Obnovená pastva skotu a ovcí ve vrcholových partiích Hrubého Jeseníku

Seminář je výstupem k institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, Rozhodnutí MZe ČR č. R1215 na rok 2015.

Seminář „Pastva hospodářských zvířat v chráněných územích České republiky “

Obnovená pastva skotu a ovcí ve vrcholových partiích Hrubého Jeseníku

Marie Štýbnarová 19. listopadu 2015

Kolektiv Agrovýzkumu Rapotín s.r.o. děkuje Lesům ČR, s.p. a vedení Vojenské zotavovny Ovčárna pod Pradědem za umožnění tohoto výzkumu na jejich pozemcích, a dále Správě CHKO Jeseníky za udělení potřebných výjimek pro vjezd na chráněné území, vstup mimo vyznačené cesty a odběry rostlinných a půdních vzorků.

Seminář „Pastva hospodářských zvířat v chráněných územích ČR “

Obsah prezentace p 

Úvod – Proč podporovat pastvu právě v chráněných územích?



Obnovená pastva skotu a ovcí v NPR Praděd

19. 11. 2015, Marie Štýbnarová

2


ÚVOD - Proč podporovat pastvu právě v chráněných územích? Rozloha zvláště chráněných území (ZCHÚ): 1,254 1 254 mil. mil ha (15 (15,9 9 % území ČR) Velkoplošné (vyhlašovány od 50. let 20. stol.)

Maloplošné

Celková rozloha ZCHÚ

[ha]

NP

119 500

CHKO

1 041 612

NPR

27 900

NPP

2 700

PR

35 400

PP

27 200

Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny 19. 11. 2015, Marie Štýbnarová

3


ÚVOD - Proč podporovat pastvu právě v chráněných územích? Co je to plán péče? - „odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji ý j a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území a na zabezpečení p zvláště chráněného území před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu“ - pro fyzické f i ké anii právnické á i ké osoby b neníí závazný á ý - slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody Plánem péče se neupravují vlastnické vztahy a vlastnická práva k pozemkům!


4


ÚVOD - Proč podporovat pastvu právě v chráněných územích? Jaké jsou kategorie pozemků v chráněných územích? - lesní - vodní - ostatní – zprav. zemědělské (TTP, o.p., vinice, kulturní sady a zahrady aj.) Různý ýp podíl kategorií g pozemků p v jednotlivých j ý ZCHÚ a různí vlastníci.

Jen některé příklady:

CHKO Šumava

CHKO České středohoří – z.p.: z p : cca 60 % (o (o.p. p převažuje nad TTP) - vzhledem k historickým okolnostem (oblast pohraničí) převažují v CHKO velcí nájemci - z probíhajícího útlumu zemědělské výroby vyvstávají pro krajinu CHKO ČS závažné problémy: velké plochy zeměd. půdy zůstávají ladem (nástup sukcese, zamoření krajiny nežádoucími plevely) - drastický je rovněž pokles stavu hospodářských zvířat CHKO Litovelské Lit l ké Pomoraví P í – 57 % lesní půda, (rozhodující část ve vlastnictví státu, většími vlastníky lesa jsou i Statutární město Olomouc a Město Litovel)) - z.p.: převažuje o.p. nad TTP - obhospodařována převážně 9-ti velkými zemědělskými družstvy

- lesní porostní plocha. 82 313,47 ha (82 62 % celkové plochy CHKO) (82,62 - z.p. - převaha TTP (o.p. minoritní) - část zemědělského půdního fondu tvoří půda dlouhodobě ležící ladem, která se nachází v různém stádiu přechodu na les

KRNAP - 77,7 % lesní půda (sekundární bezlesí - 4 814 ha) - naprostá většina lesních porostů je v majetku státu y a středních p polohách - TTP - ve vyšších obhospodařovány za pomoci dotačních titulů jak vlastníky či nájemci pozemků, tak přímo Správou 5 KRNAP



ÚVOD - Proč podporovat pastvu právě v chráněných územích? Jaké jsou kategorie pozemků v chráněných územích? Jen některé příklady:

CHKO Beskydy

CHKO Český ráj - 70 % llesníí půda, ůd (složité majetkové poměry) - 44 % lesní půda - z.p.:17 % rozlohy CHKO TTP, – 46 % z.p. (z toho 40% TTP; 2,1 % o.p. o.p. - pěstování obilí a živ. výr.ý - hlavně - zemědělská výroba g Sobotka Agro g ZD Agrochov pastevní chov skotu, zvyšující se Všeň ) chov ovcí a koz s masnou produkcí; některé subjekty se začínají orientovat i na mléčnou produkci u skotu

CHKO Jeseníky – PUPFL: 81 % (vč. primárního subalpínského bezlesí nad horní hranicí lesa) – celkové bezlesí: cca 1 100 ha - z.p.: 15 % (převaha TTP; o.p. zastoupena t v menší ší míře, íř především v okrajových územích) - zemědělskou výrobu představuje především p p pastevní chov skotu a v posledních letech zvětšující se počet chovů ovcí

CHKO Bílé Karpaty – lesnatost: 43,8 % - o.p.: o p : 30 % (v nižších polohách a na úpatích svahů zz.p. p obhospodařována velkými zemědělskými podniky; ve středních a vyšších polohách značný podíl z.p. obhospodařován malými a středními farmami nebo drobnými zemědělci) - TTP: více než 20 % (V systému LPIS je registrována drtivá většina zemědělských subjektů, které čerpají finanční prostředky z EU nebo ze státního rozpočtu.)


6


ÚVOD - Proč podporovat pastvu právě v chráněných územích? Jakým způsobem se hospodaří na travních porostech v chráněných územích? - často jde o specifická opatření cílená k ochraně přírody - ve snaze udržet chráněné druhy rostlin a živočichů vázaných svým výskytem na travní společenstva v chráněných územích je nejčastěji nutné provádět jejich kosení, likvidaci invazních druhů a náletových dřevin Př.: Základní podmínkou zachování bělokarpatských lučních společenstev je kromě nehnojení pravidelné pokosení jednou za rok.

- na řadě území je problematické provádět pouze sečení bylin a vyřezáváním dřevin (odnos biomasy) - na mnoha chráněných územích ČR se začala v posledních letech obnovovat pastva skotu a malých přežvýkavců - jde mnohdy o nenahraditelnou cestu, jak odborně a přitom přirozeným způsobem zabezpečit údržbu travních porostů v chráněných, obtížně přístupných, nebo 7 pro současné produkční zemědělství 19. 11. nepříznivých 2015, Marie Štýbnarová oblastech


ÚVOD - Proč podporovat pastvu právě v chráněných územích?

Pastva se nejčastěji obnovuje na územích, kde byla prokazatelně uplatňována i v minulosti.


8


Příklady z praxe NPR Mohelenská hadcová step (působnost Správy CHKO Moravský kras) Kavyl chlupatý

Pastva v západní části stepi 1929

Obnovená pastva v roce 2009

Trávnička obecná hadcová

- specifický geologický podklad - výskyt řady kriticky ohrožených druhů - v minulosti - pastva dobytka; 50 50. léta 20 20. stol stol. – konec pastvy – zarůstání dřevinami (Veselý a Řepka, 2005). 19. 11. 2015, Marie Štýbnarová

9


Příklady z praxe PR Prokopské údolí v Praze

Pěchava vápnomilná á il á

- zbytky teplomilných hájů - původně pastva a zemědělství - od r. 2000: realizuje ČSOP řízenou pastvu ovcí a koz s podporou Magistrátu hl. města Prahy - pastva obnovena i na jiných MZCHÚ (v Podbabských a Sedleckých skalách, ve Slavičím údolí aj.)

Cíl: ekologicky udržovat chráněná území v Praze proti zarůstání dřevinami. 19. 11. 2015, Marie Štýbnarová

10

Zdroj: Žáková a Bílek (2006); Kulíšková (2013)


Příklady z praxe Přírodní památka Uherská (Správa CHKO Beskydy) Kociánek dvoudomý

Před vyhlášením tohoto ZCHÚ - 15 let ponechání ladem – nálety dřevin - degradace bylinného složení porostu.

V t Vstavač č mužský ž ký

- 1996: Správa CHKO Beskydy - výřez vzrostlých smrků - po r. 2000 - vypásání smíšeným stádem ovcí a krav

Prosvětlení lokality spolu s extenzivní pastvou se začíná pozitivně projevovat (Tkáčiková, 2004) ve zvyšování druhové pestrosti porostu. 19. 11. 2015, Marie Štýbnarová

11


Příklady z praxe CHKO Bílé Karpaty grant MŽP (2003-2005) „Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v CHKO“ Příjemce: ČSOP základní organizace 58/6 Bílé Karpaty

- kosení a odvoz biomasy finančně náročné a dlouhodobě neudržitelné - hledán způsob pastevního hospodaření, který by zachoval druhové bohatství a zároveň využil produkční potenciál porostů - snaha spojit zájem ochrany přírody se zájmem zemědělského hospodaření Zpracována koncepce pastvy v CHKO Bílé Karpaty, přijatelná pro zemědělce i ochranu přírody. 19. 11. 2015, Marie Štýbnarová

12 Zdroj: Mládek (2005); Jongepierová I. (2008)


Příklady z praxe Projekt Life+: „Aktivní Aktivní ochrana evropsky významných lokalit s teplomilnými společenstvy a druhy v Lounském středohoří“ (2011-2016) (Správa CHKO České středohoří) - jižní svahy vulkanických kopců stepí na Lounsku po mnoho staletí využívány pastvou ovcí a koz – výskyt řady ohrožených druhů - konec 20. st. – pastva téměř zanikla - zarůstáními dřevinami

Koniklec luční český

Hlaváček jarní

Cíl: obnova stepních porostů porostů, především návratem tradičních způsobů hospodaření 19. 11. 2015, Marie Štýbnarová

Sysel obecný

13

Zdroj: http://www.ochranaprirody.cz/life/life-stepi-lounskeho-stredohori/


Příklady z praxe P j kt LIFE CORCONTICA – Život Projekt Ži t pro krkonošské kk š ké llouky k (2012-2018) (2012 2018) (Správa KRNAP)

Zvonek český (krkonošský endemit)

- pastva zvířat má napomoci péči o horské louky - zachování jejich biologické rozmanitosti, ekologické stability stability, ale i jejich krajinotvorné funkce 19. 11. 2015, Marie Štýbnarová

14 Zdroj: http://life.krnap.cz/


Příklady z praxe NPR P Praděd děd (Správa (S á CHKO JJeseníky) ík ) - 250–300 let: vliv člověka (sběr léčivých rostlin, travaření, pastva skotu a ovcí) - v polovině 20. století: hospodaření zcela ukončeno

Pastva krav na Švýcárně ý v minulosti 2012: obnova pastvy skotu

- na základě celé řady floristických údajů z průběhu 19. a z počátku 20. století je zřejmé, že plochy nad hranicí lesa byly v době, době kdy se na nich páslo a travařilo oproti dnešnímu stavu druhově i biotopově mnohem rozmanitější (Báčová, 2012) 19. 11. 2015, Marie Štýbnarová

15


ÚVOD - Proč podporovat pastvu právě v chráněných územích?

- pro udržování dochovaného, historickým vývojem podmíněného krajinného rázu, typického především pro podhorské a horské oblasti ((zvýšení ý atraktivityy prostředí) p ) - pro udržování nelesního prostoru jako ekosystému pro rostlinné a živočišné druhy otevřené volné krajiny - pro zachování nebo obnovu biotopů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů - pro zvýšení biodiverzity území - pro potlačování nežádoucích plevelných a invazních druhů rostlin - pro širší uplatnění pastvy přežvýkavců a pro podporu jejich chovu v ČR obecně


16




17


Obnovená pastva skotu a ovcí v NPR Praděd Pastva skotu probíhá v souladu s platným „Plánem péče o NPR Praděd“. Je mj. opatřením ke zvýšení druhové diverzity, podpořením zbytkových populací konkurenčně slabších druhů, včetně druhů vzácných a zákonem zvláště chráněných.

Violka žlutá sudetská Prasetník jednoúborný

(Viola lutea subsp. sudetica) Zvonek vousatý

( (Hypochaeris uniflora) f )

(Campanula barbata) 19. 11. 2015, Marie Štýbnarová

18



V ZCHÚ zpravidla převažuje mimoprodukční úloha travinobylinných porostů. Přesto pokud je součástí managementu ochrany lokality použití pastvy, nelze opomíjet ani jejich produkční účinnost. Při realizaci pastvy v ZCHÚ je často nutné nalézt soulad mezi přírodními podmínkami, cíly ochrany přírody a požadavky pasoucích se zvířat. Mládek et al. (2006), Veselý et al. (2012)


19


Management pastvy skotu na Švýcárně v roce 2014 Počet P č t kusů k ů zvířat: íř t 4 krávy k á + 2 býčci býč i (plemeno Highland - zajistil pan Václav Merta ) Celková výměra ý p pastviny: y 0,9606 ha (P1) + 2,6119 ha (P2) ≈ 3,6 ha Pastevní období: 2. 6. - 17. 9. (106 dní) 31 dní pastva na ploše nad chatou (P1) 75 dní pastva na ploše pod chatou (P2)

- 2-3 pastevní cykly ročně (dle klimat. podmínek) Rotační systém v roce 2014: Období

Pastva na ploše

Doba strávená zvířaty na ploše

2. 6. - 30. 6.

P2 (pod chatou)

28 dní

1. 7. - 14. 7.

P1 (nad chatou)

14 dní

15. 7. - 15. 8.

P2 (pod chatou)

31 dní

16. 8. - 1. 9.

P1 (nad chatou)

17 dní

2. 9. - 17. 9.

P2 (pod chatou)

16 dní


20


Roční intenzita chovu přežvýkavců a roční dávka dusíku ve statkových hnojivech: Švýcárna: 4 krávy BTPM (4 (4*1 1 DJ) + 2 býčci (2*0 (2 0,6 6 DJ) = 5,2 5 2 DJ na 3 3,6 6 ha ... 1 1,4 4 DJ/ha P1 (cca 1 ha) ... pastva 31 dní; tj. (5,2*31)/365 = 0,4416 DJ/ha ≈ 0,44 DJ/ha/rok Tedy: pro 0,44 DJ/ha to dělá 18,5 kg/ha N ročně* P2 (cca 2,6 ha) ... pastva 75 dní; tj. (5,2*75)/(365*2,6) = 0,4109 DJ/ha ≈ 0,42 DJ/ha/rok Tedy: pro 0,42 DJ/ha to dělá 17,6 kg/ha N ročně*

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------*Pozn.: Skot (1DJ): vyprodukuje 42 kg N ročně (s odečtením ca 40% ztrát N do ovzduší); dle Vyhl. č. 377/2013 Sb.

10. 11. 2015, Štýbnarová 19. 11. 2015, Marie Štýbnarová

21


Management pastvy ovcí na Ovčárně v roce 2014 Počet kusů zvířat: 5 ovcí (zajistili pracovníci Vojenské zotavovny Ovčárna pod Pradědem) Celková výměra pastviny: ≈ 0,85 ha Pastevní období: 5. 6. - 2. 10. (120 dní) 61 dní pastva na ploše nad Ovčárnou (P1) 55 dní p pastva na p ploše nad Horskou službou ((P2))


22


Roční intenzita chovu přežvýkavců a roční dávka dusíku ve statkových hnojivech: Ovčárna: 5 ovcí (5*0 (5 0,15 15 DJ) = 0,75 0 75 DJ na 0 0,9 9 ha ... 0 0,8 8 DJ/ha P1 (cca 0,55 ha) ... pastva 65 dní; tj. (0,75*65)/(365*0,55) = 0,2428 DJ/ha ≈ 0,24 DJ/ha/rok Tedy: pro 0,24 DJ/ha to dělá 10,7 kg/ha N ročně* P2 (cca 0,3 ha) ... pastva 75 dní; tj. (0,75*75)/(365*0,3) = 0,5137 DJ/ha ≈ 0,51 DJ/ha/rok Tedy: pro 0,51 DJ/ha to dělá 22,7 kg/ha N ročně*

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------*Pozn.: Ovce (1DJ): vyprodukuje 44,6 kg N/rok (s odečtením ca 40% ztrát N do ovzduší); dle Vyhl. č. 377/2013 Sb.


23


VÝSLEDKY - Hodnocení kvality pastevních porostů v okolí Švýcárny Místa odběrů vzorků travin a půd a hodnocení floristického složení na lokalitě Švýcárna v roce 2013 a 2014 2014. Nadm. v.: 1280-1340 m Expozice: JZ svah Sklon: 5-10°


24


VÝSLEDKY - Hodnocení kvality pastevních porostů v okolí Švýcárny Souhrnná tabulka koncentrací organických g ý živin (g/kg (g g suš.), ), makroprvků p (g (g/kg g suš.)) a mikroprvků p ((mg/kg g g suš.). )


25


VÝSLEDKY - Hodnocení kvality pastevních porostů v okolí Švýcárny

Porosty vyznačující se v příznivějších podmínkách vyšší kvalitou píce obsahují: ● N-látky: 180-200 g/kg suš. ● Vláknina: 150-200 g/kg suš. ● Energie (NEL): 5,5-6,5 MJ/kg suš. z minerálních látek: fosfor: 3,0 g/kg suš. (požadavek skotu je 3,5 g/kg suš.) draslík: 20 g/kg suš. (5 g/kg suš.) vápník: 7 g/kg suš. (5-7 g/kg suš.) h řčík 2 g/kg hořčík: /k suš. š (2 g/kg /k suš.) š) sodík: 0,8 g/kg suš.(1,5 g/kg suš.) Pavlů et al. ((2006))


26


VÝSLEDKY - Hodnocení kvality pastevních porostů v okolí Švýcárny Grafické vyjádření rozdílů mezi místy a termíny odběru v koncentracích N-látek a vlákniny: Current effect: F(3, 12)=1.3848, p=.29483 Vertical bars denote 0.95 confidence intervals 220 Current effect: F(3, F(3 12) 12)=.22418, 22418 p= p .87776 87776 Vertical bars denote 0.95 confidence intervals

200 400 380 360

160 Sublokalita P1 (Nar) Sublokalita P2 (Des)

140 120 100 80 60

340 Vlák [g/kg suš.]

N-látky [g g/kg suš.]

180

320 300

Sublokalita P1 (Nar) Sublokalita P2 (Des)

280 260 240 220

červen

červenec

srpen

Měsíc odběru

září 200 180

červen

červenec

srpen

září

Měsíc odběru

Porosty s dominancí smilky tuhé a metlice trsnaté lze hodnotit jako porosty srovnatelné, avšak horší kvality se stravitelností okolo 40 % (Kobes, 2010). V průběhu vegetačního období se s narůstající produkcí postupně snižuje výživná hodnota porostu, přičemž k nejrapidnějším změnám dochází v jarním období (Míka et al., 1982). 19. 11. 2015, Marie Štýbnarová

27


VÝSLEDKY - Hodnocení kvality pastevních porostů v okolí Švýcárny Grafické vyjádření rozdílů mezi místy a termíny odběru v koncentracích P P, Ca Ca, Mg Mg, K: Current effect: F(3, 12)=.46922, p=.70926 Vertical bars denote 0.95 confidence intervals

Current effect: F(3, 12)=.28686, p=.83401 Vertical bars denote 0.95 confidence intervals 3.0

8 7

2.5

6

1.5

Ca [g/kg suš.]

Sublokalita P1 (Nar) Sublokalita P2 (Des)


3 2 1

10 1.0

0 -1

červen

červenec

srpen

-2

září

červen

červenec

Měsíc odběru

srpen

září

Měsíc odběru

Current effect: F(3, 12)=.25011, p=.85973 Vertical bars denote 0 0.95 95 confidence intervals

Current effect: F(3, 12)=1.4521, p=.27675 Vertical V ti l b bars d denote t 0 0.95 95 confidence fid iintervals t l

1.8

22 20

1.6

18 1.4 16 1.2 Sublokalita P1 (Nar) Sublokalita P2 (Des)

10 1.0 0.8

K [g/kg suš.]

0.5

Mg [g/kg g suš.]

P [g/kg suš.]

5 2.0

Porosty pod chatou vykazovaly mírně vyšší k koncentraci t i vápníku, á ík hořčíku h řčík a draslíku oproti porostům nad chatou. Důvodem může být vyšší stupeň zamokření v místech odběru na P2 (prozatím nebylo zkoumáno).


12 10 8

0.6 6 0.4 0.2

4 2 čer en červen

čer enec červenec

srpen

Měsíc odběru

září áří

červen

červenec

srpen

září

Měsíc odběru


28


VÝSLEDKY - Hodnocení kvality pastevních porostů v okolí Švýcárny Grafické vyjádření rozdílů mezi místy a termíny odběru v koncentracích Ca, Ca Mg, Mg K: 22 20 18

Místo odběru P1-A Místo odběru P1-B Místo odběru P2-A Místo odběru P2-B Místo odběru P2-C

14 12 10

8

8

7

6

6 4

červen

červenec

srpen

září

Zjara listy rostlin hromadí N, P, K, pak rychlost produkce biomasy převýší příjem minerálních živin, zvyšuje se podíl organické hmoty. hmoty Se stárnutím listů se v nich hromadí hůře pohyblivé prvky, kterým je např. Ca. Výsledkem je vzrůst poměru Ca : K v listech v průběhu roku.

Místo odběru P1-A P1 A Místo odběru P1-B Místo odběru P2-A Místo odběru P2-B Místo odběru P2-C

5

Měsíc odběru

Ca [g/kg suš.]

K [g/kg suš.]

16

4

3

2

1

0

červen

červenec

srpen

září

Měsíc odběru

(Kováčiková, 2012; Ulrychová, 2014)


29


VÝSLEDKY - Hodnocení kvality pastevních porostů v okolí Ovčárny Místa odběrů vzorků travin a půd a hodnocení floristického složení na lokalitě Ovčárna v roce 2014. Nadm. v.: 1310 -1350 m Expozice: SV svah Sklon: 5-10° 5 10


30


VÝSLEDKY - Hodnocení kvality pastevních porostů v okolí Ovčárny Souhrnná tabulka koncentrací organických g ý živin (g/kg (g g suš.), ), makroprvků p (g (g/kg g suš.)) a mikroprvků p ((mg/kg g g suš.). )

Z hlediska koncentrace N-látek a vlákniny, což jsou parametry zásadně vypovídající o celkové výživné hodnotě porostu, byla na jaře na P2 zjištěna o málo vyšší kvalita porostu než na P1. Pastva na P2 však byla zahájena teprve začátkem srpna, kdy porost na P2 již vykazoval produkci 1,401 t/ha suš., avšak současně zhoršenou kvalitu píce. 31 19. 11. 2015, Marie Štýbnarová


Konečným vyjádřením kvality krmiva je úroveň živočišné produkce. produkce Míka et al. (1997)


32


VÝSLEDKY - Zdraví a kondice zvířat na Švýcárně během pastvy Tělesná kondice (BCS (BCS*)) zvířat před a po pastvě na lokalitě Švýcárna.

2. června 2014:

19. srpna 2014:


33


VÝSLEDKY - Zdraví a kondice zvířat na Ovčárně během pastvy

5. srpna 2014 Ovčárna – P1: 61. den pastvy (pastva na rozšířené p ploše))


34


Obnovená pastva skotu a ovcí v NPR Praděd NPR P Praděd děd (Správa (S á CHKO JJeseníky) ík ) Dosavadní zjištění (2012-15): - plemeno Highland i ovce - snáší dobře zhoršené podmínky při pastvě, vhodnost k údržbě (polo)přirozených travních porostů (menší tělesný rámec) - pasením dochází k návratnosti živin do půdy - podpora mikrobiální činnosti – postupné t é snižování iž á í kkyselosti l ti - snižování podílu stařiny a podpora dekompozice odumřelé hmoty - snižování pokryvnosti některých v současnosti na velkých plochách dominantních druhů rostlin (např. borůvka, některé druhy trav – metlice trsnatá, smilka tuhá) - občasné narušování p povrchu p půdy y ((disturbance)) a vytváření y otevřených ý p plošek (g (gapů); p ); umožnění existence a šíření řady konkurenčně málo zdatných druhů rostlin 19. 11. 2015, Marie Štýbnarová

35


Popis půdního profilu Lokalita Švýcárna - P1 N 50°06.053´ E 017°12.819´ N d ř ká výška Nadmořská ýšk 1317 m n. m. Reliéf je svažitý, se sklonem 10 - 15° Expozice JZ Vegetační pokryv je trvalý travní porost (smilka, metlička křivolaká, kostřava nízká).

Půdní typ: Podzol modální Mocnost horizontu (cm) 0–5 5 – 10 10 – 16 16 – 19 19 ‐ 40 > 40

Označení horizontu

Popis horizontu

Hr Ad Ep Bhs Bs C

reziduální horizont měli humózní drnový horizont vybělený podzolizací ochuzený horizont humususeskvioxidický horizont seskvioxidický horizont půdotvorný substrát

Struktura půdy je drobtovitá drobtovitá, vlhkost vlahá vlahá, konzistence půdy je nelepivá, nelepivá slabě plastická, plastická drobivá. 19. 11. 2015, Monika Hradilová

36


Živinový ý status p půd Mehlich 3 – rostlinami přijatelné formy makroživin (Ca, Mg, K, P) 350 300

mg.kg-1

250 Ca

200

Mg

150

K

100

P

50 0 H

Ad

Ep Bhs půdní horizonty

Bs

Obsah: Ca - nízký v celém profilu (H>Ad>Ep>Bhs>Bs Kategorie nízký obsah1100 mg.kg-1 K – dobrý d b ý H / vyhovující h jí í Ad (H = 177 mg.kg-1, Ad = 108 mg.kg-1,Ep = 23 mg.kg-1,Bhs = 25 mg.kg-1, Bs = 19 mg.kg g g-1) Kategorie nízký obsah < 80 mg.kg-1 Mg – vyhovující H / nízký Ad Kategorie nízký obsah <85 85 mg.kg-1 P – nízký v celém profilu 15 mg.kg-1 v H Kategorie nízký obsah <25 mg mg.kg kg-1

19. 11. 2015, Monika Hradilová

37 37


Výsledky ý y laboratorních analýz ý – chemické p parametry y Lokalita

Švýcárna P1

Horizont

pH

mg.kg-1 Mg K 108 177

P 15

g.kg-1 Ntot

Cox

% obsah humusu

5 98 5,98

9 95 9,95

17 1 17,1

H

3 28 3,28

Ca 312

Ad

3,42

195

75

108

< 10

4,79

6,90

11,9

Ep

3,7

90

36

23

< 10

0,97

2,29

3,95

Bhs

3,75

94

31

25

< 10

1,65

3,10

5,35

Bs

4 15 4,15

212

35

19

< 10

0 96 0,96

2 35 2,35

4 05 4,05

Půdní reakce - silně kyselá (H = 3,28; Ad = 3,42; Ep = 3,70; Bhs = 3,75; Bs = 4,15). Ntot – mineralizací vzorku Kjeldahlovou metodou Cox – kvantifikace humusu pomocí oxidovatelného organického uhlíku – vysoký v celém půdním profilu

38 19. 11. 2015, Monika Hradilová

38


Výsledky laboratorních analýz – fyzikálně-chemické parametry půdní charakteristiky objemová hmotnost redukovaná (g cm-3)

pórovitost %

limit

stav horizontu

< 1,2 , 1,2 - 1,4 1,4 - 1,6 > 1,6 > 54 46 - 54 39 - 46 < 39

výborný ý ý dobrý nevyhovující nestrukturní výborný dobrý y j nevyhovující nestrukturní

hodnoty splňující limit počet % 17 100 0 0 0 0 0 0 14 82 0 0 0 0 3 18

78 % Pk, ideální stav 2/3 celkové pórovitosti cca 66 %

39 19. 11. 2015, Monika Hradilová

39

Děkuji za pozornost pozornost. Marie Štýbnarová [email protected] i t b @ h Monika Hradilová monika hradilova@vuchs cz [email protected] Agrovýzkum Rapotín s.r.o. Výzkumníků 267 Rapotín 788 13

40 40

Obnovená pastva skotu a ovcí ve vrcholových partiích Hrubého Jeseníku

Recommend Documents