OBSAH Slovo úvodem …................................. 3 Aktuality …......................................... 4 Literární pok(l)usy ............................. 9
Trocha poezie ..............................…... 11 Fotopozdravy z dálek ......... ............... 13
Rozhovor s I. Mikulkovou ................ 16 A citáty nakonec ................................ 18
SLOVO ÚVODEM Vážený pane řediteli, paní učitelky, páni učitelé, milé spolužačky a spolužáci, je tu opět další vydání našeho školního časopisu. Zaměření tohoto vydání je dnes poměrně rozsáhlejší, v krátkosti ještě vzpomeneme maturitní ples, který proběhl na začátku roku, zavzpomínáme na jarní prázdniny a pak se přes tradiční učitelský rozhovor a slohové práce přesuneme k právě probíhajícímu jaru. Jelikož s jarními měsíci nepochybně souvisí maturitní zkoušky, rádi bychom také studentům naší školy popřáli úspěšné složení maturity a mnoho úspěchů v dalším životě. Pojďme tedy k prvnímu literárnímu počinu, a to k úvaze, která se svým tématem vrací k měsíci březnu, jenž je označován jako měsíc knihy. Přeji pěkné chvíle s naším časopisem a mnoho hezkých jarních dní.
Za redakci školního časopisu Ondřej Vláčil, šéfredaktor
Bude moje generace víc číst, když bude mít čtečku knih? Vratislav Kratochvíl (MEV 4) Myslím si, že čtečka knih je výborná věc, protože šetří lesy, tedy přírodu, o kterou bychom měli dbát. Ale lidé, kteří nemají vypěstovaný vztah ke knihám, si těžko vytvoří vztah k právě zmíněné čtečce. Doufám, že milovníků literatury, tedy i čteček, bude stále víc, ale já zůstanu věrný knihám. Na nich totiž miluju právě ty vlastnosti, které čtečky nemají. S knihou totiž sdílím pohodu, které je v dnešní době nedostatek a navíc ke knize nepotřebuji nabíječku :). Předpokládám, že lidé víc číst nezačnou a to je dost smutný fakt. Situace, kdy lidé začínají číst, nastává, když se literární dílo stane hitem. Nevím ale, zda je to dobře, či špatně, že lidé potřebují silný podnět z okolí, někdy také z médií, aby si knihu koupili. Kéž by se tito lidé, kteří to udělali, do čtení zamilovali tak jako já. Mnoho knih totiž dokáže hotové zázraky - některé vám otevřou oči, některé rozšíří vaše obzory, některé knihy vás rozesmějí, některé naopak rozesmutní, ale každá kniha vám dá určitý nehmatatelný dárek, který vám už nikdy nikdo nemůže vzít :).
AKTUALITY Maturitní ples Jak hodnotíte školní ples? Petr Konečný, ředitel školy Ples se mi líbí, je poklidný, pěkný, kapela je dobrá. Jedinou věc, co bych vytkl, je ta, že při stužkování byla tma. Mezi maturanty mám dvě neteře. A poněkud mě zklamalo, že tu je málo vyučujících.
Jaroslav Tichý Ples hodnotím kladně.
Magda Zbraňková Ples je klidnější, kapela splnila očekávání.
Simona Škodová Skvělá atmosféra, dívky v šatičkách jako sen, chlapci skvělí tanečníci, kapela se mi líbí, akorát večer by to chtělo přitvrdit☺!
Jaroslav Macek Ples se mi líbí, kapela je skvělá.
Jana Skácelová Na plese je výborná atmosféra, na parketu došlo k naprostému souznění žáků, rodičů, pedagogů a všech ostatních zúčastněných. Z mého pohledu je to jeden z nejlepších plesů, které jsem zažila. Mám tady 2 třídy, které učím - tř. MEV4 a PV3 - jsou to třídy, které mi za ta léta přirostly k srdci. Věřím, že tak, jak jim to jde na parketu a u baru, jim to půjde i u maturity☺.
Petr Emanovský Ples je prostě „nádhera“, zažil jsem všechny plesy, ale dnešní vystoupení třídy MES4 bylo nejlepší, jaké jsem kdy viděl☺!
Iva Mikulková Na plese je báječná atmosféra, jediné, co mě mrzí, je to, že je zde málo kantorů.
Antonín Skácel Na plese je výborná atmosféra, kapela je super, maturanti jsou velice originální.
Roman Grebeň Ples hodnotím dobře, kapela je vynikající, samozřejmě i prostředí je dobré – lepší než loni. Je zde málo učitelů, ale předloni jich tady bylo ještě míň.
Martina Roupcová Ples? Jedním slovem „nádherné“, je to nejlepší ples i kapela je fantastická. Držela jsem šerpy, a proto soudím, že nejlepší nástup měla třída MES4, líbila se mi choreografie a u tř. OM4 se mi líbily všechny ty krásné šaty.
Albina Fesyuková Ples hodnotím celkově příjemně, kapela je fajn, nejlepší z maturujících tříd je podle mě PV3.
Ohlasy studentů: -
ples super, kapela super
-
ples průměr, kapela dobrý
-
ples dobrý, kapela dobrá
-
super, kapela úžasná
-
dobrý ples, kapela super
Železniční muzeum Olomouc Text a foto Martin Skopal (MEV 3) Jedním z mnoha turistických cílů Olomouce je nepochybně železniční muzeum v městské části Hodolany v bývalé motorové remíze. Není až tak známé jako ostatní zajímavosti v Olomouci, a proto si ho pojďme představit. Olomouc a železnice k sobě již nerozlučně patří 173 let, kdy byla postavena Severní dráha císaře Ferdinanda z Přerova. I přes tuto dlouholetou tradici v Olomouci dosud žádná železniční expozice nebyla. První úvahy o železničním muzeu se objevily asi před deseti lety. Nakonec bylo slavnostně otevřeno v polovině prázdnin roku 2012. Mezi jeho exponáty patří hlavně vozidla, která jsou nerozlučně spjata s provozem na okolních tratích. Nejstarším a zároveň nejcennějším exponátem je posunovací parní lokomotiva 314.303 z roku 1898, která je plně provozuschopná. Kromě této lokomotivy je v muzeu mnoho dalších již historických vozidel, např. poslední typ parní lokomotivy vyráběné pro ČSD, stroj 464.202 „Rosnička“, t. č. opravě a měla by vyjet asi v polovině roku 2014. Třetí parní lokomotivou je stroj 534.0432 „Kremák“ z roku 1947, který v současné době zajišťuje vedení většiny nostalgických vlaků v olomouckém kraji. V muzeu nejsou jen parní lokomotivy, mezi vozidla nových trakcí patří např. motorový vůz 850.001 „Hydra“,
motorové lokomotivy 749.250 a 735.007 ze 70. let nebo elektrická Bobina 140.085 z 50. let minulého století. Muzeum se nesnaží být jen mrtvou expozicí, několikrát do roka jsou zde pořádány nejrůznější jízdy vlaků tažených parní či jinou historickou lokomotivou nebo tematická setkání, v minulém roce třeba akce Svět lokálek. V roce 2014 ještě není otevírací doba pevně stanovena, předpokládá se provoz o předem stanovených víkendech. Tato informace bude zavčas zveřejněna na internetových stránkách www.cdmuzeum.cz . Vstupné je 50 Kč, zlevněné 25 Kč. Výklad je zajištěn průvodcem.
Muzeum při akci svět lokálek dne 7. 9. 2013. Na paprscích točny stojí kromě domácího stroje 314.303 (vpravo) hostující motorové vozy M120.417, M131.101, M152.0002, 851.028 a 814.009
LITERÁRNÍ POK(L)USY Popis Polednice a Klekánice (Popis a charakteristika postavy) Michal Křenek (T 2) Polednice a Klekánice jsou fiktivní bytosti, které se staly hlavními postavami některých literárních děl, např. Polednice z knihy K. J. Erbena Kytice z pověstí národních. Historie těchto dvou postav, které si jsou velice podobny, není příliš známá. S určitostí se ví to, že se vyskytovaly v okolí obydlí, kde bydlely rodiny s malými neposlušnými dětmi. Polednice se v okolí těchto stavení pohybovala mezi půl dvanáctou až půl druhou hodinou. Klekánice oproti Polednici byla viděna ve večerních hodinách, po tzv. "klekáním zvonění". Polednice se ve svém "nepracovním" čase vyskytovala v lesích a na místech, kde nejsou lidé, protože v tu dobu byly síly této bytosti oslabeny. Klekánice svůj čas trávila ve starých věžích kostelů, kde čekala na "klekání" zvonění. Nyní bych chtěl popsat "známější" Polednici. Známější proto, že se vyskytovala v literárních dílech. Klekánice vypadala údajně jako Polednice. Lišila se pouze v době, kdy "pracovala". Polednice byla zahalena starou nevzhlednou děravou plachetkou, ze které ji trčely křivé kostnaté ruce a nohy. Do tváře jí nešlo vidět. V ruce držela ztrouchnivělou křivou zahnívající hůl, která se každou chvíli mohla rozpadnout. Chůze Polednice připomínala chůzi lehce přiopilého štamgasta, kulhajícího na jednu nohu. Na první pohled se Polednice jeví jako těžce nemocná stařenka s dobrým srdcem, ale opak bývá pravdou. Polednice je velice zlomyslná, arogantní, bezcitná, nemilosrdná, zlá a nespolečenská, takže - pokud k vám přijde na návštěvu - věřte, že si jde pro vaše dítě, protože je to bestie zlodějská. Uvidí-li Polednice v čase kolem oběda samotné dítě, hrající si venku, promění se v agresivního predátora. Dítě unese do své skrýše, kde ho bude mučit a někdy ho i dokonce zabije. Závěrem bych chtěl upozornit na fakt, že je škoda, že se dnes už Polednic, ani Klekánic nikdo nebojí. Zajímalo by mě, jak by to tady vypadalo, kdyby se na ně věřilo.
Dlouho očekávané jaro (Umělecký popis) Michal Piňos (MES 2) Za pár dní rozkvétá jaro - to kouzelné období po chladné a nelítostné zimě. Mrazivé období vše uspalo a pohřbilo pod bílou peřinou. Zimní chladné dny jsou za námi a ptáci se vracejí zpět. Vše zmrzlé se zahřeje a vše smutné se stane šťastné, ba i samostatné s někým bude. Rostliny nádherně rozkvetou do všech duhových barev. Tepající život se vrací do krajiny. Po čase přichází první jarní pláč. Slzy z něj nejsou smutečné, ale radostné. S očistným pláčem se vrací i nová energie. Pole, lesy, louky dostávají uklidňující zelenou barvu a živočichové se dají do pracovního ruchu. Přírodní piloti se chystají stavět si nová obydlí a při tom si prozpěvují uklidňující symfonii. Některá zvířata si opět hloubí nory před zlými a sobeckými lidmi. Všeho se dotkne rozvážnost a spokojenost. Slunce bude ráno vstávat dřív a bude radostně vítat vše živé. Dny jsou moudřejší a slunce silnější. Za jarních rán můžeme obdivovat nádhernou blankytnou oblohu. Temné noci jsou posety milionem hvězd.. Za úsvitu, kdy noc se loučí a nastupuje den, ukáže se slunce ve své teplé pomerančovo - růžové barvě. Při pohledu na toto zbarvení se v krajině vše zpomalí a uklidní. Jaro je zkrátka obdobím plným radosti a očekávání.
Noc jako každá jiná (Umělecký popis) Daniel Butora (T 2) Noc splývá s okolím, splývá se vším kolem nás. Pohlcuje vše živé i neživé na této a každé jiné planetě. Denní modř plynule přechází v hřejivou barvu plápolajícího žhnoucího ohně. Všechno teplo dne odchází jasnou noční oblohou vstříc do vzdálených koutů Vesmíru. Její krása plyne krajinou po nebesích v odrazech hladin polních řek, jezer či rybníků. První dámy noci - hvězdy - již pomalu odhalují svou tajuplnou nikdy nezestárnoucí tvář. Jako první vystupuje dáma všech dam - Polárka - její tvář, za kterou se skrývá minulost stará miliony let. V každém obrazu těchto hvězd se ukrývá pro nás lidi nerozluštitelný dávný příběh. Každá z těchto "dam" září svým jasem a kouzlem. Život mnoha hvězd už dávno vyhasl, avšak toto, my obyčejní lidé, nezjistíme. Za vysokými větvemi starých majestátných stromů se těžce ukrývá a k obzoru pomalu vystupuje ten, jemuž patří celá hvězdná obloha. Obří zářící kotouč, který drží nad nocí pevnou stráž, konejšivě dohlíží na nekonečná souhvězdí všech věrných dam, které tak mohou bezstarostně putovat dál. Jeho nebeská síla proniká i do těch nejmenších a nejzazších koutů a spár světa. Moc měsíce je nekonečná, mávnutím ruky mění výši hladin řek, nebo dělá z lidí noční pochodující otroky. Bohužel si lidé i ty nevinné hvězdy přivlastnili - naštěstí způsobem zcela neškodným pojmenováním.
TROCHA POEZIE Jabloň Vratislav Kratochvíl (MEV 4) Pachuť města na jazyku v uších šum a v břiše dýku bloumám, k domovu se šinu snad vínem svoji vinu smyju a rozvalím se pod jabloní kde omdlím až do rozednění pak vstanu a půjdu do práce se životem - porvat se. **********
Strach nesmí obsahovat pouze čísla Vratislav Kratochvíl (MEV 4) Víš, poslední roky si vůbec nedokážu představit, že bych se do někoho zamiloval. Položit své tělo na oltář společného štěstí a nechat do sebe řezat tupými skalpely touhy. Nechat si bez odborných znalostí vyjmout srdce z mého propadlého hrudního koše. Nechat si odebrat zrak, neboť mé oslizlé pohledy by patřily pouze jí. I jazyk by se musel odstranit, protože mé oplzlé řeči by nesměla slýchat jiná ouška než její. Amputace končetin by byla taktéž neodkladná. A já já bych si nárokoval to samé. Leželi bychom jako dva malomocní na pitevním stole... prostě ne, vole. **********
Peťo, ten byl pro Tebe Vratislav Kratochvíl (MEV 4) Ten malý ohňostroj, který rychle zanikl mezi těmi pár hvězdami, blesklo mi hlavou. Malá salva snů, kterých jsi měl dřív plnou hlavu. Dávno dřív. Než tenhle dům osiřel. Teď z oken kouká ven jen zima a chlad zeboucí za nehty. Měj se tam hezky,nechápu, že se na Tebe někdo dnes může zlobit. Jsi jedna z těch hvězd, ač nezáříš tak jasně, jako ty, na které se dívám cestou domů.
V autobuse Vratislav Kratochvíl (MEV 4) Jedu z domu. Už tolikrát jsem se sbalil a chystal se zmizet z dosahu, že už to ani nespočítám. V autobuse jedoucím nocí člověk rychle ochoří. Míhají se lampy a hloučky lidí u krajnic pomalu řídnou. Otevřel jsem všechna okna, abych ve chvílích, kdy se motor ztiší, zaslechl ptáky, kteří už tu téměř nežijí. V tom jsem uprostřed silnice, v záři světel, uviděl stát sám sebe. Havrani mi obestírali obličej a několik koček drželo můj chatrný šat pohromadě. Byl jsem v autobuse i na silnici před ním. Pronásledoval jsem sám sebe. Přinesl jsem tři kytice na hrob. Přemýšlím, jestli neměly být čtyři. **********
Rty - sukně - krev Vratislav Kratochvíl (MEV 4) Rozkousal jsem si rty, aby mi krev osvěžila jazyk. Procitl ve mě po letech kus dravé zvěře. Hladově jsem sledoval ženská lýtka, která kroužila kolem a nestoudně se obnažovala. Po okně stékaly mé sliny a lýtka škodolibě se mi chichotala. *********
Listí Vratislav Kratochvíl (MEV 4) Všude poletovalo listí a pomalu se rozsvěcely pouliční lampy. Nepravidelně mě bodalo u srdce a vesele mi skřípalo sedlo a při každém nárazu, jako bárka na rozbouřeném moři, se propadalo hlouběji a hlouběji. Náhlý boční poryv větru mi rozcuchal mé nemyté vlasy a já pocítil, že se stmívá už i nad námi. Černí ptáci křižovali oblohu a pach mršiny byl stále více patrný. Po tváři mi začaly stékat slzy a cesta přede mnou přestala být patrná.
Láska Michal Piňos (MES 2) Láska je dar, kterého si lidé neváží. Chovají se jakoby ji měli dosti. Je těžké najít pravou lásku, která vám sedne k srdíčku. Někteří ji hledají, ale už nevěří, že ji objeví. Mnozí se nevzdávají, ale čas jim bere naději. Krvavé slzy po masce proudí, když šťastné páry vidí. Blahem taky po nějakém touží, ale osud je moc nepodpoří. Ale neztrácejí naději, čekají na blesk, který udeří. Pak vznikne svar pevný, který spojí srdce zlomený.
Hvězdy Michal Piňos (MES 2) I když je nevidíme každou noc a dochází nám k vůli nim i občas trpělivost, stejně však těšíme se na ně každým dnem, přestože jsou jen někdy našim tajným snem ... Spousta lidí si hvězd vůbec nevšímá, jen ke starostem jejich mysl ulpívá. Kdyby však někdy pohlédli na nebeskou tu krásu, přemýšlet by nemuseli, jakou právě nasadit si masku ... Když ale hvězdám věnujem života alespoň vteřiny, možná spatříme v nich naše mezilidské dějiny. Při pohledu na oslnivý hvězdný prach možná zapomenem na občasný náš krach ...
Vždyť jsou to právě ony, kdo dohlíží tak věrně na náš svět, žádná totiž - ani nejkrásnější věta vět nemůže jas těch zářných hvězd slovy vypovědět ...
Vždyť ony jediné jsou na tom smutném světě jasné, čisté, přenádherné, až tulák líný Měsíc skrytou závistí tiše s pokorou jen bledne.
Večer na dědině Ondřej Vláčil (MES 2) Usedněte, prosím, do svých sedadel a připoutejte se pásy, vychutnejte si ladný okamžik večerní venkovské krásy. Uzavřete, prosím, oční víčka a představujte si tekoucí řeku, řeku, jež ovlaží duši a zbaví ji zášti a vzteku. Představivost ať ukáže umění své, nechť kreslí kachny na rybníce, prožijte radost ze západu slunka, v klidu a zhluboka dýchajíce.
FOTOPOHLEDY Z DÁLEK Ondřej Vláčil (MES 2)
ROZHOVOR S I. MIKULKOVOU 1) Jak dlouho pracujete na naší škole? Na školu jsem nastoupila v přípravném týdnu v srpnu roku 2013.
2) Čím jste chtěla být jako malá? Chtěla jsem pracovat ve zdravotnictví jako zdravotní sestra. Narodila jsem se však do doby, kdy výběr povolání dětí nebyl určen pouze výsledky ve škole, ale také tím, zda jsou, či nejsou rodiče členy Komunistické strany Československa. Můj otec byl ve svých dvaceti letech z této strany vyloučen a na základě tohoto rozhodnutí strana nedoporučovala jeho dětem studium na žádné střední škole. V té době zastával můj strýc funkci ředitele šachty v Karviné a měl dostatečné množství známých, takže mi nakonec strana povolení ke studiu potvrdila a já jsem byla po přijímacích zkouškách přijata na Gymnázium ve Frýdku – Místku.
3) Odkud jste? Narodila jsem se v Karviné, do svých 12 let jsem žila v Petřvaldě, to je obec, která se nachází v blízkosti Ostravy a Orlové. Prožila jsem tam nádherné dětství. Z důvodu vyvlastnění domu a také změny zaměstnání otce, jsme se přestěhovali do Frýdku – Místku, s překrásným výhledem na Beskydy. Zde jsem bydlela 27 let.
4) Kde jste pracovala, než jste přišla na tuto školu? Po mateřské dovolené jsem nastoupila na Střední odbornou školu cestovního ruchu v Olomouci, kde jsem byla zaměstnána po dobu pěti let.
5) Jak jste si užila jarní prázdniny? Věnovala jsem se rodině, hlavně mé nejmladší dcerce, která má 10 let. S dcerkou jsem jezdila lyžovat, rovněž jsem navštívila své příbuzné v Ostravě a známé ve Frýdku – Místku.
6) Přijde Vám fér, že jsou jarní prázdniny v každém kraji v jinou dobu? Např. studentům ze Středočeského kraje celé prázdniny proprší, zatímco Moravskoslezský kraj, co má prázdniny o něco později, má krásné počasí. Počasí si nemůžeme vybrat ani jej ovlivnit, důležité je, aby si prázdniny studenti užili dle svých představ.
7) Co děláte ve volném čase (jaký je Váš koníček)? Toho volného času není příliš mnoho, ale bez čeho bych nemohla fungovat, je určitě sport. Celoročně dvakrát týdně předcvičuji aerobic, v zimě velmi ráda lyžuji, v případě příznivého počasí je to kolo, tenis, vysokohorská turistika. Občas navštívím zajímavé divadelní představení, muzikál.
8) Čím vám studenti udělají největší radost? Asi bych měla říci, když jsou vždy perfektně připraveni na vyučovací hodinu ... V současné době mi udělají největší radost, když nejsou vulgární!
9) Máte pro studenty nějaký vzkaz / doporučení? Kdysi dávno jsem si přečetla citát, o který bych se s Vámi chtěla podělit: „Člověk, který je málo vzdělaný, roste jako vůl. Roste jeho maso, nikoliv rozum.“
Děkuji za rozhovor
Jiří Zedek (MES 2)
A CITÁTY NAKONEC ... (Vybral a sestavil Michal Piňos - MES 2)
Jan Amos Komenský „Nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost. Nemilovat moudrost však znamená stávat se hlupákem.“ „Lidi jsou opičky, které se napodobují.“ „Peníze snáze odcházejí než přicházejí.“ Kdyby hlupáků nebylo, kde by se brala moudrost?“
**********
Michal Piňos Celý život je jen divadelní hra, každý zde má svou roli. Teď záleží jakou roli si v životě vybereš ty. Člověk v nocí sní, ba i radost cítí, ale když se probudí, je smutný, že to je jen sen pouhý. Lidé celý život něco hledají.Přitom ke spokojenosti stačí domov, práce a hlavně láska.
**********
Značná část lidí dík neříká, snad proto, že by se vyčlenila z kolektivu. Nejen proto děkujeme všem učitelům za snahu a pochopení. Díky nim z nás není banda hloupých živočichů. Díky a dodatečně všem učitelům vše nejlepší.
Hezké Velikonoce 2014 přeje celá redakce!
Zaujal Vás náš časopis? Chcete se s ostatními podělit o své články a příspěvky? Staňte se jedním z nás! Kontaktujte redakci a připojte se! Redakce: Ondřej Vláčil a Jiří Zedek (MES 2) www.kosinka.com
