MAGISTRÁT MĚSTA PROSTĚJOVA ODBOR DOPRAVY NÁM. T.G.MASARYKA 130/14, 796 01 PROSTĚJOV tel: +420 582 329 111 (ústředna) fax: +420 582 342 338 www.mestopv.cz
S00AX01YWG9B
*S00AX01YWG9B*
41.280.9 V10
Vaše značka:
Ze dne:
Naše značka:
Vyřizuje:
čj. SpZn.
Tůma Jaroslav Ing.
PVMU 24297/2016 41 OD 860/2010
Telefon:
Fax:
E-mail:
Datum:
582 329 835
582 329 816
[email protected]
29.4.2016
VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Rozhodnutí o existenci veřejně přístupných komunikací Magistrát města Prostějova, odbor dopravy, jako příslušný silniční správní úřad dle usnesení Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, č.j. KUOK/109878/2010/ODSH-SH/7202 ze dne 29.11.2010, v souladu s rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 6.11.2014 č.j. KUOK 75091/2014, SpZn.: KÚOK/73330/2014/ODSH-SH/7559, a na základě podání společnosti Bělecký mlýn s.r.o., Šemberova 9, 772 00 Olomouc, IČ 26223571, ze dne 12.7.2010, vydává podle ustanovení § 142, odst.1, Správní řád, rozhodnutí 1. Na pozemcích parc. č. 154/1 (bývalé 580/6, 580/7, 580/8, 580/10,) 154/2 (bývalé 580/9), 580/13, 580/14, v k.ú. Růžov na Moravě se nachází veřejně přístupná účelová pozemní komunikace. Tato komunikace je napojena na západní straně pozemku na silnici III/36630 a směřuje k západní straně vodní nádrže umístěné na pozemcích parc. č. 574/2 v k.ú. Růžov na Moravě a parc. č. 2148/3 v k.ú. Přemyslovice, končí u hráze. Komunikace má šířku cca 3,5 m. Ve výkresu v příloze je zakreslena fialovou barvou. 2. Na pozemcích parc. č. 580/4 v k.ú. Růžov, 2148/5, 2133/2, 2134/2 v k.ú. Přemyslovice se nachází neveřejná účelová pozemní komunikace, která slouží pro vlastní potřebu majitelů pozemků. Ve výkresu v příloze je zakreslena modrou barvou. 3. Na pozemcích parc. č. 1313/22, 1313/21, 1977, 2675/1 v k.ú. Přemyslovice se nachází veřejná účelová pozemní komunikace, která slouží pro obsluhu přilehlých pozemků. Komunikace má šířku cca 3,5 m. Ve výkresu v příloze je zakreslena zelenou barvou. 4. Na pozemku parc. č. 1326/3 v k.ú. Přemyslovice se nachází neveřejná účelová pozemní komunikace, která slouží pro obsluhu přilehlých lesních pozemků majitele pozemku, společnosti Bělecký Mlýn s.r.o. Komunikace má šířku cca 3 m. Ve výkresu v příloze je zakreslena žlutou barvou.
Elektronický podpis - 2.5.2016 Certifikát autora podpisu :
Jméno : Ing. Miroslav Nakládal Vydal : PostSignum Qualified C... Platnost do : 6.10.2016
2 Účastníci řízení dle § 27 odst. 1 správního řádu:
Bělecký mlýn s.r.o., Šemberova 9, 772 00 Olomouc, IČ 26223571
Účastníci řízení dle § 27 odst. 2 správního řádu:
Obec Přemyslovice, Přemyslovice 281, 798 51 Přemyslovice, IČ 00288683
Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 50168
Fechner Jiří a Fechnerová Marie, Dr. Mičoly 357/14, Držovice, 796 07
Aleš Adel, Přemyslovice 205, 798 51 Přemyslovice
Státní pozemkový úřad, Husinecká 1024/11a, Praha, 130 00
TERRIS Budětsko a.s., Budětsko 118, 798 52 Budětsko Odůvodnění:
Společnost Bělecký mlýn s.r.o., Šemberova 9, 772 00 Olomouc, IČ 26223571 (dále jen „společnost“) podala dne 12. 7. 2010 Obecnímu úřadu Přemyslovice, Přemyslovice 281, 798 51 Přemyslovice, žádost o vydání deklaratorního rozhodnutí o existenci či neexistenci veřejně přístupných komunikací na pozemcích parc. č. 580/4 v k.ú. Růžov na Moravě, parc. č. 2148/5, 2133/2, 1326/3, 2664, 1313/22, 1313/21 v k.ú. Přemyslovice, určení její trasy a šířky. Společnost dne 8.11.2010 požádala Krajský úřad Olomouckého kraje o učinění opatření z důvodu nečinnosti Obecního úřadu Přemyslovice ve výše uvedené věci. Krajský úřad obdržel žádost společnosti na učinění opatření podle § 80 Správního řádu proti nečinnosti Obecního úřadu Přemyslovice ve věci podané žádosti o vydání deklaratorního rozhodnutí podle § 142 odst. 1 správního řádu o existenci či neexistenci veřejně přístupných účelových komunikací v lokalitě Přemyslovice - rybník, Chaty, Padesátka, Zahrady, Kouty v k. ú. Přemyslovice dne 9. 11. 2010. Krajský úřad konstatoval, že Obecní úřad Přemyslovice je ve věci nečinný. Z tohoto důvodu Krajský úřad vedením řízení pověřil Městský úřad Prostějov, Odbor dopravy. Městský úřad Prostějov, odbor dopravy, vydal rozhodnutí o existenci komunikací dne 7.3.2011 pod č.j. PVMU 26559/2011 41. Společnost Bělecký mlýn s.r.o., Šemberova 9, 772 00 Olomouc, IČ 26223571 podala dne 17.3.2011 odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Prostějov č.j. PVMU 26559/2011 41. Krajský úřad Olomouckého kraje dne 9.5.2011 zamítl odvolání společnosti Bělecký mlýn s.r.o., Šemberova 9, 772 00 Olomouc, IČ 26223571, ve věci podjatosti Ing. Tůmy, rozhodnutím č.j. KÚOK 47415/2011. Krajský úřad Olomouckého kraje dne 14.9.2011 zrušil rozhodnutí Městského úřadu Prostějov, odboru dopravy č.j. PVMU 26559/2011 41 rozhodnutím č.j. KÚOK 100181/2011. Městský úřad Prostějov, odbor dopravy, oznámil dne 28.11.2011 pokračování v řízení č.j. PVMU 135906/2011 41. Dne 5.12.2012 vydal rozhodnutí ve věci Magistrát města Prostějova, odbor dopravy, č.j. PVMU 87765/2012 41. Společnost Bělecký mlýn s.r.o., Šemberova 9, 772 00 Olomouc, IČ 26223571 podala dne 19.12.2012 odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Prostějova č.j. PVMU 87765/2012 41. Krajský úřad Olomouckého kraje zrušil rozhodnutí Magistrátu města Prostějova, odboru dopravy č.j. PVMU 87765/2012 41 rozhodnutím ze dne 8.3.2013 č.j. KUOK 14987/2013, SpZn.: KÚOK/12398/2013/ODSH-SH/7559.
3 Magistrát města Prostějova, odbor dopravy, oznámil dne 30.4.2013 pokračování v řízení č.j. PVMU 52642/2013 41. Dne 30.5.2014 odbor dopravy vydal nové rozhodnutí č.j. PVMU 11476/2014 41, ke kterému se odvolal účastník řízení společnost Bělecký mlýn s.r.o., Šemberova 9, 772 00 Olomouc, IČ 26223571 podáním ze dne 16.6.2014. Krajský úřad Olomouckého kraje zrušil rozhodnutí Magistrátu města Prostějova, odboru dopravy č.j. PVMU 11476/2014 41 rozhodnutím ze dne 6.11.2014 č.j. KUOK 75091/2014, SpZn.: KÚOK/73330/2014/ODSH-SH/7559. Magistrát města Prostějova, odbor dopravy, oznámil dne 7.1.2015 pokračování v řízení č.j. PVMU 2197/2015 41. Odbor dopravy zorganizoval jednání dne 30.10.2015 v zasedací místnosti OÚ Přemyslovice. Jednání nepřineslo žádné nové informace. Dne 29.2.2016 vyzval odbor dopravy účastníky řízení o vyjádření se k podkladům řízení. Na výzvu reagoval jen pan Aleš Adel, který doručil písemné vyjádření. Jako účastníky řízení odbor dopravy označil jednak žadatele o vydání rozhodnutí, společnost Bělecký mlýn s.r.o., Šemberova 9, 772 00 Olomouc, dále obec Přemyslovice jako majitele dotčených pozemků a příslušný silniční správní úřad, a dále majitele pozemků, po kterých vedou posuzované komunikace. Protože posuzované komunikace se podle názoru odboru dopravy dotýkají ve svém důsledku celé veřejnosti, bylo řízení vedeno a oznamováno formou veřejné vyhlášky. Komentář k vyjádřením ve spise: Obec Přemyslovice, vyjádření ke komunikacím, ze dne 8.2.2011 (č.13) Obec zaslala vyjádření o posuzovaných komunikacích, ve kterém sděluje, že komunikace označované barvami fialová, červená, zelená jsou veřejné účelové komunikace, komunikace označovaná modrou barvou je neveřejná účelová komunikace. S tím odbor dopravy souhlasí, detailně se okolnostmi zabývá v následujících odstavcích odůvodnění. Bělecký Mlýn s.r.o., odvolání ze dne 15.3.2011 (č.16) Společnost namítala podjatost Ing. Tůmy. Odbor dopravy k tomu uvádí, že Krajský úřad Olomouckého kraje potvrdil usnesení Městského úřadu v Prostějově č.j. PVMU 9175/2011 ze dne 20.1.2011. Společnost Bělecký Mlýn s.r.o. nesprávně komentuje pozemek parc. č. 2448/5 v k.ú. Přemyslovice, což s řízením nesouvisí. Jde zřejmě o chybu, pravděpodobně byl myšlen pozemek 2148/5 v k.ú. Přemyslovice. Následně označuje komunikaci ve spise identifikovanou modrou barvou jako veřejnou. S tím odbor dopravy nesouhlasí a odkazuje na další odstavce tohoto odůvodnění, kde se problematikou této komunikace podrobněji zabývá. Dále společnost Bělecký Mlýn s.r.o. namítá, že z rozhodnutí není zřejmé, kde červeně označovaná komunikace končí. K tomu odbor dopravy uvádí, že končí až u poslední chaty na pozemku parc. č. 494 v k.ú. Přemyslovice, cca 100 m severně obce Růžov. Detailně se zabývá touto komunikací v dalších odstavcích tohoto odůvodnění. Dále společnost Bělecký Mlýn s.r.o. namítá, že nesouhlasí s označením části zelené komunikace na pozemku parc. č. 1326/3 v k.ú. Přemyslovice za veřejnou. Odbor dopravy je opačného názoru, jde o komunikaci veřejnou účelovou pro obsluhu pozemků v lokalitě Zahrady a Kouty s konkludentním souhlasem předchozích vlastníků. Detailně se odbor dopravy zabývá touto komunikací v dalších odstavcích tohoto odůvodnění. Obec Přemyslovice, vyjádření k odvolání společnosti Bělecký Mlýn s.r.o., ze dne 30.1.2012 (č.23) Obec upozorňuje, že společnost Bělecký Mlýn s.r.o. se vyjadřuje k pozemku parc. č. 2448/5 v k.ú. Přemyslovice, což nesouvisí s tímto projednáváním. Odbor dopravy s tím souhlasí.
4 Obec popisuje fialovou komunikaci jako veřejnou účelovou komunikaci, modrou komunikaci jako neveřejnou účelovou komunikaci, červenou komunikaci jako veřejnou účelovou komunikaci, zelenou komunikaci jako veřejnou účelovou komunikaci. S tím odbor dopravy souhlasí. Bělecký Mlýn s.r.o., vyjádření k podkladům řízení, ze dne 20.9.2012 (č.29) Společnost Bělecký Mlýn s.r.o. namítá, že odbor dopravy uskutečnil řadu schůzek s účastníky řízení, na která nebyl pozván. Obviňuje správní orgán, že účastníkům podsouval text vyjádření, který vyzníval v neprospěch společnosti. K tomu odbor dopravy uvádí, že jednou si pozval některé majitele pozemků v okolí modré a fialové komunikace, aby si udělal názor na problematiku. Ze setkání byl pořízen zápis, který je založen ve spise a ke kterému se každý účastník může vyjádřit. Není pravda, že odbor dopravy podsouval přítomným text vyjádření. Přítomné osoby byly svéprávné a při plném vědomí, nepochybně jejich podpisy vyjadřují jejich vůli. Odbor dopravy odmítá nařčení společnosti Bělecký Mlýn s.r.o., že s účastníky manipuluje a podsouvá jim texty k podpisu a pletichaří proti společnosti. Společnost se mohla se zápisem seznámit před vydáním rozhodnutí. Společnost nedoložila svá tvrzení o manipulaci účastníků, nikdo jiný tuto záležitost nerozporoval. V dalším odstavci společnost Bělecký Mlýn s.r.o. namítá, že ve spise nejsou založeny dokumenty, ze kterých by vyplývala přezkoumatelnost rozhodnutí, jmenovitě se jedná o zaměření komunikací pomocí GPS. K tomu odbor dopravy uvádí, že ve spise je množství katastrálních map a fotografií, ortofotomap, odkazů na internetové stránky s ortofotomapou, výpisů z katastru nemovitostí včetně katastrálních map atd. Odbor dopravy se domnívá, že cílem rozhodnutí není zpracovat projekt přesného umístění komunikací, ale deklarovat existenci či neexistenci komunikace a vyjádřit se k jejím charakteristikám. Odbor dopravy se domnívá, že dokumenty ve spise jsou dostatečné, aby se účastníci řízení zorientovali, kde se zkoumané komunikace nacházejí, kudy vedou a odkud kam vedou. V dalším odstavci společnost Bělecký Mlýn s.r.o. odkazuje na vyjádření obce Přemyslovice, kde údajně popisuje, že komunikace značená ve spise jako modrá je veřejná. Odbor dopravy k tomu uvádí, že ve spise nenalezl vyjádření obce, kde by bylo zaznamenáno tvrzení, o kterém píše společnost Bělecký Mlýn s.r.o. Dále společnost namítá, že odbor dopravy nemůže zaměňovat cestu z pohodlí za nutnou komunikační potřebu. K tomu odbor dopravy uvádí, že tato námitka se zřejmě dotýká zeleně označované komunikace vedoucí přes les v majetku společnosti Bělecký Mlýn s.r.o. Cesta z pohodlí je okolnost, kdy někdo využívá komunikaci na cizím pozemku, která je pro něj z nějakého důvodu výhodnější (bližší, schůdnější), místo využití jiné komunikace na veřejném pozemku, kterou by měl správně používat. Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 9. 1. 2008, Sp. zn. II. ÚS 268/06, podle něhož je omezení vlastnického práva bez náhrady možné jen při nezbytné komunikační potřebě a se souhlasem vlastníka, přičemž tento souhlas je závazný i pro jeho právního nástupce. Proto odbor dopravy, zkoumal, zda je v daném případě splněna podmínka komunikační nezbytnosti a souhlasu vlastníka pozemku, resp. jeho právního předchůdce s užíváním předmětné komunikace jako veřejné. Ze skutkových zjištění vzal odbor dopravy za nepochybné, že komunikace sloužila v minulosti, tj. v době před nabytím nemovitosti do vlastnictví společnosti Bělecký Mlýn s.r.o., jako veřejná. Komunikační nezbytnost vyplývá z nutnosti obsluhovat pozemky v lokalitě Zahrady a Kouty v k.ú. Přemyslovice, zvláště pozemek 1313/19 v k.ú. Přemyslovice, který nyní vlastní pan Václav Bílý, jež tento pozemek obhospodařuje a potřebuje se k němu dostat s příslušnou zemědělskou technikou. Současní vlastníci pozemku parc. č. 1326/3 v k.ú. Přemyslovice jej nabyli do svého vlastnictví až v roce 2010 od předchozího vlastníka. Předchozí vlastníci byli majitelé daných pozemků (a komunikací na nich) desítky let. Po celou dobu, minimálně od roku 1953 do roku 2010, kdy pozemky byly ve vlastnictví předchozích vlastníků, byl předmětný pozemek, resp. komunikace na něm, veřejně přístupné bez jakéhokoli omezení. O tom svědčí podklady založené ve spise. Je tak nesporné, že ze strany právních předchůdců současného vlastníka předmětné nemovitosti byl konkludentně učiněn souhlas s užíváním nemovitosti veřejností. Obecné užívání pozemní komunikace nemůže být vyloučeno pozdějším jednostranným
5 úkonem vlastníka, jenž takový souhlas udělil, ani jeho právního nástupce. Odbor dopravy provedl důkaz výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav ke dni 18.3.2010 a 19.3.2010 (č.55 a 56) V dalším odstavci společnost Bělecký Mlýn s.r.o. konstatuje, že vlastnické právo lze omezit pouze za náhradu. Odbor dopravy k tomu uvádí, že vlastnické právo k pozemku parc. č. 1326/3 v k.ú. Přemyslovice bylo dotčeno statutem veřejné cesty již v době, kdy tyto pozemky vlastnili předchozí majitelé, nejde tedy o nějaký nový stav. Dále odbor dopravy odkazuje na znění §26, §27, §28 zákona č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, který ukládá povinnost starat se o komunikace pouze majitelům silnic, dálnic a místních komunikací. Účelovou komunikaci není vlastník povinen udržovat sjízdnou. V tomto kontextu nemůže společnost Bělecký Mlýn s.r.o. vyžadovat od někoho náhradu za správu a údržbu komunikace, pokud to nebylo ošetřeno nějakou smlouvou. Bělecký Mlýn s.r.o., vyjádření se k podkladům řízení – doplnění, ze dne 18.10.2012 (č.33) Společnost Bělecký Mlýn s.r.o. upozorňuje na skutečnost, že územní plán obce Přemyslovice nabyl účinnosti 24.7.2012, v tomto územním plánu je prý vyznačeno, že není k zajištění obslužnosti obce potřebná žádná komunikace vedoucí přes les v majetku společnosti Bělecký Mlýn s.r.o. Odbor dopravy k tomu uvádí, že ve výkresu územního plánu obce Přemyslovice nejsou účelové komunikace zakresleny, zřejmě proto společnost Bělecký Mlýn s.r.o. nabyla dojmu, že komunikace na jejich pozemku není potřebná. Tvrzení společnosti, že textová část územního plánu obsahuje zmínku, že dopravní obslužnost je zajištěna po jiných komunikacích, odbor dopravy v textu nenalezl. Odbor dopravy se neztotožnil s tvrzením společnosti, jsou nesprávná. Záznam z jednání JUDr. Petra Zavadila, právního zástupce účastníka řízení Josefa Krejčího, ze dne 13.11.2012 (č.36) V tomto vyjádření pan Krejčí nesouhlasí s tím, že přes jeho pozemky v k.ú. Růžov na Moravě vedla veřejná komunikace od silnice II/366 k vodní nádrži. Pan Krejčí dále potvrzuje, že se tam komunikace nachází, ovšem namítá, že ke stavbě komunikace nebyl dán souhlas jeho ani jeho předchůdců. Jde prý o stavbu nepovolenou bez souhlasu majitelů pozemků. K tomu odbor dopravy uvádí, že v souladu s tvrzením pana Krejčího a dalších účastníků řízení rovněž potvrzuje, že se zde nachází komunikace. K problematice černé stavby souhlasu se stavbou se odbor dopravy vyjadřuje v dalších odstavcích k dokumentu č. 39 vyjádření Jiřího a Marie Fechnerových ze dne 30.10.2012 (č.35) a z 28.11.2012 (č.40). Tato vyjádření jsou ve vztahu k pozemku parc. č. 580/9 protichůdná. Fechnerovi ve vyjádřeních deklarují, že na pozemku 580/4 byla vždy jen louka, dále popisují, že část pozemků se využívala jako komunikace v době stavby pro příjezd těžké mechanizace. S tím odbor dopravy souhlasí, toto tvrzení je v souladu s tvrzením i ostatních účastníků řízení. Dále Fechnerovi uvádějí, že plocha zmíněných pozemků byla dále užívána jen nahodile členy rybářského svazu. Tím tudíž potvrzují, že pozemky byly i po dokončení stavby užívány, v tomto případě rybáři, což popisují i vyjádření obce. Dále Fechnerovi uvádějí, že pozemek parc. č. 580/4 v k.ú. Růžov nebyl využíván jako veřejná cesta, což koresponduje s vyjádřením pana Aleše Adéla. Společně s panem Adélem regulovali užívání cesty na pozemku 580/4, což je možné zjistit i z fotodokumentace pořízené odborem dopravy. Odbor dopravy vyhodnotil vyjádření Fechnerových tak, že na pozemku parc. č. 580/4 se nachází neveřejná účelová komunikace, což je v souladu s tvrzením pana Adéla. Co se týká pozemku parc. č. 580/9 v k.ú. Růžov (nyní 154/2), odbor dopravy se přiklání k názoru ostatních účastníků řízení i vlastním poznatkům, že se zde nachází veřejná účelová komunikace. Bělecký Mlýn s.r.o., vyjádření se k podkladům řízení, (č.38) Společnost Bělecký Mlýn s.r.o. upozornila, že správní orgán nedostatečně vyhodnotil okolnosti nutné komunikační potřeby a přijal nesprávné závěry. K tomu odbor dopravy uvádí: nezbytná komunikační potřeba pozemků v lokalitě Zahrady a Kouty, jmenovitě pozemku
6 parc. č. 1313/19 v k.ú. Přemyslovice v majetku pana Ing. Václava Bílého, č.p. 456, 79851 Přemyslovice, je zcela zřejmá. Při hodnocení nutné komunikační potřeby jakožto znaku veřejně přístupné účelové komunikace silniční správní úřad posuzuje: délku posuzované cesty a délku případného alternativního přístupu (resp. příjezdu), kvalitu obou variant (povrch a sklon), nutnost a nákladnost případných úprav staveb (či pozemků), jejichž přístupnost je řešena, a typ staveb (či pozemků), jejichž přístupnost je řešena (pole, zahrada, rekreační stavba, rodinný dům. Odbor dopravy k tomu uvádí, že posoudil výše uvedené parametry a vyhodnotil je tak, že je zde velký nepoměr ve vzdálenosti obsluhovaných pozemků od veřejně přístupné komunikace – ze silnice II/366 (po zeleně značené komunikaci) je to cca 2 km, zatímco z komunikace od ulice Kozí je to 160 m. Co se týká kvality obou příjezdů je zřejmé, že je velmi podobná, jsou to polní nebo lesní cesty, nerovné, neudržované, s příčným i podélným sklonem, ale vhodné k pojíždění zemědělskými a lesními stroji, samozřejmě s ohledem na stav komunikací. Nákladnost úprav staveb je nulová, typ staveb, jejichž připojení se řeší, jsou lesní pozemky, polnosti, zahrady. V tomto kontextu považuje odbor dopravy za důležité, že alternativní cesta napojující pozemky v lokalitě Kouty a Zahrady od silnice II/366 je nejen více než 10 x delší, ale vede rovněž po soukromých pozemcích v majetku Zemědělské společnosti TERRIS Budětsko, a.s., č.p. 118, 79852 Budětsko (pozemek parc. č. 1977 v k.ú. Přemyslovice). V tomto kontextu odbor dopravy v obou případech váží okolnost dotčení soukromých pozemků, v tomto případě tedy převažuje hledisko délky komunikace. Okolnost, že jedna komunikace je více než 10 x delší než druhá komunikace je z tohoto pohledu určující. Odbor dopravy se tedy přiklonil k závěru, že k obsluze pozemků v lokalitě Kouty a Zahrady je potřebné užívat komunikaci vedoucí přes les v majetku společnosti Bělecký Mlýn s.r.o. na pozemku parc. č. 1326/3 v k.ú. Přemyslovice, naopak k obsluze pozemků v lokalitách Čtyřicítka a Padesátka je vhodné používat komunikaci napojenou na silnici II/366. Odbor dopravy nepovažuje obsluhu lokality Kouty od silnice II/366, která je více než desetkrát delší a trpí stejnými vadami jako komunikace na pozemku v majetku společnosti za plnohodnotnou variantu. Odbor dopravy upozorňuje na skutečnost, že v tomto řízení nejde o vytvoření nové veřejné účelové komunikace na soukromém pozemku, což by si vyžadovalo mimo jiné posouzení stávající nutné komunikační potřeby, které se odbor dopravy věnoval v předchozím odstavci, ale jde o zjištění stávajícího stavu, na který mělo vliv i chování předchozích majitelů pozemků, které v současné době vlastní společnost Bělecký Mlýn s.r.o. Protože odbor dopravy dovodil v předchozím textu, že bývalí majitelé pozemku parc. č. 1326/3 v k.ú. Přemyslovice konkludentně souhlasili s veřejným užíváním, přičemž v lokalitě Zahrady a Kouty nepochybně byly a stále jsou pozemky potřebující nutnou komunikační potřebu, komunikace na pozemku parc. č. 1326/3 v k.ú. Přemyslovice je veřejnou účelovou komunikací, protože již v minulosti splnila požadavky zákona o pozemních komunikacích, nález Ústavního soudu České republiky ze dne 9. 1. 2008, Sp. zn. II. ÚS 268/06, a plní tak všechny znaky veřejné účelové komunikace, které jsou k tomu zapotřebí. Vyjádření JUDr. Petra Zavadila, právního zástupce účastníka řízení Josefa Krejčího, ze dne 29.11.2012 (č.39), popisuje vznik komunikace na posuzovaných pozemcích 580/6, 580/7, 580/8, 580/9, 580/10, 580/13, v k.ú. Růžov na Moravě v souvislosti se stavbou vodního díla v posuzované lokalitě. S tím odbor dopravy souhlasí, podobně to popisují i ostatní účastníci řízení. Zároveň však JUDr. Zavadil namítá, že komunikace nebyla postavena na základě stavebního povolení a bez souhlasu majitelů pozemků, jedná se prý o černou stavbu. K tomu odbor dopravy uvádí, že účelová komunikace vzniká přímo ze zákona, pokud je patrná v terénu. Taková komunikace ani nemusí být stavbou dle stavebního zákona, stačí, když je patrná v terénu. Odbor dopravy se přesvědčil, že komunikace na předmětných pozemcích je stálá a patrná, účastníci řízení ji takto označovali. Právní zástupce nedoložil svá tvrzení nějakými podpůrnými důkazy. Odbor dopravy se neztotožnil s jeho tvrzeními a nadále zůstává toho názoru, že na předmětných komunikacích se nachází veřejná účelová komunikace. Právní zástupce dále namítá, že pozemky nemohou být používány jako komunikace, neboť tyto
7 tvoří hráz vodního díla. V rámci ochrany tohoto díla se odvolává na zákaz poškozování díla a zákaz pojíždění hrází vozidly s výjimkou údržby. Rovněž se odvolává na možné znečištění vody ropnými látkami. K tomu odbor dopravy uvádí, že podle jeho názoru nejde o komunikaci umístěnou na hrázi vodního díla, ale na břehu, navíc je komunikace vzdálena od vodní plochy cca 5 m. Hrází se rozumí stavba přehrazující vodní dílo a zabraňující odtoku vody ve směru spádu terénu. V tomto případě se hráz nachází na jižní straně vodního díla, začíná tedy tam, kde končí posuzovaná komunikace. Odbor dopravy tedy konstatuje, že komunikace na posuzovaných pozemcích nevede po hrázi vodního díla. Pokud by však hrozila výše uvedená nebezpečí, potom by majitel nebo provozovatel vodního díla zřejmě provedl taková opatření, která by měla zabránit případnému nebezpečí (dopravní značení, zábrany, závory atd.). Odbor dopravy se při svém šetření ničeho takového nevšiml, ani nikdo jiný na to neupozornil. Odbor dopravy v této souvislosti upozorňuje, že od 1. 1. 2014, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), je obecná prevenční povinnost upravena v ustanovení § 2900. Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života je povinnost každého subjektu počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Podobně to upravoval i předcházející právní předpis v § 415. Adresátem této povinnosti je každý subjekt občanskoprávních vztahů, tedy uživatelé komunikace, ale i majitelé pozemků, na nichž se komunikace nachází. Pro vlastníka nemovitosti pak tato povinnost znamená závazek užívat a spravovat svůj majetek tak, aby jeho stav nezpůsobil újmu jinému, tedy dbát i o to, aby na jeho vlastním pozemku byla provedena opatření omezující či snižující možnost vzniku újmy na životě či zdraví, jakož i škody (újmy na jmění) na majetku a jiných hodnotách. Účelová komunikace je jako všechny ostatní kategorie pozemních komunikací dopravní cestou určenou k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti, její uživatelé jsou rovněž vázání dodržováním obecné prevenční povinnosti. JUDr. Zavadil rovněž sděluje, že klient navrhuje zamítnutí žádosti. Odbor dopravy k tomu uvádí, že v tomto řízení nejde o souhlas či zamítnutí žádosti, ale o deklarování, zda na pozemcích uvedených v žádosti se komunikace nacházejí či nikoliv. Odbor dopravy tedy nemůže žádost zamítnout, ale musí vydat rozhodnutí, ve kterém na základě zjištěných skutečností a doložených podkladů ve spise rozhodne o existenci komunikací dle žádosti. Odbor dopravy uvádí, že podle zjištění ze dne 3.3.2014 je v katastru nemovitostí zapsán jako majitel pozemků parc. č. 580/13 a 580/14 v k.ú. Přemyslovice, na kterých se nachází fialová komunikace, obec Přemyslovice. Proto se domnívá, že v této věci je důležité stanovisko obce. Společnost Bělecký Mlýn s.r.o., odvolání ze dne 20.12.2012 (č.42) Společnosti Bělecký Mlýn s.r.o. se nelíbí, že vydané rozhodnutí je v souladu s vyjádřením obce Přemyslovice. Na počátku řízení prý zástupce odboru dopravy prohlásil, že do rozhodnutí napíše to, co po něm bude chtít pan starosta Přemyslovic. Podle názoru odboru dopravy toto tvrzení není pravdivé, neboť odbor dopravy na úvodním jednání v obci Přemyslovice pouze deklaroval, že vyjádření obce Přemyslovice bude pro správní orgán důležitým vodítkem, protože obec a její představitel starosta jsou představitelé veřejnoprávní korporace, tedy právnické osoby, která je základní jednotkou veřejné správy. V tomto smyslu je projevem samosprávy i, v různé míře podle typu obce, státní správy. Samozřejmě že ve spise jsou i vyjádření ostatních účastníků řízení, odbor dopravy je také prostudoval, vyhodnotil, vytvořil si svůj názor, který potom zapracoval do výrokové části rozhodnutí. Okolnost, že výrok rozhodnutí je v souladu s vyjádřením obce není předem připraveným záměrem, ale výsledkem projednávání a vyhodnocení podkladů. Odbor dopravy chápe, že výrok se společnosti Bělecký Mlýn s.r.o. nelíbí, neboť není v souladu s jejím očekáváním, ale jde o názor správního orgánu po zvážení všech podkladů, který vystihuje reálný stav. Bělecký Mlýn s.r.o. namítá, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné a neurčité, že není možné z doručeného rozhodnutí zjistit, o které komunikace se jedná. Odbor dopravy konstatuje, že od začátku správního řízení označoval posuzované komunikace pomocí barev, aby bylo možné lépe se ve věci orientovat. Ve výroku rozhodnutí odbor dopravy vypsal pozemky, po
8 kterých vedou posuzované komunikace, tím jejich polohu upřesnil, takže podle názoru odboru dopravy si může každý účastník udělat obrázek, o kterou komunikaci se jedná. Odbor dopravy konstatuje, že společnost Bělecký Mlýn s.r.o. ve svém vyjádření ze dne 13.1.2014 (č.53) a ve svém vyjádření k podkladům řízení ze dne 20.9.2012 (č.29) bez problémů používá označení komunikací podle barevného schématu stanoveného odborem dopravy již na začátku řízení, odbor dopravy tedy doufá, že tento problém v chápání bude v příštím odvolání chybět. K bodu 2 odvolání: Bělecký Mlýn s.r.o. konstatuje, že je podstatné, že správní orgán zjistil na pozemku existenci komunikace, není podstatné, jak je pozemek veden v katastru nemovitostí. S tím odbor dopravy souhlasí, uvádí však, že je potřebné zkoumat také další znaky komunikace, aby bylo možné konstatovat, zdali je veřejná či neveřejná. V dalším Bělecký Mlýn s.r.o. tvrdí, že majitel pozemku parc. č. 2148/5 pan Adél nedoložil, že aktivně bránil užívání komunikace. Umístěný panel prý není znakem projevu nesouhlasu vlastníka pozemku s veřejným užíváním komunikace. Odbor dopravy k tomu uvádí, že ve spise jsou založeny dokumenty svědčící o bránění v užívání komunikace veřejností panem Adélem v souvislosti s chováním zaměstnanců společnosti Bělecký Mlýn s.r.o.. Naopak ve spise chybí jakákoli negativní reakce veřejnosti na umístění panelů na pozemku pana Adéla, k čemuž by nepochybně muselo dojít, pokud by komunikace byla intenzivně veřejně užívaná. Jediným účastníkem, který s tím má problém je právě společnost Bělecký Mlýn s.r.o. Společnost dále tvrdí, že je zjevné, že komunikace na pozemcích pana Adéla jsou veřejné, že slouží k obsluze chat a lesních pozemků na pozemku parc. č. 1326/3 v k.ú. Přemyslovice. Souhlas vlastníka pana Adéla prý byl udělen konkludentně. K tomu odbor dopravy uvádí, že v tomto názoru zůstává společnost Bělecký Mlýn s.r.o. osamocená, ostatní účastníci řízení se vyjadřují v rozporu s tvrzením společnosti. Společnost Bělecký Mlýn s.r.o. deklaruje, že červeně označovaná komunikace na pozemcích parc. č. 2664, 2665 a 1326/3 v k.ú. Přemyslovice je veřejně přístupná, rozporuje však její délku a šířku. Odbor dopravy souhlasí s tím, že komunikace je veřejná, co se týká délky a šířky, cílem deklaratorního rozhodnutí není pořízení přesné projektové dokumentace, ale konstatování, zdali se na předmětných pozemcích komunikace nachází či nikoli, zdali je veřejná či neveřejná a jaké je kategorie. Odbor dopravy se domnívá, že výroková část jeho rozhodnutí takové informace obsahuje a jsou k tomuto účelu dostatečné. Společnost Bělecký Mlýn s.r.o. deklaruje, že obsluha chaty nemá takový veřejný zájem jako zajištění obsluhy bytového objektu, vlastník chaty prý může být v dostupnosti omezen, což vyplývá z judikatury ve spise. Odbor dopravy k tomu uvádí, že si není vědom toho, že by ve spise byl založen judikát, který hovoří o omezení dostupnosti chaty. Podle názoru odboru dopravy je chata stavbou ve smyslu stavebního zákona a přístup k ní se posuzuje obecně podobně jako u ostatních staveb. Stavební úřad posuzuje každou stavbu samostatně a s ní i přístupovou komunikaci. Podle názoru odboru dopravy nikde není napsáno, že chata nepotřebuje přístup. V zákoně č.13/1997 Sb., zákon o pozemních komunikacích, §7 Účelová komunikace, odst.1) se píše: „Příslušný silniční správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka.“ Odbor dopravy však nemá informace o tom, že by někdo takový návrh podal a byl řešen s kladným výsledkem. Proto odbor dopravy stále považuje tuto komunikaci za veřejnou v celé lokalitě chatové osady. Ve spise jsou založeny dokumenty nasvědčující okolnosti, že při povolování výstavby chat došlo i k projednávání příjezdových komunikací v rámci stavebního řízení, jsou doloženy i souhlasy tehdejších majitelů lesních pozemků. Společnost Bělecký Mlýn s.r.o. konstatuje, že komunikace je stálá a patrná, ale následně hned tvrdí, že se neustále mění. Dále poukazuje, že odbor dopravy tuto komunikaci neidentifikoval z hlediska stálosti v terénu. Odbor dopravy k tomu uvádí, že rovněž sdílí názor společnosti Bělecký Mlýn s.r.o., že komunikace je stálá a patrná, ovšem poněkud nelogicky zní další tvrzení společnosti, že se v čase neustále mění. Odbor dopravy připouští, že se účelové komunikace někdy mění v návaznosti na potřeby jejich uživatelů, v tomto případě však nejsou změny takového charakteru, že by neumožnily v rámci tohoto řízení
9 komunikaci identifikovat, popsat a vyhodnotit. Vzhledem k tomu, že komunikace slouží k obsluze chat a tyto stavby jsou v čase poměrně trvalé a nepohyblivé, následně ani komunikace nemůže vykazovat známky výrazných změn. Odbor dopravy založil do spisu dostatek fotodokumentace, mapových podkladů, vyjádření účastníků, odkazů na ortofotomapy na internetu, aby každý účastník řízení poznal, o jakou komunikaci jde a kde se nachází. Proto se odbor dopravy domnívá, že námitka společnosti je lichá a nelze ji hodnotit jako opodstatněnou. Společnost Bělecký Mlýn s.r.o. konstatuje, že nemá tušení, jak měla bránit veřejnému užívání. Odbor dopravy k tomu uvádí, že společnost Bělecký Mlýn s.r.o. má k dispozici množství kvalitních právníků, kteří by jí mohli kvalifikovaně poradit. Možností jak v této věci něco činit je velké množství. Společnost Bělecký Mlýn s.r.o. však v průběhu řízení nedoložila jakýkoli argument, že se snažila od počátku aktivně bránit veřejnému užívání. Ve světle skutečnosti, že komunikace na těchto pozemcích byly veřejně užívány již dlouho před vznikem vlastnictví společnosti Bělecký Mlýn s.r.o. k těmto pozemkům a tudíž lze dovodit, že již předchozí majitelé konkludentně souhlasili s veřejným užíváním, v návaznosti na fakt, že tento konkludentní souhlas přechází i na nového majitele pozemků, je konstatování společnosti liché a odbor dopravy je nemůže vyhodnotit jako oprávněné a správné. Společnost Bělecký Mlýn s.r.o. namítá, že není důvodné, aby měli vlastníci chat zajištěnou komfortní komunikaci až před brány svých nemovitostí. Ploty jsou údajně umístěny v rozporu se stavebním povolením, jedná se prý o černé stavby. Vlastníci chat by měli ponechat vozidla na pozemku obce na kraji lesa a k chatě dojít pěšky. K tomu odbor dopravy odkazuje na předchozí odstavce, kde se vyjadřuje k potřebě komunikace k chatám. V tomto řízení však nejde o zřizování nové komunikace, o které by bylo potřebné vést jednání, nyní jde o deklarování skutečnosti, zdali se zde komunikace nachází, což společnost nepopírá a zda je veřejně přístupná, což odbor dopravy osvědčuje na základě konkludentního souhlasu předchozích majitelů a plnění potřebných znaků takovéto komunikace. Společnost Bělecký Mlýn s.r.o. rozporuje veřejnost komunikace označované v průběhu řízení jako zelená v úseku vedoucím přes les v majetku společnosti na pozemku parc. č. 1326/3 v k.ú. Přemyslovice. Odbor dopravy konstatuje, že podle jeho názoru se s odůvodněním veřejné komunikace v tomto úseku vypořádal. Obsluha lokalit Kouty a Zahrady se děje od ulice Kozí v Přemyslovicích, neboť tyto pozemky jsou vzdáleny od nejbližší veřejně přístupné komunikace vedoucí od ulice Kozí cca 160 m, což je cca 10 x méně, než kdyby byly pozemky obsluhovány ze silnice II/366 vzdálené cca 2 km. Z napojení na silnici II/366 jsou po zelené komunikaci obsluhovány pozemky v lokalitách Čtyřicítka a Padesátka a lesní pozemky na parcele č. 1326/3 v k.ú. Přemyslovice. Při hodnocení nutné komunikační potřeby jakožto znaku veřejně přístupné účelové komunikace silniční správní úřad posuzuje: délku posuzované cesty a délku případného alternativního přístupu (resp. příjezdu), kvalitu obou variant (povrch a sklon), nutnost a nákladnost případných úprav staveb (či pozemků), jejichž přístupnost je řešena, a typ staveb (či pozemků), jejichž přístupnost je řešena (pole, zahrada, rekreační stavba, rodinný dům. Odbor dopravy k tomu uvádí, že posoudil výše uvedené parametry a vyhodnotil je tak, že je zde velký nepoměr ve vzdálenosti obsluhovaných pozemků od veřejně přístupné komunikace – ze silnice II/366 je to cca 2 km, zatímco z komunikace od ulice Kozí je to 160 m. Co se týká kvality obou příjezdů je zřejmé, že je velmi podobná, jsou to polní nebo lesní cesty, nerovné, neudržované, s příčným i podélným sklonem, ale vhodné k pojíždění zemědělskými a lesními stroji. Nákladnost úprav staveb je nulová, typ staveb, jejichž připojení se řeší, jsou lesní pozemky a polnosti, zahrady. V tomto kontextu považuje odbor dopravy za důležité, že alternativní cesta napojující pozemky v lokalitě Kouty a Zahrady od silnice II/366 je nejen více než 10 x delší, ale vede rovněž po soukromých pozemcích v majetku Zemědělské společnosti TERRIS Budětsko, a.s., č.p. 118, 79852 Budětsko (pozemek parc. č. 1977 v k.ú. Přemyslovice). V tomto kontextu odbor dopravy v obou případech váží okolnost dotčení soukromých pozemků, v tomto případě tedy převažuje hledisko délky komunikace. Okolnost, že jedna komunikace je více než 10 x delší než druhá komunikace je z tohoto pohledu určující. Odbor dopravy se tedy přiklonil k závěru, že k obsluze pozemků v lokalitě Kouty a Zahrady je potřebné užívat komunikaci vedoucí přes
10 les v majetku společnosti Bělecký Mlýn s.r.o. na pozemku parc. č. 1326/3 v k.ú. Přemyslovice, naopak k obsluze pozemků v lokalitách Čtyřicítka a Padesátka je vhodné používat komunikaci napojenou na silnici II/366. Společnost Bělecký Mlýn s.r.o. opět tvrdí, že komunikace identifikovaná zelenou barvou je stálá a patrná, ale ihned tvrdí, že se neustále mění. K tomu se odbor dopravy vyjadřoval v předchozích odstavcích, a proto na to odkazuje. Co se týká odstavce Ad.4.4, odbor dopravy uvádí, že nikdy netvrdil, že po komunikaci na pozemku parc. č. 1326/3 budou jezdit sklízecí mlátičky se žacím stolem širokým 10 m, považuje však skutečnost, že komunikace se nachází na tomto pozemku již více než 51 roků a dosud nezanikla (viz snímek na internetu http://kontaminace.cenia.cz z roku 1953), za dostatečný důkaz, že komunikace slouží svému účelu, byla a je využívaná. Vyjádření pana Aleše Adéla ze dne 9.1.2014 (č.44) : obsahuje reakci na odvolání společnosti Bělecký Mlýn s.r.o. ze dne 20.12.2012. Zde komentuje tvrzení společnosti, že nebyl doložen důkaz o bránění v užívání pozemků na severní straně rybníka na pozemcích parc. č 580/4 v majetku Fechnerových a pozemcích v majetku pana Adéla na severní straně vodního díla. Podle jeho sdělení původně umístěné kameny a patníky zabraňující průjezdu byly manipulovány právě pracovníky společnosti Bělecký Mlýn s.r.o., která má zájem na průjezdu z lesa na silnici III/36630 právě přes jeho pozemky. Z tohoto důvodu, po konzultaci s Fechnerovými, nechal umístit na hranici pozemku panely, se kterými lze hůře manipulovat. Odbor dopravy to považuje za reálné, osobně se přesvědčil již při první návštěvě v roce 2010, že panely na pozemku pana Adéla již byly položeny tak, aby bránily vjezdu na jeho pozemky. Nikdo z účastníků nebyl proti takto umístěným panelům, kromě společnosti Bělecký Mlýn s.r.o., což mimo jiné popsala v odvolání. Proti tomu nikdo nic nenamítal ani na jednání 13.12.2013. Rovněž obec potvrdila ve vyjádření, že tyto pozemky jsou neveřejné. Pan Adél se rovněž ohrazuje proti tvrzení společnosti Bělecký Mlýn s.r.o. v odvolání, v bodu 2.4. Podle jeho tvrzení nemá společnost pravdu, pozemek parc. č. 1326/3 nikdo neudržoval ve smyslu sjízdnosti a zajištění obslužnosti chat v chatové lokalitě na okraji lesa, nikdo nevyžadoval průjezd trvalý přes tyto pozemky a on jako majitel pozemků nikomu svůj souhlas k veřejnému užívání neudělil. Své neměnné stanovisko doložil pan Adél i 13.1.2014 (č.52) ve vyjádření reagujícím na společné jednání ze dne 13.12.2013. Zde opět potvrdil, že své pozemky využívá ke své potřebě pro obsluhu závlah zahradnictví a nepovažuje je za veřejně přístupné a odvolává se na souhlas občanů na jednání dne 13.12.2013. Upozorňuje, že na tomto jednání zástupci společnosti Bělecký Mlýn s.r.o. osobně potvrdili skutečnost, že svévolně přejížděli zábrany umístěné na pozemku pana Adéla. Odbor dopravy se ztotožnil s tvrzením pana Adéla, neboť v průběhu řízení nikdo kromě společnosti Bělecký Mlýn s.r.o. nezpochybňoval nároky pana Adéla na regulaci vjezdu na své pozemky, nikdo něco takového nepožadoval, naopak jsou ve spise založeny dokumenty potvrzující tvrzení pana Adéla, viz vyjádření obce, Fechnerových a ostatních účastníků na jednání v průběhu řízení. Společnost Bělecký Mlýn s.r.o. ve vyjádření ze dne 13.1.2014 (č.53) popisuje okolnosti veřejného jednání dne 13.12.2013. V bodě č.1 konstatuje, že všichni účastníci jednání se shodli na faktu, že fialově označená komunikace na promítaném slajdu je veřejná účelová komunikace, která je užívána dlouhodobě. Společnost rovněž zaujímá v této věci stejný názor. K tomu odbor dopravy uvádí, že fialově značená komunikace na slajdu vyznačuje komunikaci od silnice III/36630 k západnímu okraji rybníčku, toto barevné označení platí po celou dobu řízení. Odbor dopravy s tímto tvrzením souhlasí, potvrzuje, že účastníci jednání se takto vyjadřovali a souhlasili s takovýmto označením této komunikace. Jedinými účastníky řízení, kteří fialovou komunikaci nepovažovali za veřejnou jsou Jiří a Marie Fechnerovi a pan Josef Krejčí. Podle názoru odboru dopravy tito účastníci se snaží prosazovat svá majetkové práva, neboť fialová komunikace vede právě po jejich pozemcích, odbor dopravy však ve smyslu
11 vyjádření ostatních účastníků řízení a na základě vlastního zjištění nemůže s jejich názorem souhlasit, považuje za prokázané, že fialová komunikace je veřejně přístupná. Společnost Bělecký Mlýn s.r.o. ve vyjádření ze dne 13.1.2014 v bodě č.2 konstatuje, že podle jejího názoru je modře označená komunikace na promítaném slajdu veřejně přístupná, která jí slouží k nutné komunikační potřebě, neboť se jedná o nejkratší spádovou cestu od lesního pozemku parc. č. 1326/3 k silnici III/36630. Pro společnost je to důležité pro zajištění dopravní obslužnosti lesa, neboť Kozí ulice je pro tyto účely příliš úzká. Tyto skutečnosti je společnost schopna doložit prohlášením vyjmenovaných osob – majitelů či zaměstnanců společnosti. Odbor dopravy k tomu uvádí, že v tomto bodě společnost Bělecký Mlýn s.r.o. přesně specifikovala zájem, který je pro ni důležitý a to je dopravní obsluha lesa po spádnici na silnici III/36630. Odbor dopravy se domnívá, že v této souvislosti nabízená prohlášení osob svědčících o veřejném užívání komunikace po spádnici přes pozemky pana Adéla, v kontextu skutečnosti, že tyto osoby jsou zaměstnanci společnosti, nebo přímo majitelé, by mohly být méně důvěryhodné, neboť by mohly být zatíženy prvky loajality ke společnosti. Odbor dopravy upozorňuje na okolnost, že toto řízení je vedeno již poměrně dlouho, společnost Bělecký Mlýn s.r.o. a její zaměstnanci měli dostatek času na doložení avizovaných prohlášení, doposud tak však neučinili. V kontextu vyjadřování ostatních účastníků řízení, doložených důkazů ve spise, osobního zjištění na místě samém, se jeví tvrzení společnosti Bělecký Mlýn s.r.o. jako účelové a nepodložené, sledující vlastní cíle a záměry. Odbor dopravy se s tvrzením společnosti Bělecký Mlýn s.r.o. neztotožnil, přiklonil se k argumentaci ostatních účastníků řízení a považuje komunikaci označenou modrou barvou za neveřejnou komunikaci, která nikdy nesloužila k napojení lesa na silnici, ale byla užívána k obsluze soukromých pozemků na severní straně vodního díla, kterážto byla regulována majitelem dotčených pozemků, panem Adélem. Společnost Bělecký Mlýn s.r.o. ve vyjádření ze dne 13.1.2014 se vyjadřuje v bodě č.3 ke komunikaci identifikované jako červená, vedoucí od Kozí ulice podél lesa po pozemku parc. č. 2664 v k.ú. Přemyslovice. Podle názoru společnosti je tato komunikace veřejná po trafostanici nacházející se na konci pozemku parc. č. 2664 v k.ú. Přemyslovice, dále je neveřejná. Podle jejího názoru dostupnost chat za trafostanicí nemusí být stejná jako u staveb pro bydlení. Podle jejího názoru využívání pozemku parc. č. 1326/3 k obsluze chat vozidly vede k devastaci lesa ve všech ohledech. Provozem vozidel obsluhujících chaty dochází ke zřizování neoprávněných parkovišť, úkapům provozních kapalin, ekologickému znečišťování. Odvolává se na záporné stanovisko Ing. Josefa Venuse, lesního správce společnosti Bělecký Mlýn s.r.o., které však nebylo doloženo. Odbor dopravy k tomu uvádí, že považuje za nelogické, aby část chat podél pozemku parc. č. 1326/3 v k.ú. Přemyslovice měla zajištěn veřejný přístup po pozemku parc. č. 2664 v k.ú. Přemyslovice a ostatní chaty podél lesa směrem k Růžovu neměly zajištěnu obsluhu. Společnost Bělecký Mlýn s.r.o. ve svých názorech vlastně potvrzuje, že v minulosti byly chaty za transformátorem obsluhovány vozidly. Tím vlastně osvědčuje vyjádření ostatních účastníků řízení, že červeně označená komunikace je veřejná účelová komunikace, která takto byla v minulosti užívána pro obsluhu chat. Odbor dopravy zůstává toho názoru, že červená komunikace je veřejná účelová komunikace sloužící pro obsluhu chat v celé lokalitě, nejen podél pozemku parc. č. 2664 v k.ú. Přemyslovice, ale i podél pozemku parc. č. 1326/3 v k.ú. Přemyslovice směrem k Růžovu. Okolnost, že se na pozemku parc. č. 1326/3 v k.ú. Přemyslovice děly věci, které se společnosti nelíbí, není důvodem k omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci. Odbor dopravy odkazuje na předcházející odstavec, ve kterém se zabývá otázkou obecné prevenční povinnosti vyplývající ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), § 2900. Obecná prevenční povinnost se týká jak uživatelů komunikace, tak majitelů pozemků, odbor dopravy na základě jejího případného porušování nemůže řešit věc omezením veřejného přístupu na komunikaci, neboť by to bylo v rozporu s obecným užíváním komunikací. Případné porušování výše zmíněných předpisů je třeba řešit jiným způsobem, než znepřístupněním komunikace. Společnost Bělecký Mlýn s.r.o. ve vyjádření ze dne 13.1.2014 se vyjadřuje v bodě č.4 ke komunikaci identifikovanou zelenou barvou. Zde vyjadřuje názor, že považuje tuto komunikaci za veřejnou účelovou komunikaci, vyjma úseku vedoucího přes les v majetku
12 společnosti. Podle jejího názoru je dostupnost pozemků v lokalitách Na čtyřicítce, Na padesátce a Na klučích zajištěna jinými veřejnými komunikacemi. Stav cesty přes les je údajně takový, že zde neprojede žádná technika bez újmy. Společnost opět poukazuje na devastaci lesa, zřizování nepovolených parkovišť a ekologické nepřístojnosti uživatelů komunikace. Odbor dopravy k tomu uvádí, že již na počátku řízení se osobně přesvědčil, že komunikace přes les byla sjízdná, neboť po ní projel ve služebním vozidle Škoda Fabia, podobnou cestu absolvoval i v srpnu 2012, což je doloženo i fotodokumentací ve spise. V roce 2013 se odbor dopravy dozvěděl od účastníků řízení, že někdo, kdo má zájem na zneprůjezdnění komunikace přes les na ni navezl fůru hnoje, aby volnému průjezdu fyzicky zabránil. Odbor dopravy vnímá, že v důsledku toho může dojít k zarůstání a devastaci komunikace, protože když ji nikdo nemůže užívat, tak ji ani neudržuje. To bylo zřejmě cílem tohoto jednání. O původci umístění překážky může odbor dopravy jen spekulovat, protože viník nebyl v průběhu vyšetřování tohoto incidentu zjištěn. Odbor dopravy má za úkol posoudit komunikaci v době podání žádosti, výrok by neměl být ovlivněn okolnostmi, které nastaly až následně. K problematice devastace lesa v souvislosti s užíváním komunikace odbor dopravy odkazuje na problematiku obecné prevenční povinnosti zmíněnou v předchozích odstavcích. Společnost Bělecký Mlýn s.r.o. dále konstatuje, že na veřejném projednání nikdo nevyslovil požadavek na zajištění dopravní obslužnosti ke svému majetku, která by vyžadovala přístup po pozemku parc. č. 1326/3. K tomu odbor dopravy uvádí, že toto tvrzení není pravdivé, účastníci řízení naopak potvrzovali, že cesta přes les byla užívána pro přístup na pozemky v lokalitě Kouty a Zahrady. V lokalitě Kouty vlastní pozemek 1313/19 v k.ú. Přemyslovice pan Václav Bílý, který tento pozemek obhospodařuje a potřebuje se k němu dostat. Společnost Bělecký Mlýn s.r.o. v následujícím odstavci popisuje, že tvrzení starosty obce Přemyslovice pana Štaffy že obec již dala své stanovisko k problematice je nepravdivé a lživé. K tomu odbor dopravy uvádí, že ve spisu jsou opravdu založena vyjádření obce k projednávané problematice. V dalším odstavci společnost Bělecký Mlýn s.r.o. polemizuje na téma co všechno jsou účelové komunikace a předkládá vyjádření Ing. Jaroslava Tůmy na veřejném jednání, že „všechno co vede po krajině jsou veřejné účelové komunikace, pokud se nejedná o komunikace v uzavřených areálech“. S tímto výkladem zákona společnost nesouhlasí. Odbor dopravy k tomu uvádí, že zmíněná formulace je zřejmě zjednodušená, principiálně vychází ze znění §7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, který sestává ze dvou odstavců: (1) Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení veřejného přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právními předpisy 21) tím není dotčena. (2) Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad. Po prostudování obou odstavců je zřejmé, že zákon v prvním odstavci předpokládá, že účelové komunikace jsou veřejné, když deklaruje, že silniční správní úřad může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České
13 republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Naopak druhý odstavec popisuje, že účelové komunikace v uzavřených areálech jsou neveřejné a režim na nich upravuje vlastník nebo provozovatel. V pochybnostech o uzavřenosti areálů má rozhodnout příslušný silniční správní úřad. Dále odbor dopravy upřesňuje, že podobně problematiku vnímal i veřejný ochránce práv Otakar Motejl, což je zpracováno ve Sborníku stanovisek veřejného ochránce práv „Veřejné cesty, Místní a účelové pozemní komunikace“, odbor dopravy na ně plně odkazuje. Pro ilustraci odbor dopravy prezentuje jen jeden odstavec z tohoto sborníku: Jestliže pozemní komunikace naplňuje znaky uvedené v zákoně a nebyla zařazena mezi místní komunikace, silnice nebo dálnice, bude se jednat komunikaci účelovou. Účelové komunikace jsou tedy z tohoto pohledu jakousi základní, sběrnou kategorií pozemních komunikací. Většina těchto komunikací je přímo ze zákona přístupná veřejnosti. Výjimkou jsou pouze komunikace v uzavřených areálech. O zařazení pozemku či jeho části do kategorie účelové komunikace není třeba vydat správní rozhodnutí. Účelovou komunikací se příslušná část pozemku stává přímo ze zákona, pokud je využívána jako dopravní cesta pro vozidla a chodce a slouží „ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků“. Účelovými komunikacemi jsou tak typicky dopravně méně významné komunikace v obcích, lesní a polní cesty, komunikace v chatových osadách a podobně. Účelová komunikace, nemusí být nijak zpevněná. Postačí, je-li znatelná v terénu. Může být ve vlastnictví kohokoliv, tedy i soukromé osoby. Taková osoba je povinna strpět užívání cesty veřejností, i když je tím její vlastnické právo k pozemku pod komunikací nepochybně omezeno. Vlastník účelové komunikace totiž nesmí bez povolení silničního správního úřadu bránit užívání cesty pro účely dopravy. Odbor dopravy dále uvádí, že při vydávání deklaratorního rozhodnutí je potřebné prověřovat i další okolnosti vztahů k projednávané problematice a právě proto je vedeno toto řízení, aby byly okolnosti posouzeny ze všech úhlů. Občané obce Přemyslovice. ve vyjádření ze dne 24.3.2014 (č.59) prohlásili, že na pozemcích 2148, 2148/1, 2148/2, 2148/3, 2148/4, 2148/5, 2148/6 se nikdy nenacházela veřejná komunikace. Odbor dopravy s tímto konstatováním souhlasí, neboť je to v souladu s jeho zjištěním. Tento názor je obsažen i ve výroku rozhodnutí. Jiří a Marie Fechnerovi ve vyjádření se k podkladům řízení ze dne 14.4.2014 (č. 60) odkazují na své vyjádření ze dne 28.11.2012 a potvrzují jeho platnost. Odbor dopravy vyhodnotil tento dokument v předcházejícím textu a proto na něj odkazuje. Společnost Bělecký Mlýn s.r.o. zaslala dne 16.4.2014 vyjádření účastníka řízení (č.62) sepsané na základě seznámení se spisem. Společnost ve vyjádření hodnotí komunikaci identifikovanou fialovou barvou jako veřejnou účelovou komunikaci. Odbor dopravy s tím souhlasí, vyhodnocením podkladů ve spise došel ke stejnému závěru. Ke komunikaci označované modrou barvou společnost namítá, že správní orgán nemá přihlížet k listině ze dne 24.3.2014 nazvané „Vyjádření občanů obce Přemyslovice k historii a skutečnému stavu využití pozemků“. Podle jejího názoru je komunikace veřejně přístupnou účelovou komunikací a vlastník pozemku neoprávněně brání jejímu užívání. K tomu odbor dopravy uvádí, že zmíněný dokument založený ve spise pod číslem 59 obsahuje tvrzení, že modře označovaná komunikace situovaná na pozemcích v majetku pana Adéla nikdy nebyla veřejnou komunikací. Podepsaní jsou obyvatelé obce Přemyslovice. Protože řízení je vedeno veřejnou vyhláškou, neboť důsledky řízení se dotýkají široké veřejnosti, odbor dopravy nemá důvod podepsané obyvatele obce Přemyslovice z tohoto řízení vyloučit a k jejich tvrzení nepřihlížet. Obsah listiny potvrzuje předchozí vyjádření účastníků řízení a majitele pozemků pana Adéla, že modře označovaná komunikace nebyla veřejnou
14 komunikací. Jediným účastníkem řízení, který označoval modrou komunikaci jako veřejnou je společnost Bělecký Mlýn s.r.o., případně její zaměstnanci, což odbor dopravy vyhodnotil jako účelové tvrzení a v kontextu ostatních vyjádření a podkladů ve spise jako nesprávné. Odbor dopravy vyhodnotil modrou komunikaci jako neveřejnou a ve výroku ji takto označil. Ke komunikaci označovanou červenou barvou společnost uvádí, že se má odbor dopravy vypořádat se stanoviskem orgánu státní správy lesů Ing. Josefa Venuse. K tomu odbor dopravy uvádí, že Ing. Josef Venus je podle dostupných informací zaměstnanec společnosti Bělecký Mlýn s.r.o. ve funkci správce lesů v majetku společnosti, ale nevykonává činnost orgánu státní správy lesů. Ve spise není založeno žádné stanovisko Ing. Josefa Venuse. Z těchto důvodů odbor dopravy na tento požadavek nereflektuje. Ke komunikaci označované zelenou barvou společnost upozorňuje na vyjádření obce Přemyslovice a na polemizaci cesty z pohodlí. Odbor dopravy k tomu uvádí, že se detailně zabýval v předchozích odstavcích problematikou zeleně označované komunikace a proto na tyto odstavce plně odkazuje. Společnost dále poukazuje na nemožnost průjezdu po komunikaci přes les v majetku společnosti, ale vzápětí připouští, že tam zemědělská technika projet může, protože společnost v rámci potřeby zajištění průjezdu vlastní lesní techniky pro jarní těžbu tuto komunikaci vyčistila a proklestila. K tomu odbor dopravy uvádí, že tvrzení společnosti je zmatečné a protimluvné. Odbor dopravy se několikrát osobně přesvědčil, že komunikace je průjezdná i osobním vozidlem, není tedy pochyb, že po ní projede i zemědělská technika, která je na složitější terén konstruovaná. Výjimkou může být okolnost, že na tuto komunikaci někdo vyklopí hromadu hnoje, v tom případě tudy neprojede technika žádná. To je ovšem exces, ke kterému nelze přihlížet jako k běžnému stavu, ale je to záležitost řešitelná, což se povedlo letos na jaře i za přispění společnosti. Dále společnost poukazuje na skutečnost, že některé cesty v posuzované lokalitě v minulosti zanikly vinou nečinnosti obce Přemyslovice. K tomu odbor dopravy uvádí, že se osobně přesvědčil, že některé komunikace skutečně zanikly, nicméně zákon o pozemních komunikacích neukládá za povinnost majiteli účelových komunikací je udržovat. Pokud je tedy nikdo neužívá a majitel ji neudržuje, komunikace postupem času zanikne. Společnost dále poukazuje na porušování povinností obce Přemyslovice při zajištění dostupnosti území. K tomu odbor dopravy uvádí, že kategorie dostupnosti území spadá spíše do oblasti územního plánování, zákon o pozemních komunikacích tento pojem neřeší. Odbor dopravy prostudoval územní plán obce Přemyslovice a zjistil, že územní plán neřeší dopravní síť až do úrovně účelových komunikací, tudíž nelze potvrdit, zda nějaké území má být dopravně dostupné či nikoli. Společnost Bělecký Mlýn s.r.o. dále poučila odbor dopravy, že nikdo z účastníků v průběhu řízení nepotvrdil ani nepožadoval zajištění nutné komunikační potřeby po komunikacích na pozemcích v majetku společnosti. K tomu odbor dopravy uvádí, že ve spise skutečně není uložen dokument, který by jednoznačně uplatňoval zajištění nutné komunikační potřeby, vyjma dokumentace společnosti Bělecký Mlýn s.r.o., která deklarovala nutnou komunikační potřebu pro obsluhu svých pozemků po modré komunikaci. Odbor dopravy však dospěl k závěru, že potřeba nutné komunikační potřeby jednoduše vyplývá ze stavu v území, z umístění staveb, charakteru staveb, majetkových vztahů, vyjádření účastníků řízení, fotodokumentace atd. K jednotlivým posuzovaným komunikacím odbor dopravy popsal všechny čtyři znaky komunikací, zabýval se tedy i nutnou komunikační potřebou a proto na ně plně odkazuje. Na jednání dne 13.12.2013 v Přemyslovicích na úřadě byl přítomen i majitel pozemku v lokalitě Kouty, pan Ing. Václav Bílý, který o zajištění veřejného přístupu na svůj pozemek hovořil. Okolnost, že tuto potřebu nenapsal na papír a neposlal správnímu orgánu pro založení do spisu ještě neznamená, že komunikační potřeba k obsluze jeho pozemku neexistuje. Správní orgán o této potřebě ví a také to zohlednil ve svém posuzování. Jiří a Marie Fechnerovi ve vyjádření k odvolání ze dne 8.7.2014 (č. 65) obhajují svá dřívější stanoviska z předchozích vyjádření. Odbor dopravy se zabýval jejich vyhodnocením v předcházejícím textu a proto na něj odkazuje.
15 Obecně k problematice: účelová komunikace. V prvé řadě je potřebné zkoumat, zda posuzované komunikace jsou účelové. Poloha posuzovaných komunikací je znázorněna barevně v příloze. Zákon o pozemních komunikacích definuje tuto kategorii pozemních komunikací stručně v § 7 odst. 1) a 2) s přihlédnutím k § 2 odst. 1) hovořícím o tom, že se musí jednat o dopravní cestu. Je tedy evidentní, že zákon o pozemních komunikacích rozlišuje jednak tzv. veřejně přístupnou účelovou komunikaci (VPÚK) a účelovou komunikaci veřejně nepřístupnou. Nejprve k definičním znakům VPÚK podle zákona o pozemních komunikacích. Prvním znakem je, že musí jít o dopravní cestu. Musí se totiž jednat o stále znatelnou cestu v terénu, nikoli např. o dočasně vyjeté koleje v trávě, a to ještě takovou, která nemění svůj průběh v terénu, což souvisí s dalším, níže uvedeným znakem. Tento znak se však neaplikuje, pokud uživatelé nemohou užívat cestu v důsledku nezákonného jednání (zpravidla umístění pevné překážky) subjektu (zpravidla vlastníka VPÚK) a cesta se tak stane v důsledku neznatelnou v terénu. Druhým znakem je, že cesta spojuje nemovitosti navzájem nebo nemovitosti s ostatními pozemními komunikacemi, tento znak nečiní v praxi problémy (snad pouze cesta, která by vedla toliko na jednom pozemku a nenapojovala by tento pozemek na jinou pozemní komunikaci, ani by dopravně nenapojovala nemovitosti navzájem, by nesplňovala tento znak VPÚK). Takovéto vymezení VPÚK se však ukázalo jako nedostatečné v okamžiku, kdy se začaly objevovat první spory o povahu takovýchto cest. Za současného stavu lze konstatovat, že judikatura dovozuje další znaky, které je třeba posuzovat při zkoumání charakteru cesty. Jedná se o souhlas vlastníka cesty s užíváním takovéto cesty neomezeným okruhem osob. Takovýto souhlas je v naprosté většině případů udělen konkludentně a navíc předchozím vlastníkem, nicméně takovýto souhlas je závazný i pro právní nástupce, což pro ně může být velmi nepřejemným zjištěním v okamžiku, kdy se přesvědčili, že na pozemku neváznou věcná práva třetích osob a jsou tak v domněnce, že s cestou mohou volně disponovat. Pokud jde o argumentaci Ústavního soudu, je třeba poukázat na její slabiny spočívající zejména v tom, že při rozlišování právního předchůdce z hlediska toho, zda šlo o subjekt práva soukromého nebo veřejného nereflektuje Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., v pl. znění, tedy Listinu základních práv a svobod (dále LZPS), konkrétně Čl. 11 odst. 1) uvádějící, že „Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.“ Obecně presumovat, že subjekt veřejného práva pečuje o majetek, ke kterému mu svědčí vlastnické právo s menší intenzitou, než subjekt práva soukromého je nepodložené a jdoucí mimo oblast práva. Lze sice akceptovat závěr, že veřejnoprávní korporace mají odlišná práva a povinnosti při nakládání s majetkem ve svém vlastnictví (viz např. zákon č. 128/2000 o obcích, v pl. znění, kde se v § 35 odst. 2) ukládá obci povinnost pečovat o potřeby občanů, včetně dopravní obslužnosti), avšak to nemění nic na faktu, že kromě v právním řádu uvedených specifik nelze další odlišnosti dovozovat právě s ohledem na LZPS. Jinak řečeno, jestliže subjekt soukromého práva získá převodem vlastnické právo k VPÚK od veřejnoprávní korporace, nelze dovodit, že v rámci změny vlastnických vztahů nepřešel současně též konkludentní souhlas s užíváním cesty neomezeným okruhem osob. I pokud si nebyl nabyvatel vlastnického práva při převodu vědom toho, že je jeho vlastnické právo omezeno institutem veřejného (obecného) užívání cesty – VPÚK, přešel souhlas předchozího vlastníka na vlastníka nového, neboť je věcí nabyvatele, aby zjistil, v jakém právním a faktickém stavu se nemovitost nachází a jestliže tak neučiní, jde tato okolnost výlučně k jeho tíži (obdobně je tomu s věcnými břemeny na pozemcích). Tím samozřejmě není dotčeno jeho právo domáhat se na právním předchůdci např. náhrady škody, smluvní pokuty apod. Pokud bychom dovodili opak, tj. že VPÚK ztrácí jeden ze svých definičních znaků a tedy zaniká v případě, že nabyvatel není prokazatelně právním předchůdcem seznámen s tím, že pozemek je podroben režimu veřejného užívání, vedl by takový stav k 1) účelovým převodům nemovitostí sloužím pouze k tomu, aby se dosavadní vlastník zprostil povinnosti strpět veřejné užívání; 2) nemožnosti cestu užívat pro subjekty, jejichž nemovitosti jsou takovou cestou napojovány, případně k tomu, že by vlastník požadoval za
16 takovéto užívání protiplnění a širší okruh veřejnosti z užívání vyloučil. Vlastníci VPÚK, kteří se snaží zpochybnit její definiční znaky, poukazují často též na to, že v průběhu výkonu svého vlastnického práva uzavřeli s uživateli cesty závazkový právní vztah (vzniklý na základě nájemní smlouvy, směnné smlouvy apod.), ze kterého plynulo právo cestu užívat a to za protiplnění. Z tohoto vlastníci VPÚK dovozují, že i přesto, že byla cesta užívána, bylo takovéto užívání v režimu soukromoprávním a nikoli veřejnoprávním a tedy nebyl udělen souhlas vlastníka VPÚK s veřejným užíváním cesty. Takovýto argument ovšem může obstát toliko za situace, kdy se okamžik vzniku cesty (resp. jejího užívání) pojí s okamžikem účinnosti takovéhoto soukromoprávního ujednání. Jinak vyjádřeno: pokud snad mezi vlastníkem cesty a vlastníkem (uživatelem/nájemcem apod.) cestou napojované nemovitosti vznikl shora popsaný závazkový právní vztah v oblasti soukromého práva za situace, kdy takováto cesta byla doposud užívána předem neomezeným okruhem osob, pak za splnění dalších tří znaků VPÚK nemůže ztratit své definiční znaky a popsané soukromoprávní ujednání je nadbytečné a pokud je snad úplatné, bude se bezpochyby jednat o bezdůvodné obohacení na straně vlastníka VPÚK (obdobně by tomu bylo např. v případě, že by obec jako vlastník místní komunikace uzavřela nájemní smlouvu s uživateli takovéto pozemní komunikace, jejímž předmětem by byla možnost úplatného užívání místní komunikace). K tomuto názoru se přiklání i judikatura, ovšem pouze za předpokladu, že cesta byla fakticky věnována veřejnému užívání již v okamžiku svého vzniku. Jestliže při svém vzniku plnila nutnou komunikační potřebu výlučně pro svého vlastníka a jeho nemovitost a v teprve v průběhu let začala obsluhovat i další nemovitosti odlišných vlastníků, kteří uzavřeli s vlastníkem cesty soukromoprávní ujednání o užívání oné cesty, pak zde znak souhlasu vlastníka cesty s veřejným užíváním chybí. Další častou námitkou vlastníků VPÚK, kterou se snaží zpochybnit tento definiční znak je, že sice poskytli (nebo jejich právní předchůdci) konkludentní souhlas s užíváním cesty, ale nikoli neomezenému okruhu osob, tj. cesta nebyla věnována veřejnému užívání, což je dovozováno z toho, že cesta je po několik let nebo desítek let užívána prakticky toliko konkrétně určenými osobami, které vykonávají vlastnické právo nebo právo užívání k nemovitosti, které cesta napojuje. Tento argument nemůže rovněž obstát, neboť není rozhodující, zda cestu fakticky užívá neomezený okruh osob, ale to, zda vlastník cesty předem vyloučil její veřejné (obecné) užívání – např. shora popsaným závazkovým právním vztahem, legálním zbudováním uzamykatelné závory, kdy poskytne klíče toliko omezenému okruhu osob apod. Tento názor vychází ze samotného ust. § 7 odst. 1) zákona o pozemních komunikacích, který správně presumuje, že tato nejnižší kategorie cest chráněných zákonem o pozemních komunikacích nebude zpravidla dlouhá několik desítek kilometrů (či snad více) a fakticky nebude sloužit k naplnění nutné komunikační potřeby stovkám subjektů, proto hovoří o potřebách vlastníků napojovaných nemovitostí, a je samozřejmé, že v praxi nemusí být takovýchto nemovitostí desítky. S ohledem na délku cesty a počet nemovitostí, které napojuje, lze však v některých případech shledat, že se nebude jednat o VPÚK, ale o sjezd. Jestliže však cesta bude mít například 100 m délky a bude napojovat dvě (nebo dokonce více) nemovitostí, pak se nebude jednat o sjezd. Dalším častým argumentem vlastníků snažících se zpochybnit konkludentně udělený souhlas s užíváním cesty je námitka, že takovýto souhlas byl udělen pouze k průchodu, případně průjezdu nemotorovými vozidly. Ani tato námitka nemůže obstát, a to s ohledem na zmíněný § 19 odst. 1) zákona o pozemních komunikacích – podstatné tedy je, zda vlastník VPÚK souhlasil s užíváním takovéto cesty předem neomezeným okruhem osob a naopak irelevantní je, zda tyto osoby užívali cestu k průchodu nebo průjezdu (a za pomoci jaké techniky). Zejména u cest užívaných odnepaměti je logické (s ohledem na technický pokrok) že jejich původní vlastník nemohl ani mlčky souhlasit s užíváním cesty motorovými vozidly, neboť ta v té době prakticky neexistovala. To však nezpochybňuje právo vlastníka VPÚK na to, aby profil cesty nebyl měněn, tj. i svévolně rozšiřován. Druhým znakem dovozeným rozhodovací činností soudů je existence tzv. nutné komunikační potřeby v případě posuzované cesty. Tento znak je zpravidla nejobtížnější posoudit, a to z následujících důvodů. Co si představit pod tímto pojmem? Ve stručnosti jde o to, zda je
17 možné adekvátní komunikační napojení nemovitostí i prostřednictvím jiné cesty (jiného dopravního spojení), která by buď vůbec nezasáhla do vlastnických práv vlastníka posuzované cesty (tj. ona alternativní cesta by nebyla v jeho vlastnictví) nebo by do nich zasáhla s menší intenzitou (např. tato alternativní cesta nevede v bezprostřední blízkosti domu vlastníka cesty a neruší tak výkon vlastnických práv k tomuto domu). Na tomto místě je důležité upozornit, že i za situace, kdy nebude nemovitost napojena alternativní cestou na pozemní komunikaci, může existovat alternativa komunikačního spojení – bude tomu zpravidla v případech, kdy se mezi napojovanou nemovitostí a např. místní komunikací nachází veřejné prostranství (např. zatravněná plocha), které je identicky jako pozemní komunikace podrobeno režimu veřejného užívání; jestliže správní orgány při posuzování tohoto znaku poměřují zásah do vlastnického práva vlastníka VPÚK s případnými náklady, které by vlastníci napojovaných nemovitostí museli případně vynaložit na úpravu nebo zřízení alternativního příjezdu (přístupu) – je evidentní, že pokud by snad měly úpravy napojovaného pozemku spočívat toliko ve zbudování alternativní brány na jiném místě oplocení, a tedy náklady na úpravu alternativního příjezdu by byly v částce do cca 15 000,Kč, nemohl by se dovodit znak nutné komunikační potřeby v případě posuzované cesty a nejednalo by se tedy o VPÚK. Rovněž je nezbytné zmínit, že zákon o pozemních komunikacích (ani jiný právní předpis) nikde neuvádí právo vlastníka nemovitosti na to, aby byla jeho nemovitost napojena bezprostředně tj. aby pozemek, na němž je VPÚK mezoval s napojovanou nemovitostí. Aplikováno na praxi – pro komunikační napojení rodinného domu jistě postačuje, pokud lze zaparkovat motorové vozidlo cca 100m od této nemovitosti, dožadovat se možnosti bezprostředního příjezdu k domu přes nemovitost ve vlastnictví třetí osoby z titulu veřejnoprávního by za takovéto situace bylo v rozporu s proporcionalitou omezení vlastnického práva vlastníka cesty a práv vlastníků (uživatelů) nemovitostí na adekvátní komunikační napojení nemovitostí (to ovšem neznamená, že cesta, která naplňovala další znaky VPÚK a vedla až k nemovitosti, kterou má napojovat, ztratí cca 100 m před napojovanou nemovitostí povahu VPÚK z důvodu absence jednoho ze svých znaků; takovýto závěr by vedl k absurdním situacím). Uvedené souvisí s tím, že jedna a tatáž cesta může mít v různých úsecích různou právní povahu. Při zvažování komunikačních alternativ by se mělo posuzovat též hledisko bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (výhledové poměry při napojení na další pozemní komunikaci atd.), i otázka ekologická – jestliže např. zvažovaná alternativní cesta bude o cca 3 km delší, hůře sjízdná, a nadto povede ve III. zóně národního parku, pak zpravidla nebude možné takovouto cestu shledat za adekvátní komunikační napojení nemovitostí. Kvalitní návod, jak posuzovat znak nutné komunikační potřeby tj. podle jakých kritérií posuzovat případnou alternativní cestu (přístup) poskytl veřejný ochránce práv ve své zprávě o šetření sp. zn.: 6253/2008/VOP/DS ze dne 09. 05. 2009 dostupné na www.ochrance.cz : „Pokud bych se měl s problémem „nutné komunikační potřeby“ na místě úřadu vypořádat, posuzoval bych ji obecně z těchto hledisek (hlediska nejsou řazena dle důležitosti): a) délka posuzované cesty a délka alternativního přístupu (resp. příjezdu), b) kvalita (povrch a sklon), c) nutnost úprav staveb (či pozemků), jejichž přístupnost je řešena, a nákladnost těchto úprav, d) typ stavby (či pozemku), jejichž přístupnost je řešena (pole, zahrada, rekreační stavba, rodinný dům).“ Vlastníci VPÚK zpochybňují znak nutné komunikační potřeby i za pomoci argumentu, že v katastru nemovitostí je jako druh pozemku „ostatní plocha“, způsob využití „ostatní komunikace“ zapsán pozemek ve vlastnictví např. obce, který sice fakticky v terénu není cestou, ale je na obci, resp. vlastních napojovaných nemovitostí, aby cestu opět obnovili, neboť v daném průběhu by představovala dostatečnou alternativu. Takovýto požadavek však nemůže být úspěšný, k jeho naplnění chybí jakákoli zákonná opora. Závaznost údajů v katastru nemovitostí upravuje § 20 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrálního zákona), v pl. znění, přičemž mezi těmito údaji absentuje druh pozemku i způsob využití. Je sice pravdou, že je povinností vlastníka pozemku postupovat podle ust. § 10 odst. 1) písm. d) katastrálního zákona – tj. katastrálnímu úřadu oznámit změnu údajů zapisovaných do katastru nemovitostí, avšak tato povinnost (její nesplnění) nemůže mít vliv na existenci VPÚK na daném pozemku.
18 Účelová komunikace má tedy splňovat čtyři znaky: 1. plnění účelu dle § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, 2. stálost a patrnost v terénu dle § 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, 3. souhlas vlastníka s obecným užíváním cesty veřejností 4. nutná komunikační potřeba Dále odbor dopravy k jednotlivým posuzovaným komunikacím popisuje situaci, okolnosti a důkazy z nichž vycházel při posuzování věci v kontextu výše uvedených čtyř znaků účelové komunikace. Zkoumání jednotlivých komunikací: Odbor dopravy dále uvádí komentář k jednotlivým znakům předmětné komunikace: Fialová komunikace Komunikace na pozemcích parc. č. 154/1 (bývalé 580/6, 580/7, 580/8, 580/10), 154/2 (bývalé 580/9), 580/13, 580/14, v k.ú. Růžov na Moravě. Tato komunikace je napojena na západní straně pozemku na silnici III/36630 a směřuje k západní straně vodní nádrže umístěné na pozemcích parc. č. 574/2 v k.ú. Růžov na Moravě a parc. č. 2148/3 v k.ú. Přemyslovice, končí u hráze. Komunikace má šířku cca 3,5 m. Ve výkresu v příloze je zakreslena fialovou barvou. Pozemek parc. č. 154/2 (bývalý 580/9) v k.ú. Růžov na Moravě je v majetku Jiřího Fechnera a Marie Fechnerové, Dr. Mičoly 357/14, Držovice, pozemek parc. č. 154/1 (bývalé 580/6, 580/7, 580/8, 580/10) v k.ú. Růžov na Moravě je v majetku podniku Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, pozemky parc. č. 580/13, 580/14, v k.ú. Růžov na Moravě jsou v majetku Obce Přemyslovice. Tyto údaje lze ověřit v katastru nemovitostí. Z podkladů založených ve spise, fotodokumentace a z poznatků z místního šetření vyplývá, že komunikace na pozemcích parc. č. 154/1, 154/2, 580/13, 580/14, v k.ú. Růžov na Moravě slouží pro potřeby vlastníků pozemků parc. č. 580/17, 576/1, 577, v k.ú. Růžov na Moravě, k obhospodařování zemědělských pozemků nebo ke spojení těchto pozemků s ostatními pozemními komunikacemi nebo pro potřeby vlastníků a uživatelů nemovitostí na pozemcích 2137, 2147/3, 2147/2, 2148/3 v k.ú. Přemyslovice nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi. AD1) plnění účelu dle § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, Obec Přemyslovice deklarovala ve svém vyjádření, že komunikace je veřejná a slouží k obsluze vodní nádrže, k užívání Rybářského svazu Konice a jako záložní vodní zdroj Hasičskému záchrannému sboru. Byla vybudována při realizaci vodní nádrže. Tomu nasvědčuje i okolnost, že v roce 1953 ještě v dané lokalitě nebyla vodní nádrž zřízena a posuzované komunikace se v té době ještě v místě nenacházely. Souhlas s veřejným užíváním pozemku parc. č. 580/9 v k.ú. Růžov na Moravě deklarovali i manželé Fechtnerovi v dopise ze dne 30.10.2012, což koresponduje s vyjádřením obce. Manželé Fechnerovi sice následně ve vyjádření ze dne 28.11.2012 své původní vyjádření popřeli, odbor dopravy to však vyhodnotil jako účelové a v kontextu vyjádření ostatních účastníků řízení a zjištěných skutečností při šetření považuje tuto komunikaci za veřejnou účelovou komunikaci. Lze tedy konstatovat, že posuzovaná komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Komunikace se nenachází v uzavřeném areálu, není zde umístěno žádné dopravní značení ani dopravní zařízení sloužící k omezení průjezdu. Odbor dopravy má po vyhodnocení podkladů ve spise za prokázané, že komunikace splňuje podmínky § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Jako důkaz o tom svědčí vyjádření obce Přemyslovice ze dne 8.2.2011 založené ve spise pod č. 13, vyjádření obce Přemyslovice ze dne 30.1.2012 založené ve spise pod č. 23, vyjádření společnosti Bělecký Mlýn s.r.o. ze dne 13.1.2014 založené ve spise pod č. 53. Letecká fotografie z roku 1953, http://kontaminace.cenia.cz, poř. č. ve spisu 27, Letecká
19 fotografie z roku 2009, http://kontaminace.cenia.cz, poř. č. ve spisu 27, fotodokumentace pořízená odborem dopravy v letech 2011 a 2012, poř. č. ve spisu 27. AD2) stálost a patrnost v terénu dle § 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, posuzované komunikace jsou zřetelně viditelné, vyježděné v terénu, je zřetelné napojení na silnici III/36630, jsou tedy stálé a patrné, což vyplývá z výsledků místního šetření, vyjádření dotčených účastníků, pořízené fotodokumentace a je možné si to ověřit i na internetu na veřejně přístupných serverech www.mapy.cz , http://kontaminace.cenia.cz nebo http://maps.google.cz. Jako důkazy mohou sloužit žádost společnosti Bělecký Mlýn s.r.o. ze dne 12.7.2010, pořadové číslo ve spisu 6, vyjádření obce Přemyslovice k odvolání ze dne 30.1.2012, pořadové číslo ve spisu 23, vyjádření obce Přemyslovice ze dne 8.2.2011 založené ve spise pod č. 13, fotodokumentace ze dne 7.1.2011, pořadové číslo ve spisu 27, fotodokumentace ze dne 9.8.2012, pořadové číslo ve spisu 27, letecký snímek z veřejně přístupného serveru http://kontaminace.cenia.cz , poř. č. ve spisu 27, AD3) souhlas vlastníka s obecným užíváním cesty veřejností Souhlas majitelů pozemků nelze dokladovat fyzicky nějakým dokumentem, ale je doložen svědectvím několika osob a institucí, že veřejné užívání bylo dlouhodobě realizováno. Majitelé dotčených pozemků se tomuto veřejnému užívání nebránili, neexistují o tom důkazy. V lokalitě není umístěno dopravní značení, ani jiné dopravní zařízení, které by omezovalo přístup na posuzovanou komunikaci. Z toho lze dovodit, že majitelé konkludentně souhlasili s tímto veřejným užíváním praktikovaným širokou veřejností. Podle nálezu ústavního soudu II ÚS 268/06 omezení vlastnického práva k pozemku ve formě veřejného přístupu na tento pozemek je způsobilé přecházet z vlastníka na vlastníka, takže není třeba souhlasu nového vlastníka, pokud byl souhlas udělen předchozími vlastníky. Proti veřejnému užívání se vyjadřovali pouze manželé Fechnerovi a pan Krejčí. Fechnerovým však odbor dopravy neuvěřil a považuje jejich rozporuplná vyjádření za účelová, účastník řízení pan Krejčí se v průběhu tohoto řízení dohodl s obcí Přemyslovice a jím původně vlastněné pozemky parc. č. 580/13 a 580/14 v k.ú. Růžov na Moravě v současné době vlastní obec Přemyslovice. Tato skutečnost rovněž přispěla k přesvědčení odboru dopravy o správnosti tvrzení obce a ostatních účastníků, že tato komunikace vždy byla veřejná a vlastníci pozemků s veřejným užíváním souhlasili konkludentně. Za důkaz lze použít vyjádření obce Přemyslovice ze dne 8.2.2011 založené ve spise pod č. 13, vyjádření obce Přemyslovice k odvolání ze dne 30.1.2012, pořadové číslo ve spisu 23, vyjádření společnosti Bělecký Mlýn s.r.o. ze dne 13.1.2014 založené ve spise pod č. 53 AD4) nutná komunikační potřeba Zákon č.13/1997 Sb, o pozemních komunikacích, nezná pojem „nutná komunikační potřeba“. Tento termín využívají soudy při projednávání jednotlivých kauz, vycházejíc z prvorepublikové judikatury. V tomto případě znaky nutné komunikační potřeby jsou naplněny podle názoru odboru dopravy potřebou dopravní obsluhy rybníka na pozemku parc. č. 2148/3 v k.ú. Přemyslovice a obsluhy pozemků na západní straně této komunikace nacházejících se mezi silnicí III/36630 a rybníkem. Jiná podobná komunikace, která by umožnila obsluhu těchto pozemků a rybníka není k dispozici. Za důkaz slouží vyjádření obce Přemyslovice k odvolání ze dne 30.1.2012, pořadové číslo ve spisu 23, vyjádření obce Přemyslovice ze dne 8.2.2011 založené ve spise pod č. 13, fotodokumentace ze dne 7.1.2011, pořadové číslo ve spisu 5, fotodokumentace ze dne 9.8.2012, pořadové číslo ve spisu 27, letecký snímek z veřejně přístupného serveru http://kontaminace.cenia.cz , poř. č. ve spisu 27, vyjádření společnosti Bělecký mlýn s.r.o. ze dne 13.1.2014, poř. č. ve spisu 53 Na základě posouzení dostupných důkazů v příloze rozhodnutí odbor dopravy konstatoval, že komunikace splňuje všechny znaky veřejné účelové komunikace a proto ji ve výroku rozhodnutí takto označil.
20 Modrá komunikace Dále odbor dopravy zkoumal komunikaci nacházející se na pozemcích parc. č. 580/4 v k.ú. Růžov, 2148/5, 2133/2, 2134/2 v k.ú. Přemyslovice. Ve výkresu v příloze je zakreslena modrou barvou. Pozemek parc. č. 580/4 v k.ú. Přemyslovice je v majetku Jiřího a Marie Fechnerových, Dr. Mičoly 357/14, Držovice, parc. č. 2148/5 v k.ú. Přemyslovice je v majetku Aleše Adela, Přemyslovice 205, Přemyslovice, pozemky parc. č. 2134/2 a 2133/2 v k.ú. Přemyslovice jsou v majetku společnosti Bělecký Mlýn s.r.o., Šemberova 66/9, Olomouc. Tyto údaje lze ověřit v katastru nemovitostí, jsou obsaženy v příloze č.1 a příloze č.14 dokumentu ve spise pořadové číslo 27. AD1) plnění účelu dle § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, Komunikace se nenachází v uzavřeném areálu, ale na západní straně byla v době šetření ukončena panelovou zábranou na hranici pozemku parc. č. 2148/5 pana Adéla z důvodu zabránění volného průjezdu vozidel. Panely umístil pan Adél po konzultaci s majitelem pozemku parc. č. 580/4 v k.ú. Růžov panem Fechnerem, což je doloženo ve vyjádření pana Fechnera ve spise. Komunikace byla vybudována při realizaci vodní nádrže. Komunikace se na pozemku pana Adéla směrem k pozemkům parc. č. 2134/2 a 2133/2 vytrácí a stáčí se spíše doprava - jižně k hrázi vodního díla. Na pozemcích parc. č. 2134/2 a 2133/2 je komunikace patrná, končí však na pomezí pozemků v majetku pana Adéla. Podle informací účastníků přítomných na jednání dne 13.12.2013 v Přemyslovicích je to na základě jízd vozidel společnosti Bělecký Mlýn s.r.o., které zřejmě pravidelně kontrolují stav pozemků v jejich vlastnictví. V roce 2014 pan Adél po konzultaci s obcí Přemyslovice panely odstranil, aby umožnil obsluhu domů jižně ulice Kozí, která v té době byla v rekonstrukci. O tom pan Adél i zástupci obce Přemyslovice hovořili na jednání dne 13.12.2013 v Přemyslovicích. Toto opatření však podle nich má dočasný charakter po dobu rekonstrukce ulice Kozí, po jejím dokončení bude režim na pozemcích pana Adéla uveden do původního stavu, tedy bude dále regulován panem Adélem, třeba pomocí panelů, pokud to bude nutné. Posuzovaná komunikace není v celém zkoumaném úseku průběžná, jde vlastně o dvě samostatné komunikace, jedna na pozemcích v majetku pana Adéla a Krejčího, druhá na pozemcích společnosti Bělecký Mlýn s.r.o. Jsou to pozemní komunikace, které slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Za důkaz slouží vyjádření obce Přemyslovice k odvolání ze dne 30.1.2012, pořadové číslo ve spisu 23, vyjádření obce Přemyslovice ze dne 8.2.2011 založené ve spise pod č. 13, fotodokumentace ve spise, vyjádření Aleše Adéla ze dne 13.1.2014, pořadové číslo 52, vyjádření Aleše Adéla ze dne 9.1.2013, pořadové číslo 44, vyjádření Jiřího a Marie Fechnerových ze dne 28.11.2012, poř. č. 40, vyjádření Jiřího a Marie Fechnerových ze dne 30.10.2012, poř. č. 35, vyjádření JUDr. Zavadila ze dne 17.10.2012, poř. č. 32, vyjádření Aleše Adéla ze dne 17.10.2012, pořadové číslo 31, vyjádření obce Přemyslovice ze dne 30.3.2011, poř. č. 19, vyjádření občanů obce Přemyslovice ze dne 24.3.2014, poř. č. 59. AD2) stálost a patrnost v terénu dle § 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, Posuzovaná komunikace není v celém zkoumaném úseku průběžná, jde vlastně o dvě samostatné komunikace, jedna na pozemcích v majetku pana Adéla a Fechnera, druhá na pozemcích společnosti Bělecký Mlýn s.r.o. Z výsledků místního šetření, vyjádření dotčených účastníků, pořízené fotodokumentace, z údajů přístupných na internetu na veřejně přístupných serverech www.mapy.cz , http://kontaminace.cenia.cz nebo http://maps.google.cz , vyplývá, že posuzované komunikace jsou stálé a patrné, ovšem ne v celém zkoumaném úseku.
21 Za důkaz může sloužit vyjádření obce Přemyslovice k odvolání ze dne 30.1.2012, pořadové číslo ve spisu 23, vyjádření obce Přemyslovice ze dne 8.2.2011 založené ve spise pod č. 13, fotodokumentace ze dne 7.1.2011, pořadové číslo ve spisu 5, fotodokumentace ze dne 9.8.2012, pořadové číslo ve spisu 27, letecký snímek z veřejně přístupného serveru http://kontaminace.cenia.cz příloha č. 6 dokumentu ve spise pořadové číslo 27, vyjádření Aleše Adéla ze dne 13.1.2014, pořadové číslo 52, vyjádření Aleše Adéla ze dne 9.1.2013, pořadové číslo 44, vyjádření Jiřího a Marie Fechnerových ze dne 28.11.2012, poř. č. 40, vyjádření Jiřího a Marie Fechnerových ze dne 30.10.2012, poř. č. 35, vyjádření JUDr. Zavadila ze dne 17.10.2012, poř. č. 32, vyjádření Aleše Adéla ze dne 17.10.2012, pořadové číslo 31, vyjádření obce Přemyslovice ze dne 30.3.2011, poř. č. 19, vyjádření občanů obce Přemyslovice ze dne 24.3.2014, poř. č. 59. AD3) souhlas vlastníka s obecným užíváním cesty veřejností Souhlas majitelů pozemků s veřejným užíváním nelze dokladovat fyzicky nějakým dokumentem. Pouze společnost Bělecký mlýn s.r.o. ve své žádosti a vyjádřeních deklaruje, že komunikace byla v minulosti veřejně užívaná. K tomuto tvrzení však nedoložila žádný důkaz, který by toto potvrzoval. Ve spisu je doloženo svědectvím několika osob a institucí, že veřejné užívání nebylo realizováno. Majitelé dotčených pozemků se tomuto veřejnému užívání bránili a s užíváním nesouhlasili. Na západním okraji posuzované komunikace je od počátku vedeného řízení umístěna překážka (betonové panely, sloupky) které omezuje přístup na posuzovanou komunikaci, je zřejmé že pan Adél aktivně organizuje využití komunikace na svém pozemku. V roce 2014 správní orgán zjistil podobné opatření i na pomezí pozemků v majetku pana Adéla a společnosti Bělecký Mlýn s.r.o. Z vyjádření účastníků řízení, majitelů dotčených pozemků (Adél, Fechner), i okolních pozemků a stavu komunikace lze dovodit, že majitelé pozemků, na nichž se nacházejí komunikace nesouhlasili s jejich veřejným užíváním a komunikace nesloužily veřejnosti. Za důkaz slouží vyjádření obce Přemyslovice k odvolání ze dne 30.1.2012, pořadové číslo ve spisu 23, vyjádření obce Přemyslovice ze dne 8.2.2011 založené ve spise pod č. 13, vyjádření JUDr. Zavadila ze dne 17.10.2012, poř. č. 32, vyjádření Aleše Adela ze dne 17.10.2012, PID S00AP00MD90J, poř. č. 31, vyjádření Aleše Adéla ze dne 9.1.2013, pořadové číslo 44, vyjádření Aleše Adela ze dne 13.1.2014, PID S00AP00PODO1, poř. č. 52, vyjádření Jiřího a Marie Fechnerových ze dne 30.10.2012 (č.35) a z 28.11.2012 (č.40), vyjádření občanů obce Přemyslovice ze dne 24.3.2014, poř. č. 59. AD4) nutná komunikační potřeba Zákon č.13/1997 Sb, o pozemních komunikacích, nezná pojem „nutná komunikační potřeba“. Tento termín využívají soudy při projednávání jednotlivých kauz, vycházejíc z prvorepublikové judikatury. V tomto případě znaky nutné komunikační potřeby podle názoru odboru dopravy nejsou naplněny. Jednotlivé pozemky jsou napojeny na veřejně přístupné komunikace, pozemek parc. č. 2148/5 v k.ú. Přemyslovice od silnice III/36630, pozemek parc. č. 2133/2 a 2134/2 v k.ú. Přemyslovice z komunikace vedoucí po pozemku parc. č. 2664 v k.ú. Přemyslovice, který je v majetku obce. Společnost Bělecký mlýn s.r.o. ve svých vyjádřeních deklarovala nutnou komunikační potřebu k obsluze lesa nad chatovou osadou ze silnice III/36630, odbor dopravy však s tímto tvrzením nesouhlasí, neboť podle jeho názoru je možné zajistit obsluhu lesa v majetku společnosti jinými komunikacemi, které odbor dopravy vyhodnotil v rámci tohoto řízení jako veřejně přístupné účelové komunikace. Jako důkaz slouží vyjádření obce Přemyslovice k odvolání ze dne 30.1.2012, PID S00AP00MH5BC ve spisu, pořadové číslo ve spisu 23, vyjádření obce Přemyslovice ze dne 8.2.2011 založené ve spise pod č. 13, fotodokumentace ze dne 7.1.2011, pořadové číslo ve spisu 5, fotodokumentace ze dne 9.8.2012, pořadové číslo ve spisu 27, vyjádření manželů Fechnerových ze dne 30.10.2012, PID S00AP00NQ581, poř. č. ve spisu 35, vyjádření JUDr. Zavadila ze dne 17.10.2012, poř. č. 32, vyjádření Aleše Adela ze dne 17.10.2012, PID S00AP00MD90J, poř. č. 31, vyjádření Aleše Adéla ze dne 9.1.2013, pořadové číslo 44, vyjádření Aleše Adela ze dne 13.1.2014, PID S00AP00PODO1, poř. č. 52.
22 Na základě posouzení dostupných důkazů odbor dopravy konstatoval, že komunikace nesplňuje všechny znaky veřejné účelové komunikace, zvláště chybí souhlas majitele pozemku s veřejným užíváním, a proto ji ve výroku rozhodnutí označil za neveřejnou. Zelená komunikace Dále odbor dopravy zkoumal komunikaci nacházející se na pozemcích parc. č. 1313/22, 1313/21, 1977, 2675/1 v k.ú. Přemyslovice. Komunikace má šířku cca 3,5 m. Ve výkresu v příloze je zakreslena zelenou barvou. Pozemek parc. č. 1313/21, je v majetku společnosti Bělecký Mlýn s.r.o., Šemberova 66/9, Olomouc, pozemek parc. č. 1313/22 je v majetku Státního pozemkového úřadu, Husinecká 1024/11a, Praha, pozemek parc. č. 1977 v k.ú. Přemyslovice je v majetku zemědělské společnosti TERRIS Budětsko, a.s., č.p. 118, 798 52 Budětsko, pozemek parc. č. 2675/1 v k.ú. Přemyslovice je v majetku Obce Přemyslovice Tyto údaje lze ověřit v katastru nemovitostí, jsou obsaženy v příloze č.1 a příloze č.17 dokumentu ve spise pořadové číslo 27. AD1)plnění účelu dle § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, Komunikace se nenachází v uzavřeném areálu, není zde umístěno žádné dopravní značení ani dopravní zařízení sloužící k omezení průjezdu. Pozemky v lokalitách Zahrady a Kouty, Padesátka, Čtyřicítka, Na klučích jsou obsluhovány od silnice II/366 východně od Přemyslovic. Posuzovaná komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků v lokalitě Kouty, Zahrady, Padesátka, Čtyřicítka, Na klučích. Jako důkaz slouží vyjádření obce Přemyslovice k odvolání ze dne 30.1.2012, PID S00AP00MH5BC ve spisu, pořadové číslo ve spisu 23, vyjádření obce Přemyslovice ze dne 8.2.2011 založené ve spise pod č. 13, vyjádření společnosti Bělecký Mlýn s.r.o. ze dne 13.1.2014, pořadové číslo ve spisu 53, údaje z katastru nemovitostí založené ve spise a ověřitelné v evidenci KN. AD2) stálost a patrnost v terénu dle § 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, z výsledků místního šetření, vyjádření dotčených účastníků, pořízené fotodokumentace, a informací na internetu na veřejně přístupných serverech www.mapy.cz , http://kontaminace.cenia.cz nebo http://maps.google.cz vyplývá, že posuzované komunikace jsou stálé a patrné již od roku 1953. Jako důkaz slouží žádost společnosti Bělecký Mlýn s.r.o. ze dne 12.7.2010, pořadové číslo ve spisu 6, vyjádření obce Přemyslovice k odvolání ze dne 30.1.2012, PID S00AP00MH5BC ve spisu, pořadové číslo ve spisu 23, vyjádření obce Přemyslovice ze dne 8.2.2011 založené ve spise pod č. 13, fotodokumentace ze dne 7.1.2011, pořadové číslo ve spisu 5, fotodokumentace ze dne 9.8.2012, pořadové číslo ve spisu 27, letecký snímek z veřejně přístupného serveru http://kontaminace.cenia.cz, příloha č.15 a příloha č.16, fotodokumentace ze dne 13.3.2014 pořadové číslo ve spisu 58. AD3) souhlas vlastníka s obecným užíváním cesty veřejností Souhlas majitelů pozemků nelze dokladovat fyzicky nějakým dokumentem, ale je doložen svědectvím několika osob a institucí (příloha), že veřejné užívání bylo dlouhodobě realizováno. Majitelé dotčených pozemků se tomuto veřejnému užívání nebránili, neexistují o tom důkazy. V lokalitě není umístěno dopravní značení, ani jiné dopravní zařízení, které by omezovalo přístup na posuzovanou komunikaci. Z toho lze dovodit, že původní majitelé konkludentně souhlasili s tímto veřejným užíváním praktikovaným širokou veřejností. Podle nálezu ústavního soudu II ÚS 268/06 omezení vlastnického práva k pozemku ve formě veřejného přístupu na tento pozemek je způsobilé přecházet z vlastníka na vlastníka, takže není třeba souhlasu nového vlastníka, pokud byl souhlas udělen předchozími vlastníky.
23 Jako důkaz slouží vyjádření obce Přemyslovice k odvolání ze dne 30.1.2012, PID S00AP00MH5BC ve spisu, pořadové číslo ve spisu 23, vyjádření obce Přemyslovice ze dne 8.2.2011 založené ve spise pod č. 13, fotodokumentace ze dne 7.1.2011, pořadové číslo ve spisu 5, fotodokumentace ze dne 9.8.2012, pořadové číslo ve spisu 27, letecký snímek z veřejně přístupného serveru http://kontaminace.cenia.cz, příloha č.15 a příloha č.16 AD4) nutná komunikační potřeba Zákon č.13/1997 Sb, o pozemních komunikacích, nezná pojem „nutná komunikační potřeba“. Tento termín využívají soudy při projednávání jednotlivých kauz, vycházejíc z prvorepublikové judikatury. V tomto případě znaky nutné komunikační potřeby jsou naplněny podle názoru odboru dopravy potřebou dopravní obsluhy zemědělských a lesních pozemků nacházejících se okolo této komunikace, v lokalitách Čtyřicítka, Padesátka, Zahrady a Kouty. Jiná podobná komunikace, která by umožnila obsluhu těchto pozemků není k dispozici. Komunikace ústí na silnici II/366. Pozemky v lokalitě „Kouty“ a „Zahrady“. Jako důkaz slouží vyjádření obce Přemyslovice k odvolání ze dne 30.1.2012, PID S00AP00MH5BC ve spisu, pořadové číslo ve spisu 23, vyjádření obce Přemyslovice ze dne 8.2.2011 založené ve spise pod č. 13, fotodokumentace ze dne 7.1.2011, pořadové číslo ve spisu 5, fotodokumentace ze dne 9.8.2012, pořadové číslo ve spisu 27, letecký snímek z veřejně přístupného serveru http://kontaminace.cenia.cz, příloha č.15 a příloha č.16, údaje z katastru nemovitostí založené ve spise a ověřitelné v evidenci KN. Na základě posouzení dostupných důkazů odbor dopravy konstatoval, že komunikace splňuje všechny znaky veřejné účelové komunikace a proto ji ve výroku rozhodnutí takto označil. Žlutá komunikace Dále odbor dopravy zkoumal komunikaci nacházející se na pozemcích parc. č. 1326/3, v k.ú. Přemyslovice. Komunikace má šířku cca 3 m. Ve výkresu v příloze je zakreslena žlutou barvou. Pozemek parc. č. 1326/3, je v majetku společnosti Bělecký Mlýn s.r.o., Šemberova 66/9, Olomouc, Tyto údaje lze ověřit v katastru nemovitostí, jsou obsaženy v příloze č.1 a příloze č.17 dokumentu ve spise pořadové číslo 27. AD1)plnění účelu dle § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, Komunikace se nenachází v uzavřeném areálu, není zde umístěno žádné dopravní značení ani dopravní zařízení sloužící k omezení průjezdu. Posuzovaná komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Jako důkaz slouží vyjádření společnosti Bělecký Mlýn s.r.o. ze dne 13.1.2014, pořadové číslo ve spisu 53, údaje z katastru nemovitostí založené ve spise a ověřitelné v evidenci KN. AD2) stálost a patrnost v terénu dle § 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, z výsledků místního šetření, vyjádření dotčených účastníků, pořízené fotodokumentace, a informací na internetu na veřejně přístupných serverech www.mapy.cz , http://kontaminace.cenia.cz nebo http://maps.google.cz vyplývá, že posuzované komunikace jsou stálé a patrné již od roku 1953. Jako důkaz slouží žádost společnosti Bělecký Mlýn s.r.o. ze dne 12.7.2010, pořadové číslo ve spisu 6, vyjádření obce Přemyslovice k odvolání ze dne 30.1.2012, PID S00AP00MH5BC ve spisu, pořadové číslo ve spisu 23, vyjádření obce Přemyslovice ze dne 8.2.2011 založené ve spise pod č. 13, fotodokumentace ze dne 7.1.2011, pořadové číslo ve spisu 5, fotodokumentace ze dne 9.8.2012, pořadové číslo ve spisu 27, letecký snímek z veřejně přístupného serveru http://kontaminace.cenia.cz, příloha č.15 a příloha č.16, fotodokumentace ze dne 13.3.2014 pořadové číslo ve spisu 58.
24 AD3) souhlas vlastníka s obecným užíváním cesty veřejností Souhlas majitelů pozemků nelze dokladovat fyzicky nějakým dokumentem, ale je doložen svědectvím několika osob a institucí (příloha), že veřejné užívání bylo dlouhodobě realizováno. Majitelé dotčených pozemků se tomuto veřejnému užívání nebránili, neexistují o tom důkazy. V lokalitě není umístěno dopravní značení, ani jiné dopravní zařízení, které by omezovalo přístup na posuzovanou komunikaci. Z toho lze dovodit, že původní majitelé konkludentně souhlasili s tímto veřejným užíváním praktikovaným širokou veřejností. Podle nálezu ústavního soudu II ÚS 268/06 omezení vlastnického práva k pozemku ve formě veřejného přístupu na tento pozemek je způsobilé přecházet z vlastníka na vlastníka, takže není třeba souhlasu nového vlastníka, pokud byl souhlas udělen předchozími vlastníky. Jako důkaz slouží vyjádření obce Přemyslovice k odvolání ze dne 30.1.2012, PID S00AP00MH5BC ve spisu, pořadové číslo ve spisu 23, vyjádření obce Přemyslovice ze dne 8.2.2011 založené ve spise pod č. 13, fotodokumentace ze dne 7.1.2011, pořadové číslo ve spisu 5, fotodokumentace ze dne 9.8.2012, pořadové číslo ve spisu 27, letecký snímek z veřejně přístupného serveru http://kontaminace.cenia.cz, příloha č.15 a příloha č.16 AD4) nutná komunikační potřeba Zákon č.13/1997 Sb, o pozemních komunikacích, nezná pojem „nutná komunikační potřeba“. Tento termín využívají soudy při projednávání jednotlivých kauz, vycházejíc z prvorepublikové judikatury. V tomto případě znaky nutné komunikační potřeby nejsou naplněny podle názoru odboru dopravy potřebou dopravní obsluhy zemědělských a lesních pozemků nacházejících se okolo této komunikace, v lokalitách Čtyřicítka, Padesátka, Zahrady a Kouty, neboť tyto je možné obsluhovat po komunikaci označené zelenou barvou, která je popsána výše. Jako důkaz slouží vyjádření obce Přemyslovice k odvolání ze dne 30.1.2012, PID S00AP00MH5BC ve spisu, pořadové číslo ve spisu 23, vyjádření obce Přemyslovice ze dne 8.2.2011 založené ve spise pod č. 13, fotodokumentace ze dne 7.1.2011, pořadové číslo ve spisu 5, fotodokumentace ze dne 9.8.2012, pořadové číslo ve spisu 27, letecký snímek z veřejně přístupného serveru http://kontaminace.cenia.cz, příloha č.15 a příloha č.16, údaje z katastru nemovitostí založené ve spise a ověřitelné v evidenci KN. Na základě posouzení dostupných důkazů odbor dopravy konstatoval, že komunikace nesplňuje všechny znaky veřejné účelové komunikace, zvláště chybí souhlas majitele pozemku s veřejným užíváním a chybí nutná komunikační potřeba, a proto ji ve výroku rozhodnutí označil za neveřejnou. Stanovisko odboru dopravy k vyjádření se k podkladům řízení: Na základě výzvy na vyjádření se k podkladům řízení ze dne 29.2.2016 zaslal vyjádření jen pan Aleš Adél, který zdůraznil, že jeho stanovisko je neměnné a odkázal na vyjádření ze dne 17.10.2012. Z výše uvedených důvodů odbor dopravy Magistrátu města Prostějova rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Poučení o odvolání: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k odboru dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Olomouckého kraje, cestou odboru dopravy Magistrátu města Prostějova. otisk úředního razítka Ing. Miroslav Nakládal vedoucí odboru dopravy
25 Příloha:
Barevné vyznačení posuzovaných komunikací na leteckém snímku
Doručí se: Účastníci řízení:
Bělecký mlýn s.r.o., Šemberova 9, 772 00 Olomouc, IČ 26223571
Obec Přemyslovice, Přemyslovice 281, 798 51 Přemyslovice, IČ 00288683
Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 50168
Státní pozemkový úřad, Husinecká 1024/11a, Praha, 130 00
Fechner Jiří a Fechnerová Marie, Dr. Mičoly 357/14, Držovice, 796 07
Aleš Adel, Přemyslovice 205, 798 51 Přemyslovice
TERRIS Budětsko a.s., Budětsko 118, 798 52 Budětsko
ostatní veřejná vyhláška
Ostatní - vývěska:
Odbor správy a zabezpečení Magistrátu města Prostějova
Obecní úřad Přemyslovice, Přemyslovice 281, 798 51 Přemyslovice
A/A, R/D Pro Magistrát města Prostějova a OÚ Přemyslovice: Toto oznámení musí být vyvěšeno po dobu 15 dnů na úředních deskách . Vyvěšeno dne : _________________________________________________ Sňato dne : ____________________________________________________ ___________________________________ Razítko a podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí oznámení
26 Příloha: Výkres posuzovaných komunikací