Obilniny
Technologie pěstování
Nároky obilnin na půdu a stanoviště Pšenice - poměrně málo rozvinutý kořenový systém s pomalejším počátečním vývinem
Vhodná je půda: • hluboká • těžší • bohatá živinami a humusem • hlinitá až jílovitá s pH 6,8 - 7,5
Oblasti vhodné k pěstování potravinářské a krmné pšenice
Nároky obilnin na půdu a stanoviště Ječmen jarní - náročnost na půdu je dána slabším
kořenovým systémem s menší schopností přijímat živiny
Vyžaduje půdu: • nezaplevelenou • vyrovnanou • strukturní • biologicky činnou s dostatkem pohotových živin • vhodné jsou černozemě a úrodné hnědozemě s pH 7
Ječmen ozimý - na půdu je nenáročný, vyhovují mu půdy lehčí i těžší s pH nad 6,5
Oblasti vhodné k pěstování sladovnického ječmene
Nároky obilnin na půdu a stanoviště Oves - malé nároky na půdu, snáší i půdy chudé a silně kyselé (pH 4,0 - 5,0), avšak s dobrým vodním režimem
Žito - nemá vysoké nároky na půdu, vhodné jsou však půdy: • písčité, štěrkovité • mělké s malou vodní kapacitou • s pH 5,7 - 6,5 Pěstuje se převážně v chudých podhorských a horských oblastech.
Nároky obilnin na půdu a stanoviště Kukuřice • má vysoké nároky na teplo • potřebuje půdu hlubokou, dobře provzdušněnou, bohatou živinami a humusem • vyhovují ji půdy hlinité černozemního nebo hnědozemního půdního typu s pH 6,5 - 7,0
Proso, Čirok • suchovzdorné s většími nároky na teplo • vyhovují jim půdy lehčí, písčitohlinité až písčité s pH 6,0 - 8,0
Nároky obilnin na půdu a stanoviště Pohanka - vhodné jsou půdy lehčí, písčitohlinité, slabě kyselé s pH do 6,5
Zařazení obilnin do osevního postupu Vhodnými předplodinami jsou: jeteloviny, luskoviny, organicky hnojené okopaniny, ozimá řepka a pod.
Velice citlivě reaguje na dobrou předplodinu pšenice potravinářská a jarní ječmen. ječmen
Zařazení obilnin do osevního postupu Podmínkou pro dosahování trvale vysokých výnosů obilnin v osevním postupu je dostatečně vysoké zastoupení plodin s regeneračním vlivem na půdní úrodnost, jako jsou jeteloviny, luskoviny, organicky hnojené okopaniny, ozimá řepka a pod. Velice citlivě reaguje na dobrou předplodinu pšenice a jarní ječmen. ječmen Mezi zlepšující plodiny patří: 1. Předplodiny včas sklizené, sklizené umožňující včasnou a kvalitní přípravu půdy jako jsou ozimá řepka, luskoviny (zvláště bob a hrách), jeteloviny, mák, luskovinoobilní směsky nebo obilniny sklizené na zelenou hmotu.
Zařazení obilnin do osevního postupu 2. Předplodiny později sklizené, sklizené jejichž vhodnost zejména pro ozimy je podmíněna předpokladem, že sklizeň bude zvládnuta včas s následnou včasnou přípravou půdy. Do této skupiny patří zejména polorané až polopozdní brambory, silážní kukuřice, semenné porosty jetelovin a některé technické a speciální plodiny (len, tabák). 3. Předplodiny příliš pozdě sklizené jako je kukuřice na zrno, cukrovka, krmná mrkev, krmná kapusta apod. Po těchto plodinách mohou následovat již jen jařiny.
Zařazení obilnin do osevního postupu Při zařazení dvou a více obilnin po sobě se zvyšuje nebezpečí silnějšího výskytu plevelů a napadení chorobami a škůdci. škůdci
je třeba střídat alespoň: •ozimou a jarní formu •využít odrůdy s různými tolerancemi a nároky.
Poznámka: Obilniny se také používají jako krycí plodiny pro podsevy jetelovin a jetelotrav. K tomuto účelu nejčastěji slouží ječmen a oves na zeleno.
Výživa a hnojení obilnin Správná výživa rostlin je významným intenzifikačním faktorem, který výrazně ovlivňuje jakost a výši sklizně obilnin. Na výnosu se podílí cca 20 %. Výživa obilnin je založena na tzv. „staré půdní síle“, tzn. na dobré zásobě živin v půdě. Potřeba hnojení základními živinami vyplývá z agrochemických rozborů půd, KVK atd., podle nichž se stanoví dávky fosforečných, draselných a hořečnatých hnojiv a upraví se půdní reakce vápněním.
Výživa a hnojení obilnin Organická hnojiva chlévský hnůj, kejda, komposty, zaoraná sláma, zelené hnojení význam pro udržení půdní úrodnosti zvyšují využitelnost průmyslových hnojiv až o 50 % eliminují vliv špatné předplodiny zvyšují uvolňování živin během vegetace při zaorávce slámy nutno upravit poměr C : N vhodným N hnojením zapravení org. hnojiv nejčastěji podzimní orbou
Výživa a hnojení obilnin Průměrné dávky P a K by se při střední zásobě příslušné živiny v půdě měly pohybovat podle předplodiny v tomto rozmezí kg č. ž. na 1 ha:
P K
Okopanina nebo řepka 18 – 25 60 – 85
Jetelovina 22 – 31 83 – 120
Obilnina 26 – 35 58 – 83
Výživa a hnojení obilnin Hnojení fosforem příznivě ovlivňuje koloběh dusíku význam při fotosyntéze a tvorbě bílkovin je špatně pohyblivý v půdě, nutno zapravení do aktivní zóny kořenové soustavy vlastní využitelnost 21%, zbývající část se pevně váže v půdě dávka fosforu 20 - 50 kg dle půdní zásobenosti
Výživa a hnojení obilnin Hnojení draslíkem účastní se převodu cukrů na složitější glycidy napomáhá transportu cukrů v rostlině příznivě působí na mechanickou pevnost stébla dávka draslíku 100 - 120 kg
Výživa a hnojení obilnin Hnojení dusíkem Dávky dusíku musí odpovídat odběru dusíku rostlinami. Při vysokých dávkách N je nebezpečí: • horšího přezimování • polehnutí • silnějšího odnožování • větší tvorby neplodných odnoží • větší napadení chorobami • někdy opožděné zrání
Nevyrovnané hnojení dusíkem
Výživa a hnojení obilnin Hnojení dusíkem Značná pohyblivost N v půdě nedovoluje použít jednorázové dávky a tak využíváme dělené výživy. 1. Základní dávka
Na podpoření podzim sepočátečního zpravidla nepoužívá – pro růstu rostlin využívá se u jařin – před zpracováním půdy nebo před setím
2. Regenerační dávka – pro podporu růstu rostlin – po přezimování – pouze u ozimů možno použit s regulátory růstu (Retacel 2 l.ha-1).
Výživa a hnojení obilnin Hnojení dusíkem 3. Produkční dávka – pro podpoření tvorby výnosových prvků – především podpora plodných odnoží a počtu obilek v klasu na přelomu odnožování a sloupkování 4. Kvalitativní (pozdní) dávka – pro prodloužení funkce asimilačních orgánů a zlepšení kvality zrna (HTS a obsah bílkovin) – v době metání až kvetení
Poškození porostu pšenice při hnojení DAM 390
Zpracování půdy Předseťová příprava půdy
Různé způsoby zpracování půdy s orbou, bez orby výsev společně s přípravou půdy
Zpracování půdy Předseťová příprava půdy • má zajistit dostatek vláhy, vzduchu a optimální podmínky pro klíčení a vzcházení rostlin • má vytvořit 5 - 7 cm hluboké seťové lůžko • účinně ničit jarní plevele • hlavní zásadou je s půdou příliš nehýbat • jedná se o urovnání, prokypření či utužení půdy (smyky; hřebové, talířové nebo hvězdnicové brány; válce nebo kombinace těchto strojů, či využitím vhodných kombinátorů)
Vhodně připravená půda
Osivo a setí obilovin Základní osivové hodnoty využíváme pro stanovení normy výsevu. ♦ počet klíčivých semen na 1 ha ♦ jakostní znaky použitého osiva (čistota, klíčivost, HTS) Na návěskách uznaného osiva se uvádí MKS, což je přepočítaná hmotnost milionu klíčivých semen. Před vlastním výsevem je nutné vyzkoušet secí stroj a seřídit ho tak, aby vyséval množství osiva které jsme vypočítali.
Osivo a setí obilovin Velmi důležitým pěstitelským faktorem je biologická a semenářská hodnota osiva. Základní osivové hodnoty: Osivová hodnota Třída
čistota
klíčivost
vlhkost
vzcházivost
I.
II.
I.
II.
Pšenice
99
98
95
90
17
80
Žito
99
98
90
85
15
75
Ječmen
99
98
95
90
15
80
Oves
99
98
90
85
15
75
Kukuřice
99
98
95
88
15
Moření osiva
Osivo a setí obilovin
Stanovení optimálního počtu rostlin na m2 rozhoduje: • druh
• odrůda • podmínky pěstování • účel pěstování • doba setí, atd.
Osivo a setí obilovin
Normu výsevu
je nutno přizpůsobit konkrétním podmínkám (tj. stavu půdy, úrodnosti, zásobě živin, počasí, době setí apod.)
Obilniny I. skupiny se nejčastěji sejí do středně širokých řádků 125 (75 - 150) mm. Nejvhodnější způsob setí je pásové setí - výsevné botky jsou rozšířeny v dutou radličku.
Osivo a setí obilovin Výsev klíčivých semen na 1 ha (v milionech) Plodina
4 - 5 pšenice ozimá – většina odrůd 5 - 6 pšenice ozimá – slabě odnož. odrůdy 3 - 4 žito ozimé 4,5 ječmen ozimý 5 - 6 pšenice jarní 3,5 - 4,5 ječmen jarní 4 - 5 oves – zrno 5 - 6 oves – píce
Výrobní oblast kukuřičná
řepařská
bramborářská
horská
5,0
4,0
5,0
5,0
6,0
5,0
6,0
5,5
4,0
3,0
4,0
4,5
4,5
4,0
4,5
4,5
5,0 – 6,0
4,5 – 5,0
5,0 – 6,0
5,5 – 6,0
4,0 – 4,5
3,5 – 4,0
4,0 – 4,5
4,5
4,5
4,0
4,5 – 5,0
5,0
5,5
5,0
5,5
6,0
Osivo a setí obilovin Porosty zakládáme s vynechání řádků na šířku kol traktorů tzv. kolejové řádky, řádky pro další vstupy do porostu. Hloubka setí závisí na druhu plodiny, velikosti obilky a půdních vlastnostech. Ve vlhčích oblastech a na těžších půdách sejeme mělčeji, naopak v sušších oblastech a na půdách lehčích sejeme hlouběji.
Schéma kolejových meziřádků
Osivo a setí obilovin
Termíny výsevu ječmen ozimý do 20. 9. pšenice ozimá od 20. 9. do 10. 10. žito ozimé do konce září ječmen jarní, oves od 23. 3. do 15. 4. Optimální hloubka setí obilovin I. skupiny je 3 - 5 cm.
Secí kombinace
Optimální hloubka setí obilovin I. skupiny je 3 - 5 cm.
Ošetřování za vegetace
Ošetřování obilnin v průběhu vegetace
1. Ošetření po výsevu - zavláčení, válení, atd. 2. Ošetření regulátory růstu – lepší zakořenění, přezimování a odnožování – proti poléhání a zvýšení hmotnosti semen
Ošetřování obilnin v průběhu vegetace 3. Aplikace herbicidů - podzimní, jarní 4. Přihnojení dusíkem - regenerační, produkční a kvalitativní 5. Jarní mechanické ošetření - válení, vláčení, atd. 6. Ošetření proti chorobám a škůdcům – moření osiva a další chemické ošetření; stéblolam, listové choroby, klasové choroby, bejlomorka, mšice, třásněnky, hrbáč osení atd.
Faktory redukující výnosnost obilnin Přezimování ozimů D Odolnost vůči celému komplexu nepříznivých podmínek nazýváme zimovzdornost. D Odolnost vůči teplotám pod bodem mrazu nazýváme mrazuvzdornost. D Odolnost vůči teplotám nad nulou se nazývá chladuvzdornost. Otužováním rozumíme proces adaptace vedoucí k vnitřním biochemickým změnám, jež podmiňují jejich odolnost vůči mrazu (tři fáze).
Faktory redukující výnosnost obilnin Přezimování ozimů Předpokladem jistějšího přezimování je pomalý vývoj do nástupu zimy. K omezení růstu i vývoje používáme regulátory růstu.
Kritická teplota - výše teploty pří níž dochází k poškození rostliny
Hubení plevelů
Původci poškození rostlin ječmene Napadení mladých rostlin
Napadení mladých a starších rostlin
Napadení starších rostlin
Původci poškození rostlin pšenice Napadení mladých rostlin
Napadení mladých a starších rostlin
Napadení starších rostlin
Poškození listu kohoutkem
Rez pšeničná
Ošetřování obilnin v průběhu vegetace Regulátory růstu u obilnin Rozsah: odrůdy s delším a poléhavým stéblem Používané látky: CCC - chlormequat - chlorcholin chlorid v dávce 1 - 1,5 kg účinné látky (Retacel extra, Cycocel, Stabilan, CCC Stefes aj.) Pšenice ozimá a jarní - aplikace ke konci odnožování Etephon (CEPA) - (Cerone, Flordimex T - extra) Aplikace objevení posledního listu až naduření pochvy.
Ošetřování obilnin v průběhu vegetace Regulátory růstu u obilnin Plodiny: Pšenice ozimá a jarní - CCC aplikace ke konci odnožování, pozdější aplikace etephonu při objevení posledního listu až naduření pochvy Žito, tritikale a ječmen - kombinace chlormequatu a etephonu (Terpal C) v pozdější fázi než u pšenice tj. při objevení 2. kolénka na na stéble , pozdější aplikace etephonu při objevení posledního listu až naduření pochvy
Ošetřování obilnin v průběhu vegetace Regulátory růstu u obilnin • CCC můžeme míchat s vybranými herbicidy a Dam 390 • Porosty ošetřené CCC se nesmí zkrmovat na zeleno, silážovat a sušit • Sladovnický ječmen, potravinářský oves zakázáno
Z komplexu zimních podmínek jsou rostliny poškozovány těmito hlavními činiteli zimy působení mrazů (holomrazů) nadměrnou a dlouhotrvající sněhovou pokrývkou (vyležení) zimním půdním suchem vytahováním rostlin vymokáním při zatopení porostů poškozením ledovou vrstvou výskytem chorob
Poléhání obilnin • snižuje hektarový výnos • ovlivňuje redukci počtu zrn v klasu • snižuje hmotnost obilek • zhoršuje jakost zrna • ovlivňuje mechanizovanou sklizeň (prodlužuje, větší poruchovost, zvyšuje náklady atd.) • neúměrně narůstají sklizňové ztráty Škody způsobené polehnutím jsou závislé na růstové fázi kdy k němu došlo.
Poléhání je zaviněno ) malou pevností stébla (nedostatečným osvětlením, zvýšeným hnojením N atd.) ) nalomením nebo zlomením stébla ) špatným zakořeněním (vyvrácení rostlin) ) napadením chorobami
Poléhání zmírňují tato opatření 9 výběr odrůdy 9 vhodné zařazení v osevním postupu 9 optimální hustota porostu 9 moření osiva 9 odvodnění příliš vlhkých polí 9 použití regulátorů růstu 9 omezený výskyt zaplevelení, chorob a škůdců
Sklizeň
Sklizeň obilnin Především se využívá přímá sklizeň. (dříve dvoufázová, třífázová)
Sklizeň obilnin - optimální termín Celé
rostliny jsou dozrálé, sláma je žlutá, kolénka kromě horního jsou scvrklá, obilky vybarvené, tvrdé, vlhkost zrna pod 20 %, je to po dokončení žluté zralosti (pouze jarní sladovnický ječmen sklízíme v plné zralosti). Posklizňové ošetření zrna (předčištění, dosoušení při 40 - 50 0C, čištění a skladování) Skladovací vlhkost zrna je pod 14,5 %.
Sklizňové ztráty zpravidla přes 3 %.
Sklizeň obilnin Úklid slámy (řezačka, lis, samosběrací vozy, drtiče přímo na kombajnu atd.)
Sklizeň obilnin
Sklizeň zelené hmoty celých rostlin asi 4 - 5 týdnů po vymetání (GPS; před rozřezáním nechat zavadnout na 40 % sušiny, rozřezání hmoty na 10 - 20 mm, následné senážování, silážování, horkovzdušné sušení atd.)
Posklizňové ošetření zrna