obsah Vážení spoluobčané, přátelé a členové místního partnerství,

ESIF

KUPINY iky AJ

E

E

MAS Cínovecko o.p.s. Místní partnerství

Tisá Petrovice Jílové Libouchec

lnice Velké Chvojno

Labské s

Po

Chuderov Ryjice

Brandov

Chlumec ařovice Ústí nad Labem

Hora Svaté Kateřiny Kalek

Trmice Řehlovice

Habrovany

Tašov

Řehlovice Dolní Zálezly Žalany

Vysoká Pec

Žim

Bořislav

S Kostomlaty pod Milešovkou

Hrobčice

Patokryje Pesvice Strupčice

Černovice

Třebenice

Korozluky

Žitenic

Skršín

Lišnice

Spořice

Lovosice

Drou žkovice Všehrdy Nezabylice

Havr aň Bílence

Naděje Polerady

Volevčice

Jenčice

Třebívlice

Kozly Bečov

Podsedice

Třebenice

Že lkovice Bělušice

Libčeves

Trn

Mlékojedy Terezí n

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Údlice

Čes

Píšťany Žalhostice Vchynice

Vlastislav

Měrunice

Všestudy

Miřejovice

Velké Žernoseky Malé Žernoseky Malíč Lhotka nad Labem Michalovice Litoměřice

Lukov

Lužice

Malé Březno

Chotiměř

Velemín

Obrnice

Otvice Chomutov

Kamýk

Želenice

Most

Vrskmaň

Hlinná

Prackovice nad Labem Libochovany

Jirkov

ov

Spořice

Stebno

Bžany

Horní Jiřetín

Blatno

Malečov

tyně nad Bílinou

Naděje

Boleboř

rušnohoří

kov

Velké

Nová Ves v Horách

Sulejovice

Lukavec

Čížkovice

Dlažkovice Chodovlice

Úpohlavy

Siřejovice Keblice

Bohušovice nad O Brňany

Dolánky nad O

Vážení spoluobčané, přátelé a členové místního partnerství, naše MAS CÍNOVECKO o.p.s. se v současné době připravuje na implementaci strategie komunitně vedeného místního rozvoje, což je nová metoda, která v současném programovém období 2014 ‑2020 bude uplatňována ve venkovských oblastech. Čeká nás velmi náročná práce, při které musíme spojit všechny síly a především využít aktivní účasti vás všech, kteří žijete, pracujete, podnikáte nebo studujete na našem společném území. Právě zapojení co nejširší veřejnosti do formování budoucích rozvojových aktivit a jejich realizace je základním principem nové metody, založené na propojení veřejné, soukromé, neziskové sféry a všech dalších lidí ochotných pracovat pro společnou věc. Naše území má velký potenciál, jak ve sfé‑ ře ekonomiky, přírodních, kulturních a historických objektů, tradic a dalších příležitostí k rozvoji cestovního ruchu a trávení volného času. Největší sílu však máme v lidech, to je naše největší bohatství. Velice oceňujeme Vaše aktivní zapojení do společné práce a posilování všech forem vzájemné komunikace považujeme za jeden z našich hlavních úkolů. Dostáváte do rukou příručku, která vám poskytne základní informace o klíčových změnách ve využívání Evropských strukturálních a investičních fondů v novém programovém období 2014 – 2020. Jejím hlavním účelem je připravit obce a města, místní podnikatele a neziskové a další organizace na čerpání finanční pomoci z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) v nových podmínkách. Věřím, že se nám společně podaří připravit půdu pro to, abychom co nejlépe využili všech možností, které nám EU nabízí pro plnění priorit stanovených Strategií EVROPA 2020. Bc. Ladislava Hamrová, ředitelka MAS CÍNOVECKO

obsah KAPITOLA 1: Historie a současnost politiky soudržnosti Evropské unie

strana 3‑12

KAPITOLA 2: Strategický přístup k zajištění realizace Strategie EVROPA 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění

strana 13‑28

KAPITOLA 3: Celkový kontext EU fondů v ČR – podpora rozvoje venkova v období 2014 – 2020

strana 29‑32

KAPITOLA 4: Metoda Leader pro rozvoj venkova a její historický vývoj

strana 33‑41

KAPITOLA 5: Tvorba strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro programové období 2014 – 2020

strana 42‑50

TABULKA:

strana 51‑79

Programy, priority a opatření v rámci fondů společného rámce vhodné pro obce

2

kapitola 1 Stručná historie politiky soudržnosti Evropské unie Politika soudržnosti do roku 2000 Jedním z  hlavních cílů Evropské unie od  jejího založení bylo řešení ekonomic‑ kých, sociálních a environmentálních pro‑ blémů členských zemí a  jejich regionů, s  cílem postupného vyrovnávání rozdílů mezi nimi. Již v roce 1960 byl založen Ev‑ ropský sociální fond s  cílem podporovat rekvalifikaci pracovní síly v strukturálně po‑ stižených oblastech a  řešit závažné pro‑ blémy v oblasti nezaměstnanosti mladých lidí. Tento fond byl následně významně po‑ sílen v  roce 1971. Evropský zemědělský podpůrný a  záruční fond zaměřený na  fi‑ nancování Společné zemědělské politiky byl založen již v roce 1962. Evropský regionální rozvojový fond (EFRR) vznikl v  roce 1974 jako základní nástroj regionální politiky k  financová‑ ní strukturální pomoci prostřednictvím regionálních rozvojových programů za‑ měřených na  nejvíce postižené oblasti a  ke  snižování meziregionálních nerov‑ ností. V  současné době patří mezi nej‑ významnější strukturální fondy. Úkoly Ev‑ ropského regionálního rozvojového fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speci‑ ální ustanovení o EFRR), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Regionální politika EU byla koncipována jako t.zv. komunitární (koordinovaná) poli‑ tika. Realizace samotné politiky spočívala

3

na členských státech, zatímco koordinace a  harmonizace byla věcí nadnárodní pů‑ sobnosti, t.j, orgánů EU. Vznik EFRR byl významným krokem pro koordinaci regi‑ onální politiky EU na  nadnárodní úrovni a  dal klíčový impulz pro změnu přístupu k její realizaci. V  roce 1988 byla uskutečněna první reforma regionální politiky. Nutnost změn byla vyvolána přijetím nových ekonomicky zaostalejších států (Portugalsko, Řecko, Španělsko) do  EU. Bylo posíleno posta‑ vení regionální politiky EU zdvojnásobe‑ ním výše finančních prostředků určených pro méně rozvinuté a  zaostalé regiony, do Smlouvy o ES byla zavedena nová Hla‑ va V: Hospodářská a  sociální soudržnost (článek 130a – 130e). Vznikla politika sou‑ držnosti, která sloučila regionální a sociální politiku a část zemědělské politiky týkající se rozvoje venkova. Hlavním důvodem sloučení byla nutnost prohloubení koordi‑ nace všech zmíněných oblastí. Rada přijala 24. června 1988 první na‑ řízení, které integrovalo strukturální fondy do  zastřešující politiky soudržnosti. Tato přelomová reforma zavedla takové klíčové principy, jako soustředění se na  nejméně rozvinuté regiony, víceleté plánování, stra‑ tegickou orientaci investic a zapojení regi‑ onálních a místních partneru.

Reforma z roku 1988 zavedla celou řadu principů pro politiku soudržnosti a pro její nástroje, které od té doby zůstávají zákla‑ dem. Jednalo se zejména o  následující principy: • soustředění se na omezený počet cílů při současném zaměření na nej‑ méně rozvinuté regiony; • víceleté plánování založené na analý‑ ze, strategickém plánování a vyhod‑ nocování; • dodatečné ověření, že členské země nenahrazují národní výdaje výdaji EU; • partnerství v navrhování a imple‑ mentaci programů při začleňování účastníků na úrovních národních, oblastních a EU včetně sociálních partnerů a nevládních organizací, čímž je zajištěno vlastnictví a trans‑ parentnost akcí.

rada dohodla na nové finanční perspektivě na  období 1994–1999 a  pro strukturální fondy a fondy soudržnosti bylo vyčleněno 168 miliard ECU, což byla třetina rozpočtu EU. V polovině roku 1993 Rada přijala nová nařízení pro politiku soudržnosti, do  které byl začleněn i  Finanční nástroj pro pod‑ poru rybářství a  Fond soudržnosti. Nová nařízení potvrdila klíčové principy politiky soudržnosti – soustředení na omezený po‑ čer prioritních cílů, plánování, spoluúčast a partnerství. Počet cílů zůstal proti minulé‑ mu obodbí nezměněn. Po přistoupení Ra‑ kouska, Finska a  Švédska 1. ledna 1995 byl doplněn šestý cíl zaměřený na podporu mimořádně řídce osídlených území Finska a Švédska a vyčlenilo prostředky pro tyto tři nové členské země.

V roce 1988 bylo odsouhlaseno pět pri‑ oritních cílů: • > Cíl 1: podpora rozvoje a strukturál‑ ních změn v regionech, jejichž rozvoj zaostává; •  > Cíl 2: změny v regionech vážně ovlivněných průmyslovým poklesem; • > Cíl 3: boj s dlouhodobou neza‑ městnaností; • > Cíl 4: usnadnění pracovní integrace mladých lidí; • > Cíl 5: (a) urychlení změn zeměděl‑ ských struktur a (b) podpora rozvoje venkovských oblastí.

Další vývoj Evropské unie brzy vyvolal potřebu dalších změn strukturální politiky. Reforma z  roku 1999 redukovala počet cílů spojením předchozího Cíle 2 a 5 a Cíle 3 a 4, čímž snížila počet cílů strukturálních fondů z šesti na tři, a snížila počet iniciativ Společenství ze 13 na čtyři. Strukturální politika vycházela tedy pro další období z následujících tří cílů: • > Cíl 1: podpora rozvoje a struktu‑ rálních změn regionů jejichž rozvoj zaostává; • > Cíl 2: následná podpora ekono‑ mické a sociální přeměny oblastí, které se potýkají se strukturálními těžkostmi; • > Cíl 3: podpora úprav a moderni‑ zace politiky a systémů vzdělávání, výcviku a zaměstnanosti.

Smlouva o  Evropské unii, dohodnutá v  Maastrichtu 7. února 1992 a  revidova‑ ná Smlouva o Evropských společenstvích (TEC) vstoupily v  platnost 1. listopadu 1993. Ve  vztahu k  politice soudržnosti a  k  regionální politice byl vytvořen nový nástroj, Fond soudržnosti a nová instituce, Výbor regionů spolu s  principem decen‑ tralizace, t.j.delegování části pravomocí spojených se správou fondů na jednotlivé členské státy. V prosinci 1992 se Evropská

Politika soudržnosti v období 2000 – 2006

Politika soudržnosti v období 2007‑ 2013 Politika soudržnosti, jejímž hlavním cí‑ lem je snižovat rozdíly mezi úrovní rozvo‑ je jednotlivých členských zemí a  regionů,

4

a  posilovat tak ekonomickou i  sociální soudržnost, prošla od  svého vzniku v  70 letech minulého století významným vývo‑ jem. Prvním mezníkem pro přijetí význam‑ ných změn bylo rozšíření Evropské unie v roce 2004 o deset států a následně i při‑ jetí Bulharska a  Rumunska v  roce 2007. V té době byla také Evropská unie posta‑ vena před výzvy plynoucí ze zrychlující se ekonomické restrukturalizace způsobené globalizaci, z  uvolněni obchodu, dopadů technologické revoluce, rozvoje ekono‑ miky postavené na  znalostech, stárnoucí populace a nárůstu přistěhovalectví. Aby bylo možné na tyto výzvy reagovat, ukázalo se nutné pro programové období 2007‑2013 přijmout nový legislativní me‑ chanismus. Vzhledem k  tomu, že Česká republika se stala plnohodnotným členem EU 1. května 2004, tedy v  polovině programo‑ vého období 2000‑2006 a v následujícím období 2007‑2013 již po celou dobu jeho trvání čerpala finanční pomoc, považuje‑ me za účelné poskytnout čtenářům struč‑ né srovnání základních cílů a  finančních nástrojů strukturální politiky v obou těchto programových obdobích. Z  provedeného srovnání obou období vyplývají následu‑ jící významné změny, které začaly platit od 1.1.2007: • Fond soudržnosti již v období 2007–2013 nefungoval samostatně, nýbrž se stal součástí cile „Konver‑ gence“. Pro všechny tři fondy (EFRR, ESF, FS) byla zavedena jednotná pravidla programování a řízeni. • Nové cíle pro období 2007‑2013 zahrnuly úkoly bývalých cílů 1, 2 a 3 i tří bývalých iniciativ Společenství: Interreg III, Equal a Urban: • Prioritní cíle byly defi novány násle‑ dovně: • Cíl 1 – “Konvergence” (má za cíl urychlit sbližování nejméně vyvinu‑ tých členských států a regionů definovaných HDP na osobu menším než 75 % průměru EU);

5

•

•

• •

•

•

•

•

Cíl 2 – “Regionální konkurence‑ schopnost a zaměstnanost» (týká se všech ostatních regionů s cílem po‑ sílit konkurenceschopnost a přitažli‑ vost regionů a rovněž zaměstnanost; Cíl 3 – „Evropská územní spolu‑ práce»: (vychází z iniciativy Interreg a podporuje přeshraniční, nadnárod‑ ní a meziregionální spolupráci). Interreg III byl včleněn do cíle „Evrop‑ ská územní spolupráce“. Iniciativy Urban II a Equal byly zahr‑ nuty do cílů „Konvergence“ a „Regi‑ onální konkurenceschopnost a za‑ městnanost“. Počet finančních nástrojů pro sou‑ držnost byl snížen ze šesti na tři: dva strukturální fondy (EFRR, ESF) a Fond soudržnosti (FS). Evropský zemědělsky orientační a záruční fond (EZOZF) nahradil Evropsky zemědělsky fond pro rozvoj venkova (EZFVR), Iniciativa Leader + se stala jeho samostatnou osou (IV) Z finančního nástroje pro rozvoj rybo‑ lovu (FNOR) se stal Evropský rybář‑ sky fond (ERF), EZFRV a ERF získaly od roku 2007 vlastní právní základ a byly vyčleněny z politiky soudržnosti

Souhrnná tabulka srovnání cílů a nástrojů politiky soudržnosti v období 2000 – 2006 a 2007 – 2013 Struktura politiky soudržnosti v minulých programových obdobích1 2000‑2006

2007‑2013

Cíle Iniciativy Spole‑ čenství Fond soudržnosti

Finanční nástroje

Cíle

Finanční nástroje

Cíl 1 Zaostávající regiony

EFRR ESF EZOZF‑Záruka EZOZF‑Orientace FNOR

Cíl 1 Konvergence

EFRR ESF FS

Fond soudržnosti

FS

Cíl 2 Oblasti, jež pro‑ cházejí hospodář‑ skou a sociální přeměnou

EFRR ESF

Cíl 3 Systémy vzdělá‑ vání a podpora zaměstnanosti

ESF

Interreg III

EFRR

URBAN II

EFRR

EQUAL

ESF

Leader +

EZOZF‑Orientace

Rozvoj venkova a restrukturalizace odvětví rybolovu mimo cíl 1

EZOZF‑Záruka FNOR

4 cíle 4 iniciativy Spole‑ čenství Fond soudržnosti

6 nástrojů

EFRR – Evropský fond regionálního rozvoje ESF – Evropský sociální fond FS‑ Fond soudržnosti

Cíl 2 EFRR Regionální konkurence‑ ESF schopnost a zaměstnanost

Cíl 3 Evropská územní spolu‑ práce

EFRR

3 cíle

3 nástroje

EZOZF – Evropský zemědělský orientační a záruční fond FNOR – Finanční nástroj pro rozvoj rybolovu

6

Politika hospodářské a  sociální sou‑ držnosti patřila v  programovém období 2007–2013 k  nejvýznamnějším politikám EU a v rozpočtu EU na ní bylo vyčleněno téměř 350 miliard EUR, což představuje 36 % rozpočtu EU. Největší podíl finanč‑ ních prostředků byl určen pro podporu nejslabších a  nejméně prosperujících re‑ gionů, v  převážné většině nově přijatých států (cíl „Konvergence“). V  menší míře byly v  rámci cíle 2 „Regionální konkuren‑ ceschopnost a  zaměstnanost“ podpoře‑ ny i  regiony vyspělých zemí zejména pro vytváření nových pracovních míst, pod‑ poru konkurenceschopnosti a  zvýšení přitažlivosti dotyčných regionů pro pod‑ niky a  investory. Cíl 3l „Evropská územ‑ ní spolupráce“ byl zaměřen na  podporu hospodářské, sociální a kulturní spoluprá‑ ce států EU na  přeshraniční, nadnárodní a meziregionální úrovni. K realizaci pomoci bylo využito tří finančních nástrojů: Evrop‑ ského fondu regionálního rozvoje (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fon‑ du soudržnosti (FS). 5. zpráva o politice sociální a hospo‑ dářské soudržnosti z roku 2010 Každé tři roky je zveřejňována zpráva o ekonomické, sociální a územní sou‑ držnosti Unie. Uvádí se v  ní, jakého po‑ kroku se v těchto oblastech dosáhlo a jak k  tomu přispěly orgány EU, vlády člen‑ ských států i  regionální úřady. Zatím po‑ slední byla koncem roku 2010 zveřejněna 5. zpráva o soudržnosti2, která hodnotí uplynulé období a  současně přináší i  ná‑ měty pro období budoucí. Zpráva obsahuje rozsáhlé hodnocení si‑ tuace a  trendů, co se týče hospodářství, sociálních věcí a životního prostředí v regi‑ onech EU, a nabízí množství různých vari‑ ant pro úpravu politiky pro období po roce 2013. Ilustruje přínosy politiky soudržnos‑ ti pro všechny regiony ve  formě přímých investic i  nepřímých obchodních přínosů, stejně jako její působení ve prospěch plně‑

7

ní celoevropských priorit, jako je ochrana životního prostředí a výzkum a inovace. Hodnocení dokládají, že investice v rámci politiky soudržnosti v období 2000 až 2006: • pomohly vytvořit odhadovaný počet 1,4 milionu nových pracovních míst, podpořily malé podniky a dodaly potřebný impulz výzkumu, • nabídly cenné možnosti vzdělávání milionům žen, mladých lidí, zrani‑ telným členům společnosti a neza‑ městnaným a dopomohly zhruba dvěma milionům absolventů vzdě‑ lávacích programů ročně k získání zaměstnání, • zmodernizovaly dopravní spojení, podpořily výstavbu nebo vylepše‑ ní tisíců kilometrů silnic a železnic a zmodernizovaly přístavy a letiště, • zlepšily životní prostředí milionům Evropanů pozvednutím kvality pitné vody a zpracování odpadních vod na úroveň standardů EU. Přes všechny tyto úspěchy ovšem mezi regiony přetrvávají rozsáhlé hospo‑ dářské rozdíly. Zpráva odhaluje zarážející regionální rozdíly v  různých oblastech, od  produktivity, přes úmrtnost dětí až po zranitelnost vůči změně klimatu. Opírá se o poznatky ze současného a z minu‑ lých programových období  i  o  diskuse se širokým spektrem zúčastněných stran a  obsahuje množství návrhů na  reformu politiky. Hospodářská a  finanční krize zvýraznila nezbytnost politiky, která bude investovat do  konkurenceschopnosti všech regionů a  zároveň pokračovat v  podpoře rozvoje těch, které ještě zaostávají. Ve shodě se zá‑ věry obecnějšího přezkumu celkových vý‑ dajů EU zpráva zdůrazňuje, že financování by se v budoucnu mělo zaměřovat na ome‑ zený počet priorit, v  souladu s  cíli stano‑ venými strategií Evropa  2020 k  dosažení

„inteligentního a  udržitelného růstu pod‑ porujícího začlenění“. Zpráva vyzdvihuje přínosy financování navrženého tak, aby vyhovovalo potřebám rozvoje jednotlivých států a regionů, a zahajuje debatu o tom, jak může celkové uspořádání politiky sou‑ držnosti zajistit, aby každý z  fondů účin‑ ně přispíval k  plnění cílů strategie Evro‑ pa 2020. Ve zprávě se tvrdí, že plánovací a řídící cykly politiky soudržnosti by měly být přepracovány tak, aby zajišťovaly, že tyto cíle budou převedeny na  investiční priority. Za  tímto účelem Komise navrhuje vy‑ tvořit ucelený strategický rámec, který by rozváděl priority, cíle a  reformy potřebné k  dosažení maximálního dopadu investic v rámci politiky soudržnosti. Podrobnosti o způsobu plnění těchto priorit, cílů a re‑ forem by byly sjednány ve smlouvě mezi Komisí a členskými státy, která by stavěla na  budoucích národních programech re‑ forem. Jednalo by se o  vytyčení jasných a  měřitelných cílů a  zdůraznění významu vnitrostátního koordinování finančních prostředků získávaných z  různých zdro‑ jů EU, aby bylo zajištěno účinné využití

poskytovaných prostředků a  dosaženo hmatatelných výsledků. Další z  předkládaných myšlenek je nabízet pobídky motivující k  co nejúčin‑ nějšímu a  nejambicióznějšímu provádění programů soudržnosti. Určité procento fi‑ nančních prostředků z politiky soudržnos‑ ti by mohlo být vyčleněno a poskytováno státním a  regionálním orgánům podle kvality a pokroku jimi předkládaných pro‑ gramů. Zpráva nabízí i nápady na zjedno‑ dušení systému vyplácení financí snížením byrokratické zátěže a zlepšení hodnocení, výkonu a  výsledků pomocí účinnějšího stanovování cílů. Reforma politiky sociální a hos‑ podářské soudržnosti pro období 2014‑2020 K  dalším významným změnám do‑ jde v  současném programovém období 2014‑2020, tak aby se politika sociální a  hospodářské soudržnosti stala hlavní politikou pro růst a zaměstnanost. Hlavním cílem reforem schválených pro toto období je zajistit maximální dopad finančních pro‑ středků vyčleněných pro tuto oblast.

Shrnutí závěrů 5. zprávy o politice sociální a hospodářské soudržnosti Nerovnosti mezi jednotlivými regiony EU se zmenšují – podstatně se např. snížily rozdíly v HDP na hlavu. Čím dál více rozvinutých regionů je konkurenceschopnějších, protože: jsou inovativnější mají větší množství lépe vyškolených obyvatel mají vyšší zaměstnanost mají vyvinutější infrastrukturu V méně rozvinutých částech EU má životní úroveň a spokojenost přímou souvis‑ losti s vyšším příjmem domácností. V rozvinutějších regionech je však situace jiná. Environmentální udržitelnost: některé regiony jsou více ohroženy změnou klimatu, jiné zase mají lepší podmínky k výrobě většího množství energie z obnovitelných zdrojů, mnoho městských cen‑ ter má nízkou kvalitu ovzduší, některé země ve východní části EU nemají dostatek čistíren odpadních vod. Je nutné lépe koordinovat regionální rozvoj a ostatní evropské i vnitrostátní politiky.

8

Strategie Evropa 2020: K  plnění cílů této strategie může značným způsobem přispět politika regionálního rozvoje i samotné regiony. Investovat je třeba vyváženým způsobem (např. vyvážený poměr mezi jednotlivými typy investic). Je nutné vzít v úvahu značnou různorodost regionů EU (např. rozdíly v charakteris‑ tice, možnostech a potřebách). Regiony, města a místní úřady musí být do tohoto procesu intenzivně zapojeny

Reforma politiky soudržnosti přijatá pro období 2014 – 2020 zajistí, aby tyto inves‑ tice, přizpůsobené potřebám jednotlivých regionů a měst, měly maximální účinek. Podle rozpočtu EU na roky 2014–2020 se v  rámci politiky soudržnosti investu‑ je 325 miliard EUR do  evropských  člen‑ ských států, jejich regionů a  měst, aby se dosáhlo celoevropských cílů v  oblasti růstu a zaměstnanosti, a investice budou směřovat také do  hledání řešení změny klimatu,  energetické závislosti a  sociální‑ ho vyloučení. Když se připočítají příspěvky členských států a pákový efekt finančních nástrojů, bude celková částka pravděpo‑ dobně vyšší než 500 miliard EUR. Reforma politiky soudržnosti zajistí, aby tyto inves‑ tice, přizpůsobené potřebám jednotlivých regionů a měst, měly maximální účinek. Zásadní prvky této reformy jsou3: 1. Investice do všech regionů EU a přizpů‑ sobení výše podpory a příspěvků jednot‑ livých zemí (míry spolufinancování)  úrovni jejich rozvoje: méně rozvinuté regiony (HDP nižší než 75 % průměru EU‑27) přechodové regiony (HDP v  rozmezí 75–90 % průměru EU‑27) více rozvinuté regiony (HDP vyšší než 90 % průměru EU‑27) 2. Zaměření zdrojů na  zásadní růsto‑ vá odvětví: Investice z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) se soustředí na  čtyři priority: inovace a  výzkum, Digi‑ tální agenda, podpora pro malé a střední podniky a  nízkouhlíkové hospodářství,

9

a  sice podle jednotlivých kategorií regio‑ nů (méně rozvinuté: 50 %, přechodové: 60 % a více rozvinuté: 80 %). Na tato od‑ větví bude vyčleněno asi 100 miliard EUR, z  nichž nejméně 23 miliard EUR bude určeno na  podporu přechodu na  nízko‑ uhlíkové hospodářství (energetickou účin‑ nost a obnovitelné energie). S tím souvisí oddělené povinnosti pro vyčlenění zdro‑ jů z  EFRR (pro méně rozvinuté regiony: 12 %, přechodové: 15 % a více rozvinuté: 20 %). Přibližně 66 miliard EUR bude prostřed‑ nictvím Fondu soudržnosti určeno na prio‑ ritní transevropská dopravní spojení a dů‑ ležité environmentální projekty v  oblasti infrastruktury. Díky Evropskému sociálnímu fondu (ESF) bude politika soudržnosti význam‑ ně přispívat k  plnění priorit EU v  oblasti zaměstnanosti, například prostřednictvím odborné přípravy a  celoživotního uče‑ ní, vzdělávání a  sociálního začleňování (nejméně 20 % z  ESF bude muset být v každém členském státě použito na pod‑ poru tohoto cíle). Příděl z ESF, který pod‑ léhá předem určené minimální částce, se určí podle potřeb každého členského státu a celkem bude činit nejméně 70 mi‑ liard EUR. Nová Iniciativa na podporu za‑ městnanosti mladých lidí propojená s ESF a  dotovaná nejméně 6 miliardami EUR podpoří zavádění záruk pro mladé lidi. 3. Stanovení jasných, transparentních, měřitelných a  odpovědných cílů orien‑ tovaných na  výsledky: Jednotlivé země a  regiony budou muset předem oznámit,

jakých cílů chtějí s  dostupnými zdroji do‑ sáhnout, a  přesně určit, jak budou měřit pokrok při jejich naplňování. Tak bude možné pravidelně sledovat, jak jsou fi‑ nanční prostředky používány, a vést o tom diskuse. Ke konci období pak bude mož‑ né uvolnit dodatečné prostředky pro pro‑ gramy s lepšími výsledky (prostřednictvím tzv. „výkonnostní rezervy“).

projekty ve  městech nad rámec dalších výdajů v městských oblastech.

4. Zavedení určitých podmínek před uvolněním prostředků, aby investice byly účinnější. Nezbytné předpoklady jsou na‑ příklad strategie „inteligentní specializace“ pro  rozpoznání specifických předností a  potenciálu, reformy příznivé pro podni‑ kání, dopravní strategie, opatření ke zlep‑ šení systémů zadávání veřejných zakázek, dodržování zákonů v  oblasti životního prostředí, strategie pro boj s nezaměstna‑ ností mladých lidí, předčasné ukončování školní docházky nebo na podporu rovnos‑ ti žen a mužů a pro boj proti diskriminaci.

9. Lepší propojení politiky soudržnosti se  širší správou ekonomických záleži‑ tostí v  EU: Programy budou muset být v  souladu s  národními programy reforem a měly by se zabývat důležitými reformami označenými v doporučeních pro jednotlivé země v  evropském semestru. V  případě potřeby může Komise požádat členské státy  – podle tzv.  zásady „makroekono‑ mické podmíněnosti“  –, aby změnily své programy za  účelem podpory zásadních strukturálních reforem. V případě, že eko‑ nomická doporučení budou opakovaně a závažným způsobem porušována, může Komise v  krajním případě pozastavit po‑ skytování prostředků.

5. Zavedení společné strategie pro větší koordinaci a  omezení přesahů: Společný strategický rámec poskytuje základ pro lepší koordinaci mezi evropskými struk‑ turálními a  investičními fondy (tři fondy v  rámci politiky soudržnosti: EFRR, Fond soudržnosti a ESF a dále Evropský země‑ dělský fond pro rozvoj venkova a  Evrop‑ ský rybářský fond). Tím se rovněž zajistí lepší vazba na  další nástroje EU, jako je program Horizont 2020,  nástroj pro pro‑ pojení Evropy nebo program pro zaměst‑ nanost a sociální inovace. 6. Omezení byrokracie a jednodušší vy‑ užívání investic EU prostřednictvím spo‑ lečného souboru pravidel pro všechny evropské strukturální a  investiční fondy, jednodušších účetních pravidel, cílenějších požadavků na podávání zpráv a širšího vy‑ užití digitálních technologií („e‑soudržnost“). 7. Posílení městského rozměru této po‑ litiky vyčleněním minimální částky z EFRR, která má být vynaložena na  integrované

8. Posílení přeshraniční spolupráce a usnadnění tvorby přeshraničních projektů. Rovněž zajištění podpory pro strategie pro makroregiony, jako je Dunaj a Baltské moře, v rámci celostátních a regionálních progra‑ mů.

10. Podpora zvýšeného využívání fi‑ nančních nástrojů, aby malé a  střední podniky získaly více podpory a  lepší pří‑ stup k  úvěrům: půjčky, záruky a  vlastní kapitál / rizikový kapitál budou podporo‑ vány z prostředků EU pomocí společných pravidel, rozšířením možností jejich použití a poskytováním pobídek (např. vyšší míry spolufinancování). Pokud se bude klást větší důraz na  úvěry než na  granty, měla by se zlepšit kvalita projektů a snížit moti‑ vace pro závislost na dotacích. Celkový rozpočet EÚ na období 2014 – 2020 pro všechny politiky byl schválen Evropským parlamentem a  poté i  Radou v závěru minulého roku ve výši 960 miliard EUR. Z toho: 325 miliard EUR, tj. 34 % pro Politiku soci‑ ální a hospodářské soudržnosti 635 miliard EUR, tj. 66 % pro ostatní Politiky

10

Politika soudržnosti, jako hlavní inves‑ tiční politika pro růst a  zaměstnanost soustřeďuje 50 – 80 % investic do těchto oblastí: A) Investice do růstu • Výzkum a inovace • Informační a komunikační technologie • Konkurenceschopnost malých a  střed‑ ních podniků • Nízkouhlíková ekonomika B) Investice do lidí • Zaměstnanost a mobilita • Lepší vzdělávání • Sociální začleňování • Lepší veřejná správa Míra investic do  jednotlivých regionů je stanovena podle míry jejich rozvoje. Ta je stanovena podle podílu jejich HDP na prů‑ měru všech zemí EU 27.

podporu politiky soudržnosti 500 miliard EUR. Reforma politiky soudržnosti zajistí, aby  tyto investice, přizpůsobené potře‑ bám jednotlivých regionů a  měst, měly maximální účinek. Zásadní prvky této re‑ formy jsou: Hlavním zdrojem investic na  úrovni Ev‑ ropské komise, které členským státům pomohou stanovených cílů dosáhnout jsou Evropské strukturální a  investiční fondy (ESIF)4, které sledují vzájemně se doplňující cíle a  na  jejichž řízení se podílí členské státy i Evropská komise: Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR, angl.: ERDF), Evropský sociální fond (ESF, angl..: ESF), Fond soudržnosti (FS, Angl.: CF), Evropský zemědělský fond pro rozvoj ven‑ kova (EZFRV, angl..: EAFRD) Evropský námořní a rybářský fond (ENRF, angl..: EMFF)

Evropské strukturální a investiční fondy v období 2014 – 2020 K dosažení těchto náročných cílů, jejichž hlavním cílem je zajištění trvalého hos‑ podářského růstu, zaměstnanosti a  kva‑ litního života při dodržení zásad udržitel‑ nosti vyžaduje rozpočtovou konsolidaci, strukturální reformy a  soustředění všech zdrojů do  realizace investic zacílených do vymezených oblastí. Rozpočet EU vy‑ členil pro politiku soudržnosti částku 325 miliard EUR, která je určena pro realizaci investičních akcí v  evropských členských státech a jejich regionech, městech a ob‑ cích. Připočítáme‑li povinné spolufinanco‑ vání členských států, přesáhne částka pro Kategorie regionů

Méně rozvinuté regiony Přechodové regiony Více rozvinuté regiony

11

Podíl na celko‑ vém průměru HDP zemí EU 27 (%)

Podíl z celkového počtu obyvatel EU 27 (%)

Výše podpory z politiky soudržnosti (mld.EUR)

méně než 75

27

164

75 – 90

12

32

Více než 90

61

61

•

•

•

•

•

EFRR (Evropský fond pro regionální rozvoj) bude soustředěn zejmé‑ na na podporu produktivních investic převážně pro malé a střední podniky, budování infrastruktur pro základní služby občanům a podnikatelům, investice do výzkumu a vývoje, do zajištění vnitřního potenciálu regionů a pro vytváření sítí, spolupráce a výměnu zkušeností; cílem ESF (Evropský sociální fond) je podpořit vysokou úroveň zaměstna‑ nosti a kvalitních zaměstnání, mobilitu pracovních sil, povzbudit k vyšší úrovni vzdělávání a výcviku, podporovat rovnost pohlaví, rovné příležitosti a nediskrimi‑ naci a podpořit sociální začleňování a boj s chudobou; FS (Fond soudržnosti) bude zacílen na investice do infrastruktury v oblastech životního prostředí, dopravní infrastruktury evropského významu a efektivního využívání energie; cílem EZFRV (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova) je podpora konkurenceschopnosti zemědělství, udržitelné nakládání s přírodními zdroji a vyvážený rozvoj venkovských území; podpora ENRF (Evropský námořní a rybářský fond) bude v ČR zaměřena na podporu akvakultury, která bude konkurenceschopná, životaschopná a soci‑ álně i environmentálně udržitelná, a podpoří rozvoj území.

Zdroj: Politika soudržnosti 2007 – 2013, Poznámky a úřední texty, Lucembursko: Úřad pro úřední tisky ES, 2007, ISBN 92‑79‑03801‑X

1

Investování do budoucnosti Evropy, 5. zpráva o sociální a hospodářské soudržnosti, Evropská komise, Lucembursko: Úřad pro tisky Evropské unie, ISBN 978‑92‑79‑17796‑5 doi: 10.2776/27832

2

Větší růst a více pracovních míst díky novému zaměření politiky soudržnosti EU: refor‑ ma v 10 bodech, Evropská unie MEMO/13/878 – dostupné na: http://europa.eu/rapid/press‑re‑ lease_MEMO‑13‑878_en.htm

3

Název „Evropské strukturální a investiční fondy“ byl pro celkem pět dále uvedených fondů dohodnut během kyperského předsednictví (koncem roku 2012) při vyjednávání mezi Radou a Evropským parlamentem. Původní název souboru těchto pěti fondů v návrhu nařízení byl „fondy Společného strategického rámce“.

4

12

kapitola 2 Strategický přístup k zajištění realizace Strategie EVROPA 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Strategie EVROPA 2020 Základním strategickým dokumentem Evropské unie pro programové obdo‑ bí 2014‑2020 je Strategie Evropa 2020. Tento dokument byl přijat v  červnu 2010 jako reakce na  neúspěšnou Lisabonskou strategii i vážnou finanční a hospodářskou krizi, která postihla Evropu v  roce 2008. José Manuel Barroso, současný předse‑ da Evropské komise označil v  úvodu to‑ hoto dokumentu tuto krizi jako význačný výstražný signál pro Evropu a  současně varoval, že nereflektování jejích dopadů by přivedlo Evropu k  postupnému úpad‑ ku a postavilo by ji do pozice druhořadé‑ ho hráče na nové globální světové scéně. Rok 2010 vyhlásil jako nový začátek spo‑ lečného úsilí o  to, aby se Evropa znovu postavila na nohy a poté udržela potřebné tempo růstu. A to je hlavním cílem přijaté Strategie EVROPA 2020, která vymezu‑

13

je tři vzájemně provázané a  společně se podporující priority: • Inteligentní růst: rozvíjet ekonomiku založenou na znalostech a inovacích. • Udržitelný růst: podporovat konku‑ renceschopnější a  ekologičtější eko‑ nomiku méně náročnou na zdroje. • Růst podporující začlenění: pod‑ porovat ekonomiku s  vysokou za‑ městnaností, jež se bude vyznačovat sociální a územní soudržností. V návaznosti na tyto priority Evropská ko‑ mise na základě široké diskuse a společ‑ ných jednání s  členskými státy stanovila pro období do roku 2020 pět měřitelných cílů, které umožní realizaci priorit vést a  kontrolovat. Jednotlivé členské státy současně tyto cíle převedly do vnitrostát‑ ních cílů stanovených především na  ná‑ sledující oblasti: zaměstnanost, výzkum

STRATEGIE EVROPA 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění

SPOLEČNÝ STRATEGICKÝ RÁMEC (SSR) Zahrnuje EZFRF, EFRR, ESF, FS a ENRF a odráží Strategii EVROPA 2020 prostřednictvím společných tematických cílů, které jsou řešeny klíčovými akcemi jednotlivých fondů

PARTNERSKÁ SMLOUVA Národní strategický dokument vymezující zacílení finančních prostředků k naplnění tematických cílů definovaných ve společném nařízení

ROZVOJ VENKOVA/ZEMĚDĚLSTVÍ EZFRV

OSTATNÍ FONDY SPOLEČNÉHO RÁMCE EFRR, ESF, FS, ENRF

Možnost průřezového využití komunitně vedeného místního rozvoje formou metody LEADER prostřednictvím Místních akčních skupin

a inovace, změna klimatu a energie, vzdě‑ lávání a boj proti chudobě. – 75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno, – 3 % HDP Evropské unie by měla být in‑ vestována do výzkumu a vývoje, – v oblasti klimatu a energie by mělo být dosaženo cílů „20‑20‑20“ (včetně zvýšení závazku na snížení emisí na 30 %, pokud budou podmínky příznivé), – podíl dětí, které předčasně ukončí škol‑ ní docházku, by měl být pod hranicí 10 % a nejméně 40 % mladší generace by mělo dosáhnout terciární úrovně vzdělání, – počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů. K  splnění uvedených cílů, kvantifikujících dopady aktivit zaměřených do  oblastí stanovených prioritami bude nezbytné na  úrovní EK, ale především všech člen‑

ských států, realizovat celou řadu opatře‑ ní pro jejich podporu. V souvislosti s tím, komise předložila sedm stěžejních iniciativ, které by měly podpořit dosahování pokro‑ ku v každém z prioritních témat:  – „Inovace v Unii“ – zlepšení rámcových podmínek a přístupu k financování výzku‑ mu a inovací, čímž by se zajistilo, aby se z inovativních nápadů staly výrobky a služ‑ by vytvářející růst a pracovní místa. – „Mládež v  pohybu“  – posílení výkonu systémů vzdělávání a  usnadnění vstupu mladých lidí na pracovní trh. – „Digitální program pro Evropu“ – urych‑ lení rozvoje vysokorychlostního internetu a  využití jednotného digitálního trhu do‑ mácnostmi a podniky. – „Evropa méně náročná na  zdroje“  – podpora oddělení hospodářského růstu od  využívání zdrojů, podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, větší využití

14

obnovitelných zdrojů energie, moderniza‑ ce odvětví dopravy a podpora energetické účinnosti. – „Průmyslová politika pro éru globaliza‑ ce“ – zlepšení podnikatelského prostředí, zejména pro malé a střední podniky, pod‑ pora rozvoje silné a udržitelné průmyslové základny, která by byla konkurenceschop‑ ná v celosvětovém měřítku. – „Program pro nové dovednosti a  pra‑ covní místa“  – modernizace pracovních trhů a posílení postavení občanů rozvojem jejich dovedností v  průběhu celého živo‑ ta za účelem zvýšení účasti na trhu práce a  lepšího vyrovnání nabídky a  poptávky na  trhu práce, mimo jiné prostřednictvím mobility pracovních sil. – „Evropská platforma pro boj proti chu‑ době“  – zajištění sociální a  územní sou‑ držnosti tak, aby výhody vyplývající z růstu a  zaměstnanosti byly ve  velkém měřítku sdíleny a  lidem postiženým chudobou a sociálním vyloučením bylo umožněno žít důstojně a  aktivně se zapojovat do  spo‑ lečnosti. Národní cíle České republiky v rámci Strategie Evropa 20204 V  návaznosti na  hlavní cíle Strategie Evropa 2020, Integrované hlavní směry této strategie a  jednotlivé identifikované překážky pro naplňování společně stano‑ vených cílů stanovila vláda v  roce 2010 specifické kvantifikované národní cíle, které v Národním programu reforem 2012 upravila do následující podoby: 1. V oblasti zaměstnanosti: 1a. zvýšení celkové míry zaměstnanosti osob ve věku 20 – 64 let na 75 %; 1b. zvýšení míry zaměstnanosti žen (20 – 64 let) na 65 %; 1c. zvýšení míry zaměstnanosti starších osob (55 – 64 let) na 55 %; 1d. snížení míry nezaměstnanosti mladých osob (15 – 24 let) o třetinu proti roku 2010; 1e. snížení míry nezaměstnanosti osob s  nízkou kvalifikací(stupeň ISCED 0  – 2) o čtvrtinu proti roku 2010

15

2. V oblasti chudoby: 2a. udržení hranice počtu osob ohrože‑ ných chudobou, materiální deprivací nebo žijících v  domácnostech s  velmi nízkou pracovní intenzitou do  roku 2020 oproti roku 2008; 2b. snížení počtu osob ohrožených chu‑ dobou, materiální deprivací nebo žijících v  domácnostech s  velmi nízkou pracovní intenzitou o 30 000 osob. 3. V oblasti vzdělávání: 3a. nejvýše 5,5 % osob předčasně odchá‑ zejících ze vzdělávání; 3b. dosažení podílu 32 % osob ve  věku 30 – 34 let s terciárním vzděláním. 4. V oblasti zlepšování podnikatelské‑ ho prostředí: 4a. snížení administrativní zátěže podnika‑ telů oproti roku 2005 o 30 %. 5. V oblasti výzkumu, vývoje a inova‑ cí: 5a. veřejné výdaje na vědu, výzkum, vývoj a inovace v České republice na úrovni 1 % HDP. Strategický přístup Hlavní myšlenkou budoucího progra‑ mového období je tematická koncent‑ race intervencí na úzkou skupinu priorit od  kterých se očekává, že přinesou vý‑ sledky pro naplňování Strategie EVROPA 2020 (tzv. tematické cíle). Pokud nebude členský stát schopen jednoznačně a přesně zdůvodnit zaměření a specifikaci národních intervencí z hledis‑ ka jejich příspěvku k  tematickým cílům plně provázaných s  cíli Strategie EVRO‑ PA 2020, nebude je možné v  budoucím období financovat. Stanovené tematické cíle také výrazně přispějí ke  koncentra‑ ci plánovaných finančních prostředků na hlavní strategické oblasti. To je zajiště‑ no určením minimálních podílů intervencí z  jednotlivých fondů, jež je třeba inves‑ tovat a  prostřednictvím tematických cílů

prostřednictvím tematických cílů a investičních priorit, popř. priorit EU (pro EZFRV a ENRF) . Poměr investic do tematických cílů či priorit se v různých kategoriích regionů liší.

SPOLEČNÝ STRATEGICKÝ RÁMEC (SSR) Hlavní strategické zásady, jež usnadňují proces programování a odvětvové a územní koordinace zásahů Unie prostřednictví Evropských strukturálních a investičních fondů

PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY DBĚŽNÉ PODMÍNKY

TEMATICKÁ KONCENTRACE INTERVENCÍ – TEMATICKÉ CÍLE

ZAMĚŘENÍ TEMATICKÝCH CÍLŮ

INVESTIČNÍ PRIORITY EFRR, ESF, PS

PRIORITY UNIE EZFRV, ENRF

OPERAČNÍ PROGRAMY EFRR, ESF, PS

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA EZRF OPERAČNÍ PROGRAM RYBÁŘSTVÍ – ENRF

Opatření 1

Opatření 2

Opatření ...N

a investičních priorit, popř. priorit EU (pro EZFRV a ENRF) realizovat. Poměr investic do tematických cílů či priorit se v různých kategoriích regionů liší.

Opatření 1

Opatření 2

Opatření …N

Dalšími stěžejními principy strategic‑ kého přístupu je zaměření na  výsled‑ ky a  splnění vymezených podmínek (ex‑ante kondicionality)

stanovení specifických cílů  – vymezení požadované změny, aktivity k  dosažení stanoveného cíle, definice indikátorů: kon‑ textové indikátory (vývoj socioekonomické situace v  příslušném členském státě, re‑ gionu), indikátory výsledků (ukazatele s přímou vazbou na stanovené cíle, které prokáží a potvrdí, zda bylo dosaženo po‑ žadované změny.

Celý systém programů i jednotlivé pro‑ gramy společného rámce musí být tvoře‑ ny na základě intervenční logiky (teorie změny) obsahující následující kroky: situ‑ ační analýza, identifikace problémů a  je‑ jich příčin, výběr hlavní příčiny pro řešení,

Zavedení konceptu ex‑ante kondici‑ onalit5, který v novém programovém ob‑ dobí podmiňuje možnost čerpání podpory z evropských strukturálních a investičních fondů je novým prvkem strategického pří‑ stupu. V praxi to znamená to, že evropské

16

fondy se pro členské země otevřou teprve tehdy, když splní předem stanovené pod‑ mínky a implementují stanovené předpisy nejpozději do konce roku 2016. Jednotlivé členské země začlení kompletní přehled ex‑ante kondicionalit do  Dohod o  part‑ nerství a  v  příslušných programech. Pro Českou republiku se jedná o velmi široký vějíř předpisů – od přijetí a aplikace záko‑ na o úřednících, přes transpozici směrnic o  energetické účinnosti a  právní úpravě odpadového hospodářství až po  cenové regulativy některých komodit. Společný strategický rámec Společný strategický rámec je jed‑ notným zdrojem zásad pro všechny fondy politiky soudržnosti, politiky rozvoje venkova a rybářské politiky. V  nastávajícím programovacím období byly všechny evropské strukturální a inves‑ tiční fondy, které jsou hlavním nástrojem k realizaci politických cílů EU stanovených v Strategii EVROPA 2020, zahrnuty do tzv. Společného strategického rámce. Tento základní dokument poskytuje jed‑ notné strategické zásady, jejichž cí‑ lem je dosáhnout jednotného přístupu k  rozvoji za  použití fondů ESI s  při‑ hlédnutím k hlavním územním problémům a  specifickým celostátním, regionálním a místním podmínkám V  zájmu podpory účinného zaměření na  naplňování Strategie EVROPA 2020 je vymezeno jedenáct tematických cílů, které odpovídají prioritám strategie Unie a  budou podporovány z  Evropských strukturálních a investičních fondů. V souladu se stanovenými tematickými cíly, nařízení o  společném strategickém rámci určuje pravidla pro soustředění podpor na  vymezená témata (zaměření tematických cílů), tak aby byla zajištěna co nejvyšší účinnost výdajů. Účelem tohoto soustředění je věnovat zvláštní pozornost tomu, aby členské státy upřednostňovaly výdaje napomáhající růstu, včetně výdajů na  vzdělávání, výzkum, inovace a  ener‑

17

getickou účinnost, a  také výdaje usnad‑ ňující přístup malých a středních podniků k  financování a  zajišťující environmentální udržitelnost a řízení přírodních zdrojů a ob‑ lasti klimatu a aby modernizovaly veřejnou správu. Přihlédnou také k  zachování či rozšíření rozsahu a  účinnosti služeb za‑ městnanosti a aktivních politik trhu práce s cílem bojovat s nezaměstnaností, se za‑ měřením na  mládež, na  řešení sociálních dopadů krize a  na  podporu začleňování do společnosti. Tematické cíle se dále promítají do  in‑ vestičních priorit (EFRR, ESF, FS) a priorit Unie (EZFRV a  ENRF) jednotlivých fondů a  jsou dále vyjádřeny v  návrzích nařízení o EFRR, ESF, FS, EZFRV a ENRF. Jednotlivé členské státy rozpracují sta‑ novené priority do  příslušných programů (Operační programy, Programy rozvoje venkova), které stanoví konkrétní kroky a  postupy k  realizaci investičních priorit a  unijních priorit jednotlivých fondů spo‑ lečného strategického rámce. Úkolem programů je i  zohlednění těch klíčových kroků, u nichž se očekává největší dopad na  růst, počet pracovních míst a  trvalou udržitelnost v  konkrétním kontextu člen‑ ského státu či regionu. Z hlediska územní dimenze je důležitou zásadou jednotný přístup k  územnímu rozvoji. Členské státy zajistí, aby výběr te‑ matických cílů a  investičních priorit a  pri‑ orit Unie integrovaným způsobem řešil potřeby rozvoje a územní problémy v sou‑ ladu s  analýzou uvedenou v  oddíle 6.4. Členské státy se vynasnaží co nejvíce vy‑ užít možností k  zajištění koordinovaného a jednotného využívání evropských fondů ESI. Podpora integrovaných přístupů Členské státy v případě potřeby kombi‑ nují fondy ESI na  místní, regionální a  ce‑ lostátní úrovni do  integrovaných balíčků uzpůsobených na míru tak, aby vyhovova‑ ly specifickým územním problémům a po‑ mohly dosažení cílů stanovených v doho‑ dě o partnerství a programech.

To lze provést pomocí ‑ integrovaných územních investic, ‑ integrovaných operací, ‑ společných akčních plánů a  ‑ komunitně vedeného místního roz‑ voje. V  zájmu dosažení jednotného používá‑ ní tematických cílů lze spojit financování z  různých prioritních os nebo operačních programů podporovaných z  ESF, EFRR a  Fondu soudržnosti v  rámci integrova‑ ných územních investic. Opatření pro‑ váděná v  rámci integrovaných územních investic lze doplnit finanční podporou z programů v rámci EZFRV nebo ENRF. V  souladu s  příslušnými ustanoveními pravidel pro daný fond se může, s  cílem zvýšit dopad a účinnost tematicky prová‑ zaného jednotného přístupu, prioritní osa týkat více než jedné kategorie regionů, může v  rámci jednoho tematického cíle slučovat jednu nebo několik doplňujících se investičních priorit z EFRR, Fondu sou‑ držnosti a  ESF a  v  řádně odůvodněných případech slučovat jednu nebo několik doplňujících se investičních priorit z  růz‑ ných tematických cílů za  účelem dosáh‑ nout jejich maximálního přispění k  těmto prioritním osám. Členské státy budou v  souladu se svým institucionálním a  právním rámcem a v souladu se zásadami Komunitně ve‑ deného místního rozvoje podporovat rozvoj místních a  subregionálních přístu‑ pů. Komunitně vedený místní rozvoj je prováděn v rámci strategického přístupu, aby se zajistilo, že se při vymezení míst‑ ních potřeb „zdola nahoru“ zohlední priori‑ ty stanovené na vyšších úrovních. Členské státy proto stanoví svůj přístup ke komu‑ nitně vedenému místnímu rozvoji v EZFRV, případně v EFRR, ESF nebo ENRF a v do‑ hodách o partnerství uvedou hlavní problé‑ my, jimž je třeba se v této oblasti věnovat, hlavní cíle a  priority komunitně vedeného místního rozvoje, druhy území, jichž se týká, jakou úlohu budou mít místní akční skupiny při provádění strategií a jakou roli

by měl mít EZFRV, případně EFRR, ESF nebo ENRF při provádění strategií komu‑ nitně vedeného místního rozvoje na  růz‑ ných typech území, jako je venkovské, městské a  pobřežní území a  odpovídající mechanismy koordinace. Evropské strukturální a investiční fondy Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský zeměděl‑ ský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Ev‑ ropský námořní a  rybářský fond (ENRF) sledují vzájemně se doplňující cíle a na je‑ jich řízení se podílí členské státy i Komise. Zmíněné fondy jsou hlavním zdrojem in‑ vestic na úrovni Evropské unie, které mají členským státům v souladu s cíly strategie Evropa 2020 pomoci při obnově a zvýšení růstu a zajištění dostatku pracovních míst se současným zajištěním trvale udržitelné‑ ho rozvoje. •

•

•

EFRD bude přispívat všem tematic‑ kým cílům a  zaměří se na  investiční oblasti, jež jsou spjaty s  prostředím fungování firem (infrastruktura, služby a  podpora podnikatelským subjek‑ tům, inovace, ICT a  výzkum). Dále bude v  určitých oblastech přispívat i  ve  sféře poskytování služeb obča‑ nům (energetika, on‑line služby, vzdě‑ lávání, zdravotnictví, sociální výzkum‑ ná infrastruktura, dostupnost, kvalita životního prostředí). Fond soudržnosti se zaměří na zlep‑ šování stavu životního prostředí, trva‑ le udržitelný rozvoj a TEN‑T. Ve  fondu ESF budou programy tvo‑ řeny podle čtyř tematických cílů: za‑ městnanost a  mobilita pracovních sil, vzdělání, dovednosti a celoživotní vzdělávání, podpora sociální začleně‑ nosti a boj proti chudobě a budování administrativní kapacity. Činnost ESF bude ovšem přispívat i  k  naplňování dalších tematických cílů.

18

•

•

Šest priorit EZFRV se soustředí na  energický, trvale udržitelný a  in‑ kluzivní rozvoj v  sektoru zeměděl‑ ství, potravinářství a  lesnictví, jakož i  na  rozvoj venkova jako takového. Tyto priority pokrývají oblast přenosu znalostí a inovací, konkurenceschop‑ nosti zemědělství, hospodaření s pří‑ rodními zdroji, změny klimatu a inklu‑ zivního rozvoje venkova. Priority ENRF se v  souladu s  refor‑ mou společné rybářské politiky za‑

měří na životaschopnost a konkuren‑ ceschopnost rybářství a  akvakultury, jakož i na podporu jejich trvalé udrži‑ telnosti z  hlediska ochrany životního prostředí. ENRF bude podporovat sociální soudržnost a  tvorbu pra‑ covních míst v  oblastech, které jsou na  rybolovu závislé, a  to zejména diverzifikací do  ostatních námořních sektorů a kroky v oblasti integrované námořní politiky.

Tematické cíle ESIF, investiční priority a priority EU, tematické zaměření Tematické cíle evropských strukturálních a investičních fondů 1. posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací; 2. zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií; 3. zvýšení konkurenceschopnosti malých a  středních podniků, odvětví země‑ dělství (v případě EZFRV) a odvětví rybářství a akvakultury (v případě ENRF); 4. podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích 5. podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik; 6. zachování a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdro‑ jů; 7. podpora udržitelné dopravy a  odstraňování překážek v  klíčových síťových infrastrukturách; 8. podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pra‑ covních sil; 9. podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci; 10. investice do vzdělávání, odborné přípravy a odborného výcviku k získávání dovedností a do celoživotního učení; 11. posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a  zúčastněných stran a přispívání k účinné veřejné správě.

19

Investiční priority a priority Unie Tematické cíle se promítají do  konkrét‑ ních priorit každého fondu ESI, které jsou

stanoveny v pravidlech pro daný fond. Pro EFRR, ESF a FS: Investiční priority Pro EZFRV a ENRF: Priority Unie

Investiční priority: Evropský fond regionálního rozvoje 1. posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací: 2. zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT: 3. zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků: 4. podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech odvětvích: 5. podporování přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a jejich řízení: 6. zachování a  ochrana životního prostředí a  podporování účinného využívání zdrojů:CS L 347/294 Úřední věstník Evropské unie 7. podpora udržitelné dopravy a  odstraňování překážek v  klíčových síťových infrastrukturách: 8. podpora udržitelné a kvalitní zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil: 9. podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a veškeré diskriminaci: 10. investicemi do vzdělávání, odborného vzdělávání a odborné přípravy pro zís‑ kání dovedností a do celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělá‑ vání a odbornou přípravu; 11. zvyšováním institucionální kapacity orgánů veřejné správy a  zúčastněných subjektů a zlepšováním účinnosti veřejné správy prostřednictvím opatření pro posilování institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy a veřejných slu‑ žeb souvisejících s prováděním EFRR, jež přispívají k realizaci opatření pod‑ porovaných z ESF v oblasti institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy. Cíl Evropská územní spolupráce Vedle těchto investičních priorit může ERRF podpořit i následující investiční prio‑ rity v rámci tematických cílů určených pro každou složku Evropské územní spo‑ lupráce: a) v  rámci přeshraniční spolupráce: podporu udržitelných a  kvalitních pra‑ covních míst a podporu mobility pracovních sil, sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci: přeshraniční podporou rovnosti žen a mužů, rovných pří‑ ležitostí a integrace komunit. Investice do vzdělávání, odborné přípravy a školení za  účelem získávání dovedností a  celoživotního učení, posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných subjektů a účinné veřejné správy b) v rámci nadnárodní spolupráce: posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných subjektů a účinné veřejné správy: rozvojem a ko‑ ordinací strategií pro makroregiony a přímořské oblasti. c) v rámci meziregionální spolupráce: posilování institucionální kapacity orgá‑ nů veřejné správy a zúčastněných subjektů a účinné veřejné správy: šířením osvěd‑ čených postupů a odborných znalostí a využitím výsledků výměny zkušeností

20

Zaměření tematických cílů: a) ve více rozvinutých regionech: i) nejméně 80 % celkových prostřed‑ ků EFRR na  vnitrostátní úrovni se přidělí na dva nebo více tematických cílů: 1) posílení výzkumu, technologického roz‑ voje a inovací; 2) zlepšení přístupu, využití a kvality infor‑ mačních a komunikačních technologií; 3) zvýšení konkurenceschopnosti malých a  středních podniků, odvětví zeměděl‑ ství (v případě EZFRV) a odvětví rybářství a akvakultury (v případě ENRF); 4) podpora přechodu na  nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích ii) nejméně 20 % celkových prostředků EFRR na vnitrostátní úrovni se přidělí na 4. tematický cíl: podpora přechodu na nízko‑ uhlíkové hospodářství ve všech odvětvích b) v přechodových regionech: i) nejméně 60 % celkových prostřed‑ ků EFRR na  vnitrostátní úrovni se přidělí na dva nebo více tematických cílů: 1) posílení výzkumu, technologického roz‑ voje a inovací; 2) zlepšení přístupu, využití a kvality infor‑ mačních a komunikačních technologií;

3) zvýšení konkurenceschopnosti malých a  středních podniků, odvětví zeměděl‑ ství (v případě EZFRV) a odvětví rybářství a akvakultury (v případě ENRF); 4) podpora přechodu na  nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích ii) nejméně 15 % celkových prostředků EFRR na vnitrostátní úrovni se přidělí na 4. tematický cíl. podpora přechodu na nízko‑ uhlíkové hospodářství ve všech odvětvích c) v méně rozvinutých regionech: i) nejméně 50 % celkových prostřed‑ ků EFRR na  vnitrostátní úrovni se přidělí na dva nebo více tematických cílů: 1) posílení výzkumu, technologického roz‑ voje a inovací; 2) zlepšení přístupu, využití a kvality infor‑ mačních a komunikačních technologií; 3) zvýšení konkurenceschopnosti malých a  středních podniků, odvětví zeměděl‑ ství (v případě EZFRV) a odvětví rybářství a akvakultury (v případě ENRF); 4) podpora přechodu na  nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích ii) nejméně 12 % celkových prostředků EFRR na vnitrostátní úrovni se přidělí na 4. tematický cíl podpora přechodu na nízko‑ uhlíkové hospodářství ve všech odvětvích

Investiční priority: Evropský sociální fond a) v rámci tematického cíle Podpora udržitelné a kvalitní zaměstnanosti a mobi‑ lity pracovníků: přístup k zaměstnání, trvalé začlenění mladých lidí na trh práce, samostatná výdělečná činnost, podnikání a  zakládání firem včetně inovativních mikropodniků a malých a středních podniků; rovnost žen a mužů ve všech oblas‑ tech, pomoc pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám; aktivní a zdravé stárnutí; modernizace institucí trhu práce b) v rámci tematického cíle Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a jakékoli diskriminaci: aktivní začleňování a aktivní účast a zlepšení zaměstnatel‑ nosti; socioekonomická integrace marginalizovaných komunit, jako jsou Romové; boj proti všem formám diskriminace a prosazování rovných příležitostí; zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravot‑ nictví a sociálních služeb obecného zájmu; podpora sociálního podnikání, strate‑ gie komunitně vedeného místního rozvoje; c) v rámci tematického cíle Investice do vzdělávání, školení, odborné přípravy, do‑ vedností a celoživotního učení: omezování a prevence předčasného ukončování

21

školní docházky a podpora rovného přístupu ke kvalitním programům předškol‑ ního rozvoje, k  primárnímu a  sekundárnímu vzdělávání, možnostem formálního a  neformálního vzdělávání, které umožňuje zpětné začlenění do  procesu vzdě‑ lávání a odborné přípravy; zlepšování kvality a účinnosti a přístupu k terciárnímu a rovnocennému vzdělávání, zejména v případě znevýhodněných skupin, aby se zvýšila účast a úrovně dosaženého vzdělání; zajišťování rovného přístupu k celoži‑ votnímu učení pro všechny věkové skupiny ve formální i neformální podobě, zdo‑ konalování znalostí, dovedností a schopností pracovníků a prosazování flexibilních metod učení, a to i prostřednictvím kariérního poradenství a validace získaných dovedností; zvyšování významu systémů vzdělávání a  odborné přípravy pro trh práce, usnadňování přechodu od vzdělávání k zaměstnání, upevňování systémů odborné přípravy a vzdělávání, zvyšování jejich kvality, a to i prostřednictvím me‑ chanismů pro rozpoznávání schopností, uzpůsobení osnov a vytvoření a rozvoje učebních systémů zaměřených na praxi, a to i v rámci duálního vzdělávání a uč‑ ňovské přípravy; d) v  rámci tematického cíle Posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran a efektivní veřejné správy: i) investice do institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a veřejných slu‑ žeb na celostátní, regionální a místní úrovni za účelem reforem, zlepšování právní úpravy a řádné správy. ii) vytváření kapacit v případě všech zúčastněných stran, které provádějí politiky vzdělávání, celoživotního učení, odborné přípravy a zaměstnanosti a sociální po‑ litiky, a to i prostřednictvím odvětvových a územních paktů za účelem podnícení reforem na celostátní, regionální a místní úrovni. Prostřednictvím výše uvedených investičních priorit přispěje ESF rovněž k tema‑ tickým cílům 1 a 3, a to zejména prostřednictvím: a) podpory přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, které bude odolné vůči změ‑ ně klimatu, bude účinně využívat zdroje a  bude udržitelné z  hlediska životního prostředí, prostřednictvím zlepšení systémů vzdělávání a  odborné přípravy ne‑ zbytných k přizpůsobení dovedností a kvalifikací, zvyšování kvalifikace pracovníků a vytváření nových pracovních míst v odvětvích souvisejících se životním prostře‑ dím a energií; b) zlepšení dostupnosti, využití a kvality informačních a komunikačních technologií prostřednictvím rozvíjení počítačové gramotnosti a elektronického učení a inves‑ tic do začleňování občanů do informační společnosti (e‑inclusion), elektronických dovedností a souvisejících podnikatelských dovedností; c) posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací prostřednictvím postgra‑ duálního studia a  podnikatelských dovedností, odborné přípravy výzkumných pracovníků, vytváření sítí a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, výzkum‑ nými a technologickými středisky a podniky; d) zvyšování konkurenceschopnosti a dlouhodobé udržitelnosti malých a střed‑ ních podniků tím, že se podpoří přizpůsobivost podniků, řídících a ostatních pra‑ covníků, zvýší se investice do  lidského kapitálu a  podpoří prakticky zaměřené instituce odborného vzdělávání.

22

Zaměření tematických cílů: Nejméně 20 % celkových zdrojů ESF v  každém členském státě je přiděleno na  tematický cíl „podpora sociálního za‑ čleňování a  boj proti chudobě a  jakékoli diskriminaci“ Členské státy usilují o tematické zamě‑ ření na základě těchto podmínek: a) u  více rozvinutých regionů členské státy soustředí nejméně 80 % přídělů ESF

pro každý operační program až na pět in‑ vestičních priorit b) u přechodných regionů členské státy soustředí nejméně 70 % přídělů ESF pro každý operační program až na pět inves‑ tičních priorit c) u  méně rozvinutých regionů členské státy soustředí nejméně 60 % přídělů ESF pro každý operační program až na pět in‑ vestičních priorit

Investiční priority: Fond soudržnosti Fond soudržnosti, by v období 2014‑2020 měl poskytovat finanční příspěvky pře‑ devším na  projekty ve  sféře životního prostředí a  transevropských sítí v  oblasti dopravní infrastruktury. 1) podporování přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích: 2) podporování přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik: 3) zachování a  ochrana životního prostředí a  podporování účinného využívání zdrojů: 4) podporování udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách: 5) zlepšování institucionální kapacity veřejných orgánů a  zúčastněných subjek‑ tů a  účinné veřejné správy prostřednictvím opatření na  posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy a veřejných služeb souvisejících s prováděním Fondu soudržnosti.

Priority Unie: Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 1) podpora předávání poznatků a  inovací v  zemědělství, lesnictví a  ve  venkov‑ ských oblastech se zaměřením na tyto oblasti: a) podpora inovací, spolupráce a rozvoje znalostní základny ve venkovských ob‑ lastech; b) posílení vazeb mezi zemědělstvím, produkcí potravin a lesnictvím a výzkumem a inovacemi, mimo jiné za účelem zlepšeného řízení v oblasti životního prostředí a environmentálního profilu; c) podpora celoživotního vzdělávání a odborné přípravy v odvětvích zemědělství a lesnictví. 2) zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a  konkurenceschopnos‑ ti všech druhů zemědělské činnosti ve  všech regionech a  podpora inovativních zemědělských technologií a  udržitelného obhospodařování lesů se zaměřením na tyto oblasti:

23

zemědělských podniků a  usnadnění jejich restrukturalizace a  modernizace, ze‑ jména za účelem zvýšení míry účasti na trhu a orientace na trh, jakož i diverzifikace zemědělských činností; b) usnadnění vstupu dostatečně kvalifikovaných zemědělců do odvětví zeměděl‑ ství, a zejména generační obnovy v tomto odvětví. 3) podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a  jejich uvádění na  trh, dobrých životních podmínek zvířat a  řízení rizik v zemědělství se zaměřením na tyto oblasti: a) zlepšení konkurenceschopnosti prvovýrobců jejich lepším začleněním do  ze‑ mědělsko‑potravinářského řetězce prostřednictvím programů jakosti, přidáváním hodnoty zemědělských produktů, a podporou místních trhů a krátkých dodava‑ telských řetězců, seskupení a organizací producentů a mezioborových organizací; b) podporu předcházení a řízení rizik v zemědělských podnicích. 4) obnova, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a les‑ nictvím se zaměřením na tyto oblasti: a) obnova, zachování a zvýšení biologické rozmanitosti (včetně oblastí sítě Natura 2000, v oblastech s přírodními či jinými zvláštními omezeními), zemědělství vysoké přírodní hodnoty a stavu evropské krajiny; b) lepší hospodaření s vodou, včetně nakládání s hnojivy a pesticidy; c) předcházení erozi půdy a lepší hospodaření s půdou. 5) podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou eko‑ nomiku v  odvětvích zemědělství, potravinářství a  lesnictví, která je odolná vůči klimatu, se zaměřením na tyto oblasti: a) efektivnější využívání vody v zemědělství; b) efektivnější využívání energie v zemědělství a při zpracování potravin; c) usnadnění dodávek a využívání energie z obnovitelných zdrojů, vedlejších pro‑ duktů, odpadů a reziduí a z jiných nepotravinářských surovin pro účely biologic‑ kého hospodářství; d) snižování emisí skleníkových plynů a amoniaku ze zemědělství; e) podporu ukládání a pohlcování uhlíku v zemědělství a lesnictví; 6) podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti: a) usnadnění diverzifikace, vytváření a rozvoje malých podniků, jakož i pracov‑ ních míst; b) posílení místního rozvoje ve venkovských oblastech; c) zlepšení dostupnosti, využívání a kvality informačních a komunikačních tech‑ nologií (IKT) ve venkovských oblastech Zaměření tematických cílů: Všechny tyto priority přispívají k  prů‑ řezovým cílům spočívajícím v inovacích, životním prostředí a  zmírňování změny

klimatu a přizpůsobování se této změně. Programy mohou být zaměřeny na méně než šest priorit, je‑li to odůvodněno na  základě analýzy situace z  hlediska silných a  slabých stránek, příležitostí

24

a  hrozeb (analýza SWOT) a  hodnocení ex ante. Každý program se zaměří ale‑ spoň na čtyři priority. Předkládá‑ li člen‑ ský stát celostátní program a  soubor regionálních programů, může být celo‑ státní program zaměřen na  méně než čtyři priority. V zájmu naplňování některé z priorit lze do programů zahrnout i jiné prioritní oblas‑ ti, je‑li to odůvodněné a měřitelné. ‑ Nejméně 5 % (v  případě Chorvatska 2,5 %) z  celkového příspěvku z  EZFRV na program rozvoje venkova je vyhrazeno pro iniciativu LEADER. ‑ Nejméně 30 % z celkového příspěvku z EZFRV na program rozvoje venkova se vyhradí na  opatření „Investice do  hmot‑

ného majetku“ pro investice související se životním prostředím a klimatem, opat‑ ření „Investice do  rozvoje lesních oblas‑ tí a  zlepšování životaschopnosti lesů“, „Agroenvironmentálně‑klimatické opat‑ ření“, „Ekologické zemědělství“ a  „Platby v  rámci sítě Natura 2000 a  podle rám‑ cové směrnice o vodě a opatření „Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními“ a  „Lesnicko‑environmentální a klimatické služby a ochrana lesů.“ Výdaje spolufinancované z  EZFRV ne‑ smějí být současně spolufinancovány formou příspěvků ze strukturálních fondů, z Fondu soudržnosti nebo jiného finanční‑ ho nástroje Unie.

Priority Unie - Evropský námořní a rybářský fond

1. Udržitelný rozvoj akvakultury 2. Inovace v rozvoji akvakultury a souvisejícího zpracování 3. Zvyšování zaměstnanosti a územní soudržnosti

Balíček opatření k Politice sociální a hospodářské politiky po roce 2014 • Příslušná Nařízení pro čerpání Ev‑ ropských strukturálních a  investičních fondů v  období 2014‑2020 zveřejnila Evropská komise v  Úředním věstníku L 347 20.12.2013: • NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLA‑ MENTU A  RADY (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společ‑ ných ustanoveních o Evropském fon‑ du pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námoř‑ ním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o  Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském

25

•

•

•

fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLA‑ MENTU A  RADY (EU) č. 1301/2013 ze  dne 17. prosince 2013 o  Evrop‑ ském fondu pro regionální rozvoj, o  zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a  zaměst‑ nanost a  o  zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLA‑ MENTU A  RADY (EU) č. 1304/2013 ze  dne 17. prosince 2013 o  Evrop‑ ském sociálním fondu a o zrušení na‑ řízení Rady (ES) č. 1081/2006 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLA‑ MENTU A  RADY (EU) č. 1300/2013 ze  dne 17. prosince 2013 o  Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLA‑

•

•

MENTU A  RADY (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosincem 2013 o zvlášt‑ ních ustanoveních týkajících se pod‑ pory z  Evropského fondu pro regio‑ nální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLA‑ MENTU A  RADY (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o ev‑ ropském seskupení pro územní spo‑ lupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasně‑ ní, zjednodušení a  zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLA‑ MENTU A  RADY (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o ev‑ ropském seskupení pro územní spo‑ lupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasně‑ ní, zjednodušení a  zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení

Přesné znění všech dokumentů nalez‑ nete na  CD, které bude v  rámci projektu vydáno v jeho závěru. Víceletý finanční rámec EÚ na období 2014 – 2020 Vyjednávání o konečné podobě finanč‑ ního rámce pro období 2014‑2020 probí‑ hala velmi intenzivně již od  června 2011, kdy Evropská komise představila jeho prv‑ ní návrh. Rozpočet měl původně dosaho‑ vat 1 025 miliard EUR, což bylo o  4,8 % více, než v předchozím sedmiletém obdo‑ bí 2007‑2013. Konečná podoba víceletého finanční‑ ho rámce EU na období 2014–2020 byla schválena Evropským parlamentem 19.lis‑ topadu 2013. V návaznosti na to Rada EU schválila tento dokument 2. prosince 2013 na zasedání Rady pro konkurenceschop‑ nost6. Víceletý finanční rámec pro období 2014‑2020 je nástrojem střednědobého plánování financování rozpočtu Evropské unie. Dle čl. 312 Smlouvy o fungování Ev‑ ropské unie je rámec 2014‑2020 upraven

Nařízením o  víceletém finančním rámci. Stanovuje maximální roční stropy, které může EU vynaložit na  financování růz‑ ných okruhů (politik) v  následujících sed‑ mi letech. Finanční rámec také stanovuje obecný limit pro celkové výdaje, tzn., při následném schvalování každoročního roz‑ počtu nesmí výdaje překročit strop daný finančním rámcem. Hlavním cílem nástro‑ je je posílení rozpočtové kázně, snazší a včasné přijímání každoročních rozpočtů jednotlivými institucemi a také předvídatel‑ nost výdajů EU na  příští období (zajištění řádného finančního řízení). Schválený Víceletý finanční rámec EU na  období 2014–2020 Evropské unii umožní investovat až 960 miliard EUR v prostředcích na závazky (1,00 % HND EU) a 908,4 miliardy EUR v prostředcích na  platby (0,95 % HND EU)7. Největ‑ ší část finančních prostředků poputuje na  politiku soudržnosti a  na  společnou zemědělskou politiku. Mimo stropy ví‑ celetého finančního rámce8 jsou umístě‑ ny nástroje pro nepředvídané okolnosti (např. rezerva na  pomoc při mimořád‑ ných událostech, Evropský fond pro při‑ způsobení se globalizaci, Fond solidarity a nástroj pružnosti) a Evropský rozvojový fond. Pokud budou aktivovány v  plném rozsahu, představují dalších 36,8 miliar‑ dy EUR (tj. 0,04 % HND EU). Rozpoč‑ tový rámec EU na  období 2014–2020 stanoví výdajové priority, jež se v  sou‑ ladu se strategií Evropa 2020 soustředí na  udržitelný růst, zaměstnanost a  kon‑ kurenceschopnost. Například v  okru‑ hu 1a (Konkurenceschopnost pro růst a  zaměstnanost) se financování oproti stávajícímu rámci zvyšuje z  91,5 miliar‑ dy EUR (9,2 % rozpočtu) na  125,6 mi‑ liardy EUR (13,1 % rozpočtu) miliardy9. V roce 2016 Evropská komise schvále‑ ný finanční rámec přezkoumá. Zaměří se na aktuální ekonomickou situaci a makro‑ ekonomické projekce a  vyhodnotí, zda je potřeba změn, případně vyřeší dodatečné potřeby financování v některých oblastech.

26

Dohoda o partnerství – základní „styčný“ dokument mezi EK a členskými státy Dohoda o partnerství je dokument, který zpracovávají jednotlivé členské země EU ve  spolupráci se svými partnery a  v  sou‑ činnosti s  EK za  účelem promítnutí jed‑ notlivých prvků stanovených společným strategickým rámcem do  konkrétních podmínek příslušné země a  stanovení pevných závazků pro dosažení cílů vytý‑ čených Strategií EVROPA 2020 prostřed‑ nictvím programování fondů EU. Stanoví konkrétní opatření vycházející ze  specific‑ kých zvláštních úkolů jednotlivých fondů, opatření k  zajištění účinného a  účelného provádění fondů ESI a  opatření týkajících se zásad partnerství a  integrovaného pří‑ stupu k územnímu rozvoji. Přitom je třeba rozlišovat mezi podstatnými prvky dohody o  partnerství, které podléhají rozhodnutí Komise, a ostatními prvky, na něž se roz‑ hodnutí Komise nevztahuje a  mohou být změněny členským státem. Základní zásady pro přípravu Dohody o partnerství 1. Členské státy připravují dohodu o partnerství na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020. 2. Dohodu o  partnerství vypracují člen‑ ské státy ve  spolupráci s  příslušnými re‑ gionálními a  místními orgány, městskými a jinými orgány veřejné správy, hospodář‑ skými a  sociálními partnery a  příslušný‑ mi subjekty zastupující občanskou spo‑ lečnost. Členské státy vypracují dohodu o  partnerství postupy, které jsou pro ve‑ řejnost transparentní, a v souladu se svým institucionálním a právním rámcem. Obsah dohody o partnerství 1. Dohoda o partnerství stanoví: a) opatření, která zajistí soulad se stra‑ tegií Unie pro inteligentní a  udržitelný růst podporující začlenění a se zvláštními úkoly stanovenými pro jednotlivé fondy v  sou‑ ladu s jejich cíli vycházejícími ze Smlouvy, včetně hospodářské, sociální a  územní soudržnosti,

27

b) opatření k zajištění účinného provádě‑ ní fondů ESI c) opatření pro zásadu partnerství s výše uvedenými partnery d) orientační seznam partnerů a souhrn opatření přijatých k jejich zapojení a jejich úloh při přípravě dohody o  partnerství a zpracování zprávy o pokroku 2. Dále dohoda o partnerství rovněž sta‑ noví: a) integrovaný přístup k územnímu roz‑ voji podporovaný z fondů ESI nebo souhrn integrovaných přístupů k územnímu rozvoji založený na obsahu operačních programů b) opatření k zajištění účinného provádě‑ ní fondů ESI, a  to včetně posouzení stá‑ vajících systémů pro elektronickou výměnu dat a  souhrnu plánovaných opatření, jež mají postupně umožnit, aby veškeré vý‑ měny informací mezi příjemci a orgány od‑ povědnými za  řízení a  kontrolu programů probíhaly formou elektronické výměny dat.

SDĚLENÍ KOMISE, EVROPA 2020, Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporu‑ jící začlenění, Brusel 3.3.2010, KOM(2010) 2020

1

Lisabonská strategie, která byla přijata Evropskou radou v březnu 2000 v Lisabonu si vytyčila velmi ambiciózní cíl: vytvořit z Evropské unie do roku 2010 „nejdynamičtější a nejkonku‑ renceschopnější ekonomiku světa založenou na znalostech, schopnou udržitelného hospodářské‑ ho růstu, vytváření více kvalitních pracovních příležitostí a zachovávající sociální soudržnost“. Její hlavní cíle se nepodařilo splnit.

2

Soubor opatření, která si kladou za cíl do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 20 % oproti úrovni z roku 1990, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energií v celkové spotřebě v EU na 20% a zvýšit energetickou účinnost v Evropě o 20 %.

3

Národní cíle ČR v rámci Strategie Evropa 2020, dostupné na: http://www.vlada.cz/cz/evropske‑zalezitosti/evropske‑politiky/strategie‑evro‑ pa‑2020/cr/eu‑2020‑a‑cr‑78696/

4

Nařízení EP a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních definuje „použitel‑ nou předběžnou podmínku“ jako konkrétní a předem přesně vymezený podstatný faktor, který je nezbytným předpokladem pro účinné a účelné splnění specifického cíle investiční priority nebo priority Unie, je s tímto cílem přímo a skutečně spojen a má přímý vliv na jeho účinné a efektivní splnění;

5

NAŘÍZENÍ RADY (EU, EURATOM) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020

6

HND – hrubý domácí důchod, Závazky na platby budoucích účtů, zejména dlouhodobé projekty financované z prostředků EU, platby – skutečné částky na platby předchozích závazků, především dokončené projekty financo‑ vané z prostředků EU

7

Finanční rámec stanovuje maximální roční stropy, které může EU vynaložit na financo‑ vání různých okruhů (politik) v následujících sedmi letech. Finanční rámec také stanovuje obecný limit pro celkové výdaje, tzn., při následném schvalování každoročního rozpočtu nesmí výdaje pře‑ kročit strop daný finančním rámcem. Hlavním cílem nástroje je posílení rozpočtové kázně, snazší a včasné přijímání každoročních rozpočtů jednotlivými institucemi a také předvídatelnost výdajů EU na příští období (zajištění řádného finančního řízení).

8



9

V cenách z roku 2011

28

kapitola 3 Celkový kontext EU fondů v ČR – podpora rozvoje venkova v období 2014 – 2020 Návrh dohody o partnerství pro pro‑ gramové období 2014 – 2020, Česká republika Přípravou Dohody a  jejím vyjednává‑ ním s  Evropskou komisí (EK) je v  České republice usnesením vlády České repub‑ liky ze  dne 28. listopadu 2012 č. 867 k  přípravě programů spolufinancovaných z  fondů SSR pro programové období let 2014 - 2020 v  podmínkách České re‑ publiky pověřeno ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Dohoda o  partnerství pro programové období 2014 ‑2020 vychází ze společného strategického rámce, který zahrnuje EFRR, ESF, FS, EZFRV a ENRF, a pokrývá věcně ve všech svých částech oblasti a programy všech uvedených fon‑ dů. Obsahem Dohody o  partnerství jsou tedy nejen operační programy (OP) cíle In‑ vestice pro růst a zaměstnanost, ale i cíle Evropská územní spolupráce a programy spolufinancované EZFRV a ENRF. Pro EFRR, FS a  ESF cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“ následující operační programy: • OP „Podnikání a inovace pro konku‑ renceschopnost“ řízený MPO, • OP „Výzkum, vývoj a vzdělávání“ říze‑ ný MŠMT,

29

• • • • • •

OP „Zaměstnanost“ řízený MPSV, OP „Doprava“ řízený MD, OP „Životní prostředí“ řízený MŽP, „Integrovaný regionální operační pro‑ gram“ řízený MMR, OP „Praha – pól růstu ČR“ řízený hl. městem Praha, OP „Technická pomoc“ řízený MMR.

Pro EFRR cíle „Evropská územní spolu‑ práce“ následující operační programy: • OP přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Polskou republi‑ kou řízený MMR, • OP přeshraniční spolupráce mezi Slovenskou republikou a  Českou re‑ publikou koordinovaný na území Čes‑ ké republiky MMR, • OP přeshraniční spolupráce mezi Ra‑ kouskou republikou a Českou repub‑ likou koordinovaný na  území České republiky MMR, • OP přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Bavorsko a Čes‑ kou republikou koordinovaný na úze‑ mí České republiky MMR, • OP přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou koordinovaný na  území České republiky MMR,

•

•

•

OP nadnárodní spolupráce Centra‑ lEurope koordinovaný na území Čes‑ ké republiky MMR, OP nadnárodní spolupráce Danube koordinovaný na území České repub‑ liky MMR, OP pro meziregionální spolupráci (programy INTERREG VC, INTER‑ ACT, ESPON a  URBACT) koordino‑ vané na území České republiky MMR.

Pro EZFRV Program rozvoje venkova 2014–2020 v gesci MZe Pro ENRF OP Rybářství v gesci MZe. Podle usnesení vlády č. 809/2013 bude vládě předložena Dohoda o  partnerství ke schválení společně s jednotlivými pro‑ gramy do konce března 2014, přičemž již před koncem roku 2013 byla vládě předlo‑ žena informace o aktuálním stavu přípravy Dohody o partnerství a programů pro pro‑ gramové období 2014 – 2020. První návrh Dohody o partnerství byl vlá‑ dou projednán dne 12. června 2013 a bylo k němu přijato usnesení pod č. 447/2013 s  názvem: „Návrh Dohody o  partnerství v programovém období 2014‑2020“. Technická jednání s  Evropskou komisí o  definitivní podobě operačních progra‑ mů zahájila Česká republika 29.01.2014. K dořešení však zbývá celá řada nedoře‑ šených problémů, které EK od české stra‑ ny vyžaduje změnit nebo vyjasnit. Jedná se zejména o  splnění t. zv předběžných podmínek, které musíme splnit, aby EK umožnila čerpání podpor z  Evropských fondů. Jedná se zejména o  funkční slu‑ žební zákon, EK komise rovněž považuje za nedostatečný zákon o posuzování vlivu staveb na životní prostředí z roku 2001. Podle Ministerstva pro místní rozvoj, které je pověřeno gescí za koordinaci ev‑ ropských fondů v  Česku, by partnerská dohoda s  Komisí měla být podepsána do léta letošního roku.

Do  doby uzávěrky zpracování této pří‑ ručky (únor 2014) ještě nebyly k dispozici přesné alokace finančních prostředků pro Českou republiku pro fondy společného rámce (Politika sociální a  hospodářské soudržnosti, Společná zemědělská politi‑ ka). Podle zatím neoficiálních předběžných informací by celkový objem finančních prostředků v  rámci Politiky soudržnos‑ ti měl činit cca 20,5 miliard EUR, což je téměř o  čtvrtinu méně, než kolik před‑ stavovala alokace pro minulé období 2007‑2013. Komunitně vedený místní rozvoj – úloha místních akčních skupin v bu‑ doucím období Otázce podpory integrovaných přístu‑ pů, konkrétně komunitně vedeného míst‑ ního rozvoje je v návrhu Dohody o partner‑ ství pro programové období 2014 – 2020 (MMR), verzi k  17.7.2013 věnována sa‑ mostatná část 3.1.1 Komunitně vedený místní rozvoj (čl. 28‑31 obecného naří‑ zení, čl. 9 EÚS a  nařízení k  EZFRV, ESF a EFRR). Vzhledem k  účelu a  zaměření naší pu‑ blikace, zpracované pro potřeby místního partnerství MAS CÍNOVECKO o.p.s. tuto část přejímáme v originálním znění a citu‑ jeme ji doslova: „ČR má pozitivní zkušenosti s  uplatně‑ ním komunitně vedeného místního rozvoje již od  předvstupních nástrojů. S  principy komunitně vedeného místního rozvoje pracoval předvstupní nástroj SAPARD, národní program LEADER ČR 2004‑2008, byly uplatněny v OP Zemědělství i v Pro‑ gramu rozvoje venkova. Komunitně vedený místní rozvoj, resp. metoda LEADER přispívá k  lepšímu za‑ cílení podpory na  místní potřeby daného venkovského území a  rozvoji spolupráce aktérů na místní úrovni. Díky podpoře ko‑ munitně vedené strategie místního rozvoje budou jednotlivé projekty vykazovat přida‑ nou hodnotu spočívající především ve vzá‑

30

jemné provázanosti, synergii a předcháze‑ ní duplicitám oproti izolovaně připraveným projektům v rámci běžných opatření. Koordinační role místních akčních sku‑ pin (MAS) při realizaci intervencí ve  pro‑ spěch rozvoje venkova vychází z  detail‑ ní znalosti místních podmínek a  široké spolupráce s  místními aktéry. Spoluprá‑ ce mezi jednotlivými MAS navzájem pak přispívá k přenosu zkušeností a příkladů dobré praxe a  vytváření integrovaných projektů s  širokým dopadem. Je vhod‑ né posílit správně vedenou koordinační činnost v  místě působení MAS. Hlubší znalost místních problémů, dovednost zacílení na  specifické problémy v  místě působnosti MAS jsou výhody implemen‑ tace projektů formou komunitně vedené‑ ho místního rozvoje, který posiluje princi‑ py spolupráce, motivace a důvěry. Co se týká zkušeností s realizací meto‑ dy LEADER v  období 2004‑2013 vznik‑ la síť MAS pokrývající téměř celé území ČR. V  letech 2004  – 2008 fungoval ná‑ rodní program LEADER ČR a  v  rámci Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství bylo podpoře‑ no prvních 10 strategií místních akčních skupin (MAS) a dalších 70 žádostí získalo podporu v opatření Osvojování. Z existu‑ jících cca 170 MAS realizovalo v období 2007 – 2013 112 MAS své strategie míst‑ ního rozvoje v rámci opatření IV.1.1 Místní akční skupina Programu rozvoje venkova ČR 2007‑2013. Ostatní MAS měly mož‑ nost připravit se na  programové období 2014 – 2020 a získat zkušenosti s parti‑ cipativními plánovacími a  rozhodovacími procesy. Většina MAS má tedy relevant‑ ní zkušenosti s  přípravou, prováděním a administrací většího množství menších projektů v rámci programového období. Prostředky Programu rozvoje venkova investované do  budování administra‑ tivních a  absorpčních schopností míst‑ ních akčních skupin a  místních partner‑ ství představují dobrý základ pro využití těchto subjektů jako stavebních kamenů pro aplikaci metody LEADER prostřed‑

31

nictvím CLLD v  programovém období 2014–2020. Z veřejných prostředků nebyl podporo‑ ván vznik jiných MAS, než jaké umožňují založit a podpořit stávající pravidla PRV. Podle Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020 bude komunitně vedený místní rozvoj realizován nejen prostřed‑ nictvím Společné zemědělské politiky (minimálně 5 % EZFRV bude vyčleněno na  tyto aktivity přímo v  Programu rozvo‑ je venkova), ale i  prostřednictvím dalších operačních programů. Integrované ko‑ munitně vedené strategie místního rozvo‑ je realizované MAS mohou kromě jiného napomoci také řešení problémů obyvatel lokalit ohrožených sociálním vyloučením, avšak primárně by se mělo jednat o stra‑ tegie rozvojové, jak vyplývá z jejich názvu. Integrovaného nástroje CLLD bude vy‑ užito ve venkovském území, tedy v území MAS tvořeném správními územími obcí s  méně než 25.000 obyvateli, kdy ma‑ ximální velikost MAS nepřekročí hranici 100.000 obyvatel a  nebude menší než 10.000 obyvatel. Cílem je posílení územní soudržnosti venkovského území a zajištění dlouhodobého udržitelného rozvoje území s řešením vztahů mezi obcemi s periferní a  stabilizovanou typologií a  venkovskými rozvojovými centry. Řídicí a  koordinační úlohu v  procesu administrativního zajištění bude mít MMR v úzké spolupráci s MZe. Na základě zkušeností nabytých v pro‑ gramovém období 2007‑2013 bude hle‑ dána optimální role pro MAS případně NS MAS v oblasti vytváření sítí národní a mezi‑ národní spolupráce v rámci využívání me‑ tody LEADER. MZe bude, na  základě kritérií zohled‑ ňující kvalitu organizace a řízení procesů samotných MAS, vybírat okruh MAS, které splní základní kritéria přijatelnosti pro další postup a  možnost zpracování komunitně vedené integrované místní rozvojové strategie. MAS budou zpra‑ covávat integrovanou strategii širšího zaměření, a  mohou ji realizovat z  jiných

prostředků než pouze z evropských fon‑ dů. Tyto strategie budou posuzovány a  hodnoceny Ministerstvem pro místní rozvoj stejným procesem jako další stra‑ tegie integrovaných nástrojů. ČR nepočítá s  uplatněním vedoucí‑ ho fondu a  neuplatní možnost plynoucí z  ustanovení čl. 28.4 obecného nařízení. Dosavadní debaty ukazují, že kromě řady nejasných detailů tohoto nového nastave‑ ní implementace by předpokládaná nega‑ tiva přijetí řešení s vedoucím fondem pře‑ výšila pozitiva. Vzhledem k výše popsaným opatřením pro kvalitní nastavení systému fungování metody LEADER ještě v  rámci stávající‑ ho programového období neuvažuje ČR o využití možnosti podpořit vznik a tvorbu integrovaných strategií nových MAS. V  rámci Společné zemědělské politi‑ ky by na  přímé platby pro zemědělce (I. pilíř) mělo být vyčleněno cca 6 mld. Kč. Po snížení rozpočtu na II. pilíř SZP – rozvoj venkova o  300 mil. EUR, které byly pře‑ sunuty do strukturálních fondů (OP Životní prostředí, Integrovaný regionální operační program) se pro Program rozvoje venkova 2014 – 2020 předpokládá cca 2,2 miliar‑ dy EUR (v minulém programovém období 2007 – 2013 2,55 miliard EUR). Program rozvoje venkova 2014‑2020 chápe venkov především jako místo pro zemědělskou výrobu a  podporuje přede‑ vším aktivity v této oblasti. Podpora ven‑ kova  – venkovských obcí a  řady dalších aktérů, kteří ve venkovských oblastech žijí, pracují a rozvíjí řadu nezemědělských akti‑ vit je omezen prakticky pouze na podporu v rámci opatření Leader, kam musí být po‑ dle příslušného nařízení rady být směrová‑ no minimálně 5 % z  celkového rozpočtu PRV 2014‑2020, tedy cca 100 milionů EUR což při současném kurzu představu‑ je cca 2, 750 miliard Kč. Mimo opatření Leader mají obce v  rámci Programu roz‑ voje venkova 2014‑2020 získat podporu na  realizaci pozemkových úpravy, lesnic‑ kých opatření a spolupráce.

Vzhledem k  tomu, že se uvedeným opatřením dostal venkov do velmi svízelné situace, Ministerstvo zemědělství zarea‑ govalo na  toto výrazné snížení rozpočtu Programu rozvoje venkova Evropskou unií a následný převod 300 milionů eur na ná‑ rodní úrovni do  jiných programů, tím, že iniciovalo jednání s řídícími orgány operač‑ ních programů, do kterých byly prostředky převedeny. Na konci roku 2013 předchozí ministr zemědělství Miroslav Toman pode‑ psal s ministrem životního prostředí Tomá‑ šem Janem Podivínským a ministrem pro místní rozvoj Františkem Luklem společ‑ né Memorandum, které má v  programo‑ vém období 2014 – 2020 zajistit venkovu adekvátní finanční prostředky. V  tomto dokumentu ministři potvrdili, že investice do občanské vybavenosti, sociálních slu‑ žeb a  podniků, vzdělávací infrastruktury a  územních plánů ve  venkovském pro‑ storu budou financované Integrovaným regionálním operačním programem v ges‑ ci Ministerstva pro místní rozvoj. Dotace na  vodohospodářskou infrastrukturu, v současnosti hrazené z Programu rozvo‑ je venkova, budou v  letech 2014  – 2020 financovány prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí v gesci Minis‑ terstva životního prostředí. V souvislosti s tím lze předpokládat, že v  rámci IROP budou mít obce možnost čerpat finanční pomoc pro realizaci svých rozvojových záměrů v  oblasti cestovního ruchu, kulturního dědictví, energetické účinnosti veřejných budov a  veřejné in‑ frastruktury, sociální a  zdravotnické infra‑ struktury, vzdělávací infrastruktura dalších aktivit, které byly v  minulém programo‑ vém období podporovány z  III. osy PRV 2007‑2013. OP Životní prostředí bude podporovat budování vodohospodářské infrastruktury a  zejména budování ČOV v obcích a jejich aglomeracích.

32

kapitola 4 Metoda Leader pro rozvoj venkova a její historický vývoj Základní principy metody Leader „LEADER“ je zkratkou vycházející z šir‑ ší francouzské definice „Liasions Entre Acteurs du Developpement Economique Rural“, (v  angličtině „Links between Ac‑ tions for the Development of the Rural Economy“), což přeloženo do  češtiny znamená „Vztah mezi jednotlivými aktéry v  hospodářském rozvoji venkova“. nebo v jiné verzi „Propojeni akci pro rozvoj eko‑ nomiky venkova“. Hlavním záměrem této metody je ak‑ tivace potenciálu venkova, identifikace a  uvolnění všech zdrojů pro jeho rozvoj prostřednictvím vytváření partnerství mezi veřejným, soukromým a občanským (ne‑ ziskovým) sektorem na  sub‑regionální  – místní úrovni. Základní myšlenkou při‑ tom je skutečnost, že místní lidé nejlépe znají své území, jeho klady a nedostatky a  dokáží nejlépe formulovat požadavky na rozvoj území, ve kterém žijí. Cílem pro‑ pojení všech venkovských aktérů je zajis‑ tit koncentraci lidských i finančních zdrojů na řešení aktuálních problémů konkrétní‑ ho území s využitím jasných a transparet‑ ních postupů. Podstatu metody Leader charakteri‑ zuje sedm klíčových principů, které spo‑ lu vnitřně úzce souvisí a  jejich vzájemná interakce zesiluje výsledný efekt, kterým

33

je trvalý dopad na dynamický rozvoj ven‑ kovských oblastí a posílení jejich schop‑ nosti řešit vlastní problémy. 1) Strategie místního rozvoje podle jednotlivých oblastí Cílovou oblastí pro provádění rozvojo‑ vých aktivit a jejich podpory v rámci po‑ litiky soudržnosti i  II. pilíře Společné ze‑ mědělské politiky jsou malá, homogenní a  společensky soudržná území, spojená společnými tradicemi, místní identitou, pocitem sounáležitosti, ale i  společnými potřebami a očekáváními. Zvolená oblast musí být dostatečně ucelená a  nabízet dostatečné kritické množství lidských, finančních a  hospodářských zdrojů na podporu udržitelné strategie místního rozvoje. Tato oblast se nemusí země‑ pisně shodovat s  předem stanoveným územním uspořádáním samosprávy. 2) Přístup „zdola nahoru“ Ze  všech sedmi rysů metody Leader patří tento k  nejvýraznějším a  zachycuje aktivní účast všech venkovských aktérů na  formování a  realizaci rozvoje svého území. Přístup „zdola nahoru“ znamená, že místní účastníci se podílí na rozhodo‑ vání o  strategii a  volbě priorit, na  které se soustředí disponibilní lidské a finanční zdroje.

3) Partnerství veřejného a soukro‑ mého sektoru: Místní akční skupiny (MAS) Praktickou aplikaci metody Leader v rámci daného území zajišťují místní part‑ nerství. Oficiální organizační a administra‑ tivní jednotkou místních partnerství jsou tzv. Místní akční skupiny (MAS). Úkolem MAS je stanovit a provádět strategii míst‑ ního rozvoje, rozhodovat o  rozdělování finančních zdrojů a  spravovat je. V  rámci MAS se soustřeďují a kombinují lidské a fi‑ nanční zdroje všech venkovských aktérů, (veřejný, soukromý, občanský a neziskový sektor) pro řešení společných projektů a  víceodvětvových akcí (podíl soukro‑ mých partnerů musí v místním partnerství na úrovni rozhodování činit alespoň 50 %). Místní akční skupiny, využívající princi‑ pu Leader, nejsou protikladem k  místní samosprávě, ale vhodně ji doplňují v úsilí o obnovu a rozvoj obcí a přispívají k rozvoji zemědělství a péči o přírodu a krajinu. 4) Podpora využívání inovací Inovace vyjadřuje změnu a probíhá vět‑ šinou formou zavádění výsledků vědec‑ kotechnického a  technického pokroku, nových druhů výrobků, organizačních a  dalších postupů do  praktického života. Důsledkem inovací dochází k  úsporám práce, zvyšování udržitelného rozvoje jed‑ notlivých odvětví a  úsporám přírodních zdrojů, zlepšování sociálních a  vzděláva‑ cích služeb, a tím kvality života lidí. Inovace se stala důležitějším tématem nejen v kon‑ textu trhů a podniků, ale i v kontextu regi‑ onálního růstu a  rozvoje. Metoda Leader vytváří propojením všech venkovských ak‑ térů a  meziodvětvovým přístupem inova‑ tivní prostředí. Všechny aktivity a projekty MAS musí být proto zaměřeny na  hledá‑ ní nových cest zaměřených na  konkrétní problémy venkovských oblastí. 5) Integrované a víceodvětvové akce Vzhledem k charakteru venkova a široké škále ekonomických, sociálních a dalších

činností, které se ve venkovském prostoru odehrávají musí být strategie místního roz‑ voje založena na víceodvětvovém základě a  musí podle konkrétní situace kombino‑ vat a integrovat několik odvětví. Vzájemné spojení hospodářských, sociálních, kultur‑ ních, environmentálních a dalších subjek‑ tů přináší synergický efekt, který přispívá k  efektivnímu využití lidských i  finančních zdrojů. 6) Vytváření sítí Vytváření sítí zahrnuje výměnu dosaže‑ ných výsledků, zkušeností a  know‑how mezi skupinami Leader, venkovskými ob‑ lastmi, státními správami a organizacemi, které se podílejí na rozvoji venkova v rám‑ ci EU bez ohledu na to, zda jsou přímými příjemci podpory v rámci iniciativy Leader. Vytváření sítí je prostředkem přenáše‑ ní osvědčených postupů, šíření inovace a stavění na zkušenostech z místního roz‑ voje venkova. Sítě vytvářejí spojení mezi lidmi, projekty a  venkovskými oblastmi a mohou pomoci překonat izolaci, se kte‑ rou se musí vyrovnávat některé venkovské oblasti. 7) Spolupráce Spolupráce v  rámci metody Leader představuje ve  srovnání s  vytvářením sítí vyšší kvalitu. Principem spolupráce je spo‑ lečné řešení projektů s další MAS nebo se skupinou pracující touto metodou v jiném regionu, členském státu, nebo dokonce ve třetí zemi.

Stručná historie metody Leader Počátek fungování metody Leader lze datovat do počátku devadesátých let mi‑ nulého století. V této době neexistoval žád‑ ný ucelený a cílený program pro podporu venkovských oblastí. Společná zeměděl‑ ská politika byla zaměřena na podporu ze‑ mědělců, nedostatečně však podporovala aktivity v oblasti životního prostředí a živo‑ ta na venkově. Evropský regionální rozvo‑

34

jový fond, který vznikl v  roce 1974, jako základní nástroj regionální politiky, se v té době zaměřoval spíše na města, průmysl a velké infrastrukturní projekty. Současně se na  venkově začínaly pro‑ jevovat některé významné trendy, které do  značné míry ovlivnily jeho další vývoj. V  souvislosti s  technologickým pokro‑ kem se změnila struktura zaměstnanosti na  venkově, snížil se počet lidí zaměst‑ naných v  zemědělství a  s  ním úzce sou‑ visejících oborech, lidé byli nuceni hledat zaměstnání ve  větších městech. Do  sví‑ zelné situace se dostala i  řada drobných venkovských podnikatelů a  živnostníků, kteří jen velmi obtížně přežívali v  konku‑ renci velkých obchodních center budova‑ ných ve větších sídelních centrech. Obča‑ né a  zejména mladí lidé začali pociťovat i  omezené možnosti přístupu ke  kultuře sportu a moderním informačním a komu‑ nikačním technologiím, ale i  vzdělávání, což v řadě případu podněcovalo jejich od‑ chod z  venkova. Současně se začal roz‑ víjet cestovní ruch, který přiváděl do ven‑ kovských oblastí návštěvníky z  měst i  zahraničí. To vyžadovalo připravit pod‑ mínky pro zpřístupnění přírodních a  kul‑ turních památek a  rozvíjet místní kulturní a  historické tradice, což spolu s  vytváře‑ ním nových pracovních míst vyžadovalo i příslušné investice do objektů i lidí. V  této době, kdy funkci komisaře EK pro zemědělství zastával Ray Mac Shar‑ ry došlo k  významné reformě Společné zemědělské politiky, ve které byla zdůraz‑ něna důležitost podpory pro zlepšování ži‑ votních podmínek pro obyvatele venkova včetně oblasti životního prostředí. Tato re‑ forma otevřela prostor pro realizaci opat‑ ření zaměřených na pomoc všem obyva‑ telům venkova (nikoli pouze zemědělcům), s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám území ve kterém žijí. Nová strategie pro zemědělský sektor byla předložena roku 1997 v  dokumentu Agenda 2000, který se zaměřil na finanční

35

období 2000–2006 a  byl pokračováním reforem z  roku 1992. Definitivní verze re‑ formy byla přijata v Berlíně v březnu 1999. SZP se po této reformě ještě více začala zabývat problematikou venkova. Další přelom znamenala v  roce 2003 Fischlerova reforma, která zdůraznila politiku rozvoje venkova  – tzv. druhý pilíř SZP. Prostřednictvím modulace se začalo přesouvat stanovené procento z  přímých plateb (I. pilíř SZP) na  rozvoj venkova (II. pilíř SZP). Změny pokračovaly v  roce 2004, kdy byl změněn systém financování SZP. Pro finanční perspektivu 2007‑13 byly nově po vzoru dvou pilířů SZP určeny dva fon‑ dy: Evropský zemědělský záruční fond a  Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Poslední změny přinesl tzv. Health check, neboli prohlídka zdravotního stavu SZP v roce 2008. Prostřednictvím balíčku čtyř legislativních dokumentů byly schvá‑ leny dílčí úpravy a drobnější zásahy do ně‑ kterých mechanismů SZP, včetně nových priorit v oblasti rozvoje venkova. Oficiálně byl program LEADER poprvé prezentován v roce 1991 jako iniciativa Ev‑ ropské unie. Iniciativy byly formou pomocí EU, které na rozdíl od programů financova‑ ných z evropských fondů (decentralizova‑ né řízení), řízených jednotlivými členskými zeměmi, koordinovala z Bruselu přímo EU (centralizované řízení). Tento přistup k no‑ vému programu LEADER umožnil mistnim sdruženim ziskat přimy přistup k  finanční pomoci. Za  účelem zajištění transparent‑ ního hospodaření s přidělenými finančními prostředky začala vznikat oficiální sdružení venkovských aktérů, která se na jejich čer‑ pání chtěla podílet – Místní akční skupiny (MAS), pracující na základě zpracovaných a řádně projednaných akčních plánů. Úspěch iniciativy LEADER I  vedl k  roz‑ šíření na  další venkovská území i  k  po‑

sílení finanční pomoci ze  strany EU. Zatímco do  iniciativy LEADER I  bylo za‑ pojeno 217 MAS, působících na  území 367 000 km2 a  podporou ve  výši 0, 442 mld. EUR, do následné etapy Leader II se zapojilo již 906 MAS působících na území 1 375 000 km2, které pro svou činnost zís‑ kaly podporu 1 755 mld. EUR. Následující iniciativa LEADER +, kte‑ rá se realizovala v  období 2000  – 2006, znamenala další rozvoj metody Leader a  přinesla zvýšení aktivity místních part‑ nerství v  mnoha dalších venkovských oblastech. V roce 2004 došlo k rozšíření EU o 10 nových evropských zemí (Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyš‑ sko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a  Slovinsko) a  v  roce 2 007 o  další dvě země: Bulharsko a  Rumunsko. Přestože nové země ještě nemohly čerpat podporu na  rozvoj metody Leader přímo z  probí‑ hající iniciativy Leader +, do  konce pro‑ gramového období 2000‑2006 se začaly intenzivně připravovat na plné využití této metody prostřednictvím národních pod‑ por. V rámci iniciativy Leader + pracovalo na  území starých evropských států 863 MAS a v nových státech od 1.5.2004 dal‑ ších cca 250 MAS. Metoda Leader tak byla v rámci Evropy aplikována na území téměř 1,6 mil. km2. Celková výše podpory poskytnuté pro Leader+ přesáhla 2 mld. EUR. Ačkoliv období Leader+ formálně

skončilo v roce 2006, provádění projektů a  realizace výdajů mohly pokračovat až do poloviny roku 2009. Od  roku 2007 byl program Leader za‑ členěn do nařízení k rozvoji venkova jako alternativní přístup k dosažení cílů tří hlav‑ ních os této politiky: Osa 1 : opatření s  cílem zlepšit konku‑ renceschopnost zemědělství a  lesnictví podporou restrukturalizace, rozvoje a  ino‑ vací Osa 2 : opatření s  cílem zlepšit životní prostředí a krajinu podporou hospodaření s půdou Osa 3 : opatření s  cílem zlepšit kvalitu života ve  venkovských oblastech a  po‑ vzbudit diverzifikaci hospodářské činnosti Leader byl do  Programů rozvoje ven‑ kova zařazen formou osy 4 s průřezovým charakterem Od roku 2007 se tedy již nejedna o ini‑ ciativu EU, ale metoda Leader se stala nedilnou součásti všech programů rozvo‑ je venkova. Do  konce roku 2009 vybraly členské státy v  rámci osy 4 k  podpo‑ ře 2 200 místních akčních skupin. Výše plánovaných výdajů EU na  osu Leader v  průběhu tohoto programového období je přibližně 5,5 miliardy EUR, národní spo‑ lufinancování z  veřejných zdrojů činí další 3,4 miliardy EUR.

V textu uvedené informace jsme zpracovali do přehledné tabulky: Počet podpořených MAS

Rozloha území (km2)

Podpora EU (mld. EUR)

Leader I 1991‑ 1993

217

367 000

0,442

Leader II 1994–1999

906

1 375 144

1,755

1 577 386

2,105

3 800 000

5,500

Leader + 2000–2006 PRV, osa 4 2007‑2013

893 (+ 250 nové země) 2 200

36

37

25

16

14

112

244

51

26

43

264

56

221

92

36

Bulharsko

Kypr

Česká republika

Německo

Dánsko

Estonsko

Řecko

Španělsko

Finsko

Francie

Maďarsko

Irsko

70 280

93 030

547 030

338 145

504 782

131 940

45 220

43 090

357 021

78 866

9 250

110 910

30258

83 870

Rozloha státu v km2

4 109 086

9 956 108

64 057 790

5 238 460

40 448 191

10 706 290

1 315 912

5 468 000

82 400 996

10 288 744

788 457

7 322 858

10 392 226

8 199 783

Celkový počet obyvatel

CELKEM

Velká Britanie

Slovensko

Slovinsko

Švédsko

Rumunsko

Portugalsko

Polsko

Nizozemsko

Malta

Lotyšsko

Lucembursko

Litva

Itálie

Členská země

2 301

108

29

33

63

81

53

336

31

3

40

5

51

192

Počet MAS

*

244 820

49 035

20 273

449 964

237 500

92 391

312 685

41 526

316

64 589

2 586

65 200

301 230

Rozloha státu v km2

*

60 776 238

5 477 502

2 009 245

9 031 088

22 276 056

10 642 936

38 518 241

16 570 613

401 880

2 254 810

480 222

3 575 439

58 147 733

Celkový počet obyvatel

Poznámka: Údaje z června 2012 – jedná se o MAS podpořené z Programů rozvoje venkova v období 2007‑2014 Zdroj: Databáze MAS, web strana Evropské sítě pro rozvoj venkova, http:ú//enrd.europa.eu/leader/en/leader‑en/cfm

86

Belgie

Počet MAS

Rakousko

Členská země

Metoda Leader v Evropské uniii – počet MAS v jednotlivých členských státech EU (pro srovnání uvádíme i celkovou rozlohu území jednotlivých států a počet obyvatel)

Velmi zajímavé je i srovnání alokací fi‑ nanční pomoci pro 4. Osu Programu rozvoje venkova v jednotlivých členských státech EU, zveřejněnou v rámci hloubko‑

vé kontroly dopadů metody Leader pro‑ vedené Evropským účetním dvorem a pu‑ blikované v roce 2010 v rámci závěrečné zprávy.

Zdroj: Implementation of the Leader approach for rural development, European Court of Auditors, Luxembourg, Special Report No 5/2010 (ISBN 978‑92‑9207‑883‑6)

Výsledky aplikace metody Le‑ ader v České republice v období 2007‑2013 (Program rozvoje venkova ČR pro období 2007‑2013, osa IV Leader) K zpracování této části publikace jsme využili informací publikovaných na web stránkách Ministerstva zemědělství a Státního intervenčního a investičního fondu. Výsledky jsme shrnuli do následují‑ cích přehledných schémat: IV.1.1. Místní akční skupina (alokace: 37 mil. EUR) V rámci tohoto opatření realizovaly MAS svoje Strategické plány Leader. Podpora byla poskytována MAS, které splnily sta‑ novená kritéria přijatelnosti a byly vybrány Hodnotitelskou komisí, složenou ze jme‑ novaných expertů. V rámci osy Leader realizuje své SPL 112 vybraných MAS – 49 826 km2, 3, 67 mil. obyvatel (tj. 63 a 35 %) – 2. kolo 48 MAS – 5. kolo 32 MAS

– 5. kolo 32 MAS (dodatečně vybrané) Regionální rozdělení – NUTS II (registrova‑ né/přijaté) 194/112 (přijaté v jednotlivých krajích – NUTS III) Praha (SČ) 21/11 České Budějovice (JZ) 31/20 (Jihočeský 12, Plzeňský 8) Brno (JM) 34/18 (Jihomoravský 9, Vyso‑ čina 9) Hradec Králové (SV) 42/24 (Liberecký 4, Královehradecký 13, Pardubický 7) Olomouc (SM) 45/24 (Olomoucký 12, Zlín‑ ský 12) Opava (MS) 10/ 8 Ústí nad Labem (SZ) 11/ 7 (Ústecký 4, Karlovarský 3) Schválená dotace pro vybraných 112 MAS: 653 230 000 Kč. iV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie Podpořeny byly projekty žadatelů z úze‑ mí MAS, které byly v souladu se schvá‑ leným Strategickým plánem Leader místní akční skupiny a příslušnými podmínkami

38

opatření programu rozvoje venkova. Struktura realizovaných projektů (k 31.12.2012) Osa III: 4 068 90% III.2.1.2. Občanské vybavení a  služby 1 944 III.2.1.1. Obnova a rozvoj vesnic 1 007 Osa I: 427 10 % I.1.1. Modernizace zem.podniků 326 I.1.3. Přidávání hodnoty výrobkům 52 I‑1.2. Investice do lesů 33 IV.2.1. Realizace projektů spolupráce záměr a) národní projekty + záměr b) me‑ zinárodní projekty (alokace: 18 mil. EUR, cílový indikátor 140 projektů, 100 spolu‑ pracujících MAS) Podpora byla poskytována na  projekty spolupráce mezi územími na národní úrov‑ ni nebo nadnárodní spolupráce s  cílem povzbudit spolupráci mezi místními akč‑ ními skupinami v  rámci členských států a na území třetích zemí. Smyslem tohoto opatření bylo využití příkladů nejlepší praxe k  posílení inovačních postupů a  přenosu znalostí. Na realizaci projektů se podílí 87 spolupra‑ cujících MAS K 31.12.2012 Počet schválených žádostí 127 / 13,445 mil.EUR Podepsané dohody 127/ 13,345 mil.EUR Realizované projekty 57 / 7,259 mil.EUR 2013 Počet schválených žádostí 27/ 1,760 mil.EUR Počet doporučených žádostí 30 / 2,300 mil.EUR CELKEM schvál./dopor. 154+30/15,205+2,300 EUR Z toho mezinárodní projekty Mezinárodní projekty k 31.12.2012 Počet schválených žádostí 10 2013 Počet schválených žádostí 6 Počet doporučených žádostí 7

39

CELKEM schvál./dopor. 23 (12,5 % z cel‑ kového počtu projektů spolupráce) Zaměření projektů spolupráce: • Společné akce při pořízení vybavení pro spolky a zájmová sdružení • Úpravy veřejných prostranství • Realizace studií týkajících se kulturní‑ ho dědictví • Budování naučných stezek, situo‑ vaných v  regionech spolupracujících MAS • Vývoj, výroba a prodej místních spe‑ cialit • Realizace vzdělávacích akcí v  oblas‑ tech péče o krajinu, cestovního ruchu či regionálního značení výrobků Příprava MAS na programové období 2014‑ 2020 III. 4.1.Získávání dovedností, animace a provádění – příležitost pro doposud nepodpořené MAS V  souvislosti s  přípravou na  další vý‑ znamné změny, přijaté pro nové progra‑ mové období 2014  – 2020, (podrobně pojednáváme na jiném místě této příruč‑ ky), které zvýšily úlohu MAS při realizaci rozvojových aktivit ve venkovském prosto‑ ru (komunitně řízený místní rozvoj) získaly MAS, nevybrané v rámci první vlny v roce 2009, příležitost k  zvýšení svých kompe‑ tencí a  dovedností místních partnerství v rámci Programu rozvoje venkova. Uvedené opatření bylo otevřeno v roce 2013 a  každá doposud nepodpořená MAS získala finanční podporu ve výši max. 500 000 Kč. Podpora je určena místním partnerstvím nepodpořeným v  rámci opatření IV.1.1 Místní akční skupina na  přípravu Integro‑ vané strategie území, na  pořádání infor‑ mačních, vzdělávacích a  propagačních akcí. a) Opatření je zaměřeno na  získávání dovedností a zkušeností za účelem vytvo‑ ření aktivního místního partnerství zabýva‑ jícího se udržitelným rozvojem regionu.

b) Přímá dotace se místnímu partnerství poskytuje na  přípravu podkladů pro ISÚ, dále na  pořádání informačních, vzdělá‑ vacích a propagačních akcí, přičemž tyto činnosti by měly být realizovány především vlastními silami a v omezené míře také do‑ davatelsky. c) V  rámci tohoto opatření jsou pod‑ porována místní partnerství, která pracují na  principu partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem a v souladu s tímto principem připravují podklady pro svou ISÚ. d) Místní partnerství připravují podklady pro svou ISÚ zejména formou komunitního plánování a  uplatňují při přípravě podkla‑ dů pro ISÚ partnerský přístup (partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem). Pravidla pro toto opatření byla zveřejně‑ na 11.9.2012 a  přijímání žádostí o  pod‑ poru probíhalo v rámci 18. kola ve dnech 6.2. – 12.2.2013. Schváleno 59 projektů/ 29 052 tis. Kč Regionální rozdělení Praha (SČ) 10 České Budějovice (JZ) 6 Brno (JM) 14 Hradec Králové (SV) 10 Olomouc (SM) 9 Opava (MS) 4 Ústí nad Labem 6

Výzva k podávání žádostí o podpo‑ ru pro rok 2014 v rámci Operačního programu Technická pomoc Cílem výzvy, vyhlášené Ministerstvem pro místní rozvoj je přispět k  vytvoření kvalitních integrovaných strategií pro ITI (Integrovaná územní investice), IPRÚ (In‑ tegrovaný plán rozvoje území) a komunit‑ ně vedených strategií místního pro území MAS pro období 2014–2020 (dále jen „strategie“) a nastavit a zajistit mechanis‑ my implementace strategií tak, aby v da‑ ném území došlo k dalšímu kvalitativnímu rozvoji a pozitivní změně.

Výzva byla vyhlášena 6.1.2014 s  pří‑ jmem žádostí ve  dvou kolech (do  31.1. a 28.2. 2014) v období, kdy vrcholí přípra‑ vy na  start nového programového obdo‑ bí 2014‑2020. Nové strategické přístupy a  akcentace územní dimenze zakotvené ve všech nařízeních přijatých koncem roku 2013 a zejména s nařízením o společných ustanoveních č. 1303/2013 vyžadují vznik integrovaných strategií a komunitně vede‑ ných strategií místního rozvoje. Celý proces přípravy programového období 2014 – 2020 nabral značné zpož‑ dění, zejména z důvodů složitého projed‑ návání balíčku příslušných opatření v  Ev‑ ropské komisi, Evropském parlamentu a  Radě a  následně i  na  národních úrov‑ ních. Z  tohoto důvodu konkrétní úprava na  národní úrovni není v  době vyhlášení výzvy účinná a nezbytné předpisy v Čes‑ ké republice nejsou doposud definitivně schváleny („Metodický pokyn pro využití integrovaných přístupů v  programovém období 2014–2020“, „Manuál tvorby Ko‑ munitně vedené strategie místního rozvo‑ je pro programové období 2014–2020“ a  „Manuály pro tvorbu integrovaných strategií pro IPRÚ a ITI“). Protože přípravu strategií nelze pro nebezpečí jejich pozdní realizace dále odkládat, přistoupil Řídící orgán OPTP – MMR k vyhlášení této výzvy i za tohoto stavu. Tato výzva proto definuje obecné požadavky na tvorbu strategií ta‑ kovým způsobem, u kterého vyhlašovatel výzvy nepředpokládá rozpor s metodický‑ mi dokumenty v budoucnu závazně upra‑ vujícími tuto oblast. Participace MAS CÍNOVECKO o.p.s. v uvedených aktivitách pro přípra‑ vu na aplikaci komunitně vedeného místního rozvoje v programovém období 2014 – 2020. Místní partnerství MAS CÍNOVECKO o.p.s. podalo v  rámci obou výzev žá‑ dost o  podporu. Žádost podaná v  rám‑ ci opatření III.4.1. Získávání dovedností,

40

animace a  provádění  – příležitost pro doposud nepodpořené MAS Programu rozvoje venkova 2007‑2013 byla přijata a  naše MAS v  současné době realizu‑ je zpracovaný projekt. Informace o  jeho průběhu můžete nalézt na stránkách pro‑ jektu http://www.mascinovecko.cz a také v  prvním čísle Zpravodaje, které vyšlo v lednu 2014. Žádost o  podporu přípravy Komunitně vedené strategie místního rozvoje místní‑ ho partnerství MAS CÍNOVECKO o.p.s. byla podána v rámci prvního kola vypsané výzvy a v současné době čekáme na vý‑ sledky jejího projednání.

41

kapitola 5 Tvorba strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro programové období 2014 – 2020 Komunitně vedený místní rozvoj je nová metoda, která bude aplikována v  rámci společného strategického rám‑ ce v programovém období 2014 – 2020. Hlavním posláním této metody je co nej‑ širší zapojení všech partnerů na  místní úrovni (veřejná i  soukromá sféra, včetně neziskových a dalších organizací) do vy‑ tváření a  provádění místních integrova‑ ných strategií, zaměřených na  vytvoření podmínek pro inteligentní a  udržitelný růst podporující začlenění (Strategie EV‑ ROPA 2020). Principem komunitně vedeného míst‑ ního rozvoj je jeho zaměření na konkrét‑ ní, přesně definované a v převážné větši‑ ně případů celistvé sub‑regionální území s  ohledem na  jeho potřeby a  potenciál s  důrazem na  zohlednění místních sou‑ vislostí, vytváření sítí a rozvoj spolupráce. Implementaci této metody na tomto úze‑ mí zajišťuje Místní akční skupina (MAS), která sdružuje výše uvedené partnery a uskutečňuje ji na základě integrované a víceodvětvové strategie komunitně vedeného místního rozvoje zaměřené

na  dotčenou oblast. Novou kvalitou je, že strategie vedené místními komunita‑ mi (MAS) bude možno financovat z více fondů Společného strategického rámce (v  minulém období byly MAS podporo‑ vány pouze z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova). Pro konečné příjemce tak bude snazší vytvářet stra‑ tegie financované z více fondů, lépe od‑ povídající jejich potřebám a podmínkám. Důležité také je to, že komunitně řízený místní rozvoj bude v případě fondů finan‑ covaných z  politiky soudržnosti (EFRR a  ESF) podpořen zvýšením podílu do‑ tace a  snížení úrovně spolufinancování ze strany konečných příjemců: u operač‑ ních programů, jejichž celá prioritní osa je prováděna prostřednictvím komunitně vedeného místního rozvoje, bude maxi‑ mální sazba spolufinancování na  úrovni prioritní osy navýšena o  10 procentních bodů; v  případě fondu EZFRV se může maximální sazba spolufinancování pro místní rozvoj vedený komunitami pohy‑ bovat, v  závislosti na  okolnostech, mezi 80 % a 90 %.

42

rozvoje, bude maximální sazba spolufinancování na úrovni prioritní osy navýšena o 10 procentních bodů; v případě fondu EZFRV se může maximální sazba spolufinancování pro místní rozvoj vedený komunitami pohybovat, v závislosti na okolnostech, mezi 80 % a 90 %.

Tvorba strategie komunitně vedeného místního rozvoje strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro programové období 2014 – pro Tvorba programové období 2014 – 2020 2020

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje Střednědobý dokument

Integrovaná strategie území působnosti MAS

Roční dokument

Integrovaný akční plán rozvoje území MAS

Programový rámec PRV

Programový rámec IROP

Programový rámec 0P ZAM

Programový rámec OP PIK

Programový rámec OP ŽP

Programový rámec OP Přeshr.spol.I K

Programový rámec OP VVV (??)

Akční plán pro vlastní zdroje

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje (SCLLD) – je souhrn‑ ný název pro metodu (přístup), zahrnující všechny prvky zformované do  přísluš‑ ných dokumentů nezbytných pro její fun‑ gování: • • •

Soubor doložení minimálních stan‑ dardů fungování MAS, Integrovaná strategie území MAS Integrovaný akční plán rozvoje území MAS s rozpracovanými relevantními programovými rámci

Tyto dokumenty bude zpracovávat každá MAS, která bude chtít pro období 2014 – 2020 získat certifikaci pro čerpání podpory z fondů Společného strategické‑ ho rámce. Standardy pro certifikaci MAS pro programové období 2014‑2020 Všechna aktivní místní partnerství, která budou chtít v  současném progra‑ movém období 2014‑2020 pokračovat

43

v činnosti MAS, která se stanou ve smy‑ slu Nařízení o  společných ustanoveních nástrojem pro implementaci Komunitně vedeného místního rozvoje na  venkově, budou muset jednoznačně a dostatečně průkazně splnit standardy pro přijatel‑ nost MAS pro poskytnutí podpory z Ev‑ ropských strukturálních a  investičních fondů. Standardy charakterizují obecné minimální požadavky, které musí každá MAS splnit a tím prokázat, že je připrave‑ na se podílet na implementaci programů financovaných z uvedených fondů. Podle Dohody o partnerství (viz také kapitola 3 této příručky) je za  nastavení standardů pro přijatelnost MAS zodpovědný řídící orgán Programu rozvoje venkova ČR pro období 2014‑2020. Teprve MAS, které prokáží splnění stanovených standardů a  získají certifikaci budou moci překlá‑ dat žádosti o  podporu svých Strategií komunitně vedeného místního rozvoje Ministerstvu pro místní rozvoj, které je za výběr příjemců pomoci z evropských strukturálních a  investičních fondů zod‑ povědné.

Základním dokumentem, který závazně definuje standardy a  poskytne základní informace o procesu, vymezí jeho postup a stanoví lhůty či stěžejní termíny pro jed‑ notlivé úkony, vymezí subjekty zodpověd‑ né za  nastavení standardů, vyhlašování jednotlivých výzev, postup standardizace MAS a  příjem požadovaných dokumentů včetně taxativního seznamu a specifikace potřebných dokladů, které budou vyžado‑ vány v  jednotlivých fázích procesu. bude schválená „Metodika pro standardizaci místních akčních skupin v  programovém období 2014 – 2020“. Standardy pro přijatelnost MAS Standardy, charakterizující obecné mi‑ nimální požadavky, jsou nastavovány na  základě zkušeností z  programovacího období 2007‑2013 a v souladu s podmín‑ kami stanovenými v příslušných nařízeních. Zejména je kladen důraz na to, aby MAS byla otevřeným místním partnerstvím, a  aby všechny činnosti MAS vykonávané vůči platební agentuře, Řídícím orgánům, žadatelům i široké veřejnosti v území byly maximálně transparentní a  nediskriminač‑ ní. Standardy jsou rozděleny do pěti tema‑ tických okruhů: • • • • •

územní působnost, partnerství, orgány MAS, kancelář MAS institucionalizace MAS.

Integrovaná strategie území místní akční skupiny (ISÚ) ISÚ je celkovou střednědobou strategií, která vychází ze  záměrů dlouhodobého udržitelného rozvoje území a  je součástí Komunitně vedeného místního rozvoje. Jde o ucelený rozvojový dokument, vzta‑ hující se na území působnosti MAS. Pro‑ pojuje subjekty, záměry a zdroje. Má širší

záběr než Integrovaný akční plán rozvoje území obsahující Programové rámce. Obsah ISÚ a závazné kroky pro její pří‑ pravu 1. Konkrétní vymezení území a  jeho zá‑ kladní popis, základní charakteristika (na základě dostupných statistických dat) 2. Analýza problémů • vymezení konkrétních problémů, kte‑ ré brání dalšímu rozvoji území na zá‑ kladě socioekonomické analýzy 3. Analýza potřeb • vymezení potřeb, které je nutné napl‑ nit, aby mohlo dojít k dalšímu kvalita‑ tivnímu rozvoji území 4. Zmapování strategií, jejichž realizace se odehrává na  území (přehled relevant‑ ních strategií, které mají na daném území dopad, aby mohly být jejich cíle zahrnuty do  vznikající integrované strategie a  ne‑ docházelo k  rozporům mezi existujícími strategiemi) 5. Stanovení cílů a jejich prioritizace • stanovení vize strategie • stanovení strategických a  specific‑ kých cílů a jejich vzájemné návaznosti a provázanosti 6. Výběr konkrétních opatření • Definice konkrétních opatření pro na‑ plnění stanovených cílů 7. Tvorba a  nastavení indikátorů pro jed‑ notlivé cíle 8. Vytvoření finančního plánu a časového harmonogramu • Popis způsobu financování a kofinan‑ cování jednotlivých opatření 9. Nastavení implementace strategie a je‑ jího monitoringu 10. Pracovní verze strategie zveřejněna k  připomínkám na  stránkách „Pracovní skupiny pro udržitelný rozvoj“. 11. Vypořádání připomínek, zveřejnění vypořádání připomínek na stránkách „Pra‑ covní skupiny pro udržitelný rozvoj“ 12. Dopracování finální verze strategie 13. Schválení strategie v rámci organizace nositele strategie 14. Zveřejnění strategie online v Databázi strategií.

44

Integrovaný akční plán rozvoje území (IAPRÚ) MAS je implementačním nástrojem Integro‑ vané strategie rozvoje území (ISÚ), který integruje priority a  požadavky komunity z předmětného území vůči dotačním pro‑ gramům a  je tvořen jednotlivými Progra‑ movými rámci (které jsou obdobou dneš‑ ního Strategického plánu Leader v  rámci Programu rozvoje venkova). IAPRÚ roz‑ pracovává strategii rozvoje na  kratší ob‑ dobí, obsahuje odsouhlasené projekty, které naplňují cíle ISÚ a  určuje zdroje na jejich realizaci (finanční, lidské, technic‑ ké a další). Při plánování čerpání dotací je

přitom potřeba brát v  úvahu také vlastní možnosti financování v  území. IAPRÚ je aktualizován nejméně jednou ročně na zá‑ kladě vyhodnocení průběhu a  výsledků akcí a  změn vnitřních či vnějších faktorů. Důležitou součástí IAPRÚ je finanční plán strategie resp. jeho jednotlivých Progra‑ mových rámců. Obsah IAPRÚ • popis implementačního procesu na úrovni MAS a typy projektů a po‑ stupů implementace (definice Fichí, realizujících části ISÚ navazujících na témata příslušného programu),

Přehled základních kroků při zpracování strategických dokumentů MAS Dokument

Kapitola

Pracovní krok

ISÚ

Analytická část

1. Vyhodnocení kvalitativních a kvantitativních cha‑ rakteristik území ve formě tabulek, grafů nebo map s hodnocením 2. Vyhodnocení současného stavu z pohledu aktérů z území 3. Analýza rozvojových13 potřeb území – SWOT analýza 4. Zmapování strategií, jejichž realizace se odehrává na území

Strategická 5. Definování dlouhodobé vize rozvoje území část 6. Definování klíčových oblastí rozvoje území, vyplývají‑ cích z vize IAPRÚ

7. Výběr konkrétních opatření – definice konkrétní opatření pro naplnění stanovených cílů (fiche definující jednotlivé oblasti podpory a integraci prioritních os a specifických cílů v rámci jednoho programu v Progra‑ mových rámcích) 8. Převedení cílů strategie do konkrétních projektů a aktivit v rámci jednotlivých Programových rámců a nastavení indikátorů pro jednotlivé cíle 9. Vytvoření finančního plánu a časového harmono‑ gramu – Popis způsobu financování a kofinancování jednotlivých opatření 10. Nastavení implementace strategie a jejího monito‑ ringu

45

•

•

popis spolupráce mezi MAS na  ná‑ rodní a mezinárodní úrovni a přeshra‑ niční spolupráce popis integrovaného přístupu napříč programovými rámci

Pro každý relevantní dotační program podporovaný z fondů EU může být na zá‑ kladě rozhodnutí MAS zpracován samo‑ statný Programový rámec, který musí být v souladu s dotačními programy.

nebo opakované akce, aktivity), jimiž jsou naplňovány cíle strategie rozvoje území, a které jsou zajištěny z místních zdrojů. Proces hodnocení Komunitně vedeného místního rozvoje

Programový rámec

Ve  smyslu Nařízení o  společných usta‑ noveních jsou místní akční skupiny (MAS) v období 2014 – 2020 nástrojem pro im‑ plementaci Komunitně vedeného místního rozvoje. V  souvislosti s  tímto posláním, které velmi posílí pravomoci a  důleži‑ tost MAS, se logicky zvýší i nároky, které na  ně budou kladeny. MAS budou mu‑ set prokázat, že jsou schopny podílet se na implementaci programů financovaných z  evropských fondů. To doloží splněním požadovaných standardů. Za  nastavení těchto standardů a zajištění procesu stan‑ dardizace je dle Dohody o partnerství zod‑ povědné Ministerstvo zemědělství. MAS, které požadované standardy v  požado‑ vaném rozsahu doloži a úspěšně projdou procesem standardizace, budou moci předkládat žádosti o podporu svých Stra‑ tegií komunitně vedeného místního rozvo‑ je Ministerstvu pro místní rozvoj, které je zodpovědné za tuto druhou část procesu výběru MAS

Naplňování IAPRÚ bude monitorováno v  MS2014+ (monitorovací systém struk‑ turálních fondů a  Fondu soudržnosti pro programové období 2014‑2020), vyhod‑ nocování bude probíhat na  úrovni MAS minimálně jednou ročně a výsledky budou zohledněny v dalším postupu.

1. fáze  – ověření kritérií přijatelnosti MAS (doložení základních standardů) 2. fáze – hodnocení kvality Integrova‑ né strategie území 3. fáze – výběr Integrovaných akčních integrovaných plánů rozvoje území MAS

Akční plán V  případě, že místní partnerství, repre‑ sentované MAS hodlá využít pro realizaci svých rozvojových záměrů vlastních – míst‑ ních zdrojů, zpracuje další krátkodobý (roč‑ ní) dokument „Akční plán“. Tento dokument (nepovinný) je vedle IAPRÚ dalším imple‑ mentačním nástrojem Integrované strategie rozvoje území (ISÚ). Obsahuje odsouhla‑ sené projekty (ale také např. jednorázové

1. fáze Potvrzení přijatelnosti MAS pro reali‑ zaci Komunitně vedeného místního roz‑ voje v  období 2014–2020 provede MZe ve  spolupráci s  MMR‑NOK. MAS se bu‑ dou moci přihlásit do  některé z  výzev vyhlášených MZe k  předložení podkladů k  uznání přijatelnosti. Podle aktuálního dokumentu „Metodika pro standardizaci MAS v programovém období 2014‑2020“

Pro období 2014–2020 ‑ musí být zpracován: Programový rámec Program rozvoje ven‑ kova 2014–2020 (EZFRV) – MZe ‑ je možno zpracovat: Programový rámec Integrovaný regionální operační program (EFRR) – MMR Programový rámec Podnikání a  inovace pro konkurenceschopnost (EFRR) – MPO Programový rámec Životní prostředí (EFRR, FS) – MŽP Programový rámec Zaměstnanost (ESF) – MPSV Přeshraniční spolupráce

46

(pracovní verze do VPŘ MZe, leden 2014) budou výzvy pro podávání žádostí o stan‑ dardizaci MAS vyhlášeny ve  dvou kolech (04/2014 a 04/2015) vždy nejméně 4 týdny před zahájením příjmu žádostí (05/2014 – 10|/2014 a 05/2015 a 10/2015) 2. fáze + 3. fáze V  této fázi bude posuzována ISÚ jako celek co do technického obsahu strategie (je v ní vše, co je požadováno v rámci to‑ hoto dokumentu) a co do návazností (jsou v ní logické návaznosti analýzy, strategic‑ kých záměrů a monitorovacích indikátorů). Při výběru k financování budou hodnoce‑ ny Programové rámce (obdoba dnešního Strategického plánu Leader) sdružené v  Integrovaném akčním plánu rozvoje území společnou hodnotitelskou komisí složenou ze zástupců relevantních ŘO do‑ tačních programů, NS MAS ČR, SMO ČR, SMS ČR, AK ČR a ASZ s ohledem na ná‑ vaznost na ISÚ a naplňování cílů strategie Evropa 2020, Dohody o partnerství a cíle programu, pro který je Programový rámec připraven. První kolo výběru strategií komunitně vedeného místního rozvoje musí být do‑ končeno do  dvou let ode dne schválení Dohody o partnerství. Po tomto datu mo‑ hou být vybrány další Strategie komunitně vedeného místního rozvoje, avšak nejpoz‑ ději do 31. prosince 2017. V  rozhodnutí o  schválení strategie ko‑ munitně vedeného místního rozvoje jsou stanoveny příděly z  jednotlivých přísluš‑ ných fondů ESI. Je v  něm také stanove‑ na odpovědnost za řídící a kontrolní úkoly v  rámci programu nebo programů, které se týkají strategie komunitně vedeného místního rozvoje. Zapojení MAS CÍNOVECKO o.p.s. do procesu standardizace a přípravy Strategie komunitně vedeného míst‑ ního rozvoje Veškeré aktuální informace najdete na  web stránkách http://www.mascino‑ vecko. cz

47

V  současné době MAS CÍNOVECKO o.p.s. ve  spolupráci se všemi místními aktéry intenzivně pracuje na přípravě Inte‑ grované strategie území (ISÚ) Práce na  tomto klíčovém dokumentu, zajišťovaném s  podporou opatření III.4.1. PRV 2007 – 2013 (MZe) a OP Technická pomoc (MMR) a  s  co nejširší účastí ve‑ řejnosti (tzv. komunitní projednávání) byly rozděleny do dvou základních etap: 1) Analytická část (profily jed‑ notlivých členských měst a  obcí, pro‑ jednaných se starosty, jsou k  dispozici na  web stránkách místního partnerství http://www.mascinovecko.cz) 2) Strategická část (definování zá‑ kladní vize rozvoje území a  klíčových ob‑ lastí rozvoje území) V  rámci komunitního projednávání měli všichni občané i  všichni aktéři působící v našem území možnost se vyjádřit k pro‑ blémům území, ve  kterém žijí a  pracují, diskutovat a  formulovat priority, na  které by se v  budoucím období měly soustře‑ dit rozvojové aktivity a  do  kterých oblastí by se měla zaměřit podpora z  veřejných zdrojů. Uskutečnily se dvě informační a  pro‑ pagační akce (11.9.2013 v  Košťanech a  18.9.2013 v  Dubi) a  současně jsme ve  všech obcích v  rámci dotazníkového šetření požádali občany o  vyjádření jejich názoru na další rozvoj regionu. Další důležitou akcí komunitního pro‑ jednávání byl dotazníkový průzkum uskutečněný v  závěrečné části minulého roku ve  všech obcích a  městech místní‑ ho parnterství. Dotazníkového průzkumu se účastnilo celkem 273 respondentů (61 % žen, 39 % mužů), nejvíce vyplně‑ ných dotazníků bylo odevzdáno v  Dubí a Novosedlicích. Největší zastoupení měla věková skupina 27‑40 let (44 %) a 41‑50 let (29 %). Téměř polovina respondentů (44 %) je zaměstnána na  území místního partnerství. Vyhodnocení odevzdaných vyplněných dotazníků prokázalo, že občané kladou nejvyšší důraz na  zajištění bezpečného

a  spolehlivého prostředí pro svůj život a  nejvíce podporují opatření k  zajištění bezpečnosti lidí a  ochrany soukromého i veřejného majetku a prevenci kriminality, vandalismu, gamblerství a drogové závis‑ losti. V  dalším pořadí, jako velmi důležité, vidí respondenti otázku zajištění bydlení pro mladé lidi a mladé rodiny s dětmi pro‑ střednictvím budování startovacích bytů, a s tím související podporu zaměstnaností vytvářením nových pracovních míst. Jako velmi důležitou nadstavbu těchto priorit, jejichž naplňování je základní pod‑ mínkou pro to, aby venkov v  budoucím období posílil své místo při vytváření pro‑ středí pro kvalitní a bezpečný život svých obyvatel, označili respondenti podporu činnosti neziskových organizací působí‑ cích na území místního partnerství (spolků, sdružení, klubů v  oblasti sportu, ochrany majetku – dobrovolní hasiči, kultury, volno‑

časových aktivit dospělých, dětí a mláde‑ že včetně vzdělávání a rozvoje osobnosti apod) a podporu zajištění nedostatečného nebo chybějícího občanského vybavení a  služeb (školských, zdravotnických, so‑ ciálních, včetně předškolní a  mimoškolní péče o děti, pečovatelské služby o senio‑ ry, základní obchodní infrastruktury, objek‑ tů a ploch pro sportovní a kulturní aktivity apod. Významný posun v myšlení lidí dokládá i  to, že řada lidí označila jako důležitou prioritu i spolupráci v rámci obcí místních partnerství na  regionální i  nadregionální úrovni a rozvoj přeshraniční a mezinárodní spolupráce. Výsledky dotazníkového průzkumu pro‑ vedeného mezi obyvateli místního partner‑ ství MAS CÍNOVECKO o.p.s. jsme shrnuli do  následující tabulky (v  pořadí četnosti označených priorit):

TOP 10 – deset hlavních priorit, které vyplynuly z provedeného dotazníkového šetření • • • • •

• • • • •

Zajištění bezpečnosti osob a ochrany majetku Prevence sociálně patologických jevů (kriminalita, drogy) Podpora bydlení pro mladé lidi a mladé rodiny s dětmi, startovací byty Zvyšování zaměstnanosti v území, vytváření nových pracovních míst Podpora činnosti neziskových - zájmových organizací (spolků, sdružení, klubů v oblasti sportu, ochrany majetku – dobrovolní hasiči, kultury, vol‑ nočasových aktivit dospělých, dětí a mládeže včetně vzdělávání a rozvoje osobnosti apod. Zajištění čistoty ve městě/obci Kvalita fyzického prostředí, vzhled měst/obcí Obnova a rozšiřování sportovní infrastruktury, rozvoj vycházkových a cyk‑ listických tras Školská a předškolní zařízení Objekty a plochy pro sportovní a kulturní aktivity

SWOT analýza Na  rozhraní obou základních kroků zpracování ISÚ (analytické a  strategické části) stojí tzv. SWOT analýza (zhodnocení silných a slabých stránek území, příležitos‑

tí a hrozeb, které mohou být využity, nebo které mohou ohrozit další rozvoj území). SWOT analýza je základním dokumen‑ tem, který bude spolu se závěry komunit‑ ního projednávání a  výsledků dotazníko‑

48

vého šetření východiskem pro formulaci vize, priorit, opatření a  projektů pro reali‑ zaci rozvojových záměrů (strategická část ISÚ). Zpracovanou SWOT analýzu naleznete na  samostatné stránce, která je součástí této kapitoly.

•

• Vize Zastřešujícím rámcem celé strategické části ISÚ je vize, která popisuje stav, jehož by chtělo místní partnerství MAS CÍNOVE‑ CO o.p.s. v relevantním časovém horizon‑ tu (2014‑2020‑2024) dosáhnout. Vize by měla koncentrovat výsledky komunitního projednávání potřeb a přání obyvatel úze‑ mí a na základě toho vyjádřit jaké by mělo území místního partnerství v  budoucnos‑ ti být, co by mělo občanům zabezpečit a poskytovat. Návrh vize, tak jak byl zpracován na zá‑ kladě dosavadních kroků realizovaných v rámci zpracování podkladů pro Integro‑ vanou strategii rozvoje území: Území MAS CÍNOVECKO o.p.s. by mělo být: • Bezpečné území, kde se obyvate‑ lé nemusí bát o  bezpečnost svoji, svých dětí i svého majetku • Otevřené a  živé území vytvářejí‑ cí podmínky pro plnohodnotný a osobní, rodinný a společenský ži‑ vot všech lidí a pro dobré občanské soužití umožňující vedle sebe žít, pracovat a trávit volný čas různým skupinám obyvatelstva. • Územím nabízejícím kvalitní místo pro život všech obyvatel včetně mladých rodin pro které zajistí prá‑ ci, odpovídající bydlení, předškolní, školní i mimoškolní zařízení pro je‑ jich děti • Územím zabezpečujícím podporu podnikání, zachování stávajících a tvorbu nových pracovních míst • Územím, které bude dostatečně reagovat na budoucí demografický vývoj, bude připraveno na  stárnutí

49

•

•

•

obyvatelstva a  vytvoří podmínky pro jejich důstojný život v  odpoví‑ dajících podmínkách Územím s  dostatečnou nabídkou vzdělávacích, kulturních, sportov‑ ních a relaxačních zařízení pro trá‑ vení volného času Územím s  fungující a  dostatečně kapacitní infrastrukturou Územím s bezpečným a technicky dobře zajištěným dopravním pro‑ vozem jak pro chodce, místní řidiče i transitní dopravu Území s  dobrým životním prostře‑ dím, podporujícím ekologické ak‑ tivity a  inciativy podniků i  občanů a zdravý životní styl Území zajišťující přívětivou a přátel‑ skou veřejnou i státní správu a ak‑ tivně spolupracující na místní, regi‑ onální, nadregionální i mezinárodní úrovni

Strategické cíle: • Zajištění realizace účinných opatře‑ ní k zajištění bezpečnosti lidí i jejich majetku • Zvládnutí demografických změn a  zajištění odpovídající vzdělávací i  sociální infrastruktury (startovací byty pro mladé rodiny, pečovatel‑ ské domy pro seniory apod.) • Posílení přeshraniční spolupráce pro řešení společných problémů, využití příkladů dobré praxe včetně jazykových iniciativ • Podpora profilace hospodářské‑ ho prostoru místního partnerství  – podpora malých a  středních pod‑ niků a  živnostníků pro diverzifikaci hospodářských činností a  tvorbu nových pracovních míst • Zlepšování rámcových podmínek pro hospodářský rozvoj – budování vědecké spolupráce univerzit/vyso‑ kých škol s místními podnikatelský‑ mi subjekty • Zajištění podmínek a  technického zázemí pro hodnotné trávení vol‑

ného času a rozvoj (sportovní, kul‑ turní, spolkové aktivity, celoživotní vzdělávání lidí) • Podpora rozvoje cestovního ruchu a tržní uplatnění turistických lokalit Vize i  stanovené strategické cíle území

MAS CÍNOVECKO o.p.s. jsou v  sou‑ časné době stále otevřenými dokumen‑ ty. Velice rádi přivítáme všechny vaše připomínky a náměty k upřesnění a do‑ plnění.

SWOT analýza – místní partnerství MAS CÍNOVECKO o.p.s. Silné stránky

Slabé stránky

• geografická poloha a  dostupnost i  ze  za‑ hraničí • zázemí velkých měst • předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu (historické a  technické památky, příroda, lázeňství) • volné plochy k podnikání • tradiční obory a podniky • zkušenosti z čerpáním EU dotací a přeshra‑ niční spoluprací • komunikace, vůle ke  spolupráci na  úrovni samospráv

• vysoká nezaměstnanost, nízká vzdělanost, sociálně slabé skupiny ohrožené exklusí, ne‑ gativní sociální jevy, zejména u mládeže • negativní demografický vývoj • strukturálně postižený region • staré ekologické zátěže a brownfields • velký počet zchátralých a  nevyužívaných staveb a opuštěných zemědělských objektů • nedostatek bytů pro mladé rodiny s  dětmi pro jejich stabilizaci v území (startovací byty) • nedostatečná kvalita a  kapacita infrastruk‑ tury (vodovody a  kanalizace, místní komu‑ nikace) • nedostatky v  sektoru služeb pro obyvatele i návštěvníky • propagace, malé zastoupení moderních fo‑ rem cestovního ruchu • nedostatečný zájem obyvatel o veřejné dění

Příležitosti

Rizika/Ohrožení

• potenciál pro společné projekty na  místní, regionální a přeshraniční úrovni • posílení vzájemné kooperace mezi klíčový‑ mi subjekty veřejného, soukromého i nezis‑ kového sektoru v  rámci místního partner‑ ství, využití synergických efektů spolupráce • rozvoj malého a středního podnikání • rozvoj cestovního ruchu, využití potenciálu místních historických, přírodních a technic‑ kých památek, zlepšení infrastruktury pro CR • koordinovaný přístup k  ochraně životního prostředí • podpora vzdělávání mladé generace (škol‑ ská a předškolní zařízení • rozvoj celoživotního vzdělávání – netradiční nástroje pro rozvoj lidských zdrojů • účinnější využití územního plánování • koordinovaný přístup k  řešení ochrany ži‑ votního prostředí (ovzduší, odpady)

• růst nezaměstnanosti a  chudoby obyvatel, nárůst kriminality a  dalších sociálně nega‑ tivních jevů, zvyšování počtu lidí ohrožených sociální exklusí • prohlubování negativních demografických trendů, stárnutí populace • snižování daňových příjmů obcí a dalších pří‑ jmů – omezení investic • zhoršování stavu infrastruktury • zanedbávání sektoru cestovního ruchu • nedostatek kapitálu pro realizaci rozvojových projektů

50

kapitola 6 Programy, priority a opatření v rámci fondů společného rámce vhodné pro obce Tuto závěrečnou kapitolu jsme do  naší publikace zařadili na  základě diskusí se starosty a  dalšími představiteli venkov‑ ských obcí o tom jak a z jakých zdrojů bu‑ dou mít obce možnost v současném pro‑ gramovém období 2014  – 2020 získávat finanční prostředku pro realizaci akcí za‑ měřených na zvyšování kvality života svých obyvatel a dalšího rozvoje obcí a měst. V  uplynulém období 2007  – 2013 byla hlavním zdrojem dotací pro malé obce (do  500 obyvatel) III. osa Programu roz‑ voje venkova a  pro větší obce (do  2 000 obyvatel) příslušný regionální operační program. Pro období 2014 – 2020 došlo k významným změnám, kterými se zabý‑ váme v předchozích kapitolách. Program rozvoje venkova pro období 2014‑2020 má novou strukturu podřízenou stanovým Prioritám Unie, současně došlo k  snížení rozpočtu programu financovaného z  II. pilíře Společné zemědělské politiky (rozvoj venkova) o 300 mil. EUR a přesun těchto prostředků do  strukturálních fondů (Ope‑ rační program Životní prostředí a Integro‑ vaný regionální operační program), Regi‑ onální operační programy pro jednotlivé regiony soudržnosti (NUTS II) byly nahra‑

51

zeny jediným Integrovaným regionálním operačním programem. Finanční prostředky určené původně pro rozvoj venkova, převedené z  Progra‑ mu rozvoje venkova 2014 ‑2020 do  OP ŽP a  IROP budou použity pro podporu projektů venkovských obcí, což potvrdilo společné Memorandum přijaté v  prosinci 2013 ministry zemědělství, životního pro‑ středí a místního rozvoje s cílem zajistit pro stávající období venkovu adekvátní finanč‑ ní pomoc. V  následující kapitole, zpracované ve  formě tabulky, přinášíme souhrn infor‑ mací o  jednotlivých programech finan‑ covaných z  fondů společného rámce, jejich prioritách a konkrétních opatřeních, ve  kterých jsou jako konečný příjemce uvedeny obce popř. svazky obcí nebo jimi zřizované organizace, sestavený na zákla‑ dě údajů dostupných v  době zpracování publikace. Hlavním cílem tohoto přehledu je poskytnout obcím a městům pomůcku pro tvorbu Integrované strategie území a  Integrovaného akčního plánu rozvoje území včetně příslušných Programových rámců.

52

Priorita

Priorita 2 – Zvýšení životaschopnosti a konkurenceschopnosti zemědělství

Priorita 2 – Zvýšení životaschopnosti a konkurenceschopnosti

Program EU

"Program rozvoje venkova ČR na období 20142020"

"Program rozvoje venkova ČR na

P.č.

1

2

Lesnická infrastruktura

Pozemkové úpravy

Opatření

Definice žadatele Pobočky krajských pozemkových úřadů, vlastníci půdy. Podporované aktivity: investice, které souvisejí s rekonstrukcí a výstavbou lesních cest včetně souvisejících objektů (nájezdů, výhyben, mostků, propustků,

Geodetické projekty: zaměření území a všech polohopisných prvků a další geodetické práce prováděné za účelem zpracování návrhu pozemkových úprav, vytyčení nově navržených pozemků na základě schváleného návrhu pozemkových úprav, vyměřování pozemků na základě § 21a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

Podporované aktivity: Realizace plánů společných zařízení na základě schváleného návrhu pozemkových úprav: opatření ke zpřístupnění pozemků, protierozní opatření pro ochranu půdního fondu, vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně území před záplavami, opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí a zvýšení ekologické stability krajiny

Smysl pro obec

A. Evropský fond pro rozvoj venkova – Program rozvoje venkova České republiky na období 2014 – 2020 B. Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond – Operační programy

Programy, priority a opatření v rámci fondů Společného strategického rámce EU vhodné pro obce Programy, priority a opatření v rámci fondů Společného strategického rámce EU

53

Priorita 6 – Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti 6B – Podpora místního

"Program rozvoje venkova ČR na období 20142020"

"Program rozvoje venkova ČR na období 20142020"

3

4

zemědělství

Priorita 6 – Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti 6B – 6B – Podpora místního rozvoje ve venkovských oblastech

období 20142020"

LEADER Podopatření: 1.Realizace místní rozvojové strategie 2.Realizace projektů spolupráce 3)Činnost místních akčních skupin

Investice do infrastruktury

Podporované aktivity: 1) Zajištění realizace integrovaných a víceodvětvových operací místního rozvoje, vycházející z místních potřeb a potenciálu se zahrnutím inovativních prvků. Při realizaci integrované strategie rozvoje území budou podporovány aktivity a činnosti (operace, projekty) připravené a realizované konečnými příjemci, které naplňující cíle ISRÚ, jsou vybrané danou MAS. 2) Vytváření sítí, partnerství a projektů spolupráce na úrovni národní a nadnárodní. Pro realizaci projektů spolupráce bude podporována předběžná technická podpora pro přípravu konkrétních projektů a dále vlastní realizace projektů

Příjemce Obce a svazky obcí

svodnic apod.) a technického vybavení. náklady na technickou dokumentaci projektu nákup pozemku Definice žadatele/příjemce dotace Fyzická nebo právnická osoba, sdružení s právní subjektivitou, obec nebo jejich svazky, hospodařící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení s právní subjektivitou, nebo jsou ve vlastnictví obcí nebo jejich svazků. O podporu nemohou žádat státní podniky. Podporované aktivity: Zaměření opatření bude upřesněno na úrovni MZe, dle pozičního dokumentu nelze infrastrukturu v obcích podporovat bez vazby na hospodářský růst či tvorbu pracovních míst. Podpora bude zaměřena na investice do drobné vodohospodářské infrastruktury (v současné době se řeší na úrovni MZe a MŽP) Způsobilé výdaje -Stavební výdaje na výstavbu vodohospodářské infrastruktury. -Projektová a technická dokumentace

54

4

Integrovaný regionální operační program (IROP) 20142020

Prioritní osa 1. Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony

rozvoje ve venkovských oblastech

Zvyšování regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře sítě TEN-T

V současné době se řeší doplňkovost s ostatními programy, standardy – certifikace MAS Podporované aktivity a) - rekonstrukce a modernizace, popř. výstavba souvislých úseků silnic II. a III. třídy pro zlepšení dostupnosti center a jejich napojení na nadřazenou silniční síť; - rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy nebo místních komunikací, po kterých jsou vedeny spoje linek IDS (integrované dopravní systémy), zajišťující dopravní obslužnost území; - výstavba, rekonstrukce nebo modernizace silnic II. a III. třídy nebo místních komunikací pro napojení nových rozvojových ploch na nadřazenou dopravní infrastrukturu (např. nové a stávající průmyslové zóny); b) - odstraňování bodových závad na silnicích II. a III. třídy (např. křižovatky, přejezdy, mosty); - modernizace frekventovaných silnic II., popř. III. třídy v blízkosti sídel směřující k vyšší mobilitě za účelem snížení negativních vlivů dopravy na obyvatelstvo (obchvaty zvyšující prostupnost urbanizovaného území, protihlukové zdi a bariéry, stavby a jiná opatření snižující

Příjemce: -Koneční žadatelé z území MAS (dle definic žadatelů realizovaných opatření) -Místní akční skupina, jiné partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, které provádí strategii místního rozvoje -Místní akční skupina konkrétní definice bude upravena dle nového zákona

spolupráce mezi MAS, jejichž výstupy překračují hranice území jedné MAS vč. zajištění jejich řízení. 3) Zajištění místních akčních skupin – v rámci opatření bude podporován provoz MAS, realizace integrované strategie rozvoje území a realizace projektů spolupráce.

55

5

Integrovaný regionální operační program (IROP) 20142020

Prioritní osa 1. Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony

1.1. Rozvoj integrovaných dopravních systémů a udržitelných forem dopravy

Podporované aktivity a) - modernizace, popř. výstavba železničních stanic a zastávek mimo tratě modernizované v rámci OP D (jako součást IDS); - modernizace, popř. výstavba autobusových nádraží a přestupních míst v autobusové dopravě nebo mezi jednotlivými dopravními systémy; - výstavba nebo modernizace dopravních terminálů a přestupních terminálů pro veřejnou dopravu; - výstavba nebo modernizace systémů (parkovišť) pro přestup na veřejnou dopravu - návazné systémy P+R, K+R apod.; - technické prostředky pro rozvoj integrovaných dopravních systémů (odstranění úzkých míst infrastruktury, zřizování přestupních bodů apod.); - výstavba, rekonstrukce nebo modernizace zařízení sloužících jako

Typy příjemců: - Kraje - Obce - Dobrovolné svazky obcí - Organizace zřizované nebo zakládané kraji - Organizace zřizované nebo zakládané obcemi - Organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí

hlukové zatížení z dopravy umožňující zvyšování rychlostních limitů apod.); - modernizace a zkapacitnění komunikací, které jsou využívány jako objízdné trasy v případě nehod nebo oprav na síti TEN-T; c) - rekonstrukce a modernizace, popř. výstavba místních komunikací pro zvýšení bezpečnosti dopravy; - rekonstrukce a modernizace, popř. výstavba místních komunikací pro zlepšení dostupnosti částí obcí; - výstavba místních komunikací vyvolaná modernizací silniční sítě.

56

Typy příjemců: - Kraje - Obce - Dobrovolné svazky obcí - Organizace zřizované nebo zakládané kraji - Organizace zřizované nebo zakládané obcemi - Organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí

zdroj dopravních informací pro inteligentní dopravní systémy (ITS)/dopravní telematiky b) - zavádění nebo modernizace komplexních řídících, informačních a platebních systémů souvisejících s veřejnou dopravou; - instalace inteligentních dopravních systémů (ITS) u projektů na podporu veřejné hromadné dopravy ve městech (naváděcí, informační a dispečerské systémy včetně subsystémů využívajících družicovou navigaci preferující veřejnou osobní dopravu v IDS – integrovaných dopravních systémů a zohledňující specifické potřeby účastníků dopravy se ztíženou možností pohybu a orientace); c) - nákup vozidel pro přepravu osob včetně požadavku na nízkopodlažnost vozidel, popř. low-entry; d) - zvyšování bezpečnosti na střetech železniční, silniční a cyklodopravy včetně pěší dopravy (křížení, souběh a dále realizace cyklistických pruhů na místních komunikacích a projektů ke zvýšení bezpečnosti); e) - výstavba a rekonstrukce cyklostezek v rámci sítě Eurovelo i mimo ni, řešení kolizních míst, společných stezek pro chodce a cyklisty a budování infrastruktury pro cyklodopravu; f) - přístupnost nástupišť a zejména možnost odstavování jízdních kol v rámci systému Bike & Ride na zastávkách a stanicích železniční, autobusové a veřejné městské dopravy a zajištění možnosti přepravy kol;

57

7

6

Integrovaný regionální operační program (IROP) 20142020

Integrovaný regionální operační program (IROP) 20142020

Prioritní osa 1. Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony

Prioritní osa 1. Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony

1.3.Zvýšení dostupnosti kapitálu pro podniky z oblasti cestovního ruchu a kultury

1.2.Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof

Typy příjemců:

Typy příjemců: - Složky Integrovaného záchranného systému - Orgány krizového řízení obcí a krajů - Obce - Státní organizace - Kraj Podporované aktivity a) - výstavba zařízení služeb cestovního ruchu, např. ubytovací a stravovací zařízení; - vybavení zařízení služeb cestovního ruchu; b) rekonstrukce, oprava, obnova památkových a jiných objektů za účelem využití jako volnočasových areálů, ubytovacích a stravovacích zařízení; - výstavba areálů volnočasových aktivit s primárním využitím pro cestovní ruch a kulturu.

- Organizační složky státu - Právnické osoby zřízené zákonem /zákon č. 104/2000 Sb., o SFDI - Provozovatelé dráhy nebo drážní dopravy podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách Podporované aktivity a) zajištění nezbytné techniky a prostředků pro přípravu a řešení mimořádných situací vzniklých zejména jako následek nových hrozeb způsobených změnami klimatu; b) modernizace stávajících výcvikových a vzdělávacích středisek pro složky IZS, zaměřených především na rozvoj specifických schopností a součinnost složek IZS při řešení mimořádných situací vzniklých nových hrozeb způsobených změnami klimatu; c) vybudování a adaptace stanic složek IZS, které budou účelně dislokovány a přizpůsobeny pro nové zásahové podmínky a vybaveny pro řízení rizik a mimořádných událostí způsobených zejména změnami klimatu.

58

8

Integrovaný regionální operační program (IROP) 20142020

Prioritní osa 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů

2.1. Rozvoj dostupné, kvalitní a udržitelné sítě služeb vedoucích k sociálnímu začlenění osob sociálně vyloučených či ohrožených sociálním vyloučením

- malé a střední podniky; fyzické osoby - zájmová sdružení právnických osob - nestátní neziskové organizace - církve Podporované aktivity a) - zřizování nových či rekonstrukce stávajících zařízení pro naplnění požadavků na poskytování komunitní péče či rozšiřování rozsahu služeb poskytovaných v komunitě, mimo jiné na základě procesu transformace institucionální péče v péči komunitní (také deinstitucionalizace), podporovány budou terénní, ambulantní a nízkokapacitní pobytové formy sociálních, zdravotních a návazných služeb pro osoby sociálně vyloučené či sociálním vyloučením ohrožené či osoby vyžadující krizovou intervenci, a to vždy na základě potřeb identifikovaných v regionu, se zaměřením na zapojení těchto osob do ekonomického, sociálního a pracovního života společnosti prostřednictvím budování zázemí pro jejich aktivity; - zvyšování kvality komunitních sociálních služeb; b) - zřizování či rozšiřování kapacity bydlení pro seniory s návaznými sociálními službami a zdravotní péčí; - vytvoření malokapacitních zařízení pro dlouhodobý pobyt dítěte vyžadujícího mimořádnou péči odborných služeb s tím, že toto zařízení umožní souběžný pobyt rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte; c) - zázemí pro vznik integračních center, komunitních center a zázemí obdobného charakteru s cílem rozvoje spolupráce mezi ÚP ČR, místní a regionální samosprávou, NNO zaměstnavateli a dalšími relevantními aktéry k zajištění koordinace APZ, veřejné služby a dalších aktivit směřujících k sociálnímu začleňování a zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce; d) - podpora pořízení bytových domů pro sociální bydlení a sociálních bytů;

59

9

Prioritní osa 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů

Prioritní osa 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek

Integrovaný regionální operační program (IROP) 20142020

Integrovaný regionální operační

2.4. Rozvoj infrastruktury pro poskytování

2.2. Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání

Typy příjemců: - Osoby samostatně výdělečné činné - Malé a střední podniky - Obce - Organizace zřizované nebo zakládané obcemi - Dobrovolné svazky obcí - Nestátní neziskové organizace Podporované aktivity a) - modernizace infrastruktury poskytovatelů specializované, vysoce

Typy příjemců: - Nestátní neziskové organizace - Organizační složky státu - Příspěvkové organizace organizačních složek státu - Kraje - Organizace zřizované nebo zakládané kraji - Obce - Organizace zřizované nebo zakládané obcemi - Dobrovolné svazky obcí - Organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí - Vlastníci bytů Podporované aktivity a) - tvorba a realizace podnikatelských záměrů, příprava a provoz sociálního podniku; - podpora vzniku, rozšiřování a inovace zázemí sociálních podniků; b) - investiční aktivity vedoucí ke snižování nezaměstnanosti a k podpoře sociálního začleňování; - investiční aktivity podporující orientaci sociálních podniků na lokální potřeby a zdroje.

- vytvoření zařízení pro krizový pobyt sociálně vyloučených osob a rodin.

60

program (IROP) 20142020

života pro obyvatele regionů

zdravotnických služeb a péče o zdraví

Typy příjemců: - Příspěvkové organizace zřizované Ministerstvem zdravotnictví ČR - Organizace zřizované nebo zakládané kraji - Organizace zřizované nebo zakládané obcemi - Subjekty poskytující veřejnou službu v oblasti zdravotní péče podle zákona č. 372/2011 anebo zákona č. 258/2000 Sb., v platných zněních - Nestátní neziskové organizace - Kraje

specializované a návazné péče v podobě pořízení přístrojového vybavení či stavebních úprav vybraných oddělení, operačních sálů a humánního prostředí jednotlivých zařízení; b) - modernizace sítě perinatologických zařízení zejména v podobě pořízení přístrojového vybavení; c) - modernizace a obnova výjezdových stanovišť zdravotnických záchranných služeb (ZZS); - obnova vozového parku poskytovatele zdravotnické záchranné služby zřízené krajem, která má oprávnění k poskytování zdravotnické záchranné služby podle zákona o zdravotních službách; d) - stavební úpravy a vybavení oddělení psychiatrických léčeben ve smyslu jejich humanizace, transformace a restrukturalizace; - stavba nových/rekonstrukce stávajících zařízení poskytovatelů psychiatrické péče v návaznosti na realizaci reformy psychiatrické péče (např. centra duševního zdraví, domovů se zvláštním režimem); e) - pořízení infrastruktury poskytovatelům psychiatrické péče v návaznosti na regionální dostupnost péče; - pořízení infrastruktury komunitní a semimurální péče; - pořízení vybavení mobilních týmů.

61

10

Integrovaný regionální operační program (IROP) 20142020

Prioritní osa 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů

2.5. Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení

Podporované aktivity Aktivity ke zvýšení klíčových schopností - modernizace vybavení zařízení pro vzdělávání pro výuku českého jazyka a cizích jazyků, včetně českého jazyka pro cizince a osoby vyrůstající v odlišném jazykovém prostředí; - vybudování zázemí pro výuku nauky k občanství, zázemí pro neformální vzdělávání, místnosti pro doučování; - zajištění základní vybavenosti ICT, moderními mobilními technologiemi a zařízeními, konektivitou a softwarem; - zpřístupnění digitalizovaných zdrojů a sítí i mimo vyučování; - vybavení na podporu čtenářské a matematické gramotnosti (knihovny, modely, nábytek, multimédia, software); - podpora činnosti fiktivních firem, studentských společností a inkubátorů podnikatelské činnosti studentů. Aktivity ke zvýšení zájmu o přírodovědné a technické obory - materiálové vybavení pro použití výukových metod, rozvíjejících funkční gramotnost se zaměřením na technické a přírodovědné obory; - úpravy a vybavení pozemků pro environmentální výchovu a vzdělávání včetně laboratorního zázemí pro přírodovědná badatelská pozorování; - přístrojové, materiálové a technické vybavení zařízení pro vzdělávání zaměřených na vědu a výzkum, jejich spolupráce se zahraničím, zaměstnavateli, VŠ a vědeckými a výzkumnými institucemi; - vybavení pomůckami a nástroji k rozvoji technických a řemeslných dovedností (např. dílny); - modernizace vybavení zařízení pro vzdělávání technického a, přírodovědného zaměření; - výstavba a technické a technologické vybavení center praktické přípravy, která umožní praktickou přípravu žáků a studentů v souladu s požadavky trhu práce a poskytnou podmínky pro další vzdělávání; Aktivity ke zvýšení podílu dospělých na celoživotním učení - rozvoj zařízení pro vzdělávání jako center vzdělanosti obce – např. vybavení vhodné pro vzdělávání dospělých, vybavení knihoven, vybavení ICT pracoven pro veřejnost, školních informačních systémů

62

Typy příjemců: - Mateřské školy - Základní školy - Střední školy - Konzervatoře - Vyšší odborné školy - Školská zařízení -Vzdělávací instituce poskytující rekvalifikační vzdělávání akreditované MŠMT - Kraje - Organizace zřizované nebo zakládané kraji - Obce - Organizace zřizované nebo zakládané obcemi - Dobrovolné svazky obcí - Organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí - Církevní školy a školská zařízení,

pro veřejnost; - rozvíjení konceptu SŠ a VOŠ jako center celoživotního učení a dalšího profesního vzdělávání pro trh práce (přístrojové a technologické vybavení center praktického vyučování a praktické přípravy, odborných učeben, dílen, laboratoří, vybavení moderními stroji, technikou, materiálem, HW, SW, technická zařízení), související nutné stavební úpravy; modernizace vybavení zařízení poskytujících odborné vzdělávání technického a přírodovědného zaměření v rámci celoživotního učení včetně souvisejících nutných stavebních úprav. Aktivity ke zvýšení začlenění dětí, žáků a studentů se SVP - vybudování a úpravy vstupů do budov a místností, schodišť, chodeb, učeben a dalších místností, obslužných pro studenty s různými tělesnými, smyslovými a jinými hendikepy; - vybavení nábytkem, stroji, didaktickými pomůckami, kompenzačními pomůckami a kompenzačním vybavením pro vzdělávání dětí a studentů se SVP.

63

11

Integrovaný regionální operační program (IROP) 20142020

Prioritní osa 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů 2.6. Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení

- Soukromé školy a školská zařízení - Školské právnické osoby - Podnikatelské subjekty (právnické a fyzické osoby) - Nestátní neziskové organizace - Zájmová sdružení právnických osob Podporované aktivity a) - podpora zateplovacích systémů budov, včetně zrušení tepelných mostů, instalace energeticky kvalitních otvorových vyplní (okna, dveře), zajištění dostatečného větrání a podpora rekuperace odpadního tepla; - zateplení obvodového pláště budovy: venkovní obvodové stěny, střecha, podlaha na terénu a ostatní konstrukce (přiléhající k sousedním objektům, strop sklepa nebo strop pod nevytápěnou půdou apod.); - podpora prvků budov podporujících techniku pasivního vytápění a chlazení, stínění (dostatečnou tepelnou kapacitu konstrukce budov), dále kvalitu vnitřních mikroklimatických podmínek a mikroklimatických podmínek v okolí budov, odpovídající denní světlo (viz Směrnice EP a R 2010/31/EU, odst. 9, 25); b) - instalace inteligentních měřících systémů, aktivních kontrolních systémů, jako jsou automatické kontrolní a monitorovací systémy zaměřené na úsporu energie (viz Směrnice EP a R 2010/31/EU, čl. 6, odst. 2); - modernizace otopných soustav a systémů pro přípravu teplé vody v budovách pro bydlení, včetně větrání a rekuperace tepla (viz Směrnice EP a R 2010/31/EU, čl. 8, odst. 1, písmena a, b, c, d); - podpora ústředního nebo blokového vytápění nebo chlazení a tepelných čerpadel (viz Směrnice EP a R 2010/31/EU, čl. 6, odst. 1, písmena c, d); - instalace solárně-termických kolektorů pro přitápění nebo pouze přípravu teplé vody, tam kde není budova zásobována dálkovým teplem ze soustavy s více než 50 % podílem obnovitelných zdrojů energie, nebo vyrobeném v kombinované výrobě elektřiny a tepla; - výměna nebo modernizace zdrojů tepla v budovách pro bydlení,

64

12

Integrovaný regionální operační program (IROP) 20142020

Prioritní osa 3: Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí

3.1. Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví

Podporované aktivity a) - revitalizace a obnova kulturního dědictví, tj. památek, kulturně a historicky cenných, architektonicky a urbanisticky významných budov, revitalizace objektů technických (industriálních) památek za účelem jejich dalšího využití pro volnočasové aktivity a kulturní a kreativní odvětví, např. muzea, galerie, archivy, knihovny, divadla, operních domy a koncertních sály, vzdělávací, multifunkční a kulturně-komunitní centra apod. - obnova a rekonstrukce dílen a technologického vybavení Nositelů tradice lidových řemesel, oceněných dle nařízení vlády č. 5/2003 Sb., o oceněních v oblasti kultury, ve znění pozdějších předpisů, s podporou udržení autentičnosti výroby; - rekonstrukce památek lidové architektury a drobné lidové architektury s novými formami jejich využití, např. prodejny suvenýrů, prostory pro prezentaci tradičních řemesel, tradičních pokrmů, prostory k pořádání jarmarků, návštěvnická centra;

Typy příjemců: Vlastníci bytových domů podle vyhlášky č. 501/2006 Sb.10 - budovy se čtyřmi a více byty Objekty relevantní pro podporu: - kulturní památka nebo národní kulturní památka v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění; - hmotné a nehmotné kulturní dědictví na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR; - kulturní dědictví v souladu se zákonem č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů; - objekt s významnou historickou hodnotou pro daný region, město, obec.

včetně podpory alternativních systémů dodávky energie, včetně místních systémů dodávky energie využívající energii z obnovitelných zdrojů (viz S

65

13

Integrovaný regionální operační program (IROP) 20142020

Prioritní osa 3: Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí

3.2.Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje

Typy příjemců: - Organizační složky státu - Příspěvkové organizace organizačních složek státu - Obce - Kraje - Dobrovolné svazky obcí, - Organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí - Organizace zřizované nebo zakládané kraji či obcemi - Nestátní neziskové organizace (včetně církve) - Organizace zřizované nebo zakládané církvemi - Zájmová sdružení právnických osob - Fyzická osoba Podporované aktivity Podpora zpracování: - územních plánů, - regulačních plánů, - územních studií, podporujících např. polycentrický rozvoj území, spolupráci měst a obcí při využívání veřejné infrastruktury, při společném řešení problémů krajiny, snižování potenciálních rizik a

- zefektivnění kvality správy sbírek muzejní povahy a jejich dlouhodobé, bezpečné uchování (rekonstrukce, modernizace, úprava a vznik depozitářů pro muzejní a galerijní sbírky včetně inventarizace, determinace, třídění) - rozvoj návštěvnické a veřejné infrastruktury vodní dopravy mimo síť TEN-T pro využití v cestovním ruchu; - návštěvnická infrastruktura (naučné stezky, infocentra, WC, odpočívadla apod.) vyjma území CHKO a NP. Výjimku bude tvořit liniová stavba např. naučná stezka, která bude procházet katastrem obce i chráněným územím. b) Propagace ČR jako destinace cestovního ruchu - propagační kampaně ČR v zahraničí ve vazbě na tematické produkty (kulturní, aktivní, lázeňský, kongresový a incentivní cestovní ruch - propagační kampaně kraje/turistických regionů domácím návštěvníkům a turistům

66

Operační program

Integrovaný regionální operační program (IROP) 20142020

Prioritní osa 1: Zlepšování kvality

Prioritní osa 3: Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí

1.1. Snížit množství vypouštěného

3.3. Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů ICT

Typy příjemců: - Organizační složky státu - Státní organizace - Příspěvkové organizace organizačních složek státu - Kraje a organizace zřizované nebo zakládané kraji - Obce a organizace zřizované nebo zakládané obcemi Podporované aktivity : -Výstavba, obnova a rekonstrukce kanalizace za předpokladu

Typy příjemců: - Kraje - Obce Podporované aktivity a) eGovernment, infrastruktura a informační a komunikační systémy veřejné správy - další rozšíření, propojení, konsolidace datového fondu veřejné správy a jeho efektivní využívání dle jednotlivých agend za pomoci inteligentních aplikací, které bude založeno na principu sdílení jednou pořízených dat za účelem zajištění jejich přístupnosti dalším subjektům veřejné správy i mimo ni (např. eCulture, eHealth, eJustice, elektronické identifikace a autorizace); - výstavba datových sítí a úložišť veřejné správy; - rozvoj, integrace a sjednocení informačních a komunikačních systémů pro specifické potřeby veřejné správy a složek IZS; b) zpřístupnění dat pro občany, podnikatelský sektor a veřejnou správu - další rozvoj, sdílení, publikace dat na principu �open data“, konverze a archivace dokumentů pro potřeby dalších uživatelů (včetně osob se specifickými potřebami) i mimo sektor veřejné správy; c) kybernetická bezpečnost - podpora vzniku a vybavenosti orgánů veřejné správy pro potřeby ochrany infrastruktury ICT pro zajištění řízeného a bezpečného sdílení dat v rámci veřejné správy a složek IZS v souladu se standardy kybernetické bezpečnosti.

ohrožení přírodními katastrofami

67

Prioritní osa 1: Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní

Prioritní osa 1: Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní

Operační program Životní prostředí 20142020

vody a snižování rizika povodní

Operační program Životní prostředí 20142020

Životní prostředí 20142020

1.3.Zajistit povodňovou ochranu v intravilánu a ve volné krajině

1.2. Snížit vnos znečišťujících látek z průmyslu a zemědělství do povrchových a podzemních vod

znečištění do povrchových i podzemních vod a zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství

Typy příjemců: obce a města, svazky obcí, příspěvkové organizace a organizační složky obcí a měst, kraje, příspěvkové organizace a organizační složky krajů, státní podniky, státní organizace, Česká republika prostřednictví organizačních složek státu, právnické osoby a fyzické osoby. Podporované aktivity -Zprůtočnění koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení přirozených rozlivů -Obnova pramenných oblastí vodních toků -Hospodaření se srážkovými vodami ve smyslu jejich zadržení v

Typy příjemců: obce a města, svazky obcí, příspěvkové organizace a organizační složky obcí a měst, státní podniky (Vojenské lesy a statky ČR pro výkon správy na území vojenských újezdů). Podporované aktivity: -Podpora uplatňování postupů v technologii, vedoucích k zamezení vypouštění prioritních látek z průmyslových bodových zdrojů znečištění -Odstraňování příčin nadměrného zatížení povrchových vod živinami (eutrofizace vod) v ploše povodí -Likvidace nepotřebných vrtů v chráněných územích z Registru dle Směrnice 2000/60/ES o vodní politice s cílem zlepšit stav vodních útvarů podzemních vod

související výstavby, modernizace a intenzifikace vyhovujících čistíren odpadních vod, včetně decentralizovaných řešení -Výstavba a intenzifikace úpraven vody a zdrojů pitné vody, výstavba, a dostavba přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody včetně souvisejících objektů sloužících veřejné potřebě -Výstavba, modernizace a intenzifikace čistíren odpadních vod a související výstavba, rekonstrukce a obnova kanalizace pro aglomerace, které dosud nesplňují podmínky Směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod, a požadavky legislativy a vodoprávních úřadů.

68

Prioritní osa 1: Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní

Prioritní osa 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika

Operační program Životní prostředí 20142020

Operační program Životní prostředí 20142020 3.1. Předcházet vzniku odpadů

1.3. Podpořit preventivní protipovodňová opatření

Příklady podporovaných projektů: - Podpora modernizace výrobních technologií, jejichž výstupem bude výrobek neobsahující nebezpečné látky, nebo výrobek se sníženým obsahem nebezpečných látek, oproti výrobkům vyrobených původní výrobní technologií.

Typy příjemců: obce a města, svazky obcí, kraje, státní podniky, státní organizace, Česká republika - prostřednictví organizačních složek státu, ostatní nepodnikatelské subjekty vlastněné z více než 50% majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty i VVI. Podporované aktivity : -Realizace inovativních technologií pro prevenci vzniku odpadů (zejména s ohledem na nejlepší dostupné techniky - BAT), -Realizace technologií k přípravě pro opětovné použití, -Podpora domácího kompostování jako prevence vzniku odpadů.

Typy příjemců obce a města, svazky obcí, příspěvkové organizace a organizační složky obcí a měst, kraje, příspěvkové organizace a organizační složky krajů, státní podniky, státní organizace, Česká republika prostřednictví organizačních složek státu, ostatní nepodnikatelské subjekty vlastněné z více než 50% majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty i subjekty včetně VVI, fyzické osoby. Podporované aktivity -Analýza odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření -Budování, rozšíření a zkvalitnění informačních, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokální i celostátní úrovni, digitální povodňové plány.

krajině a jejich dalšího využití namísto jejich urychleného odvádění kanalizací do toků -Obnova, výstavba a rekonstrukce, případně modernizace vodních děl sloužící povodňové ochraně

69

Operační program Životní prostředí 20142020

Prioritní osa 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika

3.2. Zvýšit podíl materiálového využití odpadů, resp. recyklace na celkovém nakládání s odpady v ČR

Příklady podporovaných projektů: - Výstavba a modernizace zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů. - Doplnění systémů odděleného sběru, skladování a manipulace s odpady. - Budování nových a modernizace stávajících sběrných dvorů. - Třídící a dotřiďovací linky zabezpečující kvalitní výstupní surovinu a linky s navazujícími technologiemi. - Budování systémů odděleného sběru bioodpadů. - Budování kompostáren s využitím kompostu na zemědělské půdě. - Obecní/komunitní kompostárny. - Budování samostatného sběru a svozu gastroodpadů/kuchyňských odpadů. - Doplnění systému sběru u výrobků na konci životnosti. - Vybudování automatizované technologie pro třídění přenosných

Typy příjemců: neziskové organizace, územní samosprávné celky a jejich svazky, občanská sdružení a církve, podnikatelské subjekty, příspěvkové organizace, právnické osoby státem pro tyto účely zřízené, státní podniky, nadace a nadační fondy, organizace zřízené na základě zvláštního zákona Podporované aktivity -Výstavba a modernizace zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů (systémy pro sběr, svoz a separaci odpadů a bioodpadů, sběrné dvory a sklady komunálního odpadu, systémy pro separaci komunálních odpadů, nadzemní a podzemní kontejnery včetně související infrastruktury), -Výstavba a modernizace zařízení pro materiálové využití odpadů (např. kompostárny a jiná vhodná zařízení pro materiálové využití odpadů).

- Budování center pro opětovné použití výrobků na konci životnosti (např. pro elektrozařízení, nábytek, textil, náhradní díly pro automobily). - Podpora domácího kompostování.

70

Operační program Životní prostředí 20142020

Prioritní osa 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika

3.3. Zvýšit energetické využití odpadů jako zdroje surovin

Typy příjemců územní samosprávné celky a jejich svazky, podnikatelské subjekty, příspěvkové organizace, organizační složky státu a jejich přímo řízené organizace, právnické osoby státem pro tyto účely zřízené, státní

Příklady podporovaných projektů: - Budování zařízení na energetické využití komunálních odpadů (ZEVO). - Zařízení pro termické zpracování kalů. - Rekonstrukce zařízení pro spoluspalování odpadů (např. teplárny, elektrárny). - Výstavba bioplynových a biofermentačních stanic pro zpracování bioodpadů.

Typy příjemců: neziskové organizace, územní samosprávné celky a jejich svazky, občanská sdružení a církve, podnikatelské subjekty, příspěvkové organizace, organizační složky státu a jejich přímo řízené organizace, právnické osoby státem pro tyto účely zřízené, státní podniky, nadace a nadační fondy, organizace zřízené na základě zvláštního zákona. Podporované aktivity : -Výstavba a modernizace zařízení na energetické využití odpadů a související infrastruktury

baterií. - Výstavba a modernizace zařízení pro materiálové využití odpadů. - Zařízení na úpravu autovraků a využívání upotřebených olejů. - Zařízení na úpravu elektroodpadů. - Rozvoj nových zpracovatelských technologií chemických typů baterií. - Zařízení na úpravu nebo využívání �ostatních“ odpadů. -Technologie pro získání kritických materiálů z odpadů (např. elektroodpadů). -Technologie pro zpracování stavebních prvků ze zateplovacích systémů (např. zpracování stavebního polystyrénu, stavebních prvků z PVC ).

71

Prioritní osa 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika

Prioritní osa 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika

Operační program Životní prostředí 20142020

Operační program Životní prostředí 20142020

3.5. Odstranit nepovolené skládky a rekultivovat staré skládky

3.4. Zlepšit úroveň nakládání s nebezpečnými odpady

Příklady podporovaných projektů - Odstranění nepovolených skládek ve zvláště chráněných územích,

Typy příjemců: neziskové organizace, územní samosprávné celky a jejich svazky, občanská sdružení a církve, podnikatelské subjekty, příspěvkové organizace, organizační složky státu a jejich přímo řízené organizace, právnické osoby státem pro tyto účely zřízené, státní podniky, nadace a nadační fondy, organizace zřízené na základě zvláštního zákona. Podporované aktivity - Odstraňování nepovolených skládek - Rekultivace starých skládek

Příklady podporovaných projektů: - Zařízení pro energetické zpracování zdravotnických odpadů, či jeho modernizace. - Zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady (např. autoklávy, homogenizéry, separátory, termická desorpce, reaktory, biodegradační zařízení), či jeho modernizace. - Podpora a rozvoj systému sběru, shromažďování a skladování nebezpečných komunálních odpadů. - Podpora a rozvoj systému sběru, shromažďování a skladování zdravotnických odpadů. - Budování separačních technologií pro plastový odpad s obsahem POPʼs s návaznými zpracovatelskými technologiemi, podnikatelské subjekty.

podniky, organizace zřízené na základě zvláštního zákona. Podporované aktivity: -Výstavba zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady včetně zdravotnických odpadů (vyjma skládkování), -Modernizace zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady včetně zdravotnických odpadů, -Podpora a rozvoj systému sběru, shromažďování a skladování nebezpečných a zdravotnických odpadů.

72

Operační program Životní prostředí 20142020

Prioritní osa 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika 3.6. Odstranit a inventarizovat ekologické zátěže

Typy příjemců: neziskové organizace, územní samosprávné celky a jejich svazky, církve, podnikatelské subjekty, příspěvkové organizace, státní podniky, nadace a nadační fondy, organizace zřízené na základě zvláštního zákona, občané. Podporované aktivity -Inventarizace kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst, kategorizace priorit pro výběr nejzávažněji kontaminovaných míst k sanaci -Realizace průzkumných prací (včetně doprůzkumů), analýz rizik -Sanace vážně kontaminovaných lokalit -Odstraňování (vymístění) nepovolených tzv. černých "skládek" prioritně v ZCHÚ a území Natura 2000 Příklady a specifikace podporovaných aktivit: - V rámci inventarizace a prioritizace bude pokračovat plnění databáze kontaminovaných míst a průběžná aktualizace údajů u již evidovaných lokalit. - Na základě žádostí, a zpracovaných a schválených projektů budou realizovány detailní průzkumy potenciálně kontaminovaných lokalit, u nichž není znám původce znečištění, a to včetně zpracování analýz rizik a hodnocení prioritizace. - Na základě žádostí, a zpracovaných a schválených projektů budou realizovány sanační zásahy u nejvážněji kontaminovaných lokalit, u nichž míra kontaminace představuje riziko pro lidské zdraví či ekosystémy. - Na základě žádostí, a zpracovaných a schválených projektů budou realizovány sanační zásahy (vymístění) nepovolených skládek, u nichž budou prokázána rizika pro lidské zdraví či ekosystémy. Jako prioritní budou hodnoceny lokality v ZCHÚ a Natura 2000. Lokality, u nichž nebudou prokázána rizika pro lidské zdraví a ekosystémy budou moci být řešeny v rámci SC 3.5.

evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech. - Rekultivace skládek (technicky nezabezpečených).

73

Operační program Životní prostředí 20142020

Prioritní osa 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika

3.7. Snížit environmentální rizika a rozvíjet systémy jejich řízení

Typy příjemců územní samosprávné celky a jejich svazky, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, občanská sdružení, neziskové

Typy podporovaných projektů: infrastruktura pro institucionální zázemí výzkumu prevence závažných havárií a REACH podpora propojování informačních systémů, tvorba informačních systémů a nástrojů týkající se snižování environmentálních rizik a prevence závažných havárií, výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem snížení míry rizika a omezování následků závažných havárií.

Typy příjemců: Veřejné subjekty, soukromé subjekty (obce a města, příspěvkové organizace a organizační složky obcí a měst, svazky obcí, příspěvkové organizace a organizační složky krajů, kraje, státní podniky, státní organizace, Česká republika – prostřednictvím organizačních složek státu, příspěvkové organizace – stát, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, ostatní nepodnikatelské subjekty vlastněné z více než 50 % majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty, obchodní společnosti a družstva vlastněné z více než 50 % majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty, obchodní společnosti a družstva vlastněné z méně než 50 % majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty, podnikatelské subjekty – fyzické osoby, fyzické osoby – nepodnikatelé) Podporované aktivity -Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení definovaných zákonem č. 59/2006 Sb. -Vytvoření informačních systémů, znalostních portálů a SW nástrojů pro tvorbu a aplikaci nových metodik a postupů v managementu chemických látek a prevenci závažných havárií -Vytvoření výukových a expertních center REACH a center prevence rizik -Vytvoření nástrojů hodnocení rizik při používání GMO

74

Operační program Životní prostředí 20142020

Prioritní osa 4: Ochrana a péče o přírodu a krajinu 4.1. Posílit biodiverzitu

Typy příjemců fyzické osoby nepodnikatelé s výjimkou opatření k uchování a zvyšování početnosti druhů, obce a města, příspěvkové organizace a organizační složky obcí a měst, svazky obcí, příspěvkové organizace, organizační složky krajů, kraje, státní podniky, státní organizace, vysoké školy a univerzity, Česká republika – prostřednictvím organizačních složek státu s výjimkou pozemkových úřadů, příspěvkové organizace – správy národních parků, příspěvkové organizace – stát, veřejné výzkumné instituce (v.v.i), občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, další subjekty, jejichž činnost není podnikatelskou ve smyslu Obchodního zákoníku, ostatní nepodnikatelské subjekty vlastněné z více než 50 % majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty včetně VVI, obchodní společnosti vlastněné z více než 67 % majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty, právnické osoby – podnikatelé s výjimkou opatření k uchování a zvyšování početnosti druhů, fyzické osoby – podnikatelé s výjimkou opatření k uchování a zvyšování početnosti druhů

organizace, podnikatelské subjekty, státní podniky, státní organizace, organizační složky státu Podporované aktivity -Péče o vzácné druhy a jejich biotopy vč. obnovy a tvorby těchto biotopů -Péče o cenná stanoviště a jejich obnova a tvorba -Zajišťování péče o zvláště chráněná území (ZCHÚ) i lokality soustavy Natura 2000. Sběr informací, tvorba informačních a technických nástrojů a podkladů pro zajištění ochrany a péče o ZCHÚ a území soustavy Natura 2000 a o cílové organismy. -Prevence šíření a omezování výskytu invazních druhů (včetně jejich sledování, hodnocení rizik a tvorby metodických a koncepčních podkladů a nástrojů) -Předcházení, minimalizace a náprava škod z působených zvláště chráněnými druhy živočichů na majetku -Budování a údržba návštěvnické infrastruktury v ZCHÚ a území soustavy NATURA 2000

75

Prioritní osa 4: Ochrana a péče o přírodu a krajinu

Prioritní osa 5: Energetické úspory

Operační program Životní prostředí 20142020

Operační program

5.1. Snížit energetickou

4.2. Posílit přirozené funkce krajiny

Typy příjemců: fyzické osoby nepodnikatelé, obce a města, příspěvkové organizace a organizační složky obcí a měst, svazky obcí, příspěvkové organizace a organizační složky krajů, kraje, státní podniky, státní organizace, vysoké školy a univerzity, Česká republika – prostřednictvím organizačních složek státu s výjimkou pozemkových úřadů, příspěvkové organizace – správy národních parků, příspěvkové organizace – stát, veřejné výzkumné instituce (v.v.i.), občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, další subjekty, jejichž činnost není podnikatelskou ve smyslu Obchodního zákoníku, ostatní nepodnikatelské subjekty vlastněné z více než 50 % majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty včetně v.v.i., obchodní společnosti vlastněné z více než 67 % majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty, právnické osoby – podnikatelé s výjimkou opatření v souvislosti s péčí o handicapované živočichy a opatření k uchování a zvyšování početnosti druhů, fyzické osoby – podnikatelé s výjimkou opatření v souvislosti s péčí o handicapované živočichy a opatření k uchování a zvyšování početnosti druhů Podporované aktivity -Snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností

Podporované aktivity : -Zprůchodnění migračních bariér pro vodní a suchozemské živočichy a opatření k omezování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury -Vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur Revitalizace a podpora samovolné renaturace vodních toků a niv, obnova ekostabilizačních funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů -Zlepšování druhové, věkové a prostorové struktury lesů (s výjimkou lesů ve vlastnictví státu) zařízených LHP mimo ZCHÚ a území soustavy Natura 2000 -Realizace přírodě blízkých opatření vyplývajících z komplexních studií cílených na zpomalení povrchového odtoku vody, protierozní ochranu, a adaptaci na změnu klimatu

76

Životní prostředí 20142020 náročnost u veřejných budov a u veřejného osvětlení

Typy příjemců organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace obcí, příspěvkové organizace krajů, obce, kraje, svazky obcí, veřejné výzkumné instituce, veřejné a státní vysoké školy, školské právnické osoby, občanská sdružení, církve a náboženské společnosti, obecně prospěšné společnosti, jiné subjekty sloužící veřejnému zájmu, zejména organizační složky obcí, organizační

Typy podporovaných projektů: -Celkové nebo dílčí energeticky úsporné renovace veřejných budov: - Zateplení obvodového pláště budovy: venkovní obvodové stěny, střecha, podlaha na terénu a ostatní konstrukce (přiléhající k sousedním objektům, strop pod nevytápěnou půdou apod.) -Výměna a renovace otvorových výplní (oken a dveří) -Další stavební opatření mající prokazatelně vliv na energetickou náročnost budovy nebo zlepšení kvality vnitřního prostředí (prvky pasivního vytápění a chlazení, stínění apod.) -Instalace systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla -Výměna zdroje tepla pro vytápění nebo přípravu teplé vody využívajícího pevná nebo tekutá fosilní paliva za účinné zdroje využívající biomasu, tepelná čerpadla, kondenzační kotle na zemní plyn nebo zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (mikrokogenerace) využívající obnovitelné zdroje nebo zemní plyn a kryjící primárně energetické potřeby budov, kde jsou umístěny -Instalace solárně-termických kolektorů pro přitápění nebo pouze přípravu teplé vody tam, kde není budova zásobována dálkovým teplem ze soustavy s více než 50% podílem obnovitelných zdrojů energie a kde je zajištěno využití vyrobeného tepla i v létě

obvodových konstrukcí budov. Technologie na využití odpadního tepla. Další stavební opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti budov -Výměna zdroje tepla v budovách za bezemisní nebo nízkoemisní -Snižování spotřeby elektrické energie modernizací či obnovou soustav veřejného osvětlení

77

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Prioritní osa 3: Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání I/3.1. Rozvoj inkluzívního vzdělávání

Podporované aktivity -Tvorba a realizace místních plánů pro rozvoj vzdělávání, -Aktivity v rámci DVPP zaměřené na posílení kompetencí pedagogických pracovníků všech stupňů běžných škol vzdělávat děti a žáky se SVP. -Zavádění vyrovnávacích a podpůrných opatření (včetně asistenta pedagoga) na ZŠ, rozvoj školních poradenských pracovišť, zlepšování sociálního klimatu ve školách začleňujících žáky se SVP, rozvoj diferencované výuky v ZŠ (aktivita je určena pro běžné ZŠ). -Realizace programů zaměřených na prevenci školní neúspěšnosti dětí se SVP -Rozvoj spolupráce pedagogických služeb (včetně poradenských), sociálních služeb a rodiny ve vzdělávání a koordinace a spolupráce při sociálně-pedagogických intervencích v rodinách, kde žijí sociálně znevýhodněné děti. -Opatření prevence a intervence předčasného ukončování středního vzdělávání (realizace podpůrných a vyrovnávacích opatření). Podpora žáků se SVP při přechodu ze základních na střední školy a při jejich vstupu na trh práce. -Transformace systému pedagogicko-psychologického poradenství k zajištění lepšího diagnostikování individuálních potřeb dětí a žáků a navrhování vhodných vyrovnávacích a podpůrných opatření v úplné součinnosti s mateřskými a základními školami, NNO a OSPOD. -Vyšší míra začleňování (zvýšení počtu) dětí a žáků se SVP do již existujících zájmových a volnočasových aktivit (propojení formálního a neformálního vzdělávání). 63 -Zavedení nových terapeutických přístupů a principů a implementace standardů a evaluace péče v zařízeních institucionální výchovy. Podpora mládeže v zařízeních institucionální výchovy při vstupu na trh práce.

složky krajů, obchodní společnosti vlastněné ze 100 % obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty, státní organizace zřízené zvláštním zákonem.

78

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Prioritní osa 3: Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání

II/3.1. Zvýšení kvality předškolního vzdělávání včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ II/3.2. Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích II/3.3. Rozvoj systému strategického řízení a hodnocení kvality ve vzdělávání II.3.4. Zkvalitnění přípravy budoucích a začínajících

Typy příjemců - Školy a školská zařízení v oblasti předškolního, základního a středního vzdělávání, základního a středního uměleckého vzdělávání a vyšších odborných škol, všech zřizovatelů bez rozdílu - Organizační složky státu (OSS) - Ostatní přímo řízené organizace MŠMT (OPŘO) - NNO - VŠ - Kraje - Právnické osoby působící ve vzdělávání a v kariérovém poradenství (na úrovni systému, sociálního partnerství, přímého vzdělávání, výzkumu nebo popularizace vědy nebo kurikulární reformy) - Zřizovatelé škol a školských zařízení a jejich svazky a sdružení - Zaměstnavatelé a zástupci zaměstnavatelů, pokud v souladu s předmětem své činnosti poskytují plnění v souvislosti s aktivitami, které mohou být předmětem podpory OP VVV, nebo s vytvářením nezbytných podmínek pro takové aktivity. Typy příjemců - Školy a školská zařízení v oblasti předškolního, základního a středního vzdělávání, základního a středního uměleckého vzdělávání a vyšších odborných škol, všech zřizovatelů bez rozdílu - Organizační složky státu (OSS) - Ostatní přímo řízené organizace MŠMT (OPŘO) - NNO - VŠ - Kraje - Právnické osoby působící ve vzdělávání a v kariérovém poradenství (na úrovni systému, sociálního partnerství, přímého vzdělávání, výzkumu nebo popularizace vědy nebo kurikulární reformy) - Zřizovatelé škol a školských zařízení a jejich svazky a sdružení - Zaměstnavatelé a zástupci zaměstnavatelů, pokud v souladu s předmětem své činnosti poskytují plnění v souvislosti s aktivitami, které mohou být předmětem podpory OP VVV, nebo s vytvářením nezbytných podmínek pro takové aktivity.

79

Zpracoval: Ing. Emil Machálek, CSc (prosinec).

Dokumenty vztahující se k přípravě programového období 2014–2020 naleznete na stránkách MMR. (Návrhy nařízení pro období 2014–2020, schválené rámcové pozice k jednotlivým nařízením a další dokumenty): http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Kohezni-politikaEU/Dokumenty

Informace o operačních programech pro období 2014-2020 : Integrovaný regionální operační program, OP Životní prostředí, OP Výzkum, vývoj a vzdělávání jsme získali z aktuálních návrhů listopad/prosinec 2013. Kompletní aktuální návrhy všech uvedených programů jsou k dispozici na stránkách Národní sítě MAS ČR: (http://nsmascr.cz/podklady-pro-op/navrhy-operacnich-programu-2014-2020/

Legenda k tabulce: Informace o Programu rozvoje venkova ČR 2014-2020 jsme čerpali z poslední zveřejněné verze k 27.5.2013 (http://nsmascr.cz/podklady-proop/navrhy-operacnich-programu-2014-2020/ Oblast Investice do infrastruktury venkovských obcí bude ještě řešena na úrovni Vlády ČR. Finanční prostředky ve výši 300 mil. EUR přesunuté v rámci vyjednávání podmínek Víceletého finančního rámce z PRV do koheze, by měly být určeny na vodohospodářskou problematiku, která bude spadat do rámce Operačního programu životní prostředí, přičemž Ministerstvo zemědělství by bylo administrátorem těchto podpor. V případě, že k takové dohodě nedojde, bude v rámci PRV vyčleněno opatření na vodohospodářskou infrastrukturu. Konkrétní oblast, kterou by PRV řešilo, by byla následně dohodnuta v rámci rozhraní s Ministerstvem životního prostředí a Úsekem vodního hospodářství MZe. Další informace a přesné vymezení položek způsobilých ke spolufinancování bude k dispozici v definitivním, vládou ČR i Evropskou komisí schváleného �Programu rozvoje venkova České republiky na období 2014 - 2020“ a následně v Pravidlech, která stanoví podmínky pro poskytování dotací .

pedagogických pracovníků II/3.5. Zvyšování kvality odborného vzdělávání včetně posílení jeho relevance pro trh práce

Publikace byla vydána jako součást projektu „Města a obce severního Krušnohoří spolu s místními podnikateli táhnou za jeden provaz“. Realizovaného v rámci Programu rozvoje venkova ČR pro období 2007-2013, opatření III.4.1. „ Získávání dovedností, animace a provádění“. Příspěvek EU. 75 % veřejných zdrojů Příspěvek ČR: 25 % veřejných zdrojů Zpracoval: Ing. Emil Machálek, CSc Technická spolupráce: Pavel Matoušek

Vydavatel – subjekt odpovědný za informační obsah: MAS CÍNOVECKO o.p.s. , Ruská 264/128, Dubí, PSČ 417 01 http://www.mascinovecko.cz Řídící orgán Programu rozvoje venkova Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, Praha 1,PSČ 117 05 Redakční uzávěrka: únor 2014 Místo a rok vydání: Praha, 2014 Náklad: 300 ks Rozsah: 80 stran Tisk a sazba: Pavel Matoušek Publikace neprošla jazykovou úpravou.

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí