Daně
Obce a DPH (2.) Tím, že obec uskutečňuje ekonomické činnosti, je osobou povinnou k dani a je povinna sledovat obrat (tzn. předpis úplat plnění zahrnovaných do obratu). Pokud tento obrat za nejvýše 12 po sobě jdoucích měsíců přesáhne 1 mil. Kč, pak do 15 dnů od překročení obratu je obec povinna předložit příslušnému správci daně přihlášku k registraci. Od 1. dne třetího měsíce po překročení obratu se tak obec stane plátcem DPH. Od tohoto okamžiku se na obec vztahují povinnosti plátce daně upravené v jednotlivých ustanoveních ZDPH. Obec je zároveň oprávněna uplatňovat nárok na odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu u nákupů, které souvisejí s provozováním ekonomické činnosti. Po předání přihlášky k registraci na příslušném tiskopisu MF číslo „MFin 5104 vzor 2“ obec od správce daně obdrží „osvědčení o registraci“, které bude obsahovat zejména název plátce, sídlo, daňové identifikační číslo, datum vzniku plátcovství a délku zdaňovacího období.
Do doby než se obec stane plátcem DPH, měla by provést některá opatření. V následujícím textu uvádím některá svá doporučení: • obec oznámí svým obchodním partnerům, od kterých provádí nákupy k uskutečňování ekonomických činností, že se stala plátcem daně, a sdělí své identifikační údaje, které musí být uváděny na daňových dokladech (přesný název, adresa sídla obce a DIČ), • obec prověří ceníky zboží a služeb v oblasti ekonomických činností a provede případně úpravu cen o DPH na výstupu. Tato úprava se bude týkat pouze cen za uskutečněná zdanitelná plnění. Cen za osvobozená plnění se úprava nebude týkat. Pokud jsou odběrateli některých zdanitelných plnění výhradně jiné osoby
24
povinné k dani nebo plátci daně, pak je možno do cen plně promítnout daň na výstupu a stávající ceny zvýšit o DPH. Plátci daně si totiž budou moci z obcí uskutečněných zdanitelných plnění uplatnit odpočet daně na vstupu a zvýšení ceny nebude mít pro ně negativní finanční dopad. V případě, že odběrateli jsou výhradně nebo převážně neplátci daně, pak by obec měla zvážit míru zvýšení ceny. V případě, že obec přijímá peníze v hotovosti za uskutečněná zdanitelná plnění, pak by ceny včetně daně měly být zaokrouhleny tak, aby výsledná cena nebyla vyčíslována s haléřovými položkami. • obec doplní oběh účetních dokladů, tak, aby naplňovala povinnosti při přiznávání daně na výstupu a mohla uplatňovat odpočet DPH na vstupu. Do oběhu by měl být zapracován zejména: a) Postup při předávání podkladů o uskutečněných zdanitelných a osvobozených plněních, b) Postup při vystavování daňových dokladů, c) Pravidla pro uplatňování odpočtu daně z přidané hodnoty na vstupu, d) Postup při přijímání daňových dokladů, e) Pravidla pro evidenci a archivaci vystavovaných daňových dokladů.
Do doby překročení obratu se obec přirozeně snaží o co nejmenší objem zdanitelných plnění, aby se stala plátcem co nejpozději, až se
stane plátcem, měla by se snažit o co nejvyšší objem zdanitelných plnění. Čím bude vyšší objem zdanitelných plnění, tím více odpočtu daně na vstupu si obec uplatní. Jednou z možností jak zvýšit objem zdanitelných plnění je vzdání se nároku na osvobození u nájmů pozemků, staveb, nebytových prostor a bytů jiným plátcům daně dle § 56, odstavce 4) ZDPH. V tomto ustanovení je uvedeno, že plátce se může rozhodnout o vzdání se nároku na osvobození bez nároku na odpočet daně u těchto plnění. V tomto případě se bude jednat o rozhodnutí v samostatné působnosti obce. Toto rozhodování není vymezeno v § 84 a 85 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, a nepřísluší tedy zastupitelstvu obce. Ostatní rozhodnutí v oblasti samostatné působnosti přijímá rada (popř. starosta, není-li rada zřízena). Zde může rada postupovat dle § 102, odstavce 2), písmene m) zákona o obcích a svěřit rozhodování o uzavírání dodatků k nájemním smlouvám při vzdání se nároku na osvobození u nájmu příslušným odborům obecního úřadu.
Obec by měla informovat dodavatele účetního software o tom, že se stala plátcem daně, a správně nastavit svůj účetní systém, tak aby mohla z něj vycházet při zpracování daňových přiznání a při vystavování daňových dokladů. Zde musí být zejména v účetním systému nastaveny: a) Analytické účty k účtu 343 (daň na výstupu, daň na vstupu plný odpočet, daň na vstupu krácený odpočet, vypořádání daně apod.). b) Příslušné kódy, popř. záznamové jednotky k označování dokladů zahrnovaných do záznamních povinností k jednotlivým řádkům daňového přiznání. c) Šablony k vystavovaným daňovým dokladům za uskutečněná zdanitelná plnění, popř. za přijaté úplaty za uskutečněná zdanitelná plnění. Program by měl umožňoPVS 3 / 2009
Daně § 56 zákona č. 235/2004 Sb. (1) Převod staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně po uplynutí tří let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od data, kdy bylo započato první užívání stavby, a to k tomu dni, který nastane dříve. (2) Převod pozemků je osvobozen od daně, s výjimkou převodu stavebních pozemků. Stavebním pozemkem se pro účely tohoto zákona rozumí nezastavěný pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba spojená se zemí pevným základem. Nezastavěným pozemkem se rozumí pozemek, na kterém není stavba jako věc. (3) Nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně. Osvobození se nevztahuje na krátkodobý nájem stavby bytů a nebytových prostor, nájem prostor a míst k parkování vozidel, nájem bezpečnostních schránek nebo trvale instalovaných zařízení a strojů. Krátkodobým nájmem stavby, bytů a nebytových prostor se rozumí nájem, popřípadě včetně vnitřního movitého vybavení či dodání elektřiny, tepla, chladu, plynu nebo vody, nejdéle na 48 hodin nepřetržitě. (4) Plátce se může rozhodnout, že u nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností se uplatňuje daň.
§ 102 odst. 2 písm. k až p) zákona č. 128/2000 Sb. (2) Radě obce je vyhrazeno k) ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce (§ 58); tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti, l) přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi, m) rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce; tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu nebo příspěvkové organizaci obce zcela nebo zčásti, n) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností, o) schvalovat organizační řád obecního úřadu, p) plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem.
Poradce Veřejné Správy
vat vystavovat i běžné faktury za osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně nebo osobám, kterým není plátce povinen vystavit daňový doklad. d) Šablony k vystavovaným zjednodušeným daňovým dokladům u plateb v hotovosti za uskutečněná zdanitelná plnění. Tyto by měly být používány jako nadstavba k vystavovaným příjmovým dokladům a budou užívány výhradně při příjmu hotovosti za zdanitelná plnění. U ostatních plnění (správní poplatky, místní poplatky, platby za osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně) nebudou žádné zjednodušené daňové doklady vystavovány.
Účtování o přijatých úplatách za přeúčtovávané energie a služby spojené s nájemným by si měla obec zkontrolovat a zjistit, zda splňuje podmínky pro možnost uplatnění postupu dle § 36, odstavce 11) ZDPH. Dne 10. 12. 2008 zveřejnilo ministerstvo financí na svých webových stránkách www. mfcr.cz článek „Informace k § 36 odst. 11 zákona o DPH – s účinností od 1. 1. 2009.“ V případě, že obec nebude splňovat podmínky pro uplatnění tohoto postupu nebo si bude chtít uplatňovat nárok na odpočet daně u nákupů energií a služeb a bude odvádět DPH na výstupu u těchto přeúčtovávaných energií a služeb, doporučuji nejpozději ke dni předcházejícímu den registrace provést odečty z příslušných měřicích zařízení, na základě kterých provádí obec roční vyúčtování. Při ročním vyúčtování pak provede dvojí vyúčtování, a to za období od 1. 1. 2009 do dne předcházejícího den registrace a za období od 1. dne registrace do 31. 12. 2009. Tento postup je nezbytný z toho důvodu, že obec si zpětně neuplatní odpočet u nákupů energií a služeb přede dnem, kdy se stala plátcem DPH. Je dobré, aby obec navázala spolupráci s daňovým poradcem, tak aby
bylo metodicky zabezpečeno plnění všech povinností plátce daně a aby obec mohla optimálně využít veškerý potenciál při uplatňování odpočtu daně z přidané hodnoty na vstupu.
Plátce daně má řadu povinností vyplývajících buď přímo ze ZDPH nebo ze zákona 337/92 Sb., o správě daní a poplatků. Tyto povinnosti lze rozdělit do tří základních skupin: 1. Povinnosti k uplatňování daně na výstupu, 2. Povinnosti při úpravách odpočtu daně na vstupu (§ 78 a 79 zákona), 3. Ostatní povinnosti.
Plátce je povinen přiznat daň na výstupu ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to tím dnem, který nastane dříve. Při dodání zboží se zdanitelné plnění obecně považuje za uskutečněné: a) Dnem dodání při prodeji podle kupní smlouvy, b) Dnem převzetí v ostatních případech. Přitom dnem dodání se rozumí den, kdy má kupující právo nakládat se zbožím jako vlastník, a to v ekonomickém, nikoliv právním smyslu. Při převodu nemovitostí se zdanitelné plnění obecně považuje za uskutečněné dnem předání nemovitosti nabyvateli do užívání, nejpozději však dnem doručení listiny o zápisu změny vlastníka do katastru nemovitostí. Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění obecně považuje za uskutečněné: a) Dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve, b) Dnem uvedeným ve smlouvě, ke kterému dochází k převodu prá-
25
D
Daně va nebo k poskytnutí práva k využití. V některých zvláštních vymezených případech se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné: a) Dnem převzetí nebo předání díla nebo jeho dílčí části při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo, b) Dnem odečtu z měřicího zařízení, popřípadě dnem zjištění skutečné spotřeby při dodání tepla, chladu, elektřiny, plynu, vody, odstranění odpadních vod a telekomunikační služby, c) Dnem vyjmutí mincí či jiných platebních prostředků nahrazujících peníze při uskutečňování zdanitelných plnění prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů (např. parkovací automaty). d) Dnem uskutečnění dílčího plnění. Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové plnění, na které je uzavřena smlouva. Dílčí plnění se považuje za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. e) Dnem uskutečnění opakovaného plnění. U opakovaných plnění se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Opakovaným plněním se rozumí uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období a ve sjednaných lhůtách během zdaňovacího období, přičemž se v rámci smlouvy jedná o plnění zbožím stejného druhu, které je navzájem zastupitelné, nebo službou stejné povahy. V případě některých bezúplatných plnění může rovněž docházet k uskutečňování zdanitelných plnění, a to dnem použití majetku nebo poskytnutí služby pro úče-
26
ly nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, pokud při nákupu majetku nebo služeb byl uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu.
Použitím majetku se pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností rozumí trvalé použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní potřebu nebo jeho zaměstnanců, trvalé použití pro jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomických činností a poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, pokud byl u tohoto majetku uplatněn odpočet daně na vstupu.
Příklad Pokud např. obec pořídí traktor do lesa k realizaci těžby dřeva, uplatní si odpočet daně na vstupu a následně tento traktor trvale vyřadí k používání například při údržbě místních komunikací, pak dnem trvalého vyřazení majetku bylo uskutečněno zdanitelné plnění.
Poskytnutí služby pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce je využití obchodního majetku pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně na vstupu, nebo poskytnutí služby plátcem bez úplaty pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců nebo pro jiné účely než souvisejících s uskutečňováním jeho ekonomických činností, pokud u přímo souvisejících přijatých plnění byl uplatněn odpočet daně. Obdobným způsobem jako zdanitelná plnění se posuzují i osvobozená plnění, přičemž u nájmů pozemků, staveb a bytů a nebytových prostor osvobozených od daně bez nároku na odpočet dle § 56 se považuje osvobozené plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.
Pokud obec přijme úplatu přede dnem výše uvedených dnů uskutečnění zdanitelných (popřípadě osvobozených) plnění, pak je povinna přiznat daň již ke dni přijetí úplaty. Z tohoto důvodu doporučuji sjednávat platební podmínky tak, aby tyto byly hrazeny po dni uskutečnění zdanitelného plnění. U plateb před uskutečněním zdanitelného plnění (např. zálohy na energie) pak doporučuji sjednávat termíny úhrad vždy doprostřed kalendářního měsíce, popřípadě čtvrtletí.
Základem daně je přitom vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, a to od osoby, pro kterou uskutečnil zdanitelné plnění, nebo od třetí osoby, vyjma daně za toto zdanitelné plnění.
Příklad Pokud obec bude uskutečňovat zdanitelná plnění ve prospěch svých zaměstnanců (například krátkodobý pronájem místnosti k rodinné oslavě) a bude jim přispívat na část úhrady ze svého sociálního fondu, pak daň bude odvádět pouze z přijaté úplaty od zaměstnanců. Pokud však bude stejná plnění uskutečňovat ve prospěch zaměstnanců své příspěvkové organizace a ta bude přispívat na částečnou úhradu ze svého FKSP, pak již odvede obec daň z úplat jak od zaměstnanců, tak z příspěvku z FKSP, neboť tuto úplatu získala od třetí osoby (příspěvkové organizace). Základem daně, v případě přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění, je přijatá úplata snížená o daň.
Do základu daně se počítají mj. i: • Jiné daně, cla, dávky nebo poplatky, • Vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno plnění, při jeho uskuPVS 3 / 2009
Daně tečnění (např. poštovné, balné, přepravné, manipulační poplatky, pojištění, provize, náklady na zpracování znaleckého posudku apod.), • Materiál přímo související s poskytnutou službou (např. papír při kopírování), • Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s realizací stavebních prací, konstrukce, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby zabudují nebo zamontují do stavby. Do základu daně se nezahrnuje: • Sleva z ceny, která je poskytnuta ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, • Rozdíl ze zaokrouhlení daně, • Částka přijatá od jiné osoby při přeúčtování za splnění podmínek uvedených v § 36, odst. 11 zákona (viz výše uvedený odkaz na výklad ministerstva financí). V § 36, odstavci 6) je pak uveden základ daně v případě tzv. bezúplatných plnění.
Uplatnění sazby daně Dodání zboží, převod nemovitostí a poskytnutí služeb je zatíženo zásadně základní sazbou daně ve stávající výši 19 %. Snížená sazba daně ve stávající výši 9 % pak bude uplatněna: • u dodání zboží vymezeného v příloze číslo 1 k zákonu, • u poskytnutí služeb vymezených v příloze číslo 2 k zákonu, • u stavebních prací spojených s výstavbou stavby pro sociální bydlení včetně jejího příslušenství, změnou dokončené stavby pro sociální bydlení včetně jejího příslušenství, nebo opravou této stavby. Stavby pro sociální bydlení jsou vymezeny v § 48a zákona, • u převodu staveb pro sociální bydlení a jejich příslušenství, • do 31. 12. 2010 při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou, nebo opraPoradce Veřejné Správy
vou dokončené stavby bytového domu, rodinného domu, nebo bytu, včetně jejich příslušenství. Od 1. 1. 2011 již budou tyto činnosti, pokud se nebude jednat o činnosti vymezené v § 48a, zatíženy základní sazbou daně.
Vypočítání daně „zespoda“ nebo „seshora“ Zespoda se daň vypočítá tak, že k základu daně připočítáte podle sazby daně příslušnou daň. (tento způsob stanovení daně a výsledné ceny bude vhodný zejména u nájemného). Seshora se daň vypočítá z celkové ceny, tak že celková cena se vynásobí koeficientem, který činí pro sazbu daně 19 % – 0,1597 a pro sazbu daně 9 % – 0,0826. Odečtením vypočtené daně od celkové ceny pak zjistíte základ daně. [tento způsob stanovení budete používat vždy při výpočtu daně z přijaté úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění, tento způsob pak bude vhodný u veškerých konečných cen pro spotřebitele (např. za ubytování, kopírování, vstupné na sportovní utkání apod.)]. Výslednou daň v obou případech zaokrouhlíte na haléře nebo na celé koruny, a to matematicky.
Povinnost vystavit daňový doklad Tato povinnost je upravena v § 26 zákona. Několik zásad vztahujících se k obcím: • daňové doklady je povinna vystavit pouze za uskutečněná zdanitelná plnění. Za osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně žádný daňový doklad nevystavujte. • daňový doklad neslouží k dokládání vlastní daně na výstupu (s výjimkou dokladů o použití), ale slouží výhradně příjemci daňového dokladu k doložení jeho uplatněného nároku na odpočet daně. • za uskutečněné zdanitelné plnění je možné vystavit pouze 1 daňo-
vý doklad (může však být vystaven pod jedním číslem v několika vyhotoveních). Pokud tedy součástí nájemní smlouvy bude splátkový kalendář, nesmí se již na toto nájemné vystavit žádný běžný či zjednodušený daňový doklad. Pokud se vystaví běžný daňový doklad a příjemce jej půjde uhradit v hotovosti do pokladny, nesmíte mu v pokladně vystavit na totéž plnění zjednodušený daňový doklad. • výstavce daňového dokladu odpovídá za všechny údaje uvedené na daňovém dokladu. U zjednodušeného daňového dokladu odpovídá za výpočet daně příjemce dokladu.
Daňový doklad je potřeba vystavit do 15 dnů od uskutečnění zdanitelného plnění nebo do 15 dnů od přijetí úplaty za zdanitelné plnění, a to: a) osobám povinným k dani (při uskutečňování jejich ekonomické činnosti), b) právnickým osobám, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. Typy daňových dokladů 1. Běžný daňový doklad, který obsahuje náležitosti dle § 28, odstavce 2) ZDPH. Na tomto běžném daňovém dokladu jste povinni uvést mj. přesně identifikační údaje příjemce dokladu. 2. Zjednodušený daňový doklad, v případě uskutečňování zdanitelných plnění za hotové, prostřednictvím platební karty nebo šekem musí být vystaven na požádání ihned při uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí úplaty, pokud k ní dojde před uskutečněním zdanitelného plnění. Tento doklad lze vystavit tehdy, činí-li úplata za zdanitelné plnění včetně daně nejvýše 10 000,-Kč. Náležitosti tohoto daňového dokladu jsou upraveny v § 28, odstavci 4) ZDPH.
27
D
Daně 3. Souhrnný daňový doklad, v případě uskutečňování několika samostatných zdanitelných plnění pro jednu osobu. Tento daňový doklad jste povinni vystavit nejpozději do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém došlo k 1. zdanitelnému plnění nebo k přijetí 1. úplaty. Na tomto daňovém dokladu se některé společné údaje uvádějí pouze jednou, některé údaje vymezené v § 26, odstavci 2) ZDPH musí být na daňovém dokladu rozepsány pro každé jednotlivé plnění. 4. Splátkový kalendář, tento lze používat u nájemní smlouvy a smlouvy o nájmu podniku, pokud je tento součástí nájemní smlouvy a ve smlouvě je na něj výslovně odkazováno. Splátkový kalendář může být součástí nájemní smlouvy, v případě, že jste se vzdali nároku na osvobození dle § 56, odst. 4) ZDPH. Splátkový kalendář má stejné náležitosti jako běžný daňový doklad. 5. Platební kalendář, tento lze používat v případě provádění úplat před uskutečněním zdanitelného plnění, např. při předpisu záloh na dodání energií, k jejichž uskutečnění dojde až ke dni odečtu z měřicího zařízení nebo jiného zjištění spotřeby. Tento doklad obsahuje stejné náležitosti jako běžný daňový doklad s výjimkou data uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí úplaty. 6. Doklad o použití nevystavujete příjemci plnění, tzn. třetí osobě, ale na základě tohoto dokladu přiznáváte daň na výstupu u plnění uvedených v § 13, odst. 4) ZDPH (např. trvalé použití hmotného majetku pro činnosti, které nejsou předmětem daně, pokud při pořízení majetku byl uplatněn odpočet daně) a v § 14, odst. 3) ZDPH (poskytnutí služby bez úplaty pro jiné účely než související s jeho ekonomickou činností, pokud u přímo souvisejících přijatých plnění byl uplatněn nárok na odpočet daně).
28
Povinnost opravit základ daně a daň • Plátce je povinen opravit výši daně při zvýšení základu daně, ke kterému dojde po datu uskutečnění zdanitelného plnění (např. dodatečné zvýšení jednotkové ceny), • Plátce je povinen opravit výši daně, pokud dojde k vrácení úplaty, u níž ke dni jejího přijetí vznikla povinnost přiznat daň a jestliže se zdanitelné plnění neuskutečnilo. Přitom: • u opravy základu daně a výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění. • Pokud byl na původní opravované plnění vystaven daňový doklad, pak musí plátce daně vystavit daňový dobropis nebo daňový vrubopis, jejichž náležitosti jsou upraveny v § 43 ZDPH. • Pokud se opravované plnění uskutečnilo pro osobu, která není plátcem, a které tedy nebyl vystaven daňový doklad, provede opravu základu daně a výše daně vystavením „dokladu o opravě základu a výše daně“, jehož náležitosti jsou uvedeny v § 42, odstavci 6) ZDPH.
Daňové přiznání se podává na příslušném tiskopisu vydaném ministerstvem financí do 25. kalendářního dne po skončení zdaňovacího období. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty první následující pracovní den. Posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání se považuje daň za vyměřenou, která se samostatně plátci nesděluje platebním výměrem. Proti vlastnímu daňovému přiznání se však plátce daně může odvolat ve lhůtě 30 dnů od vyměření daně. Pokud plátce daně zjistí, že jeho vlastní daňová povinnost měla být
vyšší nebo nadměrný odpočet nižší, je povinen nejpozději do konce následujícího měsíce po měsíci, ve kterém zjistil tuto skutečnost, podat dodatečné daňové přiznání. V této lhůtě je rozdíl mezi nově zjištěnou výší daně a původně přiznanou výší daně splatný. V případě, že plátce podá dodatečné daňové přiznání, nebude mu správcem daně vyměřeno daňové penále, ale pouze úrok z prodlení vymezený v § 63 zákona o správě daní a poplatků (Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o čtrnáct procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí) za období od původní splatnosti daně do dne zaplacení rozdílu. Přitom pokud bude úrok z prodlení za jedno zdaňovací období nižší než 200 Kč, správce daně jej nepředepíše a plátci daně nevzniká povinnost jej uhradit.
Vlastní daňová povinnost je splatná ke dni podání daňového přiznání. V případě, že daň nebude uhrazena včas, může být za podmínek vymezených v předcházejícím bodu správcem daně vyměřen úrok z prodlení. V § 27 ZDPH je upravena povinnost plátce daně uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění na jím zvoleném místě. Po tuto dobu plátce daně odpovídá za věrohodnost původu dokladů, neporušitelnost jejich obsahu, jejich čitelnost a na žádost správce dně za umožnění přístupu k nim bez zbytečného odkladu. Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně veškeré údaje vztahující se k jeho daňové povinnosti, a to v takovém členění, aby sestavil daňové přiznání. Rovněž je povinen vést evidenci uskutečněných osvobozených plnění nebo plnění, které nejsou předmětem daně. Ing. Jiří Řehák PVS 3 / 2009
