Sp - 0/2 Os - 11/9 1/1


SZZ - 1.,2.a 3. kat., TZZ - 1.a 2. kat.




Z Rynoltic do Liberce technicky a turisticky zajímavá trať s tunely a viadukty.


1 200 1 000 800

2005

600 400

2010

159 / 228


Vlčí Důl - Dobranov

Zákupy

Božíkov

Mimoň


Velký Grunov

Brniště

Velký Valtinov

Lvová

Rynoltice

Zdislava

Křižany

Novina

Kryštofovo Údolí

Karlov pod Ještědem

Ostašov

Liberec - Horní Růžodol

Liberec

0

Jablonné v Podještědí

200


128 86 48 105 60 35 115 63 60 118 93 118 120 84 52 130 72 54 147 72 79 121 55 57 103 58 33

191 127 85 162 80 83 132 130 65 151 271 115 105 109 75 98 102 71 121 99 101 94 106 72 60 61 53

38 34 31 42 41 28 36 135 35 34 55 43 29 35 23 34 48 28 23 29 37 22 36 27 24 27 34

513 304 291 537 244 305 497 315 266 574 378 317 522 331 300 498 374 281 533 370 357 475 316 313 421 327 319

53 110 38 36 519 65 71 41 1 494 21 70 27 18 333 35 107 26 1 215 20 60 23 12 358 34 50 20 1 413 68 122 27 37 522 56 68 34 1 351 25 56 16 12 294 20 46 31 978 21 54 13 8 281 23 34 19 1 398 34 108 27 38 439 34 60 30 1 497 22 55 21 13 335 34 54 15 1 150 34 57 32 15 315 26 37 22 1 270 29 89 26 32 455 54 82 29 1 350 23 47 27 19 399 39 51 44 1 194 21 58 23 30 380 27 54 13 1 394 37 72 22 26 428 27 50 24 998 22 64 19 12 347 39 71 25 776 20 46 13 14 346 19 44 12 957 41 72 18 26 450 33 57 23 716 30 58 14 16 392 27 57 15 673 20 48 23 19 348 21 42 21 622 39 55 18 24 422 28 43 19 792 26 35 16 11 296 32 49 9 655 33 62 41 30 358 29 54 24 849 33 70 23 26 396 32 59 16 822 33 35 14 14 312 38 57 9 711 13 37 15 20 319 35 36 9 720 31 72 20 29 394 33 55 11 760 24 48 21 15 388 37 82 10 783 18 51 17 20 361 27 49 12 740


168 80 54 185 54 71 191 68 45 196 123 75 169 74 47 148 103 55 119 43 63 136 51 46 121 67 51

Vlčí Důl - Dobranov

30 18 25 27 26 17 27 31 20 25 44 14 16 24 24 23 40 41 24 20 37 28 48 27 23 35 22

Zákupy

38 40 38 23 56 19 44 44 17 27 66 34 23 49 22 25 68 44 27 51 63 28 79 44 19 65 45

Božíkov

17 16 13 11 15 4 11 8 8 14 25 11 8 5 10 16 14 6 12 14 27 18 13 10 13 58 14

Mimoň

67 26 21 58 19 8 50 16 15 30 29 13 18 10 13 21 29 13 23 13 22 17 10 13 14 23 5


Velký Valtinov

96 63 83 110 60 63 137 89 69 135 175 115 105 62 62 87 66 59 79 37 62 78 73 49 84 69 48

Velký Grunov


1 114 1 049 1 339 1 100 851 1 305 1 280 1 128 1 176 1 357 1 329 1 302 1 264 983 1 260 1 386 1 212 1 352 1 371 1 106 1 404 1 438 1 299 1 291 1 427 1 259 1 413

Brniště

Lvová

2010

Rynoltice

2009

Zdislava

2008

Křižany

2007

Novina

2006

Kryštofovo Údolí

2005

Karlov pod Ještědem

2004

Ostašov

2003

Liberec - Horní Růžodol

2002

Liberec


Tabulka č. 119: Trať č. 089 Liberec - Rybniště Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

21,019

Rychlost (km/hod)

100

Druh provozu

Základní




SŽDC, s.o.



ČD a.s., Vogtlandbahn-GmbH. Liberec - Hrádek nad Nisou Sp - 4/4, Os - 26/26 Hrádek nad Nisou - Zittau Sp - 4/4, Os - 18/18 1/1


SZZ - 2.kat., TZZ - 1.a 2. kat.




RTN 1


160 / 228


Trať spojující Liberecký kraj se Saskou Žitavou přes železniční hraniční přechod Hrádek nad Nisou/Zittau. Propojení s Varnsdorfem je vedeno v peážním provozu po trati 236 v majetku DB, a.g.. Úsek trati Liberec - Hrádek nad Nisou - Zittau je společně s ČD a.s. provozován soukromý dopravcem Railtransport s.r.o. Od prosince 2010 provozuje drážní dopravu společnost Vogtlandbahn-GmBH, která patří do nadnárodní skupiny Arriva. Společnost VogtlandbahnGmbH získala kontrakt na základě mezinárodního výběrového řízení vypsaného Libereckým a Ústeckým krajem a německým dopravním svazem ZVON.

2009

2010

Hrádek nad Nisou

2008

Chotyně

2007

Bílý Kostel nad Nisou

2006

Chrastava

2005

Chrastava - Andělská Hora

2004

Machnín hrad

2003

Machnín

2002

Liberec


2 499 1 554 1 443 2 218 1 422 1 266 2 159 1 668 1 242 1 935 1 416 1 200 2 569 1 954 1 407 1 912 1 678 1 252 1 732 1 391 1 136 1 715 1 478 1 144 1 673 1 593 1 163

97 94 86 86 60 58 52 51 34 72 78 61 73 78 39 51 63 50 44 35 38 45 43 38 44 52 51

5 2 1 4 2 0 5 1 1 7 4 4 7 3 1 9 9 5 6 7 5 7 12 6 6 6 5

181 67 75 155 67 49 148 83 40 138 96 69 159 87 60 121 79 61 89 49 60 103 52 63 91 76 57

477 328 296 454 306 279 466 385 240 430 370 310 609 564 397 470 429 346 430 411 336 463 424 304 416 434 305

220 120 92 188 91 87 192 128 71 162 171 109 182 163 90 139 121 83 130 99 78 139 98 80 118 94 98

279 225 163 246 204 151 261 215 109 227 168 116 282 205 127 234 157 138 240 142 119 214 163 100 156 144 117

1 498 664 629 1 235 557 524 1 286 688 469 1 183 590 493 1 720 1 268 836 1 242 1 043 708 1 236 901 700 1 101 911 618 1 232 995 637

161 / 228



2002

2 000 1 500

2005

1 000 500 Hrádek nad Nisou

Chotyně

Bílý Kostel nad Nisou

Chrastava

Chrastava - Andělská Hora

Machnín

Liberec

0

Machnín hrad

2010

3.3.5 REGIONÁLNÍ TRATĚ NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE Regionální tratě jsou dráhy místního významu, které slouží veřejné železniční dopravě a jsou zaústěny do celostátní nebo jiné regionální dráhy. Přehled regionálních tratí v Libereckém kraji znázorňuje následující tabulka.

Tabulka č. 121: Přehled regionálních tratí na území Libereckého kraje Trať č. 034 035 036 038 039 042 064 087

Název tratě Smržovka - Josefův Důl Železný Brod - Tanvald Liberec - Tanvald - Harrachov Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem Rokytnice nad Jizerou - Martinice v Krkonoších Stará Paka - Mladá Boleslav Česká Lípa - Lovosice

Celková délka regionálních a vlečkových tratí v Libereckém kraji

162 / 228

Délka tratě (v km) 6,598 17,700 40,100 6,049 23,261 20,136 8,970 16,615 139,429


Tabulka č. 122: Trať č. 034 Smržovka - Josefův Důl Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

6,598

Rychlost (km/hod)

40

Druh provozu

Zjednodušený




SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Os - 24/24


1/1


SZZ - 1. kat. I. - 0, II. - 0, III. - 1, O - 8, celkem 9, z toho zabezpečené 0 RTN 5

Přejezdy (třída komunikace - počet) Doplňující projekt

Železniční trať začíná ve stanici Smržovka, kde odbočuje z regionální železniční trati č. 036 Harrachov - Tanvald - Smržovka - Liberec. Trať ve využívána zejména pro každodenní cestování do zaměstnání do Jiřetína pod Bukovou, případně do nedalekého Jablonce nad Nisou a Liberce. Trať je také hojně využívána turisty, pro které je koncová stanice Josefův Důl častým místem začátku výletu do Jizerských hor. Od zimní sezóny 2005/2006 je nejenom návštěvníky sjezdovky na Tanvaldském Špičáku využívána nově zřízená zastávka se stejným názvem.


2002

800 2005

600 400

2010

200 0 Smržovka

Jiřetín pod Bukovou

Tanvaldský Špičák

163 / 228

Antonínov

Josefův Důl


2006

2007

2008

2009

2010

Josefův Důl

2005

631 279 218 634 285 237 615 288 196 626 381 278 475 244 154 370 191 153 370 183 136 312 188 94 323 196 94

Antonínov

2004

1 010 545 445 890 490 463 838 442 460 872 527 403 840 528 347 758 478 425 749 426 397 659 438 304 695 464 287

Tanvaldský Špičák

2003

Jiřetín pod Bukovou

2002

Smržovka


117 71 52 135 97 84 130 106 65 137 113 55 135 121 58

83 40 54 123 47 40 84 35 34 100 63 56 256 193 124 79 38 38 68 22 28 54 40 21 62 24 21

526 277 254 513 252 286 458 252 315 436 278 210 369 199 135 372 276 211 356 236 231 315 268 193 320 263 156

Tabulka č. 124: Trať č. 035 Tanvald - Železný Brod Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

17,7

Rychlost (km/hod)

60

Druh provozu

Základní




SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Tanvald - Železný Brod R - 5/5, Os - 13/10


1/1


SZZ - 1.a 2. kat., TZZ 1.a 2. kat.


I. - 1, II. - 0, III. - 1, MK - 3


RTN 6

164 / 228


Graf č. 37: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 035 v pracovní den v letech 2002, 2005 a 2010 800 700 2002

600 500 400

2005

300 200

2010

100 0 Železný Brod

Spálov

Jesenný

Návarov

Plavy

Velké Hamry

Velké Hamry město

Tanvald

2009

2010

33 69 64 23 46 36 32 150 80 26 130 94 17 54 51 15 80 87 21 44 68 21 135 104 108 192 85

141 130 172 101 80 93 138 181 151 112 178 125 95 115 86 107 139 152 102 131 115 98 175 137 81 92 84

12 33 27 3 12 33 6 85 66 6 89 46 3 14 7 11 68 35 7 19 26 8 59 31 3 8 18

150 179 171 143 139 132 142 245 149 132 273 148 141 161 127 136 154 131 124 122 119 100 168 103 105 82 92

192 170 153 158 119 157 134 148 117 141 178 128 152 162 132 161 144 152 146 132 116 115 149 103 126 104 135

Tanvald

2008

711 584 633 606 671 669 649 657 620 659 772 606 430 308 353 461 505 471 444 382 472 384 476 407 334 309 275

Velké Hamry město

2007

Velké Hamry

2006

Plavy

2005

Návarov

2004

Jesenný

2003

Spálov

2002

Železný Brod


0 0 0

722 735 715 650 710 690 670 680 650 660 760 620 582 535 536 552 646 590 506 490 633 445 580 574 509 627 586

údaje v o frekvenci v Tanvaldě byly v letech 2002 - 2005 z důvodu rozdílného vedení tratí určeny odborným odhadem

165 / 228


Tabulka č. 126: Trať č. 036 Liberec - Tanvald - Harrachov Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

40,1

Rychlost (km/hod)

60

Druh provozu

Základní, zjednodušený




SŽDC, s.o.


ČD a.s., Viamont Regio a.s.


Liberec - Tanvald Os - 25/25; Tanvald - Desná Os - 19/19; Desná - Kořenov Os - 14/14; Kořenov - Harrachov Os - 10/10 1/1


SZZ - 1.a 2. kat., TZZ 1.a 2. kat.




RTN 1, RTN 2, RTN 3


Jedná se o první trať na které byl v Libereckém kraji zaveden taktový grafikon. Osobní vlaky na trati jsou provozovány ve čtyřicetiminutovém taktu. Část trati Liberec - Tanvald - Harrachov je v úseku Tanvald - Harrachov vyhlášena národní technickou památkou, proto se stala turistickou atrakcí. Jedná se o nejstrmější českou železniční trať, která je v úsecích s největším sklonem osazena dvoupásovou Abtovou ozubnicí. Trať navazuje v Jakuszycích na polskou železnici. Aktuálním tématem je znovuobnovení provozu na mezinárodní trati z Harrachova do polských Jakuszyc a Szklarskiej Poręby. V roce 2009 byla započata revitalizace železniční trati. Železniční trať je revitalizována za finanční účasti Evropské unie z prostředků z přeshraničního operačního programu Cíl3/Cel3. Provoz byl zahájen v polovině srpna 2010.

166 / 228


Graf č. 38: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 036 v pracovní den v letech 2002, 2005 a 2010 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0

2002 2005

Liberec

Liberec-Rochlice

Vesec u Liberce

Vratislavice nad Nisou

Proseč nad Nisou

Jablonec nad Nisou dolní n.

Jablonec nad Nisou

Jablonec nad Nisou centrum

Jablonec nad Nisou zast.

Nová Ves nad Nisou

Jablonecké Paseky

Lučany nad Nisou

Smržovka

Smržovka-Luční

Smržovka střed

Smržovka dolní nádraží

Tanvald zastávka

Tanvald

Desná

Desná-Riedlova vila

Dolní Polubný

Desná -Pustinská

Kořenov zast.

Kořenov

Harrachov

2010

2009

2010

Liberec

Liberec-Rochlice

1 414 93 130 196 75 580 1 533 900 53 56 153 60 352 1 151 785 60 51 108 44 289 1 002 1 228 84 97 136 66 438 1 244 718 61 61 93 38 285 784 729 54 55 81 30 233 906 1 201 84 86 163 64 418 1 243 799 57 32 81 42 268 977 669 59 42 97 36 232 896 1 289 88 117 169 86 402 1 365 916 85 87 137 75 334 1 018 766 81 88 129 71 265 1 124 1 256 91 104 161 77 436 1 271 793 105 66 109 53 261 1 036 579 49 58 79 35 172 748 1 333 93 107 137 63 417 1 291 878 55 59 103 37 283 1 029 815 56 35 91 48 203 854 1 235 60 75 102 59 459 1 262 800 45 42 71 38 321 943 719 43 28 66 32 275 875 1 102 34 45 124 45 344 1 130 957 19 18 93 25 215 873 754 19 17 72 17 172 754 1 151 9 15 148 16 411 1 348 810 3 8 132 5 295 1 057 669 1 4 87 5 220 845

údaje o frekvenci v Tanvaldě byly v letech 2002 - 2005 z důvodu rozdílného vedení tratí určeny odborným odhadem

167 / 228

Vesec u Liberce

Vratislavice nad Nisou

Proseč nad Nisou

Jablonec nad Nisou dolní n.

Jablonec nad Nisou

Jablonec nad Nisou centrum

Jablonec nad Nisou zast.

Nová Ves nad Nisou

Jablonecké Paseky

Lučany nad Nisou

223 968 138 508 48 346 124 631 99 384 85 212 130 528 80 323 47 167 186 950 137 421 44 304 124 564 79 326 52 132 110 537 66 311 40 114 195 934 129 474 61 278 118 603 95 342 61 167 116 485 108 250 50 161 215 1 034 149 499 51 310 177 782 127 453 47 213 166 598 111 408 41 229 225 980 116 498 50 328 187 722 102 455 53 193 115 471 75 294 30 146 186 861 136 475 47 337 161 629 136 373 39 229 132 490 113 360 42 187 178 767 124 457 44 340 120 507 91 371 38 169 110 478 88 344 28 166 199 760 102 374 47 264 138 501 93 296 43 138 104 471 83 268 29 124 175 114 876 136 406 40 283 177 150 94 648 109 392 40 161 115 95 71 495 83 295 17 124 85

Smržovka

254 159 137 228 130 127 195 145 99 210 193 169 202 155 104 191 163 144 214 158 151 199 118 107 229 177 126

Smržovka-Luční

986 611 405 974 415 363 936 482 373 1 046 651 514 1 031 654 382 1 057 612 483 1 041 564 502 899 486 359 909 537 426

Desná

276 802 238 924 192 768 228 757 226 839 149 731 220 677 223 780 133 637 200 660 214 790 155 640 191 754 134 878 115 581 222 834 198 970 163 821 208 944 160 880 153 861 235 687 196 794 149 610 0 242 912 0 248 1 281 0 191 991

Desná-Riedlova vila

Dolní Polubný

Smržovka střed

2008

12 39 9 47 49 35 4 33 1 29 3 24 10 28 5 35 8 34 6 36 12 45 1 53 4 33 11 30 1 14 5 27 4 38 3 31 6 22 5 28 7 29 25 23 23 23 9 37 4 18 28 8 27 33 13 17 28

Smržovka dolní nádraží

2007

128 177 137 109 146 129 98 140 129 153 179 160 112 104 68 120 175 131 117 112 108 128 132 92 212 352 303

Tanvald zastávka

2006

68 139 118 117 151 128 68 121 117 62 119 101 56 111 51 54 142 129 53 159 130 64 199 129 86 409 200

Tanvald

2005

Kořenov zast.

2004

Kořenov

2003

Harrachov 2002

Desná -Pustinská



Tabulka č. 128: Trať č. 038 Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

6,049

Rychlost (km/hod)

40

Druh provozu

Zjednodušený


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.

Osobní doprava (počty vlaků) Nákladní doprava (počty vlaků)

Raspenava - Hejnice Os - 17/18; Hejnice - Bílý Potok pod Smrkem Os - 14/15 1/1


SZZ - 1. kat.




RTN 7


500 400

2005

300 200

2010

100 0 Bílý Potok pod Smrkem

Hejnice

Lužec pod Smrkem

168 / 228

Luh pod Smrkem

Raspenava


2006

2007

2008

2009

2010

Raspenava

2005

Luh pod Smrkem

2004

Lužec pod Smrkem

2003

Hejnice

2002

Bílý Potok pod Smrkem


210 96 107 174 107 89 150 115 106 159 127 85 146 76 99 128 126 91 119 72 86 135 85 79 119 74 54

406 206 276 420 209 295 430 278 268 443 339 364 435 293 290 461 350 375 454 231 289 465 269 254 503 274 274

36 11 21 37 11 20 21 10 10 32 23 30 29 12 18 27 15 16 27 22 16 28 25 18 33 17 16

77 34 55 68 23 34 85 36 52 60 41 44 70 34 29 70 39 39 59 23 29 45 19 29 49 29 17

565 302 405 543 305 413 537 336 309 572 446 427 564 337 373 565 438 430 548 300 368 563 358 330 566 342 313

Tabulka č. 130: Trať č. 039 Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

23,261

Rychlost (km/hod)

50

Druh provozu

Zjednodušený


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.

Osobní doprava (počty vlaků) Nákladní doprava (počty vlaků)

Frýdlant v Čechách - Nové Město p. S. Os - 12/12; Nové Město p. S. - Jindřichovice p. S. Os - 8/8 1/1


SZZ - 1. kat.



169 / 228


Graf č. 40: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 039 v pracovní den v letech 2002, 2005 a 2010 700 600

2002

500 400

2005

300 200

2010

Jindřichovice p. Smrkem

Srbská

Nové Město pod Smrkem Horní Řasnice

Hajniště

Řasnice, zastávka

Řasnice

Krásný Les

0

Frýdlant v Čechách Frýdlant v Č., předměstí Krásný Les, bažantnice

100

Jindřichovice p. Smrkem

2010

Srbská

2009

Horní Řasnice

2008

Nové Město pod Smrkem

2007

Hajniště

2007

Řasnice, zastávka

2006

Řasnice

2005

Krásný Les

2004

Krásný Les, bažantnice

2003

Frýdlant v Č., předměstí

2002



513 341 253 439 332 305 513 299 322 427 276 256 425 247 208 435 281 216 435 281 216 441 260 213 371 212 197 341 258 195

182 88 57 170 41 44 141 63 61 151 63 49 141 56 40 138 65 43 138 65 43 160 61 53 139 51 40 125 46 32

7 2 3 8 3 7 13 0 2 4 6 5 6 6 4 9 5 8 9 5 8 12 9 8 9 10 7 13 6 6

42 18 18 32 14 16 22 8 22 25 16 15 26 14 26 24 15 13 24 15 13 28 11 13 25 10 11 28 21 14

68 41 43 59 29 36 52 40 35 59 45 38 60 44 29 43 35 31 43 35 31 46 40 25 47 33 28 40 32 27

16 10 9 18 3 9 19 19 7 12 18 6 8 15 10 13 21 12 13 21 12 16 14 15 27 15 12 18 24 12

29 16 19 30 23 28 38 20 36 26 18 12 21 15 10 24 26 13 24 26 13 24 22 20 21 18 15 21 12 18

656 382 251 530 242 187 590 275 247 492 253 228 493 244 176 491 258 190 491 258 190 504 235 203 446 203 193 424 233 168

20 26 15 17 12 14 27 30 24 23 9 14 10 9 9 6 5 6 6 5 6 9 8 9 8 8 4 6 5 10

7 4 1 9 4 8 7 1 6 12 11 3 9 4 3 10 5 4 10 5 4 9 8 8 10 3 5 7 6 5

227 118 92 198 95 83 240 72 86 162 85 79 137 94 56 122 62 45 122 62 45 118 75 49 108 48 48 92 71 47

170 / 228


Tabulka č. 132: Trať č. 042 Rokytnice nad Jizerou - Martinice v Krkonoších Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

20,136

Rychlost (km/hod)

50

Druh provozu

Zjednodušený


SŽDC, s.o - SDC Hradec Králové


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Martinice v Krkonoších - Jilemnice Os -10/10; Jilemnice - Jablonec nad Jizerou Os - 9/9; Jablonec nad Jizerou - Rokytnice nad Jizerou Os - 1/1


1/1


SZZ - 1. kat.




2002

500 400

2005

300 200

2010

171 / 228


Jablonec nad Jizerou

Jablonec n. Jiz., Hradsko

Poniklá, zastávka

Poniklá

Horní Sytová


Hrabačov

Jilemnice

0


100



2010


2009

Jablonec n. Jiz., Hradsko

2008

Poniklá, zastávka

2007

Poniklá

2006

Horní Sytová

2005


2004

Hrabačov

2003

Jilemnice

2002



610 293 414 481 311 457 459 266 366 410 275 332 416 309 337 317 248 276 339 268 304 375 286 267 385 293 316

736 283 343 569 309 400 588 285 330 488 293 286 497 325 275 484 336 328 479 364 362 464 308 224 386 311 239

59 19 39 58 30 37 83 35 15 62 21 32 81 64 63 71 62 48 59 59 47 57 52 32 40 47 21

45 20 30 43 22 24 29 15 34 34 22 31 45 40 29 38 29 21 32 25 22 32 34 21 36 39 37

19 19 15 11 15 9 8 4 4 19 16 15 22 14 14 16 11 9 16 10 8 20 14 10 13 33 18

141 55 70 115 43 90 103 73 64 122 60 63 127 66 77 111 79 73 110 82 73 120 89 57 98 90 58

27 8 13 20 11 13 17 13 25 23 13 7 35 25 17 28 15 14 30 16 16 21 15 9 19 16 13

81 35 34 79 38 36 69 38 25 69 22 38 70 39 38 68 39 33 57 34 33 58 24 30 51 51 34

280 109 116 240 108 135 230 113 142 214 75 100 241 126 120 243 134 138 202 156 160 239 147 127 201 182 137

108 65 77 41 30 44 39 37 52 43 20 40 24 39 33 5 4 12 8 7 7 3 7 6 4 7 3

Tabulka č. 134: Trať č. 064 Stará Paka - Mladá Boleslav Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

8,970

Rychlost (km/hod)

40

Druh provozu

Základní


SŽDC, s.o - SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Stará Paka - Lomnice nad Popelkou Os - 9/9; Lomnice nad Popelkou - Libuň Os - 3/3


pouze v úseku Stará Paka - Lomnice nad Popelkou 1/1


SZZ - 1. kat., TZZ -1.a 2. kat



172 / 228



300 250

2005

200 150 100

2010

50 0 Syřenov



Ploužnice

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Ploužnice

2004


2003


2002

Syřenov


8 13 7 10 23 12 13 13 8 9 11 13 11 9 8 10 11 13 9 7 11 8 11 7 7 9 4

76 80 48 86 39 38 52 29 34 67 55 45 60 35 37 67 41 40 55 41 35 56 26 19 48 30 14

362 307 280 345 248 228 306 310 208 295 308 280 254 250 165 370 316 275 364 298 228 293 369 193 248 157 99

23 36 24 22 43 22 22 33 17 17 14 13 14 23 15 6 10 3 8 6 10 4 6 16 5 0 0

173 / 228


Tabulka č. 136: Trať č. 087 Česká Lípa - Lovosice Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

16,615

Rychlost (km/hod)

60

Druh provozu

Základní




SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Česká Lípa - Blíževedly Os - 9/9


1/1


SZZ - 1. kat., TZZ - 1. kat.




2002

400 2005

300 200

2010

100

174 / 228


Zahrádky u České Lípy

Stvolínky

Kravaře v Čechách

Blíževedly

0


2006

2007

2008

2009

2010


2005

Zahrádky u České Lípy

2004

Stvolínky

2003

Kravaře v Čechách

2002

Blíževedly


176 141 99 152 122 69 168 142 78 154 124 98 116 88 68 97 89 76 111 81 74 113 101 97 100 99 87

56 90 47 50 78 51 48 85 73 49 86 59 47 70 40 61 91 57 63 63 62 77 98 67 76 69 37

56 50 36 43 68 40 44 57 30 47 103 38 43 64 30 36 55 65 40 58 53 44 60 35 46 40 34

65 109 55 66 142 87 60 146 64 54 200 75 48 120 63 37 114 84 44 88 76 56 103 65 45 112 45

654 620 586 582 660 586 513 536 517 497 643 464 435 452 408 408 479 464 395 415 489 419 425 401 391 420 444

Graf č. 44: Průměrná frekvence cestujících v pracovní den (nástup+výstup) na zastávkách ČD v roce 2010 – 10 nejvytíženějších stanic 7 989

1 774

1 571

1 476

1 422

1 358

1 232

1 060


Smržovka

Raspenava

Tanvald

Železný Brod

Hrádek nad Nisou

Semily

3 043

Turnov

Česká Lípa hl.n.

3 423

Liberec

9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0

175 / 228


3.3.6 PRŮMĚRNÝ DENNÍ POČET PRODANÝCH JÍZDENEK V OBCÍCH S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Počty jízdenek jsou sečteny podle jednotlivých směrů tak, jak se rozbíhají jednotlivé železniční tratě do těchto směrů. Při prodeji týdenní, měsíční, případně čtvrtletní jízdenky je tato jízdenka rozpočítána na předpokládaný počet jízd s tím, že jízdenka bude v každý pracovní den v období platnosti využita dvakrát (tam a zpátky). To znamená, že v případě zakoupení jedné týdenní obousměrné jízdenky se v následujících tabulkách objevuje jako pět prodaných jízdenek (průměrné využití týdenní jízdenky při cestování do zaměstnání). V případě zakoupené měsíční jízdenky je v tabulkách uvažováno s 21 jízdami směrem tam (průměrný měsíční počet pracovních dní), obdobně čtvrtletní jízdenka počítá s 63 jízdami (ekvivalent 63 jízdenek). Rozdíl v údajích o cestujících vycházející porovnáním počtu prodaných jízdenek a průměrné frekvence cestujících na zastávkách ČD může vycházet např. z nevyužití předplacené traťové jízdenky (cestující nejezdí do zaměstnání celých 21 pracovních dní - nemoc, dovolená). V počtu prodaných jízdenek nejsou také zahrnuty všichni přepravení cestující, neboť někteří jsou přepravováni bezplatně, případně vlastní síťovou jízdenku (senior pas, režijní výhody zaměstnanců ČD, apod.) V následujících tabulkách a grafech je znázorněn průměrný denní počet prodaných jízdenek ve všech stanicích a zastávkách v obcích s rozšířenou působností v Libereckém kraji v letech 2005 až 2010.

Tabulka č. 138: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v České Lípě Na trať

Počet jízdenek

Směr

080 080 081 086

Bakov nad Jizerou Jedlová Děčín Liberec

2005 354 237 329 263

087

Lovosice

151

2006 575 295 475 355

2007 508 284 459 337

2008 500 253 464 392

2009 472 226 475 399

2010 414 284 421 388

230

217

216

223

202

Graf č. 45: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v České Lípě 700 600 2005

500

2006

400

2007

300

2008 2009

200

2010

100 0 Bakov nad Jizerou

Jedlová

Děčín

Liberec

Lovosice

080

080

081

086

087

176 / 228


Tabulka č. 139: Průměrný denní počet prodaných jízdenek ve Frýdlantu Na trať

Počet jízdenek

Směr

037 037

Černousy Liberec

2005 133 271

039

Jindřichovice pod Smrkem

103

2006 131 435

2007 220 501

2008 122 420

2009 112 421

2010 140 330

193

204

204

203

114

Graf č. 46: Průměrný denní počet prodaných jízdenek ve Frýdlantu 600

2005

500

2006

400

2007

300 200

2008

100

2009

0 Černousy

Liberec

Jindřichovice pod Smrkem

037

037

039

2010

Tabulka č. 140: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jablonci nad Nisou Na trať

Směr

Počet jízdenek

036

Liberec

2005 590

036

Tanvald

282

2006 200

2007 203

2008 199

2009 202

2010 254

341

388

326

317

256

Graf č. 47: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jablonci nad Nisou 700 600 500 400 300 200 100 0

2005 2006 2007 2008 2009 2010 Liberec

Tanvald

036

036

177 / 228


Tabulka č. 141: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jilemnici Na trať

Počet jízdenek

Směr

042


042


2005 122

2006 122

2007 139

2008 136

2009 131

2010 98

63

80

81

72

79

85

Graf č. 48: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jilemnici 160 140 120 100 80 60 40 20 0

2005 2006 2007 2008 2009 2010 Martinice v Krkonoších


042

042

Tabulka č. 142: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Liberci Na trať

Směr

030 036 037 086 089

Počet jízdenek

Turnov Tanvald Frýdlant v Čechách Česká Lípa

2005 447 535 586 520

2006 659 559 764 629

2007 785 585 816 671

2008 830 569 741 655

2009 836 622 798 685

2010 763 628 668 613

Hrádek nad Nisou

764

820

962

849

779

565

Graf č. 49: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Liberci 1200 1000

2005

800

2006 2007

600

2008

400

2009

200

2010

0 Turnov

Tanvald


Česká Lípa

Hrádek nad Nisou

030

036

037

086

089

178 / 228


Tabulka č. 143: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Novém Boru Na trať

Počet jízdenek

Směr

080

Česká Lípa

080

Jedlová

2005 206

2006 210

2007 231

2008 202

2009 189

2010 180

67

74

71

69

74

152

Graf č. 50: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Novém Boru 250 2005 2006 2007 2008 2009 2010

200 150 100 50 0 Česká Lípa

Jedlová

080

080

Tabulka č. 144: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Semilech Na trať

Počet jízdenek

Směr

030

Stará Paka

2005 143

030

Turnov

318

2006 157

2007 185

2008 172

2009 180

2010 153

261

306

274

280

241

Graf č. 51: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Semilech 350 300 250 200 150 100 50 0

2005 2006 2007 2008 2009 2010

Stará Paka

Turnov

030

030

179 / 228


Tabulka č. 145: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Tanvaldu Na trať

Počet jízdenek

Směr

035 036

Železný Brod Harrachov

2005 171 70

036

Liberec

521

2006 297 176

2007 279 132

2008 280 219

2009 272 180

2010 234 184

330

309

356

315

331

Graf č. 52: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Tanvaldu 600 500

2005 2006 2007 2008 2009 2010

400 300 200 100 0 Železný Brod

Harrachov

Liberec

035

036

036

Tabulka č. 146: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Turnově Na trať

Směr

030 030 041 070

Počet jízdenek

Liberec Stará Paka Jičín

2005 162 358 238

2006 378 420 304

2007 376 461 263

2008 507 373 280

2009 469 293 317

2010 367 394 265

Praha

225

441

458

507

293

467

Graf č. 53: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Turnově 600 500 400 300 200 100 0

2005 2006 2007 2008 2009 2010 Liberec

Stará Paka

Jičín

Praha

030

030

041

070

180 / 228


Tabulka č. 147: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Železném Brodě Na trať

Směr

Počet jízdenek

030 030

Stará Paka Turnov

2005 152 141

035

Tanvald

127

2006 236 235

2007 251 241

2008 240 242

2009 246 267

2010 210 210

225

240

241

246

234

Graf č. 54: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Železném Brodě 300 2005

250

2006

200

2007

150

2008

100

2009

50

2010

0 Stará Paka

Turnov

Tanvald

030

030

035

3.3.7 OBJEKTY ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURY NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE Železniční infrastruktura v daném regionu je dobře rozvinuta, ale často vykazuje stále ještě návrhové standardy a geografické uspořádání z 19. století. K překonání četných přírodních překážek bylo nutno vybudovat více umělých staveb, tj. mostů, propustků (malý objekt do světlosti 2 metry), zárubních a opěrných zdí a tunelů oproti tratím vedeným v rovině. Rovněž se zde nachází velké množství úrovňových křížení se silnicemi - přejezdů. Začíná se ve větší míře modernizovat zabezpečovací zařízení, které je technicky a fyzicky většinou zastaralé. Infrastrukturu spravují a udržují výkonné jednotky Správy železniční dopravní cesty, s.o. - Správy dopravní cesty Liberec a Hradec Králové. V obvodu SDC Liberec je: kolejí (staniční včetně traťových) celkem z toho kolejí traťových

698,138 km 553,444 km

přejezdů celkem z toho přejezdů zabezpečených výstražnými kříži přejezdů zabezpečených přejezdovým zabezpečovacím zařízením

181 / 228

576 278 298


V roce 2004 byly realizovány v obvodu SDC Liberec (obvod LK) tyto rekonstrukce: 1. Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Tanvald 2. Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Frýdlant v Čechách 3. Vybudování výtahů pro imobilní cestující v Liberci 4. Rekonstrukce koleje v úseku Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí 5. Rekonstrukce mostu v Rychnově u Jablonce nad Nisou 6. Rekonstrukce mostu v Tanvaldě 7. Rekonstrukce žel.svršku Rynoltice - Křižany 8. Vybudování ústředního vytápění v žst. Liberec Celkem

12,3 mil. Kč 11,2 mil. Kč 4,5 mil. Kč 17,3 mil. Kč 23,3 mil. Kč 9,9 mil. Kč 0,9 mil. Kč 1,1 mil. Kč 80,5 mil. Kč

V roce 2005 byly realizovány v obvodu SDC Liberec (obvod LK) tyto rekonstrukce: 1. Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Chrastava 11.8 mil. Kč 2. Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Nový Bor 11,2 mil. Kč 3. Rozhodující opravné práce na výpravní budově v žst Doksy 3,0 mil. Kč 4. Rekonstrukce koleje v úseku Bakov nad Jizerou - Česká Lípa 24,2 mil. Kč 5. Rekonstrukce koleje v úseku Železný Brod - Malá Skála 13,3 mil. Kč 6. Rekonstrukce mostu km 28,432 Libuň - Turnov II. st. ocelová konstrukce 22,6 mil. Kč 7. Rekonstrukce mostu km 103,761 trati Česká Lípa - Liberec 9,8 mil. Kč 8. Rekonstrukce přejezdového zab. zařízení a hl. Pilínkov (3 přejezdy) 15,6 mil. Kč 9. Rekonstrukce SZZ žst Višňová a výstavba 3 k PZZ (3 přejezdy) 18,2 mil. Kč 10. Výstavba PZZ km 22,331 Turnov - Jičín (zvýšení bezpečnosti provozu) 8,6 mil. Kč 11. Výstavba PZS km 23,988 a 26,329 Turnov- Jičín (zvýš. bezp. provozu) 12,8 mil. Kč Celkem 151,1 mil. Kč

V roce 2006 byly realizovány v obvodu SDC Liberec (obvod LK) tyto rekonstrukce: 1. Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Doksy 12.0 mil. Kč 2. Rekonstrukce koleje v úseku Raspenava - Frýdlant 27,4 mil. Kč 3. Rekonstrukce koleje v úseku Rynoltice - Křížany 23,7 mil. Kč 4. Rekonstrukce koleje v úseku Bakov - Česká Lípa - IV. stavba 9,1 mil. Kč 5. Rekonstrukce PZZ v km 1,693 - 1,707 - Frýdlant 26,0 mil. Kč 6. Rekonstrukce SZZ v žst. Jeřmanice 20,4 mil. Kč 7. Rekonstrukce návěstidel v žst. Železný Brod 2,6 mil. Kč 8. Výstavba PZZ - Vratislavice nad Nisou - 1. a 2. stavba 12,7 mil. Kč Celkem 133,9 mil. Kč V roce 2007 byly realizovány v obvodu SDC Liberec (obvod LK) tyto investice: 1. Rekonstrukce mostu v km 1,574 trati Liberec - Harrachov 2. Rekonstrukce mostu v km 158,168 trati Stará Paka - Liberec 3. Výstavba informačního systému v žst. Turnov (ČD Telematika) 4. Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Rychnov u J.n.N. (ČD RSM H.K.) 5. Doplnění samovratných přestavníků v žst Blíževedly 6. Výstavba 9 PZS km 4,829 až km 6,350 Liberec - Tanvald - 2 stavba (dokončení, pozn. zbývá realizace 3. stavby) 7. Racionalizace v trati Bakov n.J. - Česká Lípa (dálkové ovládání) 8. Výstavba PZS km 27,980 trati Jičín- Turnov (zast. Turnov m.) Celkem 182 / 228

6,3 mil. Kč 9,9 mil. Kč 2,9 mil. Kč 15,0 mil. Kč 2,2 mil. Kč 9,9 mil. Kč 240,3 mil. Kč 8,0 mil. Kč 294,5 mil. Kč


V roce 2008 byly realizovány v obvodu SDC Liberec (obvod LK) tyto rekonstrukce a větší opravy: 1. Zahájení rekonstrukce příjezdového a odjezdového podchodu v žst. Liberec 59,4 mil. Kč 2. Dokončení opravy mostu km 21,226 na trati Liberec - Tanvald 17,5 mil. Kč (Smržovský viadukt) 3. Výstavba čekárny pro cestující na zast. Spálov 0,3 mil. Kč 4. Zahájení rekonstrukce informačního zařízení pro cestující v žst. Liberec 9,4 mil. Kč (ČD Telematika) 5. Zahájení výstavby automatického hradla Doubí, 11,1 mil. Kč včetně výstavby PZS 128,260 a 128,531 (trať S. Paka - Liberec, zast. Doubí) 6. Výstavba PZS na trati Bílý Potok - Raspenava km 4,420 a 4,264 (Hejnice) 7,4 mil. Kč 7. Výstavba PZS km 3,434 na trati Liberec - Zittau 6,2 mil. Kč 8. Výstavba PZS km 14,448 na trati Liberec - Harrachov (Jbc zast.) 4,1 mil. Kč 9. Oprava koleje na trati Turnov - Jičín, mezi žst. Hrubá Skála - Rovensko p.T. 34,3 mil. Kč 10. Oprava koleje na trati Liberec - S. Paka, mezi žst Heřmanice - Liberec 14,4 mil. Kč 11. Oprava koleje na trati Česká Lípa - Liberec, mezi žst. Mimoň - Jablonné v P. 14,5 mil. Kč 12. Opravné práce v úseku Liberec - Chrastava 99,9 mil. Kč Celkem 278,5 mil. Kč V roce 2009 byly realizovány v obvodu SDC Liberec (obvod LK) tyto rekonstrukce a větší opravy: 1. Oprava výhybek a koleje č.1 v žst.Sychrov 19,150 mil. Kč 2. Revitalizace železniční tratě Szklarska Poreba - Harrachov (SO:Harrachov 19,900 mil. Kč státní hranice/včetně výh. č. 2) 3. Oprava koleje TÚ Rovensko pod Troskami-Hrubá Skála km 17,275-18,600 10,810 mil. Kč 4.

Oprava traťového úseku Frýdlant v Č. - Jindřichovice p.Smrkem

5.

Oprava traťového úseku Jablonec u Rychnova n.N.-Smržovka část. Jablonecké Paseky - Nová Ves n.N. Oprava traťového úseku Chrastava - Hrádek nad Nisou

6. 7.

6,760 mil. Kč 27,070 mil. Kč 19,990 mil. Kč 87,072 mil. Kč

8.

Rekonstrukce příjezdového a odjezdového podchodu a prodloužení příjezdového podchodu trati 1051 Stará Paka - Liberec v žst. Liberec Oprava mostu km 132,215 trati 1141 Liberec-Česká Lípa - Novinský viadukt

9.

Rekonstrukce mostu km 3,553 trati 1671 Liberec - Harrachov, Vesec

15,951 mil. Kč

10. Výstavba přejezdového zabezpečovacího zařízení trati 1671 Liberec Harrachov -Vratislavice km 5,938, km 6,105 a km 6,222 11. Rekonstrukce přejezdového zabezpečovacího zařízení trati 1051 Stará Paka Liberec - Dolánky km 120,600 a km 120,685 12. Rekonstrukce přejezdového zabezpečovacího zařízení trati 1051 Stará Paka Liberec - Semily km 101,055 a km 101,231 13. Doplnění diagnostiky přejezdového zabezpečovacího zařízení u železničních přejezdů v obvodu SDC Liberec - 74 ks 14. Náhrada kolejových obvodů přejezdů km 115,285 a km 115,378 a rekonstrukce traťového zabezpečovacího zařízení tratě 1051 Stará Paka Liberec v úseku Malá Skála - Železný Brod

183 / 228

28,914 mil. Kč 4,900 mil Kč 2,100 mil Kč 8,900 mil. Kč 3,700 mil Kč 14,500 mil Kč


15. Zahájení stavby Racionalizace trati Jaroměř - Stará Paka - Železný brod 16. Výstavba čekárny pro cestující na zastávce „Spálov“ Celkem

144,000 mil Kč 0,350 mil. Kč 414,367 mil. Kč

V roce 2010 byly realizovány v obvodu SDC Liberec (obvod LK) tyto rekonstrukce a větší opravy: 1. Dokončení rekonstrukce tratě Malá Skála - Turnov km 115,978 - 123,459 2. Rekonstrukce propustku v km 193,230 trati Frýdlant v Čechách - Višňová 3. Výstavba PZS v km 19,219 trati Liberec- Harrachov ( Lučany n.N.) 4. Zahájení stavby Rekonstrukce PZS v km 12,221 (Plavy), km 13,786 (V.Hamry) a výstavby PZS v km 14,403 (V.H. město) na trati Železný Brod Velké Hamry 5. Oprava mostů km 174,467 a km 180,462 a propustek km 176,111 na trati Liberec - Černousy 6. Oprava mostu km 131,215 (novinský viadukt) Česká Lípa - Liberec 7. Opravné práce v traťovém úseku Frýdlant - Jindřichovice p. Smrkem

92,888 mil. Kč 4,245 mil. Kč 6,383 mil. Kč

8. Oprava traťového úseku Jablonec n. N. - Smržovka km 12,438 - 13,876 9. Oprava traťového úseku Smržovka - Tanvald km 20,867 - 22,024

29,912 mil. Kč

10. Oprava kolejí a výhybek v žst. Rovensko p.Troskami 11. Opravné práce v trati Bezděz - Česká Lípa hl.n.

19,952 mil. Kč

10,000 mil. Kč 2,290 mil. Kč 24,710 mil. Kč 8,668 mil. Kč 22,294 mil. Kč 6,500 mil. Kč

12. Povodně - Obnovení provozuschopnosti trati Frýdlant v ČecháchJindřichovice p. Smrkem 13. Povodně - Obnovení provozuschopnosti trati Liberec - Černousy 14. Povodně - Obnovení provozuschopnosti trati Liberec - Hrádek nad Nisou 15. Povodně - Obnovení provozuschopnosti trati Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem 16. Povodně - Obnovení provozuschopnosti žst.Liberec Liberec-Liberec dolní nádraží (kolej č.90) 17. Dokončení Rekonstrukce mostu km 3,553 trati 1671 Liberec - Harrachov, Vesec 18. Dokončení stavby Racionalizace trati Stará Paka - Železný Brod Celkem

11,134 mil. Kč 56,587 mil. Kč 20,951 mil. Kč 1,924 mil. Kč 0,481 mil. Kč 2,589 mil. Kč 75,524 mil. Kč 397,032 mil. Kč

Tabulka č. 148: Seznam železničních přejezdů na silnicích I. a II. třídy v Libereckém kraji Trať č.

Název železniční tratě

Přejezd v km (žel./siln.)

Číslo silnice

Obec

Druh zabezpečení

030

Stará Paka - Liberec

92,572 / 23,531

II/283 Libštát

PZS 3Z

030

Stará Paka - Liberec

94,861 / 18,465

II/286 Košťálov

PZS 3Z

035

Železný Brod - Tanvald

036

Liberec - Harrachov

12,221 / 109,600 20,265 / 18,950

184 / 228

I/10 Plavy

PZS 3Z

I/14 Lučany nad Nisou

PZS 3Z


Trať č.

Název železniční tratě

Přejezd v km (žel./siln.) 187,072 / 210,080

Číslo silnice

Obec

037

Frýdlant v Čechách - Zawidów

038

Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem

039

Frýdlant v Čechách - Jindřichovice

3,110 / 210,673

I/13 Frýdlant v Č.

PZS 3S

039


11,070 / 7,658

II/291 Dolní Řasnice

VK+P

039


15,608 / 9,436

II/291 Hajniště

PZS 3S

040


78,478 / 27,365

II/283 Bělá u St.Paky

PZS

040


88,285 / 7,204

II/293 Martinice v Krk.

PZS

041

Libuň - Turnov

17,837 / 1,433

II/282 Rovensko p. Tr.

PZS 3S

041

Libuň - Turnov

19,091 / 71,311

I/35 Ktová

042

Martinice - Rokytnice nad Jizerou

4,952 / 30,417

II/286 Jilemnice

PZS

042


9,123 / 23,004

II/292 Horní Sytová

VK+P

042


10,766 / 53,249

II/290 Poniklá

VK+P

042


17,973 / 35,339

I/14 Jablonec n. Jiz.

VK+P

042


19,080 / 34,252

I/14 Jablonec n. Jiz.

PZS

064

Mladá Boleslav - Stará Paka

61,811 / 11,007

II/286 Ploužnice

PZS 3S

064


62,894 / 12,100

II/286 Lomnice n. P.

PZS 3S

064


69,464 / 11,464

II/284 Nová Ves n. P.

VK+P

080


24,650 / 33,245

II/273 Okna

PZS 3S

080


46,320 / 9,050

II/262 Česká Lípa

PZS 3Z

081

Benešov nad Ploučnicí - Česká Lípa

9,712 / 19,208

II/262 Horní Police

PZS 3Z

086

Česká Lípa - Liberec

115,242 / 37,876

II/270 Jablonné v P.

PZS 3S

086

Česká Lípa - Liberec

128,987 / 7,973

II/592 Křižany

MZ

087

Lovosice - Česká Lípa

79,428 / 72,141

I/15 Zahrádky

089

Liberec - Zittau

8,619 / 16,799

II/592 Chrastava

PZS 3Z

-

Mimoň - Mimoň staré nádraží

1,474 / 24,045

II/270 Mimoň

PZS 3S

-

Mimoň - Mimoň staré nádraží

2,495 / 36,099

II/268 Mimoň

VK+P

1,390 / 7,306

Celkem

I/13 Frýdlant v Č.

Druh zabezpečení

II/290 Raspenava

30 přejezdů

Legenda: MZ … mechanické závory PZS … přejezdové zabezpečovací zařízení PZS 3S .. přejezdové zabezpečovací zařízení světelné PZS 3Z... přejezdové zabezpečovací zařízení světelné se závorami VK+P … výstražné kříže + pískejte (přejezd označen na komunikaci výstražnými kříži a na trati výstražnými kolíky, od kterých vlak opakovaně houká nebo píská)

185 / 228

PZS 3Z PZS 3S

PZS 3S

MZ


Tabulka č. 149: Umělé stavby na železničních tratích v Libereckém kraji (obvod SDC Liberec) Tratě Celostátní

Umělé stavby Počet (ks)

Zdi se statickou funkcí

Délka (m)

Regionální

Nevyhovující

ks

m

Počet (ks)

Délka (m)

Celkem Počet (ks)

Nevyhovující

ks

m

Délka (m)

Nevyhovující

ks

m

146

10 657

41

3 151

98

4 997

27

1 032

244

15 654

68 4 183

Tunely

16

4 724

3

1 166

12

2 756

4

1 373

28

7 480

7 2 539

Mosty

335

4 276

15

105

143

1 786

7

245

478

6 062

Propustky

694

927

67

80

609

748

136

126

1 303

22

350

1 675 203

206

V roce 2010 prošlo většími opravami 7 mostů. Celkově se v roce 2010 snížil počet mostů v kategorii „nevyhovující“ na 22. Délka přemostění nevyhovujícími mosty se zkrátila o 4 metry. Za sledované období bylo opraveno 12 propustků. Celkem byl v roce 2010 snížen počet objektů v kategorii „nevyhovující“ o 3. Délka propustků v nevyhovujícím stavu se zkrátila o 10 metrů. K 31.12.2010 eviduje SŽDC s.o., SDC Liberec přechodné omezení traťové rychlosti (PJ - pomalé jízdy) z důvodu špatného technického stavu infrastruktury v úsecích nedokončených oprav po povodních v srpnu 2010. Předpoklad dokončení oprav je první pololetí 2011.

Tabulka č. 150: Nehody na železničních přejezdech a přechodech v Libereckém kraji v letech 2003 až 2010 P.č.

Rok

Datum

Trať č.

1

2003

29.1.

086

2

2003

3.2.

089

3

2003

18.2.

042

4

2003

19.2.

036

5

2003

15.3.

041

6

2003

29.3.

041

7

2003

18.4.

042

8

2003

18.6.

036

9

2003

9.7.

036

10

2003

20.8.

042

11

2003

4.10.

vl.

Km

Místo nehody

Vlčí Důl Dobranov Liberec 3,434 Sříbrný Kopec

Způsob zabezp.

kluzká vozovka kluzká VK+P vozovka kluzká 2,854 Jilemnice VK+P vozovka Proseč nad VK+ST řidič nerespekt. 7,257 Nisou OP vlak VÚD bez řidič nerespekt. 27,98 Turnov - město BS výstrahu řidič nerespekt. 26,329 Pelešany VK+P přijíždějící vlak VÚD bez řidič nerespekt. 3,22 Jilemnice BS výstrahu Proseč nad řidič zastavil 6,105 VK+P Nisou na přejezdu Proseč nad řidič nerespekt. 7,61 VK+P Nisou přijíždějící vlak Jablonec nad řidič nerespekt. 19,6 VK+P Jizerou přijíždějící vlak Liberec řidič nerespekt. 0,985 VK+P teplárna přijíždějící vlak 91,079

AŽD s BS

Příčina

186 / 228

Dopravní prostředky

Následky

Silnice

x)

9 tis. Kč

III/2621

x)

119 tis. Kč

MK

x)

70 tis. Kč

MK

x)

řidič ujel

MK

x)

215 tis Kč

III/27926

x)

108 tis.Kč

III/27927

x)

30 tis. Kč 1 zraněný

III/2936

x)

11,5 tis. Kč

MK

x) x) x)

236 tis. Kč 3 zranění 75 tis. Kč 1 zraněný 52,5 tis. Kč 2 zranění

MK MK MK


P.č.

Rok

Datum

Trať č.

Km

Místo nehody

Způsob zabezp.

12

2003

4.10.

041

23,988 Sedmihorky

VK+P

13

2003

28.10.

036

5,938 Vratislavice

VK+P

14

2003

30.10.

064

62,339

15

2003

8.12.

036

1,713

16

2004

9.2.

042

3,791 Jilemnice

17

2004

17.3.

081

13,453 Stružnice

18

2004

20.7.

086

94,631 Zákupy

19

2004

25.7.

036

20

2004

10.10.

070

127,065 Čtveřín

21

2004

13.10.

086

115,242

22

2004

22.10.

041

23

2004

17.12.

042

24

2005

20.1.

035

25

2005

26.1.

034

0,266 Smržovka

VK+P

26

2005

26.1.

041

27,98 Turnov

VÚD

27

2005

18.2.

064

62,692 Ploužnice

VK+P

28

2005

26.2.

034

0,266 Smržovka

VK+P

29

2005

28.2.

042

3,22 Jilemnice

VÚD

30

2005

6.3.

089

31

2005

13.3

042

3,22 Jilemnice

VÚD

32

2005

16.5

042

3,22 Jilemnice

VÚD

33

2005

12.6.

035

12,927 Plavy

VK+P

34

2005

30.6

035

139,626 Liberec

AŽD

35

2005

20.9

086

139,629 Liberec

AŽD

2,361


VK+P

Liberec Rochlice

AŽD bez BS

Liberec Rochlice

Jablonné v Podještědí Karlovice 23,988 Sedmihorky Jablonec nad 17,973 Jizerou

14,403 Velké Hamry

3,434 Liberec

VK+P AŽD bez BS AŽD s BS AŽD bez BS VÚD s BS VÚD bez BS VK+P VK+P VK+P

VK+P

187 / 228

Příčina


řidič nerespekt. pískání vlaku řidič zastavil a vjel do vlaku řidič zastavil v průřezu pro vlak řidič nerespekt. výstrahu vozidlo zastavilo v profilu tratě řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. přijíždí. vlak řidič nerespek. přijíždí. vlak řidič nerespekt. přijíždí. vlak řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu

Následky

Silnice

x)

310 tis. Kč 1 usmrcený, 3 zranění

III/03521

x)

10 tis. Kč

MK

x)

43 tis. Kč

MK

x)

78 tis. Kč

MK

x)

80,7 tis. Kč

MK

x)

1 tis. Kč 1 usmrcený

ÚK

x)

107 tis. Kč

III/26832

x)

68 tis. Kč

MK

x)

42 tis Kč

III/2797

x)

59 tis Kč 1 zraněný

II/270

x)

63 tis.Kč

III/03521

x)

30 tis. Kč

I/14

x)

10 tis.Kč

MK

x)

neuvedeny

MK

x)

104 tis.Kč

III/27926

x)

25 tis Kč

II/286

x)

221 tis. Kč

MK

x)

447 tis. Kč 1 zraněný

III/2936

x)

27 tis.Kč

MK

x)

7 tis. Kč

III/2936

x)

170 tis.Kč

III/2936

x)

98 tis.Kč

III/28746

x)

194 tis.Kč

MK

x)

79 tis.Kč

MK


Způsob zabezp.

P.č.

Rok

Datum

Trať č.

Km

36

2005

12.10.

035

19,927 Plavy

VK+P

37

2005

1.11.

081

18,225 Česká Lípa

VK+P

38

2005

21.12

064

65,156


VK+P

39

2006

8.1.

086

117,096


PZS

40

2006

20.1.

035

41

2006

7.2.

030

42

2006

8.2.

034

43

2006

8.2.

042

44

2006

16.2.

080

45

2006

18.2.

080

28,852 Doksy

46

2006

22.2.

039

15,608

47

2006

23.2.

034

6,57 Josefův Důl

VK+P

48

2006

8.3.

042

6,59 Hrabačov

VK+P

49

2006

10.3.

086

50

2006

7.4.

086

139,322 Ostašov

PZS

51

2006

12.5.

086

139,629 Ostašov

PZS

52

2006

1.7.

030

127,065

53

2006

29.7.

040

54

2006

31.8.

042

55

2006

21.10

036

56

2006

7.12

034

57

2007

13.2.

036

58

2007

22.3.

036

59

2007

20.5.

036

Místo nehody

14,403 Velké Hamry 155,961 Liberec 2,987 Smržovka 18,974


11,2 Poniklá Nové Město pod Smrkem

10,77 Horní Sytová

Doubí u Turnova Bělá u Staré 78,478 Paky Martinice 2,85 v Krkonoších Jablonec nad 13,634 Nisou 6,57 Josefův Důl

Jablonec nad 14,448 Nisou Smržovka Jablonec nad 14,448 Nisou Smržovka Liberec - Vesec 1,170 u Liberce

VK+P PZS VK+P VK+P VK+P PZS PZS

VK+P

PZS PZS VK+P PZS VK+P

Příčina cyklista neresp. přijíždějící vlak řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. přijíždějící vlak


Následky

Silnice

x)

1 tis.Kč, 1 usmrcený

III/28746

x)

225 tis.Kč

MK

x)

197 tis.Kč

MK

125 tis. Kč, řidič nerespekt. R 694 1 lehce výstrahu os. dodávka zraněný řidič nerespekt. Os. 16276 60 tis. Kč přijíždějící vlak os. vozidlo řidič nerespekt. Sp 1880 3 155 tis. Kč výstrahu tr. nakladač 1 usmrcený řidič nerespekt. Os 26337 10 tis. Kč přijíždějící vlak os. vozidlo řidič nerespekt. Os 15517 160 tis. Kč přijíždějící vlak os. vozidlo řidič nerespekt. Os 15509 35,5 tis. Kč přijíždějící vlak os. vozidlo sebevražda

R 810

řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. výstrahu osoba nerespekt. výstrahu

Os 16354 os. vozidlo Os 26326 os. vozidlo Os 15506 os. vozidlo Os 15509 os. vozidlo R 894 os. vozidlo R 896 nákl.vozidlo R 785 os. vozidlo Os 5701 motocykl Os 15515 os. vozidlo Os 27972 os. vozidlo Os 26343

MK III/28784 MK MK MK MK

1 usmrcený

MK

48 tis. Kč.

II/291

120 tis. Kč.

MK

67 tis. Kč

MK

20 tis. Kč

II/290

55 tis. Kč

III/2784

12 tis. Kč

MK

103 tis. Kč

III/2797

1 tis. Kč

II/283

103 tis. Kč

MK

250 tis. Kč

MK

těžké ublížení na zdraví 28 tis. Kč, 1 lehce zraněný

MK

VK+P

řidič nerespekt. Os 16246 přijíždějící vlak os. vozidlo

VK+P


290 tis. Kč

MK

PZS

řidič nerespekt. Os 16205 výstrahu os. vozidlo

1 lehce zraněný

MK

188 / 228

MK


P.č.

Rok

Datum

Trať č.

Km

60

2007

3.6.

036

14,448

61

2007

12.6.

-

62

2007

13.6.

089

63

2007

15.6.

064

64

2007

28.9.

039

65

2007

12.11.

039

66

2007

29.11.

036

67

2007

29.11.

086

68

2008

3.2.

080

69

2008

22.4.

086

70

2008

22.5.

039

71

2008

3.8.

086

72

2008

17.8.

036

73

2008

25.8.

041

74

2008

27.8.

žst.

75

2008

29.8.

086

Místo nehody

Jablonec n.N. Smržovka

Způsob zabezp. VK+P

Kořenov Tanvald

Karlov p. J. 139,629 Liberec, H. Růžodol 46,677

Česká Lípa hl. n. - N. Bor

Liberec 139,629 H. Růžodol Ostašov Frýdlant v Č. 1,375 Frýdlant v Č. předměstí Jablonné v 116,662 Podještědí Lvová Liberec 1,713 Liberec, Rochlice Borek pod 20,325 Troskami Hrubá Skála 0,985 Liberec

125,026

Rynoltice Zdislava

řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. výstrahu

Mn 83661 os. vozidlo Os 6132 autobus

Následky

Silnice MK

8 tis. Kč

MK

řidič nerespekt. Os 27974 výstrahu os. vozidlo

1 usmrcený, 1 lehce zraněný, 750 tis. Kč

MK


41 tis. Kč

MK


neuvedeno

III/2911

pracovní řidič nerespekt. vlak - os. výstrahu vozidlo

neuvedeno

III/3510

PZM

řidič podjel uzavřené závory

neuvedeno

MK

PZS

řidič nerespekt. Mn 83520 výstrahu os. vozidlo

1 těžce zraněný

MK

SZZ

Os 6026 řidič nerespekt. os. SZZ vozidlo

neuvedeno

MK

SZZ

řidič nerespekt. Mn 83520 SZZ os. vozidlo

neuvedeno

MK

SZZ

řidič nerespekt. Os 16371 SZZ os. vozidlo

neuvedeno

III/3510

SZZ


1 těžce, 2 lehce zranění

II/270

SZZ


neuvedeno

MK

VK


1 lehce zraněný

MK

neuvedeno

MK

neuvedeno

III/27234

PZS

Lomnice nad Popelkou 65,156 VK+P Nová Ves nad Popelkou Frýdlant v Čechách - Nové 4,328 VK+P Město pod Smrkem Frýdlant v Čechách - Nové 1,488 PZS Město pod Smrkem 27,642


15 tis. Kč

84,129 ŽST Česká Lípa PZS Liberec 9,006 Chrastava

Příčina

VK

SZZ

189 / 228

Os 16238 os. vozidlo

posunující řidič nerespekt. díl - nákl. přijíždějící vlak vozidlo R 692 řidič nerespekt. nákladní SZZ vozidlo


P.č.

Rok

Datum

Trať č.

Km

76

2008

20.9.

035

14,403

77

2008

22.9.

070

99,034

78

2008

22.9.

037

194,282

79

2008

2.10.

037

170,49

80

2008

6.11.

037

194,909

81

2009

5.1.

035

14,403

82

2009

22.1.

042

9,123

83

2009

26.1.

070

99,034

84

2009

15.2.

086

139,629

85

2009

20.2.

081

12,374

86

2009

1.3.

086

105,630

87

2009

21.3.

036

12,822

88

2009

3.4.

036

4,928

89

2009

22.7.

030

147,492

90

2009

17.8.

064

62,339

91

2009

17.8.

030

153,297

92

2009

24.9.

070

102,353

93

2009

2.10.

086

139,629

94

2009

20.12

žst.

Místo nehody

Tanvald - Velké Hamry Loukov u Mnichova Hradiště Příšovice Minkovice Višňová Krásná Studánka Mníšek u Lib. Minkovice Višňová V. Hamry Tanvald Víchová n.J. - H Sytová Loukov u Mn. Hradiště Příšovice Ostašov Liberec H.Růžodol Police-Žandov Stružnice Velký Grunov Brniště Jablonec n.N. Jablonec n.N.zast. Vratislavice n.N. - Proseč n.N. Rádlo Jeřmanice Ploužnice Lomnice n.P. Jeřmanice Pilínkov Příšovice Turnov Ostašov LiberecH.Růžodol

0,985 Liberec

Způsob zabezp.

Příčina


Následky

Silnice

VK+P


neuvedeno

MK

SZZ

řidič nerespekt. R 947 SZZ os. vozidlo

neuvedeno

II/610

SZZ


neuvedeno

III/056

SZZ


1 usmrcený

III/2908

SZZ


neuvedeno

III/056

hm. škoda

III/28748

hm. škoda

II/292 III/27917

VK+P VK+P

řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. přijíždějící vlak

Os 26266 os. vozidlo Os 15519 os. vozidlo

SZZ


1 těžce zraněný, hm. škoda

SZZ


1 lehce zran., MK hm. škoda

SZZ SZZ SZZ

VK+P SZZ VK+P SZZ SZZ

řidič nerespekt. SZZ řidič nerespekt. SZZ cyklista nerespekt. SZZ

R 1162 os. vozidlo Os 6613 os. vozidlo Os 16244 cyklista

řidič nerespekt. Os 16218 přijíždějící vlak os. vozidlo řidič nerespekt. SZZ řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. SZZ řidič nerespekt. SZZ

R 992 os. vozidlo Os 16406 os. vozidlo Os 5411 os. vozidlo R 1139 os. vozidlo

neuvedeno

MK

hm. škoda

III/2709

1 usmrcený

MK

hm. škoda

III/2873

hm. škoda

III/2876

hm. škoda

II/286

2 lehce zran., III/27810 hm. škoda hm. škoda

III/27915

SZZ

řidič nerespekt. ns 1.6608 SZZ os. vozidlo

1 lehce zran., MK hm. škoda

VK+P

řidič nerespekt. pos. díl. přijíždějící os. vozidlo posun. díl

5 lehce zraněných

190 / 228

MK


P.č.

Rok

Datum

Trať č.

95

2009

21.12.

089

96

2009

27.12.

086

Km

Místo nehody

Liberec Machnín Ostašov 139,629 LiberecH.Růžodol 5,346

Proseč nad Nisou P 5518 Jablonec n.N. dol. nádr. Smržovka P 5543 dol.nádr. Tanvald zast.

Způsob zabezp.

Silnice

hm. škoda

MK

SZZ

řidič nerespekt. R 1158 SZZ os. vozidlo

1 lehce zraněný

MK

VK+P

řidič nerespekt. Os 16231 přijíždějící vlak traktor

škoda 271 tis. Kč

III/2875

SZZ

řidič nerespekt. os. vlak SZZ os. vozidlo

škoda 34 tis. Kč

MK

SZZ

nákl. vlak řidič nerespekt. škoda 44200 SZZ 22 tis. Kč nákl.vozidlo

III/0353


škoda 120 tis. Kč

II/592

řidič nerespekt. R 993 SZZ dodávka

2 usmrcení škoda 251 tis. Kč

III/2873


škoda 58 tis. Kč

III/29037

řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. přijíždějící vlak

škoda 152 tis. Kč škoda 98 tis. Kč

9.1

036

98

2010

24.1

036

99

2010

27.1

037

P 2852

100

2010

4.2

089

ChrastavaP 2813 Andělská hora - SZZ Chrastava

101

2010

6.2

030

P 3105

102

2010

6.2

036

103

2010

7.2

034

104

2010

6.3

035

105

2010

14.3

036

106

2010

1.6

039

107

2010

13.6

036

108

2010

18.6

080

109

2010

29.6

089

P 2808

110

2010

9.7

086

P 3395

SZZ

Jablonecké P 5535 Paseky - Lučany VK+P nad Nisou Antonínov P 5557 VK+P Josefův Důl P 5492 Spálov - Jesenný VK+P Jablonecké P 5535 Paseky - Lučany nad Nisou Krásný Les P 2891 bažantnice Krásný Les Proseč nad Nisou P 5516 Jablonec n.N. dol. nádr. Mimoň P 3442 Mimoň staré nádraží

Následky


2010

Rádlo Jeřmanice


SZZ

97

Minkovice Višňová

Příčina

Os 26312 os. vozidlo Os 26278 os. vozidlo

III/2940 III/2881

VK+P


škoda 5 tis. Kč

III/29037

VK+P


škoda 50 tis. Kč

III/2912

VK+P


škoda 70 tis. Kč

III/2875

VK+P

řidič nerespekt. pos. díl přijíždějící vlak os. vozidlo

Liberec Machnín

SZZ

řidič nerespekt. Os 6222 SZZ autobus

Božíkov Mimoň

SZZ

řidič nerespekt. R 1192 SZZ cyklista

191 / 228

1 zraněný škoda 41 tis. Kč 1 usmrcený škoda 6 tis. Kč 2 zranění škoda 300 tis. Kč

MK

MK

III/26832


P.č.

Rok

Datum

Trať č.

Km

111

2010

17.9

086

Ostašov P 3436 Liberec H.Růžodol

112

2010

20.9

037

P 2851

113

2010

27.9

030

P 3065 Liberec

114

2010

22.10

041

P 3182

115

2010

27.11

042

116

2010

3.12

035

117

2010

20.12

036

118

2010

20.12

041

119

2010

25.12

081

120

2010

28.12

037

x)

Místo nehody

Minkovice Višňová

Způsob zabezp. SZZ

SZZ

VK+P

Turnov město VK+P Turnov Martinice v Krk. P 4501 - Roztoky u SZZ Jilemnice


řidič nerespekt. MUV 69 SZZ os. vozidlo

Následky škoda 510 tis. Kč

1 zraněný řidič nerespekt. Os 6356 škoda SZZ nákl.vozidlo 141 tis. Kč 1 zraněný řidič nerespekt. pos. díl škoda přijíždějící vlak os. vozidlo 75 tis. Kč řidič nerespekt. Os 5515 škoda přijíždějící vlak autobus 95 tis. Kč

Silnice MK

III/0353

MK II/283

řidič nerespekt. Sp 1864 SZZ os. vozidlo

škoda 35 tis. Kč

II/293

řidič nerespekt. Os 26268 PZZZ os. vozidlo

škoda 55 tis. Kč

I/10

SZZ


škoda 320 tis. Kč

III/2873

VK+P


škoda 360 tis. Kč

III/28116

PZZZ

řidič nerespekt. Os 6609 PZZZ os. vozidlo

P 5493 Návarov - Plavy PZZZ Vratislavice nad P 5508 Nisou - Proseč nad Nisou Borek pod P 3170 Troskami Hrubá Skála Horní Police P 2643 Stružnice Stráž nad Nisou P 2819 - Krásná Studánka

Příčina

SZZ

škoda 30 tis. Kč 3 zranění, řidič nerespekt. Os 6317 škoda SZZ nákl.vozidlo 5,9 mil Kč

II/263 MK

údaj nebyl do roku 2006 sledován

Legenda: VÚD, AŽD, VÚŽ … přejezdová zabezpečovací zařízení světelná bez závor (pouze blikače) - velká písmena označují typ

zařízení, který je odvozen od konstruktéra zařízení (Výzkumný Ústav Dopravní, Automatizace Železniční Dopravy,Výzkumný Ústav Železniční)

s BS, bez BS … s bílým přerušovaným světlem, bez bílého přerušovaného světla SZZ … světelné zabezpečovací zařízení PZZZ … přejezdové zabezpečovací zařízení se závorami VK+P … výstražné kříže + pískejte, tzn. přejezd označen na komunikaci výstražnými kříži a na trati výstražnými kolíky, od kterých vlak opakovaně houká nebo píská

MK … místní komunikace

192 / 228


Graf č. 55: Počet nehod na železničních přejezdech v letech 2003 až 2010 30 24

25

2004

20

15

13

15

11

9

10 5

4

5 6

6

3

11

9 9 3

11

10 5

15

18 13

16

11 8

2005 2006 2007 2008

5

2009 2010

0

přejezd zabezpečený přejezd zabezpečený pouze přejezdovým výstražnými kříži zabezpečovacím zařízením

3.4

2003

celkem nehod

SHRNUTÍ KAPITOLY ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

Na tratě v Libereckém kraji se nevztahuje žádná mezinárodní úmluva, vyjma AGTC, která však již ztrácí význam. Aktuálním tématem je znovuobnovení provozu na mezinárodní trati z Harrachova do polských Jakuszyc a Szklarske Poręby. V roce 2009 byla započata revitalizace železniční trati. Železniční trať je revitalizována za finanční účasti Evropské unie z prostředků z přeshraničního operačního programu Cíl3/Cel3. Provoz byl zahájen v sobotu 28.8.2010, kdy byly dořešeny všechny administrativní záležitosti spojené s mezinárodním provozem. V současné době je provoz zajišťován moderními nízkopodlažními jednotkami polské výroby s označením SA 134. Dopravcem vlaků na českém území je společnost Viamont Regio a.s. a na polském území je to polský dopravce Przewozy Regionalne. Železniční trať v sobě skrývá značný turistický potenciál a v tomto duchu jsou také upraveny jízdní řády. Rutinní provoz se potýká s problémy s nedostatkem motorových vozů SA 134, do budoucna se proto uvažuje také o nasazení jiných motorových vozů. V rozvoji přeshraniční dopravy je velmi pozitivně hodnoceno cestující veřejností pokračování nabídky celotýdenního přímého spojení z Liberce do Drážďan, které je o víkendech prodlouženo dvěma páry vlaků až do Tanvaldu. Motorové jednotky DB Regio, nasazované na tyto spoje, splňují kritéria kultury cestování současné doby. Společnost Railtransport, s.r.o., která zajišťovala čtyřmi páry vlaků od pondělí do pátku spojení mezi Libercem a Žitavou, ukončila provoz osobních vlaků s koncem platnosti jízdních řádů 2009/2010, dne 11.12.2010, v souvislosti s výběrovým řízením na nového provozovatele drážní dopravy. Vítězem mezinárodního výběrového řízení na provozovatele regionální železniční dopravy na trati SŽDC089/KBS 236 se stal německý dopravce Vogtlandbahn-GmbH. Moderní motorové jednotky této společnosti mohou cestující na trati Liberec – Hrádek n.Nis. – Žitava – Varnsdorf – Rybniště používat od 12 prosince 2010 až do prosince 2020.

193 / 228


Regionální železniční dopravu na tratích 034, 036, 037, 038 a 039 bude provozovat vítěz výběrového řízení akciová společnost České dráhy a to od prosince 2011 do prosince 2026. Na těchto tratích tedy nedojde ke změně dopravce, ale stávající dopravce bude regionální železniční dopravu provozovat dle výběrovým řízením stanovených podmínek, které jsou pro Liberecký kraj výhodnější. Cestující změnu pocítí nasazením moderních nízkopodlažních železničních jednotek. Na všech železničních tratích v Libereckém kraji je v regionální dopravě zaveden taktový jízdní řád. Konkrétní délka intervalu je uvedena v přehledné tabulce v příslušné kapitole. Rozsah regionální železniční dopravy bude v příštích letech ovlivňovat nejen poptávka cestujících, ale také finanční možnosti Libereckého kraje. V roce 2009 také Liberecký kraj prodloužil smlouvy o závazku veřejné služby s Českými drahami na ostatních úsecích celostátní dráhy a regionálních tratích na území Libereckého kraje, které nebyly zařazeny do výběrových řízení na provozovatele regionální železniční dopravy. Smlouva byla prodloužena do roku 2019. V srpnu 2009 přijala Vláda České republiky usnesení č. 1132, které se týká financování veřejné dálkové a regionální železniční dopravy v letech 2010 až 2019. Díky tomuto usnesení dochází k dofinancování ztráty vzniklé ze zajištění drážní dopravy. V Libereckém kraji byla aplikována výjimka pro roky 2010 a 2011, tato výjimka souvisí s uzavřenou dlouhodobou smlouvou s Českými drahami.

194 / 228


4.

LETECKÁ DOPRAVA

Problematiku letecké dopravy upravuje zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

4.1

ZÁKLADNÍ POJMY

Letištěm je územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha včetně souboru leteckých staveb a zařízení letiště, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím. Letiště se může nacházet na zemi nebo na vodě.

Tabulka č. 151: Kategorizace letišť Způsob dělení Podle okruhu uživatelů a charakteru

Druhy letišť Civilní

Veřejné letiště Neveřejné letiště

Vojenské letiště (v Libereckém kraji se nevyskytuje) Podle vybavení, provozních podmínek a základního Vnitrostátní letiště určení Mezinárodní letiště Řízené letiště Podle rozsahu poskytovaných služeb

Letiště AFIS Neobsazené letiště VFR - den

Dělení podle druhu provozu

VFR - noc IFR Plochy pro SLZ

Legenda:

AFIS …Aerodrome Flight Information Service = letištní letová informační služba VFR … Visual Flight Rules = pravidla letů „za viditelnosti“ IFR … Instrument Flight Rules = pravidla letů „podle přístrojů“ SLZ … sportovní létající zařízení (ultralehká letadla)

4.1.1

VEŘEJNÉ LETIŠTĚ

Veřejné letiště je letiště pro potřeby civilní letecké dopravy, přijímající v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla oprávněná vykonávat lety nad územím České republiky. Údaje o veřejných letištích jsou uveřejněné v Letecké informační příručce ČR. Veřejné letiště může v provozní době letiště použít jakýkoliv provozovatel letadla, pokud povětrnostní a technické vybavení letiště (rozměry vzletové a přistávací dráhy, světelné vybavení a poskytované služby) vyhovují použitému letadlu a druhu provozu. Jakákoliv omezení provozu musí být okamžitě publikována prostřednictvím Letecké informační služby. Provozovatel letiště odpovídá za to, že všechny publikované informace jsou pravdivé a aktuální. 195 / 228


4.1.2

NEVEŘEJNÉ LETIŠTĚ

Neveřejné letiště je letiště pro potřeby civilní letecké dopravy, přijímající na základě předchozí dohody provozovatele nebo velitele letadla s provozovatelem neveřejného letiště a v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla a letadla uživatelů letiště stanovených Úřadem pro civilní letectví na návrh jeho provozovatele. Letiště nemusí mít stanovenou provozní dobu a žádná omezení provozu nemusí být okamžitě publikována prostřednictvím Letecké informační služby.

4.1.3

VNITROSTÁTNÍ LETIŠTĚ

Vnitrostátní letiště je letiště určené a vybavené k uskutečňování vnitrostátních letů, při nichž není překročena státní hranice České republiky, a letů, při nichž není překročena vnější hranice dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic), ve znění pozdějších předpisů. Lety u nichž není překročena vnější hranice jsou vnitřní lety. Jedná se o lety v prostoru států, které jsou signatáři schengenské dohody. Pro vysvětlení: podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona o ochraně státních hranic jsou vnitřními hranicemi hranice České republiky se státem, pro který jsou závazná ustanovení schengenské dohody. Vnitřními hranicemi se rozumí také letiště na území České republiky určené výhradně pro lety mezi smluvními státy schengenské dohody. Dále dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona o ochraně státních hranic, vnějšími hranicemi jsou hranice České republiky s jiným než smluvním státem schengenské dohody. Vnějšími hranicemi se rozumí také mezinárodní letiště na území České republiky určené pro lety, jejichž místo odletu, mezipřistání nebo příletu není na území smluvního státu schengenské dohody.

4.1.4

MEZINÁRODNÍ LETIŠTĚ

Mezinárodní letiště je letiště určené a vybavené k uskutečňování jak vnitrostátních a vnitřních letů, tak i letů, při nichž je překročena vnější hranice podle zákona o ochraně státních hranic ( lety mimo schengenský prostor). O stanovení druhu letiště a o jeho změně rozhoduje Úřad pro civilní letectví na základě žádosti provozovatele letiště po posouzení technických a provozních podmínek stanovených pro požadovaný druh letiště. Rozhodnutí Úřadu pro civilní letectví, kterým se letiště určí jako letiště mezinárodní, je podkladem pro stanovení průběhu hranice celního pohraničního pásma okolo celního letiště podle zvláštního předpisu [§ 1 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon]. Při vydávání rozhodnutí, kterým se letiště určí jako letiště mezinárodní, je Úřad pro civilní letectví vázán stanoviskem Ministerstva vnitra vydaným podle zákona o ochraně státních hranic. Na veřejných mezinárodních letištích zajistí orgány veterinární správy veterinární kontrolu na pohraniční veterinární stanici

4.1.5

ŘÍZENÉ LETIŠTĚ

Řízené letiště je letiště, na kterém je letištnímu provozu poskytována služba řízení letového provozu. Všem letadlům je kromě služby řízení letového provozu, poskytována informační služba a pohotovostní služba.

196 / 228


Hustota a druh provozu (lety podle přístrojů, zkušební lety) vyžadují, aby leteckému provozu byla poskytována služba řízení letového provozu. Tuto službu ve vzdušném prostoru České republice poskytuje státní podnik Řízení letového provozu České republiky, který plní své klíčové poslání – zajistit bezpečné prostředí pro letecký provoz a zároveň svoji schopnost pružně reagovat na dynamiku vývoje civilního letectví v měnících se podmínkách letecké dopravy.

4.1.6

LETIŠTĚ AFIS

Letiště AFIS je neřízené letiště, o kterém bylo rozhodnuto, že na něm bude poskytována letištní letová informační služba – AFIS a pohotovostní služba známému provozu. Letištní letovou informační službu mohou vykonávat pouze osoby s platným průkazem způsobilosti dispečera AFIS. Každý dispečer AFIS musí absolvovat jednou ročně školení o poskytování AFIS.

4.1.7

NEOBSAZENÉ LETIŠTĚ

Letiště, na kterém nejsou poskytované žádné letové provozní služby. Patří sem i ostatní letiště mimo provozní dobu letových provozních služeb.

4.1.8 PROVOZ LETIŠTĚ Provoz letiště je založen na schváleném letištním řádu, který přesně stanovuje druh provozu, poskytované služby, provozní a nouzové postupy a provozovatele letiště. Provozovatel letiště je fyzická nebo právnická osoba, která odpovídá za dodržování letištního řádu, provoz a údržbu letiště. Letištní řád schvaluje Úřad pro civilní letectví se sídlem v Praze, který vykonává státní správu ve věcech civilního letectví. Letištní řády letišť pro SLZ schvaluje Letecká amatérská asociace ČR. Náklady na provoz letiště závisí od druhu letiště a druhu provozu na letišti. Mohou se pohybovat od několika desítek tisíc Kč ročně u letišť pro SLZ až po několik miliónů Kč u letišť pro provoz IFR. Podle druhu provozu dělíme letiště na: VFR - den Na takovém letišti se mohou vykonávat pouze lety za stanovených minimálních meteorologických podmínek (minimální dohlednost 5 km, minimální výška základny nejnižší význačné oblačnosti 450 m nad úrovní letiště, let musí být vykonán mimo oblačnost za viditelnosti země) a podle pravidel pro lety „za viditelnosti”, od občanského svítání do občanského soumraku. VFR - noc Na letišti se může vykonávat provoz jako na letišti VFR - den, ale dráhový světelný systém letiště musí být vybaven pro provoz v noci. Doba nočního provozu bývá omezena místními pravidly s ohledem na hlukovou zátěž okolních sídel. IFR Na letišti je možné vykonávat lety „za viditelnosti” - VFR den/noc a „podle přístrojů” - IFR i za horších meteorologických podmínek než jsou u letišť VFR. Minimální meteorologické podmínky, při kterých je možné letiště použít, závisí od radionavigačního a světelného vybavení letiště. 197 / 228


Plochy pro vzlety a přistání SLZ Maximální hmotnost sportovního létajícího zařízení je stanovena na 450 kg. Ke vzletům a přistáním při pravidelném provozu SLZ může být použito a) letiště, pokud letecká informační příručka stanoví provoz určitého druhu SLZ na tomto letišti, nebo se souhlasem provozovatele tohoto letiště, b) plochy trvale užívané ke vzletům a přistáním letadel a vymezené k tomuto účelu v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí, za předpokladu souhlasu vlastníka nebo provozovatele plochy a obce, na jejímž území se plocha nalézá. Ke vzletům a přistáním při nepravidelném provozu motorových SLZ a pravidelném i nepravidelném provozu nemotorových SLZ může být použito jakékoliv další plochy, vyslovil-li s využíváním plochy k tomuto účelu souhlas vlastník plochy, při splnění následujících podmínek: a) plocha leží mimo obytné území obce ve vzdálenosti nejméně 100 m od obytných budov a při provozu nebudou ve vzdálenosti menší než 50 m od SLZ osoby nezúčastněné na provozu, b) plocha leží mimo území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, pokud k využívání území k tomuto účelu nedal souhlas příslušný orgán ochrany přírody, a c) plocha leží mimo území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vody, pokud k využívání území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vody nedal souhlas příslušný vodohospodářský orgán.

4.1.9

VYUŽITELNOST LETIŠTĚ

Provozní využitelnost letiště závisí na umístění letiště, na klimatologických podmínkách (četnost a intenzita srážek, četnost mlh a převládající povětrnostní podmínky), vybavení letiště (druh dráhového systému, hangárovací a parkovací možnosti, navigační vybavení a technické vybavení) a na druhu poskytovaných leteckých služeb. Atraktivnost letiště závisí na velikosti a hustotě osídlení spádové oblasti, jejíž rozloha záleží na dopravním spojení k obytným a průmyslovým sídlům, na počtu a druhu uživatelů a na doplňkových službách (např. restaurace, ubytování, zábava apod.).

Tabulka č. 152: Počet letišť v České republice a v Libereckém kraji v roce 2010 Druh letiště Veřejné mezinárodní

Počet v ČR

Počet v Libereckém kraji

7

0

Neveřejné mezinárodní

15

1

Veřejné vnitrostátní

58

2

Neveřejné vnitrostátní

12

0

Plochy pro SLZ ověřené

14

3

Plochy pro SLZ neověřené

58

2

164

8

Celkem

198 / 228


4.2

LETIŠTĚ V LIBERECKÉM KRAJI

Historie letectví na území Libereckého kraje sahá až na začátek minulého století, kdy je první zmínka o leteckých ukázkách na libereckém letišti ve Starých Pavlovicích. Za první republiky vzniklo také mnoho plachtařských letišť na horských svazích (např. Pláně, Rašovka, Královka a jiná), která postupem času zanikla, jiná jsou nyní provozována jako letiště pro SLZ (Lomnice nad Popelkou) nebo byla přebudována na klasické travnaté letiště (Česká Lípa). Dnes jsou na území Libereckého kraje 3 letiště s travnatou vzletovou a přistávací dráhou (VPD) pro letadla do celkové hmotnosti 5 700 kg, z toho dvě veřejná vnitrostátní: Hodkovice nad Mohelkou a Česká Lípa – Lada, jedno neveřejné mezinárodní s vnější hranicí: Liberec, 5 ploch pro SLZ: Ramš, Český Dub, Lomnice nad Popelkou, Druzcov (v roce 2010 byla plocha pro LSZ Druzcov dlouhodobě neprovozuschopná) a Ralsko – Hradčany. Letiště Ralsko – Hradčany bylo vojenským betonovým záložním pásem. U ověřených ploch je za provoz letiště odpovědný konkrétní provozovatel, u neověřených je uvedena pouze kontaktní osoba. Dalšímu rozvoji domácího leteckého provozu v celém Libereckém kraji brání malá hangárovací kapacita letišť, která nutí soukromé majitele letadel hangárovat svá letadla mimo Liberecký kraj, hlavně v okolí Prahy a dále sezónní provoz z důvodu nezpevněných VPD.

Tabulka č. 153: Seznam letišť v Libereckém kraji Pořadové číslo

Název letiště

Druh letiště

1

Česká Lípa – Lada

veřejné, vnitrostátní

2

Ramš

plocha pro SLZ - neveřejná, ověřená

3

Český Dub


4

Druzcov

plocha pro SLZ - neveřejná, neověřená

5

Hodkovice nad Mohelkou

veřejné, vnitrostátní

6

Hradčany – Ralsko

plocha pro SLZ - neveřejná, neověřená

7



8

Liberec

neveřejné mezinárodní s vnější hranicí

Tabulka č. 154: Letiště Česká Lípa - Lada Pořadové číslo:

1

Statut letiště:

veřejné vnitrostátní letiště

Druh provozu:

VFR - den; letouny 5700 kg, kluzáky, paravýsadky, SLZ

Umístění:

3,5 km severovýchodně od centra České Lípy

VPD (směr, povrch, rozměr): 13/31, tráva, 700 x 40 m Poskytovaná služba: Provozní doba: Dostupná paliva:

AFIS 15. dubna - 15. října, soboty a neděle 8:00 - 16:00 SELČ jinak na vyžádání Letecký benzín AVGAS 100

199 / 228


Majitel letiště:

Aeroklub Česká Lípa

Provozovatel letiště:

Aeroklub Česká Lípa ubytování pro 10 osob, jinak město Česká Lípa restaurace - v sezóně a víkendy majitelé soukromých letadel a SLZ, letecká škola SKYOFFICE po déletrvajících deštích a při jarním tání sněhu může mít VPD sníženou únosnost v řádech desítek až stovek tisíc Kč 95 % provozovatel a majitel letiště - Aeroklub Česká Lípa 5 % město Česká Lípa a několik soukromých subjektů 7 kluzáků, 3 motorové letouny, 5 ultralehkých letadel Aeroklub Česká Lípa, Letiště Lada, P.O.BOX 28, 470 01 Česká Lípa, e: [email protected] tel.: 487 521 519, tel./fax: 487 824 513, VLP: 603 386 340 www.aeroklubceskalipa.cz

Doprovodné služby: Ostatní provozovatelé: Omezení provozu: Roční náklady na provoz: Krytí nákladů na provoz: Počet letadel: Spojení:

Letiště Česká Lípa - Lada je umístěno nedaleko bývalého svahového letiště pro kluzáky ze 30. let minulého století. Je převážně využíváno pro sportovní a výcvikové účely Aeroklubu Česká Lípa, ale i pro turistické a obchodní lety (aerotaxi) malých klubových a soukromých letadel z České republiky i ze zahraničí (SRN, Rakousko, Holandsko, Slovensko, Švýcarsko) při dopravě osob do města Česká Lípa. Okolí letiště je vhodné pro výkonnostní lety kluzáků, čehož bohatě využívají nejen členové domácího Aeroklubu, ale v sezóně a při letních soustředěních i plachtaři z jiných lokalit ČR (např. Raná u Loun) a v posledních letech také plachtaři zahraniční (Holandsko, SRN a Belgie). Letiště má strategicky výhodnou polohu poblíž města a nedaleko silnice I/9, vedoucí z hraničních přechodů Varnsdorf a Rumburk do Prahy. Náklady na provoz letiště spočívají především v údržbě areálu letiště, v provozu kanceláře správy letiště a stanoviště pro výkon služby dispečera AFIS, v údržbě příjezdové komunikace ze silnice I/9 (opravy asfaltového potahu, a značení příjezdu), v údržbě travnatého povrchu VPD, meliorací a odvodňovacích rýh, a v neposlední řadě i v samotném výkonu služby AFIS v provozní době letiště. Z uvedeného je zřejmé, že současný stav (statut veřejného vnitrostátního letiště), kterého se provozovateli a majiteli letiště, Aeroklubu Česká Lípa, podařilo v minulých letech za nemalého vlastního úsilí dosáhnout, jej samotného finančně značně vyčerpává. Přes skutečnost, že letiště Česká Lípa - Lada, je jediným veřejným vnitrostátním letištěm v tomto regionu (vyplňuje mezeru mezi letišti Hodkovice nad Mohelkou, Mladá Boleslav, Roudnice nad Labem a Most), nebyl dosud příslušnými institucemi a firmami doceněn jeho význam pro města v nejbližším okolí (Česká Lípa, Nový Bor) a pro celou západní část Libereckého kraje. V červnu 2006 zde začala působit letecká škola SKY OFFICE JTN, s.r.o., která provozuje i další letecké práce. Pro svoji potřebu zde vybudovala nový hangár.

200 / 228


Tabulka č. 155: Letiště Česká Lípa - Ramš Pořadové číslo:

2

Plocha pro SLZ

neveřejná, ověřená

Druh provozu:

VFR – den

Umístění:

4,3 km jihovýchodně od České Lípy

VPD (směr, povrch, rozměr):

13/31, tráva, 560 x 25 m

Poskytovaná služba:

Žádná

Provozní doba:

neurčeno

Dostupná paliva:

BA-95N

Majitel letiště:

Aeroklub Česká Lípa město


AVIATIK klub o.s. Česká Lípa

Doprovodné služby:

ubytování a stravování - obec Sosnová (1 km)

Omezení provozu:

nelétat nad Novozámeckým rybníkem

Počet letadel:

6 AVIATIK klub o.s. Česká Lípa, Jan Šafránek, 471 21 Dobranov 17, tel.: 724 045 520 e: [email protected]

Spojení:

Toto letiště vzniklo na místě bývalé plochy pro leteckou zemědělskou činnost. Leží na náhorní plošině mezi obcemi Sosnová a Zahrádky. V blízkosti letiště se nachází silnice Česká Lípa - Praha a chráněná krajinná oblast s hnízdišti vzácných ptáků. V okolí je množství kopců různých tvarů s dominantním Bezdězem a Ralskem, dostupné jsou turisticky známe oblasti jako Lužické hory, Máchův kraj, Kokořínsko, Podralsko a České Středohoří. Při letu směrem k letišti Hradčany – Ralsko uchvátí překrásné meandry řeky Ploučnice.

Tabulka č. 156: Letiště Český Dub Pořadové číslo:

3

Plocha pro SLZ


Druh provozu:

VFR - den; SLZ

Umístění:

1 km severně od Českého Dubu

VPD (směr, povrch, rozměr) 01/19, tráva, 370 x 35 m, (sklon VPD je 5,5 %) Poskytovaná služba:

Žádná

Provozní doba:

neurčeno, omezena v zimních měsících

Dostupná paliva:

BA-95N na žádost

Majitel letiště:

Ing. Milan Bábovka – GALAXY


Ing. Milan Bábovka – GALAXY

201 / 228



ubytování a stravování - obec Vlčetín (1 km)

Omezení provozu:

Pro vzlet VPD 19, pro přistání na VPD 01 maximální vítr 7m/sec

Roční náklady na provoz:

100 tis. Kč

Krytí nákladů na provoz:

100 % z vlastních zdrojů provozovatele plochy

Počet letadel:

7 ultralehkých letadel Ing. Milan Bábovka - Galaxy, tř. 1. máje 24, 460 01 Liberec 3 tel.: 485 104 492, mobil: 777 550 091, e: [email protected] http://www.galaxysky.cz/

Spojení:

Letiště je využíváno pro soukromé a rekreační lety majitelů hangárovaných ultralehkých letadel.

Tabulka č. 157: Letiště Druzcov Pořadové číslo:

4

Plocha pro SLZ:

neveřejná, neověřená

Druh provozu:

VFR - den; SLZ

Umístění:

4,3 km západně od Ještědu

VPD (směr, povrch, rozměr): 17/35, tráva, 440 x 18 m Poskytovaná služba:

Žádná

Provozní doba:

neurčeno, omezena v zimních měsících

Dostupná paliva:

Žádná

Majitel letiště:

Avion Klub


Avion Klub


Nejsou

Omezení provozu:

po větších deštích je RWY rozmočená


100 % z vlastních zdrojů provozovatele plochy

Počet letadel:

3 ultralehká letadla Oldřich Samohel, Druzcov tel.: 485 178 241, mobil: 724 076 813, e-mail: [email protected], [email protected]

Spojení:

Toto letiště vzniklo v roce 2003 na místě bývalé plochy pro leteckou chemickou činnost v prostoru mezi Jablonným v Podještědí a Křižany. Plocha je využívána jako záložní letiště pro kluzáky z letišť Liberec a Hodkovice nad Mohelkou, které nemohou doletět na domovské letiště z meteorologických důvodů a pro soukromé a rekreační účely majitelů letiště. V roce 2010 bylo letiště dlouhodobě neprovozuschopné.

202 / 228


Tabulka č. 158: Letiště Hodkovice nad Mohelkou Pořadové číslo:

5

Statut letiště:

veřejné vnitrostátní letiště

Druh provozu:

VFR - den; letouny do 5 700 kg, kluzáky, paravýsadky, SLZ

Umístění:

2,5 km jihozápadně od centra Hodkovic nad Mohelkou

VPD (směr, povrch, rozměr): 01/19, tráva, 1 000 x 100 m Poskytovaná služba:

Dostupná paliva:

AFIS 15.. dubna – 15. října, soboty a neděle, 8:00 - 15:00 UTC, jinak na vyžádání AVGASS 100LL

Majitel letiště:

Aeroklub Hodkovice nad Mohelkou


Aeroklub Hodkovice nad Mohelkou


ubytování pro 20 osob, jinak město Hodkovice nad Mohelkou

Ostatní provozovatelé:

majitelé větroňů a SLZ

Omezení provozu:

v zimním období není zajištěno odklízení sněhu


350 tis. Kč


100 % Aeroklub Hodkovice nad Mohelkou

Počet letadel:

12 kluzáků, 4 motorové letouny, 5 ultralehkých letadel Aeroklub, letiště, 463 42 Hodkovice nad Mohelkou tel.: 482 725 822, mobil: 604 257 553 e: [email protected]; www.hodkovice.info

Provozní doba:

Spojení:

Letiště je převážně využíváno pro sportovní a výcvikové účely Aeroklubem Hodkovice nad Mohelkou a několika majiteli SLZ z okolí města Hodkovice nad Mohelkou. Okolí letiště je vhodné pro výkonnostní lety kluzáků, čehož využívají i piloti ze zahraničí. V posledních letech se zvyšuje počet návštěv zahraničních pilotů, provozujících leteckou turistiku.

Tabulka č. 159: Letiště Hradčany - Ralsko Pořadové číslo:

6

Plocha pro SLZ

neveřejná, neověřená

Druh provozu:

VFR - den; SLZ

Umístění:

5 km jižně od Mimoně 09R/27L, tráva, 800 x 30 m VPD (směr, povrch, rozměr) 09L/27R, beton, 2 700 x 80 m Poskytovaná služba: žádná Provozní doba:

neurčeno

Majitel letiště:

Liberecký kraj

203 / 228



AVIATIK klub o.s. Česká Lípa


žádné

Omezení provozu:

neudržovaná plocha

Počet letadel:

20 Jan Šafránek, 471 21 Dobranov 17 mobil: 724 045 520, e: [email protected]

Spojení:

Toto bývalé vojenské letiště je nyní jen betonová plocha uprostřed lesů. Prostor letiště je unikátní především velikostí sceleného území, které patří jedinému vlastníkovi - Libereckému kraji. Z toho pohledu je předurčen pro využití infrastrukturálních projektů náročných na zábor půdy. Využití areálu jako civilního letiště není příliš reálné. Jednou z mála možností by byla jeho profilace pro dopravu nákladu nákladními speciály (freight) s přímou návazností na výrobu nebo logistické centrum v areálu letiště. Zlepšení dopravního napojení je zásadní podmínkou i u většiny ostatních záměrů (logistický park, autodrom apod.). Z hlediska uvedeného by měla být rekonstrukce silnice II/268 hlavní prioritou na nejbližší období.

Tabulka č. 160: Letiště Lomnice nad Popelkou Pořadové číslo:

7

Plocha pro SLZ


Druh provozu:

VFR - den; SLZ

Umístění:

2 km severozápadně od Lomnice nad Popelkou


žádná

Provozní doba:

neurčeno

Dostupná paliva:

na žádost BA-95N

Majitel letiště:

Pegas Air Club


Pegas Air Club ubytování - na žádost 10 osob stravování - na žádost bufet žádné

Doprovodné služby: Omezení provozu: Počet letadel: Spojení:

8 ultralehkých letadel Pegas Air Club, Bohumil Vrátil, Šlechtova 1104, 512 51 Lomnice nad Popelkou, mobil: 737 291 101, e: [email protected]

Letiště leží na místě bývalé plochy pro leteckou chemickou činnost a je převážně využíváno pro rekreační účely. V roce 2004 se zde konalo součinnostní cvičení Letecké hasičské služby a pozemních jednotek hasičů, která tato letiště využívá i nadále v případě požárů lesů v okolí.

204 / 228


Tabulka č. 161: Letiště Liberec Pořadové číslo:

8

Statut letiště:

mezinárodní neveřejné s vnější hranicí

Druh provozu:

VFR - den; letouny do 5 700 kg, kluzáky, paravýsadky, SLZ

Umístění:

2,5 km západně od centra Liberce


AFIS, česky a anglicky na vyžádání min. 24 hod. předem

Provozní doba:

podle potřeby

Dostupná paliva:

na vyžádání AVGASS 100 LL, JET A1 pouze LZS Liberec

Majitel letiště:

Statutární město Liberec


Statutární město Liberec, zajišťuje Aeroklub Liberec METEO - Český hydrometeorologický ústav opravy - Provozně technická skupina Aeroklubu ČR ubytování pro 10 osob, jinak město Liberec Letecká záchranná služba - Delta Systém Air a.s Majitelé SLZ Klub leteckých modelářů Liberec po silnějších deštích a v zimě je VPD promáčená a nezpůsobilá provozu 250 tis. Kč 150 tis. Kč majitel letiště - Statutární město Liberec 100 tis. Kč Aeroklub Liberec 8 kluzáků, 4 motorové letouny, 6 ultralehkých letadel, 1 helikoptéra LZS Aeroklub Liberec, Ostašovská 307, 460 01 Liberec tel.: 485 106 446, mobil: 608 121 426; www.aeroklub-liberec.cz

Doprovodné služby: Ostatní provozovatelé: Omezení provozu: Roční náklady na provoz: Krytí nákladů na provoz: Počet letadel: Spojení:

Letiště Liberec bylo poprvé otevřeno v dubnu 1934 pro letecké spojení s hlavním městem Prahou. V roce 1992 převzalo město Liberec bezúplatně letištní plochy v Liberci se záměrem provozu a rekonstrukce letiště pro veřejný mezinárodní provoz. V únoru 1996 byl společností AGA-LETIŠTĚ, projektová kancelář, s. r. o. dokončen realizační projekt „DOSTAVBA LETIŠTĚ LIBEREC“, avšak záměr rekonstrukce letiště Liberec se dosud nepodařil realizovat. Na konci 90. let bylo vybudováno nové stanoviště Letecké záchranné služby s heliportem a hangárem a nová budova Českého hydrometeorologického ústavu. Je zde vybudováno nové stanoviště dispečera AFIS s výhledem na celou letištní plochu a dva malé hangáry pro SLZ. Na jaře 2007 proběhla úprava a srovnání VPD. Další úprava VPD proběhne v únoru – březnu 2011. V červnu 2007 letiště oslavilo 70. výročí prvního dopravního letu z Liberce do Prahy. V současnosti je letiště Liberec na základě rozhodnutí Úřadu pro civilní letectví, č.j.: 18994/07720/B, ze dne 07. 04. 2008, stanoveno jako mezinárodní neveřejné letiště s vnější hranicí a provoz na letišti Liberec zajišťuje Aeroklub Liberec, občanské sdružení (o.s.). Na letišti je významný provoz letecké záchranné služby, Policie ČR, armády ČR a několika soukromých majitelů SLZ. Aeroklub Liberec, o.s. zde vykonává sportovní a výcvikové lety pro vlastní potřebu. Provoz ostatních provozovatelů pouze se souhlasem provozovatele (tel. 608 121 426). 205 / 228


Na jaře 2010 Statutární město Liberec vyhlásilo na základě usnesení č. 71/2010 Rady města, ze dne 02. 02. 2010, VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ NA PRODEJ SOUBORU POZEMKŮ „LETIŠTĚ LIBEREC“. Prodej souboru pozemků „letiště Liberec“ nebyl nakonec realizován. Letiště Liberec je nadregionální dopravní stavbou. Liberecký kraj schválil a poskytl finanční podporu na provoz letiště na období let 2009 až 2011. Také dle návrhu Zásad územního rozvoje Libereckého kraje (které musí být v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, vydány do konce roku 2011) je v budoucnu pro letiště Liberec vymezeno získání statutu mezinárodního veřejného letiště, protože má svůj nezastupitelný podíl při evropské integraci jako možný nejrychlejší způsob přepravy cestujících v ekonomické a podnikatelské sféře na vzdálenosti delší než 500 km a i na kratší vzdálenosti – jednodenní cesty. Proto by Statutární město Liberec a Liberecký kraj měli mít zájem o rekonstrukci letiště (letiště s travnatým pevným povrchem), tak, aby byly splněny podmínky pro provoz mezinárodního veřejného letiště.

4.3

VÝZNAMNÁ LETIŠTĚ V OKOLÍ LIBERECKÉHO KRAJE

V současné době není jednoznačně určeno pořadí důležitosti letišť na území Euroregionu Nisa. Pro úplnost informace uvádíme následující výčet - jedná se o letiště, která mohou v budoucnu ovlivnit hospodářství Libereckého kraje.

Tabulka č. 162: Seznam významných letišť v okolí Libereckého kraje Pořadové číslo

Název letiště

Umístění

9

Mnichovo Hradiště

Středočeský kraj

10

Jelenia Góra

Polsko

11

Görlitz

SRN

12

Bautzen

SRN

13

Rothenburg

SRN

Tabulka č. 163: Letiště Mnichovo Hradiště - Středočeský kraj Pořadové číslo:

9

Statut letiště:


veřejné mezinárodní letiště VFR - den; letouny do 25 tun nebo PCN 25, kluzáky, paravýsadky, SLZ 3 km severovýchodně od Mnichova Hradiště 07/25, tráva, 1000 x 30 m 07/25, beton, 1550 x 30 m, možnost použití 2500 x 30 m AFIS, česky a anglicky

Provozní doba:

celoročně od 7:00 do 15:00 UTC, jinak na vyžádání

Dostupná paliva:

AVGAS 100LL, JET-A1

Druh provozu: Umístění: VPD (směr, povrch, rozměr):

206 / 228


Majitel letiště:

soukromý investor


Aero-taxi OKR, a. s. Liberec


celní a pasové odbavení 24 hodin předem

Omezení provozu:

lety bez radiostanice po předchozím souhlasu provozovatele


3 mil. Kč

Počet letadel:

4 kluzáky, 24 motorových letounů, 20 ultralehkých letadel Aero-taxi OKR, a. s. Liberec, letiště Hoškovice, 295 01 Mnichovo Hradiště tel./fax.: 326 773 208, mobil: 603 197 336, [email protected] http://www.letiste-m-hradiste.cz

Spojení:

Tento vojenský betonový záložní pás na hranici Libereckého kraje je nyní v majetku AIRPORT PROPERTY INVESTMENT s.r.o. Liberec, který řeší majetkové problémy ohledně pozemků pod letištěm. Letiště je výhodně umístěno v blízkosti rychlostní komunikace R 10 Praha - Mladá Boleslav Turnov - Liberec, díky které spádová oblast letiště obsahuje severozápadní část Středočeského kraje s průmyslovými oblastmi Mladoboleslavska a Kolínska, celý Liberecký kraj s městy Liberec, Jablonec nad Nisou, Turnov a západní okraj Hradeckého kraje s městem Jičín. Letiště využívá pro své potřeby společnost Škoda Auto a.s. a její dodavatelské firmy spolu se všemi malými letadly přilétajícími do severní části ČR ze zahraničí. Na letišti působí letecká škola, letecká požární služba, zemědělská letadla a mnoho soukromých letadel a majitelů SLZ. Liberecká společnost Aero-taxi z tohoto letiště provozuje aerotaxovou leteckou dopravu. Zrušení celního a pasového odbavení po vstupu ČR do schengenského prostoru, způsobilo několikanásobné zvýšení mezinárodního leteckého provozu, hlavně aerotaxové dopravy. Letiště je dále využíváno jako záložní letiště pro tovární letiště Aero Vodochody a pro lety VFR směřující na letiště Praha - Ruzyně. Na letišti působí několik leteckých škol a výcvikových zařízení pro SLZ, letecká doprava aerotaxi. V letním období se zde konají soustředění pražských a zahraničních pilotů větroňů, protože vzdušný prostor je v okolí letiště bez omezení. V roce 2010 byly za pomoci soukromých investic vybudovány tří hangáry pro letadla, tím se zvýšila kapacita hangárů na trojnásobek. V současnosti probíhá rekonstrukce travnaté VPD.

Tabulka č. 164: Letiště Jelenia Góra - Polsko Pořadové číslo:

10

Statut letiště:

neveřejné mezinárodní letiště VFR - den, noc letouny do 5 700 kg, kluzáky 4 km východně od města Jelenia Góra

Druh provozu: Umístění:

VPD (směr, povrch, rozměr): 11/29, tráva, 610 x 185 m; 13/31, tráva, 420x 100 m Poskytovaná služba: Provozní doba: Dostupná paliva:

AFIS polsky, německy a anglicky duben - září, 7:00 - do noci říjen - březen, 8:00 - 16:00 hod. AVGAS 100LL

207 / 228



Aeroklub Jelenia Góra


celní odbavení 24 hodin předem Aeroklub Jeleniogorski, Ul. Lomnicka - Lotnisko, 58 - 500 Jelenia Gora; www.aeroklub.jelenia.gora.pl, [email protected]

Spojení:

Letiště je využíváno pro sportovní a rekreační účely. Mezinárodní lety jsou převážně soukromého a sportovního charakteru.

Tabulka č. 165: Letiště Görlitz - Německo Pořadové číslo:

11

Statut letiště:

veřejné letiště

Druh provozu:

VFR - den letouny do 5 700 kg, kluzáky, SLZ, vrtulníky

Umístění:

2 km severozápadně Gőrlitz


AFIS

Provozní doba:

léto 9:00 - 17:00 hod., , jinak na vyžádání na Tel. 03581/300540

Dostupná paliva:

AVGAS 100LL


Flugplatz Rothenburg/ Gőrlitz GmbH


celní a pasové odbavení mimo Schengen na vyžádání 24H předem

Spojení:

Flugplatz Rothenburg/ Gőrlitz GmbH, Verkehrslandeplatz Gőrlitz, Girbigsdofer Strasse 85, 02828 Gőrlitz, www.flugplatz-rothenburg-goerlitz.de, [email protected]

Letiště je využíváno pro sportovní a rekreační účely.

Tabulka č. 166: Letiště Bautzen - Německo Pořadové číslo:

12

Statut letiště:

veřejné mezinárodní letiště VFR - den, noc letouny do 14 tun nebo PCN 44, kluzáky, SLZ 5 km východně od města Bautzen

Druh provozu: Umístění:

VPD (směr, povrch, rozměr): 07/25, beton, 2 200 x 50 m; tráva 1 000 x 40 m Radiovybavení:

NDB, maják


AFIS

208 / 228


Dostupná paliva:

v létě 8:00 - 20:00, na vyžádání 6:00 - 22:00 hod. v zimě 8:00 - 16:00, na vyžádání 6:00 - 22:00 hod. AVGAS 100LL, JET -A1


Flugplatz Bautzen Betreibegesellschaft mbH


IFR GPS přiblížení

Spojení:

Flugplatz Bautzen Betreibegesellschaft mbH, D-02625 Kubschütz www.flugplatz-bautzen.de, [email protected]

Provozní doba:

Letiště o rozloze 220 ha je nyní využíváno pro sportovní a rekreační účely a pro nepravidelnou leteckou dopravu z jihozápadní části Saska. Pravidelná doprava je směrována na letiště v Drážďanech. Na letišti sídlí letecká škola a firma, která provozuje službu aerotaxi. Spádová oblast zasahuje okres Bautzen, Görlitz a na českém území Rumburský výběžek. K letišti přiléhá Aeropark o rozloze 24 ha. V blízkosti letiště je dálnice A4 z Drážďan do Görlitz a Polska.

Tabulka č. 167: Letiště Rothenburg - Německo Pořadové číslo:

13

Statut letiště:

veřejné letiště VFR - den/noc letouny do 14 tun, vrtulníky, kluzáky, SLZ 5 km severně od Rothenburg

Druh provozu: Umístění: VPD (směr, povrch, rozměr):

36/18, asfalt, 2 500 x 45 m, PCN 40 36/18, tráva, 1 220 x 40 m


AFIS

Provozní doba:

léto 9:00 - 17:00 hod., jinak na vyžádání

Dostupná paliva:

AVGAS 100LL, JET-A1


Flugplatz Rothenburg/ Gőrlitz GmbH


Celní a pasové odbavení v provozní době letiště 24 hodiny předem

Spojení:

Flugplatz Rothenburg/ Gőrlitz GmbH, Friedensstrasse 105a, 02929 Rothenburg, www.flugplatz-rothenburg-goerlitz.de, [email protected]

Jedná se o bývalé vojenské letiště 22 km severně od města Gőrolitz. Letiště je vybaveno pro noční provoz a jedním nesměrovým radiomajákem NDB. Rozvíjí se nepravidelná doprava a sportovní provoz.

209 / 228


4.4

SHRNUTÍ KAPITOLY LETECKÁ DOPRAVA

Pro plánovaný komerční provoz za podmínek IFR lze v Libereckém kraji a jeho okolí uvažovat pouze letiště Liberec, protože komerční využití letiště závisí na velikosti spádové oblasti. Nyní jsou lety zajišťující dopravu do Libereckého kraje směrovány na letiště Praha-Ruzyně. Doba jízdy z Liberce na letiště Praha-Ruzyně je více než 2 hodiny a na liberecké letiště řádově minuty. Letiště Praha-Ruzyně je přeplněno velkými dopravními letadly a menší letadla všeobecného letectví budou vytlačena na okolní letiště. V současné době sídlí v Libereckém kraji dvě společnosti poskytující leteckou dopravu aerotaxi, které létají z letišť Mnichovo Hradiště a Praha-Ruzyně. Město Liberec by mělo mít po vzoru podobně velkých měst v západní Evropě, ale v současnosti i v ČR, vlastní letiště se zpevněnou vzletovou a přistávací dráhou, aby zajistilo snadný a rychlý způsob dopravy pro libereckou oblast a okolí. Provoz by mohl být vzhledem k osídlení okolí letiště omezen na dobu od 6:00 do 22:00 hodin. Vzletová a přistávací dráha by mohla být využívána pro větší letouny pouze jako jednosměrná. Vzhledem k současnému stavu financí a aktuálním požadavkům na leteckou dopravu v Libereckém kraji jsou navrhována následující opatření: ¾ podporovat současný druh provozů na letištích Česká Lípa a Hodkovice nad Mohelkou; ¾ postupné vybudování letiště Liberec pro potřeby všeobecného letectví (business cestující); ¾ podporovat úsilí o získání části zdrojů na financování výstavby letiště Liberec z jiných zdrojů než veřejných rozpočtů; ¾ podporovat zajištění veřejného mezinárodního provozu na letišti v Liberci.

210 / 228


5.

OSTATNÍ DRUHY DOPRAVY

5.1

LANOVÁ DOPRAVA

V Libereckém kraji je lanová doprava zastoupena kabinovou lanovou dráhou v Liberci na atraktivní vrchol Ještědu, která má dlouholetou tradici, a velkým množstvím sedačkových lanových drah na Ještědském hřbetu, v Jizerských horách a v Krkonoších. V minulých letech došlo v Libereckém kraji k nárůstu sedačkových lanových drah. Lanové dráhy na Ještědském hřbetu - Kabinová lanová dráha Liberec, Horní Hanychov - Ještěd Ještědská lanovka patří mezi nejstarší a klasické lanové dráhy. Lanovka byla uvedena do provozu 27.6.1933. V letech 1971 až 1975 prošla lanovka zásadní rekonstrukcí, čímž se zařadila k lanovkám světové úrovně. Kabinová lanová dráha na Ještěd je v provozu denně, jezdí v pravidelných intervalech podle jízdního řádu ČD (trať číslo 900). Při větším zájmu se konají další mimořádné jízdy. Při nepříznivých povětrnostních podmínkách není lanová dráha v provozu. Šikmá délka trati je 1 188 m s převýšením 401,7 m. S kapacitou kabiny 35 osob činí přepravní výkon oběma směry 1 050 osob za hodinu. - Sedačková lanová dráha Liberec, Horní Hanychov - Černý vrch Tato čtyřsedačková lanovka byla zprovozněna v roce 2006. Její šikmá délka je 808 m, s převýšením 287 m. V letních měsících jsou sedačky vybaveny speciálními háky pro zavěšení kol. Při počtu 64 sedaček činí přepravní kapacita lanovky 1 459 osob za hodinu, při počtu 88 sedaček činí přepravní kapacita lanovky 2007 osob za hodinu. - Sedačková lanová dráha Liberec, Horní Hanychov - Pláně Původní dvousedačková lanovka na Černý vrch byla v roce 2006 o pár stovek metrů přemístěna. Její šikmá délka je 618 m, s převýšením 168 m. Při počtu 83 sedaček činí přepravní kapacita lanovky 1 188 osob za hodinu. - Sedačková lanová dráha Liberec, Horní Hanychov - Skalka Tato čtyřsedačková lanovka byla zprovozněna v roce 2006. Její šikmá délka je 1 472 m, s převýšením 351 m. Při počtu 104 sedaček činí přepravní kapacita lanovky 2 400 osob za hodinu. - Sedačková lanová dráha Liberec, Horní Hanychov - skokanský areál Tato lanovka byla zprovozněna na přelomu roku 2007 a 2008. Její šikmá délka je 352 m, s převýšením 146 m. Při počtu 69 sedaček činí přepravní kapacita lanovky 514 osob za hodinu. Lanové dráhy v Jizerských horách - Sedačková lanová dráha Albrechtice - Tanvaldský Špičák Čtyřsedačková lanovka na Tanvaldský Špičák byla zprovozněna v roce 2003. Její šikmá délka je 1 179 m, s převýšením 270 m. Při počtu 153 sedaček činí přepravní kapacita lanovky 2 401 osob za hodinu. - Sedačková lanová dráha Kořenov - Rejdice, Štěpánka Dvousedačková lanovka byla do Rejdic přemístěna z Čertovy hory v Harrachově v roce 2002. Její šikmá délka je 662 m, s převýšením 156 m. Při počtu 84 sedaček činí přepravní kapacita lanovky 950 osob za hodinu.

211 / 228


Lanové dráhy v Krkonoších - Sedačková lanová dráha Benecko - Kejnos Tato čtyřsedačková lanovka s rozběhovým pásem byla zprovozněna v roce 2006. Její šikmá délka je 765 m, s převýšením 183 m. Při počtu 100 sedaček činí přepravní kapacita lanovky 2 400 osob za hodinu. - Sedačková lanová dráha Harrachov - Čertova hora Čtyřsedačková lanovka byla do Harrachova přemístěna z Kořenova v roce 2002. Její šikmá délka je 1 303 m, s převýšením 357 m. Při počtu 130 sedaček činí přepravní kapacita lanovky 1 782 osob za hodinu. - Sedačková lanová dráha Harrachov - Můstky Lanovka s jednomístnými sedačkami, která v době konání závodů na skokanských můstcích slouží k přepravě závodníků, byla zprovozněna v roce 2001. Její šikmá délka je 506 m, s převýšením 165 m. Při počtu 40 sedaček činí přepravní kapacita lanovky 212 osob za hodinu. - Sedačková lanová dráha Harrachov, Rýžoviště - Čertova hora Tato čtyřsedačková lanovka s nástupním pojízdným kobercem byla zprovozněna v roce 1997. Její šikmá délka je 894 m, s převýšením 298 m. Při počtu 108 sedaček činí přepravní kapacita lanovky 2 175 osob za hodinu. - Sedačková lanová dráha Rokytnice nad Jizerou - Horní domky Tato čtyřsedačková lanovka s rozběhovým pásem byla zprovozněna v roce 2006. Její šikmá délka je 1 240 m, s převýšením 252 m. Při počtu 160 sedaček činí přepravní kapacita lanovky 2 390 osob za hodinu. - Sedačková lanová dráha Rokytnice nad Jizerou - Lysá hora Tato čtyřsedačková lanovka byla zprovozněna v roce 1996. Její šikmá délka je 2 198 m, s převýšením 591 m. Při počtu 114 sedaček činí přepravní kapacita lanovky 1 800 osob za hodinu.

5.2

LODNÍ DOPRAVA

Vnitrozemská lodní doprava jako vnitrozemská plavba je po stránce legislativní řízena zákonem č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon řeší problematiku přístavů, přístavního řádu, technické bezpečnosti lodí, přepravního řádu ve vnitrozemské vodní dopravě, havárií apod. V Libereckém kraji, v jeho geografických a administrativních hranicích, je jedinou dopravou tohoto druhu plavba lodí po Máchově jezeře v katastru obce Doksy, která má charakter rekreační lodní osobní dopravy.

Tabulka č. 168: Lodní osobní doprava v Libereckém kraji Druh dopravy:

vnitrozemská lodní doprava

Druh provozu:

rekreační, osobní

Umístění:

Máchovo jezero - 300 ha Máj (obsaditelnost 250 osob), Hynek (obsaditelnost 70 osob), Racek (obsaditelnost 160 osob), Jarmila (obsaditelnost 60 osob) Doksy, Staré Splavy, Borný, Valdštejnská plovárna

Používané lodě: Nástupiště:

212 / 228


Provozovatel:

květen, červen, září, říjen - pouze na objednávku červenec, srpen - ve stanovených intervalech s min. počtem 25 osob tel.: 487 872 055 (odjezdy, rezervace, počasí), e-mail: [email protected]; www.regio-mk.cz REGIO Máchova kraje, a.s., U Jezera 393, 472 01 Doksy


možnost objednání okružní plavby a různých akcí při plavbě lodí

Počet odbavených cestujících:

v roce 2002 celkem cca 52 000 v roce 2003 celkem cca 55 000 v roce 2004 celkem cca 43 000 v roce 2005 celkem cca 41 000 v roce 2006 celkem cca 45 000 v roce 2007 celkem cca 45 500 v roce 2008 celkem cca 27 500

Provozní doba: Kontakt:

Počet přepravených cestujících v předchozích letech byl vyšší. O roku 2008 byly značně omezeny celoročně provozované pravidelné projížďky objednané cestovními kancelářemi a pravidelné projížďky spojené s prezentacemi zboží.

213 / 228


6.

ZÁVĚR

Co říci závěrem? Liberecký kraj má k dispozici devátá aktualizovaná data, která popisují dopravní infrastrukturu a provoz, její stav a potřeby. Aktualizované hodnocení formou SWOT analýzy je uvedeno v úvodu dokumentu. Kraj může nejvýrazněji ovlivňovat silniční dopravu a silniční hospodářství. Signatářstvím Evropské charty bezpečnosti silničního provozu se Liberecký kraj zavázal podílet na společném cíli, snížení počtu smrtelných následků dopravních nehod o polovinu do roku 2010 ve srovnání s rokem 2001. Tato výzva je známá pod heslem „25 000 lives to save“. V Libereckém kraji se tento cíl podařilo splnit, když z původních 37 smrtelných následků dopravních nehod v roce 2001, klesl tento počet na 18 v roce 2010. Z pohledu České republiky se tento společný cíl bohužel nepodařilo naplnit, neboť z původních 1 219 smrtelných následků dopravních nehod v roce 2001, klesl počet na 753 v roce 2010, tzn. že došlo ke snížení pouze o cca 38 %. Liberecký kraj přijal řadu opatření, která řeší tuto problematiku a v současnosti se ukazuje, že se jedná o opatření účinná. Trend snižování počtu dopravních nehod a zejména následků se jeví jako trvalý. Aktualizace naplánovaných aktivit v oblasti silničního hospodářství: ¾ Kategorizace silnic II. a III. třídy T: trvalý úkol. - Pokračovat ve vyřazování úseků silnic III. třídy, které neplní význam silnice, ze silniční sítě. ¾ Vypracování podrobného „Finančního plánu“ a „Optimalizovaného rozpočtu“ na období 10 let pro silnice II. a III. třídy v Libereckém kraji T: trvalý úkol. - Každým rokem je finanční plán vypracován stejně jako Optimalizovaný rozpočet, ale zapojení těchto výpočtů do rozpočtu LK se daří minimálně. Na konci roku 2005 Liberecký kraj přijal úvěr od Komerční banky a.s. ve výši 750 mil. Kč. V roce 2009 byla ukončena realizace čerpání úvěru na opravy silnic. Dále probíhá postupná revitalizace silnic s podporou finančních prostředků EU. V současnosti jsou ukončeny realizace staveb v rámci 1. a 2. výzvy Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod oblast podpory 1.1 a připraveny k realizaci projekty do 3. výzvy. LK schválil přijetí úvěru na opravu mostů ve výši 500 mil. Kč. V současné době je postupný plán revitalizace narušen vlivem povodně v srpnu loňského roku, bude třeba přednostně opravit povodní zničené komunikace. ¾ Věnování trvalé pozornosti bezpečnosti a ochraně silničního provozu T: trvalý úkol. - Odbor dopravy ve spolupráci s ŘSD Liberec a KSS LK se intenzivně věnuje policejní statistice dopravních nehod v návaznosti na stavební a technický stav úseků silnic s výskytem většího počtu nehod na úseku silnice délky 100 m. Cílem je možnost technické úpravy, která by vedla ke snížení počtu dopravních nehod, vzhledem k příčinám těchto nehod. Nově je využívána aplikace, která zpracovává data policejních statistik na území Libereckého kraje do mapových podkladů GIS LK s možností zadání konkrétních požadavků na příčiny dopravních nehod v daném úseku. Také definování nehodových úseku po 100 m má podstatně přesnější vypovídající schopnosti než dříve definovaný kilometr. ¾ Realizace stanovených priorit silničních staveb na území Libereckého kraje T: 12/2013. - Postupné zahájení realizace stanovených priorit silničních staveb dle dokumentu „Optimalizace pořadí realizace silničních obchvatů vybraných měst v Libereckém kraji na silnicích II. a III. třídy, případně optimalizace realizací humanizací průjezdních úseků silnic z hlediska přínosů k bezpečnosti a plynulosti silničního provozu“, který byl schválen na 9. zasedání Zastupitelstva Libereckého kraje dne 27.10.2009.

214 / 228


¾ Omezení počtu reklamních zařízení u pozemních komunikací v Libereckém kraji T: trvalý úkol. - Postupné snižování počtu reklamních zařízení v ochranných pásmech zejména silnic I. třídy v Liberecké kraji. Pečlivé posuzování žádostí o povolení reklamních zařízení.

Silniční doprava je, jak doufáme, na konci cesty změn organizace, struktury a vlastnických práv. Odstátněno bylo 100 % dopravních firem, možnosti podnikání v oboru jsou otevřené. Celé území kraje je pokryto dostatečnou nabídkou a je potřeba vytvořit optimální dopravní systémy z pohledu potřeb, ale i ekonomického a ekologického hlediska.

Železniční doprava. Délka regionálních a celostátních železničních tratí v Libereckém kraji dosahuje téměř 455 km, z čehož vyplývá, že hustota železniční sítě v Libereckém kraji činí 0,144 km/km2 a tím nepatrně převyšuje celostátní průměr. Stavebně technický stav většiny železničních tratí neodpovídá požadavkům na rychlou a pohodlnou železniční dopravu a to je jedním z hlavních důvodů, proč železniční doprava v Libereckém kraji jen stěží konkuruje autobusové a individuální automobilové dopravě. Zavedení integrovaného dopravního systému IDOL odstranilo jednu z nevýhod železniční dopravy, kterou je vyšší základní jízdné. Kvalita železničních vozidel se díky dlouhodobé smlouvě mezi Libereckým krajem a Českými drahami se postupně zvyšuje. Modernizace železničních vozidel a zabezpečení železničních přejezdů dosud opatřených pouze výstražnými kříži se odráží ve zvýšení bezpečnosti a částečně i ve zrychlení vlaků. Společně se zkvalitněním a zpravidelněním jízdních řádů přináší zrychlení vlaků i zvýšení cestovní rychlosti ve vlacích v Libereckém kraji. Aktualizace naplánovaných aktivit v oblasti veřejné dopravy: ¾ Vypracování studie rozvoje veřejné osobní dopravy na území Libereckého kraje a její realizace T: 12/2010. - Úkol byl splněn, probíhá realizace. Byla založena spol. s r.o. KORID LK, která zajistila spuštění Integrovaného dopravního systému veřejné dopravy Libereckého kraje (IDOL) - Plnohodnotná tarifní integrace, odbavování prostřednictvím bezkontaktní čipové karty OPUS. ¾ Znovuobnovení trati z Harrachova do Szklarske Poreby ve spolupráci s Dolnoslezským vojvodstvím - projekt Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika 2007 - 2013 (Cíl 3) T: 12/2009. - Úkol byl splněn, provoz byl zahájen dne 28.8.2010. ¾ Přeshraniční projekt a následná realizace modernizace železničních tratí CD 089 / KBS 236 Liberec - Zittau - Varnsdorf - Rybniště / Seifhennersdorf, ve spolupráci s německými partnery T: 12/2014. - Úkol byl splněn částečně, od prosince 2010 je v provozu na této trati nový typ mezinárodní drážní dopravy, která je zajištěna provozovatelem společností VogtlanbahnGmbH. Zatím není naplněna část úkolu, která se zabývá optimalizací železniční trati.

Letecká doprava má nesporně velkou budoucnost a bylo by chybou její význam opomíjet. Území kraje má pro další rozvoj letecké dopravy výhodnou polohu a výsledkem analýzy je doporučení podpory tohoto druhu dopravy.

215 / 228


Aktualizace naplánovaných aktivit v oblasti letecké dopravy: ¾ Vypracování studie funkčního využití letišť a letecké dopravy v Libereckém kraji T: 7/2006. - Studie byla vypracována prof. Ing. Antonínem Kazdou, Csc., vedoucím katedry letecké dopravy VŠD Žilina. Prokázalo se, že letiště Liberec by mělo zůstat zachováno pro kategorii provozu letů business GA. Studie byla v červnu 2009 aktualizována pod názvem „Možnosti rozvoje letiště LIBEREC“. ¾ Vypracování studie využití letiště Ralsko T: 1/2008. - Studie byla vypracována prof. Ing. Antonínem Kazdou, Csc., vedoucím katedry letecké dopravy VŠD Žilina pod názvem „Posouzení využitelnosti a možností rozvoje letiště Ralsko v evropských souvislostech“. Dle studie není využití letiště Ralsko jako civilního letiště příliš reálné. Samostatnou kapitolu tvoří hraniční přechody a schengenský prostor. K výrazným změnám došlo dne 21.12.2007, kdy Česká republika vstoupila do schengenského prostoru, čímž došlo k rozšíření možností silničních přeshraničních spojení a ke zrušení omezení v přeshraniční turistice. Tato skutečnost představuje významný krok k dosažení plnohodnotného členství v Evropské unii, zejména pokud se jedná o právo občanů EU na volný pohyb osob. Současně ale také znamená uznání schopnosti ČR zajistit ochranu vnější hranice a stát se spolehlivým partnerem při zajišťování bezpečnosti uvnitř společného prostoru. Problematika týkající se přeshraničních spojení je průběžně projednávána dotčenými orgány veřejné správy. Lze předpokládat, že v nadcházejícím období dojde ke zrušení některých tonážních omezení, což přispěje ke zvýšení propustnosti státních hranic na území Libereckého kraje pro silniční dopravu. Tyto změny jsou významné zejména z pohledu regionálního. Aktualizace naplánovaných aktivit v oblasti přeshraničních spojení: ¾ Vybudování kvalitního silničního napojení komunikací v místech protnutí státní hranice s vnitrozemím včetně vybudování obchvatů měst, koordinace výstavby s německou a polskou stranou T: trvalý úkol. - Tento úkol je naplňován postupnými kroky. ¾ Vybudování silničního přeshraničního spojení bez omezení hmotnosti vozidel na silnici I/35 u Hrádku nad Nisou T: 12/2007. - Výstavba na území ČR a SRN je již dokončena. Propojení I/35 - B 178 přes polské území se však dosud nepodařilo zrealizovat z důvodu nedokončení stavebních prací na polském území. ¾ Zprovoznění nových silničních spojení pro motorová vozidla do 3,5 tuny celkové hmotnosti T: trvalý úkol. - Připravuje se průjezdnost státních hranic do Německa po silnici č. III/27014 mezi obcemi Krompach a Jonsdorf. ¾ Rozšíření provozu na stávajících přeshraničních spojeních spočívající ve zrušení tonážního omezení motorových vozidel T: trvalý úkol. - V roce 2011 budou probíhat další jednání o zvýšení propustnosti státních hranic na území Libereckého kraje. Lodní doprava je uvedena pro úplnost.

216 / 228


ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Hraniční přechody a schengenský prostor Vstup České republiky do schengenského prostoru představuje významný krok k dosažení plnohodnotného členství v Evropské unii, zejména pokud se jedná o právo občanů EU na volný pohyb osob. Současně ale také znamená uznání schopnosti ČR zajistit ochranu vnější hranice a stát se spolehlivým partnerem při zajišťování bezpečnosti uvnitř společného prostoru. Mezi hlavní změny na státních hranicích, ke kterým došlo dne 21.12.2007 vstupem České republiky do schengenského prostoru, patří: odstranění hraničních kontrol; volný pohyb po schengenském prostoru; vnější schengenské hranice v ČR pouze na vybraných mezinárodních letištích; odstranění překážek bránících volnému průjezdu na místech hraničních přechodů; možnost dočasného znovuzavedení hraničních kontrol. Znovuotevření a doplnění v minulosti používaných přeshraničních spojení na tradičních trasách je důležitým předpokladem pro obnovení přímých kontaktů lidí, jejich vzájemného poznávání a urychlení vzájemného hospodářského a sociálního rozvoje na obou stranách hranice. Po vstupu České republiky a Polské republiky do schengenského prostoru jsou připraveny podmínky pro další propojení České republiky, Spolkové republiky Německo a Polské republiky. Legislativa již nebrání dalším propojením, problémem zůstává pouze technický a stavební stav přístupových komunikací. Problematika týkající se přeshraničních spojení je průběžně projednávána dotčenými orgány veřejné správy. Lze předpokládat, že v nadcházejícím období dojde ke zrušení některých tonážních omezení, což přispěje ke zvýšení propustnosti státních hranic na území Libereckého kraje pro silniční dopravu. Na českém a německém území je již hotová výstavba nutná pro silniční propojení silnice I/35 přes polské území s německou silnicí B 178 pro motorová vozidla bez tonážního omezení, přesto se však toto propojení stále nepodařilo zrealizovat, neboť teprve od listopadu 2009 probíhají na polském území stavební práce bez jejichž dokončení nelze propojení I/35 a B 178 realizovat. Připravuje se nové silniční spojení pro motorová vozidla do 3,5 tuny celkové hmotnosti mezi obcemi Krompach a Jonsdorf. BESIP V roce 2004 byl usnesením vlády České republiky č. 394 ze dne 28. dubna schválen dokument „Národní strategie bezpečnosti silničního provozu“. Hlavním cílem této strategie do roku 2010 je snížení počtu usmrcených v silničním provozu na 50 % úrovně roku 2002. Tento dokument analyzuje situaci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v ČR a ukládá úkoly subjektům působícím v této oblasti. Signatářstvím Evropské charty bezpečnosti silničního provozu se Liberecký kraj zavázal podílet na společném cíli, snížení počtu smrtelných následků dopravních nehod o polovinu do roku 2010 ve srovnání s rokem 2001. Tato výzva je známá pod heslem „25 000 lives to save“. V Libereckém kraji se tento cíl podařilo splnit, když z původních 37 smrtelných následků dopravních nehod v roce 2001, klesl tento počet na 18 v roce 2010. Z pohledu České republiky se tento společný cíl bohužel nepodařilo naplnit, neboť z původních 1 219 smrtelných následků dopravních nehod v roce 2001, klesl počet na 753 v roce 2010, tzn. že došlo ke snížení pouze o cca 38 %.

217 / 228


Liberecký kraj provádí na základě ust. § 124 odst. 3 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších právních předpisů, prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích jak v přenesené, tak v samostatné působnosti na základě koncepce schválené Zastupitelstvem Libereckého kraje dne 18.11.2003 usnesením č. 366/03/ZK. Cílem veškerých činností v oblasti BESIP je snížení vážných následků dopravních nehod. Liberecký kraj se bude k tomu snažit přispět naplňováním úkolů stanovených v koncepci, každoročním vyhodnocováním a aktualizováním stanovených činností. Na konci roku 2007 byla zahájena činnost koordinátora BESIP LK, který zpracoval Roční plán BESIP Libereckého kraje pro rok 2008 a následně pro roky 2009, 2010 a 2011. Těmito ročními plány byly stanoveny konkrétní aktivity v oblasti BESIP - lidského činitele pro daný rok. Osobní doprava Spolupráce s obcemi Libereckého kraje je v oblasti dopravní obslužnosti stabilizovaná jak z hlediska projednávání jízdních řádů, tak příspěvku na úhradu prokazatelné ztráty. S cílem rozšíření nabídky přepravních služeb všem cestujícím probíhá projednávání postupné optimalizace dopravní obslužnosti a zapracovávání linek zvláštní linkové dopravy do rozsahu dopravní obslužnosti Libereckého kraje. Liberecký kraj založil společnost KORID LK, spol. s r.o. s cílem zajistit kvalitní provozování plnohodnotného IDS pro území celého kraje. S platností od 18. května 2009 došlo ke spuštění pilotního projektu Integrovaného dopravního systému veřejné dopravy Libereckého kraje IDOL na území Českodubska. Na celém území Libereckého kraje byl IDOL spuštěn dnem 1. července 2009. Základem integrovaného dopravního systému IDOL je bezkontaktní čipová karta Opuscard, na kterou je možné využívat přestupní jízdenky a časové kupóny. Integrovaný tarif IDOL je zónově-relační, umožňuje cestování na jednu jízdenku všemi tramvajovými a autobusovými linkami zahrnutými do IDOL a všemi osobními vlaky, spěšnými vlaky v tarifně zaintegrovaných úsecích železničních tratí. Tarif byl vyhlášen nařízením Libereckého kraje o maximálních cenách ve veřejné dopravě (dostupný i se Smluvními přepravními podmínkami IDOL www.iidol.cz) a v jednotlivých městech s MHD je doplněn Nařízeními měst schválenými jejich radami, která stanovují ceny jízdného IDOL uvnitř zón s MHD. Cyklistická doprava Síť cyklistické dopravy v Libereckém kraji představuje jednu z významných forem zejména rekreační dopravy, která zatím patřičně nerespektuje požadavky na bezpečnou, dopravní funkci tras. Stávající síť cyklotras má charakter respektující sportovní a rekreační požadavky na cyklistickou dopravu. Trasy využívají z 99% stávající komunikace od polních cest a místních komunikací až po místní souběhy se silnicemi I. až III. tříd. Takto koncipovaná síť je nutně poznamenána výskytem velkého počtu závadových a rizikových míst na jednotlivých trasách, z nichž některé lze označit za velmi nebezpečné a rizikové z hlediska ochrany zdraví účastníků a bezpečnosti dopravy. Je proto zcela zásadní požadavek oddělení tras od motorové dopravy a návrh vedení zajišťující pro uživatele minimální energetickou náročnost. Trasy s touto společensky velmi důležitou funkcí v Libereckém kraji prakticky neexistují a bohužel se s nimi nesetkáváme zpravidla ani při návrhu nových silničních tahů. Liberecký kraj se snaží systém cyklistických tras koordinovat. Hustota cyklotras v kraji začíná být vyvážená, začíná se i důsledněji dodržovat metodika při značení tras a v některých turistických regionech a oblastech probíhá optimalizace sítě cyklotras. Do jisté míry začínají zúčastněné subjekty mezi sebou spolupracovat a začínají si uvědomovat své kompetence. Bohužel, jak již bylo zmíněno, se v minulých letech zatím nepodařilo zejména u investičně připravovaných akcí rozvoje 218 / 228


silniční sítě včlenit požadavky na úpravy komunikačního uspořádání vedoucího ke zvýšení bezpečnosti cyklistů. Pro implementaci koncepčního dokumentu Programu rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji pro období 2008 - 2013 byly naplněny klíčové tři pilíře. Úkolem roku 2011 bude pokračování v naplňování aktivit programového dokumentu a zpracování „Akčního plánu 2011 - 2012“ Programu rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji pro období 2008 - 2013. Z hlediska civilizačního si vyžaduje rozvoj cyklodopravy maximální podporu. S platností od července 2009 vzniklo nové pracovní místo cyklokoordinátora. Důvodem byla především implementace koncepčního dokumentu k rozvoji cyklodopravy a vytvoření a realizace finančního nástroje na úrovni kraje pro rozvoj cyklistiky v LK. Cyklostrategie tak nezůstala pouze v oblasti teorie. Prvotním cílem musí být intenzivní hledání možnosti financování, neboť bez zajištění prostředků zůstane cyklostrategie Libereckého kraje pouze v oblasti teorie. Silniční hospodářství Úkolem Libereckého kraje v oblasti silničního hospodářství pro následující období bude především oprava poškozených úseků silnic II. a III. třídy včetně jejich součástí a příslušenství po povodních v roce 2010. Železniční doprava Na tratě v Libereckém kraji se nevztahuje žádná mezinárodní úmluva, vyjma AGTC, která však již ztrácí význam. Aktuálním tématem je znovuobnovení provozu na mezinárodní trati z Harrachova do polských Jakuszyc a Szklarske Poręby. V roce 2009 byla započata revitalizace železniční trati. Železniční trať je revitalizována za finanční účasti Evropské unie z prostředků z přeshraničního operačního programu Cíl3/Cel3. Provoz byl zahájen v sobotu 28.8.2010, kdy byly dořešeny všechny administrativní záležitosti spojené s mezinárodním provozem. V současné době je provoz zajišťován moderními nízkopodlažními jednotkami polské výroby s označením SA 134. Dopravcem vlaků na českém území je společnost Viamont Regio a.s. a na polském území je to polský dopravce Przewozy Regionalne. Železniční trať v sobě skrývá značný turistický potenciál a v tomto duchu jsou také upraveny jízdní řády. V rozvoji přeshraniční dopravy je velmi pozitivně hodnoceno cestující veřejností pokračování nabídky celotýdenního přímého spojení z Liberce do Drážďan, které je o víkendech prodlouženo dvěma páry vlaků až do Tanvaldu. Motorové jednotky DB Regio, nasazované na tyto spoje, splňují kritéria kultury cestování současné doby. Společnost Railtransport, s.r.o., která zajišťovala čtyřmi páry vlaků od pondělí do pátku spojení mezi Libercem a Žitavou, ukončila provoz osobních vlaků s koncem platnosti jízdních řádů 2009/2010, dne 11.12.2010, v souvislosti s výběrovým řízením na nového provozovatele drážní dopravy. Vítězem mezinárodního výběrového řízení na provozovatele regionální železniční dopravy na trati SŽDC089/KBS 236 se stal německý dopravce Vogtlandbahn-GmbH. Moderní motorové jednotky této společnosti mohou cestující na trati Liberec – Hrádek n.Nis. – Žitava – Varnsdorf – Rybniště používat od 12 prosince 2010 až do prosince 2020. Regionální železniční dopravu na tratích 034, 036, 037, 038 a 039 bude provozovat vítěz výběrového řízení akciová společnost České dráhy a to od prosince 2011 do prosince 2026. Na těchto tratích tedy nedojde ke změně dopravce, ale stávající dopravce bude regionální železniční dopravu provozovat dle výběrovým řízením stanovených podmínek, které jsou pro Liberecký kraj výhodnější. Cestující změnu pocítí nasazením moderních nízkopodlažních železničních jednotek.

219 / 228


Na všech železničních tratích v Libereckém kraji je v regionální dopravě zaveden taktový jízdní řád. Konkrétní délka intervalu je uvedena v přehledné tabulce v příslušné kapitole. Rozsah regionální železniční dopravy bude v příštích letech ovlivňovat nejen poptávka cestujících, ale také finanční možnosti Libereckého kraje. V roce 2009 také Liberecký kraj prodloužil smlouvy o závazku veřejné služby s Českými drahami na ostatních úsecích celostátní dráhy a regionálních tratích na území Libereckého kraje, které nebyly zařazeny do výběrových řízení na provozovatele regionální železniční dopravy. Smlouva byla prodloužena do roku 2019. V srpnu 2009 přijala Vláda České republiky usnesení č. 1132, které se týká financování veřejné dálkové a regionální železniční dopravy v letech 2010 až 2019. Díky tomuto usnesení dochází k dofinancování ztráty vzniklé ze zajištění drážní dopravy. V Libereckém kraji byla aplikována výjimka pro roky 2010 a 2011, tato výjimka souvisí s uzavřenou dlouhodobou smlouvou s Českými drahami. Letecká doprava Pro plánovaný komerční provoz za podmínek IFR lze v Libereckém kraji a jeho okolí uvažovat pouze letiště Liberec, protože komerční využití letiště závisí na velikosti spádové oblasti. Nyní jsou lety zajišťující dopravu do Libereckého kraje směrovány na letiště Praha-Ruzyně. Doba jízdy z Liberce na letiště Praha-Ruzyně je více než 2 hodiny a na liberecké letiště řádově minuty. Letiště Praha-Ruzyně je přeplněno velkými dopravními letadly a menší letadla všeobecného letectví budou vytlačena na okolní letiště. V současné době sídlí v Libereckém kraji dvě společnosti poskytující leteckou dopravu aerotaxi, které létají z letišť Mnichovo Hradiště a Praha-Ruzyně. Město Liberec by mělo mít po vzoru podobně velkých měst v západní Evropě, ale v současnosti i v ČR, vlastní letiště se zpevněnou vzletovou a přistávací dráhou, aby zajistilo snadný a rychlý způsob dopravy pro libereckou oblast a okolí. Provoz by mohl být vzhledem k osídlení okolí letiště omezen na dobu od 6:00 do 22:00 hodin. Vzletová a přistávací dráha by mohla být využívána pro větší letouny pouze jako jednosměrná.

220 / 228


DATA,

KTERÁ JSOU UVEDENA V KRAJSKÉM ROZSAHU A JE MOŽNÉ PROVÉST POROVNÁNÍ, ZAČALA TVOŘIT ČASOVOU ŘADU. LZE PŘEDPOKLÁDAT, ŽE KAŽDÁ AKTUALIZACE POVEDE K UPŘESNĚNÍ A ZHODNOCENÍ DŮLEŽITOSTI JEDNOTLIVÝCH UVEDENÝCH INFORMACÍ. KAŽDÝ AKTUALIZOVANÝ DOKUMENT BUDE K DISPOZICI NEJEN ZASTUPITELŮM A PRACOVNÍKŮM LIBERECKÉHO KRAJE, ALE I ŠIROKÉ VEŘEJNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM WEBU.

221 / 228


PRAMENY ¾

Celní úřad Liberec

¾

Centrum služeb pro silniční dopravu, pracoviště Liberec

¾

České dráhy, a.s., Krajské centrum osobní dopravy Liberec

¾

Český statistický úřad, Krajská správa Liberec

¾

Český úřad zeměměřičský a katastrální

¾

Geodis Brno spol. s r.o.

¾

Help Service - Remote Sensing s.r.o.

¾


¾

Krajský úřad Libereckého kraje

¾

Ministerstvo dopravy

¾

Obce s rozšířenou působností Libereckého kraje

¾

PavEx Consulting, s.r.o.

¾

Policie ČR

¾

Ředitelství silnic a dálnic ČR, Odbor silniční databanky, Ostrava

¾

Ředitelství silnic a dálnic ČR - Správa Liberec

¾

Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad, Dobruška

ZPRACOVATELÉ ¾

Kolektiv pracovníků Odboru dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje

¾

KORID LK, spol. s r.o.

222 / 228


SEZNAM ZKRATEK AFIS

Letištní letová informační služba

AŽD

Přejezdové zabezpečovací zařízení světelné bez závor

BESIP

Bezpečnost silničního provozu

BS

Bílé přerušované světlo

BUS

Autobus

CL

Česká Lípa

CSPSD

Centrum služeb pro silniční dopravu

CÚ

Celní úřad

ČD

České dráhy

ČR

Česká republika

ČSA

České aerolinie

DDH

Dětské dopravní hřiště

DKV

Depo kolejových vozidel

DN

Dopravní nehoda

DO

Dopravní obslužnost

DSOJ

Dopravní sdružení obcí Jablonecka

EU

Evropská unie

FR

Frýdlant

GIS

Geografický informační systém

CHKO

Chráněná krajinná oblast

IFR

Lety „podle přístrojů“

ISPROFIN

Informační systém programového financování z rozpočtu SFDI

ISŠ

Integrovaná střední škola

JI

Jilemnice

JN

Jablonec nad Nisou

JŘ

Jízdní řády

KČT

Klub českých turistů

KRNAP

Krkonošský národní park

KSS LK


223 / 228


LB

Liberec

LI

Liberec

LK

Liberecký kraj

M 1-3

Motorová vozidla pro dopravu osob

MD

Ministerstvo dopravy

MHD

Městská hromadná doprava

MK

Místní komunikace

MM

Magistrát města

MŠ

Mateřská škola

MÚ

Městský úřad

MZ

Mechanické závory

N

Neděle

N 1-3

Motorová vozidla pro dopravu nákladů

NA

Nákladní automobil

NB

Nový Bor

O

Přejezdy na ostatních komunikacích

O 1-4

Přípojná vozidla

OA

Osobní automobil

Os

Osobní vlak

OT 1-4

Přípojná vozidla traktoru

PČR

Policie České republiky

PZS

Přejezdové zabezpečovací zařízení

PZS 3S

přejezdové zabezpečovací zařízení světelné

PZS 3Z

přejezdové zabezpečovací zařízení světelné se závorami

R

Rychlík

RK

Rada kraje

ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic

S

Sobota

SDC

Správa dopravní cesty

SELČ

Středoevropský letní čas

SFDI

Státní fond dopravní infrastruktury

SLZ

Sportovní létající zařízení

224 / 228


SM

Semily

SOD

Státní odborný dozor

Sp

Spěšný vlak

SRN

Spolková republika Německo

STK

Stanice technické kontroly

SZZ

Staniční zabezpečovací zařízení

T

Traktor

TA

Tanvald

TU

Turnov

TZZ

Traťové zabezpečovací zařízení

ÚK

Účelová komunikace

ÚP

Územní plán

VFR

Lety „za viditelnosti“

VK+P

Výstražné kříže + pískejte

VPD

Vzletová a přistávací dráha

VÚD


VÚŽ


X

Pracovní den

ZB

Železný Brod

ZDO

Základní dopravní obslužnost

ZK

Zastupitelstvo kraje

ZŠ

Základní škola

225 / 228


SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Fotodokumentace k akcím podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích realizovaných v roce 2006 ......... 50 Příloha č. 2: Fotodokumentace k akcím podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích realizovaných v roce 2007 ......... 51 Příloha č. 3: Fotodokumentace k akcím podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích realizovaných v roce 2008 ......... 52 Příloha č. 4: Fotodokumentace k akcím podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích realizovaných v roce 2009 ......... 53 Příloha č. 5: Fotodokumentace k akcím podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích realizovaných v roce 2010 ......... 54 Příloha č. 6: Fotodokumentace k projektům přímé podpory ke zklidnění dopravy v obcích - instalace informativních měřičů rychlosti v roce 2009 ................................................. 57 Příloha č. 7: Přehled počtu přepravených cestujících na území Libereckého kraje v typický den roku (dle prodaných jízdenek) na vybraných linkách osobní dopravy provozovaných na základě licence udělené Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem dopravy ................................................................................................................. 72 Příloha č. 8: Přehled licencí vydaných Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem dopravy, k provozování veřejné vnitrostátní linkové osobní dopravy na území Libereckého kraje platných v roce 2010................................................................................................... 73 Příloha č. 9: Přehled licencí odejmutých Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem dopravy, na základě žádostí dopravců v roce 2010 ......................................................... 73 Příloha č. 10: Přehled linek veřejné linkové osobní dopravy provozovaných na území Libereckého kraje v roce 2010 ........................................................................................ 73 Příloha č. 11: Zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje - podle obcí, rok 2011................... 73 Příloha č. 12: Přehled zvláštní linkové dopravy na území Libereckého kraje provozované v roce 2010 na základě platných udělených licencí ...................................................... 90 Příloha č. 13: Schéma s vyznačením jednotlivých dopravců železniční dopravy v ČR .................... 136 Příloha č. 14: Organizační struktura Českých drah, a. s. (platná od 1.1.2011) .................................. 136 Příloha č. 15: Tranzitní železniční koridory v ČR.................................................................................. 140 Příloha č. 16: Vozební ramena dálkové osobní dopravy v Libereckém kraji .................................... 142 Příloha č. 17: Vozební ramena regionální osobní dopravy v Libereckém kraji ................................. 143 TU

UT

TU

UT

TU

UT

TU

UT

TU

UT

TU

UT

TU

UT

TU

UT

TU

UT

TU

UT

UT

T

TU

UT

TU

UT

UT

TU

TU

UT

TU

UT

TU

UT

226 / 228

U


SEZNAM MAP Mapa č. 1: Dopravní síť - silnice, železnice a letiště v Libereckém kraji.............................................. 15 Mapa č. 2: Působnost dopravních úřadů v Libereckém kraji, provozy a střediska KSS LK............. 15 Mapa č. 3: Smrtelné nehody na území Libereckého kraje v roce 2010 ................................................ 39 Mapa č. 4: Přehled úseků s nejvyšším počtem nehod v Libereckém kraji v roce 2010 ..................... 40 Mapa č. 5: Opakující se hm úseky s výskytem počtu nehod 4 a více v Libereckém kraji v letech 2009 a 2010 ............................................................................................................... 41 Mapa č. 6: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2010 - výběr ze zavinění ....................... 41 Mapa č. 7: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2010 - nedání přednosti v jízdě ........... 41 Mapa č. 8: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2010 - smyk ............................................ 41 Mapa č. 9: Spádovost základních škol v Libereckém kraji na dětská dopravní hřiště ........................ 42 Mapa č. 10: Rozložení tras autobusových linek dle dopravců VLAD na silniční síti Libereckého kraje v roce 2011 .............................................................................................. 72 Mapa č. 11: Urbanizované území mimo dostupnost 1 km od autobusových zastávek nebo železničních stanic na území Libereckého kraje - analýza stavu 2011 .................. 72 Mapa č. 12: Rozložení počtu autobusových spojů v zastávkách na území Libereckého kraje, mimo MHD - průměrná středa za únor 2011 .................................................................... 72 Mapa č. 13: Rozložení počtu autobusových spojů v zastávkách na území Libereckého kraje, včetně příměstské MHD - průměrná středa za únor 2011 ............................................... 72 Mapa č. 14: Tarifní zóny Integrovaného systému dopravní obslužnosti Libereckého kraje............. 84 Mapa č. 15: Schéma sítě mezinárodních a nadregionálních cyklokoridorů v Libereckém kraji........ 92 Mapa č. 16: Pilotní kostra cyklodopravy v Libereckém kraji ................................................................. 92 Mapa č. 17: Schéma rozložení nadmořských výšek ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji.......................................................................................................................................... 104 Mapa č. 18: Reliéf terénu ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji............................................. 104 Mapa č. 19: Majetkoprávní operace na silniční síti v Libereckém kraji v letech 2003 až 2007 ....... 107 Mapa č. 20: Majetkoprávní operace na silniční síti v Libereckém kraji v roce 2008 ........................ 107 Mapa č. 21: Majetkoprávní operace na silniční síti v Libereckém kraji v roce 2009 ........................ 107 Mapa č. 22: Majetkoprávní operace na silniční síti v Libereckém kraji v roce 2010 ........................ 107 Mapa č. 23: Zimní údržba silnic v Libereckém kraji dle technologie na rok 2010/2011 ................ 108 Mapa č. 24: Zimní údržba silnic v Libereckém kraji dle pořadí důležitosti na rok 2010/2011 ...... 108 Mapa č. 25: Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti Libereckého kraje (rok 2005) ....... 115 Mapa č. 26: Výsledky sčítání dopravy - Česká Lípa (rok 2005) ........................................................... 115 Mapa č. 27: Výsledky sčítání dopravy - Jablonec nad Nisou (rok 2005) ............................................ 115 Mapa č. 28: Výsledky sčítání dopravy - Liberec (rok 2005) ................................................................. 115 Mapa č. 29: Výsledky sčítání dopravy - Semily (rok 2005) ................................................................... 115 Mapa č. 30: Výsledky sčítání dopravy - Turnov (rok 2005) ................................................................. 115 Mapa č. 31: Stav povrchu vozovek silnic v Libereckém kraji po opravách v roce 2010 ................. 119 Mapa č. 32: Výstavba na státní silniční síti - Českolipsko .................................................................... 125 Mapa č. 33: Výstavba na státní silniční síti - Liberecko ........................................................................ 125 Mapa č. 34: Výstavba na státní silniční síti - Jablonecko, Semilsko .................................................... 125 Mapa č. 35: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007, 2008, 2009 a 2010 - Českolipsko............................................................................................................. 134 Mapa č. 36: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007, 2008, 2009 a 2010 - Liberecko ................................................................................................................ 134 Mapa č. 37: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007, 2008, 2009 a 2010 - Jablonecko, Semilsko ............................................................................................ 134 TU

UT

UT

T

U

UT

TU

TU

UT

TU

UT

TU

UT

UT

T

U

UT

TU

TU

UT

TU

UT

TU

UT

TU

UT

TU

UT

UT

T

U

T

UT

UT

U

TU

TU

UT

TU

UT

UT

T

U

UT

TU

TU

UT

TU

UT

TU

UT

UT

T

T

UT

UT

TU

TU

UT

TU

UT

TU

UT

TU

UT

TU

UT

TU

UT

TU

UT

TU

UT

TU

UT

TU

UT

TU

UT

227 / 228

U

U


Mapa č. 38: Dopravní síť – poškození po bleskových povodních 8/2010, Českolipsko................ 135 Mapa č. 39: Dopravní síť – poškození po bleskových povodních 8/2010, Liberecko ................... 135 Mapa č. 40: Železniční tratě v Libereckém kraji .................................................................................... 139 Mapa č. 41: Obsluha území Libereckého kraje železničními zastávkami ........................................... 140 Mapa č. 42: Počet vlakových spojů na jednotlivých železničních tratích v Libereckém kraji v průměrný pracovní den - JŘ 2010/2011 ........................................................................ 147 Mapa č. 43: Průměrná frekvence cestujících (nástup + výstup) na zastávkách ČD v Libereckém kraji v průměrný pracovní den - JŘ 2009/2010 ...................................... 147 TU

UT

UT

TU

TU

UT

TU

UT

TU

UT

TU

UT

228 / 228

Odbor dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje

Recommend Documents