Obsah Programu rozvoje města Příbora do roku 2006 1. Zhodnocení plnění „Programu rozvoje města do roku 2002“
str. 3
2. Stručná charakteristika stávajícího stavu 2.1 Vývoj města Příbora od jeho vzniku do současnosti 2.2 Základní údaje o velikosti města
str. 7 str. 7 str. 8
2.3 Základní údaje o občanské a technické vybavenosti 2.3.1 Domovní, bytový a nebytový fond města 2.3.2 Školská a předškolská zařízení 2.3.3 Sociální a zdravotní zařízení 2.3.4 Kulturní zařízení 2.3.5 Sportovní a tělovýchovná zařízení 2.3.6 Spolková činnost na území města 2.3.7 Restaurační a ubytovací zařízení 2.3.8 Prodejny a služby 2.3.9 Cestovní ruch
str. 10 str. 10 str. 12 str. 14 str. 17 str. 19 str. 21 str. 27 str. 32 str. 40
2.3.10 Energetické hospodářství 2.3.10.1 Veřejný vodovod, kanalizace, CO V 2.3.10.2 Zásobování elektrickou energií 2.3.10.3 Tepelné hospodářství 2.3.10.4 Plynofikace
str. 40 str. 40 str. 43 str. 44 str. 45
2.3.11 Telefonizace 2.3.12 Veřejné osvětlení 2.3.13 Informační systémy 2.3.14 Dopravní systémy, místní komunikace a chodníky, cykloturistické stezky 2.3.15 Lesní hospodářství 2.3.16 Odpadové hospodářství 2.3.17 Veřejná zeleň a parky 2.3.18 Hřbitovnictví 2.3.19 Zaměstnanost obyvatelstva 2.3.20 Statistika podnikatelských aktivit 2.3.21 Zapojení města v akciových společnostech 2.3.22 Zapojení města v zájmových a účelových sdruženích 2.3.23 Zahraniční kontakty 2.3.24 Informativní přehled o majetku města a jeho organizací 2.3.25 Uzemní plánování 2.3.26 Program regenerace městské památkové rezervace (M PR) 2.3.27 Projekty regionálního a nadregionálního významu
str. 46 str. 46 str. 47
3. Bezpečnostní situace 3.1 M ěstská policie 3.2 Policie České republiky 3.3 Jednotka sboru dobrovolných hasičů 3.4 Protipovodňová opatření
str. 49 str. 52 str. 54 str. 55 str. 56 str. 57 str. 59 str. 59 str. 61 str. 62 str. 62 str. 65 str. 66 str. 71 str. 72 str. 72 str. 72 str. 73 str. 73 str. 74
3.5 Program prevence kriminality 1
4. Státní správa a samospráva 4.1 Reorganizace veřejné správy 4.2 M ěstský úřad 4.3 Obecně závazné vyhlášky 4.4 Výpočetní technika a grafický informační systém
str. 75 str. 75 str. 76 str. 80 str. 82
5. Příspěvkové organizace města 5.1 Technické služby města Příbora 5.2 Domovní správa Příbor
str. 82 str. 82 str. 83
6. Vývoj zadluženosti města
str. 84
7. Platné rozvojové programy města
str. 84
8. Dopad výstavby dálnice D47 na město Příbor
str. 86
9. Silniční obchvat města Příbora
str. 86
10. Výsledky voleb do zastupitelstva města pro období let 2003 – 2006 10.1 Složení zastupitelstva města, rady města, výborů zastupitelstva a komisí rady
str. 87 str. 88
11. Hlavní programové cíle volebních stran pro volební období 2003 - 2006
str. 90
12. Návrh Koncepce rozvoje města Příbora do roku 2006
str. 96
13. Rozpočtový výhled na období 2003 – 2006
str. 96
14. Hlavní programové cíle zastupitelstva města pro období let 2002 - 2006
str. 98
15. Závěr
tr. 106
2
1. Zhodnocení plnění Programu rozvoje města Příbora do roku 2002 Program rozvoje města Příbora do roku 2002 byl schválen zastupitelstvem města na šestém zasedání zastupitelstva města 29.4.1999. Tento dokument se zároveň stal hlavním koncepčním materiálem a jeho schválením byly stanoveny hlavní úkoly v podstatě ve všech oblastech rozvoje města. Schválený "program" vycházel z programů jednotlivých volebních stran, které kandidovaly své kandidáty do obecních voleb v roce 1998 a z dalších nutných potřeb města, sdružení a organizací, které ve městě působily, škol a školských zařízení, podnikatelských subjektů ap. Cílem tohoto materiálu bylo zabezpečení optimálního rozvoje města a obcí, které jsou součástí města a vytvoření podmínek pro přijatelný a udržitelný život jeho obyvatel. Na plnění tohoto programu měly vliv změny a skutečnosti, se kterými nebylo možno při sestavování programu rozvoje počítat, a které jeho plnění více či méně, a to ať negativně či pozitivně, ovlivnily. M ezi podstatné změny lze tak jako v dřívějších obdobích označit změny rozpočtových pravidel, průběžné změny v přidělování dotačních titulů na vybrané programy a především potom realizaci 2. etapy reformy veřejné správy. V hodnoceném období došlo v souvislosti s realizací reformy veřejné správy ke změně několika desítek zákonů a vyhlášek, ke změnám zákona o obcích a přijetí několika dalších zákonů, které přímo ovlivnily chod každého úřadu. V průběhu tohoto období vznikly rovněž Krajské úřady a jejich zastupitelstva a k 31.12.2002 byly zrušeny úřady okresní. Program rozvoje kladl hlavní důraz především do problematiky městské památkové rezervace, a to v souvislosti s oslavami 750. výročí založení města Příbora v roce 2001. Důraz byl kladen rovněž na problematiku informovanosti občanů a do oblasti školství, kde došlo v průběhu uplynulých čtyř let k podstatné redukci z důvodu snižujícího se počtu dětí ve městě. Zvýšená pozornost byla věnována dvěma obcím, které patří pod město Příbor, a to Hájov a Prchalov. Pro obě obce byly vypracovány projekty obnovy, které se stávají základními dokumenty rozvoje a obnovy těchto částí města. Při závěrečném hodnocení programu rozvoje, které bylo předloženo k projednání zastupitelstvu města 14.3.2002 a následně 19.9.2002 bylo konstatováno, že převážná většina hlavních cílů minulého volebního období byla ve městě splněna. Je však také třeba zkonstatovat, že část investiční činnosti města byla pokryta prodejem akcií energetických společností, ve kterých mělo město v té době vloženou část svého majetku. Celé volební období bylo provázeno nárůstem nezaměstnanosti v důsledku snižování výroby nebo restrukturalizace firem v okrese. Naopak došlo k obnovení výroby ve výrobních halách bývalé Tatry a.s. Příbor, i když zcela odlišným sortimentem prádelenské techniky a gumárenských výrobků. V jednotlivých letech byly na území města realizovány následující stavební akce: rok 1999 M ěsto Příbor: - oprava chodníků na ulici Frenštátská - oprava ulice Erbenova - oprava ulice 9. května, J. Hory, Remešova
3
-
úprava křižovatek na ulici nábřeží RA oprava domu č.p. 35 na náměstí S. Freuda rekonstrukce kašny na náměstí rekonstrukce kotelny v M Š Frenštátská rekonstrukce VO a M R v Klokočově instalace VO Prchalov – Skotnice instalace VO v ulicích Březinova, Dvořákova, Bezručova plynofikace ulic Hluboká, Sadová, B. Němcové zřízení cyklotrasy rodištěm S. Freuda (Kopřivnice – Sedlnice) oprava povrchů hřišť na ulici nábřeží RA, Štramberská, Erbenova oprava střechy obytného domu č.p. 1379 - 1380
Jiní investoři: - modernizace a přístavba dětského domova v Ph'boře - plynová kotelna pro administrativní budovu V.I. REAL s.r.o. Příbor - změna v užívání objektu č.p. 29 v areálu Tatry na výrobní a montážní halu včetně administrativní a sociální části pro výrobu průmyslových praček - V.l. REAL s.r.o. - stavební úpravy domu č.p. 60 v Příboře - APATYKA (vznikly dvě ordinace, dvě přípravny, čekárna a sociální zázemí) - rekonstrukce kaple Panny M arie na Hájově rok 2000 M ěsto Příbor : - plynofikace místní části Hájov - rozšíření hřiště na Hájově - plynofikace ZŠ Hájov - přípojka vody pro hasičárnu na Prchalově - dopravní značení křižovatky Prchalov - Skotnice - oprava autobusové zastávky u kostela sv. Valentina - instalace orientačních směrníků - rekonstrukce autobusové zastávky u nádraží (u Lubiny) - opravy elektroinstalace v M Š Švermova - rekonstrukce chodníků na ulicích Tyršova, Lidická - oprava schodiště k prodejně "Z" - rekonstrukce náměstí - oprava fasády Piaristického kláštera (z ulice Jičínská) - rekonstrukce ulice Ř. Volného včetně veřejného osvětlení - sanace podloží domů č.p. 44 a 45 na náměstí S. Freuda - oprava povrchu ulice Na Nivách - stánky na tržišti - instalace popisných tabulek na významné objekty - osazení streetballových košů na hřištích - rekonstrukce kotelen M Š Švermova a školní družiny Sv. Čecha - osvětlení kostelů (Narození Panny M arie, sv. Va1entina a sv. Františka Serafmského) - zřízení cyklotrasy Příbor – Stará Ves - veřejné osvětlení spojovací komunikace Prchalov – Skotnice - stavební úpravy a nadstavba bytových domů č.p. 1300 – 1303
4
Jiní investoři : - stavba STL plyn. přípojky pro městskou část Příbor - Klokočov délky 610 bm, vč. Veřejných částí domovních přípojek - stavební úpravy objektu č.p. 393 v Příboře - ŠAT Sporo (kanceláře, prodejna "Zverimex") - sanace věže a jižní kaple farního kostela Narození Panny M arie - sanace vlhkosti a rekonstrukce dešťové kanalizace farního kostela Narození Panny M arie - stavební úpravy domu č.p. 888 - "Domu rybářů" - přístavba haly v areálu firmy PRIM US - novostavba prodejny stavebnin na ulici M ístecká – Jeník - přístavba obráběcí dílny spol. VYKOV na ulici M lýnské rok 2001 - oprava fasády a části sociálmllO zařízení Piaristického kláštera (ulice Lidická) - rekonstrukce ulice J. Rašky včetně veřejného osvětlení - dokončení povrchů ulic Pod Haškovcem a Kamenná - oprava povrchu místní komunikace na Hájově - rekonstrukce dlažby na koupališti - sanace podloubí domů č.p. 44 a 45 na náměstí - vybudování dvou dětských hřišť s mantinely - spojovací krček ZŠ Npor. Loma - oplocení areálu ZŠ Dukelská - odvodňovací příkop na ulici 9. května - rozšíření ulice Lesní - oprava chodníku na ulici Jičínská a Lidická podél Piaristického kláštera - oprava chodníku na ulici Komenského - oprava povrchu hřiště na Hájově - plynofikace ulic Na Nivách a Větřkovská - oprava bazénku v areálu M Š Švermova - rozšíření VO a M R na ulicích Větřkovská, Štramberská a na Hájově - rekonstrukce kanalizace na ulici Janáčkova - instalace měřičů tepla v kotelně ZŠ Jičínská - rekonstrukce náměstí S. Freuda Jiní investoři : - EUROTEL - základová stanice veřejné RDTF sítě na panelovém domě č.p. 1517 ulice Dr. Čejky - zastřešení zdravotního střediska a přípojka dešťové kanalizace na ulici Tyršova – ANTIOPÉ S.r.o. - rekonstrukce plynovodu M S Ph'bor - ulice Myslbekova, M asarykova, Lidická, Palackého, Štefánikova a Ř.Volného - kabelizace vedení NN ulice Ř. Volného - kabelizace vedení NN ulice J. Rašky - úprava parkoviště u prodejny potravin Pajonk - přístavba montážní haly včetně přeložky přípojek inženýrských sítí - V.I. CZ a.s. - rekonstrukce a přístavba domova důchodců na ulici M asarykova rok 2002 M ěsto Příbor: - oprava interiéru Piaristického kláštera (ZUŠ – taneční sál) - modernizace a oprava smuteční síně
5
-
oprava ulice 9. května oprava spojovací komunikace Příbor – Prchalov rekonstrukce chodníku na ulici Jičínská oprava části chodníku na ulici Štramberská rekonstrukce oplocení ZŠ Npor. Loma rozšíření křižovatky ulic Na Nivách – Pod Haškovcem oprava oken na radnici sanace opěrné zdi za farním kostelem prodloužení plynovodů na Hájově instalace nových dopravních značek a zařízení (ulice O. Helmy, Nádražní, Frenštátská,...) rekonstrukce M R na ulicích Ostravská a Hřbitovní rekonstrukce VO na ulicích M ístecká a Viznarova instalace lezecké stěny v tělocvičně na Dukelské ulici opravy a rozšíření chodníků na sídlišti Benátky
Jiní investoři : - regulační stanice plynu, vč. přípojky VTL a VVTL, NN, příjezdová komunikace a oplocení na Prchalově - základová stanice RDTF sítě na Hájově - Radiomobil a.s. - příjezdová komunikace a kanalizační přípojka - PRIMUS - základová stanice GSM na bytovém domě č.p. 1518 ulice Školní - Radiomobil - stavební úpravy chemických skladů - LONKA - oprava vysokotlakého plynovodu na ulici Štramberská - základová stanice GSM v budově č.p. 528 na ulici Jičínská - Eurotel - - oprava plynovodů a přípojek M S Příbor - Krátká, Myslbekova a část ulice Jičínská - - oprava plynovodů M S Příbor, ulice Frenštátská - - oprava plynovodů M S Příbor r ulice Sv. Čecha - - oprava plynovodů M S Příbor ulice Jičínská V souvislosti s realizací programu přijalo město Příbor rovněž spoustu dokumentů a usnesení z nichž nejdůležitější část představují: -
1. změna územního plánu města (1999) Koncepce rozvoje školství (1999) Koncepce rozvoje cestovního ruchu (1999) Koncepce priorit programu regenerace M PR (1999) Koncepce rozvoje kultury (1999) Hlavní směry koncepce rozvoje Technických služeb města (1999) Vstup do sdružení Severomoravský vodárenský svaz (1999) Vstup do Sdružení obecních televizí (1999) Program obnovy obce Hájov (2000) Výstavba nákupního střediska na ulici Ostravská (2001) Zahájení prací na 2. změně územního plánu města (2001) Program obnovy obce Prchalov (2001) Uzavření partnerských kontaktů s polským městem Przedborz (2001) Program regenerace sídliště Benátky (2001) Průběžná aktualizace obecně závazných vyhlášek města Studie dopravní obslužnosti části Benátky (2002) Koncepce a priority programu regenerace M PR na období 2002 - 2007 (2002) Koncepce rozvoje bydlení (2002)
6
2. S tručná charakteristika současného stavu 2.1 Vývoj města Příbora od jeho vzniku do současnosti Četnými archeologickými nálezy je osídlení území našeho města a jeho okolí doloženo z doby bronzové, římské, stěhování národů i Velké M oravy. Je to dáno tím, že leží na jedné z větví známé Jantarové stezky. První písemná zmínka o našem městě pochází z roku 1251 a od té doby je již vývoj zaznamenán v řadě dokladů. M ěsto nejprve patřilo německým kolonistům – pánům z Hückeswagenu, nejdelší období po celý středověk až do poloviny 19. století pak náleželo olomouckým biskupům. Na vývoj a růst významu Příbora měly postupně vliv vznik a rozvoj řemeslné výroby provázený konstituováním cechů, postupně udělovaná privilegia, rozvoj školství a posléze i průmyslová industrializace. Jako příklad lze uvést zejména početný cech soukenický, jehož kvalitní výrobky nalezly odbyt na řadě zahraničních trhů a přivedly do Příbora i Jakuba Freuda, otce našeho nejslavnějšího rodáka a zakladatele psychoanalýzy – MUDr. Sigmunda Freuda. Privilegia představovala významné konkurenční výhody oproti okolním městům a obcím, a to ani ne tak práva opevnění, odúmrti či pečetění červeným voskem, ale zejména ta, která posilovala hospodářský rozvoj - právo vaření piva, výčepu vína, prodeje soli, několika výročních trhů a další. Příbor je často označován jako moravská Litomyšl, a to jak z pohledu šíření vzdělanosti, tak ní souvisejícím národním obrozením. O první škole je zmínka již v r. 1541 a postupně jich byla celá řada. Dvě z nich však výrazně přesáhly rámec místního významu. Bylo to piaristické gymnázium zřízené v r. 1694, v jehož budově od roku 1875 sídlil český učitelský ústav, druhý na M oravě. K rozvoji vzdělanosti místního i okolního obyvatelstva sloužily kromě uvedených dvou institucí dále školy z dnešního pohledu základní, později reálné gymnázium, různé hospodářské školy pokračovací, ale i škola hudební, košíkářská a jiné. V 19. a v první polovině 20. století se z města postupně stává významné průmyslové centrum. Byla zde továrna na sukno a klobouky, postupně několik továren na pletené zboží, pivovar, cihelna, pila, továrna na kachlová kamna a další. Ve 2. polovině minulého století je město spojováno se značkou Tatra a výrobou osobních automobilů. Rozvoj školství, cechovní a později průmyslové výroby přinesl příliv stálých obyvatel Příbora a s tím související výstavbu nových obytných čtvrtí a rozšiřování města. Velký vliv měla v polovině 20. století výstavba letiště v nedalekém M ošnově a budování zázemí bydlení a služeb pro jeho zaměstnance v Příboře. Dnes pracovní příležitosti nabízejí firma Lonka (pletené zboží), belgický PRIM US (velkokapacitní pračky, ždímačky a žehlící stroje), britská GDX (technické pryžové zboží pro automobilový průmysl) a několik drobných výrobních firem či podnikatelů v oblasti služeb. Centrální část města byla v r. 1989 prohlášena za městskou památkovou rezervaci a její postupná obnova je realizována díky celostátnímu příspěvkovému Programu regenerace M PR a M PZ. Celkem se v Příboře nachází 66 nemovitých kulturních památek zapsaných do ústředního rejstříku, z nichž řada již byla opravena či je opravována – piaristické gymnázium, kostel sv. Valentina, farní kostel Narození P. M arie, kostel sv. Kříže, hřbitovní kostelík Sv. Františka Serafínského a mnohé měšťanské domy. Zrekonstruována byla plocha náměstí a několika přilehlých ulic, opravou prošla litinová kašna a několik exteriérových soch bylo zrestaurováno či nahrazeno kopiemi.
7
K pestrosti života města přispívá množství volnočasových zařízení, sportovních a zájmových organizací, jako jsou Dům dětí a mládeže LUNA, BAV klub, TJ Příbor, TJ Sokol, Junák, Společnost Sigmunda Freuda, včelaři, rybáři, chovatelé, hudební soubory a mnohé další, ale i jednotlivci – řezbáři, loutkoherci, malíři či básníci. Jsou pořádány dny města Příbora, příborská kulturní léta, mezinárodní festivaly dechových hudeb, cykly komorní hudby, k obohacení kulturního života významnou měrou přispívá i místní pracoviště a expozice Krajského vlastivědného muzea. V roce 2001 si město připomnělo 750. výročí první písemné zmínky. V rámci oslav se mimo jiné uskutečnily mezinárodní festival dechových hudeb, výstavy Příbor očima malířů a Příbor historický a současný, celostátní odborné sympozium Královská a poddanská města od své geneze k protoindustrializaci a industrializaci, dvoudenní městské slavnosti a řada dalších akcí, natočena byla videokazeta Příbor moje město, byly vydány pamětní medaile, publikace a propagační materiály. Doklad příštím generacím o oslavách obsahuje kovová skříňka zazděná v zasedací místnosti Rady města Příbora v budově radnice. Proto vše stojí za to toto naše krásné město nadále rozvíjet. Je to naše příležitost i povinnost. 2.2 Základní údaje o velikosti města M ěsto Příbor tvoří organický celek, spojený od roku 1948 s dříve samostatnými obcemi Klokočovem a Véskou. V roce 1771 zde žilo 2509 obyvatel. Do roku 1834 se jejich počet více než zdvojnásobil na 5688 obyvatel. V roce 1910 mělo město již 7674 obyvatel. V roce 1940 poklesl počet na 6151. Ke znatelnějšímu nárůstu dochází teprve po roce 1950 a později, a to v souvislosti s vybudováním mošnovského letiště a integrací okolních obcí k vlastnímu městu. V letech 1978 – 1981 byly k Příboru postupně připojeny obce Prchalov, Hájov, M ošnov, Skotnice, Trnávka a Kateřinice. Tehdy dosáhl počet obyvatel vrcholu – 12 828 osob. Většina dříve připojených obcí se vletech 1990/9 1 znovu osamostatnila. V současné době tvoří město tři části, kterými jsou: - město Příbor - městská část Hájov - městská část Prchalov M ěsto je zároveň rozděleno do čtyř katastrálních celků s celkovou rozlohou 2 214 ha plochy. Rozloha jednotlivých katastrů: k.ú. Příbor
1 279, 1784 ha
k.ú. Klokočov
459, 9875 ha
k.ú. Prchalov
136, 2072 ha
k.ú. Hájov
339, 0565 ha
celkem
2214, 4296 ha
M ěsto Příbor vlastní menší pozemky na kú. Prchalov, Závišice, M niší, Fryčovice a Kopřivnice. Zajímavé jsou rovněž údaje o nadmořských výškách jednotlivých částí města, kdy výškový rozdíl dosahuje téměř devadesáti metrů. Nejvyšší a nejnižší údaje na jednotlivých katastrech jsou následující:
8
k.ú. Příbor k.ú. Klokočov k.ú. Hájov k.ú. Prchalov
318,00 m.n.m. (nad ZO Orinoko) 348,00 m.n.m. (Na Skalách) 338,86 m.n.m. (Na Kopci) 316,30 m.n.m. (Na Skotnickém)
265,00 m.n.m. (Borovecké rybníky) 268,74 m.n.m. (Lubina - sever) 285,00 m.n.m. (Klenos - západ) 260,00 m.n.m. (U Sedlničky)
Počty obyvatel a jeho složení Počet obyvatel města se v posledních letech nepatrně snižuje. Důvodem tohoto snižování, pomineme-li migraci, je nepříznivý věkový průměr. Údaje zpočátku roku 1999:
M uži ženy
Příbor M ěsto 3280 3528
Příbor Hájov 173 168
Příbor Prchalov 78 79
Příbor celkem 3531 3775
děti do 15-ti let celkem
1387 8195
73 414
34 191
1494 8800
Současné údaje o počtu obyvatel jsou následující: Počet a složení obyvatel k 4.12.2002
muži ženy děti do 15-ti let celkem
Příbor, č.Příbor Příbor, č.Hájov Příbor, č.Prchalov Příbor, celkem 3254 176 77 3507 3588 174 85 3847 1304 58 32 1394 8146 408 194 8748
Věkové složení obyvatel: 0-10 let 10-20 let 20-30 let 30-40 let 40-50 let 50-60 let 60-70 let 70-80 let 80-90 let 90 a více let
827 1 185 1 495 1 206 1 271 1 127 899 558 153 27
9,50 % 13,50 % 17,10 % 13,80 % 14,50 % 12,90 % 10,30 % 6,40 % 1,70 % 0,30 %
Z výše uvedených údajů je patrno, že se v průběhu posledních čtyř let snížil počet dětí ve věku do 15-ti let a naopak se zvýšil průměrný věk obyvatel města.
9
Pro úplnost dále uvádíme počty narozených a zemřelých občanů, počty uzavřených sňatků a změny trvalého pobytu (migraci). Počty narozených občanů: rok 1999
66
rok 2000
82
rok 2001
89
rok 2002
69
Počty zemřelých občanů: rok 1999
86
rok 2000
97
rok200l
100
rok 2002
106
Počty uzavřených manželství vč. církevních sňatků: rok 1999
62
rok 2000
72
rok 2001
78
rok 2002
58
Počty občanů s trvalým pobytem na území města (údaje z konce roku 2002): Příbor město
Příbor Hájov
Příbor Prchalov
Příbor celkem
rok 1999
8173
419
196
8788
rok2000
8192
417
196
8192
rok 2001
8198
408
194
8800
rok 2002
8146
408
194
8748
2.3 Základní údaje o občanské a technické vybavenosti 2.3.1 Domovní, bytový a nebytový fond města Domovní a bytové stavby na území města jsou tvořeny rodinnými domy, činžovními domy a sídlištními panelovými a zděnými domy. Rodinné domy tvoří převážně souvislou zástavbu centra města, Klokočova a Benátek. Prolíná se zde výstavba stará, novější i nová v prolukách i stavebních obvodech. Bytové domy jsou soustředěny do 3 sídlišť. Z 60. let pochází sídliště na ulici Čs. armády, Dukelská, Fučíkova a Štramberská, ze 70. let sídliště na ulici Npor. Loma a z 80. let sídliště Véska-Benátky. Technický stav rodinných domů, obecních a dalších bytů se postupně zlepšuje. M ěsto poskytuje vlastníkům domů a bytů půjčky z vytvořeného fondu na opravy a modernizaci domů a bytů a rovněž přispívá z rozpočtu města na opravy domů v městské památkové rezervaci jejich vlastníkům.
10
V níže uvedené tabulce je uveden počet povolených nových bytových jednotek a počet nově vzniklých (zkolaudovaných) bytových jednotek v rodinných domcích za uplynulé čtyřleté období r. 1999 – 2002. Bytové jednotky v rodinných domech: Počet zkolaudovaných nových bytových jednotek v novostavbách a změnách staveb rodinných domů Počet zkolaudovaných nových bytových jednotek v novostavbách a změnách staveb rodinných domů
Počet vydaných stavebních povolení na novostavby a změny staveb rodinných domů se vznikem nových bytových jednotek
1999
7
16
2000
19
21
2001
13
8
2002
21
18
Celkem 1999–2002
60
63
Jak vyplývá z uvedené tabulky, bylo v letech 1999 – 2002 stavebním úřadem na území města Příbora a jeho místních částí zkolaudováno celkem 60 a zároveň povoleno 63 nových bytových jednotek, ať už v novostavbách rodinných domů, či v jejich změnách (t.j - přístavby, nástavby, stavební úpravy). Z těchto čísel připadá 31 kolaudací BJ a 32 stavebních povolení BJ na novostavby RD. Počty vydaných stavebních povolení i kolaudací jsou v uplynulém období rovnoměrné. Lokace vyhodnocovaných staveb rodinných domů je v Příboře i místních částech nahodilá. Za jedinou lokalitu s početnější soustředěnou zástavbou novostaveb RD lze označit Příbor Nivy, a to ulice Pod Haškovcem, Sušilovu a Kamennou (celkem 13 novostaveb RD). Při sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 bylo statistickým úřadem vyhodnoceno, že se na území města Příbora nachází v rodinných domcích 1589 bytových jednotek. Ostatní údaje byly sděleny jednotlivými správci bytů. - byty v rodinných domech
1 589
- byty ve správě Domovní správy
1 307
- byty ve správě Bytového družstva
492
- podnikové byty (OKD. a.s., České dráhy, aj.)
86
- sídlištní byty v soukromém vlastnictví
46
Bytový fond celkem
3 520
Nebytový fond v soukromém vlastnictví na území města není přesně zmapován. V obecních domech je evidováno asi 66 garáží a 25 dalších nebytových prostor, které jsou pronajímány podnikatelům především za účelem zřízení provozoven obchodů nebo služeb. M noho dalších nebytových prostor, vhodných k podnikání je soustředěno především ve starých historických domech v centru města.
11
Lze konstatovat, že se celkově zlepšuje stavebně-technický stav i celkový vzhled staveb na území města. M ajitelé domů se s cílem snížení nákladů na energetický provoz staveb začínají zaměřovat zejména na jejich zateplování a s tím související opravy fasád včetně nových probarvených nátěrů (neexistuje již jen bílá, černá či šedá, ale široká škála barev, které pozitivně oživují celkový vzhled a okolní prostředí staveb). Velké pokroky v této oblasti byly učiněny zejména v sídlištní zástavbě v Klokočově na domech Bytového družstva Kopřivnice (celková regenerace, zateplení, výměna oken, barevnost fasád). Důraz je kladen i na efektivní využití staveb (vznikají podkrovní vestavby v původně nevyužitých půdních prostorech). I když se jedná o nepočetná čísla, vznikají nové či stavebními úpravami zprovozněné původní nebytové prostory, prodejny, provozovny, sídla firem. Pozitivní je zprovoznění suterénních a přízemních prostor bývalého hotelu Letka. Jak vyplývá z poslední aktualizace seznamu žadatelů o přidělení bytu v městských bytových domech (389 žádostí), což není číslo zrovna malé, není bytová otázka v Příboře vyhovující a uspokojivá. Pokud se týká obsazování uvolněného bytového fondu města byla situace následující: Přidělené byty Rok
vel 1+1
vel. 1+2
vel.1+3
DPS*
celkem
Výměny bytů
a více
Přechod nájmu bytů
1999
13
21
6
8
48
24
14
2000
17
17
3
8
45
11
20
2001
14
13
4
5
36
19
25
2002
13
20
4
4
41
28
15
* DPS – domy s pečovatelskou službou 2.3.2 Školská a předškolská zařízení V předcházejícím volebním období došlo ve městě z důvodu snižujícího se počtu narozených a také dojíždějících dětí k redukci školských a předškolských zařízení. a) byla zrušena M Š na ulici Lidická, která měla dvě oddělení s celkovým počtem 50 míst b) byla zrušena ZŠ na ulici Dukelská se 14 třídami a 320 místy c) odloučením školní jídelny od ZŠ Jičínská vznikla samostatná příspěvková organizace Školní jídelna Komenského d) zvláštní škola byla přemístěna z objektu na Lomené ulici do uvolněných prostor po ZŠ Dukelská e) dům dětí a mládeže byl přemístěn z objektu na M asarykově ulici do uvolněných prostor po ZŠ Dukelská
12
f) soukromé školské zařízení pro volný čas dětí – BAV klub - rozšířilo své zázemí o prostory jídelny po ZŠ Dukelská Na základě novely zákona č. 564/1990 Sb. o státní správě a samosprávě ve školství vznikly k 1.1.2003 dva nové právní subjekty, a to: - Základní škola Npor. Loma (škola, školní jídelna, školní družina) - M ateřská škola Pionýrů K témuž datu došlo ke sloučení M Š Švermova s M Š Kamarád na Frenštátské ulici v jeden právní subjekt. Kapacity jednotlivých školských a předškolských zařízení, jejichž zřizovatelem je město Příbor, jsou následující: Mateřské školy
počet míst
počet oddělení
počet pedagogů
MŠ Pionýrů
70
3
6
- odd. Frenštátská
100
4
8
- odd. Š vermova
50
2
4
Celkem
220
9
18
MŠ Frenštátská
Součástí všech mateřských škol jsou školní vyvařovny. Základní školy
počet míst
počet tříd
počet pedagogů
- škola
450
20
28
- školní družina
55
2
2
- škola
500
21
29
- školní družina
55
2
2
ZŠ Jičínská
ZŠ npor. Loma
Součástí ZŠ Npor. Loma je školní jídelna. Školní jídelny
Kapacita jídelny
Počet uvařených obědů v r. 2002 hlavní činnost/vedlejší činnost
Š J Komenského
160 míst
121 000
40 000
npor. 120 míst
66 000
8 000
Š J při ZŠ Loma
Pozn: Počty uvařených obědů v hlavní činnosti představují počty obědů pro žáky základních škol, studenty M asarykova gymnázia a učitelské sbory. Počty obědů ve vedlejší činnosti potom veškeré další strávníky, kteří se v těchto jídelnách stravují.
13
Celkem bylo k 1.1.2003 evidováno ve městě 945 žáků základních škol a 209 dětí docházejících do mateřských škol. Ve školních jídelnách základních a mateřských škol se stravuje cca 1 660 strávníků. Ve školských zařízeních (ZŠ, M Š a ŠJ) pracuje celkem 79 pedagogických pracovníků a 46 ostatních pracovníků. Kapacita škol a předškolských zařízení je dostačující. Technický stav budov až na výjimky (střecha M Š Frenštátská, část střech ZŠ Npor. Loma) je na průměrné úrovni. Ve městě působí další školská zařízení, jejichž zřizovatelem je Krajský M oravskoslezského kraje. Patří mezi ně tato školská zařízení: Název školy
počet žáků
počet tříd
počet pedagogů
M asarykovo gymnázium
421
14
32
Zvláštní škola
49
5
7
Základní škola
umělecká 409
Dům dětí a mládeže
úřad
18
396*
2
* Z tohoto počtu je 292 dětí a 104 dospělých, kteří se zapojují v jednotlivých kroužcích nebo kurzech. Základní umělecká škola má otevřena oddělení hudební, taneční a výtvarné. Svou činnost provozuje v budově piaristického gymnázia. V roce 2002 rozšířila svou činnost do nově vybudovaného tanečního sálu. Dům dětí a mládeže má otevřených celkem 29 kroužků různého zaměření. M imo 2 stálé pracovníky se na činnosti podílí 17 externích a 12 dobrovolných instruktorů a vyučujících. M asarykovo gymnázium je jedinou střední školou ve městě. 2.3.3 S ociální a zdravotní zařízení Sociální péče: Sociální péče představuje systém služeb a v neposlední řadě dávek sociální pomoci občanům, kteří nejsou schopni zabezpečit si své životní potřeby a péči o sebe v nezbytně potřebném rozsahu sami, a to buď vzhledem ke svému nedostatečnému příjmu, nebo vzhledem k nepříznivému zdravotnímu stavu, vysokému nebo nízkému věku, společenské nepřizpůsobivosti nebo zvláštní životní situaci. Peněžitými dávkami sociální péče se buďto upravuje příjem rodiny do stanovené výše nebo se poskytují na stanovený účel. Výplaty těchto dávek podléhají dikci zákona. Sociální služby pomáhají občanům města překonat nebo alespoň zmírnit jejich nesoběstačnost a řešit jejich životní situace.
14
Sociální péče zahrnuje: a) péči o rodinu a děti Prostřednictvím odboru sociálních věcí M Ú je poskytována pomoc rodinám s dětmi, nezaopatřeným dětem, jejich rodičům, osamělým matkám a popřípadě dalším občanům, kteří mají v péči nezaopatřené děti, a to formou finančních nebo věcných dávek sociální péče. Rodičům pečujícím o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě starší jednoho roku, které vyžaduje mimořádnou péči, je poskytován opakovaný peněžitý příspěvek při péči o osobu blízkou. Rodiny s dětmi také zvýhodňuje současný bodový systém pravidel pro přidělování obecních bytů do nájmu občanům. Pravidla umožňují rodinám s více dětmi výměny bytů apod. Sociálně slabším rodinám a rodinám v období obtížné rodinné situace, např. při rozvodovém řízení apod., je poskytována možnost přechodného ubytování v azylovém domě, garsoniérách tak, aby byly dopady rodinných konfliktů na děti minimalizovány. Dětský domov Dětský domov na ulici M asarykova č.p. 607 v Příboře má po rekonstrukci od roku 1999 ve své péči celkem 30 svěřenců. V zařízení rodinného typu jsou vytvořeny tři skupinky dětí, z nichž nejmladší je ve věku 5 let a nejstarší ve věku 20 let. O děti se stará celkem 18-ti členný kolektiv zaměstnanců. Kontaktní místo státní sociální podpory Zřizovatelem tohoto zařízení je od 1.1.2003 městský úřad s rozšířenou působností v Novém Jičíně. Pracovnice kontaktního místa poskytují poradenskou pomoc a výplatu dávek státní sociální podpory, jako jsou např. přídavky na děti, sociální příplatky, porodné, pohřebné apod. V současné době je toto zařízení umístěno v budově piaristického kláštera. b) péči o občany těžce zdravotně postižené Těžce zdravotně postiženým občanům je poskytován opakovaný peněžitý příspěvek na zvýšené životní náklady v souvislosti s trvalým používáním ortopedických, kompenzačních a jiných zdravotních pomůcek. V souvislosti se zdravotním stavem je také poskytován peněžitý příspěvek na individuální dopravu těžce zdravotně postižených. Při stavbách a modernizacích veřejných budov, při rekonstrukcích chodníkových a silničních těles jsou prováděna opatření na odstranění bariér pro zdravotně postižené občany. c) péči o staré občany Pečovatelská služba Pracovnice pečovatelské služby poskytují na požádání službu starším nebo zdravotně postiženým občanům v místě jejich pobytu. Od roku 1993 tuto službu pro občany města Příbora, ale také i pro občany místních částí Hájov a Prchalov, zajišťuje středisko Diakonie Českobratrské církve evangelické. Pečovatelky a zdravotní sestry střediska poskytují starším a zdravotně postiženým občanům nejen úkony pečovatelské služby jako jsou běžné úkony poskytované při osobní hygieně, praní a žehlení prádla, donáška nákupů, dovoz obědů apod., ale také i ošetřovatelskou činnost, jako je např. aplikace injekcí, převazy atd. Pečovatelská služba je z části hrazena z rozpočtu města.
15
Součástí sociální péče o staré a zdravotně postižené občany je provozování komplexu tří domů s pečovatelskou službou. Téměř 70 starších a zdravotně postižených občanů zde žije v 60 bytech o velikosti 0 +1, 1+1 a 1+2. O ubytování v tomto komplexu, kde jsou poskytovány různé služby jako jsou masáže a pedikúra, je zájem nejen ze strany občanů našeho města, ale i z okolí. Stravování starších občanů ve městě Starší a osamocení občané města mohou využít možnosti nabídky stravování ve školní jídelně na ulici Komenského v Příboře a částečně v jídelně při ZS Npor. Loma. Pro postižené a nemohoucí občany rozvoz obědů z této jídelny zajišťuje pečovatelská služba. Výhodou je především nízká cena těchto obědů a také možnost stravování přímo v jídelně na ulici Komenského. Kluby důchodců Kluby důchodců napomáhají zapojení starších, zdravotně postižených a osamělých občanů do kulturního a společenského života. Ve městě vyvíjí činnost celkem 4 kluby, na jejichž provoz částečně přispívá město ze svého rozpočtu. Jedná se o tyto kluby: - Klub důchodců města Příbor - Klub důchodců Hájov - Klub vojenských důchodců - Klub důchodců Tatry Příbor Sdružení zdravotně postižených M ístní pobočka vyvíjí aktivní činnost především na úseku osvětové činnosti u občanů s různými zdravotními vadami. Prostřednictvím tohoto sdružení jsou poskytovány prostředky na rehabilitační pobyty aj. M ěsto se podílí na činnosti sdružení finančními příspěvky, které jsou směrovány do oblasti kulturního a společenského života. Domov důchodců Současným zřizovatelem Domova důchodců je Krajský úřad M oravskoslezského kraje v Ostravě. V minulém volebním období byla provedena generální oprava a rekonstrukce budovy a přilehlých zahrad. Po rekonstrukci vzniklo v domově 6 jednolůžkových, 11 dvoulůžkových, 8 třílůžkových a 2 čtyřlůžkové pokoje. Zázemí tvoří kuchyně s jídelnou, terasy, ošetřovny a společenské místnosti. Součástí domova je ošetřovatelská jednotka pro mentálně postižené občany a pacienty upoutané celodenně na lůžko. Tato jednotka má 20 míst. Péče o občany domova je celodenní. d) péči o občany společensky nepřizpůsobivé Osobám vracejícím se z výkonu vazby, z výkonu trestu odnětí svobody nebo z psychiatrických léčeben, které se nemohou vrátit zpět ke svým rodinám je poskytována finanční a sociální pomoc jako je např. zajištění ubytování v ubytovnách nebo v azylovém domě.
16
Zdravotní zařízení a) Zdravotní střediska Pro potřeby občanů města a ostatních okolních obcí slouží na území města dvě soukromá zdravotnická zařízení. Ve zdravotním středisku na ulici Tyršova čp. 195 ordinují 3 praktičtí lékaři, dva lékaři pro děti a dorost a 4 zubní lékaři. Je zde zřízena gynekologická ambulance, chirurgická ambulance, ordinace ušní, nosní, krční. V areálu zdravotního střediska se zároveň nachází plicní oddělení M IOS, s.r.o. Druhým zdravotnickým zařízením ve městě je soukromé zdravotní středisko na ulici Řehoře Volného čp. 60. V tomto objektu se nachází kožní a interní ambulance, alergologie, oční ordinace. Také zde ordinuje praktická lékařka a psychiatrička. b) Léčebná rehabilitace Součástí zdravotní péče je léčebná fyzioterapie ve zdravotnickém středisku na ulici Tyršova v Příboře a soukromá léčebná rehabilitace na ulici M ístecká čp. 257 v Příboře. c) Lékárny Občanům města a občanům okolních obcí slouží dvě soukromé lékárny. Lékárna Panacea na ulici Jičínská a lékárna Apatyka ve zdravotním středisku na ulici Řehoře Volného. d) Oční optiky V návaznosti na oční ambulance dvou očních lékařek mohou občané využít oční optiku na ulici Freudova č.p. 118v Příboře nebo oční optiku na náměstí S.Freuda č.p. 47v Příboře. 2.3.4 Kulturní zařízení Kulturní a společenská činnost ve městě je organizována přímo městem a organizacemi jím zřízenými, tak i jinými subjekty, které na území města sídlí. Převážná část kulturních i společenských akcí se odehrává v Katolickém domě, který nelze zatím v mnoha případech nahradit jiným zařízením, takže i v tomto volebním období byl hlavním kulturním objektem města. Ostatní prostory, kterými město disponuje jsou většinou účelové a nelze je využívat univerzálně. V průběhu minulého volebního období došlo k uzavření pobočky okresního archivu ve městě a k přemístění archiválií do centrálního archivu v Novém Jičíně. Kino Úsměv Je účelovým zařízením filmové kultury, které od roku 2001 pracuje jako organizační složka města. Kino má pronajaté prostory od TJ SOKOL, který je vlastníkem celého objektu Sokolovny. Existence kina je zcela závislá na dotacích z rozpočtu města. Svým interiérem, promítací a zvukovou technikou neodpovídá náročnosti nynějšího diváka, a to je hlavní důvod nedostatečné návštěvnosti místního kina. V současné době kino promítá 3x týdně (2x denně) a 1 x měsíčně pro M Š. M imo promítací dny je sál kina nabízen jiným subjektům k pořádání kulturních akcí. Kapacita kina je 210 míst.
17
M ěstská knihovna Na knihovnu je možno pohlížet jako na místo získáni informací, vzdělání, ale také odpočinku. M ěstská knihovna se nachází v památkově chráněném objektu bývalé piaristické koleje. V roce 2001 byla ustanovena organizační složkou města. Knihovna se skládá z odděleni pro dospělé čtenáře a z odděleni pro děti. Tyto půjčovny navštěvuje 973 čtenářů. V knihovně je k dispozici 23 276 knih. Knihovna zpřístupňuje dokumenty z vlastního fondu nebo prostřednictvím meziknihovních výpůjčních služeb z fondu jiných knihoven. Knihovna se stará o dvě pobočky na Hájově a Prchalově. Vytváří knihovní fond a zajišťuje cirkulace pro místní knihovny v obcích Skotnice, Trnávka, Petřvald, Petřvaldík, M ošnov a Kateřinice. Knihovna organizuje zájmové a čtenářské akce pro děti a vzdělávací akce pro dospělé. Od roku 2000 nabízí zájemcům rovněž možnost internetových služeb. Loutkové divadlo Beránek Činnost loutkového divadla znamená velký přínos pro kulturní vyžití nejmladší generace. Loutkové divadlo je umístěno v budově dřívějšího M -klubu. Divadlo má i nadále v bezplatném užívání pan M etoděj Beran na základě Dohody“ uzavřené s městem Příbor. Kapacita zařízení je 97 míst. Loutkové divadlo navštěvují především děti předškolního věku a prvního stupně základních škol. M uzeum Novojičínska - muzeum a pamětní síň Sigmunda Freuda v Příboře Je umístěno v přízemí objektu piaristické koleje. V roce 2003 se stal jeho zřizovatelem Krajský úřad Moravskoslezského kraje v Ostravě. V nejcennější místnosti muzea – refektáři, pokračují úspěšné a oblíbené komorní koncerty. Dále tento sál slouží k pořádání různých výstav. V zrekonstruované části koleje je k dispozici ještě jeden sál, který je nepřetržitě využíván k pořádání různých tématických výstav. V dubnu 1999 byla v nových prostorách muzea otevřena expozice a pamětní síň nejvýznamnějšího rodáka, zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda. V roce 2002 si pronajalo muzeum od města objekt bývalého Domu dětí a mládeže na ulici M asarykově, kde budou zřízeny depozitáře muzea. V současné době jsou vedena jednání s vedením muzea o pronájmu dalších prostor v přízemí piaristické koleje za účelem rozšíření muzejních knihoven a výstavních ploch. Katolický dům Družstvo Katolický spolkový dům je vlastníkem a zároveň i správcem tohoto objektu. Vlastní kulturní aktivity majitel KD nevyvíjí. Za účelem pořádáni různých kulturních akcí je KD pronajímán jak městu, tak i jiným subjektům. KD zůstává i nadále hlavním kulturním objektem ve městě pro pořádání kulturních akcí různého druhu.
18
M ěstský park s amfiteátrem Jedná se o zařízení ve vlastnictví města. Slouží především pro pořádání venkovních kulturních akcí v letních měsících. V uplynulém volebním období byl amfiteátr využíván k pořádání “Příborského kulturního léta‘ na které město Příbor vypisuje, dnes už každoročně, granty. Amfiteátr je zapůjčován i jiným subjektům pro pořádání kulturních produkcí v letních měsících. Kapacita venkovního hlediště ve cca 250 – 300 míst k sezení. Ostatní zařízení Příležitostně jsou ve městě využívány pro kulturní nebo společenské akce i prostory v jiných objektech jako např. kostely pro pořádání koncertů, aula M asarykova gymnázia, sály některých restaurací apod. V současné době slouží pro výše uvedené akce i objekt bývalé ŠJ na ulici Dukelská. 2.3.5 S portovní a tělovýchovná zařízení Tělovýchova a sport má stále větší význam pro zdravý vývoj jednotlivce i celé společnosti. Pravidelná sportovní aktivita mládeže i dospělých je účinnou prevencí proti rizikovým civilizačním faktorům. Pro tuto pozitivní společenskou činnost jsou ve městě k dispozici následující sportovní zařízení.
1. Zařízení ve vlastnictví Tělovýchovné jednoty Příbor a) sportovní hala na Štramberské ulici Toto poměrně nové zařízení bylo dáno do užívání veřejnosti v roce 1992. Součástí objektu je tělocvična a fit-centrum. V roce 1994 byla zahájena přístavba objektu, která zahrnuje výstavbu rozcvičovny pro vzpěrače a saunu. Rozcvičovna byla dokončena v roce 2002. V minulém volebním období byla dokončena výstavba venkovního asfaltového hřiště pro nohejbal a volejbal.
Technické parametry: tělocvična 12 m x 24 m - šatny 2
sprchy 2
WC 2
fit-centrum 9 m x 17 m - šatny 2
sprchy 1
WC 1
b) stadion kopané V tomto areálu jsou situovány hlavní travnaté hřiště s atletickým škvárovým oválem, tréninkové škvárové hřiště a tribuna se šatnami a místností pro občerstvení. Hlavní část areálu byla postavena v roce 1953. Kapacita tribuny čítá cca 500 míst.
19
c) tenisový areál K dispozici jsou čtyři oplocené kurty, cvičná tenisová stěna, klubovní a sociální zařízení. Nedořešeným problémem zde zůstává rozestavěná budova, která měla původně sloužit jako zázemí tenisového oddílu. Rovněž velké množství neudržovaných ploch bývalého koupaliště čeká na smysluplnější využití. Areál byl zprovozněn v roce 1987. 2. Zařízení ve vlastnictví Tělovýchovné jednoty Sokol Příbor a) sokolovna na ulici Lidická Jedná se o starou budovu z roku 1919 jejíž součástí je tělocvična, herna stolního tenisu, restaurace a kino. Areál má rovněž venkovní asfaltové hřiště a zahradu využívanou k občasným letním akcím. Objekt je ve špatném technickém stavu odpovídajícímu svému stáří a vyžaduje celkovou rekonstrukci. V minulých letech se podařilo opravit část fasády a modernizovat sociální zařízení. Technické parametry: tělocvična 17,6 m x 10 m - šatny 1 sprchy 1
WC 2
3. Zařízení ve vlastnictví města a) městské koupaliště Zprovozněno bylo v roce 1992. Návštěvníkům jek dispozici otevřený bazén 50m x 2lm s průměrnou hloubkou 1,6 m, malý bazén pro děti s hloubkou 0,4 m, šatny, sociální zařízení, parkoviště, venkovní restaurace, pískoviště, dětská zábavná zařízení atd. Technické zázemí je tvořeno chemickou úpravnou vody s vyrovnávacími nádržemi a strojovnou. Areál patří k nejnavštěvovanějším zařízením města a zasloužil by si rozšíření ploch i atrakcí. V roce 2001 byla kolem bazénů položena nová dlažba a zahájen provoz informačního centra. b) tělovýchovná zařízení při ZŠ Jičínská Součástí školy jsou dvě rozměrově nevyhovující školní tělocvičny, které slouží pro výuku tělesné výchovy. Škola má k dispozici malé fit-centrum. Scházejí venkovní sportovní plochy. Technické parametry : tělocvičny 7m x 14 m - šatny 1 sprchy 0 WC 1 c) tělovýchovná zařízení při ZŠ Npor. Loma Součástí školy jsou dvě tělocvičny a venkovní sportovní areál, který tvoří hřiště pro kopanou, atletická dráha, hřiště na basketbal a odbíjenou. Jedná se o modernější sportovní zařízení, které bylo dáno do provozu současně se školou v roce 1983. Technické parametry :
tělocvična 1: 12 m x 24 m tělocvična II: 12 m x 20 m šatny 3
sprchy 2
20
WC 2
d) tělovýchovná zařízení při bývalé ZŠ Dukelská Součástí školního objektu je tělocvična a venkovní sportovní areál, který se skládá z malého hřiště pro kopanou s atletickou dráhou. Areál školy byl zprovozněn v roce 1961. V roce 2002 zde byla dána do provozu horolezecká stěna o ploše 80 m
Technické parametry : tělocvična l0m x 20 m - šatny 2
sprchy 1
WC 2
4. Zařízení ve vlastnictví M asarykova Gymnázia Součástí objektu je tělocvična a venkovní zpevněné sportovní plochy, které jsou využívané pro basketbal, volejbal a jiné míčové hry. Škola byla postavena v roce 1902, větší rekonstrukcí prošla v letech 1994/95, kdy byla současně rozměrově upravena i tělocvična školy. Technické parametry : tělocvična 9 m x 20 m - šatny 2
sprchy 1
WC 2
5. Ostatní sportovní a rekreační zařízení Jedná se především o venkovní plochy pro individuální sport a rekreační využití. Většina těchto zařízení je ve vlastnictví města a byla vybudována především v minulém volebním období. Na sídlištích byly opraveny povrchy venkovních hřišť (Vrchlického, Erbenova, nábřeží Rudoarmějců, Štramberská, Npor.Loma), instalovány streetballové koše, na hřištích na ulici nábřeží Rudoarmějců jsou využívány skateboardové prvky. Dvě hřiště (Vrchlického a Npor. Loma) byly opatřeny mantinely a doplňky na míčové hry. M ěstem jsou vedeny dvě cykloturistické trasy. Rovněž pro nejmenší děti se především na sídlištích začínají objevovat vkusné dřevěné prolézačky apod. V místní části Hájov bylo upraveno a rozšířeno venkovní asfaltové hřiště pro malou kopanou a tenis. 2.3.6 S polková činnost na území města Spolková činnost je ve většině případů chápána jako činnost nevýdělečná, dobrovolná a zájmová. Ve spolcích, sdruženích a neziskových organizacích je soustředěn obrovsky potenciál dobrovolných pracovníků, trenérů, cvičitelů, metodiků, mládeže, střední i té nejstarší generace. Jejich činnost je nezastupitelná a nedá se nahradit profesionálními organizacemi. Na území města vyvíjí činnost asi 40 spolků a sdružení, které mají široké spektrum činnosti. Ve většině případů tyto spolky spolupracují s městem, podílejí se na pořádání kulturních, společenských, sportovních a jiných akcích. Jejich činnost je podporována finančními příspěvky města, a to jak na zabezpečení provozu, tak na vybrané akce. Seznam spolků občanských sdružení a dalších organizací je uveden v tabulkovém přehledu na str. 22 - 26. Údaje o kontaktních osobách podléhají časovosti.
21
Spolek, sdružení
Archeologický kroužek
Basketbalový klub
Bav klub Česká numismatická společnost
Český svaz chovatelů
Český svaz letců, Odbočka 18
Český svaz rybářů
Počet členů
Náplň činnosti
Zřizovatel
Kontaktní osoba
5
Vydávání odborných publikací, zkoumání terénu, publikační činnost do odborného tisku (Moravsko slezská archeologie). Členové jsou zároveň členy Českého sdružení archeologického, Pobočka pro Moravu a Slezsko.
Dobrovolná nezisková organizace
Jan Divíš Příbor, npor. Loma 1410
170
-
-
Jiří Slaný Příbor, Místecká 39 tel.: 556 725 243. 606 765 222
369
Soukromé školské zařízení pro volný čas, řada kroužků, několik tanečních souborů, spolupořádání besed s veřejností. Provoz občanského sdružení a Seniorského klubu při Bav klubu.
Společnost ručením omezeným
Vlasta Trojčínská Příbor, Masarykova 489 tel.: 556723778, 724244467
20
Vlastní odborná činnost, spolupráce s městem při výrobě pamětních mincí. Shromažďování informací o mincích
Česká numismatická společnost ČR
p. Klimovič Příbor, Lomená 1128 tel.: 556 725 264
32
Vlastní odborná činnost, spolupráce s DDM Luna při vedení chovatelského kroužku, tradiční výstavy drobného zvířectva a okrasného a exotického ptactva.
Český svaz chovatelů ČR
Ludvík Demel Příbor, Choráze 1506 tel.: 556 722 169
24
Letečtí veteráni, vojáci i letci z povolání, kteří se setkávají za účelem vzpomínek na službu, starají se o pomníky zahynulých letců, pěstují letecké tradice mezi zájemci, provozují charitativní činnost pro pozůstalé po letcích.
Svaz letců ČR
Vladislav Jerguš Příbor, Čs. armády 1378 tel.: 556 725 192
60
Vlastní odborná činnost, pořádání veřejných výlovů, výstava ryb a celostátní soutěže. Vykonávání rybářského práva ve smyslu zákona O rybářství. Provoz
Samostatné obč anské sdružení
Jan Jurek Kopřivnice, Sportovní 915 Tel.: 556812643
22
rybářského kroužku pro mládež.
Český svaz včelařů
Český zahrádkářský a ovocnářský svaz
Český zahrádkářský svaz Hájov
Dechový orchestr mladých
Dětská misie
Diakonie ČCE
Družstvo Katolický spolkový dům
Zájmová činnost, úzká spolupráce s DDM Luna při vedení dětského včelařského kroužku, pořádáni soutěže "Zlatá včela", 46
společenská včelařská posezení.
Český svaz včelařů
Rudolf Vlkovič Příbor, Choráze 1506 tel.: 556722292
60
Provoz místních dílčích organizací, zvelebení a využití řady dříve zanedbaných lokalit, zájmová činnost, zájezdy, přednášky.
Český zahrádkářský svaz ČR
ing. Milan Galia tel.: 556725549
15
Provoz organizace, zvelebení a využití řady dříve zanedbaných lokalit, zájmová činnost, zájezdy, přednášky. Pořádání kulturních akcí (vinobraní).
Český zahrádkářský svaz ČR
Miroslav Bohm Příbor, Hájov 96 tel.: 556493 017
75
pravidelná úč ast na akcích města. účast a řada vítězství na tuzemských i mezinárodních festivalech dechové hudby, spolupráce s kroužkem mažoretek
Základní umělecká škola Příbor a společ nost přátel Dechového orchestru mladých
Ivo Lacný Příbor, Lidická 50 tel.: 556 725 353
Nemá formu členství
Práce s dětmi, křesťanské vzdělávání dětí, vydávání literatury. Činnost po celé i ČR.
Samostatné občanské sdružení
Libuše Pavelková Příbor, Jičínská 549 tel.: 556 723 333
-
Středisko zajišťuje pečovatelskou a ošetřovatelskou péči pro potřebné občany v jejich domácnostech a v Domech s pečovatelskou službou. Služby střediska jsou určeny starým lidem, dlouhodobě nemocným a lidem s postižením, kteří jsou odkázáni na pomoc druhých a jejich rodinám, kteří se chtějí o své blízké starat.
Samostatná organizační jednotka
Příbor, Jičínská 238 tel., fax.: 556 725 359 mobil: 736 136 870, 604964782
Samostatné občanské sdružení
Mgr. Marie Matlová Příbor, Lidická 560 tel.: 556722711
Péče o objekt sloužící široké veřejnosti ke 90
konání kulturních a společenských akcí
23
Floorbal
Junák
Klub českých turistů
Samostatné občanské sdružení
38
Vlastní sportovní činnost.
120
Tradiční dětská a mládežnická organizace, spolupráce s městem při pořádání řady akcí, výstavy Betlémů. Pravidelná schůzková činnost, pořádání letních táborů.
108
Turistické akce pro veřejnost, 2x ročně pořádání hromadných zájezdů, pořádání – tradiční akce "Janáčkovy chodníčky".
Marek Jehlár Kopřivnice. Štramberská 1096 tel.: 604418089
ČR
Jiří Linart Příbor, Místecká 266 tel.: 606142665
Klub českých turistů ČR
Vladimír Bílský tel.: 737 375203
Junák
- Svaz skautů a skautek
Osadní výbor Hájov
Barbora Zárubová Příbor, Hájov 72 tel.: 556 723 037
52
Kulturní a zájmová činnost.
Klub důchodců Příbor
227
Kulturní a zájmová činnost. Pořádání zájezdů a výletů
-
Antonín Vyvial Příbor, Štefánikova 691 tel.: 556725846
Klub důchodců Tatra Příbor
-
-
-
Helena Peláková Příbor, Fučíkova 1310
28
Chov a výcvik psů.
samostatné občanské sdružení
Jaroslav Kovařík Příbor, Čs. armády 1345
20
Pořádání kulturních a sportovních akcí pro ženy a děti. Předváděcí akce. Na požádání spolupořádání akcí.
Sdružení občanů
Marcela Sýkorová Příbor, Hájov 103 tel.: 556729305, 556493774
Max. 10
Amatérský soubor působící v prostorách v majetku města, pravidelná oblíbená představení pro děti, vlastní výroba loutek a kulis.
-
Metoděj Beran Příbor, B. Buzka 95
24
Péč e o zvěř a přírodu, spolupráce s dobrovolníky. Účast na soutěžích. Myslivecká odpoledne pro veřejnost, letní večery.
Samostatné občanské sdružení
Ing. Lumír Krejčí Příbor, Masarykova 136 tel.: 556 725 703
Klub důchodců Hájov
Kynologický svaz
Liga žen Hájov
Loutkové divadlo Beránek
Myslivecké sdružení Příbor
24
Myslivecké sdružení Příbor – Hájov
Sbor dobrovolných hasičů Hájov
Sbor dobrovolných hasičů Prchalov
Sbor dobrovolných hasičů Příbor
Sdružení horolezců
Sdružení hudebníků Příbor Sdružení přátel výtvarné fotografie Sdružení zdravotně postižených SK vzpírání Lonka Příbor
14
Péč e o zvěř a přírodu, spolupráce s dobrovolníky. Účast na soutěžích. Myslivecká odpoledne pro veřejnost, letní večery.
-
JUDr. František Berger Příbor, Masarykova 714 tel.: 556 722 105
45
Úč ast v národních soutěžích, pravidelné pořádání oblíbených Benátských nocí, plesů, výstav požární techniky, výstav k historii sboru-
Sbor dobrovolných hasičů Příbor
Vladimír Faix Příbor, Hájov 93 tel.: 556 494 412
63
Účast v národních soutěžích, pravidelné pořádáni oblíbených Benátských nocí, plesů, výstav požární techniky, výstav k historii sboru.
Sbor dobrovolných hasičů Příbor
Jaroslav Neusser Příbor, Prchalov
94
Úč ast v národních soutěžích, pravidelné pořádání oblíbených Benátských nocí, plesů, výstav požární techniky, výstav k historii sboru,
Sbor dobrovolných hasičů Příbor
Ladislav Hanzelka Příbor, Fuč íkova 1300 tel.: 556 725 443
24
Vlastní sportovní činnost. Na požádání akce pro veřejnost. Od r, 2003 provoz uměle instalované horolezecké stěny.
Český horolezecký svaz
18
Pravidelné koncerty, plesy, častá vystoupení i mimo město Příbor. V rámci swingového orchestru funguje také symfonický orchestr.
Město Příbor
Zdeněk Pukovec Příbor, Větřkovská 843 tel.: 556 725 522
30
Vlastní odborná činnost, účast na soutěžích,
Samostatné občanské sdružení
Rudolf Jarnot Příbor, Jičínská 78B tel.: 556 725 853
110
Péče o zdravotně postižené občany. Pořádání zájezdů, výletů a jiného kulturního vyžiti.
Svaz tělesně postižených
Václav Lazebníček Příbor, Fučíkova 1320 tel.: 556 723 123
samostatný právní subjekt
Kostelník Petr Příbor, Místecká 291 tel.: 608 888 226
46
vlastni sportovní činnost
25
Stanislav Burgár tel.: 737 142604
Vydávání publikací k životu a dílu S. Freuda, pořádáni pravidelných sympozií s mezinárodní účasti k uvedené problematice, pořádání celostátní výtvarné soutěže "Můj sen", Propagace osobnosti a díla Příborského rodáka-
Samostatné občanské sdružení
Mgr. Mária Šupová Příbor, Sládkova 1447 tel.: 556 725 485, 732818677
-
Ing. Tomáš Bordovský Příbor, Hájov 70 tel.: 556 729 315
Zájmová sportovní střelba.
Český střelecký svaz
Pavel Poláček Příbor, Gagarinova 198 tel.: 556 723 519
23
Spolupráce s městem při pořádání vzpomínkových akcí k výročí osvobození Příbora, vzniku Česko slovenska.. .
Ústřední Výbor Českého svazu bojovníků za svobodu
Jan Dudek Příbor, Mlýnská 1213 tel.: 556 725429
Tenisový klub
60
Vlastní sportovní činnost. Účast v pravidelných soutěžích organizovaných Tenisovým svazem.
Právní subjektivita v rámci Tělovýchovné jednoty
Ing. Vladimír Těšlík Příbor, Tyršova 491 tel.: 556 722 879
TJ Příbor (kopaná, lední hokej, aerobik, tenis, aj.)
450 500
Vlastní č innost jednotlivých oddílů, pořádání akcí pro veřejnost, např. sportovní zábavná odpoledne, společenské večery, plesy, soboty pro ženy...
Samostatné občanské sdružení
Lubomír Jurečka Příbor, Okružní 1421 tel.: 603 338 172
TJ Sokol (gymnastika, stolní tenis, malá kopaná aj.
180
Tělovýchovná a sportovní činnost s dětmi a mládeží, péče o objekt, ve kterém působí i městské kino Úsměv
Česká obec sokolská
František Bitner Příbor, Palackého 628 tel.: 556 722 139
Vojenský klub důchodců
120
Zájmová činnost vojenských důchodců.
Ministerstvo obrany
Václav Růžička Příbor, Švermova
Komunitní práce, pořádání besed s obč any, spolupráce při zvelebování veřejných prostranství, ochrana přírody, ekologická výchova a vzdělávání, práce s dětmi, ekologické poradenství. Vydávání publikací.
Samostatné občanské sdružení
Ludmila Odvárková Příbor, Švermova 1327 Tel.: 556 723 090
Společnost S. Freuda
Sportovní klub Hájov
Sportovní střelnice Svaz bojovníků za svobodu
Život 21
35
35
-
10
Tělovýchovná a sportovní činnost s dětmi a mládeži (hokej, fotbal). Provoz fitcentra na Hájově.
26
2.3.7 Restaurační a ubytovací zařízení Ve městě je v současné době k dispozici 38 restauračních zařízení z nichž některé poskytují rovněž ubytovací služby. Některá z uvedených zařízení nabízejí své služby sezónně, jiná celoročně. Restaurační i ubytovací služby jsou poskytovány na různých úrovních. Současný aktuální stav je uveden v následujících přehledných tabulkách. Údaje o poskytovaných službách, otevírací době nebo telefonní kontakty jsou pouze orientační a podléhají časovosti.
27
Název zařízení
Počet ubytovaných Poč et míst k sezení osob
ne
ne
-
-
-
Po - ne 17.00 - 24.00
levné ubytováni pro turistické skupinky
-
non - stop obč erstveni v létě posezení v zahrádce jukebox, kuleč ník, nevýherní automaty
nepřetržitě
možnost rodinných a společenských oslav, nepravidelné pořádáni gastonomických akci pro veřejnost
Od 1. 9. - 30. 5. Po - so: 16.00 - 23.00 Ne: zavřeno
-
Bar Zafír
-
30
ne
20
-
ne
100
ne
ne ne
ne
Club Ricco
-
35
ne
ano
Cukrárna Oáza
-
20
ne
ne
Cukrárna U radnice
-
20
ne
Čajovna Ve staré kovarně
-
20
ne
24
-
-
70
ne
DDM Luna Dancing club Slavie
-
Po - pá: 8.00 - 17.00 So: 8.00 - 13.00 Ne: zavřeno
ano
Bar Rebel
-
Otevírací doba
ano
-
Bonver
Poskytované služby rychlé občerstveni (asiiská kuchyně)
Asia bufet
BaV klub Příbor
40
Možnost platit stravenkami Kuchyně
ne
Příbor, nám. S. Freuda Č. 31
Kontakt 556725135, 723 189704
Příbor, Místecká Příbor, Ostravská 77
556 723 605, 556725715
Příbor, Masarykova 489
556 723 778, 556 725 061
Příbor, Politických Vězňů 48
556 725 308
Příbor, Nábřeží RA 897
556 724 111, 777 100 007
cukrářské výrobky, studená kuchyně
Po - ne 9.00 - 18.00
Příbor, U brány 108
556 725 308, 602513314
cukrářské výrobky, studená kuchyně
Po - ne 9.00 - 17.30
Příbor, nám. S. Freuda Č. 20
556 725 308
Stř - ne 16.00 - 22.00
Příbor, Místecká 256
556 725 632
Příbor, Dukelská 1346
556 725 029
omezeně nepravidelné pořádáni kulturních akcí pro veřejnost ubytovna turistického charakteru, k dispozici kuchyňka, sociální zařízení, společenská místnost ne
Adresa
diskotéky, tanečnl zábavy
28
-
Pá 50: 20.00 - neurčito
Příbor, nám. S. Freuda č. 34
556 722 034
Hostinec Na kopečku
Hostinec U Čechů Hotel a restaurace U nádraží
-
-
ne
ano
ano
ne
ne
-
max. 60 restaurace 100 banketka 50 maIý sál 60 restaurace 40 salónek 25 sál max. 100
30
hotelová restaurace 70
ano
ano
Neptun
-
88
ne
ne
Niqht club Letka
-
-
ne
12
50
-
Katolický dům
Mexiko
Motel Zafír
Oáza
30
30 nekuř. salonek. 17 šenk 28 sál max. 40
možnost rodinných a společenských oslav v létě posezení v zahrádce nepravidelně pořádáni akci pro omezeně veřejnost
-
ano
ano
ano
ano
ne
ano
Možnost rodinných a společenských oslav
Jaro, léto: 11.00 - neurčito Podzim, zima: 16.00 - neurčito
Příbor, Lesní 1256
608 482 954
Příbor, Hukvaldská 1059
556 723 772
Příbor, Frenštátská 132
556 725 328
Po - 50: 10.00 - 22.00 Čt - pá: 10.00 - 24.00 Ne: 10.00 - 22.00
Příbor, Lidická 560
556 725 890
Po - so: 10.00 - 23.00 Ne: 10.00-21.00
Příbor, Frenštátská 166
556 725 831
Příbor, Ostravská 77
556 723 605, 556725715
Příbor, Lidická 560
556 725 606
Příbor, Čs. armády 1369
737 607 067
Příbor, U brány 108
556 725 308, 602513314
Po - ne: 10.00 - 22.00 mimo středu)
Možnost slevy pro dlouhodobé Po - so: 9.00 - 24.00 ubytování Ne: 9.00 - 22.00 Možnost rodinných a společenských oslav denně hotová jídla a minutky
možnost rodinných a společenských oslav v létě posezení v zahrádce Možnost platby kartou, možnost ubytováni psa v létě posezení na terase Možnost rodinných a společenských oslav, pro větší počet lze zajistit také stravu jukebox, automat na šipky, billiard, kulečník, nevýherní automaty, automobilový trenažér, stolní fotbal, každý pátek diskotéky možnost rodinných a společenských oslav v létě posezení v zahrádce možnost slevy pro dlouhodobé ubytování
29
Po - ne: 07.00 - 01.00 Po - čt: 16.00 - 23.00 Pá: 16.00 - 03.00 50: 16.00 - 02.00 Ne: 16.00 - 22.00
non - stop
Po-čt: 11.00-23.00 Pá - 50: 11.00 - 02.00
25 - 30 pouze ve stanech (možno zapůjčit)
1000
ne
ano
Občerstvení Beta
-
-
ne
ne
v létě posezení v zahrádce
Občerstvení Orinoko Pivnice Letka
-
-
ne -
ano -
v létě posezení v zahrádce -
1.6.-1.9. Po - ne: 9.00 - 22.00 Po - pá: 8.00 - 18.00 SOJ ne: 8.00 -- 11.00 15.00 - 18.00 během sezóny v jarních a letních měsících -
Pivnice Oáza
-
25
ne
ne
v létě posezení v zahrádce
Po - ne: 7.00 - 21.00
Pizza Příbor
-
20
ne
ano
rychlé občerstveni (možnost dovozu na určené místo)
Po .... ne: 11.00 .... 22.00
Pizzerie Zafír
-
35
ne
ano
Restaurace Za vodou
-
restaurace 60 salónek 25
ano
ano
Slavie
-
77
ano
ano
rychlé občerstvení (možnost dovozu na určené místo) možnost rodinných a společenských oslav v létě posezení v zahrádce a pořádání tanečních večerů v zimních měsících zabíjač kové hody možnost rodinných a společenských oslav v létě posezení v zahrádce
Sokolovna
-
50
ne
ne
-
Občerstvení na koupališti
Sv. Florian Španělská restaurace Petrovický dvůr
12
50
ne
ano
-
30
ne
ano
během sezóny pořádání sportovních tanečních a kulturních oslav
možnost rodinných a společenských oslav možnost ubytování psa možnost rodinných a společenských oslav v létě posezení v zahrádce
30
Po - ne: 17.00 - 24.00
So - ne: 11.00 - 23.00 Po - čt: 9.00 - 22.00 Pá, so: 9.00 .... 24.00 Ne: 10.00 - 22.00 Po - čt: 18.00 .... 23.00 Pá - 50: 18.00 - 24.00 Neděle zavřeno Po - ne: 12.00 neurčito
Příbor, . Leoše Janáčka 923
556 724 111, 777 100 007
Příbor, nám. S. Freuda 47
602 729 161
Příbor, Na Nivách Příbor. U Brány 108
603 533 883, 556 725 825 556 725 308, 602513314
Příbor, Dukelská 134.0
732 485 575
Příbor, Ostravská 77
556 723 605, 556 725 7.15
Příbor, Leoše Janáčka 922
556 722 086
Příbor, nám. S. Freuda 34
556 722 034
Příbor, Lidická 544
-
Příbor. Švédská 88
556 725 450
Příbor, 9. Května 1212
556 722 345 i
U krbu
-
45
ne
ano
Ubytování U Čechů
12
-
ne
ne
Viktoria
12
-
ne
ano
Vinárna Armanka Whiskv bar Zájezdní hostinec U Břežného
-
36
ne
ano
-
20
ne
ne
-
70
ne
ne
možnost rodinných oslav pouze pro max. 20 lidi v létě možnost posezení v zahrádce možnost ubytováni psa 5 a více noci 10% sleva možnost drobného vaření
Po - čt: 11.00 - 23.00 Pá - so: 11.00 - 24.00 Ne: 11.00 - 22.00 -
možnost rodinných a společenských oslav pivnice, herní automaty, kulečník v létě posezení V zahrádce
31
Út: 17.00 - 22.00 So: 17.00 - 23.00 Po domluvě i jinak Po - ne: 9.00 neurčito
Příbor, Ostravská 72
608 855 750
Příbor, Hukvaldská 1059
556 723 502
Příbor, Nádražnl416
556722210
Příbor, V kopci 354
556 725 773
Příbor, Místecká
-
Příbor, Místecká 1114
556 725 350
2.3.8 Prodejny a služby Síť prodejen ve městě se postupně stabilizuje. Nabídka obchodů je doplňována prodejem na tržnici a taktéž příležitostným prodejem v Katolickém domě. V roce 2002 byla zahájena výstavba nákupního střediska na Ostravské ulici, jejichž součástí bude prodejna potravin (Penny M arket), masných výrobků, pizzerie a několik menších prodejen s dárkovým a doplňkovým zbožím. Rovněž rozsah nabízených služeb je na dobré úrovni. Zastoupeny jsou zde jednak služby z oblasti osobních potřeb, služby týkající se opraven aut, spotřebičů, výpočetní techniky apod. Poměrně rozsáhlou nabídku nabízejí služby ve stavebnictví, instalatérství. K dispozici je čistírna oděvů, oprava bot aj. Ve městě jsou v dostatečném rozsahu zabezpečeny služby bank, pojišťoven a spořitelen. V přiložených tabulkách je představena nabídka současných prodejen a nabídka služeb. Údaje jsou aktuální a podléhají časovosti.
32
Prodejní zařízení Akvarijní potřeby Akvarijní potřeby Aromatéka Autodíly Barvy, laky, nátěrové hmoty Barvy, laky, nátěrové hmoty Barvy, laky, nátěrové hmoty Barvy, laky, nátěrové hmoty Bižuterie Bižuterie, upomínkové předměty Bižuterie, stříbro Cukrárna Cukrárna Čaje, byliny Dárková síň Dětský ráj Drogerie Drogerie Drogerie Drogerie Drogerie Drogerie Drogerie Elektro Elektro Elektro Exklusivní prádlo Galanterie Hračky Hračky Knihkupectví Kola Koření, Byliny Květinářství Květinářství Květinářství Lékárna Lékárna Maso – uzeniny Maso – uzeniny Maso – uzeniny Maso – uzeniny Maso – uzeniny Motocykly Nábytek Obuv, kožená galanterie Ovoce – zelenina Papírnictví Papírnictví Papírnictví Prodej mob. telefonů Ovocná a okrasná školka
Název: AKVAHOL ZVERIMEX P+S
BEOS
OÁZA U RADNICE HERBA
LUMIX JUST SAT 1V VIDEO
PERGAMENT ELKOL ASTRA BELLlS APATYKA PANACEA
ABACOM
BONIFÁC Mobil salon
33
Adresa: Nerudova 145 K. Čapka 59 Místecká 257 01. Helmy 134 Štramberská 294 Jič ínská 608 Jič ínská 16 Pol. vězňů 1 Nám. S. Freuda 28 Nám. S. Freuda 20 Pol. vězňů 2 U Brány 106 Nám. S. Freuda 20 Nádražní 125 Nám. S. Freuda 6 Jičínská 11 Nám. S. Freuda 32 Dukelská 1339 Nám. S. Freuda 7 Jičínská 16 Pol. vězňů 1 Místecká 1118 Místecká 283 Nám. S. Freuda 35 Nám. S. Freuda 42 Nádražní 417 Nám. S. Freuda 21 Nám. S. Freuda 21 Nám. S. Freuda 7 Nám. S. Freuda 23 Nám. S. Freuda 9 Nám. S. Freuda 22 Místecká 40 Nám. S. Freuda 5 Nádražní 685 Nám. S. Freuda 30 Ř. Volného 60 Jičínská 54 Místecká 41 Nám. S. Freuda 24 Místecká 1124 Nerudova 580 Nábřeží Ra 870 Ostravská 77 Jičínská 1524 Nám. S. Freuda 29 Nám. S. Freuda 46 Nám. S. Freuda 7 Nám. S. Freuda 23 B. Buzka Nádražní 393 Místecká 1521
Kontakt tel. 556 722 445 556 725 485 556 725 632 556723611 556 724 222 556 722 329 556 722 248 556 725 772 556 725 653
556 725 308 556 722 437
556 725 008 556 725 653 556 725 870 556 722 563 556 722 248 556 725 772 602 504 637 556 724 567 556 725 370 556 725 446 556 725 708 556 725 112 556725112 556 725 130 556 725 128 556 725 035 556 722 572 556 725 185 606 826 880 556 725 494 556 722 801 556722061 556 725 686 556725113 556 725 203 556725810 556 725 267 556 722 577 556725110 556 725 166 556 725 836 556725130 556 725 128 777 661 696 556 722 069
Pekárenské výrobky Pekárenské výrobky Pekárenské výrobky Pekárenské výrobky Pizzerie Pizzerie Potraviny -Potraviny Potraviny Potraviny a smíšené zboží Potraviny a smíšené zboží Potraviny a smíšené zboží Potraviny a smíšené zboží Potraviny a smíšené zboží Potraviny a smíšené zboží Potraviny a smíšené zboží Potraviny a smíšené zboží Potraviny a smíšené zboží Prodej keramiky Prodej koření a bylinek Prodej mobilních telefonů Prodej náhradních dílů pro nák. auta Prodej náhradních dílů Tatra Prodej náhradních dílů Tatra, Liaz, Avia Prodej ponožek, textilu Prodej proutěného zboží Prodej sudového vína Prodej sudového vína Sklo - porcelán Sklo - porcelán Sportovní potřeby Stavební materiál Stavební materiál Stavebniny Tabák, noviny Tabák, noviny Tabák, noviny Tabák, noviny Tabák, noviny Textil Textil Textil Textil Textil - kusový Textil - metráž Textil z dovozu Textil, ponožky Velkoobchod s nápoji a potravinami Velkoobchod s textilem Ovocná a okrasná školka Úklidové prostředky Upom. předměty, stříbro Zdravá výživa Zemědělské zásobování a nákup a. s.
MILANY
Nám. S. Freuda 28 Štefanikova 248 KROMVEL Nám. S. Freuda 415 Freudova 118 Dukelská 1340 Zafír Ostravská 77 JITŘENKA Frenštátská Na Benátkách 925 Dukelská 1340 Hájov 67 KORUNA Místecká 1124 PAJONK Štramberská 1452 COOP Jičínská 1524 U KOSTELA Pol. vězňů 48 Nábřeží RA 870 OANAĎA Dukelská 1339 Větřkovská 853 Zahradní 1537 VINGARIUS s. r. o. Štefanikova 555 Místecká 40 Mobil salón Nádražní 393 Kazimpex s. r. o. Zámečnická 592 Alpart s. r. o. Zámečnictví 592 Skarab s. r. o. 9. května 1156 LONKA 9. května 1162 Kati Frenštátská HO-GO Místecká 283 Nám. S. Freuda 47 Lidická 59 Nám. S . Freuda 27 Alpisport Jičínská 15 Lomená 1520 Šat sporo Nádražní 685 Místecká 287 Lumix Místecká 1118 Just Místecká 283 Nám. S. Freuda 8 Frenštátská Nám. S. Freuda 47 OK Nám. S. Freuda 9 Vlasta Nám. S. Freuda 43 Týna Frenštátská 510 Jaal Hluboká 1248 Nám. S. Freuda 47 BONA Stojanova 390 Nám. S. Freuda 6 9. května 1162 IKA Šmeralova 212 MJKI Místecká 287 Místecká 1521 Ha-Ra Cz Nám. S. Freuda 19 Pal. vězňů 2 RACIO Pol. vězňů 3 Ostravská
34
556812807 556 725 278 556 722 274 556 725 358 732 485 575 604838591 556 725 308 556 723 239 556 723 582 556 723 039 556 725 301 556722013 556725110 556 725 408 556 725 267 556 725 871 556 725 682 556722016
777 661 696 556722313 556722313 556722746 556 776 340 604 284 290 556 722 737 556 725 305 556 722 266 556 724 222 556 722 330 556 722 864 556 724 567 556 724 567 556 725 324 556 725 178 603 877 453 556 725 324 556 725 393 556 725 830 556 725 339 556723319 556 776 340 556 725 308 556725470 556 722 069 556 722 439 556725017 556 725 079
Zlatnictví Zlatnictví Zverimex P +S Železářství, domácí potřeby
Místecká 1115 Nám. S. Freuda 27 K Čapka 59 Místecká 472
35
556 722 390 556 725 194 556 725 485 556722014
Nabídka služeb Advokátní kancelář Advokátní kancelář Autobazar Autodíly Autodíly Autodoprava Autodoprava Autodoprava Autodoprava Automyč ka Autooprava Autoprodej Autopůjčovna Autoservis Autoservis Autoservis, lakovna, karosárna Autoškola Banka Banka Bazar Bazar Brusičství Bufet Asia Cestovní kancelář Cestovní kancelář Cestovní kancelář Cyklo- servis Cyklo-moto servis Čajovna Čalounické služby Čalounické služby Čerpací stanice Čerpací stanice Čerpací stanice plynu Česká pojišťovna Česká pošta Česká spořitelna Český bezdrát Čistička odpadních vod Čistírna ošacení Čištění kanalizací Desinfekce, deratizace, desinsekce Domácí péče Ekonomické služby Elektroinstalace Elektromontáže Elektromontáže, revize, hromosvody Fotoateliér Geodetické práce Grafické studio Chemická laboratoř Instalatérské služby Instalatérské služby
Název:
AMG centrum s. r. Alpart s. r. o. ŠAD EBEN Trans PETRA
Rotek Česká spořitelna Komerční banka Klaudex
Solitera Zars Pekos tour ELKOL Čajovna
Benzina Petra
Herba DIAKONIE ESO
GESPO s. r. o. AIR desing Ekoterma Luky
36
Adresa: Nám. S. Freuda 4 Jičínská 1524 Ostravská 70 Zámečnická 592 01. Helmy 134 ČSA 1381 Nerudova 508 Štefánikova 555 Ostravská 719 Ostravská 77 Větřkovská 851 Štramberská 428 Hájov 102 Wolkerova 157 Frenštátská 427 Březinova 768 Lidická 560 Nám. S. Freuda 19 Nám. S. Freuda 10 Jičínská 13 Frenštátská Štefanikova 820 Nám. S. Freuda 31 Pol. vězňů 48 Lidická 512 Místecká 283 Nám. S. Freuda 22 OJ. Helmy 128 Místecká 257 Jičínská Fučíkova 1311 Místecká Ostravská 77 Ostravská Nám. S. Freuda 9 Jičínská 240 Nám. S. Freuda 19 Nám. S. Freuda 4 Na Kamenci Nádražní 125 Frenštátská 1367 Místecká 1123 Jičínská 238 Freudova 118 Nábřeží RA 1515 Palackého 628 Na Nivách 1075 U Brány 1 08 Nám. S. Freuda 23 Nádražní 393 9. května 1184 Štramberská 1541 Sládkova 1531
Kontakt tel. 556 711 096 556725110 606872 075 556722313 556 723611 556 725 669 556 723 193 602 758461 556725190 556 722 576 556 722 340 556 722 505 556 723 046 556 725 728 556 725 020 556 722 135 603248712 556 725 049 556 722 336 556 725 386 556 723 324 556 725 135 556 724 455 556 722 337 556 725 458 556 722 572 556 722 257 556 725 632 556 725 182 556 722 949 556725219 556 722 576 602 570 398 556 722 683 556 725 074 556 722 049 556 722 633 556 725 142 556725418 556 725 686 556 509 742 556 725 359 556 722 605 556 722 229 556 722 139 556 722 796 556 725 493 723471 316 556 722 038 556 722 188 556 722 041 556725718
Instalatérské služby Internetová kavárna Kadeřnictví Kadeřnictví Kadeřnictví Kadeřnictví Kadeřnictví Kadeřnictví Kadeřnictví Karosářské práce Klempířství Kominictví Kosmetický salón Kosmetický salón Kovářství Kožešnické služby Laminování Malířství Malířství – nástřiky Natěračství Notářství Oční optika Oční optika Odtahová služba Oprava motocyklů Oprava obuvi Opravy praček Opravy slaboproudu, televizorů Opravy televizorů Opravy televizorů Pedikura Pedikura Plynoservis Plynoservis Pneuservis Pneuservis Pneuservis Podlahy, podlahové krytiny Pohřebnictví Pojišťovnictví Pojišťovnictví Projekční činnost Projekční činnost Projekční činnost znalecká kanc. Projekční práce elektro Projektová činnost Projekty staveb Půjčovna čistících strojů Hudební ozvučeni Realitní kancelář Realitní kancelář Relaksační centrum Sklenářství, rámování obrazů Sběrné suroviny
Dámské, pánské Dámské, pánské Dámské, pánské Dámské, pánské Dámské M+M Dámské Dámské KAROS
ARABESQUE ANETA
ELTO PROFES
Agnes Allianz Generali a. s.
Vrchlického 971 Místecká 1155 Na Benátkách 925 Lomená 1493 Jičínská 14 Nám. S. Freuda 23 Dukelská 1340 Místecká 1129 Sv. Čecha 878 Nádražní 123 28. října 228 Npor. Loma 1391 Místecká 283 Jičínská 14 Sv. Čecha 522 Místecká 0l. Helmy 128 Místecká 283 Štefanikova 820 Štefanikova 820 Ř. Volného 411 Nám. S. Freuda 47 Freudova 118 U Tatry 1483 Ostravská 77 Nám. S. Freuda 7 Nábřeží RA 839 B. Buzka 472 B. Buzka 249 Pionýrů 1511 Jičínská 11 Zahradní 1532 Dukelská 1343 Fučíkova 1306 Štefanikova 555 Prchalov Ostravská 70 Tyršova 599 Freudova 118 Fučíkova 1309 Vrchlického 944 Jičínská 171 Jičínská 608 Místecká 1124 Pol. vězňů 3 Hřbitovní 620 U Tatry 1488 Lidická 59 Nám. S. Freuda 4 Pod Hradbami 269 Jičínská 14 Místecká 286 Na Kamenci
37
556 723 603 556 723 239 556 722 688 556 725 400 556 723 455 556 725 802 556 725 395 556725716 556 725 689 556 722 620 556 725 849 556 723 342 603 389447 556 725665 603 360 920 556725713 556 722 846 556 722 846 556 724 568 556 834 575 601 548519 777 325 818 556 722 577 556 722 563 556 725 825 556 722 656 556 724 526 556 725 489 556 725 008 556 722 333 556 722 377 556 725 483 556 723 456 556724415 556 722 507 556 722 608 556 722 788 556 722 430 605 709 405 556 722 321 556 725 880 556 724 001 556 725 845 556 722 864 556 722 737 556723216 556711 096 603 369 900 607 829 505 556725413 556 725 496
Svářečské a karosářské práce Solárium a nehtové studium Solárium a nehtové studium Stolařství Střihová služba Sportka, sazka Sportka, sazka Sportka, sazka Stavební práce Stavební práce Stavební práce Stavební společnost Strojírenství Tipsport Truhlářské a tesařské práce Zednické práce Účetnictví Účetnictví Účetnictví Účetnictví Účetnictví Veterinární ošetřovna Video služby Videopůjčovna Videopůjčovna Výrobní družstvo Výpočetní technika Výpočetní technika Výpočetní technika Voda, plyn, topení, revize Vodoinstalatérství Zámečnictví Zámečnictví Zámečnictví Zdravotnictví Alergologie, Imunologie, pediatrie Gynekologie Chirurgická ambulance Interní ambulance Interní ambulance Kožní ambulance Léčebná rehabilitace Léčebná rehabilitace Oční ambulance Oční ambulance Plicní MIOS Praktický lékař Praktický lékař Praktický lékař Praktický lékař Praktický lékař pro děti a dorost Praktický lékař pro děti a dorost
BOMA
JENÍK s. r. o. ŠAT SPORO
PRIBEX JUST TESO
PROFIÚČTO s. r. o. APE TILlA
MVDr. Hana Kotrcová DUYVIS VIDEO ZÁSTROJ P-CS služby uživatelům PC ORION BONEM
MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr.
Mořic Jureč ka Pavel Kuchař Roman Jelínek František Vozár Mirka Vozárová
Eva Bajerová MUDr. Alena Pernicová MUDr. Eva Šetková MUDr. Doležal,Velart, Palion MUDr. Alena Bohumínská MUDr. Gustav Chladil MUDr. Jaromír Lichnovská MUDr. Ivana Krkošková MUDr. Soňa Tučková MUDr. Aleš Polách
38
Švernova 1327 Jičínská 11 Místecká 119 Hřbitovní 485 Stojanova 390 Lidická 512 Nám. S. Freuda 20 Nábřeží RA 870 Místecká 287 Nádražní 685 Lomená 1520 Štramberská 1542 Nám. S. Freuda 4 Místecká 283 Štramberská 436 Gagarinova 219 Prchalov 65 . Erbenova 901 Jičínská 14 U Tatry 1488 Nám. S. Freuda 10 Lidická 50 Nábřeží RA Kamenná 1543 Jičínská 12 Nová 1005 Nám. S. Freuda 9 Jičínská 608 U Brány 108 Fučíkova 1312 Nádražní 417 Gagarinova 207 Zahradní 1477 9. května 1143 Prchalov 45 Mánesova 1004
556 722 933 556 725 008 604616320 556 725 693 556723319 556 725 890
556 725 334 556 723 006 556 725 804 556 725 708 556 725 480 556 725 375 556 725 127 556 725 439 556 723 1 06
Ř. Volného 60 Tyršova 195 Tyršova 195 Tyršova 195 Ř. Volného 60 Ř. Volného 60 Tyršova 195 Místecká 257 Ř. Volného 60 Ř. Volného 60
556 724 224 556723416 556 722 860 556 723 600 556 723 600 556 723 600 556 722 240 556 725 632 556 723 598 556 723 598
Tyršova 195 Tyršova 195 Tyršova 195 Tyršova 195 Ř. Volného 60 Tyršova 195 Tyršova 195
556 722 241 556 725 701 556 722 829 556 722 926 556 722 802 556 725 697 556 725 707
556 725 267 556 722 864 556 722 330 556 724 222 556 725 622 556 722 522 556 724 567 556 722 040 556 725 674 556 722 808 556 725 720 602 558 832 556 723 468 556 720 434 556 723 444 556 725 730 556 722 182 556 725 344 556725712
Psychiatrická ambulance Ušní, nosní, krční Zubní lékaři Zubní lékaři Zubní lékaři Zubní lékaři Zubní technik
MUDr. Eva Ressnerová Ř. Volného 60 MUDr. Pavel Večeřa Tyršova 195 MUDr. Květoslava Michnová Tyršova 195 MUDr. Helena Konůpková Tyršova 195 MUDr. Libuše Martínková Tyršova 195 MUDr. Kamila Hanáková Tyršova 195 Pavla Radvanská Tyršova 195
39
556703 375 556 723 794 556 723 794 556 722 233 556 723 794 556 722 234
2.3.9 Cestovní ruch M inulé volební období znamenalo především vypracování dlouhodobé koncepce rozvoje cestovního ruchu a její postupnou realizaci. M ěsto Příbor se však přes veškerou snahu věnovanou této oblasti rozvoje stále nachází na okraji zájmu našich i zahraničních turistů. Příčiny je možno především hledat v těchto oblastech: - městu schází základní potencionální předpoklady zvýšené návštěvnosti (přírodní − pozoruhodnosti, turistické možnosti, historické památky turistického významu ap.) - město nemá vybudované zázemí pro dlouhodobější pobyty turistů (ubytování, služby, nabídka kulturních programů ap.) − -. schází spolupráce na trhu cestovního ruchu v širším regionu blízkých měst a obcí - nepodařilo se doposud využít skutečnosti, že se v Příboře narodil zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud Přes všechny výše uvedená negativa lze hodnotit uplynulé období v této oblasti jako průlomové neboť byly položeny základy koncepční práce v této oblasti. M imo jiné se podařilo: -
vybudovat samostatné informační centrum v prostorách radnice města představit město na internetových stránkách vybudovat spoustu turistických a propagačních tiskovin zapojit město do projektu Valašského království zpřístupnit město cyklistům jeho napojením na cykloturistické stezky a trasy představit město na několika výstavách cestovního ruchu rozšířit partnerské kontakty o polské město Przedborz rozšířit nabídku některých zařízení (městské koupaliště) a rozšířit počet významnějších a společenských akcí (dechové festivaly, dny města, festivaly rockových kapel aj.) zvýšit atraktivnost města rekonstrukcí náměstí a objektů v M PR, zlepšit čistotu a pořádek ve městě zlepšit propagaci města v informačních médiích rozšířit výstavní a muzejní plochy a otevřít stálou expozici v nové pamětní síni S.Freuda významné domy a další památky v MPR označit vkusnými popisnými tabulkami
Je skutečností, že právě osoba S.Freuda přilákala do města nejvíce zahraničních turistů. Právě Sigmund Freud a spolupráce s ostatními obcemi v blízkém regionu mohou být příčinou zvýšeného turismu a cestovního ruchu ve městě.
2.3.10 Energetické hospodářství
2.3.10.1 Veřejný vodovod, kanalizace, ČOV Zásobování pitnou vodou V Příboře je veřejný vodovod pitné vody od roku 1898. Z počátku měl vlastní zdroje pitné vody, od roku 1964 je napojen na Ostravský oblastní vodovod.
40
Je ve správě Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava a. s., regionální správa (RS) Nový Jičín. Na veřejný vodovod je napojena převážná část obyvatel města. Pouze některé usedlosti na okraji města jsou doposud zásobovány z vlastních zdrojů, studní. V místních částech města, tj. na Hájově a Prchalově je rovněž vybudován veřejný vodovod, na který jsou napojeny jednotlivé usedlosti. Zdroje pitné vody, přivádějící řády a vodojemy Hlavním zdrojem pitné vody pro Příbor je Ostravský oblastní vodovod (OOV). V oblasti zásobené OOV existovala napjatost kapacit centrálních zdrojů vody, která je postupně řešena dokončenou výstavbou nádrže Slezská Harta a navazujícími investicemi. Z OOV je voda pro Příbor dodávána přivaděčem DN 250 z roku 1964 z vodojemu Hájov do vodojemů Příbor 2x650 m3 (tzv. Vojenský) a 2x1000 m3 (Benátky). Ve výhledu se uvažuje s realizací nového přivaděče DN 300 pro Příbor z budoucího třetího přivaděče OOV - zhruba v trase Stará Ves - Příbor do uvedených vodojemů. Nejstarší příborský vodojem 2x150 m3 z roku 1896 je mimo provoz. Částečně je město Příbor zásobováno přebytky z vodojemu v M niší, který slouží hlavně pro obce M niší a Vlčovice. Při zvýšeném odběru v obou obcích se však ze strany správce (SmVaK Nový Jičín) nepočítá s pravidelným zásobováním Příbora z tohoto přirozeného zdroje. Kapacita zdrojů je dostatečná, problémy s kolísáním tlaků jsou postupně ze strany SmVaK Ostrava a.s., RS Nový Jičín řešeny přepojováním jednotlivých větví a doplňováním ovládacích prvků na vodovodních řádech. Tlaková pásma, zásobné a rozvodné řady vodovodu Jádrová část Příbora má dvě tlaková pásma. Horní je provozováno pod tlakem vody a její přímou dodávkou do spotřební sítě z přivaděče z vodojemu Hájov. Dolní je provozováno z vodojemů Příbor. M á zásobní řady z potrubí o profilech DN 350, DN 200 a DN 125. Rozváděcí síť je většinou ve vyhovujícím stavu. Nejstarší úseky vodovodu jsou v centru města – mezi oblastí náměstí a Lubinou, profily DN 125 a DN 80. Náměstí má nové vodovodní řady, provedené při rekonstrukci v období roku 1965. V lokalitě Benátky jsou řady o stáří 25 let, v lokalitě Klokočov 25 a 30 let, západně od centra města (oblast ulic Sv. Čecha, Šmeralova atd.) jsou řady průměrně 35 let staré, v některých ulicích města jsou řady nové. Na území Příbora je evidováno celkem 1349 přípojek. V posledním období byly realizovány nové vodovodní řady v ulicích Na Nivách, Větrkovská, Na Kamenci, Ostravská, Štramberská, Pod Haškovcem a Kamenná. Rekonstruovány jsou vodovody v ulicích Juráňova, Stojanova, J. Rašky a Šmeralova. Doposud nejsou pitnou vodou zásobeny ulice Na Hrázi, Paseky a některé domy v extravilánu města. Vodovod pro Hájov má vlastní vodojem 60 m3 (hladina vody cca 378 m n.m.). Zdrojem vody je OOV. Pro vodovod na Hájově bylo v roce 1976 uvedeno do provozu připojení na OOV. Zásobní řad má profil DN 160, je v dobrém stavu stejně jako další novější řady. Řady z oceli DN 80, 100 a 150, jsou starší a jsou ve špatném stavu. Proto je SmVaK a. s. postupně rekonstruuje. Délka vodovodní sítě je cca 5,25 km. Přípojek je evidováno 124. Vodovod na Prchalově má společný zásobní řad se Skotnicí DN 200. Je v provozu od roku 1984 a je v dobrém stavu.
41
Hlavní zásobovací řad DN 200 litina prochází severojižním směrem a ve vodoměrné šachtici se východním a západním směrem napojují obecní zásobovací řady v celkové délce cca 2,2 km. Problémy s kolísáním tlaku odstranili pracovníci SmVaK a.s. osazením red. ventilů ve vodoměrné šachtici, kde je zásobovací řad pro Prchalov napojen. Red. ventily byly osazeny i do některých rodinných domů. Přípojek je evidováno 73. Většina řadů je v majetku a správě SmVaK Ostrava a. s.. M ěsto vlastní vodovody v ulicích Ostravská (úsek od hřbitova k ČSPHM ), Na Kamenci, Na Nivách (úsek od ulice Sušilova směrem k Orinoku), Pod Haškovcem a Kamenná. Tyto řady jsou provozovány na základě nájemních smluv SmVaK Ostrava a. s.. Zásobování užitkovou vodou V k.ú. Klokočov existuje čerpací stanice užitkové vody a. s. Tatra v blízkosti závodu, v břehové ploše Lubiny, výtlačný řad a vodojem pro bývalý areál Tatra. V současnosti tato zařízení již nejsou provozována. Odvádění a čištění odpadních vod Soustavnou kanalizaci jednotnou, odpovídající zásadám ČSN 736701, má jádrová část města Příbora. Kanalizace i s čistírnou odpadních vod je v provozu od roku 1966. Je ve správě SmVaK a. s. v Ostravě, RS Nový Jičín. Projektová kapacita čistírny je 12200 ekvivalentních obyvatel, 3 600 m3/den, tj. průměrně 41,7 Vs. Recipientem je řeka Lubina. Stoková síť v Příboře je dle vyjádření provozovatele v převážně dobrém stavu. Na ulicích Švédské, Lidické a části Jičínské ulice jsou však stoky v havarijním stavu a je nutno je postupně vyměnit. Stoková soustava je situačně řešena jako úchytná. M á tři odlehčení do Lubiny, jedno odlehčení do Klenosu. Kmenová stoka A má pravobřežní trasu a přes Lubinu do čistírny odpadních vod přechází shybkou.nad stupněm u Lonky v korytě řeky. Stoka B svádí odpadní vody z levého břehu Lubiny a k ČOV je vedena ulicemi Smetanovou a Na Kamenci. Dosud nečištěny jsou odpadní vody z kanalizačních řadů na ulicích M asarykova, Březinova, Na Valše. Odpadní vody z části ulice M yslbekova jsou odváděny do otevřených příkopů, což je v rozporu s platnou legislativou. Zcela schází kanalizace v lokalitě kolem starého hřbitova. V současné době SmVaK a. s. již připravuje stavbu přepojení kanalizace z ulice M asarykova na ČOV a projekt zaústění kanalizace z ulic Březinova a Na Valše na stávající kanalizační systém v ulici O. Helmy. Je rovněž provedena intenzifikace ČOV Příbor, která plně vyhovuje požadavkům na čištění odpadních vod ze všech lokalit města. Samotná kanalizační síť ve městě byla v posledních letech rozšířena o řady na ulicích Na Nivách, Větřkovská, Erbenova, Kamenná a především vybudována nová splašková kanalizace v Klokočově a na nové ulici Pod Haškovcem.
42
Rekonstruovány byly řady na ulicích – Kašnice, částečně Úzké, dále byly přepojeny kanalizační řady na Benátkách na pravobřežní sběrač. Je zpracována schematická pasportizace kanalizace ve správě a vlastnictví města na pravém břehu řeky Lubiny, kterou by bylo vhodné doplnit i o zbývající lokality města, kde je kanalizace ve vlastnictví města. Podrobná pasportizace vodovodních a kanalizačních řadů ve správě SmVaK a. s. Ostrava je zpracována jejich místním správcem – SmVaK a. s. RZ Nový Jičín. Značným problémem je absence podrobné dokumentace kanalizací, které nejsou ve správě a majetku SmVaK. Na území města se nachází ještě kanalizace města (např. celé Benátky, ulice M yslbekova, část Lomené) a řada kanalizací, u níž její vlastnictví není zcela jednoznačné. Snahou města je zmapovat všechny tyto řady a projednat se SmVaK a. s. Ostrava způsob provozování všech kanalizací na území města jedním subjektem k tomu oprávněným, tedy SmVaK a.s. . Prchalov má pro část objektů zbudovanou jednotnou kanalizaci v majetku města, která však nevyhovuje stávajícím předpisům a to především z důvodů vyústění do otevřených příkopů bez možnosti čištění. Délka sítě je cca 2 400 m. V 2001 byla zpracována variantní studie vybudování splaškové kanalizace pro Prchalov. Hájov nemá vybudovanou kanalizaci žádnou. Jediný úsek dešťové kanalizace je v centru obce a má délku cca 320 m. Územní plán města uvažuje s vybudováním splaškové kanalizace a výstavbou ČOV. 2.3.10.2. Zásobování elektrickou energií Systém VVN a nadřazené rozvody Na území města není provozován žádný zdroj elektrické energie a veškerá elektrická energie je do území přiváděna z nadřazené elektrické soustavy. Nadřazeným zdrojem elektrické energie v území je rozvodna 110/22 kV v Příboře s výkonem 2x50 M V A. Tato má dostatečné rezervy ve výkonu. Rozvodna je napojena z nadřazeného uzlu v Lískovci dvojitým vedením 110 kV-WN. Je propojena vedením 110 kV - VVN se stanicí v Novém Jičíně a dále je z ní vyvedeno vedení 110 kV - VVN pro areál Tatry v Kopřivnici. Územím prochází vedení 220 kV - VVN Pro senice - Lískovec. Systém VN a distribučních stanic Z rozvodny v Příboře je vyvedeno několik hlavních zásobovacích vedení 22 kV, z nichž pro město je nejvýznamnější vedení VN 47 Locco Příbor. Kabelové VN rozvody 22 kV byly vybudovány v nových sídlištích Příbora v dimenzi HATPS 3x150 - Nerudova, resp. ANKTOYPV 3x240 - Benátky. Distribuční trafostanice 22/0,4 kV byly ve venkovských sídlech a v okrajových územích Příbora vybudovány jako stožárové nebo příhradové s osazenými trafy 100 - 250 kV A. Kioskové, resp. vestavěné trafostanice s trafy 400 kV A byly vybudovány v sídlištích Příbora.
43
Větší podnikatelské areály mají vesměs vybudovány vlastní trafostanice, takže neovlivňují maloodběr sídel. Samostatný energetický systém má vybudován i bývalý závod Tatra, který je napájen vedením VN 153 přímo z rozvodny. Po odkoupení areálu jednotlivými podnikatelskými subjekty se tyto rozhodly řešit zásobování energiemi samostatně. Pro posílení zásobování NN byly v poslední době vybudovány nové trafostanice za domem s pečovatelskou službou, na ulici Ostravská (v areálu ČS PHM ), Na Benátkách (u statku pana Rataje), Dvořákova (u fotbalového hřiště), Jičínská (u Boroveckých rybníků), M asarykova (za domem důchodců) a rovněž v místní části Prchalov. Opravena byla trafostanice u Lonky a. s.. Systém rozvodů NN Co se týká stavu vedení NN na území města – je toto v poměrně dobrém stavu. V místních částech Hájov a Prchalov proběhla rekonstrukce veškerých rozvodů NN včetně posílení trafostanic. Ke zkvalitnění dodávek elektřiny přispěly i rekonstrukce NN na ulicích J. Rašky, Ř. Volného, Juráňova, Viznárova, v části Benátek, v celém Klokočově, před zahájením jsou úpravy sítě NN v okolí starého hřbitova. Pasportizace rozvodů je zpracována jejich správcem – Severomoravská energetika a. s., RZ Valašské M eziříčí. 2.3.10.3 Te pelné hospodářství
Pro zásobování teplem slouží soustava centrálních teplárenských zdrojů, samostatných blokových kotelen a v rodinné zástavbě především soustava individuálních zdrojů tepla (plyn, elektřina, pevná paliva aj.). Průmyslové objekty jsou zásobovány teplem z vlastních kotelen, případně jsou využívány jiné zdroje tepla. Výtopna na ulici Nerudova Výtopna byla rekonstruována v letech 1991 – 1992, topným mediem je zemní plyn. Jsou zde instalovány 4 plynové kotle ČKD Dukla Praha o výkonu 6800 kW. Výtopna slouží pouze pro dodávku tepla v zimních měsících, a to pro byty ve správě Domovní správy Příbor a Bytového družstva Kopřivnice. Na tuto výtopnu jsou napojeny rovněž některé nebytové objekty, jako je sportovní hala na Štramberské ulici, objekt Technických služeb města aj. V závěru roku 2002 byla zahájena výstavba teplovodního přivaděče k objektu bývalé ZŠ na Dukelské ulici, která by měla od topné sezóny 2003/2004 nahradit nevyhovující a zastaralé teplovodní kotle umístěné v budově školy. Z této kotelny je vytápěno cca 500 bytů. Kotelna na ulici Lomená V roce 1998 byla výtopna pronajata společnosti Tedom S.r.O. Třebíč, byla provedena generální oprava objektu a výměna technologických zařízení. Instalovaný výkon kotelny je 5500 kW.
44
Součástí rekonstrukce byla i výměna teplovodních rozvodů na celém sídlišti, montáž domovních předávacích stanic (výměníků tepla). Kotelna zajišťuje i výrobu teplé užitkové vody. M imo bytů (cca 600) jsou na kotelnu napojeny objekty M Š Pionýrů, ZŠ Npor. Loma, bývalé zvláštní školy a další. Kotelna vč. kogeneračních jednotek, které jsou používány především v letních obdobích pro výrobu teplé užitkové vody a přebytečnou elektrickou energii dodávají do sítě, patří mezi nejmodernější zařízení v ČR. Topným médiem je degazační plyn. Současným problémem je nevyužitá kapacita tohoto zdroje, související se zateplováním jednotlivých domů na sídlišti. Blokové kotelny Bytové domy na ulici Jičínská č.p. 78, 79, 93, 94, 247 a objekt DPS jsou vytápěny ze samostatných blokových kotelen. Tyto kotelny byly v minulých letech rekonstruovány, topným mediem je zemní plyn, kotelny jsou řízeny počítačovými programy.
2.3.10.4 Plynofikace Na území Příbora jsou nezávisle provozovány dva kvalitativně rozdílné vysokotlaké systémy zásobování zemním plynem. Systém zemního plynu naftového Je nejvýznamnějším distribučním systémem plynu v území. Tvoří jej nový dálkový plynovod VVTL DN 500 Libhošť – Třanovice, který zajišťuje tranzit zemního plynu a řada VTL dálkových plynovodů různých dimenzí, které dopravují zemní plyn z předávací stanice VVTL/VTL Štramberk a rozvádějí jej v okolním regionu. Provozovatelem a výhradním dodavatelem zemního plynu naftového je Severomoravská plynárenská, a.s. Ostrava. Zemní plyn naftový je pro město dodáván prostřednictvím dvou regulačních stanic. RS IIIM asarykova s výkonem 1 200 m3 a RS IV-Štramberská (Paseky) s výkonem 3 000 m3. Síť je převážně nízkotlaká v délce 28,8 km. Pouze z RS Štramberská je proveden středotlaký výstup do centra města, a je z něho napojena RS I-ČSA s regulací STL/NTL pro posílení nízkotlaké sítě v centru města. Připojeny středotlakým rozvodem jsou i kotelny na gymnáziu a ZŠ Jičínská. Délka STL rozvodů je 1,8 km. M ístní část Prchalov je napojena STL rozvody na regulační stanici ve Skotnici. V roce 2002 bylo z plynárenské sítě napojeno celkem 1 196 přípojek v Příboře a 70 na Prchalově. Odběratelů bylo evidováno 3 155. V rámci generelu plynofikace města Příbora plánuje SM P Ostrava a.s. přebudovat síť rozvodů na středotlaké. S tímto výhledem jsou prováděny i postupné rekonstrukce plynovodů v minulých letech (ulice Štefánikova, M asarykova, Lidická, Tyršova, Šmeralova, 28.října, Dukelská, Palackého, Komenského, Jičínská, náměstí, Politických vězňů, Myslbekova).
45
Systém zemního plynu karbonského V okolí Příbora je rozvinuta těžba zemního plynu karbonského (degazační plyn) na ložisku Příbor-sever. Vytěžený plyn je sveden do těžebních sond, sběrnými plynovody do předávací stanice a dále degazačními plynovody odváděn spotřebitelům. Provozovatelem a výhradním dodavatelem degazačního plynu je OKD, DPB a.s. ,Paskov. Největšími odběrateli jsou TEDOM ENERGO s.r.o.Třebíč (kotelna na ulici Lomené), Lonka a subjekty v bývalém areálu Tatry. Tímto plynem jsou zásobovány i rodinné domy na ulicích Hluboká, Sadová, B.Němcové (13 přípojek), ulici Frenštátská (1 přípojka) a celá místní část Hájov (87 přípojek). M ěsto Příbor je zplynofikováno v poměrně značném rozsahu s výjimkou těchto ulic: část ulic Štramberská, Ostravská, 9.května, Smetanova, M ánesova, Alšova, Žižkova, Hřbitovní, celé ulice Juráňova, Na Kamenci, okolí starého hřbitova a celé Paseky. V minulém období byly zplynofikovány ulice Na Nivách, Větrkovská a Hukvaldská napojením na stávající řady SmVaK Ostrava a.s. a dále ulice Hluboká, Sadová, B. Němcové a celá místní část Hájov. 2.3.11 Telefonizace V minulých letech došlo ze strany SPT Telecom a. s. k rozsáhlé modernizaci a rekonstrukci telefonních rozvodů v Příboře a místní části Prchalov. Převážně formou kabelizace byly zavedeny telefonní rozvody do všech částí města a realizovány i telefonní přípojky k jednotlivým nemovitostem. Telefonní ústředna na Jičínské ulici byla digitalizována, což umožnilo postupnou digitalizaci jednotlivých telefonních stanic. Na území Příbora je celkem 13 veřejných telefonních automatů, které byly v minulých letech vybaveny novými telefonními kabinami a přístroji. Jsou umístěny na ulicích 9. května - 2 ks (u bytovek, u zámečnictví), Choráze, Frenštátská (u ČSD), Jičínská (sídliště), Jičínská (u gymnázia), náměstí, ZKS - Fučíkova, Šafaříkova, Tyršova - na zdravotním středisku , Prchalov a Hájov. M ěstem rovněž prochází řada optických kabelových rozvodů. Na území města jsou rovněž umístěny stanice většiny provozovatelů mobilní telefonní sítě. 2.3.12 Veřejné osvětlení Síť veřejného osvětlení a rozmístění jednotlivých světelných bodů pokrývá téměř celé město s výjimkou rozptýlené zástavby na Pasekách. V posledních osmi letech došlo k výrazné modernizaci a rozšíření rozvodů veřejného osvětlení. Řada rozvodů byla především v centru města a sídlištní zástavbě kabelizována a postupně dochází k přechodu ze rtuťových na sodíkové výbojky s podstatně menší spotřebou elektřiny. V centru města jsou instalována historizující svítidla dotvářející historický charakter městské památkové rezervace.
46
Část světelných bodů je umístěna na samostatných stožárech, část je situována na sloupech nízkého napětí. Zapínání a vypínání svítidel je řešeno prostřednictvím fotobuněk a časových spínačů. Údržbu veřejného osvětlení zabezpečují Technické služby města Příbora prostřednictvím odborné firmy. Parametry: počet světelných bodů
1 050 (z toho 800 v Příboře)
- počet svítidel
1180
- počet rozvaděčů
24
Od roku 1999 bylo nově vybudováno veřejné osvětlení: - na ulici Štramberská (od řadových garáží k zástavbě na Pasekách) - na ulici Větřkovská (úsek od mostu u nádraží k M exickému splavu) - na ulici 9. května (od konce zástavby k Petrovickému dvoru) - u autobusových zastávek na silnici 1/48 na Hájově - podél spojovací cesty Prchalov - Skotnice
Novým prvkem je instalace slavnostního osvětlení významných objektů (Farní kostel, kostel sv Františka a piaristická kolej). Rekonstruovány byly rozvody v celém Klokočově, na ulicích Ř.Volného, J. Rašky, Freudova, Viznarova, Kašnice a v části ulice M ístecká. Stav sítě VO lze charakterizovat za uspokojivý, přičemž pozornost pro příští období by měla být zaměřena na dokončení rekonstrukce zbývajících nevyhovujících rozvodů v těchto lokalitách : ulice Frenštátská, Štefánikova, Štramberská (v zástavbě), okolí starého hřbitova, uličky pod kostelem a sídliště Benátky. 2.3.13 Informační systémy Prostřednictvím informačních systémů jsou předávány občanům města především aktuální informace z činnosti městského úřadu, informace související se zásobováním obyvatel energiemi, kulturní a společenské aktivity. Občané jsou informováni taktéž o historii města, o jeho rodácích a místních zvyklostech. M ěstská televize M ěstská televize se za dobu svého působení stala významným prostředkem předávání informací občanům Příbora. Vysílání teletextových zpráv bylo zahájeno v r. 1994, obrazové zpravodajství je nabízeno od roku 1995. Současné pořady zahrnují zpravodajství, záznamy ze zasedání zastupitelstva města a veřejných schůzí, archivní pořady, inzerci a reklamu.
47
Nutno si uvědomit, že problematika vysílání, provozu vysílače a financování je velmi složitá: -
Licenční poplatek činil 10.000,- Kč, je však rozložen na 12 let po dobu přidělení licence (Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila pro lokalitu Příbora licenci platnou
-
do 4.7.2013).
-
Držitelem licence je firma Local TV plus Klimkovice a za její správu účtuje 7,86 Kč/obyv.rok
-
Za propůjčení a užívání přiděleného kmitočtu hradíme Českému telekomunikačnímu úřadu 4.050,- Kč/rok.
-
Technické provozování vysílače zajišťuje firma B plus TV Klimkovice za částku 35.000,Kč + 22% DPH
-
Firmám Integram, O SA a OO A-S jsou hrazeny autorské poplatky
Všechny výše uvedené služby jsou příslušným firmám a institucím propláceny prostřednictvím dobrovolného svazku obcí Sdružení obecních televizí se sídlem ve Vratimově. Toto sdružení bylo založeno 29.12.1999, zakládajícím členem bylo a je i město Příbor a na jeho činnost přispívá každé členské město částkou 2,- Kč/obyv. rok. Díky tomuto sdružení, kvalitativně nové spolupráci s firmami Local TV plus a B plus TV z Klimkovic a společnému úsilí se podařilo vysílání městských a obecních televizí zachovat. Činnost sdružení je i nadále přínosná. Vlastní přípravu, výjezdy, natáčení, režii, scénáře, střih a dabing zajišťuje v rámci mandátní smlouvy s městem paní M gr. Irena Nedomová ve studiu Duyvis video. Celkové roční výdaje na provoz městské televize představují částku 437 tis. Kč. M ěstsky rozhlas V minulém volebním období byla prováděna průběžná údržba sítě městského rozhlasu a jeho drobné rozšíření především tam, kde došlo k rozšíření sítě veřejného osvětlení. Jednotlivé zvukové body pokrývají cca 85% území města. O něco lepší je situace v místních částech Hájov a Prchalov. Vysílání městského rozhlasu je zajišťováno přes rozhlasové ústředny, které jsou samostatně umístěny v Příboře, v Hájově a Prchalově. M ěsíčník města Příbora Tato tiskovina je zpracovávána především pracovníky M ú, školami a dalšími organizacemi města. M ěsíčník je vhodně doplňován statěmi z historie města postřehy obyvatel ze současnosti. Je vydáván v nákladu 800 až 1 000 ks měsíčně. Grafický informační systém města Pod tímto pojmem jsou občanům města a turistům prostřednictvím monitoru při úřední desce M ú nabízeny jednoduchým přístupovým systémem základní informace o městě a jeho životě. Systém je přístupný celodenně a je doplňován aktuálními informacemi jednou za čtrnáct dnů.
48
Internetové stránky města www.pribor-mesto.cz
Internetové stránky města byly zavedeny v roce 2001 a vycházely ze zpracovaného grafického informačního systému. V závěru roku 2002 byl zpracovatelem těchto stránek umožněn aktuální přístup pracovníkům informačního centra a tím postupně dochází k jejich každodennímu doplňování. Na stránkách je uvedena spousta odkazů na jiné internetové stránky, které navazují nebo doplňují stránky města. Informační tabule Ve městě byly v letech 2001 a 2002 postupně osazeny čtyři informační tabule (Klokočov, sídliště Benátky, ulice Dukelská a ulice Štramberská), na které jsou umísťovány aktuální písemné informace města. Obdobným způsobem jsou zprostředkovány písemné informace občanům Hájova a Prchalova. Vnitřní informační a orientační systém města V roce 2001 byly v některých částech města osazeny sloupky s informačními tabulemi, odkazujícími na historická, sportovní, kulturní nebo zdravotnická zařízení. Informační centrum Informační centrum bylo otevřeno pro občany města a turisty počátkem roku 2000. M imo základní turistické informace o městě a jeho okolí nabízí rovněž služby tzv. občanského servisu, tj. poskytování základních orientačních údajů, z činnosti městského úřadu. M imo tuto hlavní činnost nabízí rovněž prodej turistických materiálů, propagačních předmětů, služby internetu pro veřejnost a možnost kopírování dokumentů. 2.3.14 Dopravní systémy, místní komunikace a chodníky, cykloturistické stezky Silniční komunikace a významná silniční zařízení Komunikační síť je tvořena sítí silnic, místních a účelových komunikací. M ěsto Příbor je významnou silniční křižovatkou - prochází jím dvě silnice I. třídy. Od západu k východu je to silnice 1/48 (Bělotín-Nový Jičín-Frýdek-M ístek-Český Těšín), zahrnutá rovněž do vymezených tahů republiky, po níž je veden také mezinárodní tah E 462. Od jihu k severu je to silnice 1/58 (Rožnov p. R.-Frenštát p. R.-Ostrava-Bohumín). Všechny další silnice zahrnují síť silnic III. tříd lokálního významu, z nichž některé umožňují spojení integrovaných částí města mezi sebou a s jádrem města. Tyto jsou převážně napojeny na silnice 1/48 a 1/58. V jádrové části sídla je rozvětvená síť místních komunikací, u ostatních jeho částí jsou místní komunikace jen sporadicky a přechází většinou do účelových polních cest.
49
Funkčně je nejvýše postavena silnice 1/48 vybudovaná ve své západní části v šířkovém uspořádání nedělené čtyřpruhové komunikace. Z důvodu vysokého nárůstu dopravy, který je nepřímo úměrný bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na této silnici, která nebyla svým šířkovým uspořádáním pro takové vysoké intenzity plánovaná, je ŘSD ČR připravována celková rekonstrukce silnice 1/48 v úseku Bělotín - Rychaltice na kategorii rychlostní R 24,5/120 - směrově rozdělenou čtyř pruhovou silnici s krajnicemi.
V současnosti jsou na uvedené komunikaci v úseku od křižovatky na Rybí po křižovatku se silnicí 1/58 dočasně montována lanová svodidla pro zmírnění následků dopravních nehod. Průtah silnice 1/58 by měl funkčně splňovat parametry sběrné komunikace. Tuto ňmkci má však pouze jeho severní část mimo vlastní město. Vlastní průtah městem až na nepatrný úsek před opuštěním řešeného území na jižním výpadu tuto funkci nesplňuje. Průtah je mimořádně závadným prvkem v komunikační síti města a to nejen směrově, ale i šířkově (doprava je po něm kolem centra města vedena jednosměrně s využitím silnic III. třídy) a také výškově. Navíc má úrovňové křížení s železniční tratí Studénka - Veřovice (č. 304). K lokálnímu zlepšení na této silnici došlo na ulici Frenštátská rekonstrukcí a částečným rozšířením mostu přes Kopřivničku. Zásadní změnu tohoto stavu by měla přinést výstavba jihozápadního obchvatu města, jehož územní řízení v současné době již probíhá. Ostatní silnice mají v území města převážně obslužnou spojovací funkci. Jejich kvalita a uspořádání je značně rozdílná.
Pro pěší provoz je v jádru sídla síť chodníků a pěších stezek narušená hlavně dopravně závadným průtahem silnice 1/58. K zlepšení bezpečnosti silničního provozu přispěly úpravy náměstí s novým výjezdem a rovněž některá omezení v uličkách kolem náměstí. Síť chodníků na sídlištích je dostatečná, ve většině případů však v technicky špatném stavu. Určité zlepšení se projevilo dílčími rekonstrukcemi: na sídlišti Benátky ( ulice M ístecká, Pionýrů, Zd. Nejedlého).
Část místních komunikací, převážně v blízkosti řeky Lubiny, byla poškozena povodněmi v roce 1997. Následnými opravami došlo postupně ke zlepšení technického stavu místních komunikací a chodníků v oblasti Klokočova, Benátek a Frenštátské ulice. Koordinací prací jiných investorů, se podařilo opravit povrchy řady ulic (např. Ř. Volného, J. Rašky, Dukelská, Šmeralova, M asarykova, Štefánikova, Komenského, M yslbekova, atd.).
Ze silničních zařízení jsou ve městě 3 ČS PHM (ulice Ostravská, M ístecká a Borovec), 1 ČS LPG (ulice Ostravská), 1 myčka na ulici Ostravská. Ve městě není autobusové stanoviště. Celkový počet autobusových zastávek na území města je 14. V Příboře 7 (z toho 5 oboustranných a 2 jednostranné), na Prchalově 2 a na Hájově 5. Stávající autobusové zastávky je nezbytné modernizovat především doplněním autobusových zálivů a výměnou nevyhovujících přístřešků.
50
V poslední době se podařilo plně zmodernizovat oboustrannou autobusovou zastávku nádraží včetně autobusového přístřešku a instalovat přístřešek na zastávce u kostela sv. Valentina. Připravuje se výměna přístřešků na zastávce U Volného a kompletní rekonstrukce zastávek na Hájově. Světelně-bezpečnostní signalizační zařízení je realizováno jedno - v úseku mezi školami.S neustále narůstajícím počtem osobních automobilů vznikají problémy s jejich následným parkováním především na všech sídlištích a úzkých uličkách staré zástavby města.Z prostorových důvodů bude možné některé tyto problémy řešit pouze zjednosměrněním dopravy. Chodníky Síť chodníků pro pěší je ve městě dostatečná, v některých místech z pohledu bezpečnosti chodců však nevyhovující. I přes značný posun v kvalitě chodníků za poslední 4 roky (ulice Frenštátská, Štramberská, Jičínská, Tyršova, Lidická, 9. května, M ístecká, Pionýrů, Myslbekova) zůstává problémem nevyhovující technický stav značné části chodníků, které zároveň ve většině případů nesplňují požadavky bezbariérového provozu. Železniční síť a její zařízení M ěstem je vedena jednokolejová železniční trať č. 304, patřící do významné skupiny tratí Severomoravského kraje, mající určitou roli v systému železniční sítě ostravské sídelní regionální aglomerace. Trať Studénka - Veřovice je na území města stabilizovaným územním prvkem spolu se železniční stanicí Příbor. V železniční stanici Příbor není vlečka, stanice nemá oprávněni pro vozové zásilky. Dopravně závadným prvkem jsou 2 úrovňové přejezdy trati s hlavními komunikacemi města, byť jsou opatřeny světelně signalizačním zařízením. Cykloturistické stezky M ěsto Příbor se od roku 1999 zapojeno do sítě cykloturistických stezek. Byla vyznačena cyklotrasa rodištěm S. Freuda označena č. 6039 vedoucí z Kopřivnice, přes Paseky, nábřežím řeky Lubiny, přes Klokočov, Skotnici až do Sedlnic. Tato trasa v celkové délce 17 km propojuje dvě významné cyklotrasy. A to č. 502 Beskydy (Starý Jičín - Hukvaldy) s č. 5 M oravská brána (Přerov - Ostrava). V roce 2000 byla z cyklotrasy č. 6039 v Klokočově vyznačena nová trasa č. 6134 v délce 11 km spojující Příbor přes Kateřinice, Trnávku s Brušperkem a cyklotrasami v okrese Frýdek - M ístek. V územním plánu Příbora jsou navrženy další trasy, místního významu, umožňující napojení na stávající trasy v okolí Příbora.
51
2.3.15 lesní hospodářství
M ěsto Příbor hospodaří celkem na 152,24 ha lesa. M ěstské lesy se nacházejí v níže uvedených lokalitách: - les Frývald - les Cihelňák - les Hájek - les Hájov
26,41 ha 47,97 ha 53,02 ha 24,84 ha
Druh a množství těžby, stejně tak i následné zalesnění je prováděno dle lesního hospodářského plánu (LHP), který je vyhotoven na období deseti let, přičemž současný LHP je zpracován do roku 2003. Lesní těžby byly v jednotlivých letech následující : rok 1999 rok 2000 rok 2001 rok 2002
743 726 838 1016
m3 3 m m3 m3
Celkem bylo za období 1999 – 2002 vytěženo 3 323 m3. Roční výše a druh těžby je upravován v závislosti na množství těžby nahodilé. Příčinou nahodilé těžby je většinou přemnožení kůrovců a větrné kalamity na smrkových porostech. 331 m3 306 m3 3 162 m 350 m3
Nahodilé těžby tvořily v letech: 1999 2000 2001 2002
Celkem bylo při nahodilých těžbách za období 1999 – 2002 vytěženo 1 149 m3 dřeva. Mýtní těžby, neboli tzv. obnovní těžby, jsou prováděny za účelem obnovy lesních porostů. Tato obnova je většinou prováděna následně po této těžbě zalesněním vzniklých holin. Při mýtních těžbách bylo zpracováno v roce:
1999 2000 2001 2002
307 m3 278 m3 245 m3 234 m3
Za období 1999 – 2002 bylo zpracováno při obnovních těžbách celkem 1 064 m3.
52
V probírkách, které se provádějí za účelem zkvalitnění a ochrany porostů, bylo vytěženo v roce 1999 160 m3 2000 178 m3 2001 397 m3 2002 375 m3 Celkem bylo za období 1999 – 2002 při probírkách vytěženo 1 110m3 dřeva. Prořezávky, což jsou výchovné zásahy v mladých porostech, při kterých nevzniká tzv. hroubí a není tedy možné tyto vyjádřit v m3 vytěžené hmoty, se vykazují ha plochy, na které byl zásah proveden. Prořezávky byly provedeny v roce - 1999 - 3,93 ha - 2000 - 2,73 ha - 2001 - 0 ha - 2002 - 7,77 ha Za období 1999 – 2002 byly prořezávky provedeny na 14,43 ha plochy. Zalesňování je po těžbě druhý hospodářství.
nejsledovanější ukazatel v lesním
Vysázeno (ks)
jehličnaté dřeviny (ks)
listnaté dřeviny (ks)
dřevin celkem
rok 1999 rok 2000 rok 2001 rok 2002
2 450 1 430 1 300 3 440 8 620
13 050 9 320 5 950 8 270 36 590
15 500 10 750 7 250 11 710 45 210
Celkem bylo za období 1999 – 2002 vysázeno 45 210 ks sazenic z toho 36 590 ks sazenic listnatých. Snaha vysazovat více listnatých dřevin než jehličnatých je opodstatněna současnou dřevinnou skladbou městských lesů, kdy jehličnaté porosty tvoří 75% lesa a právě v těchto porostech dochází většinou k nahodilým těžbám. V uplynulých čtyřech letech byl nejvíce vysazován buk, asi 20 tis. kusů sazenic, dubu bylo vysázeno téměř 11 tis. kusů sazenic a z jehličnatých dřevin se nejvíce používaly sazenice smrku. Téměř 6 tisíc kusů. Zalesněné sazenice je třeba každý rok chránit před buření. To se děje většinou ožínáním této buřeně motorovými kosami. Každý rok je ožnuto kolem 7 ha pasek. Další velký objem prací v lesích tvoří nátěry sazenic proti okusu zvěří. Každý rok se natře přibližně 40 až 50 tisíc sazenic. V návaznosti na mýtní těžby byl prováděn úklid a pálení klestu. Z dalších prací můžeme zmínit stavby a opravy oplocenek, opravy a údržba cest, výřez plevelných dřevin ale také úklid černých skládek. 53
2.3.16 Odpadové hospodářství Systém shromaždování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu doznal v posledních čtyřech letech podstatných změn, které byly způsobeny především těmito faktory : - dosluhující technické vybavení Technických služeb města Příbora - změna způsobu platby za likvidaci odpadů z žetonového na paušální - narůstající ceny za uložení odpadu na skládkách, především z důvodu nově zavedeného paušálního poplatku za odpad vyvezený na skládku - změna firmy zabezpečující svoz odpadu (dříve TS Příbor, nyní OZO S.LO. Ostrava) - zvýšený důraz na třídění komunálního odpadu u jeho zdroje, tj. přímo v domácnosti - vydání nových zákonů o odpadech a o obalech Z výše uvedených důvodů vydalo i město Příbor nové obecně závazné vyhlášky, kterými se stanovuje výše poplatku a způsob nakládání s odpady. M ěsto, jako původce komunálního odpadu, tak zajišťuje pravidelný svoz popelových nádob, svoz a sběr velkoobjemového odpadu prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů, svoz tříděného odpadu (sklo, plasty) z určených stanovišť, likvidaci nebezpečných odpadů (barvy, chemikálie ap.) na dvoře Technických služeb a likvidaci zeleného odpadu na kompostárně města. V průběhu posledních čtyř let se podařilo odstranit popelové nádoby z náměstí, popelnicové budky na sídlištích, upravit podstatnou část ploch a míst pro umístění popelnicových nádob, rozšířit počty odpadkových košů a zkušebně byly rovněž na některých místech umístěny schránky na psí extrementy. Papír, kovové odpady, sklo, hadry ap. mají občané možnost likvidovat prostřednictvím sběrny surovin. Současná cena, platná pro rok 2003, byla stanovena ve výši 305,Kč/osoba/rok a zahrnuje v sobě všechny výše uvedené služby. V průběhu posledních čtyř let bylo zlikvidováno prostřednictvím Technických služeb rovněž převážná část černých skládek na území města, bohužel se pravidelně objevují nové a jejich likvidace je započítávána do celkové ceny poplatku občanům města. M nožství odpadů vyprodukovaného na území města je uvedeno v následující tabulce:
rok směsný 1999 1068 2000 860 2001 967 2002 1264
objemný 384 357 278 169
sklo 14 22 37 27
plasty 17 8 18 41
54
zeleň 307 404,4 690,06 621,08
nebezpečný 0,9 0,9 0,7 7,2
V souvislosti se zákonem o odpadech je město příjemcem finančních prostředků za odpady tříděné (sklo, plasty) a odpady odevzdané do sběrny surovin. Ročně tato částka představuje asi 150 tis. Kč a snižuje cenu stanoveného poplatku. Na městských pozemcích se v současné době odpadový komunální materiál neskládkuje. Převážná většina je skládkována na skládkách v Životicích u Nového Jičína, Staříči nebo Ostravě. Stará skládka stavební suti v lokalitě na Točně (cca 5 ha) byla kolem roku 1995 rekultivována, na části tohoto území byla zřízena kompostárna, kterou provozují Technické služby města a je zde zpracováván zelený odpad z měst Příbor a Kopřivnice. Ročně se zde zpracuje v průměru 1 000 tun zeleného odpadu. Na pozemcích města (katastr Skotnice) se nachází v současné době (od r. 1993) uzavřená skládka komunálního odpadu, kde město ročně vyhodnocuje její vliv na okolí. M ěření vykazují mírné nadhodnoty znečištění těžkými kovy a organickými ropnými látkami. V současné době se hledá vhodný způsob rekultivace této skládky.
2.3.17 Veřejná zeleň a parky M ěsto má zpracován pasport veřejné zeleně (z roku 1995), který zahrnuje plochy veřejné zeleně v majetku města a dalších vlastníků. Ve většině případů se jedná o plochy veřejně přístupné. Údaje z roku 1995 vypovídají, že se v té době nacházelo celkem 36,695 ha veřejné zeleně v následujícím členění: -31,642 ha trávníků - 2,340 ha doprovodné zeleně cest - 1,612 ha záhonových výsadeb -0,073 ha v alejích - 0,413 ha souvislých stromových porostů - 0,200 ha předzahrádek Rozloha a také charakter některých porostů doznaly změn, nový pasport veřejné zeleně však zpracován nebyl a starý nebyl doplňován. Na úkor ostatních ploch se rozšířily plochy předzahrádek v souvislosti s novou výstavbou a jejich rozšiřováním ve staré zástavbě, rozšířila se plocha udržovaných trávníků a doprovodné zeleně u cest. Je velmi složité odhadnout kolik je v současné době na území města volně rostoucích stromů na těchto plochách. Dá se však předpokládat, že se počty stromů nesnižují, ale naopak. V roce 1995 bylo zaznamenáno, že se na těchto plochách nachází přibližně 3300 - 3500 stromů, a to jak jehličnatých, tak listnatých. V Příboře se nachází rovněž několik parkových ploch.
55
Nejudržovanější a nejvhodněj šíje městský park u Katolického domu, který je situován na ploše 1,717 ha. M ěsto má zpracován pasport parku. Od doby jeho zpracování byly skáceny některé vzrostlé stromy, zejména z důvodu napadení tracheomykózními chorobami. Občanské sdružení „Život 21“ iniciovalo provedení některých nových výsadeb stromů, na základě studie, která vzešla z diskuzního fóra občanů. Starosta družebního německého města Rehlingenu vysadil v r. 2000 v parku platan, na památku přátelství s naším městem. Rostou zde 3 lípy, které byly v roce 1996 vyhlášeny jako památné stromy, dále 2 ks kvalitních dubů letních, habry, břízy, duby, buk, javory - mléč červenolistý, klen, u vstupu topoly černé. Z keřů např. meruzalka obecná, škumpa ocetná, zlatice. V blízkosti parku - u muzea - roste liliovník tulipánokvětý, který byl rovněž vyhlášen jako památný strom. V městeském parku byl zaznamenán rovněž výskyt hub. Další souvislou výsadbu představuje lesopark na nábřeží Rudoannějců o rozloze cca 0,45 ha, ve kterém převažuje alejová výsadba lip stáří od 30-ti do 60-ti let, dále javory, akáty, břízy. Nachází se zde jeden exemplář dřezovce trojtrnného. Celkově zde roste cca 100 ks dřevin. Ve městě se nacházejí další plochy parkového, případně lesoparkového charakteru, mezi které je možno zařadit parčík u hvězdárny, parčík v sokolovně, stromové porosty po obou březích řeky Lubiny, části ploch u potoku Klenos nebo v Klokočově. Významnými zelenými plochami jsou hřbitovy, které byly v minulosti osazeny především lipami a nevhodnou údržbou částečně znehodnoceny. Další významná veřejná zeleň se nachází na koupališti (0,956 ha). Nacházejí se zde např. jírovce, lípy, břízy a ovocné stromy. Stromové výsadby můžeme nalézt také na sídlištích, zejména Fučíkova, Jičínská, Benátky, u bývalé zvláštní školy roste u kříže skupinka tří kvalitních líp stáří cca 150 let, např. u objektu č.p. 586 na M asarykově ulici červenolistý buk. Údržba veřejné zeleně představuje, jak kácení, tak novou výsadbu stromů. V roce 2001 se tak po mnoha letech znovu objevily stromy na náměstí S.Freuda (5 javorů, 4 kultivany jehličnanů), byly vysázeny javory na ulici Tyršova, okrasné červenolisté švestky u restraurace Oáza, řada stromků podél silnice na ulici Jičínská, převislý parkový buk u kostela Sv. Kříže a pomníku TGM, několik desítek jehličnanů i listnáčů v sídlištích. Rovněž pravidelná údržba veřejných, ale i soukromých trávníků a jejich vzhled přispěly ke zlepšenému vzhledu města. 2.3.18 Hřbitovnictví Na území města se nacházejí dva městské hřbitovy. Tzv. starý hřbitov s opravenou kaplí sv. Františka Serafinského patří mezi historicky nejcennější část města, kterému však není věnována potřebná pozornost. Na tomto hřbitově je evidováno asi 300 hrobových míst a hrobek, velká část z nich však není udržována a podléhá zkáze.
56
Rovněž nový hřbitov, na kterém je evidováno cca 2 000 pohřebních míst má své technické problémy, především pokud se týká jeho odvodnění, stavu veřejné zeleně, zásobování vodou, špatným stavem hřbitovních zdí apod. Správcem obou hřbitovů jsou Technické služby města Příbora, které vedou evidenci pohřebních míst, provádějí výběr poplatků za hrobová místa a zabezpečují úklid a údržbu. V minulém volebním období byla na tomto hřbitově provedena generální oprava smuteční síně, přístupové komunikace a oprava celého systému dešťové kanalizace smuteční síně. Zároveň bylo vybudováno nové kolumbárium s počtem 9 malých urnových schránek. Rovněž byly vybudována nová urnová místa v počtu 34 kolem vsypové loučky. 2.3.19 Zaměstnanost obyvatelstva Na území města patří mezi největší zaměstnavatele belgická společnost IVC a. s. Primus, která vyrábí průmyslovou prádelenskou techniku. Firma zabývající se výrobou průmyslových praček, sušiček, mandlů je jedinou firmou tohoto druhu v České republice. Její výrobky jsou z 90% na export do 92 zemí světa. V současné době zaměstnává cca 380 zaměstnanců. Firma GDX Automotive s.r.o se zahraniční účastí se zabývá gumárenským průmyslem a v současné době vyrábí gumová těsnění do dveří a oken automobilů. Firma GDX Automotive s.r.o. zaměstnává cca 290 zaměstnanců. Lonka a.s. Příbor, firma s dlouholetou tradicí, se zabývá výrobou punčochového zboží, barvením a mercerací příze. Nyní zaměstnává cca 270 zaměstnanců. Ve městě je také několik dalších menších soukromých firem jako jsou např. stavební firma Jeník s.r.o., firma Jaal Příbor - výrobce dámské konfekce, firma Alpi-sport Centrum s.r.o. výrobce a prodejce sportovních oděvů, stavební firma ŠAT-SPORO apod. M íra okresní evidované nezaměstnanosti dosahovala k 31. prosinci 2002 hodnoty 13,39 %. Úřad práce v Novém Jičíně disponoval k 31. prosinci 2002 nabídkou 372 volných míst, takže na jedno volné místo připadá 29 uchazečů z evidence Úřadu práce. Při sledování vzdělanostní struktury je mezi nezaměstnanými zřejmá výrazná převaha občanů vyučených a se základním vzděláním. Následují kategorie úplného středního odborného vzdělání s maturitou a úplného středního odborného vzdělání s vyučením. Uchazeči se základním vzděláním vždy tvořili problémovou skupinu pro nedostatek možností pracovního zařazení. Při řešení otázek nezaměstnanosti a v zájmu jejího snižování se Úřad práce zaměřuje na problémové kategorie uchazečů. Patří sem především absolventi a mladiství, občané se změněnou pracovní schopnosti, lidé s nejnižším vzděláním a matky s dětmi. Zároveň se z těchto jmenovaných kategorií nezaměstnaných tvoří další, která v sobě zahrnuje veškerou problematiku předchozích, a tou jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Největším handicapem přechodu ze vzdělávacího systému do praxe pro absolventy učilišť a škol je nedostatek vhodných pracovních příležitostí pro lidi bez pracovních zkušeností. M nohdy chybí i motivace nastoupit do méně atraktivního zaměstnání. 57
Problém nezaměstnanosti řeší úřady práce jak pasivní (finanční příspěvky), tak aktivní formou (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, ap.). Přehled nezaměstnanosti: rok
1999 k31.12
2000 k 31.12.
2001 k 31.12
2002 k31.12
míra nezaměstnanosti Příbor:
14,58%
10,71%
12,29%
14,30%
okres:
12,17%
12,38%
12,77%
13,39%
ekonomický činné
4631
4631
4 181
4181
514
598
obyvatelstvo počet nezaměstnaných celkem
675
496
M ezi subjekty mající výrobní charakter a jejich situování ve městě dlouhodoběji patří Náze v: Dřevointeriéry . Pekařství
Adresa:
Kontakt tel.
Štefanikova Štefanikova 248
556 725 695 556 725 278
Nám. S. Freuda 4 Freudova 415 9. května 1242
556 722 274 556 725 358 556 722 122
Pekařství Pekařství Pila
KROMVEL
Výroba gumových těsněni Výroba keramiky Výroba klíčů
GDX Automotive Místecká 1111 VINGARIUS s.r.o. Štefanikova 555 Místecká 287
556 771 500
ZÁSTROJ JAAL
Jičínská 608 Hluboká 1248 Mánesova 101
1556 722 864 556 725 422 556 725 339 556 722 032
Výroba nábytku Výroba plastových oken Výroba polštářky a hračky
VARIA BABELA HÁHRUŠKA
Hřbitovní 529 Štramberská 294 Pionýrů 1512
556 725 388 556 722 880 556 722 198
Výroba ponožek Výroba přírodní kosmetiky Výroba sportovního oblečení
LONKA a.s, AMOENE s.r.o. ALPISPORT
9. května 1162 B. Němcové 1238 9. května 1134
1556 722 061 556 722 202 556 722 642
Výroba velkoobjemových praček Výroba pražených oříšků Obrábění
IVC Primus
Místecká 1116 Stojanova 400 Místecká
556 768 800 556 723 309 1556 723 477
Výroba klíčů Výroba konfekce a prádla Výroba nábytku
VYKOV
58
2.3.20 S tatistika podnikatelských aktivit Registrace podnikatelů na živnostenském odboru M Ú v Příboře se datuje k 1.1.1992. Počínaje 1.1.2003 tento odbor v rámci reorganizace veřejné správy zanikl a byl převeden na úřad s rozšířenou působností do Kopřivnice. Od roku 1992 vydal živnostenský odbor celkem 3080 živnostenských listů podnikatelům v Příboře, Petřvaldě, M ošnově, Kateřinicích, Trnávce, Skotnici a Sedlnici. V období let 1999 až 2002 jeho činnost a zároveň statistiku podnikatelských aktivit charakterizují následující údaje Rok
1999
2000
2001
2002 do 31.7.
Počet vydaných ŽL
229
171
181
103
Počet změn v ŽL
140
362
274
96
Počet pozastavených ŽL
89
147
105
72
Počet změn v provozovnách
113
119
93
5
Počet zrušených ŽL
12
14
29
11
M imo výše uvedených činností bylo od roku 1999 vydáno 10 osvědčení samostatně hospodařících rolníků a 30 osvědčení bylo zrušeno. 2.3.21 Zapojení města v akciových společnostech Z tabulky na str. 60 „Přehled o hospodaření s akciemi v letech 1999 - 2002“ vyplývá, že město je v současné době akcionářem ve společnostech:
1. Severomoravské vodovody a kanalizace a.s. Ostrava - počet akcií v držení města 5 ks - jmenovitá hodnota akcie 1 000,- Kč
2. Asompo a.s. Životice u Nového Jičína - počet akcií v držení města 94 ks -jmenovitá hodnota akcií celkem 3 136 000,- Kč
z toho : 26 ks akcií o jmenovité hodnotě 100 000,- Kč 52 ks akcií o jmenovité hodnotě 10 000,- Kč 16 ks akcií o jmenovité hodnotě 1 000,- Kč 59
Přehled o hospodaření s akciemi v létech 19992002 název / jednotlivé roky
Česká spořitelna a.s.
Sev. Vodovody a kan. a.s.
Severomoravská energetika a.s. Severomoravské plynárny a.s.
ASOMPO
stav akcii k 31.12.1998
pohy b V roce 1999
údaje v ks
údaje v ks údaje v Kč
7700
stav akcii k 31.12.1999 ' údaje v ks
+ 7 700
15 400
-77 000 000
9 732
-9 700
0
stav akcií k 31.12.2000,
Pohy b v roce 2001
stav akcií k 31.12.2001
pohyb v roce 2002
stav akcií k 31.12.2002
údaje v ks údaje v Kč
údaje v ks
údaje v ks údaje v Kč
údaje v ks
údaie v ks údaje v Kč
údaie v ks
7 700
prodej na základě smlouvy o budouc í 7700 smlouvě
+1 456 720,00
32
+ 19 400 000,00
5 095
pohy b v roce 2000 "
zfskáno úpisem 353 prodáno 380
5
0
-7 700
0
dopl atek 361 900,00
+ 1 001 000,00
0
5
0
5
-.5 095
0
0
0
0
0
52
získáno úpisem 42
94
+ 387 212,40 prodej na základě smlouvy o budouc í 5 095 smlouvě
5 095
+ 16 304 000,00 2 708
7 700
2 708
0
0
prémie 1 528 500,00 2 708
.. 2 708 + 6 499 200,00
0
0
0
0
0
získáno úpisem 52 + 448 000,00
60
+ 2 688 000,00
2.3.22 Zapojení města v zájmových a účelových sdruženích M ěsto Příbor je v současné době členem níže uvedených sdružení a svazů: a) Svaz měst a obcí ČR Dobrovolné sdružení měst a obcí ČR, které bylo zřízeno za účelem prosazování společenských potřeb a cílů obcí České republiky, za účelem společného vystupování ve vztahu k Parlamentu a vládě ČR. Cílem sdružení je rovněž shromažďování a vyhodnocování zkušeností, a znalostí jednotlivých obcí z výkonu veřejné správy, vytváření podmínek pro zahraniční spolupráci ap. M ěsto Příbor je členem svazu města obcí ČR od roku 1991. b) Sdružení historických sídel Čech. M oravy a Slezska Sdružení spojující města a obce, na jejichž území se nacházejí městské památkové rezervace a zóny či vesnické památkové rezervace. Sdružení soustřeďuje podněty a vystupuje vůči oběma komorám Parlamentu ČR a úřadům státní správy v oblasti legislativy související s památkovou péčí, v oblasti financování oprav nemovitých kulturních památek formou účelových programů (Program regenerace M PR a M PZ, Program záchrany architektonického dědictví aj.). Organizuje rovněž Den evropského dědictví v podmínkách ČR. Aktivitou sdružení jsou každoročně do státního rozpočtu zařazovány finanční prostředky pro jednotlivé výše uvedené programy, ze kterých Příbor prostřednictvím M inisterstva kultury i jiných institucí obdržel již významné dotace na opravy historických památek našeho města, a to objektů v majetku města, objektů církevních i objektů soukromých. c) Nadační fond „Rodný dům Sigmunda Freuda“ Účelem nadačního fondu je zachování historického a kulturního dědictví Sigmunda Freuda, koupě a oprava rodného domu a zřízení specifického muzea Sigmunda Freuda v tomto domě. Nadační fond by měl dále podporovat aktivity spojené s osobou a učením Sigmunda Freuda. V čele nadačního fondu stojí správní rada, ve které jsou zastoupeni občané ČR a Rakouska. d) Severomoravský vodárenský svaz Jedná se o zájmové sdružení obcí, které vzniklo v důsledku privatizace severomoravské vodárenské společnosti. Předmětem činnosti je zajištění jednotného vystupování obcí při vyjednávání cen vodného a stočného a dohod v oblasti stanovení priorit oprav, rekonstrukcí a investic majetku a.s. SmVaK na území obcí. e) Sdružení obecních televizí Jedná se o dobrovolný svazek obcí provozujících lokální televize s terestriokým (vzdušným) přesunem signálu. Sídlem je město Vratimov. Jeho posláním je koordinovaný postup při jednáních s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, s držitelem licencí firmou Local TV plus, s.r.o. Klimkovice a s dalšími subjekty a dále spolupráce členských měst s cílem zkvalitňování místních vysílání. M ěsto Příbor je členem tohoto sdružení od roku 1999.
61
f) Agentura Namaste Agentura Namaste se sídlem ve Frenštátě p. Radhoštěm originálním způsobem napomáhá rozvoji cestovního ruchu. M ěsto Příbor je tak od roku 1999 zapojeno do jejího ojedinělého projektu Valašského království. Agentura uvádí naše město v turistických brožurách Průvodce nejen po Valašském království, v dalších informačních a propagačních materiálech a na prezentačních výstavách cestovního ruchu. 2.3.23 Zahraniční kontakty V současné době má město dva zahraniční partnery. Jsou jimi německé město RehlingenSiersburg a polské město Przedborz. Partnerské kontakty s německým městem RehlingenSiersburg byly započaty v roce 1994 podepsáním prohlášení k prohlubování přátelských vztahů obyvatel obou měst v různých společenských oblastech, předáváním zkušeností z oblasti veřejné správy apod. Partnerské kontakty s polským městem Przedborz vznikly na základě zájmu obou měst spolupracovat především na úrovni zájmové činnosti, školství a výměnných pobytů dětí. Dohoda o spolupráci obou měst vznikla v závěru roku 200 1. 2.3.24 Informativní přehled o majetku města Přesný přehled o majetku města a jeho příspěvkových organizací, případně majetkové účasti města v akciových společnostech je každoročně vyhodnocován formou ročních zpráv o stavu a inventarizaci majetku. M ajetek města spravují podle příslušnosti jednotlivé odbory M Ú, příspěvkové organizace města a částečně také organizační složky města. Rozhodování o majetku města z pohledu koupě, prodeje, pronájmu, darování apod. přísluší zastupitelstvu, případně radě města. M ajetek vede město v pořizovacích hodnotách, které však ve většině případů neodpovídají jeho skutečné ceně. Pozemky a lesní porosty se nacházejí celkem na desíti katastrálních územích, jak je znázorněno v tabulce na str. 63. Celková katastrální výměra městských pozemků představuje plochu cca 313 ha. Část městského majetku, především potom budovy a zařízení je pojištěna, a to jak proti krádežím, živlům, vloupáním, vandalismu apod. Přehled o současném stavu majetku a jeho organizací je uveden v tabulce na str. 64
62
Tabulka č. ...
Přehled pozemků v majetku města Příbora dle katastrálních území
Katastrální území / výměra v m2
Druh pozemku Fryčovice z astavěná plocha ostatní plocha
7.103
z ahrada orná půda
12.219
Hájov 2.061
15.203
22.520
122.072
3.428 6.224
trvalý travní porost le sní pozemek
Klokočov
Mniší
Prchalov
vodní plocha
Se dlnice
Skotnice
Tichá
Závišice
759
64.457
51.474
619.792
522
20
42.102
46.172
82.940
291
48.706
150.380
16.578
48.486
2.859
31.908 536.863
Příbor
Celkem
43 518
250.022
826.338
2.177
593
4.906
parcely dle PK
3.576
24.215
46.644
Celkem pozemky v k.ú.
559.761
309.063
304.195
1.321
4.449
4.180
52.644
63
82.523
87.093
876.155 11.269
968.716
854
11. 840
1.764.800
854
12.358
33.315 1.089.160 2.177
120.451 3.130.483
Informatívní přehled o majetku města a jeho organizací k 31.12.2002 Město Příbor Software Drobný dlouh.nehmotný maj. Ostatní dlouh.nehmotný maj. Ostatní dlouh.majetek Stavby Samostatné movité věci Drobný dlouh.hmotný majetek Pozemky Umělecká díla a předměty Rozestavěné akce Cenné papíry celkem
k 31.12.2002 1 062 121 ,00 550 689,35 679 035,00 8 300 000,00 421 062 858,32 13 159 377,21 12 768 770,70 31 504 026,00 189 910,00 18 105 576,50 453 000,00 507 835 364,08
Domov ní správa Software Stavby Samostatné movité věcí Drobný dlouh.hmotný majetek Celkem
k 31.12.2002 33 407,00 16 959 340,00 6 686 364,90 1 332 421,80 25 011 533,70
Technické služby Software Stavby Samostatné movité věci Drobný dlouh.hmotný majetek celkem
k 31.12.2002 49 954,00 0,00 7 330 911,70 878 913,42 8 259 779,12
MŠ Frenštátská Software Stavby Samostatné movité věci Drobný dlouh.hmotný majetek celkem
k 31.12.2002 0,00 0,00 179 652,80 1 220 428,88 1 400 081,68
ZS Jičínská
k 31.12.2002 198 619,55 0,00 1 196 811,99 4 584 449,50 5 979 881,04
Software Stavby Samostatné movité věci Drobný dlouh.hmotný majetek celkem ŠJ Komenského Software Stavby Samostatné mov ité
věci
Drobný dlouh.hmotný majetek celkem
Informativní přehled o majetku města a jeho organizací
64
k 31.12.2002 45 177,00 0,00 3 610 594,70 1 637 521,00 5 293 292,70
2.3.25 Územní plánování M ěsto Příbor má svůj územní plán schválený od roku 1993. Jedná se o významný dokument, který tvoří důležitou součást práce všech městských orgánů a v nemalé míře se dotýká občanů města, podnikatelských subjektů a správců inženýrských sítí působících na území Příbora. Svým obsahem ovlivňuje především oblast rozvoje výstavby a využitelnosti jednotlivých pozemků v Příboře a jeho místních částech Hájově a Prchalově. Územní plán především vymezuje využití ploch pro bytovou výstavbu, občanskou vybavenost, sport a rekreaci, zemědělskou výrobu, průmyslové a podnikatelské aktivity atd. Existence územního plánu je nezbytnou podmínkou zapojení města do různých dotačních programů (např. Regenerace M PR, Regenerace sídlišť, apod.). Významnou kapitolu závazné části územního plánu tvoří i vymezení tzv. veřejně prospěšných staveb, jejichž uskutečnění je možné z veřejného zájmu i přes nesouhlas vlastníků dotčených pozemků. Z větších staveb, které se ve výhledu na území Příbora plánují zde již od roku 1993 figurují například: Jihozápadní silniční obchvat města, vodovodní přivaděč Petřvald – Příbor, výstavba splaškové kanalizace na Hájově a Prchalově, dostavba sportovního areálu na ulici Štramberská. V roce 1999 byla schválena 1. změna Územního plánu Příbora, která řešila drobné změny týkající se především rozšíření ploch pro individuální bydlení a rekreaci. Nejpodstatnější dílčí změnou bylo rozhodnutí města o změně charakteru plochy na Ostravské ulici, kde původní záměr na vybudování autobusového stanoviště byl nahrazen záměrem na využití plochy pro občanskou vybavenost a částečně pro individuální bydlení. V únoru 2003 byla schválena 2. změna Územního plánu Příbora, která zahrnuje dílčí změny v rozšiřování ploch pro individuální bydlení, a z větších změn to jsou: - úpravy na silnici I/48 v celém průtahu města s výhledem na přeřazení této komunikace na rychlostní - úpravy silničního obchvatu při zachování původního koridoru - dopravní obslužnost východní části města - zapracování podmínek nově vyhlášeného záplavového území řeky Lubiny Zatím se především z důvodů chybějících finančních prostředků nedaří rozpracovat některé významnější lokality do podrobnějšího stupně územně plánovací dokumentace – tzv. regulačních plánů, které ze zákona umožňují regulovat využití jednotlivých pozemků (např. MPR, lokalita za školou Npor. Loma).
65
2.3.26 Program regenerace městské namátkové rezervace (MPR) V dubnu 1989 bylo město Příbor vyhlášeno městskou památkovou rezervací, je chráněno ve smyslu §5 zákona č. 20/1987 Sb. jako celek, tzn., že chráněny jsou nejen jednotlivé, již dříve zapsané kulturní památky, ale i zde stojící ostatní nemovitosti. K dnešnímu dni máme na území města zapsáno 66 kulturních památek (seznam památek zapsaných v ústředním seznamu M inisterstva kultury ČR - viz. str. 67-68), o zapsání dalších město usiluje. V posledních čtyřech letech bylo tedy do tohoto seznamu zapsáno dalších 9 kulturních památek. M ěsto Příbor se v závěru roku 1993 přihlásilo k Programu regenerace městských památkových rezervací a zón ve smyslu usnesení vlády ČR č. 209 ze dne 25.3.1992. Regenerace M PR se však netýká historického jádra, ale i přilehlých ulic, které dotvářejí kolorit a panorama MPR. Velkým přínosem pro zhodnocení M PR je i vymezení ochranného pásma pro M ěstskou památkovou rezervaci Příbor na základě návrhu M inisterstva kultury ČR, které sleduje zlepšení podmínek pro ochranu prostředí současného hodnotného architektonického výrazu zástavby před rušivými zásahy, zvláště při stavebních změnách (viz mapka ochranného pásma - str. 69). Přínos Programu regenerace je nutno spatřovat především v těchto základních oblastech: - předání kulturního dědictví a odkazu dalším generacím v co nejlepším stavu -
zvýšení zájmu turistů o město
-
prohloubení vztahu obyvatel ke svému městu
-
vytváření podmínek pro vznik dalších pracovních příležitostí
Regenerace znamená především záchranu památek, oživení historického jádra města a navrácení objektů k účelům pro které byly vybudovány. Zpracovaný Program regenerace je již aktualizovaný až do roku 2007 a zahrnuje tyto hlavní body: -
pokračování odborně i finančně náročných oprav dominantních památkových objektů, zejména farního kostela a piaristického gymnázia
-
včasné zpracování průzkumných a projekčních prací k zahájení dosud nerealizovaných oprav souborů, objektů či jejich částí včetně stabilizace podloží východní strany náměstí
-
zvýšení atraktivity vzhledu města dalšími opravami domů na náměstí a úpravami a údržbou prostranství v centrální části včetně uliček v okolí farního kostela
-
účinná propagace města a jeho M PR
O správnosti nastoupeného trendu v ochraně a regeneraci celé M PR svědčí i každoroční hodnocení M K ČR, které se projevuje pravidelným přidělováním dotací (viz přiložený graf str. 70) z “Programu regenerace M PR a MPZ “, v jehož rámci obdrželo město Příbor vletech 2001 a 2002 spolu s několika jinými městy nejvyšší částky v rámci celé republiky. Tyto dotace je možné použít jen na nemovité kulturní památky. Nicméně regenerace se týká celé MPR a proto město přistoupilo i k obnově dalších objektů a veřejných ploch. Především rok 2000 znamenal výrazný přelom ve vzhledu centra města. V rámci 750-letého výročí založení města bylo provedeno mnoho oprav, z nichž zcela prioritní roli měla kompletní rekonstrukce náměstí, jehož stavebně technický stav byl dlouhodobě veřejností kritizován. I na tuto akci s celkovými náklady 15 mil.Kč byla městem získána dotace ve výši 4,5 mil Kč, tentokrát z prostředků M inisterstva pro místní rozvoj ČR.
66
Seznam památek zapsaných v ústředním věstníku Ministerstva kultury ČR Příbor poř. čís reg.čís název nemovité památky 1 8-1661/11Farní kostel Narození Panny Marie 2 8-1661/2 Starý hřbitov s oomníky
parc.čís. 1 2
3 4 5
8-1661/3 Ohradní zeď se 14-ti kapličkami křížové cesty 8-1661/4 i Kaple Panny Marie Lurdské 8-1661/5 Socha sv. Zachariáše
6
8-2311
7 8
8-1664 8-1666
9 10
8-1662 8-1663
11
8-1665
12
8-2099
13 14
8-3861 8-4092
15
8-2278
Kamenný kříž u Č.D. 912 Kamenný kříž u č.p. 868+D77 Bývalý měšťanský dům č.p. 4 na nám. S. Freuda
16 17
8-1657 8-1658
Měšťanský dům č.p. 5 na nám. S. Freuda Měšťanský dům č.p. 6 na nám S. Freuda
91 92
18
8-2279
Měšťanský dům č.p. 7 na nám. S. Freuda
93
19 20
8-2280 8-2281
Měšťanský dům č.p. 8 na nám. S. Freuda Měšťanský dům č.p. 9 na nám. 8- Freuda
94 9511
21 22 23
8-2282 18-3953 8-1653
Měšťanský dům č.p. 10 na nám. S. Freuda Radnice č.P. 19 na nám.. S. Freuda Měšťanský dům č.p. 20 na nám. S. Freuda
96 1456/2 1454
24 25 26 27 28 29 30 31
8-1654 8-1655 8-1656 8-2283 8-2284 8-2285 8-2286 8-2287
Měšťanský dům č.p. 21 na nám. S. Freuda \Měšťanský dům č.p. 22 na nám. S. Freuda Měšťanský dům č.p. 23 na nám. S. Freuda Měšťanský dům č.p. 24 na nám. S. Freuda Měšťanský dům č.p. 27 na nám. S. Freuda Měšťanský dům č.p. 28 na nám. S. Freuda Měšťanský dům č.p. 30 na nám. S. Freuda Měšťanský dům č.p. 31 na nám. S. Freuda
1453 1452 1451 1449 1460 1462 1464 1465
32 33
8-2288 \8-2289
Měšťanský dům č.p. 32 na nám. S. Freuda Měšťanský dům č.p. 42 na nám. S. Freuda
1466 1658
34
8-2290
Měšťanský dům č.p. 43 na nám. S. Freuda
1659I
Fara č.p. 364 Bývalý piaristický, nyní filiální kostel sv. Valentina Bývalá Piaristická kolei Hřbitovní kaple sv. Františka Serafinského Kostel sv. Kříže Sloup Panny Marie s plastikami sv. Rocha a sv. Floriána Mariánský :sloup
67
majitel Římskokatolická farnost
2 2 2 44
Římskokatolická farnost
1377 1384
Římskokatolická farnost město Příbor
1635
Římskokatolická farnost
1458
město Příbor
995
město Příbor mimo:MPR
2365 1837
manž. Ratajovi město Příbor Vojtěška Eliášová, Milan Eliáš Annamarie Rašková, Marie Rašková Ivana Bučková Marta Kotrcová.. Zdeněk. Olšovský Pavel Grepl, Václav Nevrlý Město Příbor Komerční banka a..s. Praha město Příbor Josef Večerka Ing. Josef Svoboda, Anna Svobodová Marie Hlaváčová Marie Tyllichová David Busek Jarmila Klimíčková Jana Karbanová Anna Hírešová Milada Hajzerová Lea Jalůvková, Igor Jalůvka Jan Schonweitz Anna Voltová, llona Lewkowitzová Frank Emil Franková Regina
90
35 36
8-2291 8-2292
Měšťanský dům č.p. 44 na nám. S. Freuda Měšťanský i dům č.p. 45 na nám. S. Freuda
1660/2 1660/1
Ing. Jiří Bouška Ing. Jiří Bouška
37
8-2293
Měšťanský dům č.p. 46 na nám. S. Freuda
1661I
Marie Mužná!
38
8-2294
Měšťanský dům č.p. 47 na nám. S. Freuda
1663
39 40
8-3983 8-2310
Secesní dům č.p. 35 na nám. S. Freuda Městský dům č.P. 358 na Farní ulici
1469 48
41
8-1659
42
Vlastimila Petrášová, Jindřich Pospíšil město Příbor Marie Štefková
8-2295
Bývalý měšťanský dům č.p. 11 na Jičínské ulici Měšťanský dům č.p. 12 na Ji čínské ulici
101
43
8-2296
Měšťanský dům č.p. 13 na Jičínské ulici
102
45
8-2297
Měšťanský dům č.p. 14 na Jičínské ulici
103
46
8-2298
Měšťanský dům č.p. 15 na Jičínské ulici
104
47 48
8-2299 8-1660
Měšťanský dům č.p. 16 na Jičínské ulici Dům č.P. 266 na ulici Křivá
105 1540
Richard V antuch, Marie Vantuchová Šrubařová Tomáš Hanuš
49
8-2303
Dům č.P. 36 na Místecké ulici
1652
Daniel Fryč
50 51
8-2304 8-2305
Měšťanský dům č.P. 37 na Místecké ulici Měšťanský dům č.P. 38 na Místecké ulici
1653 1654/1
Zdeněk Gilar Alena Bayerová
52
8-2306
Měšťanský dům č.P. 40 na Místecké ulici
1656
53
8-2307
Měšťanský dům č. p. 41 na Místecké ulici
1657
54 55
8-2844 8-2308
Měšťanský dům č.p. 417 na Nádražní ulici Měšťanský dům č.P. 685 na Nádražní ulici
108 168
Milada Busková rod. Rosmarinova, pí Kotoučová Antonín Kar1ík Ing. Pavel Ščudlík
56
8-2300
86
Bedňch Kalíš
57
8-2301
87
Ing. A1Íons Škarka
58
8-2302
88
Vladimír P1andor
59 60
8-2842 8-2843
Měšťanský dům č.p. 1 na ulici Politických vězňů Měšťanský dům č.p. 2 na ulici Politických vězňů Měšťanský dům. č.p. 3 na ulici Politických vězňů Měšťanský dům č.p. 363 na ulici Stojanově Dům č.p. 399 na ulici Stojanově
4ó 57
Ing. Bedřich Turek Libor Taichman
61
8-2841
Dům č.p. 317 na ulici Úzké
1630
62 63
8-3952 8-3951
Městský dům tzv. Armanka č.P. 354 Litinová fontána na nám. S. Freuda
1682 1458
Ing.arch. Pavel Pazdiora, Ing. Pavlina Pazdiorová Anna Fialová město Příbor
64
8-4004
Pomník P. Řehoře Volného
3289/1
město Příbor
65
8-4017
Vila č.p. 80 na ulici Ostravské
1533/1
Socha sv. Jana Nepomuckého
98
Helena Vlašicová město Příbor mimo MPR
66
68
99
Jaroslava Přikrylová, Ing. Zdeněk Vokáč Václav Krumplovič Bohuslav Klauda, Libuše Klaudová Hygie FIýdek – Místek
69
Náklady na regeneraci kulturních památek v MPR Příbor 14000
12000
[tis. Kč]
10000
8000
6000
4000
2000
0 rok 1999
rok 2000
rok 2001
rok 2002
dotace MK
Vložené fin. prostředky města do programu
Finanční prostředky soukromých vlastníků
celkem
celková prostavěnost na obj. v majetku města
70
2.3.27 Projekty regionálního a nadregionálního významu V této oblasti jsou pro město Příbor závazné: 1. Územní plán velkého územního celku Beskydy usnesením vlády ČR Č. 298 dne 25.3.2002, jehož závazná část byla vyhlášena Sdělením M M R ČR dne 3.4.2002. Tento územní plán nahradil předchozí Územní plán VÚC Ostravské aglomerace a pro Příbor z něho vyplývá povinnost respektovat a chránit koridory pro tyto stavby: a) Rychlostní komunikace R 48 Bělotín-Český Těšín. b) Silniční obchvat 1158 jako čtyřpruh v úseku Příbor-Petřvald, jako dvoupruh v úseku Frenštát pod Radhoštěm-Kopřivnice-křižovatka s R 48. c) Nový velmi vysokotlaký plynovod Příbor-Třanovice včetně povrchových a podpovrchových zařízení k propojení podzemních zásobníků plynu Štramberk a Třanovice-Žukov (stavba na území města Příbora je již realizována). 2. Vyhláška OkÚ v Novém Jičíně ze dne 3.6.1994, kterou se vymezuje přírodní park “Podbeskydí“. Příboře se jedná o území Boroveckých rybníků, Farského lánu, Frývaldu, Točny a části Pasek, pro něž je stanoven zvláštní režim pro umísťování, povolování staveb, užívání zemědělských a lesních kultur apod. Dílčími záměry bez zákonem stanovené závaznosti jsou: -
Generel cykloturistiky Severní M oravy a Slezska
-
Studie cykloturistické trasy M oravská brána
M ezi záměry, které nejsou realizovány přímo na území města Příbora, ale bezprostředně se jej budou v některých oblastech života dotýkat, lze počítat: -
podnikatelskou zónu Kopřivnice - Vlčovice
-
výrobně komerční zónu u letiště M ošnov
71