Ornitologie RNDr. Oldřich Sychra, Ph.D.
Ústav biologie a chorob volně žijících zvířat VFU Brno
Ornitologie 10.3. systém nepěvci (9:30??) 17.3. systém pěvci (9:30??)
pracovní listy – pošlu mailem 24.3. anatomická pitva (9:30??) 14.4. ochrana ptáků – Mgr. Jan Sychra, Ph.D. – PřF MU 2 přednášky (od 8:00??) 10.-11.5. výjezd (Zoo Ostrava, Poodří, přednáška o biologii papoušků v přírodě, Záchraná stanice v Bartošovicích) – pracovní listy
ZÁPOČET: pracovní listy, poznávačka
Upozornění Tento soubor obsahuje obrázky z internetu a knih, u nichž nebyl vyžádán souhlas autora či vydavatele ke zveřejnění. Z tohoto důvodu je určen pouze pro interní potřebu studentů VFU Brno v rámci přípravy k zápočtu a zkoušce z ornitologie. Další šíření tohoto souboru je zakázáno.
Ornitologie nauka o ptácích. ….je to, co dělá ornitolog dlouho do noci. (řecky ornis = pták) (latinsky aves)
Ornitologie - literatura, zdroje Veselovský Z. 2001: Obecná ornitologie. Academia, Praha. Gill F.B. 2007: Ornithology. 3rd edition. W.H. Freeman and Company. New York. Hudec K. (ed), Šťastný K./Černý W.: FAUNA ČSSR/ČR a SR/ČR: Ptáci 1 (1972, 1994); Ptáci 2 (1977, 2005); Ptáci 3 (1983, 2011) Atlas hnízdního rozšíření ptáků: 1973/77; 1985/89; 2001/03
Atlas migrace ptáků 1914-2002 (2009) Hudec K. a kol. 2003: Soustava a české názvosloví ptáků světa. Knihovna MOS, svazek 22.
Ornitologie - literatura, zdroje
Svensson L., Grant P. J., 2012: Ptáci Evropy, Severní Afriky, Blízkého východu. 2. vydání. 772 druhů
ČSO www.birdlife.cz
od roku 1926 2300 členů 8 poboček Od roku 1998 člen BirdLife International
Ornitologie - literatura, zdroje http://www.biolib.cz/
http://www.rozhlas.cz/hlas/oprojektu/ Ing. Pavel Pelz http://www.hbw.com/
avibase.bsc-eoc.org http://www.birds.cornell.edu/clementschecklist/
http://www.worldbirdnames.org/
Ornitologie
x
„birdwatching“
kroužkování geolokátory
Společnost spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního muzea http://www.czechringing.com/
Fylogeneze ptáků
Lepidosauria
Diapsida bezlebeční (Acrania)
pláštěnci (Tunicata)
strunatci (Chordata)
plazi (Reptilia) blanatí (Amniota) čtvernožci (Tetrapoda) nozdratí (Choanata) svaloploutví (Sarcopterygii) Osteognathostomata čelistnatci (Gnathostomata) obratlovci (Vertebrata) lebečnatí (Craniata)
Archosauria
Fylogeneze ptáků
Thomas H. Huxley (1867) považoval ptáky za plazy - zařadil je do společné kategorie Sauropsida Anamnia obojživelníci savci
Lepidosauria
Archosauria
želvy šupinatí haterie krokodýli
ptáci dinosauři
plazi Čtyřnožci (Tetrapoda)
Amniota
Třída: ptáci (Aves) Vznik – druhohory, jura (před 150 miliony let)
Archaeopteryx lithographica Solenhofen, Německo 1860: pero; 1861: kostra bez lebky; 1877: nejkompletnější; 1970 (1855) a 1973 (1951): nekompletní, pův. špatně popsáno; 1987 a 1993.
Srovnání kostry archeopteryxe a recentních ptáků (holub) Plazí znaky: • zuby • mozkovna • 3 prsty na přední konč. • jednoduchá žebra • ocas
Ptačí znaky: • peří (letky, rýdováky) • pneumatizované kosti • lopatkový pletenec • běhák (palec dozadu)
vznik ptačího letu
vznik ptačího letu - dvě tradiční hypotézy arboreální (analogie - hoacin) „from-the-tree-down“ hypotéza
Archaeopteryx šplhal po stromech a pohyboval se mezi nimi přinejmenším klouzavým ne-li aktivním letem.
vznik ptačího letu - dvě tradiční hypotézy kurzoriální (analogie - agama) - „from-the-ground-up“ hypotéza Archaeopteryx běhal po zemi a křídly lapal létající prahmyzy.
Extinkce dinosaurů – přežili ptáci podobní dnešním bahňákům
Confuciusornis
Enantiornis
Hesperornis
Ichthyornis
Druhohorní radiace ptáků Křída: 35 druhů, 19 rodů, 13 čeledí, 8 řádů ptáků
Hesperornis regalis pozdně křídové moře, S Am • specializovaní potápěči, 2 m • úplná redukce křídel
• kosti nepneumatizované
Ichthyornis victor pozdní křída, S Am • hotoví létající ptáci, holub-slepice • zuby • primitivní mozek
počátkem třetihor vrcholovými predátory obří nelétaví ptáci
Diatryma (až 2,5m) stepi S Am a Evropy pozdní paleocén až střední eocén
Phorusrhacos (až 3m, hlava až 75 cm) J Am, spodní a střední miocén
Argentavis magnificens J Am, pozdní miocén (5-8 milionů let) rozpětí 6–7,6 m; až 120 kg
Aepyornis sp.) – 3 m, 450 kg Madagaskar, 18. století
Moa (Dinornis sp.) – 3,7 m Nový Zéland, 18. století
Člověkem vyhubení ptáci Od roku 1500 vyhubeno cca 190 druhů. (30 % pochází z Havaje) Z 10000 dnes známých druhů cca 1200 je ohroženo vyhynutím. http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_extinct_birds
Dronte mauricijský (Raphus cucullatus) 1662
Holub stěhovavý (Ectopistes migratorius) 1914
Alka velká (Pinguinus impennis) 1844
Čínská kampaň z 50. let – snaha vyhubit vrabce jako škůdce zemědělství – pobito 4-8 mil vrabců skončila hladomorem a smrtí 20-40 mil lidí, když se zjistilo, že ničí polní hmyzí škůdce, byl vrabec nahrazen na seznamu nežádoucích druhů štěnicí
soutěžení školáků – jeden pobil 20 tis. vrabců
Vůz naložený pobitými vrabci
Ohrožení, ochrana lov, pašování, ilegální obchod a chov
V USA příčinou smrti 47 % pěvců predace kočkami (zabijí 500 milionů jedinců/rok)! likvidace biotopů ekologicky vyvážená krajina x polní monokultury
Domestikace
Domestikace – hrabaví (Galliformes) Kur domácí (Gallus gallus f. domestica) – kur bankivský – jv Asie před 7-10 tisíci lety
Domestikace – hrabaví (Galliformes) krocan domácí (Meleagris gallopavo f. domestica) – krocan divoký – Severní Amerika před 2 tisíci lety
Domestikace – hrabaví (Galliformes) perlička domácí (Numida meleagris f. domestica) – perlička kropenatá – Afrika před 4 tisíci lety
Domestikace – vrubozobí (Anseriformes) husa domácí (Anser anser f. domestica) – husa velká – Přední Asie, Evropa před 5 tisíci lety
Domestikace – vrubozobí (Anseriformes) kachna domácí (Anas platyrhynchos f. domestica) – kachna divoká – jv Asie, Evropa před 4 tisíci lety
Domestikace – vrubozobí (Anseriformes) pižmovka domácí (Cairina moschata f. domestica) – pižmovka velká – Jižní Amerika (Peru, Kolumbie) před 2 tisíci lety
Domestikace – měkozobí (Columbiformes) holub domácí (Columba livia f. domestica) – holub skalní – Mezopotámie před 6,5 tisíci lety
„Domestikace“ – pěvci (Passeriformes) kanár domácí (Serinus canaria f. domestica) čeleď pěnkavovití – kanár divoký – Kanárské ostrovy před 600 lety
„Domestikace“ – pěvci (Passeriformes) chůvička japonská (Lonchura striata f. domestica) čeleď astrildovití – panenka bronzová – Japonsko nebo Čína před 300 lety
„Domestikace“ – papoušci (Psittaciformes) andulka vlnkovaná (Mellopsittacus undulatus) – Austrálie agapornisové (Agapornis spp.) – Afrika aj.
pero obrysové
Peří
evoluční původ – z plazí šupiny
prachové (tepelná izolace), onrysové (krytky, letky, rýdovací) – aerodynamické vlastnosti, optický signální systém
prapor větev
pero prachové osten
kachna divoká ♂ - šat prostý
šat svatební paprsek paprsek
brk
paosten paosten - emu
Peří
šat mláďat
šat dospělých
Opeření - zbarvení pigmenty - melanin (od žluté přes hnědou po černou) - lipochromy (hl. karotenoidy) - přijímány s potravou - porfyriny - např. turacin, turakoverdin
strukturální (lom světla) - bílá (vzduch) - nelesklé (neiridescentní - např. sojka) - lesklé (iridescentní) často kombinace pigmentů a strukturálního zbarvení
optický signální systém - epigamní chování (tok)
pernice a nažiny usnadnění pohybu termoregulace
vibrisy (lejsek, lelek)
vibrissa
filopluma
papila vytlačování prachového pera perem obrysovým
rostoucí pera („pisky“)
čepýření – v chladu, při horečce
pero produkující drobivý prach
hnízdní nažina
glandula uropygialis
(holubi, papoušci)
pelichání – energeticky náročné
popelení
pelichání
péče o peří – komfortní chování – např. popelení, namravenčování (anting)
ropné havárie – znehodnocení peří
mládě v prachovém peří
Topografie povrchu ptačího těla, peří, tělní krajiny
Topografie povrchu ptačího těla, peří, tělní krajiny
budníček menší (Phylloscopus collybita)
budníček větší (Phylloscopus trochilus)
křidélko – manévrování, potlačuje turbulence
Let náběžná hrana
laminární proudění
odtoková hrana
vztlak turbulence
úhel náběhu
tvar křídel výhodný pro manévrování (rorýs, rybák, sova, krahujec)
klínová klínová formace formace
plachtění statické (orel, čáp)
let veslovací (sova)
plachtění dynamické (albatros, fregatka)
let třepotavý (poštolka)
let vířivý (kolibříci)
Migrace a orientace
migrační trasy
Příklad výskytu určitého druhu během roku: žlutá – jen v době hnízdění
zelená – celoročně modrá – jen zimování nejdelší migrace – rybák (35 tis. km) Bohužel stále lov na tahu – Malta, Kypr aj.
Orientace během migrace
Vizuálně (paměť), slunce, hvězdy, magnetismus
