Obnova "Aleje filosofů"

Revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli

Obnova "Aleje filosofů"

TECHNICKÁ ZPRÁVA

Obsah: 1. Inventarizace stromů a kvalitativní hodnocení.............................................. 3 1.1 Charakteristika území a rostoucích dřevin ..................................................................... 3 1.2 Metodika sadovnického hodnocení dřevin ..................................................................... 3 1.3 Inventarizace stromů a kvalitativní hodnocení - tabulkový přehled ................................ 5 1.4 Fotodokumentace stávajícího stromořadí ...................................................................... 7

2. Obnova "Aleje filosofů" ............................................................................... 11 2.1 Zdůvodnění ................................................................................................................... 11 2.2 Koncepční řešení .......................................................................................................... 11

3. Technologie výsadeb ................................................................................. 12 3.1 Příprava plochy ............................................................................................................. 12 3.2 Výsadba stromů ............................................................................................................ 12

4. Následná údržba ........................................................................................ 13 4.1 Péče o stromy ............................................................................................................... 13

5. Příloha - doklady historického vývoje ......................................................... 15

_____ 2

1.

INVENTARIZACE STROMŮ A KVALITATIVNÍ HODNOCENÍ

1.1

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ A ROSTOUCÍCH DŘEVIN

Předmětem projektu je obnova jírovcového stromořadí pod opěrnou zdí zámecké parterové zahrady. Liniová výsadba kaštanů (jírovec maďal - Aesculus hippocastanum) podél pěší cesty sestává ze starých stromů, místy doplněných mladými jedinci. Původní dřeviny vykazují značný stupeň zdravotního poškození. Příčinou je opakované, radikální sesazování korun s vytvořením velkých řezných ran, které jsou vstupní branou k infikování stromů dřevokaznými houbami a k postupnému vnitřnímu rozkladu dřevní hmoty. Koruny jsou tedy primárně deformovány řezem a následně pak prosycháním a odumíráním silných větví. Na kmenech a kosterních větvích jsou již otevřené dutiny s patrným trouchnivěním. Stromy jsou také oslabovány napadením klíněnkou jírovcovou (Cameraria ohridella). U takto zdravotně poškozených dřevin je reálným předpokladem narušení vnitřní stability, které může vést až k odlamování silnějších kosterních větví nebo rozlomení koruny. Stromy se stávají rizikovými pro bezpečnost chodců i provoz na příjezdové silnici k zámku. Nelze tedy vyloučit ohrožení zdraví či majetku. Minimální stáří původních jírovců se na základě historických pramenů odhaduje na 150 let. Dle názoru OOP mohou být 2 z nich mladší, neboť v jejich korunách bylo provedeno méně hlavových řezů než u ostatních. 1.2

METODIKA SADOVNICKÉHO HODNOCENÍ DŘEVIN

Inventarizace a dendrologický průzkum byl proveden rekognoskací v terénu koncem srpnu, tedy ještě v plném vegetačním období. Listy stromů však byly téměř uschlé v důsledku silného ataku klíněnky jírovcové a dřeviny vykazovaly velmi nízkou estetickou hodnotu. Základní inventarizační údaje (druh, obvod kmene, výška, výška a průměr koruny) a kvalitativní vyhodnocení dřeviny (sadovnická hodnota, zdravotní stav kmene a koruny) jsou uvedeny v tabulkovém přehledu na str. 5: 1.3 Inventarizace stromů a kvalitativní hodnocení (poř. č. 1-9 ) Pro sadovnické hodnocení dřevin byla aplikována aktualizovaná metodika Doc. Ing. Jaroslava Machovce, která vychází ze systému pětistupňového bodovacího ohodnocení. Sadovnická hodnota je souhrnem zdravotního stavu, estetické hodnoty a perspektivy dalšího vývoje a růstu dané dřeviny. 5 bodů: 

dřeviny tvarově charakteristické, plně vyvinuté, zavětvené až k zemi, výjimečně na úroveň podchodné výšky



dřeviny absolutně zdravé, s vysokým estetickým účinkem, zpravidla soliterně rostoucí na volných plochách

Tyto dřeviny musí zůstat zachovány prakticky v každém případě. Navržené řešení území i koncepce obnovy porostů a parkových úprav musí být těmto stromům podřízeno. _____ 3

4 body: 

dřeviny vzrostlé, charakteristického habitu, jen mírně tvarově narušené, zavětvené alespoň na podchodnou výšku



dřeviny zdravé nebo pouze minimálně narušené s předpokladem dlouhého života a dalšího kvalitního vývoje

Takové dřeviny je nutno v maximální míře chránit. K likvidaci lze výjimečně přistoupit pouze v případě, kdy při rekonstrukci území nelze zvolit alternativní řešení. 3 body: 

dřeviny mladé, dosud plně nerozvinuté, s perspektivou zařazení do hodnotnějších kategorií 4 a 5



dřeviny zdravé, avšak částečně tvarově narušené nebo vysoko vyvětvené



dřeviny s předpokladem vytvoření náhradní koruny



dřeviny, u nichž je předpoklad dlouhé životnosti

Tyto dřeviny jsou plně podřízeny koncepčnímu záměru. Buď v porostu zůstávají s cílem vytvořit kosterní hmotu nebo se likvidují v souladu s plánem obnovy porostů. 2 body: 

dřeviny živé, avšak silně poškozené, s výrazně narušeným tvarem koruny



dřeviny vysoko vyvětvené bez předpokladu obnovení koruny



dřeviny nemocné, avšak bezprostředně neohrožující okolní zdravé porosty



dřeviny přestárlé a postupně odumírající

Takové dřeviny jsou určeny k postupné likvidaci podle harmonogramu přeměny porostů. 1 bod: 

dřeviny odumřelé



dřeviny přestárlé, odumírající dřeviny ve špatném zdravotním stavu (nebezpečí nákazy ostatních dřevin nebo ohrožení bezpečnosti, neboť dřevina hrozí zřícením)



dřeviny tvarově a esteticky narušené bez vzhledových změn (vytvořením náhradní koruny)

předpokladu

výrazných

Tyto dřeviny je nutné z porostů co nejrychleji odstranit.

_____ 4

1.3 INVENTARIZACE STROMŮ A KVALITATIVNÍ HODNOCENÍ poř. dřevina čís.

(rod, druh, kultivar)

životnost druhu

obvod výška výška průměr sad. kmene dřeviny koruny koruny hod. [cm]

[m]

[m]

[m]

koruna

Aesculus 1 jírovec maďal hippocastanum

středněvěký 162

15-20

13

7

2

2

Aesculus jírovec maďal hippocastanum

středněvěký 214

15-20

12

8

1-2

3


středněvěký 315

15-20

14

11

2

4


středněvěký 208

15-20

13

9

2

5


středněvěký

10-15

7

5

49

zdravotní stav

poznámka kmen

deformovaná opakovaným sesazováním,výrazně tlakové větvení s úžlabím ve jednostranná v důsledku tvaru "V",podélná otevřená zápoje,3 hl. kosterní prasklina,patrný výtok již větve,otevřené dutiny, suchý trouchnivění,silné napadení klíněnkou jírovcovou deformovaná opakovaným sesazováním,2 hl. kosterní hluboká otevřená rána po větve dále dělené na 4 celé délce kmene ústící v výrazné,otevřené otevřenou dutinu ve dutiny,trouchnivění,dřevokazný větvi,trouchnivění, hmyz,silné napadení klíněnkou dřevokazný hmyz jírovcovou rozložitá,deformovaná tlakové větvení,otevřené opakovaným sesazováním,4 hl. praskliny a dutiny, kosterní větve dále dělené na trouchnivění,dřevokazný 6 výrazných,otevřené hmyz,patrný výtok již dutiny,trouchnivění,dřevokazný suchý,výrazné kořenové hmyz,silné napadení klíněnkou náběhy s otevřenými dutinami jírovcovou deformovaná opakovaným sesazováním,4 hl. kosterní tlakové větvení,částečně větve,tlakové větvení,otevřené nezacelená řezná dutiny,trouchnivění,dřevokazný rána,pravděpodobnost vzniku hmyz,odumřelé pahýly,silné otevřené dutiny napadení klíněnkou jírovcovou

jednostranná,vykloněná v 2-3 důsledku zápoje,silné napadení klíněnkou jírovcovou

zaceléné řezné ranky,jinak bez známek poškození

dřevina původního stromořadí




mladý exemplář dosadba _____ 5

poř. dřevina čís.

(rod, druh, kultivar)

životnost druhu

obvod výška výška průměr sad. kmene dřeviny koruny koruny hod. [cm]

[m]

[m]

koruna

kmen

deformovaná opakovaným sesazováním,5 hl. kosterních větví dále větvených,otevřené dutiny,trouchnivění,dřevokazný hmyz,silné napadení klíněnkou jírovcovou

tlakové větvení,zacelená prasklina,patrný výtok již suchý

středněvěký 241

15-20

14

9

2


středněvěký

10-15

6

4

2-3


středněvěký 325

15-20

14

poznámka

[m]


37

zdravotní stav

12

2

celkem pravidelná,silné nezaceléná řezná ranka,jinak napadení klíněnkou jírovcovou bez známek poškození deformovaná opakovaným sesazováním,3 hl. kosterní větve dále větvené,velká otevřená rána po odlomené větvi,otevřené dutiny,trouchnivění,dřevokazný hmyz,silné napadení klíněnkou jírovcovou

tlakové větvení,počínající trhlina,patrný výtok již suchý

dřevina původního stromořadí mladý exemplář dosadba


_____ 6

1.4

FOTODOKUMENTACE STÁVAJÍCÍHO STROMOŘADÍ

stávající stav jírovcového stromořadí Aesculus hippocastanum k 28.8.2013

hluboká otevřená trhlina na kmeni jírovce č. 2, která končí otevřenou dutinou na bázi kosterní větve

_____ 7

jírovec č. 3 otevřené rány s trouchnivěním a rozkladem dřeva dřevokazným hmyzem, které vznikly nešetrnými velkými řezy při sesazování koruny

jírovec č. 6 nezacelené velké řezné rány se zakalusovaným okrajem, počínající rozklad dřeva a vznik dutin _____ 8

jírovec č. 8 velká otevřená rána po odlomené větvi

jírovec č. 1 defektní větvení, vznik tlakové vidlice ve tvaru "V"

_____ 9

silné napadení stromů klíněnkou jírovcovou u původních exemplářů i u mladší dosadby stromů

_____ 10

2.

OBNOVA "ALEJE FILOSOFŮ"

2.1

ZDŮVODNĚNÍ

Dendrologický průzkum s kvalitativním hodnocením stávajících jírovců prokázal zhoršení zdravotního stavu původních exemplářů. Dřeviny se dostávají do fáze stagnace růstu a postupného odumírání. Vznik dutin v kosterních větvích s postupujícím rozkladem dřevní hmoty, který zasahuje až do kmenů, výrazně narušuje vnitřní stabilitu stromů a zvyšuje riziko jejich destrukce. Z důvodu provozní bezpečnosti bylo tedy přistoupeno k obnově "Aleje filosofů" jako celku. Ani postupná dosadba nových jedinců mezi vzrostlé stromy by nebyla perspektivním řešením. Mladé výpěstky v zápoji neprosperují a postupnou obnovou by se nikdy nedocílilo založení velikostně a tvarově vyrovnaného stromořadí. 2.2

KONCEPČNÍ ŘEŠENÍ

"Alej filosofů" je navržená jako klidové, promenádní a meditační místo pod zámeckou zdí, kryté korunami stromů. Linie velkokorunných stromů plní ve vztahu k předzámčí i k zámecké zahradě nezastupitelnou prostorotvornou funkci. Proto musí být zachována druhová odlišnost od sousedního parku s porostem lip a také od uličního stromořadí před Piaristickou kolejí, kde budou rovněž vysazeny lípy. Ani použití sloupových kultivarů by nebylo optimálním řešením. Úzkokorunné dřeviny jsou habituálně zcela odlišné, nevytvořily by požadovaný prostorový prvek s propojenými korunami, který v předzámčí představuje významný pohledový plán. Zachování jírovců v obnoveném stromořadí také respektuje genius loci, který místu náleží již přes 150 let. Podle historických pramenů se předpokládá, že stromořadí z jírovců bylo na této lokalitě vysázeno v 1. polovině 19. století. Předchozí výsadbu dřevin se sloupovitými korunami, pravděpodobně vlašských topolů, dokumentuje mědirytina z r. 1806 a další pohledy na město Litomyšl z r. 1807. Tyto dřeviny zde však nerostly dlouho, padly za oběť požáru v r. 1814. Druhově se jedná o krátkověké stromy s povrchovým kořenovým systémem, které jsou do městského parteru nevhodné. Vzhledem k tomu, že stávající druh - jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) trpí každoročním napadením klíněnkou jírovcovou (Cameraria ohridella), byl vybrán jako náhradní dřevina jírovec červený (Aesculus x carnea), který je celkově méně vzrůstný s kompaktnější korunou než původní A. hippocastanum a je více odolný proti napadení klíněnkou. U jírovce maďalu se též vyskytuje slizotoková nekróza („bleeding canker“), která byla způsobena infekcí rodu Phytophthora. Popsána byla v 50. letech v Americe a v 70. letech v Evropě. Symptomy choroby byly chřadnutí koruny, korové léze s rezavým až černým výtokem na kmenu a větvích až celkové odumření stromu. Od roku 2002/2003 se výskyt uvedených symptomů v Evropě výrazně zvýšil, jako původce této nové devastující choroby byla prokázána bakterie Pseudomonas syringae pv. aesculi (Psa). Rozšíření choroby BC způsobené infekcí Psa u jírovce maďalu bylo v roce 2010 prokázáno také v ČR. Výskyt této choroby u jírovce červeného není ve výzkumné zprávě VÚKOZ (Ing. Mertelík, Ing. Pánková) uváděn. _____ 11

Vzhledem k tomu, že výskyt klíněnky jírovcové ani slizotokové nekrózy nelze stoprocentně u navrženého Aesculus x carnea vyloučit, bude nezbytné, aby vysazovaný školkařský materiál byl bezpodmínečně zdravý, bez přítomnosti škůdců a chorob a nepocházel z okrasných školek, kde je výskyt Psa dlouhodobě prokázán. Aby byly vysázené dřeviny v dobré zdravotní kondici, je třeba věnovat také náležitou péči jejich výsadbě i následné údržbě!

3.

TECHNOLOGIE VÝSADEB

3.1

PŘÍPRAVA PLOCHY

Hrubé terénní úpravy okolo nově upravené cesty budou provedeny v rámci stavební činnosti. Je nezbytné, aby plochy zeleně dotčené stavbou, byly nejprve zbaveny veškerých stavebních zbytků. Pak teprve mohou být zahumusovány kompostovou zeminou (nikoli ornicí z pole!) v takové vrstvě, aby po uválení nevyčnívaly obrubníky a zpevněné povrchy nad úroveň zatravněné plochy. Příprava půdy bude provedena v souladu s ČSN 83 9011 „Technologie vegetačních úprav v krajině - Práce s půdou“. Pařezy po odstraněných jírovcích budou odfrézovány do hloubky 25 cm pod úroveň terénu. Vzniklé jámy budou zasypány kompostovou zeminou s uválením, aby se nepropadaly. Finální povrch bude upraven až následně po výsadbě nového stromořadí. Obnova travnaté plochy kolem nově vysazených jírovců bude realizována v rámci akce "Revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli - předzámčí", DPS "Vegetační úpravy, Ing. Vízková, 2/2010". Důležitá bude koordinace obou akcí, aby založení trávníku proběhlo až po výsadbě stromů. 3.2

VÝSADBA STROMŮ

Výsadbové práce budou provedeny v souladu s normou ČSN 83 9021 „Technologie vegetačních úprav v krajině - Rostliny a jejich výsadba“ (Český normalizační institut, Praha 2006). K výsadbě listnatých stromů alejového tvaru jsou navrženy odrostlé školkařské výpěstky se zemním balem, obvodem kmínku 18/20, zapěstovanou korunou v min. výšce 210 cm a průběžným terminálním výhonem s vrcholovým pupenem. Kvalita dřevin musí odpovídat školkařským výpěstkům 1. jakosti: -

kmen rovný, bez poškození, se zahojením po odstraněném obrostu koruna víceletá, pravidelná, s terminálním výhonem v prodloužení kmene, minim. s 5 postranními větvemi zemní baly nepoškozené, pevné, dobře prokořeněné, odpovídající velikosti dřeviny, minim. 2x přesazované, kořeny bez poranění dřevina bez chorob a škůdců

Navržena je 100 % výměna půdy ve výsadbové jámě o velikosti 0,8 m3 (průměr 1 m, hloubka 0,8). Stěny je třeba zdrsnit a jámu po vykopání prolít vodou. Ve spodní části jámy (cca ve vrstvě 30 cm) bude použit minerální substrát, ve vrchní části pak substrát kompostový. Substráty nesmí obsahovat vytrvalé plevele. Na dno vyhloubené jámy bude proveden podsyp balu minerálním substrátem a ke každé dřevině bude aplikováno 8 ks tablet zásobního hnojiva. Bal bude _____ 12

zasypán nejprve minerálním a poté kompostovým substrátem, který bude mírně zhutněn. Vzhledem k tomu, že se jedná o výsadbu stromů na mírném svahu, je pro snadnější závlahu navržena instalace zavlažovací a provzdušňovací sondy do výsadbové jámy. Vždy dvě vertikální sondy budou umístěny co nejdále od balu tak, aby všechny tvořily linii rovnoběžnou s obrubníkem cesty. Aby nedocházelo k přílišnému odvětrávání a vysychání výsadbové jámy a kořenového systému budou vertikální sondy (rovná perforovaná trubka nebo hadice) délky 0,8 m, o průměru 160 mm vyplněny štěrkem frakce 16-32 mm. Zakončeny budou v úrovni terénu. Pro zachycení co největšího množství srážkové vody je nezbytná správná úprava stromové mísy, aby voda neodtékala po terénu a zasákla k balu. Povrch stromové mísy bude pokryt hrubě drcenou borkou v minimální vrstvě 10 cm. Stromy budou řádně ukotveny třemi kůly (délky nad 2 m) do rostlého terénu (spojenými příčkami, s pružnými úvazy ke kmeni). Jako ochrana proti výparu bude kmen opatřen dvojitým rákosovým obalem. Báze kmene bude chráněna plastovou manžetou proti nešetrnému vyžínání strunovou sekačkou. Stromy budou po výsadbě 3x až 5x důkladně zality (à 30-50 l). Četnost a interval zálivky bude odpovídat roční době a konkrétnímu průběhu počasí. Případný obal zemních balů stromů musí být z tzv. černého pletiva, tzn. bez jakékoliv povrchové úpravy, aby došlo k jeho rychlému rozpadu. Před vlastní výsadbou je velmi důležité správné provedení komparativního (srovnávacího) řezu, při němž se redukuje nadzemní části dřeviny. Výhon prodlužující kmen s terminálním pupenem nesmí být zakrácen (s výjimkou některých tvarových kultivarů). Hustota koruny bude redukována odstraněním konkurenčních větví přímo u kmene tak, aby korunu tvořily pravidelně rozmístěné větve, které se stanou základem její kostry. Tzn., že redukce nadzemní části nebude provedena zakrácením všech větví po obvodě koruny! Cílem řezu je vytvoření rovnováhy mezi nadzemní částí a redukovaným kořenovým systémem, zároveň však také úprava základního tvaru koruny s perspektivou správného vývoje. Příliš dlouhé výhony mohou být zakráceny. Realizované vegetační úpravy musí být při předávání v čistém, bezplevelném stavu, s odborně zajištěnými stromy na stanovišti.

4.

NÁSLEDNÁ ÚDRŽBA

V souladu s ČSN 83 9051 „Technologie vegetačních úprav v krajině Rozvojová a udržovací péče o vegetační plochy“ (Český normalizační institut, Praha 2006) bude po provedení sadových úprav v celém prostoru prováděna náležitá údržba zeleně. 4.1

PÉČE O STROMY

Pro kvalitní růst nově vysazených stromů je nezbytný pravidelný přísun živin a dostatečná zálivka, zvláště v prvních letech po výsadbě a bezpodmínečně v měsících se srážkovým deficitem, kdy je třeba zalévat min. 1x až 2x týdně v množství 50 l na 1 strom. Rovněž důležitá je pravidelná kontrola úvazků kmene (aby nedošlo k jejich povolení nebo naopak k zaškrcení kmene) a pevnosti kotvících kůlů (aby neviseli na kmeni stromu). _____ 13

Rákosový obal a kotvení lze odstranit cca po 3 letech. Ochranná manžeta kolem báze kmene bude ponechána, resp. zvětšována minimálně do doby, než se na kmeni začne vytvářet dostatečně silná borka. Pro vývoj perspektivního nerizikového stromu je důležité kontrolovat správný růst koruny, zvláště pak prodlužování kmene z terminálního pupenu. V případě rozdvojení koruny nebo jiné deformace je třeba provést opravný výchovný řez (s případným vyvázáním terminálu) odbornou zahradnickou nebo arboristickou firmou. Koruny jírovců nebudou tvarovány! Důležitý je jejich přirozený habituální rozvoj a vytvoření propojeného stromořadí jako významného estetického prvku v prostoru předzámčí. Z hlediska zdravotního je sesazování korun stromů s vytvořením velkých řezných ran rizikem vstupu chorob s následnou tvorbou dutin, která vede k narušení jejich vnitřní stability a snižování provozní bezpečnosti, jak je tomu u stávajících jírovců. Rovněž důležité budou preventivní prohlídky stromů, zda se u nich nevyskytuje napadení klíněnkou jírovcovou (Cameraria ohridella) nebo výskyt slizotokové nekrózy („bleeding canker“), způsobené infekcí bakterie Pseudomonas syringae pv. aesculi. Pokud se jejich přítomnost potvrdí, bude třeba se neodkladně obrátit na odborné pracoviště Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (Ing. Josef Mertelík, CSc.) a nechat si vypracovat plán ošetření, aby se zabránilo šíření nákazy.

UPOZORNĚNÍ: Před započetím realizace vegetačních úprav zajistí investor vytyčení tras sítí podzemního technického vybavení tak, aby v průběhu prací nemohlo dojít k poškození zdraví či majetku.

S ohledem na autorská práva zpracovatelů projektu a v zájmu dodržení koncepčního řešení zahradních a krajinářských úprav je třeba, aby veškeré požadavky na změny navrženého sortimentu rostlin nebo kompozičního řešení ze strany dodavatele i investora, byly předem konzultovány s autory projektu a odsouhlaseny v rámci autorského dozoru projektantů.

_____ 14

5.

PŘÍLOHA - DOKLADY HISTORICKÉHO VÝVOJE

mapa L.P. 1800

mapa L.P. 1839 _____ 15

mapa kolem 1900

_____ 16

veduta Litomyšle, konec 18. století

mědirytina z roku 1806

_____ 17

pohled na Litomyšl z roku 1807

pohlednice z roku 1902 _____ 18

Obnova "Aleje filosofů"

Recommend Documents