Obsah
OBSAH
4
Praha stovûÏatá
17
CÍRKEVNÍ DOMY, SBORY A MODLITEBNY Bratrská modlitebna v Bartolomûjské ulici Bratrsk˘ sbor na Smíchovû Bratrsk˘ sbor na Vinohradech Bratrsk˘ sbor na ÎiÏkovû Bratrsk˘ sbor v Petrské ulici Bratrsk˘ sbor v Soukenické ulici Bratrsk˘ sbor v ·eberovû âeskobratrská modlitebna na Spofiilovû âeskobratrská modlitebna Na Zatlance âeskobratrsk˘ sbor J. A. Komenského na Smíchovû âeskobratrsk˘ sbor na Jarovû âeskobratrsk˘ sbor na Vinohradech âeskobratrsk˘ sbor U Klimenta na Novém Mûstû âeskobratrsk˘ sbor v Bubenãi âeskobratrsk˘ sbor v âajkovského ulici âeskobratrsk˘ sbor ve Stra‰nicích âeskobratrsk˘ sbor ve Vr‰ovicích âeskobratrsk˘ sbor v Horních Poãernicích âeskobratrsk˘ sbor v Modfianech âeskobratrsk˘ sbor v Nuslích âeskobratrsk˘ sbor v Radotínû âeskobratrsk˘ sbor v Uhfiínûvsi DÛm Bible v Kobylisích DÛm ãesk˘ch unitáfiÛ na Starém Mûstû DÛm Jednoty bratrské na Novém Mûstû DÛm Marathon v âerné ulici Evangelická modlitebna Morzinského paláce Evangelická modlitebna v Rybné ulici Evangelická modlitebna v Truhláfiské ulici Evangelick˘ dÛm v Mikovcovû ulici Evangelick˘ dÛm v Truhláfiské ulici Galerie Cesty ke svûtlu Husitská modlitebna na Úvoze Husitská modlitebna v Dolních Poãernicích
21 21 21 22 22 23 23 24 24 25 25 26 27 28 28 28 29 29 30 30 31 31 32 32 33 34 34 34 35 35 35 36 36 37 37
5
Obsah
Obsah
Husitská modlitebna v Hloubûtínû Husitská modlitebna Karla Farského v Radotínû HusÛv dÛm v Jungmannovû ulici HusÛv sbor Alberta Schweitzera v Michli HusÛv sbor Aloise Spisara na Spofiilovû HusÛv sbor Gustava Adolfa Procházky v Karlínû HusÛv sbor Jana Îelivského v Bfievnovû HusÛv sbor Jana ÎiÏky na ÎiÏkovû HusÛv sbor na Smíchovû HusÛv sbor na Vinohradech HusÛv sbor na Zbraslavi HusÛv sbor pod Vy‰ehradem HusÛv sbor v Dejvicích HusÛv sbor ve Vr‰ovicích HusÛv sbor v Hole‰ovicích HusÛv sbor v Nuslích Metodistická modlitebna v âertousích Metodistická modlitebna ve Vr‰ovicích Metodistické modlitebny v Jeãné ulici Milíãova modlitebna na Jarovû Misijní dÛm Církve JeÏí‰e Krista svat˘ch posledních dnÛ Modlitebna Profesorského domu v Bubenãi Modlitebna Slovenské evangelické církve na ÎiÏkovû Sborov˘ dÛm adventistÛ na Vinohradech Sborov˘ dÛm baptistÛ na Vinohradech Îidovská modlitebna na Popelce Îidovská modlitebna na ÎiÏkovû
38 38 38 39 39 40 41 41 42 42 43 44 45 45 46 46 47 48 48 49 49 49 50 50 51 51 51
OB¤ADNÍ SÍNù Nová obfiadní síÀ na Ol‰anech Obfiadní síÀ Ïidovského hfibitova na Ol‰anech Îidovská obfiadní síÀ v ëáblicích
52 52 52 53
KAPLE KAPLE SVATOVÍTSKÉ KATEDRÁLY BoÏího hrobu Hazmburská kaple KÛrová kaple Martinická kaple Nejsvûtûj‰í Trojice Nová arcibiskupská kaple Saská kaple Schwarzenberská kaple Stará arcibiskupská kaple
54 54 54 54 54 55 55 56 56 56 57
6
Sv. AneÏky âeské Sv. Anny Sv. Jana Kfititele Sv. Jana Nepomuckého Sv. KfiíÏe Sv. Ludmily Sv. Michala Sv. Václava Sv. Zikmunda Thunovská kaple Vald‰tejnská kaple Baptistického semináfie v Jenerálce Betlémská kaple na Starém Mûstû Betlémská kaple na ÎiÏkovû BoÏího hrobu na Petfiínû BoÏího hrobu Na zbofienci BoÏího tûla na Karlovû námûstí Bubenské reálky âernínského paláce Dvora Sue Ryder v Michli ëáblického zámku Edity Steinové na Pernikáfice Hfibitovní kaple na Invalidovnû Hfibitovní kaple na Zelené li‰ce Hfibitovní kaple v Bubenãi Hfibitovní kaple ve Stra‰nicích Hfibitovní kaple v Ruzyni Hfibitovní kaple v ¤eporyjích Hfibitovní kaple v Tfieboradicích Husova kaple v Libni Chodovské tvrze Jeruzalémská kaple na Novém Mûstû Kalvárie na Petfiínû Kapitulního domu na Hradãanech Karolina Klá‰tera klaretiánÛ Komofianského zámku KfiíÏové cesty na Petfiínû LibeÀského zámku Loretánská kaple Me‰ní kaple ve Vysoãanech Morová kapliãka na Vy‰ehradû Na Ko‰ince
57 58 58 58 59 59 60 60 61 61 62 62 63 64 64 65 65 66 66 67 67 67 68 68 68 69 69 69 69 69 70 70 71 71 72 72 73 73 73 74 75 75 75
7
Obsah Na Kundratce Nalezení sv. KfiíÏe ve StodÛlkách Nanebevzetí Panny Marie na Klamovce Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava v Novomûstské radnici Na Nikolajce Na Rokosce Na Ry‰ánce Na Schleiferce Na Slovance Na ·Èáhlavce Nejsvûtûj‰ího srdce Pánû u boromejek Nejsvûtûj‰í Trojice na Hadovce Nejsvûtûj‰í Trojice na Nesypce Nejsvûtûj‰í Trojice na ·atovce Nejsvûtûj‰í Trojice na Zlatnici Nejsvûtûj‰í Trojice v Sedlci Neposkvrnûného poãetí Panny Marie na Majorce Pankrácké vûznice Panny Marie na ÎiÏkovû Panny Marie u Václava z Radãe Panny Marie ve Starém královském paláci Panny Marie ve Staromûstské radnici Panny Marie ve ‰pitále sv. Jakuba Panny Marie V hradbách Panny Marie v Lysolajích Panny Marie v Motole Panny Marie v nemocnici na Moráni Panny Marie Bolestné u celest˘nek Panny Marie Bolestné v âerné ulici Panny Marie Bolestné v Malé Chuchli Panny Marie Bolestné v paláci LaÏansk˘ch Panny Marie Einsiedelnské na hradní rampû Panny Marie Karlovské na Novém Mûstû Panny Marie Královny andûlÛ u franti‰kánÛ Panny Marie Královny andûlÛ v Nostickém paláci Panny Marie Öttingenské na Kajetánce Panny Marie a Karla Boromejského na Malé Stranû Plaského klá‰tera Poutní kaple V‰ech svat˘ch v Rybníãku Poutní kaple Svatováclavské cesty Poutní kapliãky do Hájku Sv. Aloise v Karmelitské ulici Sv. AlÏbûty ve strahovském ‰pitále
8
Obsah 75 76 76 77 77 78 78 78 79 79 79 80 80 81 81 82 82 82 83 84 84 84 85 86 86 86 87 87 87 88 88 88 89 89 90 90 91 91 92 92 92 93 93
Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv.
AndûlÛ na Andûlce AndûlÛ Novomûstského ústavu ‰lechtiãen Anny v Jeãné ulici Anny v Krãi Anny v Satalicích Antonína a BoÏího umuãení v arcibiskupském dvofie Antonína a sv. AlÏbûty na Hradãanech Barbory u alÏbûtinek Barbory u augustiniánÛ poustevníkÛ Barbory v AneÏském klá‰tefie Barbory v Loretánské ulici Bartolomûje v Hodkoviãkách Bernarda u Pra‰né brány Dismase na popravi‰ti za Horskou branou Eliá‰e ve Vojanov˘ch sadech Filipa a Jakuba na Malé Stranû Franti‰ka Xaverského na Karlovû námûstí Hypolita pod Vy‰ehradem Ignáce pod Letnou Isidora na ÎeÏulce Jana Kfititele v arcibiskupském paláci Jana Kfititele v Bredovském paláci Jana Kfititele v Jifiské ulici Jana Kfititele v Katefiinské ulici Jana Nepomuckého na Hradû Jana Nepomuckého na Jenerálce Jana Nepomuckého na Kneislovce Jana Nepomuckého na Reismonce Jana Nepomuckého pod Karlov˘m mostem Jana Nepomuckého v domû âerveného kfiíÏe Jana Nepomuckého ve Viniãné ulici Jana Nepomuckého ve Vinofii Jana Nepomuckého ve Vojanov˘ch sadech Jana Nepomuckého ve Wun‰vicovû domû Jana Nepomuckého v Hájích Jana Nepomuckého v Martinickém paláci Jana Nepomuckého v Radlicích Jana Nepomuckého v Trauttmansdorffském paláci Jiljí na Vûtrovû Josefa v Krãi Josefa v nemocnici na Karlovû námûstí Josefa v ústavu slep˘ch dívek Josefa Kalasanského v piaristické koleji
94 94 95 95 96 96 96 97 98 98 99 99 99 100 100 101 101 101 102 102 102 103 103 104 104 104 104 105 105 105 106 106 106 107 107 108 108 108 109 109 109 110 110
9
Obsah Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv.
10
Karla Boromejského v Karlínû Kláry v Troji Klimenta na Opy‰i Klimenta na Vy‰ehradû KfiíÏe na Hradû KfiíÏe v Braníku KfiíÏe v invalidovnû KfiíÏe v Jeãné ulici KfiíÏe v Nemocnici praÏského obchodnictva KfiíÏe v Zemské porodnici Lazara v Bfievnovû Libora na Liborce Ludmily na Vy‰ehradû Ludmily v T˘nském chrámu Marty a sv. Ludmily v Pfiední Kopaninû Mafií Magdaleny na Bohdalci Mafií Magdaleny na Vy‰ehradû Mafií Magdaleny pod Letnou Mafií Magdaleny ve V‰eobecném chudobinci Matûje v Obofie Matou‰e na Loretánském námûstí Michala na Pernikáfice Michala pod Bruskou Mofiice na Hradû Notburgy ve ·porkovû paláci Petra v luÏickosrbském semináfii Petra a Pavla v Apo‰tolské nunciatufie Petra a Pavla ve lhoteckém dvofie Prokopa na Smetance Prokopa na ·muk˘fice Rafaela archandûla v Klárovû ústavu rodiny na Petfiínû rodiny na Vondraãce Rocha v Ko‰ífiích Tekly u alÏbûtinek Na slupi Terezie z Ávily ve Vojanov˘ch sadech Václava na Vinohradech Václava v Dejvicích Václava ve Strakovû akademii Václava ve Vald‰tejnském paláci Václava v Gymnáziu Jana Nerudy Václava v Male‰icích Václava v Nuslích
Obsah 111 112 112 113 113 113 114 115 115 116 116 117 117 117 118 118 119 119 120 120 120 121 121 122 122 122 123 123 123 124 124 124 125 126 126 127 127 128 128 128 129 129 130
Sv. Václava v Suchdole Sv. Vojtûcha na Balkánû Sv. Vojtûcha na Hradû ·kolní kaple sv. Aloise na námûstí Jifiího z Podûbrad ·kolní kaple sv. Aloise v Lond˘nské ulici ·kolní kaple sv. KfiíÏe v Belgické ulici ·kolní kaple sv. Václava v Hole‰ovicích ·kolní kaple ve Vysoãanech ·kolsk˘ch sester na Vinohradech Templáfiská kaple v Dlouhé ulici Templáfiská kaple v Templu Trojského zámku U Bílé vûÏe U motolského krematoria Útulny slep˘ch dívek V âertousích V âimicích Ve Velké Chuchli Ve Vincentinu V Holyni Vla‰ská kaple Klementina V LetÀanech V Milíãovû Jeruzalémû V Písku V Práãích V‰ech svat˘ch v domû bekyÀ V Thomayerovû nemocnici V Tfiebonicích V Ungeltu Zlatnická kaple sv. Eligia v Klementinu Zrcadlová kaple Klementina
130 130 130 131 131 131 132 132 132 132 133 133 133 134 134 134 135 135 136 136 136 137 137 138 138 139 139 140 140 140 141
KOSTELY Adventistick˘ kostel na Malvazinkách Bét-el ve Stra‰nicích âeskobratrsk˘ kostel v Braníku âeskobratrsk˘ kostel ve Stfie‰ovicích Jana Husa na Malé Stranû JiÏní Mûsto – Chodovské kfiesÈanské centrum Nanebevzetí Panny Marie na Strahovû Nanebevzetí Panny Marie v Dolních Poãernicích Nanebevzetí Panny Marie v Modfianech Narození Pánû v Loretû
142 142 142 143 143 144 144 145 146 146 147
11
Obsah Narození Panny Marie v Malé Chuchli Narození Panny Marie v Michli Narození Panny Marie v Zábûhlicích Nejsvûtûj‰ího srdce Pánû na Vinohradech Nejsvûtûj‰í Trojice ve Spálené ulici Nejsvûtûj‰í Trojice v Ko‰ífiích Nejsvûtûj‰í Trojice v Podskalí Neposkvrnûného poãetí Panny Marie u hybernÛ Neposkvrnûného poãetí Panny Marie ve Stra‰nicích Obrácení sv. Pavla v Karlínû Obrácení sv. Pavla v Templu Panny Marie na Hradû Panny Marie Na louÏi Panny Marie v Mariánské zahradû Panny Marie V ‰ancích Panny Marie v Tfieboradicích Panny Marie Andûlské na Hradãanech Panny Marie Andûlské u kajetánÛ Panny Marie Královny míru na Lhotce Panny Marie pod fietûzem na Malé Stranû Panny Marie Sedmibolestné Na slupi Panny Marie SnûÏné na Novém Mûstû Panny Marie Vítûzné na Bílé Hofie Panny Marie Vítûzné na Malé Stranû Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlovû Panny Marie, sv. Jeron˘ma a svat˘ch patronÛ slovansk˘ch Na Slovanech Pokory Panny Marie pod Vy‰ehradem Pov˘‰ení sv. KfiíÏe na ÎiÏkovû Pov˘‰ení sv. KfiíÏe ve Vinofii Pov˘‰ení sv. KfiíÏe v Kolodûjích Pravoslavn˘ kostel na Ol‰ansk˘ch hfibitovech Sacré Coeur na Smíchovû Stûtí sv. Jana Kfititele na Vy‰ehradû Stûtí sv. Jana Kfititele v Hostivafii Sv. AlÏbûty ve Kbelích Sv. AneÏky na Spofiilovû Sv. Anny na Starém Mûstû Sv. Anny na Újezdû Sv. Anny na ÎiÏkovû Sv. Antonína Paduánského v Hole‰ovicích Sv. Apolináfie na Vûtrovû Sv. Bartolomûje na Hradû
12
Obsah 148 148 149 149 151 151 152 152 153 154 154 154 155 156 156 157 157 159 160 160 161 162 163 164 165 165 166 167 168 168 168 169 169 170 170 171 171 172 173 173 174 175
Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv.
Bartolomûje na Starém Mûstû Bartolomûje pod Vy‰ehradem Bartolomûje v Kyjích Benedikta na Hradãanech Cyrila a Metodûje v Karlínû Cyrila a Metodûje v Nebu‰icích Cyrila a Metodûje v Resslovû ulici Ducha na Starém Mûstû Fabiána a ·ebestiána v Liboci Filipa a Jakuba na Malvazinkách Filipa a Jakuba na Smíchovû Filipa a Jakuba na Starém Mûstû Filipa a Jakuba na Zlíchovû Franti‰ka v AneÏském klá‰tefie Franti‰ka Serafínského na KfiiÏovnickém námûstí Franti‰ka z Assisi na Chodovû Franti‰ka z Assisi v Krãi Gabriela na Smíchovû Gotharda v Bubenãi Ha‰tala na Starém Mûstû Havla na Starém Mûstû Havla na Zbraslavi Ignáce na Karlovû námûstí Jakuba Na zábradlí Jakuba Vût‰ího na Starém Mûstû Jakuba Vût‰ího na Zbraslavi Jakuba Vût‰ího ve StodÛlkách Jakuba Vût‰ího v Kunraticích Jakuba Vût‰ího v Petrovicích Jana Na boji‰ti Jana na Jenerálce Jana na Skalce Jana Na struze Jana Evangelisty na Vy‰ehradû Jana Kfititele Na prádle Jana Kfititele na Újezdû Jana Kfititele Na zábradlí Jana Kfititele v Dolních Chabrech Jana Kfititele v Obofie Jana Kfititele v Podskalí Jana Nepomuckého na Hradãanech Jana Nepomuckého na Skalce Jana Nepomuckého ve Velké Chuchli
175 176 176 177 178 179 179 180 180 181 181 182 182 183 183 184 185 185 187 188 189 190 190 190 191 192 192 193 193 193 194 194 194 194 195 195 196 196 197 197 197 198 199
13
Obsah Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv.
14
Jana Nepomuckého v Ko‰ífiích Jana Nepomuckého v Kunraticích Jana a Pavla v Krtni Jiljí na Starém Mûstû Jindfiicha a sv. Kunhuty na Novém Mûstû Jifií na Hradû Jifií v Hloubûtínû Josefa na Malé Stranû Josefa na námûstí Republiky Karla Boromejského pod Petfiínem Katefiiny na Novém Mûstû Klimenta na Starém Mûstû Klimenta na Pofiíãí Klimenta na Vy‰ehradû Klimenta v Bubnech Kosmy a Damiána Na Slovanech KfiíÏe Na pfiíkopû KfiíÏe u cyriakÛ KfiíÏe v ulici Karoliny Svûtlé Lazara na Novém Mûstû Linharta v Uzdáfiích Longina Na Rybníãku Ludmily na Vinohradech Ludmily ve Chvalech Markéty v Bfievnovû Markéty v Královicích Martina na Vy‰ehradû Martina pod Hradem Martina ve zdi Martina v Lipanech Martina v ¤epích Mafií Magdaleny v Harantovû ulici Mafií Magdaleny v Karmelitské ulici Mafií Magdaleny v Pfiední Kopaninû Matûje v ·árce Michala na Starém Mûstû Michala pod Hradem Michala pod Letnou Michala v Kinského zahradû Michala v Opatovicích Michala v Podolí Mikulá‰e na Malostranském námûstí Mikulá‰e na Staromûstském námûstí
Obsah 200 200 200 201 202 203 204 205 206 206 207 207 208 209 209 210 211 211 212 213 213 214 215 215 216 216 217 217 218 219 220 220 221 221 222 223 223 224 224 225 225 226 227
Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv. Sv.
Mikulá‰e ve Vr‰ovicích Mikulá‰e v Podskalí Norberta na Starém Mûstû Norberta ve Stfie‰ovicích Ondfieje pod Hradem Ondfieje v Betlémské ulici Ondfieje v Kolovratech Pankráce na Pankráci Pavla na ·pitálském poli Petra na Kampû Petra na Pofiíãí Petra v Dubeãku Petra a Pavla Na struze Petra a Pavla na Vy‰ehradû Petra a Pavla na Zderaze Petra a Pavla v Bohnicích Petra a Pavla v Radotínû Petra a Pavla v Rybáfiích Petra a Pavla v ¤eporyjích Prokopa na Malé Stranû Prokopa na ÎiÏkovû Prokopa v Braníku Prokopa v Hluboãepích Prokopa v Hrnãífiích Prokopa v Nov˘ch Butovicích Remigia v âakovicích Rocha na Ol‰anech Rocha na Strahovû Salvátora v AneÏském klá‰tefie Salvátora v Klementinu ·imona a Judy na Starém Mûstû ·tûpána na Novém Mûstû ·tûpána ve zdi Terezie od Dítûte JeÏí‰e v Kobylisích Tomá‰e na Malé Stranû Václava na Malé Stranû Václava na Proseku Václava na Smíchovû Václava na vinohradském hfibitovû Václava na Zderaze Václava v Bohnicích Václava ve Vr‰ovicích Valentina na Starém Mûstû
228 228 228 229 230 230 231 232 232 233 233 234 234 235 236 236 237 237 238 238 238 239 239 240 240 240 241 242 243 243 244 245 246 246 247 248 248 249 250 250 251 252 253
15
Obsah
Praha stovûÏatá
Sv. Vavfiince na Petfiínû Sv. Vavfiince na Vy‰ehradû Sv. Vavfiince v Nebovidech Sv. Vavfiince v Prokopském údolí Sv. Víta na Hradû Sv. Vojtûcha na Hradãanech Sv. Vojtûcha na Novém Mûstû Sv. Vojtûcha v Celetné Sv. Vojtûcha v Dejvicích Sv. Vojtûcha v Libni Sv. Vojtûcha v Podskalí Sv. Vor‰ily na Národní tfiídû Svatynû Krista Krále ve Vysoãanech T˘nsk˘ chrám na Staromûstském námûstí U Jákobova Ïebfiíku v Kobylisích U Salvátora na Starém Mûstû V‰ech svat˘ch na Hradû V‰ech svat˘ch ve Slivenci V‰ech svat˘ch v Uhfiínûvsi Zvûstování Panny Marie na Trávníãku
253 254 254 255 255 258 259 259 260 261 261 262 262 263 265 265 267 268 268 269
SYNAGOGY Branická synagoga V ·alkovnû Cikánova synagoga v Josefovû Jubilejní synagoga v Novém Mûstû Klausová synagoga v Josefovû LibeÀská synagoga Maiselova synagoga v Josefovû Malá synagoga v Bubnech Malostranská synagoga Novomûstská synagoga Pinkasova synagoga v Josefovû Popperova synagoga v Josefovû Smíchovská synagoga Staronová synagoga v Josefovû Stra‰nická synagoga ·panûlská synagoga v Josefovû Uhfiínûveská synagoga Velkodvorská synagoga v Josefovû Vinohradská synagoga Vysoká synagoga v Josefovû Îidovská zahrada
270 270 270 270 271 272 272 273 274 274 274 275 275 276 277 277 278 278 279 279 279
Rejstfiík místních jmen
281
16
PRAHA STOVùÎATÁ
Jméno Praha pfiíslu‰elo pÛvodnû pfiemyslovskému hradi‰ti, pozdûji se název pfienesl na sídli‰tû v jeho podhradí a následnû na stfiedovûká mûsta, která z podhradí vznikla. Souãástí Prahy se nakonec stala mûsta a vesnice v okolí prvních praÏsk˘ch mûst. V roce 1950 objevil archeolog Ivan Borkovsk˘ v dne‰ním pfiíãném traktu mezi prvním a druh˘m nádvofiím PraÏského hradu zbytky skromné jednolodní baziliky Panny Marie, která byla po kostele na Levém Hradci druhou kfiesÈanskou svatyní v pfiemyslovsk˘ch âechách a prvním praÏsk˘m chrámem. Po ní pfievzala podle legendy funkci hlavního praÏského chrámu bazilika sv. Jifií, postavená na v˘chodním okraji hradní akropole kníÏetem Vratislavem I., a uÏ koncem 10. století vyrostla v centru akropole jako tfietí hradní chrám rotunda sv. Víta, vysvûcená pravdûpodobnû roku 930. Sídelní v˘boj Prahy poãínající pfielomem 10. a 11. století byl podstatnû ovlivnûn ochranou a správní funkcí dvou pfiemyslovsk˘ch pevností a mocensk˘ch center, Hradu a Vy‰ehradu, a proto vedle podhradí PraÏského hradu zaãalo nab˘vat na v˘znamu také vltavské pravobfieÏí, hlavnû kolem komunikace spojující „severní“ kníÏecí hrad s kníÏecím hradem na jiÏním okraji praÏské kotliny. Tady v‰ude, kolem té prastaré cesty pfiekraãující brod, vyrÛstaly svatynû, nûkteré s prvními praÏsk˘mi vûÏemi a vûÏiãkami a se zvony a zvonky zvoucími, jak fiíká básník, do chrámÛ Pánû. Zlat˘m vûkem praÏsk˘ch kostelÛ byla bezesporu doba vlády císafie Karla IV. ZaloÏení svatovítské katedrály zahájilo fiadu praÏsk˘ch sakrálních staveb, k nimÏ mûl Otec vlasti vztah zakladatele nebo spoluúãastníka, ãi alespoÀ protektora. Díky Ïivotnímu úsilí Karla IV. stala se Praha nejen centrem stfiedovûké fií‰e, ale i mûstem ãetn˘ch chrámÛ evropského formátu. Po období slavném následovala doba tragická. Husitská revoluce pfiekroãila meze svého pÛvodního reformního programu a za obûÈ jí padly desítky praÏsk˘ch chrámÛ a klá‰terÛ. ¤ada svatyÀ lehla popelem, nûkteré pfii útocích zfanatizovaného vzboufieného lidu, nûkteré pfiímo z nafiízení praÏsk˘ch husitsk˘ch hejtmanÛ, aby svou strategicky v˘znamnou polohou neposkytovaly oporu nepfiátelsk˘m ÏoldákÛm císafie Zikmunda. Tak skonãil ranû stfiedovûk˘ Vy‰ehrad. V˘sledek husitsk˘ch válek byl pro praÏské sakrální stavby tristní: Zpustlé svatynû s prohofiel˘mi krovy a zfiícen˘mi klenbami, zbavené z valné ãásti své-
17
Praha stovûÏatá ho materiálního, vesmûs umûleckého bohatství, stály tu jako Ïalující dokument mûsta, které z v˘sluní spadlo do hlubokého temna, mravní a kulturní bídy, z níÏ se jen velmi tûÏko vzpamatovávalo. Nov˘ rozmach Prahy nastal aÏ v dobû rudolfínské, kdy se mûsto nad Vltavou opût stalo sídlem fiímského císafie, kter˘ do metropole povolal mnoho zahraniãních stavitelÛ, podnikatelÛ a umûlcÛ. Svému sídelnímu mûstu vûnoval patfiiãnou pozornost, ov‰em ve v˘stavbû chrámÛ se jeho snahy nikterak neprojevily. Teprve baroko pfiineslo v˘razné zmûny, související s násilnou rekatolizací zemû. K nejpoãetnûj‰ím a k nejpozoruhodnûj‰ím stavbám této doby po protestanty prohrané bitvû na Bílé hofie patfií kostely, které sv˘m ustrojením a v˘vojov˘m zafiazením ztûlesÀují v˘voj tohoto v˘razného stavebního slohu. Neobvykle vysok˘ poãet praÏsk˘ch gotick˘ch chrámÛ prodûlal v prÛbûhu 17. a 18. století rekonstrukci. Dlouhou fiadu barokních chrámov˘ch staveb zahájila novostavba Lorety, kde uÏ od tfiicát˘ch let 17. století stála hojnû nav‰tûvovaná poutní kaple, vybudovaná podle projektu G. B. Orsiho za úãasti ãetn˘ch, pfiedev‰ím italsk˘ch umûlcÛ. V dobû vlády Josefa II. v letech 1780–90 potkala praÏské sakrální stavby dal‰í pohroma – josefínská „kulturní revoluce“. Kostely a klá‰tery byly podrobeny zkoumání z hlediska uÏiteãnosti a ty, které Josefovy úfiady uznaly za neplodné a zbyteãné, byly bezohlednû niãeny. Tento osud potkal kromû v‰ech jezuitsk˘ch kostelÛ a klá‰terÛ, postiÏen˘ch zru‰ením fiádu uÏ v roce 1773, celkem 22 praÏsk˘ch klá‰terÛ a 43 kostelÛ. V‰echny byly ihned odsvûceny a uzavfieny. S kaplemi a men‰ími svatynûmi dostoupil poãet zru‰en˘ch církevních staveb ãísla 63. Pro mnoho odsvûcen˘ch a uzavfien˘ch kostelÛ znamenala léta 1782–84 zkázu a zánik. âást církevních staveb byla rozprodána soukromníkÛm, ktefií si v nich zfiídili dílny a skladi‰tû, jinde zaãaly b˘valé církevní objekty slouÏit armádû. Nûkteré svatynû byly je‰tû bûhem 18. století zbofieny. Tak smutnû skonãil napfiíklad staromûstsk˘ kostel sv. Linharta nebo kostel Panny Marie na LouÏi, kter˘ stával na dne‰ním Mariánském námûstí, nebo starobylá svatojánská svatynû Na boji‰ti. Josefínské reformy citelnû ochudily mûsto o fiadu umûlecky i historicky v˘znamn˘ch církevních památek, které Evropa Praze závidûla. Po prusko-rakouské válce v roce 1866 bylo rozhodnuto zbavit Prahu hradeb a prohlásit ji za otevfiené mûsto. Vznikala pfiedmûstí – roku 1817 Karlín, v roce 1838 Smíchov. Roku 1849 vznikla z b˘val˘ch vinic obec Královské Vinohrady, od níÏ se pozdûji oddûlil a osamostatnil ÎiÏkov. V roce 1884 byly ku Praze pfiipojeny Hole‰ovice-Bubny a za nimi následovaly obce dal‰í. A tak v druhé polovinû 19. století a na prahu století dvacátého dostala Praha nové umûlecky velmi cenné svatynû: na Smíchovû kostel sv. Václava, na Královsk˘ch Vinohradech chrám sv. Ludmily, na ÎiÏkovû kostel sv. Prokopa, v Hole‰ovicích-
18
Praha stovûÏatá -Bubnech chrám sv. Antonína. Do tohoto období spadá i novogotická dostavba svatovítské katedrály. Praha v období mezi dvûma svûtov˘mi válkami se okázale odvrátila od fiímského katolicismu, postavila se zády k Vatikánu a hlásila se k husitské a protestantské tradici. Pfiesto vzniklo sedm moderních kostelÛ, z toho ãtyfii fiímskokatolické. Z v˘znaãn˘ch novostaveb je nutné pfiipomenout PleãnikÛv chrám Nejsvûtûj‰ího srdce Pánû na Vinohradech, GoãárÛv kostel sv. Václava ve Vr‰ovicích ãi HusÛv sbor Církve ãeskoslovenské husitské v Dykovû ulici na Vinohradech, projektovan˘ ve tfiicát˘ch letech 20. století Pavlem Janákem. Pováleãné období a hlavnû doba po nástupu totalitního komunistického reÏimu Prahu je‰tû více sekularizovaly, a tak ve mûstû i v obcích, které byly k Praze pfiipojeny, nenajdeme mnoho svatyÀ, jejichÏ v˘stavba by se datovala do let 1948–89. K v˘jimkám patfií napfiíklad kostel adventistÛ na Malvazinkách, vybudovan˘ v letech 1982–85 podle projektu brnûnského architekta Václava Tfiísky, ãi kobylisk˘ kostel U Jákobova Ïebfiíku, postaven˘ podle plánÛ ‰v˘carského architekta E. Giessela. Pokud jde o poãet, obohatily Prahu více svatynû obcí pfiipojen˘ch k mûstu v pováleãné dobû. Mezi nejkrásnûj‰í patfií románsk˘ emporov˘ kostel sv. Bartolomûje v Kyjích ãi jednolodní románsk˘ kostelík sv. Jana Kfititele v Dolních Chabrech, v nûmÏ se zachovaly vzácné nástûnné malby ze 14. století. Po roce 1989 a na prahu jednadvacátého století byla Praha obohacena svatynûmi nov˘mi. Sedmnáctého ãervence roku 1994 do‰lo k vysvûcení fiímskokatolického kostela Neposkvrnûného poãetí Panny Marie ve Stra‰nicích, v roce 2000 byla dokonãena stavba ãeskobratrské modlitebny v ·eberovû. Obû svatynû byly financovány vesmûs z darÛ západních kfiesÈansk˘ch církví a církevních spoleãností. NárÛst poãtu a bohatství praÏsk˘ch svatyÀ po zdviÏení Ïelezné opony a návratu do Evropy pokraãuje. I o tom podávám svûdectví v knize, kterou drÏíte v rukou. Praha je stovûÏatá, fiíká se. A tento pfiívlastek získala hlavnû díky vûÏím sv˘ch chrámÛ. Pfii poutích Prahou pro pravideln˘ t˘deník âeského rozhlasu, vysílan˘ v letech 1993–2002 na stanici Regina, jsem nepoãítal vûÏe, ale sakrální stavby – a napoãítal jsem jich skoro pût stovek. Nûkteré vûÏe mají, nûkteré nemají, jiné uÏ neexistují. V˘sledkem m˘ch toulek je tato kniha. Je napÛl encyklopedií, chtûla by b˘t populárním prÛvodcem a tak trochu i mal˘m dûjepisem církevního Ïivota Prahy. Posvátná místa královského hlavního mûsta Prahy popsal souhrnnû v roce 1884 kaplan u Sv. Vojtûcha P. Franti‰ek Ekert. Zab˘val se v‰ak, jak pí‰e v podtitulu své práce, jen objekty katolické víry. PraÏské fiímskokatolické svatynû popisuje ve své rozsáhlé práci Posvátná místa
19
Praha stovûÏatá
Církevní domy, sbory a modlitebny
Království ãeského svûtící biskup praÏsk˘ Antonín Podlaha. Velmi dÛkladnû se sakrálními objekty zab˘vá Franti‰ek Ruth ve své tfiídílné Kronice královské Prahy a obcí sousedních. Mnoho cenn˘ch informací jsem na‰el také v klasickém prÛvodci Emanuela Pocheho Prahou krok za krokem, kter˘ vy‰el poprvé v roce 1948 v nakladatelství V. Poláãka (pozdûj‰í vydání byla na informace o sakrálních stavbách skoupûj‰í). V˘znamn˘m zdrojem informací rovnûÏ byly ãtyfidílné Umûlecké památky Prahy, kolektivní dílo Ústavu dûjin umûní Akademie vûd âR vydané nakladatelstvím Academia v letech 1996–2000, dÛkladnû mapující historické centrum Prahy. To, co jsem nena‰el v knihách a v archivech, nacházel jsem pfiímo v terénu. Pfiivítám – a nakladatelství LIBRI jistû také – v‰echny pfiipomínky, doplÀky a koneckoncÛ i opravy. ProtoÏe nic není dokonalé, i kdyÏ jsem se velmi snaÏil a nachodil po Praze desítky kilometrÛ. Moje Ïena Vûra by za trpûlivost, jakou se mnou mûla v dobû mé práce „na kostelíãcích“, zaslouÏila svatozáfi. Zvu vás s touto knihou na vycházky Prahou. PomÛckou v hledání mÛÏe b˘t i rejstfiík ulic, kter˘ spolu s plánem Prahy poslouÏí tûm, ktefií se vypraví po m˘ch stopách, tak jako se po stopách PraÏského chodce vydávají od roku 1993 posluchaãi âeského rozhlasu. Závûreãné práce na PraÏsk˘ch svatyních probíhaly pfii velké povodni v srpnu 2002, v dobû, kdy v Praze kulminovala Vltava a Staré Mûsto zachránila tfiímetrová protipovodÀová mobilní stûna. Dík za tu hliníkovou zeì patfií Pavlu Uhrovi, Petru Beranovi, Janu Koukalovi a lidem kolem nich. První z nich je fieditelem dolního toku Povodí Vltavy, druh˘ ‰éfem magistrátního odboru krizového fiízení, tfietí je fyzik a v dobû, kdy se s protipovodÀov˘mi úpravami centra zaãalo, byl praÏsk˘m primátorem. Vzorem jim byl Kolín nad R˘nem, kde si museli poradit s velkou vodou asi pûtkrát za pfiede‰l˘ch osm let. Mobilní skládaãku vyrobil Ladislav Srubek z Blanska. V Praze v záfií 2002
CÍRKEVNÍ DOMY, SBORY A MODLITEBNY Bratrská modlitebna v Bartolomûjské ulici Poslední budovou na pravé stranû Bartolomûjské ulice byl dÛm ãp. 347/14 a s ním spojen˘ dÛm ãp. 348/16. ¤íkalo se tu U BoÏího roucha nebo také U BoÏí suknû. V tomto objektu od sedmdesát˘ch let 19. století byla evangelická modlitebna. V tûsném sousedství pronajatého sálu modlitebny v Bartolomûjské ulici bylo otevfieno KfiesÈanské knihkupectví a nakladatelství V. Horkého s pÛjãovnou knih. Prvním faráfiem evangelické modlitebny v Bartolomûjské byl Václav ·ubrt, jenÏ díky „protestantskému patentu“ Franti‰ka Josefa I. z roku 1861 mohl mimo jiné studovat bohosloví v cizinû a udrÏovat styk se zahraniãím. V té dobû byl policejním fieditelem v Praze Franz Dedera, nûkdej‰í vrchní komisafi znám˘ z Havlíãkov˘ch Tyrolsk˘ch elegií, kter˘ fiídil pfievoz Karla Havlíãka Borovského do Brixenu. Dedera v roce 1873 nejdfiív nechtûl „náboÏenské pfiedná‰ky“ v Bartolomûjské ulici povolit, ale pozdûji se nechal oblomit a „práce nedûlní ‰koly s mnoh˘mi dítkami tû‰ila se zvlá‰tní ochranû pana policejního fieditele“, jak se pí‰e v jedné ze soudob˘ch zpráv sboru. Po Dederovû odchodu z funkce byla v záfií 1876 shromáÏdûní v Bartolomûjské zakázána, ale ãetné bohosluÏby a pfiedná‰ky, které se konaly v bytech evangelíkÛ, ohroÏeny nebyly. Jedním takov˘m shromaÏdi‰tûm byl byt misionáfie Alberta W. Clarka v Eli‰ãinû, dnes Revoluãní ulici poblíÏ mostu pfies Vltavu. ShromáÏdûní v bytech trvala aÏ do 3. ãervna 1880, kdy byla zaloÏena Svobodná reformovaná církev. Ta mûla postupnû své modlitebny v Bartolomûjské ulici ã. 16, v Rybné ã. 11, v Truhláfiské 24, v Petrské 23 a od listopadu 1907 velmi prostornou modlitebnu v Soukenické ulici ã. 1 194/15.
Eduard ·koda Bratrsk˘ sbor na Smíchovû V Praze byly pfied první svûtovou válkou v krátkém ãasovém rozpûtí postaveny tfii v˘znamné evangelické budovy. V roce 1903 sbor v Krokovû ulici ã. 4, dnes Vrázovû na Smíchovû, v roce 1905 na Vinohradech v dne‰ní ¤ímské ulici a v roce 1907 v Soukenické ulici na Novém Mûstû. V‰echny uvedené stavby byly zadány staviteli Antonínu Dvofiákovi. Vinohradsk˘ a smíchovsk˘ evangelick˘ dÛm byly postaveny z iniciativy kazatele Aloise Bílého, jenÏ po deseti letech pÛsobení na Smíchovû, kde se zaslouÏil o stavbu na svou dobu a pomûry velkolepé modlitebny, ode‰el do sboru na Vinohradech. Tady se opût s nemen‰í odvahou
20
21
Církevní domy, sbory a modlitebny a obûtavostí pustil do stavby dal‰ího sborového domu (v roce 1919 pfie‰el Alois Bíl˘ do âeskobratrské církve evangelické a vybudoval pro ni smíchovsk˘ ãeskobratrsk˘ sbor J. A. Komenského). V obou pfiípadech se jedná v podstatû o nájemní domy, v nichÏ je pouze jedno podlaÏí vyhrazeno prostorné modlitebnû a ostatním místnostem sboru. Bratrsk˘ sbor na Vinohradech Evangelick˘ spolek Betanie (pojmenovan˘ podle vesniãky u Jeruzaléma, kde podle Janova evangelia bydlely Marta a Marie a kde JeÏí‰ vzkfiísil Lazara) koupil v lednu 1905 pozemek v b˘valé zahradû továrníka Wichmanna, na níÏ stojí i Vinohradské divadlo. Na konci téhoÏ roku uÏ tady byl ãinÏovní dÛm postaven˘ stavitelem Antonínem Dvofiákem. DÛm ãp. 1 354/43 v tehdej‰í Brandlovû, dnes ¤ímské ulici mûl v první patfie dvû místnosti vyhrazené Svobodné reformované církvi, pozdûj‰í Jednotû ãeskobratrské, dnes Církvi bratrské. Vinohradsk˘ evangelick˘ sbor vznikl 30. kvûtna 1889 v Mikovcovû ulici ãp. 475 a do nového domu v Brandlovû ulici se vinohrad‰tí evangelíci pfiestûhovali v lednu 1906. Stavbu vinohradského bratrského domu podnítil Alois Bíl˘, kter˘ od roku 1904 slouÏil po deset let jako kazatel a správce sboru na Vinohradech. Viditeln˘m pomníkem tohoto organizátora evangelické ãinnosti jsou tfii praÏské evangelické modlitebny – modlitebna ve Vrázovû ulici, ãeskobratrsk˘ sbor J. A. Komenského na Smíchovû a tato vinohradská modlitebna se sborem. Bratrsk˘ sbor na ÎiÏkovû Církev bratrská, dfiíve Jednota ãeskobratrská, má na ÎiÏkovû svÛj sbor od roku 1902. Nejdfiíve se shromaÏìovala v Chlumovû ulici, po první svûtové válce si ÏiÏkov‰tí evangelíci koupili star˘ dÛm na tehdej‰í Podûbradovû, nyní Konûvovû ulici ãp. 151/24, zbofiili jej a na jeho místû postavili v roce 1922 první sborov˘ dÛm s modlitebnou. Plány „v solidním konzervativním stylu“ podepsal v roce 1931 architekt Josef Blecha. Modlitebna je jednoduchá prostorná místnost s galerií, na niÏ navazuje mal˘ sál. V sedmdesát˘ch letech 20. století byla podle projektu architekta Nagaje renovována. Interiér bratrské modlitebny je prost˘, funkãní, stejnû jako v jin˘ch svatyních této církve. Není tu Ïádná v˘razná v˘zdoba. ÎiÏkovsk˘ sbor zaloÏil evangelick˘ kazatel Franti‰ek Urbánek. Pocházel ze staré evangelické rodiny v Drahovicích u Nymburka a v Praze zaãal pÛsobit v krouÏku mlad˘ch evangelíkÛ soustfiedûn˘ch kolem charismatického kazatele Aloise Adlofa. Studoval bohosloví v Lipsku, v Halle nad Saalou, v Berlínû a ve Vídni. V Praze zaãal jako kazatel pÛ-
22
Církevní domy, sbory a modlitebny sobit od roku 1898 v tehdej‰í Svobodné reformované církvi. KdyÏ se v roce 1902 oddûlila ãást praÏského sboru a vytvofiila vlastní sbor na ÎiÏkovû, stal se Urbánek jeho prvním kazatelem a správcem a slouÏil tu pln˘ch 35 let. Franti‰ek Urbánek byl u ÏiÏkovského bratrského sboru pln˘ch tfiicet let. Byl v˘znamn˘m ãlenem bratrské církve, programovû pracoval na v˘chovû kazatelského dorostu. V letech 1921–23 pfiená‰el na praÏské biblické ‰kole. Jako vikáfi reformovaného sboru U Klimenta na Pofiíãí se blíÏe seznámil s rodinou T. G. Masaryka a v nedûlní ‰kole uãil Masarykovu dceru Alici. V roce 1915 pochovávali ÏiÏkov‰tí církevní bratfii Masarykova syna Herberta a roku 1923 jeho Ïenu Charlottu, v roce 1937 prezidenta Masaryka a naposledy ministra zahraniãí Jana Masaryka po jeho tragickém skonu v roce 1948. Bratrsk˘ sbor v Petrské ulici PraÏsk˘ evangelick˘ sbor, z jehoÏ kofienÛ vyrostla Církev bratrská, se domohl vlastního stánku s modlitebnou v roce 1891. Byl to novorenesanãní dÛm v Petrské ulici ãp. 1 169/27, postaven˘ podle plánÛ Josefa Angera v letech 1885–87. Tady byla zfiízena modlitebna a konala se tu evangelická shromáÏdûní aÏ do roku 1907, kdy kvÛli pfiíli‰né stísnûnosti pfie‰la práce sboru do nové modlitebny v Soukenické ulici ãp. 1 194/15. Bratrsk˘ sbor v Soukenické ulici Souãasná budova Církve bratrské v Soukenické ulici ãp. 1 193 je v pofiadí asi pát˘m místem v Praze, kde se sbor od svého zaloÏení v roce 1880 scházel. První pfiedná‰ky a bohosluÏby se konaly v pronajaté místnosti evangelické modlitebny v Bartolomûjské ulici. Bratrsk˘ dÛm v Soukenické ulici ã. 15 byl mezi prostorami spolku Betanie v˘jimkou. DÛm totiÏ tento spolek zakoupil a financoval, v ostatních pfiípadech ‰lo vût‰inou o adaptace dosavadních nájemních bytÛ s nedostateãnou v˘‰kou a nevyhovujícím pfiíslu‰enstvím. Stavbu provedl star‰í bratrského sboru, stavitel Antonín Dvofiák. NejdÛleÏitûj‰í etapy stavby modlitebny v Soukenické ulici zaznamenal v roce 1907 Adolf Adlof v evangelickém ãasopise KfiesÈanského spolku mladíkÛ Mlad˘ kfiesÈan. „Smûnou domu v Petrské ulici zakoupili jsme dÛm v Soukenické s rozsáhl˘m dvorem, v nûm míníme s pomocí BoÏí postavit modlitebnu,“ pí‰e Adlof. Dne 4. února 1907 se zaãalo s kopáním základÛ a 17. listopadu téhoÏ roku se konalo v prostorné modlitebnû v Soukenické ulici první slavnostní shromáÏdûní. Z fasády domu svítil do ulice novotou zlacen˘ nápis: „Evangelium je moc BoÏí ke spasení kaÏdému ãlovûku.“ Kromû velkého sálu s galerií má bratrsk˘ sbor v Soukenické bohaté vedlej‰í prostory, byty kazatelÛ a byt správce, kanceláfie, místnost
23
Církevní domy, sbory a modlitebny dorostu, velkou klubovnu, jídelnu, dílnu a dal‰í technické a sanitární místnosti. V pfiední ãásti domu je kfiesÈanské nakladatelství a knihkupectví. Bratrsk˘ sbor v ·eberovû ·eberov, kdysi ves, která aÏ do roku 1549 patfiila k Chodovu, dnes souãást Prahy 11, postrádal sakrální stavbu aÏ do konce 20. století. V devadesát˘ch letech ãlen evangelického sboru v Soukenické ulici Karel Machala vûnoval církvi pozemek se statkem mezi ‰eberovsk˘mi rybníky v ulici V ladech ã. 10. Na tomto místû byla podle projektu architektÛ Ale‰e a Michala Bofikovcov˘ch, otce a syna, a kazatele Marka Fajfra postavena na zaãátku 21. století budova sboru s modlitebnou. Modlitebna má tfii vûÏe – prosklenou centrální nad hlavní síní, boãní nad baptisteriem a zvonici. Kruhová v˘seã interiéru je rozdûlena na tfii pole po tfiiceti stupních. Vûfiící nesedí v kfieslech v rovinû, ale na stupních. Byl pouÏit efekt amfiteátru, tak aby mohla modlitebna slouÏit nejen bohosluÏebn˘m úãelÛm, ale i pfiedná‰kové ãinnosti. V popfiedí hlavní sínû je bazén baptisteria, nad síní balkon. Cel˘ areál Církve bratrské v ·eberovû, kter˘ vznikl vesmûs z darÛ západních kfiesÈansk˘ch církví, má Bratrsk˘ sbor v ·eberovû ãtyfii objekty – modlitebnu, „star˘ dÛm“ (rekonstruovan˘ zbytek nûkdej‰í ‰eberovské usedlosti Karla Machaly), novostavbu domu kazatele a „hrádek“ (romantickou zfiíceninu postavenou z kamenného materiálu zbofien˘ch hospodáfisk˘ch budov Machalova statku). Pfii v˘stavbû areálu byla vzornû rekonstruována také pfiístupová cesta a ulice V ladech a bylo vybudováno rozsáhlé parkovi‰tû. âeskobratrská modlitebna na Spofiilovû Spofiilovsk˘ sbor âeskobratrské církve evangelické vznikl 1. listopadu 1946. V srpnu 1956 byl zakoupen domek v Zalomené ulici ãp. 19, na jehoÏ parcele se podle návrhu architekta Bohumíra Kozáka záhy zaãala stavût modlitebna. Pfiedtím byla malá modlitebna nûkdej‰í kazatelské stanice v pronajatém rodinném domu ãp. 1 092 v Roztylsk˘ch sadech. PfieváÏná ãást prací na stavbû modlitebny byla provádûna svépomo-
24
Církevní domy, sbory a modlitebny cí. Na pracích se podíleli ãlenové jin˘ch sborÛ, fiemeslníci i laici, praωtí faráfii, studenti bohoslovecké fakulty a celá rodina prvního spofiilovského faráfie Jana Smetany. Modlitebna, jejíÏ vybudování bylo mimo jiné umoÏnûno i darem Jeron˘movy jednoty ve v˘‰i 65 000 korun, byla slavnostnû otevfiena 1. záfií 1957. V letech 1963–66 proÏil sbor dobu velké nejistoty, kdyÏ byla ãást Dolních Roztyl zbofiena kvÛli v˘stavbû dálnice, av‰ak modlitebna a fara na okraji starého spofiilovského sídli‰tû rodinn˘ch domkÛ zÛstaly zachovány. Interiér modlitebny je v duchu evangelické tradice upraven velmi prostû. V prÛãelí je umístûna skupina tfií kfiíÏÛ s biblick˘m textem „Vezmi kfiíÏ svÛj a následuj mne“ (Matou‰ 16, 24); tento motiv oslovil faráfie Jana Smetanu v nûkterém ‰v˘carském protestantském kostele. V pozadí modlitebny jsou varhany, které sboru daroval spfiátelen˘ Sbor smífiení Holandské reformované církve v Rijswiku. Je to velmi cenn˘ nástroj, zakoupen˘ ve Velké Británii. âeskobratrská modlitebna Na Zatlance Smíchovsk˘ sbor âeskobratrské církve evangelické vznikl aÏ po druhé svûtové válce, ale kazatelská stanice tu byla uÏ v prvním desetiletí 20. století. V jejím ãele stál ãlen rady mûsta Smíchova Filip KfiíÏek, kter˘ mûl podíl na tom, Ïe v roce 1916 vûnovala mûstská rada církvi jednu místnost v novû vybudované ‰kolní budovû Na Zatlance ke zfiízení modlitebny. Budova gymnázia, která vyrostla podle návrhu architekta Viktora ·ulce na místû b˘valé vinice a rozsáhlé cihelny, patfií sv˘m v˘razn˘m secesním stylem k v˘znamn˘m historick˘m stavebním památkám Smíchova. Název Zatlanka vznikl zkomolením pÛvodního pojmenování vinice Zaklánka ãili Na zaklánku, odvozeného od polohy „na záklonu“ vzhledem k vrchu Mrázovce. Vlastní sborov˘ dÛm J. A. Komenského s modlitebnou si smíchov‰tí evangelíci postavili aÏ v roce 1931 poblíÏ sadÛ Na Skalce. âeskobratrsk˘ sbor J. A. Komenského na Smíchovû V roce 1924 se smíchovsk˘ sbor âeskobratrské církve evangelické stal farním. V ãele sboru stál tehdy Filip KfiíÏek, díky nûmuÏ vznikla v roce 1916 modlitebna v nové ‰kole Na Zatlance. Snahou smíchovského sboru v‰ak bylo zfiídit si svÛj vlastní sborov˘ dÛm. Nejprve se uvaÏovalo o pronájmu a adaptaci rÛzn˘ch budov ãi interiérÛ, pozdûji padlo rozhodnutí zakoupit pozemek v parku pod Santo‰kou, v ulici Na Doubkovû ã. 8. ProtoÏe církev nemûla na tak nároãn˘ úkon dost finanãních prostfiedkÛ, pfiistoupila k akci, která je v její historii ojedinûlá – k vydání losÛ vûcné loterie. Stavba sborového domu vyburcova-
25
Církevní domy, sbory a modlitebny la vûfiící k velké obûtavosti a k poskytování darÛ a bezúroãn˘ch pÛjãek, ale milionov˘ dluh se podafiilo splatit aÏ za druhé svûtové války. Plán budovy, v níÏ bylo pamatováno na dvû shromaÏìovací sínû, prostorné úfiadovny a zasedací sínû, vypracoval K. KfiíÏek se synem, stavbu realizoval pozdûj‰í místokurátor sboru Josef SvaÈák. Svatynû byla odevzdána vûfiícím 28. záfií 1931. Interiér sborového domu J. A. Komenského v ulici Na Doubkovû je velmi jednoduch˘. Z pfiedsínû s reliéfy Jana Husa a J. A. Komenského vede schodi‰tû na kruchtu, kde jsou umístûny varhany. Trojice dvefií veâeskobratrsk˘ sbor J. A. Komende do vlastního chrámu se tfiemi fiaského na Smíchovû dami lavic. Na ãelní stûnû je umístûna kazatelna a pfied ní stÛl Pánû. ProtoÏe se pfii uspofiádání interiéru vycházelo z helvétského evangelictví, Ïádná jiná v˘zdoba zde není, neboÈ tradice této reformované církve ji nepfiipou‰tí. V dobû druhé svûtové války pÛsobily ve sboru Na Doubkovû dvû odbojové skupiny Pfiedvoj a zpravodajská brigáda. âlenkou sboru byla také Milada Horáková s rodinou. V evangelickém sboru J. A. Komenského mají zaãátek proslulé prostorové pohádky a pfiíbûhy Vojtûcha Kuba‰ty – tady v loutkovém divadle u principála âeÀka Sováka maloval Kuba‰ta kulisy ãesk˘ch vesniãek, hradÛ a zámkÛ, dûlal návrhy dekorací, kost˘mÛ, maloval oponu. Sborov˘ dÛm Na Doubkovû vznikl poblíÏ místa, kde byla v 19. a na poãátku 20. století usedlost rodiny rytífie Doubka. âlen této rodiny Eduard Doubek zaloÏil nedaleké sady Na Skalce a vûnoval je smíchovské obci. âeskobratrsk˘ sbor na Jarovû Pfii svém vzniku v roce 1931 dostala ulice U knûÏské louky v Praze 3 na Jarovû název podle starého místního pojmenování po pÛvodním vlastníkovi pozemku. Starou zástavbu knûÏské louky tvofiily drobné továrniãky a fiemeslnické provozovny. V roce 1933 se evangelick˘ Jarov zorganizoval jako filiální a od roku 1945 jako farní; pÛvodnû vyrostl na ÏiÏkovském, vysoãanském, hrd-
26
Církevní domy, sbory a modlitebny lofiezském a stra‰nickém katastru. V té dobû si zdej‰í evangelíci za vydatné pomoci sborové záloÏny koupili pozemek Na chmelnici. Vystavûli zde modlitebnu a vzápûtí o ni pfii‰li, kdyÏ byl strÏen cel˘ blok obytn˘ch domÛ. Faráfii Janu Luká‰ovi se v‰ak podafiilo získat od magistrátu dÛm urãen˘ k demolici v ulici U knûÏské louky ã. 9, kde sbor na sklonku ‰edesát˘ch let pfieváÏnû svépomocí a se zahraniãním pfiispûním vybudoval dÛm nov˘. âeskobratrská církev evangelická na ÎiÏkovû se nepfiímo zapsala i do nového ekumenického pfiekladu Bible, jenÏ vy‰el roku 1979 k ãtyfistému v˘roãí vydání prvního dílu ‰estidílné Bible kralické. Je to první ãesk˘ pfieklad Bible pfiijat˘ a uÏívan˘ v‰emi ãesky mluvícími církvemi v âeské republice. Práci na pfiekladu Starého zákona z hebrej‰tiny a aramej‰tiny fiídil od roku 1961 profesor Evangelické bohoslovecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, ãlen jarovského sboru ThDr. Milo‰ Biã. âeskobratrsk˘ sbor na Vinohradech Na Korunní tfiídû ãp. 1 440/60 upoutá kolemjdoucí prÛãelí ãinÏovního domu vyzdobené plastikou Jana Husa a medailony hlavních pfiedstavitelÛ ãeské reformace – Petra Chelãického, bratra ¤ehofie, Luká‰e PraÏského, Jana ÎiÏky a Jifiího z Podûbrad, které vytvofiili sochafii a ‰tukatéfii A. Mára, V. Kane‰ a O. Rákosník. V domû postaveném v novogotickém stylu podle projektu Antonína Turka je od roku 1907 sborov˘ dÛm s modlitebnou âeskobratrské církve evangelické. Tak jako valná vût‰ina praÏsk˘ch evangelick˘ch sborÛ ani bratrsk˘ sbor na Vinohradech nevznikl z dÛvodÛ administrativních, ale vûrouãn˘ch. Díky pÛsobení mlad‰ích duchovních, ktefií studovali ve Skotsku a v Irsku, a pfiímému vlivu anglosaského protestantismu povstal odpor proti bohosloveckému smûru, kterého se na sklonku 19. století pfiidrÏovala pfiímo patriarchální postava církve, faráfi praÏského reformovaného sboru Benjamin Ko‰ut. V˘stavba nové budovy na Korunní tfiídû znamenala i novátorsk˘ pokus umístit modlitebnu na jedné z nejÏivûj‰ích vinohradsk˘ch ulic tak, aby zpfiedu postavené ãinÏovní domy Ïivily svatyni stojící ve dvofie. Pokus se vydafiil. Sbor získal 580 sedadel, modlitebnu s vynikající akustikou a s mal˘m sálem na kruchtû. V nájemních domech pak byla umístûna fara a byt kostelníka. Interiér modlitebny novogotické budovy, jeÏ se nápadnû li‰í od ostatních domÛ na Korunní tfiídû, nebyl vyzdoben aÏ do roku 2000, kdy Miroslav Rada dokonãil cyklus pûti nástûnn˘ch maleb a umístil je do lomen˘ch obloukÛ v prÛãelí svatynû na místo, kde byla do té doby jen fale‰ná novogotická okna. Centrálním obrazem Radova pûtidílného cyklu je setkání s Kristem pfiicházejícím do modlitebny, aby zasedl s vûfiícími u veãefie Pánû. Vlevo od ústfiedního obrazu najdeme dva ná-
27