Rozptylová studie zpracovaná dle metodiky SYMOS 97, jako podklad pro vydání závazného stanoviska k umístění stacionárního zdroje podle § 11 odstavce 2) písmene b), zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší číslo 2080913RS
Změna užívání stavby - Kompostárna Umístění: k.ú. Kostomlaty nad Labem
Investor:
Dvůr Kostomlaty s.r.o. 9. Května 263 289 21 Kostomlaty nad Labem
Zpracoval:
Ing. Zdeněk Skoumal, Kouty 106, 675 08 Kouty, Autorizovaná osoba ke zpracování rozptylových studií podle § 15 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Autorizace MŽP, č.j.: 2137a/740/05/06/DK
Kouty, září 2013
Obsah:
Úvod 1. Zadání rozptylové studie 2. Použitá metodika výpočtu 3. Vstupní údaje 4. Výsledky rozptylové studie 5. Navržená kompenzační opatření 6. Závěrečné hodnocení 7. Seznam použitých podkladů 8. Zpracovatel 9. Přílohy
2
Úvod Tato rozptylová studie (RS) je zpracována dle schválené metodiky SYMOS 97 a metodického pokynu MŽP a vyhlášky č. 415/2012 Sb. jako podklad pro vydání závazného stanoviska orgánů ochrany ovzduší podle § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 201/2012 Sb., k umístění stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Modelové výpočty rozptylu znečištění ovzduší byly provedeny pro nový provoz zařízení na zpracování biologických odpadů - Kompostárna. Cílem studie je zjistit průměrné roční a maximální krátkodobé (denní resp. hodinové) koncentrace znečišťujících látek. Vzhledem k tomu, že zdrojem je Kompostárna (vyjmenovaný stacionární zdroj), který nemá vyhláškou č. 415/2012 Sb. stanoveny specifické emisní limity, byly v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (určující imisní limity znečišťující látky a tím látky pro modelování u stacionárního zdroje) počítány vybrané škodliviny: tuhé znečišťující látky, oxidy dusíku a nad rámec požadavku zákona také amoniak. Studie byla zpracována podle doporučených Zásad pro vypracování rozptylových studií, které uveřejnilo Ministerstvo životního prostředí České republiky (MŽP ČR) na svých internetových stránkách www.env.cz a vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší.
3
1. Zadání rozptylové studie Rozptylová studie je zpracována jako podklad pro vydání závazného stanoviska k umístění zdroje uvedeného v příloze č. 2 zákona č. 201/2012 Sb. Zadavatelem je zpracovatel dokumentace projektant (společnost Via Alta a.s.), který zastupuje investora (Dvůr Kostomlaty s.r.o.). Předmětem je Kompostárna s roční kapacitou 1400 t odpadu (bio-odpadu) za rok.
2. Použitá metodika výpočtu 2.1 Metoda, typ modelu Výpočet znečištění ovzduší byl proveden podle schválené metodiky SYMOS’97 [2] a [3]. Výsledky výpočtů byly získány pomocí programu SYMOS’97 v2003, firmy IDEA - ENVI s.r.o.(návod [4], www.idea-envi.cz). Metodika SYMOS’97 je založena na předpokladu Gaussovského profilu koncentrací na průřezu kouřové vlečky. Umožňuje počítat krátkodobé i roční průměrné koncentrace znečišťujících látek v síti referenčních bodů, dále doby překročení zvolených hraničních koncentrací (např. imisních limitů a jejich násobků) za rok, podíly jednotlivých zdrojů nebo skupin zdrojů na roční průměrné koncentraci v daném místě a maximální dosažitelné krátkodobé koncentrace a podmínky (třída stability ovzduší, směr a rychlost větru), za kterých se mohou vyskytovat. Metodika zahrnuje korekce na vertikální členitost terénu, počítá se stáčením směru a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení hraničních koncentrací bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru. Výpočty se provádějí pro pět tříd stability atmosféry (tj. pět tříd schopnosti atmosféry rozptylovat příměsi) a tři třídy rychlosti větru. Metodika zahrnuje rychlost konverze NO na NO2 v závislosti na rozptylových podmínkách. Metodika výpočtu obsažená v programu SYMOS’97 umožňuje : - výpočet znečistění ovzduší plynnými látkami z bodových (typ zdroje 1), - plošných (typ zdroje 2) a liniových zdrojů (typ zdroje 3), - výpočet znečistění od velkého počtu zdrojů (teoreticky neomezeného), - stanovit charakteristiky znečistění v husté síti referenčních bodů (až 30000 referenčních bodů) a připravit tímto způsobem podklady pro názorné kartografické zpracování výsledků výpočtů, - brát v úvahu statistické rozložení směru a rychlosti větru vztažené ke třídám stability mezní vrstvy ovzduší podle klasifikace Bubníka a Koldovského. Pro každý referenční bod je umožněn výpočet těchto základních charakteristik znečistění ovzduší : - maximální možné krátkodobé (hodinové) hodnoty koncentrací znečisťujících látek, které se mohou vyskytnout v třídách rychlosti větru a stability ovzduší, - maximální možné krátkodobé (hodinové) hodnoty koncentrací znečisťujících látek bez ohledu na třídy rychlosti větru a stabilitu ovzduší, - roční průměrné koncentrace, - dobu trvání koncentrací převyšujících určité předem zadané hodnoty (v programu lze zadat současně až tři nezávislé hodnoty). Metodika je určena především pro vypracování rozptylových studií jakožto podkladů pro hodnocení kvality ovzduší. Metodika není použitelná pro výpočet znečištění ovzduší ve vzdálenosti nad 100 km od zdrojů a uvnitř městské zástavby pod úrovní střech budov. Základních rovnic modelu rovněž nelze použít pro výpočet znečištění pod inverzní vrstvou ve složitém terénu a při bezvětří. 4
3. Vstupní údaje 3.1 Umístění záměru, charakteristika lokality, lokalizace závodu (zdroje) Záměr je situován do stávajícího zemědělského areálu. Investor využije pro kompostování bioodpadů dva stávající silážní žlaby, které doposud využíval k silážování kukuřice a následnému skladování siláže. Stavbou je dotčen pozemek st. 715/2 (pozemek, na němž se nachází stávající stavba) v k.ú. Kostomlaty nad Labem. Pozemek je vedeny jako ostatní plocha, způsob využití – manipulační plocha. Výměra pozemku je 9352 m2. Výjezd z kompostárny je vyveden přímo do zemědělského areálu a následně na stávající komunikaci spojující zemědělský areál s obcí Kostomlaty nad Labem. Území leží dle platného územního plánu v zastavitelném území obce v ploše pro zemědělské hospodaření (současně zastavěné území). Tato část obce je historicky spojena se zemědělským podnikáním a drobnou výrobou. Okolí kompostárny je ze severu obestavěno dalšími zemědělskými stavbami, jižním směrem jsou zemědělské pozemky a dále je obytná část obce. Východním a západním směrem jsou zemědělské pozemky. Nejbližší obydlená zástavba je více jak 230 m vzdálená, a to západním a jihozápadním směrem. Tabulka č. 1 Dotčené pozemky Parcelní číslo
Katastrální území
715/2
Kostomlaty nad Labem Kostomlaty nad Labem Kostomlaty nad Labem
719/1 (sousední pozemek) 715/1 (sousední pozemek)
Umístění záměru je zřejmé z přiložené mapy Umístění záměru. Prostor budoucí výstavby leží v rovině v nadmořské výšce 185 m.n.m. Výškopis terénu lokality je pořízen s krokem 50 m. Oblast v okolí zdroje je rovinatá a jen velmi mírně zvlněna. Nejvyšší referenční body v zájmové oblasti leží ve výšce 192 m n.m., nejnižší body ve výšce 180 m n.m.
3.2 Údaje o zdrojích Předmětem posouzení jsou zdroje znečišťování ovzduší, které mohou emitovat emise po výstavbě nového provozu na zpracování biologických odpadů na nové kompostárně. Pro kompostování odpadů bude využita stávající zpevněná plocha – silážní žlaby. Na ploše bude probíhat biologická úprava odpadů. Pro kompostování byla navržena technologie kompostování na volné otevřené ploše v pásových zakládkách, s využitím překopávače kompostu. Součástí projektu jsou další manipulační a zpevněné plochy kompostárny (sklady suchých surovin), záchytná jímka (součást stávajících žlabů) a sklad hotového kompostu. Celková kapacita kompostárny je navržena na 1400 t zpracovaného odpadu za rok. Toto množství bude rozděleno na ca 6 cyklů po cca 234 t (v jednotlivých ročních obdobích se může objem
5
zakládky lišit). Zpočátku se předpokládá provoz při nižší kapacitě, postupně se bude využití kapacity navyšovat v závislosti na osvětě k problematice. Rozptylová studie počítá imisní příspěvek (zahrnuje emise) z maximální možné výroby (tedy výrobní kapacitu 1400 t/rok při počtu 6 cyklů). Předpokládané využívání kapacity kompostárny je 9 měsíců v roce (zpravidla březen – listopad). Během zimních měsíců není dostatek vstupní suroviny a také při nízkých teplotách nedochází k požadovanému procesu kompostování. Pro výpočet rozptylové studie byly uvažovány 2 typy zdrojů přímo související s novým provozem Kompostárny. Kompostovací plocha (stacionární zdroj) – je zařazena jako vyjmenovaný (uvedený) zdroj znečišťování ovzduší. Pro tento zdroj nejsou stanoveny emisní limity a neprovádí se na tomto zdroji pravidelné autorizované měření emisí. Při správném provozování kompostárny a dodržování technologického postupu (především překopávání kompostu, zakrývání kompostu atd.) nebudou z této plochy unikat významná množství znečišťujících látek. Na základě výsledků měření podobných provozů (CMC Náměšť, VUZP Praha) a pomocí odvozených emisních faktorů pro prašnost a produkci amoniaku bylo spočteno, že při nedodržování technologického postupu se z plochy kompostárny může uvolnit ročně až 840 kg NH3 tzn. 140 kg na cyklus, a v případě nedostatečných opatření proti odlučování prachu může uniknout až 14 kg/rok TZL tj. 2,4 kg z jednoho cyklu. Lze předpokládat, že skutečné emise ze zdroje a následné reálné imisní zatížení lokality od zdroje bude mnohem nižší. Manipulační prostředky (mobilní zdroje, liniový zdroj) – po dovezení biologického materiálu, při překopávání a odvážení se používají mobilní manipulační prostředky (tažený traktorový překopávač, nakladač). Jejich práce trvá vždy cca 1 hod, na cyklus kompostování 90 dnů lze uvažovat 9 dnů práce. Emise byly stanoveny pomocí emisních faktorů pro motorová vozidla MEFA v.02. Vzhledem k termínu realizace záměru bylo zvažováno emisní zatížení EURO 3, palivo nafta (Diesel). Pojezdová rychlost 5 km/hod. Z mobilních prostředků byly modelovány emise TZL a NO2. Ostatní emise jako např. (CO) jsou s nimi v korelaci a nepředstavují hodnoty významné pro imisní příspěvek. Po konzultaci se objednatelem byly zadavatelem odsouhlaseny vstupní údaje pro výpočet rozptylové studie. Zpracovatel studie se seznámil s umístěním zdroje a jeho okolím. Výpočet prachu - pro posuzovaný zdroj nejsou k dispozici informace o podílu frakce suspendovaných částic PM10, tj. částic s aerodynamickým průměrem menším než 10 µm, v emisích TZL, proto výsledky uvádí emisi prachu jako TZL (skutečný podíl frakce PM10 bude tedy v následně vypouštěných emisích nižší). Obdobně i podíl PM2,5 bude menší. Vzhledem k tomu, že zdroj je v těsné blízkosti povrchu terénu, nepředpokládá se tedy, že by se kouřové vlečky navzájem s jinými ovlivňovaly.
3.3. Meteorologické podklady Výběr větrné růžice provádíme přednostně podle umístění zdroje. Rychlost rozptylu znečišťujících látek v atmosféře závisí na dvou veličinách: rychlosti větru a intenzitě termické turbulence. Protože intenzita termické turbulence je přímo závislá na teplotní stabilitě atmosféry, je nejdůležitějším klimatickým vstupním údajem větrná růžice rozlišená podle rychlosti větru a teplotní stability atmosféry. Metodika SYMOS’97 používá stabilitní klasifikace Bubníka a Koldovského, která rozeznává pět tříd stability s rozdílnými rozptylovými podmínkami (viz [2], [3], [5]).
6
Jako nejdůležitější klimatický vstupní údaj se zadává větrná růžice rozlišená podle rychlosti větru a teplotní stability atmosféry. Rychlost větru se dělí do tří tříd rychlosti tabulka 2: Tabulka č. 2 Třída větru slabý vítr střední vítr silný vítr
Třída rychlosti větru 1.7 m/s 5.0 m/s 11.0 m/s
Pozn.: Rychlostí větru se přitom rozumí rychlost zjišťovaná ve standardní meteorologické výšce 10 m nad zemí.
Mírou termické stability je vertikální teplotní gradient popisující v atmosféře teplotní zvrstvení. Stabilní klasifikace obsahuje pět tříd stability ovzduší tabulka č. 3: Tabulka č. 3 Třída stability
Název
I.
superstabilní
II.
stabilní
III.
izotermní
IV.
normální
V.
konvektivní
Popis třídy stability silné inverze,velmi špatné podmínky rozptylu běžné inverze,špatné podmínky rozptylu slabé inverze,izotermie nebo malý kladný teplotní gradient často se vyskytující mírně zhoršené rozptylové podmínky indiferentní teplotní zvrstvení, běžný případ dobrých rozptylových podmínek labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl znečišťujících látek
Ne všechny rychlosti větru se vyskytují za všech tříd stability atmosféry. V praxi dochází k výskytu 11 kombinací tříd stability a tříd rychlosti větru. Větrná růžice, která je vstupem pro výpočet znečištění ovzduší, tedy obsahuje relativní četnosti směru větru z 8 základních směrů pro těchto 11 různých rozptylových podmínek a kromě toho četnost bezvětří pro každou třídu stability atmosféry. [4] Stabilní větrná růžice (viz Tabulka č. 4) byla vypočtena ČHMÚ Praha. Celková větrná růžice je graficky zobrazena v Grafu 1.
7
Odborný odhad větrné růžice pro hodnocenou lokalitu Kostomlaty nad Labem, okres Nymburk (platná ve výšce 10 m nad zemí, v %, podklad pro metodiku výpočtu znečištění ovzduší) Graf č. 1 Grafická prezentace větrné růžice
Tabulka č. 4 hodnoty větrné růžice [m/s]
N
NE
E
SE
S
SW
W
NW
CALM
Součet
I.tř. v=1.7 II.tř. v=1.7 II.tř. v=5 III.tř. v=1.7 III.tř. v=5 III.tř. v=11 IV.tř. v=1.7 IV.tř. v=5 IV.tř. v=11 V.tř. v=1.7 V.tř. v=5
0 0,03 0 0,8 0,02 0 0,44 0,03 0 1,73 0,43
0 0,1 0 1,72 0,21 0 0,41 0,08 0 1,98 0,57
0,05 0,94 0,06 7,79 1,39 0 0,85 0,49 0 3,4 1,68
0,02 0,21 0,01 3,59 0,68 0 0,57 0,18 0 2,32 1,13
0 0,1 0 2,37 0,2 0 0,39 0,08 0 1,3 0,13
0 0,1 0 5,01 0,95 0 1,15 1,07 0 2,61 2,04
0 0,16 0 5,41 1,5 0 2,3 2,6 0,1 3,58 6,26
0 0,01 0 1,51 0,46 0 0,91 0,87 0,05 2,36 4,05
0,08 1,28 0 10,96 0 0 1,09 0 0 3,05 0
0,15 2,93 0,07 39,16 5,41 0 8,11 5,4 0,15 22,33 16,29
Sum (Graf)
3,48
5,07
16,65
8,71
4,57
12,93
21,91
10,22
16,46
100/100
Odborný odhad stabilitní větrné růžice vypracoval Český hydrometeorologický ústav Praha, útvar ochrany čistoty ovzduší – oddělení modelování a expertíz.
3.4 Popis referenčních bodů Oblast výpočtu byla zvolena tak, aby byla dostatečně pokryta oblast významného vlivu od posuzovaného zdroje. Výpočty byly provedeny pro 6300 bodů v pravidelné síti 90 x 70 referenčních
8
bodů s krokem po 25 m ve směru obou os, tj. ve obdélníkové oblasti 2,25 km x 1,75 km. Osa X je orientována od západu na východ, osa Y od jihu na sever. Dotčený zdroj je umístěn přibližně uprostřed modelované oblasti. Použit byl souřadný systém S-42 (Gauss – Kriegerovo zobrazení), souřadnice levého dolního rohu oblasti je X = 3495950, Y = 5561100. Prostor budoucí výstavby leží v rovině v nadmořské výšce cca 185 m.n.m. Výškopis terénu lokality je pořízen s krokem 50 m. Nejvyšší referenční body v zájmové oblasti leží ve výšce 192 m n.m., nejnižší body ve výšce 180 m n.m. Mapa lokality včetně výpočtových bodů (referenčních bodů) je znázorněna v příloze (Síť referenčních bodů). 3.5. Znečišťující látky a příslušné imisní limity Vzhledem k poloze území jsou v oblasti platné imisní limity pro ochranu zdraví lidí. Platné imisní limity pro ochranu lidského zdraví jsou stanoveny v příloze č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Imisní limity znečišťujících látek (které jsou předmětem výpočtu rozptylové studie) a povolený počet překročení za kalendářní rok, uvádí tabulka č. 5. Tabulka č. 5 Imisní limity Znečišťující látka TZL (PM10) TZL (PM10) TZL (PM2,5) Oxid dusičitý Oxid dusičitý
Doba průměrování
Imisní limit
24 hodin 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok 1 hodina 1 kalendářní rok
50 µg/m3 40 µg/m3 25 µg/m3 200 µg/m3 40 µg/m3
Přípustná četnost překročení za kalendářní rok 35 0 0 18 0
V rozptylové studii jsou počítány imisní příspěvky TZL - PM10 (průměrná roční koncentrace a denní koncentrace) a imisní příspěvky PM2,5 (průměrná roční koncentrace) nemohou být nikdy přesáhnout tuto hodnotu. 1.4. Hodnocení úrovně znečištění v předmětné lokalitě (Imisní charakteristika lokality) Při hodnocení stávající úrovně znečištění v předmětné lokalitě se vychází z map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1x1 km. Tyto mapy zveřejňuje Ministerstvo životního prostředí na internetových stránkách. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky za předchozích 5 kalendářních let, které mají stanoven roční imisní limit. Z dostupných map je zřejmé, že imisní zátěž tuhých látek reprezentovaných frakcí PM10 osciluje okolo 16,25 µg/m3 a imisní zátěž frakcí PM2,5 je cca 13,25 µg/m3 (podrobně tabulka č. 6). Tabulka č. 6: Hodnoty pětiletých průměrů imisí z let 2007 – 2011 vyznačených na mapě č. 5 v příloze Číslo čtvercové sítě 1x1 km (mapa v příloze) 1 2 3 4 Průměr
FID 18599 18600 18969 18970
Číslo 496562 497562 496561 497561
9
PM10 [µ µg.m-3]
PM2,5 [µ µg.m-3]
NO2 [µ µg.m-3]
25,6 25,7 26,1 26,3 25,93
16,7 16,8 16,7 16,8 16,75
11,9 12 12,3 12,8 12,25
Ve vzdálenosti cca 20 km od kompostárny je nejbližší měřící stanice ČHMÚ Rožďalovice (Nymburk). Naměřené hodnoty přibližně odpovídají úrovni znečištění dle výše uvedených pětiletých průměrů pro danou lokalitu. Vzhledem k možnosti odečítat z map přímo v dotčené lokalitě jsou tyto údaje validnější. Průměrné roční koncentrace TZL, naměřené v roce 2012 byly nižší, než koncentrace stanovené v té době platným Nařízením vlády č. 597/2006 Sb., v platném znění, a nižší než limity určené platným zákonem č. 201/2012 Sb. Amoniak byl organizací ČHMÚ měřen pouze na dvou stanicích v České republice, proto jsou uvedeny obě stanice (Most a Pardubice Dukla). Tabulka č. 7 Naměřené hodnoty imisního pozadí ČHMÚ v roce 2012 Znečišťující látka
Koncentrace
Tuhé znečišťující látky (frakce PM10)
22,6 µg/m3
Tuhé znečišťující látky (frakce PM2,5)
19,2 µg/m3
NO2 - 2012
neuvedeno
NO2 - 2011
12,8 µg/m3
NH3 - Most
2 µg/m3
NH3 – Pardubice Dukla
5,1µg/m3
Průměrné roční imise prachu na dotčené lokalitě jsou přibližně na 60 % imisního limitu. V místě, kde je nejbližší měřící stanice ČHMÚ, jsou imise TZL na cca polovině (55 %) imisního limitu. Lze tedy konstatovat, že imisní koncentrace TZL jsou pro hodnocenou oblasti nízké a nedochází k překračování imisního limitu. Lze usuzovat, že tomu tak bude i v místě plánované výstavby (a to i po realizaci záměru). Obdobně imisní zátěž NO2 na dotčené lokalitě je na cca 30 % imisního limitu, tedy velmi nízká. POZN.: Ke dni zpracování rozptylové studie není zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který přímo uvádí imisní limity, stanoven imisní limit pro amoniak a není ani doporučená referenční koncentrace vydaná SZÚ. Je možno pro orientaci uvést dříve používaný imisní limit podle Nařízení vlády č. 350/2002 Sb. Ochrana zdraví lidí, aritmetický průměr/24 hod: 100 µg/m3. Vzhledem k tomu, že absolutní maximální 1hodinové koncentrace mohou být naměřeny za výjimečně nepříznivých rozptylových podmínek, nejsou proto v této studii uváděny a s modelovými hodnotami porovnávány. Důležitější než absolutní maximum je počet hodin, během kterých je překročena významná hodnota, obvykle hodnota imisního limitu. Roční průměrné koncentrace popisují situaci výstižněji, protože zahrnují i vliv větrné růžice a tedy i vliv doby trvání různě vysokých krátkodobých koncentrací.
10
4. Výsledky rozptylové studie 4.1. Typ vypočtených charakteristik Cílem výpočtu bylo zjistit předpokládané průměrné roční a krátkodobé denní (resp. hodinové) příspěvkové koncentrace oxidů dusíku vyjádřených jako oxid dusičitý (NO2), tuhých znečišťujících látek vyjádřených jako PM10. Dále byly modelovány roční a krátkodobé příspěvky NH3. Výpočet těchto koncentrací byl provedem matematickým modelem metodikou SYMOS 97. 4.2. Komentář výsledků a budoucího znečištění Roční průměry koncentrací popisují situaci mnohem lépe než krátkodobá maxima celkového znečištění dané lokality danou znečišťující látkou, protože zahrnují i vliv větrné růžice a tedy i vliv doby trvání různě vysokých krátkodobých koncentrací. Maximální krátkodobé koncentrace jsou oproti tomu vypočteny za těch nejméně příznivých rozptylových podmínek, které se ve skutečnosti vyskytují jen zřídka. Z analýzy a rozboru výsledků vyplývají následující závěry pro řešené škodliviny: •
oblast nejvyššího příspěvku NO2 se nachází v těsné blízkosti zdroje, mimo obydlenou část katastru;
•
nejvyšší hodnoty příspěvku k imisním koncentracím prachu jsou dosahovány rovněž v těsné blízkosti zdroje, mimo obydlenou část katastru;
•
nejvyšší příspěvek k imisním koncentracím NH3 je dosahován v prostoru kompostárny a nejbližšího okolí, krátkodobé koncentrace mohou v podlimitní výši zasahovat do většího okolí, nezatíží však obytnou zástavbu.
Příspěvek zdroje ke koncentracím oxidu dusičitého NO2 v obydlených částech oblasti dosahuje minimálních hodnot, v nejbližší zastavěné části území dosahuje převážně hodnot pod 0,001 µg.m-3 za rok, tj. méně než 0,0025 % ročního imisního limitu. Nejvyšší příspěvek k ročním průměrným koncentracím v místě kompostárny je 0,004 µg.m-3, tj. ca 0,01 % ročního imisního limitu a předpokládané imisní zatížení lokality neovlivní. Krátkodobý příspěvek dosahuje 2,42 µg.m-3 a to v blízkosti prostoru kompostárny. V porovnání s imisními limity není příspěvek zdroje k úrovni koncentrací významný. Obdobná situace je u příspěvku k imisní koncentraci tuhých znečišťujících látek TZL. Nejvyšší průměrný roční příspěvek je 0,059 µg.m-3. V obydlených částech oblasti dosahuje příspěvek hodnoty do 0,02 µg.m-3 za rok, tj. méně než 0,05 % ročního imisního limitu. Krátkodobě může dosáhnout příspěvek hodnot do 1,317 µg.m-3 přímo v místě kompostárny, ne v obydlené oblasti. V obydlené části území je max. krátkodobý příspěvek pod 1 µg.m-3. Vzhledem k tomu, že imisní pozadí dle map dosahuje hodnot TZL (PM10) okolo 25,9 µg.m-3 a měření na nejbližší měřící stanici vykazuje hodnoty TZL 22,6 µg.m-3 a 19,2 µg.m-3 u PM2,5, nelze předpokládat, že provoz kompostárny způsobí překračování imisního limitu pro tuhé znečišťující látky (TZL). Pozn.: Imisní limit je stanoven pro suspendované částice PM10, nově pro PM2,5 a TZL mohou obsahovat maximálně 100 % podíl částic PM10, a proto je tento odhad nutno brát jako horní odhad příspěvku zdroje ke znečištění ovzduší PM10. V porovnání s imisním limitem a předpokládaným imisním zatížením lokality je příspěvek zdroje k úrovni koncentrací PM10 malý a zajišťující i plnění limitu pro PM2,5.
11
Příspěvek zdroje ke koncentracím amoniaku NH3 v obydlených částech oblasti dosahuje převážně hodnot méně než 0,4 µg.m-3 za rok. Nejvyšší příspěvek k ročním průměrným koncentracím je 2,56 µg.m-3, v části okraje prostoru kompostárny. Krátkodobý příspěvek u nejbližšího obydleného objektu je převážně pod 1 µg.m-3, což je méně jako 1 % dříve platného imisního limitu. V prostoru kompostárny tj. v místě kde se volně manipuluje s kompostem může krátkodobý příspěvek dosáhnout max. 14,15 µg.m-3 což je cca 14 % dříve platného imisního limitu. Při správném technologickém postupu kompostování nemůže tato hodnota ovlivnit stávající imisní pozadí. Při hodnocení je třeba zdůraznit, že obecným výpočtem podle metodiky SYMOS´97 nelze do výsledků zahrnout vliv kumulace znečišťujících látek pod inverzemi v údolích. V metodice je sice uvedena metoda, jak toto znečištění vypočítat, ale ta si vyžaduje samostatné řešení v konkrétním údolí. Proto v této studii nejsou tyto výsledky zkoumání zahrnuty, což vzhledem k nekomplikovanému terénu v okolí zdroje nijak zvlášť nemůže ovlivnit hodnoty koncentrací. Klimatické vstupní údaje znamenají zprůměrované hodnoty jednotlivých veličin za delší časové období. Skutečný průběh meteorologických charakteristik v daném roce se může od průměru značně lišit (např. větrná růžice nebo výskyt inverzí). Základem metodiky je matematický model, který již svou podstatou znamená zjednodušení a nemůže popsat všechny děje v atmosféře. Proto i vypočtené výsledky nutně zatížené určitou chybou se nedají interpretovat zcela striktně. Vzhledem k tomu, že do modelového výpočtu vstupují pouze data o uvažovaném zdroji, představují vypočtené hodnoty koncentrací pouze příspěvek zdroje k celkovému znečištění v dané lokalitě a jako na takové je třeba na ně pohlížet.
4.2 Prezentace a kartografická interpretace výsledků Kartografická prezentace výsledků výpočtů příspěvků koncentrací je zobrazena na obrázcích v příloze. Kompletní výpočty koncentrací v jednotlivých bodech zvolené referenční sítě tak jak vystupují v tabulkách z modelu SYMOS jsou k dispozici v elektronické podobě u zpracovatele rozptylové studie (viz kapitola č. 8).
5. Kompenzační opatření Pokud by provozem stacionárního zdroje označeného ve sloupci B v příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., nebo vlivem umístění pozemní komunikace podle odstavce 1 písm. b) došlo v oblasti jejich vlivu na úroveň znečištění k překročení některého z imisních limitů s dobou průměrování 1 kalendářní rok uvedeného v bodech 1 a 3 přílohy č. 1 k zákonu o ochraně ovzduší, nebo je jeho hodnota v této oblasti již překročena, lze vydat souhlasné závazné stanovisko podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. b) pouze při současném uložení opatření zajišťujících alespoň zachování dosavadní úrovně znečištění pro danou znečišťující látku (dále jen „kompenzační opatření“). Kompenzační opatření se u stacionárního zdroje označeného ve sloupci B v příloze č. 2 pro danou znečišťující látku neuloží, pokud pro ni zdroj nemá stanoven specifický emisní limit v prováděcím právním předpisu. Kompenzační opatření se dále neukládají u stacionárního zdroje, jehož příspěvek vybrané znečišťující látky k úrovni znečištění nedosahuje hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem.
12
K posouzení, zda dochází k překročení některého z imisních limitů, se použije průměr hodnot koncentrací pro čtverec území o velikosti 1 km2 vždy za předchozích 5 kalendářních let (viz příloha). Tyto hodnoty ministerstvo každoročně zveřejňuje pro všechny zóny a aglomerace způsobem umožňujícím dálkový přístup (viz tabulka č. 6). Z výše uvedené tabulky č. 6 je zřejmé, že na území nedochází k překročení imisního limitu a podle výsledků uvedených v kapitole č. 4 je zřejmé, že ani po přičtení imisního příspěvku nebude překročen imisní limit. Současně zdroj kompostárny (kód 2.3. dle zákona) není zařazen do sloupce B. Z těchto důvodů nemusí být navrženo kompenzační opatření dle § 11 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.
6. Závěrečné hodnocení Zpracovaná studie zahrnuje modelové výpočty vlivu provozu nového zařízení kompostárny na znečištění ovzduší v hodnocené oblasti. V oblasti významného vlivu zdroje se nenacházejí trvale obydlené části obcí. Roční příspěvek zdroje ke koncentracím oxidu dusičitého, tuhých znečišťujících látek a amoniaku v obydlených částech oblasti lze považovat za nízký a nezpůsobí překročení platných imisních limitů. Potenciálně nejvyšší příspěvky zdroje mohou být především v prostoru kompostárny a to především při nedodržení stanovených postupů pro kompostování. Aby byly výsledné emise minimalizovány je třeba dodržovat předepsané postupy pro správné kompostování, jako jsou např. volba vhodného vstupního materiálu (podmínka dodržení pravidla nekompostování tuků a živočišných těl se kterými se ani v projektu nepočítá), pravidelné překopávání kompostu, zakrytí kompostu a případně další opatření. Na základě vypočtených příspěvků imisních koncentrací znečišťujících látek, uvážení stávající zátěže imisního pozadí a dopadů na výhledové imisní zatížení oblasti, lze konstatovat, že z hlediska dodržování imisních limitů pro ochranu zdraví lidí nebude provozem kompostárny docházet k překračování imisních limitů a proto doporučuji vydání souhlasného stanoviska k povolení umístění stavby.
13
7. Seznam použitých podkladů Zpracovatel studie měl k dispozici následující informace o zdroji: [1]
Projektová dokumentace pro změnu užívání stavby Sb. (Via Alta a.s., Třebíč, 2013)
[2]
Bubník, J., Keder, J., Macoun J., Maňák, J.: SYMOS’97, Systém modelování stacionárních zdrojů, Metodická příručka, ČHMÚ, Praha 1998. Bubník, J., Keder, J., Macoun J., Maňák, J.: SYMOS’97, verze 02, Systém modelování stacionárních zdrojů (doplňky k verzi ‘97), Metodická příručka doplněk, ČHMÚ, Praha 2003.
[3]
Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší MŽP ČR výpočtu znečištění ovzduší z bodových, plošných a mobilních zdrojů SYMOS’97. Věstník ministerstva životního prostředí, částka 3 ze dne 15.4.1998. Doplněk metodiky: Věstník MŽP ČR číslo 4, ročník 2002.
[4]
SYMOS’97, Uživatelská příručka, IDEA-ENVI s.r.o., 2003.
[5]
Bubník,J., Koldovský,M.: Typizace počasí se zřetelem ke znečištění ovzduší. In: Böhm, B. a kol.: Znečištění ovzduší v Podkrušnohoří. Sborník prací HMÚ Praha, svazek 20, 1974, část 7.5.3, s. 101-106.
[6]
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.
[7]
Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, ČHMÚ, Praha 2012, (viz také http://www.chmi.cz)
[8]
Kotlík B., Kazmarová H., et.al.: Kvalita ovzduší na českých vesnicích – stav v roce 2003 malá sídla), in Ochrana ovzduší I/2005, s 26-28.
[9]
Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování ovzduší a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší.
[10]
Nařízení vlády č. 350/2002 ze dne 3. července 2002, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. (předpis byl nahrazen [6])
14
8. Zpracovatel Jméno a příjmení:
Ing. Zdeněk Skoumal, autorizovaná osoba ke zpracování rozptylových studií podle § 15, zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Autorizace MŽP, č.j.: 2137a/740/05/06/DK Prodloužení MŽP č.j. 775/820/08/DK Prodloužení MŽP č.j. 2938/780/11/AK
Adresa:
Kouty 106, 675 08 Kouty
[email protected] tel.: 604 189 449
Datum zpracování:
17.9. 2013
Podpis ...........................................
9. Přílohy Mapa Obr. Tabulky Obrázky
Umístění záměru Oblast pozadí imisního zatížení Imisní pozadí - Imisní koncentrace ve vybraných lokalitách – měřící stanice ČHMÚ - Síť referenčních bodů modelového výpočtu - Příspěvek NO2 - Příspěvek TZL - Příspěvek NH3 Rozhodnutí o autorizaci
15
