Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Obecně prospěšné práce po zavedení nového pojetí trestního zákoníku a instituce spjaté s obecně prospěšnými pracemi Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Autorka práce:
JUDr. Michaela Poremská, Ph.D.
Jana Uhlířová
Brno 2011
Na tomto místě bych ráda poděkovala především vedoucí mé bakalářské práce paní JUDr. Michaele Poremské, Ph.D., za její ochotu, vstřícnost, uţitečné připomínky a cenné poznámky při vedení mé bakalářské práce.
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Obecně prospěšné práce po zavedení nového pojetí trestního zákoníku a instituce spjaté s obecně prospěšnými pracemi“ vypracovala samostatně s pouţitím odborné literatury a pramenů, které jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury. V Brně dne 20. května 2011
__________________
Abstract UHLÍŘOVÁ, J. Community work after the introduction of new concepts and institutions of the Penal Code related to the sentence of community service. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2011. This bachelor thesis focuses on the characteristics of a sentence of community service. It deals with the specifics of the pros and cons, benefits. It includes a comparison of the new legislation, mainly of the Penal Code with the previous one, which was in force until 2010. Further analysis of the causes and consequences, especially in socio-economic areas that affect the sentencing of community service are described. Keywords Community work, an alternative sentence, the Probation and Mediation Service of Czech Republic, the Penal Code
Abstrakt UHLÍŘOVÁ, J. Obecně prospěšné práce po zavedení nového pojetí trestního zákoníku a instituce spjaté s obecně prospěšnými pracemi. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. Tato bakalářská práce je zaměřena na charakteristiku trestu obecně prospěšných prací. Zabývá se jeho specifiky, klady a zápory, přínosy. Obsahuje komparaci nové právní úpravy trestního zákoníku s předchozí, jeţ platila do roku 2010. Dále analyzuje důvody a dopady, především v socioekonomické oblasti, které mají vliv na ukládání trestu obecně prospěšných prací. Klíčová slova Obecně prospěšné práce, alternativní trest, Probační a mediační sluţba ČR, trestní zákoník
Obsah
5
Obsah 1
Úvod
2
Cíl práce a metodika
3
Cíl práce ...................................................................................................10
2.2
Metodika práce ........................................................................................10
Trest obecně prospěšných prací
6
12
3.1
Trest a alternativní tresty ........................................................................ 12
3.2
Obecná charakteristika OPP .................................................................... 16
3.3
Historie a právní úprava trestu OPP ....................................................... 17
3.4
Subjekty podílející se na uplatnění OPP.................................................. 17
3.4.1
Probační a mediační sluţba .............................................................18
3.4.2
Soud.................................................................................................. 19
3.4.3
Poskytovatel OPP ............................................................................. 19
3.4.4
Obviněný .......................................................................................... 19
3.4.5
Poškozený ......................................................................................... 19
Ukládání, průběh a ukončení trestu OPP ............................................... 20
3.5.1
Postup.............................................................................................. 20
3.5.2
Druh práce ....................................................................................... 21
3.6
5
10
2.1
3.5
4
9
Výhody a nevýhody .................................................................................. 21
3.6.1
Výhody trestu OPP ........................................................................... 21
3.6.2
Nevýhody trestu OPP ...................................................................... 23
Nová právní úprava trestního zákoníku
25
4.1
Změny v otázce trestu OPP ..................................................................... 26
4.2
Nedostatky právní úpravy ve věci trestu OPP ........................................ 27
Analýza ukládání trestu OPP
30
5.1
Kraje s nejčastějším a nejméně častým ukládáním trestu OPP ............. 33
5.2
Instituce činné v oblasti OPP .................................................................. 36
Závěr
42
Obsah
7
Literatura
Příloha č. 1: Vývoj stavu vězněných osob
6
44 48
Příloha č. 2: Počet vězňů a počet ubytovacích kapacit v letech 2008 – 2010 48 Příloha č. 3: Využitelnost věznic
49
Příloha č. 4: Vývoj zaměstnanosti odsouzených osob
50
Příloha č. 5: Průměrné náklady na jednoho vězně na jeden den
50
Příloha č. 6: Vývoj rozpočtu Vězeňské služby ČR
51
Příloha č. 7: Trest odnětí svobody a trest OPP
52
Příloha č. 8: Podklad pro vydání usnesení o nařízení trestu
53
Příloha č. 9: Dohoda o realizaci výkonu trestu OPP
55
Příloha č. 10: Vývoj ukládání trestů OPP
56
Příloha č. 11: Postup pracovníků PMS ve vztahu k OPP
57
Seznam obrázků
7
Seznam obrázků Obr. 1 Vývoj ukládání trestu OPP (včetně trestního opatření)
30
Obr. 2
32
Využívání trestu OPP v jednotlivých krajích a letech
Obr. 3 Nejčetnější trestné činy, za něž jsou ukládány OPP ve Středočeském kraji
33
Obr. 4 Nejčetnější trestné činy, za něž jsou ukládány OPP v Severomoravském kraji
34
Obr. 5 Nejčetnější trestné činy, za něž jsou ukládány OPP ve Středočeském a Severočeském kraji
35
Obr. 6 Trestné činy rozčleněné podle hlav trestního zákona, za něž byl uložen trest OPP
36
Obr. 7 Podíl případů ve věcech mladistvých na celkových činnostech PMS ČR
40
Obr. 8
48
Vývoj stavu vězněných osob
Obr. 9 Počet vězňů a počet vězeňských ubytovacích kapacit v ČR v letech 2008 – 2010 49 Obr. 10
Využitelnost věznic v ČR v letech 2008 – 2010
49
Obr. 11
Vývoj zaměstnanosti odsouzených osob
50
Obr. 12
Náklady na jednoho vězně na jeden den
51
Obr. 13
Vývoj rozpočtu Vězeňské služby ČR
51
Obr. 14 Srovnání počtu uložených trestů odnětí svobody a trestů OPP v letech 2008 – 2010 52 Obr. 15
Podklad pro vydání usnesení o nařízení trestu
54
Obr. 16
Dohoda o realizaci výkonu trestu OPP
56
Obr. 17
Postup pracovníků PMS ve věci OPP
57
Seznam tabulek
8
Seznam tabulek Tab. 1 Počet uložených trestů OPP v jednotlivých krajích a letech 31 Tab. 2 Podíl trestu OPP na všech uložených trestech v jednotlivých krajích a letech (v %)
31
Tab. 3 Počet nově evidovaných případů a podíl OPP na těchto případech ve sledovaných letech
39
Tab. 4 Počet uložených trestů OPP (včetně trestních opatření OPP) 56
Úvod
9
1 Úvod Česká republika uţ několik let čekala na modernizaci trestního zákoníku. Trestní zákon byl zaloţen na principech roku 1961, kdy byl přijat. Za padesát let se mnohé změnilo, bylo tedy nutné vypracovat nový zákoník. Jednou z hlavních filozofií nového zákoníku, který nabyl účinnosti 1. ledna 2010, je individualizace trestání. Trest má odpovídat konkrétnímu činu a konkrétnímu pachateli. Proto také došlo k posílení úlohy alternativních trestů. Ty nemají delikventy jen trestat, ale hlavním cílem je, aby přispěly k jejich nápravě. Alternativní tresty se u nás objevily se snahami o porevoluční reformy. Původně se pouţívaly pouze jako alternativa k trestu odnětí svobody. Později se začaly uţívat i jako samostatně ukládané tresty. Alternativním trestem, který se u nás začal vyuţívat jako první a je ukládán nejčastěji, je trest obecně prospěšných prací. Dnes uţ je škála alternativních trestů docela široká a novou právní úpravou trestního zákoníku se ještě o další dva alternativní tresty rozrostla. Justice vidí v alternativních trestech řešení hned několika problémů. Zásadním problémem, jenţ je starostí snad po celém světě, jsou přeplněné věznice a vysoké náklady spojené s vězněním. Dalším významným problémem je recidivita. Pobyt ve vězení má na pachatele neblahý vliv, odsouzený je vystaven škodlivým vlivům ze strany spoluvězňů, coţ můţe vést k otupělosti, lhostejnosti. Navíc jsou zpřetrhané rodinné a jiné sociální vazby a to vytváří po propuštění na svobodu notné překáţky v resocializaci. Proto se alternativní tresty těší takové oblibě. Jak jiţ bylo zmíněno, v současné době nejuţívanějším alternativním trestem je trest obecně prospěšných prací. V práci se pokusím tento trest více přiblíţit, blíţe popsat, za jaké skutky mohou být uloţeny, jak se vyvíjela jejich právní úprava a jaké jsou klady a zápory tohoto trestu. Důleţitou částí práce je zhodnocení změn v nové právní úpravě trestního zákoníku oproti předchozí verzi. Základem praktické části je analýza ukládání trestu obecně prospěšných prací.
Cíl práce a metodika
10
2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Práce je zaměřena na trest obecně prospěšných prací. Je provedena deskripce tohoto trestu, hlavních charakteristik a zásad při ukládání trestu, včetně právní úpravy, historie a průběhu trestu. Dílčím cílem práce je vyhodnotit přednosti i nedostatky trestu obecně prospěšných prací. Nedílnou součástí je komparace předchozí a nové právní úpravy trestního zákoníku, zejména v otázce obecně prospěšných prací. Dalším dílčím cílem je analyzovat ukládání trestu obecně prospěšných prací, analyzovat i důvody a následně dopady, především v socioekonomické oblasti, které mají vliv na častější či nikoliv tak časté ukládání trestu obecně prospěšných prací. Také je popsána činnosti institucí spojených s obecně prospěšnými pracemi, např. Probační a mediační sluţba České republiky.
2.2 Metodika práce Výchozím bodem ke zpracování mé bakalářské práce bylo prostudování příslušné literatury týkající se tématu. Jedná se o literaturu zabývající se zejména trestním právem hmotným, restorativní justicí, alternativními tresty, trestem obecně prospěšných prací a Probační a mediační sluţbou. Nejvíce jsem vyuţila publikaci Probace a mediace od Pavla Šterna, Lenky Ouředníčkové a Dagmar Doubravové. Na základě poznatků z uvedené literatury je vypracována tato bakalářská práce. V první části je práce zaměřena na trest a trestání obecně. Je uvedeno pojetí trestu, účel a funkce trestu a trendy uplatňované v justici. Součástí je také krátké seznámení s alternativními tresty, včetně uvedení důvodů, které vedly k reformě justice. Následuje charakteristika trestu obecně prospěšných prací, jeţ zahrnuje hlavní zásady obecně prospěšných prací, formování právní úpravy týkající se trestu obecně prospěšných prací do dnešní podoby, jsou uvedeny subjekty podílející se na uplatňování obecně prospěšných prací, průběh tohoto trestu a jeho klady a zápory pro jednotlivé subjekty, jichţ se obecně prospěšné práce dotýkají. Důleţitou kapitolou je komparace trestních zákoníků. Nejprve je uvedeno srovnání obecné, týkající se celé úpravy trestního zákoníku, poté je zaměřeno na změny, jejichţ působnost dopadá na obecně prospěšné práce. Také jsou uvedeny nedostatky a moţná řešení a úpravy právního pojetí obecně prospěšných prací do budoucna. Následující část je zacílena na analýzu ukládání trestů obecně prospěšných prací. Východiskem tohoto oddílu je vyhodnocení dat, na jehoţ základě jsou odvozeny další skutečnosti a předpoklady. Vyuţita jsou sekundární data z Ministerstva spravedlnosti a Probační a mediační sluţby ČR. Ta poslouţila ke stanovení krajů, ve kterých je k sankcionizaci pachatelů trest obecně prospěš-
Cíl práce a metodika
11
ných prací vyuţit nejvíce a naopak nejméně. Z dat bylo také vyhodnoceno, za jaké trestné činy se trest obecně prospěšných prací ukládá nejčastěji. Závěr kapitoly je věnován mladistvým pachatelům. Je provedeno zhodnocení důvodů jejich trestné činnosti, z jaké části se vyuţívá obecně prospěšných prací pro jejich potrestání. Posledním oddílem je rekapitulace nejdůleţitějších poznatků celé práce.
Trest obecně prospěšných prací
12
3 Trest obecně prospěšných prací Trest obecně prospěšných prací (dále jen OPP) je jedním z alternativních trestů. Ty jsou součástí restorativní justice, jejímţ cílem není pouze samotné potrestání pachatele, ale záměrem je jeho náprava. Na úvod této kapitoly uvedu pojetí trestu a alternativních trestů, poté se budu věnovat blíţe trestu OPP.
3.1 Trest a alternativní tresty „Je lépe zločinu předcházet, než ho trestat.“ Cesare Beccaria (1764) V kaţdé společnosti, která má nějak fungovat, musí být stanoven řád. Ten pomáhá jedincům předpokládat chování ostatních, ale je důleţitý samozřejmě i pro společnost, která se vyvíjí za předpokladu, ţe je řád respektován. V případě, ţe se člověk dopustí něčeho, co zákon nedovoluje, spáchá trestný čin. Trestní zákon definuje trestný čin jako protiprávní čin, který je zákoníkem označen za trestný a který vykazuje znaky uvedené v tomto zákoně. K trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, ţe postačí zavinění z nedbalosti.1 Společnost dbá na dodrţování svých právních norem a při jejich porušení reaguje v podobě trestání, viníkovi je tedy uloţen trest neboli sankce. „Trest je prostředkem státního donucení, který stát užívá k ochraně zájmů chráněných trestním zákonem, ochraně společnosti před trestnými činy a jejich pachateli.“ 2 Trestem je označena obecná úprava pro dospělé pachatele. Právní následky trestných činů mladistvých, označovány jako provinění, nejsou pojmenovány trestem, ale nazývají se opatření. Účelem opatření je především vytvoření podmínek pro sociální a duševní rozvoj mladistvého, kdy se bere v úvahu jeho dosaţený stupeň rozumového a mravního vývoje, osobní vlastnosti, rodinná výchova a prostředí mladistvého, z něhoţ pochází. Znakem trestu je způsobení určité újmy (osobní svobody, vlastnická práva), jeţ je uloţena soudem osobě pachateli trestného činu.3 Trest má čtyři funkce4: ochranná – trest má chránit společnost před kriminalitou; preventivní – je zaměřena na konkrétního pachatele i na ostatní (potenciální) pachatele, jeţ má odradit od trestného jednání;
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník JELÍNEK, Jiří, et al. Trestní právo hmotné, str. 349 3 JELÍNEK, Jiří, et al. Trestní právo hmotné 4 JELÍNEK, Jiří, et al. Trestní právo hmotné 1
2
Trest obecně prospěšných prací
13
represivní – směrováním k ochraně chráněných zájmů výlučně individuálním působením na konkrétního pachatele prostřednictvím donucení; regulativní – spočívá ve stanovení podmínek trestní odpovědnosti i beztrestnosti, zakotvuje podmínky ukládání trestů a ochranných opatření. Účelem trestu je ochrana společnosti před kriminalitou. Cílem není trest „sám o sobě“, je spíše prostředkem k dosaţení jiných, dalších výsledků. Jedná se především o ochranu společnosti před pachateli trestných činů, zamezení odsouzeným v další trestné činnosti, výchova k tomu, aby vedli řádný ţivot a tím působit výchovně i na ostatní členy společnosti.5 Velkou pozornost je třeba věnovat výchovné sloţce účelu trestu. Především trestání mladistvých je pojímáno jako výchovný prvek. Děti a mladiství jsou snadno ovlivnitelní, nechají se strhnout svým okolím a situací. Příčinou trestné činnosti bývá často nevyhovující, nebo dokonce neexistující domácí zázemí, špatná rodinná, mravní a citová výchova, ale také malá nabídka volnočasových aktivit. Působení negativních vlivů na dítě během vývoje zasahuje velmi citlivou oblast psychiky, a to motivaci, sebeovládání, citovou a morální sloţky osobnosti. Děti se potom uchylují k páchání trestných činů, zejména v náročných a krizových situacích.6 Proto není hlavní účelem trestních opatření trestat, kdy se mládeţ můţe stát navíc zahořklou, ale vychovávat, ukázat mladým pachatelům lepší cestu. Záměrem je také ochrana mladistvého před škodlivými vlivy, omezení recidivy a zabránění jeho další trestné činnosti. Vţdy se dává přednost alternativním opatřením, trestní opatření odnětí svobody by mělo být vyuţito aţ ve chvíli, kdy ostatní opatření jsou neúčinná. Nejznámějším a nejrozšířenějším trestem po celém světě je trest odnětí svobody. Jeho účelem je izolovat pachatele od společnosti a bránit mu v další trestné činnosti. Tento model, kdy je vyuţíváno trestu odnětí svobody, se nazývá retributivní (trestající) justice. V současnosti je ale stále více odsouván do pozadí a na jeho místo se dostává model restorativní (obnovující) justice. Nejde ale o úplné vytěsnění retributivního modelu, restorativní justice stojí vedle a doplňuje jej.7 Princip restorativní justice je podle Howarda Zehra, duchovního otce tohoto modelu, definován takto: „Restorativní justice je proces, který chce v maximální míře zapojovat ty, kdo mají na konkrétním trestném činu podíl, a společně zjišťovat a řešit újmu, potřeby a povinnosti s cílem přivodit ozdravení a dát věci do pořádku, nakolik je to jen možné.“8 K dosaţení cíle, který spočívá v znovunalezení společenské rovnováhy, vyuţívá restorativní justice alternativních trestů a opatření. Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon KAŠPAROVÁ, Blaţena. Záchranný kruh 7 KUCHTA, Josef; VÁLKOVÁ, Helena. Základy kriminologie a trestní politiky . 8 ŠTERN, Pavel; OUŘEDNÍČKOVÁ, Lenka; DOUBRAVOVÁ, Dagmar. Probace a mediace : Moţnosti řešení trestných činů, str. 30 5
6
Trest obecně prospěšných prací
14
Za alternativní sankce jsou povaţovány všechny tresty nespojené s nepodmíněným odnětím svobody. Začaly se formovat v 70. letech 20. století, kdy představovaly alternativu k uvěznění. Některé formy alternativních trestů existovaly jiţ dříve (např. peněţitý trest, podmíněné odsouzení, probace), ale hledaly se další druhy alternativ. Mezi hlavní důvody, které vedly k reformě trestání, patří tyto: ekonomické důvody – vysoké náklady na výkon trestu odnětí svobody; penitenciární – vedlejší neţádoucí účinky uvěznění; kompenzační – není zajištěno, ţe pachatel nahradí oběti způsobenou škodu; trestně politické – depenalizace a dekriminalizace.9 Škála druhů alternativních trestů se postupně rozrůstá. V dnešní době se v České republice setkáváme s těmito druhy alternativních trestů10: trest domácího vězení, trest obecně prospěšných prací, propadnutí majetku, peněţitý trest, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz činnosti, zákaz pobytu, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, ztráta českých titulů nebo vyznamenání, ztráta vojenské hodnosti, vyhoštění. Dva alternativní tresty jsou nové, byly zavedeny novým trestním zákoníkem s účinností od roku 2010. Jsou jimi trest domácího vězení a zákaz vstupu na sportovní, kulturní a společenské akce. Jak jiţ bylo zmíněno, odklon od trestu odnětí svobody má několik příčin. Po celém světě je problém s rostoucí kriminalitou a přeplněností věznic (v ČR jsou věznice naplněny ze 112 %11, příloha č. 3). Mluví se o tzv. „krizi vězeňství“ či o „krizi trestu odnětí svobody“.12 S tím samozřejmě souvisí i finanční stránka. Věznění je velmi nákladné, coţ zatěţuje stát. V roce 2010 dosáhly v ČR náklady na věznění částky 6,77 miliardy Kč. Jednalo se přitom o 21 655 vězněných osob. NOVOTNÝ, Oto; ZAPLETAL, Josef. Kriminologie. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník 11 Vězeňská sluţba ČR. Statistické ročenky : Statistická ročenka Vězeňské sluţby za rok 2010. 12 KARABEC Zdeněk. Resortativní justice: Sborník příspěvků a dokumentů. 9
10
Trest obecně prospěšných prací
15
Náklady na jeden den na jednu vězněnou osobu (příloha č. 5) jsou v průměru přes 847 Kč (rozmezí v jednotlivých věznicích je od 490 Kč do 1 511 Kč).13 Přitom tyto náklady se z velké části hradí ze státního rozpočtu, tedy z daní poplatníků. Jen malé procento platí samotní vězni, a to pouze někteří, respektive ti, co v době výkonu trestu odnětí svobody pracují. V současnosti se zaměstnanost vězňů pohybuje kolem 60 % (příloha č. 4). Odměny pracujících odsouzených se liší podle toho, zda je pro práci potřebná určitá specializace nebo vzdělání. Základní sloţka odměny se nachází tedy podle druhu vykonané práce v rozmezí od 4 500 Kč do 9 000 Kč. Z této jejich odměny je odváděno v součtu 11 % na sociální a zdravotní pojištění. Ze zůstatku, tedy čisté pracovní odměny se pak sráţí 32 % k úhradě nákladů výkonu trestu. Maximálně to můţe být však 1 500 Kč za kalendářní měsíc. Zbytek odměny připadne k úhradě výţivného nezaopatřených dětí a k úhradě sráţek prováděných na základě nařízeného výkonu rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy. 20 % připadá na jejich kapesné. Zaměstnávání vězňů je ale mnohdy těţké, většina je totiţ v reţimu ostrahy a tyto vězně je z bezpečnostních důvodů náročné a také nákladné zaměstnávat mimo věznici. V případě, ţe vězni nepracují, mohou být náklady výkonu trestu hrazeny z vězněm přijatých peněz do věznice. Opět je zachováno pravidlo sráţky do maximální výše 1 500 Kč za měsíc.14 Dalším významným problémem je recidivita. Trest odnětí svobody sice pachatele trestá, ale dojde k jejich nápravě? Především v případě méně závaţných trestných činů a činů z nedbalosti není trest odnětí svobody vhodný. Pobyt ve vězení má na pachatele neblahý vliv. Odsouzený je vystaven škodlivým vlivům ze strany spoluvězňů, coţ můţe vést k otupělosti, lhostejnosti. Dochází k potlačení individuality odsouzených osob, ztrácejí odpovědnost za vlastní rozhodování. Navíc jsou zpřetrhané rodinné a jiné sociální vazby a to vytváří po propuštění na svobodu notné překáţky v resocializaci. Také jsou bez práce, těţko ji nalézají a tak se z důvodu neblahé ţivotní situace dopouští opětovně trestných činů, i kdyţ moţná nechtějí. Nejen absence těchto jevů patří mezi výhody alternativních trestů. Navíc napomáhají ke zrychlení trestního řízení a zohledňují osobnost jedince a jeho individuální vlastnosti a problémy. Jak jiţ bylo řečeno, nejuţívanějším alternativním trestem je trest OPP. V trestním zákoníku je postaven hned na třetím místě, a to za trestem odnětí svobody a trestem domácího vězení, které výrazně omezují svobodu odsouzeného. Uţ pozice v tomto výčtu trestů vypovídá o jeho důleţitosti.
Vězeňská sluţba ČR. Statistické ročenky : Statistická ročenka Vězeňské sluţby za rok 2010. Vězeňská sluţba ČR [online]. 8. 1. 2010 [cit. 2011-05-24]. Nejčastěji kladené otázky z ekonomické oblasti. 13
14
Trest obecně prospěšných prací
16
3.2 Obecná charakteristika OPP Trest OPP patří mezi první alternativní tresty v českém trestním právu. Zpočátku byl ukládán pouze jako alternativa k trestu odnětí svobody, později se stal samostatně ukládaným trestem. Tento trest umoţňuje pachateli převzít zodpovědnost za svůj skutek a vlastními silami jej odčinit. Trest je vykonáván na svobodě, pachatel tedy není vystaven negativním vlivů vězení, není izolován od společnosti, ponechává pachatele v jeho přirozeném prostředí. O trestu OPP se uvaţuje v případě, ţe se pachatel dopustil méně závaţného trestného činu, za nějţ není nutné trestat odnětím svobody, ale zároveň ani nepostačuje uloţení samostatného peněţitého trestu.15 Od 1. ledna 2010 jsou tyto méně závaţné trestné činy nazvané přečiny. Zákoník definuje přečiny jako všechny trestné činy z nedbalosti, ale také úmyslné trestné činy, za něţ trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let.16 Tento trest je ukládán soudem po přihlédnutí ke stanovisku pachatele, uloţení však není podmíněno souhlasem odsouzeného. Můţe být uloţen samostatně nebo i vedle jiného trestu, ne však vedle trestu odnětí svobody.17 OPP spočívají v tom, ţe pachatel odčiní vlastní aktivitou své trestné jednání. OPP musí obviněný vykonat osobně, bezplatně a ve svém volném čase. Výměra trestu se pohybuje v rozmezí od 50 do 300 hodin u dospělých, u mladistvých je horní hranice sníţena na polovinu, teda od 50 do 150 hodin18. Trest musí být vykonán do jednoho roku ode dne nařízení výkonu trestu soudem. Odsouzený vykonává trest v obvodu okresního soudu, ve kterém bydlí. S jeho souhlasem však můţe být vykonáván i mimo tento obvod.19 Trest OPP přináší moţnost nápravy pachatele, coţ je také cílem trestu OPP. K tomu slouţí jako obrovská motivace výmaz z rejstříku trestů po vykonání trestu OPP a splnění všech daných podmínek. Pachatel se tak neřadí mezi trestance, ale pokračuje dál v běţném ţivotě posuzován jako netrestaný. Pokud ale odsouzený po dobu výkonu trestu nevede řádný ţivot nebo zaviněně nevykonal ve stanovené době uloţený trest, soud přemění trest OPP nebo jeho zbytek na trest odnětí svobody. Tak se provede v poměru 1:1, tedy kaţdá jedna hodina nevykonané práce se přemění v jeden den pobytu ve vězení.20 Hlavní přednosti trestu OPP jsou spatřovány v uvolnění místa ve věznicích pro těţší zločince, ve sníţení nákladů na výkon trestu odnětí svobody, i kdyţ je nutno podotknout, ţe i na administrativní činnosti spojené s organizací a kontŠTERN, Pavel; OUŘEDNÍČKOVÁ, Lenka; DOUBRAVOVÁ, Dagmar. Probace a mediace : Moţnosti řešení trestných činů. 16 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník 17 ŠTĚRBA, Vladislav. Penologie. 18 Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeţe, ve znění pozdějších předpisů 19 ŠTERN, Pavel; OUŘEDNÍČKOVÁ, Lenka; DOUBRAVOVÁ, Dagmar. Probace a mediace : Moţnosti řešení trestných činů. 20 ŠTERN, Pavel; OUŘEDNÍČKOVÁ, Lenka; DOUBRAVOVÁ, Dagmar. Probace a mediace : Moţnosti řešení trestných činů. 15
Trest obecně prospěšných prací
17
rolou prací pro společnost jsou potřebné prostředky z daní občanů. Dalším přínosem je větší zapojení veřejnosti do procesu převýchovy a resocializace pachatelů a také se zvyšuje zájem občanů o způsoby zacházení s pachateli, ve veřejnosti se vytváří pocit odpovědnosti za činnosti trestní justice.21
3.3 Historie a právní úprava trestu OPP První zemí, která uplatňovala jako trestní sankci „práce pro společnost“ (community service), byla Velká Británie. Tento trest tam byl zaveden na počátku 70. let 20. století. Velká Británie se stala inspirací pro mnoho okolních států. U nás došlo především po roce 1989 ke snahám směřujícím k reformě trestního práva. V průběhu 90. let bylo přijato několik novel trestního zákona a trestního řádu, které zavedly nové alternativní sankce a odklony od klasického trestu. Mezi tyto nové tresty patřil také trest OPP, zavedený novelou zákona č. 152/1995 Sb. s účinností od 1. ledna 1996. Jednalo se o klasický alternativní trest, jehoţ uloţení připadá v úvahu v těch případech, kdy by mohl být pachatel odsouzen k trestu odnětí svobody. Zákonem č. 265/2001 Sb. s účinností od 1. ledna 2002 byla právní úprava trestu OPP novelizována. Tato novela jiţ nevymezovala trest OPP jako alternativu pouze k trestu odnětí svobody, ale stal se alternativou ke kterémukoliv trestu, kde uloţení jiného trestu není třeba. Stal se tedy samostatně ukládaným trestem. Byl rozšířen výčet subjektů a vymezeny druhy prací, které mohou být v rámci OPP vykonány. Nově se mělo při ukládání trestu OPP přihlédnout vedle zdravotního stavu pachatele i ke stanovisku pachatele. Navíc byla doplněna moţnost uloţit pachateli po dobu výkonu trestu přiměřená omezení a povinnosti. Změna nastala i v úpravě vykonávacího řízení – byla stanovena povinná účast probačního pracovníka při výkonu trestu.22 V současném platném trestním zákoníku (č. 40/2009 Sb.) najdeme trest OPP v § 62 aţ 65. Další informace o výkonu trestu OPP jsou uvedeny v trestním řádu (č. 141/1961 Sb.) v § 335 – 340 b.
3.4 Subjekty podílející se na uplatnění OPP Obecně prospěšné práce jsou institucí, na které se podílí největší počet zainteresovaných subjektů. Účastníky jsou obviněný, poškozený, soud, poskytovatel OPP a organizační sloţkou, která navrhuje, zprostředkovává a kontroluje, je probační a mediační sluţba.23
21 NOVOTNÝ,
Oto; ZAPLETAL, Josef. Kriminologie. Růţena. Alternativní tresty - trest obecně prospěšných prací [online]. 23 ŠTERN, Pavel; OUŘEDNÍČKOVÁ, Lenka; DOUBRAVOVÁ, Dagmar. Probace a mediace : Moţnosti řešení trestných činů. 22 POGŠTEFLOVÁ,
Trest obecně prospěšných prací
3.4.1
18
Probační a mediační služba
„Probační a mediační služba usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality. Probační a mediační služba ČR představuje novou instituci na poli trestní politiky, vychází ze součinnosti dvou profesí – sociální práce a práva, zejména trestního. Vyváženým propojením obou se vytváří nová multidisciplinární profese v systému trestní justice.“ Mezi cíle činnosti PMS patří integrace pachatele, participace poškozeného a ochrana společnosti.24 Probační a mediační sluţba (dále jen PMS) se v ČR vyvíjela postupně. První místa probačních úředníků byla zřízena v roce 1996. Poté vznikl projekt modelových pracovišť „Justiční mediační a probační sluţba“ a od 1. července 2000 byla na okresních soudech v Praze, Ostravě a Ústí nad Labem zřízena modelová pracoviště Probační a mediační sluţby. Úspěšný chod těchto modelových pracovišť dal podnět k vydání zákona č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační činnosti, kterým byla zřízena Probační a mediační sluţba ČR.25 PMS pro výkon svých úkolů a činností musí spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení a ministerstvem spravedlnosti, ale je nutná i určitá nezávislost a samostatné vedení. Pro účinné působení této sluţby je klíčové přípravné řízení trestní a řízení před soudem. V této fázi nabízí PMS pachateli i oběti své sluţby a snaţí se o urovnání konfliktu. Cílem sluţby je připravit a zajistit podmínky pro státní zástupce nebo soudce pro uloţení některého z alternativních trestů nebo sankcí. PMS mají tedy za úkol připravit a shromáţdit informace o pachatelích, o situaci obětí, aby uloţený alternativní trest byl účinný, aby byl pachateli „ušit na míru“ a tím byl posílen předpoklad, ţe pachatel trest řádně vykoná a ţe se nebude jeho trestná činnost opakovat. PMS také spolupracuje se soudy při rozhodování o ukládání alternativních trestů a kontroluje výkon těchto trestů. Nad činností PMS vykonává dohled ministerstvo spravedlnosti. PMS má celostátní působnost a funguje ve všech soudních okresech. Odborní zaměstnanci sluţby působí v pěti základních agendách, kterými jsou agendy mediačních činností, probačních činností, obecně prospěšných prací, podmíněného propuštění s dohledem včetně domácího vězení a rozsáhlá agenda mladistvých. 26 Mediační činnost – „odborné postupy pracovníků PMS, které směřují k urovnání konfliktního stavu způsobeného událostí trestného činu formou přímého setkání mezi obětí, pachatelem a případně zástupci postižené komunity za účasti nestranného zprostředkovatele sporu – mediátora.“27 24 Probační
a mediační sluţba ČR. Poslání a cíle. [online] POGŠTEFLOVÁ, Růţena. Alternativní tresty - trest obecně prospěšných prací [online]. 26 ŠTERN, Pavel; OUŘEDNÍČKOVÁ, Lenka; DOUBRAVOVÁ, Dagmar. Probace a mediace : Moţnosti řešení trestných činů. 27 ŠTERN, Pavel; OUŘEDNÍČKOVÁ, Lenka; DOUBRAVOVÁ, Dagmar. Probace a mediace : Moţnosti řešení trestných činů. Str. 40 25
Trest obecně prospěšných prací
19
Probační činnost – „zajištění výkonu a organizace dohledu probačního úředníka u uložených alternativních trestů a opatření.“ 28 3.4.2
Soud
Soud rozhoduje o uloţení trestu obecně prospěšných prací rozsudkem nebo trestním příkazem. Po tomto rozhodnutí vydává usnesení, kterým nařizuje výkon OPP a určuje konkrétní druh prácí a místo jejich výkonu.29 Od 1. 1. 2010 nařizuje výkon trestu OPP stejný soud, který trest uloţil. Do té doby nařizoval výkon trestu soud podle bydliště odsouzeného.30 3.4.3
Poskytovatel OPP
Poskytovateli OPP mohou být obecní úřady a obecně prospěšné instituce. V ČR jsou poskytovatelé OPP evidováni v celorepublikovém elektronickém katalogu, který evidují pracovníci PMS. Ten je přístupný soudcům, vyšším soudním úředníkům a pracovníkům PMS. Do katalogu jsou poskytovatelé OPP zařazeni na základě podání poţadavku a splnění zákonných podmínek OPP. Poţadavek vyjadřuje potřebu prací, rozsah hodin na její provádění a počet osob, které mohou vykonávat práci souběţně. Poţadavek uvádí také bliţší informace (např. jde-li o sezónní práci, specifické poţadavky poskytovatele související s určitou prací a vztahující se k trestnému jednání). Poskytovatelé musí sdělit příslušnému středisku PMS v obvodu okresního soudu, ve kterém mají být OPP vykonány, změny v poţadavku. Tím je zabezpečena aktuálnost a průběţná přehlednost poţadovaných prací.31 3.4.4
Obviněný
Pachatel má moţnost vlastní prací odčinit své trestné jednání. OPP musí vykonat osobně, bezplatně a ve svém volném čase. Má příleţitost vyhnout se pobytu ve vězení a zachovat si tak bez porušení sociální vazby. Navíc po splnění všech podmínek bude ţít bez záznamu v rejstříku trestů. 3.4.5
Poškozený
Pracovníci PMS nabízejí poškozeným základní psychosociální pomoc, informují je o sluţbách v regionu, zprostředkovávají vyjednávání mezi poškozeným a pa-
ŠTERN, Pavel; OUŘEDNÍČKOVÁ, Lenka; DOUBRAVOVÁ, Dagmar. Probace a mediace : Moţnosti řešení trestných činů. Str. 28 29 Obecně prospěšné práce : Průvodce trestem OPP pro klienty PMS ČR. In [online]. 30 ŠTERN, Pavel; OUŘEDNÍČKOVÁ, Lenka; DOUBRAVOVÁ, Dagmar. Probace a mediace : Moţnosti řešení trestných činů. 31 ŠTERN, Pavel; OUŘEDNÍČKOVÁ, Lenka; DOUBRAVOVÁ, Dagmar. Probace a mediace : Moţnosti řešení trestných činů. 28
Trest obecně prospěšných prací
20
chatelem. Poškozenému je nabídnuta moţnost spolupráce při řešení následků trestného činu.32
3.5 Ukládání, průběh a ukončení trestu OPP O uloţení trestu OPP rozhoduje soud na základě informací získaných od pracovníků PMS. Další okolnosti uloţení a výkonu trestu OPP řeší příslušné středisko PMS. To se stará i o průběh a ukončení trestu. 3.5.1
Postup
Soud rozhoduje o uloţení trestu OPP rozsudkem v hlavním líčení nebo trestním příkazem. Při rozhodování o uloţení trestu soudce přihlíţí na zdravotní stav pachatele, na moţnosti vykonat trest a také na stanovisko pachatele. Pokud soud rozhoduje trestním příkazem, je vyţadována zpráva PMS. Právě tato zpráva informuje o zdravotní způsobilosti, o stanovisku obviněného k uloţení trestu OPP, o moţnostech výkonu trestu OPP jako jsou časové moţnosti, pracovní návyky, znalosti a dovednosti, předchozí trestná činnost, osobní faktory, závislost na omamných látkách atd. V této fázi nabízí pracovník PMS spolupráci poškozenému a řeší i moţnosti výkonu trestu OPP v daném soudním okrese, dotazuje se obviněného na dodatečné informace včetně motivace vykonat trest. Výsledkem činnosti PMS je také doporučení, zda uloţit trest OPP nebo zvolit raději jiný trest či přistoupit k odklonu v trestním řízení. Tímto postupem a jednáním před zahájením soudního řízení je zajištěna eliminace nevhodně uloţených trestů OPP. Po zváţení moţností a přístupu pachatele k výkonu trestu OPP soud vydá usnesení, kterým nařizuje výkon OPP. Usnesení také určuje konkrétní druh prací a místo výkonu. Místo výkonu je nejčastěji v obvodu okresního soudu, ve kterém odsouzený bydlí. Trest můţe být vykonáván i mimo tento obvod, ale pouze se souhlasem odsouzeného. Podklady pro vydání usnesení připravuje PMS ve spolupráci s poskytovatelem OPP a na základě konzultace s obviněným. Odsouzený a poskytovatel OPP uzavírají dohodu o provádění OPP (příloha č. 9). Ta obsahuje základní pravidla spolupráce i dobu, během níţ je obviněný povinen vykonat trest OPP. Je sestaven základní harmonogram s termíny pro výkon prací. Pracovník PMS dohlíţí na dodrţování povinností a omezení a kontroluje, zda odsouzený vede řádný ţivot. Poskytovatel OPP informuje PMS o ukončení výkonu trestu OPP. PMS zajistí předání zprávy o ukončení trestu soudu a následuje vymazání odsouzeného z rejstříku trestů. Můţe se také stát, ţe i přes opětovné poučení se někteří pachatelé výkonu trestu vyhýbají nebo nevedou řádný ţivot. V takovém případě pracovník PMS podá soudu návrh na přeměnu trestu OPP v trest odnětí svobody. Soud rozhod-
32
Obecně prospěšné práce : Metodika. In Probační a mediační služba ČR [online].
Trest obecně prospěšných prací
21
ne o změně trestu. Kaţdá započatá nevykonaná hodina se přemění v jeden den pobytu ve vězení.33 3.5.2
Druh práce
Jako OPP mohou být vykonávány práce, které přinášejí prospěch společnosti, slouţí k prospěšným účelům. Zákon nevyjmenovává přesně všechny druhy prací, které mohou být jako OPP vykonávány. V zákoně jsou moţné práce uvedeny pouze v širším vymezení. Tyto práce spočívají zejména v údrţbě veřejných prostranství, úklidu, údrţbě veřejných budov a komunikací nebo jiných činnostech ve prospěch obce nebo obecně prospěšných institucí, které se zabývají vzděláním a vědou, kulturou, školstvím, ochranou zdraví, poţární ochranou, ochranou ţivotního prostředí, podporou a ochranou mládeţe, ochranou zvířat, humanitární, sociální, charitativní, náboţenskou, tělovýchovnou a sportovní činností. Jediná podmínka je, ţe práce nesmí slouţit k výdělečným účelům odsouzeného.34 Škála druhů prací by se měla postupně rozrůstat. První krok jiţ přinesla nová právní úprava trestního zákoníku (více ve čtvrté kapitole). Pachatelé by mohli uplatnit své vzdělání, schopnosti a dovednosti v oboru, kterému rozumí. Přispělo by to nejen společnosti, ale také samotným pachatelům. Ti by se cítili více potřební a lépe motivováni k vykonání trestu, zatímco teď jsou OPP chápány spíše jako poniţující a degradující.
3.6 Výhody a nevýhody V této části se zamyslím nad klady a zápory trestu OPP. Pokusím se vyjmenovat alespoň ty, jeţ mají na subjekty nejviditelnější dopad. Přednosti i nedostatky rozčlením podle subjektu, kterého se dotýkají. 3.6.1
Výhody trestu OPP
Výhody jsem rozdělila podle subjektů na výhody pro pachatele, pro společnost a pro stát. Pro pachatele Zásadní výhodou trestu OPP je vykonání trestu na svobodě. Jedinec neztrácí kontakt s okolím, můţe pokračovat v běţném ţivotě, chodit do zaměstnání nebo do školy, věnovat se svým zálibám. Oproti pobytu ve věznici je to obrovský rozdíl. Odsouzený často ztrácí kontakty, jsou narušeny sociální svazky, okolí se od něj distancuje. To můţe vést k otupělosti, lhostejnosti, rezignaci. Pokud člověk ztratil podporu okolí, pak nemá motivaci „stát se lepším“ a uţ vůbec ne začlenit ŠTERN, Pavel; OUŘEDNÍČKOVÁ, Lenka; DOUBRAVOVÁ, Dagmar. Probace a mediace : Moţnosti řešení trestných činů. 34 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník 33
Trest obecně prospěšných prací
22
se zpět do společnosti, ţít opět normální ţivot. Nemůţe najít práci a dostává se opět do problémů. Velká výhoda trestu OPP spočívá v tom, ţe odsouzený, pokud vede řádný ţivot a splní všechny povinnosti stanovené soudem, se můţe opět začlenit do společnosti bez záznamu v rejstříku trestů. Hodně pachatelů se k vykonání trestu OPP přihlásí v jiném městě, okrese. Jejich okolí se tedy o trestu vůbec nedozví. Pro společnost Společnost má prospěch z OPP prostřednictvím vykonané práce. Práce odsouzených spočívá hlavně v úklidových a údrţbářských pracích. Společnosti tedy přispívá čistotou okolí, parků, udrţováním veřejné zeleně, chodníků, odklízením sněhu a dalšími podobnými sluţbami. Navíc dochází k nápravě pachatelů, jejich trestná činnost se uţ neopakuje. I toto je pro společnost přínos. Pro stát Kladem pro stát je především ekonomické hledisko. Díky trestu OPP dochází k eliminaci nákladů na věznění v důsledku sníţení počtu odsouzených k trestu odnětí svobody. Stát vynakládá velké částky na věznění – pobyt ve vězení stojí státní pokladnu přibliţně tisíc korun na jeden den.35 Náklady na věznění zahrnují ubytování a stravu vězňů, péči o ně, ale také výstavbu a rekonstrukce věznic a správu věznic. Počet vězňů roste, v současné době je po celém světě více neţ devět milionů vězňů, míra celkového vyuţívání věznic se stále zvyšuje a to vede k přeplnění věznic. Výsledkem jsou nevyhovující podmínky odporující standardům OSN. Stát má tedy zájem na odklonu od klasického trestání – odklonu od trestu odnětí svobody. Řešení je hledáno v trestu OPP, kdy jsou za méně závaţné trestné činy ukládány právě tresty OPP. Pachatelé, na které by stát musel ve vězení vynakládat peníze, naopak státu pobytem na svobodě jeho prostředky šetří. Pobyt odsouzených ve vězení je tedy pro stát velkou finanční zátěţí. Stává se ale, ţe zátěţí pro stát zůstávají i po skončení trestu odnětí svobody, kdy uţ se dostanou na svobodu. Tito lidé těţko hledají práci. Jedním z podstatných důvodů je, ţe nemají čistý trestní rejstřík. Nemálo se jich tedy dostane do situace, ze které není snadná cesta ven. Tím pokračuje finanční zatíţení státu ve formě dávek státní sociální podpory, podpory v nezaměstnanosti atd.36 V tomto také spočívá výhoda trestu OPP. Pokud pachatelé budou mít motivaci a vůli k vykonání uloţeného trestu, nedostanou se do vězení a do dalších s tím souvisejících problémů. Bohuţel to v praxi nefunguje úplně podle těchto představ, jelikoţ pacha-
Stát šetří peníze za vězně. Českobudějovický deník [online]. URBÁNKOVÁ, Simona. Probační a mediační sluţba: Specifika práce probačního úředníka [online]. 35
36
Trest obecně prospěšných prací
23
telé mnohdy nemají zájem na vykonání trestu OPP, coţ vede k přeměně na trest odnětí svobody. Další výhodou trestu OPP je samotné vykonání prací. Stát, kraje, obce, neziskové organizace a další obecně prospěšné společnosti díky bezplatné práci odsouzených ušetří prostředky, které by jinak musely vynaloţit za vykonání této práce. Mají z toho tedy uţitek hned dvojnásobný – hotová práce, ušetřené prostředky. 3.6.2
Nevýhody trestu OPP
První nevýhodou je organizace OPP, je to tedy zátěţ pro PMS. Pro správnou a funkční realizaci trestu OPP je velmi důleţitá koordinace. Ta je ale také hodně sloţitá. Je to z toho důvodu, ţe do procesu organizace OPP je zapojeno tolik subjektů. PMS má ještě jednu těţkou úlohu. Hned z počátku řízení musí pachatele správně odhadnout, zda je pro něj trest OPP vhodný, zda je motivován k výkonu trestu, má snahu na odčinění své viny. Jejím dalším úkolem je vyhledat vhodného poskytovatele OPP v určitém okrese. V tomto kroku můţe nastat problém, protoţe poskytovatel má právo pachatele odmítnout. Ve výkonu trestu mohou vyvstat další nepříjemnosti. Podle poskytovatelů sluţeb je nejdůleţitější dohled a kontrola. Jen malá část pachatelů je spolehlivá a snaţí se práci vykonat, jak nejlíp umí. Bohuţel převaţují osoby, na které není moţné se spoléhat, nedochází pravidelně. Klíčem k úspěchu je, jak uvedl poskytovatel z Jihočeského kraje, řádný dohled a neoblomnost.37 Další nevýhody trestu OPP se týkají pachatele a státu. Pro pachatele Co se týká pachatele, převaţují u něj výhody. Mezi zápory trestu OPP působící na pachatele můţeme zařadit hrozbu, ţe pokud trest nevykoná ve stanovené lhůtě, coţ je jeden rok od uloţení trestu, nedodrţuje podmínky stanovené soudem, vyhýbá se výkonu trestu nebo jinak neplní svůj trest, dojde k přeměně na trest odnětí svobody. Nová právní úprava přeměnu zpřísnila – kaţdá neodpracovaná hodina trestu OPP odpovídá jednomu dni pobytu ve vězení. Nevýhodou je také minimum volného času. Obzvlášť pro zaměstnané pachatele je tento trest mnohdy časově velmi náročný. Jako další nevýhodu bych uvedla druh práce. I kdyţ dochází k rozšíření moţností prací, které mohou být konané v rámci OPP, v praxi se s jiným druhem práce, neţ je úklid a údrţba, téměř nesetkáme. A právě tyto práce mohou někteří odsouzení povaţovat za poniţující, nedůstojné, opovrţlivé.
37 Kdyţ
se mi člověk nezdá, odmítnu ho. Mladá fronta DNES [online].
Trest obecně prospěšných prací
24
Pro stát Státu nastává problém v případě, ţe pachatel svůj trest nesplní. Trest OPP nebo zbývající část trestu je převedena na trest odnětí svobody. A jak uţ jsem uvedla výše, s tím jsou spjaty finanční výdaje státu.
Nová právní úprava trestního zákoníku
25
4 Nová právní úprava trestního zákoníku Nový trestní zákon byl všemi očekávaný, jelikoţ ten předchozí, platný do 31. 12. 2009, byl přijat jiţ v roce 1961. Od té doby se mnohé změnilo. V průběhu došlo k četným porevolučním novelizacím. Bylo tedy potřeba vytvořit ucelené znění trestního zákona. Nově přijatý trestní zákoník nabyl účinnosti 1. 1. 2010. Mezi hlavní novinky patří nové uspořádání trestního zákoníku, které vyjadřuje pořadí důleţitosti chráněných zájmů podle poţadavků dnešní společnosti. Další změnou je rozdělení trestných činů na zločiny a přečiny. Mezi přečiny se řadí všechny nedbalostní trestné činy, ale také úmyslné trestné činy, za něţ trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí sazby do pěti let. Zločiny vymezuje zákon jako všechny trestné činy, které nejsou přečiny. Dále jsou definovány i zvlášť závaţné zločiny, kterými jsou úmyslné trestné činy, za něţ je stanoven trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let. Změna rozdělení trestných činů se projeví i v trestním řízení. Zatímco u zločinů je vedeno standardní trestní řízení, pro přečiny se více vyuţijí zrychlené formy řízení, odklony a alternativní řešení. Nový zákon počítá s uplatňováním restorativní justice. Jednou z hlavních koncepčních změn je totiţ posílení úlohy alternativních trestů. Tvůrci zákona si uvědomují, ţe účinnějším trestem, neţ je trest odnětí svobody, mohou být alternativní tresty. Dosavadní uplatňované alternativní tresty byly rozšířeny o další dva – trest domácího vězení a zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce aţ do deseti let. Výsledkem této koncepce je větší prostor pro individualizaci trestání – trest má odpovídat konkrétnímu pachateli a konkrétnímu činu. Došlo také k zpřísnění postihů za některé tresty. Zřetelné zpřísnění nastalo u trestání recidivy, u nejzávaţnějších trestných činů, jako jsou trestné činy proti ţivotu a zdraví (např. vraţda, úmyslné ublíţení na zdraví) a také u některých činů proti svobodě a lidské důstojnosti v sexuální oblasti (např. loupeţ, znásilnění). Horní hranice sazby trestu odnětí svobody byla zvýšena z 15 na 20 let. Další změnou je výjimečný trest odnětí svobody od 20 do 30 let. Tato změna je odezvou na nové negativní jevy ve společnosti, nové formy trestné činnosti, zvyšující se brutalitu a organizovaný zločin.38 Podle mého názoru je snahou nové právní úpravy zákoníku vyuţívat v co největší míře alternativní tresty, pokud to spáchaný trestný čin dovoluje, vyvarovat se trestu odnětí svobody. Vyuţitím restorativní justice zabránit další trestné činnosti pachatelů právě jejich nápravou. Kdyţ ale náprava nenastane a pachatel se dopustí trestného činu znovu, trest bude přísnější.
38
Reforma justice [online]. c2010 [cit. 2011-05-24]. Obecně o trestním zákoníku.
Nová právní úprava trestního zákoníku
26
4.1 Změny v otázce trestu OPP Nová trestní úprava přinesla do problematiky OPP několik zásadních změn. Komparací trestního zákonu platícího do roku 2010 a trestního zákoníku s účinností od roku 2010 jsem popsala změny, ke kterým v záleţitosti OPP došlo. V první řadě je nutno podotknout, ţe došlo k přečíslování paragrafů, jelikoţ se nejedná o pouhou novelizaci. V původním zákoně, zák. č. 140/1961 Sb., byly OPP upraveny § 45 a § 45a, v nynějším zákoně je nalezneme pod § 62 – 65. Jak bylo napsáno výše, nový trestní zákoník rozlišuje trestné činy na přečiny a zločiny. Musela být proto upravena specifikace, za co můţe být trest OPP uloţen. Trest OPP můţe být uloţen pachateli za spáchání přečinu. Předešlou právní úpravou bylo dovoleno uloţení trestu OPP za trestné činy, na které zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí do pěti let, coţ v podstatě odpovídá definici přečinu. Pokud není změněna sazba za konkrétní trestné činy, tak se tato úprava v praxi nepromítne. Výraznější novinkou, která uţ bude mít reálný dopad, je pravidlo opětovného neuloţení trestu OPP v případě předešlého nesplnění trestu. Soud trest zpravidla neuloţí, pokud stejnému pachateli byl trest OPP v průběhu tří let jiţ uloţen, ale následně byl přeměněn na trest odnětí svobody. To je, podle mého názoru, velmi přínosné v boji proti recidivě a v počtu uloţených trestů se zřetelně projeví. Změna nastala i v otázce druhů prací, které mohou být jako OPP vykonávány. Původní úprava dovolovala vykonávat jako OPP pouze práce spočívající v údrţbě, úklidu a prací obdobných. V nové úpravě bylo odebráno pouze jedno slovíčko, a to slovo „obdobných“, v důsledku to má však velký dopad. Práce uţ nemusí být pouze údrţbářské a úklidové, ale můţe se jednat i o kvalifikované práce. Snad největší dopad v praxi institutu OPP bude mít změna výměry trestu. Horní hranice trestu byla sníţena ze 400 hodin na 300 hodin. Trest OPP je tedy ukládán v rozsahu od 50 do 300 hodin. Tím se naše právní úprava přiblíţila úpravě většiny evropských států, ale stále zůstává nad průměrem. Ve většině zemí je moţno uloţit trest OPP v maximálním rozsahu 240 hodin.39 Zákon umoţňuje vyuţít nápravných prostředků pro pachatele ve věku blízkém věku mladistvých (18 – 19 let). Soud v případě těchto pachatelů můţe v zájmu vyuţití výchovného působení rodiny, školy a další subjektů uloţit, a to samostatně nebo vedle přiměřených omezení a přiměřených povinností, téţ některá z výchovných opatření uvedená v zákoně o soudnictví ve věcech mládeţe za obdobného uţití podmínek stanovených pro mladistvé.40 Odsouzený je povinen vykonat OPP do jednoho roku ode dne, kdy soud nařídil výkon tohoto trestu. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou odsouPOGŠTEFLOVÁ, Růţena. Alternativní tresty - trest obecně prospěšných prací [online]. Zák. č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeţe uvádí tato výchovná opatření: dohled probačního úředníka, probační program, výchovné povinnosti, výchovná omezení a napomenutí s výstrahou. 39
40
Nová právní úprava trestního zákoníku
27
zený nemohl OPP vykonávat pro zdravotní nebo zákonné překáţky, po kterou byl ve vazbě nebo vykonával trest odnětí svobody. Minulá právní úprava obsahovala ještě jednu situaci, a to dobu, po kterou se odsouzený zdrţoval v cizině. Úprava proběhla i v záleţitosti přeměny trestu OPP na trest odnětí svobody. Zákon stanovuje, ţe jestliţe pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu OPP nevede řádný ţivot, vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závaţného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu OPP, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně nevykonává ve stanovené době uloţený trest, můţe soud přeměnit trest OPP nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody. Tak můţe rozhodnout i během doby stanovené pro výkon trestu OPP. K přeměně dojde v tomto poměru: kaţdá i jen započatá jedna hodina nevykonaného trestu OPP se počítá za jeden den odnětí svobody. V této věci došlo hned k několika změnám. První změnou je rozšíření případů, kdy k přeměně dojde. Předešlá právní úprava je doplněna o situace, kdy se odsouzený vyhýbá výkonu trestu, poruší sjednané podmínky a jinak maří výkon trestu OPP. Navíc bylo doplněno, kdy můţe k přeměně dojít. Nyní soud nemusí čekat na uplynutí lhůty určené pro výkon trestu OPP (tedy jeden rok), ale můţe o přeměně rozhodnout jiţ v době stanovené pro jeho výkon. Poměr, v jakém se přeměna z trestu OPP na trest odnětí svobody provádí, byl zpřísněn. Zatímco jiţ neplatný trestní zákon stanovoval přeměnu tak, ţe kaţdé dvě neodpracované hodiny OPP znamenaly jeden den odnětí svobody, současná úprava říká, ţe kaţdá neodpracovaná hodina odpovídá jednomu dni odnětí svobody. Maximální doba odnětí svobody při přeměně je tedy 300 dní, zatímco před rokem 2010 činila pouze 200 dní. V nové právní úpravě přibyl odstavec pojednávající o tom, ţe ve výjimečných případech můţe soud trest OPP ponechat v platnosti nebo prodlouţit dobu výkonu tohoto trestu aţ o šest měsíců, i kdyţ odsouzený zavdal příčinu k přeměně trestu, a stanovit nad odsouzeným dohled, uloţit přiměřená omezení nebo povinnosti nebo stanovit odsouzenému některé z výchovných opatření, jeli ve věku blízkém věku mladistvých.41
4.2 Nedostatky právní úpravy ve věci trestu OPP V naší právní úpravě trestu OPP je ještě několik vad a nedostatků. Diskutovanou otázkou je souhlas pachatele s uloţením trestu OPP. V několika státech je souhlas pachatele zákonná podmínka k uloţení trestu OPP. Pro justici by to určitě nebyl krok zpátky. Pokud pachatel nemá zájem na vykonání trestu OPP, tak ho nevykoná ani v případě, ţe je mu nařízen. Trest OPP by byl pak ukládán pouze pachatelům, kteří chtějí trest OPP vykonat, a tím by se předešlo přeměně trestu OPP na trest odnětí svobody. Podle odborníků není v této otázce největším problémem vázanost trestu striktně na souhlas pachatele. Stačí podle nich jen volně zjistit stanovisko. Je však nutné, aby byly obvině41
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník; Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon
Nová právní úprava trestního zákoníku
28
nému poskytnuty kvalitní informace v dostatečném předstihu, aby mohl vyjádřit své stanovisko.42 Problémem je také výběr pachatelů pro výkon OPP – často je uloţen nevhodným pachatelům. Praxe soudů je velmi odlišná, trest OPP je ukládán i recidivistům a pachatelům závaţnějších trestných činů. Tito odsouzení nemají na vykonání trestu zájem, často mají aţ laxní přístup, z čehoţ pak pramení problémy spojené s nízkou vykonatelností trestu. Otázky nastávají i v případě přeměny trestu OPP před ukončením zákonné lhůty stanovené pro jejich vyplnění. Poměrně často se stává, ţe soudy nereagují na podnět pracovníka PMS, který nahlásil neplnění harmonogramu. Odsouzený se vyhýbá trestu, nepracuje a páchá další trestnou činnost. V těchto případech dojde k přeměnění aţ po uplynutí lhůty. Tím je dána pachateli opakovaná moţnost výkon trestu dokončit a plyne z toho neautoritativní postavení probačních pracovníků. Nedostatky se nachází i v okruhu práva vymezující pachatele, jeţ se snaţí svůj trest odčinit co nejdříve. Tito pachatelé pak pracují i více neţ 8 hodin denně v průběhu i mnoha dní. Tím je ohroţena bezpečnosti při práci, ale i kvalita vykonané práce. Opakem jsou pachatelé, jeţ se snaţí rozloţit si trest do co nejdelšího období v naději, ţe jej potom nebudou muset dokončit. Řešením by mohlo být stanovení hranic - spodní i horní hranice limitující počet hodin, které mohou být vykonány v jednom dni.43 Zákonná úprava trestu OPP se bude dále jistě rozvíjet. Podle Kuchty jsou pro budoucí úvahy moţné například tyto směry:44 část výměry trestu OPP u pachatele, jemuţ byly uloţeny OPP ve větším rozsahu, by měl tvořit druh manuální práce; stanovit maximální a minimální hodinový limit pro výkon těchto prací; podle nizozemského vzoru zváţit uloţení trestu OPP jako poslední části nepodmíněného trestu odnětí svobody; zakotvit povinnost uloţit trest OPP aţ po předjednání podmínek výkonu trestu, a to i v případě uloţení trestu trestním příkazem; zřízení centrální evidence výkonu trestu OPP – zaznamenávala by, kolik hodin bylo uloţeno, počet jiţ vykonaných hodin. Soudy by uţ nebyly odkázány pouze na opisy z rejstříku trestů (kde jsou navíc zaznamenány pouze pravomocně uloţené tresty a s určitým zpoţděním); zváţit moţnosti zapojení dobrovolníka do realizace výkonu trestu. Efektivní fungování trestu OPP můţe zajistit jen jeho vyváţená, komplexní úprava obsaţená v nejednom právním předpisu. Nově přijatá právní úprava je dalším krokem k vytvoření tohoto uceleného zpracování OPP. Kuchta ještě doKUCHTA, Josef. Trest obecně prospěšných prací - přítomnost a budoucnost. 43 KUCHTA, Josef. Trest obecně prospěšných prací - přítomnost a budoucnost. 44 KUCHTA, Josef. Trest obecně prospěšných prací - přítomnost a budoucnost. Str. 9 42
Nová právní úprava trestního zákoníku
29
dává: „Ani dokonalá úprava ovšem nemůže zaručit, že bude dosaženo požadovaného efektu beze zbytku. Je třeba mít vždy na paměti, že zákon může vytvořit právní rámec a prostředí, které bude k dosažení tohoto cíle napomáhat, neméně však záleží na správné aplikační praxi všech zainteresovaných orgánů i postoji celé veřejnosti.“45
45
KUCHTA, Josef. Trest obecně prospěšných prací - přítomnost a budoucnost. Str.10
Analýza ukládání trestu OPP
30
5 Analýza ukládání trestu OPP Na začátku analýzy dat trestů je nutno podotknout, ţe trest je zde uvaţován všeobecně, ve smyslu celkové sankce, zahrnuje tedy trest, jenţ je ukládán dospělým osobám, i trestní opatření stanovené pro mladistvé pachatele. Obecně prospěšné práce jsou jednou z hlavních alternativ trestu odnětí svobody (příloha č. 7) a to zejména díky snaze o sníţení vězeňské populace. Od zavedení v roce 1996 si trest OPP získával oblibu. Prudký vzestup byl zaznamenán do roku 2003, kdy ukládání trestu OPP začalo pozvolna klesat. Doposud vůbec nejvyšší míra ukládání tohoto trestu v letech 2002 a 2003 můţe být zapříčiněna novelou trestního zákona, která trest OPP zavedla jako alternativu ke kterémukoliv jinému trestu. Důleţitou roli určitě sehrálo i zavedení Probační a mediační sluţby v roce 2000, v jejíţ kompetenci je přidělení, průběh a kontrola OPP. Od roku 2004 začínají OPP velmi pomalu ustupovat. Tento trend setrvává aţ do dnešních dní. V roce 2010 došlo k velkému propadu, coţ bude s největší pravděpodobností způsobeno účinností nového trestního zákoníku, který přinesl do oblasti OPP zásadní změny.
Obr. 1
Vývoj ukládání trestu OPP (včetně trestního opatření)
Zdroj: vlastní práce; čerpáno ze statistické ročenky kriminality (dostupné z WWW:
).
Z důvodu, ţe jsem se rozhodla analyzovat tresty OPP ve dvou krajích, a to v kraji, kde se OPP ukládají nejvíce, a v kraji, kde se naopak s OPP setkáváme nejméně často, jsou v následující tabulce uvedeny uloţené tresty OPP v jednotlivých krajích za roky 2005 aţ 2010. Je potřebné podotknout, ţe sledovaných krajů je pouze osm, jelikoţ se jedná o soudní kraje. V soudnictví prozatím neproběhla reforma, a tak jsou stále vyuţívány kraje, jeţ byly ustanoveny v roce 1960.
Analýza ukládání trestu OPP Tab. 1
31
Počet uloţených trestů OPP v jednotlivých krajích a letech
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Praha
1357
1204
1142
1010
940
504
Středočeský kraj
939
982
1059
1095
1298
793
Jihočeský kraj
849
902
854
802
838
501
Západočeský kraj
1315
1209
1241
1162
1222
754
Severočeský kraj
1636
1848
1974
1822
1680
1148
Východočeský kraj
1249
1181
1351
1166
1076
595
Jihomoravský kraj
2233
2339
2261
2269
2107
1420
Severomoravský kraj
2934
2608
2614
2407
2643
1705
Zdroj: vlastní práce; čerpáno ze základních sestav statistických listů (dostupné z WWW: ).
Jednotlivé kraje mají rozdílný počet obyvatel, hustotu obyvatel, rozlohu i různou celkovou kriminalitu. Z tohoto důvodu není komparace pouze podle počtu uloţených trestů OPP zcela objektivní. K dosaţení objektivnějšího porovnání vyuţiji poměr, v jakém se OPP podílejí na celkovém počtu uloţených trestů. Procentuální poměr je uveden v tabulce č 2. Tab. 2
Podíl trestu OPP na všech uloţených trestech v jednotlivých krajích a letech (v %)
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Praha
15,65
12,48
11,59
10,89
11,50
6,10
Středočeský kraj
16,23
15,45
13,90
13,45
14,39
9,61
Jihočeský kraj
19,96
21,04
20,29
16,80
18,31
11,44
Západočeský kraj
20,23
17,50
18,04
16,27
17,09
10,99
Severočeský kraj
16,13
16,65
17,15
14,46
14,28
10,06
Východočeský kraj
19,57
18,26
18,07
15,83
16,05
8,99
Jihomoravský kraj
24,06
22,41
20,06
17,40
17,32
12,16
Severomoravský kraj
21,50
19,60
18,88
17,76
18,56
12,93
Česká republika
19,35
17,92
17,20
15,46
16,00
10,50
Zdroj: vlastní práce
Analýza ukládání trestu OPP
32
Vyuţívání OPP v jednotlivých krajích není stabilní. Pozice v ukládání trestů OPP s přihlédnutím k celkovému počtu uloţených trestů se mění. Pro názornost poslouţí graf.
Obr. 2
Vyuţívání trestu OPP v jednotlivých krajích a letech
Zdroj: vlastní práce
Z grafu jasně vyplývá, ţe nejméně často jsou ve všech sledovaných letech (2005 – 2010) OPP ukládány v Praze. Praha je ale velmi rozdílná od ostatních krajů, liší se rozlohou, počtem obyvatel, hustotou osídlení, proto jsem se rozhodla z komparace Prahu vyloučit. Jako kraj s nejméně častým ukládáním trestu a trestního opatření OPP bude posuzován kraj následující, tedy druhý v pořadí. Na tomto místě se v jednotlivých letech vystřídaly hned tři kraje – kraj Středočeský, Severočeský a Východočeský. Nejčastější byl kraj Středočeský, a to v letech 2006, 2007 a 2008, proto tento bude uvaţován jako kraj s nejméně častým výskytem OPP. O nejvyšší místo se dělily taktéţ tři kraje – Jihočeský, Jihomoravský a Severomoravský kraj. Kraj Severomoravský „zvítězil“ třikrát. Jako kraj s největší četností se objevil v letech 2008, 2009 a 2010. Severomoravský kraj bude posuzován za kraj, který nejvíce vyuţívá trestů a trestních opatření OPP.
Analýza ukládání trestu OPP
5.1
33
Kraje s nejčastějším a nejméně častým ukládáním trestu OPP
Kraj s nejméně častým ukládáním trestu OPP – Středočeský kraj Středočeský soudní kraj má rozlohu 11 015 km2, kde ţije 1 247 533 obyvatel. Hustota osídlení je 113 obyvatel na 1 km2. Registrovaná míra nezaměstnanosti dosahuje kolem 12 %, celková kriminalita je 41 171, coţ odpovídá sumě zjištěných trestných činů.46 Ve Středočeském kraji se tresty OPP a trestní opatření OPP ukládají ze všech krajů nejméně. Na všech uloţených trestech se OPP podílejí v průměru za sledované roky 13,8 %. V roce 2009 byly tresty OPP ukládány nejčastěji za tyto trestné činy: 1. 2. 3. 4. 5.
Krádeţ – 21 % (261 případů). Řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění – 20 % (258 případů). Maření výkonu úředního rozhodnutí – 13 % (170 případů). Ohroţování pod vlivem návykové látky – 12 % (151 případů). Zanedbání povinné výţivy – 11 % (141 případů).
Mezi další časté činy, za něţ byly OPP uloţeny, patří porušování domovní svobody, výtrţnictví, zpronevěra, poškozování cizí věci a podvod. 47
Trestné činy, za něž jsou ukládány OPP ve Středočeském kraji nejčastěji 0
50
100
150
200
250
Krádež Řízení motor. vozidla bez řidič. oprávnění Maření výkonu úředního rozhodnutí Ohrožování pod vlidvem návykové látky Zanedbání povinné výživy Porušování domovní svobody Výtržnictví Zpronevěra
Poškozování cizí věci
Obr. 3
Nejčetnější trestné činy, za něţ jsou ukládány OPP ve Středočeském kraji
Zdroj: vlastní práce; čerpáno ze statistických ročenek kriminality (dostupné z WWW: ). 46 ČSÚ
[online]. spravedlnosti ČR. Statistická ročenka kriminality : Rok 2009.
47 Ministerstvo
300
Analýza ukládání trestu OPP
34
Kraj s nejčastějším ukládáním trestu OPP – Severomoravský kraj Severomoravský soudní kraj je se Středočeským krajem rozlohou docela blízký – rozkládá se na ploše o velikosti 10 694 km2. Ţije zde 1 889 414 obyvatel. Z toho můţeme vidět, ţe hustota obyvatel na jeden km2 je větší, přesně 176. Registrovaná míra nezaměstnanosti je stejně jak v kraji Středočeském 12 %. Celková kriminalita je vyšší, a to 55 966. Po Praze je v Severomoravském kraji nejvyšší celková kriminalita.48 V Severomoravském kraji byly v roce 2009 tresty OPP ukládány nejčastěji ve spojitosti s touto trestnou činností: 1. Krádeţ – 26 % (670 případů). 2.
Ohroţení pod vlivem návykové látky – 15 % (392 případů).
3. 4. 5.
Řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění – 12 % (299 případů). Zanedbání povinné výţivy – 10 % (255 případů) Maření výkonu úředního rozhodnutí – 10 % (250 případů).
Další hojné protiprávní skutky, jeţ jsou trestány prostřednictvím OPP, jsou výtrţnictví, porušování domovní svobody, úvěrový podvod, podvod a ublíţení na zdraví.49
Trestné činy, za něž jsou ukládány OPP v Severomoravském kraji nejčastěji 0
100
200
300
400
500
600
700
Krádež Ohrožení pod vlivem návykové látky Řízení motor. vozidla bez řidič. oprávnění Zanedbání povinné výživy Maření výkonu úředního rozhodnutí Výtržnictví Porušování domovní svobody Úvěrový podvod Podvod
Obr. 4
Nejčetnější trestné činy, za něţ jsou ukládány OPP v Severomoravském kraji
Zdroj: vlastní práce; čerpáno ze statistických ročenek kriminality (dostupné z WWW: ).
48 ČSÚ
[online]. spravedlnosti ČR. Statistická ročenka kriminality : Rok 2009.
49 Ministerstvo
Analýza ukládání trestu OPP
35
Souhrn Ze srovnání dvou krajů vidíme, ţe trest OPP je nejčastěji ukládán za krádeţe. V tom u obou krajů dojde ke shodě. Nejpočetnějších pět trestných činů se také shoduje, liší se pouze jejich pozice.
Srovnání nejčastějších trestných činů ve dvou krajích 30,00% 25,00%
20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%
Středočeský kraj
Obr. 5 kraji
Severomoravský kraj
Nejčetnější trestné činy, za něţ jsou ukládány OPP ve Středočeském a Severočeském
Zdroj: vlastní práce
Celkově v ČR jsou tresty OPP ukládány nejčastěji za trestné činy proti majetku. Naopak vůbec nejsou ukládány za trestné činy proti republice a za trestné činy proti lidskosti jsou uloţeny jen v minimálním počtu. Na následujícím grafu je znázorněno, jakým dílem jsou tresty OPP ukládány podle toho, proti čemu se pachatel trestným činem provinil. Opět se jedná o statistiku za rok 2009. Je nutné podotknout, ţe toto rozdělení odpovídá ještě úpravě trestního zákona, jenţ byl v účinnosti před rokem 2010.
Analýza ukládání trestu OPP
36
0% 0%
Hlava I.: Trestné činy proti republice
0%
2% 4%
Hlava II. : Trestné činy hospodářské
11%
Hlava III. : Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných
11%
16%
Hlava IV.:Trestné činy obecně nebezpečné Hlava IX. Trestné činy proti majetku
19%
Hlava V. Trestné činy hrubě narušující občanské soužití Hlava VI. Trestné činy proti rodině a mládeži Hlava VII. Trestné činy proti životu a zdraví
37%
Hlava VIII. Trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti Hlava X. Trestné činy proti lidskosti
Obr. 6
Trestné činy rozčleněné podle hlav trestního zákona, za něţ byl uloţen trest OPP
Zdroj: vlastní práce; čerpáno ze statistických ročenek kriminality (dostupné z WWW: ).
Příhodné by bylo porovnání s rokem 2010. Viděli bychom přímo na příkladech z praxe, jak se teorie nové právní úpravy promítla do reálného ţivota. Statistiky za rok 2010 ale bohuţel ještě nejsou k dispozici.
5.2 Instituce činné v oblasti OPP Institucí činných v oblasti OPP je velmi málo. Většina podpůrných sdruţení a organizací se stará o osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody, oběti trestných činů nebo jinak sociálně znevýhodněné osoby. Hlavním (a moţná také jediným) důvodem, je to, ţe osoby odsouzené k trestu OPP takovou pomoc většinou nepotřebují. Trest si odčinily na svobodě, neztratily sociální kontakty ani práci. Ţijí dál běţným ţivotem. Našla jsem pouze jeden program, jehoţ úkolem je pomoci osobám vykonávající alternativní trest. Jedná se o sluţbu Mentor (více na str. 41). Další kategorií institucí participujících se v problematice OPP jsou všechny nevládní neziskové organizace, které nabízejí odsouzeným k OPP pracovní místa. Prakticky jim umoţňují trest OPP vykonat a zachrání je tak před trestem odnětí svobody. A poslední institucí, ale bezesporu nejdůleţitější, je Probační a mediační sluţba.
Analýza ukládání trestu OPP
37
Probační a mediační služba ČR Probační a mediační sluţba ČR je dána ze zákona, byla ustanovena v roce 2000 zákonem o probační a mediační činnosti. Střediska PMS se začala postupně zřizovat od roku 2001, první místa probačních úředníků se však objevila jiţ v roce 1996, ta ovšem nebyla pod štítem zákona. Správu nad PMS vykonává Ministerstvo spravedlnosti ČR. Organizační struktura je tvořena ředitelstvím PMS a samostatnými středisky PMS.50 V současné době je celkem 74 středisek, která působí zpravidla v místě okresního soudu. Činnost pracovníků PMS vyţaduje vysokou úroveň odbornosti a kvalifikace v oblasti komunikačních dovedností, sociálních věd, sociální práce, psychologie, speciální pedagogiky a práva, ale i v oblasti managementu a public relation. Důvodem zřízení PMS byla snaha dosáhnout toho, aby nová trestní politika v oblasti alternativních trestů a opatření byla fungující a efektivní. Cílem je sniţovat počet vězněných osob, začít účinně předcházet kriminalitě, motivovat pachatele k nápravě a tím také omezovat rizika recidivy. Neopomenutelnou aktivitou PMS je spolupráce s oběťmi trestných činů – při řešení trestné činnosti uvaţuje i jejich potřeby a zájmy. Komplexně se snaţí chránit společnost před kriminalitou. Další její funkce spočívá v účinném a efektivním vynakládání finančních prostředků v oblasti justice.51 Podle zkušeností v zahraničí přispívá PMS především k52: prevenci trestné činnosti a ochraně společnosti, zefektivnění a zjednodušení soudního řízení, posílení individualizace přístupu k řešení trestních případů, zvýšení účinnosti trestních sankcí, posílení aktivní role poškozeného v trestním řízení a účinnějšímu dosaţení jeho hmotné a morální satisfakce, posílení aktivní účasti obviněných na řešení trestních věcí a posílení jejich odpovědnosti, pomoci obviněným vést ţivot v souladu se zákony a přispět k jejich začlenění do společnosti, úspoře finančních prostředků, které by jinak byly vynaloţeny na klasické soudní řízení, na provoz vězeňských zařízení a integrace propuštěných vězňů do společnosti. Činnost PMS je rozdělena do dvou fází. Jde o přípravné řízení a řízení před soudem a vykonávací řízení. ŠTERN, Pavel; OUŘEDNÍČKOVÁ, Lenka; DOUBRAVOVÁ, Dagmar. Probace a mediace : Moţnosti řešení trestných činů. 51 Probační a mediační sluţba ČR [online]. 10 let PMS ČR. 52 ŠTĚRBA, Vladislav. Penologie. 50
Analýza ukládání trestu OPP
38
Přípravné řízení a řízení před soudem je klíčovou oblastí PMS, i kdyţ zaujímá menší část celkové práce PMS. V této fázi probíhá několik činností PMS: mediace mezi obětí a pachatelem, jejímţ smyslem je urovnání konfliktního stavu, coţ zahrnuje také objasnění skutečností sporných mezi stranami; příprava podkladů pro rozhodnutí státního zástupce nebo soudce - pracovník PMS obstarává podklady k osobě obviněného a jeho rodinnému a sociálnímu zázemí, zjišťuje moţnost uloţení jiného trestu neţ trestu odnětí svobody, vyhodnocuje rizika páchání další trestné činnosti; vytváření podmínek pro uplatňování odklonů. Fázi vykonávacího řízení představuje především probace. Mělo by být navázáno na práci v přípravném řízení. V této fázi je zahrnuto rozhodování o trestech nespojených s trestem odnětí svobody, coţ vychází ze zpráv vypracovaných v průběhu přípravného řízení. Spadají sem zvláště tyto činnosti: vlastní probační činnost, která zahrnuje vedení, psychosociální podporu, pozitivní motivaci a dohled nad chováním obviněných v průběhu zkušební doby; zajištění realizace trestu OPP, včetně podílu na vytváření seznamu nabídky rozličných druhů prací vhodných pro tento trest; výkon dohledu nad chováním obviněného v případě náhrady vazby probačním dohledem – dohled při podmíněném upuštění od potrestání s dohledem, podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem, podmíněné propuštění s dohledem; vykonávání dohledu nad chováním obviněného v případech, kdy byl dohled uloţen; kontrola dalších trestů nespojených s odnětím svobody, včetně trestu OPP, sledování výkonu ochranných opatření a sledování a kontrola chování odsouzeného v průběhu zkušební doby v případech, kdy bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody.53 Ze statistik PMS ČR můţeme zjistit, jak se jednotlivé úkoly podílejí na práci PMS. Kaţdý rok je zaznamenáván počet nově evidovaných případů. Všechny statistiky jsou rozděleny na agendu dětí do 15 let a mládeţ a dospělé klienty. Další základní dělení spočívá v rozdělení na přípravné řízení a řízení před soudem a vykonávací řízení. Větší část práce PMS spadá do fáze vykonávacího řízení, a to více neţ třemi čtvrtinami. Ve vykonávacím řízení pracovníci PMS zajišťu-
DOUBRAVOVÁ Dagmar aj. Příručka pro probaci a mediaci. ŠTERN, Pavel; OUŘEDNÍČKOVÁ, Lenka; DOUBRAVOVÁ, Dagmar. Probace a mediace : Moţnosti řešení trestných činů. ŠTĚRBA, Vladislav. Penologie. 53
Analýza ukládání trestu OPP
39
jí právě OPP a dohled, například při podmíněném propuštění, podmíněném odsouzení k trestu odnětí svobody a jiné. Ve fázi přípravného řízení a řízení před soudem PMS obstarává zprostředkování řešení konfliktů, přípravu a stanovisko k nahrazení vazby dohledem a jeho následný výkon a podmíněné zastavení trestního stíhání s uloţenými přiměřenými povinnostmi a omezeními. V této fázi převládá zprostředkování řešení konfliktů (75 % - 90 %).54 Následující tabulka vypovídá o všech nově evidovaných případech a nově evidovaných případech OPP. Výsledkem je podíl OPP na všech případech. Tab. 3 letech
Počet nově evidovaných případů a podíl OPP na těchto případech ve sledovaných
Počet všech nově evidovaných případů Počet nově evidovaných případů OPP Podíl OPP na všech případech
2005
2006
2007
2008
2009
2010
26338
24885
27648
25465
25851
–
17583
13567
14732
13543
13693
9048
52,97 %
–
66,76 % 54,52 %
53,28 % 53,15 %
Zdroj: vlastní práce; čerpáno ze statistik PMS ČR (dostupné z WWW: ).
Náplň činnosti pracovníků PMS je více neţ z poloviny tvořeno prací související s OPP. Důleţitou agendou PMS je práce s mladistvými. Do tohoto pole působnosti se vkládají velké naděje. Je důleţité mladým pachatelům ukázat správnou cestu, protoţe jejich trestné činy bývají vyvolány z velké části pouze reakcí na chování okolí, ať uţ partou přátel nebo špatně fungující rodinou. Agenda dětí a mládeţe zaujímá kolem 16 % činnosti PMS.55 Spáchání trestného činu mládeţí56 se posuzuje jinak neţ u dospělých pachatelů. Dítě do patnácti let věku není trestně odpovědné. Dopustí-li se trestného činu, můţe mu být soudem pro mládeţ uloţeno některé z těchto opatření: dohled probačního úředníka, zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče nebo ochranná výchova.57
Statistika PMS ČR. In Probační a mediační sluţba ČR : ke staţení [online]. Statistika PMS ČR. In Probační a mediační sluţba ČR : ke staţení [online]. 56 Mládeţ je podle Zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeţe definována jako děti mladší patnácti let a mladiství. Dítětem mladším patnácti let je ten, kdo nedovršil patnáctý rok věku. Mladistvým je ten, kdo dovršil patnáctý rok věku a nepřekročil osmnáctý rok svého věku. To je posuzováno podle doby spáchání provinění. 57 Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeţe. 54 55
Analýza ukládání trestu OPP
40
Mladistvým nejsou ukládány tresty, ale opatření, a to opatření výchovná, ochranná a trestní.58 PMS se podílí při řešení a výkonu trestního opatření OPP a výchovného opatření, kdy je uloţen dohled probačního pracovníka nebo probační program. Co se týká trestních opatření, ta mohou být uloţena mladistvému s maximálně poloviční horní hranicí sazby stanovené v trestním zákoně. V otázce OPP to tedy znamená, ţe výměra trestu pro mladistvého se nachází v rozmezí od 50 do 150 hodin. Přitom Zákon o soudnictví ve věcech mládeţe stanovuje, ţe OPP nesmí ohroţovat zdraví, bezpečnost nebo mravní vývoj mladistvých. Další povinností PMS ve věcech mládeţe vyplývající ze Zákona o soudnictví ve věcech mládeţe je zajištění dohledu nad mladistvým, pokud byl dohled nařízen, a provádí úkony k tomu, aby mladistvý vedl ve zkušební době řádný ţivot.59 Práce s mladistvými v rámci PMS stoupá, zaujímá stále větší část celkové pracovní náplně pracovníků PMS.
Obr. 7
Podíl případů ve věcech mladistvých na celkových činnostech PMS ČR
Zdroj: vlastní práce; čerpáno ze statistik PMS ČR (dostupné z WWW: ).
Jako výchovné opatření můţe být uloţen dohled probačního úředníka, probační program, výchovné povinnosti, výchovná omezení a napomenutí s výstrahou. Ochranná opatření zahrnuje ochranné léčení, zabrání věci nebo ochranou výchovu. Mezi moţnosti trestního opatření patří OPP, peněţité opatření, peněţité opatření s podmíněným odkladem výkonu, propadnutí věci, zákaz činnosti, vyhoštění, odnětí svobody podmíněně odloţené na zkušební dobu (s dozorem nebo bez), nepodmíněné odnětí svobody. (Zák. č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeţe). 59 Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeţe. 58
Analýza ukládání trestu OPP
41
Pro činnost PMS je velmi důleţitá míra její akceptace ze strany veřejnosti. Důleţitou sloţkou je spolupráce s dobrovolníky a nevládními organizacemi, které přispívají k rozmanitosti nabízených sluţeb, a rozšiřuje moţnost jejího působení. Mentor Mentor je sluţba, která pomáhá PMS ČR. Je určena příslušníkům romské menšiny, kterým byl uloţen alternativní trest nebo opatření. Jejím hlavním záměrem je sníţit rizika recidivy a sociálního vyloučení těchto klientů PMS. Sluţba Mentor napomáhá k efektivnější práci s klienty, k posílení schopnosti uvědomit si závaţnost situace, ve které se nacházejí, a k získání dovednosti tuto situaci řešit. Základ úspěchu spočívá v osobě mentora. Mentor patří do romské komunity, klientovi PMS je tedy jazykově a kulturně blízký. Musí s klientem navázat kontakt, udrţet si jeho důvěru a působit jako pozitivní vzor. Mentor se klientovi často věnuje dlouhodobě, kdy je mu nápomocen při řešení dalších problémů, souvisejících např. s hledáním zaměstnání, bydlení, řešením zadluţenosti. Spolupráce klienta s mentorem je dobrovolná. Základní úkony mentora spočívají v podpoře a doprovázení klienta, ve zvyšování jeho kompetencí a efektivity, v nasměrování klienta k osobnímu rozvoji a ke schopnosti řešit vlastní problémy. Mentor je také prostředníkem mezi klientem a PMS, případně i dalšími státními institucemi. Mentora si vyţádá sama PMS ČR v případě klientů, se kterými je obtíţná spolupráce, nebo na výzvu PMS vůbec nezareagovali. Sluţba mentora je vnímána jako poslední moţnost pro klienta, aby od jemu blízkého člověka dostal vysvětlení, co mu hrozí a co dělat, aby k tomu nedošlo. Navíc je sluţba Mentor vyuţívána i pro klienty, kteří sice spolupracují, ale riziko sociálního vyloučení je velmi vysoké např. z důvodů dlouhodobé nezaměstnanosti. Sluţba Mentor byla zahájena v roce 2004. Nyní působí v 25 městech krajů Středočeského, Jihočeského, Západočeského, Severočeského a v Praze.60
60
MENTORING [online].
Závěr
42
6 Závěr Tato bakalářská práce přibliţuje jeden z nejuţívanějších alternativních trestů – trest obecně prospěšných prací. Trest je vykonáván na svobodě prostřednictvím práce prováděné bezplatně pro společnost. Trest obecně prospěšných prací je unikátním trestem, díky němuţ při dostatečné motivaci dochází k nápravě pachatele. Pro odsouzené můţe být motivací uţ jen to, ţe dostali moţnost odčinit trest jinak neţ pobytem ve vězení a nebudou tím zpřetrhány jejich sociální vazby. Druhou zásadní motivací a výhodou tohoto trestu pro odsouzené je výmaz z rejstříku trestů po splnění daných podmínek. Pachatel tedy pokračuje v běţném ţivotě bez stigmatizace záznamem v rejstříku trestů – hledí se na něj, jako by nebyl odsouzen. Hlavními příčinami zavádění alternativních trestů do našeho právního řádu byly vysoké náklady na věznění a také neefektivita trestu odnětí svobody, co se týče nápravy pachatele. Alternativní tresty v čele s obecně prospěšnými pracemi se rychle ujaly a těší se velké oblibě. Aţ rok 2010, respektive nová úprava trestního zákoníku, přinesla útlum v ukládání trestu obecně prospěšných prací. Důvodem můţe být nově stanovená sazba za trestné činy, tudíţ za některé skutky uţ nemůţe být trest obecně prospěšných prací uloţen. Podle mého názoru se na ústupu ale podílí velkou měrou pravidlo opětovného neuloţení trestu obecně prospěšných prací, pokud pachateli byl tento trest v posledních třech letech uloţen a on ho nesplnil. Z porovnání počtu všech trestů uloţených celkem a uloţených trestů obecně prospěšných prací (včetně trestních opatření obecně prospěšných prací) je odvozeno, který kraj vyuţívá trest obecně prospěšných prací nejvíce a který naopak nejméně. Z výsledku vyplývá, ţe tento poměr není stabilní, mění se. Není proto moţné jednoznačně a definitivně určit tyto kraje. Přesto byly dva kraje vybrány, a to ty, které se na sledovaném jevu podílely nejčastěji. Krajem s nejmenší četností byl označen Středočeský kraj a krajem s největším podílem trestů obecně prospěšných prací na všech uloţených trestech kraj Severomoravský. V těchto krajích bylo sledováno, za jaké trestné činy se trest obecně prospěšných prací ukládá nejčastěji. Bohuţel nemohla být provedena komparace za rokem 2010, jelikoţ tyto údaje nebyly v době zpracování práce ještě dostupné. Proto jsou tyto statistiky provedeny za rok 2009. Z šetření vyplynulo, ţe trest obecně prospěšných prací bývá ukládán nejčastěji za trestné činy proti majetku. Naopak se téměř nevyskytuje nebo nevyskytuje vůbec u trestných činů proti republice, proti lidskosti a trestných činů hospodářských. Posouzením jednotlivých trestných činů bylo zjištěno, ţe největším dílem je trest obecně prospěšných prací ukládán za krádeţ, ohroţení pod vlivem návykové látky, řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění, zanedbání povinné výţivy a maření výkonu úředního rozhodnutí. Trest obecně prospěšných prací zajišťuje Probační a mediační sluţba ČR. Její činnost má široký rozsah. Její práce je rozdělena do fáze přípravného řízení a řízení před soudem a fáze vykonávacího řízení. Větší podíl zaujímá fáze vyko-
Závěr
43
návacího řízení. Trest obecně prospěšných prací spadá do obou fází. Ve fázi přípravného řízení a řízení před soudem obstarává podklady potřebné pro stanovení rozhodnutí. Jedním z nich je i stanovisko pachatele k výkonu trestu obecně prospěšných prací. Ve vykonávací fázi se potom starají o zprostředkování, organizaci a realizaci výkonu obecně prospěšných prací. Součástí je i kontrolní činnost. Obecně prospěšné práce jsou náročné na koordinaci, jelikoţ je do procesu zapojeno více subjektů. Úspěch realizace a výkonu obecně prospěšných prací proto vyţadují důslednou organizaci a participaci pracovníků Probační a mediační sluţby ČR.
Literatura
44
7 Literatura Knihy: [1]
DOUBRAVOVÁ Dagmar aj. Příručka pro probaci a mediaci. Praha: Institut pro probaci a mediaci, 2001. Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2004. 49 s. ISBN 80 – 7338 – 021 – 8.
[2]
JELÍNEK, Jiří, et al. Trestní právo hmotné. 2. vydání. Praha : Leges, s. r. o., 2010. 912 s. ISBN 978-80-87212-49-3.
[3]
KARABEC Zdeněk. Resortativní justice: Sborník příspěvků a dokumentů. Praha : Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2004. 49 s. ISBN 80-7338-021-8.
[4]
KUCHTA, Josef; VÁLKOVÁ, Helena. Základy kriminologie a trestní politiky. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2005. 546 s. ISBN 80-7179-8134.
[5]
KUCHTA, Josef. Trest obecně prospěšných prací - přítomnost a budoucnost. In Days of public law : sborník abstraktů příspěvků z mezinárodní konference. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita. Právnická fakulta, 2007. ISBN 978-80-210-4430-2, s. 105-114. 20.11.2007, Brno.
[6]
NOVOTNÝ, Oto; ZAPLETAL, Josef. Kriminologie. 3. přepracované vydání. Praha : ASPI, 2008. 527 s. ISBN 978-80-7357-377-5.
[7]
ŠTĚRBA, Vladislav. Penologie. 1. vydání. Praha : Armex, 2007. 148 s. ISBN 978-80-86795-48-5.
[8]
ŠTERN, Pavel; OUŘEDNÍČKOVÁ, Lenka; DOUBRAVOVÁ, Dagmar. Probace a mediace : Možnosti řešení trestných činů. 1. vydání. Praha : Portál, 2010. 212 s. ISBN 978-80-7367-757-2.
Internetové zdroje: [9]
ČSÚ [online]. [cit. 2011-05-20]. Dostupné z WWW: .
[10]
KAŠPAROVÁ, Blaţena. Záchranný kruh [online]. c2009 [cit. 2011-0524]. Příčiny a podmínky páchání trestné činnosti dětmi a mládeţí. Dostupné z WWW:
Literatura
45
kruh.cz/kriminalita/priciny_a_podminky_pachani_trestne_cinnosti.h tml>. [11]
Kdyţ se mi člověk nezdá, odmítnu ho. Mladá fronta DNES [online]. 20. 5. 2010, 121, [cit. 2011-05-24]. Dostupný z WWW: .
[12]
MENTORING [online]. 2010 [cit. 2011-05-17]. Dostupné z WWW: .
[13]
Ministerstvo spravedlnosti ČR. Statistická ročenka kriminality : Rok 2009. In Ročenky MSp [online]. [s.l.] : [s.n.], 2009 [cit. 2011-05-18]. Dostupné z WWW: .
[14]
Obecně prospěšné práce : Metodika. In Probační a mediační služba ČR [online]. [s.l.] : [s.n.], 2002-2011 [cit. 2011-05-24]. Dostupné z WWW: .
[15]
Obecně prospěšné práce : Průvodce trestem OPP pro klienty PMS ČR. In [online]. [s.l.] : [s.n.], 2002-2011 [cit. 2011-05-24]. Dostupné z WWW: .
[16]
POGŠTEFLOVÁ, Růţena. Alternativní tresty - trest obecně prospěšných prací [online]. Brno, 2009. 109 s. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií. Dostupné z WWW: .
[17]
Probační a mediační služba ČR [online]. 2002-2011 [cit. 2011-05-18]. 10 let PMS ČR. Dostupné z WWW: .
[18]
Probační a mediační služba ČR [online]. 2002-2011 [cit. 2011-05-24]. Poslání a cíle. Dostupné z WWW: .
[19]
Reforma justice [online]. c2010 [cit. 2011-05-24]. Obecně o trestním zákoníku. Dostupné z WWW:
Literatura
46
. [20]
Sdružení pro probaci a mediaci v justici [online]. c 1996-2008 [cit. 2011-05-18]. Schéma výkonu trestu OPP. Dostupné z WWW: .
[21]
Stát šetří peníze za vězně. Českobudějovický deník [online]. 19. 1. 2011, 5, [cit. 2011-05-24]. Dostupný z WWW: .
[22]
Statistika PMS ČR. In Probační a mediační služba ČR : ke stažení [online]. [s.l.] : [s.n.], 2002-2011 [cit. 2011-05-06]. Dostupné z WWW: .
[23]
URBÁNKOVÁ, Simona. Probační a mediační služba: Specifika práce probačního úředníka [online]. [s.l.], 2010. 66 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné z WWW: .
[24]
Vězeňská služba ČR [online]. 8. 1. 2010 [cit. 2011-05-24]. Nejčastěji kladené otázk z ekonomické oblasti. Dostupné z WWW: .
[25]
Vězeňská sluţba ČR. Statistické ročenky : Statistická ročenka Vězeňské sluţby za rok 2010. In STatistiky [online]. [s.l.] : [s.n.], 12. 4. 2011 [cit. 2011-05-24]. Dostupné z WWW: .
Další zdroje: [26]
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
[27]
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
[28]
Zák. č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeţe, ve znění pozdějších přepisů.
Přílohy
47
Přílohy
Přílohy
48
Příloha č. 1: Vývoj stavu vězněných osob
Obr. 8
Vývoj stavu vězněných osob
Zdroj: Vězeňská sluţba ČR (dostupné z WWW: ).
Příloha č. 2: Počet vězňů a počet ubytovacích kapacit v letech 2008 – 2010 Na následujícím grafu je zobrazen stav vězňů a ubytovací kapacit. Z něj zjistíme, ţe vyuţitelnost věznic z roku 2009 na rok 2010 klesla, coţ bylo způsobeno zvýšením ubytovacích kapacit.
Přílohy
49
25000
20500 20000
21920
21853
19471
19723
19210
15000 10000
5000 0 2008
2009 počet vězňů
Obr. 9
2010
ubytovací kapacity
Počet vězňů a počet vězeňských ubytovacích kapacit v ČR v letech 2008 – 2010
Zdroj: vlastní práce; čerpáno ze statistických ročenek Vězeňské sluţby ČR (dostupné z WWW: ).
Příloha č. 3: Využitelnost věznic Věznice ČR jsou přeplněny, v roce 2010 byla nejvyšší obsazenost ve věznici Rapotice a to přes 137 %.
Využitelnost věznic 116%
114% 112%
110% 108%
106% 104% 102% 100% 2008
Obr. 10
2009
2010
Vyuţitelnost věznic v ČR v letech 2008 – 2010
Zdroj: vlastní práce; čerpáno ze statistických ročenek Vězeňské sluţby ČR (dostupné z WWW: http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/statistiky-a-udaje-103/statisticke-rocenky-1218/).
Přílohy
50
Příloha č. 4: Vývoj zaměstnanosti odsouzených osob
Obr. 11
Vývoj zaměstnanosti odsouzených osob
Zdroj: Vězeňská sluţba ČR (dostupné z WWW: ).
Příloha č. 5: Průměrné náklady na jednoho vězně na jeden den Náklady na věznění jsou vysoké, ale z grafu můţeme vidět, ţe průměrné náklady poklesly. V jednotlivých věznicích se tyto náklady pohybují v rozmezí od 490 Kč do 1 511 Kč.
Přílohy
51
Náklady na jednoho vězně na jeden den 900 880
Kč
860 840 820 náklady na jednoho vězně na jeden den Obr. 12
2008
2009
2010
895,28
885,02
847,27
Náklady na jednoho vězně na jeden den
Zdroj: vlastní práce; čerpáno ze statistických ročenek Vězeňské sluţby ČR (dostupné z WWW: http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/statistiky-a-udaje-103/statisticke-rocenky-1218/).
Příloha č. 6: Vývoj rozpočtu Vězeňské služby ČR
Obr. 13
Vývoj rozpočtu Vězeňské sluţby ČR
Zdroj: Vězeňská sluţba ČR (dostupné z WWW: ).
Přílohy
52
Příloha č. 7: Trest odnětí svobody a trest OPP
Počet trestů odnětí svobody (nepodmíněně) a OPP 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 2008
2009
Odnětí svobody nepodmíněné
Obr. 14
2010 Obecně prospěšné práce
Srovnání počtu uloţených trestů odnětí svobody a trestů OPP v letech 2008 – 2010
Zdroj: vlastní práce, čerpáno ze statistických ročenek kriminality (dostupné z WWW: ).
Přílohy
53
Příloha č. 8: Podklad pro vydání usnesení o nařízení trestu
Přílohy
Obr. 15
54
Podklad pro vydání usnesení o nařízení trestu
Zdroj: Probační a mediační sluţba ČR
Přílohy
Příloha č. 9: Dohoda o realizaci výkonu trestu OPP
55
Přílohy
Obr. 16
56
Dohoda o realizaci výkonu trestu OPP
Zdroj: Probační a mediační sluţba ČR
Příloha č. 10: Vývoj ukládání trestů OPP Tab. 4
Počet uloţených trestů OPP (včetně trestních opatření OPP)
1996 725
1997 1 600
1998 1 776
1999 3 215
2000 7 084
2001 8 835
2002 13 424
2004 13 031
2005 12 512
2006 12 273
2007 12 496
2008 11 733
2009 11 804
2010 7 420
Zdroj: vlastní práce; čerpáno ze Statistické ročenky kriminality (dostupné z WWW: ).
2003 13 592
Přílohy
57
Příloha č. 11: Postup pracovníků PMS ve vztahu k OPP
Obr. 17
Postup pracovníků PMS ve věci OPP
Zdroj: Sdruţení pro probaci a mediaci v justici (dostupné z WWW: ).