OBECNÝ VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM PRO ÚŘEDNÍKY MÍSTNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH ORGÁNŮ FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ A JEHO PŘEZKUM
PHARE CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Informace o projektu V rámci tohoto projektu bylo v průběhu června a července 2004 provedeno dotazníkové šetření na krajských úřadech a vybraných magistrátech. Na základě odpovědí byla připravena analýza vzdělávacích potřeb místní samosprávy v České republice. V další fázi byly připraveny studijní materiály v distanční podobě. Tento text je ostatně jedním z výstupů této fáze. Texty jsou připraveny v tématických okruzích: vzdělávání vedoucích pracovníků vstupní vzdělávání, vzdělávání o záležitostech EU, správní činnosti v silniční dopravě, správní činnosti při sociálně – právní ochraně dětí, správní činnosti při správě živnostenského podnikání, správní činnosti ve zdravotnictví, správní činnosti v ochraně ovzduší, správní činnosti v ochraně přírody a krajiny, správní činnosti v hospodaření s odpady a nakládání s obaly správní řád. Budete-li mít dotazy k obsahu tohoto materiálu, případně i ostatních textů, obraťte se, prosím na Ing. Oto Potluku (
[email protected], tel. 222 232 142), nebo Mgr. Lucii Heřmánkovou (
[email protected], tel. 224 996 233). Rádi Vám případné dotazy odpoví.
Strana 2
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Jak studovat Elektronická učební pomůcka se skládá z několika kapitol. Dalo by se říci, že dílčí kapitoly tvoří uzavřený celek, nicméně v některých případech studium jedné kapitoly navazuje na studium kapitoly jiné. Postup studia
Pro každou kapitolu si nejdříve prostudujte úvodní stránku. Přečtěte si cíl a klíčová slova, abyste věděli, čeho máte studiem dosáhnout. Podívejte se na čas potřebný ke studiu a pokuste se v závislosti na vašich již získaných znalostech si jej upravit. Rozvrhněte si tempo studia tak, abyste studovali v delších časových intervalech, např. hodinu v kuse, podle toho, jak Vám to nejlépe vyhovuje. V průběhu studia dělejte přestávky, ve kterých byste měli také něco dopřát svému tělu, nikoliv jen mysli: Něco pro vaše oči: Při upřeném čtení (nejen elektronického textu, ale i tištěného) byste měli každých pár minut odvrátit zrak na vzdálený předmět (ideálně na strom z vašim oknem nebo třeba květinu na druhé straně kanceláře). Ještě v kratších intervalech několikrát za sebou zamrkejte, tím dojde k provlhčení vysušených očí. Jakmile Vás začnou bolet oči, okamžitě jim ulevte. Něco pro vaše tělo: O přestávkách se projděte, protáhněte si ztuhlé svaly, zejména dávejte důraz na krční páteř a zádové svalstvo. Pravidelně doplňujte tekutiny. Větrejte. Bolí-li vás hlava, přestaňte studovat, kvalita takového studia není příliš vysoká. Po prostudování látky si přečtěte Závěr či Shrnutí a sebekriticky se pokuste zhodnotit, zda byste byli schopni takové shrnutí sami naformulovat. Ověřte si vaše znalosti u kontrolních otázek a kontrolních testů. Vraťte se na úvodní stránku a znovu si přečtěte cíl a klíčová slova. Posuďte, zda jste svým studiem dosáhli vytyčeného cíle i vašich dílčích cílů. Pokud ano, udělejte si radost - něco si kupte, přečtěte si nějakou knížku, jděte na procházku. Odměna je hrozně důležitá. Piktogramy uváděné v textu
V celé publikaci jsou používány "piktogramy", které by Vám měly usnadnit orientaci v textu. Piktogramy jsou používány na různých místech, podle jejich významu, tzn. u názvů kapitol, podnadpisů, ale i dílčích odstavců. Piktogramy rozlišující důležitost poznatků Zkouška odborné způsobilosti
Prostudování takto označených celých kapitol je nezbytné ke složení Zkoušky odborné způsobilosti. V případě, že pouze některé texty v dané kapitole jsou základní, je tento piktogram použit u názvů podkapitol, dílčích nadpisů nebo jen u některých odstavců. Piktogramy používané u úvodních stránek ke kapitolám Cíl
Za tímto piktogramem následuje stručně uvedený cíl studia, kterého byste měli dosáhnout po prostudování dané kapitoly. Klíčová slova, pojmy k zapamatování
V každé kapitole jsou uvedena klíčová slova, resp. pojmy, na které byste měli být schopni pohovořit po prostudování celé kapitoly. Je vhodné se klíčovým slovům vrátit v závěru studia kapitoly a ověřit si tak dosažení uvedeného studijního cíle. Po klepnutí na klíčové slovo dojde k přechodu na konkrétní místo v textu, ve kterém se o tomto pojmu hovoří. Další materiály ke studiu
V této části je seznam použité literatury a dále literatury vhodné pro doplnění a vlastní rozšíření získaných poznatků. Často jsou v této sekci uvedeny hypertextové odkazy na webové stránky, které se dané problematiky dotýkají. Hypertextové odkazy jsou funkční pouze při aktivním připojení k Internetu při studiu této učební pomůcky.
Strana 3
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Požadované předběžné znalosti
V této sekci jsou specifikovány požadované předběžné znalosti, a to buď odkazem na předcházející kapitoly, nebo popsáním znalostí z konkrétní oblasti. Předpokládaná doba studia
Čas potřebný k prostudování dané kapitoly je orientační a uvedené hodiny nezahrnují studium literatury uvedené v části Další materiály ke studiu. Piktogramy používané v textu
Pozor, důležitý poznatek
Text uvedený u tohoto piktogramu je klíčový a měli byste v něm uváděné skutečnosti zapamatovat. Jak je učební text psán? Zdůraznění Citace Hypertextové odkazy
Pro zdůraznění některého z pojmu, klíčového slova či myšlenky se používá tučné písmo. Citace z různých zákonů, předpisů a z jiné literatury je uvedena kurzívou. Hypertextové odkazy mají světle modrou barvu, po klepnutí na ně dojde k přechodu na: jinou stránku v této učební pomůcce, např. na titulní stránku, jiné místo na stránce, kterou právě studujete, např. na informaci o piktogramu Zkouška odborné způsobilosti. webovou stránku na Internetu, např. http://www.statnisprava.cz/ (pro využití těchto odkazů musíte být aktivně připojeni k Internetu).
Ovládání prohlížeče
V prohlížeči je uvedena nápověda, kterou zobrazíte z menu volbou Nápověda, Témata nápovědy. Tisk
Pokud byste si potřebovali nějakou stránku vytisknout, můžete tak učinit klepnutím na ikonu (Tisk aktuální stránky) na konci panelu nástrojů v pravé části prohlížeče. Pokud chcete vytisknout celý dokument, klepněte na ikonu (čtvrtá zleva, PDF verze kurzu). Zobrazí se všechny stránky z osnovy za sebou v jednom souboru ve formátu PDF, který můžete vytisknout klasickým způsobem. Pro prohlížení PDF souborů je třeba mít nainstalovanou aplikaci Adobe Acrobat, která je zdarma ke stažení zde i v české verzi. Přejeme Vám, ať se Vám z této učební pomůcky pohodlně studuje a hodně studijních úspěchů!
Strana 4
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Autoři Autoři studijních materiálů
Antonín Brtoun Jan Obrovský Jaroslava Tomancová Technické zpracování
Renata Šafková Lenka Švecová
Strana 5
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Kapitola 1 Soustava veřejných rozpočtů v České republice Cíl
Po prostudování této části textu budete schopni odpovědět na výše uvedené otázky, tzn. konkrétně: Popsat soustavu veřejných rozpočtů, vysvětlit zřizování příspěvkových organizací, vyjmenovat výdaje rozpočtu kraje, vysvětlit přezkum hospodaření obcí, definovat změny v rozpočtu územních samosprávných celků, vysvětlit co je rozpočtové opatření, vysvětlit pojem závěrečný účet obce. Klíčová slova
Rozpočtová soustava, veřejný rozpočet, mimorozpočtové fondy, soustava veřejných rozpočtů, vertikální struktura veřejných rozpočtů, horizontální struktura veřejných financí, příspěvková organizace, zřizovací listina, výdaje rozpočtu, přezkoumávání hospodaření, rozpočtová opatření, závěrečný účet. Další materiály ke studiu
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních celků a dobrovolných svazků obcí. Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých zákonů (rozpočtová pravidla). Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, zákon 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě. Požadované předběžné znalosti
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). Zákon č. 131/2000 Sb., o hl. m. Praze. Zákon č. 71/1967 Sb. ( od 1. 1. 2006 zákon č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád). Ústava ČR. Listina základních práv a svobod. Předpokládaná doba studia
3 hodiny.
Otázky ke zkoušce odborné způsobilosti 1. Soustava veřejných rozpočtů 2. Zřizovací listina příspěvkové organizace územních samosprávných celků 3. Výdaje rozpočtu
Strana 6
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
4. Předmět, obsah a podmínky přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí 5. Změny v rozpočtu územních samosprávných celků a rozpočtová opatření 6. Závěrečný účet územních samosprávných celků
Soustava veřejných rozpočtů Jednou ze základních podmínek fungování státu (jakéhokoliv organizovaného společenství lidí) je existence určitého finančního fondu, který slouží k financování aktivit státu (respektive jeho jednotlivých vládních úrovní). Tento finanční fond je označován pojmem veřejný rozpočet. V moderním demokratickém státě existuje několik úrovní, z nichž každá musí disponovat svým vlastním veřejným rozpočtem. Soustavu všech veřejných statků potom zařazujeme do rozpočtové soustavy. Pojem rozpočtová soustava je širším pojmem než pojem veřejné rozpočty. Rozpočtová soustava ovšem není pouze soustavou finančních fondů, ale je nutné chápat ji také jako soustavu institucí, které rozhodují o tvorbě, rozdělování a užití veřejných rozpočtů. Je třeba se také zmínit o třetím pojetí rozpočtové soustavy a to jako souhrnu pravidel a vazeb, jimiž se musí řídit instituce hospodařící s veřejnými rozpočty.
Složky rozpočtové soustavy Do rozpočtové soustavy obecně zahrnujeme: Veřejné rozpočty Mimorozpočtové fondy
Veřejné rozpočty (státní rozpočet, územní rozpočty) Jsou nejdůležitější částí rozpočtové soustavy. Jejich členitost závisí na státním uspořádání země. Obecně lze rozlišovat tři stupně veřejných rozpočtů: Nadnárodní rozpočet (rozpočet Evropské Unie) Centrální rozpočet (státní rozpočet) Územní rozpočty
Mimorozpočtové fondy Mimorozpočtové fondy jsou oprávněně zařazovány do rozpočtové soustavy, neboť i v nich jsou soustředěny veřejné prostředky. Státní fondy Státní pojistné fondy Privatizační fondy Jiné fondy
Vertikální struktura veřejných rozpočtů Vertikální struktura veřejných rozpočtů: státní rozpočet, rozpočty vyšších územních samosprávných celků tj. krajů, rozpočty municipalit, tj. měst a obcí, rozpočty organizačních složek státu, příspěvkových organizací, municipálních organizací, státní účelové peněžní fondy, fondy zdravotních pojišťoven. Na rozpočty v jednotlivých úrovních (státní, regionální i místní) jsou napojeny rozpočty organizačních složek státu a příspěvkových organizací, a dále i organizací které dostávají z rozpočtu zřizovatele prostředky (obecně prospěšné společnosti (OPS), občanská sdružení, nadace, ale i obchodní společnosti).
Strana 7
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Použité zkratky
VUSC - vyšší uzemní samosprávný celek - kraj USC - uzemní samosprávný celek - obec OS - organizační složka státu, organizační složka VUSC, USC PO - příspěvková organizace státu, příspěvková organizace VUSC, USC OPS - obecně prospěšná společnost SP - státní podnik AS - akciová společnost
Státní rozpočet Rozpočtová soustava České republiky zahrnuje: Státní rozpočet
Rozpočtová soustava ČR Rozpočtová soustava ČR
Strana 8
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Horizontální struktura veřejných financí Horizontální struktura veřejných financí - mimorozpočtové nebo fondové financování (finance státních účelových fondů) - jsou samostatnou specifickou skupinou veřejných financí, která je postavena odděleně od státního rozpočtu. Státní účelové fondy mají právní subjektivitu, jsou zřizovány zákonem a každý fond je spravován samostatně. Zákonem je určen správce fondu a podmínky užití prostředků fondu.
Zřizovací listina příspěvkové organizace územních samosprávných celků Zřizování příspěvkových organizací
Zřizování příspěvkových organizací Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat: úplný název zřizovatele; název, sídlo příspěvkové organizace a její identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných příspěvkových organizací, vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti, označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace, vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití, vymezení takových majetkových práv, jež organizaci umožní, aby svěřený majetek, včetně majetku získaného její vlastní činností, spravovala pro hlavní účel, k němuž byla zřízena; zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou předmětem činnosti organizace, práva a povinnosti spojená s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a podobně, okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavních účelů organizace a sleduje se odděleně, vymezení doby, na kterou je organizace zřízena. Ke vzniku, k rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, jímž též určí, v jakém rozsahu přecházejí práva a závazky na nové anebo přejímající organizace. Rozhodne-li zřizovatel o zrušení organizace, přecházejí dnem uvedeným v jeho rozhodnutí o zrušení její práva a závazky na zřizovatele.
Strana 9
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Zřizovatel je povinen oznámit je Ústřednímu věstníku České republiky do 15 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo a zveřejňují se v Ústředním věstníku České republiky. Zřizovatel provádí kontrolu hospodaření příspěvkové organizace. Příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku; návrh na zápis podává zřizovatel.
Výdaje rozpočtu kraje závazky vyplývající pro kraj z plnění povinností uložených mu zákony, výdaje na podporu subjektů provádějící veřejně prospěšné výdaje na vlastní činnost kraje (samostatná působnost – péče o vlastní majetek a jeho rozvoj), výdaje spojené s výkonem státní správy, dotace do rozpočtu obcím v kraji, výdaje vyplývající z uzavřených smluvních vztahů, výdaje přijaté v rámci spolupráce s jinými kraji či subjekty, úhrada úroků, výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich, výdaje na podporu soukromého podnikání prospěšného pro kraj, jiné výdaje včetně darů a příspěvků kraje.
Předmět, obsah a podmínky přezkoumání samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí
hospodaření
územních
Dne 1.8.2004 nabyl účinnosti zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. Zákon vymezuje pravidla výkonu přezkoumávání. Důraz je kladen na komplexnost a jednotný pohled na problematiku přezkoumání hospodaření a na posílení rovnosti územních celků (malé obce – velká města). Přezkoumání podle tohoto zákona se týká pouze kontroly hospodaření územních samosprávných celků. Územní samosprávný celek je povinen zabezpečit si přezkoumání hospodaření. Kontrola hospodaření Předmět přezkoumání
Kontrola hospodaření Kontrola hospodaření se provádí především na těchto úsecích: úsek rozpočtového hospodaření, úsek inventarizace a evidence majetku, úsek vedení účetní evidence, úsek činnosti kontrolních a finančních výborů.
Předmět přezkoumání Předmětem přezkoumání jsou údaje o ročním hospodaření územního celku, tvořící součást závěrečného účtu podle zvláštního právního předpisu: plnění příjmů a výdajů rozpočtu včetně peněžních operací, týkajících se rozpočtových prostředků, finanční operace, týkající se tvorby a použití peněžních fondů, náklady a výnosy podnikatelské činnosti územního celku, peněžní operace, týkající se sdružených prostředků vynakládaných na základě smlouvy mezi dvěma nebo více územními celky, anebo na základě smlouvy s jinými právnickými nebo fyzickými osobami, finanční operace, týkající se cizích zdrojů ve smyslu právních předpisů o účetnictví, hospodaření a nakládání s prostředky poskytnutými z Národního fondu a s dalšími prostředky ze zahraničí poskytnutými na základě mezinárodních smluv,
Strana 10
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
vyúčtování a vypořádání finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, k rozpočtům krajů, k rozpočtům obcí, k jiným rozpočtům, ke státním fondům a k dalším osobám. nakládání a hospodaření s majetkem ve vlastnictví územního celku, nakládání a hospodaření s majetkem státu, s nímž hospodaří územní celek, zadávání a uskutečňování veřejných zakázek, s výjimkou úkonů a postupů přezkoumaných orgánem dohledu, stav pohledávek a závazků a nakládání s nimi, ručení za závazky fyzických a právnických osob, zastavování movitých a nemovitých věcí ve prospěch třetích osob, zřizování věcných břemen k majetku územního celku, účetnictví vedené územním celkem. Předmět přezkoumání se ověřuje z hlediska: dodržování povinností zejména s předpisy o finančním hospodaření územních celků, o hospodaření s jejich majetkem, o účetnictví a o odměňování, souladu hospodaření s finančními prostředky ve srovnání s rozpočtem, dodržení účelu poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci a podmínek jejich použití, věcné a formální správnosti dokladů o přezkoumávaných operacích.
Změny v rozpočtu územních samosprávných celků a rozpočtová opatření Rozpočet musí obsahovat důležité zásady: reálnost, pravdivost, úplnost. Tyto zásady nejsou definovány zákonem samoúčelně. Mají velký význam při kontrole plnění rozpočtu a jeho vyhodnocování během roku. Pokud není splněna byť jedna z nich, pak i samotná kontrola není přesná a územní samosprávný celek se během roku může dostat do finančních problémů. Přesto během rozpočtového roku dochází k nesrovnalostem mezi rozpočtem a skutečností. Jsou vyvolány takovými skutečnostmi jako jsou organizační změny, změny zákonů nebo objektivně působící skutečnosti, které nebyly při sestavování rozpočtu známy – opravy v souvislosti s přírodními katastrofami a podobně. Změny rozpočtu Rozpočtová opatření
Změny rozpočtu Rozpočet může být po jeho schválení změněn z důvodu: změny v organizaci hospodářství financovaného rozpočtem (organizační změny), změny právních předpisů ovlivňujících výši rozpočtových příjmů a výdajů, změny objektivně působících skutečností ovlivňujících plnění rozpočtu příjmů či výdajů. Změny rozpočtu se provádějí rozpočtovým opatřením, které se evidují podle časové posloupnosti.
Rozpočtová opatření Rozpočtovým opatřením je: přesun rozpočtových prostředků, při němž se jednotlivé příjmy, nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů, použití nových rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu, vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů, tímto opatřením se objem rozpočtu snižuje.
Strana 11
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Rozpočtové opatření musí být provedeno vždy, pokud jde o vztah k jinému rozpočtu, dochází-li ke změně závazného ukazatele nebo hrozí-li vznik rozpočtového schodku. V takovém případě je povinností zpravidla finančního odboru na tyto skutečnosti poukázat a navrhnout opatření k jejich nápravě buď sám nebo ve spolupráci s ostatními odbory. Pokud je do rozpočtu včleňován nový požadavek, měl by se změnou být podán návrh, jakým způsobem bude financován. Např. snížením některého závazného ukazatele, protože plnění je oproti předpokladu nižší, nebo lze některou rozpočtovanou akci posunout z důvodu nižší priority do dalšího roku, nebo zahrnout do rozpočtu finanční prostředky z minulých let nebo získat cizí zdroje formou půjčky. Tato problematika je úzce spjata se zákonem 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě.
Závěrečný účet územních samosprávných celků Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření obce zpracovávají do závěrečného účtu. Vyúčtování hospodaření za uplynulý kalendářní rok obsahuje údaje o hospodaření s příjmy a výdaji obce v plném členění rozpočtové skladby a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů v tak podrobném členění, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření obce a jí zřízených nebo založených právnických osob a hospodaření s jejich majetkem.. Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke: státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, rozpočtům obcí státním fondům, jiným rozpočtům. Obec je povinna nechat si přezkoumat své hospodaření za uplynulý rok (audit). Zpráva o přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného účtu. Před projednáním v obecním zastupitelstvu musí být vhodným způsobem zveřejněn nejméně 15 dnů, aby se občané obce k němu mohli vyjádřit. Projednání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením (souhlas bez výhrad, s výhradami – na jejich základě přijme územní samosprávný celek a svazek obcí opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků; přitom vyvodí závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily územnímu samosprávnému celku nebo svazku obcí škodu). Musí proběhnout nejpozději do 30. června. Poznámka: Takto sestavený pohled (v dikci zákona) na hospodaření územního samosprávného celku je pro mnohé zastupitele nepřehledný a málo vypovídající. Pro interní potřeby vedení územního samosprávného celku i občany by měl obsahovat nejen tabulky a komentáře k nim, ale i grafické znázornění. Měl by být řazen logicky. Jedno takové možné řešení je v následujícím textu. celkový pohled na hospodaření v minulém roce, porovnáním schváleného, upraveného rozpočtu a účetní skutečnosti v podrobnosti tříd rozpočtové skladby s vyjádřením salda hospodaření při zahrnutí i třídy 8 – financování, vyhodnocení příjmové části rozpočtu, kde je patrno, že nejdůležitější příjmovou částí rozpočtu jsou daňové příjmy, rozčlenění daňových příjmů na daně sdílené (jsou největší), výlučné daně, místní poplatky a správní poplatky, plnění daňových příjmů zanalyzovat po měsících, běžné výdaje porovnat nejlépe v členění odvětvovém (paragrafy) rozpočtové skladby, celkové výdaje pak vyhodnotit dle odpovědnostního (kapitolního) třídění rozpočtové skladby nebo podle oddílů rozlišené na běžné, kapitálové a výdaje celkem, analýza příjmů a výdajů po měsících, běžné a kapitálové výdaje po měsících, podle potřeby důležité úseky rozpočtu analyzovat ve větší podrobnosti.
Shrnutí Jednou ze základních podmínek fungování státu je existence určitého finančního fondu, který slouží k financování aktivit státu. Tento finanční fond je označován pojmem veřejný rozpočet. Pojem rozpočtová soustava je širším pojmem než pojem veřejné rozpočty.
Strana 12
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Rozpočtová soustava není pouze soustavou finančních fondů, ale je nutné chápat ji také jako soustavu institucí, které rozhodují o tvorbě, rozdělování a užití veřejných rozpočtů. Do rozpočtové soustavy obecně zahrnujeme veřejné rozpočty, mimorozpočtové fondy. Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Zákon č. 420/2004 Sb., vymezuje pravidla výkonu přezkoumávání rozhodnutí. Důraz je kladen na komplexnost a jednotný pohled na problematiku přezkoumání hospodaření a na posílení rovnosti územních celků (malé obce – velká města). Přezkoumání podle tohoto zákona se týká pouze kontroly hospodaření územních samosprávných celků.. Změny rozpočtu se provádějí rozpočtovým opatřením, které se evidují podle časové posloupnosti. Rozpočtovým opatřením je přesun rozpočtových prostředků, použití nových rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových,rozpočtem nezajištěných výdajů, vázání rozpočtových výdajů. Závěrečný účet obce = údaje o ročním hospodaření obce zpracované po skončení kalendářního roku.
Kontrolní otázky 1. Co je to veřejný rozpočet? blíže kapitola Veřejné rozpočty 2. Co je to vertikální struktura veřejných rozpočtů? blíže kapitola Vertikální struktura veřejných rozpočtů 3. Co je to horizontální struktura veřejných financí? blíže kapitola Horizontální struktura veřejných financí 4. Jak zřizují územní samosprávné celky své příspěvkové organizace? blíže kapitola Příspěvkové organizace územních samosprávných celků 5. Jaké výdaje rozpočtu kraje znáte? blíže kapitola Výdaje rozpočtu obce 6. Na jakých úsecích se provádí kontrola hospodaření a co je předmětem přezkoumání? blíže kapitola Předmět, obsah a podmínky přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí 7. Co jsou to rozpočtová opatření? blíže kapitola Rozpočtová opatření 8. Co se rozumí pod pojmem závěrečný účet obce? blíže kapitola Závěrečný samosprávných celků
Strana 13
účet
územních
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Kapitola 2 Rozpočtové určení daní a jejich správa a struktura Cíl
Cílem této části textu je, abyste po jejím prostudování dokázali odpovědět na výše uvedené otázky, tzn.: Popsat rozdělení daňových příjmů, vyjmenovat peněžní fondy, které vytvářejí příspěvkové organizace, charakterizovat jednotlivé peněžní fondy, vyjmenovat příjmy rozpočtu obce, popsat finanční hospodaření svazku obcí, definovat porušení rozpočtové kázně a stanovení sankcí za toto porušení, vysvětliv povinnost územního samosprávného celku zabezpečit si přezkum hospodaření, pohovořit o státním rozpočtu, sestavení jeho návrhu a struktuře jeho příjmů a výdajů, vysvětlit rozdělení fondů a jednotlivé fondy popsat, vyjmenovat příjmy rozpočtu kraje, pohovořit o investičním fondu příspěvkových organizací a jeho použití, vysvětlit tvorbu peněžních fondů, které mohou obce zřizovat. Klíčová slova
Rozpočtové určení daní, příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, daň z příjmu právnických osob, daň z nemovitostí, daň z přidané hodnoty, peněžní fondy, rezervní fond, investiční fond, fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb, rozpočtová kázeň, přezkum hospodaření, státní rozpočet, princip nenávratnosti, princip neekvivalence, příjmy státního rozpočtu, výdaje státního rozpočtu, rozpočtový proces, státní fondy, svěřenecké fondy, privatizační fondy. Další materiály ke studiu
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních celků a dobrovolných svazků obcí. Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých zákonů (rozpočtová pravidla). Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Požadované předběžné znalosti
Strana 14
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). Zákon č. 131/2000 Sb., o hl. m. Praze. Zákon č. 71/1967 Sb. ( od 1. 1. 2006 zákon č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád). Ústava ČR. Listina základních práv a svobod. Předpokládaná doba studia
6 hodin.
Otázky ke zkoušce odborné způsobilosti (kapitola 2) 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.
Rozpočtové určení daní a jejich správa a struktura Fondy příspěvkových organizací územních samosprávných celků Příjmy rozpočtu obce Dobrovolné svazky obcí a jejich finanční hospodaření Porušení rozpočtové kázně u územních samosprávných celků Přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí – základní principy Obsah státního rozpočtu republiky, struktura jeho příjmů a výdajů Rozpočtový proces na úrovni územních samosprávných celků Státní fondy republiky, účel a způsob jejich zřizování Příjmy rozpočtu kraje Investiční fond příspěvkových organizací územních samosprávných celků Zřizování, změny a zrušení příspěvkových organizací územních samosprávných celků Zabezpečení kulturních a sociálních potřeb zaměstnanců obce a příspěvkové organizace obce
Rozpočtové určení daní Rozpočtové určení daní
Strana 15
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Daň z příjmu fyzických osob Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti Příjmy z kapitálového majetku
Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky Položka 1111 - § 6 zákona 586/1992 Sb. a navazující zákony: za příjmy ze závislé činnosti se považují: příjmy z pracovněprávního, služebního, členského poměru, příjmy za práci členů družstev,.spol. a jednatelů společností s r.o., odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob. za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují: náhrady cestovních výdajů, hodnota osobních ochranných prostředků (mycí, čistící, desinfekční prostředky) atd. funkční požitky: funkční platy členů vlády, poslanců, senátorů, odměny za výkon funkce v orgánech obcí, územních samospráv, státních orgánech.
Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti
Strana 16
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Položka 1112 - § 7 zákona 586/1992 Sb. a navazující zákony: za příjmy z podnikání se považují: příjmy ze zem.výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živností, z jiného podnikání podle zvl. předpisů, podíly společníků v.o.s., a komplementářů komanditní spol. ze zisku. za příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti: příjmy z autorských práv, příjmy z výkonu nezávislého podnikání, které není živností, příjmy znalců, tlumočníků atd. za příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti se nepovažují: náhrady cestovních výdajů do výše stanovené zvl. předpisem.
Příjmy z kapitálového majetku Položka 1113 - § § 8, 9 zákona 586/1992 Sb. a navazující zákony: za příjmy z kapitálového majetku se považují: podíly na zisku (dividendy), podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkl. knížkách, výnosy z vkladových listů, dávky penzijního připojištění, příjmy z pronájmů movitých a nemovitých věcí, ostatní příjmy uvedené v § 10 zák. 586/1992 - mohou být i na pol 1119.
Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmu právnických osob bez daně placené obcemi Daň z příjmů právnických osob placená obcemi, nebo kraji
Daň z příjmu právnických osob bez daně placené obcemi Položka 1121 - § 17 zákona 586/1992 Sb. a navazující zákony: za příjmy právnických osob bez daně placené obcemi se považují: příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s majetkem.
Daň z příjmů právnických osob placená obcemi, nebo kraji Položka 1122 - § 18 zákona 586/1992 Sb. a navazující zákony: za příjmy právnických osob placená obcemi, nebo kraji se považují: příjmy poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání (zájmová sdružení, politické strany, obce, vyšší územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a subjekty)
Daň z nemovitostí Položka 1511: Zahrnuje daň podle zákona o dani z nemovitostí.
Daň z přidané hodnoty Položka 1211 – zákon 588/1992 Sb. a navazující zákony:
Strana 17
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Zahrnuje daň z přidané hodnoty podle zákona o dani z přidané hodnoty.
Fondy příspěvkových organizací územních samosprávných celků Příspěvková organizace vytváří své peněžní fondy: rezervní fond, investiční fond, fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb. Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku.
Rezervní fond Rezervní fond slouží pro uplatnění hmotné zainteresovanosti příspěvkové organizace k dosažení lepšího výsledku jejího hospodaření. Lepší výsledek hospodaření příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady.
Investiční fond Investiční fond vytváří příspěvková organizace k financování svých investiční potřeb.
Fond odměn Fond odměn je tvořen ze zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, a to do výše jeho 80 %, nejvýše však do výše 80 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy. Tvorbu fondu odměn provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného hospodářského výsledku zřizovatelem po skončení kalendářního roku. Z fondu odměn se hradí odměny zaměstnancům. Přednostně se z něho hradí případné překročení prostředků na platy, jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu.
Fond kulturních a sociálních potřeb Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci.
Příjmy rozpočtu obce příjmy z vlastního majetku a majetkových práv – pronájem nebo prodej, příjmy z vlastní hospodářské činnosti – podnikání obce v různých činnostech (služby, obchod atd.), příjmy z vlastní správní činnosti včetně z výkonu státní správy, příjmy z místních poplatků, výnosy daní nebo podíly na nich (podle zákona č.243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní), dotace ze státního rozpočtu, státních fondů a z rozpočtu kraje, prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy – pokuty a sankce, peněžní dary a příspěvky.
Dobrovolné svazky obcí a jejich finanční hospodaření
Strana 18
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Dobrovolný svazek obcí hospodaří s majetkem, který ze svého vlastního majetku vložily do svazku obcí, a dále s majetkem, který získal svou činností. Majetek vložený obcí do hospodaření svazku obcí zůstává ve vlastnictví obce.
Finanční hospodaření svazku obcí hospodaří podle svého rozpočtu, obsahem rozpočtu svazku obcí jsou jeho příjmy a výdaje vyplývající z jeho činnosti v souladu s jeho stanovami, je povinen návrh svého rozpočtu zveřejnit v obcích po dobu 15 dnů před jeho projednáním v orgánu svazku obcí, kontrolu hospodaření s majetkem a s jeho finančními prostředky provádí orgán k tomu určený stanovami svazku obcí, zprávy o výsledcích kontroly předkládá svazek obcí zastupitelstvu členských obcí, svazek obcí požádá o přezkoumání hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok příslušný krajský úřad, anebo zadá přezkoumání auditorovi. návrh závěrečného účtu musí zveřejnit v obcích po dobu 15 dnů před jeho projednáním v orgánu svazku obcí, závěrečný účet svazku obcí se předkládá zastupitelstvům členských obcí po jeho schválení v orgánech svazku obcí.
Porušení rozpočtové kázně u územních samosprávných celků Za neoprávněně použité se považují ty prostředky, u kterých bylo stanoveno omezení jejich použitelnosti, ať už účelem nebo časem, případně jinými podmínkami pro jejich čerpání. O zadržených prostředcích se hovoří tehdy, kdy si územní celek neoprávněně ponechá finanční prostředky, i když mají být odvedeny do státního rozpočtu, státního fondu, a také pokud tuto povinnost nesplní v daném čase. V našem právním řádu existují dva zákony o rozpočtových pravidlech: a. zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla); podle tohoto zákona postupují především organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, b. zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů; podle tohoto zákona postupují obce, kraje, příspěvkové organizace zřízené obcemi a kraji a dobrovolné svazky obcí, hlavní město Praha a její městské části. Ze zákonů o rozpočtových pravidlech vyplývají pro územní celky tři druhy porušení rozpočtové kázně: porušení rozpočtové kázně s finančními prostředky státu, porušení rozpočtové kázně s finančními prostředky obce, kraje a dobrovolného svazku obcí, nesplnění povinnosti stanovené zákonem č. 250/2000 Sb. 1. Porušení rozpočtové kázně s finančními prostředky státu
Podle ustanovení § 14 zákona č. 218/2000 Sb. dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu může poskytnout pouze ústřední orgán státní správy, úřad práce, Akademie věd České republiky a Grantová agentura České republiky nebo ten, koho určí zvláštní zákon (poskytovatel). Dotace a návratná finanční výpomoc poskytuje na základě žádosti. Rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci obsahuje označení příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci, účel, na který je dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytována, a podmínky jejich použití. Poskytovatel je povinen rozlišit podmínky pro použití poskytnutých prostředků na a. podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 2, a b. ostatní podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 3. Nedojde-li k rozlišení podmínek, má se za to, že sankcím podle § 44 odst. 2 podléhají všechny podmínky v rozhodnutí uvedené. Na rozhodnutí o dotaci a o návratné finanční výpomoci se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Správu odvodů do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají územní finanční orgány. 2. Porušení rozpočtové kázně s finančními prostředky obce, kraje a dobrovolného svazku obcí
Toto porušení rozpočtové kázně definuje zákon č. 250/2000 Sb., konkrétně v ustanovení § 22 odst. 2:
Strana 19
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Porušením rozpočtové kázně v územních rozpočtech je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků patřících či svěřených územnímu samosprávnému celku. Územní samosprávný celek uloží osobě, která se tohoto porušení kázně dopustila, odvod do svého rozpočtu ve výši částky neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků svého rozpočtu spolu s povinností zaplatit penále ve výši 1 promile denně z neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků, nejvýše však do výše této částky. Povinná osoba musí uložený odvod spolu s penále odvést do rozpočtu územního samosprávného celku ve stanovené lhůtě. 3. Nesplnění povinnosti stanovené zákonem č. 250/2000 Sb.
Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů obsahuje mnoho povinností, které musí územní celky ve své činnosti splňovat (viz výklad § 3 zákona o přezkoumávání). Jejich nedodržení se považuje za porušení rozpočtové kázně a blíže je definuje ustanovení § 22 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb.: Za porušení rozpočtové kázně se považuje též nesplnění povinností nebo podmínek stanovených tímto zákonem pro hospodaření zemních samosprávných celků a svazků obcí, včetně povinnosti dát i přezkoumat hospodaření za uplynulý kalendářní rok a povinností stanovených pro přípravu a projednávání závěrečného účtu, anebo povinností uložených podle tohoto zákona orgány, k tomu oprávněnými. Za toto porušení rozpočtové kázně lze uložit pokutu až do výše 1 mil. Kč. O jejím uložení rozhoduje u krajů a u hlavního města Prahy Ministerstvo financí a u obcí a svazků obcí příslušný krajský úřad. Pokuta je příjmem státního rozpočtu. V odst. § 7 citovaného paragrafu se stanovuje, že při ukládání, vybírání a vymáhání sankcí uložených za porušení rozpočtové kázně se postupuje podle zvláštního zákona. Tímto zákonem je zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Je však nutné rozlišit, které orgány uvedené sankce za porušení rozpočtové kázně ukládají, vymáhají a vybírají. Odvod za porušení rozpočtové kázně s prostředky státu ukládá, vymáhá a vybírá finanční úřad, v jehož obvodu územní působnosti má fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu trvalý pobyt nebo sídlo. Odvod za porušení rozpočtové kázně s prostředky územního celku ukládá, vymáhá a vybírá samotný územní celek bez jakékoli účasti finančního úřadu. Pokutu za nesplnění povinnosti dané zákonem č. 250/2000 Sb. ukládá u krajů a u hlavního města Prahy Ministerstvo financí, které je také vybírá a vymáhá. U obcí a svazků obcí ukládá pokutu příslušný krajský úřad, který ji také vybírá a vymáhá. V obou zákonech o rozpočtových pravidlech je také dána možnost povolit úlevu z nařízeného odvodu a penále. Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně se státními prostředky může povolit příslušné finanční ředitelství a Ministerstvo financí. Úlevu z povinnosti odvodu a penále do rozpočtu územního samosprávného celku může povolit jen příslušný územní samosprávný celek. Prominout odvod pokuty za nesplnění povinnosti může jen Ministerstvo financí.
Přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí základní principy Dne 1. 8. 2004 nabyl účinnosti zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. Zákon vymezuje pravidla výkonu přezkoumávání. Důraz je kladen na komplexnost a jednotný pohled na problematiku přezkoumání hospodaření a na posílení rovnosti územních celků (malé obce – velká města). Přezkoumání podle tohoto zákona se týká pouze kontroly hospodaření územních samosprávných celků.. Územní samosprávný celek je povinen zabezpečit si přezkoumání hospodaření. Zabezpečení přezkoumání Závěr zprávy
Zabezpečení přezkoumání obce a dobrovolné svazky obcí, které jsou oprávněny požádat o přezkoumání krajský úřad tak učiní do 30. června každého kalendářního roku, anebo v téže lhůtě příslušnému úřadu oznámí, že se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. Hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok přezkoumá Ministerstvo
Strana 20
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
financí, krajský úřad na základě požádání vypracuje časové plány přezkoumání na období od sestavení plánu do 30. června následujícího roku. přehled o obcích a o dobrovolných svazcích obcí, které se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi, jakož i plány přezkoumání předají Ministerstvu financí do 21. července každého kalendářního roku, na základě plánu se vykonávají do konce kalendářního roku dílčí přezkoumání za předchozí část kalendářního roku a po skončení kalendářního roku se vykonávají dílčí přezkoumání za zbývající část předchozího kalendářního roku a jednorázová přezkoumání za celý předchozí kalendářní rok, jednorázová přezkoumání může uskutečnit krajský úřad u obcí, které nevykonávají hospodářskou činnost a mají počet obyvatel menší než 800 osob. V ostatních územních celcích se uskutečňují dílčí přezkoumání, rozhodne-li se obec, a dobrovolný svazek obcí zadat přezkoumání auditorovi, uzavře s ním písemnou smlouvu o poskytnutí auditorské služby, jejímiž náležitostmi jsou rovněž předmět a hlediska přezkoumání a obsah zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření a dále lhůta předání této zprávy, o uzavření smlouvy s auditorem informuje obec a dobrovolný svazek obcí příslušný krajský úřad. Tato informace se podává bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 31. ledna následujícího roku. nesplnění povinnosti požádat o přezkoumání krajský úřad v případě obce nebo dobrovolného svazku, anebo zadat přezkoumání auditorovi, oznámí krajský úřad zastupitelstvu příslušného územního celku, nebo orgánu svazku obcí do 28. února následujícího roku a přezkoumání vykoná. Kontrolor předá územnímu celku návrh zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření, podepsaný kontrolorem pověřeným řízením přezkoumání a umožní územnímu celku podat k návrhu zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření písemné stanovisko do 30 pracovních dnů od předání návrhu této zprávy. Kontrolor pověřený řízením přezkoumání projedná zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření se starostou, u statutárního města s primátorem, u kraje s hejtmanem kraje a u dobrovolného svazku obcí s osobou určenou stanovami dobrovolného svazku obcí a předá jim její stejnopis.
Závěr zprávy Závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření ve smyslu musí obsahovat vyjádření, zda při přezkoumání a. nebyly zjištěny chyby a nedostatky, nebo b. byly zjištěny chyby a nedostatky, anebo c. byly zjištěny nedostatky, spočívající v porušení rozpočtové kázně, v neúplnosti, nesprávnosti nebo neprůkaznosti vedení účetnictví, v pozměňování záznamů nebo dokladů v rozporu se zvláštními právními předpisy, v porušení povinností nebo překročení působnosti územního celku stanovených zvláštními právními předpisy, v neodstranění nedostatků zjištěných při dílčím přezkoumání nebo při přezkoumání za předcházející roky, nebo v nevytvoření podmínek pro přezkoumání. Povinnou náležitostí závěru zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření je dále upozornění na případná rizika, která lze dovodit ze zjištění a která mohou mít negativní dopad na hospodaření územního celku v budoucnosti. Při nedodržení ustanovení zákona 420/2004 Sb., zejména při nesoučinnosti s kontrolním orgánem a nedodržení oznamovací povinnosti, lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu, nebo rozpočtu kraje v případě, že je uložil krajský úřad.
Obsah státního rozpočtu republiky, struktura jeho příjmů a výdajů Státní (centrální, ústřední) rozpočet je nejdůležitějším článkem veřejných rozpočtů v ČR. Státní rozpočet je kromě majetku druhým pilířem, na kterém stojí hospodaření územních celků. V nejširším pojetí můžeme chápat státní rozpočet jako dokument schválený nejvyšším orgánem státu, zákonodárným sborem, a stanovující předpokládané příjmy a výdaje státu na jednoroční období. Státním rozpočtem je nezbytné zajistit: určité standardní úrovně nejdůležitějších veřejných statků pro celé území státu, určitou stabilizaci ekonomického vývoje.
Strana 21
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Územní rozpočty mají respektovat rozdílné preference obyvatelstva. Státním rozpočtem se mají zajistit nezbytné prostředky na nutné úkoly, aniž by se nepoměrně zasáhlo do hospodářství soukromých subjektů. Má-li být péče o finanční rovnováhu, která je základem hospodářské existence každého subjektu, opravdu úspěšná, nesmí se tak dít jen k jednotlivým konkrétním příjmům a výdajům v jednom roce, ale i se zřetelem k budoucnosti. Státní rozpočet (SR) = centralizovaný peněžní fond, ve kterém jsou soustředěny státní finance. Je vytvářen, rozdělován a používán s využitím nenávratného a neekvivalentního způsobu rozdělování. Je nejvýznamnějším rozpočtem v soustavě veřejných rozpočtů. Co znamená princip nenávratnosti veřejných financí?
Oproti jiným finančním operacím, kde existuje návratnost (např. úvěr, nebo alespoň částečná návratnost (pojištění) v oblasti veřejných financí podobný přímý vztah nevzniká (i když z hlediska globálního vztahu mezi veřejnými příjmy a výdaji tato návratnost bezesporu je). Tím, že jednotlivec zaplatí daň, nevzniká žádný nárok na její zpětné proplacení. Princip neekvivalence znamená, že při vzniku konkrétního vztahu v rámci veřejných financí není zřejmý účel platby. Např. jednotlivec zaplatí daň, ale v podstatě neví na jaký účel budou jeho prostředky použity. Navíc nemůže očekávat, že dostane zpět formou veřejných výdajů tolik, kolik odvedl sám. „Státní rozpočet zahrnuje očekávané příjmy a výdaje na zabezpečení úkolů a krytí potřeb ČR v daném rozpočtovém období. Obsahuje i finanční vztahy k rozpočtům obcí a krajským úřadům.“
Rozpočet Rozpočet je: peněžní fond, toková veličina - postupně během rozpočtového období nabíhají příjmy a zároveň se financují potřeby prostřednictvím výdajů, z účetního hlediska je státní rozpočet bilancí příjmů a výdajů, finanční plán na rozpočtové období je schvalován na rozpočtové období - kalendářního roku, právní norma - zákon je schvalován zákonodárnými sbory a nabývá formy rozpočtového zákona, nástroj fiskální politiky vlády - tj. využití veřejných financí (státního rozpočtu) k makroekonomické stabilizaci. Státní rozpočet obsahuje očekávané příjmy, odhadované výdaje a financující položky. Základní dělení státního rozpočtu je na kapitoly, které obhospodařují správci kapitol. Přehled kapitol státního rozpočtu je uveden v příloze A vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Obecně existuje mnoho možností, jak přistupovat ke členění příjmů. Lze je členit na: plánované (daňové příjmy), nahodilé (výnosy z pokut). Z hlediska návratnosti na: návratné (půjčky), nenávratné (přijaté dotace). Jedno z nejpoužívanějších členění je na: příjmy, výdaje.
Příjmy 1. Běžné příjmy
Strana 22
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
daňové - výlučné (výnos daně plyne pouze do příslušného veřejného rozpočtu) sdílené (o výnos daně se děli několik veřejných rozpočtů) nedaňové - (příjmy z vlastní činnosti, pronájmu majetku, úroků, dividend, sankcí) 2. Kapitálové příjmy (příjmy z prodeje majetku, akcií, majetkových podílů)
Celkem příjmy = 1. + 2.
Výdaje 3. Běžné výdaje (energie, provoz, nákup zboží a služeb) 4. Kapitálové výdaje (investiční akce, výdaje na pořízení majetku) 5 Čisté půjčky – financování (výnosy z prodeje st.dluhopisů, dluhová služba)
Celkem výdaje 3 + 4 + 5 Vláda může financovat činnosti, kterými zajišťuje funkce státu, pouze prostřednictvím státního rozpočtu a fondů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Na peněžní prostředky státního rozpočtu není právní nárok, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. V ČR se sestavuje jednotný rozpočet, v jehož rámci se využívá dělení příjmů i výdajů na běžné a kapitálové.
Příjmy státního rozpočtu Příjmy státního rozpočtu: daňové příjmy - daň z přidané hodnoty (DPH), spotřební daně, daň z příjmu právnických osob (DPPO), daň z příjmu fyzických osob (DPFO), clo, silniční daň, ostatní daně a poplatky, daně minulé daňové soustavy, poplatky za používání silnic a dálnic a jiné obdobné příjmy, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně penále, výnosy cel včetně sankcí a úhrad exekučních nákladů v celním řízení, příjmy z činnosti organizačních složek státu a odvody příspěvkových organizací, odvod zbývajícího zisku České národní banky, sankce za porušení rozpočtové kázně, správní a soudní poplatky, úhrady spojené s realizací státních záruk, příjmy z prodeje a pronájmu majetku České republiky, se kterým hospodaří organizační složka státu, a příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří příspěvkové organizace; to neplatí pro příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky nabytého darem a děděním, splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního rozpočtu, peněžní dary poskytnuté organizačním složkám státu použité v běžném rozpočtovém roce, výnosy z majetkových účastí státu, výnosy z cenných papírů, jejichž nákup byl realizován z prostředků st. rozpočtu, penále za neoprávněně použité nebo zadržené prostředky poskytnuté z Národního fondu, prostředky získané od Národního fondu za prostředky vydané ze st. rozpočtu, pokuty, další příjmy stanovené zvláštním právním předpisem.
Výdaje státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu: výdaje na činnost organizačních složek státu a příspěvky na provoz a dotace na financování programů a akcí příspěvkovým organizacím v jejich působnosti, výdaje na dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, ostatní sociální dávky, výdaje na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání a na aktivní politiku zaměstnanosti,
Strana 23
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
dotace a návratné finanční výpomoci územním samosprávným celkům na jinou než podnikatelskou činnost, dotace a návratné finanční výpomoci právnickým a fyzickým osobám na podnikatelskou činnost, dotace občanským sdružením a příspěvky politickým stranám, dotace právnickým osobám, které jsou založeny nebo zřízeny k poskytování zdravotních, kulturních, vzdělávacích a sociálních služeb a k poskytování sociálně právní ochrany dětí, a fyzickým osobám, které takové služby nebo sociálně právní ochranu dětí poskytují, a to výhradně na tyto účely, dotace státním fondům, dotace fyzickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost a zabývají se chovem včel, drží plemeníky za účelem zajištění přirozené plemenitby hospodářských zvířat nebo jsou vlastníky nebo nájemci lesa, dotace nadacím a nadačním fondům, dotace dobrovolným svazkům obcí, peněžité vklady státu do akciových společností, nákup cenných papírů, peněžní dary poskytnuté do zahraničí, vklady a příspěvky mezinárodním organizacím, výdaje na realizaci státních záruk, výdaje související s plněním závazků k Evropským společenstvím, příspěvky fyzickým osobám podle zvláštního právního předpisu, výdaje související s dluhovou službou, další výdaje stanovené zvláštním zákonem, výdaje na vládní úvěry, dotace fyzickým a právnickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost, na výstavbu, opravy, modernizace a rekonstrukce bytového fondu a na výstavbu technické infrastruktury. U státního rozpočtu jako bilance je důležité rozpočtové saldo tzn. do jaké míry kryjí příjmy výdaje.
Běžný rozpočet vyrovnaný P = V přebytkový P > V schodkový (deficitní) P < V
Kapitálový rozpočet vyrovnaný P = V (vč. půjček a přebytku běžného rozpočtu) přebytkový P > V (vč. půjček a přebytku běžného rozpočtu) deficitní P < V (tj. vč. půjček, a přebytku, běžného rozpočtu, který nestačí kompenzovat schodek kap. rozpočtu).
Vyrovnanost celkového státního rozpočtu Vyrovnanost celkového státního rozpočtu, respektive saldo státního rozpočtu lze hodnotit ve dvou úrovních: jako vztah běžných příjmů k celkovým rozpočtovým výdajům tj. běžným i kapitálovým, jako vztah běžných příjmů, případně půjček od obyvatel, podniků a jiných institucí k celkovým rozpočtovým výdajům. běžné příjmy st. rozpočtu < celkové výdaje - kryje se návratnými půjčkami - státní dluh běžné příjmy st. rozpočtu > celkové výdaje - přebytek ke krytí státního dluhu
Rozpočtový proces na úrovni územních samosprávných celků
Strana 24
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Rozpočet chápeme jako finanční plán, který je součástí celkového plánovacího procesu územních samosprávných celků. Ten lze obecně rozčlenit na dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé plánování. Dlouhodobý plán je sestavován na dobu více jak 5 let, a lze ho přirovnat k programu rozvoje územních samosprávných celků, který podle zákona o obcích (§84, odst. 2, písmeno a.) je ve výhradní pravomoci zastupitelstva. Program rozvoje by měl obsahovat základní strategické cíle územního samosprávného celku, včetně určení priorit rozvoje. Střednědobým plánem je dle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů rozpočtový výhled, který tento zákon definuje v paragrafech 2 a 3 jako pomocný nástroj pro sestavování rozpočtu. Rozpočtový výhled je zejména finanční plán, sestavovaný na období 2 – 5 let. Rozpočet je pak plán krátkodobý, sestavovaný na jeden kalendářní rok. Je to podrobný finanční plán, který odráží realizaci vybraných cílů a běžné hospodaření územního samosprávného celku v roce, na který se sestavuje. Rozpočet
Rozpočtový proces je souhrnem činností, které jsou nezbytné k dodržování zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a zejména k řízení hospodaření města v daném rozpočtovém roce.
Etapy rozpočtového procesu Etapy rozpočtového procesu jsou následující: sestavení návrhu rozpočtu na základě rozpočtového výhledu – návrh sestavuje výkonný orgán obce, většinou se jedná o finanční odbor obecního úřadu, projednání a schválení – rozpočet schvaluje volený orgán obce, tedy obecní zastupitelstvo, kontrola plnění rozpočtu – za plnění jsou odpovědny výkonné orgány obce, přehled o skutečném plnění rozpočtu – závěrečný účet obce, následná kontrola. Schéma rozpočtového procesu
Strana 25
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Sestavení návrhu rozpočtu Sestavení návrhu rozpočtu – podklady pro tvorbu rozpočtu
Návrh sestavuje výkonný orgán obce, většinou se jedná o finanční odbor územního samosprávného celku. I když je odpovědnostní (dříve kapitolní) třídění pro územní samosprávné celky nepovinné, doporučujeme toto třídění zavést pro ty subjekty, jejichž organizační členění je na odbory. Přínosem pak jsou rychlé informace o hospodaření těchto organizačních celků. Podkladem pro návrh rozpočtu je rozpočtový výhled, což však předpokládá že rozpočtový výhled je zpracován v podrobnosti rozpočtu a ne pouze v souhrnných základních údajích jak ukládá zákon. Sestavování rozpočtu pak navazuje na údaje z rozpisu platného státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria. Státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům územních samosprávných celků. Dále rozpočet musí odrážet i vazby na jiné rozpočty (krajů, svazku obcí atd.). Musí obsahovat i konkrétní požadavky jednotlivých vedoucích odborů (resp. správců kapitol) a zastupitelů (na základě rozpočtového výhledu nebo programu rozvoje). Vlastní návrh by měl vycházet z analýzy hospodaření nejméně dva roky zpět. Jednotlivé odbory by měly návrh své části rozpočtu mít rozdělené na příjmy, provozní (běžné) výdaje a investiční (kapitálové) výdaje. V rámci analýzy hospodaření minulých let doporučujeme určit pro jednotlivé odbory závazné limity na provozní výdaje. Tím dojde ke zkrácení této fáze rozpočtu a je dán větší prostor na jeho projednávání.
Projednání rozpočtu Sestavený návrh rozpočtu, je pak projednáván, podle místních podmínek, ve finančním výboru a v radě územního samosprávného celku. Případné připomínky těchto orgánů finanční odbor zapracuje do návrhu rozpočtu. Schvalování rozpočtu – stanovení závazných ukazatelů Tento akt je ve výhradní pravomoci zastupitelstva. Zastupitelé schvalují (dle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) závazné ukazatele, které se po schválení rozepisují podle podrobné rozpočtové skladby. Je však potřebné mít na zřeteli že příliš podrobné závazné ukazatele kladou neúměrně zvýšené nároky na správce kapitol a samotné zastupitele. Překročení těchto ukazatelů je porušením rozpočtové kázně a jejich realizace vyžaduje předcházející schválení zastupiteli.
Určení závazných ukazatelů Příjmy – závazný ukazatel položky rozpočtové skladby, sesoučtované za jednotlivé třídy rozpočtové skladby. Provozní (běžné) výdaje – pokud má územní samosprávný celek určeno odpovědnostní (kapitolní) třídění, pak každý závazný ukazatel je určen pro jeden odbor (správce kapitoly). Pokud toto členění neexistuje, pak může být závazným ukazatelem buď oddíl nebo paragraf rozpočtové skladby. Kapitálové (investiční) výdaje – každá investiční akce jeden závazný ukazatel.
Strana 26
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Kontrola plnění rozpočtu a rozpočtová opatření Rozpočet kromě již zmíněné vyrovnanosti musí obsahovat další důležité zásady: reálnost, pravdivost, úplnost. Tyto zásady nejsou definovány zákonem samoúčelně. Mají velký význam při kontrole plnění rozpočtu a jeho vyhodnocování během roku. Pokud není splněna byť jedna z nich, pak i samotná kontrola není přesná a územní samosprávný celek se během roku může dostat do finančních problémů. Přesto během rozpočtového roku dochází k nesrovnalostem mezi rozpočtem a skutečností. Jsou vyvolány takovými skutečnostmi jako jsou organizační změny, změny zákonů nebo objektivně působící skutečnosti, které nebyly při sestavování rozpočtu známy – opravy v souvislosti s přírodními katastrofami a podobně. Rozpočtové opatření musí být provedeno vždy, pokud jde o vztah k jinému rozpočtu, dochází-li ke změně závazného ukazatele nebo hrozí-li vznik rozpočtového schodku. V takovém případě je povinností zpravidla finančního odboru na tyto skutečnosti poukázat a navrhnout opatření k jejich nápravě buď sám nebo ve spolupráci s ostatními odbory. Pokud je do rozpočtu včleňován nový požadavek, měl by se změnou být podán návrh, jakým způsobem bude financován. Např. snížením některého závazného ukazatele, protože plnění je oproti předpokladu nižší, nebo lze některou rozpočtovanou akci posunout z důvodu nižší priority do dalšího roku, nebo zahrnout do rozpočtu finanční prostředky z minulých let nebo získat cizí zdroje formou půjčky. Tato problematika je úzce spjata se zákonem 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě.
Státní fondy republiky, účel a způsob jejich zřizování Vedle soustavy veřejných rozpočtů jsou v naší rozpočtové soustavě i státní účelové fondy. Mezi státní účelové fondy, které poskytují finanční prostředky ve formě dotací nebo bezúročných půjček, tj. na netržních principech, různým subjektům na předem vymezené druhy potřeb patří v České republice následující fondy.
Rozdělení fondů Státní účelové fondy, vládní agentury, (státní fondy). Svěřenecké fondy, (státní pojistné fondy). Privatizační fondy.
Státní účelové fondy Státní fondy lze charakterizovat jako: fondové (mimorozpočtové financování) není závislé na státním rozpočtu, tvoří specifickou skupinu veřejných financí, státní fondy mají právní subjektivitu, jsou zřizovány zákonem a spravovány jednotlivě, poskytují prostředky ve formě dotací nebo bezúročných půjček na předem vymezený účel. Druhy fondů
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) Státní fond životního prostředí (SFŽP) Státní fond pro zúrodnění půdy (SFZP) Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie (SFPRČK) Státní fond kultury (SFK) Státní fond bydlení Státní fond dopravní infrastruktury
Strana 27
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), (Fond tržní regulace) zřízen zákonem č. 256/2000 Sb., o státním zemědělském a intervenčním fondu
Fond byl zřízen jako regulátor agrárního trhu, na pomoc českému zemědělství. Svými zásahy stabilizuje trh se zemědělskými komoditami a potravinami. Poskytuje zemědělským výrobcům záchrannou síť v případě výrazného poklesu cen jejich výrobků. Regulaci trhu provádí přímými nástroji (kvóty dovozů a vývozů apod.) a nepřímými nástroji (garantované ceny, intervenční nákupy a prodeje zemědělských výrobků apod.). Má proto povolení k obchodní činnosti, je právnickou osobou. Ze státního rozpočtu dostává dotace. Přesto je jeho postavení jako klasického mimorozpočtového státního účelového fondu diskutabilní. Příjmy - z obchodní činnosti, dotace ze státního rozpočtu Výdaje - na nákup, zpracování, skladování a prodej výrobků. Nástroje - garantované ceny, intervenční nákupy
Státní fond životního prostředí (SFŽP) zřízen zákonem č. 388/1991 Sb., o státním fondu životního prostředí
Příjmem tohoto fondu jsou ekologické poplatky (za emise vypouštěné do ovzduší a do povrchových vod podle zákona o odpadech), poplatky za odběr podzemních vod, za vydobyté nerosty a další sankční pokuty (o které se dělí s obcemi). Poskytuje dotace nebo bezúročné půjčky, podmíněné finanční spoluúčastí subjektu, na budování čističek odpadních vod, rekultivace, skládky, odbahnění, přeměnu vytápění na ekologické systémy apod., poskytuje záruky. Příjmy - platby za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, platby za znečištění vod a ovzduší, poplatky podle zákona o odpadech Výdaje - dotace, půjčky na ekologické stavby se spoluúčasti subjektu
Státní fond pro zúrodnění půdy (SFZP) zřízen zákonem č. 77/1969 Sb., o státním fondu pro zúrodnění půdy
Nejvýznamnějším příjmem tohoto fondu byly poplatky za zábor zemědělské půdy, v současné době jsou již příjmem Fondu životního prostředí. V minulosti poskytoval dotace na opětovné zúrodnění půdy, v současné době používá své prostředky (ze zůstatků minulých let) na úhradu závazků z minulých let. V minulosti byla v kompetenci tohoto fondu i správa vodních toků. Příjmy - byly poplatky za odnětí ze zemědělského půdního fondu, dnes se jedná o příjmy fondu ŽP Výdaje - dotace na zúrodnění zemědělské půdy Poznámka: Dnem 1. ledna 2006 se SFZP zrušuje zákonem č. 94/2005 Sb. ze dne 21. ledna. Práva a povinnosti Fondu přecházejí na Českou republiku, zastoupenou Ministerstvem zemědělství.
Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie (SFPRČK) zřízen zákonem č. 241/1992 Sb., o státním fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie
Příjmem tohoto fondu jsou především příplatky k ceně vstupného na filmová představení, příjmy z majetkových práv k výnosům z akcií filmového průmyslu vlastněných státem a výnosy z majetkových podílů v jiných obchodních společnostech. Poskytuje dotace na českou kinematografickou tvorbu. Příjmy - příplatky k ceně vstupného na filmová představení, příjmy z majetkových práv k výnosům z akcií filmového průmyslu vlastněných státem a výnosy z majetkových podílů v jiných obchodních společnostech. Výdaje - dotace na českou kinematografickou tvorbu.
Státní fond kultury (SFK) zřízen zákonem č. 239/1992 Sb., o státním fondu kultury
Strana 28
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Příjmem tohoto fondu jsou výnosy z veřejných sbírek a loterií, které tento fond organizuje, výnosy z majetkových účastí České republiky na podnikání v kultuře (s výjimkou filmového průmyslu). Příjmem je i 50 % výnosů z nájmů památek, které fond spravuje a pronajímá jiným subjektům. Příjmem tohoto fondu jsou i příjmy z podnikatelských aktivit a úvěry. Příjmy - jsou výnosy nájmu památek, majetkové účasti, výnosy z pohlednic, loterií a veř. sbírek
Státní fond bydlení zřízen zákonem č. 211/2000, o státním fondu bydlení
Zřízen až v roce 2000 na podporu bydlení. Příjmy - dotace ze státního rozpočtu, příjem z vydaných dluhopisů, výnosy z dluhopisů a hypotečních zástavních listů nakoupených v souladu s tímto zákonem, splátky z poskytnutých úvěrů včetně příslušenství, úroky z vkladů, penále, pojistná plnění a jiné platby získané v souvislosti s použitím prostředků Fondu, výnosy z veřejných sbírek organizovaných Fondem, dary a dědictví ve prospěch Fondu, prostředky ze strukturálních fondů Evropských společenství, přijaté půjčky a úvěry, splátky státních půjček poskytnutých do fondů obcí na opravy, modernizaci a rozšíření bytového fondu, další příjmy, pokud tak stanoví zvláštní zákon. Výdaje - ke krytí části nákladů spojených s výstavbou, pořízením, opravami a modernizací bytů, bytových a rodinných domů (dále jen na bydlení) formou úvěru, ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých na bydlení, ke krytí části nákladů spojených s bydlením formou dotace, k ručení za část nesplacené jistiny úvěrů na bydlení, ke krytí části nákladů spojených s koupí nebo nabytím pozemků nebo jejich odpovídajících částí, které jsou kupovány nebo nabývány společně s pořizovanými byty, bytovými nebo rodinnými domy formou úvěru nebo formou krytí části úroků z úvěru, ke krytí části úhrady formou úvěru za účelem nabytí členských práv a povinností v družstvu, nebo za účelem nabytí podílu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání bytu v bytovém domě nebo rodinném domě ve vlastnictví právnické osoby, které se nabytí členských práv a povinností nebo nabytí podílu týká, ke krytí části nákladů spojených s pořízením zařízení bytu formou úvěru. Finanční prostředky soustředěné ve Fondu lze dále použít k nákupu hypotečních zástavních listů, k nákupu dluhopisů, jejichž emitentem je Česká národní banka, k nákupu státních dluhopisů, k úhradě závazků plynoucích z ručení, k úhradě závazků z vydaných dluhopisů, k úhradě nákladů spojených se správou Fondu, k úhradě nákladů spojených s poskytováním prostředků podle předcházejícího odstavce, k úhradě nákladů spojených s podporou informační a poradenské činnosti v oblasti bydlení, nákupu dluhopisů vydaných členskými státy Evropské unie nebo jinými státy tvořícími Evropský hospodářský prostor, členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, cenných papírů a dluhopisů vydaných centrálními bankami těchto států a dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou.
Státní fond dopravní infrastruktury zřízen zákonem č. 104/2000, o státním fondu dopravní infrastruktury
Příjmy - celostátní hrubý výnos daně silniční, 9,1% celostátního výnosu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a mazivpoplatky za použití vybraných druhů dálnic a rychlostních silnic, výnosy z cenných papírů nebo veřejných sbírek organizovaných Fondem, úvěry, úroky z vkladů, penále, pojistná plnění a jiné platby od fyzických a právnických osob, příspěvky z Evropské komise poskytované prostřednictvím příslušných Evropských fondů, dary a dědictví, dotace ze státního rozpočtu. Výdaje - financování výstavby, modernizace, oprav a údržby silnic a dálnic, poskytování příspěvků na výstavbu a modernizaci průjezdních úseků silnic a dálnic, financování výstavby, modernizace, oprav a údržby celostátních a regionálních drah, financování výstavby a modernizace dopravně významných vnitrozemských vodních cest, úhrada splátek úvěrů a úroků z úvěrů a dalších výdajů spojených se zajištěním dluhové služby, poskytování příspěvků na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na výstavbu, modernizaci a opravy silnic a dálnic, dopravně významných vodních cest a staveb celostátních a regionálních drah, poskytování příspěvků pro naplňování programů zaměřených ke zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek, náklady na činnost Fondu.
Svěřenecké fondy (státní pojistné fondy) Do rozpočtové soustavy České republiky patří i fondy zdravotního pojištění, které spravují zdravotní pojišťovny. Ve financování zdravotní péče se tedy uplatňuje fondový způsob financování. Zdravotní pojišťovny jako veřejnoprávní
Strana 29
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
instituce jsou zakládány od roku 1992 podle zvláštních zákonů, které rovněž vymezují hospodaření fondů zdravotního pojištění, zřízení a zrušení zdravotních pojišťoven, statut, orgány apod. Jsou kontrolovány ministerstvem financí a parlamentem. Vláda deleguje své zástupce do dozorčích rad.
Privatizační fondy Specifické postavení mezi mimorozpočtovými fondy v České republice zaujímají Fond národního majetku (FNM) a Pozemkový fond (PF). Poznámka: Dnem 1. 1. 2006 se FNM zákonem č. 178/2004 Sb. zrušuje. Jejich zřízení bylo vyvoláno procesem privatizace státního majetku v období transformace naší republiky. Tyto fondy získávají příjmy z privatizace. Fond národního majetku přebírá i financování některých výdajů, které patří svým charakterem do veřejných rozpočtů, zejména do státního rozpočtu (například v r. 1993 ve výši 8,5 mld. Kč a v r. 1994 ve výši 18,3 mld. Kč). Pro své specifické postavení nejsou tyto fondy zpravidla zahrnovány do soustavy veřejných rozpočtů.
Fond dětí a mládeže Fond dětí a mládeže - převzetí majetku SSM. Vede soudní spory a vymáhá pohledávky. Hospodaří podle malého (vlastní chod FNM) a velkého (výnosy z privatizace) rozpočtu.
Mimorozpočtové fondy V České republice jsou od roku 1992 zřizovány mimorozpočtové fondy typu vládních agentur, a to s cílem podporovat zemědělství a malé a střední podnikání. Jsou zakládány příslušnými resortními ministerstvy jako akciové společnosti. Stát se podílí 33 % až 100 % na majetkové účasti vládních agentur. Jedná se o následující fondy, vládní agentury: Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. Česká exportní banka (ČEB) Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Konsolidační banka Česká finanční Česká inkasní
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. (PGRLF) - 1993 Zakladatelem fondu je ministerstvo zemědělství. Tento fond poskytuje bezplatné záruky na úvěry a úrokové subvence na úroky poskytnuté bankami, podle předem vymezených kritérií, podnikatelským subjektům v zemědělské a lesnické výrobě. Příjmem tohoto fondu jsou dotace ze státního rozpočtu. Fond získal akcie, rezervované pro prvovýrobu u zpracovatelských podniků, od fondu národního majetku.
Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP) založená v r. 1992 hospodářskými ministerstvy Tato vládní agentura má za úkol podporovat vývoz. Zajišťuje poskytování exportních úvěrů a distribuci refinančních zdrojů, pojišťuje a garantuje vývozní úvěry proti riziku nezaplacení zahraničním odběratelem. spravuje prostředky státního rozpočtu na poskytování dotací vývozcům na krytí ztrát z rozdílů tuzemských a zahraničních úrokových sazeb do 70 % skutečné ztráty. Tato vládní agentura funguje jako pojišťovna se specifickými finančními funkcemi bankovní povahy.
Česká exportní banka (ČEB) jako dceřiná společnost EGAPu, založená v r. 1994
Strana 30
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Její funkcí je soustřeďování a redistribuce refinančních zdrojů komerčním bankám. Zdroje získává výpůjčkami na zahraničních kapitálových trzích se státní zárukou.
Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. (ČMZRB) - 1992 Tato instituce má za úkol realizovat přímou státní podporu malým a středním podnikům. Při svém založení získala od státu rezervní fond ze státních aktiv, kromě části upsaného kapitálu. Je bankovní institucí s univerzální licencí, avšak s devizovým povolením v omezeném rozsahu. Získává každoročně prostředky ze státního rozpočtu na zdroje z mezibankovního trhu apod. Provádí operace na kapitálovém trhu. Banka zprostředkovává státní podpory a poskytuje bankovní záruky apod. Rozpočtová soustava je budována převážně na principu jednotnosti příjmů a výdajů (kromě státních účelových fondů), kdy se neuplatňuje účelová vazba mezi příjmy a výdaji v rámci daného veřejného rozpočtu. V případě státních fondů se účelovost uplatňuje při vyčlenění určitých druhů příjmů pro tyto fondy a možnost jejich použití na financování pouze předem stanovených druhů potřeb (včetně účelových dotací).
Konsolidační banka Přebírá špatné úvěry od bank, podílí se na řešení sanací bank a zdravotních pojišťoven.
Česká finanční Dceřinná společnost ČNB - vykoupila pohledávky bank za účelem jejich ozdravení.
Česká inkasní Vykoupila ztráty ČSOB. Fondy mohou být zřizovány i na úrovni krajských a obecních rozpočtů, nemají však právní subjektivitu.
Příjmy rozpočtu kraje Příjmy rozpočtu kraje: příjmy z vlastního majetku a majetkových práv – pronájem nebo prodej, příjmy z vlastní hospodářské činnosti – podnikání kraje v různých činnostech (služby, obchod atd.), příjmy z vlastní správní činnosti včetně z výkonu státní správy, výnosy daní nebo podíly na nich (podle zákona č.243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní), dotace ze státního rozpočtu a státních fondů, prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy – pokuty a sankce, peněžní dary a příspěvky.
Investiční fond příspěvkových organizací územních samosprávných celků Investiční fond vytváří příspěvková organizace k financování svých investiční potřeb. Jeho zdrojem jsou: odpisy z hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu, investiční dotace z rozpočtu zřizovatele, investiční příspěvky ze státních fondů, výnosy z prodeje hmotného investičního majetku, jestliže to zřizovatel podle svého rozhodnutí připustí, dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené nebo použitelné k investičním účelům, převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem. Investiční fond příspěvkové organizace se používá:
Strana 31
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
k financování investičních výdajů, popř. investičních příspěvků, k úhradě investičních úvěrů nebo půjček, k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud takový odvod uložil, k posílení zdrojů určených na financování údržby a oprav nemovitého majetku ve vlastnictví zřizovatele, který příspěvková organizace používá pro svou činnost; takto použité prostředky se z investičního fondu převádějí do výnosů příspěvkové organizace, ke krytí investičních potřeb lze se souhlasem zřizovatele použít též investičních úvěrů nebo půjček.
Zřizování, změny a samosprávných celků
zrušení
příspěvkových
organizací
územních
Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu. Ke vzniku, k rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, jímž též určí, v jakém rozsahu přecházejí práva a závazky na nové anebo přejímající organizace. Rozhodne-li zřizovatel o zrušení organizace, přecházejí dnem uvedeným v jeho rozhodnutí o zrušení její práva a závazky na zřizovatele. Zřizovatel je povinen oznámit je Ústřednímu věstníku České republiky do 15 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo a zveřejňují se v Ústředním věstníku České republiky. Zřizovatel provádí kontrolu hospodaření příspěvkové organizace. Příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku; návrh na zápis podává zřizovatel.
Zabezpečení kulturních a sociálních potřeb zaměstnanců obce a příspěvkové organizace obce Pro obce obecně platí: součástí finančního systému územních celků jsou kromě rozpočtu i peněžní fondy. Územní samosprávný celek může zřizovat peněžní fondy – není to však povinnost. Peněžní fondy lze tvořit jak účelové, tak i neúčelové. V případě účelových fondů jejich zdrojem mohou být : přebytky hospodaření z minulých let, příjmy běžného roku, které se však v daném roce nepoužijí (nemají v daném roce stanovené rozpočtové určení), převody z rozpočtu během roku do účelových peněžních fondů. Zdrojem neúčelových fondů nemohou být, oproti fondům účelovým, převody z rozpočtu během roku. Obce ve velké většině používají fond rezerv a rozvoje s tím, že nevyčerpané prostředky do konce roku se dají převádět do let následujících. Jedná se o určitou formu spoření. Není ideální vytvářet velké množství účelových peněžních fondů, neboť dochází k „drobení“ veřejných příjmů. ve fondu může vzniknout přebytek prostředků, které pak mohou na jiném úseku chybět. Vzhledem k účelovosti a samostatnosti těchto fondů nejsou možné přesuny prostředků a také orgány územních celků jsou omezeny při nakládání s těmito prostředky. Pro zabezpečení kulturních a sociálních potřeb zaměstnanců obce si zřizují územní samosprávné celky Sociální fond. Zastupitelé schválí jeho naplňování (např. určitým procentem vyplacených mzdových prostředků nebo pevnou roční částkou) a zároveň stanoví pravidla na co budou finanční prostředky z tohoto fondu použity. Zpravidla to bývá příspěvek na stravování, ošatné, příspěvek na dovolenou, dary při životních výročích, půjčky na modernizaci bytů, příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem a pod. Příspěvkové organizace vytváří povinně fond kulturních a sociálních potřeb. Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci.
Strana 32
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u příspěvkové organizace, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám. Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví ministerstvo financí vyhláškou.
Shrnutí Daňové příjmy = daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmu právnických osob. Příspěvkové organizace vytvářejí tyto peněžní fondy: rezervní, investiční, fond odměn a fond kulturních a sociálních potřeb. Příjmy rozpočtu obce jsou: příjmy z vlastního majetku a majetkových práv – pronájem nebo prodej, příjmy z vlastní hospodářské činnosti – podnikání obce v různých činnostech (služby, obchod atd.), příjmy z vlastní správní činnosti včetně z výkonu státní správy, příjmy z místních poplatků, výnosy daní nebo podíly na nich (podle zákona č.243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní), dotace ze státního rozpočtu, státních fondů a z rozpočtu kraje, prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy – pokuty a sankce, peněžní dary a příspěvky. Dobrovolný svazek obcí hospodaří s majetkem, který ze svého vlastního majetku vložily do svazku obcí, a dále s majetkem, který získal svou činností. Majetek vložený obcí do hospodaření svazku obcí zůstává ve vlastnictví obce. Porušením rozpočtové kázně v územních rozpočtech je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků patřících či svěřených územnímu samosprávnému celku. Územní samosprávný celek je povinen zabezpečit si přezkoumání hospodaření (viz zákon č. 420/2004 Sb.). V ČR se sestavuje jednotný rozpočet, v jehož rámci se využívá dělení příjmů i výdajů na běžné a kapitálové. Je to centralizovaný peněžní fond, ve kterém jsou soustředěny státní finance. Je vytvářen, rozdělován a používán s využitím nenávratného a neekvivalentního způsobu rozdělování. Je nejvýznamnějším rozpočtem v soustavě veřejných rozpočtů. Rozdělení fondů: státní účelové fondy, vládní agentury, (státní fondy), svěřenecké fondy, (státní pojistné fondy), privatizační fondy. Investiční fond vytváří příspěvková organizace k financování svých investiční potřeb. Součástí finančního systému územních celků jsou kromě rozpočtu i peněžní fondy. Peněžní fondy lze tvořit jak účelové, tak i neúčelové.
Kontrolní otázky 1. Jak se rozdělují daňové příjmy? blíže kapitola Daň z příjmu fyzických osob 2. Jaké peněžní fondy vytváří příspěvkové organizace? blíže kapitola Fondy příspěvkových organizací územních samosprávných celků 3. Co je příjmem rozpočtu obce? blíže kapitola Příjmy rozpočtu obce 4. Co rozumíte pod pojmem finanční hospodaření svazku obcí? blíže kapitola Dobrovolné svazky obcí a jejich finanční hospodaření 5. Kdy hovoříme o porušení rozpočtové kázně a jaké jsou sankce za toto porušení? blíže kapitola Porušení rozpočtové kázně u územních samosprávných celků 6. Jak plní územní samosprávný celek povinnost zabezpečit si přezkum hospodaření?
Strana 33
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
blíže kapitola Přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí základní principy 7. S využitím čeho je vytvářen, rozdělován a používán státní rozpočet? blíže kapitola Obsah státního rozpočtu republiky, struktura jeho příjmů a výdajů 8. Jaké znáte příjmy a výdaje státního rozpočtu? blíže kapitola Příjmy státního rozpočtu, Výdaje státního rozpočtu 9. Kde a na základě jakých podkladů se sestavuje návrh rozpočtu? blíže kapitola Sestavení návrhu rozpočtu 10. Které fondy patří mezi státní účelové fondy a jak se rozdělují? blíže kapitola Státní fondy republiky, účel a způsob jejich zřizování 11. Mezi které fondy patří Fond národního majetku a Pozemkový fond? blíže kapitola Privatizační fondy 12. Proč jsou zřizovány mimorozpočtové fondy? blíže kapitola Mimorozpočtové fondy 13. Co tvoří příjmy rozpočtu kraje? blíže kapitola Příjmy rozpočtu kraje 14. K čemu vytváří příspěvkové organizace investiční fond, co je jejich zdrojem a na co je tyto organizace používají? blíže kapitola Investiční fond příspěvkových organizací územních samosprávných celků 15. Jaké peněžní fondy může obec zřídit? blíže kapitola Investiční fond
Strana 34
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Kapitola 3 Vyrovnanost rozpočtu územních samosprávných celků Cíl
Po prostudování této části textu dokážete odpovědět na výše uvedené otázky, tzn.: Definovat pojem rozpočet obce, jeho obsah a jaký může být schválený rozpočet, vyjmenovat druhy příjmů a výdajů, popsat co je to rozpočtové provizorium, charakterizovat daňové příjmy rozpočtu obce, vysvětlit, čím je tvořen státní závěrečný účet, proces přípravy a schvalování, vysvětlit pojem rozpočtová skladba, její zásady a základní třídění, popsat odpovědnostní a odvětvové třídění, vysvětlit co jsou to mimorozpočtové finanční operace, vysvětlit pojmy účelové a neúčelové peněžní fondy, popsat časové použití rozpočtu, definovat určení účelovost a návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků, charakterizovat místní poplatky, jejich význam a druhy, popsat organizační složky, které může územní samosprávný celek zřizovat, jejich vznik a hospodaření. Klíčová slova
Schválený rozpočet, rozpočtové provizorium, sdílené daně, výlučné daně, místní poplatky, správní poplatky, rozpočtové zásady, státní závěrečný účet, rozpočtová skladba, odpovědnostní třídění, odvětvové třídění, mimorozpočtové finanční operace, peněžní operace, účelové peněžní fondy, neúčelové peněžní fondy, místní poplatky, organizační složky obce. Další materiály ke studiu
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních celků a dobrovolných svazků obcí. Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých zákonů (rozpočtová pravidla). Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Zákon 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Požadované předběžné znalosti
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). Zákon č. 131/2000 Sb., o hl. m. Praze.
Strana 35
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Zákon č. 71/1967 Sb. ( od 1. 1. 2006 zákon č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád). Ústava ČR. Listina základních práv a svobod. Předpokládaná doba studia
4 hodiny.
Otázky ke zkoušce odborné způsobilosti (kapitola 3) 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.
Vyrovnanost rozpočtu územních samosprávných celků Rozpočtové provizorium na úrovni státu, krajů a obcí Daňové příjmy rozpočtu obcí Rozpočet obce, jeho obsah a struktura příjmů a výdajů Státní závěrečný účet, jeho vypracování a schvalování Rozpočtová skladba, její význam a základní typy třídění Druhové třídění rozpočtové skladby Peněžní fondy územních samosprávných celků Časové použití, účelnost a návratnost rozpočtových prostředků Místní poplatky Organizační složky územních samosprávných celků a jejich finanční hospodaření
Vyrovnanost rozpočtu Ustanovení má chránit vyrovnanost rozpočtu a to již v etapě jeho schvalování. Schválený rozpočet může být vyrovnaný, přebytkový nebo schodkový. Schodek však musí být kryt finančními prostředky z minulých let, nebo smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo výnosem z prodeje majetku či vlastních dluhopisů. Lze konstatovat, že s podmínkou vyrovnanosti územní samosprávné celky rozpočet schvalují. Jen málo územních samosprávných celků však při schvalování rozpočtu sleduje rozpočet provozní. Také u provozního rozpočtu, (souhrn běžných příjmů a výdajů), lze definovat tři základní vztahy mezi příjmy a výdaji: běžné příjmy jsou rovny běžným výdajům běžné příjmy jsou menší jak běžné výdaje Tyto dva vztahy ukazují na zhoršené hospodaření. První možnost vyjadřuje tu skutečnost, že územní samosprávný celek je svými provozními příjmy schopen krýt pouze provozní výdaje. Druhá možnost odráží ještě horší skutečnost, kdy územní samosprávný celek není schopen svými provozními příjmy financovat provozní výdaje. V obou případech už není schopen pokrýt svou dluhovou službu (pokud existuje). To ve svém důsledku znamená, že minimálně dluhová služba je hrazena z kapitálového rozpočtu, tj. prodejem majetku. A pokud by tento trend pokračoval v delším časovém horizontu, znamenala by tato skutečnost vážné ohrožení hospodaření územního samosprávného celku, které by v konečném důsledku mohlo vést až k neúměrnému zadlužení územního samosprávného celku. běžné příjmy jsou vyšší než běžné výdaje Z předcházejícího textu vyplývá, že pouze v rámci schváleného rozpočtu tato nerovnost běžného rozpočtu vede k dobrému hospodaření. Saldo běžného rozpočtu lze použít na úhradu dluhové služby a může dále sloužit i částečnému pokrytí investičních potřeb územního samosprávného celku.
Rozpočtové provizorium na úrovni státu, krajů a obcí Rozpočtové provizorium na úrovni státu Rozpočtové provizorium na úrovni územních samosprávných celků
Strana 36
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Rozpočtové provizorium na úrovni státu Pokud není zákon o státním rozpočtu schválen před prvním lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době do přijetí zákona o státním rozpočtu objemem příjmů a výdajů státního rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtový rok. Výdaje státního rozpočtu se uvolňují jednotlivým kapitolám státního rozpočtu do výše 1/12 celkové roční částky v každém měsíci období rozpočtového provizória rozhodnutím ministerstva. Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizória se stávají příjmy a výdaji státního rozpočtu nabytím účinnosti zákona.
Rozpočtové provizorium na úrovni územních samosprávných celků Není-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizória. Pravidla rozpočtového provizoria stanoví: zastupitelstvo kraje pro hospodaření kraje, zastupitelstvo obce pro hospodaření obce, orgány svazku obcí pro hospodaření svazku obcí. Většinou zastupitelé při schvalování rozpočtového provizoria schvalují hodnoty podobně, jak stanoví zákon pro rozpočtové provizorium státu. Pro menší obce je ale v této podobě úskalí, protože schválená 1/12 pro některé výdaje, které v době rozpočtového provizoria vyvstanou, je nedostačující. Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválen.
Daňové příjmy rozpočtu obcí Daňové příjmy rozpočtu obcí reprezentují třídu 1 rozpočtové skladby. Lze je rozdělit na: sdílené daně daň z příjmu fyzických osob (ze závislé činnosti, ze samostatně výdělečné činnosti, z kapitálových výnosů) daň z příjmu právnických osob daň z přidané hodnoty výlučné daně daň z příjmu právnických osob za obce daň z nemovitosti místní poplatky správní poplatky
Rozpočet obce, jeho obsah a struktura příjmů a výdajů Rozpočet lze definovat jako základní nástroj finančního hospodaření, kterým se řídí financování činností obcí. Každý, obec nevyjímaje, pokud chce úspěšně hospodařit, musí nejdříve co nejpřesněji zjistit nebo odhadnout své finanční možnosti. Musí si tedy sestavit svůj rozpočet. Územní samosprávný celek vypracovává svůj roční rozpočet v návaznosti na svůj rozpočtový výhled a na základě údajů z rozpisu státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, jímž: státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům krajů nebo jednotlivým obcím, rozpočet kraje určuje své vztahy k rozpočtům obcí v kraji. V průběhu rozpočtového procesu musí obec dodržovat obecně platné rozpočtové zásady: každoroční sestavování a schvalování,
Strana 37
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
reálnost a pravdivost, úplnost a jednotnost, dlouhodobá vyrovnanost, publicita. Hospodaření obcí lze charakterizovat následujícím vztahem: F1 + P - V = F2 F1 P V F2
stav peněžních prostředků na počátku rozpočtového období příjmy výdaje stav peněžních prostředků na konci rozpočtového období
Rozpočet obce jako decentralizovaný peněžní fond Každý rozpočet je toková veličina – během celého rozpočtového období se v něm soustřeďují různé druhy veřejných příjmů, které se rozdělují a používají na financování veřejných statků.
Rozpočet obce – bilance, struktura municipálního rozpočtu Rozpočet obce: rozpočet je vždy účetně vyrovnán. Dlouhodobým cílem obce by měl být vyrovnaný rozpočet, nebo přebytkový rozpočet, neboť schodkový rozpočet vede k zadlužení, požadavek vyrovnaného rozpočtu znamená, že si obec nevytváří finanční rezervy do dalších let. Je výhodnější hospodařit s přebytkem (na konci roku má obec na účtu finanční prostředky a může je použít na začátku dalšího období k financování potřeb, aniž by se musela krátkodobě zadlužovat), zejména tok daňových příjmů (ale i ostatních druhů příjmů) během roku kolísá vlivem způsobu placení daní, zatímco tok běžných výdajů je poměrně pravidelný. Dochází tedy k časovému nesouladu mezi vývojem příjmů a výdajů.
Rozpočet obce – krátkodobý finanční plán nutné plánovité použití rozpočtu na základě rozpočtového výhledu, projevuje se absence kvalitní střednědobé a dlouhodobé strategie rozvoje obce.
Hlavní problémy střednědobého rozpočtového plánování Hlavní problémy střednědobého rozpočtového plánování: schopnost odhadu budoucích příjmů, vyjasnění koncepce finančních vztahů rozpočtu obce k ostatním článkům rozpočtové soustavy (neměnnost těchto vztahů), oblast organizační – spolupráce mezi volenými a výkonnými orgány. V ČR se sestavuje jednotný rozpočet. Platná rozpočtová skladba však umožňuje třídit příjmy a výdaje na nenávratné (které převažují) a na návratné a umožňuje odlišovat běžné a kapitálové příjmy a výdaje. Umožňuje tudíž provést vnitřní třídění rozpočtu na běžný rozpočet a kapitálový rozpočet. V rozpočtové praxi to však zatím není dostatečně zdůrazňováno, i když je to velmi důležité proto, že obě části rozpočtu jsou velmi odlišné.
Struktura příjmů a výdajů Obsahem rozpočtu jsou jeho příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud neprobíhají mimo rozpočet.
Strana 38
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Mimo rozpočet se uskutečňují peněžní operace týkající se cizích a sdružených prostředků a také podnikatelské aktivity obce (hospodářská resp. podnikatelská činnost). Jejich hospodářské výsledky se do rozpočtu obce promítají vždy před koncem rozpočtového roku, aby byly součástí závěrečného účtu. Druhy příjmů Druhy výdajů
Druhy příjmů Druhy příjmů: příjmy z vlastního majetku a majetkových práv – pronájem nebo prodej, příjmy z vlastní hospodářské činnosti – podnikání obce v různých činnostech (služby, obchod atd.), příjmy z vlastní správní činnosti včetně z výkonu státní správy, příjmy z místních poplatků, výnosy daní nebo podíly na nich (podle zákona č.243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní), dotace ze státního rozpočtu, státních fondů a z rozpočtu kraje, prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy – pokuty a sankce, peněžní dary a příspěvky.
Druhy výdajů Druhy výdajů: závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony, výdaje na podporu subjektů provádějící veřejně prospěšné výdaje na vlastní činnost obce (samostatná působnost – péče o vlastní majetek a jeho rozvoj), výdaje spojené s výkonem státní správy, výdaje vyplývající z uzavřených smluvních vztahů, výdaje přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi či subjekty, úhrada úroků, výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich, výdaje na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec, jiné výdaje včetně darů a příspěvků.
Státní závěrečný účet republiky, obsah, proces přípravy a schvalování Státní závěrečný účet republiky: obsahuje výsledky ročního hospodaření s prostředky státního rozpočtu republiky, součástí jsou závěrečné účty kapitol zpracované a předkládané Poslanecké sněmovně samostatně jejich správci, přílohu tvoří souhrnné údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření územně samosprávných celků, závěrečné účty státních fondů, přehled o státních zárukách, přehled o stavech fondů organizačních složek státu, součástí je i bilance státních aktiv a pasiv. Návrh státního závěrečného účtu vypracovává ministerstvo financí v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy a předkládá jej vládě. Ministerstvo financí předkládá účet vládě současně s návrhem na použití přebytku nebo úhrady schodku. Práce na vypracování státního závěrečného účtu řídí ministerstvo financí, rozsah a termíny stanoví vyhláškou. Obce předkládají údaje krajům. Kraje a hlavní město Praha předkládají údaje ministerstvu. Správci kapitol sestavený návrh projednávají v příslušných výborech poslanecké sněmovny před projednáním v poslanecké sněmovně ČR.
Strana 39
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Návrh podává vláda sněmovně do 30. dubna roku následujícího po hodnoceném rozpočtovém roce. Je-li saldo hospodaření státního rozpočtu odlišné od salda stanoveného v zákoně o státním rozpočtu, rozhodne o použití přebytku nebo o úhradě schodku na návrh vlády poslanecká sněmovna.
Rozpočtová skladba, její význam a základní typy třídění Rozpočtová skladba je jedním z významných předpisů z oblasti hospodaření veřejných rozpočtů (státu, krajů a obcí a jimi zřizovaných organizačních složek), která jednotným způsobem kvalifikuje peněžní operace těchto subjektů a umožňuje tak informovat o jejich rozpočtovém hospodaření. Rozpočtová skladba se nepoužívá pro třídění operací Fondu národního majetku, Pozemkového fondu a fondů zdravotních pojišťoven. Rozpočtová skladba se také nevztahuje na operace příspěvkových organizací. Účetnictví těchto subjektů je postaveno na výnosově-nákladovém pojetí. Rozpočtová skladba je základním třídícím standardem pro peněžní operace veřejných rozpočtů. Jednotným postupem podle tohoto klasifikačního postupu umožňuje srovnatelné sledování příjmů, výdajů, salda hospodaření a jeho financování v soustavě veřejných rozpočtů České republiky. Zásady rozpočtové skladby: zásada jednotnosti a závaznosti – rozpočtová skladba je jednotná svou obecnou závazností pro všechny dotčené subjekty, tedy i pro jinak nestátní obce či dobrovolné svazky obcí. Nikdo z okruhu subjektů povinných se jí řídit, nemá právo rozpočtovou skladbu přizpůsobit svým potřebám tak, že by opomíjel předepsané třídění, zásada stability třídění – tato zásada je důležitá pro potřeby makroekonomických analýz, pro časovou srovnatelnost obsahu rozpočtů, pro analýzu plnění rozpočtů, zásada kompatibility – zajištění kompatibility s mezinárodními statistickými standardy, zásada srozumitelnosti – rozpočtová skladba třídí srozumitelně příjmy a výdaje veřejných rozpočtů a účelových fondů v celé rozpočtové soustavě a to na základě jasně definovaných hledisek. Přesně definuje jednotlivé položky.
Základní třídění rozpočtové skladby Základní třídění rozpočtové skladby
2212 2 Průmyslová a ost. odvětví hospodářství 22 Doprava 221 Pozemní komunikace. 2212 Silnice
5171 5 běžné výdaje 51 Neinv. nákupy a související výdaje 517 Ostatní nákupy 5171 Opravy a udržování
Odpovědnostní /kapitolní/ třídění Vyjadřuje okruh působnosti a odpovědnosti subjektu za část rozpočtových prostředků. Pro ÚSC je nepovinné (fakultativní).
Strana 40
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Vyjadřuje okruhy povinnosti a odpovědnost za část rozpočtových prostředků. Pokud by bylo pro obce povinné definovalo by organizační strukturu obecního úřadu. Problém – malé obce by ve většině kapitol měly nulu. Velká města si toto členění mohou zavést dobrovolně. Přínosem pak jsou rychlé informace o hospodaření těchto organizačních celků.. Nepoužívá se pro členění peněžních operací státních fondů a státních finančních aktiv.
Druhové /položkové/ třídění Klíčem zatřídění peněžní operace je její druhová podstata. Druhové třídění se týká všech operací, které rozděluje do tří základních okruhů: příjmy výdaje financování Jednotkou třídění je čtyřmístný kód, který rozlišuje třídu (nejvyšší jednotka), seskupení, podseskupení a položku (základní jednotka druhového třídění) příjmů a výdajů
Odvětvové třídění Odvětvové třídění využívá hledisko účelu nebo funkce, na které obec vynakládá své prostředky. U vybraných peněžních operací je sledována funkce (smysl), na základě kterého se peněžní operace odehrála. Hodnotí se tu každá peněžní operace podle toho, s jakým odvětvím NH je spjata, nebo které činnosti obce naplňuje. Používá se jen pro členění výdajů a příjmů zařazených do seskupení položek 21, 22, 23, 31 a 32. Opět se používá čtyřmístný kód, kde jednotkou třídění je skupina (nejvyšší jednotka), oddíl, pododdíl a paragraf (základní jednotka odvětvového třídění). Konsolidace (záznamové jednotky) je jednou z hlavních podmínek možnosti aplikace rozpočtové skladby postavené na peněžním principu a vztažené univerzálně na veškeré operace účtů charakteru veřejných rozpočtů. Jejím smyslem je očistit údaje rozpočtu nebo skutečnosti peněžních operací o interní přesuny peněžních prostředků uvnitř jednotky, za kterou se operace sledují. Dotčené subjekty mohou použít podrobnější třídění peněžních operací, než jaké stanoví zákon (druhové a odvětvové) o další třídění. Podrobnějším tříděním se rozumí třídění peněžních operací z hlediska funkčního na ještě nižší jednotky třídění, než jsou paragrafy a třídění hlediska druhového na ještě nižší než jsou položky. Dalším tříděním se rozumí členění peněžních operací podle dalších hledisek než z hlediska kapitolního, druhového a funkčního. Jedná se o účelový znak (ÚZ) a organizaci (ORG).
Finanční operace, které se neřídí rozpočtovou skladbou Mimo rozpočet se odehrávají ty peněžní operace, které se týkají: účtů cizích prostředků, jimiž procházejí mylné nebo nejasné platby, účty, které nemají charakter účtů veřejných rozpočtů (např. FKSP), sdružených prostředků (včetně sdružených sociálních fondů obcí), a to proto, že jejich příjemce je nemůže považovat za své peníze. To platí i pro případ, kdy se sdružená akce financuje u smluvního účastníka nejen z přijatých smluvních příspěvků, ale i z jeho vlastní smluvně dohodnuté finanční účasti ; výdaje hrazené z účtu sdružených prostředků neprocházejí rozpočtem smluvně dohodnutého realizátora sdružené činnosti. Všechny tyto účty jsou součástí účtové skupiny 24, na kterou se použití rozpočtové skladby nevztahuje,
Strana 41
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
tzv. podnikatelské činnosti (hospodářská činnost) jak je definovaná v obchodním zákoníku. Tato činnost se musí sledovat nikoliv v rámci rozpočtu příjmů a výdajů, ale pomocí účtových tříd 5 (náklady) a 6 (výnosy) účtové osnovy, tj. jako mimorozpočtovou činnost. V ní se sledují výnosy a náklady tohoto podnikání také proto, že jen tak se může sledovat rentabilita takto sledovaných činností (mj. též pro daňové přiznání).
Druhové třídění rozpočtové skladby Druhové třídění je skutečným základem rozpočtové skladby. Používá čtyřmístný kód (třída-seskupení položek, podseskupení položek, položka). Existují tři základní skupiny druhového třídění (příjmy, výdaje, financování). Příjmy se rozumí veškeré nenávratně přijaté prostředky, zejména charakteru daní a poplatků, příjmů z poskytnutých služeb, příjmů z prodeje a pronájmu majetku a přijatých darů a dotací. Výdaji se rozumí veškeré nenávratně poskytnuté prostředky zejména charakteru plateb za nakoupené zboží a služby včetně platů a úhrad souvisejících s vykonanou prací vlastních zaměstnanců a transferu prostředků. Financování zahrnuje přírůstek termínovaných závazků minus splátky jistiny závazků plus pokles stavu hotovosti minus přírůstek čistých poskytnutých půjček a uskutečněných finančních investic ve sledovaném období, jejichž cílem je optimalizace likvidity. Řečeno jinak, financování zahrnuje tyto kategorie peněžních operací: když si půjčujeme peníze, které posléze splácíme, když sami půjčíme peníze za účelem optimalizace naší likvidity a když nám někdo takto poskytnuté peníze splácí, jakoukoliv změnu stavu peněžních prostředků na našich vlastních účtech, které jsou vlastně zrcadlem příjmových a výdajových operací, financujícími operacemi se rozumí veškerá přijetí prostředků u kterých je při jejich přijetí známo, že musí být ve stanoveném čase splaceny subjektům, které je poskytly. Dále se jedná o návratně poskytované prostředky (půjčky, nákup akcií a dluhopisů a příjmy z jejich splátek, jejichž účelem není podpora konkrétního subjektu, ale zhodnocení dočasně volných peněžních prostředků). Členění peněžních operací podle druhového třídění
příjmové operace 1 - daňové příjmy 2 - nedaňové příjmy 3 - kapitálové příjmy 4 - přijaté dotace
výdajové operace 5 - běžné výdaje 6 - kapitálové výdaje
financování 7 - třída 7
Peněžní fondy územních samosprávných celků Součástí finančního systému územních celků jsou kromě rozpočtu i peněžní fondy. Územní samosprávný celek může zřizovat peněžní fondy – není to však povinnost. Peněžní fondy lze tvořit jak účelové, tak i neúčelové. V případě účelových fondů jejich zdrojem mohou být : přebytky hospodaření z minulých let, příjmy běžného roku, které se však v daném roce nepoužijí (nemají v daném roce stanovené rozpočtové určení), převody z rozpočtu během roku do účelových peněžních fondů. Zdrojem neúčelových fondů nemohou být, oproti fondům účelovým, převody z rozpočtu během roku. Obce ve velké většině používají fond rezerv a rozvoje s tím, že nevyčerpané prostředky do konce roku se dají převádět do let následujících. Jedná se o určitou formu spoření. Není ideální vytvářet velké množství účelových peněžních fondů, neboť dochází k „drobení“ veřejných příjmů. ve fondu může vzniknout přebytek prostředků, které pak mohou na jiném úseku chybět. Vzhledem k účelovosti a samostatnosti těchto fondů nejsou možné přesuny prostředků a také orgány územních celků jsou omezeny při nakládání s těmito prostředky.
Časové použití, účelovost a návratnost rozpočtových prostředků
Strana 42
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Časové použití rozpočtu Účelovost rozpočtových prostředků Návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků
Časové použití rozpočtu Rozpočtové prostředky daného roku by v zásadě měly odpovídat věcnému plnění. Plynulé financování hospodářství si však vyžaduje, aby ve smluvních vztazích mezi obchodními partnery docházelo k zálohovému placení poskytovaných plnění. Proto někdy dochází k tomu, že časový průběh příjmů a výdajů se oproti věcnému plnění odlišuje. Do plnění rozpočtu se zahrnují jen takové příjmy, které byly skutečně přijaty, resp. takové finanční operace, které byly uskutečněny v kalendářním roce. Do plnění výdajů se zařazuje jen takové čerpání prostředků, které se uskutečnilo v kalendářním roce. Pro zařazení příjmu nebo výdaje do plnění rozpočtu v kalendářním roce je rozhodující datum připsání anebo odepsání prostředků na bankovních účtech. Územní samosprávný celek a svazek obcí může přijímat nebo poskytovat zálohy na věcná plnění smluv, která se uskuteční až v následujícím roce. Územní samosprávný celek a svazek obcí může stanovit časovou použitelnost dotací nebo příspěvků ze svého rozpočtu jejich příjemcům, a to zpravidla na období do konce rozpočtového roku nebo i do pozdějšího termínu, jestliže to odpovídá účelu poskytnutých peněžních prostředků.
Účelovost rozpočtových prostředků Účelovost rozpočtových prostředků se určí: individuálně ve vztahu ke konkrétnímu úkolu, odvětvově ve vztahu k potřebám daného odvětví, nebo územně ve vztahu k potřebám vymezeného území nebo jeho části anebo místa. Územní samosprávný celek a svazek obcí je povinen respektovat účel použití rozpočtových prostředků, který vyplývá: z účelu přijatých dotací ze státního rozpočtu, ze státních fondů anebo z jiného územního rozpočtu, nebo z uzavřených smluv, podle nichž přijímá účelové rozpočtové prostředky od jiných osob, včetně účelových darů, příspěvků či půjček. Podle pravidel účelovosti může územní samosprávný celek a svazek obcí stanovit účel použití těch prostředků, jimiž dotuje činnost jiných osob anebo na ni přispívá.
Návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků Rozpočtové prostředky územního samosprávného celku nevyužité do konce roku nepropadají, ale převádějí se do dalšího roku. Případná jejich účelovost se přitom zachovává. Výjimkou jsou nevyužité účelově a časově vymezené dotace nebo příspěvky, které poskytovatel požaduje po skončení roku vyúčtovat a nespotřebované peněžní prostředky vrátit. Vrácené rozpočtové prostředky jsou výdajem toho roku, kdy se uskuteční. Územní samosprávný celek i svazek obcí může při poskytování vlastních rozpočtových prostředků jiným osobám požadovat návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků. Vrácené rozpočtové prostředky jsou v tom případě příjmem jejich rozpočtu v roce, v němž k jejich vrácení došlo.
Místní poplatky Místní poplatky jsou jedinou platbou daňového charakteru, i když dosud označovanou jako poplatky o jejichž zavedení rozhoduje do značné míry sama obec. Vzhledem k tomu, že místní poplatky jsou svým charakterem spíše místní daně, je účelem těchto plateb zajištění určitých příjmů do rozpočtu obce. Kromě finančního přínosu těchto poplatků do hospodaření obce, je také nutné si uvědomit i regulační hledisko některých typů poplatků (např. poplatek za povolení vjezdu motorových vozidel do vybraných míst a částí měst – smyslem je omezit pohyb vozidel v zpravidla historických částech města). Místní poplatky jsou upraveny zákonem ČNR č. 565/1990 sb., o místních poplatcích, ve znění zákona ČNR č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí a zákona č. 48/1994 Sb.,
Strana 43
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Tento zákon stanoví poplatky pouze ve fakultativním výčtu a obligatorními se stávají až vydáním obecně závazné vyhlášky obce. Zmocnění pro její vydání je stanoveno v zákonu o obcích. Vydání obecně závazné vyhlášky o místních poplatcích patří do samostatné působnosti obce. V této vyhlášce obec nejen stanoví , které poplatky bude na svém územním celku vybírat a jakou budou mít konkrétní sazbu, ale upraví i veškeré podrobnosti nezbytné pro řádný výkon jejich správy. Současně v této vyhlášce určí místa, která jsou v obci veřejným prostranstvím. Druhy místních poplatků Regulační rysy Správa poplatků
Druhy místních poplatků Mezi místní poplatky patří v současné době: poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek ze vstupného, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj, poplatek za komunální odpad (od 1.1.2002 – zákon 185/2001 Sb., novela zákona 565/1990 Sb. o místních poplatcích) , poplatek za zhodnocení stavebního pozemku, možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace Vzhledem k tomu, že v případě místních poplatků nejde ve většině případů o klasické poplatky, ale místní daně, je účelem těchto plateb zajištění určitých příjmů do rozpočtu obce. Ovšem fiskální funkce není jedinou funkcí, kterou tyto platby mají plnit a plní. Fiskální hledisko, i když není tím hlavním při rozhodování o zavedení místních poplatků, se nedá ani opomenout. Každý pokles výnosu místních poplatků obec ve svém rozpočtu pozná. Pokles může být způsoben menším výběrem poplatků v absolutní výši, nebo snížením rozpočtového příjmu v relaci s ostatními příjmy a výdaji, anebo snížením výnosu v závislosti na změně právní normy.
Regulační rysy Významná role připadá regulačním rysům či ochranným prvkům (zajištění ochrany určitého území) u jednotlivých poplatků. Tento rys může být výrazný např. u poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a části měst. Smyslem poplatku je umožnit omezení pohybu motorových vozidel v určité lokalitě, zpravidla historické části místa. Při zavedení je třeba zajistit jeho soulad s ostatními právními normami. Regulační charakter je přikládán i poplatku ze psů, jehož placení má do určité míry ovlivnit počet psů chovaných v obci. U tohoto poplatku je však zdůrazněn další rys poplatků, a sice získat určitý finanční příspěvek na udržování čistoty veřejných prostranství v obci, tedy úhradová stránka, která je vlastní poplatkovým platbám. Dále lze uvést, že u poplatku za užívání veřejného prostranství jsou prvky regulace hlavní, neboť reálný fiskální přínos vlivem stanovení maximálních pevných sazeb se snižuje, naopak u poplatků ze vstupného, převládá nad regulačním prvkem prvek fiskální. U poplatků souvisejících s pobytem v lázeňských a rekreačních místech převažuje také fiskální hledisko, spojené s plněním alokační funkce. Poplatek z ubytovací kapacity v současné konstrukci lze obtížně s nějakou funkcí vůbec spojit, pokud ano, tak s funkcí fiskální.
Správa poplatků Správu poplatků vykonává obec, jež je ve svém územním obvodu zavedla. Zavedení poplatků stanoví obec obecně závaznou vyhláškou, v níž upraví podrobnosti jejich vybírání, zejména stanoví konkrétní sazbu poplatku, ohlašovací povinnost ke vzniku poplatkové povinnosti, splatnost, úlevy a případné osvobození od poplatků
Strana 44
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Obec, která poplatky spravuje, může ke zmírnění nebo odstranění tvrdostí v jednotlivých případech poplatky snížit nebo prominout. Místní poplatky nemusí být vybírány ve všech obcích, neboť mají odrážet místní podmínky, priority obce, zvláštnosti daného území i určité preference obce. Na rozdíl od státních daní, které jsou ve stejné výši na celém území státu, by měly být místní poplatky územně diferencovány, což současná právní úprava umožňuje jen omezeně. To, že obec zavede a vybírá tyto platby, zvyšuje nejen její odpovědnost za hospodaření, ale tam, kde se rozhodla poplatky vybírat, stávají se tyto platby pro poplatníky stejně závaznými jako jiné daňové povinnosti a jsou určitou zátěží pro poplatníky. Pokud bude přijata koncepce obecních daní, změní se situace zejména v tom směru, že to již nebudou platby fakultativní, ale obligatorní, a obec bude muset v zákoně uvedené daně zavést. Zda poskytne široká osvobození pro poplatníky, bude záležet pouze na její situaci a podmínkách. Místní poplatky nejsou uzákoněny v soustavě daní, ale zákonem o místních poplatcích (565/1990 Sb., 184/1991 Sb., 338/1992 Sb., 48/1994 Sb.), avšak mají charakter municipálních daní. Mají fakultativní charakter - obce rozhodují o tom, zda tyto poplatky budou vybírat. Obec má tedy omezenou daňovou pravomoc při stanovení sazby poplatku - zákonem je upraveno rozpětí, nebo maximální možná sazba. Zákon stanoví: poplatníka / plátce, předmět / k čemu se poplatek vztahuje/, základ / z čeho se počítá / - cena, měrná jednotka, sazbu - u většiny je stanovena maximální hranice, osvobození - je v pravomoci zastupitelstva, splatnost - určena v obecně závazné vyhlášce. Vysvětlivky: Fiskalita – státní pokladna, státní hospodaření, v užším smyslu daně Alokace – rozdělení národního důchodu, základních fondů mezi oblasti Municipalita – obecní samospráva Obligatorní – povinný, závazný Fakultativní – nezávazný, nepovinný
Organizační složky hospodaření
územních
samosprávných
celků
a
jejich
finanční
Územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností: zřizovat vlastní organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity, zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk, zakládat obchodní společnosti, a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, zakládat obecně prospěšné společnosti podle zvláštního zákona. Územní samosprávný celek se může spolu s jinými osobami stát účastníkem (společníkem) na činnostech jiných osob, zejména obchodních společností nebo Organizační složka územního samosprávného celku (dále jen „organizační složka“) vzniká rozhodnutím zastupitelstva územního samosprávného celku. Hospodaří jménem svého zřizovatele a není účetní jednotkou. Tuto formu svého hospodaření volí územní samosprávný celek pro takové činnosti, které: nevyžadují velký počet zaměstnanců, nepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo jiné technické vybavení, nejsou vnitřně odvětvově či jinak organizačně členěné, nevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů. Pracovníci organizační složky jsou zaměstnanci zřizovatele, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Zřizovatel jmenuje vedoucího organizační složky a určí jeho práva a povinnosti.
Strana 45
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Hospodaření organizačních složek Územní samosprávný celek má ve svém rozpočtu obsaženy veškeré příjmy a výdaje svých organizačních složek. Rozpočet organizační složky je součástí rozpočtu jejího zřizovatele. Organizační složka je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. Územní samosprávný celek dává oprávnění k dispozicím s rozpočtem organizační složky jednak svému úřadu,. jednak také podle potřeby odpovědnému vedoucímu organizační složky. Při dělbě těchto oprávnění vychází z místních podmínek činnosti organizační složky, s přihlédnutím k povaze úkolů, které prostřednictvím své organizační složky zabezpečuje. Na organizační složky přenáší zřizovatel oprávnění disponovat jen s takovými peněžními prostředky, které souvisejí s její běžnou, pravidelnou činností, již je nutné zabezpečovat operativně. Tyto prostředky poskytuje zřizovatel organizační složce formou provozní zálohy v hotovosti nebo zřízením běžného účtu u banky. Zřizovatel může pověřit svou organizační složku vybíráním některých rozpočtových příjmů z její činnosti. Organizační složka tyto příjmy vybírá buď v hotovosti nebo pomocí svého běžného účtu. Peněžní průběh svého hospodaření vede organizační složka v peněžním deníku v plném členění podle rozpočtové skladby. Údaje z peněžního deníku se převádějí do rozpočtu příjmů a výdajů zřizovatele, a to v jím stanoveném termínu, nejméně však jednou měsíčně a nejpozději před koncem roku. Nevyčerpanou zálohu je organizační složka povinna vrátit zřizovateli v jím stanoveném termínu, nejpozději před koncem roku. Zřizovatel kontroluje hospodaření se svěřeným majetkem a s peněžními prostředky organizační složky.
Zřizovací listina organizačních složek O vzniku organizační složky vydá zřizovatel zřizovací listinu. Ta musí obsahovat: úplný název zřizovatele; název a sídlo organizační složky; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizačních složek zřizovatele, vymezení účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti, označení osob oprávněných jednat za organizační jednotku, vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, pokud se organizační složce předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití, vymezení takových majetkových práv, které organizační složce umožní, aby majetek svěřený podle předchozí odrážky mohla řádně využívat pro účely, pro něž byla zřízena, a v rámci vymezené pravomoci o něj pečovat, okruh příjmů a výdajů rozpočtu zřizovatele souvisejících s její činností, které zřizovatel svěřuje do její působnosti a způsob jejich použití, a to na rozdíl od zbývajících příjmů a výdajů organizační složky, které zřizovatel o jejím hospodaření sleduje podle rozpočtové skladby a zabezpečuje je ve svém rozpočtu, způsob vedení odděleného účetnictví o příjmech a výdajích organizační složky svěřených jí do její působnosti podle předchozí odrážky, včetně případného zřízení a využívání samostatného bankovního účtu, a způsob vyúčtování prostředků sledovaných na tomto účtu a popř. také způsob stanovení a vyúčtování zúčtovatelných záloh poskytovaných na její provozní výdaje, vymezení doby, na kterou je organizační složka zřízena.
Shrnutí Rozpočet lze definovat jako základní nástroj finančního hospodaření, kterým se řídí financování činností obcí. Schválený rozpočet může být vyrovnaný, přebytkový nebo schodkový. Pokud není zákon o státním rozpočtu schválen před prvním lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době do přijetí zákona o státním rozpočtu objemem příjmů a výdajů státního rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtový rok. Daňové příjmy rozpočtu obcí reprezentují třídu 1 rozpočtové skladby. Lze je rozdělit na:
Strana 46
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
sdílené daně, výlučné daně, místní poplatky a správní poplatky. Obsahem rozpočtu jsou jeho příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud neprobíhají mimo rozpočet. Státní závěrečný účet republiky: obsahuje výsledky ročního hospodaření s prostředky státního rozpočtu republiky,součástí jsou závěrečné účty kapitol zpracované a předkládané Poslanecké sněmovně samostatně jejich správci …….. Návrh státního závěrečného účtu vypracovává ministerstvo financí v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy a předkládá jej vládě.
Kontrolní otázky 1. Jaký může být schválený rozpočet a co je to rozpočet provozní? blíže kapitola Vyrovnanost rozpočtu územních samosprávných celků 2. Definujte pojem rozpočtové provizorium. Čím se řídí hospodaření státu v období tohoto provizoria blíže kapitola Rozpočtové provizorium na úrovni státu 3. Co je to rozpočet obce a jaké obecně platné rozpočtové zásady musí obec dodržovat? blíže kapitola Návrh státního rozpočtu, proces jeho přípravy jeho schvalování 4. Co je obsahem rozpočtu? Jednotlivé druhy vyjmenujte! blíže kapitola Struktura příjmů a výdajů 5. Co tvoří daňové příjmy rozpočtu obce? blíže kapitola Daňové příjmy rozpočtu obcí 6. Čím je tvořen státní závěrečný účet a jak se postupuje při jeho přípravě a schvalování? blíže kapitola Státní závěrečný účet republiky, obsah, proces přípravy a schvalování 7. Co rozumíte pod pojmem rozpočtová skladby, k čemu slouží a jaké jsou její zásady a základní třídění? blíže kapitola Rozpočtová skladba, její význam a základní typy třídění 8. Co je to odpovědnostní a odvětvové třídění rozpočtové skladby? blíže kapitola Odpovědnostní /kapitolní/ třídění, Odvětvové třídění rozpočtové skladby 9. Které finanční operace se neřídí rozpočtovou skladbou? blíže kapitola Rozpočtová skladba, její význam a základní typy třídění 10. Peněžní fondy lze tvořit účelově i neúčelově. Co to znamená? blíže kapitola Peněžní samosprávných celků 11. Co je to časové použití rozpočtu?
fondy
územních
blíže kapitola Časové použití rozpočtu 12. Jak se určí účelovost rozpočtových prostředků a co znamená návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků? blíže kapitola Účelovost rozpočtových prostředků, Návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků 13. Co jsou to místní poplatky. Kdo je stanovuje a na základě čeho jsou stanoveny? blíže kapitola Místní poplatky 14. Jaké druhy místních poplatků znáte?
Strana 47
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
blíže kapitola Druhy místních poplatků 15. Jaké organizační složky může obec – kraj zřizovat a jak tyto složky vznikají? blíže kapitola Organizační složky územních samosprávných celků a jejich finanční hospodaření 16. Jak hospodaří organizační složky? blíže kapitola Organizační složky územních samosprávných celků a jejich finanční hospodaření
Strana 48
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Kapitola 4 Příspěvkové organizace územních samosprávných celků a jejich finanční hospodaření Cíl
Cílem poslední části textu je, abyste po jejím prostudování uměli odpovědět na výše uvedené otázky, tzn.: definovat příspěvkové organizace a popsat jejich finanční hospodaření, vysvětlit odvětvové třídění rozpočtové sklady, popsat, k čemu slouží rezervní fond a k čemu jej příspěvkové organizace používají, vysvětlit daňové příjmy rozpočtu krajů a výdaje rozpočtu obcí, popsat rozpočtové zásady při sestavování rozpočtů, definovat rozpočtový proces a jeho jednotlivé etapy, vysvětlit k čemu slouží vládní rozpočtová rezerva, popsat úlohu a povinnosti zřizovatele k organizacím zřízeným obcí – krajem, charakterizovat hlavní funkce a druhy daní, popsat základní prvky daňové techniky, vysvětlit daňový systém České republiky, charakterizovat střednědobý výhled, definovat rozpočtový výhled a popsat k čemu slouží, popsat rozpočet kraje, druhy příjmů a výdajů. Klíčová slova
Příspěvková organizace, odvětvové třídění, rezervní fond, daňové příjmy rozpočtu kraje, výdaje rozpočtu obce, rozpočtové zásady, vládní rozpočtová rezerva, daňový systém, střednědobý výhled, rozpočtový výhled, rozpočet kraje, druhy příjmů, druhy výdajů. Další materiály ke studiu
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních celků a dobrovolných svazků obcí. Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých zákonů (rozpočtová pravidla). Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Zákon 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Požadované předběžné znalosti
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). Zákon č. 131/2000 Sb., o hl. m. Praze. Zákon č. 71/1967 Sb. ( od 1. 1. 2006 zákon č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád),. Ústava ČR. Listina základních práv a svobod.
Strana 49
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Předpokládaná doba studia
5 hodin.
Otázky ke zkoušce odborné způsobilosti (kapitola 4) 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40.
Příspěvkové organizace územních samosprávných celků a jejich finanční hospodaření Odvětvové řízení rozpočtové sklady Rezervní fond příspěvkových organizací územních samosprávných celků Daňové příjmy rozpočtu krajů Výdaje rozpočtu obce Návrh státního rozpočtu, proces jeho přípravy, jeho schvalování Úloha a povinnosti zřizovatele ve vztahu k organizacím, které obce a kraje zřizují Struktura a správa daní Rozpočtový výhled územních samosprávných celků a střednědobý výhled státního rozpočtu Rozpočet kraje, jeho obsah a struktura příjmů a výdajů
Příspěvkové organizace územních samosprávných celků Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Finanční hospodaření příspěvkových organizací
Finanční hospodaření příspěvkových organizací Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí. Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizace zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. Pokud příspěvková organizace vytváří ze své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje. Příspěvkové organizaci může její zřizovatel uložit odvod do svého rozpočtu, jestliže: její plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu, její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele, porušila rozpočtovou kázeň. Vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele lze během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin. Rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu; jde-li o příspěvkovou organizaci zřízenou obcí, též k rozpočtu kraje. Příspěvková organizace vytváří své peněžní fondy: rezervní fond, investiční fond, fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb.
Odvětvové třídění rozpočtové skladby
Strana 50
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Odvětvové třídění využívá hledisko účelu nebo funkce, na které obec vynakládá své prostředky. Hodnotí se tu každá peněžní operace podle toho, s jakým odvětvím NH je spjata, nebo které činnosti obce naplňuje. Používá se jen pro členění výdajů a příjmů zařazených do seskupení položek 21, 22, 23, 31 a 32. Používá se čtyřmístný kód, který rozlišuje skupiny, oddíly, pododdíly a paragrafy. Podle odvětvového třídění se třídí operace do šesti skupin: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
zemědělství a lesní hospodářství průmyslová a ostatní odvětví hospodářství Služby pro obyvatelstvo sociální věci a politika zaměstnanosti bezpečnost státu a právní ochrana všeobecná veřejné správa a služby
Rezervní fond příspěvkových organizací územních samosprávných celků Rezervní fond slouží pro uplatnění hmotné zainteresovanosti příspěvkové organizace k dosažení lepšího výsledku jejího hospodaření. Lepší výsledek hospodaření příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady. Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o převody do fondu odměn. Zdrojem mohou být též peněžní dary. Rezervní fond používá příspěvková organizace: k dalšímu rozvoji své činnosti, k časovému překlenutí rozdílů mezi výnosy a náklady, k úhradě případných sankcí uložených jí za porušení rozpočtové kázně, k úhradě své ztráty za předchozí léta. Zřizovatel může dát příspěvkové organizaci souhlas k tomu, aby část svého rezervního fondu použila k posílení svého investičního fondu.
Daňové příjmy rozpočtu krajů Daňové příjmy rozpočtu krajů v třídě 1 rozpočtové skladby lze je rozdělit na : sdílené daně, daň z příjmu fyzických osob (ze závislé činnosti, ze samostatně výdělečné činnosti, z kapitálových výnosů), daň z příjmu právnických osob, daň z přidané hodnoty, výlučné daně, daň z příjmu právnických osob za kraje, správní poplatky.
Výdaje rozpočtu obce Výdaje rozpočtu obce: závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony, výdaje na podporu subjektů provádějící veřejně prospěšné výdaje na vlastní činnost obce (samostatná působnost – péče o vlastní majetek a jeho rozvoj), výdaje spojené s výkonem státní správy, výdaje vyplývající z uzavřených smluvních vztahů, výdaje přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi či subjekty, úhrada úroků, výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich,
Strana 51
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
výdaje na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec, jiné výdaje včetně darů a příspěvků.
Návrh státního rozpočtu, proces jeho přípravy jeho schvalování Při sestavování státního rozpočtu, podobně i ostatních veřejných rozpočtů, platí rozpočtové zásady: zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu rozpočtové období = kalendářní rok. Vedle ročních rozpočtů i delší rozpočtové prognózy, zásada reálnosti a pravdivosti má zabránit zkreslování údajů, reálnost závisí na mnoha činitelích, schopnosti odhadu, kvalitní analýze atd., zásada úplnosti a jednotnosti rozpočtu potřeba souhrnných analýz, jednotnost – dodržování rozpočtové skladby, zásada dlouhodobé vyrovnanosti státního rozpočtu vyrovnanost státního rozpočtu v delším období, zásada publicity informovanost veřejnosti, nejen projednání a schválení v poslanecké sněmovně. Rozpočtový proces je státem stanovená činnost. Rozpočtové období - 1 rok. Znázornění procesu
Znázornění procesu Proces lze znázornit následovně:
Etapy rozpočtového procesu sestavení návrhu - sestavuje jej ministerstvo financí (s ohledem na požadavky obcí, vyšších územních samosprávných celků) na základě požadavků správců jednotlivých kapitol, 1/2 roku před začátkem nového období, projednání a schválení - návrh schválí vláda a předá jej do Poslanecké sněmovny nejpozději do 30. září => rozpočtový výbor = zákon prochází trojím čtením: 1. Schvalují se celkové příjmy a výdaje, saldo, vztah k rozpočtům obcí a vyšších územních samosprávných celků, rozsah vydávaných dluhopisů. 2. Podrobné, jednotlivé výbory Poslanecké sněmovny, které odpovídají za kapitoly zpracují připomínky a předloží je rozpočtovému výboru. Celková čísla zůstanou nezměněna. 3. Pouze formální nedostatky. vláda předloží návrh zákona o státním rozpočtu předsedovi Sněmovny nejpozději tří měsíců před začátkem rozpočtového roku. Dodatky k takovému návrhu může předložit nejpozději 15 dnů před schůzí Sněmovny, na níž má dojít k prvému čtení zákona,
Strana 52
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
předseda přikáže návrh zákona o státním rozpočtu k projednání rozpočtovému výboru. Prvé čtení návrhu zákona o státním rozpočtu návrh zákona o státním rozpočtu uvede navrhovatel; po něm vystoupí zpravodaj rozpočtového výboru, sněmovna v obecné rozpravě projedná základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu, kterými jsou výše příjmů a výdajů, saldo, působ vypořádání salda, celkový vztah k rozpočtům vyšších územních samosprávných celků a obcí a rozsah zmocnění výkonných orgánů, – sněmovna základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu schválí nebo doporučí vládě jejich změny a stanoví termín pro předložení nového návrhu. Lhůta pro předložení nového návrhu nesmí být kratší než 20 dnů a delší než 30 dnů od doručení usnesení Sněmovny předsedovi vlády, schválí-li Sněmovna základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu, nelze je během jeho dalšího projednávání měnit. Sněmovna se současně usnese na přikázání jednotlivých kapitol návrhu zákona o státním rozpočtu výborům, výbory projednají přikázané kapitoly návrhu zákona o státním rozpočtu a ve lhůtě stanovené Sněmovnou předloží svá usnesení rozpočtovému výboru, minimální doba k projednání přikázané kapitoly návrhu zákona o státním rozpočtu ve výboru je 30 dnů, výbor může navrhnout změny pouze v kapitole státního rozpočtu, která mu byla přikázána. Chce- -li dosáhnout změnu v jiné kapitole, požádá o projednání změny výbor, kterému byla kapitola přikázána. Ke všem návrhům na změny je výbor povinen vyžádat si stanovisko správce kapitoly, usnesení výborů, popřípadě oponentní zprávy k jednotlivým kapitolám návrhu zákona o státním rozpočtu projedná za účasti jejich zpravodajů rozpočtový výbor a přijme k nim usnesení, rozpočtový výbor předloží své usnesení, popřípadě oponentní zprávu předsedovi Sněmovny, který je dá vytisknout a doručí je všem poslancům, poslaneckým klubům a navrhovateli, nejméně 24 hodin před zahájením druhého čtení návrhu zákona o státním rozpočtu. Totéž učiní s usnesením výboru, pokud výbor přijme usnesení nesouhlasné s usnesením rozpočtového výboru podle předchozí věty, Druhé čtení návrhu zákona o státním rozpočtu v druhém čtení uvede návrh zákona o státním rozpočtu navrhovatel. Po navrhovateli vystoupí zpravodaj rozpočtového výboru, o návrhu zákona o státním rozpočtu a usnesení rozpočtového výboru k němu se koná podrobná rozprava, v níž se předkládají pozměňovací, popřípadě jiné návrhy, pozměňovací návrhy, popřípadě jiné návrhy se vytisknou a předseda Sněmovny je zašle neprodleně všem poslancům, Třetí čtení návrhu zákona o státním rozpočtu třetí čtení návrhu zákona o státním rozpočtu lze zahájit nejdříve 48 hodin po skončení čtení druhého, ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení, na závěr třetího čtení Sněmovna hlasuje o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích. Poté se Sněmovna usnese, zda s návrhem Na závěr třetího čtení Sněmovna hlasuje o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích. Poté se Sněmovna usnese, zda s návrhem zákona o státním rozpočtu vyslovuje souhlas. Není schválen - rozpočtové provizórium (podle skutečnosti časového úseku minulého období). Plnění - za realizaci a plnění odpovídají ty orgány, které sestavily návrh rozpočtu (ministerstvo financí). Pokladní plnění zabezpečuje ČNB. Kontroly veřejného rozpočtu - průběžnou kontrolu provádí parlament, finanční úřady. Po skončení období následná kontrola plnění veřejného rozpočtu ministerstvem financí. Následnou kontrolu provádí i vláda a zákonodárné orgány, kde se také projednává zpráva o plnění rozpočtu tzv. závěreční účet, který je schvalován v parlamentu. Ve všech etapách se dodržuje zásada publicity. Využívá se členění příjmů a výdajů podle závazné rozpočtové skladby.
Vládní rozpočtová rezerva Pro zajištění rozpočtového hospodaření se ke krytí nezbytných a nepředvídaných výdajů vytváří ve státním rozpočtu vládní rozpočtová rezerva. Vládní rozpočtová rezerva se tvoří nejméně ve výši 0,3 % výdajů státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. O použití vládní rozpočtové rezervy rozhoduje vláda a v rozsahu jí určeném ministr financí. O použití vládní rozpočtové rezervy podává vláda zprávu Poslanecké sněmovně ve zprávách o plnění státního rozpočtu.
Strana 53
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Úloha a povinnosti zřizovatele ve vztahu k organizacím, které obce a kraje zřizují Územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností: zřizovat vlastní organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity, zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk, zakládat obchodní společnosti, a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, zakládat obecně prospěšné společnosti podle zvláštního zákona. Územní samosprávný celek se může spolu s jinými osobami stát účastníkem (společníkem) na činnostech jiných osob, zejména obchodních společností nebo obecně prospěšných společností, na jejichž činnosti se podílí svým majetkem včetně peněžních prostředků. Územní samosprávný celek zřizuje organizační složky a příspěvkové organizace rozhodnutím zastupitelstva. Zastupitelstvo schvaluje zřizovací listina těchto organizací. Jmenuje vedoucí organizace a určí jeho práva a povinnosti. Provádí kontrolu hospodaření. U organizační složky zřizovatel určuje finanční vztahy k rozpočtu zřizovatele (provozní záloha nebo zřízení běžného účtu) . U příspěvkové organizace má zřizovatel ohlašovací povinnost (Ústřední věstník ČR, zápis do obchodního rejstříku). Poskytuje příspěvek na provoz příspěvkové organizace a může nařídit odvod do svého rozpočtu.
Struktura a správa daní Tři hlavní funkce daní: fiskální funkce – daně jsou příjmem veřejných rozpočtů Þ zabezpečují dostatek příjmů k úhradě veřejných statků redistribuční funkce – daně jsou důležitým nástrojem praktické aplikace redistribuční funkce veřejných rozpočtů stabilizační funkce – zabezpečení rovnováhy ekonomického vývoje Þ daně jsou makroekonomickým nástrojem, který je využíván ve fiskální politice Druhy daní
třídění daní podle přesunu: daně přímé – u této daně známe poplatníka (osobu, která platí daň) daně nepřímé – u této daně poplatníka neznáme, známe pouze plátce, což je osoba, která tyto daně vybere. Většinou jsou nepřímé daně zahrnuty v ceně produktu třídění daní podle vztahu k platební schopnosti poplatníka: daně osobní – zohledňují poplatníkovu platební schopnost daně in rem – zatěžují poplatníka bez ohledu na jeho platební schopnost /daň z nemovitosti/ třídění daní podle subjektu: daně placené fyzickými osobami (FO) daně placené právnickými osobami (PO) třídění daní podle předmětu: důchodové daně /mzda, odměna, renta, zisk/ majetkové daně /movitý a nemovitý/ spotřební daně /statky a služby/ daň z hlavy, kde předmětem daně je sám subjekt
Daňový systém Daňový systém České republiky
Strana 54
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Rozpočtový výhled územních samosprávných celků a střednědobý výhled státního rozpočtu Střednědobý výhled Rozpočtový výhled
Střednědobý výhled Střednědobý výhled, což je z hlediska plánování střednědobý plán, vypracovává ministerstvo financí v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy a předkládá jej vládě společně s návrhem státního rozpočtu do 31. srpna běžného roku. Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech republiky upravuje právní ochranu hospodaření se státními finančními prostředky na všech úrovních státních orgánů a institucí, kterým jsou tyto prostředky svěřovány, ale rovněž u příjemců státních dotací ze státního rozpočtu a ze státních finančních fondů. Příjemci takových prostředků jsou rovněž obce. Zároveň definuje nový pojem – střednědobý výhled. Termín pro předání podkladů pro vypracování střednědobého výhledu, jejich rozsah a strukturu stanoví ministerstvo vyhláškou. Vláda projedná návrh střednědobého výhledu současně s návrhem státního rozpočtu. Schválený střednědobý výhled předkládá vláda samostatně na vědomí Poslanecké sněmovně současně s návrhem zákona o státním rozpočtu. Střednědobý výhled obsahuje očekávané příjmy státního rozpočtu a odhadované výdaje státního rozpočtu v jednotlivých letech, na které je rozpočtový výhled sestavován, a to nejméně v tomto rozsahu: předpoklady vývoje základních ukazatelů národního hospodářství, zejména očekávaný růst nebo pokles hrubého domácího produktu a spotřebitelských cen, předpoklady a záměry vlády týkající se příjmů, výdajů a salda státního rozpočtu a státních fondů, zejména zamýšlené změny zákonů a jiných právních předpisů,
Strana 55
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
částky střednědobých výdajových rámců a jejich členění podle kapitol a státních fondů, celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu, celkové příjmy a výdaje státních fondů, příjmy a výdaje jednotlivých kapitol státního rozpočtu, příjmy a výdaje jednotlivých státních fondů, výdaje na programy, u nichž výši účasti státního rozpočtu na jejich financování schválila vláda, výdaje na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie podle jednotlivých kapitol a státních fondů, přehled závazků fyzických a právnických osob, za které se zaručily jménem státu jeho organizační složky. výdaje na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie Střednědobý výdajový rámec tvoří celkové výdaje státního rozpočtu a státních fondů na každý z roků, na které je sestavován střednědobý výhled, a stanoví jej na návrh vlády Poslanecká sněmovna v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu, a to vždy jednou částkou, s vyloučením výdajů na realizaci státních záruk a návratné finanční výpomoci. Součástí střednědobého výhledu je analýza všech splatných závazků státu. Pokud střednědobý výhled očekává schodek státního rozpočtu, obsahuje i předpokládaný způsob jeho financování. Střednědobý výhled se sestavuje na období 2 let následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet. Jeho součástí jsou ukazatele za rok, na který se předkládá státní rozpočet. U programů reprodukce majetku odpovídá období střednědobého výhledu době jejich financování. V případě úvěrů, na které byla poskytnuta státní záruka, odpovídá období střednědobého výhledu stanovené době jejich splácení.
Rozpočtový výhled Rozpočtový výhled, ač zákonem označovaný jako pomocný nástroj, přispívá velkou měrou k pozitivnímu rozhodování o využívání finančních zdrojů za podmínky úspěšného hospodaření. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů č. 250/2000 Sb. právně upravuje tvorbu rozpočtů územních samosprávných celků. Nová rozpočtová pravidla územních samosprávných celků obsahují řadu nových ustanovení. Jednou z nejvýraznějších změn je ustanovení § 3 rozpočtový výhled. V oblasti hospodaření s rozpočtovými prostředky na municipální úrovni se tak objevuje nový prvek - prvek střednědobého plánování. Legislativně je tak poprvé zakotven rozpočtový výhled jako součást rozpočtového procesu a důležitý nástroj řízení územních samosprávných celků. Tato skutečnost by měla značně přispět ke změně pohledu na rozpočtové hospodaření, především na celkový ekonomický rozvoj a plánovité a koncepční užití rozpočtových prostředků. Zákon definuje rozpočtový výhled jako pomocný nástroj územního samosprávného celku, který by měl sloužit pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodaření. Takto definovaný rozpočtový výhled se sestavuje zpravidla na dobu 2-5 let. Novela zákona ukládá územním samosprávným celkům od roku 2005 sestavovat rozpočtový výhled jako povinný dokument. Jako nástroj střednědobého plánování by měl rozpočtový výhled obsahovat základní údaje o příjmech a výdajích, o dlouhodobějších závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. Častá výhrada k sestavování rozpočtového výhledu se vztahuje k neznalosti příjmů v budoucích létech. Musíme si ale uvědomit, že rozpočtový výhled stejně jako rozpočet na běžný rok, jsou plánovací dokumenty, jež je někdy možno, jindy nutno aktualizovat (viz provádění rozpočtových opatření při změně rozpočtu). K pořízení rozpočtového výhledu by však mělo vést především logické pochopení smyslu a významu tohoto dokumentu, aniž by bylo jeho povinné pořízení přikázáno zákonem. Ten ukládá, aby rozpočtový výhled obsahoval souhrnné základní údaje o příjmech, výdajích, závazcích a pohledávkách, neurčuje však, v jaké podrobnosti mají být ve výhledu uvedeny. Nic tedy nebrání tomu, aby rozpočtový výhled byl veden v mnohem větší podrobnosti, vyjadřujících očekávané příjmy a výdaje v následujících obdobích. Takto pořízený výhled splní plně svůj účel přispět k plynulému zkvalitnění hospodaření obce či kraje. Je třeba poznamenat, že rozpočtové výhledy (pod různými názvy, např. dlouhodobý plán apod.) využívala některá města ještě před platností zmíněného zákona. Rozpočtový výhled je nesporně novinkou v činnosti samosprávných orgánů, pro níž dosud chybí návod na jeho sestavení, který pochopitelně nemůže být rozváděn zákonem. Aby rozpočtový výhled splňoval kritérium co největší přesnosti, je vhodné postupovat podle následujících kroků : analýza hospodaření územního samosprávného celku v minulosti minimálně dva až tři roky zpět analyzovaná data si rozdělit na běžné a kapitálové příjmy a výdaje. Běžné položky je pak vhodné ještě členit na pravidelně se opakující a nahodilé,
Strana 56
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
z analýzy běžných příjmů a výdajů lze vysledovat určité závislosti. Na základě těchto skutečností lze jednotlivým položkám přiřadit koeficienty (buď růstové či klesající, nebo při neměnných hodnotách konstantní hodnotu) Tyto kroky zajistí vytvoření rozpočtového výhledu běžných položek. Dále následuje začlenění kapitálových a nahodilých položek do rozpočtového výhledu: odhad plnění nahodilých položek v budoucnosti (např. splátky půjčených prostředků od obyvatel, přijaté dary, programové vybavení, věcné dary, neinvestiční půjčky obyvatelstvu atd.), pokud má územní samosprávný celek zpracován plán investic např. na základě územního plánu nebo programu rozvoje, lze tyto představy také začlenit do rozpočtového výhledu, do rozpočtového výhledu zahrnout dluhovou službu podle uzavřených úvěrových smluv. Poznámka: nebudou-li do rozpočtového výhledu zapracovány investiční akce, bude takto sestavený rozpočtový výhled ukazovat volné finanční prostředky, bez zapojení cizích zdrojů, použitelné na případné krytí investičních akcí. Přínosem takto sestaveného rozpočtového výhledu je snadná a rychlá orientace zastupitelů při rozhodování plánování investičních záměrů, přehled o zadluženosti územního samosprávného celku a případná regulace dluhu, snadné vytváření podkladů pro bankovní sektor při žádosti o úvěr a institucí, u kterých žádá územní samosprávný celek o dotace. Aby rozpočtový výhled neztratil svůj význam, je nutné jej průběžně monitorovat a následně aktualizovat. Aktualizaci rozpočtového výhledu je zapotřebí provádět nejméně jednou ročně, nejlépe souběžně s vyhodnocením ročního rozpočtu. Vhodnější je provádět monitoring i v polovině roku. Současně s aktualizací je v zájmu plnění ustanovení zákona, vyžadující jeho sestavení na dvou až pětileté období následující po roce, na který se sestavuje roční rozpočet, především však z důvodu jeho objektivizace, dopracovat rozpočtový výhled o další rok. Rozpočtový výhled by měl být schválen zastupitelstvem, stejně jako jeho následné úpravy, vycházející ze změn legislativy a změn záměrů v rozvoji územního samosprávného celku. Manuální sestavení výhledu je značně náročné a bude vyžadovat odbornou zdatnost a zkušenosti související s činnostmi při zpracování a vyhodnocování ročního rozpočtu. Jisté usnadnění může poskytovat vhodné využívání výpočetní techniky ve spojení se software, které některé firmy již nabízejí.
Rozpočet kraje, jeho obsah a struktura příjmů a výdajů Rozpočet lze definovat jako základní nástroj finančního hospodaření, kterým se řídí financování činností krajů. Kraj vypracovává svůj roční rozpočet v návaznosti na svůj rozpočtový výhled a na základě údajů z rozpisu státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, jímž: státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům krajů V průběhu rozpočtového procesu musí kraj dodržovat obecně platné rozpočtové zásady: každoroční sestavování a schvalování, reálnost a pravdivost, úplnost a jednotnost, dlouhodobá vyrovnanost, publicita. Hospodaření kraje lze charakterizovat následujícím vztahem F1 + P - V = F2 kde: F1 P V F2
stav peněžních prostředků na počátku rozpočtového období příjmy výdaje stav peněžních prostředků na konci rozpočtového období
Rozpočet kraje jako decentralizovaný peněžní fond
Strana 57
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Každý rozpočet je toková veličina – během celého rozpočtového období se v něm soustřeďují různé druhy veřejných příjmů, které se rozdělují a používají na financování veřejných statků.
Rozpočet kraje – bilance, struktura municipálního rozpočtu rozpočet je vždy účetně vyrovnán. Dlouhodobým cílem kraje by měl být vyrovnaný rozpočet, nebo přebytkový rozpočet, neboť schodkový rozpočet vede k zadlužení, požadavek vyrovnaného rozpočtu znamená, že si kraj nevytváří finanční rezervy do dalších let. Je výhodnější hospodařit s přebytkem (na konci roku má kraj na účtu finanční prostředky a může je použít na začátku dalšího období k financování potřeb, aniž by se musela krátkodobě zadlužovat), zejména tok daňových příjmů (ale i ostatních druhů příjmů) během roku kolísá vlivem způsobu placení daní, zatímco tok běžných výdajů je poměrně pravidelný. Dochází tedy k časovému nesouladu mezi vývojem příjmů a výdajů.
Rozpočet kraje – krátkodobý finanční plán nutné plánovité použití rozpočtu na základě rozpočtového výhledu, projevuje se absence kvalitní střednědobé a dlouhodobé strategie rozvoje kraje, Hlavní problémy střednědobého rozpočtového plánování: schopnost odhadu budoucích příjmů, vyjasnění koncepce finančních vztahů rozpočtu kraje k ostatním článkům rozpočtové soustavy (neměnnost těchto vztahů). oblast organizační – spolupráce mezi volenými a výkonnými orgány. V ČR se sestavuje jednotný rozpočet. Platná rozpočtová skladba však umožňuje třídit příjmy a výdaje na nenávratné (které převažují) a na návratné a umožňuje odlišovat běžné a kapitálové příjmy a výdaje. Umožňuje tudíž provést vnitřní třídění rozpočtu na běžný rozpočet a kapitálový rozpočet. V rozpočtové praxi to však zatím není dostatečně zdůrazňováno, i když je to velmi důležité proto, že obě části rozpočtu jsou velmi odlišné.
Struktura příjmů a výdajů Obsahem rozpočtu jsou jeho příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud neprobíhají mimo rozpočet. Mimo rozpočet se uskutečňují peněžní operace týkající se cizích a sdružených prostředků a také podnikatelské aktivity obce (hospodářská resp. podnikatelská činnost). Jejich hospodářské výsledky se do rozpočtu kraje promítají vždy před koncem rozpočtového roku, aby byly součástí závěrečného účtu. Druhy příjmů Druhy výdajů
Druhy příjmů Druhy příjmů: příjmy z vlastního majetku a majetkových práv – pronájem nebo prodej, příjmy z vlastní hospodářské činnosti – podnikání kraje v různých činnostech (služby, obchod atd.), příjmy z vlastní správní činnosti včetně z výkonu státní správy, výnosy daní nebo podíly na nich (podle zákona č.243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní), dotace ze státního rozpočtu a státních fondů, prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy – pokuty a sankce, peněžní dary a příspěvky.
Druhy výdajů
Strana 58
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Druhy výdajů: závazky vyplývající pro kraj z plnění povinností uložených mu zákony výdaje na podporu subjektů provádějící veřejně prospěšné výdaje na vlastní činnost kraje (samostatná působnost – péče o vlastní majetek a jeho rozvoj) výdaje spojené s výkonem státní správy dotace do rozpočtu obcím v kraji výdaje vyplývající z uzavřených smluvních vztahů výdaje přijaté v rámci spolupráce s jinými kraji či subjekty úhrada úroků výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich výdaje na podporu soukromého podnikání prospěšného pro kraj jiné výdaje včetně darů a příspěvků kraje
Shrnutí Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí. Odvětvové třídění využívá hledisko účelu nebo funkce, na které obec vynakládá své prostředky. Rezervní fond slouží pro uplatnění hmotné zainteresovanosti příspěvkové organizace k dosažení lepšího výsledku jejího hospodaření. Daňové příjmy rozpočtu krajů lze je rozdělit na sdílené daně, výlučné daně a správní poplatky. Výdaje rozpočtu obce = závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony, výdaje na podporu subjektů provádějící veřejně prospěšné výdaje na vlastní činnost obce, výdaje spojené s výkonem státní správy, výdaje vyplývající z uzavřených smluvních vztahů, výdaje přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi či subjekty, úhrada úroků, výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich, výdaje na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec a jiné výdaje včetně darů a příspěvků. Při sestavování státního rozpočtu, podobně i ostatních veřejných rozpočtů, platí rozpočtové zásady: zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu rozpočtové období, zásada reálnosti a pravdivosti, zásada úplnosti a jednotnosti rozpočtu potřeba souhrnných analýz, zásada dlouhodobé vyrovnanosti státního rozpočtu vyrovnanost státního rozpočtu v delším období, zásada publicity informovanost veřejnosti. Rozpočtový proces je státem stanovená činnost. Rozpočtové období - 1 rok. Pro zajištění rozpočtového hospodaření se ke krytí nezbytných a nepředvídaných výdajů vytváří ve státním rozpočtu vládní rozpočtová rezerva. Tři hlavní funkce daní: fiskální funkce, reditribuční funkce, stabilizační funkce Druhy daní: daně přímé a nepřímé, daně osobní, daně in rem, daně placené fyzickými osobami, daně placené právnickými osobami, důchodové daně, majetkové daně, spotřební daně, daň z hlavy, kde předmětem daně je sám subjekt. Střednědobý výhled, což je z hlediska plánování střednědobý plán, vypracovává ministerstvo financí v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy a předkládá jej vládě společně s návrhem státního rozpočtu do 31. srpna běžného roku. Rozpočtový výhled, ač zákonem označovaný jako pomocný nástroj, přispívá velkou měrou k pozitivnímu rozhodování o využívání finančních zdrojů za podmínky úspěšného hospodaření. Zákon definuje rozpočtový výhled jako pomocný nástroj územního samosprávného celku, který by měl sloužit pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodaření. Rozpočet lze definovat jako základní nástroj finančního hospodaření, kterým se řídí financování činností krajů. Druhy příjmů: příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, z vlastní hospodářské činnosti, výnosy daní ……
Strana 59
© Phare CZ 0209-02-01-005
Kurz: "Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum"
Druhy výdajů: závazky vyplývající pro kraj z plnění povinností uložených mu zákony, výdaje na podporu subjektů provádějící veřejně prospěšné výdaje na vlastní činnost …..
Kontrolní otázky 1. S jakými prostředky hospodaří příspěvkové organizace? blíže kapitola Příspěvkové organizace územních samosprávných celků a jejich finanční hospodaření 2. Do jakých skupin se třídí operace podle odvětvového třídění? blíže kapitola Odvětvové třídění rozpočtové skladby 3. K čemu slouží a k čemu je používán rezervní fond? blíže kapitola Rezervní fond příspěvkových organizací územních samosprávných celků 4. Jak se dělí daňové příjmy rozpočtu krajů? Jak výdaje? blíže kapitola Daňové příjmy rozpočtu krajů 5. Jaké rozpočtové zásady platí při sestavování státního rozpočtu? blíže kapitola Návrh státního rozpočtu, proces jeho přípravy jeho schvalování 6. Co je to rozpočtový proces? Etapy rozpočtového procesu. blíže kapitola Znázornění procesu 7. K čemu slouží vládní rozpočtová rezerva? blíže kapitola Vládní rozpočtová rezerva 8. Jaké jsou tři hlavní funkce daní a jaké druhy daní znáte? blíže kapitola Struktura a správa daní 9. Co tvoří daňový systém České republiky? blíže kapitola Daňový systém 10. Co je to střednědobý výhled? blíže kapitola Střednědobý výhled 11. K čemu slouží rozpočtový výhled? blíže kapitola Rozpočtový výhled 12. Jak lze definovat rozpočet kraje a co je obsahem rozpočtu? blíže kapitola Rozpočet kraje, jeho obsah a struktura příjmů a výdajů, Struktura příjmů a výdajů
Strana 60
© Phare CZ 0209-02-01-005