OBCE A NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Leden 2014
Mgr. Petr Moucha
Nový občanský zákoník 2
Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník
Nabyl účinnosti dne 1. 1. 2014
Ruší mimo jiné starý občanský zákoník a Obchodní zákoník či zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.
Vztah zákona č. 128/2000 Sb., o obecním zřízení, a NOZ 3
Podle § 20 odst. 2 NOZ právnické osoby veřejného práva podléhají zákonům, podle nichž byly zřízeny; Ustanovení NOZ se na obce použijí jen tehdy, slučuje-li se to s právní povahou těchto osob. To znamená, že primární úprava postavení a jednání obce zůstává v zákoně o obcích. Podpůrně se i na obce vztahuje nový občanský zákoník. Některé otázky zákon o obcích neřeší, posoudí se podle NOZ.
Obec jako osoba zakládající právnické osoby 4
Obec může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce, pokud zákon nestanoví jinak. Lze založit např. společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Přechodné ustanovení: ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s jeho donucujícími ustanoveními, se 1. 1. 2014 zrušují.
Obec jako osoba zakládající právnické osoby 5
Obchodní korporace jsou povinny přizpůsobit do 30. června 2014 společenské smlouvy úpravě zákona o obchodních korporacích a doručit je do sbírky listin vedené obchodním rejstříkem. Neučiní-li tak, rejstříkový soud je k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti. Uplyne-li dodatečná lhůta marně, může soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zrušit obchodní korporaci a nařídit její likvidaci.
Obec jako vlastník věci 6
Obec je vlastník řady věcí – pozemků a staveb. Obec je pronajímatelem.
Obec je nově i propachtovatelem – např. zemědělský pacht.
Věcná práva – stavba součástí pozemku 7
„Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen "stavba") s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech“.
Pro stavby, které ke dni účinnosti nového občanského zákoníku již existují, se uplatní přechodná ustanovení, která rozlišují následující případy: a) stavba i pozemek jsou ve vlastnictví jedné osoby: Stavba se stane součástí pozemku. To znamená, že dnem účinnosti zákona se již nejedná o dvě samostatné věci, od tohoto okamžiku tudíž bude možno disponovat již jen pozemkem, přičemž všechny tyto dispozice se budou týkat i staveb na něm umístěných (výjimka bude platit pro tzv. dočasné stavby).
Stavba součástí pozemku 8
b) stavba a pozemek mají rozdílného vlastníka:
Stavba nepřechází automaticky do vlastnictví vlastníka pozemku! Ust. § 3056 NOZ zakládá vlastníkovi pozemku předkupní právo ke stavbě a stejně tak vlastníkovi stavby předkupní právo k pozemku (resp. příslušné části pozemku), na němž stavba stojí. V praxi to znamená, že bude-li chtít kterýkoli z vlastníků disponovat svojí věcí (stavbou či pozemkem), bude mít povinnost nabídnout ji nejprve druhému vlastníkovi k odkoupení. Nebude-li předkupní právo oprávněným subjektem využito, zůstane zachováno a bude zatěžovat věc i nadále (bude tedy působit i vůči nabyvateli převáděného pozemku či stavby). Pokud bude předkupní právo využito (vlastník pozemku koupí stavbu na něm umístěnou či vlastník stavby koupí pozemek, na němž stavba stojí), stane se stavba součástí pozemku jako v případě a).
Omezení vlastnického práva 9
Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.
Omezení vlastnického práva 10
Ocitne-li se na pozemku cizí movitá věc, vydá ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníku, popřípadě tomu, kdo ji měl u sebe; jinak mu umožní vstoupit na svůj pozemek a věc si vyhledat a odnést. Stejně tak může vlastník stíhat na cizím pozemku chované zvíře nebo roj včel; vletí-li však roj včel do cizího obsazeného úlu, nabývá vlastník úlu vlastnické právo k roji, aniž je povinen k náhradě.
Omezení vlastnického práva 11
Způsobí-li věc, zvíře, roj včel nebo výkon práva na pozemku škodu, má vlastník pozemku právo na její náhradu. Způsobila-li movitá věc na cizím pozemku škodu, může ji vlastník pozemku zadržet, dokud neobdrží jinou jistotu nebo náhradu škody.
Omezení vlastnického práva 12
Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem. Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.
Omezení vlastnického práva 13
Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. Uvedené výše se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.
Omezení vlastnického práva 14
Vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil. Je-li pro níže položený pozemek nutný přítok vody, může soused na vlastníku výše položeného pozemku požadovat, aby odtoku vody nebránil v rozsahu, ve kterém vodu sám nepotřebuje.
Omezení vlastnického práva 15
Vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; Soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou.
Omezení vlastnického práva 16
Nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné. Žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.
Postavení obce při nálezu věci 17
Ztracenou věc vrátí nálezce tomu, kdo ji ztratil, nebo vlastníkovi proti úhradě nutných nákladů a nálezného. Nelze-li z okolností poznat, komu má být věc vrácena, a nepovažuje-li se věc za opuštěnou, oznámí nálezce bez zbytečného odkladu nález obci, na jejímž území byla nalezena, zpravidla do tří dnů; Byla-li však věc nalezena ve veřejné budově nebo ve veřejném dopravním prostředku, odevzdá nálezce nález provozovateli těchto zařízení, který se zachová podle jiných právních předpisů, a není-li jich, postupuje, jako by byl nálezcem.
Postavení obce při nálezu věci 18
Obec vyhlásí nález obvyklým způsobem. Nepřihlásí-li se v přiměřené době ten, kdo věc ztratil a má-li věc značnou hodnotu, učiní obec vhodné opatření, aby nález vešel v širší známost. Zjistí-li obec sama vlastníka, zejména z nezaměnitelného označení věci, oznámí mu nález a vyzve ho, aby si věc převzal. Obec rozhodne, jak bude nalezená věc uschována. Souhlasí-li s tím nálezce či jiná osoba a je-li to vhodné, může obec rozhodnout, že věc bude uschována u této osoby. Věci značné hodnoty, zejména peníze o vyšší částce, obec odevzdá zpravidla do soudní úschovy nebo je uloží jiným vhodným způsobem. Věc, která se nedá uschovat bez patrné škody nebo kterou lze uschovat jen s nepoměrnými náklady, obec prodá ve veřejné dražbě. S neprodejnou věcí obec naloží libovolným způsobem; to neplatí, jde-li o věc, o níž nelze mít pochybnost o její výjimečnosti a hodnotě.
Postavení obce při nálezu věci 19
Věc nebo výtěžek za ni stržený vydá obec včetně plodů a užitků a po odečtení nákladů a nálezného tomu, kdo věc ztratil, nebo vlastníkovi, pokud se přihlásí do jednoho roku od vyhlášení nálezu. Nálezné náleží nálezci i tehdy, když lze vlastníka zřejmě poznat ze znamení na věci, nebo z jiných okolností. Nálezné činí desetinu ceny nálezu. Má-li však ztracená věc hodnotu jen pro toho, kdo ji ztratil, nebo pro jejího vlastníka, náleží nálezci nálezné podle slušného uvážení.
Postavení obce při nálezu věci 20
Nepřihlásí-li se nikdo o věc do jednoho roku od vyhlášení nálezu, může nálezce, obec nebo jiná osoba, které byla věc svěřena, nakládat s věcí jako poctivý držitel. Spočívá-li však nález v penězích, mohou je tyto osoby jen užívat; to platí i o výtěžku za věc strženém. Přihlásí-li se ten, kdo věc ztratil, nebo její vlastník po uplynutí doby jednoho roku od vyhlášení nálezu a před uplynutím tří let od vyhlášení nálezu, vydá se mu věc nebo výtěžek za ni stržený po zaplacení nákladů a nálezného. Uplynou-li tři roky od vyhlášení nálezu, nabude nálezce, obec nebo jiná osoba, které byla věc svěřena, vlastnické právo k věci nebo k výtěžku za ni strženému.
Postavení obce při nálezu věci 21
Je-li nalezeno zvíře, u něhož je zjevné, že mělo vlastníka, oznámí nálezce nález bez zbytečného odkladu obci, nelze-li z okolností poznat, komu má být vráceno. Osoba, která nalezené zvíře opatruje, o ně pečuje jako řádný hospodář, dokud se jej neujme vlastník. Je-li nalezeno zvíře zjevně určené k zájmovému chovu a nepřihlásí-li se o ně nikdo do dvou měsíců od vyhlášení nálezu, nabude k němu nálezce vlastnické právo.
Postavení obce při nálezu věci 22
Prohlásí-li nálezce obci, že zvíře nabýt nechce, a svěříli obec zvíře neodvolatelně osobě, která provozuje útulek pro zvířata, může tato osoba se zvířetem volně nakládat, pokud se o ně nikdo nepřihlásí do čtyř měsíců ode dne, kdy jí bylo zvíře svěřeno. Byl-li nález vyhlášen až po předání zvířete, počne lhůta běžet od vyhlášení nálezu. Prohlásí-li nálezce obci, že nalezenou věc nabýt nechce, přechází jeho právo věc nebo výtěžek za ni stržený užívat a nabýt na obec, na jejímž území byla nalezena. Nabytím vlastnického práva vzniká obci povinnost zaplatit nálezci nálezné.
Postavení obce při nálezu věci 23
Nálezci, který nález neoznámí, přisvojí si jej nebo jinak poruší své povinnosti, nenáleží úhrada a nálezné, ani nemůže nález užívat nebo nabýt k němu vlastnické právo podle ustanovení tohoto zákona o nálezu. Tím není dotčena jeho povinnost nahradit škodu. Nalezne-li nějakou věc několik osob zároveň, jsou oprávněny i zavázány společně a nerozdílně. Spolunálezcem je i ten, kdo věc spatřil a snažil se ji dosíci, třebaže se jí dříve uchopil někdo jiný.
Postavení obce při nálezu věci 24
O nálezu věci zakopané, zazděné nebo jinak skryté platí totéž, co o nálezu ztracené věci. Nálezci však nenáleží nálezné, když vlastník o úkrytu věci věděl. Není-li zřejmé, komu skrytá věc patří, oznámí nálezce její nalezení vlastníkovi pozemku a obci, na jejímž území byla nalezena. Nepřipadne-li skrytá věc podle jiných právních předpisů do vlastnictví státu, kraje nebo obce, ujedná si nálezce s vlastníkem pozemku, kdo z nich si věc ponechá a vyplatí druhému polovinu ceny věci. Neshodnou-li se, náleží věc vlastníku pozemku a ten nálezci zaplatí polovinu její ceny. Osoba zjednaná k nalezení ztracené nebo skryté věci není nálezcem a náleží jí jen odměna za hledání, byla-li ujednána
Dědické právo 25
Nově i závěť s úlevami – pouze tento druh závěti nevyžaduje písemnou formu Tato nová forma závěti, tzv. privilegovaná závěť je určena pro osoby, které se díky nějaké události (např. živelné pohromy, války apod.) nacházejí v situaci, kdy jsou v ohrožení života a nemohou využít tradiční formy pro pořízení závěti. NOZ zná tyto druhy privilegované závěti:
Závěť ústní před třemi svědky (omezená platnost závěti na dva týdny). Závěť zaznamenaná starostou obce, na jejímž území se zůstavitel nalézá (omezená platnost závěti na tři měsíce). Závěť pořízená na palubě námořního plavidla, letadla, ve válce před velitelem vojenské jednotky ČR (omezená platnost závěti na tři měsíce).
Předsmluvní odpovědnost 26
Smluvní právo – zásada svobodné vůle, která se projevuje již při vzniku závazku. Nikdo není povinen smlouvu uzavřít, dokud není rozhodnutý, že tak skutečně chce učinit. Je třeba však regulovat nepoctivé nebo zavádějící jednání při uzavření smlouvy.
Předsmluvní odpovědnost 27
NOZ definuje povinnosti, které strany musí při jednání předcházejícím uzavření smlouvy dodržet. Budou-li porušeny, ta která strana jedná nepoctivě (§ 6). Vznikne-li druhé straně újma, má nárok na náhradu (§2910)
Předsmluvní odpovědnost 28
Předstíraný úmysl uzavřít smlouvu – „jednání na oko“ Ten
kdo z vlastní iniciativy zahájí jednání o smlouvě a nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má v úmyslu smlouvu uzavřít, je odpovědný za škodu vzniklou v důsledku toho, že ke vzniku závazku nedošlo.
Předsmluvní odpovědnost 29
Neuzavření smlouvy – „za pět minut 12“ Nárok
na náhradu škody v důvodu bezdůvodného neuzavření smlouvy. V případě, že jednání dospělo tak daleko, kdy se uzavření smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné. Výše náhrady – ztráta z neuzavřené smlouvy v obdobných případech. Není nutné prokázat ztrátu z konkrétní smlouvy.
Předsmluvní odpovědnost 30
Nesplnění informační povinnosti K
jednání patří i zjišťování údajů o skutečnostech podstatných pro konečné rozhodnutí o tom, jestli strany smlouvu uzavřou či nikoliv. § 1728 NOZ – povinnost sdělit si veškeré skutkové a právní okolnosti, které jim jsou nebo musí být známy, aby se mohly přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu. Porušení povinnosti – může založit nárok na náhradu škody.
Kupní smlouvy 31
Dle zrušeného obchodního zákoníku jde o dohodu:
kterou je jedna strana (prodávající) zavazuje dodat druhé smluvní straně (kupující) movitou věc určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na ni vlastnické právo k této věci. Kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu.
Dle občanského zákoníku jde o dohodu:
na základě které vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu (zrušený zákoník) prodávající se zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
32
NOZ – řádné plnění § 1914 a násl.
Kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy. Je-li splněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění.
Práva kupujícího z vadného plnění dle NOZ 33
Věc je vadná, když není v ujednaném množství, jakosti a provedení (jinak v množství, jakosti a provedení vhodném pro účel patrný ze smlouvy, jinak pro účel obvyklý)
Za vadu se požaduje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.
Práva z vadného plnění dle NOZ 34
Právo zakládá vada existující v době přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. I pozdější vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.
Práva z vadného plnění dle NOZ 35
Kupující nemá právo z vadného plnění jedná-li
se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy.
To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, nebo zastřel-li vadu lstivě.
36
Práva z vadného plnění dle NOZ
Kupující podle možnosti věc prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství.
37
Práva z vadného plnění dle NOZ
Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo
na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, na odstranění vady opravou věci, na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo odstoupit od smlouvy.
Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Nezvolí-li kupující práva včas, má práva jako při nepodstatném porušení smlouvy.
38
Práva z vadného plnění dle NOZ
Je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na
odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.
Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat
slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit.
Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.
Práva z vadného plnění – nepodstatné porušení 39
Dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu.
Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady.
Práva z vadného plnění dle NOZ 40
Neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. K účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.
Záruka za jakost 41
Zárukou za jakost se prodávající zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti.
Tyto účinky má i uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti věci na obalu nebo v reklamě. Záruka může být poskytnuta i na jednotlivou součást věci.
Záruka za jakost 42
Určují-li smlouva a prohlášení o záruce různé záruční doby, platí doba z nich nejdelší. Ujednají-li však strany jinou záruční dobu, než jaká je vyznačena na obalu jako doba použitelnosti, má přednost ujednání stran.
Záruka za jakost 43
Záruční doba - běží od odevzdání věci kupujícímu.
Byla-li věc podle smlouvy odeslána, běží od dojití věci do místa určení. Má-li koupenou věc uvést do provozu někdo jiný než prodávající, běží záruční doba až ode dne uvedení věci do provozu, pokud kupující objednal uvedení do provozu nejpozději do tří týdnů od převzetí věci a řádně a včas poskytl k provedení služby potřebnou součinnost. Kupující nemá právo ze záruky, způsobila-li vadu po přechodu nebezpečí škody na věci na kupujícího vnější událost. To neplatí, způsobil-li vadu prodávající.
Zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě 44
Je-li prodávajícím podnikatel, platí pro prodej při jeho podnikatelské činnosti kromě obecných ustanovení o kupní smlouvě i další úprava o prodeji zboží v obchodě, ledaže je kupujícím také podnikatel a při uzavření smlouvy je z okolností zřejmé, že se koupě týká také jeho podnikatelské činnosti.
Jakost při převzetí 45
Převzetím koupené věci nabývá kupující k věci vlastnické právo. Při samoobslužném prodeji nabývá kupující vlastnické právo k věci zaplacením kupní ceny. Do té doby může kupující vrátit věc na původní místo. Vznikne-li na věci škoda před zaplacením kupní ceny, nahradí se podle obecných ustanovení.
Jakost při převzetí 46
Prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal
má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné, se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá, věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, bylo-li určeno dle vzorku či předlohy je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti, Věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.
Jakost při převzetí 47
Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. Připouští-li to povaha koupě, má kupující právo, aby byla věc před ním překontrolována nebo aby byly předvedeny její funkce.
U zuživatelné věci se vyznačí doba nejkratší trvanlivosti, popřípadě, u věci podléhající rychlé zkáze, doba, po kterou lze věc použít. Má-li věc vadu, která nebrání užívat věc k určenému účelu, lze ji prodat jen za nižší cenu, než je obvyklá cena bezvadné věci. Prodávající kupujícího upozorní, že věc má vadu a o jakou vadu se jedná, není-li to zřejmé již z povahy prodeje.
Práva z vadného plnění při prodeji v obchodě - § 2165 a násled. 48
Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí. Je-li na prodávané věci, na jejím obalu, v návodu připojenému k věci nebo v reklamě v souladu s jinými právními předpisy uvedena doba, po kterou lze věc použít, použijí se ustanovení o záruce za jakost.
Práva z vadného plnění při prodeji v obchodě - § 2165 a násled. 49
Uvedené na předchozím snímku se nepoužije
u věci prodávané za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána, na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním, u použité věci na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou věc měla při převzetí kupujícím, nebo vyplývá-li to z povahy věci.
Zkrácení doby pro uplatnění práv
Ujednají-li prodávající a kupující zkrácení doby pro uplatnění práv z vadného plnění, nepřihlíží se k takovému ujednání. To neplatí, pokud strany zkrátily tuto dobu na polovinu zákonné doby při koupi již použitého spotřebního zboží; ujednaly-li si zkrácení větší, platí za ujednanou polovina zákonné doby.
Práva z vadného plnění při prodeji v obchodě - § 2165 a násled. 50
Potvrzení o povinnostech v případě vadného plnění
Požádá-li o to kupující, potvrdí mu prodávající v písemné formě, v jakém rozsahu a po jakou dobu trvají jeho povinnosti v případě vadného plnění. Prodávající má povinnosti z vadného plnění nejméně v takovém rozsahu, v jakém trvají povinnosti z vadného plnění výrobce. V potvrzení uvede i své jméno, sídlo a identifikující údaj, popřípadě i další údaje potřebné ke zjištění jeho totožnosti. Je-li to potřebné, vysvětlí prodávající v potvrzení srozumitelným způsobem obsah, rozsah, podmínky a dobu trvání své odpovědnosti i způsob, jakým lze uplatnit práva z ní plynoucí. V potvrzení prodávající zároveň uvede, že další práva kupujícího, která se ke koupi věci vážou, nejsou dotčena. Nesplnění těchto povinností není na újmu platnosti potvrzení. Nebrání-li tomu povaha věci, lze potvrzení podle odstavce 1 nahradit dokladem o zakoupení věci obsahujícím uvedené údaje.
Práva z vadného plnění při prodeji v obchodě - § 2165 a násled. 51
Nemá-li věc vlastnosti dle jakosti při převzetí, může kupující požadovat
i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady.
Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.
Práva z vadného plnění při prodeji v obchodě - § 2165 a násled. 52
Neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu. Kupující má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat novou věc bez vad, vyměnit její součást nebo věc opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy spotřebiteli působilo značné obtíže.
Práva z vadného plnění při prodeji v obchodě - § 2165 a násled. 53
Právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží, pokud kupující před převzetím věci věděl, že věc má vadu, anebo pokud kupující vadu sám způsobil.
Má-li věc vadu, z níž je prodávající zavázán, a jedná-li se o věc prodávanou za nižší cenu nebo o věc použitou, má kupující místo práva na výměnu věci právo na přiměřenou slevu.
Práva z vadného plnění při prodeji v obchodě - § 2165 a násled. 54
Práva z vady se uplatňují u prodávajícího, u kterého věc byla koupena. Je-li však v potvrzení uvedena jiná osoba určená k opravě, která je v místě prodávajícího nebo v místě pro kupujícího bližším, uplatní kupující právo na opravu u toho, kdo je určen k provedení opravy. Osoba takto určená k opravě provede opravu ve lhůtě dohodnuté mezi prodávajícím a kupujícím při koupi věci. Uplatní-li kupující právo z vadného plnění, potvrdí mu druhá strana v písemné formě, kdy právo uplatnil, jakož i provedení opravy a dobu jejího trvání. Ujednají-li strany ještě předtím, než kupující může uplatnit právo z vady věci, že se jeho práva omezí nebo že zanikají, nepřihlíží se k tomu.
Nájem nebytových prostor 55
NOZ nahrazuje dosavadní zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor. Dle přechodných ustanovení NOZ se nová právní úprava vztahuje též na již existující nájemní vztahy. obcí je samozřejmě nutno vždy dodržet požadavky stanovené obecním zřízením.
Nově není nutné uvádět předmět podnikání nájemce
Je povolen nájem prostor, které vzniknou teprve v budoucnu.
Výpovědní důvody jsou de facto shodné s dosavadními výpovědními důvody. Zavedení časového limitu pro zpochybnění podané výpovědi.
Nájem nebytových prostor 56
Nejpozději do jednoho měsíce od doručení výpovědi má vypovídaná strana právo uplatnit proti výpovědi námitky, a to písemnou formou. Pokud nejsou námitky vzneseny včas, právo na přezkum výpovědi zaniká. Pokud vypovídající strana do měsíce od doručení námitek nevezme svoji výpověď zpět, má vypovídaná strana právo do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi, požádat o přezkoumání soud.
Nájem nebytových prostor 57
U nájmu prostor pro podnikatelské účely právo nájemce (při výpovědi pronajímatele, z jiných důvodů než pro porušení povinností nájemce) na náhradu za výhodu pronajímatele, nebo nového nájemce, kterou získali převzetím zákaznické základny, kterou vypovězený nájemce vybudoval.
Obec a veřejný opatrovník 58
Podle NOZ soud jmenuje člověku opatrovníka tehdy, je-li to potřeba k ochraně zájmů této osoby, nebo vyžaduje-li to zájem veřejný Nový občanský zákoník uvádí příklady, za kterých tak soud učiní. Opatrovníka je především nutno ustanovit osobě, jejíž svéprávnost je omezena. Opatrovník bude ustanoven též tomu, o kom není známo, kde pobývá. V tomto případě se jedná o známou osobou, ale neznámého pobytu. Opatrovník bude ustanoven i neznámému člověku zúčastněnému na určitém právním jednání nebo tomu, jemuž zdravotní stav působí potíže při správě jmění nebo hájení práv. Opatrovník však může být ustanoven i k ochraně veřejného zájmu. Veřejným opatrovníkem má způsobilost dle nového občanského zákoníku být obec, kde má opatrovanec bydliště, anebo právnická osoba zřízená touto obcí k plnění podobných úkolů.
Obec a veřejný opatrovník 59
Pokud opatrovník rozhoduje o opatrovancových záležitostech, je povinen srozumitelně mu vysvětlit povahu a následky rozhodnutí. Opatrovník je dále při plnění svých povinností povinen naplňovat opatrovancova právní prohlášení a dbát jeho názorů, i když je opatrovanec projevil v minulosti. To se vztahuje i k jeho přesvědčení nebo vyznání. Opatrovník zároveň dbá, aby způsob opatrovancova života nebyl v rozporu s jeho schopnostmi a aby odpovídal i zvláštním opatrovancovým představám a přáním.
Péče řádného hospodáře 60
Dle § 159 odst. 1 NOZ každý, kdo přijme funkci člena voleného orgánu, se zavazuje ji vykonávat s nezbytnou loajalitou, s potřebnými znalostmi a pečlivostí.
Jedná se o péči řádného hospodáře. Jedná nedbale ten, kdo není péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce či při jejím výkonu a nevyvodí z toho pro sebe odpovídající důsledky.
Péče řádného hospodáře 61
Nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci.
Odstoupí-li člen voleného orgánu ze své funkce prohlášením došlým právnické osobě, zaniká funkce uplynutím dvou měsíců od dojití prohlášení.
Konec 62
Děkuji za pozornost. Mgr. Petr Moucha
[email protected] tel: +420 733 683 530
