Obce a demografická změna Uvedení do problematiky Zdeněk Kalvach
O projektu • Není „ministerský“ • Není prezentací schválené metodiky ani standardů • Není „anti-ministerský“ • Expertní empirie podpořená česko-švýc. fondy • Prezentace na základě regionálních kulatých stolů, oponentury mezinárodní konferencí a diskuse na semináři v Senátu ČR
Obyvatelé ve věku 90+ v ČR (Kalvach, Burcin, Mikeš, Pavlík, 2004) 1869
1930
1997
2050
Ženy
988
2 400
20 794
154 031
Muži
844
1 222
6 214
75 102
1 832
3 622
27 008
229 133
celkem
A ještě trochu demografie • Lidé ve věku 60+ na území ČR – 1850: 6 % – 2050: 40 %
• Index stáří (65+/0-14) – 1989: 57.4 % – 2013: 115.7 %
Stárnutí populace • Relativní – Pokles porodnosti
• Absolutní – Pokles úmrtnosti v mladším věku – více lidí se dožije „stáří“ – Pokles úmrtnosti ve „stáří“ – delší život ve „stáří“ – Zestárnutí poválečné „babyboom“ generace
• Důsledek: Demografická panika, strach z výdajů – penze, služby, výkony, kapacity
Zestárnutí „babyboom“ generace • Kolem 2015 tlak na penzijní systém • Kolem 2030 tlak na služby – Pečující jsou již (ne)vychováni - imprinting bez „nové“ enabling geriatrie, eliminace casus socialis) • • • • •
Primáři 50 let: promoce cca 2005 Staniční sestry 40 let: bakalář cca 2010 Promarněno 30 let výchovy, součinnosti služeb Zvýšení kapacit? Nové uspořádání služeb? A co obce? Vyobcují své starce? Zavřou je do ústavů?
Nač se kdo připravuje? • ČR: Stárnutí populace, demografická panika – Penzijní reforma, nové kapacity – Jde o kvantitu a materiální základnu – Nic se nemění, jen je třeba se do toho finančně vejít – úspory, platby, pokles úrovně
• Evropa: Demografická změna, adaptace – Změna kvantity v novou kvalitu – nové paradigma – Zodpovědnost, inkluze, potenciál, bezvěká společnost pro všechny, universální design
Dvojí možný přístup k demografickému vývoji
1. Model „obranné zákopy“ • Despekt ke stáří • Strach z „šedé vlny“ a mandatorních výdajů • Úspory, bazální zabezpečení,nic nového • Levné chudobince, starobince, chorobince • Území nikoho- negativní kompetenční konflikty
Neomaltuziánské obavy z přemnožení lidstva, starců, pomalu umírajících?
Demografické thrillery J. Cucui a japonská hororová úzkost (2006)
Demografické thrillery Dan Brown – „Inferno“ (2013)
Demografické thrillery „Rok 2030 – povstání seniorů“ (Německo 2007)
„2030 – Povstání seniorů“ (Německo, 2007)
2. Model „přehodit výhybku“ • Demografická změna • Nástup dlouhověké společnosti • Kvantitativní změny a stará pojetí nestačí • Nové paradigma • Zásadní role obcí
Kofi Annan, generální tajemník OSN (Světové shromáždění, Madrid, 2002) „Jsme uprostřed tiché revoluce, která svými zásadními ekonomickými, sociálními, kulturními, psychologickými a duchovními dopady daleko přesahuje oblast demografie.“ • Civilizační změna, nástup dlouhověké společnosti • Změna paradigmatu – periodizace života, sociálních rolí, pojetí a smyslu „stáří“ • Bezvěká společnost participativní dospělosti • Transformace „práce“, služeb, podpory (péče)
Dlouhověká společnost • • • • •
Setrvalá komprese nemocnosti a disability ve stáří „Stáří“ začíná později - orientačně od 80 let? Naděje dožití (life expectancy) je vysoká: 85-90 let Přibývá centenarians a supracentenarians Existenciální a psychosociální problémy: – Nedostatek uplatnění, nejasná sociální role, omezená svoboda – Osamělost, sociální exkluze, věková segregace – Fenomén Makropulos + neumím být konstruktivně starý – Ztráta vůle a smyslu života ve stáří (maladaptace) – Ageismus, společenský despekt
Humanistický TGM jako oslyšená výjimka českého myšlení? „Stárnout znamená růst, nejen udržovat se“ Fenotyp stáří: • Biologická involuce • Genetická dispozice • Choroby • Životní způsob • Psychické aspekty • Prostředí fyzické, sociál Úspěšné stárnutí (WHO)
2 koncepty vidění světa, medicíny. dlouhodobé péče, podpory Humanisticky celostní • Bio-psycho-sociospirituální jednota člověka • Hledání a podpora smysluplnosti – existenciality člověka
Redukcionistický • Člověk jako biologický systém a ekonomický homo faber – robotník až robot • Hledání a podpora společenské prosperity + nestrádání
Dvojí přístup ke stáří • Neodvratný marasmus senilis • Společenská zátěž • Gerontofobie, ageismus • Jen základní potřeby • Exkluze, ústavní péče • Úsporná paliace odstoupení od léčby – „každý stařec umírá“ (mladý může, starý musí)
• • • • • • • •
Úspěšné stárnutí Společenský potenciál Animace života Nepozbytelná důstojnost – dignitogeneze Autonomie v komunitě Inkluze a participace Seberealizace, radost, smysluplnost Osobnostní integrita stále jsem to já
Česká realita v rámci EU • • • • • • • •
Extrémní ageismus Extrémní pocit seniorské osamělosti Extrémně nízká zaměstnanost seniorů Nízké penze s prognozou poklesu Chabý rozvoj komunitních služeb Slabé kompetence obcí Nedostatečná gerontologická gramotnost profesí Preference ústavů a „péče“ místo podpory
Hluboce zakořeněný český despekt
Hluboké kořeny despektu • Jan Neruda: Dědova mísa • Kritika nedůstojné situace seniorů v 60. letech • V. Příhoda: Ontogeneze lidské psychiky – kritika domovů důchodců, senectus molesta • 80. léta – stěhování z domovů důchodců/ lidojemů • Neúspěšná snaha o de-institucionalizaci 90.let (M. Cháb) • Zakořeněný pojem „přestárlost“
Potřeby a ohrožení starších lidí • Bio-psycho-socio-spirituální ucelenost člověka • Maslowova pyramida potřeb • Univerzální lidská potřeba: být pozitivně přijímán jako jedinečná lidská bytost – nepozbytelná lidská důstojnost Menschenwürde – největší chudoba lidí nechtěných (Matka Tereza)
• Ontogenetický úkol stáří: zachovat integritu proti zoufalství (E. Erikson) – „stále jsem to já“
Potřeby a ohrožení starších lidí • Jistota kontaktu • Znevýhodněný život s omezením: podpora smyslu, odvahy, naděje (V. Frankl) • Indirektivní podpora – chráněné prostředí respektu k jedinečnosti (C. Rogers) • Podpora místo (uchvacující) péče – základní podpora: vůle ke smyslu – péče neučiní z neschopných schopné (M. Cháb) – „nyní jste v mé zodpovědnosti“ (Let přes kukaččí hnízdo)
Principy a priority přístupu k seniorům OSN, 1991 • Důstojnost (Menschenwürde, sebeúcta, osobnostní integrita, „stále jsem to já“) • Seberealizace, smysluplnost • Autonomie, svébytnost, rozhodování o sobě • Participace, inkluze • Soběstačnost – význam prostředí! • Zabezpečenost – nepochybně také – jako předpoklad, nikoliv samoúčel
Existuje „typický senior“? Proč ne!
Enormní heterogenita seniorské populace • • • • • • • •
Věková Zdravotní a funkční Psychická Sociální Existenciální, spirituální Ekonomická a pracovní Životního příběhu a zkušeností Prostředí
Funkční heterogenita seniorské populace versus stereotypizace • • • • •
Elitní – podpora seberealizace, participace Fit – podpora seberealizace, participace Nezávislí – rekondice, smysluplnost, prostředí Křehcí (frail) – jistota kontaktu, SIPS Závislí – ADL/IADL (aktivity denního života)SIPS, depistáž, dispenzarizace • Zcela závislí (imobilita, pokročilá demence) • Umírající – mobilní hospic
Oscar Wilde (1854 – 1900)
„Tragédie pokročilých let nespočívá v tom, že stárneme, ale v tom, že zůstáváme mladí.“
Cca 55 let – změna během jednoho století
Nejstarší matka v Británii E. Adeney 66 let (2009)
Padesátník, šedesátník je … … velebný kmet?
…junior dlouhověkosti?
Tucet výzev dlouhověké společnosti • Koncept „participativní dospělosti“ bez ohledu na věk • Stáří jako sociální konstrukt - změna stereotypizace, despektu, ageismu • Vícekariérní pracovní život • Změna pojetí zaměstnanosti + podpora zaměstnanosti + age management + celoživotní vzdělávání • Občanská angažovanost , seberealizace a zodpovědnost • Psychosociální podpora – krize, maladaptace, dignitogeneze, vlastnění sebe psychicky i ekonomicky
Tucet výzev dlouhověké společnosti • • • • •
Osamělost a fenomén „šmejdi“ Mezigenerační solidarita, dobré sousedství Diskontinuita faktická, nebo umělá? Dysexekutivní syndrom a psychoterapie? Osobnostní integrita, stále jsem to já versus geriatrická ergodystonie (konflikt nastalého se sebepojetím) • Hledání smyslu a suicidalita stáří.
Z hlediska obcí • Společnost pro každý věk – Mezigenerační solidarita – Evropská koncepce přístupnosti – univerzální design – Dobré sousedství
• Inkluze, participace – proti segregaci • Komunitní podpora a SIPS místo ústavů • Klíčová role obcí (ORP, ev. MASk)
Z hlediska obcí Transformace a propojenost tradičních přístupů • De-institucionalizace • De-sektorializace • De-profesionalizace = zapojení rodin, laiků, dobrovolníků, sousedů • De-medicinalizace (humanistická, nediskriminační) – medicína podřízená životu (Vídeňský dialog 1986)
Apel na území nikoho Alarmující situace „nechtěných“ seniorů, kteří potřebují pomoc a podporu druhých • De-medicinalizace – příliš sociální pro zdravotnická zařízení • De-socializace – příliš nemocní pro sociální ústavy • De-municipalizace – vyobcování, nulová pomoc obcí
C. Saundersová, zakladatelka hospicového hnutí • „Pochopila jsem, že umírající potřebují víc než tlumení bolesti, že jejich utrpení je tělesné, duševní, sociální i spirituální, že potřebují prostor, aby zůstali sami sebou.“ • A co neumírající senioři?
